SbrkazkonR209/1992Sb.

Sbrka zkonR
Pedpis . 209/1992 Sb.
Sdlen federlnho ministerstva zahraninch vc o sjednn mluvy o ochran
lidskch prv a zkladnch svobod a Protokolna tuto mluvu navazujcch
Ze dne
stka
innost od

21.02.1991
41/1992
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-209

Znn 01.11.1998

209
SDLEN
federlnho ministerstva zahraninch vc
Federln ministerstvo zahraninch vc sdluje, e dne 21. nora 1991 byla v Madridu podepsna
jmnem esk a Slovensk Federativn Republiky mluva o ochranlidskch prv a zkladnch svobod
ve znn protokol. 3, 5 a 8, sjednan v mdne 4. listopadu 1950, a tyto dal smluvn dokumenty na
tuto mluvu navazujc:
Dodatkov protokol, sjednan v Pai dne 20. bezna 1952,
Protokol . 2, sjednan ve trasburku dne 6. kvtna 1963,
Protokol . 4, sjednan ve trasburku dne 16. z 1963,
Protokol . 6, sjednan ve trasburku dne 28. dubna 1983, a
Protokol . 7, sjednan ve trasburku dne 22. listopadu 1984.
S mluvou i Protokoly vyslovilo souhlas Federln shromdn esk a Slovensk Federativn
Republiky a prezident esk a Slovensk Federativn Republiky je ratifikoval s tm, e esk a
Slovensk Federativn Republika podle lnku 64 mluvy in vhradu k lnkm 5 a 6 mluvy v tom
smyslu, e tato ustanoven nebrn ukldn kzeskho trestu vzen podle 17 zkona . 76/1959
Sb., o nkterch sluebnch pomrech vojk. Ratifikan listiny byly uloeny u generlnho tajemnka
Rady Evropy, depozite mluvy, dne 18. bezna 1992.
Pi ratifikaci mluvy bylo uinno prohlen:
esk a Slovensk Federativn Republika prohlauje, e po dobu pti let, kter se bude mlky
prodluovat vdy o obdob dalch pti let, pokud esk a Slovensk Federativn Republika sv
prohlen neodvol ped uplynutm probhajcho obdob:
a) uznv pravomoc Evropsk komise pro lidsk prva pijmat podle lnku 25 mluvy stnosti
osob, nevldnch organizac nebo skupin osob povaujcch se za pokozen v dsledku poruen
prv piznanch mluvou o ochranlidskch prv a zkladnch svobod, lnky 1-4 Protokolu . 4 a
lnky 1-5 Protokolu . 7, pokud k poruen prv vyplvajcch z tchto dokument dolo po nabyt
jejich platnosti pro eskou a Slovenskou Federativn Republiku;
b) uznv na zkladvzjemnosti pravomoc Evropskho soudu pro lidsk prva podle lnku 46
mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod k vkladu a pouit mluvy, lnk 1-4
Protokolu . 4 a lnk1-5 Protokolu . 7, pokud k poruen prv vyplvajcch z tchto dokument
dolo po nabyt jejich platnosti pro eskou a Slovenskou Federativn Republiku.
mluva vstoupila v platnost na zklad svho lnku 66 odst. 2 dnem 3. z 1953. Pro eskou a

Strnka1/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

Slovenskou Federativn Republiku vstoupila v platnost v souladu s lnkem 66 odst. 3 dnem 18. bezna
1992.
Dodatkov protokol vstoupil v platnost na zklad svho lnku 6 dnem 18. kvtna 1954 a pro SFR
vstoupil v platnost na zkladtholnku dnem 18. bezna 1992.
Protokol . 4 vstoupil v platnost na zkladsvho lnku 7 odst. 1 dnem 2. kvtna 1968 a pro SFR
vstoupil v platnost podle tholnku dnem 18. bezna 1992.
Protokol . 6 vstoupil v platnost na zkladsvho lnku 8 odst. 1 dnem 1. bezna 1985 a pro SFR
podle tholnku odst. 2 dnem 1. dubna 1992.
Protokol . 7 vstoupil v platnost na zkladsvho lnku 9 odst. 1 dnem 1. listopadu 1988 a pro SFR
podle tholnku odst. 2 vstoup v platnost dnem 1. ervna 1992.
Protokol . 9 vstoupil v platnost na zklad svho lnku 7 odst. 1 dne 1. jna 1994 a tmto dnem
vstoupil v platnost i pro eskou republiku.
esk peklady mluvy i Protokolse vyhlauj samostatn.

MLUVA
o ochranlidskch prv a zkladnch svobod ve znn protokol. 3, 5 a 8
Podepsan vldy, lenov Rady Evropy,
majce na zeteli Veobecnou deklaraci lidskch prv vyhlenou Valnm shromdnm Organizace
spojench nrod10. prosince 1948;
majce na zeteli, e tato deklarace smuje k zabezpeen veobecnho a innho uznvn a
dodrovn prv v n vyhlench;
majce na zeteli, e clem Rady Evropy je dosaen vt jednoty mezi jejmi leny, a e jednm ze
zpsob, jak se m tento cl uskuteovat, je ochrana a dal rozvoj lidskch prv a zkladnch svobod;
znovu potvrzujce svou hlubokou vru v ty zkladn svobody, kter jsou zkladem spravedlnosti a mru ve
svta kter jsou nejlpe zachovvny na jedn straninnou politickou demokraci a na druh stran
spolenm pojetm a dodrovnm lidskch prv, na nm zvis;
rozhodnuty, jakoto vldy evropskch stt, kter jsou stejnho smlen a maj spolen ddictv
politickch tradic, idel, svobody a prvnho sttu, podniknout prvn kroky ke kolektivnmu zaruen
nkterch prv vyhlench ve Veobecn deklaraci;
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1 - Povinnost respektovat lidsk prva
Vysok smluvn strany piznvaj kadmu, kdo podlh jejich jurisdikci, prva a svobody uveden v
HlavI tto mluvy.
HLAVA I
PRVA A SVOBODY
lnek 2 - Prvo na ivot
1. Prvo kadho na ivot je chrnno zkonem. Nikdo nesm bt myslnzbaven ivota krom
vkonu soudem uloenho trestu nsledujcho po uznn viny za spchn trestnho inu, pro
kter zkon ukld tento trest.
2. Zbaven ivota se nebude povaovat za zpsoben v rozporu s tmto lnkem, jestlie bude
vyplvat z pouit sly, kter nen vc ne zcela nezbytn, pi:

Strnka2/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

a) obrankad osoby proti nezkonnmu nsil;

b) provdn zkonnho zaten nebo zabrnn tku osoby zkonnzadren;
c) zkonnuskutenn akci za elem potlaen nepokojnebo vzpoury.
lnek 3 - Zkaz muen
Nikdo nesm bt muen nebo podrobovn nelidskmu i poniujcmu zachzen anebo trestu.
lnek 4 - Zkaz otroctv a nucen prce
1. Nikdo nesm bt dren v otroctv nebo nevolnictv.
2. Od nikoho se nebude vyadovat, aby vykonval nucen nebo povinn prce.
3. Za nucenou nebo povinnou prci se pro ely tohoto lnku nepovauje:
a) prce bnpoadovan pi vkonu trestu uloenho podle lnku 5 tto mluvy, nebo v
dobpodmnnho proputn z tohoto trestu;
b) sluba vojenskho charakteru nebo v ppadosob, kter odmtaj vojenskou slubu z
dvod svdom v zemch, kde je takov odmtnut vojensk sluby uznvno, jin sluba
vyadovan msto povinn vojensk sluby;
c) sluba vyadovan v ppadnouze nebo pohromy, kter ohrouje ivot nebo blaho
spoleenstv;
d) prce nebo sluba, kter tvo soust bnch obanskch povinnost.
lnek 5 - Prvo na svobodu a osobn bezpenost
1. Kad m prvo na svobodu a osobn bezpenost. Nikdo nesm bt zbaven svobody krom
nsledujcch ppad, pokud se tak stane v souladu s zenm stanovenm zkonem:
a) zkonn uvznn po odsouzen pslunm soudem;
b) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby proto, e se nepodrobila rozhodnut
vydanmu soudem podle zkona, nebo proto, aby bylo zarueno splnn povinnosti stanoven
zkonem;
c) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby za elem pedveden ped pslun
soudn orgn pro dvodn podezen ze spchn trestnho inu nebo jsou-li oprvnn
dvody k domnnce, e je nutn zabrnit j ve spchn trestnho inu nebo v tku po jeho
spchn;
d) jin zbaven svobody nezletilho na zkladzkonnho rozhodnut pro ely vchovnho
dohledu nebo jeho zkonn zbaven svobody pro ely jeho pedveden ped pslun orgn;
e) zkonn dren osob, aby se zabrnilo en nakaliv nemoci, nebo osob duevn
nemocnch, alkoholik, narkomannebo tulk;
f) zkonn zaten nebo jin zbaven svobody osoby, aby se zabrnilo jejmu nepovolenmu
vstupu na zem nebo osoby, proti n probh zen o vyhotn nebo vydn.
2. Kad, kdo je zaten, mus bt seznmen neprodlena v jazyce jemu rozum, s dvody
svho zaten a s kadm obvinnm proti nmu.
3. Kad, kdo je zaten nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovenm odstavce 1 psm. c)
tohoto lnku, mus bt ihned pedveden ped soudce nebo jinou edn osobu zmocnnou
zkonem k vkonu soudn pravomoci a m prvo bt souzen v pimen lht nebo proputn
bhem zen. Proputn me bt podmnno zrukou, e se doten osoba dostav k pelen.
4. Kad, kdo byl zbaven svobody zatenm nebo jinm zpsobem, m prvo podat nvrh na
zen, ve kterm by soud urychlen rozhodl o zkonnosti jeho zbaven svobody a nadil
proputn, je-li zbaven svobody nezkonn.

Strnka3/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

5. Kad, kdo byl obt zaten nebo zadren v rozporu s ustanovenmi tohoto lnku, m nrok
na odkodnn.
lnek 6 - Prvo na spravedliv proces
1. Kad m prvo na to, aby jeho zleitost byla spravedliv, veejna v pimen lht
projednna nezvislm a nestrannm soudem, zzenm zkonem, kter rozhodne o jeho
obanskch prvech nebo zvazcch nebo o oprvnnosti jakhokoli trestnho obvinn proti
nmu. Rozsudek mus bt vyhlen veejn, avak tisk a veejnost mohou bt vyloueny bupo
dobu celho nebo sti procesu v zjmu mravnosti, veejnho podku nebo nrodn bezpenosti
v demokratick spolenosti, nebo kdy to vyaduj zjmy nezletilch nebo ochrana soukromho
ivota astnkanebo, v rozsahu povaovanm soudem za zcela nezbytn, pokud by, vzhledem
ke zvltnm okolnostem, veejnost zen mohla bt na jmu zjmm spravedlnosti.
2. Kad, kdo je obvinn z trestnho inu, se povauje za nevinnho, dokud jeho vina nebyla
prokzna zkonnm zpsobem.
3. Kad, kdo je obvinn z trestnho inu, m tato minimln prva:
a) bt neprodlena v jazyce, jemu rozum, podrobnseznmen s povahou a dvodem
obvinn proti nmu;
b) mt pimen as a monosti k ppravsv obhajoby;
c) obhajovat se osobnnebo za pomoci obhjce podle vlastnho vbru nebo, pokud nem
prostedky na zaplacen obhjce, aby mu byl poskytnut bezplatn, jestlie to zjmy
spravedlnosti vyaduj;
d) vyslchat nebo dt vyslchat svdky proti soba doshnout pedvoln a vslech svdkve
svj prospch za stejnch podmnek, jako svdkproti sob;
e) mt bezplatnou pomoc tlumonka, jestlie nerozum jazyku pouvanmu ped soudem
nebo tmto jazykem nemluv.
lnek 7 - Zkaz trestu bez zkona
1. Nikdo nesm bt odsouzen za jednn nebo opomenut, kter v dob, kdy bylo spchno, nebylo
podle vnitrosttnho nebo mezinrodnho prva trestnm inem. Rovn nesm bt uloen trest
psnj, ne jak bylo mono uloit v dobspchn trestnho inu.
2. Tento lnek nebrn souzen a potrestn osoby za jednn nebo opomenut, kter v dob, kdy
bylo spchno, bylo trestn podle obecnch prvnch zsad uznvanch civilizovanmi nrody.
lnek 8 - Prvo na respektovn rodinnho a soukromho ivota
1. Kad m prvo na respektovn svho soukromho a rodinnho ivota, obydl a
korespondence.
2. Sttn orgn neme do vkonu tohoto prva zasahovat kromppad, kdy je to v souladu se
zkonem a nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu nrodn bezpenosti, veejn
bezpenosti, hospodskho blahobytu zem, pedchzen nepokojm a zloinnosti, ochrany
zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod jinch.
lnek 9 - Svoboda mylen, svdom a nboenskho vyznn
1. Kad m prvo na svobodu mylen, svdom a nboenskho vyznn; toto prvo zahrnuje
svobodu zmnit sv nboensk vyznn nebo pesvden, jako i svobodu projevovat sv
nboensk vyznn nebo pesvden sm nebo spolens jinmi, aveejnnebo soukrom,
bohoslubou, vyuovnm, provdnm nboenskch kona zachovvnm obad.
2. Svoboda projevovat nboensk vyznn a pesvden me podlhat jen omezenm, kter
jsou stanovena zkony a kter jsou nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu veejn
bezpenosti, ochrany veejnho podku, zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod

Strnka4/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

jinch.
lnek 10 - Svoboda projevu
1. Kad m prvo na svobodu projevu. Toto prvo zahrnuje svobodu zastvat nzory a pijmat a
roziovat informace nebo mylenky bez zasahovn sttnch orgn a bez ohledu na hranice.
Tento lnek nebrn sttm, aby vyadovaly udlovn povolen rozhlasovm, televiznm nebo
filmovm spolenostem.
2. Vkon tchto svobod, protoe zahrnuje i povinnosti i odpovdnost, me podlhat takovm
formalitm, podmnkm, omezenm nebo sankcm, kter stanov zkon a kter jsou nezbytn v
demokratick spolenosti v zjmu nrodn bezpenosti, zemn celistvosti nebo veejn
bezpenosti, pedchzen nepokojm a zloinnosti, ochrany zdrav nebo morlky, ochrany
povsti nebo prv jinch, zabrnn niku dvrnch informac nebo zachovn autority a
nestrannosti soudn moci.
lnek 11 - Svoboda shromaovn a sdruovn
1. Kad m prvo na svobodu pokojnho shromaovn a na svobodu sdruovat se s jinmi,
vetnprva zakldat na obranu svch zjmodbory nebo vstupovat do nich.
2. Na vkon tchto prv nemohou bt uvalena dn omezen kromtch, kter stanov zkon a
jsou nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu nrodn bezpenosti, veejn bezpenosti,
pedchzen nepokojm a zloinnosti, ochrany zdrav nebo morlky nebo ochrany prv a svobod
jinch. Tento lnek nebrn uvalen zkonnch omezen na vkon tchto prv pslunky
ozbrojench sil, policie a sttn sprvy.
lnek 12 - Prvo uzavt manelstv
Mui a eny, zpsobil vkem k uzaven manelstv, maj prvo uzavt manelstv a zaloit
rodinu v souladu s vnitrosttnmi zkony, kter upravuj vkon tohoto prva.
lnek 13 - Prvo na inn opravn prostedky
Kad, jeho prva a svobody piznan touto mluvou byly porueny, mus mt inn prvn
prostedky npravy ped nrodnm orgnem, i kdy se poruen dopustily osoby pi plnn
ednch povinnost.
lnek 14 - Zkaz diskriminace
Uvn prv a svobod piznanch touto mluvou mus bt zajitno bez diskriminace zaloen
na jakmkoli dvodu, jako je pohlav, rasa, barva pleti, jazyk, nboenstv, politick nebo jin
smlen, nrodnostn nebo sociln pvod, pslunost k nrodnostn menin, majetek, rod nebo
jin postaven.
lnek 15 - Odstoupen od zvazkv ppadohroen
1. V ppadvlky nebo jakhokoli jinho veejnho ohroen sttn existence, me kad Vysok
smluvn strana pijmout opaten k odstoupen od zvazkstanovench v tto mluvv rozsahu
psn vyadovanm nalhavost situace, pokud tato opaten nebudou nesluiteln s ostatnmi
zvazky podle mezinrodnho prva.
2. Podle tohoto ustanoven nelze odstoupit od lnku 2, krommrt vyplvajcch z dovolench
vlench in, a lnku 3, 4 (odstavec 1) a 7.
3. Kad Vysok smluvn strana, vyuvajc svho prva na odstoupen, bude v plnm rozsahu
informovat generlnho tajemnka Rady Evropy o opatench, kter pijala a o jejich dvodech.
Generlnho tajemnka Rady Evropy bude rovn informovat o tom, kdy tato opaten pozbyla
platnosti a kdy ustanoven mluvy budou znovu provdna v plnm rozsahu.
lnek 16 - Omezen politick innosti cizinc
Nic v lncch 10, 11 a 14 neme bt povaovno za brnc Vysokm smluvnm stranm uvalit
omezen na politickou innost cizinc.

Strnka5/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

lnek 17 - Zkaz zneuit prv

Nic v tto mluvneme bt vykldno tak, jako by dvalo sttu, skupinnebo jednotlivci
jakkoli prvo vyvjet innost nebo dopoutt se inzamench na znien kterhokoli ze zde
piznanch prv a svobod nebo na omezovn tchto prv a svobod ve vtm rozsahu, ne to
mluva stanov.
lnek 18 - Ohranien monosti omezen prv
Omezen, je tato mluva pipout pro uveden prva a svobody, nesm bt vyuvna k jinmu
elu ne k tomu, pro kter byla urena.
HLAVA II
EVROPSK SOUD PRO LIDSK PRVA
lnek 19 - Ustaven Soudu
K zajitn plnn zvazk, pijatch Vysokmi smluvnmi stranami v mluva Protokolech k n,
se zizuje Evropsk soud pro lidsk prva (dle jen Soud). Soud vykonv svou innost jako
stl ad.
lnek 20 - Poet soudc
Poet soudctvocch Soud je roven potu Vysokch smluvnch stran.
lnek 21 - Podmnky vkonu funkce
1. Soudci mus mt vysok morln charakter a splovat podmnky vyadovan pro vkon
vysokch soudnch funkc nebo bt uznvanmi prvnky.
2. Soudci zasedaj v Soudu jako soukrom osoby.
3. Ve svm funknm obdob nemohou soudci vykonvat innost nesluitelnou s jejich
nezvislost a nestrannost nebo s poadavky stlho adu; o vech otzkch vyvolanch
pouitm tohoto odstavce rozhoduje Soud.
lnek 22 - Volby soudc
1. Soudci jsou Parlamentnm shromdnm voleni za kadou Vysokou smluvn stranu vtinou
odevzdanch hlasze seznamu t kandidtpedloench Vysokou smluvn stranou.
2. Stejn postup se pouije pi doplovn Soudu v ppadpistoupen novch Vysokch
smluvnch stran a pi obsazovn pleitostnuvolnnch mst.
lnek 23 - Funkn obdob
1. Soudci jsou voleni na obdob esti let. Mohou bt zvoleni znovu. Funkn obdob poloviny
soudczvolench pi prvnch volbch vak skon koncem tetho roku.
2. Soudci, jejich funkn obdob skon uplynutm potenho tletho obdob, budou ureni
losem generlnho tajemnka Rady Evropy ihned pot, co budou zvoleni.
3. Aby se v rmci monost zabezpeilo, e dojde k obmnjedn poloviny soudckad ti roky,
me Parlamentn shromdn rozhodnout, dve ne pikro k jakkoliv dal volb, e funkn
obdob jednoho nebo vce soudc, kte maj bt zvoleni, bude mt jinou dlku ne est let, avak
ne vce ne devt let a ne mnne ti roky.
4. V ppad, kdy se jedn o vce ne jedno funkn obdob a kdy Parlamentn shromdn bude
postupovat podle pedchozho odstavce, pidl se tato obdob losem generlnho tajemnka Rady
Evropy ihned po volbch.
5. Soudce, kter byl zvolen, aby nahradil soudce, jeho funkn obdob neskonilo, zastv funkci
po zbytek funknho obdob svho pedchdce.

Strnka6/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

6. Funkn obdob soudcskon dosaenm vku 70 let.

7. Soudci zastvaj funkci, dokud nejsou nahrazeni. Pot co byli nahrazeni vak pokrauj v
projednvn tch ppad, kter ji posuzuj.
lnek 24 - Odvoln
dn soudce nesm bt zbaven svho adu, pokud ostatn soudci dvoutetinovou vtinou
nerozhodnou o tom, e pestal splovat poadovan podmnky.
lnek 25 - Kancela referendi
Soud m kancel, jej koly a organizaci stanov jednac d Soudu. Soudu pomhaj
referendi.
lnek 26 - Plnum Soudu
Plnum Soudu
a) vol na tlet obdob svho pedsedu a jednoho nebo dva mstopedsedy; tito mohou bt zvoleni
znovu,
b) zizuje senty na pevnstanoven obdob,
c) vol pedsedy sentSoudu; tito mohou bt zvoleni znovu,
d) pijm jednac d Soudu,
e) vol vedoucho kancele a jednoho nebo vce zstupcvedoucho kancele.
lnek 27 - Vbory, senty a Velk sent
1. K projednn pedloench ppadzased Soud ve vborech sloench ze t soudc, v
sentech sloench ze sedmi soudc a ve Velkm sentu sloenm ze sedmncti soudc.
Senty Soudu zizuj vbory na pevnstanoven obdob.
2. lenem sentu a Velkho sentu bude ex officio soudce zvolen za dotenou smluvn stranu
nebo, pokud takov nen nebo nen schopen zasedat, osoba jm uren, aby zasedala jako
soudce.
3. Velk sent se dle skld z pedsedy soudu, mstopedsed, pedsedsenta dalch
soudc vybranch v souladu s jednacm dem Soudu. Je-li ppad podle lnku 43 pedn
Velkmu sentu, neme v nm zasedat soudce ze sentu, kter vydal rozsudek, s vjimkou
pedsedy sentu a soudce, kter zasedal za dotenou smluvn stranu.
lnek 28 - Prohlen vboru o nepijatelnosti
Vbor me jednomyslnprohlsit za nepijatelnou nebo vykrtnout ze svho seznamu ppad
individuln stnost podanou podle lnku 34, pokud takov rozhodnut me bt uinno bez
dalho pezkoumn. Toto rozhodnut je konen.
lnek 29 - Rozhodnut sentu o pijatelnosti a ve vci
1. Nen-li uinno rozhodnut podle lnku 28, rozhodne sent o pijatelnosti a ve vci
individulnch stnost podanch podle lnku 34.
2. Sent rozhodne o pijatelnosti a meritu mezisttnch stnost podanch podle lnku 33.
3. Rozhodnut o pijatelnosti se pijm oddlen, pokud Soud ve vjimench ppadech
nerozhodne jinak.
lnek 30 - Vzdn se pravomoci ve prospch Velkho sentu
Pokud ppad projednvan sentem vyvolv zvanou otzku tkajc se vkladu mluvy nebo
Protokol k n nebo pokud by se rozhodnut sentu o otzce jm projednvan mohlo dostat do
rozporu s rozsudkem dve Soudem vynesenm, me se sent v ktermkoliv okamiku ped
vynesenm rozsudku vzdt pravomoci ve prospch Velkho sentu, pokud proti tomu ani jedna

Strnka7/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

strana ppadu nic nenamt.

lnek 31 - Pravomoci velkho sentu
Velk sent
a) rozhoduje o stnostech podanch bu podle lnku 33, nebo lnku 34, jestlie se sent
vzdal sv pravomoci podle lnku 30 nebo pokud mu byl ppad postoupen podle lnku 43, a
b) posuzuje stnosti o posudky pedkldan podle lnku 47.
lnek 32 - Pravomoc Soudu
1. Pravomoc Soudu se vztahuje na vechny vci tkajc se vkladu a pouit mluvy a Protokol
k n, kter jsou Soudu pedkldny podle ustanoven lnk33, 34 a 47.
2. Spory o pravomoc Soudu rozhodne Soud.
lnek 33 - Mezisttn ppady
Kad vysok smluvn strana me oznmit Soudu kad dajn poruen ustanoven mluvy a
Protokolk n jinou Vysokou smluvn stranou.
lnek 34 - Individuln stnosti
Soud me pijmat stnosti od kad fyzick osoby, nevldn organizace nebo skupiny
jednotlivcpovaujcch se za obti v dsledku poruen prv piznanch mluvou a Protokoly k n
jednou z Vysokch smluvnch stran. Vysok smluvn strany se zavazuj, e nebudou nijak brnit
innmu vkonu tohoto prva.
lnek 35 - Podmnky pijatelnosti
1. Soud se me vc zabvat a po vyerpn vech vnitrosttnch opravnch prostedkpodle
veobecnuznvanch pravidel mezinrodnho prva a ve lhtesti mscode dne, kdy bylo
pijato konen rozhodnut.
2. Soud se nebude zabvat dnou individuln stnost pedloenou podle lnku 34, kter je
a) anonymn, nebo
b) v podstatstejn jako stnost ji pedtm projednvan Soudem anebo ji pedloen
jinmu mezinrodnmu vyetovacmu nebo smrmu orgnu a pokud neobsahuje dn nov
dleit skutenosti.
3. Soud prohls za nepijatelnou kadou individuln stnost pedloenou podle lnku 34, kterou
pokld za nesluitelnou s ustanovenmi mluvy nebo Protokolk n, zjevnnepodloenou nebo
za zneuvajc prvo podat stnost.
4. Soud zamtne kadou stnost, kterou povauje za nepijatelnou podle tohoto lnku. Me tak
uinit v ktermkoliv stadiu zen.
lnek 36 - Intervence tet strany
1. Vysok smluvn strana, jejm sttnm pslunkem je stovatel, m ve vech ppadech
projednvanch ped sentem nebo Velkm sentem prvo pedloit psemn vyjden a
astnit se slyen.
2. Pedseda Soudu me v zjmu dnho vkonu spravedlnosti vyzvat kadou Vysokou smluvn
stranu, kter nen stranou v zen, nebo kadou dotenou osobu, kter nen stovatelem, aby
pedloily psemn vyjden nebo se astnily slyen.
lnek 37 - Vykrtnut stnost
1. Soud me v ktermkoliv stadiu zen rozhodnout o vykrtnut stnosti ze svho seznamu
ppad, jestlie okolnosti vedou k zvru, e
a) stovatel netrv na sv stnosti, nebo

Strnka8/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

b) vc ji byla vyeena, nebo

c) z jakhokoliv jinho Soudem zjitnho dvodu ji nadle nen dvodn pokraovat v
posuzovn stnosti.
Soud vak pokrauje v posuzovn stnosti, vyaduje-li to dodrovn lidskch prv
zaruench mluvou a Protokoly k n.
2. Soud me rozhodnout o navrcen stnosti do svho seznamu ppad, jestlie se domnv,
e okolnosti takov krok odvoduj.
lnek 38 - Posouzen ppadu a zen o smrnm urovnn
1. Jestlie Soud uzn stnost jako pijatelnou,
a) za elem zjitn skutenost pokrauje v projednvn ppadu spolense zstupci
stran, a je-li to zapoteb, provede eten, pro jeho inn proveden poskytnou zastnn
stty vechny nezbytn prostedky,
b) poskytuje vestrannou pomoc zastnnm stranm s clem doshnout smrnho urovnn
zleitosti na zkladdodrovn lidskch prv, jak jsou stanovena mluvou a Protokoly k n.
2. zen veden podle odstavce 1 b) je dvrn.
lnek 39 - Dosaen smrnho urovnn
Je-li dosaeno smrnho urovnn, vykrtne Soud ppad ze svho seznamu formou rozhodnut,
kter se omez na strun vylen skutenost a pijatho een.
lnek 40 - Veejnost slyen a pstup k dokumentm
1. Slyen jsou veejn, pokud Soud z dvodu vjimench okolnost nerozhodne jinak.
2. Dokumenty uloen u vedoucho kancele jsou pstupn veejnosti, pokud pedseda Soudu
nerozhodne jinak.
lnek 41 - Spravedliv zadostiuinn
Jestlie Soud zjist, e dolo k poruen mluvy nebo Protokolk n, a jestlie vnitrosttn prvo
doten Vysok smluvn strany umouje pouze stenou npravu, pizn Soud v ppad
poteby pokozen stranspravedliv zadostiuinn.
lnek 42 - Rozsudky sentu
Rozsudky sentu se stvaj konenmi v souladu s ustanovenmi lnku 44 odst. 2.
lnek 43 - Postoupen Velkmu sentu
1. V tmsn lhtode dne rozsudku sentu mohou strany ppadu podat ve vjimench
ppadech o postoupen ppadu Velkmu sentu.
2. Kolegium pti soudcVelkho sentu dosti vyhov, jestlie ppad vyvolv zvanou otzku
tkajc se vkladu nebo pouit mluvy nebo Protokol k n nebo zvan problm obecnho
vznamu.
3. Pokud porota dost pijme, Velk sent o ppadu rozhodne formou rozsudku.
lnek 44 - Konenost rozsudku
1. Rozsudek Velkho sentu je konen.
2. Rozsudek sentu se stane konenm,
a) jakmile strany prohls, e nebudou dat o postoupen ppadu Velkmu sentu, nebo
b) po uplynut tmsn lhty ode dne vynesen rozsudku, jestlie nebylo podno o
postoupen ppadu Velkmu sentu, nebo

Strnka9/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

c) jakmile kolegium soudcVelkho sentu zamtne dost podle lnku 43.

3. Konen rozsudek se zveejn.
lnek 45 - Odvodnn rozsudku a rozhodnut
1. Rozsudky a rozhodnut o pijatelnosti nebo nepijatelnosti stnosti mus bt zdvodnny.
2. Jestlie rozsudek nebo jeho st nevyjaduje jednomysln nzor soudc, je kad soudce
oprvnn pipojit k nmu svj odlin nzor.
lnek 46 - Zvaznost a vkon rozsudku
1. Vysok smluvn strany se zavazuj, e se budou dit konenm rozsudkem Soudu ve vech
ppadech, jich jsou stranami.
2. Konen rozsudek Soudu se doruuje Vboru ministr, kter dohl na jeho vkon.
lnek 47 - Posudky
1. Soud me na dost Vboru ministrvydvat posudky o prvnch otzkch tkajcch se
vkladu mluvy a Protokolk n.
2. Takov posudky se nesm zabvat otzkami, kter se vztahuj k obsahu nebo rozsahu prv i
svobod stanovench v hlav I mluvy a v Protokolech k n, ani jinmi otzkami, kter by Soud
nebo Vbor ministr mohly posuzovat v dsledku jakhokoliv zen, je me bt zahjeno v
souladu s mluvou.
3. Rozhodnut Vboru ministrpodat o posudek Soud vyaduje vtinu hlaszstupc
oprvnnch zasedat ve Vboru.
lnek 48 - Poradn pravomoc Soudu
Soud rozhodne, zda dost o posudek podan Vborem ministr spad do jeho pravomoci
stanoven v lnku 47.
lnek 49 - Odvodnn posudk
1. Soud svj posudek odvodn.
2. Jestlie posudek nevyjaduje zcela nebo stenjednomysln nzor soudc, m kad
soudce prvo k nmu pipojit svj vlastn nzor.
3. Posudky Soudu se zaslaj Vboru ministr.
lnek 50 - Vlohy Soudu
Vlohy Soudu hrad Rada Evropy.
lnek 51 - Vsady a imunity soudc
Soudci povaj bhem vkonu svch funkc vsad a imunit uvedench v lnku 40 Statutu Rady
Evropy a v dohodch na jeho zkladuzavench.
HLAVA III
RZN USTANOVEN
lnek 52 - dost generlnho tajemnka
Kad Vysok smluvn strana poskytne na dost generlnho tajemnka Rady Evropy
poadovan vysvtlen o zpsobu, jak jej vnitrosttn prvo zajiuje inn provdn vech
ustanoven tto mluvy.
lnek 53 - Ochrana zaruench lidskch prv
Nic v tto mluvnebude vykldno tak, jako by omezovalo nebo ruilo lidsk prva a zkladn
svobody, kter mohou bt uznny zkony kad Vysok smluvn strany nebo kadou jinou

Strnka10/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

mluvou, j je stranou.
lnek 54 - Pravomoci Vboru ministr
Nic v tto mluvnebrn pravomocem, kter piznal Vboru ministrStatut Rady Evropy.
lnek 55 - Vylouen jinho zpsobu urovnn sporu
S vhradou zvltnho ujednn Vysok smluvn strany souhlas, e mezi sebou nepouij smluv,
mluv nebo prohlen, kter jsou mezi nimi v platnosti k tomu, aby pedkldaly formou alob
spory vyplvajc z vkladu nebo provdn tto mluvy jinm zpsobem urovnn, ne je
stanoveno v tto mluv.
lnek 56 - zemn psobnost
1. Kad stt me pi ratifikaci nebo kdykoli pozdji prohlsit sdlenm generlnmu tajemnkovi
Rady Evropy, e tato mluva se bude vztahovat na vechna nebo kterkoli z zem, za jejich
mezinrodn styky je odpovdna.
2. mluva se bude vztahovat na jedno nebo vce zem uvedench ve sdlen ponaje tictm
dnem nsledujcm po pijet tohoto sdlen generlnm tajemnkem Rady Evropy.
3. Na uvedench zemch budou ustanoven tto mluvy provdna s pihldnutm k mstnm
potebm.
4. Kad stt, kter uin prohlen podle prvnho odstavce tohoto lnku, me kdykoli pozdji
prohlsit jmnem jednoho nebo vce zem, kterch se toto prohlen tk, e uznv pravomoc
Komise k tomu, aby pijmala stnosti osob, nevldnch organizac nebo skupin jednotlivcpodle
ustanoven lnku 34 mluvy
lnek 57 - Vhrady
1. Kad stt me pi podpisu tto mluvy nebo uloen sv ratifikan listiny uinit vhradu ke
ktermukoli ustanoven mluvy, pokud zkon, kter v t dobplat na jeho zem, nen v souladu s
tmto ustanovenm. Vhrady veobecn povahy nejsou podle tohoto lnku povoleny.
2. Kad vhrada uinn podle tohoto lnku mus obsahovat strun popis pslunho zkona.
lnek 58 - Vypovzen
1. Vysok smluvn strana me vypovdt tuto mluvu a po uplynut pti let od data, kdy se stala
jej stranou a po esti mscch od zasln sdlen generlnmu tajemnkovi Rady Evropy, kter o
tom informuje ostatn Vysok smluvn strany.
2. Tato vpovneme zprostit Vysokou smluvn stranu zvazkz tto mluvy pokud jde o
jakkoli jednn, kter by mohlo znamenat poruen tchto zvazka mohlo bt zpsobeno touto
smluvn stranou ped datem, k nmu vpovnabv innosti.
3. Kad Vysok smluvn strana, kter pestane bt lenem Rady Evropy, pestane bt stranou
tto mluvy za stejnch podmnek.
4. mluva me bt vypovzena podle ustanoven pedchzejcch odstavcpokud jde o kterkoli
zem, pro nbyla rozena lnek 56.
lnek 59 - Podpis a ratifikace
1. Tato mluva je otevena k podpisu lenm Rady Evropy. Bude ratifikovna. Ratifikan listiny
budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy.
2. Tato mluva vstoup v platnost po uloen deseti ratifikanch listin.
3. Pro kad stt, kter mluvu podepsal a kter ji bude ratifikovat pozdji, vstoup mluva v
platnost ihned po uloen ratifikan listiny.
4. Generln tajemnk Rady Evropy oznm vem lenm Rady Evropy vstup mluvy v platnost,

Strnka11/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

jmna Vysokch smluvnch stran, kter ji ratifikovaly, jako i uloen kad ratifikan listiny, k
nmu dojde pozdji.
Dno v m 4. listopadu 1950 ve francouztin a anglitin, piem ob znn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale
generln tajemnk vem sttm, kter mluvu podepsaly.

Dodatkov protokol k mluvo ochranlidskch prv a zkladnch svobod

Podepsan vldy, lenov Rady Evropy,
rozhodnuty pijmout opaten k zajitn kolektivnho provdn prv a svobod odlinch od tch, kter
jsou ji uvedeny v hlavI mluvy o ochranlidskch prv a zkladnch svobod, podepsan v m4.
listopadu 1950 (dle mluva),
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1 - Ochrana vlastnictv
Kad fyzick nebo prvnick osoba m prvo pokojn uvat svj majetek. Nikdo neme bt
zbaven svho majetku s vjimkou veejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn
zsady mezinrodnho prva.
Pedchoz ustanoven nebrn prvu stt pijmat zkony, kter povauj za nezbytn, aby
upravily uvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan a jinch poplatk
nebo pokut.
lnek 2 - Prvo na vzdln
Nikomu nesm bt odepeno prvo na vzdln. Pi vkonu jakchkoli funkc v oblasti vchovy a
vuky, kter stt vykonv, bude respektovat prvo rodi zajiovat tuto vchovu a vzdln ve
shods jejich vlastnm nboenskm a filozofickm pesvdenm.
lnek 3 - Prvo na svobodn volby
Vysok smluvn strany se zavazuj konat v rozumnch intervalech svobodn volby s tajnm
hlasovnm za podmnek, kter zajist svobodn vyjden nzor lidu pi volb zkonodrnho
sboru.
lnek 4 - zemn psobnost
Kad Vysok smluvn strana me pi podpisu nebo ratifikaci tohoto protokolu nebo kdykoliv
pozdji sdlit generlnmu tajemnkovi Rady Evropy prohlen, v nm uvede, v jakm rozsahu
se budou vztahovat ustanoven tohoto protokolu na zem uveden v tomto prohlen, za jejich
mezinrodn styky je odpovdna.
Kad Vysok smluvn strana, kter sdlila prohlen podle pedchozho odstavce, me as od
asu sdlit dal prohlen pozmujc znn kterhokoli pedchozho prohlen nebo ukonujc
pouvn ustanoven tohoto protokolu ve vztahu ke ktermukoliv zem.
Prohlen uinn podle tohoto lnku bude povaovno za uinn podle odstavce 1 lnku 56
mluvy.
lnek 5 - Vztah k mluv
Vysok smluvn strany budou povaovat lnky 1, 2, 3 a 4 tohoto protokolu za dodatkov lnky k
mluva vechna ustanoven mluvy budou plnit v souladu s tm.
lnek 6 - Podpis a ratifikace
Tento protokol je oteven k podpisu lenm Rady Evropy, kte podepsali mluvu; podlh

Strnka12/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

ratifikaci souasn s mluvou nebo po jej ratifikaci. Vstoup v platnost po uloen deseti
ratifikanch listin. Pro kad stt, kter jej podepsal a bude jej ratifikovat pozdji, vstoup protokol
v platnost ihned po uloen ratifikanch listin.
Ratifikan listiny budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy, kter sdl vem lenm
jmna tch, kte jej ratifikovali.
Dno v Pai dne 20. bezna 1952 ve francouztin a anglitin, piem ob znn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale
generln tajemnk Rady Evropy vem signatm.
Protokol . 2 k mluvo ochranlidskch prv a zkladnch svobod, kter piznv
Evropskmu soudu pro lidsk prva pravomoc vydvat posudky
lensk stty Rady Evropy, kter podepsaly tento protokol,
majce na zeteli ustanoven mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, podepsan v
m 4. listopadu 1950 (dle jen mluva), pedevm lnek 19, kterm se krom jinch orgn
zizuje Evropsk soud pro lidsk prva (dle Soud),
domnvajce se, e je eln piznat Soudu pravomoc vydvat za uritch podmnek posudky,
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1
1. Soud me na dost Vboru ministr vydvat posudky o prvnch otzkch tkajcch se
vkladu mluvy a jejch protokol.
2. Tyto posudky se nemohou zabvat otzkami, kter se tkaj obsahu nebo rozsahu prv a
svobod stanovench v hlav I mluvy a v protokolech, ani jinmi otzkami, kter by mohly
Komise, Soud nebo Vbor ministr posuzovat v dsledku jakchkoli zen, je mohou bt
zahjena podle tto mluvy.
3. Rozhodnut Vboru ministr, kterm se d Soud o posudek, je pijmno dvoutetinovou
vtinou hlaszstupcoprvnnch zasedat ve Vboru.
lnek 2
Soud rozhodne, zda dost o posudek podan Vborem ministr spad do jeho poradn
pravomoci, jak je definovna v lnku 1 tohoto protokolu.
lnek 3
1. K posouzen dost o posudky zased Soud v plnu.
2. Soud svj posudek odvodn.
3. Jestlie posudek nevyjaduje zcela nebo stenjednotn nzor soudc, m kad soudce
prvo k nmu pipojit vklad svho vlastnho nzoru.
4. Posudek Soudu se zale Vboru ministr.
lnek 4
Pravomoci Soudu podle lnku 55 mluvy se roziuj o prvo stanovit si vnitn d a jednac d,
uzn-li to Soud za nezbytn pro ely tohoto protokolu.
lnek 5
1. Tento protokol je oteven k podpisu lenskm sttm Rady Evropy, kter podepsaly mluvu a
kter se mohou stt jeho stranou
a) podpisem bez vhrady ratifikace nebo pijet;
b) podpisem s vhradou ratifikace nebo pijet, po kterm nsleduje ratifikace nebo pijet.

Strnka13/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

Ratifikan listiny nebo listiny o pijet budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy.
2. Tento protokol vstoup v platnost okamikem, kdy vechny lensk stty mluvy se stanou
stranami protokolu v souladu s ustanovenmi odstavce 1 tohoto lnku.
3. Od vstupu tohoto protokolu v platnost budou lnky 1 a 4 povaovny za nedlnou soust
mluvy.
4. Generln tajemnk Rady Evropy oznm lenskm sttm Rady:
a) kad podpis bez vhrady ratifikace nebo pijet;
b) kad podpis s vhradou ratifikace nebo pijet;
c) uloen kad ratifikan listiny nebo listiny o pijet;
d) datum vstupu tohoto protokolu v platnost podle odstavce 2 tohoto lnku.
Na dkaz toho podepsan, kte k tomu byli dnzmocnni, podepsali tento protokol.
Dno ve trasburku 6. kvtna 1963 ve francouztina anglitin, piem obznn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale
generln tajemnk Rady Evropy vem lenskm sttm.
Protokol . 4 k mluvo ochranlidskch prv a zkladnch svobod piznvajc nkter
prva a svobody jin ne ty, kter jsou ji uvedeny v mluva v prvnm dodatkovm
protokolu k mluv
Podepsan vldy, lenov Rady Evropy,
rozhodnuty pijmout opaten k zajitn kolektivnho provdn uritch prv a svobod odlinch od
tch, kter jsou ji uvedeny v hlav I mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod,
podepsan v m 4. listopadu 1950 (dle mluva) a v lncch 1 a 3 prvnho dodatkovho
protokolu k mluv, podepsanho v Pai 20. bezna 1952,
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1 - Zkaz uvznn pro dluh
Nikdo neme bt zbaven svobody pouze pro neschopnost dostt smluvnmu zvazku.
lnek 2 - Svoboda pohybu
1. Kad, kdo se prvoplatn zdruje na zem nkterho sttu, m na tomto zem prvo
svobody pohybu a svobody zvolit si msto pobytu.
2. Kad me svobodnopustit kteroukoli zemi, i svou vlastn.
3. dn omezen nemohou bt uvalena na vkon tchto prv kromtch, kter stanov zkon a
jsou nezbytn v demokratick spolenosti v zjmu nrodn bezpenosti, veejn bezpenosti,
udren veejnho podku, pedchzen zloinnosti, ochrany zdrav nebo morlky nebo ochrany
prv a svobod jinch.
4. Prva uveden v odstavci 1 mohou v uritch oblastech podlhat omezenm stanovenm podle
zkona a odvodnnm veejnm zjmem v demokratick spolenosti.
lnek 3 - Zkaz vyhotn sttnch oban
1. Nikdo nebude, a individuln nebo hromadn, vyhotn z zem sttu, jeho je sttnm
obanem.
2. Nikdo nebude zbaven prva vstoupit na zem sttu, jeho je sttnm obanem.
lnek 4 - Zkaz kolektivnho vyhotn cizinc

Strnka14/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

Hromadn vyhotn cizincje zakzno.

lnek 5 - zemn psobnost
1. Kad Vysok smluvn strana me pi podpisu nebo ratifikaci tohoto protokolu nebo kdykoliv
pozdji sdlit generlnmu tajemnkovi Rady Evropy prohlen, v nm uvede, v jakm rozsahu
se budou vztahovat ustanoven tohoto protokolu na zem uveden v tomto prohlen, za jejich
mezinrodn styky je odpovdna.
2. Kad Vysok smluvn strana, kter sdlila prohlen podle pedchozho odstavce, me as
od asu sdlit dal prohlen pozmujc znn kterhokoli pedchozho prohlen nebo
ukonujc pouvn ustanoven tohoto protokolu ve vztahu ke ktermukoli zem.
3. Prohlen uinn podle tohoto lnku bude povaovno za uinn podle odstavce 1 lnku
56 mluvy.
4. zem kadho sttu, na kter se vztahuje tento protokol vzhledem k jeho ratifikaci nebo jeho
pijet tmto sttem, a kad zem, na n se protokol vztahuje vzhledem k prohlen
uinnmu tmto sttem podle tohoto lnku, budou povaovna za rzn zem pokud jde o
odkazy na zem sttu uinn v lncch 2 a 3.
5. Kad stt, jen uinil prohlen v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto lnku, me
kdykoliv pozdji prohlsit jmnem jednoho nebo vce zem, jich se prohlen tk, e uznv
pravomoc Soudu pijmat stnosti od jednotlivc, nevldnch organizac nebo skupin jednotlivc
podle ustanoven lnku 34 mluvy ve vztahu k lnkm 1 a 4 tohoto protokolu nebo ke
ktermukoliv z nich.
lnek 6 - Vztah k mluv
1. Vysok smluvn strany budou povaovat lnky 1 a 5 tohoto protokolu za dodatkov lnky k
mluva vechna ustanoven mluvy budou plnit v souladu s tm.
lnek 7 - Podpis a ratifikace
1. Tento protokol je oteven k podpisu lenm sttm Rady Evropy, kter podepsaly mluvu;
podlh ratifikaci souasn s mluvou nebo po jej ratifikaci. Vstoup v platnost po uloen pti
ratifikanch listin. Pro kad stt, kter jej podepsal a kter jej bude ratifikovat pozdji, vstoup
protokol v platnost ihned po uloen ratifikanch listin.
2. Ratifikan listiny budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy, kter sdl vem lenm
jmna tch, kte jej ratifikovali.
Na dkaz toho podepsan, kte k tomu byli dnzmocnni, podepsali tento protokol.
Dno ve trasburku 16. z 1963 ve francouztin a anglitin, piem ob znn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale
generln tajemnk Rady Evropy vem sttm, kter mluvu podepsaly.
Protokol . 6 k mluvo ochranlidskch prv a zkladnch svobod tkajc se zruen
trestu smrti
lensk stty Rady Evropy, kter podepsaly tento protokol k mluv o ochran lidskch prv a
zkladnch svobod, podepsan v m4. listopadu 1950 (dle mluva),
berouce v vahu, e vvoj, k nmu dolo v nkterch lenskch sttech Rady Evropy, vyjaduje
veobecnou tendenci ve prospch zruen trestu smrti,
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1 - Zkaz trestu smrti
Trest smrti se zruuje. Nikdo neme bt k takovmu trestu odsouzen ani popraven.

Strnka15/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

lnek 2 - Trest smrti v dobvlky

Stt me zkonem stanovit trest smrti za iny spchan v dob vlky nebo bezprostedn
hrozby vlky; tento trest bude uloen pouze v ppadech, kter pedvd zkon a v souladu s jeho
ustanovenmi. Stt sdl generlnmu tajemnkovi Rady Evropy pslun ustanoven tohoto
zkona.
lnek 3 - Zkaz odstoupen
Od ustanoven tohoto protokolu nelze odstoupit podle lnku 15 mluvy.
lnek 4 - Zkaz vhrad
K ustanovenm tohoto protokolu nen ppustn dn vhrada podle lnku 57 mluvy.
lnek 5 - zemn psobnost
1. Kad stt me pi podpisu nebo uloen ratifikanch listin, listin o pijet nebo schvlen, urit
jedno nebo vce zem, na kter se tento protokol bude vztahovat.
2. Kad stt me kdykoliv pozdji prohlenm zaslanm generlnmu tajemnkovi Rady Evropy
rozit provdn tohoto protokolu na kterkoli jin zem uveden v tomto prohlen. Protokol
vstoup ve vztahu k tomuto zem v platnost prvn den msce, kter nsleduje po pijet takovho
prohlen generlnm tajemnkem.
3. Kad prohlen uinn podle obou pedchozch odstavcbude moci bt odvolno pokud jde
o kterkoliv zem uveden v tomto prohlen sdlenm zaslanm generlnmu tajemnkovi.
Odvoln nabude innosti prvn den msce, kter nsleduje po pijet takovho sdlen
generlnm tajemnkem.
lnek 6 - Vztah k mluv
lensk stty povauj lnky 1 a 5 tohoto protokolu za dodatkov lnky k mluva vechna
ustanoven mluvy se pln v souladu s tm.
lnek 7 - Podpis a ratifikace
Tento protokol je oteven k podpisu lenm Rady Evropy, kte podepsali mluvu. Podlh
ratifikaci, pijet nebo schvlen. lensk stt Rady Evropy nebude moci ratifikovat, pijmout nebo
schvlit tento protokol, ani by zrovenebo dve ratifikoval mluvu. Ratifikan listiny nebo listiny
o pijet nebo schvlen budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy.
lnek 8 - Vstup v platnost
1. Tento protokol vstoup v platnost prvn den msce, kter nsleduje po dni, kdy pt lenskch
sttRady Evropy vyjd svj souhlas bt vzn protokolem v souladu s ustanovenm lnku 7.
2. Pro kad lensk stt, kter vyjd dodaten svj souhlas bt vzn protokolem, vstoup
tento protokol v platnost prvn den msce, kter nsleduje po datu uloen ratifikan listiny nebo
listiny o pijet nebo schvlen.
lnek 9 - koly depozite
Generln tajemnk Rady Evropy sdl lenskm sttm Rady:
a) kad podpis;
b) uloen kad ratifikan listiny nebo listiny o pijet nebo schvlen;
c) datum vstupu tohoto protokolu v platnost podle jeho lnk5 a 8;
d) jakkoli jin kon, oznmen nebo sdlen tkajc se tohoto protokolu.
Na dkaz toho podepsan, kte k tomu byli dnzmocnni, podepsali tento protokol.
Dno v trasburku 28. dubna 1983 ve francouztina anglitin, piem ob znn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale

Strnka16/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

generln tajemnk Rady Evropy vem lenskm sttm Rady Evropy.

Protokol . 7 k mluvo ochranlidskch prv a zkladnch svobod
lensk stty Rady Evropy, kter podepsaly tento protokol,
rozhodnuty podniknout dal opaten k zajitn kolektivnho provdn uritch prv a svobod
prostednictvm mluvy o ochranlidskch prv a zkladnch svobod podepsan v m4. listopadu
1950 (dle mluva),
dohodly se na nsledujcm:
lnek 1 - Procesn zruky tkajc se vyhotn cizinc
1. Cizinec, kter m povolen pobyt na zem nkterho sttu, me bt vyhotn pouze na
zkladvkonu rozhodnut pijatho v souladu se zkonem a mus mt monost:
a) uplatnit nmitky proti svmu vyhotn;
b) dt pezkoumat svj ppad;
c) dt se zastupovat za tmto elem ped pslunm adem nebo ped osobou nebo
osobami tmto adem urenmi.
2. Cizinec me bt vyhotn ped vkonem prv uvedench v odstavci 1 a), b) a c) tohoto
lnku, je-li takov vyhotn nutn v zjmu veejnho podku nebo je odvodnno zjmy nrodn
bezpenosti.
lnek 2 - Prvo na odvoln v trestnch veech
1. Kad, koho soud uzn vinnm z trestnho inu, m prvo dt pezkoumat vrok o vinnebo
trestu soudem vyho stupn. Vkon tohoto prva, vetndvod, pro nme bt vykonno,
stanov zkon.
2. Z tohoto prva jsou ppustn vjimky v ppad mn zvanch trestnch in, kter jako
takov kvalifikuje zkon, nebo jestlie byla pslun osoba souzena v prvnm stupni nejvym
soudem nebo byla uznna vinnou a odsouzena na zklad odvoln proti osvobozujcmu
rozsudku.
lnek 3 - Odkodnn za nezkonn odsouzen
Je-li konen rozsudek v trestn vci pozdji zruen nebo je-li udlena milost, protoe nov nebo
nov odhalen skutenost dokazuje, e dolo k justinmu omylu, je osoba, na n byl vykonn
trest podle tohoto rozsudku, odkodnna podle zkona nebo praxe platnch v pslunm sttu,
pokud se neproke, e k vasnmu odhalen neznm skutenosti nedolo pln nebo
stenvinou tto osoby.
lnek 4 - Prvo nebt souzen nebo trestn dvakrt
1. Nikdo neme bt sthn nebo potrestn v trestnm zen podlhajcm pravomoci tho sttu
za trestn in, za kter ji byl osvobozen nebo odsouzen konenm rozsudkem podle zkona a
trestnho du tohoto sttu.
2. Ustanoven pedchozho odstavce nejsou na pekku obnovzen podle zkona a trestnho
du pslunho sttu, jestlie nov nebo nov odhalen skutenosti nebo podstatn vada v
pedelm zen mohly ovlivnit rozhodnut ve vci.
3. Od tohoto lnku nelze odstoupit podle lnku 15 mluvy.
lnek 5 - Rovnost mezi maneli
Pi uzavrn manelstv, za jeho trvn a pi rozvodu maj manel rovn prva a povinnosti
obanskoprvn povahy mezi sebou a ve vztazch ke svm dtem. Tento lnek nebrn sttm
pijmout opaten, je jsou nezbytn v zjmu dt.

Strnka17/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

lnek 6 - zemn psobnost

1. Kad stt me pi podpisu nebo uloen ratifikanch listin, listin o pijet nebo schvlen, urit
jedno nebo vce zem, na nse tento protokol bude vztahovat, piem ur rozsah, v jakm se
zavazuje plnit ustanoven protokolu na tomto nebo na tchto zemch.
2. Kad stt me kdykoli pozdji prohlenm zaslanm generlnmu tajemnkovi Rady Evropy
rozit provdn tohoto protokolu na kterkoli jin zem uveden v tomto prohlen. Protokol
vstoup ve vztahu k tomuto zem v platnost prvn den msce, kter nsleduje po uplynut
dvoumsn lhty ode dne, kdy generln tajemnk obdrel prohlen.
3. Kad prohlen uinn podle obou pedchozch odstavc me bt odvolno nebo
pozmnno pokud jde o kterkoliv zem uveden v tomto prohlen sdlenm zaslanm
generlnmu tajemnkovi. Odvoln nebo zmna nabude innosti prvn den msce, kter
nsleduje po uplynut dvoumsn lhty ode dne, kdy generln tajemnk obdrel oznmen.
4. Prohlen uinn podle tohoto lnku bude povaovno za uinn podle odstavce 1 lnku
56 mluvy.
5. zem kadho sttu, na n se tento protokol vztahuje na zklad ratifikace, pijet nebo
schvlen tmto sttem, a kad z zem, na n se protokol vztahuje vzhledem k prohlen,
kter tento stt podle tohoto lnku uinil, mohou bt povaovna za rzn zem, pokud jde o
odkaz na zem sttu uinn v lnku 1.
6. Kad stt, jen uinil prohlen v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto lnku, me
kdykoliv pozdji prohlsit jmnem jednoho nebo vce zem, jich se prohlen tk, e uznv
pravomoc Soudu pijmat stnosti od jednotlivc, nevldnch organizac nebo skupin jednotlivc
podle ustanoven lnku 34 mluvy ve vztahu k lnkm 1 a 5 tohoto protokolu nebo ke
ktermukoliv z nich.
lnek 7 - Vztah k mluv
1. lensk stty povauj lnky 1 a 6 tohoto protokolu za dodatkov lnky k mluva vechna
ostatn ustanoven mluvy se provdj v souladu s tm.
lnek 8 - Podpis a ratifikace
Tento protokol je oteven k podpisu lenskm sttm Rady Evropy, kter podepsaly mluvu.
Podlh ratifikaci, pijet nebo schvlen. lensk stt Rady Evropy neme ratifikovat, pijmout
nebo schvlit tento protokol, ani by zrove nebo dve ratifikoval mluvu. Ratifikan listiny,
listiny o pijet nebo schvlen budou uloeny u generlnho tajemnka Rady Evropy.
lnek 9 - Vstup v platnost
1. Tento protokol vstoup v platnost prvn den msce, kter nsleduje po uplynut dvoumsn
lhty od data, kdy sedm lenskch sttRady Evropy vyjd svj souhlas bt vzn protokolem
podle ustanoven lnku 8.
2. Pro kad lensk stt, kter vyjd dodaten svj souhlas bt vzn protokolem, vstoup
tento protokol v platnost prvn den msce, kter nsleduje po uplynut dvoumsn lhty ode dne
uloen ratifikan listiny, listiny o pijet nebo schvlen.
lnek 10 - koly depozite
Generln tajemnk Rady Evropy oznm lenskm sttm Rady:
a) kad podpis;
b) uloen kad ratifikan listiny nebo listiny o pijet nebo schvlen;
c) datum vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s lnky 6 a 9;
d) jakkoli jin kon, oznmen nebo prohlen tkajc se tohoto protokolu.

Strnka18/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

Na dkaz toho podepsan, kte k tomu byli dnzmocnni, podepsali tento protokol.
Dno ve trasburku 22. listopadu 1984 ve francouztina anglitin, piem obznn maj stejnou
platnost, v jednom vyhotoven, kter bude uloeno v archivu Rady Evropy. Jeho oven kopie zale
generln tajemnk Rady Evropy vem lenskm sttm Rady Evropy.

Souvislosti
Je provdn pedpisem

297/2014 Sb.

Sdlen S R o pijet stanoviska k nroku na nhradu nemateriln jmy podle l.

5 odst. 5 mluvy o ochranlidskch prv a zkladnch svobod

Je doten nlezem stavnho soudu

98/2004 Sb.

Nlez S R o zamtnut nvrhu na zruen 42 odst. 1 . 148/1998 Sb., o

ochranutajovanch skutenost

239/2005 Sb.

Nlez S R o zruen ust. 242 odst. 2 . 141/1961 Sb., trestn d

252/2006 Sb.

Nlez S R o zamtnut a o odmtnut nvrhu na zruen ust. 685 a 716 .

40/1964 Sb., obansk zkonk

291/2008 Sb.

Nlez S R o vysloven protistavnosti ust. 57 odst. 5 vty tet . 337/1992 Sb.,

o sprvdan a poplatk

355/2008 Sb.

Nlez S R o vysloven protistavnosti ust. 23 psm. b) . 329/1999 Sb., o

cestovnch dokladech

5/2010 Sb.

Nlez S R o vysloven protistavnosti ust. 139 odst. 1 . 154/1994 Sb., o

Bezpenostn informan slub, ve znn ped novelizac provedenou . 362/2003
Sb.

48/2010 Sb.

Nlez S R o zruen 220 odst. 3 a o zamtnut nvrhu na zruen 76g .

99/1963 Sb., OS

242/2010 Sb.

Nlez S R o zamtnut nvrhu na zruen 29 . 229/1991 Sb., o prav

vlastnickch vztahk pd

Je mnn

41/1996 Sb.

Sdlen Ministerstva zahraninch vc o sjednn Protokolu . 9 k mluvo

ochranlidskch prv a zkladnch svobod

243/1998 Sb.

Sdlen Ministerstva zahraninch vc o podpisu Protokolu . 11 k mluvo

ochranlidskch prv a zkladnch svobod, kterm se mn kontroln mechanismus
v n ustaven

Verze

Znn od

Novely

Poznmka

2.
1.
0.

01.11.1998
01.10.1994
15.05.1992

243/1998 Sb.
41/1996 Sb.

Aktuln verze.
Vyhlen znn.

Strnka19/20

SbrkazkonR209/1992Sb.

AION CS 2010-2015 | Pracuje na systmu AToM2 | Dkujeme, e pouvte Zkony pro lidi .CZ

Strnka20/20