162 163

Jestlie si dte vystavt lod, nesvrte dnes stavbu lodari a ztra zase
staviteli clunu. Ale v takovm stavu jsou mnoh due prli prstupn
dojmum. Bezdcn prijmaj mylenky od jinch lid a dvaj se jimi
ovldat, a tak stav dnes podle jednoho plnu a ztra podle druhho.
Nemuete vyslovit v kruhu prtel njak nevtan mnn, pokud se
obvte, e by vm takov slova zpusobila ztrtu prtele. Pokud mte
strach (a mon, e je prv vhodn doba i msto, abyste promluvili
pravdu), abyste tak promluvili, jste ovldni mylenkami onoho prtele.
Pro vs m toti vt cenu prtelstv ne pravda. Vymnujete pravdu
za dobrou vuli nkterho clovka. Ale pak nejste voln nebo nezvisl.
Je pak mon, e vs bezdcn ona osoba ovld, ale presto, e vs
ovld, a e jste jejm otrokem, nev si vs proto vc, ani si vs nece-
n. V lidsk povaze je vrozena lska a cta ke vemu, co je voln.
Strach ochromuje ducha a pokozuje tlo tak, e onemocn. Strach je
vude. Je to strach pred chudobou, smrt hladem, strach pred verejnm
mnnm, soukromm mnnm, strach pred tm, e to, co dnes mme,
mueme ztra ztratit, strach pred nemoc, strach pred smrt. Strach se
stal u milionu lid ustlenm zvykem.
Mylenka strachu je vude a pusob na ns ze vech stran. Strach
tvor tyrana a z nho vznik neltostn pn a neprosn vritel Ob-
vm se", rk milionr, e jestli nebudu vymhat svoje njemn a prj-
my, nemohl bych dle mt poten ze sv mnie ve hromadn mili-
onu, z nich nemm jinho prospchu ne mylenky, e jsou mo-
je." - Obvm se", prav jeho agent, c kdy neuposlechnu rozkazu
svho pna a nevezmu od lid njemn a prjmy, nebudu moci
t." Agent lak rekne proto, ponvad nan pusob strach jeho pna. Pri-
jm z nho tuto mylenku. Vmysl se do tohoto strachu, kter je vlast-
n v mozku jeho vritele. Tento agent mus sbrat poplatky od redakto-
ra nebo knze, ale pritom na n prenese strach, kter zachytil u boh-
ce. A redaktor i knz prijmaj tuto nkazu.
Nemohu vytisknout tuto pravdu", rekne redaktor. Nemohu vloit
do kzn tuto vtu," rekne knz, ponvad by posluchaci odeli a kde
bych pak nabral penze, abych zaplatil njemn?"
Tato mylenka strachu jako skutecn, neviditeln substance, jako
kad jin skutecn element v prrod prosakuje a vnik z due onoho
bohce dolu a k nejchudmu njemci ve sklep nebo na pud. A pak
to konc u zlodje. Obvm se," rekne zlodj, smrti hladem." A pak
vlo ruku prmo do sousedovy kapsy a vythne ptnk. A tak mezi je-
ho cinem a ciny vldnoucho ducha nen rozdl krom metody.
Bojm se," rekne nkdo, kdy se zacn ucit umn, kritiku svch
nedokonalost v tomto umn. Bojm se jejich kritiky." V takovm pr-
pad se jimi dvte ovldat. Nikdy nebudete postupoval tak rychle, ja-
ko kdy nedbale toho, co reknou.
Proto jc potrebn, abychom se strachu zbavili. Strach je skutecnm
pramenem chudoby a nemoc. Bt v neustl hruze, obav a v neu-
stlm strachu pred vm, at je to ztrta lsky, penz, postaven nebo
msta je nejcinnjm prostredkem, abychom ztratili to, oc se bojme.
Zdalipak vm to pomue, abyste zaplatili dluh, kdy se obvte vri-
tele a nemte v penence dn penze? Pomue vm to k ivobyt,
kdy se neustle bojte bdy? Pomue vm to ke zdrav, kdy se bojte
nemoci? Nikoliv. Ale oslabuje vs to kadm zpusobem.
A jak se zbavme strachu, jako i nadvldy osob jinch, jejich mysl
je strachem ohroena? tocte ve sv mysli na ve, ceho se bojte. Po-
cnte lim, c se vidte v duchu statecnmi. Hledte se vidt ve sv pred-
stav, jak chladn odporujete vemu, ceho se bojte, at jc to mu nebo
ena, at je to dluh nebo obvan monost. To, co si takto ve sv mysli
predstavujete, jc skutecnost. Takov mylenky vm daj slu.

164
165

JEDEN ZE SPUSOBU JAK PSTOVAT
ODVAHU
Odvaha a duchaprtomnost je jedno a tot. Duchaprtomnost zna- _
men ovldnout ducha. Zbablost a nedostatek sebeovldn je tak
skoro jedno a to sam. Zbablost pramen ze spchu, ze zvyku cekat
nebo z nedostatku klidu. Vechny stupn spchu se zakldaj na od-
vaze, at duevn ci tlesn.
Vechny stupn nespchu se zakldaj na bojcnosti. Odvahu
muete pstovat a posilovat kadou minutu a hodinu. Muete bt
spokojeni, kdy vte, e vechno, co dlte, dlte ze dvou duvodu: to-
ti e tuto vc dlte a e tak, jak ji dlte, roste ve vs na vky nov
atom odhodlanosti a odvahy. Tak muete premlet, kdy pstujete od-
vahu. Odvahu v reci, chuzi, pri psan, pri jakkoliv prci.
Tam, kde je trochu spchu, je vdy trochu strachu. Kdy spch-
te na vlak, bojte se, e zustanete na ndra a s tm je spojen strach pred
jinmi alternativami, kter by nsledovaly, kdybyste se opozdili. Kdy
spchte do spolecnosti, na rande, kter jste si s nkm domluvili, bo-
jte se, e by vs mohlo potkat nco neprjemnho nebo njak koda,
kdybyste neprili vcas.
Tento zvyk mylenek naroste spontnn do takov mry, e pln
ovldne mylen clovka ve vech dobch i mstech a prin strach
z njak ztrty, i kdy se vubec nemuste dn ztrty bt. Naprklad
nkdo spch, aby dobhl na tramvaj, a pritom ct a jedn, jako kdyby
ho mla potkat buhvjak ztrta, kdyby nemohl nastoupit prv do to-
ho vozu. Ale strach pred ceknm a dusledky z opodn roste jako ho-
ra a stv se v mylen toho clovka monost maximln neprjemnou.
Ze stejnho duvodu mue podobn stav spchu bt charakteristick pri
chuzi, jdle a psan. Zkrtka vechno, co takov clovk dl. Tento
zvyk zpusob, e mu bude stle obtnj jednat chladn s rozvahou.
Nlada due nebo pohnutky, kter jsou zdrojem veho tohoto spchu
a nsledujcch ukvapench cinu, je strach. Takov strach je pouze ji-
n jmno pro nedostatek duchovn sly ovldnout sv mylen a ovl-
dat duch mylenek, ktermi myslme nebo kter vyslme. .Te to ten
druh nevdomho duevnho cviku (velmi rozren), kter rod trval
stav mysli stle vce naklonn velkm a mylnm obavm pri nej-
menm problmu nebo pri smnm zklamn. Tento stav zpusobuje
zklamn tam, kde to nen vubec nutn. Je to otevren trhlina, kterou
vnik stle vce a vce mylenkovho proudu strachu.
Kdy pstujete strach z jedn vci, pstujete a posilujete sklon ke
strachu z vc vech. Kdy si dovolte sedt pul hodiny ve strachu, e
taxi pro vs neprijede vcas, aby vs dovezlo k lodi nebo vlaku, budete
mt tm vt sklon k obavm pri kad banln nhod nebo prekce,
kter se vm postav do cesty. Takto vznik mylenkov zvyk a bude
se rozvjet i pri takzvanch malickostech. Pete, ijete nebo njak ji-
nak pracujete na tom, co vs maximln zajm, a pri tom nechcete bt
rueni. Kdy ijete, shnete po nukch, kter vm upadly na zem. Uci-
nte to v okamiku, kdy jste netrpliv, krecovitm a rychlm pohy-
bem. Jak se rk, vae mylen pracuje
1
'. Nechcete ho odpoutat od pr-
ce, ale pracovat ve sv mysli dl a zroven sahte po nukch. Udl-
te svalov pohyb a tlesn vkon bude pro vs na okamik neprjem-
n a mrzut, protoe nechcete ani na vterinu vloit do tohoto vkonu
slu, kterou poaduje.
Kdy to nechcete udlat spontnn, stane se kad vkon neprjem-
n a mrzut, protoe nen vyslno dost sly, aby byl proveden v klidu.
Je to snaha vykonat nco se slabm tlem. Mte moc dodal okamit
svoji slu do kadho svalu, abyste tento vkon provedli lehce a prjem-
n. Tato schopnost poslat slu do kad cst svho tla se bude zvto-
val, kdy ji budete trnovat. Pritom muete vykonat mnohem vce
a udlat vechno lpe, kdy budete trnovat rozvahu, protoe rozvaha
mue bt rychl jako mylenka, podle toho, jak je v tomto smru mysl
vycvicena.
Kdy zvedte pendlk nebo si zavazujete tkanicku u boty se sp-
chem, dlte to nejen s mrzutost, ale i s obavami, e vs to na okam-
ik priprav o njakou radost. Pritom jste opt otevreli svoje mylen
mylenkovm proudum strachu, e nco ztratte.
Trnovn odvahy zacn v trnovn rozvahy a to zacn takzvan-
mi malickostmi, jak jsem zde uvedl. Rozvaha a odhodlanost jsou
prv tak zce spojeny jako slrach a spch. Jestlie se vhodn naucte

166 167

ovldnout sv duchovn sly pri dln zanedbatelnch vc, pak zjist-
te, e takov ovldn je mnohem snadnj pri vech konech, kter
vykonvte.
Jestlie analyzujeme, v cem spocv n strach, zjistme, e se ve
svm mylen chceme nemrn zamstnvat njakou vc, ze kter
mme obavy. V tto chvli vak je pouze treba se tm zabvat pomrn
mlo. V kadm jednn - pri kadm konu - musme udlat najed-
nou pouze jeden krok. Je pak treba tomuto vkonu, tomuto jednomu
kroku vnovat jenom urcit mnostv sly, kter je nezbytn, a o nic
vc.
Cm vc cvicme svoji mysl soustredovat se pouze na tento jeden
krok, tm vce zvtujeme svoji schopnost vyslat vechnu duchovn s-
lu najednou jednm smrem. Takov sla se vztahuje na kad takzvan
nejmen podrobnosti vednho ivota a m bt pri tom pouvna.
Takto se stane rozvaha a rozvn cinnost nam zvykem, take
v jistm smyslu si ani nebudeme uvdomovat, e jsme rozvn, prv
tak jako kdy jsme se cvicili v protikladnm a nesprvnm smru
a neuvdomovali jsme si, e pouvme mylenkovou formu, kter ns
nut do spchu.
Bzlivost jc casto vsledkem toho, e se dvme na prli mnoho ob-
t a problmu najednou. Ve hmotn skutecnosti se mme zabval
najednou pouze vdycky jednm problmem.
Jestlie ns cek njak neprjemn debata s tvrdm, nervznm
a panovacnm clovkem, pak jsme nchyln zamstnvat svoji mysl
celou takovou rozmluvou a predstavujeme si, e ns pohltila. V mysli
pak vidme, e bude krajn neprjemn a mrzut. To jsme si mon
mysleli dnes rno pri oblkn. Ale tehdy bylo nam jedinm kolem
se vhodn oblkat. Nutnm krokem k tto rozmluv bylo prv se
vhodn oblct, to znamen co nejlpe. Mon, e to zamstnvalo na-
e mylen pri sndani. Ale v l dob bylo nam prvoradm kolem jst
a mt z jdla pokud mono nejvt poten. To bylo zase druhm kro-
kem. Cm klidnj jsme pri jdle, tm silnj bude nae chut a tm v-
ce duchovn sly d jdlo naemu tlu.
Mon tak, e jsme mli strach z tto rozmluvy, kdy jsme li na
domluven msto. Ale v t dob jsem mli jt a til se z na prochz-
ky co mon nejvc. To bylo zase krokem nsledujcm. Urcit budeme
mt radost z toho, kdy nasmrujeme sv mylenky nebo svou slu na
to, co prv dlme. Bolest a jakkoliv problmy stejn dnes jako zt-
ra jsou zaruceny, kdy odvdme svoji mylenku nebo slu od skutku,
kter mme udlat v tomto okamiku. Kdy se oblkme, kdy jme,
chodme nebo dlme cokoliv a pritom myslme na nco jinho, pak
dlme soucasnou prci s odporem. Tak se cvicme dlat z kadho
kolu neprjemnou zleitost a zroven dlme z obvan vci jistou,,
protoe to, co vyslme svmi mylenkami jako neprjemnou vc, je
skutecnost, je to realita. A cm dle pokracujeme v tomto vysln, tm
vce to posilujeme a je pak velmi pravdpodobn, e se obvan vc ve
hmotnm svt uskutecn. Cm vc chceme doshnout toho, co vichni
lid chtj a hledaj, toti tst, tm vc potrebujeme dokonale ovldat
nae mylen v kadm okamiku a na kadm mst. Jednm z nej-
duleitjch a nutnch prostredku, abychom to dokzali, je disciplna
i v takzvanch drobnch nebo vednch zleitostech. Stejn disciplna
je v armd a zacn vcvikem pa a nohou pod dohledem svobodn-
ka. Jestlie spchte a v nedbalosti prehlte takzvan malickosti, pak
snadnji ztratte svou bdlost a ostraitost anebo zmatkujete pri
neocekvanch udlostech. A v ivot prichz vtinou vechno
neocakvan.
Je treba, abychom vdy byli prtomni duchem. Potrebujeme bt vdy
na mst a pripraveni, abychom ho mohli pout na sprvnm mst
a v prav cas. Ale nae mylenky nejsou tam, kde maj bt, kdy si
zavazujeme tkanicku u bot a pritom myslme na vci kilometry vzdle-
n nebo kdy si orezvme tuku a pritom myslme na ztrej prob-
lmy. N duch je neprtomen a kdy cel n ivot ml ve zvyku blou-
dit od prtomnho cinu ke vzdlenm problmum, bude to pro ns ob-
tn privst ho zpt, abychom s nm pracovali. Stejn bude obtn,
kdy ho privedeme zpt, pracovat s nm okamit.
Nae mylenky se pohybuj od jedn vci ke druh nezmcritelnou
rychlost. Mueme se cvicil v tom, aby nae mylenka neustle
preskakovala od jedn vci ke druh, a se pro ns stane nemonm
udret mylenku soustrednou na jednu vc i na krtkou dobu. A nao-
pak, pstovnm klidu a rozvahy dovedeme soustredit sv mylenky na

168
169

Dva lid budou zvedat pendlk kad jinm zpusobem a pln jinou
duevn Cinnost a metodou.
Cvicit se v odhodlanosti znamen cvicit rozvn pohyby pri
kad prleitosti, protoe to je podstata hromadn a udren sly
v zloze a nevydvat j vc, ne je v tomto okamiku nutn.
dn vlastnost due nen tak uitecn k spchu v kadm pod-
nikn jako rozhodnost. Odhodlanost myslm nejen statecnost pri
cinnosti, ale tak statecnost v mylenkch. Ve vednm ivot a pod-
nikn je mnoho lid, kter se neodv ani pomyslet na njak krok
spojen s financnm vdajem, kter presahuje jejich prumrn vydn.
Pri zmnce na podstatn vy sumu jsou podeni. Z pouhho strachu
nechtj lakovou mylenku ani udret dost dlouho ve sv mysli, nadto
aby se s n sprtelili. Kdyby ale tuto duevn cinnost obrtili a necou-
vali hned z dlouholetho zvyku pred tmto strachem, kdyby si doprli
cas a dovolili tto mylence, aby nala msto v jejich dui, brzy by do-
stali mylenky, jakm zpusobem a cestami toto mimordn vydn
zhodnotit lak, aby vydlali mnohem vc penz za stejnou dobu, kterou
druz potrebuj k podstatn menmu vdlku.
Naprklad reknte en pradlen, kter nedlala nikdy nic jinho:
Pan Anno, proc si nezardte prdelnu? Kdybyste to udlala, vydla-
la byste mnohem vc penz."
J a zrdit si prdelnu? Kdepak bych, proboha, vzala penze na ta-
kov zarzen?" zn jej odpovd.
V takovm prpad se ena lto mylenky nechyt a okamit couv
ze strachu pred tm, co se j zd ohromnou sumou, kter je potreba. Pro-
toe sleduje tento nerozumn a ustraen postup mylenek, stav s
okamit proti vaemu nvrhu. Mysl jenom na prci za denn mzdu,
jak je zvykl u tch, kter ji najmaj. A tak tisce lid ze stejnho duvo-
du se boj myslet na to, jak se dostat do njakho spnjho, zod-
povdnjho a uitecnjho pracovnho okruhu. Ihned si predstavuj
vechny mon problmy a z pouhho zvyku se dvaj jenom na tuto
odstraujc hromadu sv fantazie.
Ale pan Ceclie, kter je pradlenou mnohem rozumnj, sly o va-
em nvrhu a hned se ho chop. Zakrtko si rekne: ",Proc bych si
prdelnu nezardila? Druz lid to tak zkusili a vylo jim to."
libovolnou vc tak dlouho, jak budeme chtt. Dokeme dostat se do
kad duevn nlady, kdy budeme chtt a dostal se do polobdCn, kte-
r nm d stejn odpocinek jako spnek. Ale toto jsou jen velmi mal
skutecnosti ze vech monost, kter lidsk duch m. Neexistuj hrani-
ce jeho vvoje nebo rustu jeho sly. A neexistuje dn vc v na
fantazii, kterou by n duch nemohl realizovat. Kroky k tmto
vsledkum jsou velmi jednoduch a snadn. Tak prost a snadn, e
nkter lid je prv proto zavrhuj.
Jc nesporn, c tyto duchovn sly a mnoh dusledky, kter vychze-
ly z jejich pouit, byly pred dvnmi casy znmy jen mlo lidem. Se-
veroamerick Indin nebo Orientlec maj v urcitch prpadech du-
chovn slu zbavit se vech mylenek a vyprzdnit svoji mysl tak, e
jsou nejen necitliv ke kadmu strachu, ale dok i sv tla znecitli-
vt k tlesnmu utrpen. Byla to sla probouzejc tento duevn stav,
v kterm Indin odporoval tlesnm mukm jako zajatec a zpval psen
smrti, kdy byl upalovn nebo mucen. Indin je mnohem klidnj
a rozvnj ne vtina lid v naem prostred. To se tk jak duev-
nho lak tlesnho ivota. Protoe pstuje tento klid spontnn a ije-
v mnohem prirozenjch podmnkch ne my, roste jeho duchovn s-
la, a tm i nadvlda mysli nad tlem, kter dovede odstranit i tlesnou
bolest.
Rozvaha v pohybech, pri kterch m nae mysl cas je pozorovat,
nm poskytuje cas premlet o velkch i malch ivotnch problmech.
Avak nedostatek takovho trninku spontnn vyvolv hmotn ciny.
Tento zvyk se tak udomcnl, e se tlo pohybuje drve, ne to zpo-
zorujeme. Nemotornost, nedostatek pohotovosti a taktu, to vechno je
dusledek nedostatku nadvldy mylenek, kter je zpusobena nedostat-
kem rozvahy a neschopnosti doprt si cas k mylen nebo ke tvorb
plnu, jak urcitou vc vhodn vyreit.
Clovk zachvcen hruzou, kter m dojem, e je lod v nhlm ne-
bezpec, bh bez cle po palub sem a tam. A toto chovn tla jc pres-
n obraz jeho dlouholetho stavu mysli, ve kterm jeho mylenky ne-
ustle spchaj od jedn vci ke druh.
Clovk rozvn dopreje sv mysli odpocinek, podr a soustred
svoje mylenky, aby vidl, jakou m anci problm uspokojiv vyreit.

170 171

ije v tto mylence, mluv o n a presvdc se, jak zacnali druz.
Cm dle se zabv tmto proudem mylenek, tm jasnji vid cesty
a zpusob, jakm se do toho pustili jin lid. Konecn v n uzraje tato
mylenka tak, e udl prvn krok k tomuto cli a pak druh a tret, a lak
se postupn pust do podnikn.
Clovk je chladn a duchaprtomn pred blzkm a velikm nebez-
pecm jen tehdy, kdy m duchovn slu udret svoji mys! u vci, kte-
rou m okamit vykonat. Zbablec takovou slu nem, a proto vid ve
sv mysli nejenom zdroj nebezpec, ale jet radu vemonch prob-
lmu, kter ho mohou postihnout.
V takzvanm obycejnm plnn kolu naprklad pri zvedn pendl-
ku, navlkn jehly nebo otevrn dver je treba dodat jen nezbytn
mnostv sly nebo mylenky tak, aby tento kon byl vykonn dobre,
zatmco zbytek podrme v zsob. Nechci tvrdit, e by mla bt na
tento kon soustredna vechna sla nebo mylenka. Je to v podstat
stejn, jako kdy zvedme njak bremeno. Urcit nedodte tolik sly
pri zvedn jednoho kila, jako kdy budete zvedat pul metrku. Ale vy-
dte mnohem vc sly pri zvedn pendlku, kdy vae mysl bude
zamstnna ncm jinm, protoe potom chcete dlat dv vci najed-
nou nebo zvedat dvojit bremeno.
Nezapomete, e vechno, co dlte v mysli, vyaduje prv to-
lik sly, jako kdyby to bylo dlno tlem. Lid, kter le rno v pos-
teli a s hruzou mysl na sndani, kterou si mus pripravit, nebo na pokoj,
kter mus uklidit, vykonvaj tulo prci jet v dob, kdy le v pos-
teli. Kdy vydvte jen tolik sly, kolik je treba k njakmu vkonu,
budete pstovat a neustle posilovat tento douc stav mysli, kter je
znm v kad reci pod vrazem duchaprtomnost a duvtip". Tato
schopnost se ve vs postupn vyvine, jakmile se s touto mylenkou
sprtelte a jakmile o ni budete usilovat. To znamen, e mte vdy sv
duevn oci otevreny do vech stran, at dlte cokoliv. A zatmco se
zd, e se navenek zamstnvte jen jedinou cinnost, jc vae due ne-
bo duch jako bdl str neustle v pohotovosti. V malm zlomku vte-
riny zpozorujete ve, co se kolem vs dje, a zroven se dovedete zar-
dit, jak jednat pri udlostech jakhokoliv druhu.
Pri jedn prleitosti zjistila slavn anglick herecka, pani Farreno-
v, e rekvizitr zapomnl poloit na urcen msto kapesnk, jehlu a nit
a ona nemue kapesnk olemovat tak, jak to mela predepsno ve sv ro-
li, Bez nejmenho vhn se posadila a napodobovala tak prirozen
pohyby a chovn vadleny, e vtina divku ani nezpozorovala tento
nedostatek. Tento cin vyadoval sebeovldn, chladnokrevnost, roz-
vahu, duchaprtomnost a odhodlanost. Ale vechny tyto skutecnosti
prece jsou lak obsaeny v podobnm stavu mysli! ena, kter m
zvyk se vm spchat a m tkav mylen, by toto nedokzala. A j
jsem presvdcen, e kdy pan Farrenov zvedla pendlk, udlala to
mnohem rozvnji, ne jak by to udlali lid, kter spchaj nebo lid
s tkavmi mylenkami.
Dlejte rozhodn pohyby a vkony ve vech vcech a tm si polo-
te lep a pevnj zklady k morln i tlesn odhodlanosti a rozhod-
nosti. Ale rozvn jednn neznamen vdy pomalost. Prv tak, jako
se mylenka pohybuje rychlost blesku, tak tak mue pohybovat t-
lem, kdy to okolnosti vyaduj. V tom prpad ale mylenka musbl
jasn, plnovit a musme ji vidt aspon v obrysech ve sv mysli, ne
dovolme, aby pusobila na tlo. Vidme tak mylenku a ona pak puso-
b na svaly, kter ermr pouv pri ermovn, tanecnice pri baletu
a kad dal v kadm dokonalm umn, at je to malrstv, hudba ne-
bo jin umn. Toto jsou prpady, ve kterch je ovldnut mysli jen cs-
tecn. Mimo sv umn mue mt umlec jen mlo duevnho sebeov-
ldn nebo rozvahy, Vsledek loho je. e mue bt nervzn, roz-
marn, bzliv a nevyzpytateln, Mysl je na obranou, kter m bt
vestrann vyzbrojena a vycvicena, aby byla pripravena na kad pre-
kvapen.
Setkvme se s lidmi vcelku vzdlanmi, jejich mysl ale nen
vycvicena v dnm smru a casto jc v mnoha prpadech zanedbna. Je
mnohem lep rust vyrovnan a dozrt ve vestrannou osobnost, ne
koncentrovat svoji duchovn slu na jeden talent nebo schopnost. Pak
se staneme tm, co svt nazv gniem". Vnitrn ivot gnia je casto
velmi smutn a dokazuje, e genilnost mu prinesla velmi mlo tst.
Stovky malch a drobnch cinu, jako zvedn spadlch predmtu ze
zem, otevrn a zavrn zsuvek, ukldn nebo sahn po pred-
mtech na toaletnm stolku a prava ruznch drobnost pri oblkm, to

172
173

ve je spontnn vykonvno v uspchan nlad mysli, zejmna kdy
njak duleit predmt zaujm nai pozornost. Potom se veho rych-
le chpeme, vechno' pevn sevreme, naprahujeme se pritom bez
rozmyslu a oslabujeme svoje tlo a do krajnosli a nakonec se dostane-
me do jakchsi obav. Pri tomto mylenkovm nvyku se snadno pole-
kme, protoe strach a zbablost se ns zmocnuj mnohem snadnji,
kdy je tlo zeslbl.
Tohoto zvyku se nezbavme za den nebo za rok, kdy nm diktoval
podmnky cel ivot. Tak nemueme bezprostredn vylcit duevn
nebo tlesn nemoci, kter z tohoto zvyku vzely. Mueme z toho vy-
rust pouze postupn.
Kdy budete tyto rdky cst s pocitem, e na tom nco je a e nkter
cst mch slov se hod na v prpad, pak jsle ji se svm lcenm za-
cali. Opravdov presvdcen, kter prichz z nitra, ns nikdy neopou-
t a neprestv navdt na sprvnou cestu a upozornovat na nebezpec.
Nkdy se zd, e takov presvdcen je na roky pochovno, zapomenu-
to a nae zlozvyky jakoby rostly vc ne kdy predtm. Ale tak to nen!
Jakmile nae presvdcen zapustilo koreny, vidme sv omyly stle ja-
snji. Zapomnme, e byla tak doba, kdy jsem byli slep a kdy jsme
tyto omyly vubec nevidli.
Kdy vs tato kniha presvdc, e jste dlouho podlhali omylum,
nebudu to osobn j, kter to zpusobil nebo vs presvdcil. J jen
prohlauji, e jc to pravda, kter se vs zmocnila a struna pravdy ji ve
vs rozehrla. Prilom-li zpalku k plynovmu horku, nevyplv
z toho, e bych zpusobil plamen nebo plyn. Jsem pouze prostrednkem
pri zaplen plynu. Nikdo nedl nebo nevynalz pravdu. Pravda je
veobecn rozrena a patr kadmu jedinci.
DUEVN NESTRDMOST
Duevn nlada, ve kter se ocitme zrna pri vstvn, je nladou,
ve kter vytrvme po cel den. Zpoctku nepoctte po tomto prostm
cvicen vzrust sv odhodlanosti nebo dobr nlady. Ale poznte jej za
Cas a kdy vytrvte, bude to velice brzy. Budete se divit nad zmnou,
kter se s vmi udla a podivte se, odkud se ve vs vzala tato zmna
a odkud prila vae zvten sla, odhodlanost a rozhodnost nebo jin
zdrav mylenka. Kdy to nazvete trivilnm a bezcennm, zeptejte se,
odkud prichz jakkoliv vc v prrod nebo prcina kterkoliv nej-
prost va mylenky.
Nejhor nestrdmost dneka je ta, kter se rod ze spchu
a netrplivosti, dosti a pokusu vykonat celou spoustu jed-
notlivch vc v jedin hodin nebo za jedin den. Spn a netr-
pliv nlada, ve kter si treba uvazujete tkanici u svch bot nebo v n
se rno oblkte, prenese se do kadho vaeho vkonu pres cel den.
Kdy jste to ucinili, spojili jste se s proudem netrplivch a spcha-
jcch mylenek. Stali jste se jednou z cst spchajcch du a kdy-
byste mohli vidt jasnovidn svoji skutecnou situaci, spatrili byste, e
jste spojeni neviditelnmi drty se vemi ostatnmi lidskmi bytostmi,
kter spchaj a jsou netrpliv, mrzut a vcemn podrdn. Spch
a netrplivost vedou toti prv tak jist k mrzutosti, podrdnosti
a neklidu, jako reka tece do more.
Jc velmi pravdpodobn, e si prenesete svou spnou nladu mysli
pri uvazovn tkanicky u bot tak ke psan dopisu, kter pro vs mue
znacit velik vdlek nebo ztrtu.
Spchajc a netrpliv nlada b po svch drtech" nezrzench
mylenek, pusob na kad n cin a zanechv na nich sv stopy a po-
kozen. Kdy jste se spn ustrojili, se spchem posndali a vybhli,
abyste se honem dostali do dopravnho prostredku, bude pro vs velice
obtn dostat tuto nladu ze sv mysli a prenst se do nlady klidnj
a rozvnj, abyste mohli zact se svm obchodem nebo zamst-
nnm. A kdy se pak pokoute posadit se" k prci nebo, jinmi slo-
vy, vt se do zjmu, naden a radosti ze sv prce, bez nich byste ji
nemohli vykonvat, spotrebujete tm velmi mnoho sly. Tu byste moh-

174
175

Kdy vyslte svou mylenku nebo slu pred svm tlem do obcho-
du, kam jste se vybral nco nakoupit, tak vt cst vaeho skutecnho
a neviditelnho j tam bezceln prodlv a namh se, ponvad ne-
m sv tlo, svuj nstroj, kterm by mohlo pracovat. Nem sv tlesn
smysly, aby se mohlo vc dotkat, nem oci. aby vidlo a tlesn ja-
zyk, aby mluvilo. Jste v obchod, ale mte tam pouze svoje jemnj
smysly a tyto nemohou pusobit na hmotn vci.
V takovm prpad jste jako tesar, kter priel do prce bez pily
a kladiva. Vae mylenka, vae neviditeln j, kter je v obchod, pred-
stavuje takovho tesare. Pila a kladivo predstavuj vae tlo, kter th-
nete unaven s malou cst ducha nebo sly, kter v nm jet zbyla, ale
jste za svm duchem o pt nebo est domovnch bloku pozadu. A sla.
kter uvte, kdy se tam vlecete, by mohla bt mnohem lpe vyuita
pri vybrn vhodnho druhu sukna, porovnn barev nebo tm. e se
budete mt na pozoru, aby vm prodavacem nebyly nkter vci vnu-
ceny.
Sla znamen sudek, takt, vkus a rozvahu. Vte dobre, e se
nacas rozloucte s tmito vlastnostmi, kdy spchte, jste roz-
hnvni, znepokojeni a rozcileni. A prv kdy jste v tomto stavu,
dovede schopn prodvajc, kter je chladn, sebevdom, pri vech
svch smyslech, sle a mylenkch, upnout celou svoji mysl na vs tak,
e budete vidt jeho ocima a soudit jeho sudkem. A vsledkem toho
bude, e koupte, co se vm namane a kdy se vrtte domu, zjistte, e
jste koupili, co jste vubec nepotrebovali.
li jinak pouit prmo ke sv prci, kterou byste tm drve vykonali, cm
trplivji byste k n poloili zkladn kmen hned rno uvazovnm sv
tkanicky u bot. Nenhlivm a peclivm uvazovnm byste si utvorili
prjemnou a spnou nladu mysli a spojen se vhodnmi
mylenkovmi proudy pro kad cin po cel den.
Kdy peme dobre stylizovan dopisy, vyplc se nm to penzi,
zdravm a tstm, nebot nlada, kter v ns vldne, kdy je peme, ro-
d zase nladu, z n vznik dobre vytvoren pln. Ackoliv se vm mue
zdt, e vidte lidi. kter neustle spchaj, a prece se jim dar, presvd-
cte se pri blim pozorovn, e jejich spch nen cel. Muou zsk-
vat bohatstv v penzch, ale urcit zase ztrcej bohatstv na zdrav ne-
bo v mezilidskch vztazch, bez nich se nelze z niceho tit, co nm
penze mohou poskytnout. A tak ani mysl ani tlo nejsou zdrav,
nemohou-li se tit z niceho jinho krom hromadn penz, kter pred-
stavuj potravu, odv, byt a veker jin vci potreby i poitku.
Kad netrpliv cin, treba byl sebe malichernj, ns stoj marn
vydn sly nebo mylenky. Kad netrpliv Cin je skutkem bez pl-
nu. Ne uderte kladivem, myslte drve na vedenou rnu a jestlie tak
neucinte, padne kladivo daleko od urcenho msta. Ne promluvte
slovo, predstavte si nejdrve jeho vhodn tn a przvuk. Ne ucinte
pohyb, predstavte si jeho puvab. Tyto vci si ovem muete pred-
stavit rychlost blesku, ale kdy jsou promyleny a dobre provedeny,
pot a uspokoj vs i jinch. To je odmna za duevn strdmost. Ale
jsou tak mnohem vt odmny, protoe kdy si zvyknete, prinese
vm to vce spchu, zdrav, sly a schopnost.
Kdy netrpliv tahte za kliku u dver, kter nemuete otevrt, ne-
bo trhte za uzel, kter nemuete rozvzat, vyslte do on kliky nebo
uzlu slu s malou nebo dnou plnovitosl, pokud se tk jejho pou-
it nebo smru. Zroven vyslte mnohem vce sly, ne je treba, aby
se dvere otevrely nebo uzel rozvzal. Tm bez uitku vydvte slu,
kterou ji nemuete nahradit. Je to vydvn mnohem vtho mnostv
sly, ne by bylo treba, kdybyste vc promysleli, a navc posilujete svuj
zvyk v zbytecnm mrhn silami, kdy tyto vci provdte. Cvicte
svou mysl pro zvyk, kter vm prinese v kadm smru slabost a ztr-
ty.


a zvislosti. Vechny vci pak zdnliv nabvaj svho nejtemnjho
vzhledu a na vrchu veho se ocitne nejtemnj strnka kad monos-
ti. A stsnn mylenka, jak jsme ji mnohokrt opakovali, jc slou, kte-
r pusob, e msto aby se nae tlo budovalo, je j bourno.
Tato cinnost a stav mysli jsou jednm z ruznch tvaru car". Tako-
v vliv nejrychleji prerume zmnou msta a bytu.
Z tohoto duvodu je nemocnmu obycejn doporucovna zmna ms-
ta. Zmna krajiny a bytu neznamen pouze zmnu predmtu, kter vi-
dme zrakem, nbr tak zmnu mylenek, ponvad spatrovnm rady
novch predmtu vznikaj nov ideje, a tm tak nov stav mysli.
A tento nov slav mysli zru kouzlo".
Mezi vcmi hmatatelnmi a vidnmi hmotnm okem a vcmi
nehmatatclnmi je mnohem u spojen, ne jak si obycejn pred-
stavujeme. Jinmi slovy, mezi vcmi hmotnmi a duchovnmi je zk
vztah.
Sla nebo element, kter nazvme mylenkou, pronik vm a mue
prijmout nescetn zpusoby vrazu. Strom je vrazem mylenky prv
tak jako clovk a stejn jsou takovmi vrazy i veker jin neiv
predmty.
V celm vesmru nen vci naprosto mrtv nebo neiv. Vude jsou
nekonecn odstny ivota prodchnutho du. Mnoh vci se nm jev
neiv, jako naprklad kost nebo kmen. Nezapomnejme vak, e exis-
tuje ivot nebo sla, kter tuto kost nebo kmen budovala do nynjho
stavu, a e t ivot nebo t sla, a kost nebo kmen spln jist urce-
n, rozbour je na kusy a z jejich podstatnch cst vytvor tvary jin.
Tomuto procesu rkme ruen. Nezle na tom, zda se kmen zmn
nebo ztrat za tisc let jedin atom. Pri pusoben prrodnch sil nen Cas
nicm. Ruen je tedy dukazem o existenc ve pronikajcho
a vudyprtomnho ivota nebo bdy. Jinak by kmen nebo kost zusta-
ly bez zmny po celou vcnost. V nekonecnm vesmru neustle pro-
bh nepretrit zmna: je nevyhnutnou pruvodkyn veho ivota. Cm
vt je ve vs ivot nebo sla, tm rychlej a ruznj budou zmny.
Vechno na svt, od kamene a k lidsk bytosti, vysl k vm, kdy
se na tyto vci dvte, jist mnostv sly, je na vs pusob bud dobro-
djne, nebo kodliv, podle mnostv ivota nebo oiven, kter jsou
KOUZELN MOC CILI ZKON ZMNY
Vdommi nebo nevdommi skutky, mylenkami okolnch lid
a tak mylenkami vsugerovanmi okolnmi predmty nebo vjevy
mue u tebe vzniknout takov stav mysli, e m za nsledek dobro ne-
bo zlo, nemoc nebo zdrav, bohatstv nebo chudobu.
To je tajemstv, jemu rkali v minulch dobch kouzlo" nebo c-
ry". Pusobenm mylenky lze doshnout u kadho clovka stavu mys-
li, jen ho mue donutit, aby jednal v souhlasu s onou mylenkou.
Kouzlo" se dje kadodenn v t nebo v jin podob. Kdy se d-
vme hodinu na njakou velkolepou krajinu, okouzl tento pohled nai
mysl ve form prjemnch mylenek. Zustaneme-li hodinu ve sklepem'
s rakvemi a kostrami, budeme vybaveni predstavami, kter jsou ve spo-
jen s tmito predmty, podrobeni kouzlu" tesknoty. Kdybychom ili
nkolik dnu nebo tdnu v rodin, jej clenov ns vesms nenvid ne-
bo kde jsou proti nm urcit predsudky, je jist, e by ns takov po-
byt privedl ke kouzlu" stsnnosti a neprjemnch pocitu. A kdyby-
chom ili v rodin, jej clenov nm neustle poslaj vrel a prtelsk
mylenky, vzniklo by zase kouzlo" prjemnch pocitu.
Pamatujme vdy, e kad neprjemn mylenka predstavuje doslo-
va njakou zlou vc uvedenou do tla. Jsou nm nkter lid neprjem-
n? Ur ns jejich strojen vzezren, nepoctivost nebo jin jejich
prevldajc zpusoby, jejich hrubost a sprostota? Pokusme se o to a za-
pomenme na n. Proc o nich mluvit celou hodinu a dret ve sv mysli
jejich neprjemn zpusoby a vlastnosti. Myslet na n jet nkolik ho-
din potom, kdy vme, e tyto neprjemn obrazy, je nosme s sebou
ve sv mysli, jsou vcmi, kter jsou doslovn vloeny do naich tl,
aby nm na n pusobily kodliv a aby je degenerovaly? Vekerch ta-
kovch mylenek se musme zbavit.
Jste-li nemocni a nuceni zustat po nkolik dnu nebo tdnu v teme
pokoji, unav se vae mysl, protoe vidte neustle kolem sebe tyt
predmty. A nejene se vae mysl tm pohledem unav, nbr i pohled
na kad takov znm predmt, opakujc se den za dnem, vsugeruje
vm tou radu mylenek, kter se zhy stane tak navnou. nava
mysli, at vznikla z prciny t ci on, m prirozen sklon k stsnnosti


176

177

178
179

kad jednotliv vcci dlem. Vezmte naprklad njak kus nbytku,
idli nebo postel. Takov vc neobsahuje jenom mylenku tch, kter ji
podle plnu vytvorili a budovali do jejho nynjho tvaru. Je tak
proniknuta mylenkami a ruznmi nladami vech, kter na idli sed-
li nebo v on posteli spali. Tak stny, vechny predmty a nbytek
kadho pokoje jsou proniknuty mylenkou tch, kter v nm bydleli.
A kdy byl pokoj dlouho obydlen lidmi, jejich ivot byl malodun
a malichern, jejich zamstnn se rok za rokem mlo mnilo jejich
nlady byly smutn a neradostn, tak stny i nbytek budou prosyceny
tmito truchlivmi a nemocnmi mylenkami.
Jste-li velmi citliv a zustanctc-li v takovm pokoji jen jedin den,
poctte njakm zpusobem tsniv dojem tchto mylenek, jestlie nc-
vytrvte v pozitivn nlad (uzavren). Ale zustat dostatecn pozitivn-
mi po celch ctyriadvacet hodin, abyste tomu odolali, je velice obtn.
Jste-li jakmkoliv zpusobem zeslbl nebo nemocn, jste zroven nega-
tivn. Jste otevreni pro nejbli mylenkov elementy, kter jsou mimo
vs. A ty na vs budou pusobit jet navc k onomu navnmu duevn-
mu vlivu, o kterm jsme se ji zmnili a kter vychz z kadho pred-
mtu, jejn mte za tchto okolnost neustle pred ocima.
Je kodliv pobvat, jsme-li nemocni nebo unaveni, v mstnostech,
kde byli predtm jin nemocn a unaven lid, protoe v mylenkovch
elementech zustv v tchto mstnostech veker utrpen, bda a sts-
nnost. A to nejen nemocnch a umrajcch, ale i lid, kter se tu soucit-
n shromadovali u pacienta. To vechno je velmi mocn Cinitel, kte-
r pusob na iv lidi kodliv.
Prost a nevzdlan divoi", kter spaluj po smrti nkterho prs-
lunka svho kmene nejen jeho dum, ale i kad predmt, kter za i-
vota uval, vd mnohem vce o kodlivch a prospnch prrodnch
silch ne my. Protoe ij zpusobem prirozenjm, jednaj bezdky
podle zkona, prv tak jako to dlaj vc svm divokm a prirozenm
stavu zvrata. Vyhbaj se tm utrpen a nepohodl umlho ivota, kte-
r jsme si stvorili pro sebe i pro zvrata, kter krotme.
Lid, kter maj njak ivotn cl, kter mnoho cestuj, kter jsou st-
le v pohybu a ve stycch s ruznmi osobami a msty, maj vce ivotn
sly a energie. Udruj si tlesnou svest, kterou nemaj ti, kter sledu-
j rok za rokem stejn, nezmnn zamstnn, kter je privd den za
dnem do stejn mstnosti, a ji do radu k psacmu stolu nebo k dl-
nick lavici - prv tak jako kyvadlo kvajc se ze strany na stranu.
Takov osoby vypadaj vc ctyriceti letech star ne osoby s promn-
livm zamstnnm v edesti. Jejich jednotvrn ivot, pohled na stej-
n predmty v jejich bytech nebo obchodnch mstech, styky se stejn-
mi lidmi pri jdle a odpocinku, jako i vmna skoro stejnch mylenek
rok za rokem upredou kolem nich neviditelnou st skldajc se z pra-
mnku a vlken stejnch, nezmnnch mylenek. Tato tkanina se
doslova rok za rokem zesiluje prv tak, jako kdy klademe k sob drt
po drtu, take nakonec vznikne mohutn kabel, nesouc most. Tento
neviditeln kabel pout lidi stle pevnji na stejn msto, ke stejnmu
zamstnn a ke stejnm, nezmnitelnm zvykum. Dle zpusob, e ti-
to lid stle vce nenvid i pouhou mylenku na njakou zmnu. Je to
zase jin forma kouzla", kter si upredli sami pro sebe. Jc to bezpec-
n vsledek toho, e udruj stle nezmnn chod mylenek.
Nejsme ivi jen chlebem. ijeme t z mylenek. Clovk, kter ne-
ustle tvor plny a pohybuje se v novch podnicch, kter vrh svou
slu do verejnch dobrocinnch hnut a kter je tmito prcinami veden
do ruznch a neustle se mncch styku s jinmi lidmi, prijm a vys-
l mnohem vt ruznost mylenek ne ten, kdo ije nepretrit v ore-
chov skorpce.
Kad clovk obcas pocituje potrebu t o samot a v stran a ka-
d clovk obcas ct potrebu t ve styku se svtem. Z obojho je zjev-
n, e je douc najt si mezi obma smry zlatou stredn cestu.
Clovk, jeho ivotn zorn hel a prce jsou omezeny, kter rok za
rokem kon rovnakou vc a vid tyt lidi a predmty, m sklon
vyivovat se vtinou stejnm starm poradm mylenek a predstav.
Takov clovk vytvr ze sebe tent rd starch a vycichlch predstav
a vrazu. Zacnte s nm mluvit o jist rad mylenek nebo predstav
a on vm pov Cas od casu tou starou historku, zapomnaje, kolikrt
vm ji ji predtm vypravoval. Takov clovk m skoro tyt tvary v-
razu pro kadou udlost a pro kadou denn hodinu.
Pohl na svt a na vechny vci obycejn jako na nco opotrebo-
vanho a obnoenho. Protoe se mu nedostv ivota i ruznosti my-

10 181
Konecn se jim podar zabt kadou novou mylenku a zhasnout mal
svtlko, kter se v nich snailo svtil. Kdy takovmto zpusobem zni-
cte nebo zabijete kadou schopnost pro pravdivou predstavu, je na
vs chce pusobit, ubjte tm postupn tak sv tlo. Tm zpusobem uc-
pvte jedinmu pramen novho ivota cestu vam tlem.
U takovch lid je mld zastoupeno jedin fyzickou svest a mla-
distvm vzrustem, kter vak vlivem onoho mylenkovho stavu hyne
ve dvaceti letech, lak jako uvadne mlad a rostouc kvtina pri nedo-
statku slunecnho svtla a vody. Takov lid predou pro sebe nev-
domky tkaninu a kouzlo" str a rozkladu.
Stl obnova fyzickho ivota spocv jedin v nepretrit zmn
mylenkovch podmnek. Nov mylenky rod nov a svej ivot-
n nzory. Jsou miliony a miliony pravdivch a novch mylenek, kte-
r k nm mohou prijt, kdy udrujeme svou mysl ve vhodnm stavu,
abychom je mohli prijmout. Nemusme se k takovmu prijet namhat
a usilovn studovat". V krlovstv nekonecnho dobra nen namha-
vho studia. Jestlie ve spojen s tmto krlovstvm budeme prijmat
stle nov mylenky, prv tak jako rostlina prijm slunecn svtlo
a vzduch, budeme mt stejn jako rostlina kad den a hodinu dosta-
tecn mnoho ivota. Kad due je nebo bude v nkterm obdob exis-
tence (avak za nynjho stavu tlesnho ivota to nen tak snadno
mon) studnou pro prijmn takovch novch mylenek. Ale nov
mylenky nemohou prichzet z knih nebo z jinch mozku. Tylo my-
lenky nm sice po njakou dobu mohou poslouit, abychom se mohli
vydat na cestu. Avak zviste-li pln na knihch a lidech, pokud se
tk novch mylenek, ijete vypujcenm ivotem. Dlle-li to, uza-
vrte svou mysl pred vtokem elementu, kterho je pro kadho clov-
ka nadevechno treba a kler je urcen jen pro nj, a nikoho jinho. Je
treba vysvat n. ivot a udrovat ho z nekonecn ndre pravdivch
mylenek. Dokud to nedlte, nejste studnou vody, prtc z vcnho
ivota" a tak jste nedospli k poctecnmu bodu onoho skutecnho
a dokonalho ivota, kter se ct domovem vude ve vesmru a kter
dovede vysl sebeudrujc ivot na kadm mst svta.
dn cinitel nepout mysl a tlo tak jako blzk a trval styky s lid-
mi, jejch mysl jc ni vzhledem k vaemu vkusu, k va zjemnlosti,
lenek, povauje vechno ostatn tak za neiv a stejnorod, nebot i-
vot se nm jev presn takov, jak ho vidme brlemi, kter si a prli
Casto bezdky utvrme a jimi se potom dvme na svt. Takov clo-
vk ,,strne" velmi rychle, protoe jeho fyzick tlo je prv tak vra-
zem jeho dennho a prcvldajccho rdu mylenek, jako je jablko v-
razem nebo cst jablon. Kdybychom se ivili a sytili neustle stejnm
rdem mylenek, je to tot, jako kdy se ivme neustle nejv ome-
zenou stravou, pokud se tk vbru. Oboj zpusobuje nemoc. V n-
kterch anglickch alrch jsou vznov postieni nemoc, kter se r-
k pote z ovesn mouky", protoe jsou iveni jen tmto jedinm po-
krmem.
Ale prumr strednho duevnho stavu se objev na tle mnohem
rychleji ne jakkoliv vsledek hmotnch pokrmu. Prv sycen se t-
mi plesnivmi predstavami ve spojen s neustlm ivotem uprostred
tho fyzickho okol a ve spolecnosti stejnch lid, kter se duevn
nasycuj takt zvtralmi duevnmi pokrmy, je prcinou edch
vlasu, klesn ramen, vrsek na obliceji a vytvr tak svratn pleti,
celkovou tlesnou slabost a oehablosl. Nae zem je plna lid, kter
v ptactyriceti letech vypadaj star ne jin lid v ptaedesti. A je'
zde tak plno mladch muu a en v tlesnm smyslu, kter chudobou
svch mylenek a nedostatkem opravdovho ivota se stvaj starmi,
unavenmi a vyhublmi ji ve Ctyriadvaceti letech. Jsou ve skutecnos-
ti prv tak starmi podivny, babickami a ddecky jako ti. kterm se
posmvaj. Je to prv proto, e putuj neustle stejnou zkou
mylenkovou cestou. Vty vyslovovan hantrkou a otrepan frze vy-
pujcen od jinch tvor Ctyri ptiny jejich hovoru a bezpochyby pt
estin jejich mylenek.
K tto prvn trd nleeli tak mnoz, o nich se domnvme, e pat-
r duevn k vymu rdu nebo k lidem vzdlanjm", a jejich my-
lenky jsou prece jen vtm dlem opakovnm toho, co slyeli nebo
cetli. Tito lid vzhlej k njak autorit nebo ji zbonuj, at je iv ne-
bo mrtv, a maj ve skutecnosti velmi mlo mylenek vlastnch. Ale ne
snad proto, e by v jejich hlavch prleitostn nov ideje nevznikaly,
ale proto, e nemaj odvahu, aby se potaj tmito novmi predstavami
zabvali a sprtelili se s nimi, Tito lid vechno nov prost potlacuj.

182 183

k rce vaich nzoru a kvalit vaich pohnutek.
Je-li takov mysl neustle blzko vs a jestlie s n mnoho sympa-
tizujete, vnukne vm nco ze svch hrubch tueb a zlib. Vce nebo
mn vs oslep na cest k vym a zdravjm nzorum na zpusob
ivota. Bezdcn budete potom sami t a jednat podle ivota onoho
clovka. Ve svch skutcch budete nzc, cynict nebo svhlav, ale pri-
tom to nebude vae prav j, kter tak mysl nebo jedn, nbr neust-
l prtok a prijmn hrub sly nebo elementu onoho clovka, kter se
u vs tmto zpusobem vybjej. Pak se stane doslovn cst druhho
a niho ducha. A to bude pusobit tak na vae tlo, kter se pri sv
hmotn soustav stane hmotnm vrazem onoho niho ducha, jen je
vm vtpen. Jestlie neodrznete toto duchovn pouto, preroste tento
ni tp puvodn strom. Stanete se tlesn i mylenkov chabmi,
neivotnmi a budete stieni njakou nemoc nebo nespchem, pro-
toe poskytujete onomu tpu vlastn mylenky a sly. Onen ciz tp si
dovede privlastnit jenom malou cst va sly, ale z n ije svm zakr-
nlm ivotem. V takovm prpad vydvte zlato a prijmte bezcen-
n kov. Dvte pak svuj ivot a prijmte za to pomalou smrt. Nebot
duch kter je ve svch mylenkch jasn a cil, duch rozvn, moud-
r a opatrn, iroce, ale nikoliv lhostejn dbrodjn ve svch skutcch
dv ze svho jinm ivot a slu duchu i tlu. Zvlt tm, s nimi ije
v zkch sympatickch stycch.
Uprmn rec m mal vliv na dobr nebo patn vsledky zpusoben
duchy, s nimi jsme v zkch vztazch a sympatich. Nezle na tom,
co lid rkaj. Ale zle na tom, co si lid vzjemn o sob mysl, ne-
bot to na n nejvc pusob. Je-li ve va blzkosti njak osoba, kter
' o vs preml s neuspokojenm nebo nevrlost nebo vysl mylen-
ky proti vaim clum a prnm, zpusob nakonec, e budete ctit co-
si neprjemnho, i kdyby jej slova byla sebekrsnj. Takov oso-
ba vrh na vs sv kouzlo" a ubl nakonec vaemu duchu i tlu.
Ale naopak blzkost jin osoby, kter je vm przniv naklonna,
kter si preje vae tst a dobro bez postrannch mylenek, vm
poskytne pocit klidu a spokojenosti, trebae by po nkolik hodin
nepromluvila jedinho slova. Tyto vae ruzn pocity jsou tak jednm
z mnoha dukazu, e mylenky jsou opravdov elementy a sly, klcr na
ns njakm zpusobem neustle pusob a kter prinej vsledky vy-
slan k nm jinmi lidmi nebo poslan nmi jinm lidem. V posled-
nm prpad mue na vs ono kouzlo" pusobit blahodrn.
Je jenom jedin cesta, jak zlomit zl kouzlo, vyvolan neustlmi
styky s nimi duchy. Toto kouzlo se mus nakonec vdycky projevit
jako nco osudnho, mue-li ve sv Cinnosti pokracovat. Touto jedinou
metodou je naprost oddlen se od lid takovho ducha. A takov od-
tren se od kodlivch duevnch pout nemue bt provedeno nhle,
nebot by tm mohlo vzniknout jet vt zlo ne to, jemu se chceme
vyhnout. Jestlie odtrhneme ze stromu tp, treba by byl sebevc kod-
liv, a ucinme-li to hrub, pokodme tm zroven i strom - a mon,
e jej i znicme. Jestlie byl v ivot po dlouhou dobu spojen s duchem
nim a jestlie vy dva, jak jsme se ji drve zmnili, jste navykli
spolecnmu ivotu, mue takov nhle odtren zpusobit velkou kodu.
Jestlie se po dlouhou dobu ivme kodlivou potravou, cerpme ja-
ksi zpusob ivota i z takovho pokrmu. A protoe si n tlesn sys-
tm na tento pokrm zvykl, nemue bt ona strava najednou nahrazena
stravou zdravj. A podobn vlivy a vsledky jsou tak pri strav du-
chovn.
Jste-li presvdceni, e z njakch zkch osobnch vztahu vm vzni-
k jist zlo, prijmte nejdrve vc sv mysli predstavu, e toto pouto mu-
s bt roztreno. Prijmejte takovou predstavu vytrvale a pul dla bude
hotovo. Onen zmnn stav va mysli je silou, kter neustle pusob
k tomu, abyste byli osvobozeni. Stejn jako onen drvj stav va
mysli, kter snela, trpla a vnitrn se podrobovala, byl silou, kter
vs stle pevnji poutala. Oddlen od on osoby bude pak pri va
zmnn mylenkov predstav pouhm cinkem doby. Pritom nemu-
ste dlat mnoho. Stac jen pockat a chopit se prleitost, kter se vm
naskytnou. Ve skutecnosti jste se oddali jinmu proudu mylenek. Sly
prichzejc z vaeho zmnnho stavu mysli a z vnitrnho rozhodnut
jsou duchovnmi korespondencemi velik reky, jejmu proudu jste se
vzdali. Tato reka vs pomalu od vaeho drvjho otrockho stavu od-
n.
To, co jsme rekli, nen vak njakm obraznm rcenm! Zmnte sv
nedobrovoln podroben vc skryt rozhodnut, e se nadle podrobovat

184 185

ZISK A KODA Z LID, S NIMI SE STKME nebudete. Zmnte snen blzkch negativnch spojen ve skryt a tr-
val rozhodnut, e se od tohoto spojen oddlte. Zmnte onu vynuce-
nou spokojenost", je je nazvna rezignace k okolnostem", v onen
pozitivn duevn postoj, kter prostou rec prav: Ted se s tm ji ne-
budu uspokojovat. Moje tlo mue bt sice prinuceno, abych se
podroboval, trpl a docasn snel tyto vci, jako se dlo v minulosti,
ale ve sv mysli je ji trpt a snet nebudu" - tm jste se uvedli do vli-
vu jin sly, kter vs postupn odnese z pusobit starho pramene zla.
Nezle tak mnoho na tom, co dlme, ale zle na tom. co si
myslme a co nm prin vsledky. Sla, kter neustle vznik tm,
co si myslme, vs proudem zanese k doucm vsledkum. Nemu-
ste mnoho dlat, dokud nevidte, e nastal cas a prleitost k Cinum.
Bylo by ubohm npadem clovka, kter by byl nesen na kld po re-
ce Mississippi, kdyby neustle strkal vodu, cm by vycerpval svou
slu jen k lomu, aby nco dlal".
Lpe by bylo, kdyby zustal nehybn a Cekal na prleitost, a by ho
sebral nkter clun nebo parnk, nebo kdyby pockal na prleitost, a
by se mohl zachytit nkterho vbku brehu. Potom by bylo sly, kte-
rou si nastrdal, pouito celn.
Jste-li v pravm proudu mylenek, muste podobn strdat svou slu,
dokud se vm nenaskytne prleitost, kterou vm onen mylenkov
proud prinese. Mnoho plnu bv pokozovno nemoudrmi
a prlinmi vkony, jako kdy cinme prli mlo. Nevte-li co dlat,
cekejte. Budete-li cekat, a v kvap a zmatek prejde, bezpochyby uvi-
dte, co je treba opravdu udlat.
Mylenka je neviditelnou ltkou, kter je vemi lidmi prijmna.
Jestlie prijmete mylenku jinho clovka, sms se s mylenkami vai-
mi a pak alespon zcsti, ne-li vcelku budete myslet mylenkami on
osoby. Do jist mry pak budete videt, ctit, soudit a tvorit si nzory ja-
ko ona osoba. Budete ve vt nebo men mre ovldni onou osobou
a v jejm vlivu. Jeho nebo jej mylenka nebo duch se smsil s mylen-
kou va. Pak ovem nejste zcela svmi. Jste cstecn onou druhou oso-
bou,
Je to, jako kdyby na vs pusobila hypnotick sla, kterou ovld hyp-
notizr svuj subjekt. Pusobto podle stejnho zkona. Jestlie se casto
stkte s jinou osobou, jste zrdkakdy sami a vidte jen mlo jinch
osob, budete neustle prijmat mylenky tto osoby. Kdy stoj svmi
pohnutkami a vzdlnm v ne vy, budete z toho mt prospch. Ale
kdy je svmi pohnutkami, nklonnostmi a vzdlnm n ne vy, bu-
dete tm pokozeni. Vae nklonnost, vzdln, pohnutky a sudky bu-
dou tak zbarveny mylenkami on ni osoby. Tmto zpusobem se
dje, e zl prklady kaz dobr mravy."
Z tto prciny muete vidt svou mysl jednm smrem velmi bystre,
a druhm smrem velmi slep. Kdy jste v zkch stycch s njakou
osobou, kter mysl skoro neustle svmi nzkmi mylenkami, zna-
men to pro vs, e jej mylenky prijmete. Pak se domnvte, e nzo-
ry vmi prijat a mnn jsou vae. Ale nejsou zcela vae. Kdybyste na
del dobu opustili spolecnost on osoby, zjistili byste, e mnoh z va-
ich nzoru se mn, ponvad u nejste v dosahu nich mylenek
onoho clovka,
Trvit vtinu svho casu u osoby smutn, malomyslnc, mrzut,
zlostn, cynick, skeptick nebo ovldan jakmikoiv zlmi nebo
kodlivmi mylenkami je pro vs nebezpecm. At jste jakkoliv
rozhodn a odhodlan, muste prece jen prijmout nco z jej malo-
myslnosti, nerozhodnosti nebo zloby a ve to bude na vs pusobit. Bu-
de to jakousi skvrnou na vaem sudku. Bude to dodatecnm nkladem
zlch a nerozhodnch mylenek, kter prit va odhodlanosti nebo
statecnosti. At je ona druh osoba ve svch mylenkch zatena

186
187

jako nelibost od jinch lid. Znamen mylenku na zisk za kadou ce-
nu na cet lid ostatnch. Znamen veker mrzut, malomysln sts-
nn a beznadjn mylenky. Znamen dlouhotrvajc zrmutek nad
kadou ztrtou a mylenky, kter jsou duchu tkm bremenem. A to,
co je duchu bremenem, vdy pokozuje tlo.
Lid, kter se hnvaj, jsou velikmi hrnky. To proto, e tvor
hnvajcho se ducha a ztlesnuj svuj hnv ve zvyk. Ten se stv tak
mocnm, e bude velice obtn jej zlomit. Tito lid jsou prv proto
lakovmi vinnky, jako obt njak zl nemoci, kterou zpusobila
takzvan nerest. Kad zvyk, jen ns pokozuje, je nerest. Je ov-
em pravda, e nkter nemoci jsou ctihodnj ne jin. Souchotiny
znj lpe ne lenstv pijku. A prece oboj zabj tlo stejn. A ob
nemoci jsou poruenm zkona a trestem, kter musme odpykvat za
takov prestoupen.
Kad vae mylenka m pro vs jistou cenu. Sla vaeho tla a mys-
li, v spch v obchod a radost, kterou vae spolecnost poskytuje ji-
nm lidem, to ve zle na povaze vaich mylenek. Kad vae
mylenka je va cst a zroven je tak pocitovna jinmi lidmi. Nen
treba, abyste mluvili, kdy chcete bt prjemnmi spolecnky. Ti, kter
jsou blzko vs, poct prjemnost vaich mylenek, jestlie jsou oprav-
du prjemn. Nen treba vdy mluvit, abyste u jinch lid probudili
neprjemn pocit. Vae neprjemn mylenky budou stejn pocitovny.
Magnetizmem clovka jsou jeho mylenky. Vae magnetick sla nebo
vliv je prost mylenkou pocitovanou jinmi lidmi. Jestlie vae
mylenka je stsnn, rliv, posmn, hanliv, zl - odporuje. Kdy
je mylenka radostn, nadjn a pln uprmn touhy ucinit pokud mo-
no nejvt dobro kadmu, s nm se setkte - pritahuje.
Prlin styky s kadou osobou nich mylenek mohou snit vai
prirozenou pritalivou slu, Muete s sebou nosit jejich sobeckou, cy-
nickou, zlou nebo kadou jinou patnou mylenku, kamkoliv jdete.
A tuto jejich patnou mylenku vyslte zroven se svou vlastn. Lid
ji pak pocituj jako neprjemn prmsek k va vlastn mylence,
Vae cena a puvab pro jin lidi jako spolecnka zle mnohem
vce na tom, co si myslte, ne na tom, co rkte. Jestlie vae
mylenka je vesms cist, jasn, vesel, duvrypln a odhodlan, jste
ktermikoliv patnmi vlastnostmi, vdy vs nakaz tmto svm my-
lenkovm stavem. Ale nen treba, abyste se dali ovldat, kontrolovat
nebo podlhali mylenkovmu vlivu druh osoby, kdy si to neprejete.
Takov odhodln vaeho ducha, aby byl zprotn veho, co by mohlo
omezit jeho slu a tst, je nakonec vdy uskutecnno.
Sla a tst znamenaj toti stejnou vc. Sla znamen schopnost
zahnat ve, co by vs mohlo zarmoutit. Kdy doshnete tto sly, ovl-
dte svou nladu a nedopoutte, aby nlada ovldala vs, ve na tto
hmotn ivotn rovni se utvor samo a prijde k vm v souhlasu s va
nladou. Zkon korespondenc (souvztanost) mezi vcmi duchovn-
mi a hmotnmi je ve svm pusoben obdivuhodn presn.
Lid, kter se dvaj ovldat smutnou nladou, pritahuj k sob vci
smutn a temn. Lid stle vystraen a stsnn nemaj spch v nicem
a ij jen jako bremeno jinch lid. Lid pln nadje, duvriv a vesele
naladn pritahuj k sob elementy spchu. Predn i zadn dvorek ka-
dho Clovka vm ji napred ohls nladu, kter onoho clovka ovl-
d. Bude to patrno ze zpusobu, jakm jsou oba dvorky udrovny. Ka-
d ena stavem svho odvu zroven ukazuje stav sv mysli. ena
nepordn to oznm tak, e prevldajc jej nladou je beznadjnost,
nedbalost a nedostatek soustavnosti. Hadry, nepordek a pna jsou
vdy napred v mylenkch a teprve pak jsou zjevn na tle. Mylenka,
kterou ze sebe nejvce vyslte, prin zpt souhlasn, viditeln ele-
menty. Ty pak krystalizuj na vs tak jist a doslovn, jako viditeln
kus mdi, ponoren do roztoku modr skalice pritahuje k sob nevi-
diteln cstky mdi z onoho roztoku. Mysl, kter je neustle naplnna
nadj, kter je duvriv, odvahypln a rozhodn ve svch myslech
a kter dovede tuto svoji rozhodnost udret, pritahuje k sob elementy
sly przniv pro jej mysl.
Jestlie myslte na zkzu, budete tm ve svm tle rodit zkzu. Do-
stanete pak vredy nebo jinou nemoc, vychzejc ze patn krve", kte-
r je skutecnou prcinou vech nemoc, Krev se znecist necistotou du-
cha. Duch je ivotem krve a duch je tak va mylenkou. To, co si
myslte, vychz z vaeho ducha. To, co si myslte, budujete neustle
do svho ducha. Necist a zkaen mylenka znamen mnohem vc,
ne se lid domnvaj. Znamen prv tak mylenky zl a nenvistn

188
189

doba, kdy je treba, aby jin lid vstrebvali lo, co jste jim dali. Z toho
vznik obdob, kdy budete od nich oddleni.
Ale jakmile se s nimi zase po takovm oddlen setkte, budete vy
i oni lep. Sejdete se pak, abyste si vzjemn dali nov mylenkov
elementy, kter jste nasbrali jinde. Ale nen nikdy vcnho oddlen
pro lidi, kter buduj svoje duchy z podobnch mylenkovch elemen-
tu. Takov lid rostou spolu v uch a uch stycch a vrostou si vz-
jemn do srdc. Takov lid se stle navzjem obohacuj. Odlucuj se
s naprostou jistotou, e se zase shledaj. A shledaj se, aby poznali, e
si vzjemn poskytuj vce a vce duchovnch statku. Poznvaj, e z-
kon, jen se jim zprvu zdl tak tvrd, krut a prsn, je pouze prame-
nem a prostredkem k trvalmu mru a tst.
clovkem cennm, kamkoliv prijdete a vae cena neustle vzrust.
Vichni lid se budou vdy tit, kdy vs uvid. Kdy se nkam vne-
sete (vae mylenky), prinesete lidem opravdovou radost. Prinesete jim
tak moc a slu. Vae mylenka jim pomue posilovat jejich tla. Kdy
vs spatr, bude jim lpe. Budete jako studnka zdrav a radosti,
kamkoliv vstoupte. Muete pak odzbrojit nejkyselej nladu a tak
osobu, kter se proti Vm nejvce stav.
Kdy muete rci ve sv mysli: Nechci se ji dval na nikoho jako
na svho neprtele", pak nebudete mt neprtel. Ale kdy mluvte
o neprtelch a udrujete si vc sv mysli predstavu, e lid jsou nm
neprtelt, opravdu si z nich cinte neprtele. Tito lid ct, e onen
druh mylenek z ns vychz. Je to element, kter vytk z vs na n.
A pusob na n neprjemn. Kdy vak budete neustle vyslat mylen-
ku: nejsem tvm neprtelem, nechci vuci tob pocitovat nco nepr-
jemnho, chci t vc milovat ne ted', vichni tito lid poct tyto vae
mylenky a nedovedou odporovat jejich sle.
Mylenka na dobro je vdy mocnj ne mylenka na zlo. To je
prrodn zkon. Proto si budete vyhledvat jen takovou spolecnost,
ve kter vae mylenky budou nejvc cenny a pouity. Pak bude na
obou stranch prospch duevn i tlesn a nebudete nerovn s nerov-
nm".
Jestlie vae vy mylenka lidi pouze bav, take z n nemaj nic
krom okamit radosti, muete jim tm prospt a oni vm tak. Ale
tento prospch je pomrn mal. Ocenuje vs jako Clovka zbavnho,
ale mlo jako clovka uitecnho. A jestlie se zlepuj velmi pomalu
pusobenm mylenek, kter z vs prijmaj, nesmte si s nimi dovolovat
prli pevnch prtelskch styku. Takov lid jsou pouze vaimi
vzdlenmi duchovnmi prbuznmi.
Ale kdy jsou s vmi vc stycch, prijmaj pravdu, kterou jim dvte
a podle n jednaj a ij, pak s nimi muete setrvat dle. Jsou to vai
bli duchovn prbuzn. Jestlie se velmi rychle polepuj, pak tvor
tmto zlepenm jist iv mylenky prizpusoben sob. A tylo mylen-
ky budete prijmat jako potravu a slu pro sebe. V lom prpad dvte
a zroven tak s vhodou prijmte.
Kdy mte vy mylenky, kter vyslte svmu okol, mue nastat

190
191

le s vmi nebo kdy k vm casto chod, mue vm prinst tolik nzkch
a kodlivch mylenek jako destky cizch lid. Nezle na tom, jestli
n^kdo otvr dvere jednomu nzkmu mylenkovmu proudu nebo ce-
l stovce.
Kdy svuj pokoj pouvme, abychom mohli bt o samot, nechci
tm rci, e bychom mli t jako poustevnci. Naznacuji jen, e je tam
nutn se sthnout od ostatnch lid, abychom se vnitrn vzpruili. Je do-
ba vhodn na samotu a doba vhodn na drunost a spolecnost.
Jestlie dva lid vr tmto pravdm a sympatizuj s nimi, vlv to
do nich stle vce touhy, aby si mohli navzjem pomhat, aby se navz-
jem povzbuzovali k pevnjmu zdrav, tst a sle. Ani jeden z nich
nebude nikdy nic namtat na sil partnera uchlit se do stran a samo-
ty, protoe oba vd, e to prin mnoho dobrho a oba jsou presvd-
ceni, e jim to prinese uitek.
Jestlie zskte vce spchu nebo zdrav pricinnm sly, kterou pri-
tahujete k sob jakkoliv dobro, chcete podobn prospt clovku, kte-
rho milujete, a urcit mu poskytnete stejn dobrodin, kdy vr a dou-
f v to sam jako vy, protoe jeho mylenky patr k tomu sammu r-
du jako vae.
Kdy jste sami ve svm pokoji, nemuste se pokouet povznst svou
mysl do vych mylenkovch sfr nebo prithnout k sob vy inte-
ligence. Pravdpodobn jc, e budete cerpal z tchto blahodrnch pra-
menu, pokud se vae ruce budou zabvat njakou drobnost vaeho
odvu nebo kdy se budete vnovat prci, kter jc vm prjemn.
Nlada, ve kter se oblkte nebo dlte cokoliv, je silou, kter vy-
tvr ovzdu, do kterho mohou vstoupit dobr nebo kodliv mylen-
ky. Kdy jste nervzn, rozcilen nebo malomysln, vae nlada vlv
do vaeho okol proud mylenek. Tento proud mylenek je prostredm
vhodnm na individualizovan nzk bytosti, kter k vm mohou prijt
a drdit vs. Jestlie nlada va mysli, kdy si naprklad ceete vlasy,
je vn, klidn a spokojen s jistou lskou k tomuto konu, napjte se
tm na klidnj, jasnj a mocnj proud mylenek.
dn prce nen v duchovnm smyslu vedn. Vechny sv ciny
musme vykonvat v urcit nlad nebo stavu due. Nlada, ve kter
dlte jednu cinnost, otvr dvere druh nlad, ve kter dlte dal
CHRANTE SI SV SOUKROM
Kad clovk, mu nebo ena, by ml mt svuj pokoj, kter uv jen
sm. A ml by pecliv a opatrn zvit, koho do svho pokoje, at u
v obchodn nebo spolecensk zleitosti, pozve.
Mla by to bt mstnost, do kter svt slunce. Nemla by bt na se-
vern nebo stnn stran, protoe chladn nebo temn strana kad
hmotn vci je vyjdrenm stsnn a zakzan strnky duchovnho je-
vu v hmotnm svt. Kdy v n ijeme dlouho, je jasn, e vrhne svuj
stn i do na mysli, co neprospje naemu zdrav. Pokoj, do kterho ne-
svt slunecn svtlo, nemue se duchovn ani hmotn ocistit.
Clovk potrebuje jedno msto ve vesmru, kam se mue uchlit,
kdy to potrebuje, kde se mue ukrt pred vm, kdy si to preje. Po-
trebujeme jedin chrnn tocit, kter mueme nazvat jen svm,
kam nemue nikdo vniknout ani vstoupit bez naeho souhlasu. Takov
msto potrebujeme k oddychu a nacerpn novch sil. Kdy jste toti
casto mezi lidmi, prijmte urcit mnostv jejich mylenek. Potom se
vs bezdcn zmocn sklon vidt vci tak, jak je vid ni due. Ne-
muete se cizch mylenek zbavit jinak ne tak, e urcitou dobu zus-
tanete sami. Sv mysli tm dte prleitost, aby uplatnila svou slu.
Kdy to dl, odstranuje vliv sly a mylenek jinch lid a dv se na
vechno samostatn.
A jet vce: kdy mte pokoj jen pro sebe, otvrte tm dvere
moudrejm a vym bytostem a vytvrte omnoho vce monost, aby
k vm mohly vstoupit a aby se s vmi mohly podlit o sv duchovn
bohatstv. Takov bytosti vm mohou poskytnout mnoho uitecnho
a praktickho mylen pro ivot.
Dostvte se tak do kontaktu s vym tvorivm mylenkovm prou-
dem, vlivem kterho se povznte a mnte na stle cinnj slu
prinejc tst a dobro. Nejdrve sami sob, ale postupn i jinm li-
dem.
Jestlie jste stle pod vlivem svtskch mylenkovch proudu,
vzdalujete sc z dosahu tchto podporujcch cinitelu. Plat to hlavn
o tch, kter jsou stle v kontaktu s lidmi spchajcmi, plnmi starost,
ivotnch trpen a obav. Jen jedin osoba nebo spolecnk, kdy je st-

192 193

chod a vae hmotn zjmy. Vae mylenky vyvolvaj u lid nzory
ve v prospch nebo proti vm, podie toho, jak sv mylenky vy-
slte, jestli v hnvu nebo v dobr vuli.
Je nutn, abyste si tuto poucku casto opakovali. Kad takov opa-
kovn, at u napsan nebo vysloven, nm tyto pravdy stle vce pri-
bliuje, aby se postupn staly soucst na bytosti. Zroven nm pripo-
mn, e mme omezovat neprjemn proudy mylenek, kter vyslme
na jin lidi.
Re mylenek je vlastn jedin a prav re, ve kter jc mon
doshnout vsledku. Nejdrve se mus vechno stt v neviditelnm kr-
lovstv mylenek, pokud mylenky nabudou hmotn tvar, aby byly
viditeln, abychom se jich mohli dotkal, ctit je, pouvat a tit se
z nich v hmotnm svt. Prv nyn se ve va mysli vytvr dum, ve
kterm budete po letech bydlet, stejn jako aly, kter budete nosit
a styl nbytku, kter budete pouvat. Jestlie netoute po lepm do-
mu, lepm odvu a nbytku, kdy si v mysli rkte, e nemuete mt
nic lepho, pak si stavte hrz proti vemu lepmu. Vytvrte si tm
bdnj okol a zustvte v nm.
Jestlie je njak mstnost urcena na urcit cel nebo lid v nkter
mstnosti vyslaj pravideln urcit druh mylenek, jej ovzdu je
doslova nabito tmito mylenkami. Jej sla pusobc smrem k dobru
nebo zlu bude stle slit. Pokoj se napln vam mylenkovm stavem
a vae mylenky v nm budou rezonovat. Kad citliv clovk vyct
v duevn stav, jen co do pokoje vstoup. Jestlie je v nm duevn
stav pln klidu a mru, poct to kad nvtvnk. Jestlie v mstnosti
vldne neklid, poct nvtvnk neprjemnou thu.
Vechny byty jsou naplnny mylenkovmi prvky, kter vyzaruj li-
d, kter v nich bydl. Elementy, ktermi jsou naplnny, pusob na oso-
by primren jejich citlivosti nebo schopnosti zachytit ciz mylenky.
Proto ctte v kostele zbonost, i kdy jc przdn. V kostele se vs
zmocn pln jin pocit ne v przdn hospod.
V mstnosti, ve kter nkdo dlouho premlel o vrad, krdei ne-
bo podvodu, kde nco podobnho plnoval - i kdy se to neuskutecni-
lo - prtomn mylenka na Vradu, krde nebo podvod se vzn ve
vzduchu. Takov prvek vak mue prinutit nkter osoby, aby mysle-
prci. Jestlie s netrplivost a rychle vezmete svuj klobouk z vku,
je pravdpodobn, e prenesete tuto netrplivou a podrdnou nladu
i do nejbliho, velmi duleitho konn.
Pordek a metoda jsou duleit cinitel spchu v kadm povoln.
Jestlie si ve svm pokoji udrujete pordek a metodu, vyslte tm po-
rdek a metodu i do sv cinnosti, at u je jakkoliv. Vzn uzlu klid-
nm a rozvnm zpusobem vysl ihned prvek rozvnosti, klidu
a moci jako hybnou slu, kter bude pracovat ve v prospch. Bude
vak pusobit i daleko od vs na jin vzdlen due. Tak pusobte svou
silou daleko od svho tla naprklad i tehdy, kdy pri psan dopisu db-
te na to, aby byl hledn a citeln.
V pokoj, kter patr jen vm a do kterho nemue nikdo vejt bez
vaeho dovolen, je va pracovnou, kde si muete vytvorit duevn r-
mec", ve kterm si prejete t. Jestlie se nemuete uplatnit ve
spolecnosti jinch, muete se uplatnit, kdy jste sami. Cm vce takto
dlte sami pro sebe, tm vce va moci a sly se projev i ve spolecnos-
ti. Ve svm pokoji si muete vybudovat pozitivn mylenkov rmec,
kter velmi casto pomh jemnm a citlivm povahm pri kontak-
tovn s jinmi lidmi. Pak muete chodit stle chrnni pozitivnm
mylenkovm obalem jako brnnm. Tak si zabezpecte tocit, ve
kterm jste bezpecni i mezi lidmi, a v dusledku toho je nepravdpodob-
n, e by vs nkdo mohl vyvst z duevn rovnovhy, kdy proti vm
vystoup, aby vs ovldl. Casto to dlaj hrub a arogantn povahy, kte-
rch prevldajc vnitrn pohnutkou je pusobit na kadho tak, aby se
sklnl pred jejich vul.
To nen mon doshnout hned a najednou, ale jen po urcit dob.
Kad takov mylenkov rmec", kter na sebe vezmete a kter mu-
s bt naplnn v prvn rad prvem a spravedlivost, vm prid trochu
vce sly, kterou u nikdy neztratte. Je mon, c hned neuvidte sv
spchy v tomto smru, ale po urcit dob se projev. Kdy si budete
chtt vytvorit lakov stavy mysli, muste zustat njakou dobu pln
sm.
Mnohokrt jsme u psali, e vae mylenky pracuj daleko od vae-
ho tla. Pracuj a pusob na jin lidi pro vs - nebo proti vm. Vae
mylenky tmto zpusobem neustle zlepuj nebo pokozuj v ob-

194
195

ly na podobn zlociny. Jestlie se neodv spchat je, prece jen bude
ovzdu na n pusobit. Budou se podobnmi mylenkami zabvat. Jin
druh du, kter jsou povzneseny nad podobnmi ciny i v mylenkch,
uct, velik neklid a odpor k mylenkm, kter tam zanechal nzk
duch. Protoe takov druh du, kter nedovol, aby podobn mylen-
ky do nich vstoupily, vtinou se bour takovmu cizmu elementu, bu-
dou mu klst odpor a zavrhnou ho. Tento trval odpor se vak brzy sta-
ne prcinou vycerpanosti a neprjemnch pocitu.
Mstnost, ve kter si lid vyprvj o obchod a mysl jen na obchod,
brzy se napln obchodnmi mylenkovmi prvky. Brzy se pripoj
k mylenkovmu proudu obchodovn. Lid, kter vyuvaj tuto mst-
nost, tu naleznou mylenky a plny na veden obchodu omnoho rych-
leji ne na jinm mst. Cm vce pordku a peclivosti bude v tomto
pokoji, tm vce pordku bude i v obchodovn. Prevldajc nlada
mstnosti bude prevldal i v obchodovn. Kdy do takov mstnosti
vstoup lid neklidn, lhostejn a nevmav a zustanou tam dle,
zanechaj tam sv mylenky. To zapin a pokod mylenkov ovzdu
cel mstnosti. Urcit mnostv jejich mylenek prijme i due lpe ovl-
dan a uspordan a jejich neklid a lhostejnost se pravdpodobn nja-
km zpusobem projev.
Cm dukladnji se nae mylenky soustred na jist cl, reknme na
podporu njakho hnut, na rozren obchodu nebo podniku, tm vce
sly na podporu hnut nebo obchodu v mstnosti zustane. Kdy z n ode-
jdeme, odnme si tuto slu s sebou a vstupujete s n do obchodu nebo
podniku. Kdy vychzte, doslova se do tto sly oblkte. A kdy se
potkte s lidmi, kter se o v obchod nebo podnik zajmaj, pusob na
n tato sla ve smyslu pro vs prznivm.
Je ivlem, kter k vm pritahuje lidi se stejnmi zjmy nebo
pohnutkami. Kdybyste v njak mstnosti mysleli na podvody a mluvi-
li tam o nich, pak sla, kterou byste vyzarovali, by vs oblkala do ovz-
du podvodu, prilkala by podvodnky a privedla by vs k nim. Mo-
n by se vm jistou dobu darilo, ale podle pusoben nezvratnho zko-
na by vs prece jen tato sla vehnala do netst a bdy.
Ale sla se ztrc i tehdy, kdy o svch zjmech mluvme s kmko-
liv a kdekoliv. Pak roztroume na ruznch mstech vce nebo mn sv
sly. Kdy vak o svch zleitostech mluvte poctiv a pravdiv
s kmkoliv v jedn mstnosti, hromadte lam slu tohoto mylenkovho
elementu. Z tto zsady muete cerpal tehdy, kdy to potrebujete.
Kad mslnost a vechno, co v n je, je doslova nasycena prevlda-
jcm druhem mylenek, kter do n lid nejcastji vyslaj a o kterch
v mstnosti diskutuj. Kdy polom do n vstoupte, jc to stejn, jakoby-
ste veli do lzn naplnn mylenkami. Jestlie se tam r nejvce
drbu, osocovn a zvistivch mylenek, pak se octnete v lzni tako-
vch mylenek. Jestlie tam ale prevld prvek laskavch a mru-
milovnch mylenek, zamrench na ovldn mysli a zaloench na
dobr vuli ke vem bytostem, octnete se v mylenkov lzni mru, l-
sky a dobr vule a brzy uctte, e na vs siln pusob.
Jestlie vnujeme nklerou mstnost jen njakmu umn malr-
stv, socharstv, hudb - nebo vd a vynlezum, bude mylenkov
ovzdu tto mstnosti stle silnji nabito silou, kter pomh nsle-
dovat v umn a poskytuje nov mylenky. Kdy do mstnosti vstoup
lid, kter sympatizuj s umnm nebo danm vynlezem a tou
zdokonalovat se a prospt druhm, zacl jasn jiskren inspirace. Ta-
kov mstnosti mohou svm zpusobem prispt k pokroku umn,
rozvoji vdy nebo uskutecnn njakho cle.
Jestlie je vak vae pracovna, at u je to mstnost vnovan umn,
obchodu, psan bsn nebo vdeck cinnosti, zroven mstem vednch
rozhovoru, jestlie tam mohou voln vstupovat lid leniv, kter nema-
j dn cl a sed tam hodinu nebo dle, jestlie tam vulgrn ertuj,
pak vnej do pracovny atmosfru patnch a kodlivch mylenek.
Zapin vai pracovnu nzkmi mylenkovmi prvky, kter urcit zpo-
mal v postup v umn, vd, obchodu nebo priblen k cli, ke kter-
mu spjete.
Vytvor ovzdu, do kterho vy mylenky neviditelnch inteligen-
c nemohou vstoupit. Je to podobn, jako kdyby kaln voda lekla do
kritlov cistho potoka.
Nezle na tom, cm se zabvte. V cl a mysl bude vdy pod-
porovn v souladu s nejvymi zkony, kdy mte zvltn mstnost
vnovanou vhradn lto loze, kde rozmlouvte jen s lidmi, kter sc
o vai prci zajmaj. Jestlie nedovolte jinmu druhu mylenek vstou-

196 197

KDO JE NAM PRBUZNM?
Tlesn nebo pokrevn prbuzenstv m velice mlo spolecnho se
skutecnm nebo duevnm prbuzenstvm. Bratr, sestra, otec nebo mat-
ka mohou bt vam blzkm spojencem v mylenkch i sympatich.
Ale jc mon i opak, e jsou vm mylenkami a sympatiemi ciz a ij
v ovzdu mylenek, kter jsou velice vzdleny vaemu mylen.
Nemuete zdrav a prjemn t, kdy ijete s lidmi, kterch mylen-
kov ovzdu (kter je doslova jejich vronem) se nepodob vaemu.
Tlesn prbuzenstv takov ovzdu mue, ale nemus vytvorit. Prinut-
te tlesn pracujcho mue, kterho mylenky se jen mlo povznej
nad jdlo, pit a denn prci, aby il vhradn ve spolecnosti umlcu
a filozofu a aby sc nepotkval s nikm ze svho okruhu, s nikm, kdo
mysl podobn jako on. Brzy se ho zmocn stsnnost, nevule a utrp
i jeho zdrav. Stejn zkon pusob, kdy je vy due trvale pripout-
na ke spolecenstv nich du. Takov mue bt i tv postaven mezi
pokrevnmi prbuznmi.
Dti ij, vyvjej se a obveseluj mylenkovm ovzdum, kter
vyzaruje z jinch dt, kdy se s nimi hraj. Oddlte je od dtsk
spolecnosti a uvidte, jak poklesnou na duchu i na tle. 1 vy jste v dt-
stv cerpali z tto dtsk atmosfry, ili jste v duchovnm prbuzenstv
dtstv. Kdy jste se pri hre dvali na osvujc mylenkov podnty,
prijmali jste z nich ivotodrn mok a rozdvali jste ho i svm spolu-
hrcum. Nyn se mon divte, proc nemuete v sob probudit ty
duvrn znm pocity, veselost, kter vychzela ze spolecnosti dt ne-
bo mldee. Duvodem je skutecnost, e v duch si d jin mylen-
kov podnty, kter jsou pro nho potravou, jin mylenkov ovzdu.
To vm mue dl jen jin due, bezpochyby due na vym vvinovm
stupni. Kdy toho doshnete, bude vm cas ubhat rychleji a prjemnji
ne ve spolecnosti vaich prtel v ranm obdob tlesnho ivota.
Ti, kter vm mohou dt tuto vy duchovn potravu, jsou vaimi
skutecnmi prbuznmi. Jene takov prbuzenstv nemue existovat,
kdy jim na opltku nemuete poskytnout stejn druh mylenek.
Skutecn nebo duchovn prbuzn mnohch obchodnku, vynlezcu,
stejn i lid jinch povoln jsou jejich bratri obchodnci, vynlezci, li-
pit do lto mstnosti, bude vm jej mylenkov ovzdu stle vce po-
mhat v postupu.
Pak se presvdcte, e v takto pouvan a udrovan mstnosti bude
vae zrucnost a npaditost v jakmkoliv obchod,-umn nebo jakko-
liv jin prci rust omnoho rychleji ne kdekoliv jinde.
Pamatujte si, e tam, kde prevld mylenka na prvo, spravedlivost
a dobrou vuli, at je to na jakmkoliv mst, zrod se i nejvl sla
prinejc pokrok v umn, obchod nebo jin prci. Svt by ml po-
znat, e nejvy umn a nejspnj prce mus bt zaloena na
prvu, spravedlnosti a dobr vuli.
Divadeln jevit je prostor oddlen od ostatn csti budovy. Na
tomto mst a kolem nho prevldaj mylenky na hereck umn, vy-
slan z mnoha lidskch du. Je to tedy msto nasycen mylenkami na
divadelnictv. Proto tam herci vtinou ct slu a lpe se ztoton s hra-
nou postavou, ne kdyby vystupovali v njakm dvore nebo v soukro-
mm dom, kde prevldaj mylenky jinho druhu.
Stejn zkon pusob i v soukrom mstnosti bankre nebo financn-
ka. Takov msta obsahuj omnoho vce jejich mylenek a obchodn s-
ly ne jin msta.
V pokoj, vae mstnost naplnn nej lepm druhem mylenek, bu-
dou pusobit jako magnet, kter k vm prithne nejprjemnj a nej ui-
tecnj spolecnost. Nen prirozen, aby mu nebo ena ili sami. Na-
opak, je sprvn, aby kad mu a kad ena nali svuj doplnk vc
druhm pohlav - ale jen v jednom.
Nechci tu tvrdit, e docasn uzavrn se a osobn uvn pokoje by
bylo vm, co je nezbytn na zvten na sly. Naopak, tvrdm, e
docasn izolace tvor jen cst procesu nezbytnho na zvten na s-
ly.

198
199

matek postupn i nejmen osobn prva a nakonec dlaj presn to, co
chtj dti.
Mon si nkdo pomysl: Copak nemm jt se svmi starostmi ke
sv matce nebo k jinmu blzkmu prbuznmu, aby mi pomohla? Ne-
maj snad clenov m rodiny pomhat nejdrve mn, kdy to potrebu-
ji?"
Je to mon, kdy to matka nebo jin clenov vaeho tlesnho
prbuzenstv dlaj rdi a starostliv. Kdy lakov sluba od prbuznch
jde skutecn od srdce, a nen vynucena citem, kter m nkdy tuto
nevyslovenou podobu: Myslm si, e to musm udlat, protoe to -
d muj bratr nebo syn."
d? Je mnoho slueb, o kter dme mimovoln. Vce ne tch,
o kter v tchlo prpadech slovn podme..Bremena klademe na pr-
buzn jen proto, c jsou prbuznmi. Financn dary se v jistm smyslu
dvaj z prbuzensk sympatie. Strava, ubytovn, financn podpora, to
vechno se cek od prbuznch, kdy se to ned sehnat jinde. Od pr-
buznch se cek pohostinnost bez toho, abychom dali o pohotn.
Od prbuznch sc cekaj dary, i kdy takov ocekvn jc sp vydr-
nm.
Skutecn dary jsou vdy prekvapenm. Prekvapen jc prekvapenm,
jen kdy ho nikdo necekal, protoe cekn nic prekvapen.
Prbuzn navtv prbuzn a sednou si u nich proto, e jsou prbuz-
n. Hodn nespokojench, rozzlobench, ale nevyslovench mylenek
vychz z du vdy, kdy prbuzn vyuvaj navzjem sv domy, aby
uetrili za cet v hotelu.
dn skutecn nebo trval dobro se nespojuje s darem, kter nevy-
el od srdce a kdy darovn nevyvol v drci nezkaenou radost. Pro-
toe s hmotnm darem darujeme zroven i nco jin, nco neviditel-
nho a mlo znmho, ale duleitjho ne samotn dar. Je to mylen-
ka, kter dar doprovz. Tato mylenka pusob dobre nebo patn na
osobu, kter dar prijm. Kdy dvte nco ze svch prostredku, i kdy-
by to byla sebemen penn suma, clovku, kter penze potrebuje,
a tento dar doprovz mylenka, kter je nejuprmnj dost, abyste
pomohli, a uprmnm pocitem radosti, e pomhte, tehdy obdarujete
tohoto clovka urcitm mylenkovm elementem, kter ho nikdy neo-
d stejnho povoln. Dokazuj to svm ivotem. Ct se vce doma u li-
d, se ktermi spolupracuj v zamstnn, ne ve vlastn domcnosti,
kam se chod pouze najst a vyspat, kde casto trv nudn nedle a tou-
, aby u bylo pondl a mohli jt do prce. V prci jsou toti mezi sv-
mi pravmi prbuznmi, sycen a podncovni mylenkovm ovz-
dum, kterm se navzjem osvuj a obohacuj.
Kad vvojov stupen due nebo kvalita mylen se mus spojovat
se stejnou rezonujc du nebo kvalitou mylen. Ale pokrevn
prbuzenstv" se jen mlokdy spojuje s takovou vmnou mylenek jis-
lho druhu.
Pouta tlesnho prbuzenstv rod hodn mimovolnho tyranstv.
Kdy dti vyrustaj, umistuj sv matky a otce ve svch myslch do ta-
kovho ivotnho okruhu, do ivotn sfry, kam jejich rodice nepatr
nebo patrit nechtj. A tak vznik, i kdy mlokdy vysloven, naprk-
lad takovto mylenka: Matka u strne, nemue nosit aty jasnch
barev. Mus se oblkat strzliv. Bylo by poetil, kdyby se matka-
vdova znovu vdala." Takov nzor se velice casto zakld na financ-
nch duvodech. Matka se, pochopiteln, nechce castnil na zbavy,
a proto mue zustat doma s dtmi a opatrovat je." Nebo: Je nacase,
aby se otec vzdal obchodu," nebo: Otcuv npad oenit se znovu je
smn."
dn jin mylenka nepusob tak jemn a mocn na doshnut dob-
rch nebo zlch vsledku jako vytrval vysln mylenek z jedn du-
e nebo z nkolika stejn zamrench du na jednu osobu. At u tak
pusob vdom, rozumn nebo slep, tato sla pusob stejn.
Trval prliv takovch mylenek, vychzejcch reknme ze tr nebo
ctyr du (kterm byla matka" jen prostrednkem, aby jim dala nov
tla), stle zamren na matku", je mocnou silou, kter ji vede
a udruje tam, kde ji dti chtj mt, kde je pro n nejuitecnj. Cel
obvykl mylenkov proud plyne tmto smrem. Matka," rk tento
nevysloven cit, mus u strnout a mus se pomalu vzdt cinnho
a veselho ivota. Mus se uchlit do njakho koutku v dom a tak se
pridat k jinm odloenm a nad hrob se chlcm rodicum. Je mon ji
pout jako odpovdnou oetrovatelku v case nemoci nebo pri jinch
rodinnch tkostech." Vlivem tto mylenkov cinnost ztrc mnoho

200
201

zanedbv svuj odv a uc sv dti, e je tu jen pro jejich uitek a pro-
lo, aby hjila jejich zjmy a potreby ve vech rodinnch, skutecnch
nebo zdnlivch tkostech. Prv takov postoj matky bv duvo-
dem, pro kter ji dospl dti odstrkuj a podcenuj. Jestlie se matky
lakto poniuj v myln predstav, e tm pomhaj dtem, casto je za to
postihne trest.
Kdy pripustte, aby vai vuli stle ovldal nkdo jin, vzdte se
svch prednost, sklonu a stanete se jen ozvnou nkoho jinho, kdy
ijete tak, jak si prej jin, ztrcte stle vce sily, kterou byste mohli
realizovat. Zroven prijmte do sebe tolik elementu z mylenek a du-
cha lid, kter jsou kolem vs, e se stvte cst jejich du. Dojdete a
lak daleko, e dlte podle jejich nevysloven vule a mylenek. Usta-
nete a klesnete do beznadjnho otroctv. Ztrcte stle vce tlesn
i duchovn sly, take brzy nebudete schopni sami nic udlat. Budete na
obt, popelkou, slabm starcem nebo roztresenou starenou, kter dti
spe odmtaj, ne miluj.
pust. Bude mu vcn prospvat v pomru k sle, moci a druhu va
mylenky. Udlte omnoho vc, ne to, e jinho clovka zbavte na
jistou dobu hmotnch starost. Dvte mu urcitou mru duchovn sly.
Vae prn, aby se jeho sla vyvinula a zvtila, aby nemusel t jako
ebrk a aby k sob prilkal statky tohoto svta (mus to tak bt a bu-
de u vech lid, kter dospli k urcit rovni duchovn sly), je pro toho-
to clovka velikou pomoc, kter se projev po urcit dob, kdy tuto s-
lu zsk. Poslali jste a zaseli don semnko mylenky, kter zapust kore-
ny a v urcit dob prinese ovoce v jeho hmotn nebo duchovn existen-
ci.
Jestlie vak dvte s nechut a neradi, jen proto, e vs k tomu
donutily okolnosti, nebo proto, e by vs lid pomlouvali, kdybyste nic
nedarovali, nebo proto, e dvaj i jin, pak v dar prinese jen mlo
dobra. Nezle vubec na tom, komu byl vnovn - i kdyby to byla
matka, otec, bratr, sestra, syn nebo dcera.
V tom prpad uspokojte nacas jen hmotnou potrebu jinho clov-
ka. ivte tlo, poskytujete mu ubytovn a oblkte ho. Ale neivte
a nemuete vhodn ivit ducha, kter toto tlo pouv, kdy mylen-
ka doprovzejc dar jakkoliv osob neobsahuje dobrou vuli a pote-
n srdce, e muete uspokojit potreby jeho tla. Hnviv mylenka, kte-
r doprovz obvykle dar tehdy, kdy toho, kdo dar prijm, sotva str-
pte a dvte jen ze zvyku nebo proto, protoe obdarovan byl neod-
bytn, zpusob kodu drci i prjemci. Vyslme pritom proud patnch
mylenek na toho, kdo prijm. A drci se to vrt mylenkovou odpo-
vd podobn povahy, co je stejn kodliv. Kdy prijmete dar, kter
jste si njakm zpusobem vynutili, v cit k drci nen uprmn, nen
vcn, ale ncm pln jinm.
Matky nkdy rkaj: Na mn nezle, jen at moje dti maj dobrou
vchovu a vzdln." Matka m vak dbt o vlastn vchovu. Kdy je
jej vzdln a vdomosti omezen, bude tomu tak i u dt. Prav mat-
ka se mus stle snait, aby v n rostl obdiv, cta a lska k dtem. Jen-
1
e obdiv a cta k jinm mue rust jen u eny, kter pozn svt, kter si
uvdomuje sv postaven v nm, kter stle smruje dopredu, aby
doshla vyho msta a vyho postaven. A naopak, obdiv ani ctu od
syna nebo dcery si nikdy nezaslou matka, kter se schovv v kout,

202
203

lie chce mu doshnout spch, to vechno jsou nevdom omyly
v myslch milionu, kter vedou ke smutnm dusledkum.
Vzpomenme alespon cst nej kodlivjch omylu, kter doposud
ovldaj n svt:

-Podcenovn mylenky, kter je ivlem i silou a pusob na kilometry
daleko od tla, kterho pouv. Kad nae mylenka nebo predsta-
va je jako neviditeln magnet, kter, kdy jc sprvn namren, pri-
nese nm v hmotnch vcech to, co jsme si predsevzali.
-Presvdcen, e mlo zle na tom, co si myslme, pokud nae my-
lenky nejsou znmy.
-Neznalost pravdy, e nae nzory o jinch a o sob jsou nejdulei-
lj pro nae zdrav a tst a vedou ns k spchu a zdrav nebo
k nespchu a nemocem.
-Lehkomyslnost, s jakou se mnoz vrhaj do blta tlesn bdy a du-
evnch poruch, kdy se spolcuj s nzkmi duemi a ij v jejich nz-
kch mylenkch.
To vechno tvor jen cst nevdomosti a omylu, kter mezi nmi
prevldaj. Jen co due zacne volat po pravd a vtm svtic, pak se
kad tlesn zkouka konc stle duraznjm procitnutm z tchto
a z tisce jinch omylu, kter, kdy je drme v mysli, nm prinej jen
bolest a utrpen.
CEL NEMOCI
Nen nic nebezpecnj ne takov stav mysli, kter ihned odmtne
a zavrhne jakoukoliv novou mylenku. Kad nov mylenka se j zd
nerozumn, bludn a blzniv. Je to ten slav mysli, kler kdysi s po-
smchem odmtal pru a elektrinu jako novtorsk vzdun zmky".
Je to stav, kter si vytvr koleje mylenek a chod po nich v kruhu bez
jakhokoliv pokroku k novmu ivotu a novm monostem. Je to stav,
kter nezbytn vede jen k zkamenn tla i mysli.
Je mnoho lid, kter ij v predsudku, c jak byl lidsk ivot v minu-
losti, takov mus bt i v budoucnosti a e nezbytn mus projt tremi
obdobmi: mladost, zralost a padkem. Kdy lid tomu vr, jejich i-
vot se tvor podle tchto tr stupnu. Tm si zavraj prstup k jakmko-
liv jinm monostem.
Ptte se, co je to za omyly, na kterch tisce lid kolem ns lp?
Clovka, kterho poznte jako burice nebo vanila, tisce lid poklda-
j za velikho mue. Vzdlvac soustavu, o kter vte, e je pln chyb
a opakovnm starch zlozvyku, prijmaj lito lid jako dokonalou.
Vlky mezi nrody, o kterch vte, e jsou jen zlocinnou zaslepenost,
prijmaj jako politickou nezbytnost, protoe jim od dtstv tato slova
rkali. Zvyky a mravy, o kterch vte, e nejsou potrebn, ale navc pri-
nej jen zrmutek a kodu, opakuj se z pokolen na pokolen bez uva-
ovn a bez pochybnost.
Krutost, kter se dopout nae pokolen na zvratech a ptcch v pr-
rod, kdy je zabjme a mrzacme jenom pro zbavu nebo kdy
odsuzujeme jakkoliv druh ivocichu na neprirozen zpusofrivota jen
proto, abychom se na n mohli dvat, je dukazem nevdomosti lid, kte-
r nejen dovoluje pchat krivdu a nespravedlivost, ale jc i schvaluje ja-
ko nco sprvnho a vhodnho.
Ponen postaven, ve kterm enu dr mnoho nrodu, poniovn,
kter prijm bez otzek a bez protestu, jej hodnocen u mnoha muu
jen jako prjemn hracky nebo prostredku na zabezpecen pohodl a po-
prn jej rovnocennosti jak v obchod, tak i v kadm jinm povol-
n. Nepochopen faktu, c ena je pro mue nezbytnm cinitelem, jest-



UITEK A NUTNOST REKREACE
Rozdl si slovo pretvoren" na dv csti, takto: Pre-tvoren. Tm
dostane jasn vznam tohoto slova. Rekreace neboli osven je pro-
ces pretvrejc dui i tlo. Pri kad zdrav zbav pritahujeme a sta-
vme do sebe pretvrejc, osvujc a ivotodrn proud mylenek.
Zdrav zbava ns doslova pretvr. ivot bez zbavy, ve kterm je
mlokdy smv nebo nen vubec, ivot v jednotvrnch kolejch, ve
kterm vidme a nachzme stle mn radosti, jc pro tlo niciv
a neproduktivn.
Rekreace a zbava ns nejen zbav starost, ale prid nm schopnost
starostem odolvat. Osven due dv schopnost zapomenout na
njakou dobu to, na co vtinou vzpomn a co ji pokozuje. Osven
dv tlu nov ivot, protoe dodv nov ivot tak dui a ivot due
je tak ivotem tla. Rekreace nm dv slu pri zkoukch a potch.
Nem zapotreb, abys byl uetren zkouek, jako spe jc li treba sly,
aby ses jich nebl. Nemus utkat pred clovkem, problmy nebo
rozhovorem, kterho se boj, ale potrebuje takov stav mysli, kter
nejene t zbav kadho strachu, ale udl ti z takov zkouky zba-
vu.
Rekreace a oddych je zdrojem tto duchovn sily, protoe jen tm, e
se zabvme a reme problmy, kter jsou zpusobovny cstecn
nedostatkem rozmanitosti naeho ivota, tm tylo problmy jenom
zvtujeme. Nepremueme tm svoje opravdov starosti, dlme se
slabmi a potom jim nedokeme odolval.
Kdyby si dospl lid dovedli v duchu hrt prv tak, jako si hrvali
v dtstv, udreli by si mnohem vce prunosti, mrtnosti a dtsk sv-
esti. Kdy si dti spolu hraj, navzjem se syt doslova ivotnm ele-
mentem (duchem hry) a dostvaj z nho velik povzbuzen a duchov-
n slu.
Na druh stran se lid navzjem syt mylenkovm ivlem, kdy se
drou v zamstnn a dlaj prci bez zjmu. Lid, kter se takto namha-
j, maj bezbarv, jednotvrn ivot. Vlivem takovho ivota se potom
stvaj tkopdn, pomal a leniv kadm pohybem svalu a stejn tak
i v mylen. Kad prce, kterou dlme nebo budeme dlat, at jde
o prci na zahrad nebo psan clnku, mue bt pro ns zdrojem ivo-
todrn zbavy cili rekreace. Nezle na tom, co dlte, protoe stejn
sla (to je mylenka) pohn vdy urcitou cst tla, kterou pri sv prci
pouvte. Kdy ryjete, pusob tato sla na vae svaly, kter pouvte
pri ryt. Jste-li recnkem, pusob stejn sla na v jazyk, aby vyjdrila
mylenky, kter do vs pred posluchaci vstupuj. Jste-li spisovatelem,
pak mylenka nebo sla, kter k vm prichz, pusob na vai pai a ru-
ku, kdy ji polote na papr.
Nae takzvan nej obycejnj ciny mohou bt zdrojem rekreace
a zbavy. dn prce, i ta nejobycejnj nem bt dlna s nechu-
t. Mme prleitost stokrt za den dlat takzvan bezvznamn vci,
pri kterch jsme netrpliv. Strhujeme kabt z vku. Natahujeme ru-
ku pro ten nebo jin predmt, kter le na naem psacm slolc a mrz
ns, e to chce cas a prci. Kdy peme, tvorme psmena ve spchu
a nedoprvme si poten, abychom jim dali ulechtil tvar a ivot.
Pak to nen po ns k precten. Neustle pouvme sv svaly lak nebo
onak a to nen pro ns dn zbava. Kad pohyb svalu, kter je d-
ln bez radosti, je niciv proces. Prin svoji troku ke veobecn
nav tla. Rod zvyk netrplivosti a neklidu..
Nen to prce, kter nic lidi. Naopak, zpusob provdn prce je
rozhodujc. Klidn prce je rekreace. Ale umn odpocvat zacn u
u ohbn prstu a v pordku tak vitmu, kter db na to, aby i pen-
dlk nebo pero mlo sv msto. Z takovch nepatrnch vc se vytvr
cel nebe.
Mon, e reknete: Kdyby lid pracovali fyzicky tak pomalu
a tak rozvn, jak naznacujete, vykonali by za den velmi mlo."
Na to mm pouze jednu odpovd: cokoliv je vykonno v tomto
mylenkovm stavu, bude vykonno dobre a nemus se dlat zno-
vu. Ale mnohem duleitj je ta skutecnost, e v tomto klidnm, roz-
vnm a jak lze tak dodat radostnm zpusobu vykonvn hmotnch
cinu existuje okolnost, e v tto dob vykonvme velmi mnoho prce
tak duevn. Ncjvt vsledky v ivot se nerod z hmotnch vc ne-
bo z pouvn cehokoliv hmotnho. Doshnete lakovch vsledku, jak
vae mylenka nebo sla bude pracovat mimo tlo a ovlivnovat druh
lidi, kter vaemu cli fand. Mte-li pred sebou njak cl a jste-li