MODERN DJINY.

CZ

KRVAV WALTER
ATRAGDIE OBCE
_ LESKOVICE

ji sankot

Leskovice arut uprchlci

41km zpadn odDobronna adeset kilometr zpadn
odPelhimova le ves Leskovice. Dokonce druh svtov
vlky se vobci nachzelo tiatyicet dom adv st dvacet obyvatel. Obec le nahlavn silnici inaeleznin trati
zTbora doPelhimova adoJihlavy. Klidn anenpadn
mal vska se nim neliila odostatnch vesnic nachzejc se vtto sti Vysoiny. Kolem okrouhl nvsi se rozkldalo nkolik vstavnch statk auprosted nvsi stla
kaplika. Odobc vbezprostedn blzkosti Jihlavy se liila
pouze tm, e zde neilo nmeck obyvatelstvo, ale lo
oist eskou ves.
Zanacistick okupace, odroku 1943, ily Leskovice
veschizofrennm svt. Odtohoto roku byla vobci, stejn jako vcel ad dalch, ubytovna vojensk posdka,
tvoen padesti karpatskmi Nmci ze Slovenska. Jednalo se oeleznin strn oddl. Zrove se vokolnch
zalesnnch kopcch ukrvali Rusov, kte uprchli znmeckho zajet. Bez pomoci ady bezejmennch odvnch
lid by nemohli pet. Napklad staten lesnk Osvald
Rerych ukrval vesv myslivn uLeskovic spolu senou
Mari adtmi Vrou aZdekem odlta 1943 dojara 1945
postupn deset uprchlch sovtskch vlench zajatc. Rodina vlku astn peila aOsvald Rerych zemel
vroce 1986 vevku 91 vobci Potky. Kekonci vlky se
rut uprchlci pidvali kpartyznskm jednotkm. Tak

napklad vmyslivn UEustach pobl vsi Tmice (8,5km

odLeskovic) ml roku 1945 velitelsk tb partyznsk
oddl ZaPrahu.
Lid, kte pomhali ruskm uprchlkm apartyznskm
jednotkm, nechtli aani nemohli vpln hrze domyslet nsledky, kter by jim prozrazen mohlo pinst. Slovo
poprava znlo hrozn, ale nikdo si nedokzal pedstavit,
jak krut atrzniv podoby me mt vpodn zdejch
esesk.
Velitel mstnch esesk mladk Walter
Hauck
Kdo byl velitel mstnch jednotek SS afaktick pn nad ivotem asmrt vech lid voblasti Pelhimovska? Pichz
jaro roku 1945 aneomezen vldce esk sti Vysoiny
si ji brzy vyslou jmno Krvav Walter. Jmno, kter
jaksi nekoresponduje sjeho vkem. Vdy tento bval
policista jet neoslavil ani sedmadvact narozeniny.
Mohl se ale ji pochlubit hodnost kapitna SS, hauptsturmfhrera. Jeho skuten jmno bylo Walter Hauck.
Jak tento mladk vypadal? Byl vy thl postavy aml
svtl vlasy. Odvbuchu grantu ml poplen obliej,
atak jeho on vka aobo byla bez as. Zrann byl
vNormandii, kde jej nsledn zajala polsk jednotka.
Vrazn sebevdom hoch ztohoto zajet uprchl abrzy

Materily vtomto souboru jsou ureny pouze pro vzdlvac ely.

Citujte zdroj. Neuvejte dlo komern.

MODERN DJINY.CZ

ji opt bojoval tentokrt navchodn front voblasti

Vratislavi. Pod tlakem Rud armdy se vak se skupinou
nkolika set pevn rannch esesk sthl doech.
Jako jejich velitel se ubytoval vhotelu Slvie napelhimovskm nmst.
Masakr veFrancii jako vlen kest
pro mladky zHitlerjugend
To, e je vrmci SS muem nasvm mst, vak ji Hauck
stail ukzat. Stalo se to ped rokem vseverofrancouzskm mst Ascq umsta Lille pobl belgickch hranic.
Vnoci z1. na2. dubna 1944 projdl potrati touto vs
vlak 12. divize SS, kterou tvoili mldenci zHitlerjugend,
bez jakchkoliv vojenskch zkuenost. Vlaku, kter si tu
brzy vyslouil nzev vlak smrti, velel tehdej nadporuk Walter Hauck.
Pi prjezdu obc Ascq dolo kexplozi zpsoben sabot jedn zmstnch odbojovch skupin. Pi vbuchu dolo
kdrobnm materilnm kodm. Nikdo nebyl zrann ani
zabit. Pro mladho Haucka ajeho partu vak byl incident
vtanou pleitost vypodat se smstnmi teroristy. Esesci se okamit rozebhli dodom podl trat.
Nandra ztloukl Hauck osobn dobezvdom dva zamstnance apot, co se soukmenovci usoudili, e ji neij, pokraovali mstt se nacivilnm obyvatelstvu. Zpotku
provdli jen domovn prohldky. Nsledn zaali vechny
obyvatele vyhnt zdom ashromaovat uelezninho pejezdu. eny adti propustili, ale mue, vetn dvou
duchovnch, ped jejich zraky masov postleli. Oivot
bhem tohoto masakru pilo nasedmdest mu.
Mezi tm se probral jeden ze dvou omrench elezni
atelefonicky volal domsta Lille opomoc natamn policejn stanici. Francouzt policist pijeli spolu sjednotkou Wehrmachtu aspolen se jim podailo ukonit dn Hauckova komanda. Odpor proti dn esesk vyjdilo iedest tisc dlnk zmsta Lille, kte naprotest
zahjili stvku. Zatmco intervenujc vojky Wehrmachtu
ekalo zatrest pevelen navchodn frontu, tm estadvacetilet Walter Hauck zskal pochvaln list odsamotnho Heinricha Himmlera. Pro mnoh zjeho podzench
znamenalo vradn vAscq prvn pouit zbran, atak byli
velice pyn nato, e tmto zpsobem zskali prvn bojovou zkuenost. Orok pozdji vPelhimov nikdo netuil,
jak krvav zkuenosti ji mlad esesck velitel m.

n gardy, kter zaaly odzbrojovat mstn Nmce. Nejinak

tomu bylo naVysoin. 5. kvtna byla odzbrojena iposdka nmeckch vojk vPacov naPelhimovsku. Tho
dne pila telefonick zprva otto udlosti tak domal
vsky Leskovice, lec 10km jihovchodn odPacova
a10km zpadn odPelhimova. Izde se mstn lid vydali
odzbrojit mstn posdku karpatskch Nmc. Demoralizovan jednotka vymnila ochotn zbran zajdlo. Byla
uzavena vmstnm hostinci, kter dostali zakol hldat
dva ozbrojen leskovit oban.
Podobn situace se odehrvala nacelm zem zanikajcho Protektortu, ale vLeskovicch mla smutnou dohru.
Dramatick vystn revolunho dne mlo nasvdom
nkolik mstnch mladk, kterm zskan zbran zcela
zatemnily mysl.
Jak ji bylo zmnno, nachzej se Leskovice nahlavn
silnici zJihlavy doTbora. Vkvtnovch dnech tudy prchaly nmeck jednotky ijednotlivci ped Rudou armdou
nazpad. Dva horliv leskovit hoi se postavili skulometem ksilnici apokadm nmeckm voze provokativn
vystelili. Odpov nasebe nenechala dlouho ekat.
Prvn statky vplamenech
Mezi osmnctou adevatenctou hodinou pijel doLeskovic odPelhimova esesck trestn oddl. Undra bylo
poodzbrojen strnho oddlu stle shromdno mnostv mstnch lid. Kdy zaaly pijdt vojensk nkladn
vozy, esesci znich zaali bez varovn mezi obyvatelstvo
plit. Lid se vydali naprk dopol. Jeden zLeskovickch,
dlnk Josef Charouzek byl natku zasaen dozad.
Mezitm vtrhli esesci doLeskovic. Odzbrojili hldku ped
hostincem, kde byl internovn nmeck eleznin strn oddl. Jeden ze len hldky, Alois Hrdouek byl vydn
napospas nemilosrdnmu trn. Kdy vyrazil nazoufal
tk, esesmani jej zastelili. Vzpt se vLeskovicch ocitly vplamenech dva statky.

Dotoho se neustle ozvala stelba, jeliko mstn revolun garda se zoufale brnila. Boj pokraoval a dosetmn. Esesmani vLeskovicch toho veera zastelili celkem osm lid. Protoe inastran SS byly obti, kolem jedenct hodiny se trestn oddl sthl, posbral sv mrtv
avydal se zpt doPelhimova. Mnoz leskovit lid trvili
noc z5. na6. kvtna 1945 vokolnch lesch ajen pozvolna
Kvtnov povstn vLeskovicch
se pod roukou tmy vraceli kdomovm. Mezitm nastrni
5. kvtna 1945 vypuklo veskch zemch povstn. Vce- pobl eleznin stanice pomalu bolestiv umral zrann
lch echch vznikaly revolun nrodn vbory arevolu- Josef Charouzek.

Tento materil vznikl vrmci projektu Modern djiny dokol,

kter je financovn zprostedk ESF asttnho rozpotu R.

MODERN DJINY.CZ

Zsahu trestnho komanda vLeskovicch se velitel Walter

Hauck neastnil. Velice dobe se bavil naverku vpelhimovsk Slvii, jako by snad ani nevnmal, e se bl
konec Nmecka ijednotek SS. asn rno 6. kvtna 1945
vak bylo ve jinak. Alkoholem posilnn dstojnk dal
rozkaz jednou pro vdy ztrestat vzpurn Leskovice.
Walter Hauck rozpoutal vLeskovicch
peklo
Vokamiku, kdy kLeskovicm znovu pijely odPelhimova jednotky SS, pokoueli se soused Josef Brtna aJosef Krl se synem odnst umrajcho Josefa Charouzka
zmsta, kde umral. Byli vak esesky zajati ahnni ped
hospodu, kde se ji shromaovali dal oban uren
kpostlen. Jednotkm SS tentokrt osobn velel Walter
Hauck.
Dal skupina SS obklila ves. Kdo vtomto okamiku utekl zpt doles, udlal nejlpe. Vzpt esesci vtrhli ze
vech stran doobce aukzali vem, pro nos naernch
epicch symboly smrti. Prvn statek, kam vtrhli, patil rodin Vlachovch. Cel rodina byla vyhnna ped dm, kter vzpt vzplanul. Otec dostal rozkaz jt kupedu abyl
natku stelen dozad.
Jet hor osud ekal rodinu Pavl. Zde vrahov zastihli
oba rodie, sedmnctiletou Vru adevatenctiletou Jarmilu. Dcery byly mezi tmi, kdo se vydali natk dolesa.
Otec je vak zastavil avrtil zpt. Vdy nic neudlali.
Nebezpe by jim naopak hrozilo natku. Ve ale bylo
jinak. Otce esesci pibili zaiva hebky navrata stodoly. Takto bezmocn pihlel brutlnmu znsilnn
svch dvou dcer aeny. Manelka adcery byly nsledn svzny drtem ahozeny dohocho staven. Pamtnci vzpomnali, e znich naspleniti nezbylo nic
ne kvarky omotan drtem. Pootci zbyla jen ohoel
kostra pibit navrata.
UVaverk byli postleni aponechni napospas plamenm vichni krom hospode, kter krtce ped vpdem odvdl dobytek dolesa. Nejmladmu synovi, Josefu Vaverkovi bylo teprve tinct let. Sprostelenou
hlavou padl ped svm domem Milo Stupka. Zkrytu
vesklep byli vyvleeni manel Dvokovi azasteleni, stejn jako Jan Krl. Tlo babiky Vak bylo nalezeno napodlaze kuchyn - bez hlavy. Aneku Soukupovou snkolika ranami vprsou nalezli vtroskch jejho
domku. Jej mu byl zastelen pedelho dne. Matje
Pecha esesci ztloukli pabami apolomrtvho jej hodily
doplamen

Kou vznejc se nad Leskovicemi bylo mon sledovat

a zRadova vzdlenho 22km odneastn obce, smrem naJihlavu. Zde se otragdii dozvdl ichlapec Zdenk Poval, kter navlen obdob vzpomn vesvch
pamtech nazvanch Vn pilin, chleba amedu:

Nevm u, jak dlouho to trvalo, ale odnkud pibhl

Bohou se zarudlou tv.
Lidiky, lidi zlat, jeel acel se tsl, honem se pojte
podvat naplac, nco se dje!
Atak jsme vybhli a nasilnici, co vedla kmlnu, abychom dohldli naobzor. Nad vrcholky strom lesa, jemu
se kalo NaVrchch, byla obloha zaouzen mohutnm kouem.
Kou byl ern, stoupal vzhru a koblakm. Vichni se
dvali kemlnu aptali se vyden jeden pes druhho.
Co je to? Akde to je? Co se to tam proboha dje?
Nevm, co to je akde to je, pravil ddeek, ale zato
vm urit, e to nen nic dobrho.
Ml pravdu.
Pravdu ml iBohou pi prvnm voln, nebo se opravdu
dly stran vci.
Brzy piel nkdo ze vsi se zprvou, e u se v, co je to
zakou naobzoru. Vobci Leskovice chtli mstn zabrnit
odjezdu nmeckho strnho oddlu naPrahu azato
byli vichni mui ze vsi zasteleni avesnice vyplena.
Pknou dobu nebyl nikdo schopn promluvit.
Kde vlastn le ty Leskovice? zeptal se Bohou.
Mezi Pacovem aPelhimovem, odpovdl pan Mslko
odmalho katru.
Strek Jara to hned vypotal: To je odsud vzdunou
arou asi dvacet kilometr.
Boe mj, to je jen kousek, kioval se Bohou, kter
opt vykoukl avylezl zkotelny, co snmi bude!?
Ale nen to zase natolik blzko, aby ns muselo potkat
nco podobnho, krotil jeho obavy ko Joka, jen prv pivezl ezivo, tady pobl dn Nmci nejsou.
Jeho slova mnoh docela uklidnila
Proti SS zasahuje Wehrmacht zPacova
Zprva ohrznm vradn se zLeskovic dostala rychle
a do10km vzdlenho Pacova. Vt dob ji vLeskovicch hoelo osmaticet dom. Zavradno bylo celkem
ptadvacet mstnch obyvatel. Opakovala se ale situace,
kterou zail Krvav Walter ji ped rokem veFrancii. ZPacova pijela jednotka Wehrmachtu ase skupinou pacovskch dobrovolnk donutila esesky bhem dopoledne 6.
kvtna opustit hoc obec. lo ojednu zpodmnek pm
mezi revolunm nrodnm vborem vPacov akapitulujcm nmeckm vojskem.

Materily vtomto souboru jsou ureny pouze pro vzdlvac ely.

Citujte zdroj. Neuvejte dlo komern.

MODERN DJINY.CZ

Sen ovyplen Pelhimova

Nezd se vak, e by zsah vlastnch, nmeckch vojk
vzal mladmu Hauckovi naden pi rozsvn smrti. Pokraoval se svou tlupou vdn ivokol Leskovic vradil vobcch Morave aDobr Voda uPacova. Existuj doklady otom, e naznien Leskovic azmasakrovn mstnho obyvatelstva byl nleit hrd. Tak hrd, e touil
zniit stejnm zpsobem injak vt msto aporuce
byl Pelhimov. Nevadilo mu, e neml dn pdn dvod
ktto krvav lzni.
Vdob, kdy ji cel jihozpadn echy byly osvobozeny
Americkou armdou, vPraze probhal urputn boj povstalc aze severu ivchodu postupovala Rud armda,
zrl vhlav mladho esesckho velitele pln naznien
Pelhimova. Marn se jej snaili odprci tchto pln upozornit, e admirl Dnitz ji podepsal kapitulaci nmeckch vojsk. Fanatick velitel tvrdil, e dnho Dnitze
neuznv. Uznv jen Heinricha Himmlera avelk Nmecko. Jako novodob Nero ml ped sebou obraz hocho renesannho msta. Ktomu tu chtl pomstychtiv zastelit
kadho destho echa.

nasvobodu ieskoslovensk ady prv kvli ppadu

Leskovice. Najejich dost byl leskovick vrah roku 1966
vNmecku vyslechnut. Trpliv vak pedstral ztrtu pamti. Tvrdil, e vPelhimov sice psobil, ale odnch
Leskovicch nic nev ae vokol Pelhimova se vt dob
nepihodily dn incidenty seskmi partyzny. Roku
1973 bylo proto vNmecku sthn definitivn zastaveno.
dajn nebylo prokzno, e zabjen vLeskovicch bylo
krut nebo se stalo znzkch pohnutek. Vppad, e se
tak skuten stalo, nen pr dokzno, e obvinn potal pi udlen rozkazu skrutm provedenm inu. Zemel
jako spokojen dchodce vesjednocenm Nmecku roku
2006.
Jet ped tm jej navtvil vroce 2000 reportr TV Nova
Stanislav Motl kvli reporti pro poad Navlastn oi. Krvav Walter byl vt dob ji nemocn anemohl tm
mluvit. Vmluvn vak byl dostaten hrd vzpomnal,
e vdy bojoval zavelk Nmecko azanmeckou vlajku.
Ponkud neohraban se pi tom distancoval odnacionlnho socialismu.

Mlokdo v, e podobn osud jako Leskovice ml vkvtnu

1945 potkat inedalekou obec Lipice, lec 5km severovchodn odLeskovic a5km severozpadn odPelhimova.
Je mon ci, e uspodn apoet dom ipoet obyvatel byly vLipici podobn Leskovicm. Dokonce ipinou
hrozc tragdie byla tak zde horlivost anaivita jednoho
Realizaci fantazie Krvavho Waltera zabrnil rychl po- mstnho obana.
stup Rud armdy. Atak msto aby zaal zapalovat historick centrum krsnho msta aosobn dval poky- Seskok sovtskch parautist uLipice
ny kvradn jeho obyvatel, zmizel se svou jednotkou Nejprve se ale vrame opl roku zpt, dojna 1944.
9. kvtna zPelhimova. Jet onkolik dn pozdji se Zapochmurnho podzimnho dne 25. jna 1944 zpozorsnaily jin esesck oddly bojovat proti Rud armd nli obyvatel Lipice, Pejkova aBittic kvli hluku nzvoblasti Brd. Zem vak ji byla svobodn astala rny ko kroucho letadla. Kdy vyli ped sv domy, uvidli
akody.
letadlo, ze kterho se oddlovaly oblky, je se pomalu snely kzemi. lo opatnctilenn vsadek sloen
Dal osudy Krvavho Waltera
zRus aSlovk mimo jin mezi nimi byla iena. Mezi
Jak byl dal osud Krvavho Waltera? Soudem vefran- zmnnmi obcemi seskoili omylem, vsadek byl uren
couzskm Lille byl roku 1949 spolu sdalmi soukmenov- napomoc odbojovmu hnut vevchodnch echch. Jako
ci odsouzen ktrestu smrti. Odsouzen se vak odvolali, prvn se dotkl zem velitel oddlu ppor.Jn Hudec. Bylo
vy soudn instance odhalily procesn chyby, arozsudek to vchodn odLipice, nahranicch obecnho katastru. Pi
byl zmnn nadoivot. Mstn knz vAscq vyvinul tlak seskoku se neastn poplil oveden elektrickho prounavdovy pozavradnch, aby podepsaly nepochopitel- du. Chtl najt sv druhy, zorientovat se azjistit, zda byli
nou dost omilost pro Waltera Haucka. Nkter vyho- skuten vysazeni vurenm prostoru. Vydal se zpadvly adost omilost byla odeslna francouzskmu pre- nm smrem apochvli narazil nasamotu (Lipice p. 9).
zidentovi. Walter Hauck byl proto roku 1956 omilostnn Hospodi Josefu Semrdovi pi odchodu pikzal mlet
amohl se vrtit doSpolkov republiky Nmecko. Zde pak aekl: Mli jsme seskoit jinde. Vte co bylo naSlovenpracoval jako vedouc zsobovn velkho pivovaru. Z- sku? To bude te tady. Budu organizovat povstn. Nicjem oHauckovo vydn vak projevily pojeho proputn mn se nepokusil zbytek skupiny najt avydal se zpt
Byl to zvltn npad, protoe mnoho destek let povlce
on ijeho manelka slskou vzpomnali naobyvatele Pelhimova jako navelmi mil avstcn lidi. Ostatn, kdo by
nebyl vstcn ped hlavn revolveru.

Tento materil vznikl vrmci projektu Modern djiny dokol,

kter je financovn zprostedk ESF asttnho rozpotu R.

MODERN DJINY.CZ

naSlovensko. Zde se pihlsil kpartyznsk skupin Nlepka apozdji keskupin Jan ika. Sedm zpatncti
vsadk se shledalo vpomrn malm okruhu kolem
lesa Borov, vesmru kLipici. Tito parautist se vydali
zrozcest Bittice - Slov naSlov adle kHoepnku.
Novinka oseskoku se rychle ila Lipic. Oban se Sovty sympatizovali, ale vobci byli ubytovni nmet uprchlci ze Slezska, tzv. nrodn host, anikdo nevdl, jak se
zachovaj. Ani starosta Tma se pli neml ktomu, aby
vsadek nahlsil. Jeden zmstnch obyvatel vak ze strachu ped represliemi zaal starostovi vyhroovat udnm. Starosta proto druhho dne nahlsil prostednictvm
dvou posl doPelhimova naeskou etnickou stanici, e
nkolik letadel popeletu obce Lipice odhodilo podezel
pedmty.

den avnoci pokraovat kmstu srazu se zbytkem vsadku. Ped sedmou hodinou rann ale bylo tak mum
ztchovic nazeno, e mus pomoci vproesvn okol.
Ukryt parautist nechali projt hlavn skupinu ptrajcch
tchovik azavolali naopodnou skupinku. Vt byli
ptatyicetilet eledn Ji Hartl adva obyvatel tchovic sedmnctilet mladk astar nahluchl mu. Parautist si vybrali Hartla zasvho prvodce. Dva zbyl
spoluobany poslali dom. Mlad zdvojice sdlil nakraji
lesa zitek svmu otci aten dostal strach. Onkolik hodin pozdji informoval mstn etnky. Zprva oparautistech se tak rychle dostala naetnickou stanici vHoepnku. Nezvisle natomto hlen pijelo ped polednem
nmeck vojsko adkladn prohledalo obec iokoln kraj.
Mezitm se nacist snaili trnm dvou svdk, kter
parautist propustili, zskat informace ojejich pohybu.
Vrchn etnick strmistr Frantiek Kyryn zPelhimova Zatm nespn. Bhem nsledujc noci vak odparatelefonicky nadil etnick stanici verven eici, vje- utist uprchl ijejich prvodce apodal hlen oskupijm obvodu se msto pedpokldanho dopadu nezn- n parautist naetnick stanici vHoepnku. Nacist
mch pedmt nachzelo, aby doLipice vyslala ihned ji pomrn pesn lokalizovali msto, kde se padkov
etnickou hldku. Ppad tak ohlsil okresnmu etnick- agenti nachzej. Dstojnk si msto vmap suritost
mu veliteli npor. Antonnu Mchalovi aten ovem podal vyznail ipkou. toku naparautisty se zastnily jedzprvu Gestapu vTboe. Tborsk sluebna Mchalovi notky wehrmachtu, gestapo zTbora ijednotky zvcvinadila, aby vdoprovodu t etnk zpelhimovsk stani- kovho prostoru SS uNeveklova.
ce ihned odjel doLipice anamst vyetil, oco se jedn.
Partyzni tak museli krtce poseskoku elit akci etnk Nacistm se podailo zastelit ti parautisty ze sedmizerven eice azPelhimova.
lenn skupiny. tveice zbylch parautist se vydala
navchod adoufala, e dojdou kfront nebo naSloveneten perostlo popjezdu Gestapa vrozshl ptrn, sko, kde probhalo povstn. Nacist se nehodlali smit
jeho se astnili et etnci, nmet vojci atborsk stm, e zcel patnctilenn skupiny parautist se jim
gestapo. DoLipice pijela nkladn auta, nakterch byly podailo zabt jen ti adnho nezajali. Jet 5. listopadu
asi tyi stovky horskch myslivc zJindichova Hradce. 1944 shazovala nmeck letadla doles letky svzvou
Nmet vojci ipslunci bezpenostnch sbor vetn veskm aruskm jazyce, aby se partyzni vzdali, vyli
policie zTbora se zformovali vrojnice aproesvali kraj. zles apihlsili se nanejbli etnick stanici. 8. liseny adti zLipice azBittic musely zstat vesvch topadu pak projdla okolnmi obcemi ti nmeck auta,
domovech, mum zokolnch obc bylo nazeno, aby se znich naposlednm byly umstny megafony. Pi zastaprohledvn okol zastnili.
ven Nmci nejdve zahrli hymnu Kde domov mj apot
vyzvali parautisty, aby vyli zles apihlsili se. Ve bylo
26. jen dopadl pro parautisty dobe. Pomohli jim imst- marn, partyzni zkraje zmizeli.
n oban. Mui nazen prohldky vokol msta seskoku
dlali tak, e nenali nic anikoho. Nmci dostali dorukou Hroz znien Lipice
nkolik padk avechny tyi vaky, vjednom byla ra- Kvli nepoveden ptrac akci poparautistech byli nacisdiostanice. Balky, kter vily tm dva metrky abyly t odpodzimu 1944 vsouvislosti sokolm Lipice ostrait.
opateny rukojemi, obsahovaly krom radiostanice zbra- Vlipick kole se kvli pobytu tzv. nrodnch host nevyn anboje, potraviny, tabk, lky, atstvo arzn pote- uovalo. Mezi uprchlky byly eny, dti, starci arann invaliby dennho ivota.
d. Mstn lid ktmto neastnkm pistupovali, stejn jako
vezbytku Protektortu, schladnm klidem. Zvykli si nato,
Sedm parautist postupovalo vezbytku noci na26. jna e nmet uprchlci chodili povsi anakupovali odmstnch
pomalu neznmm krajem. Doli knedalekm tchovi- obyvatel potraviny. Obas dokonce Lipit zali keslezskm
cm, kde se utboili vJelnkov lese. Zde chtli pekat Nmcm nabesedu. Bylo patrn, e tito Nmci maj velk
Materily vtomto souboru jsou ureny pouze pro vzdlvac ely.
Citujte zdroj. Neuvejte dlo komern.

MODERN DJINY.CZ

respekt ahrzu zpostupujc Rud armdy. 5. kvtna 1945

vypukla tak vLipici revoluce. dc uitel Trka vyvsil
nastor ped vchodem dokoly akoln zahrady eskoslovenskou vlajku. Ped kolou se zapodmraenho poas adrobnho det seli obyvatel cel obce azpvali
eskoslovenskou hymnu.

postavenho naOubrechtov palouku ns zpozorovala

a naokraji lesa. Tehdy nans zaala plit. Padli jsme
nazem avidli jsme veslunen zi, jak stelba kos vtviky strom akulky se zarvaj dokmen. Jedna m lzla
pod bradou. Kdy stelba utichla, zvedli jsme se abezhlav prchali lesem

Vtto situaci jeden zmstnch oban se zbran vruce

vtrhl dokoly azaal ubytovanm nmeckm uprchlkm vyhroovat smrt. Dva dny se pak nmet uprchlci neodvili opustit lipickou kolu. Teprve 7. kvtna se
dvma znich podailo nepozorovan uprchnout. Dostali
se doPelhimova, kde podali mstn vojky opomoc pi
evakuaci.

Cestu lesem adolm potoka Hejlovky Pepk dobe znal.

Vedla tudy pina kolem akovickho mlna nasttn
silnici anaautobus doPrahy adoPelhimova. Te se ale
chlapci obloukem vyhnuli obcm akovice aHodjovicm
isamot USankot. Beli bez pestn a se zastavili vevsi Kraskovice, kde se Pepkv kamard narodil.
Naokraji obce byla oteven stodola aped n uohn sedli mstn lid. Vystraench chlapc se jim zelelo. Dali
jim najst aposkytli jim deky naspan. Nkdy vtomto
okamiku se vypravil Pepkv tatnek, mj dda, dolesa.
Zoufale mezi stromy volal: Pepku, vra se, Nmci u jsou
pry. Bohuel, odpovdi se nedokal, vrtil se dom
asbabikou zaili bezesnou noc. Chlapci lec vestodole
vak tak nemli naspnek ani pomylen. Hlavami se jim
honily starosti odomov iovechny blzk. Byla ji hlubok
noc. Lid uohn ztiili hlasy azaali si eptat. Pepk zbystil azaslechl nco, eho se bl: Lipice ho! Dorna ji
oka nezamhouili. Vydali se chvatn zpt doLipice asrdce
jim radost poskoilo, kdy ped polednem spatili odlesa
svou milovanou ves bez znmek poru ibez bsncch
nacist. Navc ji bylo povlce. Mjov slunce krsn svtilo apohlavn silnici kolem Chode prchali odPelhimova
posledn Nmci naTbor. Odhazovali ve pro n zbyten
alid si odneli zpkop prvn vlenou koist

Uplynuly teprve dva dny odokamiku, kdy zden lipit

obyvatel sledovali nazpadnm obzoru ern dm adozvdali se ohrzch bsnn vLeskovicch. Tentokrt,
vter 8. kvtna, se vojensk kolona blila ksamotn
Lipici. Ped kad staven nanvsi byl postaven kulomet. Dal kulomety byly rozestavny zahumny. Starosta
Tma byl postaven kezdi ukoly, zbytek obyvatelstva ekal nakrut osud nanvsi. Nacist vyhroovali vem smrt. Nikdo obudoucch minutch, pozkuenostech zminulch dn, nepochyboval. lovk, kter svmi vhrkami
ve zpsobil, ale ji vevsi nebyl utekl pes les smrem
ksousedn obci Bittice. Lipick obyvatelstvo zachrnili
samotn Nmci zlipick koly. Prosili, aby byla obec ijej
obyvatel ueteni, protoe se knim vdy chovali slun
avldn. Chovn vojk se zmnilo. Chodili dm oddomu
aebrali ojdlo. Ukazovali nasta: Ham ham. Mstn jim
rdi dali najst. Kolona se veer opt pohnula avydala se
smrem kTboru.

Temn strnky osvobozen

Bhem odpoledne dorazily doobce prvn sovtsk hldky.
Mstn lid jim lbali ruce. Bohuel ani osvoboditel se netk Josefa Sankota ped nacisty zLipice
To, e je Lipice zachrnna, netuil tehdy trnctilet Jo- uvedli prv nejlpe. Poutli sv zuboen kon dopsef Sankot, mj strc. Vrame se dookamiku, kdy n- rody abrali mstnm hospodm ty jejich. Mstnm lidem
se zaryl hluboko dopamti nasldl zpach zhnisajcch
met vojci obklili obec, adejme Josefovi slovo:
ran kon, kte pobhali voln popolch. Hospodi chodili
Zatto situace jsem vter odpoledne smm kama- ukrt svj dobytek akon doles. Pod pohrkou zbrardem Novkem pozoroval znaeho palouku kolonu voz n oloupili rudoarmjci dva mstn sedlky Prochzku
doprovzenou vojky. Zatmco vozy jely posilnici, vojci aHrne - nalesn cest iocel kosk potahy sbrykou
zaali obkliovat rojnic ves asvrat ji jako doklet. Ro- akorem. Sovtt vojci byli vtinou negramotn Asidie byli nazabjace ubabiky Kvov amy dva jsme at, kte pli nerozumli zvyklostem vestedn Evrop.
se ze strachu, e Lipici stihne stejn osud jako Leskovice, Jedn noci pepadli Rusov samotu Chode uhlavn silrozhodli ktku dolesa. Vyuili jsme toho, e dva vojci nice Tbor - Pelhimov. Matka sjednou zdcer se prothly
zrojnice nali vsousednm staven vestohu slmy sp- malm oknkem svho staven aprchaly do2km vzdlecho nevidomho Frantu Krejho aodvdli jej nan- n Lipice. Zde se vkuchyni mch prarodi tsly vnoves. Vzniklou mezerou vrojnici jsme utkali pona mezi nch koilch aprosily obyvatele Lipice, aby li napomoc
donaeho lesa. Mli jsme tst, e obsluha kulometu druh dcei, kter se ji nestaila oknkem prothnout.

Tento materil vznikl vrmci projektu Modern djiny dokol,

kter je financovn zprostedk ESF asttnho rozpotu R.

MODERN DJINY.CZ

Ozbrojen Lipici, pestoe mli narukvech psky RG

(Revolun gardy) se vak neodvili vnoci jt naChode
astetnout se zde svojky Rud armdy. Kdy se nasamotu vypravili porozednn, byli ji Sovti pry. Vdalch
dnech se sovtt vojci nasthovali pmo dostatku
mch prarodi. Nadvoe domu stly dva vozy pln vzbroje arut vojci se svmi bryami leeli vbotch
cel dny vpeinch m babiky. Ta se on starala.
Ztchoviek dorukou lidickch vrah
Pokud vm krut tragdie Leskovic inedokonan hrozba
zLipice vzdlen pipomnaj mnohem znmj lidickou
tragdii zervna 1942, existuje naPelhimovsku jet jeden pbh, kter ns zavede pmo doLidic. Nejprve se
ale musme vypravit doobce tchoviky uPelhimova.
Vesnice stejnho jmna se nachzej nedaleko okresnho
msta dv. Jedna ves le pouh tyi kilometry odLeskovic avsousedstv ji zmnn obce tchovice. Druh
tchoviky najdete 7km severovchodn odPelhimova.
Prv sem se nyn vydme.

gdie pracoval Josef Straka jako dlnk vPoldin huti, ale

prce nesvdila jeho zdrav, atak se chtl povlce vrtit
kesvmu pvodnmu povoln byl vyuenm pekaem.
Ne vak stail svj pln uskutenit, byl 10. ervna 1942
spolu sdevtatyicetiletm tatnkem, jedenadvacetiletm bratrem aostatnmi lidickmi mui zastelen. Bylo
mu estadvacet let.
Bhem vraedn bsnn vervnu 1942 si Gestapo pilo
ipro Josefovu sestru aAnninu vagrovou Jarmilu. Pesto, e ila vpln jin vsi, Olanech naKladensku. Jarmilu udala bhem krutho vslechu Anna Marukov,
jej neastn milostn pbh byl potkem cel lidick
tragdie. Jarmila Strakov Michalsk byla zastelena
smanelem vpraskch Kobylisch 16. ervna 1942.
Vdob tragdie byla Anna Sankotov Strakov vetetm msc thotenstvi. Spolu sostatnmi lidickmi enami byla okradena osv dv mal dti apevezena
dokoncentranho tbora Ravensbrck. Odsud byla
pozdji pesthovna dotajnho oddlen Gestapa pro
vznn esk thotn eny vDykov ulici .p. 20 naVinohradech vPraze. Zde se j narodila 5. prosince 1942
tet dcerka Anika, kter vak dostala ponarozen
nmeck jmno Martha Egger. Mamince byla holika
pochopiteln odebrna aAnna Sankotov Strakov
byla odvezena zpt doRavensbrcku. Mal Anika pak
vevku t msc zemela vdtsk nemocnici naKarlov nmst vPraze, dajn nazpal plic.

Ztchoviek pochzela mlad dvojice, Anna Sankotov

aJosef Straka. Josef se odsud srodii asmladm bratrem Bohuslavem odsthoval roku 1938 prv dostedoeskch Lidic. Jeho bratrovi Bohuslavovi bylo tehdy
sedmnct let abyl velkm milovnkem hudby. Pracoval
nadole Praga vKladn. Posvatb se doLidic pisthovala iJosefova dvacetilet ena Anna. Josef byl otyi
roky star ne jeho nevsta. Cel rodina bydlela vLidicch vdom .p. 35, kter se nachzel pmo nad zdejm Vt dob ji dvno neily ani Jarmilka aLiduka. Ty
hbitovem.
byly spolu sostatnmi lidickmi dtmi vervenci 1942
udueny vevraednm voze nalesn cest upolskho
Anna mla sJosefem posvatb dv mal dcery Jarmil- Chelmna. Kdy se poskonen vlky Anna vrtila doLiku aLiduku. Jarmilce byly vosudovm ervnu 1942 dva dic, nenala zde ze sv rodiny vbec nikoho. Povlce
apl roku. Liduka byla pesn orok mlad. Vdob tra- bydlela vnovch Lidicch, ale nikdy ji nemla dn dti.
Zdroje aprameny:
Archiv autora
Vzpomnky Josefa Sankota, strce autora
Vzpomnky Jiho Sankota, otce autora
Stanislav Motl: Krvav Walter, In: NaVlastn oi (report TV Nova), r. 2000
http://zeman.blog.denik.cz (Jaromr Zeman) fotografie vyplench Leskovic
http://www.pozitivni-noviny.cz
http://www.zanikleobce.cz
http://www.ksm.cz
http://sechtl-vosecek.ucw.cz
http://vlasenice.wz.cz
http://www.lidice.cz/obec/historie/klikmap/035.html
http://www.historickykaleidoskop.cz/3-2010/seskok-partyzanskeho-oddilu-dr.-miroslav-tyrs.html

Materily vtomto souboru jsou ureny pouze pro vzdlvac ely.

Citujte zdroj. Neuvejte dlo komern.