(2003) Luftwaffe Námořní Letectvo 1939-1945: Ilustrovaná Historie

Ilustrovanpbhobsahujc250dosudnepublikovanchfotografi
CHRISGOSS,BERNDRAUCHBACH
LUFTWAFFE
NMONLETECTVO1939-1945
ILUSTROVANHISTORIE
Chris Goss, Bernd Rauchbach
LUFTWAFFE
NMON LETECTVO 1939 - 1945
ILUSTROVAN HISTORIE
Peloil Vlastislav Kotouek
Chris Goss, Bemd Rauchbach
LUFTWAFFE
ILUSTROVAN HISTORIE
Copyright O by Christopher H. Goss, Bemd Rauchbach
Translation 2003 by Vlastislav Kotouek
Jacket design 2003 by Ji Pnek
Czech dition 2003 by Nae vojsko, s.r.o.
ISBN 80-206-0660-2
Obsah
vod ...................................................... 7
Podkovn ............................................. 9
Slovnek a zkratky ............................. 11
Arado.................................................... 12
Blohm & Voss ..................................... 60
Breguet ................................................ 92
Nmon letadla v barvch.................... 97
Domier................................................104
Heinkel............................................... 132
Junkers................................................178
Rzn................................. :...............188
Posdky nmonch letadel.................192
Index ..................................................198
vod
Luftwaffe v prbhu druh svtov vlky intenzivn vyuvala nmonch letadel. Dky
tomu se cel peste rznorod kla tchto letoun stala populrnm pedmtem zkoumn
historik a obzvlt vdnm pedmtem pro modele a vechny ty, kte se o nmon
letadla s lskou zajmaj. V prbhu let, kter jsme vnovali naemu vzkumu operac
Luftwaffe ve druh svtov vlce, jsme mli to tst, e jsme zskali mnoho neobvyklch
a vzcnch fotografi nmeckch nmonch letadel, kter operovala na obrovskm zem
sahajcm od jinho Stedozemnho moe a po polrn kruh daleko na severu Arktidy; od
dlnho vchodu Ruska a po zpadn pobe Francie a panlska. Rozhodli jsme se, e
nej lepm zpsobem jak se o n podlit, bude knin vydn, kter prv drte v ruce. Tato
kniha tud nikdy nebyla mnna jako njak definitivn studie nmeckch nmonch
letadel, pesto vak doufme, e teni poskytne pleitost prostudovat nov a neobvykl
snmky z cel ady doposud neznmch, pevn soukromch zdroj. Nkter letouny,
jako Arado 196 a Heinkel 115, budou tematicky pokryty vce ne ostatn a rovn mnoho
ze zde pouitch snmk se ji v minulosti dokalo zveejnn. Neomlouvme se za to,
nebo jsme jejich opakovanou publikac sledovali pouze tenv zjem a chtli mu umonit
radostn ten knihy bez ohledu na to, jak osobn zjmy me ten i onen ten sledovat.
Chris Goss a Bernd Rauchbach, 2002
Podkovn
Hlavn dk pat tm, kte nm fotografie poskytli a jejich jmna jsou odpovdajcm zp
sobem uvedena v publikaci. Zvltn podkovn potom pat Manfredu Griehlovi, Dr. Klausi
Daserovi, Paulu Metgesovi a Horstu Thiirlingovi. Rovn bychom chtli vyjdit nai vd
nost Franzi Selingerovi, Johnu Foremanovi, Grahamu Dayovi, Horstu Munterovi, Johnu
Collierovi, Dr. Peteru Schenkovi a vem zastnnm v Crcy Publishing, zejmna Gillu
Richardsonovi (kdybychom zde zapomnli na Jeremy Pratta, nikdy by nm to nezapoml!),
za jejich soustavnou podporu pi publikovn vsledk naeho snaen. Konen pat n vdk
tak naim enm, Sally Gossov (nezapomeme na dcery Kateinu, Megan a Alexandru!)
a Martin Rauchbachov, kter si pitom vem tak uily sv.
Chris Goss a Bernd Rauchbach, 2002
Slovnk a zkratky
Ar
A ufklrungsgruppe
Beobachter
Borfliegergruppe (B.Fl.Gr.)
Bordfunker
BV
Deutsches Kreuz in Gold
Do
Ergnzung (Erg)
Flugzeugfhrer
Feindflug
Feldwebel (Fw)
Fg Off
Flieger (Flg)
Fit Lt
Fit Sgt
Fhrer
Gefreiter (Gefr)
Gruppe (Gr)
Ha
Hauptmann (FIptm)
He
Ju
Kampfgeschwader (KG)
Kampfgeschwader zur besonderen
Verwendung (K.Gr.z.b. V.)
Kriegsmarine
Kstenfliegergruppe (K.Fl.Gr.)
Lehrgeschwader (LG)
Leutnant (Lt)
Lt
Leutnant zur See(Lt zS)
Luftflotte
Lufttransportstaffel (See) (LTS)
Major (Maj)
Oberfeldwebel (Ofw)
Obergefreiter (Ogefr)
Oberleutnant (Oblt)
Oberleutnant zur See (Oblt zS)
Pit Off
Rotte
Seeaufklrungsgruppe (SAGr)
Seenotflugkommando
Seenotstaffel
Sgt
Sonderkommando
Sgn
Sgn Ldr
Stab
Staffel
Stabsfeldwebel (Stfw)
Unteroffizier (Uffz)
Werk Nummer (Wk Nr)
t
Arado
przkumn letka
pozorovatel
letka umstn na lodi
radioopertor
Blohm a Voss (rovn oznaovno Ha)
nmeck K ve zlat (vyznamenn za statenost)
Domier
vcvik
pilot
operan let
leteck serant
leteck dstojnk
adov len posdky
leteck poruk
leteck serant
vedouc
velitel posdky
kdlo (ti letky), ktermu vel velitel skupiny (Gr Kdr)
pvodn oznaen pro letouny Blohm a Voss vyrbn
v Hamburku
leteck poruk/kapitn
Heinkel
Junkers
bombardovac skupina
transportn kdlo
nmeck vlen nmonictvo
poben przkumn kdlo
operan vcvikov skupina
druh poruk
poruk
nmon podporuk
leteck flotila
nmon leteck dopravn peru
vedouc perut/major
vrchn rotmistr
star len posdky
prvn poruk
nmon poruk
leteck dstojnk
taktick formace dvou letadel
nmon przkumn kdlo (pozn. V tto knize obvykle
oznaen seln nap.: 2/125.)
jednotka zchrany na moi
peru zchrany na moi
serant
zvltn jednotka
squadrona (peru)
velitel perut
tb, velitelstv
peru velen kapitnem
tbn rotmistr
poddstojnk, eta
vrobn slo
zabit
Arado
Tovrn reklama na Ar 196, kter v pekladu k Pomhme vtzstv. Arado Flugzeugwerke
GmbH byla zaloena roku 1925 a mla editelstv v Babelsbergu pobl Berlna. Jejich letadla byla
konstruovna v Brandenburgu (Havel), Warnemnde a Anklamu. Ar 196 bylo na potku vlky
intenzivn pouvno pi'pozorovacch letech, lehkm bombardovn a pi protiponorkov slub.
Rovn tak bylo Ar 196 standardnm katapultovacm letadlem na lodch nmeckho vlenho
nmonictva.
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945
13
Druh srie prototyp Ar 196: buto V3 (Wk Nr 2591, D-ILRE), V4 ( Wk Nr 2592, D-OVMB),
nebo V5 ( Wk Nr 0090, D-IPOB). Hlavni rozdl mezi pedchozm a pozdjm typem Ar 196 byly
pidan plovky.
(Drogen Meyer, Wilhelmshaven)
Ar 196 A-01, D-ISFD (pozdji T3 + HB). Jeden z deseti stroj (See)/LG 2 v prbhu leteckch
zkouek na palub bitevn lodi Gneisenau. Travemnde, Nmecko 1939.
14
CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Ar 196 A-2, D-IYFS. 1939.
(via Laut her)
Letouny Ar 196 A-2 patc k 4(Erg)ZB.Fl.Gr 196. Zde vyfotografovan u Baltickho pobe roku
1940. Tet letoun od kamery je He 114. Znak na nose letadla pedstavovaly dva ed mot konci
na modrm pozad ttu.
(Rosenbaum)
15
Ar 196 A-2 patc k 4(rg)/B.Fl.Gr 196. Aalborg, Dnsko duben 1941. Tato jednotka se pak
koncem msce stala 2/125 (See). Dstojnci zleva doprava jsou Lt zS Wilhelm Rosenbaum,
Obit Rolf Lemp a Lt zS Thiele.
(Rosenbaum)
Srie fotografi ukazujc Ar 196 od 1 /B.Fl.Gr 196. Letadla jsou dopravovna na palubu bitevn
lodi Scharnhorst. 1939 - 1940. Tato fotografie ukazuje T3+LH. Vimnte si pedimenzovanch
k na kdlech a emblmu s moskmi konky hned za kapotou.
16 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
T3+LH od MB.Fl.Gr 196 dopravovan na palubu bitevn lodi Scharnhorst. 1939 - 1940.
17
Arado 196 od 1 IB.Fl.Gr 196 zvedan jebem na palubu bitevn lodi Scharnhorst. 1939 - 1940.
Scharnhorst s Ar 196 na samm zatku vlky. Lo v pozad je kapesn bitevn lo Admirl Scheer.
18
Ar 196 (pravdpodobn od B.Fl.Gr 196) zde zachycen v Aalborgu. 1940. Povimnte si nhrad
nch plovk na lev stran.
(Thiirling)
Smsice letadel He 60, He 114 a Ar 196, Aalborg. 1940. Podle znak na strojch Ar 196 meme
vit, e se jedn o 3/K.Fl.Gr 506.
(Thiirling)
19
Obzvlt detailn zbr Ar 196 (kd T6 + IH) od 1 /B.Fl.Gr 196, kter operovala z Altafjordu.
Norsko 1943.
(Rosenbaum)
MB.Fl.Gr 196 nad Altafjordem. 1943.
(Rosenbaum)
Ar 196 A-3 od B.Fl.Gr 196. Aalborg 1941.
(Rosenbaum)
Ar 196 A (kd 7R+BK.) od 2/125 (See) na zatku ruskho taen. erven 1941. Vimnte si 50 kg
bomby zaven pod pravm kdlem a individulnho kdu letadla, ervenho ,B, kter je sice
s potemi, ale stle jet bezpen rozeznateln.
(Rosenbaum)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 21
Oputn a znien rusk vozidla nkde v Pobalt. Fotografovno z Ar 196 od 2/125. erven 1941.
(Rosenbaum)
Rusk nmon Beriev MBR 2 sestelen Ar 196 od 2/125 ho u Vilsandi. 15. 8. 1941, 21.15 hod.
(Rosenbaum)
Srie fotografi ukazujc Ar 196 T3+HH od MB.Fl.Gr 196, kter operovala z AI ta fjordu. 1943.
(Rosenbaum)
23
Letadlo Ar 196 T3+HH od MB.Fl.Gr 196 operujc z Altafjordu. 1943.
(Rosenbaum)
25
Ar 196 A (kd T3+NH) od 1 /B.Fl.Gr 196, kter operuje z paluby Scharnhorstu. 1940.
Ar 196 A-3, T3+EH od UB.Fl.Gr 196.
(via Schulze)
26
Dv fotografie ukazujc stroje Ar 196 A na palub Scharnhorstu. 1943.
27
Ar 196 A-2 od MB.Fl. Gr 196 na palub kinku Admirl Hipper.
Zleva doprava Uffz Hermann Koch, Uffz Alfred Schmidt a Uffz
Walter Mller. Jaro 1941.
(Mller)
28
Ofw Walter Mller, po vtinu vlky pilot Ar 196 u MB.Fl.Gr 196, naltal od 3. 9. 1939 a do svho
poslednho letu 24. 3. 1945 celkem 324 operanch let. Byl vyznamenn Kem ve zlat a zlatou
sponou udlovanou przkumnm leteckm posdkm spolu s pvskem za 300 odltanch mis.
Slouil na kincch Leipzig, Karlsruhe, Admirl Hipper a Ltzow a na bitevn lodi Scharnhorst.
Walter Mller a jeho pozorovatel Lt Molsen slouili od 23. 3. 1940 na kinku Blcher. Kink
Blcher byl potopen norskou poben bateri v Oslo-Fjordu dne 9. 4. 1940 v 07.28 hod. Mller
byl zajat po 30 minutch plavn ve Fjordu, ale o est dn pozdji byl proputn. Ndavkem k ob
vyklm reglim Luftwaffe m Mller na svm stejnokroji, vlevo od eleznho ke prvn tdy jet
odznak vlenho nmonictva, kter nosili letci slouc na bitevnch lodch.
(Mller)
Ar 196 A-3 (kd T3+DH)od MB.Fl.Gr 196 na palub kinku Liitzow.
Norsko, kvten - srpen 1942.
(Muller)
Srie fotografi pozench u pleitosti 100. katapultovn letadla z paluby bitevn lodi Tirpitz.
Pilotem byl Uffz Meissner, pozorovatelem Lt Wilhelm Rosenbaum. Lto 1943.
(Rosenbaum)
31
Tot 100. katapultovn od nastartovn motoru, pes vyputn.
(Rosenbaum)
32
...a po pistn a vyzdvien na palubu bitevn lodi Tirpitz.
(Rosenbaum)
33
Lt Wilhelm Rosenbaum od 1 IB.Fl.Gr 196 pi pozorovn 100. ka
tapultovn. V obdob mezi 15. dubnem 1942 a 1. beznem 1944
odslouil srii pidlen na palub Tirpitze.
(Rosenbaum)
Srie fotografii bitevn lodi Tirpitz. Snmky jsou pozeny z kokpitu Ar 196 od 1 IB.Fl.Gr 196
v prbhu jara 1943.
(Rosenbaum)
35
Dv fotografie bitevn lodi Tirpitz pozen na jae 1943 z Ar 196 z 1 IB.Fl.Gr 196.
(Rosenbaum)
36
Fotografie pozen z paluby Tirpitze v prbhu operace Sizilien/Zitronella. V jejm rmci byly
mezi 6. a 9. zm 1943 bombardovny picberky. Operaci vedl kink Admirl Kummetz a rovn
sej zastnila bitevn lo Scharnhorst spolu s devti doprovodnmi torpdoborci. Jedn se o jedin
znm ppad, kdy hlavn vzbroj Tirpitzu, osm 15palcovch dl, byla pouita v hnvu.
(Rosenbaum)
37
Vzcn srie fotografi zobrazujc katapultovn nmonho letadla z paluby Tirpitzu. Jedn se
o tok trpaslich ponorek Royal Navy (znmch jako ,X Craft) 22. z v A haf] ordu. lo o jeden
z nkolika britskch tok na nmeckou bitevn lo, kter byla nakonec 12. listopadu 1944 poto
pena ticeti bombardry Lancaster od 9., 463. a 617. squadrony. Prvn dv fotografie ukazuj
vbuchy dlosteleckch grant ve vod, tet fotografie zobrazuje jednu ze zajatch ponorek.
Pokusy identifikovat dstojnka na snmku selhaly, aleje pravdpodobn, e se jedn o mue
zachrnnho z X6 (Lt D Cameron) nebo X7 (Lt B C G Plae a Sub Lt R Aitken).
(Rosenbaum)
38
LUFTWAFFENMORNlLETADLA1939-1945
39
Srie fotografi pozen z Ar 196 od 1 IB.Fl.Gr 196 pi hldkovm letu nad Norskem. Podzim 1943.
(Rosenbaum)
40
41
Torpdov lo T21, kter patila ke 3. Torpedobootsflotille umstn na Baltu. Tato fotografie byla
pozena u pobe Norska v roce 1943.
(Rosenbaum)
S nejvt pravdpodobnost nemocnin lo Riigen.
(Rosenbaum)
Letadla Ar 196 A od 4/126 (pvodn 2/125). Zde jsou k vidn na ece Dunaji. Letoun v poped
pravdpodobn nese kdovn D1+ BM. 1943 - 1944.
(Chlup ka)
Ar 196 A od 2/125 nkde v Egejskm moi roku 1943. Povimnte si zvtench k
na kdle a trupu tohoto stroje (z dvod usnadnn identifikace vlastnch nmonch plavidel)
a padestikilov bomby zaven pod levm kdlem.
(Chlupka)
Jedna z posdek 203. squadrony vyfotografovan tsn ped svm sestelenm. Zleva doprava
Fit Sgt Don Hickson, Lt Jack Bergh, Sgt Frank Michell a Sgt Bili Charlesworth.
(Hickson)
i
Letectvo nmon zchrany pi vkonu sluby ve Stedozemnm moi. Martin Maryland, sriov
slo AH280 (kd ,Y) u 203. squadrony, byl dne 11. jna 1942 sestelen protiletadlovm
dlostelectvem neptele jihozpadn od Krty. tylennou posdku, Lt Jack Bergh, Sgt Bili
Charlesworth, Sgt Frank Michell a Fit Sgt Don Hickson, zachrnil Do 24 od 7. Seenotstaffel den
po sestelen. Vidme, jak Lt Karlheinz Daehn (vpravo) pomh Billu Charlesworthovi na beh
v Suda Bay na Krt. V pozad je Ar 196 A (kd 7R+FK) od 2/125. Bili Charlesworth zemel
v prosinci roku 2000 tsn ped tm, ne ho Karlheinz Daehn stail navtvit.
(Daehn via Thurling)
45
Srie fotografi pozen v prbhu roku 1943 z Ar 196 A
od 2/125 na hldkovch letech ve Stedozem.
(Lechner)
46 - CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Pohled dopedu z pozice radisty v Ar 196. Pilot je Uffz Cletus Lechner od 2/125.
(Lechner) ' >
Ar 196 A (kd 7R+HK) od 2/125. Stedozem 1942.
(Lechner)
49
Ar 196 A (kd 7R+GK) od 2/125. Lto 1942.
(Lechner)
Ar 196 A (kd 7R+CK) od 2/125. Lto 1942.
(Lechner)
Uffz Cletus Lechner (u kokpitu) od 2/125 tsn ped dal mis nad Stedozemnm moem. Lto 1942.
(Lechner)
51
Ofw Cletus Lechner, kter v obdob mezi zm 1941 a ervnem
1944 ltal u 2/125 a 4/126.
(Lechner)
2/125 v prbhu hldkovho letu nad Stedozemnm moem. Lto 1942.
(Lechner)
53
Dal spn mise pro 2/125. Druh zprava je Uffz Cletus Lechner. Lto 1942.
(Lechner)
Dl+DM od 4/126 a 7R+IK od 2/125 nad Stedozemnm moem. Nkdy mezi koncem roku 1943
a zatkem roku 1944.
(Lechner)
55
Dv fotografie ukazujc Ar 196 A (kd Dl+CM), kter byly pozeny
z Do 24 T od 7 Se^enotstaffel (kd DJ+ZM) nad Stedozemnm moem
na pelomu let 1943 - 1944.
(Lechner)
57
Neastn osud dvou Ar 196
je prv blou barvou zazna
menvn na nos Bristol
Beaufighteru od 47. squadrony.
Dne 4. prosince 1943 zniili
Sgt Bob Willis a jeho navi
gtor Sgt Tommy Thompson
Ar 196 tak, e ho zpadn
od ostrova Leros donutili
k pistn v moi. Druh k
je za sestelen dalho Ar 196,
kter kolem msta vynucenho
pistn krouilo.
(Willis)
Posdka Ar 196 A-3, Wk Nr 1015 od 2/126 donucen k nouzo
vmu pistn. Lt Eberhard Ahrends (pozorovatel) a Uffz Karl
Steinbrecher. Lt Friedrich Brunswig, pilot druhho Ar 196 A-2,
Wk Nr 0302, byl pi akci zabit. Uffz Steinbrecher byl lehce zrann
a vyzvednut jinm Ar 196. Lt Ahrends byl vyloven Ar 196 A-3,
Wk Nr 0306 (kd Cl+KL) od 3/126, jeho posdku tvoili Ofw
Walter Schindler (pilot) a Ofw Otto Albrecht. Toto Ar 196 bylo
znieno na hladin spojeneckmi Beaufightery od 252. squadrony
a vichni lenov jeho posdky zahynuli.
(Steinbrecher)
I
koda zpsoben na Ar 196 A od 2/126 palbou neptele
nkdy zatkem roku 1944. Vlevo nahoe je k zahldnut
pilotova ,kblov sedaka.
(Steinbrecher)
Blohm a Voss
Ha 138 VI, Wk Nr 114 (kd D-ARAK) na svm zkuebnm letu v ervenci 1937. Prvn prototyp
pouval rac kdlo. ,Ha byla zkratka vrobce, Hamburger Flugzeugbau, kter v roce 1937
zmnil nzev na Blohm & Voss Schiffswerft, Abteilung Flugzeugbau.
(EADS Deutschland GmbH)
61
Pedvlen fotografie Ha 138 (pravdpodobn D-AMOR)
62
Ha 138 V2, WkNr 113 (kd D-AMOR) pi zkuebnm letu. Podzim 1937.
BV 138 od 1/129 (pvodn 1/406) zachycen u Biscarosse. Jihozpadn Francie, lto 1943.
(Metges)
63
BV 138 (pravdpodobn odK.Fl.Gr 70<5/SAGr 130) je prv katapultovno z paluby lodi Westfalen.
(Drepper)
Vhled z dstojnick jdelny na dv zakotven letadla BV 138
od 21K.Fl.Gr 706. Norsko 1942.
(Drepper)
BV 138 B-l od 2/Kii.Fl.Gr 706.
(Drepper)
BV 138 C-l od K.Fl.Gr 706 na jinm kotviti nkde v Norsku v roce 1942.
(Drepper)
65
Velmi znm snmek, kter ukazuje BV 138 C-l (kd 7R+PL). Letadlo patilo k jednotce 3/125,
kter po vtinu vlky operovala nad ernm moem.
(Knittel)
BV 138 C-l od 3/130 (pvodn K.Fl.Gr 406). Vidno zde v Norsku nkdy koncem roku 1943.
BV 138 (pravdpodobn od K.Fl.Gr 406) pi nvratu z mise.
67
Vhled z pozice'zadnho stelce v BV 138 od K.Fl.Gr 706, kter ukazuje vse
steleckho hlu a potenciln smrtc 13mm kulomet.
(Drepper)
Arktick setkn. Neidentifiko
van ponorka se setkala s FuG
200 ,Hohentwiel, radarem vy
bavenm BV 138 C od 2/130,
za elem doplnn paliva pobl
trasy arktickch konvoj; druh
fotografie ukazuje stejn letoun
pi jeho nvratu do Norska.
1943 - 1944.
(Drepper)
69
Srie fotografi ukazujc U-255 pi nvratu do Tromso 18. z 1943 - est dn pot, kdy vylovila
posdku BV 138 C-l, WkNr 311034 od 2/130, kter bylo sesteleno v prbhu operanho letu
dne 12. z 1943. Jeliko nikdo z posdky nebyl zrann, jejich jmna nebyla zaznamenna. U-255
vyplula na svou prvn plavbu v ervenci 1942 a podailo sej pet tm celou vlku, aby byla
nakonec 13. prosince 1945 potopena raketami vyplenmi z Bristol Beaufighter 254. squadrony.
V dob pozen snmk byl kapitnem ponorky Obit zS Erich Harms, kter U-255 velel od 7. er
vence 1943 do srpna 1944.
70
71
U-255 kotv. 18. z 1943.
Protj strana:
Bv 138 C-l pilotovan St Kap Hptm Karl-Heinzem Grevem od 2/130. Norsko, jen 1943.
Povimnte si Schiffsuchgert FuG 200 Hohentwiel a jeho antn nataench mezi motory a tak
jeho uniktnho emblmu -* tuka letcho ve devku s dalekohledem v podpa, piem devk
reprezentoval BV 138.
(Scheibe)
73
Emblm Ku.Fl.Gr 706 (pozdji 2/130), kter byl pouvn k oznaen velitelskho
stanovit. Pravdpodobn Tromso, Norsko 1942.
(Drepper)
Bn obrzek z konce vlky. Vlevo jsou pozstatky BV 138 A-1, Wk Nr 387 (kd NA+LR),
kter patil k Flieger Waffen Schulle 6. Toto letadlo bylo odepsno pot, kdy ho dne 15. ervna
1944 napadl nezjitn spojeneck letoun u Dziwnowa v Polsku. Vpravo jsou pozstatky Do 24.
(Rolley, Glider Pilot Regt via Collier)
74
Ha 139 VI, WkNr 181 (kd D-AMIE) pojmenovan JVordmeer. Ha 139 bylo vyvinuto
pro nmeckou Lufthansu a mezi rokem 1937 a zatkem vlky slouilo nad severnm i jinm
Atlantikem. Ha 139 toho ve vlce mnoho nenaltalo.
Zbrusu nov Ha 139 VI '(kd D-AMIE) bud rozruch pi spoutn jebem na zem
a na vozky pasujc pod jeho plovky.
(Griehl)
Ha 139 V2 (kd D-AJEY) WkNr 181 bylo dodno Lufthanse v ervnu 1937. Pebudovno
na Ha 139 A a pojmenovno Nordwind.
(Griehl)
Neidentifikovan letadlo
Ha 139 na samm zatku
vlky. Kdov psmena jsou
nekompletn, ale posledn dv
psmena za kem na trupu
jsou ,KH. Pravdpodobn
slouilo u K.Gr.z.b. V 108 See
a plnilo roli logistick podpory.
(Griehl)
77
Pebudovan Ha 139 A (kd D-AMIE) je zde k vidn na jednom ze svch nosnch plavidel.
Srie fotografi Ha 140 VI (kd D-AUTO), kter poprv vzltlo v roce 1937. Toto letadlo (stejn
jako Ha 139) se vlench operac zastnilo zcela minimln.
78
79
Ha 140 VI (kd D-AUTO) mlo v prosinci 1937 nehodu. Tento snmek ukazuje
pokozen plovku a motoru na prav stran, ke kterm dolo, kdy letoun pistval
na rozbouenm moi.
(Grehl)
Skvl BV 222. Zde je k vidn prvn prototyp BV 222 VI (kd D-ANTE), kter prvn vzltl
7. z 1940. Pozdji nesl kdy CC+EQ a X4+AH a byl odepsn pi nehod u Athn v noru 1943,
kdy vykonval slubu u LTS 222.
80
Detail nosu BV 222 VI (kd X4+AH), kter jasn ukazuje emblm spolenosti Blohm & Voss.
(Griehl)
Prvn prototyp BV 222 pi zkuebnm letu. 1941.
82
Pravdpodobn BV 222 V3 (kd DM+SD, pozdji kdovan X4+CH) WkNr 0439. Letadlo
slouilo u 1/129 a spolu s Wk Nr 0005 (kd X4+EH) bylo 21. ervna 1943 potopeno na svm
kotviti pi toku Moskyt 264. squadrony na Biscarosse. Nen jasn, kdo toto BV 222 zniil,
nebo znieny byly jet dal dva stroje BV 138 a jedin posdka, kter si sestel BV 222
nrokovala, byli Sqn Ldr Leo T Bryant-Fenn a Fg Off Lawrence H Hayden.
(Griehl)
83
BV 222 V2, Wk Nr 366
(s kdem CC+ER a pozdji
X4+BH), kter slouilo
u LTS (See) 222 a do konce
vlky a bylo vzato do zajet
pobl Oslo, odkud tak
pochz tato fotografie.
BV 222 od LTS (See) 222 v Athnskm pstavu. BV 222 bylo pouvno na zsobovn
Rommelova Afrikakorpsu a ltalo na trasch z ecka a Itlie do severn Afriky.
(Griehl)
84
Pravdpodobn BV 222 V4
(kd X4+DH) od LTS (See)
222. Tento stroj byl na konci
vlky potopen vlastn
posdkou u Kiel-Holtenau.
(Metgesj
BV 222 A (kd pravdpodobn V2 CC+ER a pozdji X4+BH), kter slouilo u LTS (See) 222
a 1/129 a doilo se spn konce vlky.
(Griehl)
85
Pohled ukazujc BV 222 od LTS (See) 222 v Suda Bay na Krt. Fotografie dvou kotvcch
letoun ukazuje pravdpodobn BV 222 V5 (kd X4+EH) a V4 (kd X4+DH). 1942.
(Blank/Schenk)
BV 222 V4 (kd X4+DH) pelt nad Tromso. 1942.
(Drepper)
BV 222 od 1/129.
(Metges)
Zbr na formaci BV 222 od 1/129. Individuln identity letadel neznme.
(Griehl)
Pravdpodobn BV 222 od 1/129, kter v roce 1943 operovalo z Biscarosse.
(Metges)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 gg
BV 222 ve formaci.
(Griehl)
90
Prvn prototyp BV 238 VI (kd RO+EZ). Toto letadlo bylo na konci vlky znieno neznmm
spojeneckm sthaem ve svm kotviti na jezee Schaal u Hamburku.
91
Breguet
Bizerty od 1. Seenotstaffel jsou zde k vidn na odstavn ploe v Brest-Lanvoc. 1941.
(Peetz)
Pravdpodobn Bizerte od 1. Seenotstaffel (kd KD+BG), WkNr 0029. Zde k vidn v Hourtin,
z 1940. Tento letoun byl ztracen v Biskajskm zlivu 21. dubna 1941 pravdpodobn v dsledku
mechanickho selhn. Posdka unikla nezranna.
(Metges)
Pravdpodobn Bizerte (kd KD+BG) Wk Nr 0029, kter patilo k 1. Seenotstaffel. Na tto
fotografii se prostedn motor uvolnil ze svho zaven. Tento letoun havaroval pi pistn
v Brestu dne 12. dubna 1941. Posdka byla zachrnna a vyvzla bez zrann.
(Metges)
Bizerte patc k 1. Seenotstaffel jsou zde k vidn na kotviti nkde ve Francii.
(Metges)
Bizerte od 1. Seenotstaffel pravdpodobn Wk Nr 0004 (kd KD+BA, pozdji W4+GH). Letadlo
spn peilo vlku a do sluby Francii se vrtilo 26. jna 1944.
(Griehl)
96
Nmon letadla v barvch
Ar 196 od 2/125 v Suda Bay. V pozad kink HMS York sedc na mlin. York byl dne
26. bezna 1941 tce pokozen italskmi vbunmi motorovmi luny typu MTM a klesl
v devti metrech vody ke dnu. Pozdji byl jet vce ponien nmeckmi nlety a nakonec byl
22. kvtna 1941 vlastn posdkou zaplaven a oputn.
(Kirch)
Nkolik Ar 196 od 4/126 kotvcch v Suda Bay. Povimnte si blho pruhu na trupu a spodn sti
obloen trupu, kter je lut nateno. 1943 - 1944.
(Kirch)
98
Pravideln drba na Ar 196 od 2/125.
(Kirch)
Ar 196 od 2/125 m za dalm poslnm. Povimnte si erven natench konc plovk
a stedovho nboje vrtule i lutho spodnho ntru. Krta 1944
(Lechner)
99
Do 24T (pravdpodobn 7. Seenotstaffel) v Suda Bay. 1942.
(Kirch)
BV 222 V5 (kd X4+EH) od LTS 222 (See). Krta 1943. Zd se, e nad otevenmi nkladnmi
dvemi nese emblm Vikingskho lunu. Toto letadlo bylo dne 21. ervna 1943 znieno na svm
kotviti v Biscarosse Moskyty 264. squadrony RAF.
(Kirch)
100
Ar 196 od 2/125 se vydv na cestu. Na odstavn ploe v pozad je smsice Ar 196, He 60 a jeden
Fokker T.VIII W.
(Kirch)
He 60 na svm kotviti. Skaramanga 1941.
(Kirch)
101
Pi zajiovn Ar 196 od 2/125. Krta 1943.
(Kirch)
Satek v zastoupen (povimnte si przdn idle s kvtinami po enichov pravici). Suda Bay,
Krta 1943.
(Kirch)
102
Krta vidn z kokpitu Ar 196 od 2/125. Jaro 1943.
(Kirch)
Na nbe ve Skaramanga. K vidn jsou He 60, dv Ar 196 od 2/125 a v pozad ocas Fokkeru
T.VIII W. 1942.
(Kirch)
103
Domier
Nmeck nmon letadlo, kter to do druh svtov vlky ji nedothlo. Do X (kd D-1929) je
zde k vidn v Kiel-Holtenau. 1932 - 1933.
(Gold)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 -|Q5
Ten sam Do X ve slubch Lufthansy, kter je vybaven motory Curtiss Conqueror.
(Dornier GmbH)
-|00 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Do X s motory Siemens Jupiter.
(Dornier GmbH)
Jin verze Do X (kd I-ABBN). Tentokrt vak s motory Fiat.
(Dornier GmbH)
107
Domier Wal letl poprv v roce 1922, ale vlky se nedoil a z aktivn sluby byl nakonec staen
koncem roku 1938.
(Dornier GmbH)
4na CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Domier Wal se bl pevnin.
(Dernier GmbH)
Domier Wal s experimentlnm 20mm kannem zabudovanm v nose.
(Griehl)
109
Vojenskou odvozeninou typu Wal byl Do 15 Militr Wal 33. Zde k vidn u Stettin-Altdammu.
Militr Wal byl jet v lt 1940 sluebn zaazen u Flugzeugfhrerschule (See) 1.
(Rauher)
Domier Do R2 (Ras) Ris Superwal D-1115. Zde k vidn na ndvo tovrny Heinkel Werke.
Warnemnde, jen - prosinec 1928.
(Pfeiffer)
____________
110
Do 18 nahradil ve slub Do 15. Toto je prototyp Do 18 VS. Do 18 byl za zastaral povaovn
od lta 1941.
(Dornier GmbH)
Do 18 E, Wk Nr 255 (kd A-AROZ) pojmenovan ,Pampero. Toto letadlo bylo ztraceno 1. jna
1938 mezi Bathurstem a Natalem.
(Dornier GmbH)
1 1 2 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Do 18 D od 2/Kii.Fl.Gr 106. Ob dv, prvn i druh Staffel tto jednotky, byly potkem vlky
umstny v Nordenrey.
(Metges)
Do 18 D od 2/K.Fl.Gr 406. Tato jednotka mla na zatku vlky svou zkladnu v Listu.
(Dornier GmbH)
1 1 3
Brest-Lanvoc. K vidn je nejmn est Do 18 a dva letouny Brequet Bizerte. 1941.
(Peetz)
Detail pedvlen kamufle Do 18 D. Zt viditeln emblm na kapoti motoru zobrazuje
obmnou pst v diagonln pruhovanm ttu, kter by naznaoval, e letoun patil ke K.Fl.Gr 406
(viz pedchoz strnka).
(Griehl)
Do 18 D patc k MKu.Fl.Gr 406 (kd pravdpodobn K6+BH). Za povimnut stoj nben
jeb. Msto neidentifikovno, ale po pezbrojen z He 60 na Do 18 byla jednotka umstna
v Homumu. 1939 - 1940.
(Griehl)
Do 18 D (kd K6+KL) od3/Ku.Fl.Gr 406. Zdvojen a pedimenzovan ke na kdlech
se pestaly pouvat po vypuknut vlky.
(Griehl)
Pravdpodobn Do 18 L vybaven vzduchem chlazenm motorem BMW 132 M. Jednotka je
neznm, ale dv posledn psmena tovrnho kdu jsou ,OF nebo ,GF.
(Griehl)
Letouny Do 18 od K.Fl'Gr 106 v dob vypuknut vlky. Zde jsou k vidn nad severnm
Nmeckem. Tato jednotka byla umstna v Norderney.
(Griehl)
1"I8 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Do 18 D (kd M2+AK) pat k 2/Kii.Fl.Gr 106. Datum tto nehody nen znmo, ale podle
nafukovacho zchrannho lunu vedle motoru se d pedpokldat, e letoun pistl z donucen
nebo se ztil.
(Griehl)
Neobvykl zbr ukazujc pokozen Do 18 G od Kii.Fl.Gr 906 na palub lodi. Norsko, nor 1942.
(Drepper)
119
Zajmav fotografie ukazujc Do 18 (kd RU+AU) od nezjitn jednotky, kter
bylo zejm donuceno k pistn spojeneckmi sthakami nkdy ke konci vlky.
Letadlo Do 24 K-l (kd D-AYWI) bylo v roce 1937 prodno nizozemskmu nmonictvu. Do 24
splovalo poadavky nizozemsk vldy kladen na nmon letouny a bylo vyrbno v licenci
firmy Fokker. Vyrbno bylo rovn firmou SNCAN ve Francii. panlsk vzdun sly pouvaly
Do 24 ve Stedozem jet v 60. letech.
(Dornier GmbH)
120
Jin Do 24 K-l uren pro Holanany.
(Dornier GmbH)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 -j21
Do 24 K (kd D-ADLP) pi zkoukch v Severnm moi. Z 1937.
(Dornier GmbH)
Do 24 T-l (kd KO+GJ) se vyrblo v Holandsku.
(Dornier GmbH)
122
Do 24 se namhav pokou vzltnout do vzduchu z pstavu
v Helsinkch.
Do 24 T od Seenotzentrale Syrakus operuje ze Siclie v roce 1942.
(Metges)
Do 24 T od nezjitn jednotky. Posledn dv psmena kdu jsou ,ZS.
Do 24 T-3 od 1 Seenotstaffel. Berres, Francie 1943.
(Metges)
Do 24 T od 7 Seenotstaffel (kd DJ+ZM), kter bylo umstno v Athnch-Phaleronu, kde byla
tak na pelomu let 1943 a 1944 pozena tato fotografie. V pozad je Ju 52/3m, kter pravdpo
dobn pat k Seetransportstaffel 1.
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 -|25
Dal zchrann akce na moi. Bristol Beaufighter T4935 od 252. squadrony byl sestelen
ve Stedozem 11. bezna 1941 v 11.45 hod. Jeho posdka byla nsledujcho dne vylovena
7. Seenotstaffel. Zleva doprava Fw Hans Sost (t 17. prosince 1942), Ofw Richard Marquardt
(t 23. prosince 1943), neznm, Sgt lan J Philip DFM, Fg Off Bernard F Mooney DFM,
Uffz Kurt Meyer a Ogefr Karl Wallraf (i 27. listopadu 1943).
126
Posdka DJ+ZM ek na
odvoz k pobe. Emblm
na pdi zobrazuje andla na
oblku, kter dalekohledem
pohl na moe. Npis vpravo
od emblmu pokrauje datem
,1. 12. 43, co bylo zejm
datum, kdy byly nateny sti
trupu umstn pod vodn
hladinou.
(Daehn via Thrling)
Ta sam posdka je pivena
motorovm lunem k pobe.
Uprosted s brigadrkou na
hlav je S Kap Hptm Hans
Lsch 7. Seenotstaffel mezi
kvtnem 1943 a beznem
1944.
(Daehn via Thiirling)
127
Do 24 T od 7 Seenotstaffel je pibliovn ke zvedacmu jebu. jen 1943.
(Daehn via Thrling)
Dokonal ukzka letadla Do 24 zajatho na konci vlky spojeneckmi
jednotkami. V pozad je podobn perfektn BV 138. Fotografie je pozena
pravdpodobn ve Stavangeru v Norsku v roce 1945 - proto jsou pedpokl
danmi jednotkami Seenotstaffel 5 (Do 24) a SAGr 130 nebo (BV 138).
128
Do 26 VI, Wk Nr 791 (kd D-AGNT) uveden do provozu v kvtnu 1938 a pojmenovan
,Seeadler. Bylo pidleno ke K.Gr.z.b. V 108 a spolu s jinm Do 26 28. kvtna 1940 potopeno
(kdy pevelo nmeck horsk myslivce) v Rombak Ijordu v Norsku. spch zaznamenaly
Hurikny RAF od 46. squadrony s piloty Fit Lt Pat Jamesonem, Pit Off Allanem Johnsonem
a Pit Off Herbertem Knightem.
(Dornier GmbH)
129
,Seeadler je katapultovn z lodi Friesenland. Katapultem a specilnm jebem vybaven
Friesenland byl nakonec potopen sovtskm torpdovm letadlem v Billeijordu dne 19. z 1944.
(Dornier GmbH)
Pravdpodobn ,Seeadler vyfotografovan v listopadu 1938
pobl Pemambuca pi svm zkuebnm letu do Chille z paluby
lodi Alber Leo Schlageter.
130
Bylo vyrobeno pouze est Do 26 a osud ty z nich je znm s jistotou. Jeden - Do 26 V2, Wk Nr
792 (kd P5+BH) byl sestelen letouny Blackburn Skua od 803. squadrony Fleet Air Arm
(posdka: LT LA Harris/Lt JHR Medlicott-Vereker; S/Lt PN Chorlton/Naval Airman F Culliford;
Petty Officer AG Johnson/Leading Airman F Coston) do Ofotsfjordu pobli Narviku dne 8. kvtna
1940. Dali dva - Do 26 V 1 a V 3, Wk Nr 791 a 793 (kd P5+AH a P5+CH) byly znieny
Hawker Hurikny od 46. squadrony pobl Narviku dne 28. kvtna 1940 (viz strnka 129).
A konen Do 26 V 5, Wk Nr 795 (kd P5+EH), kter se ztil do moe po nespnm katapul
tovn z paluby lodi Friesenland u Brestu dne 16.listopadu 1940. Zde je k vidn Do 26 C
(pvodn V 4), Wk Nr 794 (kd P5+DH), kter pat k Sonderstaffel/Ku.Fl.Gr 406 (pvodn
Trans-Ozean Staffel/K.Gr.z.b.V 108).
(Dornier GmbH)
131
Heinkel
st prvn generace nmeckch nmonch letadel vzniklch po prvn svtov vlce (HE 9) byla
staena ze sluby ve tictch letech. Tento letoun se jev bt HE 9 (kd D-1625), kter byl
pouvn jako tmstn cvin letoun. Rolf Starke s nm zaletl nkolik rychlostnch rekord
v kvtnu a ervnu 1929 a byl rovn ke spaten na londnsk Air Show v tom samm roce.
(via Reifferscheidt)
133
Dalm, na zatku vlky ji zastaralm letounem, byl He 42. Zde je k vidn He 42B, sriov
slo D-2550. Povimnte si, e na ocase nen vyobrazen hkovho ke.
(Gold)
134
He 42B, kter bylo ji pro operan ltn zastaral, zstalo stle jet zkladnm cvinm
letadlem pro mnoho nmonch posdek i na zatku vlky. Na jae 1944 bylo dokonce vyuvno
u Flugzeugfuhrerschule Cl7.
(Chlupka a Miiller)
Dal Heinkel, kter byl povaovan v roce 1940 mnohmi za zastaral, je He 59. Tento vce
elov nmon letoun ltal od roku 1931 a zail i nasazen ve panlsku v roce 1936 u See-
-Aufklrungsstaffel AS/88. Zobrazen D-ATYP je verze B-l.
(via Reifferscheidt)
He 59 B s vojenskm oznaenm. Cenzor sice zakryl kdovn na trupu, ale ,60 je stle jet
k zahldnut ped kem na trupu, co naznauje, e se jedn o 60+A13 od 3/K.Fl.Gr 106, kter
mla zkladnu v Borkumu.
136
137
He 59 Bs vidn ve Stettin-Altdamu. 1938.
(Rauher)
Na zatku vlky byly letouny He 59 ble nateny, oznaeny ervenmi ki
a pouvny pi nmon leteck zchrann slub. Toto je vak neinilo
imunnmi - He 59 C od Seenotstaffel IV (kd D-AFFK) se ztil do Sever
nho moe pot, co byl v prbhu veera 15. srpna 1940 sestelen letounem
Lockheed Hudson od 206. squadrony. Pozorovatel Lt zS Siegfried Borner
byl smrteln zrann, ale zbytek posdky, stejn tak jako posdka He 111 od
8/KG 26, kterou ped tm zachrnili, zrannm unikl a byl nakonec zachrnn
o dva dny pozdji.
(Riedel)
He 59 B (kd D-ABUI). Na zatku vlky tento letoun slouil u Seenotflugkommando 1. Mezi
ervnem a srpnem 1940 tvoili jeho pravidelnou posdku Uffz Friedl (pilot), Fw Funk (pozorovatel),
Uffz Meyer (radista) a Uffz Steinig (palubn inenr ). Stroj operoval z Trondheimu a Norderney.
(Griehl)
138
He 59 B-l (kd D-ATYP). Jednotka nen bohuel v zznamech.
(Griehl)
He 59 C nesl mnohem konvennj kamufl. Zde v Aalborgu ve spolenosti He 115
od UK.Fl.Gr 706.
(Thiirling)
139
140
He 59 D-l byl pevn pouvn pi vcviku v navigaci a zchrannch pracch na moi.
He 60 poprv vzltl v roce 1933. Byl pohnn dvanctivlcovm motorem chlazenm vodou.
D-IXES/3 je He 60 C.
(Reifferscheidt)
He 60 C je vyzvedvn
na palubu kinku
Admiral Scheer.
(Schpke)
142
143
He 60 C na palub lodi Leipzig. 1934 - 1935.
(Miiller)
Letka He 60 C od AS/88, st
legendrn Legie Condor. na
obloze nad panlskem. 1938.
r
12. prosince 1939, v den pozen tto fotografie, nesl kink Leipzig vce konven maskovanch
He 60 D, kter patily k 5/B.Fl.Gr 196.
(Mller)
1 44 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Pedvlen fotografie He 60 C (kd 60+H95), kter pat k 5IB.Fl.Gr 196, na palub kinku
Leipzig. Povimnte si emblmu jednotky na trupu za motorem.
145
Pravdpodobn He 60 od 1/ K.Fl.Gr 106.
Letouny He 60 C od nezjitn jednotky jsou zde koncem roku 1939 k vidn pobl Berlna.
Druh letoun zprava nese kd HV+HW srie 73. Zcela vpravo (zt viditeln) je letoun se
sriovm slem 84.
(Lechner)
He 60 C (kd DA+WK/24) od nezjitn jednotky, kter vynucen pistl pobl Pillau ve
vchodnm Prusku v roce 1940. Na zatku vlky bylo Pillau zkladnou 1 a 3/ Kii.Fl.Gr 506
s jednou Staffel operanch He 60.
(Rosenbaum)
147
He 60 (kd SD+WU) od nezjitn jednotky. Zde vyfotografovan pobl Bergenu
v ervnu 1940.
(via Miinter)
Detail kol podvozku u He 60.
(via Miinter)
148
Letouny He 60 od SAGr 126. Lemnos 1942.
(Schenk)
Heinkel He 114 V9 (kd D-IHDG). Z tohoto typu se vyvinula srie A-2.
He 114 A od nezjitn jednotky ve vleku. Je s podivem, e dal neidentifikovan letadlo
balancuje na zdi vlenho lunu. Z - jen 1939.
(Gold)
He 114 A-l (kd 60+V51) od 1 /Kii.Fl.Gr 506. Ndavkem ke kdovmu oznaen na hornm kdle
je na trupu za motorem jet tm viditeln emblm jednotky. Tato jednotka byla pi vypuknut
vlky pezbrojena na He 60, ale zatkem roku 1940 se opt vrtila k pedchozm He 115.
(Griehl)
151
He 114 A-2 stle jet nesouc tovrn kdy IY+YF, IY+YK a IY+YG. Tato jednotka nen znma,
ale snmek byl pozen hned po vypuknut vlky
(Griehl)
152
He 114 A-2 (kd 1Y+YG) tsn ped vytaenm na pevninu. V pozad je dal He 114 A, smsice
letoun Do 18 a jeden osaml He 59.
(Griehl)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 1E
Detail na He 114 A-2 a jeho motor BMW 132. Vidt jsou vrobcv VDM emblm na vrtuli
a posledn dv slice Wk Nr.
(Griehl)
1C/1 CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Neidentifikovan He 115 B ve vleku.
155
Neidentifikovan letouny He 115 na svch
kotvitch.
156
Vhled z lev strany pilotn kabiny
He 115 B-l.
(Rosenbaum)
Letouny He 115 B od 1 /Kii.Fl.Gr 106
v Trondheimu. Vechny nesou na nose
emblm sv Staffel. 1940.
157
,

*
>
\
He 115 B od 3IKii.Fl.Gr 106 k vidn v Borkumu. Povimnte si, e zatmco znaen letounu
bylo v tmavch barvch kvli nonm operacm u britskho pobe, emblm jednotky, lebka se
zkenmi hnty, ne. Srpen 1940.
(Laubis)
Letouny He 115 od MK.F.Gr 406. Norsko 1942.
(Scheibe)
He 115 od l/Kii.Fl.Gr 406 vykld na stejnm mst pasary. 1942.
(Scheibe)
159
Pi prci na K6+EH od l/K.Fl.Gr 406. V emblmu jednotky jsou obrysy dvou labut, jedn ern
a druh bl, kter let nad mapou ttnskho zlivu a Baltu. Tento emblm jednotka pejala pi
svm zformovn od 2/K.Fl.Gr 506 v jnu 1939 a pouvala ho a do roku 1943. Fotografovno
1942.
(Scheibe)
160
Letouny He 115 od l/K.Fl. Gr 406 v Tromso. Zcela vlevo je Do 18 od nezjitn jednotky.
Koncem roku 1941.
(Scheibe)
K6+IH od MK.FLGr 406 na nezvykle klidnm kotviti. Sorreisa 1942.
(Scheibe)
161
1 K6+0H od 1/K.Fl. Gr 406 vzlt. Sorreisa 1942.
(Scheibe)
Pohled na pobe pobl Aalborgu z pozice radisty He 115.
(Rosenbaum)
162
Lt zS Scheibe od 1 /Kii.Fl.Gr 406 v kokpitu svho He 115 pi doprovzen Tirpitze na Lofotsk
ostrovy. 1942.
(Scheibe)
LUFTWAFFENAMORNILETADLA1939-1945
163
K6+BH od MK.Fl.Gr 406 u pobe Norska. Konec roku 1941
(Scheibe)
Lo z osudovho konvoje PQ 17 vybuchuje 2. ervence 1942. Fotografovno z He 115
od 1 /Ku.Fl.Gr 406.
(Scheibe)
He 115 (kd K6+IH), velitel Obit zS Burmeister, vyzvedv posdku He 115, Wk Nr 2759,
pilotovanho St Kap l/Kii.Fl.Gr 406 Hptm Herbertem Vaterem, kter byl sestelen v prbhu
toku na PQ 17 2. ervence 1942. Hptm Vater se pozdji stal Gr Kdr jednotky nmonch
He 111 I/KG 26 v obdob od ledna do ervence 1943.
(Scheibe)
165
Obit zS Burmeister se vrac s Hptrn Vaterem. Sorreisa 2. ervence 1942.
(Scheibe)
Obit zS Burmeister od 1 IKii.Fl.Gr 406.
(Scheibe)
1 /Kii.Fl.Gr 406 ve formaci nad Norskem. 1942.
(Scheibe)
Letouny He 115 od 1 a 2/Kii.Fl.Gr 506. Trondheim 1940.
167
Srie fotografi He 115 B- l (kd 61+AH) od 1 IKii.Fl.Gr 706, kter jasn ukazuj emblm
s harpunovanm ralokem na nose letadla a osamlm psmenem ,A na bombovm zamovai.
(Rosenbaum)
169
He 115 (pravdpodobn od 1 /Kii.Fl.Gr 506) let nad Brest-Lanvocem. 1941.
(Peetz)
He 115 B od 1 /KH.Fl.Gr 706. Aalborg 1940.
(Thiirling)
170
He 115 B (kd 8L+KH) od 1 /Kii.Fl.Gr 906 je vytahovn navijkem na pobe u Rtigenu. Zima
1939- 1940.
Jeb pen He 115 B do startovac pozice ped odletem na dal misi.
V bezpe na behu prochz 8L+KH zkoukami motor.
He 115 C-l, Wk Nr 2754 (kd 8L+GH) od MK.Fl.Gr 906. Tento letoun narazil do kopc pobl
Fraserburghu ve Skotsku dne 16. z 1940 kvli patnmu poas. Zajatou posdku tvoili Hptm
Heinrich Kothe (pilot), Lt zS Hans-Otto Aldus (pozorovatel) a Uffz Herbert Meissner (radista).
(Aldus)
lun odv posdku He 115 (kd 8L+BH) od l/Ku.Fl.Gr 906.
(Hadrich)
175
Na Stedozemnm bojiti byl pleitostn za He 115 zamovn tmotorov Cant Z506B, kter
je zde vidn ze 146a SQRM u Elmasu na Sardinii. Srpen 1942. Luftwaffe pouvala tyto trofejn
letouny Cant Z506B od konce roku 1943.
(Hauschnik)
Dramatick snmek ukazujc posledn okamiky He 115, Wk Nr 20383 (kd K6+CH) patcho
k 1 /Kii.Fl.Gr 406. Letoun byl sestelen norskou posdkou - Lt Hans Engebristen (pilot) a Lt D
Jonassen (navigtor), Moskytu HP863 (kd P) od 333. squadrony pesn 09.56 hodin
6. nora 1944 pi cvinm letu ze Stavangeru do Trondheimu. Letoun se ztil pobl Kremangeru.
Zahy-nula cel posdka, kterou tvoili Lt Heinz Scholmann (pozorovatel), OJw Hermann Borgards
(pilot), Uffz Heinz Piechocki (radista) a Uffz Konrd Esser (palubn inenr).
177
Junkers
Junkers Ju 46 (W 34) byl na zatku vlky ji zastaral. Zde je vidt D-UHAR vyzvedvan
na palubu kinku Admirl Scheer.
179
Ju 52/3m byl urychlen zaazen do vlen sluby pi vypuknut vlky zejmna v rmci
K.Gr.z.b. V108. Zd se, e ocas letadla nese erven k.
Admirl vlenho nmonictva zodpovdn za moe okolo severnho Norska pilt na nvtvu
MKu.Fl.Gr 406 letounem Ju 52/3m od nezjitn jednotky. Sorreisa 1942 - 1943.
(Scheibe)
Ju 52/3m pistv na neznmm norskm fjordu.
181
Pod novm velenm -
trofejn Ju 52/3m
s norskmi znaky.
Konec roku 1945.
Ju 52/3m (See) g5e k vidn na ostrov Flay. Bergen, erven 1940.
(via Miinter)
182
Ju 52/3m (See) k vidn v Bergenu - emblm tvo polrn medvd na tech plujcch krch
na pozad zapadajcho slunce.
(via Mnter)
Ju 52/3m (See) na ostrov Fla. Prvn dv psmena kdu se jev jako ,TF. erven 1940.
(via Mnter)
Na tchto Ju 52/3m (See) v Bergenu je vidt smsici vojenskch a civilnch oznaen. Bl Ju 52
(kd D-AK1Y) nese na trupu npisy. Ju 52 napravo se zd bt kdovn D-AQUR. 1940 - 1941.
(via Mnter)
Ju 52/3m (See) bude vyuit k peprav pneumatiky hlavnho kola podvozku. Jednotka, datum
ani msto se nedochovaly.
(Griehl)
1QC CHRISGOSSBERNDRAUCHBACH
Ju 52/3m (See) jet s pedvlenou kamufl. Domnvme se, e tento letoun byl vyuvn
pro dopravu vych dstojnk, co by vysvtlovalo vlajku na storu antny na vrchu trupu.
(Griehl)
Rzn
Toto zajat francouzsk letadlo SCNASE SE 200 (kd 20+01) bylo vybaveno radilnmi motory.
Do Nmecka bylo dopraveno v lednu 1944. Ji v dubnu toho roku vak bylo na svm kotviti na
jezee Constance potopeno nezjitnm spojeneckm sthaem a jeho pozstatky byly vyloveny
v padestch letech.
(Griehl)
189
VE+WW byl estimotorov francouzsk ltajc lun CAMS-Potez 161. Do Nmecka piletl
v roce 1944 s tm, e bude vyuvn jako zamlen nosi ,Mistel, kter Nmci hodlali vyuvat
k tokm na pozemn cle, nap. na pevninsk cle v USA. Ml na sob mt upevnno men
letadlo, kter by ovldalo to velk jako lidsky neobsluhovanou ltajc,bombu
1
. Men letadlo se
v phodn okamik mlo odpoutat a ponechat CAMS-Potez 161 vybuchnout v cli. Ne ale mohly
bt 17. z 1944 provedeny prvn zkouky, bylo letadlo znieno na svm kotviti v Bugu na
ostrov Rgen neidentifikovanmi spojeneckmi sthakami.
(Griehl)
190
191
Posdky nmonch letadel
astn asy. Hptm Kurt Kroll, St Kap 2/126, pijm gratulace pi nvratu ze svho 2000. letu.
Kroll byl zkuen nmon letec, kter za sv zsluhy obdrel 16. kvtna 1944 K ve zlat.
Jeliko u ho m pi tto pleitosti na uniform, d se pedpokldat, e fotografie pochz ze
zatku lta 1944. Ve nasvduje tomu, e Kurt Kroll vlku peil.
(Steinbrecher)
193
Zatek a konec. Budouc lenov leteckch posdek jsou zde k vidn na snmku, kter pochz
z Fliegerwaffenschule (See) 1 v Parow. Byl pozen na podzim 1940. Mnoho z nich, jako nap.
Ofhr Wilhelm Rosenbaum (vpedu tvrt zleva), bylo pozdji k Luftwaffe peveleno od vojenskho
nmonictva.
(Rosenbaum)
Pivtn jinho pilota - Obit zS Burmeister od 1 /Kii.Fl.Gr 406 absolvuje slavnostn ppitek
pi nvratu ze svho 100. operanho letu. ervenec 1942.
(Scheibe)
194
Ofw Cletus Lechner od 2/125 - tentokrt s velmi netradin leteckou pokrvkou hlavy.
(Lechner)
LUFTWAFFENMONLETADLA1939-1945 -\05
Lt Rosenbaum (vlevo) jako nov poruk
Luftwaffe krtce po svm pevelen
od nmonictva.
(Rosenbaum)
MB.Fl.Gr 196 v roce 1944. Obit Rosenbaum
(uprosted) se stle jet usmv, ale vypad
ji mnohem star.
(Rosenbaum)
Jak se vlka blila ke svmu konci a narstala pevaha Spojenc ve vzduchu, stvaly se operace
nmonch letadel stle obtnj a mnoho len jejich posdek se ocitalo na zcela novch pso
bitch. Obit Rosenbaum skonil vlku jako len tbu Flugzeugfhrerschule (See) 1 ve Warne
mnde, kde probhal vcvik novch pilot na strojch Bcker 181.
(Rosenbaum)
V poslednch mscch vlky byl takov nedostatek pohonnch hmot a dopravnch prostedk,
e k nkterm pesunm letadel musel bt vyuvn i domc dobytek.
(Rosenbaum)
197
Chris Goss, Bernd Rauchbach
LUFTWAFFE
ILUSTROVAN HISTORIE
Z anglickho originlu Luftwaffe Seaplanes 1939 - 1945 (Crey Publishing, Manchester)
peloil Vlastislav Kotouek.
Odpovdn redaktor Ji Pnek.
Tisk a vazba FINIDR, s.r.o., esk Tn.
Vydalo nakladatelstv NAE VOJSKO, s.r.o.,
Vtzn nmst 4, 160 00 Praha 6,
tel./fax: 224 313 071, e-mail: info@nasevojsko.com,
v roce 2003, jako svou 6583. publikaci.
esk vydn prvn.
ISBN 80-206-0660-2

(2003) Luftwaffe Námořní Letectvo 1939-1945: Ilustrovaná Historie

Uploaded by

Document Information

Copyright

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

(2003) Luftwaffe Námořní Letectvo 1939-1945: Ilustrovaná Historie

Uploaded by

Copyright:

Ilustrovanpbhobsahujc250dosudnepublikovanchfotografi

You might also like