OBANSK ZKONK

2012

OBSAH:

ST PRVN...................................................................................................................... 1
OBECN ST ................................................................................................................. 1
Hlava I.............................................................................................................................. 1
Pedmt pravy a jej zkladn zsady ............................................................................. 1
Dl 1 ............................................................................................................................. 1
Soukrom prvo ........................................................................................................... 1
Dl 2 ............................................................................................................................. 3
Uit pedpis obanskho prva ................................................................................. 3
Dl 3 ............................................................................................................................. 3
Ochrana soukromch prv ........................................................................................... 3
Hlava II ............................................................................................................................ 4
Osoby ............................................................................................................................... 4
Dl 1 ............................................................................................................................. 4
Veobecn ustanoven ................................................................................................. 4
Dl 2 ............................................................................................................................. 6
Fyzick osoby .............................................................................................................. 6
Oddl 1..................................................................................................................... 6
Obecn ustanoven .................................................................................................. 6
Oddl 2..................................................................................................................... 9
Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat ........................ 9
Oddl 3................................................................................................................... 14
Nezvstnost ........................................................................................................... 14
Oddl 4................................................................................................................... 15
Domnnka smrti .................................................................................................... 15
Oddl 5................................................................................................................... 16
Jmno a bydlit lovka....................................................................................... 16
Oddl 6................................................................................................................... 17

Osobnost lovka .................................................................................................. 17

Pododdl 1 ............................................................................................................. 17
Obecn ustanoven ................................................................................................ 17
Pododdl 2 ............................................................................................................. 18
Podoba a soukrom ................................................................................................ 18
Pododdl 3 ............................................................................................................. 19
Prvo na duevn a tlesnou integritu .................................................................... 19
Pododdl 4 ............................................................................................................. 22
Prva lovka ........................................................................................................ 22
pevzatho do zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu .................................... 22
Pododdl 5 ............................................................................................................. 24
Nakldn s stmi lidskho tla ........................................................................... 24
Pododdl 6 ............................................................................................................. 24
Ochrana lidskho tla po smrti lovka ................................................................ 24
Dl 3 ........................................................................................................................... 25
Prvnick osoby......................................................................................................... 25
Oddl 1................................................................................................................... 25
Obecn ustanoven ................................................................................................ 25
Oddl 2................................................................................................................... 44
Korporace .............................................................................................................. 44
Pododdl 1 ............................................................................................................. 44
Obecn o korporacch............................................................................................ 44
Pododdl 2 ............................................................................................................. 45
Spolek.................................................................................................................... 45
Oddl 3................................................................................................................... 64
Fundace ................................................................................................................. 64
Pododdl 1 ............................................................................................................. 64
Obecn o fundacch ............................................................................................... 64
Pododdl 2 ............................................................................................................. 65
Nadace ................................................................................................................... 65
Pododdl 3 ............................................................................................................. 84

Nadan fond ......................................................................................................... 84

Oddl 4................................................................................................................... 86
stav ..................................................................................................................... 86
Dl 4 ........................................................................................................................... 90
Spotebitel.................................................................................................................. 90
Dl 5 ........................................................................................................................... 90
Podnikatel .................................................................................................................. 90
Hlava III ......................................................................................................................... 93
Zastoupen ...................................................................................................................... 93
Dl 1 ........................................................................................................................... 93
Veobecn ustanoven ............................................................................................... 93
Dl 2 ........................................................................................................................... 95
Smluvn zastoupen.................................................................................................... 95
Oddl 1................................................................................................................... 95
Obecn ustanoven ................................................................................................ 95
Oddl 2................................................................................................................... 96
Prokura .................................................................................................................. 96
Dl 3 ........................................................................................................................... 98
Zkonn zastoupen a opatrovnictv .......................................................................... 98
Oddl 1................................................................................................................... 98
Obecn ustanoven ................................................................................................ 98
Oddl 2................................................................................................................... 99
Opatrovnictv lovka ........................................................................................... 99
Oddl 3................................................................................................................. 106
Opatrovnictv prvnick osoby ........................................................................... 106
Hlava IV ....................................................................................................................... 106
Vci a jejich rozdlen ................................................................................................. 106
Dl 1 ......................................................................................................................... 106
Veobecn ustanoven ............................................................................................. 106
Dl 2 ......................................................................................................................... 107

Rozdlen vc ......................................................................................................... 107

Dl 3 ......................................................................................................................... 109
Soust vci a psluenstv vci ............................................................................. 109
Dl 4 ......................................................................................................................... 111
Cenn papr ............................................................................................................. 111
Oddl 1................................................................................................................. 111
Obecn ustanoven .............................................................................................. 111
Oddl 2................................................................................................................. 114
Zaknihovan cenn papry .................................................................................. 114
Oddl 3................................................................................................................. 115
Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr a pemna zaknihovanho
cennho papru na cenn papr ............................................................................ 115
Pododdl 1 ........................................................................................................... 115
Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr........................................ 115
Pododdl 2 ........................................................................................................... 116
Pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr .................................... 116
Hlava V ........................................................................................................................ 119
Prvn skutenosti ........................................................................................................ 119
Dl 1 ......................................................................................................................... 119
Prvn jednn .......................................................................................................... 119
Oddl 1................................................................................................................. 119
Veobecn ustanoven ......................................................................................... 119
Oddl 2................................................................................................................. 120
Vklad prvnch jednn ..................................................................................... 120
Oddl 3................................................................................................................. 121
Forma prvnch jednn ....................................................................................... 121
Oddl 4................................................................................................................. 122
Soukrom listina a veejn listina ....................................................................... 122
Oddl 5................................................................................................................. 123
Prvn jednn vi neptomn osob ................................................................ 123
Oddl 6................................................................................................................. 124

Neplatnost prvnch jednn ................................................................................ 124

Oddl 7................................................................................................................. 127
Relativn neinnost ............................................................................................ 127
Dl 2 ......................................................................................................................... 129
Prvn udlosti ......................................................................................................... 129
Dl 3 ......................................................................................................................... 131
Promlen a prekluze ............................................................................................... 131
Oddl 1................................................................................................................. 131
Promlen ............................................................................................................ 131
Pododdl 1 ........................................................................................................... 131
Veobecn ustanoven ......................................................................................... 131
Pododdl 2 ........................................................................................................... 134
Dlka promlec lhty ......................................................................................... 134
Pododdl 3 ........................................................................................................... 136
Bh promlec lhty ............................................................................................ 136
Pododdl 4 ........................................................................................................... 138
Obnoven nroku a bh nov promlec lhty..................................................... 138
Oddl 2................................................................................................................. 138
Prekluze ............................................................................................................... 138
ST DRUH................................................................................................................ 139
RODINN PRVO ........................................................................................................ 139
Hlava I.......................................................................................................................... 139
Manelstv .................................................................................................................... 139
Dl 1 ......................................................................................................................... 139
Veobecn ustanoven ............................................................................................. 139
Dl 2 ......................................................................................................................... 139
Vznik manelstv ..................................................................................................... 139
Dl 3 ......................................................................................................................... 143
Zdnliv manelstv a neplatnost manelstv .......................................................... 143
Oddl 1................................................................................................................. 143

Zdnliv manelstv ............................................................................................ 143

Oddl 2................................................................................................................. 144
Neplatnost manelstv ......................................................................................... 144
Dl 4 ......................................................................................................................... 145
Povinnosti a prva manel ..................................................................................... 145
Oddl 1................................................................................................................. 145
Obecn ustanoven .............................................................................................. 145
Oddl 2................................................................................................................. 150
Manelsk majetkov prvo ................................................................................ 150
Dl 5 ......................................................................................................................... 160
Znik manelstv...................................................................................................... 160
Oddl 1................................................................................................................. 160
Obecn ustanoven .............................................................................................. 160
Oddl 2................................................................................................................. 161
Rozvod manelstv .............................................................................................. 161
Oddl 3................................................................................................................. 162
Nsledky zniku manelstv ................................................................................ 162
Hlava II ........................................................................................................................ 165
Pbuzenstv a vagrovstv ........................................................................................... 165
Dl 1 ......................................................................................................................... 165
Veobecn ustanoven ............................................................................................. 165
Dl 2 ......................................................................................................................... 166
Pomry mezi rodii a dttem .................................................................................. 166
Oddl 1................................................................................................................. 166
Urovn rodiovstv ........................................................................................... 166
Oddl 2................................................................................................................. 170
Osvojen .............................................................................................................. 170
Pododdl 1 ........................................................................................................... 170
Osvojen, osvojitel a osvojovan dt .................................................................. 170
Pododdl 2 ........................................................................................................... 171

Souhlas s osvojenm ............................................................................................ 171

Pododdl 3 ........................................................................................................... 175
Pododdl 4 ........................................................................................................... 177
Pododdl 5 ........................................................................................................... 179
Osvojen zletilho................................................................................................ 179
Oddl 3................................................................................................................. 181
Rodie a dt ........................................................................................................ 181
Pododdl 1 ........................................................................................................... 181
Obecn ustanoven .............................................................................................. 181
Pododdl 2 ........................................................................................................... 182
Osobn jmno a pjmen dtte ........................................................................... 182
Pododdl 3 ........................................................................................................... 183
Rodiovsk odpovdnost..................................................................................... 183
Pododdl 4 ........................................................................................................... 192
Vyivovac povinnost .......................................................................................... 192
Oddl 4................................................................................................................. 195
Zvltn opaten pi vchov dtte .................................................................... 195
Oddl 5................................................................................................................. 196
Vztahy mezi dttem a jinmi pbuznmi a dalmi osobami ............................ 196
Hlava III ....................................................................................................................... 196
Poruenstv a jin formy pe o dt ............................................................................ 196
Dl 1 ......................................................................................................................... 196
Poruenstv .............................................................................................................. 196
Dl 2 ......................................................................................................................... 199
Opatrovnictv dtte ................................................................................................. 199
Oddl 1................................................................................................................. 199
Opatrovnk........................................................................................................... 199
Oddl 2................................................................................................................. 200
Opatrovnk pro sprvu jmn dtte ..................................................................... 200
Dl 3 ......................................................................................................................... 201

Sven dtte do pe jin osoby a pstounstv ...................................................... 201

Oddl 1................................................................................................................. 201
Sven dtte do pe jin osoby ........................................................................ 201
Oddl 2................................................................................................................. 202
Pstounstv .......................................................................................................... 202
Dl 4 ......................................................................................................................... 205
stavn vchova ...................................................................................................... 205
ST TET .................................................................................................................. 206
ABSOLUTN MAJETKOV PRVA ........................................................................ 206
Hlava I.......................................................................................................................... 206
Veobecn ustanoven .................................................................................................. 206
Hlava II ........................................................................................................................ 207
Vcn prva ................................................................................................................. 207
Dl 1 ......................................................................................................................... 207
Obecn ustanoven ................................................................................................... 207
Dl 2 ......................................................................................................................... 209
Drba ....................................................................................................................... 209
Dl 3 ......................................................................................................................... 213
Vlastnictv................................................................................................................ 213
Oddl 1................................................................................................................. 213
Povaha vlastnickho prva a jeho rozsah ............................................................ 213
Oddl 2................................................................................................................. 220
Nabyt vlastnickho prva ................................................................................... 220
Pododdl 1 ........................................................................................................... 220
Pivlastnn a nlez.............................................................................................. 220
Pododdl 2 ........................................................................................................... 224
Pirozen prstek .............................................................................................. 224
Pododdl 3 ........................................................................................................... 225
Uml prstek ................................................................................................... 225
Pododdl 4 ........................................................................................................... 227

Smen prstek ................................................................................................ 227

Pododdl 5 ........................................................................................................... 228
Vydren .............................................................................................................. 228
Pododdl 6 ........................................................................................................... 229
Pevod vlastnickho prva .................................................................................. 229
Pododdl 7 ........................................................................................................... 231
Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho..................................................... 231
Pododdl 8 ........................................................................................................... 232
Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm orgnu veejn moci ............................ 232
Dl 4 ......................................................................................................................... 233
Spoluvlastnictv ....................................................................................................... 233
Oddl 1................................................................................................................. 233
Obecn ustanoven .............................................................................................. 233
Oddl 2................................................................................................................. 234
Spoluvlastnick podl .......................................................................................... 234
Oddl 3................................................................................................................. 235
Sprva spolen vci ........................................................................................... 235
Oddl 4................................................................................................................. 237
Oddlen ze spoluvlastnictv a zruen spoluvlastnictv ...................................... 237
Oddl 5................................................................................................................. 241
Bytov spoluvlastnictv ....................................................................................... 241
Pododdl 1 ........................................................................................................... 241
Obecn ustanoven .............................................................................................. 241
Pododdl 2 ........................................................................................................... 242
Vznik jednotky .................................................................................................... 242
Pododdl 3 ........................................................................................................... 244
Vstavba domu s jednotkami .............................................................................. 244
Pododdl 4 ........................................................................................................... 245
Prva a povinnosti vlastnka jednotky ................................................................. 245
Pododdl 5 ........................................................................................................... 248
Sprva domu a pozemku ..................................................................................... 248

Pododdl 6 ........................................................................................................... 255

Zruen bytovho spoluvlastnictv....................................................................... 255
Pododdl 7 ........................................................................................................... 256
Spolen ustanoven ............................................................................................ 256
Oddl 6................................................................................................................. 256
Pdatn spoluvlastnictv ..................................................................................... 256
Oddl 7................................................................................................................. 259
Zvltn ustanoven o spoleenstv jmn ............................................................ 259
Dl 5 ......................................................................................................................... 260
Vcn prva k cizm vcem ..................................................................................... 260
Oddl 1................................................................................................................. 260
Prvo stavby ........................................................................................................ 260
Pododdl 1 ........................................................................................................... 260
Obecn ustanoven .............................................................................................. 260
Pododdl 2 ........................................................................................................... 260
Vznik a znik prva stavby ................................................................................. 260
Pododdl 3 ........................................................................................................... 262
Prvn pomry z prva stavby ............................................................................. 262
Oddl 2................................................................................................................. 263
Vcn bemena .................................................................................................... 263
Pododdl 1 ........................................................................................................... 263
Obecn ustanoven o sluebnostech .................................................................... 263
Pododdl 2 ........................................................................................................... 263
Nabyt sluebnosti ............................................................................................... 263
Pododdl 3 ........................................................................................................... 264
Prvn pomry ze sluebnosti .............................................................................. 264
Pododdl 4 ........................................................................................................... 265
Nkter pozemkov sluebnosti .......................................................................... 265
Pododdl 5 ........................................................................................................... 268
Pododdl 6 ........................................................................................................... 270
Znik sluebnosti................................................................................................. 270

Pododdl 7 ........................................................................................................... 271

Reln bemena ................................................................................................... 271
Oddl 3................................................................................................................. 272
Zstavn prvo ..................................................................................................... 272
Pododdl 1 ........................................................................................................... 272
Obecn ustanoven .............................................................................................. 272
Pododdl 2 ........................................................................................................... 273
Zastaven ............................................................................................................. 273
Pododdl 3 ........................................................................................................... 280
Rozsah zstavnho prva ..................................................................................... 280
Pododdl 4 ........................................................................................................... 281
Prva a povinnosti ze zstavnho prva............................................................... 281
Pododdl 5 ........................................................................................................... 282
Vkon zstavnho prva ...................................................................................... 282
Pododdl 6 ........................................................................................................... 285
Vkon zstavnho prva pi vce zstavnch vitelch ....................................... 285
Pododdl 7 ........................................................................................................... 286
Znik zstavnho prva........................................................................................ 286
Pododdl 8 ........................................................................................................... 287
Prva vlastnka pi uvolnn zstavy ................................................................... 287
Pododdl 9 ........................................................................................................... 288
Zmna zstavnho prva .................................................................................... 288
Pododdl 10 ......................................................................................................... 289
Podzstavn prvo ............................................................................................... 289
Oddl 4................................................................................................................. 290
Zadrovac prvo ................................................................................................. 290
Dl 6 ......................................................................................................................... 291
Sprva cizho majetku ............................................................................................. 291
Oddl 1................................................................................................................. 291
Veobecn ustanoven o sprv cizho majetku .................................................. 291
Pododdl 1 ........................................................................................................... 291

Obecn ustanoven .............................................................................................. 291

Pododdl 2 ........................................................................................................... 292
Prost sprva cizho majetku ............................................................................... 292
Pododdl 3 ........................................................................................................... 292
Pln sprva cizho majetku .................................................................................. 292
Oddl 2................................................................................................................. 293
Pravidla sprvy .................................................................................................... 293
Pododdl 1 ........................................................................................................... 293
Povinnosti sprvce vi beneficientovi ............................................................... 293
Pododdl 2 ........................................................................................................... 294
Povinnosti sprvce a beneficienta vi tetm osobm ....................................... 294
Pododdl 3 ........................................................................................................... 295
Invent, jistota a pojitn .................................................................................. 295
Pododdl 4 ........................................................................................................... 296
Spolen sprva ................................................................................................... 296
Pododdl 5 ........................................................................................................... 297
Obezetn investice ............................................................................................. 297
Pododdl 6 ........................................................................................................... 297
Vytovn .......................................................................................................... 297
Oddl 3................................................................................................................. 298
Skonen sprvy .................................................................................................. 298
Oddl 4................................................................................................................. 299
Svensk fond .................................................................................................... 299
Pododdl 1 ........................................................................................................... 299
Pojem svenskho fondu a jeho vznik ............................................................... 299
Pododdl 2 ........................................................................................................... 301
Sprva svenskho fondu ................................................................................... 301
Pododdl 3 ........................................................................................................... 301
Obmylen .......................................................................................................... 301
Pododdl 4 ........................................................................................................... 303
Dohled nad sprvou svenskho fondu.............................................................. 303

Pododdl 5 ........................................................................................................... 304

Zmny svenskho fondu .................................................................................. 304
Pododdl 6 ........................................................................................................... 304
Znik svenskho fondu .................................................................................... 304
Hlava III ....................................................................................................................... 305
Ddick prvo ........................................................... Chyba! Zloka nen definovna.
Dl 1 ......................................................................................................................... 305
Prvo na pozstalost ................................................................................................ 305
Dl 2 ......................................................................................................................... 308
Pozen pro ppad smrti ......................................................................................... 308
Oddl 1................................................................................................................. 308
Veobecn ustanoven ......................................................................................... 308
Oddl 2................................................................................................................. 309
Zv ................................................................................................................... 309
Pododdl 1 ........................................................................................................... 309
Obecn ustanoven .............................................................................................. 309
Pododdl 2 ........................................................................................................... 316
Forma zvti ........................................................................................................ 316
Pododdl 3 ........................................................................................................... 320
Vedlej doloky v zvti .................................................................................... 320
Pododdl 4 ........................................................................................................... 324
Zruen zvti ...................................................................................................... 324
Oddl 3................................................................................................................. 325
Ddick smlouva ................................................................................................. 325
Dl 3 ......................................................................................................................... 327
Odkaz ....................................................................................................................... 327
Oddl 1................................................................................................................. 327
Obecn ustanoven .............................................................................................. 327
Oddl 2................................................................................................................. 329
Zvltn pravidla o jednotlivch druzch odkaz ................................................ 329

Pododdl 1 ........................................................................................................... 329

Odkaz vc uritho druhu .................................................................................. 329
Pododdl 2 ........................................................................................................... 330
Odkaz urit vci ................................................................................................. 330
Pododdl 3 ........................................................................................................... 330
Odkaz pohledvky ............................................................................................... 330
Pododdl 4 ........................................................................................................... 331
Jin odkazy .......................................................................................................... 331
Oddl 3................................................................................................................. 332
Nabyt odkazu ..................................................................................................... 332
Dl 4 ......................................................................................................................... 334
Zkonn posloupnost ............................................................................................... 334
Dl 5 ......................................................................................................................... 337
Povinn dl............................................................................................................... 337
Zapoten na povinn dl a na ddick podl ........................................................... 337
Oddl 1................................................................................................................. 337
Nepominuteln ddic .......................................................................................... 337
Oddl 2................................................................................................................. 338
Vyddn ............................................................................................................. 338
Oddl 3................................................................................................................. 339
Ochrana nepominutelnho ddice ....................................................................... 339
Oddl 4................................................................................................................. 339
Vpoet povinnho dlu ...................................................................................... 339
Oddl 5................................................................................................................. 340
Zapoten na povinn dl a na ddick podl ...................................................... 340
Dl 6 ......................................................................................................................... 341
Prvo nkterch osob na zaopaten ........................................................................ 341
Dl 7 ......................................................................................................................... 343
Pechod pozstalosti na ddice ................................................................................ 343
Oddl 1................................................................................................................. 343

Nabyt ddictv .................................................................................................... 343

Oddl 2................................................................................................................. 344
Sprva pozstalosti a jej soupis.......................................................................... 344
Oddl 3................................................................................................................. 348
Potvrzen ddictv ................................................................................................ 348
Oddl 4................................................................................................................. 349
Rozdlen pozstalosti......................................................................................... 349
Oddl 5................................................................................................................. 350
Dluhy postihujc ddice...................................................................................... 350
Dl 8 ......................................................................................................................... 353
Zcizen ddictv ....................................................................................................... 353
ST TVRT ............................................................................................................. 354
RELATIVN MAJETKOV PRVA ......................................................................... 354
Hlava I.......................................................................................................................... 354
Veobecn ustanoven o zvazcch .............................................................................. 354
Dl 1 ......................................................................................................................... 354
Vznik zvazk a jejich obsah .................................................................................. 354
Dl 2 ......................................................................................................................... 355
Smlouva ................................................................................................................... 355
Oddl 1................................................................................................................. 355
Obecn ustanoven .............................................................................................. 355
Oddl 2................................................................................................................. 356
Uzaven smlouvy ............................................................................................... 356
Oddl 3................................................................................................................. 359
Obsah smlouvy .................................................................................................... 359
Oddl 4................................................................................................................. 361
Forma smlouvy.................................................................................................... 361
Oddl 5................................................................................................................. 362
inky smlouvy .................................................................................................. 362
Oddl 6................................................................................................................. 364

Zvltn zpsoby uzavrn smlouvy ................................................................... 364

Oddl 7................................................................................................................. 367
Smlouva o smlouv budouc ............................................................................... 367
Dl 3 ......................................................................................................................... 368
Obsah zvazk ......................................................................................................... 368
Dl 4 ......................................................................................................................... 372
Ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch se spotebitelem ............................ 372
Oddl 1................................................................................................................. 372
Obecn ustanoven .............................................................................................. 372
Oddl 2................................................................................................................. 375
Uzavrn smluv distannm zpsobem a zvazky ze smluv uzavranch mimo
obchodn prostory................................................................................................ 375
Pododdl 1 ........................................................................................................... 375
Obecn ustanoven .............................................................................................. 375
Pododdl 2 ........................................................................................................... 382
Finann sluby ................................................................................................... 382
Oddl 3................................................................................................................. 385
Doasn uvn ubytovacho zazen a jin rekrean sluby ........................... 385
Dl 5 ......................................................................................................................... 389
Spolen dluhy a pohledvky .................................................................................. 389
Dl 6 ......................................................................................................................... 391
Zmny zvazk ........................................................................................................ 391
Oddl 1................................................................................................................. 391
Zmna v osob vitele nebo dlunka ................................................................ 391
Pododdl 1 ........................................................................................................... 391
Zmna v osob vitele ....................................................................................... 391
Pododdl 2 ........................................................................................................... 393
Zmna v osob dlunka ...................................................................................... 393
Pododdl 3 ........................................................................................................... 395
Postoupen smlouvy ............................................................................................ 395
Oddl 2................................................................................................................. 396

Zmny v obsahu zvazk .................................................................................... 396

Dl 7 ......................................................................................................................... 397
Znik zvazk .......................................................................................................... 397
Oddl 1................................................................................................................. 397
Splnn................................................................................................................. 397
Oddl 2................................................................................................................. 410
Jin zpsoby zniku zvazk .............................................................................. 410
Dl 8 ......................................................................................................................... 416
Zajitn a utvrzen dluh ........................................................................................ 416
Oddl 1................................................................................................................. 416
Obecn ustanoven .............................................................................................. 416
Oddl 2................................................................................................................. 417
Zajitn dluhu ..................................................................................................... 417
Oddl 3................................................................................................................. 422
Utvrzen dluhu ..................................................................................................... 422
Hlava II ........................................................................................................................ 424
Zvazky z prvnch jednn ......................................................................................... 424
Dl 1 ......................................................................................................................... 424
Peveden vci do vlastnictv jinho ........................................................................ 424
Oddl 1................................................................................................................. 424
Darovn .............................................................................................................. 424
Pododdl 1 ........................................................................................................... 424
Obecn ustanoven .............................................................................................. 424
Pododdl 2 ........................................................................................................... 426
Zvltn ustanoven o platnosti darovn ............................................................. 426
Pododdl 3 ........................................................................................................... 426
Odvoln daru ...................................................................................................... 426
Oddl 2................................................................................................................. 428
Koup .................................................................................................................. 428
Pododdl 1 ........................................................................................................... 428

Obecn ustanoven .............................................................................................. 428

Pododdl 2 ........................................................................................................... 429
Koup movit vci .............................................................................................. 429
Pododdl 3 ........................................................................................................... 437
Koup nemovit vci ........................................................................................... 437
Pododdl 4 ........................................................................................................... 438
Vedlej ujednn pi kupn smlouv ................................................................... 438
Pododdl 5 ........................................................................................................... 443
Zvltn ustanoven o prodeji zbo v obchod ................................................... 443
Pododdl 6 ........................................................................................................... 446
Zvltn ustanoven o koupi zvodu .................................................................... 446
Oddl 3................................................................................................................. 448
Smna .................................................................................................................. 448
Dl 2 ......................................................................................................................... 449
Penechn vci k uit jinmu ................................................................................. 449
Oddl 1................................................................................................................. 449
Vprosa ............................................................................................................... 449
Oddl 2................................................................................................................. 450
Vpjka ............................................................................................................. 450
Oddl 3................................................................................................................. 451
Njem .................................................................................................................. 451
Pododdl 1 ........................................................................................................... 451
Obecn ustanoven .............................................................................................. 451
Pododdl 2 ........................................................................................................... 458
Zvltn ustanoven o njmu bytu a njmu domu................................................ 458
Pododdl 3 ........................................................................................................... 473
Zvltn ustanoven o njmu prostoru sloucho podnikn ............................... 473
Pododdl 4 ........................................................................................................... 475
Zvltn ustanoven o podnikatelskm pronjmu vc movitch ........................ 475
Pododdl 5 ........................................................................................................... 477
Zvltn ustanoven o njmu dopravnho prostedku .......................................... 477

Pododdl 6 ........................................................................................................... 478

Ubytovn ............................................................................................................ 478
Oddl 4................................................................................................................. 479
Pacht .................................................................................................................... 479
Pododdl 1 ........................................................................................................... 479
Obecn ustanoven .............................................................................................. 479
Pododdl 2 ........................................................................................................... 482
Zemdlsk pacht ................................................................................................ 482
Pododdl 3 ........................................................................................................... 482
Pacht zvodu ....................................................................................................... 482
Oddl 5................................................................................................................. 484
Licence ................................................................................................................ 484
Pododdl 1 ........................................................................................................... 484
Obecn ustanoven .............................................................................................. 484
Pododdl 2 ........................................................................................................... 487
Zvltn ustanoven pro licenci k pedmtm chrnnm autorskm zkonem . 487
Pododdl 3 ........................................................................................................... 491
Zvltn ustanoven pro licenn smlouvu nakladatelskou .................................. 491
Pododdl 4 ........................................................................................................... 491
Zvltn ustanoven pro prva souvisejc s prvem autorskm .......................... 491
a pro prvo poizovatele databze ....................................................................... 491
Oddl 6................................................................................................................. 492
Zpjka .............................................................................................................. 492
Oddl 7................................................................................................................. 493
vr ..................................................................................................................... 493
Dl 3 ......................................................................................................................... 494
Pracovn pomr ........................................................................................................ 494
Dl 4 ......................................................................................................................... 494
Zvazky ze schovacch smluv ................................................................................. 494
Oddl 1................................................................................................................. 494
schova ............................................................................................................... 494

Pododdl 1 ........................................................................................................... 494

Obecn ustanoven .............................................................................................. 494
Pododdl 2 ........................................................................................................... 495
schova cennho papru ..................................................................................... 495
Oddl 2................................................................................................................. 497
Skladovn ........................................................................................................... 497
Dl 5 ......................................................................................................................... 500
Zvazky ze smluv pkaznho typu .......................................................................... 500
Oddl 1................................................................................................................. 500
Pkaz................................................................................................................... 500
Oddl 2................................................................................................................. 502
Zprostedkovn .................................................................................................. 502
Oddl 3................................................................................................................. 504
Komise ................................................................................................................ 504
Oddl 4................................................................................................................. 506
Zaslatelstv ......................................................................................................... 506
Oddl 5................................................................................................................. 508
Obchodn zastoupen ........................................................................................... 508
Dl 6 ......................................................................................................................... 516
Zjezd ...................................................................................................................... 516
Dl 7 ......................................................................................................................... 523
Zvazky ze smluv o peprav .................................................................................. 523
Oddl 1................................................................................................................. 523
Peprava osob a vc ............................................................................................ 523
Pododdl 1 ........................................................................................................... 523
Peprava osoby .................................................................................................... 523
Pododdl 2 ........................................................................................................... 524
Peprava vci ....................................................................................................... 524
Pododdl 3 ........................................................................................................... 527
Nlon list ......................................................................................................... 527

Pododdl 4 ........................................................................................................... 528

Spolen ustanoven o peprav osob a vc ....................................................... 528
Oddl 2................................................................................................................. 529
Provoz dopravnho prostedku ............................................................................ 529
Dl 8 ......................................................................................................................... 530
Dlo .......................................................................................................................... 530
Oddl 1................................................................................................................. 530
Obecn ustanoven .............................................................................................. 530
Oddl 2................................................................................................................. 536
Uren ceny podle rozpotu................................................................................. 536
Oddl 3................................................................................................................. 537
Stavba jako pedmt dla ..................................................................................... 537
Oddl 4................................................................................................................. 539
Dlo s nehmotnm vsledkem ............................................................................. 539
Dl 9 ......................................................................................................................... 540
Pe o zdrav............................................................................................................ 540
Dl 10 ....................................................................................................................... 544
Kontroln innost ..................................................................................................... 544
Dl 11 ....................................................................................................................... 545
Zvazky ze smlouvy o tu, jednorzovm vkladu, akreditivu a inkasu................. 545
Oddl 1................................................................................................................. 545
et ..................................................................................................................... 545
Pododdl 1 ........................................................................................................... 545
Obecn ustanoven .............................................................................................. 545
Pododdl 2 ........................................................................................................... 546
Platebn et ........................................................................................................ 546
Pododdl 3 ........................................................................................................... 547
Jin ne platebn et .......................................................................................... 547
Pododdl 4 ........................................................................................................... 548
Vkladn knka .................................................................................................... 548

Oddl 2................................................................................................................. 548

Jednorzov vklad ............................................................................................... 548
Oddl 3................................................................................................................. 549
Akreditiv ............................................................................................................. 549
Oddl 4................................................................................................................. 551
Inkaso .................................................................................................................. 551
Dl 12 ....................................................................................................................... 552
Zvazky ze zaopatovacch smluv ........................................................................... 552
Oddl 1................................................................................................................. 552
Dchod ................................................................................................................ 552
Oddl 2................................................................................................................. 553
Vmnek ............................................................................................................. 553
Dl 13 ....................................................................................................................... 555
Spolenost................................................................................................................ 555
Oddl 1................................................................................................................. 555
Obecn ustanoven .............................................................................................. 555
Oddl 2................................................................................................................. 556
Prva a povinnosti spolenk navzjem............................................................. 556
Oddl 3................................................................................................................. 558
Sprva spolenosti ............................................................................................... 558
Oddl 4................................................................................................................. 559
Prva a povinnosti spolenk k tetm osobm .................................................. 559
Oddl 5................................................................................................................. 559
Znik lenstv ...................................................................................................... 559
Oddl 6................................................................................................................. 560
Znik spolenosti................................................................................................. 560
Dl 14 ....................................................................................................................... 561
Tich spolenost ...................................................................................................... 561
Dl 15 ....................................................................................................................... 563
Zvazky z odvnch smluv .................................................................................... 563

Oddl 1................................................................................................................. 563

Obecn ustanoven .............................................................................................. 563
Oddl 2................................................................................................................. 563
Pojitn ............................................................................................................... 563
Pododdl 1 ........................................................................................................... 563
Zkladn ustanoven ............................................................................................ 563
Povinn pojitn ................................................................................................. 568
Pododdl 2 ........................................................................................................... 576
kodov pojitn ................................................................................................ 576
Pododdl 3 ........................................................................................................... 579
Obnosov pojitn .............................................................................................. 579
Pododdl 4 ........................................................................................................... 580
Obecn ustanoven o pojitn osob .................................................................... 580
Pododdl 5 ........................................................................................................... 582
ivotn pojitn .................................................................................................. 582
Pododdl 6 ........................................................................................................... 584
razov pojitn................................................................................................. 584
Pododdl 7 ........................................................................................................... 585
Pojitn pro ppad nemoci................................................................................. 585
Pododdl 8 ........................................................................................................... 585
Pojitn majetku ................................................................................................. 585
Pododdl 9 ........................................................................................................... 587
Pojitn prvn ochrany ...................................................................................... 587
Pododdl 10 ......................................................................................................... 589
Pojitn odpovdnosti ........................................................................................ 589
Pododdl 11 ......................................................................................................... 590
Pojitn vru nebo zruky ................................................................................ 590
Pododdl 12 ......................................................................................................... 591
Pojitn finannch ztrt ..................................................................................... 591
Oddl 3................................................................................................................. 591
Szka, hra a los .................................................................................................... 591

Pododdl 1 ........................................................................................................... 591

Szka ................................................................................................................... 591
Pododdl 2 ........................................................................................................... 592
Hra ....................................................................................................................... 592
Pododdl 3 ........................................................................................................... 593
Los ....................................................................................................................... 593
Pododdl 4 ........................................................................................................... 593
Spolen ustanoven ............................................................................................ 593
Dl 16 ....................................................................................................................... 593
Zvazky z prvnho jednn jedn osoby................................................................. 593
Oddl 1................................................................................................................. 593
Veejn pslib ..................................................................................................... 593
Pododdl 1 ........................................................................................................... 593
Pslib odmny .................................................................................................... 593
Pododdl 2 ........................................................................................................... 594
Vypsn ceny ....................................................................................................... 594
Oddl 2................................................................................................................. 594
Slib odkodnn ................................................................................................... 594
Hlava III ....................................................................................................................... 595
Zvazky z delikt ......................................................................................................... 595
Dl 1 ......................................................................................................................... 595
Nhrada majetkov a nemajetkov jmy ................................................................. 595
Oddl 1................................................................................................................. 595
Zkladn ustanoven ............................................................................................ 595
Oddl 2................................................................................................................. 598
Povinnost nahradit kodu .................................................................................... 598
Pododdl 1 ........................................................................................................... 598
Obecn ustanoven .............................................................................................. 598
Pododdl 2 ........................................................................................................... 600
Zvltn ustanoven ............................................................................................. 600

Oddl 3................................................................................................................. 607

Zpsob a rozsah nhrady ..................................................................................... 607
Pododdl 1 ........................................................................................................... 607
Obecn ustanoven .............................................................................................. 607
Pododdl 2 ........................................................................................................... 608
Nhrada pi jm na pirozench prvech lovka ............................................. 608
Pododdl 3 ........................................................................................................... 611
Zvltn ustanoven ............................................................................................. 611
Dl 2 ......................................................................................................................... 612
Zneuit a omezen soute...................................................................................... 612
Oddl 1................................................................................................................. 612
Obecn ustanoven .............................................................................................. 612
Oddl 2................................................................................................................. 613
Nekal sout ...................................................................................................... 613
Hlava IV ....................................................................................................................... 618
Zvazky z jinch prvnch dvod .............................................................................. 618
Dl 1 ......................................................................................................................... 618
Bezdvodn obohacen ............................................................................................ 618
Dl 2 ......................................................................................................................... 621
Nepikzan jednatelstv a upoteben ciz vci k prospchu jinho ....................... 621
Oddl 1................................................................................................................. 621
Nepikzan jednatelstv ..................................................................................... 621
Oddl 2................................................................................................................. 622
Upoteben ciz vci k prospchu jinho ............................................................. 622
ST PT ................................................................................................................... 623
USTANOVEN SPOLEN, PECHODN A ZVREN ............................... 623
Hlava I.......................................................................................................................... 623
Ustanoven spolen .................................................................................................... 623
Hlava II ........................................................................................................................ 626
Ustanoven pechodn a zvren .............................................................................. 626

Dl 1 ......................................................................................................................... 626
Pechodn ustanoven .............................................................................................. 626
Oddl 1................................................................................................................. 626
Veobecn ustanoven ......................................................................................... 626
Oddl 2................................................................................................................. 627
Lhty a doby ....................................................................................................... 627
Oddl 3................................................................................................................. 628
Majetkov prvo manelsk ................................................................................ 628
Oddl 4................................................................................................................. 628
Prvnick osoby .................................................................................................. 628
Oddl 5................................................................................................................. 632
Vcn prva ......................................................................................................... 632
Spoluvlastnictv ................................................................................................... 633
Oddl 6................................................................................................................. 635
Ddick prvo ..................................................................................................... 635
Oddl 7................................................................................................................. 635
Zvazkov prva ................................................................................................. 635
Dl 2 ......................................................................................................................... 637
Zvren ustanoven .............................................................................................. 637

ZKON
ze dne 3. nora 2012
obansk zkonk
Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:
ST PRVN
OBECN ST
Hlava I
Pedmt pravy a jej zkladn zsady
Dl 1
Soukrom prvo
1
(1) Ustanoven prvnho du upravujc vzjemn prva a povinnosti osob
vytvej ve svm souhrnu soukrom prvo. Uplatovn soukromho prva je
nezvisl na uplatovn prva veejnho.
(2) Nezakazuje-li to zkon vslovn, mohou si osoby ujednat prva a povinnosti
odchyln od zkona; zakzna jsou ujednn poruujc dobr mravy, veejn
podek nebo prvo tkajc se postaven osob, vetn prva na ochranu osobnosti.
2
(1) Kad ustanoven soukromho prva lze vykldat jenom ve shod s Listinou
zkladnch prv a svobod a stavnm podkem vbec, se zsadami, na nich spov
tento zkon, jako i s trvalm zetelem k hodnotm, kter se tm chrn. Rozejde-li se
vklad jednotlivho ustanoven pouze podle jeho slov s tmto pkazem, mus mu
ustoupit.
(2) Zkonnmu ustanoven nelze pikldat jin vznam, ne jak plyne
z vlastnho smyslu slov v jejich vzjemn souvislosti a z jasnho myslu
zkonodrce; nikdo se vak nesm dovolvat slov prvnho pedpisu proti jeho
smyslu.
(3) Vklad a pouit prvnho pedpisu nesm bt v rozporu s dobrmi mravy
a nesm vst ke krutosti nebo bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn.

3
(1) Soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka i jeho pirozen prvo
brt se o vlastn tst a tst jeho rodiny nebo lid jemu blzkch takovm
zpsobem, jen nepsob bezdvodn jmu druhm.
(2) Soukrom prvo spov zejmna na zsadch, e
a) kad m prvo na ochranu svho ivota a zdrav, jako i svobody, cti,
dstojnosti a soukrom,
b) rodina, rodiovstv a manelstv povaj zvltn zkonn ochrany,
c) nikdo nesm pro nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost svho postaven
utrpt nedvodnou jmu; nikdo vak tak nesm bezdvodn tit z vlastn
neschopnosti k jm druhch,
d) dan slib zavazuje a smlouvy maj bt splnny,
e) vlastnick prvo je chrnno zkonem a jen zkon me stanovit, jak vlastnick
prvo vznik a zanik, a
f) nikomu nelze odept, co mu po prvu nle.
(3) Soukrom prvo vyvr tak z dalch obecn uznanch zsad spravedlnosti
a prva.
4
(1) M se za to, e kad svprvn osoba m rozum prmrnho lovka
i schopnost uvat jej s bnou p a opatrnost a e to kad od n me v prvnm
styku dvodn oekvat.
(2) in-li prvn d urit nsledek zvislm na n vdomosti, m se na
mysli vdomost, jakou si dvodn osvoj osoba ppadu znal pi zven okolnost,
kter j musely bt v jejm postaven zejm. To plat obdobn, pokud prvn d
spojuje urit nsledek s existenc pochybnosti.
5
(1) Kdo se veejn nebo ve styku s jinou osobou pihls k odbornmu vkonu
jako pslunk uritho povoln nebo stavu, dv tm najevo, e je schopen jednat
se znalost a pelivost, kter je s jeho povolnm nebo stavem spojena. Jedn-li bez
tto odborn pe, jde to k jeho ti.
(2) Proti vli doten strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost prvnho
jednn jen proto, e jednal ten, kdo nem ke sv innosti potebn oprvnn, nebo
komu je innost zakzna.
6
(1) Kad m povinnost jednat v prvnm styku poctiv.
2

(2) Nikdo nesm tit ze svho nepoctivho nebo protiprvnho inu. Nikdo
nesm tit ani z protiprvnho stavu, kter vyvolal nebo nad kterm m kontrolu.
7
M se za to, e ten, kdo jednal uritm zpsobem, jednal poctiv a v dobr ve.
8
Zjevn zneuit prva nepov prvn ochrany.
Dl 2
Uit pedpis obanskho prva
9
(1) Obansk zkonk upravuje osobn stav osob.
(2) Soukrom prva a povinnosti osobn a majetkov povahy se d obanskm
zkonkem v tom rozsahu, v jakm je neupravuj jin prvn pedpisy. K zvyklostem
lze hledt tehdy, dovolv-li se jich zkon.
10
(1) Nelze-li prvn ppad rozhodnout na zklad vslovnho ustanoven,
posoud se podle ustanoven, kter se tk prvnho ppadu co do obsahu a elu
posuzovanmu prvnmu ppadu nejbliho.
(2) Nen-li takov ustanoven, posoud se prvn ppad podle princip
spravedlnosti a zsad, na nich spov tento zkon, tak, aby se dosplo se zetelem k
zvyklostem soukromho ivota a s pihldnutm k stavu prvn nauky i ustlen
rozhodovac praxi k dobrmu uspodn prv a povinnost.
11
Obecn ustanoven o vzniku, zmn a zniku prv a povinnost ze zvazk
v sti tvrt tohoto zkona se pouij pimen i na vznik, zmnu a znik jinch
soukromch prv a povinnost.
Dl 3
Ochrana soukromch prv
12
Kad, kdo se ct ve svm prvu zkrcen, me se domhat ochrany u orgnu
vykonvajcho veejnou moc (dle jen orgn veejn moci). Nen-li v zkon
stanoveno nco jinho, je tmto orgnem veejn moci soud.
3

 13
Kad, kdo se domh prvn ochrany, me dvodn oekvat, e jeho prvn
ppad bude rozhodnut obdobn jako jin prvn ppad, kter ji byl rozhodnut a
kter se s jeho prvnm ppadem shoduje v podstatnch znacch; byl-li prvn ppad
rozhodnut jinak, m kad, kdo se domh prvn ochrany, prvo na pesvdiv
vysvtlen dvodu tto odchylky.
14
Svpomoc
(1) Kad si me pimenm zpsobem pomoci k svmu prvu sm, je-li jeho
prvo ohroeno a je-li zejm, e by zsah veejn moci piel pozd.
(2) Hroz-li neoprvnn zsah do prva bezprostedn, me jej kad, kdo je
takto ohroen, odvrtit silm a prostedky, kter se osob v jeho postaven mus jevit
vzhledem k okolnostem jako pimen. Smuje-li vak svpomoc jen k zajitn
prva, kter by bylo jinak zmaeno, mus se ten, kdo k n pikroil, obrtit bez
zbytenho odkladu na pslun orgn veejn moci.
Hlava II
Osoby
Dl 1
Veobecn ustanoven
15
(1) Prvn osobnost je zpsobilost mt v mezch prvnho du prva
a povinnosti.
(2) Svprvnost je zpsobilost nabvat pro sebe vlastnm prvnm jednnm
prva a zavazovat se k povinnostem (prvn jednat).
16
Prvn osobnosti ani svprvnosti se nikdo neme vzdt ani zsti; uin-li tak,
nepihl se k tomu.
17
(1) Prva me mt a vykonvat jen osoba. Povinnost lze uloit jen osob a jen
vi n lze plnn povinnosti vymhat.
(2) Zd-li nkdo prvo nebo ulo-li povinnost tomu, co osobou nen, pite se
prvo nebo povinnost osob, kter podle povahy prvnho ppadu nle.
4

 18
Osoba je fyzick, nebo prvnick.
19
(1) Kad lovk m vrozen, ji samotnm rozumem a citem poznateln
pirozen prva, a tud se povauje za osobu. Zkon stanov jen meze uplatovn
pirozench prv lovka a zpsob jejich ochrany.
(2) Pirozen prva spojen s osobnost lovka nelze zcizit a nelze se jich vzdt;
stane-li se tak, nepihl se k tomu. Nepihl se ani k omezen tchto prv v me
odporujc zkonu, dobrm mravm nebo veejnmu podku.
20
(1) Prvnick osoba je organizovan tvar, o kterm zkon stanov, e m prvn
osobnost, nebo jeho prvn osobnost zkon uzn. Prvnick osoba me bez zetele
na pedmt sv innosti mt prva a povinnosti, kter se sluuj s jej prvn povahou.
(2) Prvnick osoby veejnho prva podlhaj zkonm, podle nich byly
zzeny; ustanoven tohoto zkona se pouij jen tehdy, sluuje-li se to s prvn
povahou tchto osob.
21
Stt se v oblasti soukromho prva povauje za prvnickou osobu. Jin prvn
pedpis stanov, jak stt prvn jedn.
22
(1) Osoba blzk je pbuzn v ad pm, sourozenec a manel nebo partner
podle jinho zkona upravujcho registrovan partnerstv (dle jen partner); jin
osoby v pomru rodinnm nebo obdobnm se pokldaj za osoby sob navzjem
blzk, pokud by jmu, kterou utrpla jedna z nich, druh dvodn pociovala jako
jmu vlastn. M se za to, e osobami blzkmi jsou i osoby sevagen nebo osoby,
kter spolu trvale ij.
(2) Stanov-li zkon k ochran tetch osob zvltn podmnky nebo omezen pro
pevody majetku, pro jeho zaten nebo penechn k uit jinmu mezi osobami
blzkmi, plat tyto podmnky a omezen i pro obdobn prvn jednn mezi
prvnickou osobou a lenem jejho statutrnho orgnu nebo tm, kdo prvnickou
osobu podstatn ovlivuje jako jej len nebo na zklad dohody i jin skutenosti.

Dl 2
Fyzick osoby
Oddl 1
Obecn ustanoven
23
lovk m prvn osobnost od narozen a do smrti.
24
Kad lovk odpovd za sv jednn, je-li s to posoudit je a ovldnout. Kdo se
vlastn vinou pivede do stavu, v nm by jinak za sv jednn odpovdn nebyl,
odpovd za jednn v tomto stavu uinn.
25
Na poat dt se hled jako na ji narozen, pokud to vyhovuje jeho zjmm.
M se za to, e se dt narodilo iv. Nenarod-li se vak iv, hled se na n, jako by
nikdy nebylo.
26
Dkaz smrti
(1) Smrt lovka se prokazuje veejnou listinou vystavenou po prohldnut tla
mrtvho stanovenm zpsobem.
(2) Nelze-li tlo mrtvho prohldnout stanovenm zpsobem, prohls lovka
za mrtvho i bez nvrhu soud, pokud byl lovk asten takov udlosti, e se jeho
smrt vzhledem k okolnostem jev jako jist. V rozhodnut ur soud den, kter plat
za den smrti.
27
Zvis-li prvn nsledek na skutenosti, e urit lovk peil jinho lovka,
a nen-li jisto, kter z nich zemel jako prvn, m se za to, e vichni zemeli
souasn.
28
(1) Nen-li znmo, kde lovk zemel, m se za to, e se tak stalo tam, kde bylo
nalezeno jeho tlo.

(2) Za msto, kde zemel lovk prohlen za mrtvho, plat to, kde naposledy
pobval iv.
29
Zmna pohlav
(1) Zmna pohlav lovka nastv chirurgickm zkrokem pi souasnm
znemonn reprodukn funkce a pemn pohlavnch orgn. M se za to, e dnem
zmny pohlav je den uveden v potvrzen vydanm poskytovatelem zdravotnch
slueb.
(2) Zmna pohlav nem vliv na osobn stav lovka, ani na jeho osobn
a majetkov pomry; manelstv nebo registrovan partnerstv vak zanik.
O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv zaniklo, ke spolenmu
dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po zniku manelstv
plat obdobn ustanoven o povinnostech a prvech rozvedench manel ke
spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech v dob po rozvodu;
soud rozhodne, a to i bez nvrhu, jak bude kad z rodi napt o spolen dt
peovat.
30
Zletilost
(1) Pln svprvnm se lovk stv zletilost. Zletilosti se nabv dovrenm
osmnctho roku vku.
(2) Ped nabytm zletilosti se pln svprvnosti nabv piznnm svprvnosti,
nebo uzavenm manelstv. Svprvnost nabyt uzavenm manelstv se neztrc
ani znikem manelstv, ani prohlenm manelstv za neplatn.
Nezletil
31
M se za to, e kad nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, je zpsobil
k prvnm jednnm co do povahy pimenm rozumov a voln vysplosti
nezletilch jeho vku.
32
(1) Udlil-li zkonn zstupce nezletilmu, kter nenabyl pln svprvnosti, ve
shod se zvyklostmi soukromho ivota souhlas k uritmu prvnmu jednn nebo
k dosaen uritho elu, je nezletil schopen v mezch souhlasu sm prvn jednat,
pokud to nen zkonem zvl zakzno; souhlas me bt nsledn omezen i vzat
zpt.
7

(2) Je-li zkonnch zstupc vce, posta, projev-li vi tet osob vli
alespo jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc spolen
a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich.
33
(1) Udl-li zkonn zstupce nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti,
souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k jin obdobn
vdlen innosti, stv se nezletil zpsobil k jednnm, je jsou s touto innost
spojena. K platnosti souhlasu se vyaduje pivolen soudu.
(2) Pivolen soudu nahrazuje podmnku uritho vku, je-li stanovena pro
vkon urit vdlen innosti jinm prvnm pedpisem.
(3) Souhlas me zkonn zstupce odvolat jen s pivolenm soudu.
34
Zvisl prce nezletilch mladch ne patnct let nebo nezletilch, kte
neukonili povinnou koln dochzku, je zakzna. Tito nezletil mohou vykonvat
jen umleckou, kulturn, reklamn nebo sportovn innost za podmnek stanovench
jinm prvnm pedpisem.
35
(1) Nezletil, kter dovril patnct let a ukonil povinnou koln dochzku, se
me zavzat k vkonu zvisl prce podle jinho prvnho pedpisu.
(2) Zkonn zstupce nezletilho, kter nedoshl vku estnct let, me
rozvzat jeho pracovn pomr nebo smlouvu o vkonu prce zakldajc mezi
zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek, pokud to je nutn v zjmu
vzdlvn, vvoje nebo zdrav nezletilho, zpsobem stanovenm jinm prvnm
pedpisem.
36
Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nen nikdy, bez ohledu na obsah
ostatnch ustanoven, zpsobil jednat samostatn v tch zleitostech, k nim by
i jeho zkonn zstupce poteboval pivolen soudu.
37
Piznn svprvnosti
(1) Navrhne-li nezletil, kter nen pln svprvn, aby mu soud piznal
svprvnost, soud nvrhu vyhov, pokud nezletil doshl vku estncti let, pokud je
osvdena jeho schopnost sm se ivit a obstarat si sv zleitosti a pokud s nvrhem

souhlas zkonn zstupce nezletilho. V ostatnch ppadech soud vyhov nvrhu,

je-li to z vnch dvod v zjmu nezletilho.
(2) Za podmnek stanovench v odstavci 1 soud pizn nezletilmu svprvnost
i na nvrh jeho zkonnho zstupce, pokud nezletil s nvrhem souhlas.
Oddl 2
Podprn opaten pi naruen schopnosti zletilho prvn jednat
Pedbn prohlen
38
V oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat me lovk projevit vli, aby
byly jeho zleitosti spravovny uritm zpsobem, nebo aby je spravovala urit
osoba, nebo aby se urit osoba stala jeho opatrovnkem.
39
(1) Nem-li prohlen formu veejn listiny, mus bt uinno soukromou
listinou opatenou datem a potvrzenou dvma svdky; svdek o sob uvede
v potvrzen daje, podle nich ho lze zjistit.
(2) Svdky mohou bt jen osoby, kter na prohlen a jeho obsahu nemaj
zjem a nejsou nevidom, neslyc, nm nebo neznal jazyka, v nm je prohlen
uinno. Svdci mus prohlen podepsat a bt schopni potvrdit schopnost
prohlaujcho jednat a obsah jeho prohlen.
(3) Je-li obsahem prohlen pozenho veejnou listinou uren, kdo se m stt
opatrovnkem, ten, kdo veejnou listinu sepsal, zape daje o tom, kdo prohlen
podil, kdo je povoln za opatrovnka a kdo veejnou listinu sepsal, do neveejnho
seznamu vedenho podle jinho zkona.
40
(1) in-li prohlen nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo
pst, mus j bt prohlen nahlas peteno svdkem, kter prohlen nepsal.
Nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, ped svdky
potvrd, e listina obsahuje jeho pravou vli.
(2) in-li prohlen osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo
pst, mus j bt obsah listiny tlumoen takovm zpsobem dorozumvn, kter si
zvolila, a to svdkem, kter prohlen nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob
dorozumvn, kterm je obsah listiny tlumoen. Kdo prohlen in, potvrd ped
svdky zvolenm zpsobem dorozumvn, e listina obsahuje jeho pravou vli.

 41
(1) K vslovnmu odvoln prohlen se vyaduje projev vle uinn ve form
pedepsan v 39 odst. 1.
(2) Zni-li listinu obsahujc prohlen ten, kdo je uinil, m to inky
odvoln.
42
Tk-li se prohlen jin zleitosti ne povoln opatrovnka a je-li innost
prohlen vzna na podmnku, rozhodne o splnn podmnky soud.
43
Zmn-li se okolnosti zjevn tak podstatnm zpsobem, e lovk, kter
prohlen uinil, by je za takovch okolnost neuinil nebo by je uinil s jinm
obsahem, soud prohlen zmn nebo zru, pokud by jinak lovku, kter
prohlen uinil, hrozila zvan jma. Ped vydnm rozhodnut soud vyvine
potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho prohlen rozhoduje, a to i za
pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol.
44
Je-li prohlen nebo jeho odvoln neplatn, soud k nim pihldne, nen-li
piny pochybovat o vli toho, kdo je uinil.
Npomoc pi rozhodovn
45
Potebuje-li lovk npomoc pi rozhodovn, protoe mu v tom duevn
porucha psob obte, tebae nemus bt omezen ve svprvnosti, me si
s podprcem ujednat poskytovn podpory; podprc me bt i vce.
46
(1) Smlouvou o npomoci se podprce zavazuje podporovanmu, e bude s jeho
souhlasem ptomen pi jeho prvnch jednnch, e mu zajist potebn daje
a sdlen a e mu bude npomocen radami.
(2) Smlouva nabv innosti dnem, kdy ji schvl soud. Nen-li smlouva
uzavena v psemn form, vyaduje se, aby strany projevily vli uzavt smlouvu
ped soudem. Soud smlouvu neschvl, odporuj-li zjmy podprce zjmm
podporovanho.

10

 47
(1) Podprce nesm ohrozit zjmy podporovanho nevhodnm ovlivovnm,
ani se na kor podporovanho bezdvodn obohatit.
(2) Podprce postupuje pi plnn svch povinnost v souladu s rozhodnutmi
podporovanho. Pokud podporovan prvn jedn v psemn form, me podprce
pipojit svj podpis s uvedenm sv funkce, poppad i s dajem o podpoe, kterou
podporovanmu poskytl; podprce m i prvo namtat neplatnost prvnho jednn
podporovanho.
48
Na nvrh podporovanho nebo podprce soud podprce odvol; soud ho odvol
i v ppad, e podprce zvan poru sv povinnosti, a to i bez nvrhu.
Zastoupen lenem domcnosti
49
(1) Brn-li duevn porucha zletilmu, kter nem jinho zstupce, samostatn
prvn jednat, me ho zastupovat jeho potomek, pedek, sourozenec, manel nebo
partner, nebo osoba, kter se zastoupenm ila ped vznikem zastoupen ve spolen
domcnosti alespo ti roky.
(2) Zstupce d zastoupenmu na vdom, e ho bude zastupovat, a srozumiteln
mu vysvtl povahu a nsledky zastoupen. Odmtne-li to lovk, kter m bt
zastoupen, zastoupen nevznikne; k odmtnut posta schopnost projevit pn.
50
Ke vzniku zastoupen se vyaduje schvlen soudu. Ped vydnm rozhodnut
soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor zastoupenho, a to i za pouit takovho
zpsobu dorozumvn, kter si zastoupen zvol.
51
Zstupce db o ochranu zjm zastoupenho a naplovn jeho prv i o to, aby
zpsob jeho ivota nebyl v rozporu s jeho schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumn
odporovat, odpovdal i zvltnm pedstavm a pnm zastoupenho.
52
(1) Zastoupen se vztahuje na obvykl zleitosti, jak to odpovd ivotnm
pomrm zastoupenho. Zstupce vak nen oprvnn udlit souhlas k zsahu do
duevn nebo tlesn integrity lovka s trvalmi nsledky.

11

(2) Zstupce me nakldat s pjmy zastoupenho v rozsahu potebnm pro

obstarn obvyklch zleitost, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho;
s pennmi prostedky na tu zastoupenho vak me nakldat jen v rozsahu
nepesahujcm msn vi ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho
pedpisu.
53
M-li zastoupen vce zstupc, posta, pokud jedn jeden z nich. Jedn-li vak
vi dal osob vce zstupc spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu
dnho z nich.
54
(1) Zastoupen zanik, pokud se jej zstupce vzd nebo pokud zastoupen
odmtne, aby ho zstupce dle zastupoval; k odmtnut posta schopnost projevit
pn. Zastoupen rovn zanik, pokud soud jmenuje zastoupenmu opatrovnka.
(2) Je-li uzavena smlouva o npomoci pi rozhodovn, zanikne zastoupen
innost smlouvy v rozsahu, v jakm je zastoupen zpsobil prvn jednat.
Omezen svprvnosti
55
(1) K omezen svprvnosti lze pistoupit jen v zjmu lovka, jeho se to tk,
po jeho zhldnut a s plnm uznvnm jeho prv a jeho osobn jedinenosti. Pitom
mus bt dkladn vzaty v vahu rozsah i stupe neschopnosti lovka postarat se
o vlastn zleitosti.
(2) Omezit svprvnost lovka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak zvan
jma a neposta-li vzhledem k jeho zjmm mrnj a mn omezujc opaten.
56
(1) Omezit svprvnost lovka me jen soud.
(2) Soud vyvine potebn sil, aby zjistil nzor lovka, o jeho svprvnosti
rozhoduje, a to i za pouit takovho zpsobu dorozumvn, kter si lovk zvol.
57
(1) Soud me omezit svprvnost lovka v rozsahu, v jakm lovk nen pro
duevn poruchu, kter nen jen pechodn, schopen prvn jednat, a vymez rozsah,
v jakm zpsobilost lovka samostatn prvn jednat omezil.
(2) M-li lovk obte dorozumvat se, nen to samo o sob dvodem k omezen
svprvnosti.
12

 58
Soud me v prbhu zen o omezen svprvnosti svit tet osob proveden
uritch jednotlivch prvnch jednn nebo sprvu majetku, je-li to nutn, aby se
zabrnilo zvan jm.
59
Soud me svprvnost omezit v souvislosti s uritou zleitost na dobu nutnou
pro jej vyzen, nebo na jinak urenou uritou dobu, nejdle vak na ti roky;
uplynutm doby prvn inky omezen zanikaj. Zahj-li se vak v tto dob zen
o prodlouen doby omezen, trvaj prvn inky pvodnho rozhodnut a do
vydn novho rozhodnut, nejdle vak jeden rok.
60
Zmn-li se okolnosti, soud sv rozhodnut bezodkladn zmn nebo zru, a to
i bez nvrhu.
61
Rozhoduje-li soud o omezen svprvnosti lovka, me osoba jm povolan za
opatrovnka navrhnout, aby byla opatrovnkem jmenovna; pokud nvrh nepod,
zjist soud jej stanovisko. Je-li tato osoba zpsobil k opatrovnictv, soud ji s jejm
souhlasem opatrovnkem jmenuje.
62
V rozhodnut o omezen svprvnosti jmenuje soud lovku opatrovnka. Pi
vbru opatrovnka pihldne soud k pnm opatrovance, k jeho poteb
i k podntm osob opatrovanci blzkch, sleduj-li jeho prospch, a db, aby
vbrem opatrovnka nezaloil nedvru opatrovance k opatrovnkovi.
63
Opatrovnkem nelze jmenovat osobu nezpsobilou prvn jednat nebo osobu,
jej zjmy jsou v rozporu se zjmy opatrovance, ani provozovatele zazen, kde
opatrovanec pobv nebo kter mu poskytuje sluby, nebo osobu zvislou na
takovm zazen.
64
Rozhodnut o omezen svprvnosti nezbavuje lovka prva samostatn prvn
jednat v bnch zleitostech kadodennho ivota.

13

 65
(1) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, lze jeho
prvn jednn prohlsit za neplatn, jen psob-li mu jmu. Posta-li vak k nprav
jen zmna rozsahu opatrovancovch povinnost, soud tak uin, ani je vzn nvrhy
stran.
(2) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka,
povauje se opatrovancovo jednn za platn, pokud je opatrovnk schvlil. To plat
i v ppad, e takov prvn jednn schvlil jednajc sm pot, co nabyl
svprvnosti.
Oddl 3
Nezvstnost
66
(1) Za nezvstnho me soud prohlsit svprvnho lovka, kter opustil sv
bydlit, nepodal o sob zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje. Soud uvede
v rozhodnut den, kdy nastaly inky prohlen nezvstnosti.
(2) Prohlen za nezvstnho se me stt na nvrh osoby, kter na tom m
prvn zjem, zejmna manela nebo jin blzk osoby, spoluvlastnka,
zamstnavatele nebo korporace, na n m tento lovk ast.
67
(1) Pi posuzovn jednn, k nim je jinak potebn udlen souhlasu, pivolen,
odevzdn hlasu nebo jinho konn osoby prohlen za nezvstnou, se k tto
potebnosti nepihl; to vak neplat, jedn-li se o zleitost jeho osobnho stavu.
Kdo jedn, dotkaje se zleitosti nezvstnho, mus tak init i s pihldnutm k jeho
zjmm.
(2) Na prvn jednn, k nmu dolo bez souhlasu nebo jinho nezbytnho
projevu vle nezvstnho pot, co opustil sv bydlit, avak dve, ne byl za
nezvstnho prohlen, pestoe toto prohlen bylo bez zbytenho odkladu
navreno, se hled jako na jednn uinn s odkldac podmnkou vydn
rozhodnut, jm byl prohlen za nezvstnho.
68
Navrt-li se lovk prohlen za nezvstnho nebo jmenuje-li sprvce svho
jmn, pozbv prohlen za nezvstnho ink. Prohlen pozbv ink
i dnem, kter plat za den smrti nezvstnho.

14

 69
Kdo byl prohlen za nezvstnho, neme namtat neplatnost nebo neinnost
prvnho jednn uinnho za jeho neptomnosti, k nmu dolo za ink
takovho prohlen, pro to, e se pi nich projev jeho vle nevyadoval.
70
Bude-li za nezvstnho prohlen ten, kdo ustavil sprvce svho majetku, nejsou
tm dotena prva a povinnosti ustavenho sprvce. To neplat, jestlie sprvce nen
znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu nezvstnho
zanedbv, nebo jednat vbec neme.
Oddl 4
Domnnka smrti
71
(1) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, prohls soud za mrtvho
lovka, o nm lze mt dvodn za to, e zemel, a ur den, kter se pokld za den
jeho smrti.
(2) Na lovka, kter byl prohlen za mrtvho, se hled, jako by zemel.
Prohlenm manela za mrtvho zanik manelstv dnem, kter se pokld za den
jeho smrti; tot plat o registrovanm partnerstv.
72
Byl-li lovk prohlen za nezvstnho a vyplvaj-li z okolnost vn
pochybnosti, zda je jet iv, akoli jeho smrt nen nepochybn, me ho soud
prohlsit za mrtvho na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, a ur den, kter
nezvstn zejm nepeil. M se za to, e tento den je dnem smrti nezvstnho.
73
lovka, kter byl prohlen za nezvstnho, lze prohlsit za mrtvho nejdve
po uplynut pti let potanch od konce roku, v nm dolo k prohlen za
nezvstnho. Nelze to vak uinit, objev-li se v prbhu tto doby zprva, z n lze
soudit, e nezvstn je dosud naivu. V takovm ppad se postupuje podle 74
nebo 75.
74
(1) lovka, kter se stal nezvstn tm, e opustil sv bydlit, nepodal o sob
zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje, avak nebyl za nezvstnho prohlen,
15

lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut sedmi let od konce roku, v nm se

objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl jet naivu.
(2) lovka, kter se stal nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku,
nelze prohlsit za mrtvho ped uplynutm roku, v nm uplyne dvacet pt let od jeho
narozen.
75
lovka, kter se stal nezvstnm jako astnk udlosti, pi n byl v ohroen
ivota vt poet osob, lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut t let od konce
roku, v nm se objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl v prbhu tchto
udlost jet naivu.
76
(1) Byl-li lovk prohlen za mrtvho, nevyluuje to dkaz, e zemel dve
nebo pozdji, anebo e je jet naivu. Zjist-li se, e je naivu, k prohlen za
mrtvho se nepihl; manelstv nebo registrovan partnerstv se vak neobnovuje.
(2) Byl-li proveden myln dkaz smrti, pouije se odstavec 1 obdobn.
Oddl 5
Jmno a bydlit lovka
Jmno lovka a jeho ochrana
77
(1) Jmno lovka je jeho osobn jmno a pjmen, poppad jeho dal jmna
a rodn pjmen, kter mu podle zkona nleej. Kad lovk m prvo uvat sv
jmno v prvnm styku, stejn jako prvo na ochranu svho jmna a na ctu k nmu.
(2) lovk, kter v prvnm styku uv jin jmno ne sv vlastn, nese
nsledky omyl a jem z toho vzniklch.
78
(1) lovk, kter byl doten zpochybnnm svho prva ke jmnu nebo kter
utrpl jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, zejmna neoprvnnm uitm
jmna, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl
odstrann jeho nsledek.
(2) Je-li doten neptomen, nebo je-li nezvstn, nesvprvn i neme-li
z jin piny uplatnit prvo na ochranu svho jmna sm, me je uplatnit jeho
manel, potomek, pedek nebo partner, ledae doten, a svprvn, dal vslovn
najevo, e si to nepeje.
16

(3) Tk-li se neoprvnn zsah pjmen a je-li pro to dvod spovajc v

dleitm zjmu na ochran rodiny, me se ochrany domhat samostatn manel
nebo jin osoba dotenmu blzk, by do jejich prva ke jmnu pmo zasaeno
nebylo.
79
Pseudonym
(1) lovk me pro urit obor sv innosti nebo i pro soukrom styk vbec
pijmout pseudonym. Prvn jednn pod pseudonymem nen na jmu platnosti, je-li
zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnost o osob jednajcho.
(2) Vejde-li pseudonym ve znmost, pov stejn ochrany jako jmno.
80
Bydlit
(1) lovk m bydlit v mst, kde se zdruje s myslem t tam s vhradou
zmny okolnost trvale; takov mysl me vyplvat z jeho prohlen nebo z
okolnost ppadu. Uvd-li lovk jako sv bydlit jin msto ne sv skuten
bydlit, me se kad dovolat i jeho skutenho bydlit. Proti tomu, kdo se
v dobr ve dovol uvedenho msta, neme lovk namtat, e m sv skuten
bydlit v jinm mst.
(2) Nem-li lovk bydlit, povauje se za n msto, kde ije. Nelze-li takov
msto zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s nemrnmi obtemi, povauje se za bydlit
lovka msto, kde m majetek, poppad msto, kde ml bydlit naposledy.
Oddl 6
Osobnost lovka
Pododdl 1
Obecn ustanoven
81
(1) Chrnna je osobnost lovka vetn vech jeho pirozench prv. Kad je
povinen ctt svobodn rozhodnut lovka t podle svho.
(2) Ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho zdrav a prvo t
v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost, est, soukrom a jeho projevy osobn
povahy.

17

 82
(1) lovk, jeho osobnost byla dotena, m prvo domhat se toho, aby bylo od
neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek.
(2) Po smrti lovka se me ochrany jeho osobnosti domhat kterkoli z osob
jemu blzkch.
83
(1) Souvis-li neoprvnn zsah do osobnosti lovka s jeho innost
v prvnick osob, me prvo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato prvnick
osoba; za jeho ivota vak jen jeho jmnem a s jeho souhlasem. Nen-li lovk
schopen projevit vli pro neptomnost nebo pro neschopnost sudku, nen souhlasu
teba.
(2) Po smrti lovka se prvnick osoba me domhat, aby od neoprvnnho
zsahu bylo uputno a aby byly odstranny jeho nsledky.
Pododdl 2
Podoba a soukrom
84
Zachytit jakmkoli zpsobem podobu lovka tak, aby podle zobrazen bylo
mon urit jeho totonost, je mon jen s jeho svolenm.
85
(1) Roziovat podobu lovka je mon jen s jeho svolenm.
(2) Svol-li nkdo k zobrazen sv podoby za okolnost, z nich je zejm, e
bude eno, plat, e svoluje i k jeho rozmnoovn a roziovn obvyklm
zpsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumn pedpokldat.
86
Nikdo nesm zashnout do soukrom jinho, nem-li k tomu zkonn dvod.
Zejmna nelze bez svolen lovka naruit jeho soukrom prostory, sledovat jeho
soukrom ivot nebo poizovat o tom zvukov nebo obrazov zznam, vyuvat
takov i jin zznamy pozen o soukromm ivot lovka tet osobou, nebo
takov zznamy o jeho soukromm ivot it. Ve stejnm rozsahu jsou chrnny
i soukrom psemnosti osobn povahy.

18

 87
(1) Kdo svolil k pouit psemnosti osobn povahy, podobizny nebo zvukovho
i obrazovho zznamu tkajcho se lovka nebo jeho projev osobn povahy,
me svolen odvolat, tebae je udlil na uritou dobu.
(2) Bylo-li svolen udlen na uritou dobu odvolno, ani to odvoduje
podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc kodu
z toho vzniklou osob, kter svolen udlil.
88
(1) Svolen nen teba, pokud se podobizna nebo zvukov i obrazov zznam
pod nebo pouij k vkonu nebo ochran jinch prv nebo prvem chrnnch
zjm jinch osob.

(2) Svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn
povahy nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij na zklad zkona
k ednmu elu nebo v ppad, e nkdo veejn vystoup v zleitosti veejnho
zjmu.
89
Podobizna nebo zvukov i obrazov zznam se mohou bez svolen lovka
tak podit nebo pout pimenm zpsobem t k vdeckmu nebo umleckmu
elu a pro tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv.
90
Zkonn dvod k zsahu do soukrom jinho nebo k pouit jeho podobizny,
psemnosti osobn povahy nebo zvukovho i obrazovho zznamu nesm bt vyuit
nepimenm zpsobem v rozporu s oprvnnmi zjmy lovka.
Pododdl 3
Prvo na duevn a tlesnou integritu
91
lovk je nedotknuteln.
92
(1) Lidsk tlo je pod prvn ochranou i po smrti lovka. Naloit s lidskmi
pozstatky a s lidskmi ostatky zpsobem pro zemelho nedstojnm se zakazuje.

19

(2) Nejsou-li lidsk ostatky uloeny na veejnm pohebiti, m na jejich vydn

prvo osoba, kterou lovk ped svou smrt vslovn uril; jinak postupn jeho
manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich nebo odmtnou-li ostatky pevzt,
pevezme je jeho ddic.
Zsah do integrity
93
(1) Mimo ppad stanoven zkonem nesm nikdo zashnout do integrity jinho
lovka bez jeho souhlasu udlenho s vdomm o povaze zsahu a o jeho monch
nsledcch. Souhlas-li nkdo, aby mu byla zpsobena zvan jma, nepihl se k
tomu; to neplat, je-li zsah podle vech okolnost nutn v zjmu ivota nebo zdrav
dotenho.
(2) Zkonn zstupce me udlit souhlas k zsahu do integrity zastoupenho,
je-li to k pmmu prospchu osoby, kter nen schopna dt souhlas sama.
94
(1) Kdo chce provst na jinm lovku zkrok, vysvtl mu srozumiteln povahu
tohoto zkroku. Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e druh
strana pochopila zpsob a el zkroku vetn oekvanch nsledk i monch
nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz v vahu ppadn i jin postup.
(2) Udluje-li souhlas za jinho jeho zkonn zstupce, pod se vysvtlen
i tomu, kdo m bt zkroku podroben, je-li schopen sudku, zpsobem pimenm
schopnosti dotenho vysvtlen pochopit.
95
Nezletil, kter nen pln svprvn, me v obvyklch zleitostech udlit
souhlas k zkroku na svm tle tak sm, je-li to pimen rozumov a voln
vysplosti nezletilch jeho vku a jedn-li se o zkrok nezanechvajc trval nebo
zvan nsledky.

96
(1) Souhlas k zsahu do integrity lovka vyaduje psemnou formu, m-li bt
oddlena st tla, kter se ji neobnov.
(2) Psemnou formu vyaduje i souhlas k
a) lkaskmu pokusu na lovku, nebo
b) zkroku, kter zdravotn stav lovka nevyaduje; to neplat, jedn-li se
o kosmetick zkroky nezanechvajc trval nebo zvan nsledky.
20

 97
(1) Udlen souhlas me bt odvoln v jakkoli form, i kdy se pro udlen
souhlasu vyaduje psemn forma.
(2) Nevyaduje-li se pro souhlas psemn forma, m se za to, e byl udlen. Pi
nejistot, zda byl souhlas odvoln v jin ne psemn form, se m za to, e k
odvoln nedolo.
98
(1) Neme-li lovk udlit souhlas pro neschopnost projevit vli, by jen
pechodnou, a nem-li zkonnho zstupce, vyaduje se souhlas ptomnho
manela, rodie, nebo jin osoby blzk. Nen-li ptomna dn z tchto osob,
vyaduje se souhlas manela, a nen-li, souhlas rodie, poppad jin osoby blzk,
pokud je lze bez obt zjistit a zastihnout a pokud je zejm, e nehroz nebezpe z
prodlen. Nen-li mon zskat souhlas dnm z ve uvedench zpsob, me
souhlas udlit jin ptomn osoba, kter o dotenou osobu osvd mimodn
zjem.
(2) Pi zkroku i pi udlen souhlasu se vezme zetel na dve vysloven znm
pn lovka, do jeho integrity m bt zasaeno.
99
Je-li ivot lovka v nhlm a patrnm nebezpe a nelze-li souhlas ve stavu
nouze zskat ani v jin ne stanoven form, lze okamit zakroit, pokud to je ve
prospch zdrav doten osoby nezbytn.
100
(1) M-li bt zasaeno do integrity nezletilho, kter dovril trnct let, nenabyl
pln svprvnosti a kter zkroku vn odporuje, tebae zkonn zstupce se
zkrokem souhlas, nelze zkrok provst bez souhlasu soudu. To plat i v ppad
proveden zkroku na zletil osob, kter nen pln svprvn.
(2) Nesouhlas-li zkonn zstupce se zsahem do integrity osoby uveden
v odstavci 1, a si jej tato osoba peje, lze zkrok provst na jej nvrh nebo na nvrh
osoby j blzk jen se souhlasem soudu.
101
M-li bt zasaeno do integrity lovka neschopnho sudku zpsobem
zanechvajcm trval, neodvratiteln a vn nsledky nebo zpsobem spojenm
s vnm nebezpem pro jeho ivot nebo zdrav, lze zkrok provst jen s pivolenm
soudu. Tm nen doteno ustanoven 99.
21

 102
Soud pivol k zkroku podle 100 nebo 101, je-li doten osob podle
rozumnho uven k prospchu, po jejm zhldnut a s plnm uznvnm jej
osobnosti.
103
Bylo-li zasaeno do integrity lovka, kter byl ve stavu, kdy nemohl posoudit,
co se s nm dje, a nedal-li sm k zkroku souhlas, mus mu bt, jakmile to jeho stav
dovol, vysvtleno zpsobem, ktermu bude schopen porozumt, jak zkrok byl na
nm proveden, a mus bt pouen o jeho monch nsledcch i o riziku neproveden
zkroku.
Pododdl 4
Prva lovka pevzatho do zdravotnickho zazen bez jeho souhlasu
104
Pevzt lovka bez jeho souhlasu do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo
ho v nm bez jeho souhlasu dret lze jen z dvodu stanovenho zkonem a za
podmnky, e nezbytnou pi o jeho osobu nelze zajistit mrnjm a mn
omezujcm opatenm. Podn nvrhu na omezen svprvnosti nezakld samo
o sob dvod, aby byl lovk bez svho souhlasu do takovho zazen pevzat nebo
v nm dren.
105
(1) Je-li lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo je-li v nm
dren, oznm to jeho zkonnmu zstupci, opatrovnku nebo podprci a jeho
manelu nebo jin znm osob blzk neprodlen poskytovatel zdravotnch slueb;
oznmen manelu nebo jin osob blzk vak uinit nesm, pokud mu to bylo
zakzno.
(2) Pevzet lovka do zazen poskytujcho zdravotn pi oznm
poskytovatel zdravotnch slueb do 24 hodin soudu; to plat i v ppad, je-li lovk v
takovm zazen zadren. Soud o uinnm opaten rozhodne do sedmi dn.
106
(1) Poskytovatel zdravotnch slueb zajist, aby se lovku pevzatmu do
zazen poskytujcho zdravotn pi nebo zadrenmu v takovm zazen dostalo
bez zbytenho odkladu nleitho vysvtlen jeho prvnho postaven, zkonnho
dvodu uinnho opaten a monost prvn ochrany vetn prva zvolit si
zmocnnce nebo dvrnka.
22

(2) Vysvtlen se pod tak, aby mu lovk mohl dostaten porozumt

a uvdomit si povahu uinnho opaten a jeho nsledky; m-li takov lovk
zkonnho zstupce, opatrovnka nebo podprce, pod se vysvtlen bez zbytenho
odkladu tak jemu.
107
(1) M-li lovk zmocnnce nebo dvrnka, oznm poskytovatel zdravotnch
slueb uinn opaten zmocnnci nebo dvrnkovi bez zbytenho odkladu pot,
co se o nich dozv.
(2) Dvrnk me uplatnit ve prospch lovka svm jmnem vechna jeho
prva vznikl v souvislosti s jeho pevzetm do pslunho zazen nebo s jeho
drenm v takovm zazen. Stejn prva jako dvrnk m i podprce.
108
Kdo byl do zazen poskytujcho zdravotn pi pevzat nebo kdo je v nm
dren, m prvo projednvat se svm zstupcem, dvrnkem nebo podprcem
vlastn zleitosti pi osobnm rozhovoru a bez ptomnosti tetch osob.
109
(1) lovk pevzat do zazen poskytujcho zdravotn pi nebo dren
v takovm zazen m prvo, aby jeho zdravotn stav, zdravotn dokumentaci nebo
vyjden oetujcho lkae o neschopnosti sudku a projevit pn samostatn
pezkoumal lka nezvisl na poskytovateli zdravotnch slueb v tomto zazen i na
jeho provozovateli. Stejn prvo m i dvrnk nebo podprce.
(2) Je-li prvo na pezkoumn uplatnno jet pedtm, ne soud rozhodne podle
105 odst. 2, mus bt umonn jeho vkon tak, aby soud mohl zhodnotit vsledky
pezkoumn v zen o ppustnosti uinnho opaten.
110
Rozhodl-li soud o ppustnosti uinnho opaten, schvaluje se tm nucen
pobyt v zazen poskytujcm zdravotn pi, tm vak neodnm prvo odmtnout
urit zkrok nebo lebn vkon.

23

Pododdl 5
Nakldn s stmi lidskho tla
111
(1) lovk, jemu byla odata st tla, m prvo dozvdt se, jak s n bylo
naloeno. Naloit s odatou st lidskho tla zpsobem pro lovka nedstojnm
nebo zpsobem ohroujcm veejn zdrav se zakazuje.
(2) Odatou st tla lovka lze za jeho ivota pout k elm zdravotnickm,
vzkumnm nebo vdeckm, pokud k tomu dal souhlas. K pouit odat sti tla
lovka k elu svou povahou neobvyklmu se vyaduje jeho vslovn souhlas
vdy.
(3) O tom, co m pvod v lidskm tle, plat obdobn to, co o stech lidskho
tla.
112
lovk me penechat st svho tla jinmu jen za podmnek stanovench
jinm prvnm pedpisem. To neplat, jedn-li se o vlasy nebo podobn sti
lidskho tla, kter lze bezbolestn odejmout bez znecitlivn a kter se pirozenou
cestou obnovuj; ty lze penechat jinmu i za odmnu a hled se na n jako na vc
movitou.
Pododdl 6
Ochrana lidskho tla po smrti lovka
113
(1) lovk m prvo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloeno s jeho tlem.
(2) Provst pitvu nebo pout lidsk tlo po smrti lovka pro poteby lkask
vdy, vzkumu nebo k vukovm elm bez souhlasu zemelho lze jen, pokud tak
stanov jin zkon.
114
(1) lovk je oprvnn rozhodnout, jak m mt poheb. Nezanech-li o tom
vslovn rozhodnut, rozhodne o jeho pohbu manel zemelho, a nen-li ho, dti
zemelho; nen-li jich, pak rozhodnou rodie a nen-li jich, sourozenci zemelho;
neij-li, pak rozhodnou jejich dti a nen-li ani jich, pak kterkoli z osob blzkch;
nen-li dn z tchto osob, pak rozhodne obec, na jejm zem lovk zemel.

24

(2) Nklady pohbu a opaten pohebit se hrad z pozstalosti. Pokud

pozstalost nesta ke kryt nklad toho zpsobu pohbu, jak si zesnul pl, mus
bt pohben alespo slunm zpsobem podle mstnch zvyklost.
(3) Jin prvn pedpis stanov, jakm zpsobem a na nklady bude pohben
lovk, jeho pozstalost ke kryt nklad pohbu nesta a nen-li nikdo ochoten
uhradit nklady pohbu dobrovoln.
115
Zeme-li lovk, ani projev souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po
smrti zpsobem podle 113, plat, e s provedenm pitvy nebo s takovm pouitm
svho tla nesouhlas.
116
Kdo souhlas, aby po jeho smrti bylo jeho tlo pitvno nebo pouito zpsobem
podle 113, zape sv stanovisko do rejstku vedenho podle jinho prvnho
pedpisu; tento souhlas lze projevit i ve veejn listin, nebo vi poskytovateli
zdravotnch slueb s inky vi tomuto poskytovateli.
117
Souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti pro poteby lkask vdy,
vzkumu nebo k vukovm elm lze odvolat. Odvol-li souhlas lovk ve
zdravotnickm zazen, me tak uinit prohlenm v psemn form.
Dl 3
Prvnick osoby
Oddl 1
Obecn ustanoven
118
Prvnick osoba m prvn osobnost od svho vzniku do svho zniku.
119
Prvnick osoby vedou spolehliv zznamy o svch majetkovch pomrech,
i kdy nejsou povinny vst etnictv podle jinho prvnho pedpisu.

25

Veejn rejstky prvnickch osob

120
(1) Do veejnho rejstku se o prvnick osob zape alespo den jejho
vzniku, den jejho zruen s uvedenm prvnho dvodu a den jejho zniku, jako
i jej nzev, adresa sdla a pedmt innosti, jmno a adresa bydlit nebo sdla
kadho lena statutrnho orgnu spolu s uvedenm zpsobu, jakm tento orgn
prvnickou osobu zastupuje, a daj o dni vzniku nebo zniku jejich funkce.
(2) Jin prvn pedpis stanov, jak jsou veejn rejstky prvnickch osob,
kter prvnick osoby se do nich zapisuj a jak, nebo kter dal daje se do nich o
prvnickch osobch zapisuj, a jak se z nich vymazvaj, poppad zda je soust
veejnho rejstku sbrka listin. Veejn rejstky prvnickch osob jsou pstupn
kadmu; kad do nich me nahlet a poizovat si z nich vpisy, opisy nebo
kopie.
(3) Zmn-li se zapsan skutenost, oznm zapsan osoba nebo ten, komu to
ukld zkon, zmnu bez zbytenho odkladu tomu, kdo veejn rejstk vede, a ten
tuto zmnu do veejnho rejstku bez zbytenho odkladu zape.
121
(1) Proti osob, kter prvn jedn dvujc daji zapsanmu do veejnho
rejstku, nem ten, jeho se zpis tk, prvo namtnout, e zpis neodpovd
skutenosti.
(2) Byl-li daj zapsan ve veejnm rejstku zveejnn, neme se nikdo po
uplynut patncti dn od zveejnn dovolat, e o zveejnnm daji nemohl vdt.
Neodpovd-li zveejnn daj zapsanmu daji, neme se ten, jeho se daj tk,
vi jin osob dovolat zveejnnho daje; proke-li vak, e j byl zapsan daj
znm, me proti n namtnout, e zveejnn daj zapsanmu neodpovd.
Ustaven a vznik prvnick osoby
122
Prvnickou osobu lze ustavit zakladatelskm prvnm jednnm, zkonem,
rozhodnutm orgnu veejn moci, poppad jinm zpsobem, kter stanov jin
prvn pedpis.
123
(1) Zakladatelsk prvn jednn ur alespo nzev, sdlo prvnick osoby,
pedmt innosti, jak m prvnick osoba statutrn orgn a jak se vytv,
nestanov-li to zkon pmo. Ur t, kdo jsou prvn lenov statutrnho orgnu.
26

(2) Pro zakladatelsk prvn jednn se vyaduje psemn forma.

124
Neuvede-li se, na jak as se prvnick osoba ustavuje, plat, e je ustavena na
dobu neuritou.
125
(1) Vce zakladatel zakld prvnickou osobu pijetm stanov nebo uzavenm
jin smlouvy.
(2) Zkon stanov, ve kterch ppadech lze prvnickou osobu zaloit i prvnm
jednnm jedn osoby obsaenm v zakladatelsk listin.
126
(1) Prvnick osoba vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.
(2) Je-li prvnick osoba zzena zkonem, vznik dnem nabyt jeho innosti,
nestanov-li zkon den pozdj.
(3) Zkon stanov, ve kterch dalch ppadech nen zpis do veejnho rejstku
potebn ke vzniku prvnick osoby. Zkon stanov, ve kterch ppadech je k
zaloen nebo ke vzniku prvnick osoby potebn rozhodnut orgnu veejn moci.
127
Za prvnickou osobu lze jednat jejm jmnem ji ped jejm vznikem. Kdo takto
jedn, je z tohoto jednn oprvnn a zavzn sm; jedn-li vce osob, jsou
oprvnny a zavzny spolen a nerozdln. Prvnick osoba me inky tchto
jednn pro sebe do t msc od svho vzniku pevzt. V takovm ppad plat, e
je z tchto jednn oprvnna a zavzna od potku. Pevezme-li je, d dalm
zastnnm najevo, e tak uinila.
128
Po vzniku prvnick osoby se nelze domhat uren, e nevznikla, a nelze z toho
dvodu zruit jej zpis do veejnho rejstku.
129
(1) Soud prohls prvnickou osobu po jejm vzniku za neplatnou i bez nvrhu,
pokud
a) zakladatelsk prvn jednn chyb,
b) zakladatelsk prvn jednn nem nleitost nezbytnou pro prvn existenci
prvnick osoby,
c) prvn jednn zakladatel odporuje 145 nebo
27

d) prvnickou osobu zaloilo mn osob, ne je k tomu podle zkona teba.

(2) Dnem, kdy je prvnick osoba prohlena za neplatnou, vstupuje do
likvidace.
130
Ped rozhodnutm podle 129 poskytne soud prvnick osob pimenou lhtu
k zjednn npravy, jedn-li se o zvadu, kterou lze odstranit.
131
Prohlen prvnick osoby za neplatnou nem vliv na prva a povinnosti, jich
nabyla.
Nzev
132
(1) Jmnem prvnick osoby je jej nzev.
(2) Nzev mus odliit prvnickou osobu od jin osoby a obsahovat oznaen jej
prvn formy. Nzev nesm bt klamav.
133
(1) Nzev me obsahovat jmno lovka, k nmu m prvnick osoba zvltn
vztah. Je-li lovk iv, lze ut jeho jmno v nzvu prvnick osoby jen s jeho
souhlasem; zemel-li, ani dal souhlas, vyaduje se souhlas jeho manela, a pokud
nen, souhlas zletilho potomka, a pokud nen on, souhlas pedka.
(2) Bylo-li v nzvu prvnick osoby uito pjmen a je-li pro to dvod
spovajc v dleitm zjmu na ochran rodiny, pouije se 78 odst. 3 obdobn.
(3) Kdo m prvo udlit souhlas k uit jmna lovka v nzvu prvnick osoby,
m prvo jej kdykoli odvolat, a to i kdy jej udlil na uritou dobu; bylo-li ujednno
nco jinho, nepihl se k tomu, odvoduje-li odvoln souhlasu podstatn zmna
okolnost nebo jin rozumn dvod. Byl-li souhlas udlen na uritou dobu odvoln,
ani to odvoduje podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad
odvolvajc prvnick osob kodu z toho vzniklou.
134
(1) Nzev prvnick osoby me obsahovat nkter pznan prvek nzvu jin
prvnick osoby, je-li pro to dvod v jejich vzjemnm vztahu. I v tom ppad mus
bt veejnost s to oba nzvy dostaten rozliit.
(2) Pznan prvek nzvu jin prvnick osoby nelze v nzvu pout bez jejho
souhlasu. Ustanoven 133 odst. 3 se pouije obdobn.
28

 135
(1) Prvnick osoba, kter byla dotena zpochybnnm svho prva k nzvu
nebo kter utrpla jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, nebo kter takov
jma hroz, zejmna neoprvnnm uitm nzvu, se me domhat, aby bylo od
neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek.
(2) Stejn ochrana nle prvnick osob proti tomu, kdo bez zkonnho
dvodu zasahuje do jej povsti nebo soukrom, ledae se jedn o ely vdeck i
umleck nebo o tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv; ani
takov zsah vak nesm bt v rozporu s oprvnnmi zjmy prvnick osoby.
136
Sdlo
(1) Pi ustaven prvnick osoby se ur jej sdlo. Nenaru-li to klid a podek
v dom, me bt sdlo i v byt.
(2) Zapisuje-li se prvnick osoba do veejnho rejstku, posta, pokud
zakladatelsk prvn jednn uvede nzev obce, kde je sdlo prvnick osoby; do
veejnho rejstku vak prvnick osoba navrhne zapsat plnou adresu sdla.
137
(1) Kad se me dovolat skutenho sdla prvnick osoby.
(2) Proti tomu, kdo se dovol sdla zapsanho ve veejnm rejstku, neme
prvnick osoba namtat, e m skuten sdlo v jinm mst.
Pemstn sdla
138
(1) Prvnick osoba, kter m sdlo v zahrani, me pemstit sdlo na zem
esk republiky. To neplat, pokud to nepipout prvn d sttu, ve kterm m
prvnick osoba sdlo, nebo pokud jde o prvnickou osobu zakzanou podle 145.
(2) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sv sdlo na zem esk republiky,
pilo k nvrhu na zpis do pslunho veejnho rejstku rozhodnut o tom, jakou
prvn formu esk prvnick osoby zvolila, a zakladatelsk prvn jednn
vyadovan eskm prvnm dem pro tuto formu prvnick osoby.
(3) Vnitn prvn pomry prvnick osoby se po pemstn sdla do tuzemska
d eskm prvnm dem. eskm prvnm dem se d i ruen jejch len nebo
len jejch orgn za dluhy prvnick osoby, pokud vznikly po dni innosti
pemstn sdla do tuzemska.

29

 139
Prvnick osoba, kter m sdlo v esk republice, me pemstit sv sdlo do
zahrani, pokud to neodporuje veejnmu podku a pokud to pipout prvn d
sttu, do nho m bt sdlo prvnick osoby pemstno.
140
(1) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sdlo do zahrani, zveejn tento
zmr s uvedenm adresy novho sdla a prvn formy po pemstn sdla alespo ti
msce pede dnem pedpokldanho pemstn sdla. Vitel maj prvo poadovat
dostaten zajitn svch dosud nesplatnch pohledvek do dvou msc od
zveejnn, dojde-li po pemstn sdla ke zhoren dobytnosti jejich pohledvek
v esk republice.
(2) Nedojde-li k dohod o zpsobu a rozsahu zajitn, rozhodne o dostatenm
zajitn a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a vi pohledvky. Neposkytne-li
prvnick osoba zajitn podle rozhodnut soudu, ru za dluhy, kter nebyly
zajitny, lenov statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli
dostaten sil, aby rozhodnut bylo splnno.
141
(1) len prvnick osoby, kter s pemstnm sdla do zahrani nesouhlasil, m
prvo ukonit lenstv v prvnick osob s inky ke dni pemstn sdla. M-li len
prvnick osoby pi ukonen lenstv prvo na vypodn, poskytne mu prvnick
osoba plnn nejpozdji ke dni innosti pemstn sdla. Za splnn tohoto zvazku
ru lenov statutrnho orgnu.
(2) Za dluhy, kter vznikly pede dnem innosti pemstn sdla, ru lenov
prvnick osoby a jejho statutrnho orgnu stejn jako ped pemstnm sdla do
zahrani.
142
Pemstn sdla je inn ode dne zpisu jeho adresy do pslunho veejnho
rejstku.
143
Pro zizovn a pemsovn poboek prvnickch osob plat 138 a 142
obdobn.

30

el prvnickch osob
144
(1) Prvnickou osobu lze ustavit ve veejnm nebo v soukromm zjmu. Tato
jej povaha se posuzuje podle hlavn innosti prvnick osoby.
(2) Zkon stanov, ke kterm elm lze ustavit prvnickou osobu jen pi
splnn zvltnch podmnek.
145
(1) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu, jejm elem je poruen prva nebo
dosaen njakho cle nezkonnm zpsobem, zejmna je-li jejm elem
a) popen nebo omezen osobnch, politickch nebo jinch prv osob pro jejich
nrodnost, pohlav, rasu, pvod, politick nebo jin smlen, nboensk
vyznn a sociln postaven,
b) rozncovn nenvisti a nesnenlivosti,
c) podpora nsil nebo
d) zen orgnu veejn moci nebo vkonu veejn sprvy bez zkonnho
zmocnn.
(2) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenmi
slokami, ledae se jedn o prvnickou osobu zzenou zkonem, j zkon ozbrojen
nebo vytvoen ozbrojen sloky vslovn dovoluje nebo ukld, nebo o prvnickou
osobu, kter nakld se zbranmi v souvislosti se svm podniknm podle jinho
prvnho pedpisu, anebo o prvnickou osobu, jej lenov dr nebo uvaj zbran
pro sportovn nebo kulturn ely i k myslivosti nebo k plnn kol podle jinho
prvnho pedpisu.
Veejn prospnost
146
Veejn prospn je prvnick osoba, jejm poslnm je pispvat v souladu se
zakladatelskm prvnm jednnm vlastn innost k dosahovn obecnho blaha,
pokud na rozhodovn prvnick osoby maj podstatn vliv jen bezhonn osoby,
pokud nabyla majetek z poctivch zdroj a pokud hospodrn vyuv sv jmn
k veejn prospnmu elu.
147
Veejn prospn prvnick osoba m prvo na zpis statusu veejn
prospnosti do veejnho rejstku, pokud spln podmnky stanoven jinm prvnm
pedpisem.
31

 148
Je-li ve veejnm rejstku zapsn status veejn prospnosti, vymae jej ten,
kdo veejn rejstk vede, pokud se prvnick osoba statusu veejn prospnosti
vzd, nebo pokud o jeho odnt rozhodne soud. Vmazem z veejnho rejstku
status veejn prospnosti zanik.
149
Soud o odnt statusu veejn prospnosti rozhodne na nvrh osoby, kter na
tom m prvn zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e prvnick osoba pestane
splovat podmnky pro jeho nabyt a nedostatek ani na vzvu soudu v pimen
lht neodstran.
150
Jen prvnick osoba, jej status veejn prospnosti je ve veejnm rejstku
zapsn, m prvo uvst ve svm nzvu, e je veejn prospn.
Orgny prvnick osoby
151
(1) Zkon stanov, poppad zakladatelsk prvn jednn ur, jakm zpsobem
a v jakm rozsahu lenov orgn prvnick osoby za ni rozhoduj a nahrazuj jej
vli.
(2) Dobr vra len orgnu prvnick osoby se pit prvnick osob.
152
(1) Prvnick osoba si tvo orgny o jednom lenu (individuln) nebo o vce
lenech (kolektivn).
(2) Fyzick osoba, kter je lenem orgnu prvnick osoby a kter je do funkce
volena, jmenovna i jinak povolna (dle jen len volenho orgnu), mus bt
pln svprvn. To plat i pro zstupce prvnick osoby, kter je sama lenem
volenho orgnu jin prvnick osoby.
(3) Tk-li se hlavn innost prvnick osoby nezletilch nebo osob s omezenou
svprvnost a nen-li hlavnm elem prvnick osoby podnikn, me
zakladatelsk prvn jednn urit, e lenem volenho kolektivnho orgnu
prvnick osoby me bt i osoba nezletil nebo osoba s omezenou svprvnost.

32

 153
(1) Osoba, jej padek byl osvden, se me stt lenem volenho orgnu,
oznmila-li to pedem tomu, kdo ji do funkce povolv; to neplat, pokud od
skonen insolvennho zen uplynuly alespo ti roky.
(2) Byl-li osvden padek osoby, kter je lenem volenho orgnu, oznm to
tato osoba bez zbytenho odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.
(3) Nedolo-li k oznmen, me se domhat kad, kdo na tom m prvn
zjem, aby lena volenho orgnu z funkce odvolal soud. To neplat, rozhodl-li ten,
kdo lena volenho orgnu povolal, pot, co se o osvden padku tto osoby
dozvdl, e m ve funkci setrvat.
154
Je-li lenem volenho orgnu prvnick osoby jin prvnick osoba, zmocn
fyzickou osobu, aby ji v orgnu zastupovala, jinak prvnickou osobu zastupuje len
jejho statutrnho orgnu.
155
(1) Byl-li lenem volenho orgnu povoln ten, kdo k tomu nen podle zkona
zpsobil, hled se na jeho povoln do funkce, jako by se nestalo. Ztrat-li len
volenho orgnu po svm povoln do funkce zkonnou zpsobilost bt lenem
volenho orgnu, jeho funkce zanik; znik funkce prvnick osob oznm bez
zbytenho odkladu.
(2) Hled-li se na povoln osoby do funkce lena volenho orgnu, jako by se
nestalo, nebo je-li povoln neplatn, nedotk se to prva nabytho v dobr ve.
156
(1) Je-li orgn kolektivn, rozhoduje o zleitostech prvnick osoby ve sboru. Je
schopen usnet se za ptomnosti nebo jin asti vtiny len a rozhoduje vtinou
hlas zastnnch len.
(2) Je-li psobnost jednotlivch len orgnu rozdlena podle uritch obor,
ustanoven odstavce 1 se nepouije. Rozdlen psobnosti nezbavuje dal leny
povinnosti dohlet, jak jsou zleitosti prvnick osoby spravovny.
157
(1) Je-li rozhodnut pijato, zaznamen se na dost lena volenho orgnu, kter
nvrhu odporoval, jeho odchyln nzor.
(2) Byl-li nvrh pijat za neasti nkterho z len, je tento len oprvnn
dozvdt se obsah rozhodnut.
33

 158
(1) Zakladatelsk prvn jednn me stanovit pro schopnost orgnu usnet se
vy poet zastnnch, vydat pro pijet rozhodnut vy poet hlas nebo
stanovit postup, kterm lze zpsob rozhodovn orgnu mnit.
(2) Zakladatelsk prvn jednn me pipustit rozhodovn orgnu i mimo
zasedn v psemn form nebo s vyuitm technickch prostedk.
(3) Zakladatelsk prvn jednn me urit, e v ppad dosaen rovnosti
hlas pi rozhodovn volenho orgnu prvnick osoby rozhoduje hlas
pedsedajcho.
159
(1) Kdo pijme funkci lena volenho orgnu, zavazuje se, e ji bude vykonvat
s nezbytnou loajalitou i s potebnmi znalostmi a pelivost. M se za to, e jedn
nedbale, kdo nen tto pe dnho hospode schopen, a to musel zjistit pi pijet
funkce nebo pi jejm vkonu, a nevyvod z toho pro sebe dsledky.
(2) len volenho orgnu vykonv funkci osobn; to vak nebrn tomu, aby
len zmocnil pro jednotliv ppad jinho lena tho orgnu, aby za nho pi jeho
neasti hlasoval.
(3) Nenahradil-li len volenho orgnu prvnick osob kodu, kterou j
zpsobil poruenm povinnosti pi vkonu funkce, akoli byl povinen kodu
nahradit, ru viteli prvnick osoby za jej dluh v rozsahu, v jakm kodu
nenahradil, pokud se vitel plnn na prvnick osob neme domoci.
160
Odstoup-li len volenho orgnu ze sv funkce prohlenm dolm prvnick
osob, zanik funkce uplynutm dvou msc od dojit prohlen.
Jednn za prvnickou osobu
161
Kdo prvnickou osobu zastupuje, d najevo, co ho k tomu opravuje, neplyne-li
to ji z okolnost. Kdo za prvnickou osobu podepisuje, pipoj k jejmu nzvu svj
podpis, poppad i daj o sv funkci nebo o svm pracovnm zaazen.
162
Zastupuje-li prvnickou osobu len jejho orgnu zpsobem zapsanm do
veejnho rejstku, nelze namtat, e prvnick osoba nepijala potebn usnesen, e
usnesen bylo stieno vadou, nebo e len orgnu pijat usnesen poruil.
34

 163
Statutrnmu orgnu nle veker psobnost, kterou zakladatelsk prvn
jednn, zkon nebo rozhodnut orgnu veejn moci nesv jinmu orgnu
prvnick osoby.
164
(1) len statutrnho orgnu me zastupovat prvnickou osobu ve vech
zleitostech.
(2) Nle-li psobnost statutrnho orgnu vce osobm, tvo kolektivn
statutrn orgn. Neur-li zakladatelsk prvn jednn, jak jeho lenov prvnickou
osobu zastupuj, in tak kad len samostatn. Vyaduje-li zakladatelsk prvn
jednn, aby lenov statutrnho orgnu jednali spolen, me len prvnickou
osobu zastoupit jako zmocnnec samostatn, jen byl-li zmocnn k uritmu
prvnmu jednn.
(3) M-li prvnick osoba s kolektivnm statutrnm orgnem zamstnance,
pov jednoho lena statutrnho orgnu prvnm jednnm vi zamstnancm;
jinak tuto psobnost vykonv pedseda statutrnho orgnu.
165
(1) Nem-li statutrn orgn dostaten poet len potebn k rozhodovn,
jmenuje na nvrh toho, kdo osvd prvn zjem, chybjc leny soud na dobu ne
budou nov lenov povolni postupem urenm v zakladatelskm prvnm jednn;
jinak soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, kdykoli se o tom
pi sv innosti dozv.
(2) Soud jmenuje prvnick osob opatrovnka, a to i bez nvrhu, jsou-li zjmy
lena statutrnho orgnu v rozporu se zjmy prvnick osoby a nem-li prvnick
osoba jinho lena orgnu schopnho ji zastupovat.
166
(1) Prvnickou osobu zastupuj jej zamstnanci v rozsahu obvyklm vzhledem
k jejich zaazen nebo funkci; pitom rozhoduje stav, jak se jev veejnosti. Co je
stanoveno o zastoupen prvnick osoby zamstnancem, plat obdobn pro
zastoupen prvnick osoby jejm lenem nebo lenem jinho orgnu nezapsanho
do veejnho rejstku.
(2) Omezen zstupho oprvnn vnitnm pedpisem prvnick osoby m
inky vi tet osob, jen muselo-li j bt znmo.

35

 167
Prvnickou osobu zavazuje protiprvn in, kterho se pi plnn svch kol
dopustil len volenho orgnu, zamstnanec nebo jin jej zstupce vi tet osob.
Zruen prvnick osoby
168
(1) Prvnick osoba se zruuje prvnm jednnm, uplynutm doby, rozhodnutm
orgnu veejn moci nebo dosaenm elu, pro kter byla ustavena, a z dalch
dvod stanovench zkonem.
(2) O dobrovolnm zruen prvnick osoby rozhoduje jej pslun orgn.
169
(1) Po zruen prvnick osoby se vyaduje jej likvidace, ledae cel jej jmn
nabv prvn nstupce, nebo stanov-li zkon jinak.
(2) Neplyne-li z prvnho jednn o zruen prvnick osoby, zda je ruena
s likvidac nebo bez likvidace, plat, e je zruena s likvidac.
170
Kdo rozhodl o zruen prvnick osoby s likvidac, me rozhodnut zmnit,
dokud jet nedolo k naplnn elu likvidace.
171
S likvidac se prvnick osoba zruuje
a) uplynutm doby, na kterou byla zaloena,
b) dosaenm elu, pro kter byla zaloena,
c) dnem urenm zkonem nebo prvnm jednnm o zruen prvnick osoby,
jinak dnem jeho innosti, nebo
d) dnem prvn moci rozhodnut orgnu veejn moci, nestanov-li se v rozhodnut
den pozdj.
172
(1) Soud na nvrh toho, kdo na tom osvd prvn zjem, nebo i bez nvrhu,
zru prvnickou osobu a nad jej likvidaci, jestlie
a) vyvj nezkonnou innost v takov me, e to zvanm zpsobem naruuje
veejn podek,
b) ji nadle nespluje pedpoklady vyadovan pro vznik prvnick osoby
zkonem,
c) nem dle ne dva roky statutrn orgn schopn usnet se, nebo
36

d) tak stanov zkon.

(2) Umouje-li zkon soudu zruit prvnickou osobu z dvodu, kter lze
odstranit, soud j ped vydnm rozhodnut stanov pimenou lhtu k odstrann
nedostatk.
173
(1) Zruuje-li se prvnick osoba pi pemn, zruuje se bez likvidace dnem
innosti pemny.
(2) Byl-li osvden padek prvnick osoby, zruuje se bez likvidace zruenm
konkursu po splnn rozvrhovho usnesen, nebo zruenm konkursu proto, e
majetek je zcela nepostaujc; do likvidace vak vstoup, objev-li se po skonen
insolvennho zen njak majetek.
Pemna prvnick osoby
174
(1) Pemnou prvnick osoby je fze, rozdlen a zmna prvn formy.
(2) Prvnick osoba me zmnit prvn formu, jen stanov-li to zkon.
175
(1) Kdo rozhodl o pemn prvnick osoby, me rozhodnut zmnit, dokud se
pemna nestane innou.
(2) Stane-li se pemna prvnick osoby innou, nelze rozhodnout, e
nenastala, ani vyslovit neplatnost prvnho jednn, kter k pemn vedlo, a nelze
zruit zpis pemny do veejnho rejstku.
176
(1) Pi pemn mus bt stanoven rozhodn den, od nho se jednn zanikajc
prvnick osoby povauje z etnho hlediska za jednn uskutenn na et
nstupnick prvnick osoby.
(2) Ke dni pedchzejcmu rozhodn den sestav zanikajc prvnick osoba
nebo prvnick osoba rozdlovan odtpenm konenou etn zvrku.
K rozhodnmu dni sestav nstupnick prvnick osoba nebo prvnick osoba
rozdlovan odtpenm zahajovac rozvahu.
177
(1) innost pemny prvnick osoby zapisovan do veejnho rejstku
nastv dnem zpisu do veejnho rejstku. V takovm ppad se rozhodn den
37

stanov tak, aby nepedchzel den podn nvrhu na zpis pemny do veejnho
rejstku o vce ne dvanct msc.
(2) Jsou-li zastnn osoby zapsny do veejnho rejstku v rznch
obvodech, pod se nvrh na zpis pemny v ktermkoli z nich a orgn veejn moci
zape do veejnho rejstku vechny zapisovan skutenosti k tmu dni.
178
(1) Fze se dje slouenm nebo splynutm nejmn dvou zastnnch
prvnickch osob. Slouen nebo splynut se povauje za pevod innosti
zamstnavatele.
(2) Pi slouen nejmn jedna ze zastnnch osob zanik; prva a povinnosti
zanikajcch osob pechzej na jedinou ze zastnnch osob jako na nstupnickou
prvnickou osobu.
(3) Pi splynut zanikaj vechny zastnn osoby a na jejich mst vznik nov
prvnick osoba jako osoba nstupnick; na ni pechzej prva a povinnosti vech
zanikajcch osob.
179
(1) Prvnick osoba se roztpenm rozdluje se zaloenm novch prvnickch
osob, nebo se rozdluje za souasnho slouen s jinmi prvnickmi osobami (dle
jen rozdlen slouenm). Prvnick osoba se me zaloit i odtpenm, nebo
spojenm vce zpsob rozdlen. Rozdlen slouenm, odtpen, jako i jin
zpsoby rozdlen, se povauj za pevod innosti zamstnavatele.
(2) Pokud rozdlenm rozdlovan prvnick osoba zanik a jej prva
a povinnosti pechzej na nkolik nstupnickch prvnickch osob, pak
a) jsou-li na rozdlen nstupnick prvnick osoby zastnny jako osoby ji
existujc, jedn se o roztpen slouenm,
b) maj-li nstupnick prvnick osoby rozdlenm teprve vzniknout, jedn se
o roztpen se zaloenm novch prvnickch osob.
(3) Pi rozdlen prvnick osoby odtpenm se rozdlovan prvnick osoba
neru, ani nezanik, ale vylenn st jejch prv a povinnost pechz na existujc
nebo nov zaloenou nstupnickou osobu.
180
V ppadech uvedench v 179 odst. 2 nebo 3 rozhodne pslun orgn
prvnick osoby, kte zamstnanci zanikajc prvnick osoby se stanou zamstnanci
jednotlivch nstupnickch prvnickch osob.

38

 181
Fzovat a rozdlovat se mohou prvnick osoby o rzn prvn form jen tehdy,
stanov-li tak zkon.
182
Pechz-li pemnou prvnick osoby jej jmn na nstupnickou prvnickou
osobu a vyaduje-li se podle jinho prvnho pedpisu souhlas orgnu veejn moci
k pevodu prv a povinnost, vyaduje se tento souhlas i k pemn prvnick osoby.
183
(1) Pi zmn prvn formy se neru ani nezanik prvnick osoba, jej prvn
forma se mn, pouze se mn jej prvn pomry, a jde-li o korporaci, tak prvn
postaven jejch len.
(2) Nen-li den, k nmu byl vyhotoven nvrh smlouvy nebo rozhodnut
o zmn prvn formy rozvahovm dnem podle jinho prvnho pedpisu, sestav
prvnick osoba k tomuto dni mezitmn etn zvrku. daje, z nich je sestavena
etn zvrka ke dni zpracovn zmny prvn formy, nesm pedchzet den
rozhodnut prvnick osoby o zmn prvn formy vce ne ti msce.
184
(1) O pemn prvnick osoby zzen zkonem lze rozhodnout, pokud to
zkon vslovn stanov.
(2) O pemn prvnick osoby zzen rozhodnutm orgnu veejn moci
rozhoduje tento orgn.
Znik prvnick osoby
185
Prvnick osoba zapsan do veejnho rejstku zanik dnem vmazu
z veejnho rejstku.
186
Prvnick osoba, kter nepodlh zpisu do veejnho rejstku, zanik
skonenm likvidace.

39

Likvidace
187
(1) elem likvidace je vypodat majetek zruen prvnick osoby (likvidan
podstatu), vyrovnat dluhy vitelm a naloit s istm majetkovm zstatkem, jen
vyplyne z likvidace (s likvidanm zstatkem), podle zkona.
(2) Prvnick osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zruena nebo prohlena
za neplatnou. Vstoup-li prvnick osoba zapsan ve veejnm rejstku do likvidace,
navrhne likvidtor bez zbytenho odkladu zpis vstupu do likvidace do veejnho
rejstku. Po dobu likvidace uv prvnick osoba svj nzev s dodatkem
v likvidaci.
188
Vstoup-li prvnick osoba do likvidace, nesm za ni nikdo prvn jednat mimo
rozsah stanoven v 196 od okamiku, kdy se o jejm vstupu do likvidace dozvdl
nebo kdy se o nm dozvdt ml a mohl.
189
(1) Pi vstupu do likvidace povol pslun orgn prvnick osob likvidtora;
likvidtorem me bt jen osoba zpsobil bt lenem statutrnho orgnu. Zanikneli funkce likvidtora jet ped znikem prvnick osoby, povol pslun orgn
prvnick osob bez zbytenho odkladu novho likvidtora.
(2) Je-li prvnick osoba v likvidaci a nebyl-li likvidtor povoln, vykonvaj
jeho psobnost vichni lenov statutrnho orgnu.
190
Je-li k likvidaci prvnick osoby povolno nkolik likvidtor, tvo kolektivn
orgn.
191
(1) Prvnick osob, kter vstoupila do likvidace, ani byl povoln likvidtor
podle 189, jmenuje likvidtora soud, a to i bez nvrhu. Soud jmenuje likvidtora i
v ppad, e sm rozhodl o zruen prvnick osoby.
(2) Na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem, soud odvol likvidtora,
kter dn nepln sv povinnosti, a jmenuje novho likvidtora.
(3) Nebyl-li podn jin nvrh i nelze-li nvrhu vyhovt, me soud pi postupu
podle odstavc 1 nebo 2 likvidtorem jmenovat i bez jeho souhlasu lena
statutrnho orgnu. Takov likvidtor neme ze sv funkce odstoupit. Me vak
40

navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv

poadovat, aby funkci vykonval.
(4) Nelze-li likvidtora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob
zapsanch do seznamu insolvennch sprvc.
192
Jmenoval-li likvidtora soud, poskytnou tet osoby likvidtorovi souinnost ve
stejnm rozsahu, v jakm jsou povinny poskytnout ji insolvennmu sprvci.
193
Likvidtor nabv psobnosti statutrnho orgnu okamikem svho povoln.
Za dn vkon funkce likvidtor odpovd stejn jako len statutrnho orgnu.
194
Jen soud me odvolat z funkce likvidtora, kterho do funkce jmenoval.
195
Odmnu a zpsob jej vplaty uruje likvidtorovi ten, kdo jej povolal.
196
(1) innost likvidtora me sledovat jen el, jak odpovd povaze a cli
likvidace.
(2) Nabyla-li prvnick osoba ddictv nebo odkaz s podmnkou, doloenm
asu nebo s pkazem, tato omezen likvidtor dodr. Jestlie vak prvnick osoba
obdrela elov vzan prostedky z veejnch rozpot, pouije likvidtor tyto
prostedky podle rozhodnut orgnu, kter je poskytl; obdobn likvidtor postupuje,
jestlie prvnick osoba obdrela prostedky elov vzan k dosaen veejn
prospnho elu.
197
Likvidtor uspokoj v prbhu likvidace pednostn pohledvky zamstnanc; to
neplat, je-li prvnick osoba v padku.
198
(1) Likvidtor oznm vstup prvnick osoby do likvidace vem znmm
vitelm.
(2) Likvidtor zveejn bez zbytenho odkladu nejmn dvakrt za sebou
alespo s dvoutdennm odstupem oznmen podle odstavce 1 spolen s vzvou pro
41

vitele, aby pihlsili sv pohledvky ve lht, kter nesm bt krat ne ti msce

od druhho zveejnn.
199
(1) Likvidtor sestav ke dni vstupu prvnick osoby do likvidace zahajovac
rozvahu a soupis jmn prvnick osoby.
(2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu viteli, kter o
to pod.
200
Zjist-li likvidtor v prbhu likvidace, e prvnick osoba je v padku, pod
bez zbytenho odkladu insolvenn nvrh, ledae se jedn o ppad uveden
v 201.
201
(1) Jedn-li se o ppad podle 173 odst. 2 a likvidan podstata nepostauje
k splnn vech dluh, likvidtor z vtku uhrad v prv skupin nklady likvidace,
ve druh skupin ze zstatku uspokoj pohledvky zamstnanc a pot hrad ve tet
skupin pohledvky ostatnch vitel.
(2) Nen-li mon pln vyrovnat pohledvky v te skupin, uspokoj se
pomrn.
202
(1) Nezda-li se v pimen dob celou likvidan podstatu zpenit, vyrovn
likvidtor z stenho vtku pednostn nklady a pohledvky z prvn a pak
z druh skupiny, je-li to mon; tm nen doten 201 odst. 2. Pot likvidtor
nabdne vitelm pohledvek tet skupiny likvidan podstatu k pevzet na hradu
dluh.
(2) Nezda-li se v pimen dob zpenit likvidan podstatu ani zsti, anebo
nejsou-li z stenho vtku pohledvky prvn a druh skupiny zcela vyrovnny,
likvidtor nabdne likvidan podstatu k pevzet vem vitelm.
(3) O viteli, jemu byla likvidan podstata nabdnuta podle odstavce 1 nebo 2
a do dvou msc se k nabdce nevyjdil, plat, e nabdku pijal; tento inek
nenastane, nepouil-li jej o tom likvidtor v nabdce.
203
(1) Vitelm, kte pevezmou likvidan podstatu, nle kadmu podl uren
pomrem ve jejich pohledvek; ve zbytku jejich pohledvky zanikaj.
42

(2) Odmtne-li nkter z vitel ast na pevzet likvidan podstaty, povauje

se jeho pohledvka za zaniklou. To neplat, pokud se nsledn zjist dosud neznm
majetek prvnick osoby.
204
(1) Odmtnou-li vichni vitel likvidan podstatu pevzt, pechz likvidan
podstata dnem zniku prvnick osoby na stt; likvidtor to bez zbytenho odkladu
oznm orgnu pslunmu podle jinho zkona.
(2) Bez zetele k 201 a 203 nle viteli, kter je podle jinho zkona
vitelem zajitnm, uspokojen z jistoty, kterou byla jeho pohledvka zajitna.
Nebude-li zajitn vitel takto pln uspokojen ve sv pohledvce, nle mu ve
zbytku plnn podle 201 a 203.
205
(1) Jakmile likvidtor dokon ve, co pedchz naloen s likvidanm
zstatkem nebo pedn likvidan podstaty podle 202 nebo oznmen podle 204,
vyhotov konenou zprvu o prbhu likvidace, v n uvede alespo, jak bylo
s likvidan podstatou naloeno, a poppad t nvrh na pouit likvidanho
zstatku. K tmu dni likvidtor sestav etn zvrku. Likvidtor k etn zvrce
pipojuje podpisov zznam.
(2) Konenou zprvu, nvrh na pouit likvidanho zstatku a etn zvrku
pedlo likvidtor ke schvlen tomu, kdo jej povolal do funkce. Ten, kdo se stal
likvidtorem podle 189 odst. 1, pedlo konenou zprvu, nvrh na pouit
likvidanho zstatku a etn zvrku tomu orgnu prvnick osoby, kter m
psobnost ho z funkce odvolat, poppad psobnost ho kontrolovat. Nen-li takov
orgn, pedlo likvidtor tyto doklady a nvrhy ke schvlen soudu.
(3) Vmazu prvnick osoby z veejnho rejstku nebrn, e nebyly schvleny
dokumenty uveden v odstavci 1.
206
(1) Dokud nejsou uspokojena prva vech vitel, kte sv pohledvky
pihlsili vas podle 198, nelze vyplcet podl na likvidanm zstatku ani ve form
zlohy, ani jej jinak pout.
(2) Je-li pohledvka sporn nebo nen-li jet splatn, lze likvidan zstatek
pout jen, byla-li viteli poskytnuta dostaten jistota.
207
Likvidace kon pouitm likvidanho zstatku, pevzetm likvidan podstaty
viteli, nebo jejm odmtnutm. Likvidtor pod do ticeti dn od skonen likvidace
nvrh na vmaz prvnick osoby z veejnho rejstku.
43

 208
Zjist-li se jet ped vmazem prvnick osoby z veejnho rejstku jej dosud
neznm majetek nebo objev-li se poteba jinch nezbytnch opaten, likvidace
neskon a likvidtor tento majetek vypod nebo provede dal nezbytn opaten.
Po ukonen tchto jednn postupuje podle 205 a 207; ustanoven 170 se
nepouije.
209
(1) Zjist-li se neznm majetek prvnick osoby po jejm vmazu z veejnho
rejstku nebo objev-li se jin zjem hodn prvn ochrany, soud na nvrh toho, kdo
osvd prvn zjem, zru vmaz prvnick osoby, rozhodne o jej likvidaci
a jmenuje likvidtora. Kdo vede veejn rejstk, do nho podle tohoto rozhodnut
zape obnoven prvnick osoby, skutenost, e je v likvidaci a daje
o likvidtorovi. Od obnoven se na prvnickou osobu hled, jako by nikdy nezanikla.
(2) Byla-li prvnick osoba obnovena vzhledem k zjitn neznmho majetku,
obnov se neuspokojen pohledvky jejch vitel.
Oddl 2
Korporace
Pododdl 1
Obecn o korporacch
210
(1) Korporaci vytv jako prvnickou osobu spoleenstv osob.
(2) Na prvnickou osobu tvoenou jedinm lenem se hled jako na korporaci.
211
(1) Korporace me mt jedinho lena, pipout-li to zkon. V takovm
ppad jedin len korporace v n neme z vlastn vle ukonit lenstv, ledae
v dsledku toho na jeho msto vstoup nov osoba.
(2) Klesne-li poet len korporace pod poet stanoven zkonem, soud ji i bez
nvrhu zru a rozhodne o jej likvidaci. Nejprve j vak poskytne pimenou lhtu
ke zjednn npravy.
212
(1) Pijetm lenstv v korporaci se len vi n zavazuje chovat se estn
a zachovvat jej vnitn d. Korporace nesm svho lena bezdvodn zvhodovat
ani znevhodovat a mus etit jeho lensk prva i oprvnn zjmy.
44

(2) Zneuije-li len soukrom korporace hlasovac prvo k jm celku, rozhodne

soud na nvrh toho, kdo proke prvn zjem, e k hlasu tohoto lena nelze pro
urit ppad pihlet. Toto prvo zanik, pokud nvrh nen podn do t msc ode
dne, kdy k zneuit hlasu dolo.
213
Pokod-li korporaci jej len nebo len jejho orgnu zpsobem, kter zakld
jeho povinnost k nhrad a kterm byl pokozen i jin len korporace na hodnot sv
asti, a domh-li se nhrady jen tento len, me soud kdci i bez zvltnho
nvrhu uloit povinnost nahradit zpsobenou kodu jen korporaci, pokud to
odvoduj okolnosti ppadu, zejmna pokud je dostaten zejm, e se takovm
opatenm vyrovn i koda na znehodnocen asti.
Pododdl 2
Spolek
214
(1) Alespo ti osoby veden spolenm zjmem mohou zaloit k jeho
naplovn spolek jako samosprvn a dobrovoln svazek len a spolovat se
v nm.
(2) Vytvo-li spolky k uplatovn spolenho zjmu nov spolek jako svj
svaz, vyjd v nzvu novho spolku jeho svazovou povahu.
215
(1) Nikdo nesm bt nucen k asti ve spolku a nikomu nesm bt brnno
vystoupit z nho.
(2) lenov spolku neru za jeho dluhy.
216
Nzev spolku mus obsahovat slova spolek nebo zapsan spolek, posta
vak zkratka z. s..
217
(1) Hlavn innost spolku me bt jen uspokojovn a ochrana tch zjm,
k jejich naplovn je spolek zaloen. Podnikn nebo jin vdlen innost hlavn
innost spolku bt neme.
(2) Vedle hlavn innosti me spolek vyvjet t vedlej hospodskou innost
spovajc v podnikn nebo jin vdlen innosti, je-li jej el v podpoe hlavn
innosti nebo v hospodrnm vyuit spolkovho majetku.
45

(3) Zisk z innosti spolku lze pout pouze pro spolkovou innost vetn sprvy
spolku.
Zaloen spolku
218
Zakladatel zalo spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahuj
alespo
a) nzev a sdlo spolku,
b) el spolku,
c) prva a povinnosti len vi spolku, poppad uren zpsobu, jak jim budou
prva a povinnosti vznikat,
d) uren statutrnho orgnu.
219
Stanovy mohou zaloit pobon spolek jako organizan jednotku spolku nebo
urit, jakm zpsobem se pobon spolek zakld a kter orgn rozhoduje
o zaloen, zruen nebo pemn pobonho spolku.
220
(1) Ur-li stanovy, e lenstv je rznho druhu, vymez zrove prva
a povinnosti spojen s jednotlivmi druhy lenstv.
(2) Omezit prva nebo rozit povinnosti spojen s uritm druhem lenstv lze
jen za podmnek urench pedem ve stanovch, jinak se souhlasem vtiny
dotench len. To neplat, m-li spolek k omezen prv nebo rozen povinnost
spravedliv dvod.
221
Stanovy mus bt uloeny v plnm znn v sdle spolku.
Ustavujc schze
222
(1) Spolek lze zaloit i usnesenm ustavujc schze tvocho se spolku. Na
ustavujc schzi se obdobn pouij ustanoven o lensk schzi.
(2) Nvrh stanov vypracuje a dal zjemce o zaloen spolku svol vhodnm
zpsobem k ustavujc schzi svolavatel. Sprvnost a plnost listiny ptomnch
ov svolavatel nebo osoba jm poven.

46

 223
Kad, kdo se dostav na ustavujc schzi a spluje podmnky pro lenstv ve
spolku, se zape do listiny ptomnch, podepe se k daji o svm jmnu a bydliti
nebo sdlu. Sprvnost a plnost listiny ptomnch ov svolatel nebo osoba jm
poven. Plat, e osoby zapsan v listin ptomnch podaly dnou pihlku do
spolku.
224
(1) Ustavujc schzi zahj svolavatel nebo osoba jm poven. Sdl
ustavujc schzi poet ptomnch a seznm ji s jednnmi, kter svolavatel v zjmu
spolku ji uinil. Dle navrhne ustavujc schzi pravidla pro jej jednn a volbu
pedsedajcho i ppadnch dalch inovnk.
(2) Ustavujc schze vol leny tch orgn, kter podle uren zkona a stanov
zvolit m.
(3) Ustavujc schze pijm usnesen vtinou hlas ptomnch v dob
hlasovn.
(4) Kdo hlasoval proti pijet nvrhu stanov, me od pihlky do spolku
odstoupit. O tom mus bt uinn zznam v listin ptomnch opaten podpisy
odstupujcho a toho, kdo zznam uinil.
225
astn-li se ustavujc schze alespo ti osoby, mohou schvlit stanovy podle
218.
Vznik spolku
226
(1) Spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.
(2) Nvrh na zpis spolku do veejnho rejstku podvaj zakladatel nebo
osoba uren ustavujc schz.
(3) Nen-li spolek do veejnho rejstku zapsn do ticeti dn od podn nvrhu
na zpis a nen-li v tto lht ani vydno rozhodnut o odmtnut zpisu, povauje se
spolek za zapsan do veejnho rejstku tictm dnem od podn nvrhu.
227
Pokrauje-li spolek v innosti i pot, co byl jeho zpis do veejnho rejstku
odmtnut, pouij se ustanoven o spolenosti.

47

Pobon spolek
228
(1) Prvn osobnost pobonho spolku se odvozuje od prvn osobnosti hlavnho
spolku. Pobon spolek me mt prva a povinnosti a nabvat je v rozsahu urenm
stanovami hlavnho spolku a zapsanm ve veejnm rejstku.
(2) Nzev pobonho spolku mus obsahovat pznan prvek nzvu hlavnho
spolku a vyjdit jeho vlastnost pobonho spolku.
229
(1) Pobon spolek vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.
(2) Nvrh na zpis pobonho spolku do veejnho rejstku podv hlavn
spolek.
(3) Nen-li rozhodnut o zpisu nebo o jeho odmtnut vydno do ticeti dn od
podn nvrhu na zpis, povauje se pobon spolek za zapsan do veejnho
rejstku.
(4) Z prvnch jednn pobonho spolku vzniklch pede dnem jeho zpisu do
veejnho rejstku je hlavn spolek oprvnn a zavzn spolen a nerozdln
s pobonm spolkem. Ode dne zpisu pobonho spolku do veejnho rejstku ru
hlavn spolek za dluhy pobonho spolku v rozsahu urenm stanovami.
230
(1) Zruenm hlavnho spolku se zruuje i pobon spolek.
(2) Hlavn spolek nezanikne dve, ne zaniknou vechny pobon spolky.
231
Nabytm statusu veejn prospnosti pro hlavn spolek nabvaj tento status
i pobon spolky. Vzd-li se hlavn spolek statusu veejn prospnosti, nebo je-li
mu odejmut, pozbvaj jej i pobon spolky.
lenstv
232
(1) Neur-li stanovy jinak, ve se lenstv ve spolku na osobu lena
a nepechz na jeho prvnho nstupce.
(2) Je-li lenem spolku prvnick osoba, zastupuje ji statutrn orgn, ledae
prvnick osoba ur jinho zstupce.

48

 233
(1) Po vzniku spolku me lenstv v nm vzniknout pijetm za lena nebo
jinm zpsobem urenm stanovami.
(2) Kdo se uchz o lenstv ve spolku, projevuje tm vli bt vzn stanovami
od okamiku, kdy se stane lenem spolku.
(3) O pijet za lena rozhoduje orgn uren stanovami, jinak nejvy orgn
spolku.
234
M se za to, e vznikem lenstv v pobonm spolku vznik i lenstv v hlavnm
spolku; to plat i o zniku lenstv.
235
Stanovy mohou urit vi a splatnost lenskho pspvku nebo ur, kter orgn
spolku ur vi a splatnost lenskho pspvku a jakm zpsobem.
236
Seznam len
(1) Vede-li spolek seznam len, stanovy ur, jakm zpsobem provd
v seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku. Stanovy dle
ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn nebude.
(2) Kad len, a to i bval, obdr na svou dost od spolku na jeho nklady
potvrzen s vpisem ze seznamu len obsahujc daje o sv osob, poppad
potvrzen, e tyto daje byly vymazny. Namsto zemelho lena me o potvrzen
podat jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich, me o vydn potvrzen
dat jin osoba blzk nebo ddic, prok-li zjem hodn prvn ochrany.
(3) Seznam len me bt uveejnn se souhlasem vech len, kte jsou
v nm zapsni; pi uveejnn neplnho seznamu len mus bt z nho patrn, e je
nepln.
Znik lenstv
237
lenstv ve spolku zanik vystoupenm, vylouenm, nebo dalmi zpsoby
uvedenmi ve stanovch nebo v zkon.

49

 238
Neur-li stanovy jinak, zanikne lenstv, pokud len nezaplat lensk pspvek
ani v pimen lht uren spolkem dodaten ve vzv k zaplacen, akoli byl na
tento nsledek ve vzv upozornn.
239
(1) Neur-li stanovy nco jinho, me spolek vylouit lena, kter zvan
poruil povinnost vyplvajc z lenstv a v pimen lht npravu nezjednal ani po
vzv spolku. Vzva se nevyaduje, nelze-li poruen povinnosti odinit nebo
zpsobilo-li spolku zvl zvanou jmu.
(2) Rozhodnut o vylouen se doru vylouenmu lenu.
240
(1) Neur-li stanovy jin orgn, rozhoduje o vylouen lena statutrn orgn.
(2) Neur-li stanovy jinak, me nvrh na vylouen podat v psemn form
kterkoli len; v nvrhu se uvedou okolnosti osvdujc dvod pro vylouen. len,
proti ktermu nvrh smuje, mus mt pleitost se s nvrhem na vylouen
seznmit, dat o jeho vysvtlen a uvst i doloit ve, co mu je k prospchu.
241
(1) len me do patncti dn od doruen rozhodnut v psemn form
navrhnout, aby rozhodnut o jeho vylouen pezkoumala rozhod komise, ledae
stanovy ur jin orgn.
(2) Pslun orgn zru rozhodnut o vylouen lena, odporuje-li vylouen
zkonu nebo stanovm; rozhodnut o vylouen lena me zruit i v jinch
odvodnnch ppadech.
242
Vylouen len me do t msc od doruen konenho rozhodnut spolku
o svm vylouen navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti vylouen; jinak toto
prvo zanik. Nebylo-li mu rozhodnut dorueno, me len nvrh podat do t
msc ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy
byl po vydn rozhodnut znik jeho lenstv vylouenm zapsn do seznamu len;
jinak toto prvo zanik.

50

Organizace spolku
243
Orgny spolku jsou statutrn orgn a nejvy orgn, ppadn kontroln komise,
rozhod komise a dal orgny uren ve stanovch. Stanovy mohou orgny spolku
pojmenovat libovoln, nevzbud-li tm klamn dojem o jejich povaze.
244
Stanovy ur, je-li statutrn orgn kolektivn (vbor) nebo individuln
(pedseda). Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny statutrnho orgnu
nejvy orgn spolku.
245
Na usnesen lensk schze nebo jinho orgnu, kter se p dobrm mravm,
nebo mn stanovy tak, e jejich obsah odporuje donucujcm ustanovenm zkona,
se hled, jako by nebylo pijato. To plat i v ppad, e bylo pijato usnesen
v zleitosti, o kter tento orgn nem psobnost rozhodnout.
246
(1) Neur-li stanovy funkn obdob len volench orgn spolku, je toto
obdob ptilet.
(2) Neur-li stanovy jinak, mohou lenov volench orgn spolku, jejich
poet neklesl pod polovinu, kooptovat nhradn leny do nejbliho zasedn orgnu
pslunho k volb.
(3) Neur-li stanovy jinak, pouij se pro svoln, zasedn a rozhodovn
kolektivnch orgn spolku 156 a 159 odst. 2 a pimen t ustanoven o
lensk schzi.
247
Nejvy orgn spolku
(1) Stanovy ur, kter orgn je nejvym orgnem spolku; do jeho psobnosti
zpravidla nle urit hlavn zamen innosti spolku, rozhodovat o zmn stanov,
schvlit vsledek hospodaen spolku, hodnotit innost dalch orgn spolku i jejich
len a rozhodnout o zruen spolku s likvidac nebo o jeho pemn.
(2) Je-li podle stanov statutrn orgn spolku i jeho nejvym orgnem a nen-li
s to vykonvat psobnost po dobu del ne jeden msc, me alespo ptina len
spolku svolat shromdn vech len spolku; na shromdn pechz psobnost
nejvyho orgnu spolku. To neplat, ur-li stanovy nco jinho.
51

(3) Neur-li stanovy jinak, je nejvym orgnem spolku lensk schze;

ustanoven 248 a 257 se na lenskou schzi pouij, pokud stanovy neur nco
jinho.
lensk schze
248
(1) lenskou schzi svolv k zasedn statutrn orgn spolku nejmn
jedenkrt do roka.

(2) Statutrn orgn spolku svol zasedn lensk schze z podntu alespo
tetiny len spolku nebo kontrolnho orgnu spolku. Nesvol-li statutrn orgn
spolku zasedn lensk schze do ticeti dn od doruen podntu, me ten, kdo
podnt podal, svolat zasedn lensk schze na nklady spolku sm.
249
(1) Zasedn lensk schze se svol vhodnm zpsobem ve lht uren
stanovami, jinak nejmn ticet dn ped jeho konnm. Z pozvnky mus bt zejm
msto, as a poad zasedn.
(2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt poad zasedn proti nvrhu
uvedenmu v podntu zmnn jen se souhlasem toho, kdo podnt podal.
(3) Msto a as zasedn se ur tak, aby co nejmn omezovaly monost len
se ho astnit.
250
(1) Kdo zasedn svolal, me je odvolat nebo odloit stejnm zpsobem, jakm
bylo svolno. Stane-li se tak mn ne tden ped oznmenm datem zasedn,
nahrad spolek lenm, kte se na zasedn dostavili podle pozvnky, eln
vynaloen nklady.
(2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt odvolno i odloeno jen na
nvrh nebo se souhlasem toho, kdo k nmu dal podnt.
251
Kad len je oprvnn astnit se zasedn a poadovat i dostat na nm
vysvtlen zleitost spolku, vztahuje-li se poadovan vysvtlen k pedmtu
zasedn lensk schze. Poaduje-li len na zasedn sdlen o skutenostech, kter
zkon uveejnit zakazuje nebo jejich prozrazen by spolku zpsobilo vnou jmu,
nelze mu je poskytnout.
52

 252
(1) lensk schze je schopna usnet se za asti vtiny len spolku.
Usnesen pijm vtinou hlas len ptomnch v dob usnen; kad len m
jeden hlas.
(2) Ur-li stanovy pi prav rznch druh lenstv ve spolku, e je s uritm
druhem lenstv spojen pouze hlas poradn, nepihl se k tomuto hlasu pro ely
odstavce 1.
253
(1) Kdo zasedn zahj, ov, zda je lensk schze schopna se usnet. Pot
zajist volbu pedsedy zasedn a ppadn i dalch inovnk, vyaduj-li jejich
volbu stanovy.
(2) Pedseda vede zasedn tak, jak byl jeho poad ohlen, ledae se lensk
schze usnese na pedasnm ukonen zasedn.
(3) Zleitost, kter nebyla zaazena na poad zasedn pi jeho ohlen, lze
rozhodnout jen za asti a se souhlasem vech len spolku oprvnnch o n
hlasovat.
254
(1) Statutrn orgn spolku zajist vyhotoven zpisu ze zasedn do ticeti dn
od jejho ukonen. Nen-li to mon, vyhotov zpis ten, kdo zasedn pedsedal
nebo koho tm povila lensk schze.
(2) Ze zpisu mus bt patrn, kdo zasedn svolal a jak, kdy se konalo, kdo je
zahjil, kdo mu pedsedal, jak ppadn dal inovnky lensk schze zvolila, jak
usnesen pijala a kdy byl zpis vyhotoven.
(3) Kad len spolku me nahlet do zpis ze zasedn za podmnek
urench stanovami. Neur-li stanovy jinak, lze toto prvo vykonat v sdle spolku.
255
Dl lensk schze
Stanovy mohou urit, e se zasedn lensk schze bude konat formou dlch
lenskch schz, ppadn t, o kterch zleitostech tmto zpsobem rozhodnout
nelze. Pipust-li stanovy zasedn dlch lenskch schz, ur rovn obdob,
v nm se vechna zasedn mus konat. Pro schopnost usnet se a pro pijmn
usnesen se zastnn lenov a odevzdan hlasy staj.

53

 256
Shromdn delegt
(1) Stanovy mohou urit, e psobnost lensk schze pln shromdn
delegt.
(2) Kad delegt mus bt volen stejnm potem hlas. Nen-li to dobe mon,
mohou stanovy urit pro volbu delegt rozumnou odchylku.
257
Nhradn zasedn lensk schze
(1) Nen-li lensk schze na svm zasedn schopna usnet se, me statutrn
orgn nebo ten, kdo pvodn zasedn svolal, svolat novou pozvnkou ve lht
patncti dn od pedchozho zasedn lenskou schzi na nhradn zasedn.
Z pozvnky mus bt zejm, e se jedn o nhradn zasedn lensk schze.
Nhradn zasedn lensk schze se mus konat nejpozdji do esti tdn ode dne,
na kter bylo zasedn lensk schze pedtm svolno.
(2) Na nhradnm zasedn me lensk schze jednat jen o zleitostech
zaazench na poad pedchozho zasedn. Usnesen me pijmout za asti
libovolnho potu len, ledae stanovy ur nco jinho.
(3) Rozhoduje-li lensk schze na zasedn dlch lenskch schz nebo
rozhoduje-li namsto n shromdn delegt, postupuje se podle odstavc 1 a 2
obdobn.
Neplatnost rozhodnut orgnu spolku
258
Kad len spolku nebo ten, kdo na tom m zjem hodn prvn ochrany, me
navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnut orgnu spolku pro jeho
rozpor se zkonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgn
spolku.
259
Prvo dovolat se neplatnosti rozhodnut zanik do t msc ode dne, kdy se
navrhovatel o rozhodnut dozvdl nebo mohl dozvdt, nejpozdji vak do jednoho
roku od pijet rozhodnut.

54

 260
(1) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov, dolo-li k poruen zkona nebo
stanov, ani to mlo zvan prvn nsledky, a je-li v zjmu spolku hodnm prvn
ochrany neplatnost rozhodnut nevyslovit.
(2) Soud neplatnost rozhodnut nevyslov ani tehdy, bylo-li by tm podstatn
zasaeno do prva tet osoby nabytho v dobr ve.
261
(1) Poruil-li spolek zkladn lensk prvo lena zvanm zpsobem, m len
prvo na pimen zadostiuinn.
(2) Namtne-li to spolek, soud prvo na zadostiuinn lenu spolku nepizn,
nebylo-li uplatnno
a) v dob stanoven pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut, nebo
b) do t msc ode dne prvn moci rozhodnut o zamtnut nvrhu, byl-li tento
nvrh zamtnut podle 260.
Kontroln komise
262
(1) Zd-li stanovy kontroln komisi, vyaduje se, aby mla alespo ti leny.
Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny kontroln komise lensk schze. Urli stanovy, e leny kontroln komise jmenuje nebo odvolv statutrn orgn,
nepihl se k tomu.
(2) Neur-li stanovy dal omezen, nen lenstv v kontroln komisi sluiteln
s lenstvm ve statutrnm orgnu spolku ani s funkc likvidtora.
263
Kontroln komise dohl, jsou-li zleitosti spolku dn vedeny a vykonv-li
spolek innost v souladu se stanovami a prvnmi pedpisy, nesv-li j stanovy dal
psobnost. Zjist-li kontroln komise nedostatky, upozorn na n statutrn orgn,
jako i dal orgny uren stanovami.
264
V rozsahu psobnosti kontroln komise me jej poven len nahlet do
doklad spolku a poadovat od len dalch orgn spolku nebo od jeho
zamstnanc vysvtlen k jednotlivm zleitostem.

55

Rozhod komise
265
Je-li zzena rozhod komise, rozhoduje sporn zleitosti nleejc do
spolkov samosprvy v rozsahu urenm stanovami; neur-li stanovy psobnost
rozhod komise, rozhoduje spory mezi lenem a spolkem o placen lenskch
pspvk a pezkoumv rozhodnut o vylouen lena ze spolku.
266
(1) Neur-li stanovy jinak, m rozhod komise ti leny, kter vol a odvolv
lensk schze nebo shromdn len spolku.
(2) lenem rozhod komise me bt jen bezhonn zletil a pln svprvn
osoba, kter ve spolku nepsob jako len statutrnho orgnu nebo kontroln komise.
Nenavrhl-li nikdo vysloven neplatnosti volby lena rozhod komise pro nedostatek
bezhonnosti, plat s vhradou zmny okolnost, e byla zvolena bezhonn osoba.
(3) Z innosti rozhod komise je vylouen jej len, jemu okolnosti ppadu
brn nebo by mohly brnit rozhodovat nepodjat.
267
zen ped rozhod komis upravuje jin prvn pedpis.
268
Zruen spolku
(1) Soud zru spolek s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m oprvnn
zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e spolek, a byl na to soudem upozornn,
a) vyvj innost zakzanou v 145,
b) vyvj innost v rozporu s 217,
c) nut tet osoby k lenstv ve spolku, k asti na jeho innosti nebo k jeho
podpoe, nebo
d) brn lenm ze spolku vystoupit.
(2) Ustanoven 172 nen doteno.
Likvidace spolku
269
(1) Pi zruen spolku s likvidac sestav likvidtor soupis jmn a zpstupn jej
v sdle spolku vem lenm.

56

(2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu lenu, kter o to
pod.
270
(1) Nelze-li povolat likvidtora jinak, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho
souhlasu nkterho z len statutrnho orgnu. Nen-li to mon, jmenuje soud
likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho lena spolku.
(2) Likvidtor jmenovan podle odstavce 1 neme z funkce odstoupit, me
vak navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze
spravedliv poadovat, aby funkci vykonval.
271
Likvidtor zpen likvidan podstatu pouze v tom rozsahu, v jakm to je pro
splnn dluh spolku nezbytn.
272
(1) Likvidtor nalo s likvidanm zstatkem podle stanov. Ur-li stanovy
spolku se statusem veejn prospnosti, e m bt likvidan zstatek pouit k jinm
ne veejn prospnm clm, nepihl se k tomu.
(2) Nelze-li s likvidanm zstatkem naloit podle stanov, nabdne likvidtor
likvidan zstatek spolku s elem obdobnm. Nen-li to mon, nabdne likvidtor
likvidan zstatek obci, na jejm zem m spolek sdlo. Nepijme-li obec nabdku
do dvou msc, nabv likvidan zstatek kraj, na jeho zem m spolek sdlo.
Zsk-li likvidan zstatek obec nebo kraj, pouije jej jen k veejn prospnmu
cli.
273
Obdrel-li spolek elov vzan plnn z veejnho rozpotu, ustanoven 272
se nepouije a likvidtor nalo s pslunou st likvidanho zstatku podle
rozhodnut pslunho orgnu.
Fze spolk
274
Zastnn spolky uzavraj smlouvu o fzi jako smlouvu o slouen spolk,
nebo jako smlouvu o splynut spolk.

57

 275
Smlouva o fzi obsahuje alespo daje o nzvu, sdle a identifikujc daj
kadho ze zastnnch spolk s uvedenm, kter spolek je zanikajc a kter
nstupnick, a rozhodn den.
276
(1) Smlouva o splynut spolk obsahuje i ujednn o stanovch nstupnickho
spolku.
(2) Dojde-li pi slouen ke zmn stanov nstupnickho spolku, obsahuje
smlouva o slouen tak ujednn o tto zmn.
277
(1) Spolen s nvrhem smlouvy o fzi vyhotov lenov statutrnch orgn
zastnnch spolk i zprvu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky
fze. Zprvu lze vyhotovit i jako spolenou pro vechny zastnn spolky.
(2) Zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze nemus bt
vyhotovena, jsou-li vichni lenov zastnnho spolku leny jeho statutrnho
nebo kontrolnho orgnu nebo souhlas-li s tm vichni lenov zastnnho spolku.
278
Zasedn lensk schze, ktermu bude nvrh smlouvy o fzi pedloen ke
schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn ped jeho konnm.
V tto lht mus bt zpstupnny vem lenm
a)
b)
c)
d)

nvrh smlouvy o fzi,

stanovy nstupnickho spolku,
vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne star ne est msc a
zprva vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky fze, je-li jej
vyhotoven nutn.
279

(1) Zastnn spolky zveejn nejmn ticet dn ped zasednm lensk

schze spolen oznmen, v nm uvedou, jakch spolk se fze tk a jak spolek
se stane nstupnickm spolkem.
(2) Nen-li spolek pjemcem plnn z veejnho rozpotu, m-li zanedbateln
poet vitel a je-li celkov ve dluh zanedbateln, posta, pokud doru
oznmen znmm vitelm.

58

 280
Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis fze stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, zhor-li se
dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku fze dobytnost
pohledvky zhor podstatnm zpsobem, m prvo na dostatenou jistotu jet ped
zpisem fze do veejnho rejstku.
281
(1) Nvrh smlouvy o fzi schvaluj lensk schze zastnnch spolk.
lensk schze me nvrh smlouvy o fzi jen schvlit, nebo odmtnout.
(2) Zasedn lenskch schz zastnnch spolk me bt svolno i jako
spolen. Tehdy lensk schze zastnnch spolk hlasuj o nvrhu smlouvy
o fzi oddlen. Pokud se vak po schvlen nvrhu smlouvy o fzi vol lenov
orgn nstupnickho spolku, mohou lensk schze zastnnch spolk
rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen.
282
Ten, kdo za zastnn spolek nvrh smlouvy o fzi podepisuje, pipoj
k podpisu krom dalch nleitost tak daj, e nvrh smlouvy schvlila lensk
schze spolku a kdy se tak stalo. Smlouva o fzi je pijata usnesenm lensk schze
poslednho ze zastnnch spolk o schvlen nvrhu smlouvy o fzi a jejm
podpisem za tento spolek.
283
Nvrh na vysloven neplatnosti smlouvy o fzi lze podat jen spolen s nvrhem
na neplatnost usnesen lensk schze schvalujcho tuto smlouvu. Prvo domhat se
neplatnosti m jen zastnn spolek nebo osoba oprvnn podat nvrh na
vysloven neplatnosti lensk schze.
284
(1) Nvrh na zpis fze do veejnho rejstku podvaj spolen vechny
zastnn spolky. Jedn-li se o fzi splynutm, podep nvrh tak lenov
statutrnho orgnu nstupnickho spolku.
(2) Na zklad nvrhu provede pslun orgn zpis fze tak, e k tmu dni
vymae ve veejnm rejstku zanikajc spolky, poznamen, kdo je jejich prvn
nstupce, a pi fzi
a) slouenm poznamen u nstupnickho spolku den innosti slouen a nzvy,
adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter se s nstupnickm spolkem
59

slouily, a ppadn dal zmny u nstupnickho spolku, pokud v dsledku fze

nastaly,
b) splynutm provede zpis nstupnickho spolku a poznamen u nho nzvy,
adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter jsou jeho prvn pedchdci.
285
Po zpisu fze do veejnho rejstku nelze smlouvu o fzi zmnit nebo zruit.
286
Zpisem fze nabvaj lenov zanikajcho spolku lenstv v nstupnickm
spolku.
287
(1) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do esti msc ode dne,
kdy byla smlouva o fzi uzavena, me ten ze zastnnch spolk, kter byl
pipraven nvrh podat, od smlouvy o fzi odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen
jedna strana, zanik tm zvazek vech stran zaloen smlouvou.
(2) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do jednoho roku ode dne,
kdy byla smlouva o fzi uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny
zastnn spolky.
(3) Spolen a nerozdln se spolkem, kter zpsobil, e nvrh na zpis fze
nebyl podn vas, nahrad ostatnm spolkm kodu z toho vzniklou lenov jeho
statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby nvrh
byl podn vas.
Rozdlen spolku
288
(1) Pi rozdlen slouenm uzavraj zastnn spolky smlouvu o rozdlen.
(2) Smlouva o rozdlen obsahuje alespo
a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch spolk s uvedenm, kter
spolek je zanikajc a kter jsou nstupnick,
b) uren, jak majetek a dluhy zanikajcho spolku pejmaj nstupnick spolky,
c) uren, kte zamstnanci zanikajcho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch
nstupnickch spolk,
d) rozhodn den.
(3) Dochz-li v dsledku rozdlen slouenm ke zmn stanov nkterho
z nstupnickch spolk, obsahuje smlouva o rozdlen tak dohodu o tto zmn.

60

(4) Nestanov-li smlouva o rozdlen jinak, nabv kad len zanikajcho

spolku ke dni innosti rozdlen lenstv ve vech nstupnickch spolcch.
289
(1) Pi rozdlen se zaloenm novch spolk vyhotov rozdlovan spolek
projekt rozdlen.
(2) Projekt obsahuje alespo
a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch spolk s uvedenm, kter
spolek je zanikajc a kter jsou nstupnick,
b) uren, jak majetek a dluhy zanikajcho spolku pejmaj nstupnick spolky,
c) uren, kte zamstnanci zanikajcho spolku se stvaj zamstnanci jednotlivch
nstupnickch spolk,
d) nvrh stanov nstupnickch spolk,
e) rozhodn den.
(3) Nestanov-li projekt rozdlen jinak, nabv kad len zanikajcho spolku
ke dni innosti rozdlen lenstv ve vech nstupnickch spolcch.
290
(1) Nen-li ze smlouvy o rozdlen nebo z projektu rozdlen zejm, jak
majetek pechz z rozdlovanho spolku na nstupnick spolky, plat, e
nstupnick spolky jsou spoluvlastnky takovho majetku.
(2) Nen-li ze smlouvy o rozdlen nebo z projektu rozdlen zejm, jak dluhy
pechzej z rozdlovanho spolku na nstupnick spolky, plat, e nstupnick
spolky jsou z tchto dluh zavzny spolen a nerozdln.
291
(1) Pi rozdlen slouenm se ustanoven o fzi pouij obdobn.
(2) Pi rozdlen se zaloenm novch spolk vyhotov statutrn orgn
rozdlovanho spolku spolen s projektem rozdlen i zprvu vysvtlujc
hospodsk i prvn dvody a dsledky rozdlen. Zprva nemus bt vyhotovena,
jsou-li vichni lenov spolku leny jeho statutrnho orgnu, anebo souhlas-li s tm
vichni lenov spolku.
292
(1) Zasedn lensk schze, ktermu bude pedloena smlouva o rozdlen nebo
projekt rozdlen ke schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn
ped jeho konnm.

61

(2) Ve lht uveden v odstavci 1 spolek zpstupn ve svm sdle vem lenm
zprvu statutrnho orgnu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky
rozdlen, je-li jej vyhotoven nutn. Zprva mus obsahovat,
a) jedn-li se o rozdlen slouenm, nvrh smlouvy o rozdlen, stanovy
nstupnickho spolku a vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne
star ne est msc, nebo
b) jedn-li se o rozdlen se zaloenm novch spolk, projekt rozdlen, vkaz
majetku a zvazk rozdlovanho spolku, jako i zahajovac rozvahy a nvrh
stanov nstupnickch spolk.
293
(1) Nejmn ticet dn ped zasednm lensk schze zveejn rozdlovan
spolek oznmen, v nm uvede, jakho spolku se rozdlen tk a kter spolky se
stanou jeho spolky nstupnickmi. V oznmen rozdlovan spolek t upozorn
vitele na jejich prvo podle 301.
(2) Nen-li spolek pjemcem plnn z veejnho rozpotu, m-li zanedbateln
poet vitel a je-li celkov ve dluhu zanedbateln, posta, pokud doru
oznmen znmm vitelm.
294
(1) Smlouvu o rozdlen schvaluj lensk schze zastnnch spolk.
Ustanoven 282 se pouije obdobn.
(2) Projekt rozdlen schvaluje lensk schze rozdlovanho spolku.
(3) lensk schze me smlouvu o rozdlen nebo projekt rozdlen jen
schvlit, nebo odmtnout.
295
(1) Rozdlovan spolek pod nvrh na zpis rozdlen do veejnho rejstku.
Jedn-li se o rozdlen slouenm, podaj spolen nvrh spolek rozdlovan
i nstupnick.
(2) Na zklad nvrhu provede pslun orgn zpis rozdlen tak, e k tmu
dni vymae ve veejnm rejstku zanikajc spolek, poznamen, kdo je jeho prvn
nstupce, a pi rozdlen
a) slouenm poznamen u nstupnickho spolku den innosti rozdlen
slouenm a nzev, adresu sdla a identifikujc daj spolku, kter se
s nstupnickm spolkem slouil a ppadn dal zmny u nstupnickho spolku,
pokud v dsledku rozdlen nastaly,

62

b) se zaloenm novch spolk provede zpis nstupnickch spolk a poznamen u

nho nzev, adresu sdla a identifikujc daj spolku, kter je jeho prvnm
pedchdcem.
296
Po zpisu rozdlen do veejnho rejstku nelze smlouvu o rozdlen ani projekt
rozdlen zmnit nebo zruit.
297
(1) Nepodaj-li pi rozdlen slouenm zastnn spolky nvrh na zpis
rozdlen do esti msc ode dne, kdy byla smlouva o rozdlen uzavena, me ten
ze zastnnch spolk, kter byl pipraven nvrh podat, od smlouvy o rozdlen
odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen jedna strana, zanikaj tm zvazky vech
stran zaloen smlouvou.
(2) Nepodaj-li pi rozdlen slouenm zastnn spolky nvrh na zpis
rozdlen do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o rozdlen uzavena, plat, e
od smlouvy odstoupily vechny zastnn spolky.
(3) Spolen a nerozdln se spolkem, kter zpsobil, e nvrh na zpis
rozdlen nebyl podn vas, nahrad ostatnm spolkm kodu z toho vzniklou
lenov jeho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten
sil, aby nvrh byl podn vas.
298
Nepod-li rozdlovan spolek pi rozdlen se zaloenm novch spolk nvrh
na zpis rozdlen do jednoho roku ode dne, kdy bylo rozhodnut o rozdlen pijato,
ru se marnm uplynutm lhty rozhodnut o rozdlen.
299
(1) Kad z nstupnickch spolk ru spolen s ostatnmi nstupnickmi
spolky za dluhy pel z rozdlovanho spolku na dal nstupnick spolek.
(2) D-li si rozdlovan spolek ocenit sv jmn posudkem znalce ustanovenho
mu soudem podle jinho zkona, a to vetn oddlenho ocenn jmn
pechzejcho na jednotliv nstupnick spolky, a spln povinnost zveejnn podle
269, ru kad nstupnick spolek za dluhy podle odstavce 1 jen do ve istho
jmn nabytho rozdlenm.
(3) Prvo z ruen podle odstavc 1 a 2 nemohou uplatnit vitel, jim se
dostalo jistoty podle 300.

63

 300
Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis rozdlen stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, pokud
proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku
rozdlen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na
dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku.
301
(1) Kad, jeho prvn zjmy jsou rozdlenm doteny, m prvo, aby mu
kterkoli ze zastnnch spolk sdlil do jednoho msce od doruen dosti, jak
jmn pechz rozdlenm na jednotliv nstupnick spolky.
(2) Nedostane-li se dlunku zaniklho spolku sdlen, kdo je po rozdlen
spolku jeho vitelem, me plnit ktermukoli z nstupnickch spolk. Nedostane-li
se viteli zaniklho spolku sdlen, kdo je po rozdlen spolku jeho dlunkem,
me poadovat plnn od kterhokoli z nstupnickch spolk.
302
Ur-li stanovy, e o fzi nebo rozdlen spolku rozhoduje jin orgn ne
lensk schze, pouij se z ustanoven o fzi nebo rozdlen spolku na rozhodovn
takovho orgnu pimen ustanoven o lensk schzi.
Oddl 3
Fundace
Pododdl 1
Obecn o fundacch
303
Fundace je prvnick osoba vytvoen majetkem vylennm k uritmu elu.
Jej innost se ve na el, k nmu byla zzena.
304
Fundace je ustavena zakladatelskm prvnm jednnm nebo zkonem, v nich
mus bt ureny i jej majetkov zajitn a el.
305
Vnitn pomry fundace upravuje jej statut.

64

Pododdl 2
Nadace
306
(1) Zakladatel zakld nadaci k trval slub spoleensky nebo hospodsky
uitenmu elu. el nadace me bt veejn prospn, spov-li v podpoe
obecnho blaha, i dobroinn, spov-li v podpoe uritho okruhu osob urench
jednotliv i jinak.
(2) Zakazuje se zaloit nadaci za elem podpory politickch stran a hnut nebo
jin asti na jejich innosti. Zakazuje se zaloit nadaci slouc vlun vdlenm
clm. Pln-li nadace zakzan el, soud ji i bez nvrhu zru a nad jej likvidaci.
307
(1) Nadace me podnikat, pokud podnikn pedstavuje pouhou vedlej innost
a vtky podnikn slou jen k podpoe jejho elu; nadace vak podnikat nesm,
pokud to zakladatel v nadan listin vylouil. Za stejnch podmnek me nadace
pevzt veden obchodn spolenosti.
(2) Nadace nesm bt neomezen rucm spolenkem obchodn spolenosti.
308
(1) Nzev nadace obsahuje slovo nadace.
(2) Pravidelnou soust nzvu nadace je oznaen poukazujc na jej el.
Zaloen nadace
309
(1) Nadace se zakld nadan listinou, kterou me bt zakldac listina nebo
pozen pro ppad smrti.
(2) Zakldac listinu nadace poizuje jedna osoba nebo vce osob.
(3) Stoj-li na stran zakladatele nadace vce osob, povauj se za zakladatele
jedinho a v zleitostech nadace mus jednat jednomysln; odmt-li nkter
z tchto osob souhlas bez vnho dvodu udlit, nahrad jej k nvrhu kterkoli
z ostatnch zakldajcch osob svm rozhodnutm soud.
(4) Nadan listina vyaduje formu veejn listiny.
310
Zakldac listina nadace obsahuje alespo
a) nzev a sdlo nadace,
65

jmno zakladatele a jeho bydlit nebo sdlo,

vymezen elu, pro kter se nadace zakld,
daj o vi vkladu kadho zakladatele,
daj o vi nadanho kapitlu,
poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a daj, jakm
zpsobem lenov sprvn rady za nadaci jednaj,
g) poet len dozor rady i jmna a bydlit jejch prvnch len, ppadn, nenli dozor rada zizovna, jmno a bydlit prvnho revizora,
h) uren sprvce vklad a
i) podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn okruh osob, jim je
lze poskytnout, nebo okruh innost, je nadace me vzhledem k svmu elu
vykonvat, anebo uren, e tyto nleitosti stanov statut nadace.
b)
c)
d)
e)
f)

311
(1) Pi zaloen nadace pozenm pro ppad smrti se do nadace vn vklad
povolnm nadace za ddice nebo nazenm odkazu. V takovm ppad nabv
zaloen nadace innosti smrt zstavitele.
(2) Je-li nadan listina obsaena v pozen pro ppad smrti, obsahuje alespo
a)
b)
c)
d)
e)

nzev nadace,
vymezen elu, pro kter se nadace zakld,
daj o vi vkladu,
daj o vi nadanho kapitlu a
podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn okruh osob, jim je
lze poskytnout, anebo uren, e tyto nleitosti stanov statut nadace.
312

(1) Neobsahuje-li pozen pro ppad smrti dal nleitosti stanoven v 310,
rozhodne o nich osoba uren v pozen, jinak vykonavatel zvti; to plat
i v ppad, e zstavitel jmenoval leny sprvn rady nebo dozor rady a nkter
z nich zemel, nen zpsobil funkci zastvat nebo ji odmtne.
(2) Rozhodnut podle odstavce 1 vyaduje formu veejn listiny.
313
(1) Neuvede-li nadan listina pedmt vkladu, plat, e se vkladov povinnost
pln v penzch.
(2) Urila-li nadan listina, e se vkladov povinnost spln vnesenm
nepenitho pedmtu, a nen-li to mon nebo nedoshne-li hodnota vkladu pi
splnn vkladov povinnosti ve uren v nadan listin, m se za to, e vkladatel
vyrovn rozdl v penzch.
66

 314
Statut nadace
(1) Statut nadace uprav alespo
a) zpsob jednn orgn nadace a
b) podmnky pro poskytovn nadanch pspvk, ppadn t okruh osob,
kterm je lze poskytovat.
(2) Nevyd-li zakladatel statut nadace spolen s nadan listinou, vyd jej po
pedchozm souhlasu dozor rady sprvn rada do jednoho msce ode dne vzniku
nadace. Nevylou-li to nadan listina, rozhoduje o zmnch statutu po pedchozm
souhlasu dozor rady sprvn rada.
(3) Nadace statut uveejn uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm
rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. Stejn prvo
lze uplatnit tak v sdle nadace.
315
Vznik nadace
(1) Nadace vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.
(2) Nvrh na zpis nadace do veejnho rejstku podv zakladatel; nen-li to
mon a neuril-li zakladatel nco jinho, pod nvrh na zpis jmnem nadace jej
sprvn rada.
316
Zmna sdla nadace
Nevyluuje-li to nadan listina, me sprvn rada po pedchozm vyjden
dozor rady zmnit sdlo nadace. K rozhodnut o pemstn sdla nadace do
zahrani se vyaduje schvlen soudu; soud pemstn sdla neschvl, nen-li pro to
vn dvod nebo ohrozila-li by zmna sdla oprvnn zjmy osob, kterm maj bt
poskytovny nadan pspvky.
Zmna nadan listiny
317
Po vzniku nadace lze nadan listinu zmnit v rozsahu a zpsobem, kter
zakladatel v nadan listin vslovn vyhradil pro sebe nebo nktermu z orgn
nadace.

67

 318
(1) Zmn-li se po vzniku nadace okolnosti natolik, e vyvolaj v zjmu nadace
rozumnou potebu zmny jejch vnitnch pomr, me zakladatel nadan listinu
zmnit, tebae si takov prvo v nadan listin nevyhradil; k platnosti zmny se
vyaduje, aby s n souhlasila sprvn rada a aby se zmna nedotkla prv tetch osob.

(2) Zmnu nadan listiny nadace zveejn; innosti zmna nabv uplynutm
t msc ode dne zveejnn. Navrhne-li soudu v tto lht ten, kdo tvrd, e jeho
prva byla zmnou nadan listiny dotena, aby rozhodl o neplatnosti zmny, me
soud rozhodnout, e se innost zmny nadan listiny odkld a do jeho
rozhodnut.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se nepouij, pokud by se zmna nadan listiny
mla tkat jej sti, o kter zakladatel v nadan listin uril, e je nezmniteln.
319
(1) Nen-li tu ji zakladatel a zmn-li se po vzniku okolnosti natolik, e vyvolaj
v zjmu nadace rozumnou potebu zmny jejch vnitnch pomr, me o zmn
nadan listiny rozhodnout na nvrh nadace soud; s podnm nvrhu mus souhlasit
sprvn rada.
(2) Soud nvrhu vyhov, pokud se navrhovan zmna nadan listiny nedotkne
prv tetch osob; souasn mus bt co nejvce eten mysl zakladatele zejm
z nadan listiny a splnny podmnky, kter zakladatel pro takov ppad v nadan
listin ppadn uril.
(3) Soud pi rozhodovn o zmn nadan listiny pihldne ke stanovisku
dozor rady a vezme zetel na zjmy tetch osob hodn prvn ochrany.
320
Uril-li zakladatel v nadan listin vslovn, e je nezmniteln nebo e nelze
mnit jej uritou st, nelze ji zmnit ani rozhodnutm soudu.
Zvltn ustanoven o zmn elu nadace
321
(1) Nezakld-li nadan listina prvo zmnit el nadace zakladateli nebo
nktermu orgnu nadace, me tento el zmnit soud na nvrh nadace schvlen
sprvn i dozor radou. Nesouhlas-li vak s takovou zmnou zakladatel nebo osoba
uren v nadan listin, soud nvrh zamtne.

68

(2) Nadace zveejn bez zbytenho odkladu po podn nvrhu oznmen

o navrhovan zmn. Kad, kdo na tom m prvn zjem, me proti nvrhu u
soudu odporovat ve lht jednoho msce ode dne, kdy bylo oznmen zveejnno.
322
Je-li dosaen elu nadace nemon nebo obtn dosaiteln z pin
zakladateli neznmch nebo pro nho nepedvdatelnch, nahrad soud na nvrh
zakladatele nebo osoby, kter na tom m prvn zjem, dosavadn el nadace
podobnm elem, ledae nadan listina uruje nco jinho.
323
Nen-li tu ji zakladatel a nen-li ani osoba, kter zakladatel poppad zaloil
prvo souhlasit se zmnou elu nadace nebo takov souhlas odmtnout, soud vezme
pi rozhodovn o zmn elu nadace zetel na znm zakladatelovy mysly a pn,
i kdy nejsou z nadan listiny zejm.
324
O zmn elu nadace z veejn prospnho na dobroinn me rozhodnout
jen soud, pokud je pro to zvl zvan dvod a nadan listina to nevyluuje.
325
Kdy se el nadace zmn, mus bt dary poskytnut ve prospch pvodnho
elu i vnosy z nich pouity k poskytovn nadanch pspvk podle pvodnho
elu, ledae drce projev jinou vli.
326
Zmn-li el nadace soud, me souasn rozhodnout i bez nvrhu, v jakm
rozsahu a po jakou dobu bude nadace pouvat vnosy z nadan jistiny
k poskytovn nadanch pspvk v souladu s pvodnm elem. Tento rozsah a
dobu stanov vdy, kdy to vyaduje spravedliv zjem osob urench vzhledem
k pvodnmu elu nadace za pjemce nadanch pspvk. Zmn-li soud el
nadace z veejn prospnho na dobroinn a nerozhodne-li o tomto rozsahu a dob,
plat, e nadace bude pouvat vnosy ze ty ptin k poskytovn nadanch
pspvk v souladu s pvodnm elem po dobu pti let ode dne, kdy se zmna stala
innou.

69

Vklady do nadace
327
(1) Vi vkladu s nepenitm pedmtem nelze urit vy stkou, ne jakou
stanovil jako hodnotu pedmtu vkladu posudek znalce.
(2) Je-li pedmt vkladu do nadace nepenit, mus splovat pedpoklad
trvalho vnosu a nesm slouit jako jistota.
328
(1) Je-li pedmtem vkladu investin cenn papr nebo nstroj pennho trhu
podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt jeho hodnota
urena tak venm prmrem z cen, za kter byly uskutenny obchody tmto
cennm paprem nebo nstrojem na regulovanm trhu v dob esti msc ped
splacenm vkladu.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li hodnota pedmtu vkladu, uren podle
odstavce 1, ovlivnna vjimenmi okolnostmi, kter by ji ke dni splnn vkladov
povinnosti vznamn zmnily.
329
(1) Je-li pedmtem vkladu jin vc ne investin cenn papr nebo nstroj
pennho trhu podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt
hodnota urena tak
a) trn hodnotou vci urenou obecn uznvanm nezvislm odbornkem za
vyuit obecn uznvanch postup a zsad oceovn ne dve ne est msc
ped splnnm vkladov povinnosti, nebo
b) v ocenn vci v etn zvrce za etn obdob bezprostedn pedchzejc
vznik vkladov povinnosti, pokud je tato vc ocenna relnou hodnotou podle
jinho prvnho pedpisu a pokud auditor ovil etn zvrku s vrokem bez
vhrad.
(2) Odstavec 1 se nepouije, pokud nastaly nov okolnosti, je by mohly
hodnotu vkladu ke dni splnn vkladov povinnosti vznamn zmnit.
330
(1) Ped vznikem nadace se vkladov povinnost spln alespo tak, aby souhrnn
ve vklad odpovdala alespo stce 500 000 K.
(2) Vklady do nadace pijme ped jejm vznikem osoba, kterou nadan listina
urila jako sprvce vklad. Zanikne-li jeho funkce, povol zakladatel, poppad
vykonavatel zvti nebo jin oprvnn osoba bez zbytenho odkladu novho
sprvce vklad; nen-li to mon, povol nov sprvce vklad sprvn rada nadace.
70

O prvech a povinnostech sprvce plat obdobn

a povinnostech len orgn prvnickch osob.

ustanoven

prvech

331
(1) Vkladov povinnost se spln pednm pedmtu vkladu sprvci vklad.
Nadace nabv vlastnick prvo k pedmtu vkladu dnem svho vzniku, ve-li vak
zkon nabyt vlastnickho prva na zpis do veejnho seznamu, nabude nadace
pedmt vkladu do vlastnictv a tmto zpisem.
(2) Je-li pedmt vkladu penit, slo jej sprvce vklad na zvltn et
u banky nebo spoitelnho a vrnho drustva, kter pro nadaci a na jej jmno zd.
Ten, kdo et vede, a do vzniku nadace neumon ze zstatku na tu vplaty a
platby, ledae se proke, e nadace nebyla platn zaloena; byla-li nadace zaloena
pozenm pro ppad smrti, vyaduje se, aby o neplatnosti zaloen rozhodl soud.
(3) Je-li pedmtem vkladu vc zapsan do veejnho seznamu, ped vkladatel
sprvci vklad i prohlen o vnesen vkladu; po vzniku nadace se jej vlastnick
prvo do veejnho seznamu zape na zklad tohoto prohlen. Vyaduje se, aby
na prohlen byl podpis vkladatele edn oven.
332
Sprvce vklad potvrd v psemn form osob, kter navrhne zpis nadace do
veejnho rejstku, kdo vkladovou povinnost splnil, kdy se tak stalo, jak je pedmt
vkladu a jak je souhrnn ve vklad. Potvrd-li sprvce vklad vy rozsah plnn,
ne jak odpovd skutenosti, ru a do ve rozdlu vitelm za dluhy nadace po
dobu pti let od vzniku nadace.
333
(1) Pevzat pedmt vkladu ped sprvce vklad nadaci bez zbytenho
odkladu po jejm vzniku.
(2) Nevznikne-li nadace, vrt sprvce vklad pedmt vkladu osob, kter jej
splatila nebo vnesla. Prvn jednn uinn sprvcem pi sprv pedmtu zavazuj
i tuto osobu.
334
(1) Po vzniku nadace lze nadan jistinu rozmnoit nadanmi dary nebo
rozhodnutm o zven nadanho kapitlu.
(2) Spluje-li nepenit pedmt daru pedpoklad trvalho vnosu a neslou-li
jako jistota, m se za to, e dar rozmnouje nadan jistinu.

71

Majetek nadace a nadan kapitl

335
Majetek nadace tvo nadan jistina a ostatn majetek.
336
(1) Nadan jistinu tvo
poppad i nadanch dar.

soubor

pedmt

vklad

do

nadace,

(2) Nadan jistina mus mt celkovou hodnotu odpovdajc alespo vi

500 000 K.
337
Penn vyjden nadan jistiny je nadan kapitl. Ve nadanho kapitlu se
zapisuje do veejnho rejstku.
338
(1) Nadace pouv svj majetek v souladu s elem uvedenm v nadan listin
i ve statutu a za podmnek tam urench k poskytovn nadanch pspvk,
k zajitn vlastn innosti k naplnn svho elu a k hrad nklad na zhodnocen
nadan jistiny i nklad na vlastn sprvu.
(2) K prvnmu jednn, kterm nadace pevezme neomezen ruen za jinou
osobu, se nepihl.
339
(1) Co tvo nadan jistinu, nelze zastavit, ani jinak pout k zajitn dluhu. To
neplat, pokud nadace provozuje obchodn zvod, v rozsahu potebnm pro jeho
plynul provoz.
(2) Zcizit lze nco z nadan jistiny, jen pokud to neodporuje vli osoby, kter
nadaci darovala dar nebo splnila vkladovou povinnost. Jinak lze nco z nadan
jistiny zcizit, jen pokud k tomu dojde za protiplnn zahrnut do nadan jistiny nebo
v ppad, e potebu zcizen vyvolala takov zmna okolnost, kterou nebylo mon
pedvdat a jinak se s n nelze vypodat ani pi vynaloen pe dnho hospode.
340
Nadace nakld s nadan jistinou s p, jakou tento zkon stanov pro sprvu
cizho majetku. Vyaduje-li se podle ustanoven o prost sprv cizho majetku
k uritmu prvnmu jednn souhlas beneficienta, vyaduje se k takovmu prvnmu
jednn pedchoz souhlas osoby uren v nadan listin; nen-li tato osoba urena,
vyaduje se pedchoz souhlas dozor rady.
72

 341
(1) Dosahuje-li nadan kapitl nebo obrat nadace v uplynulm etnm obdob
ve alespo desetkrt vy, ne stanov 330 odst. 1, podlhaj dn etn
zvrka, mimodn etn zvrka a konsolidovan etn zvrka oven
auditorem.
(2) Oven auditorem podlh etn zvrka i v ppad, rozhoduje-li se podle
n o zven nebo snen nadanho kapitlu, nebo o pemn nadace.
Zven nadanho kapitlu
342
(1) Po schvlen etn zvrky me sprvn rada do jednoho roku ode dne, ke
ktermu byly zjitny daje, z nich byla etn zvrka sestavena, rozhodnout
o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu
a) nebude-li zven nadanho kapitlu vy ne rozdl mezi v vlastnch zdroj
financovn majetku nadace vykazovanch v rozvaze na stran pasiv a nadanm
kapitlem a
b) nebudou-li ke zven nadanho kapitlu pouity vlastn zdroje, kter jsou
elov vzny a jejich el nen nadace oprvnna mnit.
(2) Rozhodnut o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu
obsahuje stku, o ni se nadan kapitl zvyuje, a oznaen zdroje, z nho se
nadan kapitl zvyuje, podle struktury vlastnch zdroj financovn majetku nadace
v etn zvrce.
(3) Zjist-li nadace z jakkoliv nsledn sestaven etn zvrky snen
vlastnch zdroj, vychz se pi rozhodovn o zven nadanho kapitlu z tto
etn zvrky.
343
(1) Zvyuje-li nadace nadan kapitl o vi daru, jeho pedmtem je vc
zpsobil bt vkladem do nadace, nesm bt rozsah zven nadanho kapitlu vy
ne jej zjitn hodnota.
(2) Rozhodnut o zven nadanho kapitlu obsahuje stku, o ni se nadan
kapitl zvyuje, a popis vci, o kterou se rozmnouje nadan jistina, spolu s dajem
o hodnot vci i s uvedenm zpsobu, jak byla tato hodnota stanovena.
Snen nadanho kapitlu
344
(1) Nezakazuje-li to nadan listina, me nadace snit nadan kapitl
zkrcenm nadan jistiny, pokud to vyaduje zjem na hospodrnjm naplovn
73

jejho elu. Snit nadan kapitl lze nanejv o stku odpovdajc ptin ve
nadanho kapitlu v prbhu pti let. Snenm nadanho kapitlu nelze pmo ani
nepmo krt nklady sprvy nadace.
(2) Rozhodnut o snen nadanho kapitlu obsahuje stku, o kterou se
nadan kapitl sniuje, a dvod, ze kterho se sniuje.
345
Zakazuje se snit nadan kapitl na stku ni ne 500 000 K.
346
Pozbude-li nadace nkterou st nadan jistiny nebo klesne-li podstatn jej
hodnota, nadace bez zbytenho odkladu nadan jistinu dopln; nen-li to dobe
mon, sn v rozsahu odpovdajcm ztrt nadan kapitl.
Spolen ustanoven
347
O zven nebo o snen nadanho kapitlu rozhoduje sprvn rada po
pedchozm souhlasu dozor rady.
348
Zven nebo snen nadanho kapitlu nabv inky dnem zpisu do
veejnho rejstku.
Pidruen fond
349
(1) Smlouvou lze nadaci svit do sprvy jako pidruen fond majetek
zpsobil bt pedmtem vkladu do nadace a povit nadaci k pouit tohoto majetku
k ujednanmu elu, souvis-li s poslnm nadace; pouit nesm spovat v podpoe
politick strany nebo politickho hnut.
(2) Smlouva vyaduje psemnou formu.
350
Je-li ujednno, e nadace bude spravovat pidruen fond pod zvltnm
oznaenm, mus oznaen obsahovat slova pidruen fond. Oznaen mus bt
uvdno souasn s nzvem nadace, kter pidruen fond spravuje.

74

 351
M se za to, e nadace vykonv prostou sprvu majetku v pidruenm fondu a
e ji vykonv za platu ve vi, jak se v obdobnch ppadech obvykle vyaduje.
352
(1) Z nakldn s pidruenm fondem vznikaj prva a povinnosti jen spravujc
nadaci. Majetek v pidruenm fondu eviduje nadace oddlen od svho majetku.
(2) Je-li nadace zruena, nalo likvidtor s pidruenm fondem tak, aby jeho
prvn povaha a el byly i nadle zachovny.
Nadan pspvek
353
(1) Nadace nesm poskytnout nadan pspvek osob, kter je lenem jejho
orgnu nebo kter je zamstnancem nadace, ani osob jim blzk.
(2) Nejsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, vyvolan na stran
zakladatele zmnou okolnost, nesm nadace poskytnout nadan pspvek svmu
zakladateli; jsou-li tu takov dvody, rozhodne sprvn rada po projednn s dozor
radou nebo s revizorem. To plat i pro ppad poskytnut nadanho pspvku osob
zakladateli blzk, ledae nadace byla zzena k podpoe osob zakladateli blzkch.
354
Kdo pijal nadan pspvek, me jej pout jen ve shod s ujednanmi
podmnkami; nadaci na podn proke, jak jej pouil. Kdo pouil nadan
pspvek v rozporu s ujednanmi podmnkami, vrt jej nadaci jako bezdvodn
obohacen.
355
(1) Nadace nesm poskytnout nadan pspvky, je-li ve vlastnch zdroj
financovn majetku nadace vykazovanch v rozvaze na stran pasiv ni ne ve
nadanho kapitlu upraven podle odstavce 2, nebo byla-li by ni ne upraven
ve nadanho kapitlu v dsledku poskytnut nadanch pspvk.
(2) K vi nadanho kapitlu se pipotou pro ely stanoven v odstavci 1
a) zven nadanho kapitlu v dsledku pijet nadanho kapitlu nebo
rozhodnut, i kdy jet nebylo zapsno do veejnho rejstku, a
b) vlastn zdroje, kter jsou elov vzny a jejich el nen nadace oprvnna
mnit.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se nepouij pro ppad poskytovn pspvk
z dar urench k tomuto elu drcem.
75

 356
Osoba, kter pijala v dobr ve nadan pspvek poskytnut v rozporu
s 355, nen povinna jej vrtit.
357
Nklady sprvy
Nadace tuje oddlen o nadanch pspvcch, o ostatnch innostech k naplnn
elu nadace a o nkladech na jej sprvu.
Vron zprva
358
(1) Nadace sestav vron zprvu do konce estho msce od uplynut
pedchzejcho etnho obdob.
(2) Vron zprva obsahuje etn zvrku a pehled o veker innosti nadace
vetn zhodnocen tto innosti.
(3) Ve vron zprv nadace uvede alespo
a) pehled o vlastnm majetku a zvazcch,
b) u jednotlivch nadanch dar pehled o osobch, kter poskytly nadan dar
v hodnot vy ne 10 000 K,
c) pehled o tom, jak byl majetek nadace pouit,
d) pehled o osobch, kterm byl poskytnut nadan pspvek v hodnot vy ne
10 000 K,
e) zhodnocen, zda nadace pi svm hospodaen dodrela pravidla pro poskytovn
nadanch pspvk podle 353 a 356, a pehled nklad na vlastn sprvu a
f) zhodnocen zkladnch daj ron etn zvrky a zprvu auditora, je-li nadace
povinna mt etn zvrku ovenou auditorem.
(4) Vyjde-li po uveejnn zprvy najevo skutenost, kter odvoduje opravu
zprvy, nadace opravu bez zbytenho odkladu provede a uveejn.
359
(1) Pod-li o to drce, nadace daje o drci ve vron zprv neuvede. Stejn
prvo m i pjemce nadanho pspvku. Pi poskytnut nadanho pspvku
v hodnot vy ne 10 000 K, me dat o zachovn anonymity jen lovk, jen
dostal nadan pspvek z humanitrnch dvod, zejmna z dvod zdravotnch.
(2) Nadace zachov anonymitu, doru-li j oprvnn osoby dost ped
schvlenm vron zprvy. lovk, jen dostal nadan pspvek z humanitrnch
dvod, vak me uplatnit sv prvo na anonymitu kdykoli, jestlie jej nadace
76

o jeho prvu pi poskytnut pspvku nepouila; m se za to, e pouen nebylo

dno.
360
(1) Nadace vron zprvu uveejn do ticeti dn od jejho schvlen sprvn
radou a zpstupn ji tak ve svm sdle. Nen-li nadace zzena jako veejn
prospn, posta zpstupnit vron zprvu v jejm sdle.
(2) Neschvlila-li sprvn rada vron zprvu, uveejn nadace vron zprvu
zpsobem upravenm v odstavci 1 nejpozdji do konce bezprostedn nsledujcho
etnho obdob a uvede, e vron zprva nebyla schvlena a z jakch dvod.
361
Kad me ve veejnm rejstku do vron zprvy nahlet a init si z n
vpisy, opisy nebo kopie. Stejn prvo lze uplatnit tak v sdle nadace.
Sprvn rada
362
Sprvn rada je statutrn orgn nadace; m alespo ti leny.
363
Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv ve sprvn rad zpsobil
osoba, kter
a) je lenem dozor rady nadace,
b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo
c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn.
364
Neur-li nadan listina jin funkn obdob lena sprvn rady, je ptilet.
Nevylou-li to nadan listina, lze lena sprvn rady volit i opakovan.
365
(1) Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny sprvn rada
sama.
(2) Nadan listina me stanovit, e urit poet len sprvn rady mus bt
zvolen z kandidt navrench sprvn rad osobami urenmi nadan listinou,
ppadn osobami urenmi zpsobem tam stanovenm.

77

 366
Nestanov-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada z funkce svho
lena, kter zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter
poruil zkon zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho
msce ode dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti
msc ode dne, kdy tento dvod vznikl, odvol lena sprvn rady z funkce soud na
nvrh osoby, kter osvd prvn zjem; prvo domhat se odvoln lena sprvn
rady zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode dne, kdy dvod k odvoln vznikl.
367
(1) Zanikne-li lenstv ve sprvn rad, zvol sprvn rada novho lena do t
msc. Neuin-li to, jmenuje novho lena sprvn rady soud na nvrh dozor rady
nebo na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem, na dobu, dokud sprvn rada
nezvol novho lena.
(2) Soud jmenuje novho lena sprvn rady i bez nvrhu, je-li sprvn rada pro
pokles potu svch len neschopna usnst se na nov volb.
Dozor rada
368
(1) Dozor rada je kontroln a revizn orgn nadace; m alespo ti leny.
(2) Dozor rada mus bt zzena, dosahuje-li nadan kapitl ve alespo
desetkrt vy, ne stanov 330 odst. 1.
369
Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv v dozor rad zpsobil
osoba, kter
a) je lenem sprvn rady nebo likvidtorem,
b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo
c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn.
370
(1) Nesv-li nadan listina nebo v mezch jejho uren statut nadace dozor
rad dal psobnost, dozor rada
a) dohl, zda sprvn rada vykonv psobnost podle zkona a ve shod s nadan
listinou i statutem,
b) kontroluje plnn podmnek stanovench pro poskytovn nadanch pspvk,
c) upozoruje sprvn radu na zjitn nedostatky a podv nvrhy na jejich
odstrann,
78

d) kontroluje, jak je vedeno etnictv a pezkoumv ron, mimodnou

a konsolidovanou etn zvrku,
e) vyjaduje se k vron zprv a
f) nejmn jedenkrt ron podv sprvn rad v psemn form zprvu o sv
kontroln innosti.
(2) Dozor rada zastupuje nadaci proti lenu sprvn rady, jako i v kad
zleitosti, kdy zjem len sprvn rady odporuje zjmm nadace. Za tm elem
pov dozor rada jednoho ze svch len.
371
(1) Dozor rada svol zasedn sprvn rady, pokud tak k nvrhu dozor rady
neuin pedseda sprvn rady.
(2) V rozsahu psobnosti dozor rady me jej poven len nahlet do
doklad nadace a poadovat od len dalch orgn nadace nebo jejch zamstnanc
vysvtlen k jednotlivm zleitostem.
372
Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny dozor rada
sama. Pro volbu a odvoln len dozor rady a pro jejich funkn obdob plat
obdobn ustanoven o sprvn rad.
Revizor
373
(1) Nen-li zzena dozor rada, vykonv jej psobnost revizor.
(2) Nadan listina nebo statut nadace mohou stanovit, e funkci revizora bude
vykonvat prvnick osoba, jej pedmt innosti umouje vkon kontroln
a revizn innosti, a e tuto funkci bude vykonvat i po neuritou dobu.
374
(1) Pro zpsobilost bt revizorem plat obdobn 369. Je-li revizorem prvnick
osoba, me vykonvat jej prva a povinnosti spojen s funkc revizora jej
zstupce, kter spluje podmnky podle vty prvn.
(2) Neur-li nadan listina obdob krat, je funkn obdob revizora ptilet.
Revizora lze volit i opakovan, pokud to nadan listina nevylou.
375
(1) Neur-li nadan listina jin zpsob, vol a odvolv revizora sprvn rada.

79

(2) Neur-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada revizora, kter
zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter poruil zkon
zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho msce ode
dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti msc ode dne,
kdy tento dvod vznikl, odvol revizora soud na nvrh osoby, kter osvd prvn
zjem; prvo domhat se odvoln revizora zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode
dne, kdy dvod k odvoln vznikl.
Zruen nadace s likvidac
376
Bylo-li dosaeno elu, pro kter byla nadace zaloena, je nadace zruena
a sprvn rada zvol likvidtora.
377
(1) Soud zru nadaci s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem,
nebo i bez nvrhu v ppad, e
a) nadace vyvj innost zakzanou v 145 nebo jedn v rozporu s 307,
b) se nadace stane neomezen rucm spolenkem obchodn spolenosti,
c) nadace zvan nebo opakovan poruuje zkaz poskytovat nadan pspvek
osob uveden v 353,
d) nadace neposkytuje nadan pspvky dle ne dva roky, ani pro to m vn
dvod,
e) nadace nakld s nadan jistinou v rozporu s 339,
f) se hodnota nadan jistiny sn pod vi 500 000 K, a e tento stav trv dle
ne jeden rok od konce etnho obdob, v nm k snen hodnoty nadan
jistiny dolo,
g) nadan jistina nepin dn vnos po dobu del ne dva roky, nebo
h) nen trvale mon, aby nadace nadle plnila svj el.
(2) Tmto ustanovenm nen doten 172.
378
(1) Likvidtor zpen likvidan podstatu v rozsahu nutnm pro vyrovnn
dluh nadace. S likvidanm zstatkem nalo podle nadan listiny.
(2) Ur-li nadan listina veejn prospn nadace, e m bt likvidan
zstatek pouit k jinm ne veejn prospnm clm, nepihl se k tomu.
379
(1) Neur-li nadan listina, jak m bt s likvidanm zstatkem naloeno,
nabdne jej likvidtor nadaci s obdobnm elem. Je-li vak pro to vn dvod,
80

me sprvn rada rozhodnout, e se likvidan zstatek pednostn nabdne obci,

kraji nebo sttu.
(2) Nen-li dobe mon nadaci s obdobnm elem likvidan zstatek
nabdnout, anebo je-li nabdka uinn podle odstavce 1 odmtnuta, nabdne
likvidtor likvidan zstatek obci, na jejm zem m nadace sdlo. Nepijme-li
obec nabdku ani do dvou msc ode dne jej innosti, nabv likvidan zstatek
kraj, na jeho zem m nadace sdlo.
380
Zsk-li likvidan zstatek obec, kraj nebo stt, pouije likvidan zstatek jen
k veejn prospnmu cli.
381
Obdrela-li nadace elov vzan plnn z veejnho rozpotu, ustanoven
378 se nepouije a likvidtor nalo s pslunou st likvidanho zstatku podle
rozhodnut pslunho orgnu.

Pemna nadace
382
(1) K pemn nadace me dojt jej fz slouenm s jinou nadac nebo
s nadanm fondem, anebo zmnou prvn formy na nadan fond.
(2) Nadaci lze slouit s jinou nadac nebo s nadanm fondem, pokud to nadan
listina nevyluuje a zastnn osoby slou tmu nebo obdobnmu elu. Pi
slouen nadace s nadanm fondem mus bt nstupnickou osobou nadace.
383
(1) Smlouva o slouen obsahuje alespo
a) daje o nzvu, sdle a identifikujc daj zastnnch osob s uvedenm, kter
z nich je zanikajc a kter nstupnick,
b) uren, v jak struktue pejm nstupnick osoba sloky vlastnho kapitlu
a cizho kapitlu zanikajc osoby, je nejsou zvazkem,
c) vi nadanho kapitlu, je-li nstupnickou osobou nadace,
d) dohodu o zmn statutu nstupnick osoby, dochz-li v dsledku slouen
k takov zmn,
e) rozhodn den.
(2) Sluuj-li se nadace, je ve nadanho kapitlu podle odstavce 1 psm. c)
dna soutem nadanch kapitl sluovanch nadac. Pi slouen nadanho fondu
81

s nadac jako nstupnickou osobou me bt nadan kapitl zven za podmnek

uvedench v 342; v takovm ppad mus smlouva o slouen obsahovat
nleitosti uveden v 342 odst. 2.
(3) Smlouva o slouen vyaduje formu veejn listiny.
384
(1) Zastnn osoby si ped uzavenm smlouvy o slouen navzjem zpstupn
sv etnictv a poskytnou dal informace a psemnosti potebn pro posouzen
prvnch a hospodskch dsledk slouen.
(2) Kdo se seznm s daji podle odstavce 1, zachov mlenlivost
o skutenostech, kter zkon zakazuje uveejnit nebo jejich prozrazen me
zastnn osob zpsobit vnou jmu.
385
Dozor rady nebo revizoi zastnnch osob pezkoumaj etnictv kad ze
zastnnch osob a sestav zprvu o skutenostech, kter jsou pedmtem jejich
etnictv vetn stanoviska k nvrhu smlouvy o slouen a k hospodskm
dsledkm slouen; zprvu lze sestavit i jako spolenou pro vechny zastnn
osoby.
386
(1) Je-li sestavena zprva podle 385, rozhodnou o slouen sprvn rady
zastnnch osob. Zasedn sprvn rady mus bt ohleno nejmn ticet dn ped
jeho konnm; v tto lht se kadmu lenu sprvn rady zpstupn
a) nvrh smlouvy o slouen,
b) m-li dojt v dsledku slouen ke zmn stanov nstupnick osoby, jej stanovy,
c) etn zvrky vech zastnnch osob; je-li etn zvrka sestavena z daj
ke dni, od nho ke dni vyhotoven nvrhu smlouvy o slouen uplynulo vce
ne est msc, tak mezitmn etn zvrka pslun osoby,
d) zahajovac rozvaha nstupnick osoby a
e) zprva podle 385.
(2) Sprvn rada me nvrh smlouvy o slouen jen pijmout nebo odmtnout.
(3) Svol-li se zasedn sprvnch rad zastnnch osob jako spolen, hlasuj
jednotliv sprvn rady o nvrhu smlouvy o slouen oddlen. Pokud se vak po
schvlen smlouvy vol lenov orgn nstupnick osoby, mohou sprvn rady
zastnnch osob rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen.

82

 387
(1) Zastnn osoby zveejn nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady
spolen oznmen, v nm uvedou, jakch osob se slouen tk a kter z nich se
stane nstupnickou osobou.
(2) Pihls-li vitel zastnn osoby pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis slouen stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, pokud
proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku
slouen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na
dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku.
388
Prvo domhat se neplatnosti smlouvy o slouen m jen zastnn osoba, len
sprvn rady, len dozor rady nebo revizor; toto prvo zanik, nen-li nvrh podn
do t msc ode dne, kdy se konalo zasedn sprvn rady.
389
(1) Nvrh na zpis slouen do veejnho rejstku podvaj spolen vechny
zastnn osoby; nvrh podep tak lenov statutrnho orgnu nstupnick
osoby.
(2) Na zklad nvrhu se provede zpis slouen tak, e k tmu dni vymae
ve veejnm rejstku zanikajc osoby, poznamen, kdo je jejich prvn nstupce, a u
nstupnick osoby uvede den innosti slouen a nzvy, adresy sdla a identifikujc
daje osob, kter se s nstupnickou osobou slouily, a ppadn dal zmny
u nstupnick osoby, pokud v dsledku slouen nastaly.
390
(1) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do esti msc ode
dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, me kterkoli z tch zastnnch
osob, kter byla pipravena nvrh podat, od smlouvy odstoupit. Odstoup-li od
smlouvy i jen jedna strana, zanikaj tm zvazky vech stran, zaloen smlouvou.
(2) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do jednoho roku ode
dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny
zastnn osoby.
(3) Spolen a nerozdln se zastnnou osobou, kter zpsobila, e nvrh na
zpis slouen nebyl podn vas, nahrad ostatnm zastnnm osobm kodu z toho
vzniklou lenov jejho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli
dostaten sil, aby nvrh byl podn vas.

83

Zmna prvn formy nadace na nadan fond

391
(1) Pipust-li to nadan listina vslovn, me sprvn rada po pedchozm
vyjden dozor rady nebo revizora rozhodnout o zmn prvn formy nadace na
nadan fond, avak jen pokud dolo ke snen hodnoty nadan jistiny pod vi
stanovenou v 330 odst. 1 na dobu nikoli pechodnou.
(2) Rozhodnut o zmn prvn formy mus obsahovat
a)
b)
c)
d)

oznaen nadace nzvem, sdlem a identifikujcm dajem,

nzev nadanho fondu po zmn prvn formy,
rozhodn den,
daje o lenech orgn nadanho fondu, kter se zapisuj do veejnho rejstku.
(3) Rozhodnut vyaduje formu veejn listiny.
392

Rozhodnut o zmn prvn formy nabv innosti dnem zpisu do veejnho

rejstku.
393
(1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady nadace zveejn oznmen
o zmru pijmout rozhodnut o zmn prvn formy.
(2) Vitel nadace, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis zmny prvn formy stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn
sv pohledvky dostatenou jistotou, jestlie se v dsledku zmny prvn formy jej
dobytnost zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy dobytnost
jeho pohledvky podstatnm zpsobem zhor, nle mu dostaten jistota jet ped
zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku.
Pododdl 3
Nadan fond
394
(1) Zakladatel zakld nadan fond k elu uitenmu spoleensky nebo
hospodsky.
(2) Nzev nadanho fondu mus obsahovat slova nadan fond.
395
Nadan fond se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti.
84

 396
(1) Zakladatelsk prvn jednn obsahuje alespo
nzev a sdlo nadanho fondu,
jmno zakladatele a jeho bydlit nebo sdlo,
vymezen elu, pro kter se nadan fond zakld,
daj o vi vkladu, poppad o jeho nepenitm pedmtu,
poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a daj, jakm
zpsobem lenov sprvn rady za nadan fond jednaj,
f) poet len dozor rady i jmna a bydlit jejch prvnch len, nebo jmno a
bydlit prvnho revizora,
g) uren sprvce vklad a
h) podmnky pro poskytovn pspvk z majetku nadanho fondu nebo vymezen
okruhu innost, je nadan fond me vzhledem k svmu elu vykonvat.
a)
b)
c)
d)
e)

(2) Zakld-li se nadan fond pozenm pro ppad smrti a neur-li zakladatel ani
zpsob jmenovn prvnch len sprvn a dozor rady, poppad prvnho revizora,
jmenuje je vykonavatel zvti; jinak je jmenuje soud na nvrh osoby, kter na tom
osvd prvn zjem.
397
Vznik nadanho fondu
Nadan fond vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.
398
(1) Majetek nadanho fondu tvo soubor vznikl z vklad a dar, jejich
pedmt nemus splovat pedpoklad trvalho vnosu. Co je v majetku nadanho
fondu, nelze zastavit, ani jinak pout k zajitn dluhu; k prvnmu jednn, kter
tomu odporuje, se nepihl.
(2) Majetek nadanho fondu lze zcizit, je-li to v souladu s elem nadanho
fondu. Lze jej t pout k investici povaovan za obezetnou.
(3) Nadan fond nevytv nadan jistinu ani nadan kapitl.
399
(1) Pipust-li to vslovn zakladatelsk prvn jednn, me sprvn rada
rozhodnout po pedchozm vyjden dozor rady nebo revizora o zmn prvn
formy nadanho fondu na nadaci. Rozhodnut o zmn prvn formy mus obsahovat
alespo oznaen nadanho fondu nzvem, sdlem a identifikujcm dajem
a nleitosti stanoven pro nadan listinu.
(2) Rozhodnut vyaduje formu veejn listiny.
85

 400
(1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady zveejn nadan fond
oznmen o zmru zmnit prvn formu.
(2) Vitel nadanho fondu, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode
dne, kdy se zpis zmny stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn sv
pohledvky dostatenou jistotou, zhor-li se v dsledku zmny prvn formy
dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy
dobytnost jeho pohledvky zhor podstatnm zpsobem, nle mu dostaten
jistota jet ped zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku.
401
(1) Nen-li trvale mon, aby nadan fond nadle plnil svj el, rozhodne
sprvn rada o zruen nadanho fondu s likvidac a zvol likvidtora.
(2) Nepln-li nadan fond el, ke ktermu byl zzen, soud jej zru na nvrh
osoby, kter na tom osvd prvn zjem, a nad jeho likvidaci.
Oddl 4
stav
402
stav je prvnick osoba ustaven za elem provozovn innosti uiten
spoleensky nebo hospodsky s vyuitm sv osobn a majetkov sloky. stav
provozuje innost, jej vsledky jsou kadmu rovnocenn dostupn za podmnek
pedem stanovench.
403
Provozuje-li stav obchodn zvod nebo jinou vedlej innost, nesm bt provoz
na jmu jakosti, rozsahu a dostupnosti slueb poskytovanch v rmci hlavn innosti
stavu. Zisk me stav pout jen k podpoe innosti, pro ni byl zaloen, a k
hrad nklad na vlastn sprvu.
404
Nzev stavu
Nzev stavu mus obsahovat slova zapsan stav, posta vak zkratka z. .

86

 405
Zaloen stavu
(1) stav se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti.
Zakladatelsk prvn jednn obsahuje alespo
a) nzev stavu a jeho sdlo,
b) el stavu vymezenm pedmtu jeho innosti, poppad i pedmt jeho
podnikn,
c) daj o vi vkladu, poppad o jeho nepenitm pedmtu,
d) poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a
e) podrobnosti o vnitn organizaci stavu, nevyhrad-li se jej prava statutu
stavu.
(2) Zd-li zakladatelsk prvn jednn dozor radu, uvedou se v nm poet len
dozor rady a jmna i bydlit jejch prvnch len.
406
(1) O zmnch zakladatelskho prvnho jednn rozhoduje i za trvn stavu
zakladatel.
(2) Nen-li rozhodovn zakladatele mon, nabv jeho prva vi stavu osoba
uren zakladatelskm prvnm jednnm v rozsahu tam uvedenm, jinak je nabv
sprvn rada; v takovm ppad se vak k rozhodnut sprvn rady o zmn elu
stavu nebo o jeho zruen vyaduje pedchoz souhlas soudu.
407
Vznik stavu
stav vznik zpisem do veejnho rejstku.
408
editel
(1) editel je statutrn orgn stavu. Statut me pro tento orgn zvolit i jin
oznaen, pokud tm nevzbud klamn dojem o jeho povaze.
(2) editel neme bt lenem sprvn rady a byla-li zzena dozor rada nebo
jin orgn obdobn povahy, pak ani lenem takovho orgnu. Byla-li editelem
zvolena osoba odsouzen za mysln trestn in, nepihl se k volb.

87

Sprvn rada
409
(1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin zpsob, jmenuje a odvolv leny
sprvn rady zakladatel. Nen-li to mon, vol a odvolv leny sprvn rady dozor
rada, pokud byla zzena; jinak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama.
(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin funkn obdob lena sprvn
rady, je tlet. Nevylou-li to zakladatelsk prvn jednn, lze lena sprvn rady
volit i opakovan; pokud vak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama, lze tut
osobu opakovan zvolit nanejv na dv po sob jdouc funkn obdob.
(3) Byla-li zzena dozor rada, je lenstv ve sprvn rad a v dozor rad
nesluiteln.
410
Sprvn rada vol i odvolv editele, dohl na vkon jeho psobnosti
a rozhoduje o prvnch jednnch stavu vi editeli; nen-li ureno jinak, projevuje
za stav pi tchto prvnch jednnch vli pedseda sprvn rady.
411
(1) Sprvn rada schvaluje rozpoet, dnou a mimodnou etn zvrku
a vron zprvu stavu.
(2) Sprvn rada rozhoduje o zahjen provozu obchodnho zvodu nebo jin
vedlej innosti stavu nebo o zmn jejho pedmtu, pokud zakladatelsk prvn
jednn neur nco jinho.
412
(1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn dal omezen, udluje sprvn rada
pedchoz souhlas k prvnmu jednn, kterm stav
a)
b)
c)
d)

nabv nebo pozbv vlastnickho prva k nemovit vci,

vlastn nemovitou vc zatuje,
nabv nebo pozbv prvo autorsk nebo prmyslov nebo
zakld jinou prvnickou osobu nebo se na takov osob podl vkladem.

(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn nco jinho, udluje sprvn rada
pedchoz souhlas i k prvnmu jednn, kterm stav nabv nebo pozbv
vlastnick prvo k movit vci, jej hodnota je vy ne hodnota zakzky malho
rozsahu podle zkona upravujcho veejn zakzky.

88

 413
Statut stavu
(1) Ur-li to zakladatelsk prvn jednn nebo je-li to eln, vyd sprvn rada
statut stavu a uprav v nm vnitn organizaci stavu a podrobnosti o jeho innosti.
(2) stav statut uveejn uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm
rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. Stejn
prvo lze uplatnit tak v sdle stavu.
414
Neur-li zakldac listina, e lenm orgn stavu nle za vkon funkce
odmna a zpsob jejho uren, plat, e editeli nle odmna obvykl a m se za to,
e funkce len ostatnch orgn jsou estn. V takovm ppad ur vi odmny
editele nebo zpsob jejho uren sprvn rada.
415
(1) stav tuje oddlen o nkladech a vnosech spojench s hlavnm
pedmtem innosti, s provozem obchodnho zvodu nebo jinou vedlej innost a se
sprvou stavu.
(2) etn zvrku stavu ovuje auditor, pokud mu to ukld zakladatelsk
prvn jednn nebo statut, anebo pokud ve istho obratu stavu pekro deset
milion K. V tchto ppadech auditor ovuje i vron zprvu stavu.
416
Vron zprva
(1) Vron zprva stavu obsahuje krom nleitost stanovench jinm
prvnm pedpisem upravujcm etnictv dal vznamnj daje o innosti
a hospodaen stavu, vetn ve plnn poskytnutch lenm orgn stavu,
a o ppadnch zmnch zakladatelskho prvnho jednn nebo zmnch lenstv
v orgnech stavu.
(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn i dal zpsob uveejnn, uveejn stav
vron zprvu nejpozdji do esti msc po skonen etnho obdob uloenm do
sbrky listin. Kad me ve veejnm rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj
vpisy, opisy nebo kopie.
417
Nenapluje-li stav dlouhodob svj el, zru jej soud na nvrh osoby, kter
osvd prvn zjem.
89

 418
V ostatnm se na prvn pomry stavu pouij obdobn ustanoven o nadaci;
nepouij se vak ustanoven o nadan jistin a nadanm kapitlu.
Dl 4
Spotebitel
419
Spotebitelem je kad lovk, kter mimo rmec sv podnikatelsk innosti
nebo mimo rmec samostatnho vkonu svho povoln uzavr smlouvu
s podnikatelem nebo s nm jinak jedn.
Dl 5
Podnikatel
420
(1) Kdo samostatn vykonv na vlastn et a odpovdnost vdlenou innost
ivnostenskm nebo obdobnm zpsobem se zmrem init tak soustavn za elem
dosaen zisku, je povaovn se zetelem k tto innosti za podnikatele.
(2) Pro ely ochrany spotebitele a pro ely 1963 se za podnikatele povauje
tak kad osoba, kter uzavr smlouvy souvisejc s vlastn obchodn, vrobn nebo
obdobnou innost i pi samostatnm vkonu svho povoln, poppad osoba,
kter jedn jmnem nebo na et podnikatele.
421
(1) Za podnikatele se povauje osoba zapsan v obchodnm rejstku. Za jakch
podmnek se osoby zapisuj do obchodnho rejstku, stanov jin zkon.
(2) M se za to, e podnikatelem je osoba, kter m k podnikn ivnostensk
nebo jin oprvnn podle jinho zkona.
422
Podnikatel, kter nem obchodn firmu, prvn jedn pi svm podnikn pod
vlastnm jmnem; pipoj-li k nmu dodatky charakterizujc ble jeho osobu nebo
obchodn zvod, nesm bt klamav.

90

Obchodn firma
423
(1) Obchodn firma je jmno, pod kterm je podnikatel zapsn do obchodnho
rejstku. Podnikatel nesm mt vc obchodnch firem.
(2) Ochrana prv k obchodn firm nle tomu, kdo ji po prvu pouil poprv.
Kdo byl doten ve svm prvu k obchodn firm, m stejn prva jako pi ochran
ped nekalou sout.
424
Obchodn firma nesm bt zamniteln s jinou obchodn firmou ani nesm
psobit klamav.
425
(1) lovk se zape do obchodnho rejstku pod obchodn firmou tvoenou
zpravidla jeho jmnem. Zmn-li se jeho jmno, me pouvat v obchodn firm
i nadle sv dvj jmno; zmnu jmna vak uveejn.
(2) Zape-li se lovk do obchodnho rejstku pod jinou obchodn firmou ne
pod svm jmnem, mus bt zejm, e nejde o obchodn firmu prvnick osoby.
426
Je-li vce obchodnch zvod nkolika podnikatel spojeno do podnikatelskho
seskupen, mohou jejich jmna nebo obchodn firmy obsahovat shodn prvky;
veejnost vak mus bt schopna je odliit.
427
(1) Kdo nabude obchodn firmu, m prvo ji pouvat, pokud k tomu m souhlas
svho pedchdce nebo jeho prvnho nstupce; vyaduje se vak, aby k obchodn
firm pipojil daj vyjadujc prvn nstupnictv.
(2) Pi pemn prvnick osoby pejde obchodn firma na prvnho nstupce,
pokud s tm souhlas; souhlas jin osoby se nevyaduje. M-li prvnick osoba vce
prvnch nstupc a neur-li se, na kterho z nich obchodn firma pechz, nepejde
obchodn firma na dnho z nich.
428
Odvolat souhlas s uitm svho jmna v obchodn firm prvnick osoby m
prvo ten, kdo k tomu m tak zvan dvod, e po nm nelze spravedliv
poadovat, aby jeho jmno bylo v obchodn firm vyuvno; takovm dvodem
me bt zejmna zmna pevaujc povahy podnikn prvnick osoby nebo zmna
91

vlastnick struktury obchodn korporace. Za tchto podmnek m prvo odvolat

souhlas i prvn nstupce osoby, kter souhlas udlila.
429
Sdlo podnikatele
(1) Sdlo podnikatele se ur adresou zapsanou ve veejnm rejstku.
Nezapisuje-li se fyzick osoba jako podnikatel do veejnho rejstku, je jeho sdlem
msto, kde m hlavn obchodn zvod, poppad kde m bydlit.
(2) Uvd-li podnikatel jako sv sdlo jin msto ne sv sdlo skuten, me se
kad dovolat i jeho skutenho sdla. Proti tomu, kdo se dovol sdla podnikatele
zapsanho ve veejnm rejstku, neme podnikatel namtat, e m skuten sdlo
v jinm mst.
Zastoupen podnikatele
430
(1) Pov-li podnikatel nkoho pi provozu obchodnho zvodu uritou innost,
zastupuje tato osoba podnikatele ve vech jednnch, k nim pi tto innosti obvykle
dochz.
(2) Podnikatele zavazuje i jednn jin osoby v jeho provozovn, pokud byla
tet osoba v dobr ve, e jednajc osoba je k jednn oprvnna.
431
Pekro-li zstupce podnikatele zstup oprvnn, podnikatele prvn jednn
zavazuje; to neplat, vdla-li tet osoba o pekroen nebo musela-li o nm vdt
vzhledem k okolnostem ppadu.
432
Zkaz konkurence
(1) Osoba, kter vystupuje jako podnikatelv zstupce pi provozu obchodnho
zvodu, nesm bez souhlasu podnikatele init na vlastn nebo ciz et nic, co spad
do oboru obchodnho zvodu. Stane-li se tak, me se podnikatel domhat, aby se
jeho zstupce takovho jednn zdrel.
(2) Jednal-li zstupce na vlastn et, me se podnikatel domhat, aby
zstupcovo jednn bylo prohleno za uinn na jeho et. Jednal-li zstupce na
ciz et, me se podnikatel domhat, aby mu bylo postoupeno prvo na odmnu
nebo aby mu byla vydna odmna ji poskytnut. Tato prva zanikaj, pokud nebyla
uplatnna do t msc ode dne, kdy se podnikatel o jednn dozvdl, nejpozdji
vak rok ode dne, kdy k jednn dolo.
92

(3) Namsto prva podle odstavce 2 me podnikatel poadovat nhradu kody;

to vak jen tehdy, ml-li a mohl zstupce vdt, e svou innost podnikatele
pokozuje. Ml-li a mohl vdt tak ten, v jeho prospch podnikatelv zstupce
nedovolen jednal, e jde o innost pokozujc podnikatele, je povinen k nhrad
kody tak on.
433
(1) Kdo jako podnikatel vystupuje vi dalm osobm v hospodskm styku,
nesm svou kvalitu odbornka ani sv hospodsk postaven zneut k vytven
nebo k vyuit zvislosti slab strany a k dosaen zejm a nedvodn nerovnovhy
ve vzjemnch prvech a povinnostech stran.
(2) M se za to, e slab stranou je vdy osoba, kter vi podnikateli
v hospodskm styku vystupuje mimo souvislost s vlastnm podniknm.
434
D-li podnikatel veejnosti najevo, ve kterm mst podnik, umon veejnosti
vstupovat s nm v tomto mst do prvnho styku v uren provozn dob; jinak
v dob obvykl.
435
(1) Kad podnikatel mus uvdt na obchodnch listinch a v rmci informac
zpstupovanch veejnosti prostednictvm dlkovho pstupu sv jmno a sdlo.
Podnikatel zapsan v obchodnm rejstku uvede na obchodn listin t daj o tomto
zpisu vetn oddlu a vloky; podnikatel zapsan v jinm veejnm rejstku uvede
daj o svm zpisu do tohoto rejstku; podnikatel nezapsan ve veejnm rejstku
uvede daj o svm zpisu do jin evidence. Byl-li podnikateli pidlen identifikujc
daj, uvede i ten.
(2) Na listin podle odstavce 1 lze uvst i dal daje, nejsou-li zpsobil vyvolat
klamav dojem.
Hlava III
Zastoupen
Dl 1
Veobecn ustanoven
436
(1) Kdo je oprvnn prvn jednat jmnem jinho, je jeho zstupcem; ze
zastoupen vznikaj prva a povinnosti pmo zastoupenmu. Nen-li zejm, e
nkdo jedn za jinho, plat, e jedn vlastnm jmnem.
93

(2) Je-li zstupce v dobr ve nebo musel-li vdt o urit okolnosti, pihl se
k tomu i u zastoupenho; to neplat, jedn-li se o okolnost, o kter se zstupce
dozvdl ped vznikem zastoupen. Nen-li zastoupen v dobr ve, neme se
dovolat dobr vry zstupce.
437
(1) Zastoupit jinho neme ten, jeho zjmy jsou v rozporu se zjmy
zastoupenho, ledae pi smluvnm zastoupen zastoupen o takovm rozporu vdl
nebo musel vdt.
(2) Jednal-li zstupce, jeho zjem je v rozporu se zjmem zastoupenho, s tet
osobou a vdla-li tato osoba o tto okolnosti nebo musela-li o n vdt, me se
toho zastoupen dovolat. M se za to, e tu je rozpor v zjmech zstupce
a zastoupenho, pokud zstupce jedn i za tuto tet osobu nebo pokud jedn ve
vlastn zleitosti.
438
Zstupce jedn osobn. Dalho zstupce me povit, je-li to se zastoupenm
ujednno nebo vyaduje-li to nutn poteba, odpovd vak za dn vbr jeho
osoby.
439
M-li zastoupen pro tut zleitost vce zstupc, m se za to, e kad z nich
me jednat samostatn.
440
(1) Pekroil-li zstupce zstup oprvnn, zavazuje prvn jednn
zastoupenho, pokud pekroen schvl bez zbytenho odkladu. To plat
i v ppad, kdy za jinho prvn jedn osoba, kter k tomu nen oprvnna.
(2) Nen-li prvn jednn bez zbytenho odkladu schvleno, je osoba, kter
prvn jednala za jinho, zavzna sama. Osoba, se kterou bylo jednno a kter byla
v dobr ve, me na jednajcm poadovat, aby splnil, co bylo ujednno, anebo aby
nahradil kodu.

94

Dl 2
Smluvn zastoupen
Oddl 1
Obecn ustanoven
441
(1) Ujednaj-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednanm rozsahu
jako zmocnnec.
(2) Zmocnitel uvede rozsah zstupho oprvnn v pln moci. Netk-li se
zastoupen jen uritho prvnho jednn, udl se pln moc v psemn form.
Vyaduje-li se pro prvn jednn zvltn forma, udl se v te form i pln moc.
442
Zmocnitel se neme vzdt prva odvolat zmocnn, ujednaj-li si vak strany
pro jeho odvoln urit dvody, nelze zmocnn odvolat z jinho dvodu. To
neplat, m-li zmocnitel pro odvoln zmocnn zvl zvan dvod.
443
Pi zmocnn prvnick osoby nle vkon zstupho oprvnn do psobnosti
jejho statutrnho orgnu. K vkonu zastoupen je oprvnna i osoba, kterou
statutrn orgn ur.
444
(1) Kdo vlastn vinou vyvol u tet osoby domnnku, e zmocnil nkoho jinho
k prvnmu jednn, neme se dovolat nedostatku zmocnn, byla-li tet osoba
v dobr ve a mohla-li rozumn pedpokldat, e zmocnn bylo udleno.
(2) Dal-li zmocnitel jin osob najevo, e zmocnnce zmocnil k uritm
prvnm jednnm, me se vi n dovolat, e zmocnn pozdji zaniklo, jen pokud
j to ped zmocnncovm jednnm oznmil, nebo pokud tato osoba pi
zmocnncov jednn o zniku vdla.
445
Jednala-li jako zstupce osoba nezpsobil v pslun zleitosti sama prvn
jednat, nelze se toho dovolat vi tomu, kdo o tto skutenosti nevdl ani nemohl
vdt.

95

 446
Pekroil-li zmocnnec zstup oprvnn a nesouhlas-li s tm zmocnitel,
oznm to osob, se kterou zmocnnec prvn jednal, bez zbytenho odkladu pot,
co se o prvnm jednn dozvdl. Neuin-li to, plat, e pekroen schvlil; to
neplat, pokud osoba, s n zstupce prvn jednal, mla a mohla z okolnost bez
pochybnost poznat, e zmocnnec zstup oprvnn zjevn pekrauje.
447
Jsou-li pokyny zmocnitele obsaeny v pln moci a musely-li bt znmy osob,
vi n zmocnnec jednal, povauje se jejich pekroen za poruen zstupho
oprvnn.
448
(1) Zmocnn zanikne vykonnm prvnho jednn, na kter bylo zastoupen
omezeno; zmocnn zanikne i v ppad, e je zmocnitel odvol nebo zmocnnec
vypov. Zeme-li zmocnnec nebo zmocnitel, nebo je-li nkterm z nich prvnick
osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnn, ledae bylo ujednno nco jinho.
(2) Dokud nen odvoln zmocnnci znmo, m jeho prvn jednn tyt inky,
jako by zmocnn jet trvalo. Toho se vak neme dovolat strana, kter o odvoln
zmocnn vdla, nebo mla a mohla vdt.
449
(1) Zeme-li zmocnitel nebo vypov-li zmocnnec zmocnn, uin zmocnnec
jet ve, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho prvn nstupce neutrpl
jmu. Jeho prvn jednn m tyt inky, jako by zmocnn jet trvalo,
neodporuje-li tomu, co nadil jet zmocnitel nebo jeho prvn nstupce.
(2) Zmocnnec vyd bez zbytenho odkladu po zniku zmocnn ve, co mu
zmocnitel propjil, poppad co pro zmocnitele zskal. Zemel-li zmocnnec, m
vi zmocniteli tuto povinnost kad, kdo m tyto vci u sebe.
Oddl 2
Prokura
450
(1) Udlenm prokury zmocuje podnikatel zapsan v obchodnm rejstku
prokuristu k prvnm jednnm, ke kterm dochz pi provozu obchodnho zvodu,
poppad poboky, a to i k tm, pro kter se jinak vyaduje zvltn pln moc. Zcizit
nebo zatit nemovitou vc je vak prokurista oprvnn, je-li to vslovn uvedeno.
96

(2) Pi udlen prokury mus bt vslovn uvedeno, e jde o prokuru. Udluje-li

podnikatel prokuru pro nkterou poboku svho obchodnho zvodu nebo pro
nkter z nkolika svch obchodnch zvod, ozna vslovn poboku nebo
obchodn zvod.
451
Prokurista nen oprvnn penst prokuru na nkoho jinho ani udlit dal
prokuru; k opanm ujednnm se nepihl.
452
(1) Zakazuje se udlit prokuru prvnick osob.
(2) Je-li prokura udlena nkolika osobm, zastupuje kad z nich podnikatele
samostatn, ledae je pi udlen prokury ureno nco jinho.
453
Omezen prokury vnitnmi pokyny nem inky vi tetm osobm, i kdy
bylo zveejnno.
454
Prokurista vykonv prokuru s p dnho hospode.
455
Prokurista se podepisuje tak, e k firm podnikatele pipoj svj podpis a daj
oznaujc prokuru; byla-li prokura udlena pro jednotlivou poboku nebo jeden
z vce obchodnch zvod, pipoj tak daj oznaujc poboku nebo obchodn
zvod.
456
Prokura zanik i pevodem nebo pachtem obchodnho zvodu nebo poboky, pro
kter byla udlena. Smrt podnikatele prokura nezanik, ledae bylo ujednno nco
jinho.

97

Dl 3
Zkonn zastoupen a opatrovnictv
Oddl 1
Obecn ustanoven
457
Zkonn zastoupen i opatrovnictv sleduje ochranu zjm zastoupenho
a naplovn jeho prv.
458
Zkonn zstupce nebo opatrovnk nen oprvnn za zastoupenho prvn jednat
v zleitostech tkajcch se vzniku a zniku manelstv, vkonu rodiovskch
povinnost a prv, jako i pozen pro ppad smrti nebo prohlen o vyddn
a jejich odvoln.
459
Zkonn zstupce nesm odejmout zastoupenmu vc zvltn obliby, ledae to
odvoduje ohroen jeho ivota i zdrav, a jedn-li se o nezletilho, kter nen pln
svprvn, tak jin zvan dvod. Vc zvltn obliby mus bt zastoupenmu
ponechna i pi jeho umstn ve zdravotnickm zazen, v zazen socilnch
slueb, zazen sociln-prvn ochrany dt nebo podobnm zazen.
460
Dojde-li ke stetu zjmu zkonnho zstupce nebo opatrovnka se zjmem
zastoupenho i ke stetnut zjm tch, kte jsou zastoupeni tm zkonnm
zstupcem nebo opatrovnkem, anebo hroz-li takov stet, jmenuje soud
zastoupenmu koliznho opatrovnka.
461
(1) Spravuje-li zkonn zstupce nebo opatrovnk jmn zastoupenho, nle
mu bn sprva takovho jmn. Nejedn-li se o bnou zleitost, vyaduje se
k naloen se jmnm zastoupenho schvlen soudu.
(2) Dar, ddictv nebo odkaz uren pro zastoupenho s podmnkou, e jej bude
spravovat tet osoba, jsou ze sprvy podle odstavce 1 vyloueny. Zkonn zstupce
nebo opatrovnk vak me pijet takovho daru, ddictv nebo odkazu odmtnout;
k odmtnut se vyaduje schvlen soudu.

98

 462
Zkonn zstupce ani opatrovnk neme poadovat od zastoupenho odmnu
za zastoupen. M-li vak povinnost jmn spravovat, lze za sprvu piznat odmnu.
O jej vi rozhodne soud s pihldnutm k nkladm sprvy, k hodnot
spravovanho majetku a k vnosm z nho, jako i k asov i pracovn nronosti
sprvy.
463
(1) Opatrovnka jmenuje soud; souasn ur rozsah opatrovnkovch prv
a povinnost. Osoba, kter byl opatrovnk jmenovn, se na dobu trvn opatrovnictv
stv opatrovancem.
(2) Pod-li o to opatrovnk, soud ho odvol; soud opatrovnka odvol
i v ppad, e nepln sv povinnosti. Zrove opatrovanci jmenuje novho
opatrovnka.
464
(1) Nejedn-li se o sprvu jmn, lze osob jmenovat pouze jedinho
opatrovnka. Je-li jmenovn zvltn opatrovnk pro sprvu jmn zastoupenho nebo
pro sprvu sti jeho jmn a zrove opatrovnk osoby, nle druhmu z nich
vlun zastoupen zastoupenho ped soudem, a to i kdy se zleitost tk
spravovanho jmn.
(2) Jmenuje-li soud vce opatrovnk a nerozhodne-li, ve kterch zleitostech je
kad z nich zpsobil prvn jednat za opatrovance samostatn, jsou opatrovnci
povinni jednat spolen.
Oddl 2
Opatrovnictv lovka
465
(1) Soud jmenuje opatrovnka lovku, je-li to poteba k ochran jeho zjm,
nebo vyaduje-li to veejn zjem. Soud jmenuje opatrovnka zejmna tomu, koho ve
svprvnosti omezil, tomu, o kom nen znmo, kde pobv, neznmmu lovku
zastnnmu pi uritm prvnm jednn nebo tomu, jeho zdravotn stav mu
psob obte pi sprv jmn nebo hjen prv.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, me soud opatrovnku uloit, aby se
v pimenm rozsahu pojistil pro ppad, e pi vkonu sv funkce zpsob
opatrovanci nebo jin osob kodu.

99

 466
(1) K povinnostem opatrovnka nle udrovat s opatrovancem vhodnm
zpsobem a v potebnm rozsahu pravideln spojen, projevovat o opatrovance
skuten zjem, jako i dbt o jeho zdravotn stav a starat se o naplnn
opatrovancovch prv a chrnit jeho zjmy.
(2) Rozhoduje-li opatrovnk o opatrovancovch zleitostech, vysvtl
opatrovanci srozumiteln povahu a nsledky rozhodnut.
467
(1) Opatrovnk pi plnn svch povinnost napluje opatrovancova prvn
prohlen a db jeho nzor, i kdy je opatrovanec projevil dve, vetn
pesvden nebo vyznn, soustavn k nim pihl a zaizuje opatrovancovy
zleitosti v souladu s nimi. Nen-li to mon, postupuje opatrovnk podle zjm
opatrovance.
(2) Opatrovnk db, aby zpsob opatrovancova ivota nebyl v rozporu s jeho
schopnostmi a aby, nelze-li tomu rozumn odporovat, odpovdal i zvltnm
opatrovancovm pedstavm a pnm.
468
Smrt opatrovnka nebo jeho odvolnm opatrovnictv nezanik a dokud soud
nejmenuje opatrovanci novho opatrovnka, pechz na veejnho opatrovnka podle
jinho zkona.
469
(1) lovku, jemu psob zdravotn stav pi sprv jeho jmn nebo pi hjen
jeho prv obte, jmenuje soud na jeho nvrh opatrovnka a ve shod s takovm
nvrhem ur opatrovnkovi rozsah psobnosti. Na nvrh opatrovance soud
opatrovnka tak odvol.
(2) Opatrovnk jedn zpravidla spolen s opatrovancem; jedn-li opatrovnk
samostatn, jedn v souladu s vl opatrovance. Nelze-li vli opatrovance zjistit,
rozhodne na nvrh opatrovnka soud.
470
Opat-li si nkdo sprvce svho jmn sm, nelze mu jmenovat opatrovnka pro
sprvu jmn. To neplat, nen-li sprvce jmn znm, odmtne-li jednat v zjmu
zastoupenho nebo zanedbv-li tuto povinnost, anebo neme-li jmn spravovat.

100

 471
(1) Rozhoduje-li soud o jmenovn opatrovnka lovku, me tak uinit a po
jeho zhldnut, nebrn-li tomu nepekonateln pekka; mus t vyslechnout jeho
vyjden nebo jinak zjistit jeho stanovisko a vychzet z nho.
(2) Soud jmenuje opatrovnkem osobu, kterou navrhl opatrovanec. Nen-li to
mon, jmenuje soud opatrovnkem zpravidla pbuznho nebo jinou osobu
opatrovanci blzkou, kter osvd o opatrovance dlouhodob a vn zjem a
schopnost projevovat jej i do budoucna. Nen-li mon ani to, jmenuje soud
opatrovnkem jinou osobu, kter spluje podmnky pro to, aby se stala opatrovnkem,
nebo veejnho opatrovnka podle jinho zkona.
(3) Zpsobilost bt veejnm opatrovnkem m obec, kde m opatrovanec
bydlit, anebo prvnick osoba zzen touto obc k plnn kol tohoto druhu;
jmenovn veejnho opatrovnka podle jinho zkona nen vzno na jeho souhlas.
Opatrovnick rada
472
(1) Je-li jmenovn opatrovnk, me opatrovanec nebo kad osoba opatrovanci
blzk dat o ustaven opatrovnick rady; opatrovnk svol schzi osob blzkch
opatrovanci a jeho ptel, jsou-li mu znmi, tak, aby se schze konala do ticeti dn
po obdren dosti. Nen-li schze vas svolna nebo nekon-li se z jinho dvodu,
anebo nen-li na n zvolena opatrovnick rada, svol schzi soud, a to i bez nvrhu.
(2) Schze se me zastnit opatrovanec, kad osoba opatrovanci blzk
a kdokoli z jeho ptel, tebae nebyl pozvn; kad z nich m jeden hlas. Zastn-li
se schze alespo pt osob, me bt opatrovnick rada zvolena.
473
(1) Osoby ptomn na schzi vol leny opatrovnick rady, ppadn i jejich
nhradnky, vtinou hlas. Pi volb mus bt dbno, je-li to mon, o rovnomrn
zastoupen osob uvedench v 472.
(2) lenem opatrovnick rady me bt jen osoba, kter o opatrovance osvd
dlouhodob a vn zjem a schopnost projevovat jej i do budoucna a jej zjmy
neodporuj zjmm opatrovance. Opatrovnk neme bt lenem opatrovnick rady.
474
Opatrovnick rada m alespo ti leny. Je schopna usnet se za ptomnosti
vtiny len; m-li vak opatrovnick rada ti leny, vyaduje se ptomnost vech.
Rozhodnut pijm opatrovnick rada vtinou hlas ptomnch len.

101

 475
O volb len opatrovnick rady a nhradnk vyhotov zpis zapisovatel,
kterho ur ptomn. Ze zpisu mus bt zejm, kdy se schze konala, kdo se j
zastnil, kdo byl zvolen zapisovatelem, lenem opatrovnick rady a nhradnkem
a kolika hlasy, zda proti prbhu jednn nkdo protestoval a z jakho dvodu.
Protesty podan v psemn form mus bt k zpisu pipojeny. Zpis o volb len
opatrovnick rady zapisovatel doru opatrovnkovi a soudu, kter opatrovnka
jmenoval.
476
(1) Soud me na nvrh opatrovnka nebo kterkoli osoby oprvnn k asti na
schzi, anebo bez nvrhu prohlsit volbu za neplatnou, pokud pi n dolo
k takovmu poruen zkona, e v dsledku toho hroz opatrovancova jma.
V takovm ppad soud bez zbytenho odkladu nad novou volbu.
(2) Jsou-li pro to vn dvody, me soud po zahjen zen pozastavit vkon
prv lena opatrovnick rady a do rozhodnut o neplatnosti volby.
477
(1) len opatrovnick rady je volen na dobu neuritou. Ze sv funkce me
odstoupit; odstoupen je inn doruenm psemnho oznmen opatrovnku
a soudu. Odstoupen oznm dalm lenm opatrovnick rady.
(2) Soud me odvolat z funkce lena opatrovnick rady na nvrh opatrovnka
nebo kterkoli z osob oprvnnch k asti na schzi, anebo z vlastnho podntu,
pokud len opatrovnick rady zvan nebo opakovan poru sv povinnosti, ztratli o opatrovance zjem nebo ocitnou-li se jeho zjmy opakovan v rozporu se zjmy
opatrovance. Ustanoven 476 odst. 2 se pouije obdobn.
(3) Pi zniku funkce lena opatrovnick rady opatrovnk nebo pedseda
opatrovnick rady zad volbu novho lena opatrovnick rady nebo nhradnka.
Neuskuten-li se volba bez zbytenho odkladu, postupuje soud podle 472 odst. 1
obdobn.
478
(1) Opatrovnick rada zased nejmn jednou za rok; k zasedn ji svol jej
pedseda, nebo opatrovnk, jinak kterkoli len opatrovnick rady, poppad soud na
nvrh osoby, kter osvd vn zjem o opatrovance, anebo i bez nvrhu.
(2) Opatrovnick rada pizve na zasedn opatrovance i opatrovnka.
(3) Ze zpisu o zasedn opatrovnick rady mus bt zejm, kdy se konalo, kdo
se jej astnil, jak rozhodnut byla pijata, kdo vznesl protest a kdo zpis podil.
Nen-li v zpise uvedeno, kdo hlasoval pro nvrh a kdo proti nvrhu, m se za to, e
102

vichni ptomn lenov opatrovnick rady hlasovali pro pijet nvrhu. Zpis doru
pedseda opatrovnick rady opatrovnkovi a soudu, kter opatrovnka jmenoval.
479
(1) Opatrovnick rada na svm pravidelnm zasedn projedn zprvu
opatrovnka o jeho innosti v zleitostech opatrovance, vyjaduje se k soupisu jmn
opatrovance a k vytovn jeho sprvy i k vytovn ppadn odmny opatrovnka
za sprvu jmn.
(2) Usnese-li se na tom opatrovnick rada, pod jej len poven k tomu
usnesenm nvrh soudu na zmnu ve odmny opatrovnka za sprvu jmn
opatrovance.
(3) Usnese-li se na tom opatrovnick rada, pod jej poven len soudu nvrh
na zruen opatrovnictv, nebo na odvoln opatrovnka a jeho nahrazen jinou
osobou.
480
(1) Bez souhlasu opatrovnick rady nesm opatrovnk rozhodnout o
a) zmn bydlit opatrovance,
b) umstn opatrovance do uzavenho stavu nebo podobnho zazen v ppad,
kdy to zdravotn stav opatrovance zjevn nevyaduje, nebo
c) zsazch do integrity opatrovance, nejedn-li se o zkroky bez zvanch
nsledk.
(2) Bez souhlasu opatrovnick rady nesm opatrovnk naloit s majetkem
opatrovance, jedn-li se o
a) nabyt nebo zcizen majetku v hodnot pevyujc stku odpovdajc
stonsobku ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu,
b) nabyt nebo zcizen majetku pevyujc jednu tetinu opatrovancova majetku,
ledae tato tetina pedstavuje hodnotu jen nepatrnou, nebo
c) pijet nebo poskytnut zpjky, vru nebo jistoty v hodnotch uvedench
v psmenu a) nebo b),
ledae se k takovm rozhodnutm vyaduje i souhlas soudu.
(3) Je-li to v zjmu opatrovance, me se opatrovnick rada usnst, jak dal
rozhodnut opatrovnka o opatrovanci podlhaj jejmu souhlasu; takov usnesen
nesm omezovat opatrovnka nad mru pimenou okolnostem.
481
len opatrovnick rady, kter pro jej rozhodnut nehlasoval, opatrovnk nebo
opatrovanec me do patncti dn od pijet rozhodnut navrhnout soudu, aby
103

rozhodnut opatrovnick rady zruil a nahradil je svm rozhodnutm. Dokud soud

nerozhodne, nenabude rozhodnut opatrovnick rady prvn inky.
482
(1) Nelze-li opatrovnickou radu zdit pro nezjem dostatenho potu osob
uvedench v 472 odst. 1 nebo z jinch podobnch dvod, me soud na nvrh
nkter z tchto osob rozhodnout, e psobnost opatrovnick rady bude vykonvat
jen jedna z tchto osob a rozhodne zrove o jejm jmenovn.
(2) Nen-li zvolena opatrovnick rada a nen-li mon ani postup podle odstavce
1, schvaluje opaten opatrovnka stran opatrovance nebo jeho jmn namsto
opatrovnick rady soud.
483
(1) Neschvlil-li to soud, nesm opatrovnk vyslovit souhlas se zmnou osobnho
stavu opatrovance.
(2) Spravuje-li opatrovnk opatrovancovo jmn, nesm bez souhlasu soudu,
nerozhodl-li soud o dalch omezench,
a) zavzat opatrovance k plnn nktermu z len opatrovnick rady nebo osoby
tomuto lenu blzk,
b) nabt pro opatrovance nemovitou vc nebo podl na n, ani opatrovancovu
nemovitou vc nebo podl na n zcizit i zatit,
c) nabt pro opatrovance obchodn zvod, podl na obchodnm zvodu nebo podl
na prvnick osob, ani tento majetek zcizit nebo zatit; to neplat, jedn-li se o
nabyt astnickch nebo podobnch cennch papr zajiujcch bezpen
vnos,
d) uzavt za opatrovance smlouvu zavazujc ho k trvajcmu nebo opakovanmu
plnn na dobu del ne ti roky,
e) odmtnout ddictv nebo jin plnn z pozstalosti, nebo
f) zavzat opatrovance k bezplatnmu plnn jin osob, ledae se jedn o dar
poskytnut k obvykl pleitosti podle zsad slunosti v pimenm rozsahu
a opatrovanec je schopen sudku a projevil s darem souhlas.
(3) Bez zetele na ustanoven odstavce 2 opatrovnk nesm, neschvlil-li to soud,
naloit s majetkem opatrovance, jedn-li se o
a) nabyt nebo zcizen majetku v hodnot pevyujc stku odpovdajc
ptisetnsobku ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho pedpisu,
b) nabyt nebo zcizen majetku pevyujc jednu polovinu opatrovancova majetku,
ledae tato polovina pedstavuje hodnotu jen nepatrnou a nejedn se o vc, kter
je pro opatrovance vc zvltn obliby, nebo
c) pijet nebo poskytnut pjky, vru nebo jistoty v hodnotch uvedench pod
psmeny a) nebo b).
104

(4) Soud si ped rozhodnutm podle odstavc 1 a 3 vyd stanovisko

opatrovnick rady. Nesdl-li opatrovnick rada soudu stanovisko v pimen lht,
potom soud rozhodne sm.
484
(1) Prvnick osoba, jej hlavn innost spov v pi o osoby se zdravotnm
postienm a ochran jejich zjm, m prvo navrhnout, aby byla svolna schze
k ustaven opatrovnick rady.
(2) Prvnick osoba, jej hlavn innost spov v pi o osoby se zdravotnm
postienm a ochran jejich zjm, kter psob v esk republice nepetrit
alespo ti roky a byla s opatrovancem v pravidelnm spojen alespo ti msce, m
prvo bt lenem opatrovnick rady nebo se astnit jejho zasedn, schze
k ustaven opatrovnick rady a navrhnout soudu, aby rozhodnut opatrovnick rady
zruil a nahradil je svm rozhodnutm. Neuplatuje-li vak tato prvnick osoba sv
prva v souladu se zjmy opatrovance, soud j tato prva na nvrh opatrovance,
opatrovnka nebo len opatrovnick rady odejme.
485
Soupis jmn a vytovn sprvy
(1) Opatrovnk, kter spravuje jmn opatrovance, vyhotov do dvou msc od
svho jmenovn soupis spravovanho jmn a doru jej soudu, opatrovanci
a opatrovnick rad.
(2) Za trvn opatrovnictv vyhotov opatrovnk vytovn sprvy jmn
kadoron vdy do 30. ervna, ledae se s leny opatrovnick rady dohodne, e
vytovn pedlo dve. Je-li pro to dleit dvod, me opatrovanec nebo
opatrovnick rada navrhnout soudu, aby opatrovnkovi uloil povinnost vyhotovit
mimodn vytovn. Opatrovnk doru kad vytovn opatrovanci,
opatrovnick rad a soudu.
(3) Opatrovnk, jeho funkce kon, doru konen vytovn sprvy jmn
opatrovanci, opatrovnick rad a soudu, poppad tak dalmu opatrovnkovi nebo
soudnmu komisai jmenovanmu v zen o ddictv. Zeme-li opatrovnk, vyd
soudu, kter jej jmenoval, listiny a dal doklady tkajc se opatrovance a jeho
zleitost kad, kdo m tyto listiny a doklady u sebe.

105

Oddl 3
Opatrovnictv prvnick osoby
486
(1) Soud jmenuje opatrovnka prvnick osob, kter to potebuje, aby mohly
bt spravovny jej zleitosti nebo aby mohla bt hjena jej prva.
(2) Opatrovnkem prvnick osoby me soud jmenovat jen osobu, kter spluje
podmnky stanoven pro zpsobilost bt lenem statutrnho orgnu. Pestane-li
opatrovnk tyto podmnky splovat, oznm to soudu bez zbytenho odkladu.
Dozv-li se soud, e opatrovnk uveden podmnky nespluje, nahrad ho bez
zbytenho odkladu novm opatrovnkem.
487
(1) Pro prva a povinnosti opatrovnka prvnick osoby plat obdobn
ustanoven o prvech a povinnostech lena statutrnho orgnu. Psobnost
opatrovnka se pimen d ustanovenmi o psobnosti statutrnho orgnu.
(2) Soud opatrovnku ulo, aby s odbornou p usiloval o dn obnoven
innosti statutrnho orgnu prvnick osoby; je-li toho teba, soud psobnost
opatrovnka dle vymez s pihldnutm k psobnosti dalch orgn prvnick
osoby, poppad i k prvm spolenk.
488
Uruje-li zakladatelsk prvn jednn, e m bt prvnick osob jako
opatrovnk jmenovna urit osoba, soud takovou osobu opatrovnkem jmenuje,
pokud je k tomu zpsobil a souhlas se jmenovnm.
Hlava IV
Vci a jejich rozdlen
Dl 1
Veobecn ustanoven
489
Vc v prvnm smyslu (dle jen vc) je ve, co je rozdln od osoby a slou
poteb lid.
490
Vc uren k obecnmu uvn je veejn statek.
106

 491
(1) Plod je to, co vc pravideln poskytuje ze sv pirozen povahy, jak je dno
jejm obvyklm elovm urenm a pimen k nmu, a s piinnm lovka
nebo bez nho.
(2) Uitky jsou to, co vc pravideln poskytuje ze sv prvn povahy.
492
(1) Hodnota vci, lze-li ji vyjdit v penzch, je jej cena. Cena vci se ur jako
cena obvykl, ledae je nco jinho ujednno nebo stanoveno zkonem.
(2) Mimodn cena vci se stanov, m-li se jej hodnota nahradit,
s pihldnutm ke zvltnm pomrm nebo ke zvltn oblib vyvolan nhodnmi
vlastnostmi vci.
493
Lidsk tlo ani jeho sti, tebae byly od tla oddleny, nejsou vc.
494
iv zve m zvltn vznam a hodnotu ji jako smysly nadan iv tvor. iv
zve nen vc a ustanoven o vcech se na iv zve pouij obdobn jen v rozsahu,
ve kterm to neodporuje jeho povaze.
495
Souhrn veho, co osob pat, tvo jej majetek. Jmn osoby tvo souhrn jejho
majetku a jejch dluh.
Dl 2
Rozdlen vc
496
Vci hmotn a nehmotn
(1) Hmotn vc je ovladateln st vnjho svta, kter m povahu
samostatnho pedmtu.
(2) Nehmotn vci jsou prva, jejich povaha to pipout, a jin vci bez
hmotn podstaty.

107

 497
Ovladateln prodn sly
Na ovladateln prodn sly, se ktermi se obchoduje, se pouij pimen
ustanoven o vcech hmotnch.
498
Nemovit a movit vci
(1) Nemovit vci jsou pozemky a podzemn stavby se samostatnm elovm
urenm, jako i vcn prva k nim, a prva, kter za nemovit vci prohls zkon.
Stanov-li jin prvn pedpis, e urit vc nen soust pozemku, a nelze-li
takovou vc penst z msta na msto bez poruen jej podstaty, je i tato vc
nemovit.
(2) Veker dal vci, a je jejich podstata hmotn nebo nehmotn, jsou movit.
499
Zastupiteln vc
Movit vc, kter me bt nahrazena jinou vc tho druhu, je zastupiteln;
ostatn vci jsou nezastupiteln. V pochybnostech se ppad posoud podle zvyklost.
500
Zuivateln vc
Movit vc, jej bn pouit spov v jejm spotebovn, zpracovn nebo
zcizen, je zuivateln; zuivateln jsou i ty movit vci, kter nle ke skladu nebo
k jinmu souboru, pokud jejich bn uit spov v tom, e jsou prodvny
jednotliv. Ostatn vci jsou nezuivateln.
501
Hromadn vc
Soubor jednotlivch vc nleejcch te osob, povaovan za jeden pedmt
a jako takov nesouc spolen oznaen, pokld se za celek a tvo hromadnou vc.

108

 502
Obchodn zvod
Obchodn zvod (dle jen zvod) je organizovan soubor jmn, kter
podnikatel vytvoil a kter z jeho vle slou k provozovn jeho innosti. M se za
to, e zvod tvo ve, co zpravidla slou k jeho provozu.
503
Poboka
(1) Poboka je takov st zvodu, kter vykazuje hospodskou a funkn
samostatnost a o kter podnikatel rozhodl, e bude pobokou.
(2) Je-li poboka zapsna do obchodnho rejstku, jedn se o odtpn zvod; to
plat i o jin organizan sloce, pokud o n jin prvn pedpis stanov, e se zape
do obchodnho rejstku. Vedouc odtpnho zvodu je oprvnn zastupovat
podnikatele ve vech zleitostech tkajcch se odtpnho zvodu ode dne, ke
ktermu byl jako vedouc odtpnho zvodu zapsn do obchodnho rejstku.
504
Obchodn tajemstv
Obchodn tajemstv tvo konkurenn vznamn, uriteln, oceniteln
a v pslunch obchodnch kruzch bn nedostupn skutenosti, kter souvisej se
zvodem a jejich vlastnk zajiuje ve svm zjmu odpovdajcm zpsobem jejich
utajen.
Dl 3
Soust vci a psluenstv vci
Soust vci
505
Soust vci je ve, co k n podle jej povahy nle a co neme bt od vci
oddleno, ani se tm vc znehodnot.
506
(1) Soust pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zzen
na pozemku a jin zazen (dle jen stavba) s vjimkou staveb doasnch, vetn
toho, co je zaputno v pozemku nebo upevnno ve zdech.

109

(2) Nen-li podzemn stavba nemovitou vc, je soust pozemku, i kdy

zasahuje pod jin pozemek.
507
Soust pozemku je rostlinstvo na nm vzel.
508
(1) Stroj nebo jin upevnn zazen (dle jen stroj) nen soust nemovit
vci zapsan do veejnho seznamu, byla-li se souhlasem jejho vlastnka zapsna do
tho seznamu vhrada, e stroj jeho vlastnictvm nen. Vhrada bude vymazna,
proke-li vlastnk nemovit vci nebo jin osoba oprvnn k tomu podle zpisu ve
veejnm seznamu, e se vlastnk nemovit vci stal vlastnkem stroje.
(2) M-li bt takovm strojem nahrazen stroj, kter je soust nemovit vci,
lze vhradu do veejnho seznamu zapsat, pokud proti tomu osoba zapsan ve
vhodnjm poad nevznese odpor. Prvo odporu vak nem osoba, jej prvo
neme bt zpisem vhrady zkrceno, ani osoba, jej pohledvka byla ji splnna;
za tm elem me bt splnna i pohledvka dosud nedospl.
509
Inenrsk st, zejmna vodovody, kanalizace nebo energetick i jin veden,
nejsou soust pozemku. M se za to, e soust inenrskch st jsou i stavby
a technick zazen, kter s nimi provozn souvis.
Psluenstv vci
510
(1) Psluenstv vci je vedlej vc vlastnka u vci hlavn, je-li elem vedlej
vci, aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v rmci jejich hospodskho
uren. Byla-li vedlej vc od hlavn vci pechodn odlouena, nepestv bt
psluenstvm.
(2) M se za to, e se prvn jednn a prva i povinnosti tkajc se hlavn vci
tkaj i jejho psluenstv.
511
Jsou-li pochybnosti, zda je nco psluenstvm vci, posoud se ppad podle
zvyklost.

110

 512
Je-li stavba soust pozemku, jsou vedlej vci vlastnka u stavby
psluenstvm pozemku, je-li jejich elem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem
v rmci jejich hospodskho elu trvale uvalo.
513
Psluenstvm pohledvky jsou roky, roky z prodlen a nklady spojen
s jejm uplatnnm.
Dl 4
Cenn papr
Oddl 1
Obecn ustanoven
514
Cenn papr je listina, se kterou je prvo spojeno takovm zpsobem, e je po
vydn cennho papru nelze bez tto listiny uplatnit ani pevst.
515
Nevydal-li emitent cenn papr jako druh s nleitostmi zvl upravenmi
zkonem, mus listina urit alespo odkazem na emisn podmnky prvo, kter je
s cennm paprem spojeno, a daj o emitentovi.
516
Zastupiteln cenn papry
(1) Cenn papry tho druhu vydan tm emitentem v te form, z nich
vznikaj stejn prva, jsou zastupiteln.
(2) Podpis emitenta na zastupitelnm cennm papru me bt nahrazen jeho
otiskem, pokud jsou na listin souasn pouity ochrann prvky proti jejmu padln
nebo pozmnn.
517
Je-li z cennho papru zavzna osoba odlin od emitenta a poru-li svou
povinnost, nahrad emitent kodu z toho vzniklou.

111

 518
Forma cennho papru
(1) Cenn papr me mt formu cennho papru na doruitele, na ad, nebo na
jmno.
(2) Obsahuje-li cenn papr jmno oprvnn osoby, m se za to, e se jedn
o cenn papr na ad. Neobsahuje-li cenn papr jmno oprvnn osoby, plat, e se
jedn o cenn papr na doruitele.
519
Emise cennho papru
(1) Datum emise cennho papru oznauje den, kdy me dojt k vydn cennho
papru prvnmu nabyvateli. Nen-li stanoveno jinak, ur datum emise cennho
papru emitent.
(2) Emisn podmnky vymezuj prva a povinnosti emitenta a vlastnk cennch
papr, jako i podrobnj daje o emisi.
520
Vydn cennho papru
(1) Cenn papr je vydn dnem, kdy spluje nleitosti stanoven pro nj
zkonem nebo jinm prvnm pedpisem a kdy se stanovenm zpsobem stane
majetkem prvho nabyvatele.
(2) Penn stka, za kterou emitent cenn papr vydv, je emisn kurs
cennho papru.
521
(1) Byl-li nabyvatel v dobr ve, e nabv dn vydan cenn papr, je vydn
i pesto, e nebyly dodreny nleitosti postupu pi vydn cennho papru nebo e se
cenn papr nestal vlastnictvm prvnho nabyvatele stanovenm zpsobem.
(2) Ten, do jeho prva bylo zasaeno tm, e nebyly dodreny nleitosti
postupu pi vydn cennho papru nebo e se cenn papr nestal vlastnictvm prvho
nabyvatele stanovenm zpsobem, m prvo na nhradu kody vi emitentovi
i vi osob, kter v tto zleitosti jednala jmnem emitenta nebo na jeho et, za
podmnek stanovench tmto zkonem.

112

 522
Stejnopisy
(1) Je-li cenn papr vydn ve vce stejnopisech, mus bt stejnopisy v textu
listiny slovny, jinak se kad stejnopis povauje za samostatn cenn papr.
(2) Bylo-li plnno na jeden stejnopis, zanikaj prva ze vech ostatnch
stejnopis.
523
Kupn
(1) Je-li s cennm paprem spojeno prvo na vnos, lze pro uplatnn tohoto
prva vydat kupn jako cenn papr na doruitele; kupny se vydvaj v kupnovm
archu. Je-li soust kupnovho archu taln, vyplv z nho prvo na vydn
novho kupnovho archu; taln vak nen cennm paprem.
(2) Kupn mus obsahovat alespo daje o
druhu a emitentovi cennho papru, ke ktermu byl vydn; byl-li kupn vydn
k cennmu papru, vyaduje se i jeho seln oznaen,
b) vi vnosu nebo zpsobu jejho uren a
c) datu a mstu uplatnn prva na vnos.
a)

524
Hromadn listina
(1) Zastupiteln cenn papry lze nahradit hromadnou listinou. Pro emisi
a vydn hromadn listiny plat stejn podmnky jako pro vydn jednotlivho
cennho papru. Hromadn listina obsahuje alespo ty nleitosti, kter zkon
stanov pro jednotliv cenn papr vetn jeho sla.
(2) Vlastnk hromadn listiny m prvo na jej vmnu za jednotliv cenn
papry; ur-li emitent podmnky pro jej vmnu, pak pi splnn tchto podmnek.
(3) Prva z hromadn listiny nelze pevodem dlit na podly. To neplat, pokud
dolo k imobilizaci cennho papru pi jeho hromadn schov; v tom ppad mus
takov podl odpovdat jednotlivm cennm paprm, kter jsou hromadnou listinou
nahrazovny.

113

Oddl 2
Zaknihovan cenn papry
525
Zaknihovan cenn papr
(1) Je-li cenn papr nahrazen zpisem do pslun evidence a nelze-li jej
pevst jinak ne zmnou zpisu v tto evidenci, jedn se o zaknihovan cenn papr.
Zaknihovan cenn papry jsou zastupiteln, pokud byly vydny tm emitentem
a pokud z nich vznikaj stejn prva.
(2) Ustanoven o cennch paprech se pouij i na zaknihovan cenn papry,
ledae to vyluuje jejich povaha, tento zkon nebo jin prvn pedpis.
526
Evidence zaknihovanch cennch papr
Evidence zaknihovanch cennch papr se vede na majetkovch tech; jimi
jsou et vlastnka nebo et zkaznk.
527
et vlastnka
(1) Na tu vlastnka jsou evidovny zaknihovan cenn papry toho, pro nho
byl et zzen.
(2) M se za to, e vlastnkem zaknihovanho cennho papru je osoba, na jejm
tu vlastnka je zaknihovan cenn papr evidovn.
528
et zkaznk
(1) Na tu zkaznk jsou evidovny zaknihovan cenn papry osob, kter
zaknihovan cenn papr svily tomu, pro nho byl et zkaznk zzen.
(2) Ten, pro koho byl et zkaznk zzen, nen vlastnkem zaknihovanch
cennch papr evidovanch na tomto tu.

114

Oddl 3
Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr a pemna
zaknihovanho cennho papru na cenn papr
Pododdl 1
Pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr
529
(1) Rozhodl-li emitent o pemn cennho papru na zaknihovan cenn papr,
bez zbytenho odkladu zveejn sv rozhodnut vetn lhty, ve kter vlastnk
cennho papru emitentovi cenn papr odevzd, a rozhodnut v te lht uveejn
zpsobem umoujcm dlkov pstup.
(2) Zakazuje se urit lhtu k odevzdn cennho papru emitentovi krat ne dva
msce a del ne est msc ode dne zveejnn rozhodnut.
(3) Emitent, ktermu jin prvn pedpis ukld vst evidenci vlastnk cennch
papr, zale osob uveden v tto evidenci a na adresu tam uvedenou oznmen
o pemn tohoto cennho papru na zaknihovan cenn papr.
530
(1) Vlastnk cennho papru sdl pi jeho odevzdn emitentovi slo tu
v pslun evidenci, na kter m bt cenn papr zaevidovn; pokud mu tento daj
nesdl, ur mu k tomu emitent dodatenou lhtu, kter nesm bt krat ne dva
msce.
(2) Odevzdal-li vlastnk emitentovi cenn papr a nesdlil-li mu slo tu
v pslun evidenci, na kter m bt cenn papr zaevidovn, ani v dodaten lht,
pejde na emitenta vlastnick prvo k tomuto cennmu papru dnem, kdy za nj jeho
vlastnku zaplat spravedlivou cenu.
531
Je-li vlastnk cennho papru v prodlen s odevzdnm cennho papru, ur
emitent k jeho odevzdn dodatenou lhtu zpsobem stanovenm v 529 odst. 1
a pi jejm vyhlen upozorn, e cenn papr, kter nebude odevzdn ani
v dodaten lht, prohls emitent za neplatn.
532
(1) Na dost emitenta zaeviduje centrln depozit zaknihovan cenn papry
do centrln evidence obdobn jako pi vydn zaknihovanho cennho papru
a zaeviduje cenn papry na majetkov ty uveden v dosti. dost emitent pod
115

po uplynut lhty stanoven v 529 odst. 1 nebo i ped jejm uplynutm, pokud mu
byly odevzdny vechny cenn papry, nejpozdji vak po uplynut dodaten lhty.
(2) Od podn dosti emitenta o zaevidovn zaknihovanho cennho papru do
centrln evidence do zaevidovn cel emise nelze s tmito cennmi papry
obchodovat na evropskm regulovanm trhu.
533
(1) Cenn papr, kter nebyl odevzdn, eviduje centrln depozit na zvltnm
technickm tu; majitelem technickho tu je emitent. Zaevidovnm na tomto
tu jsou tyto cenn papry pemnny na zaknihovan cenn papry.
(2) Prvo na vnos z cennho papru uvedenho v odstavci 1 za dobu od
skonen lhty podle 529 odst. 1 nedospje dve, ne vlastnk cennho papru
emitentovi cenn papr odevzd.
534
(1) Nebyl-li cenn papr odevzdn ani v dodaten lht, prohls jej emitent za
neplatn.
(2) Po prohlen cennho papru za neplatn prod emitent zaknihovan cenn
papr, kter jej nahrazuje, s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat zaknihovan
cenn papr ve veejn drab, uveejn msto, dobu a pedmt draby alespo dva
tdny ped jejm konnm.
(3) Emitent vyplat vtek z prodeje zaknihovanho cennho papru osob, jej
cenn papr byl prohlen za neplatn, po zapoten pohledvek vzniklch
emitentovi prohlenm cennho papru za neplatn a prodejem zaknihovanho
cennho papru, kter jej nahrazuje.
535
Ustanoven 529, 531 a 533 se pimen pouij na cenn papry, kter se
pemuj na zaknihovan cenn papry, kter maj bt vedeny v samostatn
evidenci.
Pododdl 2
Pemna zaknihovanho cennho papru na cenn papr
536
Rozhodl-li emitent o pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr,
bez zbytenho odkladu sv rozhodnut zveejn a rozhodnut v te lht uveejn
zpsobem umoujcm dlkov pstup.
116

 537
(1) Centrln depozit ped emitentovi do ticeti dn ode dne, kdy obdr
emitentovo oznmen o pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr,
vpis z centrln i navazujc evidence obsahujc daje o emisi zaknihovanho
cennho papru, o vlastncch zaknihovanch cennch papr, zda bylo nakldn se
zaknihovanm cennm paprem pozastaveno a zda byl zaknihovan cenn papr
zastaven vetn oznaen zstavnho vitele.
(2) Centrln depozit ani majitel tu zkaznk nesm po vyhotoven vpisu
provst ve sv evidenci dn zpis tkajc se zaknihovanho cennho papru
pemovanho na cenn papr.
538
(1) Centrln depozit zru evidenci zaknihovanho cennho papru ke dni
urenmu emitentem, nejdve vak ke dni vyhotoven vpisu podle 537 odst. 1
a nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy byl vpis vyhotoven.
(2) Zruen evidence zaknihovanho cennho papru oznm centrln depozit
organiztorovi evropskho regulovanho trhu, na kterm jsou tyto zaknihovan
cenn papry pijaty k obchodovn, astnkm centrlnho depozite, kte tuto
skutenost oznm vlastnkm zaknihovanch cennch papr a majiteli tu
zkaznk.
(3) Majitel tu zkaznk zru evidenci zaknihovanch cennch papr
k tmu dni jako centrln depozit.
539
(1) Vlastnku zaknihovanho cennho papru, kter byl pemnn na cenn
papr, vznik dnem zruen evidence zaknihovanho cennho papru prvo na
odevzdn cennho papru emitentem.
(2) Cenn papr je vydn nejdve ke dni zruen evidence.
540
(1) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru pozastaveno
nakldn s cennm paprem, k nmu dal pkaz orgn veejn moci, odevzd
emitent cenn papr tomuto orgnu.
(2) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru pozastaveno
nakldn se zaknihovanm cennm paprem, k nmu dala pkaz osoba k tomu
oprvnn podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, vznikne
vlastnkovi tohoto zaknihovanho cennho papru prvo na odevzdn cennho
papru a po uplynut doby, na kterou bylo nakldn se zaknihovanm cennm
117

paprem pozastaveno. To neplat, jestlie osoba, kter dala pkaz k tomu, aby bylo
pozastaveno nakldn, souhlas s odevzdnm cennho papru vlastnku.
541
(1) Je-li ke dni zruen evidence zaknihovanho cennho papru zaknihovan
cenn papr zastaven, zstvaj inky zastaven nedoteny; prvo na odevzdn
cennho papru vznik zstavnmu viteli. Povinnost odevzdat cenn papr emitent
spln t tm, e se souhlasem zstavnho vitele ulo vydan cenn papr do
schovy ve prospch vlastnka a schovateli ped prvopis zstavn smlouvy nebo jej
edn ovenou kopii.
(2) V ppad pemny zaknihovanho cennho papru na cenn papr na ad na
nm emitent vyzna prohlen o zastaven cennho papru.
542
(1) Po zruen evidence zaknihovanho cennho papru emitent bez zbytenho
odkladu zveejn vzvu vlastnkm cennch papr z tto emise k jejich pevzet
a vzvu v te lht uveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup. Lhty
k pevzet cennho papru ur ve vzv obdobn podle 529 odst. 2 a 531.
(2) U cennho papru na jmno nebo na ad zale emitent vzvu k pevzet
cennho papru i na adresu sdla nebo bydlit vlastnka uvedenou v pslun
evidenci.
543
(1) Nepevezme-li vlastnk cenn papr ani v dodaten lht, emitent jej prod
s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat cenn papr ve veejn drab, uveejn
msto, dobu a pedmt draby alespo dva tdny ped jejm konnm.
(2) Emitent vyplat vtek z prodeje cennho papru vlastnku po zapoten
pohledvek vzniklch emitentovi v souvislosti s jeho prodejem.
544
Na zaknihovan cenn papry veden v samostatn evidenci se 536 a 543
pouij pimen.

118

Hlava V
Prvn skutenosti
Dl 1
Prvn jednn
Oddl 1
Veobecn ustanoven
545
Prvn jednn vyvolv prvn nsledky, kter jsou v nm vyjdeny, jako i
prvn nsledky plynouc ze zkona, dobrch mrav, zvyklost a zaveden praxe
stran.
546
Prvn lze jednat konnm nebo opomenutm; me se tak stt vslovn nebo
jinm zpsobem nevzbuzujcm pochybnost o tom, co jednajc osoba chtla projevit.
547
Prvn jednn mus obsahem a elem odpovdat dobrm mravm i zkonu.
Podmnka
548
(1) Vznik, zmnu nebo znik prv lze vzat na splnn podmnky. Je-li znik
prva nebo povinnosti vzn na nemonou podmnku, nepihl se k n.
(2) Podmnka je odkldac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn nsledky
jednn nastanou. Podmnka je rozvazovac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn
nsledky ji nastal pominou.
(3) Neplyne-li z prvnho jednn nebo jeho povahy nco jinho, m se za to, e
podmnka je odkldac.
549
(1) K splnn podmnky se nepihl, zpsob-li jej splnn zmrn osoba,
kter nen oprvnna tak uinit a kter je splnn podmnky na prospch.
(2) Zma-li zmrn, ani je k tomu oprvnna, splnn podmnky strana, kter
je nesplnn podmnky na prospch, povauje se podmnka za splnnou.
119

 550
Doloen asu
Je-li k innosti prvnho jednn urena poten doba, pouij se obdobn
548 a 549 o odkldac podmnce. Omez-li se innost prvnho jednn konenou
dobou, pouij se obdobn 548 a 549 o rozvazovac podmnce.
Zdnliv prvn jednn
551
O prvn jednn nejde, chyb-li vle jednajc osoby.
552
O prvn jednn nejde, nebyla-li zjevn projevena vn vle.
553
(1) O prvn jednn nejde, nelze-li pro neuritost nebo nesrozumitelnost zjistit
jeho obsah ani vkladem.
(2) Byl-li projev vle mezi stranami dodaten vyjasnn, nepihl se k jeho
vad a hled se, jako by tu bylo prvn jednn od potku.
554
K zdnlivmu prvnmu jednn se nepihl.
Oddl 2
Vklad prvnch jednn
555
(1) Prvn jednn se posuzuje podle svho obsahu.
(2) M-li bt uritm prvnm jednnm zasteno jin prvn jednn, posoud se
podle jeho prav povahy.
556
(1) Co je vyjdeno slovy nebo jinak, vylo se podle myslu jednajcho, byl-li
takov mysl druh stran znm, anebo musela-li o nm vdt. Nelze-li zjistit mysl
jednajcho, pisuzuje se projevu vle vznam, jak by mu zpravidla pikldala osoba
v postaven toho, jemu je projev vle uren.

120

(2) Pi vkladu projevu vle se pihldne k praxi zaveden mezi stranami

v prvnm styku, k tomu, co prvnmu jednn pedchzelo, i k tomu, jak strany
nsledn daly najevo, jak obsah a vznam prvnmu jednn pikldaj.
557
Pipout-li pouit vraz rzn vklad, vylo se v pochybnostech k ti toho,
kdo vrazu pouil jako prvn.
558
(1) V prvnm styku s podnikatelem se vrazu pipoutjcmu rzn vklad
pisoud vznam, jak m v takovm styku pravideln. Nen-li vak druh strana
podnikatelem, mus ten, kdo se toho dovolv, prokzat, e druh stran musel bt
takov vznam znm.
(2) V prvnm styku podnikatel se pihl k obchodnm zvyklostem
zachovvanm obecn, anebo v danm odvtv, ledae to vylou ujednn stran
nebo zkon. Nen-li jin ujednn, plat, e obchodn zvyklost m pednost ped
ustanovenm zkona, je nem donucujc inky, jinak se me podnikatel zvyklosti
dovolat, proke-li, e druh strana uritou zvyklost musela znt a s postupem podle
n byla srozumna.
Oddl 3
Forma prvnch jednn
559
Kad m prvo zvolit si pro prvn jednn libovolnou formu, nen-li ve volb
formy omezen ujednnm nebo zkonem.
560
Psemnou formu vyaduje prvn jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn
prvo k nemovit vci, jako i prvn jednn, kterm se takov prvo mn nebo
ru.
561
(1) K platnosti prvnho jednn uinnho v psemn form se vyaduje podpis
jednajcho. Podpis me bt nahrazen mechanickmi prostedky tam, kde je to
obvykl. Jin prvn pedpis stanov, jak lze pi prvnm jednn uinnm
elektronickmi prostedky psemnost elektronicky podepsat.

121

(2) Jedn-li vce osob, vyaduj se jejich projevy na te listin pi prvnm

jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn prvo k nemovit vci, anebo kterm
se takov prvo mn nebo ru.
562
(1) Psemn forma je zachovna i pi prvnm jednn uinnm elektronickmi
nebo jinmi technickmi prostedky umoujcmi zachycen jeho obsahu a uren
jednajc osoby.
(2) M se za to, e zznamy daj o prvnch jednnch v elektronickm
systmu jsou spolehliv, provdj-li se systematicky a posloupn a jsou-li chrnny
proti zmnm. Byl-li zznam pozen pi provozu zvodu a dovol-li se jej druh
strana k svmu prospchu, m se za to, e zznam je spolehliv.
563
(1) Pokud v psemn form prvn jedn ten, kdo neme st a pst, ale je
schopen seznmit se s obsahem prvnho jednn pomoc pstroj i specilnch
pomcek nebo prostednictvm jin osoby, kterou si zvol, opat listinu podpisem;
nen-li s to se podepsat, uin namsto podpisu ped alespo dvma svdky na listin
rukou nebo jinak vlastn znamen, ke ktermu jeden ze svdk pipe jmno
jednajcho.
(2) O svdcch plat 39 obdobn.
(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, vyaduje se k jednn osoby, kter
neme st a pst, forma veejn listiny. Takov forma se vyaduje i tehdy, stanovli zkon, e projev vle jednajcho mus bt na listin napsn vlastn rukou. Je-li
toho jednajc schopen, pipoj na zpis o svm prvnm jednn vlastn znamen.
564
Vyaduje-li zkon pro prvn jednn uritou formu, lze obsah prvnho jednn
zmnit projevem vle v te nebo psnj form; vyaduje-li tuto formu jen
ujednn stran, lze obsah prvnho jednn zmnit i v jin form, pokud to ujednn
stran nevyluuje.
Oddl 4
Soukrom listina a veejn listina
Soukrom listina
565
Je na kadm, kdo se dovolv soukrom listiny, aby dokzal jej pravost
a sprvnost. Je-li soukrom listina pouita proti osob, kter listinu zjevn podepsala,
122

nebo proti jejmu ddici nebo proti tomu, kdo nabyl jmn pi pemn prvnick
osoby jako jej prvn nstupce, m se za to, e pravost a sprvnost listiny byla
uznna.
566
(1) Nen-li soukrom listina podepsna, je na tom, kdo ji pouil, aby dokzal, e
pochz od osoby, o n to tvrd.
(2) M se za to, e psemnosti tkajc se prvnch skutenost, k nim dochz
pi bnm provozu zvodu, dokazuj, dovolv-li se jich druh strana k svmu
prospchu, co je v listin obsaeno a e listina byla vystavena v dob na n uveden;
to plat i v ppad, e listina nebyla podepsna.
Veejn listina
567
Veejn listina je listina vydan orgnem veejn moci v mezch jeho pravomoci
nebo listina, kterou za veejnou listinu prohls zkon; to neplat, pokud trp
takovmi vadami, e se na ni hled, jako by veejnou listinou nebyla.
568
(1) Je-li njak skutenost potvrzena ve veejn listin, zakld to vi kadmu
pln dkaz o pvodu listiny od orgnu nebo osoby, kter ji zdily, o dob pozen
listiny, jako i o skutenosti, o n pvodce veejn listiny potvrdil, e se za jeho
ptomnosti udla nebo byla provedena, dokud nen prokzn opak.
(2) Zachycuje-li veejn listina projev vle osoby pi prvnm jednn a je-li
jednajcm podepsna, zakld to vi kadmu pln dkaz o takovm projevu vle.
To plat i v ppad, e byl podpis jednajcho nahrazen zpsobem, kter stanov
zkon.
569
Byla-li veejn listina pozena, aby popela dvj veejnou listinu o prvnm
jednn mezi tmi osobami, nabv vi tetm osobm inky, byl-li jej obsah
zveejnn ve veejnm seznamu, anebo byla-li tet osob pedloena.
Oddl 5
Prvn jednn vi neptomn osob
570
(1) Prvn jednn psob vi neptomn osob od okamiku, kdy j projev
vle dojde; zma-li vdom druh strana dojit, plat, e dn dolo.
123

(2) Prvn jednn nepsob vi osob, kter nen pln svprvn, dve, ne
projev vle dojde jejmu zkonnmu zstupci nebo opatrovnkovi. Sleduje-li se vak
prvnm jednnm poskytnout takov osob jen prvn vhodu, psob prvn jednn
ji od okamiku, kdy je uinno vi tto osob.
571
Dojde-li projev vle zmnn vlivem prostedk pouitch tm, kdo jednal, anebo
jinch okolnost nastavch bhem pepravy, posoud se prvn ppad podle
ustanoven o omylu.
572
Osoba jednajc v psemn form, me svj projev vle odvolat, dojde-li
odvoln druh stran nejpozdji souasn s pvodnm projevem vle.
573
Domnnka doby dojit
M se za to, e dol zsilka odeslan s vyuitm provozovatele potovnch
slueb dola tet pracovn den po odesln, byla-li vak odeslna na adresu v jinm
sttu, pak patnct pracovn den po odesln.
Oddl 6
Neplatnost prvnch jednn
Veobecn ustanoven
574
Na prvn jednn je teba spe hledt jako na platn ne jako na neplatn.
575
M-li neplatn prvn jednn nleitosti jinho prvnho jednn, kter je platn,
plat toto jin prvn jednn, pokud je z okolnost zejm, e vyjaduje vli jednajc
osoby.
576
Tk-li se dvod neplatnosti jen takov sti prvnho jednn, kterou lze od
jeho ostatnho obsahu oddlit, je neplatnou jen tato st, lze-li pedpokldat, e by k
prvnmu jednn dolo i bez neplatn sti, rozpoznala-li by strana neplatnost vas.

124

 577
Je-li dvod neplatnosti jen v nezkonnm uren mnostevnho, asovho,
zemnho nebo jinho rozsahu, soud rozsah zmn tak, aby odpovdal spravedlivmu
uspodn prv a povinnost stran; nvrhy stran pitom vzn nen, ale uv, zda by
strana k prvnmu jednn vbec pistoupila, rozpoznala-li by neplatnost vas.
578
Chyby v psan nebo v potech nejsou prvnmu jednn na jmu, je-li jeho
vznam nepochybn.
579
(1) Zpsobil-li nkdo neplatnost prvnho jednn, nem prvo namtnout
neplatnost nebo uplatnit z neplatnho prvnho jednn pro sebe vhodu.
(2) Kdo zpsobil neplatnost prvnho jednn, nahrad kodu z toho vzniklou
stran, kter o neplatnosti nevdla.
Hlavn dvody neplatnosti
580
(1) Neplatn je prvn jednn, kter se p dobrm mravm, jako i prvn
jednn, kter odporuje zkonu, pokud to smysl a el zkona vyaduje.
(2) Neplatn je prvn jednn, pokud m bt podle nho plnno nco
nemonho.
581
Nen-li osoba pln svprvn, je neplatn prvn jednn, ke ktermu nen
zpsobil. Neplatn je i prvn jednn osoby jednajc v duevn porue, kter ji in
neschopnou prvn jednat.
582
(1) Nen-li prvn jednn uinno ve form ujednan stranami nebo stanoven
zkonem, je neplatn, ledae strany vadu dodaten zhoj. Zahrnuje-li projev vle
souasn vce prvnch jednn, nepsob nedostatek formy vyadovan pro nkter
z nich sm o sob neplatnost ostatnch.
(2) Nen-li dodrena forma prvnho jednn ujednan stranami, lze neplatnost
namtnout, jen nebylo-li ji plnno. To plat i tehdy, vyaduj-li formu uritho
prvnho jednn ustanoven sti tvrt tohoto zkona.

125

Omyl
583
Jednal-li nkdo v omylu o rozhodujc okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou
stranou, je prvn jednn neplatn.
584
(1) Tk-li se omyl vedlej okolnosti, kterou ani strany neprohlsily za
rozhodujc, je prvn jednn platn, ale osoba uveden v omyl m vi pvodci
omylu prvo na pimenou nhradu.
(2) Bylo-li prvn jednno v omylu vyvolanm lst, je prvn jednn neplatn,
tebae se omyl tk jen vedlej okolnosti.
585
Vyvolala-li omyl jednajcho osoba tet, je prvn jednn platn. Mla-li vak
osoba, s n se prvn jednalo, na inu tet osoby podl, anebo o nm vdla i
alespo musela vdt, povauje se i tato osoba za pvodce omylu.
Nsledky neplatnosti
586
(1) Je-li neplatnost prvnho jednn stanovena na ochranu zjmu urit osoby,
me vznst nmitku neplatnosti jen tato osoba.
(2) Nenamtne-li oprvnn osoba neplatnost prvnho jednn, povauje se
prvn jednn za platn.
587
(1) Kdo byl k prvnmu jednn pinucen hrozbou tlesnho nebo duevnho
nsil vyvolvajc vzhledem k vznamu a pravdpodobnosti hrozcho nebezpe
i k osobnm vlastnostem toho, jemu bylo vyhroovno, jeho dvodnou obavu, m
prvo namtnout neplatnost prvnho jednn.
(2) Kdo pivedl jinho k prvnmu jednn hrozbou nebo lst, nahrad vdy jmu
z toho vzniklou.
588
Soud pihldne i bez nvrhu k neplatnosti prvnho jednn, kter se zjevn p
dobrm mravm, anebo kter odporuje zkonu a zjevn naruuje veejn podek.
To plat i v ppad, e prvn jednn zavazuje k plnn od potku nemonmu.
126

Oddl 7
Relativn neinnost
589
(1) Zkracuje-li prvn jednn dlunka uspokojen vykonateln pohledvky
vitele, m vitel prvo domhat se, aby soud uril, e prvn jednn dlunka nen
vi viteli prvn inn. Toto prvo m vitel i tehdy, je-li prvo tet osoby ji
vykonateln, anebo bylo-li ji uspokojeno.
(2) Neinnost prvnho jednn dlunka se zakld rozhodnutm soudu
o alob vitele, kterou bylo odporovno prvnmu jednn dlunka (odpr
aloba).
590
(1) Vitel se me dovolat neinnosti prvnho jednn,
a) kter dlunk uinil v poslednch pti letech v myslu zkrtit sv vitele, byl-li
takov mysl druh stran znm,
b) kterm dlunk v poslednch dvou letech zkrtil sv vitele, musel-li bt druh
stran znm dlunkv mysl vitele zkrtit, nebo
c) kterm byl vitel zkrcen a k nmu v poslednch dvou letech dolo mezi
dlunkem a osobou jemu blzkou nebo kter dlunk uinil ve prospch takov
osoby, ledae druh stran v dob, kdy se prvn jednn stalo, dlunkv mysl
zkrtit vitele znm nebyl a ani znm bt nemusel.
(2) Vitel se me dovolat neinnosti kupn nebo smnn smlouvy uzaven
v poslednm roce, musela-li druh strana poznat v dlunkov jednn mrhn
majetkem, kterm je dlunkv vitel zkracovn.
591
Neinnosti bezplatnho prvnho jednn dlunka se me vitel dovolat
tehdy, pokud k nmu dolo v poslednch dvou letech. To neplat, jedn-li se o
a)
b)
c)
d)

plnn povinnosti uloen zkonem,

obvykl pleitostn dary,
vnovn uinn v pimen vi na veejn prospn el, nebo
plnn, kterm bylo vyhovno mravnmu zvazku nebo ohledm slunosti.
592

Stejn jako prvn jednn uveden v 590 nebo 591 se posoud i opomenut,
kterm dlunk pozbyl majetkov prvo nebo kterm jin osob vi sob vznik,
zachovn nebo zajitn jejho prva majetkov povahy zpsobil. To plat i tehdy,
odmtl-li dlunk ddictv, ledae bylo pedlueno.
127

 593
Vyhrad-li si vitel dve, ne se jeho pohledvka stane vykonatelnou, prvo
dovolat se neinnosti prvnho jednn tm, e vhradu prostednictvm note,
exekutora nebo soudu oznm tomu, vi komu se neinnosti prvnho jednn
me dovolat, pak viteli lhta k dovoln se neinnosti prvnho jednn neb,
dokud se pohledvka vykonatelnou nestane.
594
(1) Neinnosti prvnho jednn se lze dovolat proti tomu, kdo s dlunkem
prvn jednal, nebo kdo z prvnho jednn pmo nabyl prospch, vi jeho ddici
nebo vi tomu, kdo nabyl jmn pi pemn prvnick osoby jako jej prvn
nstupce.
(2) Vi jinmu prvnmu nstupci se lze neinnosti dovolat jen tehdy, jestlie
a) prvnmu nstupci musely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl
dovolat neinnosti prvnho jednn,
b) prvn nstupce nabyl prvo bezplatn, anebo
c) je prvnm nstupcem osoba blzk, ledae j v dob, kdy prvo po pedchdci
nabyla, nemusely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat
neinnosti prvnho jednn.
595
(1) Neinnost prvnho jednn zakld vitelovo prvo domhat se
uspokojen pohledvky i z toho, co neinnm jednnm z dlunkova majetku ulo.
Nen-li to dobe mon, nle viteli odpovdajc nhrada.
(2) Kdo je zavzn plnit, povauje se za nepoctivho dritele; jeho ddic nebo
jin veobecn prvn nstupce vak jen tehdy, jestlie mu musely bt znmy
okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat neinnosti prvnho jednn.
(3) Poctiv pjemce bezplatnho plnn uspokoj vitele z tohoto plnn
v rozsahu, v nm jm byl obohacen. To neplat, mohl-li se vitel dovolat
neinnosti prvnho jednn, i kdyby se stalo za platu.
596
Nabyla-li tet osoba k vci, z n by se vitel mohl jinak domoci uspokojen,
takov prvo, e se proti tto osob neinnosti dovolat nelze, m ten, proti nmu se
vitel neinnosti prvnho jednn mohl dve dovolat a za jeho drby prvo tet
osob vzniklo, vi viteli povinnost k nhrad kody.

128

 597
(1) Kdo m vi viteli povinnost podle 595 nebo 596, me se j zprostit
uspokojenm vitelovy pohledvky za dlunkem. Me tak uinit i pedtm, ne se
vitel neinnosti dovol.
(2) Kdo m vi viteli povinnost podle 595 nebo 596, me od dlunka
poadovat vrcen vzjemnho plnn nebo splnn pohledvky oivl nsledkem
toho, e se vitel dovolal neinnosti.
598
Dovolv-li se neinnosti tho prvnho jednn vce vitel, neme bt od
povinn osoby poadovno v souhrnu vce, ne stanov 595 a 596.
599
(1) Dovol-li se vitel neinnosti prvnho jednn tkajcho se vci zapsan
ve veejnm seznamu, me spolu s pedloenm odpr aloby a dkazu o jejm
podn dat orgn poven vedenm takovho seznamu, aby v nm poznamenal
dovoln se neinnosti prvnho jednn.
(2) Vyhov-li soud alob, m rozsudek inky i proti osobm, kter po
proveden poznmky nabyly vc nebo prvo k vci v takovm seznamu zapsan.
Dl 2
Prvn udlosti
600
Veobecn ustanoven
Zkon stanov, kter prva a kter povinnosti vznikaj, mn se nebo zanikaj
z prvnch skutenost nezvislch na vli osoby. Takov nsledek me t urit
ujednn stran.
Vznam asu
601
(1) Nabv-li se prvo nebo vznik-li povinnost v urit den, nabude se nebo
vznikne potkem toho dne; zanik-li prvo nebo povinnost v urit den, zanikne
koncem toho dne. To neplat, vyluuje-li to povaha prvnho ppadu.
(2) Podmiuje-li znik uritho prva vznik jinho prva ve vzjemn
nvaznosti, nastv oboje v t okamik. Nen-li ujednno nebo stanoveno nco
jinho, nastane takov prvn inek koncem dne.
129

 602
M-li se prvo vykonat nebo povinnost splnit v urit den nebo do uritho dne,
vyaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denn dobu, ledae nco jinho plyne ze
zvyklost, ze zaveden praxe stran, poppad ze zvltnch okolnost ppadu.
603
Prva a povinnosti zaniknou uplynutm doby, na kterou byly omezeny.
604
Zmna v osob vitele nebo dlunka nem vliv na bh doby nebo lhty.
Potn asu
605
(1) Lhta nebo doba uren podle dn pon dnem, kter nsleduje po
skutenosti rozhodn pro jej potek.
(2) Konec lhty nebo doby uren podle tdn, msc nebo let pipad na den,
kter se pojmenovnm nebo slem shoduje se dnem, na kter pipad skutenost,
od n se lhta nebo doba pot. Nen-li takov den v poslednm msci, pipadne
konec lhty nebo doby na posledn den msce.
606
(1) Polovinou msce se rozum patnct dn a stedem msce jeho patnct den.
(2) Je-li lhta nebo doba urena na jeden nebo vce msc a st msce, pot
se st msce naposled.
607
Pipadne-li posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem
lhty pracovn den nejble nsledujc.
608
Lhta nebo doba uren v kratch asovch jednotkch, ne jsou dny, se pot
od okamiku, kdy zane, do okamiku, kdy skon.

130

Dl 3
Promlen a prekluze
Oddl 1
Promlen
Pododdl 1
Veobecn ustanoven
609
Nebylo-li prvo vykonno v promlec lht, proml se a dlunk nen povinen
plnit. Plnil-li vak dlunk po uplynut promlec lhty, neme poadovat vrcen
toho, co plnil.
610
(1) K promlen soud pihldne, jen namtne-li dlunk, e je prvo promleno.
Vzd-li se nkdo pedem prva uplatnit nmitku promlen, nepihl se k tomu.
(2) Jsou-li si strany povinny vrtit, co nabyly podle neplatn smlouvy nebo ze
zruenho zvazku, pihldne soud k nmitce promlen, jen pokud by promlen
mohla namtnout i druh strana. To plat i v ppad, e bylo plnno na zklad
zdnlivho prvnho jednn.
611
Promluj se vechna majetkov prva s vjimkou ppad stanovench
zkonem. Jin prva se promluj, pokud to zkon stanov.
612
V ppad prva na ivot a dstojnost, jmno, zdrav, vnost, est, soukrom
nebo obdobnho osobnho prva se promluj jen prva na odinn jmy zpsoben
na tchto prvech.
613
Prvo na vivn se nepromluje, prva na jednotliv optujc se plnn vak
promlen podlhaj.
614
Nepromluje se vlastnick prvo ani prvo domhat se rozdlen spolen vci,
prvo na zzen nezbytn cesty a prvo na vykoupen relnho bemene.
131

 615
(1) Je-li splnn dluhu zajitno zstavnm prvem, neproml se zstavn prvo
dve ne pohledvka. Promlen pohledvky nebrn zstavnmu viteli v
uspokojen ze zstavy.
(2) Zstavn prvo se neproml, dokud m zstavn vitel movitou zstavu u
sebe, poppad dokud ji pro nho opatruje tet osoba.
(3) M-li vitel zadrovac prvo, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn.
616
Pi poskytnut jistoty pevodem prva nen promlen pohledvky dvodem pro
zptn pevod prva osob, kter jistotu poskytla.
617
(1) I po uplynut promlec lhty se strana me dovolat svho prva pi obran
proti prvu uplatnnmu druhou stranou, pokud se ob prva vztahuj k te smlouv
nebo k nkolika smlouvm uzavenm co do elu v zvislosti na sob.
(2) I po uplynut promlec lhty se strana me dovolat svho prva pi
zapoten, pokud mohlo bt k zapoten pistoupeno kdykoli ped uplynutm
promlec lhty.
618
Proml-li se prvo zapsan ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav,
vymae z nj promlen prvo ten, kdo veejn seznam nebo rejstk zstav vede, na
nvrh osoby, kter m na vmazu prvn zjem.
Potek promlec lhty
619
(1) Jedn-li se o prvo vymahateln u orgnu veejn moci, pone promlec
lhta bet ode dne, kdy prvo mohlo bt uplatnno poprv.
(2) Prvo me bt uplatnno poprv, pokud se oprvnn osoba dozvdla
o okolnostech rozhodnch pro potek bhu promlec lhty, anebo kdy se o nich
dozvdt mla a mohla.
620
(1) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu
kody zahrnuj vdomost o kod a osob povinn k jej nhrad. To plat obdobn
i pro odinn jmy.
132

(2) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu
kody zpsoben vadou vrobku podle 2939 zahrnuj vdomost o kod, vad
a totonosti vrobce.
621
Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na vydn
bezdvodnho obohacen zahrnuj vdomost, e k bezdvodnmu obohacen dolo,
a o osob povinn k jeho vydn.
622
Jedn-li se o jmu na zdrav nezletilho, kter nen pln svprvn, pone
promlec lhta nejdve bet, a se nezletil stane pln svprvnm. Nenabude-li
pln svprvnosti, nepone promlec lhta bet, dokud mu po dovren zletilosti
nebude jmenovn opatrovnk.
623
Pi dlch plnnch dluhu pone promlec lhta bet u kadho dlho plnn
ode dne jeho dosplosti. Dospje-li pro nesplnn nkterho dlho plnn cel dluh,
pone pro cel dluh bet promlec lhta ode dne dosplosti nesplnnho dlho
plnn.
624
U prva na vydn pennch prostedk uloench na tu nebo pedstavujcch
vklad pone promlec lhta bet ode dne, kdy smluvn zvazek zanikl.
625
U prva vzniklho z celkovho znien nebo ztrty dopravovan vci pone
promlec lhta bet ode dne, kdy zsilka mla bt pjemci doruena. Byla-li vak
dopravovan vc jen pokozena nebo byla-li doruena opodn, pone promlec
lhta bet ode dne doruen zsilky.
626
U prva na pojistn plnn pone promlec lhta bet za jeden rok od pojistn
udlosti. To plat i v ppad, kdy pokozenmu vzniklo pm prvo na pojistn
plnn vi pojistiteli, nebo v ppad, kdy pojitn uplatuje vi pojistiteli hradu
toho, co pokozenmu poskytl pi plnn povinnosti nahradit kodu nebo jinou jmu.
627
M-li bt podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly,
pohledvka vyrovnna na zklad vytovn pedkldanho koncem uritho
133

obdob, pone promlec lhta bet ode dne nsledujcho po konci obdob, kdy
vytovn mlo bt pedloeno.
628
U prva, kter mus bt uplatnno nejprve u pslun osoby, pone promlec
lhta bet ode dne, kdy u n bylo prvo takto uplatnno.
Pododdl 2
Dlka promlec lhty
Obecn ustanoven
629
(1) Promlec lhta trv ti roky.
(2) Majetkov prvo se proml nejpozdji uplynutm deseti let ode dne, kdy
dosplo, ledae zkon zvl stanov jinou promlec lhtu.
630
(1) Strany si mohou ujednat krat nebo del promlec lhtu potanou ode dne,
kdy prvo mohlo bt uplatnno poprv, ne jakou stanov zkon, nejmn vak
v trvn jednoho roku a nejdle v trvn patncti let.
(2) Je-li krat nebo del lhta ujednna v neprospch slab strany, nepihl se
k ujednn. Nepihl se ani k ujednn krat promlec lhty, jde-li o prvo na
plnn vyplvajc z jmy na svobod, ivot nebo zdrav nebo o prvo vznikl
z myslnho poruen povinnosti.
Zvltn ustanoven
631
Bylo-li prvo zapsno do veejnho seznamu, proml se za deset let ode dne,
kdy mohlo bt vykonno poprv.
632
Bylo-li do veejnho seznamu zapsno prvo, kter me bt vykonvno
nepetrit nebo opakovan, proml se, pokud nen vykonvno po dobu deseti let.
Bylo-li vak do veejnho seznamu zapsno prvo, kter se vykonv jen zdka,
vyaduje se, aby osoba, kter prvo nle, mla v prbhu deseti let alespo tikrt
pleitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v prbhu deseti let
pleitost prvo vykonat tikrt, prodluuje se promlec lhta, dokud nebude
vyuita dn ze t pleitost.
134

 633
(1) Brn-li osoba zavzan z vcnho bemene vkonu prva, proml se vcn
bemeno, pokud oprvnn osoba neuplatn sv prvo do t let.
(2) Prvo na jednotliv plnn z relnho bemene se promluje jako
pohledvka.
634
Prvo poadovat, aby soud uril na zklad smlouvy o smlouv budouc obsah
budouc smlouvy, se proml za jeden rok od poslednho dne lhty, kdy mla bt
budouc smlouva uzavena. To plat i v ppad, e bylo ujednno, e uritou
nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud.
635
(1) Jedn-li se o ivotn pojitn, proml se prvo na pojistn plnn za deset
let.
(2) Prvo na pojistn plnn z pojitn odpovdnosti se proml nejpozdji
promlenm prva na nhradu kody nebo jmy, na kterou se pojitn vztahuje.
636
(1) Prvo na nhradu kody nebo jin jmy se proml nejpozdji za deset let
ode dne, kdy koda nebo jma vznikla.
(2) Byla-li koda nebo jma zpsobena mysln, proml se prvo na jej
nhradu nejpozdji za patnct let ode dne, kdy koda nebo jma vznikla. To plat
i v ppad vzniku kody nebo jmy poruenm povinnosti v dsledku platkstv
spovajcho v nabdce, slibu nebo dn platku jinm ne pokozenm nebo
v pmm i nepmm vydn platku od pokozenho.
(3) Pro prvo vznikl z jmy na svobod, ivot nebo na zdrav se odstavce 1 a 2
nepouij.
637
Prvo na nhradu kody zpsoben vadou vrobku podle 2939 se proml
nejpozdji za deset let ode dne, kdy vrobce uvedl vadn vrobek na trh.
638
(1) Prvo na vydn bezdvodnho obohacen se proml nejpozdji za deset let
ode dne, kdy k bezdvodnmu obohacen dolo.
(2) Bylo-li bezdvodn obohacen nabyto mysln, proml se prvo na jeho
vydn nejpozdji za patnct let ode dne, kdy k bezdvodnmu obohacen dolo.
135

 639
Uznal-li dlunk svj dluh, proml se prvo za deset let ode dne, kdy k uznn
dluhu dolo. Ur-li vak dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za
deset let od poslednho dne uren doby.
640
Prvo piznan rozhodnutm orgnu veejn moci se proml za deset let ode
dne, kdy mlo bt podle rozhodnut plnno.
641
Bylo-li v uznn dluhu nebo v rozhodnut orgnu veejn moci plnn rozloeno
na jednotliv dl plnn, plat desetilet promlec lhta i pro tato dl plnn a
pon bet ode dne dosplosti kadho dlho plnn. Dospje-li nesplnnm
nkterho dlho plnn cel dluh, pone promlec lhta bet ode dne dosplosti
nesplnnho dlho plnn.
642
Byl-li dluh uznn nebo bylo-li prvo piznno rozhodnutm orgnu veejn moci,
neplat desetilet promlec lhta pro roky a pro ta optujc se plnn, kter dosply
po uznn dluhu nebo po piznn prva.
643
(1) Pela-li povinnost na ddice, skon promlec lhta nejdve uplynutm
esti msc ode dne, kdy bylo ddici nabyt ddictv potvrzeno.
(2) Byla-li prvnick osoba obnovena, skon jejm vitelm promlec lhta
nejdve uplynutm esti msc ode dne, kdy byl zpis prvnick osoby ve veejnm
rejstku obnoven.
644
Spln-li viteli dluh za dlunka zstavn dlunk, neproml se jeho prvo vi
dlunku dve ne za est msc po splnn dluhu.
Pododdl 3
Bh promlec lhty
645
Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone
promlec lhta bet ohledn prva takov osoby nebo ohledn prva proti n a ode
136

dne, kdy zkonnho zstupce nebo opatrovnka zsk. Ji zapoat lhta b dle,
avak neskon dve, ne uplyne jeden rok po odpadnut pekky.
646
Mezi manely nepone promlec lhta bet ani neb, dokud manelstv trv.
To plat obdobn i pro prva mezi osobami ijcmi ve spolen domcnosti, mezi
zastoupenm a zkonnm zstupcem, opatrovancem a opatrovnkem nebo mezi
poruencem a porunkem.
647
V ppad uzaven dohody o mimosoudnm jednn vitele a dlunka o prvu
nebo o okolnosti, kter prvo zakld, pone promlec lhta bet pot, co vitel
nebo dlunk vslovn odmtne v takovm jednn pokraovat; poala-li promlec
lhta bet ji dve, po dobu jednn neb.
648
Uplatn-li vitel v promlec lht prvo u orgnu veejn moci a pokrauje-li
dn v zahjenm zen, promlec lhta neb. To plat i o prvu ji
vykonatelnm, pokud byl pro n navren vkon rozhodnut nebo navreno nazen
exekuce.
649
Uplatn-li vitel u orgnu veejn moci vzjemn prvo a vztahuj-li se ob
prva k te smlouv nebo k nkolika smlouvm uzavenm co do elu v zvislosti
na sob, pestv bet promlec lhta dnem, kdy bylo zahjeno zen ohledn toho
prva, proti nmu vzjemn prvo smuje. V ostatnch ppadech pestv
promlec lhta bet dnem, kdy bylo vzjemn prvo uplatnno.
650
Promlec lhta neb po dobu, kdy se viteli hrozbou brn prvo uplatnit. To
plat i v ppad, kdy vitel prvo neuplatnil, jsa dlunkem nebo osobou dlunku
blzkou lstiv uveden v omyl.
651
Promlec lhta neb po dobu, dokud trv vy moc, kter viteli
v poslednch esti mscch promlec lhty znemonila prvo uplatnit.

137

 652
Pokrauje-li bh promlec lhty po odpadnut nkter z pekek uvedench
v 646 a 651, neskon promlec lhta dve ne za est msc ode dne, kdy
zaala znovu bet.
Pododdl 4
Obnoven nroku a bh nov promlec lhty
653
(1) Bylo-li prvo ji promleno a uznal-li dlunk svj dluh, nrok se obnov
a pone bet nov promlec lhta ode dne, kdy k uznn dluhu dolo. Ur-li vak
dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za deset let od poslednho
dne uren doby.
(2) Bylo-li prvo, akoli bylo ji promleno, piznno rozhodnutm orgnu
veejn moci, pouije se odstavec 1 obdobn.
Oddl 2
Prekluze
654
(1) Nebylo-li prvo vykonno ve stanoven lht, zanikne jen v ppadech
stanovench zkonem vslovn. K zniku prva soud pihldne, i kdy to dlunk
nenamtne.
(2) Ustanoven tohoto zkona o bhu promlec lhty plat obdobn i pro
prekluzivn lhtu.

138

ST DRUH
RODINN PRVO
Hlava I
Manelstv
Dl 1
Veobecn ustanoven
655
Manelstv je trval svazek mue a eny vznikl zpsobem, kter stanov tento
zkon. Hlavnm elem manelstv je zaloen rodiny, dn vchova dt
a vzjemn podpora a pomoc.
Dl 2
Vznik manelstv
656
(1) Manelstv vznik svobodnm a plnm souhlasnm projevem vle mue
a eny, kte hodlaj vstoupit do manelstv (dle jen snoubenci), e spolu vstupuj
do manelstv.
(2) Saten obad je veejn a slavnostn; in se v ptomnosti dvou svdk.
657
(1) Projev-li snoubenci vli, e spolu vstupuj do manelstv, osobn ped
orgnem veejn moci provdjcm saten obad v ptomnosti matrike, jedn se
o obansk satek.
(2) Projev-li snoubenci vli, e spolu vstupuj do manelstv, osobn ped
orgnem crkve nebo nboensk spolenosti oprvnn k tomu podle jinho
prvnho pedpisu (dle jen oprvnn crkev), jedn se o crkevn satek.
658
(1) Jedn-li se o obansk satek, jin prvn pedpis stanov, kdo je orgnem
veejn moci provdjcm saten obad.
(2) Jedn-li se o crkevn satek, je orgnem oprvnn crkve osoba poven
oprvnnou crkv.

139

 659
Manelstv se uzavr tak, e osoba jednajc za orgn veejn moci, anebo
osoba, kter jedn za orgn oprvnn crkve, polo snoubencm jako oddvajc
otzku, zda spolu chtj vstoupit do manelstv; kladnou odpovd obou snoubenc
vznikne manelstv. Manelstv vznikne i jinak, je-li zejm, e snoubenci prohlauj
svou satenou vli.
660
Snoubenci pi satenm obadu prohls, e
a) pjmen jednoho z nich bude jejich pjmenm spolenm,
b) si oba sv pjmen ponechaj, nebo
c) pjmen jednoho z nich bude jejich pjmenm spolenm, a ten, jeho pjmen
nem bt pjmenm spolenm, bude ke spolenmu pjmen na druhm mst
pipojovat sv dosavadn pjmen.
661
(1) Ponechaj-li si snoubenci sv dosavadn pjmen, prohls pi satenm
obadu tak, kter z jejich pjmen bude pjmenm jejich spolench dt.
(2) Ponechali-li si manel sv dosavadn pjmen, mohou i pozdji uinit
prohlen orgnu veejn moci, e se dohodli na spolenm pjmen jednoho z nich.
662
(1) M-li v ppad volby podle 660 psm. c) snoubenec, jeho pjmen nem
bt pjmenm spolenm, pipojovan pjmen, me jako pipojovan pjmen
zvolit pouze prvn pjmen.
(2) Volba podle 660 psm. c) nen mon, m-li ji snoubenec, jeho pjmen
bude pjmenm spolenm, pipojovan pjmen.
663
(1) Jedn-li se o obansk satek, uskuteuje se saten obad na mst, kter
k tomu ur orgn veejn moci provdjc saten obad; pihl pi tom k vli
snoubenc.
(2) Jedn-li se o crkevn satek, uskuteuje se saten obad na mst
urenm vnitnmi pedpisy oprvnn crkve.
664
(1) O proveden satenho obadu snoubenci podaj orgn veejn moci,
v jeho sprvnm obvodu m bt manelstv uzaveno, a pedlo doklady
140

osvdujc jejich totonost a zpsobilost k uzaven manelstv; jin prvn pedpis

stanov, jak doklady je teba pedloit.
(2) Orgn veejn moci me pedloen stanovench doklad prominout, je-li
jejich opaten spojeno s tko pekonatelnou pekkou.
665
Snoubenci pi satenm obadu uvedou, dve ne uin saten projev vle,
e jim nejsou znmy pekky, kter by jim brnily uzavt manelstv, e navzjem
znaj svj zdravotn stav a e zvili uspodn budoucch majetkovch pomr,
svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven manelstv.
666
(1) M-li bt uzaven crkevn satek, mus snoubenci nejprve pedloit
oddvajcmu osvden vydan matrinm adem, v jeho sprvnm obvodu m bt
manelstv uzaveno. Osvden mus obsahovat potvrzen o tom, e snoubenci
splnili vechny poadavky stanoven zkonem pro uzaven manelstv. Od vydn
tohoto osvden do satenho obadu nesm uplynout vce ne est msc.
(2) Byl-li uzaven crkevn satek, je oddvajc povinen do t pracovnch dn
od uzaven manelstv doruit matrinmu adu, v jeho sprvnm obvodu bylo
manelstv uzaveno, protokol o uzaven manelstv s uvedenm skutenost podle
jinho prvnho pedpisu.
667
(1) Je-li ivot snoubence pmo ohroen, me saten obad provst kad
orgn podle 658, poppad jin ad stanoven jinm prvnm pedpisem, a to na
ktermkoli mst; to plat obdobn i pro crkevn satek. Mimo zem esk
republiky me saten obad provst tak velitel nmonho plavidla plujcho pod
sttn vlajkou esk republiky nebo velitel letadla zapsanho v leteckm rejstku v
esk republice a je-li alespo jeden ze snoubenc sttnm obanem esk republiky
rovn velitel vojensk jednotky esk republiky v zahrani.
(2) V ppadech uvedench v odstavci 1 nen teba pedloit doklady jinak
potebn; ptomnosti matrike nen zapoteb.
668
Sttn oban esk republiky me mimo zem republiky uzavt manelstv
tak ped diplomatickou mis nebo konzulrnm adem esk republiky.

141

 669
(1) Jsou-li pro to dleit dvody, me krajsk ad, v jeho sprvnm obvodu
m bt manelstv uzaveno, na dost snoubenc povolit, aby projev vle jednoho
ze snoubenc o vstupu do manelstv za nj uinil jeho zmocnnec.
(2) Pln moc mus obsahovat daje osvdujc totonost a dal rozhodn
skutenosti tkajc se obou snoubenc a zmocnnce a prohlen o pjmen. Mus v
n bt rovn uvedeno, e snoubencm nejsou znmy pekky, kter by jim brnily
uzavt manelstv, e navzjem znaj svj zdravotn stav a e zvili uspodn
budoucch majetkovch pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven
manelstv. Pln moc vyaduje psemnou formu a podpis na n mus bt edn
oven.
(3) Odvoln pln moci je inn jen tehdy, dozv-li se o nm druh snoubenec
dve, ne uin svj saten projev vle.
670
(1) Byl-li uzaven obansk satek, nemaj nsledn nboensk obady prvn
nsledky.
(2) Byl-li uzaven crkevn satek, nelze nsledn uzavt obansk satek.
671
Zpsobilost uzavt manelstv
Manelstv me uzavt kad, pokud mu v tom nebrn zkonn pekka
podle 672 a 676.
Zkonn pekky manelstv
672
(1) Manelstv neme uzavt nezletil, kter nen pln svprvn.
(2) Soud me ve vjimench ppadech povolit uzaven manelstv
nezletilmu, kter nen pln svprvn a dovril estncti let vku, jsou-li pro to
dleit dvody.
673
Manelstv neme uzavt osoba, jej svprvnost byla v tto oblasti omezena.
674
Manelstv neme uzavt osoba, kter ji dve uzavela manelstv, ani osoba,
kter ji dve vstoupila do registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku
142

uzavenho v zahrani, a toto manelstv, registrovan partnerstv nebo jin

obdobn svazek uzaven v zahrani trv.
675
Manelstv neme bt uzaveno mezi pedky a potomky, ani mezi sourozenci;
tot plat o osobch, jejich pbuzenstv vzniklo osvojenm.
676
Manelstv neme bt uzaveno mezi porunkem a poruencem, mezi dttem
a osobou, do jej pe bylo dt sveno, nebo pstounem a svenm dttem.
Dl 3
Zdnliv manelstv a neplatnost manelstv
Oddl 1
Zdnliv manelstv
677
(1) Manelstv nevznikne, pokud alespo u jedn z osob, kter hodlaly uzavt
manelstv, nebyly v projevu vle o vstupu do manelstv nebo ve satenm obadu
nebo v souvislosti s nm splnny takov nleitosti, na jejich splnn je k tomu, aby
manelstv vzniklo, nutno bezvhradn trvat.
(2) V ppad crkevnho satku nle k tmto nleitostem i skutenost
uzaven satku ped orgnem oprvnn crkve. Neprovd-li se saten obad
v ppad pmho ohroen ivota snoubence, jsou tmito skutenostmi i osvden
matrinho adu, e snoubenci splnili vechny poadavky zkona pro uzaven
manelstv, jako i e mezi vydnm tohoto osvden a uzavenm satku uplynula
doba nejve est msc.
678
Soud me urit, e manelstv nen, i bez nvrhu.
679
(1) Neprodlen pot, kdy soud ur, e manelstv nen, rozhodne soud
o otcovstv ke spolenmu dtti i o povinnostech a prvech rodi k nmu.
(2) Majetkov povinnosti a prva mue a eny se posoud jednotliv podle sv
povahy. Nelze-li jinak, pouij se ustanoven o bezdvodnm obohacen. V tchto
zleitostech je teba brt ohled na mue nebo enu jednajc v dobr ve, jako i na
prva a prvn zjmy spolench dt a tetch osob.
143

Oddl 2
Neplatnost manelstv
680
Dolo-li k uzaven manelstv, pestoe tomu brnila zkonn pekka, soud
prohls manelstv za neplatn na nvrh kadho, kdo na tom m prvn zjem,
ledae manelstv brnila pekka omezen svprvnosti.
681
Manelstv se povauje za platn, dokud nen prohleno za neplatn. Bylo-li
manelstv prohleno za neplatn, povauje se za neuzaven.
682
Manelstv nelze prohlsit za neplatn, pokud zaniklo, nebo pokud ji dolo
k nprav.
683
Manelstv nelze prohlsit za neplatn, pokud bylo uzaveno nezletilm, kter
nen pln svprvn, nebo osobou, jej svprvnost byla v tto oblasti omezena,
a bylo poato dt, kter se narodilo iv.
684
(1) Soud prohls manelstv za neplatn na nvrh manela, jeho projev vle
o vstupu do manelstv byl uinn pod ntlakem spovajcm v uit nsil nebo
vyhroovnm nsilm nebo jeho projev vle o vstupu do manelstv byl uinn jen
v dsledku omylu o totonosti snoubence nebo o povaze satenho prvnho
jednn. Nvrh lze podat nejpozdji do jednoho roku ode dne, kdy tak manel mohl
vzhledem k okolnostem nejdve uinit, poppad kdy se dozvdl o pravm stavu
vc.
(2) V ppad stanovenm v odstavci 1 prohls soud manelstv za neplatn,
tebae zaniklo smrt manela dve, ne skonilo zen o neplatnost manelstv
zahjen na nvrh druhho manela, nebo pokud potomci manela, kter podal nvrh
na prohlen manelstv za neplatn, navrhnou do jednoho roku po jeho smrti, aby
soud prohlsil manelstv za neplatn.
685
Soud prohls manelstv za neplatn i bez nvrhu, a to i v ppad, e ji
zaniklo, pokud bylo uzaveno
144

osobou, kter ji dve uzavela manelstv, nebo kter ji dve vstoupila do

registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku uzavenho
v zahrani, pokud takov manelstv, partnerstv nebo jin obdobn svazek trv,
b) mezi pedkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejich
pbuzenstv vzniklo osvojenm.
a)

686
(1) O povinnostech a prvech mue a eny, jejich manelstv bylo prohleno
za neplatn, ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch povinnostech a prvech
v dob po prohlen manelstv za neplatn plat ustanoven o povinnostech
a prvech rozvedench manel ke spolenmu dtti a o jejich majetkovch
povinnostech a prvech v dob po rozvodu obdobn.
(2) Bylo-li manelstv prohleno za neplatn podle 684, je pi rozhodovn
o majetkovch povinnostech a prvech teba brt ohled na toho, kdo jednal v dobr
ve.
Dl 4
Povinnosti a prva manel
Oddl 1
Obecn ustanoven
687
(1) Manel maj rovn povinnosti a rovn prva.
(2) Manel si jsou navzjem povinni ctou, jsou povinni t spolu, bt si vrni,
vzjemn respektovat svou dstojnost, podporovat se, udrovat rodinn spoleenstv,
vytvet zdrav rodinn prosted a spolen peovat o dti.
688
Manel m prvo na to, aby mu druh manel sdlil daje o svch pjmech
a stavu svho jmn, jako i o svch stvajcch i uvaovanch pracovnch, studijnch
a podobnch innostech.
689
Manel je povinen pi volb svch pracovnch, studijnch a podobnch innost
brt zetel na zjem rodiny, druhho manela a nezletilho dtte, kter nenabylo
pln svprvnosti a kter ije spolu s manely v rodinn domcnosti, a poppad
dalch len rodiny.

145

 690
Uspokojovn poteb rodiny
Kad z manel pispv na poteby ivota rodiny a poteby rodinn
domcnosti podle svch osobnch a majetkovch pomr, schopnost a monost tak,
aby ivotn rove vech len rodiny byla zsadn srovnateln. Poskytovn
majetkovch plnn m stejn vznam jako osobn pe o rodinu a jej leny.
691
(1) Nemaj-li manel rodinnou domcnost, nese kad z nich nklady sv
domcnosti; to je nezbavuje povinnosti navzjem si pomhat a podporovat se.
(2) ije-li s jednm z manel spolen dt manel, vi ktermu maj oba
vyivovac povinnost, poppad nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti
a kter je sveno do pe manel nebo jednoho z nich, a druh manel opust
rodinnou domcnost, ani k tomu m dvod zvltnho zetele hodn, a odmt se
vrtit, je tento manel povinen pispvat i na nklady rodinn domcnosti. Dvod
oputn rodinn domcnosti, poppad dvod odmtn nvratu, posoud soud podle
zsad slunosti a dobrch mrav.
692
Rozhodovn o zleitostech rodiny
(1) O zleitostech rodiny, vetn volby umstn rodinn domcnosti,
poppad domcnosti jednoho z manel a dalch len rodiny, pedevm dt,
kter nenabyly pln svprvnosti, a o zpsobu ivota rodiny, se maj manel
dohodnout.
(2) Nedohodnou-li se manel o podstatn zleitosti rodiny, me soud na
nvrh jednoho z nich nahradit svm rozhodnutm souhlas druhho manela, odmt-li
svj souhlas v takov zleitosti rodinnho ivota bez vnho dvodu a v rozporu se
zjmem rodiny, anebo nen-li schopen vli projevit. Soud vak vede manele
pedevm k dohod.
Obstarvn zleitost rodiny
693
Zleitosti rodiny obstarvaj manel spolen, nebo je obstarv jeden z nich.
694
(1) V bnch zleitostech rodiny prvn jednn jednoho manela zavazuje
a opravuje oba manele spolen a nerozdln to neplat, sdlil-li manel, kter
146

prvn nejednal, pedem tet osob, e s prvnm jednnm nesouhlas. Tak soud
me na nvrh manela pro nho vylouit nsledky budoucho prvnho jednn
druhho manela vi tetm osobm. Takov opaten se netkaj prvnch jednn,
jimi manel obstarv bn nezbytn ivotn poteby rodiny a jejch len,
zejmna dt, kter nenabyly pln svprvnosti.
(2) V ostatnch zleitostech rodiny prvn jednn jednoho manela zavazuje
a opravuje oba manele spolen a nerozdln, dal-li druh manel k prvnmu
jednn manela souhlas; ustanoven 692 odst. 2 se pouije obdobn. Nedovol-li
se vak manel, kter s prvnm jednnm druhho manela nesouhlas, pomoci
soudu pedem, me se dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
(3) Neij-li manel spolu za situace uveden v 691 odst. 2, prvn jednn
jednoho manela v zleitostech rodiny druhho manela bez jeho souhlasu
nezavazuje ani neopravuje.
695
Ustanoven 693 a 694 se nepouij pro zleitosti upraven ustanovenmi
o majetkovm prvu manelskm.
696
Vzjemn zastupovn manel
(1) Manel m prvo zastupovat svho manela v jeho bnch zleitostech.
(2) Manel prvo uveden v odstavci 1 nem, sdl-li pedem manel, kter m
bt zastoupen, tomu, s nm jeho manel m prvn jednat nebo m v myslu prvn
jednat, e se zastoupenm nesouhlas, anebo zru-li soud na nvrh manela zstup
prvo druhho manela.
(3) Prvo uveden v odstavci 1 manel nem ani tehdy, neij-li manel spolu
za situace uveden v 691 odst. 2.
697
Vivn mezi manely
(1) Manel maj vzjemnou vyivovac povinnost v rozsahu, kter obma
zajiuje zsadn stejnou hmotnou a kulturn rove. Vyivovac povinnost mezi
manely pedchz vyivovac povinnosti dtte i rodi.
(2) Pro vyivovac povinnost mezi manely jinak plat obecn ustanoven
o vivnm.

147

Obvykl vybaven rodinn domcnosti

698
(1) Obvykl vybaven rodinn domcnosti tvo soubor movitch vc, kter
slou bn nezbytnm ivotnm potebm rodiny a jejch len; pitom nen
rozhodn, zda jednotliv vci nle obma manelm nebo jen jednomu z nich.
(2) K nakldn s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn
domcnosti, potebuje manel souhlas druhho manela; to neplat, jedn-li se o vc
zanedbateln hodnoty.
(3) Manel se me dovolat neplatnosti prvnho jednn, jm druh manel
s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti, naloil bez jeho
souhlasu.
699
(1) Opust-li manel rodinnou domcnost v myslu uinit tak trvale a odmt se
vrtit, me dat, aby mu manel vydal to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn
domcnosti a nle vhradn jemu. Co nle manelm spolen, si manel
rozdl rovnm dlem, ledae to povaha vci vyluuje v takovm ppad se pouij
obecn ustanoven tohoto zkona o zruen a vypodn spoluvlastnictv.
(2) Potebuje-li manel to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti,
zejmna tak pro spolen nezletil dt manel, kter nenabylo pln svprvnosti
a vi ktermu maj oba vyivovac povinnost, nebo pro nezletil dt, kter
nenabylo pln svprvnosti, bylo sveno do spolen pe manel ijc v rodinn
domcnosti a v rodinn domcnosti zstalo, odstavec 1 se nepouije.
Rodinn zvod
700
(1) Za rodinn se povauje zvod, ve kterm spolen pracuj manel nebo
alespo s jednm z manel i jejich pbuzn a do tetho stupn nebo osoby s
manely sevagen a do druhho stupn a kter je ve vlastnictv nkter z tchto
osob. Na ty z nich, kte trvale pracuj pro rodinu nebo pro rodinn zvod, se hled
jako na leny rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu.
(2) Ustanoven o prvech a povinnostech len rodiny zastnnch na provozu
rodinnho zvodu se nepouij v ppadech, kdy jsou tyto prva a povinnosti
upraveny spoleenskou smlouvou vetn zakladatelskho prvnho jednn
o zaloen obchodn spolenosti nebo drustva, smlouvou o tich spolenosti nebo
smlouvou a ustanovenmi jinho zkona o pracovnm pomru, poppad jinou
obdobnou smlouvou. Jsou-li leny rodiny zastnnmi na provozu rodinnho

148

zvodu manel, pouij se ped ustanovenmi o rodinnm zvodu pednostn

ustanoven tohoto zkona o manelskm majetkovm prvu.
701
lenov rodiny zastnn na provozu rodinnho zvodu se podlej na zisku z
nho i na vcech z tohoto zisku nabytch, jako i na prstcch zvodu v me
odpovdajc mnostv a druhu sv prce. Vzdt tohoto prva se me jen osoba pln
svprvn osobnm prohlenm; prohlen vyaduje formu veejn listiny.
702
Rozhodnut o pouit zisku z rodinnho zvodu nebo jeho prstk, jako
i rozhodnut tkajc se zleitosti mimo obvykl hospodaen vetn zmn
zkladnch zsad zvodnho provozu nebo jeho zastaven se pijmaj vtinou hlas
len rodiny zastnnch na provozu rodinnho zvodu. Je-li mezi nimi osoba,
kter nen pln svprvn, zastupuje ji pi hlasovn zkonn zstupce, pokud je
nezletil, jinak opatrovnk.
703
astenstv na provozu rodinnho zvodu se ve na osobu lena rodiny a nelze
je penst na jinho, ledae se jedn o nkterho z len rodiny uvedench v 700
odst. 1 a souhlas s tm vichni lenov rodiny, kte ji jsou na provozu rodinnho
zvodu zastnni.
704
(1) M-li bt rodinn zvod rozdlen pi dlen pozstalosti soudem, m na nj
len rodiny zastnn na jeho provozu pednostn prvo.
(2) M-li bt rodinn zvod zcizen, m k nmu len rodiny zastnn na jeho
provozu pedkupn prvo, ledae bylo ujednno nco jinho. To plat i v ppad, e
m bt zcizen spoluvlastnick podl na rodinnm zvodu nebo e m bt zcizena
vc, kter m podle sv povahy a dosavadnho uren provozu rodinnho zvodu
trvale slouit.
705
(1) Zcizenm zvodu astenstv na provozu rodinnho zvodu zanikne.
(2) lenu rodiny zanikne astenstv na provozu rodinnho zvodu i v ppad,
e pestane vykonvat prci pro rodinu nebo v rodinnm zvod, anebo e se zmn
prvn dvod, ze kterho pokrauje ve vkonu prce v rodinnm zvodu.

149

 706
Zaniklo-li astenstv na provozu rodinnho zvodu, lze platbu lenu rodiny na
provozu zvodu dosud zastnnmu rozloit do spltek, pokud to bude ujednno
nebo pokud to schvl soud. Nen-li pro rozloen platby do spltek rozumn dvod,
soud placen ve spltkch neschvl, poppad rozhodne o neplatnosti ujednn
o spltkch.
707
Rodinn spoleenstv vznikl k provozu rodinnho zvodu bez vslovnho
ujednn len rodiny se d zvyklostmi a prax v nich zavedenou, pokud to
neodporuje 700 a 706.
Oddl 2
Manelsk majetkov prvo
708
(1) To, co manelm nle, m majetkovou hodnotu a nen vyloueno
z prvnch pomr, je soust spolenho jmn manel (dle jen spolen
jmn). To neplat, zanikne-li spolen jmn za trvn manelstv na zklad
zkona.
(2) Spolen jmn podlh zkonnmu reimu, nebo smluvenmu reimu,
anebo reimu zaloenmu rozhodnutm soudu.
Zkonn reim
709
(1) Soust spolenho jmn je to, eho nabyl jeden z manel nebo eho
nabyli oba manel spolen za trvn manelstv, s vjimkou toho, co
a) slou osobn poteb jednoho z manel,
b) nabyl darem, ddnm nebo odkazem jen jeden z manel, ledae drce pi
darovn nebo zstavitel v pozen pro ppad smrti projevil jin mysl,
c) nabyl jeden z manel jako nhradu nemajetkov jmy na svch pirozench
prvech,
d) nabyl jeden z manel prvnm jednnm vztahujcm se k jeho vlunmu
vlastnictv,
e) nabyl jeden z manel nhradou za pokozen, znien nebo ztrtu svho
vhradnho majetku.
(2) Soust spolenho jmn je zisk z toho, co nle vhradn jednomu
z manel.
150

(3) Soust spolenho jmn je tak podl manela v obchodn spolenosti

nebo drustvu, stal-li se manel v dob trvn manelstv spolenkem obchodn
spolenosti nebo lenem drustva. To neplat, pokud jeden z manel nabyl podl
zpsobem zakldajcm podle odstavce 1 jeho vlun vlastnictv.
710
Soust spolenho jmn jsou dluhy pevzat za trvn manelstv, ledae
a) se tkaj majetku, kter nle vhradn jednomu z manel, a to v rozsahu,
kter pesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
b) je pevzal jen jeden z manel bez souhlasu druhho, ani se pitom jednalo
o obstarvn kadodennch nebo bnch poteb rodiny.
711
(1) O nabyt a pozbyt jednotlivch soust spolenho jmn plat obecn
ustanoven tohoto zkona.
(2) stky vdlku, platu, mzdy, zisku a jinch hodnot z pracovn a jin
vdlen innosti se stvaj soust spolenho jmn v okamiku, kdy manel,
kter se o jejich zskn piinil, nabyl monost s nimi nakldat.
(3) Pohledvky z vhradnho majetku jen jednoho z manel, kter se maj stt
soust spolenho jmn, se soust spolenho jmn stvaj dnem splatnosti.
712
Nen-li v tto sti zkona stanoveno jinak, pouij se pro spolen jmn
obdobn ustanoven tohoto zkona o spolenosti, poppad ustanoven
o spoluvlastnictv.
Sprva v zkonnm reimu
713
(1) Sousti spolenho jmn uvaj, berou z nich plody a uitky, udruj je,
nakldaj s nimi, hospoda s nimi a spravuj je oba manel nebo jeden z nich podle
dohody.
(2) Povinnosti a prva spojen se spolenm jmnm nebo jeho soustmi nle
obma manelm spolen a nerozdln.
(3) Z prvnch jednn tkajcch se spolenho jmn nebo jeho soust jsou
manel zavzni a oprvnni spolen a nerozdln.

151

 714
(1) V zleitostech tkajcch se spolenho jmn a jeho soust, kter nelze
povaovat za bn, prvn jednaj manel spolen, nebo jedn jeden manel se
souhlasem druhho. Odmt-li manel dt souhlas bez vnho dvodu a v rozporu
se zjmem manel, rodiny nebo rodinn domcnosti, i nen-li schopen vli
projevit, me druh manel navrhnout, aby souhlas manela nahradil soud.
(2) Jedn-li prvn manel bez souhlasu druhho manela v ppad, kdy
souhlasu bylo zapoteb, me se druh manel dovolat neplatnosti takovho jednn.
715
(1) M-li bt soust spolenho jmn pouita k podnikn jednoho z manel
a pesahuje-li majetkov hodnota toho, co m bt pouito, mru pimenou
majetkovm pomrm manel, vyaduje se pi prvnm takovm pouit souhlas
druhho manela. Byl-li druh manel opomenut, me se dovolat neplatnosti
takovho jednn.
(2) M-li bt soust spolenho jmn pouita k nabyt podlu v obchodn
spolenosti nebo drustvu, nebo je-li dsledkem nabyt podlu ruen za dluhy
spolenosti nebo drustva v rozsahu pesahujcm mru pimenou majetkovm
pomrm manel, plat odstavec 1 obdobn.
Smluven reim
716
(1) Snoubenci a manel si mohou ujednat manelsk majetkov reim odlin
od zkonnho reimu. Ujednaj-li si smluven reim manel, uprav zpravidla sv
povinnosti a prva tkajc se ji existujcho spolenho jmn. Ujedn-li se pro
smluven reim zptn inek, nepihl se k tomu.
(2) Smlouva o manelskm majetkovm reimu vyaduje formu veejn listiny.
717
(1) Smluven reim me spovat v reimu oddlench jmn, v reimu
vyhrazujcm vznik spolenho jmn ke dni zniku manelstv, jako i v reimu
rozen nebo zen rozsahu spolenho jmn v zkonnm reimu. Ustanoven o
reimu oddlench jmn se pouij obdobn v reimu vyhrazujcm vznik
spolenho jmn ke dni zniku manelstv.
(2) Smluven reim lze zmnit dohodou manel nebo rozhodnutm soudu;
takov zmna vyaduje dohodu manel nebo rozhodnut soudu o soustech
spolenho jmn v dosavadnm reimu.

152

 718
(1) Smlouva me obsahovat jakkoli ujednn a tkat se jakkoli vci, ledae to
zkon zakazuje; me se tkat zejmna rozsahu, obsahu, doby vzniku zkonnho
nebo jinho reimu spolenho jmn, jednotlivch vc i jejich soubor. Smlouvou
lze zmnit zaazen ji existujcch i upravit zaazen budoucch soust jmn
rozdln od zkonnho reimu.
(2) Smlouvou lze rovn uspodat majetkov pomry pro ppad zniku
manelstv jedn-li se o uspodn pro ppad zniku manelstv smrt, povauje se
v tto sti smlouva za smlouvu ddickou, m-li jej nleitosti.
(3) Smlouvou nelze vylouit ani zmnit ustanoven o obvyklm vybaven
rodinn domcnosti, ledae jeden z manel opustil trvale domcnost a odmt se
vrtit.
719
(1) Smlouva o manelskm majetkovm reimu nesm svmi dsledky vylouit
schopnost manela zabezpeovat rodinu.
(2) Smlouva o manelskm majetkovm reimu se nesm svm obsahem nebo
elem dotknout prv tet osoby, ledae by se smlouvou souhlasila; tato smlouva
uzaven bez souhlasu tet osoby nem vi n prvn inky.
720
(1) Smlouva snoubenc o manelskm majetkovm reimu nabv innosti
uzavenm manelstv. Tk-li se smlouva ji existujc vci zapsan do veejnho
seznamu, lze provst do tohoto seznamu zpis zmny a po uzaven manelstv.
(2) Tk-li se smlouva manel o manelskm majetkovm reimu ji existujc
vci zapsan do veejnho seznamu, nabv smlouva v tto sti inky vi tetm
osobm zpisem do tohoto seznamu, ledae tento zkon stanov jinak.
721
(1) Smlouva o manelskm majetkovm reimu se zape do veejnho seznamu,
je-li to v n ujednno; jinak na dost obou manel. Do seznamu se zape ve, co
mn zkonn majetkov reim manel.
(2) Zpis provede bez zbytenho odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a nen-li to
mon, ten, kdo seznam vede.

153

Sprva ve smluvenm reimu

722
(1) Snoubenci i manel mohou uzavt smlouvu o sprv toho, co je soust
spolenho jmn, kter se odchyluje od ustanoven 713 a 714 ustanoven 719
a 720 plat i pro tuto smlouvu.
(2) Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednn o tom, kter manel bude
spravovat spolen jmn nebo jeho soust a jakm zpsobem.
723
(1) Manel, kter spravuje spolen jmn, prvn jedn v zleitostech
tkajcch se spolenho jmn samostatn, a to i v soudnm nebo jinm zen, ledae
je dle stanoveno jinak.
(2) Manel, kter spravuje vechno spolen jmn, me prvn jednat jen se
souhlasem druhho manela
a) pi nakldn se spolenm jmnm jako celkem,
b) pi nakldn s obydlm, v nm je rodinn domcnost manel, je-li toto obydl
soust spolenho jmn, nebo kter je obydlm jednoho z nich, anebo obydlm
nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti a o n manel peuj,
jako i pi ujednn trvalho zaten nemovit vci, kter je soust spolenho
jmn.
(3) Ustanoven 714 odst. 2 plat obdobn.
Reim zaloen rozhodnutm soudu
724
(1) Je-li pro to zvan dvod, soud na nvrh manela spolen jmn zru nebo
z jeho stvajc rozsah.
(2) Zvanm dvodem je vdy skutenost, e manelv vitel poaduje
zajitn sv pohledvky v rozsahu pesahujcm hodnotu toho, co nle vhradn
tomuto manelu, e manela lze povaovat za marnotratnho, jako i to, e manel
soustavn nebo opakovan podstupuje nepimen rizika. Jako zvan dvod me
bt shledno tak to, e manel zaal podnikat nebo e se stal neomezen rucm
spolenkem prvnick osoby.
725
Reim zaloen rozhodnutm soudu lze zmnit smlouvou manel nebo
rozhodnutm soudu.

154

 726
(1) Soud me spolen jmn pot, co je zruil, obnovit; soud tak rozhodne
zejmna, kdy pominou dvody zruen spolenho jmn. To plat i v ppad, e
manel navrhne, aby spolen jmn, jeho rozsah byl zen, bylo rozeno do
zkonnho rozsahu.
(2) Zaniklo-li spolen jmn na zklad zkona, soud jej na nvrh manela
obnov, pokud je to v zjmu obou manel.
727
(1) Rozhodnutm soudu nelze vylouit ani zmnit ustanoven upravujc obvykl
vybaven rodinn domcnosti.
(2) Rozhodnut soudu o zmn, zruen nebo obnoven spolenho jmn nesm
svmi dsledky vylouit schopnost manela zabezpeovat rodinu a nesm se
obsahem nebo elem dotknout prv tet osoby, ledae by s rozhodnutm souhlasila.
728
Sprva v reimu zaloenm rozhodnutm soudu
Jedn-li manel pi sprv spolenho jmn zpsobem, kter je ve zejmm
rozporu se zjmem druhho manela, rodiny nebo rodinn domcnosti, a snoubenci
nebo manel neuzaveli smlouvu o sprv toho, co je soust spolenho jmn,
me soud na nvrh druhho manela rozhodnout, jakm zpsobem bude spolen
jmn spravovno.
Reim oddlench jmn
729
V reimu oddlench jmn sm manel nakldat se svm majetkem bez
souhlasu druhho manela.
730
Podnikaj-li v reimu oddlench jmn manel spolen nebo jeden z manel
podnik s pomoc druhho manela, rozdl si pjmy z podnikn, jak si v psemn
form ujednali; jinak se pjmy rozdl rovnm dlem.
Ochrana tetch osob
731
Vznikl-li dluh jen jednoho z manel za trvn spolenho jmn, me se vitel
pi vkonu rozhodnut uspokojit i z toho, co je ve spolenm jmn.
155

 732
Vznikl-li dluh jen jednoho z manel proti vli druhho manela, kter
nesouhlas projevil vi viteli bez zbytenho odkladu pot, co se o dluhu dozvdl,
me bt spolen jmn postieno jen do ve, ji by pedstavoval podl dlunka,
kdyby bylo spolen jmn zrueno a vypodno podle 742. To plat i v ppad
povinnosti manela plnit vivn nebo jde-li o dluh z protiprvnho inu jen jednoho
z manel nebo v ppad, e dluh jen jednoho z manel vznikl jet ped
uzavenm manelstv.
733
Zavzal-li se jeden z manel v dob, od kter do zmny nebo vylouen
zkonnho majetkovho reimu, a smlouvou manel nebo rozhodnutm soudu,
uplynulo mn ne est msc, me bt pohledvka jeho vitele uspokojena ze
veho, co by bylo soust spolenho jmn, kdyby ke smlouv manel nebo
k rozhodnut soudu nedolo.
734
Je-li smlouvou manel nebo rozhodnutm soudu, ktermi byl zkonn
majetkov reim zmnn nebo vylouen, doteno prvo tet osoby, zejmna vitele,
me tato osoba sv prvo uplatnit u pleitosti vypodn toho, co bylo dve
soust spolenho jmn, stejn, jako by ke smlouv manel nebo k rozhodnut
soudu nedolo; pitom se pouije 742.
735
Zvltn ustanoven
Neuzavou-li spolu manel, kte maj v myslu doshnout rozvodu manelstv
zpsobem uvedenm v 757, dohodu o uspodn majetkovch povinnost a prv
pro ppad rozvodu, v n pod podmnkou, e manelstv bude rozvedeno, rovn
ujednaj, jak budou v dob oddlenho hospodaen nabvat prva a zavazovat se,
plat pro dobu oddlenho hospodaen manel ustanoven o spolenm jmn
pimen, ledae tento zkon stanov jinak.
Vypodn spolenho jmn
736
Je-li spolen jmn zrueno nebo zanikne-li, anebo je-li zen jeho stvajc
rozsah, provede se likvidace dosud spolench povinnost a prv jejich vypodnm.
Dokud zen, zruen nebo zanikl spolen jmn nen vypodno, pouij se pro
n ustanoven o spolenm jmn pimen.
156

 737
(1) Vypodnm jmn nesm bt doteno prvo tet osoby. Bylo-li jej prvo
vypodnm doteno, me se tet osoba domhat, aby soud uril, e je vypodn
vi n neinn.
(2) Vypodn dluh m inky jen mezi manely.
738
(1) Dohoda o vypodn m vdy inky ke dni, kdy spolen jmn bylo
zeno, zrueno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavena ped
anebo po zen, zruen nebo zniku spolenho jmn. Je-li vak pedmtem
vypodn vc, kter se zapisuje do veejnho seznamu, nabv dohoda prvnch
ink v sti tkajc se tto vci zpisem do veejnho seznamu.
(2) Platnosti dohody o vypodn nebrn, tk-li se jen sti spolench
majetkovch povinnost a prv.
739
(1) Dohoda o vypodn vyaduje psemnou formu, pokud byla uzavena za
trvn manelstv nebo pokud je pedmtem vypodn vc, u kter vyaduje
psemnou formu i smlouva o pevodu vlastnickho prva.
(2) Nevyaduje-li dohoda o vypodn psemnou formu a pod-li o to jeden
z manel, doru mu druh manel potvrzen, jak se vypodali.
740
Nedohodnou-li se manel o vypodn, me kad z nich navrhnout, aby
rozhodl soud. O vypodn rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly inky zen,
zruen nebo zniku spolenho jmn.
741
Nedojde-li do t let od zen, zruen nebo zniku spolenho jmn
k vypodn toho, co bylo dve soust spolenho jmn, ani dohodou, ani nebyl
podn nvrh na vypodn rozhodnutm soudu, plat, e se manel nebo bval
manel vypodali tak, e
a) hmotn vci movit jsou ve vlastnictv toho z nich, kter je pro potebu svou,
sv rodiny nebo rodinn domcnosti vlun jako vlastnk uv,
b) ostatn hmotn vci movit a vci nemovit jsou v podlovm spoluvlastnictv
obou; jejich podly jsou stejn,
c) ostatn majetkov prva, pohledvky a dluhy nle spolen obma; jejich
podly jsou stejn.
157

 742
(1) Nedohodnou-li se manel nebo bval manel jinak nebo neuplatn-li se
ustanoven 741, pouij se pro vypodn tato pravidla:
a) podly obou manel na vypodvanm jmn jsou stejn,
b) kad z manel nahrad to, co ze spolenho majetku bylo vynaloeno na jeho
vhradn majetek,
c) kad z manel m prvo dat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svho
vhradnho majetku vynaloil na spolen majetek,
d) pihldne se k potebm nezaopatench dt,
e) pihldne se k tomu, jak se kad z manel staral o rodinu, zejmna jak peoval
o dti a o rodinnou domcnost,
f) pihldne se k tomu, jak se kad z manel zaslouil o nabyt a udren
majetkovch hodnot nleejcch do spolenho jmn.
(2) Hodnota toho, co ze spolenho majetku bylo vynaloeno na vhradn
majetek manela, stejn jako hodnota toho, co z vhradnho majetku manela bylo
vynaloeno na spolen majetek, se pi vypodn spolenho jmn zapotv
zven nebo snen podle toho, jak se ode dne vynaloen majetku do dne, kdy
spolen jmn bylo zeno, zrueno nebo zaniklo, zvila nebo snila hodnota t
sousti majetku, na ni byl nklad vynaloen.
Nkter ustanoven o bydlen manel
743
(1) Manel maj obydl tam, kde maj rodinnou domcnost.
(2) d-li manel z vnch dvod o peloen rodinn domcnosti, m mu
druh manel vyhovt, ledae dvody pro setrvn pevauj nad dvody pro tuto
zmnu.
(3) Manel se mohou dohodnout, e budou bydlet trvale oddlen. Dohoda
manel o oddlenm bydlen m stejn prvn inky jako oputn rodinn
domcnosti s myslem t trvale jinde.
744
Je-li obydlm manel dm nebo byt, k nmu m jeden z manel vhradn
prvo umoujc v dom nebo byt bydlet, a je-li to jin prvo ne zvazkov,
vznikne uzavenm manelstv druhmu manelu prvo bydlen. Vznikne-li jednomu
z manel takov vhradn prvo za trvn manelstv, vznikne tm druhmu
z manel prvo bydlen.

158

 745
(1) Je-li obydlm manel dm nebo byt, k nmu ml jeden z manel ke dni
uzaven manelstv njemn prvo, vznikne uzavenm manelstv k domu nebo bytu
obma manelm spolen njemn prvo; pi pozdjm uzaven njemn smlouvy
vznik obma manelm spolen njemn prvo innost smlouvy. To plat
obdobn i v ppad jinho obdobnho zvazkovho prva.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, ujednaj-li si manel nco jinho.
746
(1) Maj-li manel k domu nebo bytu spolen njemn prvo, jsou zavzni
a oprvnni spolen a nerozdln.
(2) Manel, kter m prvo bydlen, m postaven ruitele svho manela.
747
(1) M-li alespo jeden z manel prvo nakldat domem nebo bytem, ve
kterm se nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu
je k bydlen manel nebo rodiny nezbytn teba, mus se zdret veho a pedejt
vemu, co me bydlen znemonit nebo ohrozit. Manel zejmna nesm bez
souhlasu druhho manela takov dm nebo byt zcizit nebo k domu, jeho sti nebo
k celmu bytu zdit prvo, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo
rodiny, ledae zajist manelovi nebo rodin po vech strnkch obdobn bydlen
s bydlenm dosavadnm.
(2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1,
me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
748
(1) Maj-li manel spolen njemn prvo k domu nebo bytu, ve kterm se
nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, plat 747 odst. 1 vta prvn
obdobn. Manel nesm bez souhlasu druhho manela njem ukonit, nebo jej
omezit prvem, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny.
(2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1,
me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
749
Souhlas manela podle 747 a 748 vyaduje psemnou formu.
750
(1) Dohodnou-li se manel, poppad snoubenci, odchyln od ustanoven
747 a 748, nesm dohoda zhorit postaven jejich spolenho nezletilho dtte,
159

kter nenabylo pln svprvnosti, kter ije s nimi v rodinn domcnosti a vi

ktermu maj vyivovac povinnost, poppad nezletilho dtte, kter nenabylo pln
svprvnosti a bylo sveno do spolen pe manel nebo jednoho z nich; dohoda
se dle nesm dotknout prv tetch osob, ledae s takovou dohodou souhlasily.
(2) Dohoda i souhlas tetch osob podle odstavce 1 vyaduj psemnou formu.
Zvltn ustanoven proti domcmu nsil
751
(1) Stane-li se dal spolen bydlen manel v dom nebo byt, v nm se
nachz rodinn domcnost manel, pro jednoho z nich nesnesiteln z dvodu
tlesnho nebo duevnho nsil vi manelovi nebo jinmu, kdo v rodinn
domcnosti manel ije, me soud na nvrh dotenho manela omezit, poppad
i vylouit na urenou dobu prvo druhho manela v dom nebo byt bydlet.
(2) Stejn jako v odstavci 1 lze postupovat v ppad, e se jedn o manele
rozveden, jako i v ppad, kdy manel nebo rozveden manel bydl spolen
jinde ne v rodinn domcnosti.
752
Omezen, poppad vylouen prva manela v dom nebo byt bydlet, ur
soud nejdle na dobu esti msc. Soud na nvrh rozhodne znovu, jsou-li pro to
zvl zvan dvody.
753
Prvo domhat se ochrany proti domcmu nsil m tak kad jin osoba, kter
ije spolu s manely nebo rozvedenmi manely v rodinn domcnosti.
Dl 5
Znik manelstv
Oddl 1
Obecn ustanoven
754
Manelstv zanik jen z dvod stanovench zkonem.

160

Oddl 2
Rozvod manelstv
755
(1) Manelstv me bt rozvedeno, je-li souit manel hluboce, trvale
a nenapraviteln rozvrceno a nelze oekvat jeho obnoven.
(2) Pesto, e je souit manel rozvrceno, neme bt manelstv rozvedeno,
byl-li by rozvod v rozporu
a) se zjmem nezletilho dtte manel, kter nenabylo pln svprvnosti, kter je
dn zvltnmi dvody, piem zjem dtte na trvn manelstv soud zjist
i dotazem u opatrovnka jmenovanho soudem pro zen o pravu pomr
k dtti na dobu po rozvodu, nebo
b) se zjmem manela, kter se na rozvratu poruenm manelskch povinnost
pevn nepodlel a ktermu by byla rozvodem zpsobena zvl zvan jma
s tm, e mimodn okolnosti svd ve prospch zachovn manelstv, ledae
manel spolu ji neij alespo po dobu t let.
(3) Maj-li manel nezletil dt, kter nen pln svprvn, soud manelstv
nerozvede, dokud nerozhodne o pomrech dtte v dob po rozvodu manel.
756
Soud, kter rozhoduje o rozvodu manelstv, zjiuje existenci rozvratu
manelstv, a pitom zjiuje jeho piny, pokud dle nen stanoveno jinak.
757
(1) Pipoj-li se manel k nvrhu na rozvod manelstv, kter pod druh
z manel, soud manelstv rozvede, ani zjiuje piny rozvratu manelstv, dojdeli k zvru, e shodn tvrzen manel, pokud se jedn o rozvrat manelstv
a o zmr doshnout rozvodu, je pravdiv a pokud
a) ke dni zahjen zen o rozvod trvalo manelstv nejmn jeden rok a manel
spolu dle ne est msc neij,
b) manel, kte jsou rodii nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti, se
dohodli na prav pomr tohoto dtte pro dobu po rozvodu a soud jejich
dohodu schvlil,
c) manel se dohodli na prav svch majetkovch pomr, svho bydlen,
a poppad vivnho pro dobu po tomto rozvodu.
(2) Dohody uveden v odstavci 1 psm. c) vyaduj psemnou formu a podpisy
mus bt edn oveny.

161

 758
Manel spolu neij, netvo-li manelsk i rodinn spoleenstv, bez ohledu
na to, zda maj, poppad vedou rodinnou domcnost, s tm, e alespo jeden
z manel manelsk spoleenstv zjevn obnovit nechce.
Oddl 3
Nsledky zniku manelstv
759
Pjmen rozvedenho manela
Manel, kter pijal pjmen druhho manela, me do esti msc po rozvodu
manelstv oznmit matrinmu adu, e pijm zpt sv dvj pjmen. To plat
i tehdy, hodl-li manel, kter pijal pjmen druhho manela s tm, e bude ke
spolenmu pjmen pipojovat sv dosavadn pjmen, poppad prvn ze svch
pjmen, uvat napt jen sv dvj pjmen.
Vivn rozvedenho manela
760
(1) Nen-li rozveden manel schopen sm se ivit a tato jeho neschopnost m
svj pvod v manelstv nebo v souvislosti s nm, m vi nmu jeho bval manel
v pimenm rozsahu vyivovac povinnost, lze-li to na nm spravedliv poadovat,
zejmna s ohledem na vk nebo zdravotn stav rozvedenho manela v dob rozvodu
nebo skonen pe o spolen dt rozvedench manel.
(2) Pi rozhodovn o vivnm nebo o jeho vi vezme soud zetel, jak dlouho
rozveden manelstv trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jako i zda
a) si rozveden manel neopatil pimen zamstnn, pestoe mu v tom
nebrnila zvan pekka,
b) si rozveden manel mohl vivu zajistit dnm hospodaenm s vlastnm
majetkem,
c) se rozveden manel podlel za trvn manelstv na pi o rodinnou domcnost,
d) se rozveden manel nedopustil vi bvalmu manelu nebo osob mu blzk
inu povahy trestnho inu, nebo
e) je dn jin obdobn zvan dvod.
(3) Pro vyivovac povinnost rozvedench manel plat obdobn obecn
ustanoven o vivnm.

162

 761
(1) Rozsah vyivovac povinnosti a zpsob poskytovn vivnho se d
dohodou manel nebo rozvedench manel; ujednaj-li si, e se vivn nahrad
odbytnm, zanikne prvo rozvedenho manela na vivn poskytnutm odbytnho.
(2) Nedojde-li k dohod rozvedench manel o vivnm, me potebn
bval manel navrhnout, aby o vyivovac povinnosti druhho manela rozhodl
soud.
762
(1) Nedohodnou-li se manel nebo rozveden manel o vivnm, me
manel, kter rozvrat manelstv pevn nezapinil nebo s rozvodem nesouhlasil
a ktermu byla rozvodem zpsobena zvan jma, navrhnout, aby soud stanovil
vyivovac povinnost bvalho manela i v takovm rozsahu, kter zajist, aby
rozveden manel mli v zsad stejnou ivotn rove. Prvo rozvedenho manela
na vivn lze v tomto ppad povaovat za dvodn jen po dobu okolnostem
pimenou, nejdle vak po dobu t let od rozvodu.
(2) Dopustil-li se bval manel vi druhmu manelovi jednn, kter
napluje znaky domcho nsil, nem prvo na vivn podle odstavce 1, a by
jinak podmnky piznn prva na vivn sploval.
763
Prvo rozvedenho manela na vivn zanikne, uzave-li oprvnn rozveden
manel nov manelstv, nebo vstoup-li do registrovanho partnerstv.
Majetkov povinnosti a prva pi zniku manelstv
764
(1) Zanikne-li manelstv smrt manela, posoud se majetkov povinnosti
a prva bvalch manel v rmci zen o ddictv podle toho majetkovho reimu,
kter existoval mezi manely, poppad i podle pokyn, kter zemel manel jet
za svho ivota ohledn svho majetku pro ppad smrti uinil; jinak se pouij
pravidla uveden v 742, s vjimkou odstavce 1 psm. c), ledae se pozstal
manel dohodne s ddici o vypodn jinak.
(2) Byl-li manel prohlen za mrtvho, posoud se jeho majetkov povinnosti
a prva ke dni, kter je v rozhodnut o prohlen za mrtvho uveden jako den jeho
smrti.
765
(1) Zanikne-li manelstv rozvodem, spravuj se majetkov povinnosti a prva
rozvedench manel dohodou manel nebo rozvedench manel.
163

(2) Nedohodnou-li se rozveden manel o vypodn, me bval manel

podat nvrh na vypodn rozhodnutm soudu.
Bydlen po zniku manelstv
766
(1) Zaniklo-li manelstv smrt manela a manel mli spolen njemn prvo
k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, zstane njemcem
bytu pozstal manel. Svdilo-li manelm k domu nebo bytu spolen jin
zvazkov prvo, zstane oprvnnm pozstal manel.
(2) Zaniklo-li manelstv smrt manela a njemn prvo k domu nebo bytu,
v nm se nachzela rodinn domcnost manel, ml jen jeden z nich, pouij se
ustanoven o njmu bytu.
767
(1) Zaniklo-li manelstv smrt manela, kter ml k domu nebo bytu, v nm se
nachzela rodinn domcnost manel, vhradn prvo umoujc v dom nebo byt
bydlet, a bylo-li to jin prvo ne zvazkov, zatmco druh manel ml v dom
nebo byt prvo bydlen, zanikne tomuto manelu prvo bydlen, pokud vhradn
prvo zemelho manela pelo na jinou osobu ne na pozstalho manela. To
neplat, nelze-li na pozstalm manelu spravedliv dat, aby dm nebo byt opustil.
(2) Je-li to pimen pomrm pozstalho manela, pedevm proto, e
peuje o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, o n manel peovali,
nebo o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, jeho rodiem je zemel
manel, anebo o dt nezaopaten, kter s pozstalm manelem ije, me soud na
nvrh pozstalho manela zaloit v jeho prospch prvo odpovdajc vcnmu
bemenu bydlen podle okolnost ppadu, nejdle vak do doby, ne takov dt
nabude trvale schopnost samo se ivit, a za platu srovnatelnou s njemnm v mst
obvyklm toto prvo nezanikne, nabude-li dt schopnost samo se ivit jen na
pechodnou dobu.
(3) Ml-li pozstal manel prvo bydlet z jinho dvodu, pouij se odstavce 1
a 2 obdobn.
768
(1) Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel mli k domu nebo bytu, v nm
se nachzela jejich rodinn domcnost, stejn, nebo spolen prvo, a nedohodnou-li
se, kdo bude v dom nebo byt dle bydlet, zru soud na nvrh jednoho z nich podle
okolnost ppadu dosavadn prvo toho z rozvedench manel, na kterm lze
spravedliv dat, aby dm nebo byt opustil, a poppad zrove rozhodne o
zpsobu nhrady za ztrtu prva; pitom pihldne zejmna k tomu, ktermu
z rozvedench manel byla svena pe o nezletil dt, kter nenabylo pln
164

svprvnosti a o kter manel peovali, jako i ke stanovisku pronajmatele,

pjitele nebo jin osoby v obdobnm postaven.
(2) Rozveden manel, kter m dm nebo byt opustit, m prvo tam bydlet,
dokud mu druh manel nezajist nhradn bydlen, ledae mu v zen podle
odstavce 1 nhrada nebyla piznna v tomto ppad m prvo v dom nebo byt
bydlet nejdle jeden rok. Byla-li mu vak svena pe o nezletil dt, kter
nenabylo pln svprvnosti a o kter manel peovali za trvn manelstv, nebo o
dt nezaopaten, kter s nm ije, me soud na nvrh tohoto manela zaloit v jeho
prospch prvo bydlen; ustanoven 767 odst. 2 plat obdobn.
769
Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel nemli k domu nebo bytu, v nm se
nachzela jejich rodinn domcnost, stejn, poppad spolen prvo, a manel,
poppad rozveden manel se nedohodnou o dalm bydlen manela, kter m
v dom nebo byt pouze prvo bydlet, poppad jin prvo, kter je slab ne prvo
druhho manela, rozhodne soud na nvrh manela, kter m k domu nebo bytu
prvo vlastnick nebo jin vcn prvo, poppad vhradn prvo njemn nebo jin
zvazkov prvo, o povinnosti druhho manela se vysthovat; ustanoven 767
odst. 2 plat obdobn.
770
Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel mli v dom nebo byt prvo bydlet,
s tm, e jedno prvo bylo odvozeno od druhho, m prvo dat vysthovn toho
z rozvedench manel, kter ml jen prvo odvozen, ten, kdo m k domu nebo
bytu vcn nebo zvazkov prvo, od kterho bylo prvo druhho z manel bydlet
pmo odvozeno.
Hlava II
Pbuzenstv a vagrovstv
Dl 1
Veobecn ustanoven
Pbuzenstv
771
Pbuzenstv je vztah osob zaloen na pokrevnm poutu, nebo vznikl
osvojenm.

165

 772
(1) Osoby jsou pbuzn v linii pm, pochz-li jedna od druh.
(2) Osoby jsou pbuzn ve vedlej linii, maj-li spolenho pedka, ale pitom
nepochzej jedna od druh.
773
Stupe pbuzenstv mezi dvma osobami se uruje podle potu zrozen, jimi
v linii pm pochz jedna od druh a ve vedlej linii ob od svho nejbliho
spolenho pedka.
774
vagrovstv
Vznikem manelstv vznikne vagrovstv mezi jednm manelem a pbuznmi
druhho manela; v jak linii a v jakm stupni je nkdo pbuzn s jednm manelem,
v takov linii a v takovm stupni je sevagen s druhm manelem. Zanikne-li
manelstv smrt jednoho z manel, vagrovstv tm nezanik.
Dl 2
Pomry mezi rodii a dttem
Oddl 1
Urovn rodiovstv
775
Matestv
Matkou dtte je ena, kter je porodila.
Otcovstv
776
(1) Narod-li se dt v dob od uzaven manelstv do uplynut tstho dne pot,
co manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn, anebo pot, co byl manel
matky prohlen za nezvstnho, m se za to, e otcem je manel matky.
(2) Narod-li se dt en znovu provdan, m se za to, e otcem je manel
pozdj, i kdy se dt narodilo ped uplynutm tstho dne pot, co pedchoz
manelstv zaniklo nebo bylo prohleno za neplatn.

166

 777
(1) Narod-li se dt v dob mezi zahjenm zen o rozvodu manelstv
a tstm dnem po rozvodu manelstv, a manel, poppad bval manel matky
prohls, e nen otcem dtte, zatmco jin mu prohls, e je otcem dtte, m se za
to, e otcem je tento mu, pipoj-li se matka k obma prohlenm.
(2) Prohlen manela matky dtte, poppad jejho bvalho manela, mue,
kter tvrd, e je otcem dtte, a matky dtte se in v zen ped soudem, zahjenm
na nvrh nkterho z nich; nvrh lze podat nejpozdji do uplynut jednoho roku od
narozen dtte.
(3) K uren otcovstv k dtti podle odstavc 1 a 2 neme dojt dve, dokud
nenabude prvn moci rozhodnut o rozvodu manelstv.
(4) Jde-li o zen o neplatnost manelstv, pouij se odstavce 1 a 3 obdobn.
778
Narod-li se dt, kter je poato umlm oplodnnm, en neprovdan, m se
za to, e otcem dtte je mu, kter dal k umlmu oplodnn souhlas.
779
(1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, m se za to, e
otcem je mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm matky a tohoto
mue. Takto lze urit otcovstv i k dtti jet nenarozenmu, je-li ji poato.
(2) Prohlen se in osobn ped soudem nebo ped matrinm adem.
Nezletil, kter nen pln svprvn, in prohlen vdy ped soudem.
780
in-li prohlen ten, kdo nen pln svprvn, me je uinit pouze ped
soudem. Soud podle okolnost ppadu posoud, zda ten, kdo nen pln svprvn, je
schopen jednat sm, nebo zda za nho bude jednat jeho opatrovnk.
781
Neme-li matka pro duevn poruchu posoudit vznam svho prohlen nebo
je-li opaten jejho prohlen spojeno s tko pekonatelnou pekkou, nen mon
urit otcovstv souhlasnm prohlenm.
782
Na prohlen otcovstv jako zvltn projev vle se pouij obecn ustanoven
o prvnm jednn, nen-li stanoveno jinak. Neplatnosti se vak lze dovolat jen ve
lht pro popen otcovstv.
167

 783
(1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, ani podle 779,
me matka, dt i mu, kter tvrd, e je otcem, navrhnout, aby otcovstv uril soud.
(2) M se za to, e otcem je mu, kter s matkou dtte souloil v dob, od kter
neprolo do narozen dtte mn ne sto edest a vce ne ti sta dn, ledae jeho
otcovstv vyluuj zvan okolnosti.
(3) Nen-li domnl otec naivu, podv se nvrh proti opatrovnkovi, kterho
k tomu jmenuje soud.
784
(1) Zeme-li bhem zen navrhovatel, me v zen pokraovat dal k nvrhu
oprvnn.
(2) Zeme-li bhem zen dt, me do esti msc od jeho smrti podat nvrh
t potomek tohoto dtte, m-li prvn zjem na tomto uren.
(3) Zeme-li bhem zen domnl otec, pokrauje zen proti opatrovnkovi,
kterho k tomu jmenuje soud.
(4) Zeme-li bhem zen mu, kter tvrdil, e je otcem, a nepokrauje-li
v zen dt nebo matka, soud zen zastav.
Poprn otcovstv
785
(1) Manel me do esti msc ode dne, kdy se dozvdl o skutenostech
zakldajcch dvodnou pochybnost, e je otcem dtte, kter se narodilo jeho
manelce, popt sv otcovstv u soudu, nejpozdji vak do esti let od narozen
dtte. Otcovstv popr vi dtti a matce, jsou-li oba naivu, a neije-li jeden
z nich, vi druhmu; nen-li naivu dn z nich, manel toto prvo nem.
(2) Byla-li svprvnost manela ped uplynutm poprn estilet lhty omezena
tak, e sm otcovstv popt neme, me je popt jeho opatrovnk, kterho pro
tento el jmenuje soud, a to ve lht esti msc od jmenovn soudem.
786
(1) Narod-li se dt mezi stoedestm dnem od uzaven manelstv a tstm
dnem po jeho zniku nebo prohlen za neplatn, lze otcovstv popt s vjimkou
uvedenou v ustanoven 777, jen je-li vyloueno, aby manel matky byl otcem
dtte.
(2) Narod-li se dt ped stoedestm dnem od uzaven manelstv, posta
k tomu, aby se nemlo za to, e otcem dtte je manel matky, pope-li sv otcovstv.
To neplat, souloil-li manel matky s matkou dtte v dob, od n do narozen dtte
168

neprolo mn ne sto edest a vce ne ti sta dn, nebo vdl-li pi uzaven

manelstv, e je thotn.
787
Otcovstv nelze popt k dtti narozenmu v dob mezi stoedestm dnem
a tstm dnem od umlho oplodnn provedenho se souhlasem manela matky,
nebo se souhlasem jinho mue, kdy matka nen vdan, bez ohledu na to, jak
genetick ltky bylo pouito. To neplat, othotnla-li matka dtte jinak.
788
Popel-li pozdj manel sv otcovstv k dtti matky znovu provdan, pon
estimsn lhta k popen otcovstv dvjho manela dnem nsledujcm pot,
kdy se dozvdl o rozhodnut.
789
Matka me do esti msc od narozen dtte popt, e otcem dtte je jej
manel. Ustanoven o popen otcovstv manelem plat obdobn.
790
(1) Mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm rodi, me
otcovstv k dtti popt, jen je-li vyloueno, e by mohl bt otcem dtte. Me tak
uinit do esti msc ode dne, kdy bylo takto otcovstv ureno; dojde-li k uren
otcovstv ped narozenm dtte, neskon lhta dve ne est msc po jeho
narozen.
(2) Ustanoven 785 odst. 1 vta druh a 785 odst. 2 plat obdobn.
791
Matka dtte me popt, e otcem dtte je mu, jeho otcovstv bylo ureno
souhlasnm prohlenm rodi, a to ve lhtch stanovench v 790 odst. 1 vta
druh.
792
Je-li nvrh na popen otcovstv podn po uplynut poprn lhty, me soud
rozhodnout, e zmekn lhty promj, pokud to vyaduj zjem dtte a veejn
podek.
793
Vyaduje-li to zejm zjem dtte a maj-li bt naplnna ustanoven zaruujc
zkladn lidsk prva, me soud i bez nvrhu zahjit zen o popen otcovstv,
169

bylo-li otcovstv ureno souhlasnm prohlenm rodi, ale otec dtte takto uren
neme bt jeho otcem. Soud zpravidla souasn pozastav vkon rodiovsk
odpovdnosti.
Oddl 2
Osvojen
Pododdl 1
Osvojen, osvojitel a osvojovan dt
794
Osvojenm se rozum pijet ciz osoby za vlastn.
795
Pedpokladem osvojen je takov vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jak je
mezi rodiem a dttem, nebo e tu jsou alespo zklady takovho vztahu. Osvojen
nezletilho mus bt v souladu s jeho zjmy.
796
(1) O osvojen nezletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce dt osvojit.
K nvrhu na osvojen dtte z ciziny nebo do ciziny pipoj navrhovatel rozhodnut
pslunho orgnu veejn moci o souhlasu s osvojenm.
(2) O osvojen zletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce zletilho
osvojit, k nmu se pipojil zletil, kter m bt osvojen.
797
Na zklad rozhodnut soudu o osvojen se osvojitel, poppad osvojitel, zap
do matriky jako rodi, poppad rodie dtte.
798
Z innost souvisejcch se zprostedkovnm osvojen nesm nikdo zskat
nepatin zisk.
799
(1) Osvojitelem se me stt pouze zletil a svprvn osoba, zaruuje-li svmi
osobnmi vlastnostmi a zpsobem ivota, jako i dvody a pohnutkami, kter j
vedou k osvojen, e bude pro osvojovan dt dobrm rodiem.
(2) Zdravotn stav osvojitele nebo obou osvojitel nesm omezovat pi
o osvojen dt ve znan me.
170

 800
(1) Osvojiteli se mohou stt manel nebo jeden z manel. Vjimen me
osvojit i jin osoba; v tom ppad soud t rozhodne o tom, e se z matriky vypout
zpis o druhm rodii.
(2) Osvojuj-li manel, podvaj nvrh na osvojen spolen jako spolen
osvojitel.
801
Osvojuje-li osoba, kter je rodiem, soud zhodnot, nen-li osvojen v zsadnm
rozporu se zjmy dt osvojitele; majetkov zjmy nejsou pro posouzen rozhodujc.
802
Osvojit lze nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti.
803
Mezi osvojitelem a osvojovanm dttem mus bt pimen vkov rozdl,
zpravidla ne men ne estnct let; jen souhlas-li s osvojenm opatrovnk zastupujc
dt v zen a je-li osvojen v souladu se zjmy dtte, me bt vkov rozdl mezi
osvojitelem a osvojovanm dttem vjimen men ne estnct let.
804
Osvojen je vyloueno mezi osobami spolu pbuznmi v pm linii a mezi
sourozenci. To neplat v ppad nhradnho matestv.
Pododdl 2
Souhlas s osvojenm
805
O osvojen neme bt rozhodnuto bez souhlasu dtte, rodi dtte nebo osob,
kter jsou oprvnny dt souhlas za rodie, poppad manela osvojitele. To plat
i v ppad, e byl souhlas vzat zpt.
Souhlas dtte s osvojenm
806
(1) Doshlo-li osvojovan dt alespo dvancti let, je teba vdy jeho osobnho
souhlasu, ledae je mimo jakoukoli pochybnost, e by byl postup poadujc osobn
souhlas osvojovanho dtte v zsadnm rozporu se zjmy dtte, nebo e dt nen
schopno posoudit dsledky souhlasu.
171

(2) Dve ne se osvojovan dt vyjd, soud je dn pou o elu, obsahu

a dsledcch souhlasu s osvojenm.
807
(1) Nedoshlo-li dt vku alespo dvancti let, d jeho jmnem souhlas s
osvojenm jeho opatrovnk; opatrovnkem soud jmenuje zpravidla orgn socilnprvn ochrany dt. Dve ne d opatrovnk souhlas, zjist vechny rozhodn
skutenosti, kter ho povedou k zvru, e osvojen bude v souladu se zjmy dtte.
(2) Je-li to mon, soud vyslechne i osvojovan dt a vezme na jeho vyjden
zetel s ohledem na stupe jeho duevnho vvoje.
808
Osvojovan dt me svj souhlas s osvojenm odvolat a do rozhodnut
o osvojen.
Souhlas rodi
809
K osvojen je teba souhlasu rodi osvojovanho dtte.
810
(1) Souhlas dv rodi osobnm prohlenm vi soudu. Prohlen mus
splovat obecn nleitosti prvnho jednn, je-li vak souhlas vzn na splnn
podmnky nebo je-li asov omezen, nepihl se k nmu.
(2) Dve ne se rodi vyjd, soud ho dn pou o podstat a dsledcch
prohlen souhlasu a o podstat osvojen.
811
(1) Souhlasu rodie k osvojen jeho dtte je teba i tehdy, nenabyl-li pln
svprvnosti. Rodi, kter jet nedoshl vku estncti let, neme dt souhlas k
osvojen.
(2) Dv-li souhlas rodi, kter nenabyl pln svprvnosti, nelze, aby za nho
jednal jeho opatrovnk; jeho zpsobilost dt souhlas posoud soud podle obecnch
ustanoven.
812
Rodi, jeho svprvnost byla omezena rozhodnutm soudu, me ve vcech
osvojen, vetn udlen souhlasu k osvojen, prvn jednat pouze v rozsahu, ve
kterm jeho svprvnost omezena nebyla.
172

 813
(1) Matka osvojovanho dtte me dt souhlas k osvojen nejdve est tdn
po narozen dtte. Otec osvojovanho dtte me dt souhlas k osvojen i ped
uplynutm tto doby, nejdve vak po narozen dtte.
(2) Byl-li souhlas otce nebo matky dn dve, nepihl se k nmu.
814
Nen rozhodn, zda byl souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu
osvojitele, nebo bez takovho uren.
815
Byl-li souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu jako osvojitele a budeli nvrh na osvojen vzat zpt, nebo zamtnut, pozbude souhlas innosti.
816
Souhlas k osvojen pozbude innosti vdy, nedojde-li k osvojen do esti let ode
dne, kdy byl souhlas dn.
817
(1) Souhlas k osvojen lze odvolat po dobu t msc ode dne, kdy byl dn.
(2) Souhlas k osvojen lze odvolat i po uplynut t msc ode dne, kdy byl dn,
a) nebylo-li osvojovan dt jet pedno do pe osvojitele ped osvojenm,
b) m-li bt osvojovan dt podle rozhodnut soudu vydanho na nvrh rodi
vydno tm, komu bylo sveno do pe, protoe je v souladu se zjmy dtte,
aby bylo se svmi rodii.
(3) Pro odvoln souhlasu plat obdobn ustanoven o tom, jak, vi komu
a s jakmi inky se souhlas k osvojen dv.
818
(1) Souhlasu rodie osvojovanho dtte nen k osvojen teba, pokud rodi
a) byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a zrove prva dt souhlas k osvojen,
b) nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho jednn nebo je
ovldnout, nebo
c) se zdruje na neznmm mst a toto msto se nepoda soudu v souinnosti
s dalmi orgny veejn moci zjistit ani pi vynaloen potebn pelivosti.
(2) Jsou-li tyto skutenosti dny u obou rodi, vyaduje se k osvojen souhlas
porunka, poppad souhlas opatrovnka, kterho k tomu elu jmenuje soud; to
plat i v ppad, e oba rodie zemeli nebo e rodiovstv k osvojovanmu dtti
173

nebylo ureno. Ped udlenm nebo odmtnutm souhlasu mus bt zjitny vechny
rozhodn skutenosti tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly
mt vliv na rozhodnut o osvojen; zejmna se zjist, zda osvojovan dt m blzk
pbuzn a zda ti maj zjem o dt peovat, a vyslechne se i ten, v jeho pi se
osvojovan dt prv nalz.
819
(1) K osvojen dle nen teba souhlasu rodie, kter zjevn nem o dt zjem.
(2) Rodi zjevn nem o dt zjem, neprojevuje-li soustavn o dt opravdov
zjem, a tm trvale zavinn poruuje sv povinnosti rodie.
820
(1) M se za to, e nezjem rodie o dt je zjevn, trv-li alespo ti msce od
poslednho projevenho opravdovho zjmu. Nelze-li vak v chovn rodie
spatovat hrub poruovn jeho povinnost, je teba, aby byl orgnem socilnprvn ochrany dt pouen o monch dsledcch svho chovn a aby od takovho
pouen uplynuly alespo ti msce. Orgn sociln-prvn ochrany dt je povinen
poskytnout rodii nejpozdji po tomto pouen poradenstv a pomoc za podmnek
stanovench jinm prvnm pedpisem.
(2) Pouen podle odstavce 1 se nevyaduje, opustil-li rodi msto, kde se dve
zdroval, ani sdlil, kde se nyn zdruje, a nepodailo-li se ani za ti msce zjistit
msto, kde se rodi zdruje.
821
(1) Soud rozhoduje ve zvltnm zen, je-li, nebo nen-li teba k osvojen
souhlasu rodie.
(2) Rozhodne-li soud, e k osvojen nen teba souhlasu obou rodi, je
k osvojen zapoteb souhlasu opatrovnka, kterho soud k tomu elu jmenuje. Dve
ne d opatrovnk souhlas, zjist vechny rozhodn skutenosti tkajc se
osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt vliv na rozhodnut o osvojen;
zejmna zjist, m-li osvojovan dt blzk pbuzn, kte maj zjem o n peovat,
a vyslechne toho, v jeho pi se osvojovan dt prv nalz.
822
(1) Nastaly-li okolnosti, kdy k osvojen nen teba souhlasu rodie, nelze pesto
o osvojen kladn rozhodnout, je-li tu nkdo z blzkch pbuznch dtte, kter je
ochoten a schopen o dt peovat a uin v tomto smyslu nvrh soudu.
(2) Soud sv dt do pe jeho blzkho pbuznho, je-li to v souladu se zjmy
dtte a je-li zjevn, e tato osoba je schopna o dt peovat.
174

Pododdl 3
Pe ped osvojenm
823
(1) Se souhlasem budoucho osvojitele je mon pedat mu osvojovan dt do
pe ihned pot, kdy oba rodie dali k osvojen souhlas. Souhlas-li s tm rodie, lze
dt pedat budoucmu osvojiteli do pe i dve, jakmile to zdravotn stav dtte
dovol. Rodie osvojovanho dtte jsou povinni o pedn dtte informovat orgn
sociln-prvn ochrany dt.
(2) Pe o dt v dob ped uplynutm t msc ode dne, kdy byl dn souhlas
k osvojen, nen p ped osvojenm. Po tuto dobu m ten, komu bylo dt pedno
do pe, pouze povinnost a prvo o dt dn peovat a chrnit je; v zleitostech
dtte, kter s touto p souvis, me jednat, jen je-li toho nezbytn teba.
824
(1) O pedn dtte do pe podle 823 rozhodne soud.
(2) M-li soud za to, e jsou dny okolnosti, kdy k osvojen nen teba souhlasu
rodie, me pout 823 odst. 1 obdobn.
825
Po uplynut t msc ode dne, kdy byl dn souhlas k osvojen, se pozastavuje
vkon prv a povinnost vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti; soud jmenuje
porunkem osvojovanho dtte orgn sociln prvn ochrany dt, ledae byl
porunk jmenovn ji dve. Ustanoven 929 plat obdobn.
826
Po uplynut t msc ode dne, kdy byl souhlas k osvojen dn, me bt
osvojovan dt pedno osvojiteli do pe ped osvojenm. O takovm pedn
rozhoduje na nvrh osvojitele soud.
827
(1) Soud o pedn dtte osvojiteli do pe ped osvojenm rozhodne a pot, co
provede eten ohledn vzjemn vhodnosti dtte a osvojitele, zejmna se zetelem
na
a) osobnost a zdravotn stav osvojitele i jeho sociln prosted, zvlt bydlen
a domcnost, jako i schopnost osvojitele peovat o dt a pohnutky osvojitele
k osvojen,
b) osobnost a zdravotn stav dtte, sociln prosted, ze kterho dt pochz, jako
i jeho statusov prva,
175

c) etnick, nboensk a kulturn prosted dtte a osvojitele,

d) dobu, po kterou bylo dt v pi osvojitele.
(2) Chce-li dt osvojit jeden z manel, soud zjist, z jakho dvodu se druh
manel k nvrhu nepipojil.
828
Bylo-li osvojovan dt ji dve pedno do pe osvojitele, povauje se jeho
dal pe za pi ped osvojenm. Pro pi ped osvojenm nen nutn dal
rozhodnut orgnu veejn moci.
829
(1) Dve ne bude o osvojen rozhodnuto, mus bt osvojovan dt v pi
osvojitele na jeho nklad. Osvojitel m povinnosti a prva osoby, do jej pe je dt
sveno podle 953 a 957.
(2) Pe osvojitele o osvojovan dt ped osvojenm trv po dobu dostatenou
pro pesvdiv zjitn, e se mezi osvojitelem a dttem vytvoil takov pomr,
jak je smyslem a clem osvojen; tato pe neskon dve ne uplynutm esti
msc.
(3) Po dobu, v n je dt v pi osvojitele, se pozastavuje dve stanoven
vyivovac povinnost jin osoby k dtti.
830
(1) Pod-li mu, kter tvrd, e je otcem osvojovanho dtte, nvrh na uren
otcovstv, nelze o osvojen rozhodnout, dokud o nvrhu na uren otcovstv nebude
rozhodnuto.
(2) Bylo-li osvojovan dt pedno do pe budoucho osvojitele podle 823
a uplynula-li tmsn lhta, ve kter lze souhlas k osvojen odvolat, dve, ne byl
nvrh podle odstavce 1 podn, pouije se 817 obdobn.
831
Pod-li osoba, kter tvrd, e je blzkm pbuznm osvojovanho dtte, nvrh
na sven dtte do pe podle 953, nelze o osvojen rozhodnout, dokud o tomto
nvrhu nebude rozhodnuto.

176

Pododdl 4
Nsledky osvojen
832
(1) Dt, kter bylo spolen osvojeno manely, nebo manelem svho rodie,
m postaven spolenho dtte manel; jinak m postaven dtte osvojitele.
(2) Osvojitel maj rodiovskou odpovdnost.
833
(1) Osvojenm zanik pbuzensk pomr mezi osvojencem a pvodn rodinou,
jako i prva a povinnosti z tohoto pomru vyplvajc. Zanikaj tak prva
a povinnosti opatrovnka, poppad porunka, kter byl jmenovn, aby za rodie
tato prva a povinnosti vykonval.
(2) Je-li osvojitel manelem jednoho z rodi osvojence, nedotk se osvojen
pbuzenskho pomru mezi osvojencem a tmto rodiem i jeho pbuznmi, ani prv
a povinnost vyplvajcch z tohoto pomru.
834
Bylo-li osvojeno dt, kter je rodiem, vztahuj se inky osvojen i na jeho
dt.
835
(1) Osvojenec m pjmen osvojitele; spolen osvojenec manel m pjmen,
kter bylo ureno pro jejich dti pi uzaven manelstv.
(2) Nesouhlas-li osvojenec, kter m prvo vyslovit se ke svmu pjmen, se
zmnou svho pjmen, rozhodne soud, e osvojenec bude ke svmu pjmen
pipojovat pjmen osvojitele. M-li osvojenec pipojovan pjmen, lze
osvojitelovo pjmen pipojit jen k prvnmu pjmen osvojence; m-li osvojitel
pipojovan pjmen, lze k osvojencovu pjmen pipojit jen prvn pjmen
osvojitele.
836
Osvojitel je povinen informovat osvojence o skutenosti osvojen, jakmile se to
bude jevit vhodnm, nejpozdji vak do zahjen koln dochzky.

177

 837
Utajen osvojen
(1) Osvojitel nebo osvojenec me navrhnout, aby soud rozhodl, e osvojen
a jeho okolnosti maj bt utajeny ped rodinou pvodu dtte. To obdobn plat i pro
utajen pokrevnho rodie a jeho souhlasu k osvojen.
(2) Tebae byly osvojen a jeho okolnosti nebo pokrevn rodi a jeho souhlas
k osvojen utajeny, me soud rozhodnout o jejich odtajnn, odvoduje-li to velmi
zvan situace ohroujc osvojen dt na ivot nebo na zdrav.
838
Jakmile osvojenec nabude svprvnosti, vznikne mu prvo seznmit se
s obsahem spisu, kter byl veden v zen o jeho osvojen.
839
Dohled nad spnost osvojen
(1) Bez zetele k tomu, zda je dohled nad spnost osvojen uloen, poskytne
zpravidla orgn sociln-prvn ochrany dt osvojitelm poradenstv a sluby
spojen s p o osvojence.
(2) Odvoduj-li to okolnosti ppadu, nad soud i bez nvrhu nad osvojitelem
a osvojencem dohled na dobu nezbytn nutnou, jej dlku zrove ur; dohled
vykonv zpravidla prostednictvm orgnu sociln-prvn ochrany dt.
Zruen osvojen
840
(1) Jsou-li pro to dleit dvody, soud osvojen na nvrh osvojitele nebo
osvojence zru; pod-li nvrh jen jeden z nich, me se druh k nvrhu pipojit.
(2) Osvojen nelze zruit po uplynut t let od rozhodnut o osvojen. To neplat,
je-li osvojen v rozporu se zkonem.
841
(1) Zruenm osvojen zanik pomr vznikl osvojenm i povinnosti a prva
z tohoto pomru vyplvajc a obnovuje se pedchoz pbuzensk pomr.
(2) Majetkov prva a majetkov povinnosti osvojence vznikl ped tm, ne
bylo osvojen zrueno, nejsou zruenm osvojen doteny.

178

 842
Osvojenec bude mt po zruen osvojen pjmen, kter ml ped osvojenm,
ledae prohls, e si stvajc pjmen ponech.
843
Optovn osvojen osvojence
Osvojenec me bt optovn osvojen, jen
a) bylo-li dvj osvojen zrueno,
b) m-li bt osvojen pozdjm manelem osvojitele pot, co pedchoz manel,
kter byl spolenm osvojitelem, zemel, nebo
c) zemel-li ten, kdo byl jedinm osvojitelem, anebo ti, kdo byli spolenmi
osvojiteli.
844
Je-li to v souladu se zjmy dtte, me soud na nvrh osvojitele rozhodnout
i ped uplynutm doby t let od rozhodnut o osvojen, e je osvojen nezruiteln.
845
Nezruiteln osvojen nebrn tomu, aby osvojenec byl optovn osvojen.
Pododdl 5
Osvojen zletilho
846
Zletilho lze osvojit, nen-li to v rozporu s dobrmi mravy.
847
Osvojen, kter je obdobou osvojen nezletilho
(1) Zletilho lze osvojit, jestlie
a) pirozen sourozenec osvojovanho byl osvojen tm osvojitelem,
b) v dob podn nvrhu na osvojen byl osvojovan nezletil,
c) osvojitel peoval o osvojovanho jako o vlastnho ji v dob jeho nezletilosti
nebo
d) osvojitel hodl osvojit dt svho manela.
(2) Zletilho nelze osvojit, jestlie by to bylo v rozporu s odvodnnm zjmem
jeho pokrevnch rodi.
179

(3) Ustanoven o osvojen nezletilho, vetn ustanoven o nsledcch osvojen,

se pouij, s vjimkou 838 a 839, obdobn.
Osvojen, kter nen obdobou osvojen nezletilho
848
(1) Nen-li to na jmu dleitch zjm potomk osvojitele nebo potomk
osvojovanho, lze osvojit zletilho vjimen tak z dvod hodnch zvltnho
zetele, pokud to je pnosn pro osvojitele a osvojence navzjem, nebo
v odvodnnch ppadech alespo pro jednoho z nich.
(2) Ustanoven o osvojen nezletilho, vetn ustanoven o jeho nsledcch, se
pouij pimen.
849
(1) Osvojenci a jeho potomkm nevznik osvojenm pbuzensk pomr vi
lenm rodiny osvojitele a nenabvaj vi nim dnch majetkovch prv. Osvojitel
nenabv osvojenm dnch majetkovch prv vi osvojenci a jeho potomkm.
(2) Osvojenec a jeho potomci nepozbvaj osvojenm prv ve vlastn rodin.
Spolen ustanoven pro osvojen zletilho
850
(1) Nen-li osvojovan pln svprvn, jedn za nho zkonn zstupce,
poppad opatrovnk, kterho k tomu jmenuje soud.
(2) Trv-li manelstv osvojovanho, me bt osvojen jen se souhlasem svho
manela. Neme-li manel dt souhlas proto, e nen pln svprvn, nebo je-li
opaten jeho souhlasu spojeno s tko pekonatelnou pekkou, soud zvl
posoud, zda osvojen nen v rozporu s oprvnnmi zjmy tohoto manela,
poppad dalch len rodiny.
851
(1) Osvojen zletilho nem vliv na jeho pjmen.
(2) Souhlas-li s tm osvojitel, me osvojenec pipojit osvojitelovo pjmen
k svmu pjmen; trv-li manelstv osvojitele a maj-li manel spolen pjmen,
vyaduje se souhlas i druhho manela.
(3) Trv-li manelstv osvojence a maj-li manel spolen pjmen, me
osvojenec pipojit osvojitelovo pjmen k svmu pjmen jen se souhlasem svho
manela.

180

 852
Osvojen m prvn nsledky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili
pozdji. Pro dve narozen potomky osvojence m osvojen prvn nsledky, jen
kdy dali k osvojen souhlas.
853
(1) Vyivovac povinnost osvojence vi jeho pedkm nebo potomkm trv
nadle jen tehdy a jen v t me, nejsou-li jin osoby, kter maj vyivovac
povinnost, poppad nejsou-li tyto osoby schopny sv vyivovac povinnosti dostt.
Osvojenec m prvo na vivn vi svm pedkm nebo potomkm jen tehdy a jen
v t me, nen-li osvojitel s to sv vyivovac povinnosti dostt.
(2) Osvojenec dd po osvojiteli v prvn zkonn td ddic, nevstupuje vak
v ddick prvo osvojitele vi jinm osobm.
(3) M-li osvojen prvn nsledky i pro potomky osvojence, pouij se odstavce
1 a 2 obdobn.
854
Pro osvojen nezletilho, ktermu byla piznna svprvnost, se ustanoven
o osvojen zletilho pouij obdobn.
Oddl 3
Rodie a dt
Pododdl 1
Obecn ustanoven
855
(1) Rodie a dt maj vi sob navzjem povinnosti a prva. Tchto
vzjemnch povinnost a prv se nemohou vzdt; uin-li tak, nepihl se k tomu.
(2) elem povinnost a prv k dtti je zajitn morlnho a hmotnho
prospchu dtte.
856
Povinnosti a prva rodi spojen s osobnost dtte a povinnosti a prva osobn
povahy vznikaj narozenm dtte a zanikaj nabytm jeho zletilosti.
857
(1) Dt je povinno dbt svch rodi.
181

(2) Dokud se dt nestane svprvnm, maj rodie prvo usmrovat sv dt

vchovnmi opatenmi, jak to odpovd jeho rozvjejcm se schopnostem, vetn
omezen sledujcch ochranu morlky, zdrav a prv dtte, jako i prv jinch osob
a veejnho podku. Dt je povinno se tmto opatenm poddit.
858
Rodiovsk odpovdnost zahrnuje povinnosti a prva rodi, kter spovaj
v pi o dt, zahrnujc zejmna pi o jeho zdrav, jeho tlesn, citov, rozumov
a mravn vvoj, v ochran dtte, v udrovn osobnho styku s dttem, v zajiovn
jeho vchovy a vzdln, v uren msta jeho bydlit, v jeho zastupovn
a spravovn jeho jmn; vznik narozenm dtte a zanik, jakmile dt nabude pln
svprvnosti. Trvn a rozsah rodiovsk odpovdnosti me zmnit jen soud.
859
Vyivovac povinnost a prvo na vivn nejsou soust rodiovsk
odpovdnosti jejich trvn nezvis na nabyt zletilosti ani svprvnosti.
Pododdl 2
Osobn jmno a pjmen dtte
860
(1) Dt m pjmen uren pi uzaven manelstv svch rodi pro spolen
dti manel.
(2) Nem-li dt pjmen podle odstavce 1, zvol rodie pro dt pjmen
jednoho z nich; jinak jeho pjmen ur soud. Tot plat o osobnm jmnu dtte.
861
Je-li znm jen jeden z rodi, m dt jeho pjmen. Tento rodi tak ur osobn
jmno dtte; jinak je ur soud.
862
(1) Jde-li o dt, jeho rodie nejsou manely, zvol rodie pro dt pjmen
jednoho z nich; jinak jeho pjmen ur soud.
(2) Uzave-li manelstv matka dtte, jeho otec nen znm, mohou matka dtte
a jej manel shodn prohlsit ped matrinm adem, e pjmen uren pro jejich
ostatn dti bude mt i toto dt.

182

 863
(1) Ke zmn pjmen dtte podle 862 je teba vyjden dtte za stejnch
podmnek jako v jinch zleitostech tkajcch se dtte; je-li dt star patncti let,
je teba, aby se zmnou svho pjmen souhlasilo.
(2) Ustanoven 862 nelze pout, doshlo-li dt zletilosti.
864
Nen-li dn z rodi znm, ur soud i bez nvrhu osobn jmno a pjmen
dtte.
Pododdl 3
Rodiovsk odpovdnost
865
(1) Rodiovsk odpovdnost nle stejn obma rodim. M ji kad rodi,
ledae j byl zbaven.
(2) Rozhodne-li soud o omezen svprvnosti rodie, rozhodne zrove o jeho
rodiovsk odpovdnosti.
866
Pro rozhodnut soudu, kter se tk rozsahu rodiovsk odpovdnosti nebo
zpsobu i rozsahu, v jakm ji rodie maj vykonvat, jsou urujc zjmy dtte.
867
(1) Ped rozhodnutm, kter se dotk zjmu dtte, poskytne soud dtti
potebn informace, aby si mohlo vytvoit vlastn nzor a tento sdlit.
(2) Nen-li podle zjitn soudu dt schopno informace nleit pijmout nebo
nen-li schopno vytvoit si vlastn nzor nebo nen-li schopno tento nzor sdlit, soud
informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zjmy dtte ochrnit, s tm, e se mus
jednat o osobu, jej zjmy nejsou v rozporu se zjmy dtte; o dtti starm dvancti
let se m za to, e je schopno informaci pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento
sdlit. Nzoru dtte vnuje soud patinou pozornost.
868
(1) Vkon rodiovsk odpovdnosti nezletilho rodie, kter dve piznnm
svprvnosti nebo uzavenm manelstv nenabyl pln svprvnosti, je a do doby,
kdy nabude plnou svprvnost, pozastaven; to neplat o vkonu povinnosti a prva
pe o dt, ledae soud vzhledem k osob rodie rozhodne, e vkon tak tto
183

povinnosti a tohoto prva se pozastavuje a do doby, kdy rodi nabude plnou

svprvnost.
(2) Vkon rodiovsk odpovdnosti rodie, jeho svprvnost byla v tto oblasti
omezena, je po dobu omezen jeho svprvnosti pozastaven, ledae soud rozhodne,
e se rodii vzhledem k jeho osob zachovv vkon povinnosti a prva pe o dt
a osobnho styku s dttem.
869
(1) Brn-li rodii ve vkonu jeho rodiovsk odpovdnosti zvan okolnost
a lze-li se domnvat, e je toho v souladu se zjmy dtte teba, me soud
rozhodnout, e se vkon rodiovsk odpovdnosti tohoto rodie pozastavuje.
(2) Pozastaven vkonu rodiovsk odpovdnosti nem vliv na plnn
vyivovac povinnosti k dtti.
870
Nevykonv-li rodi svoji rodiovskou odpovdnost dn a vyaduje-li to
zjem dtte, soud jeho rodiovskou odpovdnost omez, nebo omez jej vkon,
a zrove stanov rozsah tohoto omezen.
871
(1) Zneuv-li rodi svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon, anebo
svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon zvanm zpsobem zanedbv,
soud jej jeho rodiovsk odpovdnosti zbav.
(2) Spchal-li rodi proti svmu dtti mysln trestn in, nebo pouil-li rodi
sv dt, kter nen trestn odpovdn, ke spchn trestnho inu, nebo spchal-li
rodi trestn in jako spolupachatel, nvodce, pomocnk i organiztor trestnho inu
spchanho jeho dttem, soud zvl posoud, nejsou-li tu dvody pro zbaven
rodie jeho rodiovsk odpovdnosti.
872
Ped rozhodnutm soudu o omezen rodiovsk odpovdnosti soud vdy
posoud, zda je vzhledem k zjmu dtte nezbytn omezit prvo rodie osobn se
stkat s dttem. Dojde-li ke zbaven rodie rodiovsk odpovdnosti, zstv rodii
prvo osobn se stkat s dttem jen v ppad, e soud rozhodne o zachovn tohoto
prva rodii s pihldnutm k zjmu dtte.

184

 873
Zbavil-li soud rodie rodiovsk odpovdnosti, me zrove rozhodnout, e jej
zbavuje vech nebo nkterch povinnost a prv stanovench v 856, pedevm
prva dt souhlas k osvojen.
874
Zbaven rodie jeho rodiovsk odpovdnosti ani jej omezen nem vliv na jeho
vyivovac povinnost k dtti.
Zvltn ustanoven o vkonu rodiovsk odpovdnosti
875
(1) Rodiovskou odpovdnost vykonvaj rodie v souladu se zjmy dtte.
(2) Ped rozhodnutm, kter se dotk zjmu dtte, sdl rodie dtti ve
potebn, aby si mohlo vytvoit vlastn nzor o dan zleitosti a rodim jej sdlit;
to neplat, nen-li dt schopno sdlen nleit pijmout nebo nen schopno vytvoit
si vlastn nzor nebo nen schopno tento nzor rodim sdlit. Nzoru dtte rodie
vnuj patinou pozornost a berou nzor dtte pi rozhodovn v vahu.
876
(1) Rodiovskou odpovdnost vykonvaj rodie ve vzjemn shod.
(2) Hroz-li pi rozhodovn o zleitosti dtte nebezpe z prodlen, me jeden
z rodi rozhodnout nebo dt pivolen sm; je ale povinen neprodlen sdlit
druhmu rodii, jak je stav vc.
(3) Jedn-li jeden z rodi v zleitosti dtte sm vi tet osob, kter je
v dobr ve, m se za to, e jedn se souhlasem druhho rodie.
877
(1) Nedohodnou-li se rodie v zleitosti, kter je pro dt vznamn zejmna se
zetelem k jeho zjmu, rozhodne soud na nvrh rodie to plat i tehdy, vylouil-li
jeden rodi z rozhodovn o vznamn zleitosti dtte druhho rodie.
(2) Za vznamnou zleitost se povauj zejmna nikoli bn lebn
a obdobn zkroky, uren msta bydlit a volba vzdln nebo pracovnho uplatnn
dtte.
878
(1) Neije-li nkter z rodi nebo nen-li znm, nem-li nkter z rodi
rodiovskou odpovdnost, nebo je-li vkon jeho rodiovsk odpovdnosti
185

pozastaven, vykonv rodiovskou odpovdnost druh rodi; to plat i tehdy, je-li

rodiovsk odpovdnost jednoho z rodi omezena nebo je-li omezen jej vkon.
(2) Nem-li dn z rodi rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu nebo je-li
vkon rodiovsk odpovdnosti obou rodi pozastaven, anebo je-li rodiovsk
odpovdnost rodi dotena nkterm z uvedench zpsob, ale kadho jinak,
jmenuje soud dtti porunka, ktermu nle povinnosti a prva rodi nebo jejich
vkon na mst rodi.
(3) Je-li rodiovsk odpovdnost rodi omezena nebo je-li omezen jej vkon,
jmenuje soud dtti opatrovnka.
879
(1) Pi prvnm jednn vi dtti, kter nen zpsobil ve vci samostatn
prvn jednat, posta jednn i jen vi jednomu z rodi jako zstupci dtte.
(2) Je-li prvn vznamn, zda dt, kter nen zpsobil ve vci samostatn
prvn jednat, je i nen v dobr ve, je teba, aby byla posouzena dobr vra obou
rodi; m-li vak dt v pi jen jeden z rodi, posoud se jen jeho dobr vra.
(3) Je-li prvn vznamn, zda dt, kter nen zpsobil ve vci samostatn
prvn jednat, o vci, poppad skutenosti vdlo nebo nevdlo, je teba, aby byla
posouzena vdomost obou rodi; m-li vak dt v pi jen jeden z rodi, posoud
se jen jeho vdomost.
Pe o dt a jeho ochrana
880
(1) Rodiovskou odpovdnost tkajc se osoby dtte vykonvaj rodie
zpsobem a v me odpovdajc stupni vvoje dtte.
(2) Rozhoduj-li rodie o vzdln nebo o pracovnm uplatnn dtte, vezmou
v vahu jeho nzor, schopnosti a nadn.
881
Pi o dt a jeho ochranu, vkon jeho vchovy, poppad nkterch jejch
strnek, nebo dohled nad dttem mohou rodie svit jin osob; dohoda rodi s n
se nemus dotknout trvn ani rozsahu rodiovsk odpovdnosti.
882
(1) Zadruje-li jin osoba dt protiprvn, maj rodie prvo dat, aby jim dt
pedala; to plat i mezi rodii navzjem. Toto prvo m i ten, kdo o dt oprvnn
peuje.

186

(2) Osoba, kter dt protiprvn zadruje, m povinnost jej dn pedat tomu,

kdo m dt po prvu v pi.
883
Rodie a dt si jsou povinni pomoc, podporou a ohledem na svou dstojnost.
884
(1) Rodie maj rozhodujc lohu ve vchov dtte. Rodie maj bt vestrann
pkladem svm dtem, zejmna pokud se jedn o zpsob ivota a chovn v rodin.
(2) Vchovn prostedky lze pout pouze v podob a me, kter je pimen
okolnostem, neohrouje zdrav dtte ani jeho rozvoj a nedotk se lidsk dstojnosti
dtte.
885
Peuje-li o dt jen jeden z rodi, podl se na pi o dt a jeho vchov
i manel nebo partner rodie dtte, ije-li s dttem v rodinn domcnosti. To plat
i pro toho, kdo s rodiem dtte ije, ani s nm uzavel manelstv nebo registrovan
partnerstv, ije-li s dttem v rodinn domcnosti.
886
(1) ije-li dt s rodii nebo s nkterm z nich v rodinn domcnosti a je-li o n
dn peovno, podl se i ono na pi o chod domcnosti. Tato povinnost dtte
zanik zrove s poskytovnm vivy rodi dtti.
(2) Dt se podl na pi o chod rodinn domcnosti vlastn prac, poppad
penitmi pspvky, m-li vlastn pjem, anebo obma zpsoby. Pro uren
rozsahu podlu dtte na pi o chod rodinn domcnosti jsou rozhodn schopnosti
a monosti dtte i odvodnn poteby len rodiny.
Osobn styk rodie s dttem
887
Vkon prva rodi udrovat osobn styk s dttem nemohou rodie svit jin
osob.
888
Dt, kter je v pi jen jednoho rodie, m prvo stkat se s druhm rodiem
v rozsahu, kter je v zjmu dtte, stejn jako tento rodi m prvo stkat se
s dttem, ledae soud takov styk omez nebo zake soud me tak urit
podmnky styku, zejmna msto, kde k nmu m dojt, jako i urit osoby, kter se
187

smj, poppad nesmj styku astnit. Rodi, kter m dt v pi, je povinen dt

na styk s druhm rodiem dn pipravit, styk dtte s druhm rodiem dn
umonit a pi vkonu prva osobnho styku s dttem v potebnm rozsahu s druhm
rodiem spolupracovat.
889
Rodi, kter m dt v pi, a druh rodi se musej zdret veho, co naruuje
vztah dtte k obma rodim nebo co vchovu dtte ztuje. Brn-li rodi, kter
m dt v pi, bezdvodn trvale i opakovan druhmu rodii ve styku s dttem, je
takov chovn dvodem pro nov rozhodnut soudu o tom, kter z rodi m mt
dt ve sv pi.
890
Rodie jsou povinni si vzjemn sdlit ve podstatn, co se tk dtte a jeho
zjm.
891
(1) Rodi, kter m dt v pi, a druh rodi se spolu dohodnou, jak se rodi,
kter dt v pi nem, bude s dttem stkat. Nedohodnou-li se rodie, nebo
vyaduje-li to zjem na vchov dtte a pomry v rodin, soud styk rodie s dttem
uprav. V odvodnnch ppadech me soud urit msto styku rodie s dttem.
(2) Je-li to nutn v zjmu dtte, soud omez prvo rodie osobn se stkat
s dttem, anebo tento styk i zake.
Zastoupen dtte
892
(1) Rodie maj povinnost a prvo zastupovat dt pi prvnch jednnch, ke
kterm nen prvn zpsobil.
(2) Rodie zastupuj dt spolen, jednat vak me kad z nich; ustanoven
876 odst. 3 plat obdobn.
(3) Rodi neme dt zastoupit, jestlie by mohlo dojt ke stetu zjm mezi
nm a dttem nebo mezi dtmi tch rodi. V takovm ppad jmenuje soud dtti
opatrovnka.
893
Nedohodnou-li se rodie, kter z nich dt pi prvnm jednn zastoup,
rozhodne soud na nvrh rodie, kter z rodi bude za dt prvn jednat a jakm
zpsobem.
188

 894
(1) Rodie jako zkonn zstupci mohou pro vyzen zleitosti dtte, nejednli se o zleitost osobnho stavu, uzavt smlouvu o zastoupen osobou s odbornmi
znalostmi, poppad i jinou vhodnou osobou.
(2) Uzave-li dt smlouvu o zastoupen, nem to vliv na zkonn zastoupen
dtte rodii.
(3) Nedojde-li mezi zkonnm a smluvnm zstupcem k dohod, rozhodne soud
v souladu se zjmy dtte.
895
Dolo-li k popen otcovstv, prvn jednn uinn otcem jako zkonnm
zstupcem zstvaj nedotena.
Pe o jmn dtte
896
(1) Rodie maj povinnost a prvo peovat o jmn dtte, pedevm je jako
dn hospodi spravovat. S pennmi prostedky, o kterch lze pedpokldat, e
nebudou zapoteb k hrad vdaj souviscch s majetkem dtte, mus bezpen
nakldat.
(2) Pi prvnm jednn, kter se tk jednotliv sousti jmn dtte, vystupuj
rodie jako jeho zstupci; ustanoven 892 odst. 3 plat obdobn.
(3) Poru-li rodie povinnost peovat o jmn dtte jako dn hospodi,
nahrad dtti kodu z toho vzniklou spolen a nerozdln.
897
Nedohodnou-li se rodie o podstatnch vcech pi pi o jmn dtte, rozhodne
na nvrh rodie soud.
898
(1) K prvnmu jednn, kter se tk existujcho i budoucho jmn dtte nebo
jednotliv sousti tohoto jmn, potebuj rodie souhlas soudu, ledae se jedn
o bn zleitosti, nebo o zleitosti sice vjimen, ale tkajc se zanedbateln
majetkov hodnoty.
(2) Souhlasu soudu je teba zejmna k prvnmu jednn, kterm dt
a) nabv nemovitou vc nebo jej st a kterm s n nakld,
b) zatuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou st,

189

c) nabv dar, ddictv nebo odkaz nikoli zanedbateln majetkov hodnoty, nebo
takov dar, ddictv nebo odkaz odmt, nebo takov dar nebo dar pedstavujc
nikoli nepodstatnou st jeho majetku poskytuje, nebo
d) uzavr smlouvu zavazujc k optovnmu dlouhodobmu plnn, smlouvu
vrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu tkajc se bydlen, zejmna njmu.
(3) K prvnmu jednn rodie, k nmu schz potebn souhlas soudu, se
nepihl.
899
Co rodie zskaj pouitm majetku dtte, nabv dt.
900
(1) Pjmy z majetku dtte, kter rodie nepouij k dn sprv jeho majetku
(zisk), pouij nejprve k viv dtte. Je-li toho teba, mohou rodie pot pout
zbvajc zisk z majetku dtte jako jeho pspvek na vlastn vivu rodi a vivu
nezletilho sourozence dtte, pokud s dttem ij v rodinn domcnosti, ledae je
z dleitch dvod nezbytn zachovat je pro dt na dobu po nabyt svprvnosti.
(2) Majetek dtte mohou rodie se souhlasem soudu pout k viv vlastn
a sourozence dtte jen tehdy, jestlie by bez zavinn osob, kter maj vyivovac
povinnost k dtti, vznikl vrazn nepomr mezi pomry dtte a pomry povinnch
osob.
901
(1) Povinnost a prvo rodie peovat o jmn dtte zanik prohlenm padku
na majetek rodie. Nen-li tu druh rodi, kter by mohl peovat o jmn dtte, soud
jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte.
(2) Po uplynut t let od zruen konkursu me soud na nvrh rodie nebo
opatrovnka pro sprvu jmn dtte omezen rodiovsk odpovdnosti zruit, ledae
by obnoven povinnosti a prva rodie peovat o jmn dtte bylo v rozporu se
zjmy dtte.
902
(1) Jakmile dt nabude pln svprvnosti, odevzdaj mu rodie jmn, kter
spravovali, pedevm mu pedaj sousti jeho majetku, poppad na n pevedou
jejich sprvu a podaj dtti vytovn ze sprvy jmn bez zbytenho odkladu,
nejpozdji vak do esti msc ode dne, kdy dt nabylo pln svprvnosti.
Vytovn nen zapoteb, pokud je dt ned.
(2) Vznikly-li rodim pi sprv jmn dtte nebo v souvislosti s n nklady,
mohou poadovat jejich nhradu.
190

 903
(1) Byla-li sprva jmn znan obtn, zejmna pro rozshlost i rozmanitost
majetkovho souboru, a rodie sprvu jmn dn vykonvali, mohou pot, co
odevzdaj spravovan jmn svmu dtti, dat pimenou odmnu, umouje-li to
vnos jmn.
(2) Je-li ji bhem trvn sprvy jmn z okolnost zejm, e sprva je znan
obtn a rodie ji vykonvaj dn, soud jim na nvrh pizn pimenou ron,
poppad jinak asov urenou odmnu za sprvu jmn.
904
Pedn a pevzet jmn nem vliv na odpovdnost rodi za sprvu jmn
dtte.
905
(1) Soud jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte, jestlie by
zjmy dtte mohly bt ohroeny, zejmna jsou-li tu spolen majetkov prva
rodi a dtte nebo dtte a jeho sourozence. V rozsahu povinnost a prv
opatrovnka pro sprvu jmn dtte jsou rodie ve vkonu povinnost a prv ve
vztahu ke jmn dtte omezeni.
(2) Pro povinnosti a prva opatrovnka pro sprvu jmn dtte, kter byl
jmenovn vedle rodi, se pouij obdobn ustanoven o porunkovi, kter spravuje
jmn poruence, poppad o opatrovnkovi, kter spravuje jmn opatrovance.
Vkon rodiovsk odpovdnosti po rozvodu manelstv
906
(1) M-li bt rozhodnuto o rozvodu manelstv rodi dtte, soud nejprve ur,
jak bude kad z rodi napt o dt peovat, a to s uvenm zjmu dtte; s tmto
zetelem se od souhlasnho stanoviska rodi soud odchl jen tehdy, vyaduje-li to
zjem dtte. Soud vezme v vahu nejen vztah dtte ke kadmu z rodi, ale tak
jeho vztah k sourozencm, poppad i k prarodim.
(2) Soud me rozhodnout i tak, e schvl dohodu rodi, ledae je zejm, e
dohodnut zpsob vkonu rodiovsk odpovdnosti nen v souladu se zjmem dtte.
907
(1) Soud me svit dt do pe jednoho z rodi, nebo do stdav pe, nebo
do spolen pe; soud me dt svit i do pe jin osoby ne rodie, je-li to
potebn v zjmu dtte. M-li bt dt sveno do spolen pe, je teba, aby s tm
rodie souhlasili.
191

(2) Pi rozhodovn o sven do pe soud rozhoduje tak, aby rozhodnut

odpovdalo zjmu dtte. Soud pitom bere ohled na osobnost dtte, zejmna na jeho
vlohy a schopnosti ve vztahu k vvojovm monostem a ivotnm pomrm rodi,
jako i na citovou orientaci a zzem dtte, na vchovn schopnosti kadho
z rodi, na stvajc a oekvanou stlost vchovnho prosted, v nm m dt
napt t, na citov vazby dtte k jeho sourozencm, prarodim, poppad
dalm pbuznm i nepbuznm osobm. Soud vezme vdy v vahu, kter z rodi
dosud o dt dn peoval a dn dbal o jeho citovou, rozumovou a mravn
vchovu, jako i to, u kterho z rodi m dt lep pedpoklady zdravho
a spnho vvoje.
(3) Soud pi rozhodovn o sven dtte do pe db rovn na prvo dtte na
pi obou rodi a udrovn pravidelnho osobnho styku s nimi, na prvo druhho
rodie, jemu dt nebude sveno, na pravidelnou informaci o dtti, dle soud bere
zetel rovn ke schopnosti rodie dohodnout se na vchov dtte s druhm
rodiem.
908
Vkon povinnost a prv rodi, kte ij oddlen
Neij-li spolu rodie nezletilho dtte, kter nen pln svprvn,
a nedohodnou-li se o prav pe o takov dt, rozhodne o n i bez nvrhu soud.
V ostatnm se ustanoven 906 a 907 pouij obdobn.
909
Zvltn ustanoven
Zmn-li se pomry, soud zmn rozhodnut tkajc se vkonu povinnost a prv
vyplvajcch z rodiovsk odpovdnosti i bez nvrhu.
Pododdl 4
Vyivovac povinnost
910
(1) Pedci a potomci maj vzjemnou vyivovac povinnost.
(2) Vyivovac povinnost rodi vi dtti pedchz vyivovac povinnosti
prarodi a dalch pedk vi dtti.
(3) Vzdlenj pbuzn maj vyivovac povinnost, jen nemohou-li ji plnit
bli pbuzn.
(4) Nejedn-li se o pomr rodi a dtte, pedchz vyivovac povinnost
potomk vyivovac povinnosti pedk.
192

 911
Vivn lze piznat, jestlie oprvnn nen schopen sm se ivit.
912
Nezletil dt, kter nen pln svprvn, m prvo na vivn, i kdy m vlastn
majetek, ale zisk z majetku spolu s pjmem z vdlen innosti nesta k jeho
viv.
913
(1) Pro uren rozsahu vivnho jsou rozhodn odvodnn poteby
oprvnnho a jeho majetkov pomry, jako i schopnosti, monosti a majetkov
pomry povinnho.
(2) Pi hodnocen schopnost, monost a majetkovch pomr povinnho je
teba tak zkoumat, zda se povinn nevzdal bez dleitho dvodu vhodnjho
zamstnn i vdlen innosti nebo majetkovho prospchu, poppad zda
nepodstupuje nepimen majetkov rizika. Dle je teba pihldnout k tomu, e
povinn o oprvnnho osobn peuje, a k me, v jak tak in; pihldne se
poppad i k pi o rodinnou domcnost.
914
Je-li vce osob povinnch, kter maj vi oprvnnmu stejn postaven,
odpovd rozsah vyivovac povinnosti kad z nich pomru jejch majetkovch
pomr, schopnost a monost k majetkovm pomrm, schopnostem a monostem
ostatnch.
Vivn mezi rodii a dtmi a pedky a potomky
915
(1) ivotn rove dtte m bt zsadn shodn s ivotn rovn rodi. Toto
hledisko pedchz hledisku odvodnnch poteb dtte.
(2) Dt je povinno zajistit svm rodim slunou vivu.
916
Neproke-li v zen o vyivovac povinnosti rodie k dtti nebo o vyivovac
povinnosti jinho pedka k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln svprvnosti,
osoba vivou povinn soudu dn sv pjmy pedloenm vech listin a dalch
podklad pro zhodnocen majetkovch pomr a neumon soudu zjistit ani dal
skutenosti potebn pro rozhodnut zpstupnnm daj chrnnch podle jinho
prvnho pedpisu, plat, e prmrn msn pjem tto osoby in
193

ptadvacetinsobek stky ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho

pedpisu.
917
Rozhoduje-li soud o vyivovac povinnosti rodie k dtti nebo o vyivovac
povinnosti pedka k nezletilmu dtti, kter nenabylo pln svprvnosti, a majetkov
pomry osoby vivou povinn to pipoutj, lze za odvodnn poteby dtte
povaovat i tvorbu spor, nevyluuj-li to okolnosti zvltnho ppadu poskytnut
vivn pechz do vlastnictv dtte. O sprv takto poskytnutch stek plat
obecn pravidla o jmn dtte.
918
V zen o vyivovac povinnosti rodie k dtti me v ppadech hodnch
zvltnho zetele soud uloit osob vivou povinn, aby sloila zlohu na vivn
splatn v budoucnu poskytnut vivn pechz do vlastnictv dtte postupn
k jednotlivm dnm splatnosti vivnho. Na sloenou zlohu se hled jako na
majetek povinnho.
919
Neij-li spolu rodie nezletilho dtte, kter nenabylo pln svprvnosti,
a nedohodnou-li se o plnn vyivovac povinnosti k dtti, nebo ij-li rodie
takovho dtte spolu, ale jeden z nich vyivovac povinnost k dtti nepln,
postupuje soud podle 915 a 918. To plat i v ppad, e soud rozhoduje o pi
o nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti, pokud se rodie nedohodnou
o plnn vyivovac povinnosti k dtti.
920
Vivn a zajitn hrady nkterch nklad neprovdan matce
(1) Nen-li matka dtte provdna za otce dtte, poskytne j otec dtte vivu
po dobu dvou let od narozen dtte a pispje j v pimenm rozsahu na hradu
nklad spojench s thotenstvm a porodem. Povinnost k hrad nklad spojench
s thotenstvm a porodem vznikne mui, jeho otcovstv je pravdpodobn,
i v ppad, e se dt nenarod iv.
(2) Soud me na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je
pravdpodobn, aby stku potebnou na vivu a pspvek na hradu nklad
spojench s thotenstvm a porodem poskytl pedem.
(3) Soud me rovn na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je
pravdpodobn, aby pedem poskytl stku potebnou k zajitn vivy dtte po
194

dobu, po kterou by en nleela jako zamstnankyni podle jinho prvnho pedpisu

matesk dovolen.
Spolen ustanoven o vivnm
921
Vivn se pln v pravidelnch dvkch a je splatn vdy na msc dopedu,
ledae soud rozhodl jinak nebo se osoba vivou povinn dohodla s osobou
oprvnnou jinak.
922
(1) Vivn lze piznat jen ode dne zahjen soudnho zen; u vivnho pro
dti i za dobu nejdle t let zpt od tohoto dne.
(2) Vivn pro neprovdanou matku a hradu nklad spojench s thotenstvm
a porodem lze piznat i nazpt, nejdle vak dva roky ode dne porodu.
923
(1) Zmn-li se pomry, me soud zmnit dohodu a rozhodnut o vivnm pro
nezletil dt, kter nenabylo pln svprvnosti.
(2) Dojde-li ke zruen nebo snen vivnho za minulou dobu pro nezletil
dt, kter nenabylo pln svprvnosti, spotebovan vivn se nevrac. Nevrac se
ani dvka vivnho, kter na takov dt byla splnna na msc dopedu, ale dt
ped uplynutm msce zemelo.
Oddl 4
Zvltn opaten pi vchov dtte
Preventivn, vchovn a sankn opaten
924
Ocitne-li se dt ve stavu nedostatku dn pe bez ohledu na to, zda tu je i
nen osoba, kter m prvo o n peovat, anebo je-li ivot dtte, jeho normln vvoj
nebo jeho jin dleit zjem vn ohroen nebo byl-li naruen, soud uprav
pedbn pomry dtte na nezbytn nutnou dobu; rozhodnut soudu nepek,
pokud dt nen dn zastoupeno.
925
(1) Vyaduje-li to zjem na dn vchov dtte, a neuin-li tak orgn
sociln-prvn ochrany dt, me soud
195

a) napomenout vhodnm zpsobem dt, rodie, osobu, do jej pe bylo dt

sveno, poppad toho, kdo naruuje dnou pi o dt,
b) stanovit nad dttem dohled a provdt jej za souinnosti koly, orgnu socilnprvn ochrany dt, poppad dalch instituc a osob, kter psob zejmna
v mst bydlit nebo pracovit dtte, nebo
c) uloit dtti nebo rodim omezen brnc kodlivm vlivm na jeho vchovu,
zejmna zkazem uritch innost.
(2) Soud sleduje, zda je dodrovno vchovn opaten, o kterm rozhodl,
a hodnot jeho innost zpravidla v souinnosti s orgnem sociln-prvn ochrany
dt, poppad dalmi osobami.
926
Pslu-li pe o dt a jeho ochrana nebo pe o jeho jmn na zklad
rozhodnut soudu jin osob ne rodii, a rodi a tato osoba se nemohou o vkonu
pe dohodnout, rozhodne na nvrh nkterho ze zastnnch soud.
Oddl 5
Vztahy mezi dttem a jinmi pbuznmi a dalmi osobami
927
Prvo stkat se s dttem maj osoby pbuzn s dttem, a blzce i vzdlen,
jako i osoby dtti spoleensky blzk, pokud k nim dt m citov vztah, kter nen
jen pechodn, a pokud je zejm, e by nedostatek styku s tmito osobami pro dt
znamenal jmu. Tak dt m prvo se stkat s tmito osobami, pokud tyto osoby se
stykem souhlas.
Hlava III
Poruenstv a jin formy pe o dt
Dl 1
Poruenstv
928
(1) Nen-li tu dn z rodi, kter m a vi svmu dtti vykonv
rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu, soud jmenuje dtti porunka.
(2) Porunk m vi dtti zsadn vechny povinnosti a prva jako rodi, ale
nem k dtti vyivovac povinnost. S ohledem na osobu porunka nebo pomry
dtte, jako i s ohledem na to, z jakho dvodu rodie nemaj vechny povinnosti
a prva, me bt vjimen okruh povinnost a prv porunka vymezen jinak.
196

 929
Nastane-li situace uveden v 928 odst. 1, vykonv poruenstv orgn
sociln-prvn ochrany dt jako veejn porunk, a to a do doby, kdy soud
jmenuje dtti porunka nebo dokud se porunk neujme funkce.
930
(1) Soud jmenuje dtti porunka neprodlen pot, kdy zjist, e jde o dt,
jemu je teba porunka jmenovat.
(2) Zeme-li porunk, ztrat-li schopnost nebo zpsobilost poruenstv
vykonvat, anebo je sv funkce zprotn nebo z funkce odvoln a jin osoba dosud
nebyla do funkce porunka jmenovna, plat ustanoven 929 obdobn.
(3) Soud neprodlen pot, co nastala situace uveden v 928, nebo v odstavci 1,
zjiuje, zda tu je vhodn lovk, kter by mohl poruenstv vykonvat. Nepoda-li
se takovou osobu najt, jmenuje soud do funkce porunka orgn sociln-prvn
ochrany dt.
931
(1) Nen-li to v rozporu se zjmy dtte, jmenuje soud porunkem toho, koho
naznaili rodie, ledae tato osoba poruenstv odmtne. Jinak soud jmenuje
porunkem nkterou z osob pbuznch nebo blzkch dtti nebo jeho rodin,
ledae rodi takovou osobu vslovn vylouil. Nen-li takov osoby, jmenuje soud
porunkem jinho vhodnho lovka.
(2) Fyzick osoba, kterou soud jmenoval, me sv jmenovn do funkce
porunka odmtnout. Soud pak jmenuje jinou osobu.
932
(1) Porunkem lze jmenovat jen pln svprvnou osobu, kter zpsobem ivota
zaruuje, e je schopna funkci porunka dn vykonvat. Ped jejm jmenovnm
do funkce porunka soud zjist, zda jej jmenovn nen v rozporu se zjmem dtte.
(2) Do funkce porunka me soud jmenovat i dv osoby; budou jimi zpravidla
manel.
933
(1) Porunk odpovd za dn plnn sv funkce a podlh stlmu dozoru
soudu.
(2) Porunk se ujm sv funkce dnem jmenovn.

197

(3) Do devadesti dn po svm jmenovn pedlo porunk soudu soupis jmn

dtte; soud me tuto lhtu na dost porunka prodlouit, nejdle vak o edest
dn.
934
(1) Kad rozhodnut porunka v nikoli bn zleitosti tkajc se dtte mus
bt schvleno soudem. K prvnmu jednn porunka, k nmu schz potebn
souhlas soudu, se nepihl.
(2) Porunk podv soudu pravideln zprvy o osob dtte a o jeho vvoji
a pedkld ty ze sprvy jeho jmn, a to alespo jednou za rok, neur-li soud
obdob krat. Soud me porunka zprostit povinnosti podvat podrobn
vytovn spravovanho jmn, nepesahuj-li vnosy majetku pravdpodobn
nklady na zachovn majetku a na vchovu a vivu dtte.
935
(1) Poruenstv zanik, nabude-li alespo jeden z rodi poruence rodiovskou
odpovdnost, poppad nabude-li schopnost ji vykonvat. Poruenstv rovn
zanik, nabude-li dt svprvnosti, nebo je-li osvojeno.
(2) Poruensk funkce zanik smrt porunka, nebo rozhodnutm soudu
o zprotn porunka jeho funkce, nebo o odvoln porunka.
936
Soud zprost porunka funkce, pod-li o to z dleitch dvod, nebo stane-li
se osoba, kter funkci porunka vykonvala, pro vkon funkce porunka
nezpsobilou.
937
(1) Soud odvol porunka, kter poruuje sv porunick povinnosti.
(2) Soud zv odvoln porunka, zjist-li dvody, pro kter nen vhodn, aby
porunk svou funkci nadle vykonval.
938
(1) Po skonen vkonu funkce porunka postoup ten, kdo funkci vykonval,
bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do esti msc, soudu vechno, co ml
z dvodu sv funkce u sebe, a pedlo mu zvrenou zprvu o vkonu poruensk
funkce; jej soust je zvren et ze sprvy jmn dtte.
(2) Zeme-li ten, kdo vykonval funkci porunka, postoup jeho ddic soudu
vechno, co ml zemel u sebe z dvodu vkonu sv poruensk funkce. Nen-li
198

ddic, m tuto povinnost kad, kdo m pstup k tomu, co ml zemel z dvodu

vkonu sv poruensk funkce u sebe.
939
Je-li porunkem lovk, kter o dt osobn peuje tak, jako by mu bylo dt
sveno trvale do pe, nle mu hmotn zabezpeen jako pstounovi.
940
Peuje-li porunk o dt osobn spolu se svm manelem, pouij se ustanoven
o pomru rodie a jeho manela k dtti obdobn.
941
(1) Je-li porunkem lovk, kter o dt osobn peuje, a pe o jmn dtte je
znan obtn, zejmna pro rozshlost i rozmanitost majetkovho souboru, me
porunk navrhnout, aby soud jmenoval pro sprvu jmn dtte opatrovnka; soust
nvrhu je soupis jmn dtte ke dni podn nvrhu.
(2) Jmenuje-li soud opatrovnka podle odstavce 1, vymez zrove vzjemn
povinnosti a prva porunka a tohoto opatrovnka.
942
Nebyl-li opatrovnk pro sprvu jmn jmenovn, pouij se ustanoven tkajc se
opatrovnka pro sprvu jmn obdobn pro porunka, kter peuje o jmn dtte,
ledae je v ustanovench tkajcch se porunka stanoveno jinak.
Dl 2
Opatrovnictv dtte
Oddl 1
Opatrovnk
943
Soud jmenuje dtti opatrovnka, hroz-li stet zjm dtte na stran jedn a jin
osoby na stran druh, nehj-li zkonn zstupce dostaten zjmy dtte, nebo je-li
toho v zjmu dtte zapoteb z jinho dvodu, anebo stanov-li tak zkon.
Jmenovan opatrovnk m prvo podat nvrh na zahjen zen vdy, je-li z hlediska
zjmu dtte zapoteb, aby soud nebo jin orgn veejn moci v zleitosti dtte
rozhodl.

199

 944
Pro opatrovnictv, opatrovnka a opatrovance plat ustanoven o poruenstv,
porunkovi a poruenci pimen.
945
V rozhodnut o jmenovn opatrovnkem soud uvede zejmna, pro je
opatrovnk jmenovn, zda a jak je omezena doba, po ni m funkci vykonvat, jak
jsou jeho prva a povinnosti, a to i ve vztahu k dalm osobm, zda k nktermu
prvnmu jednn potebuje souhlas soudu, zda a jak podv zprvy soudu, zda m
prvo na nhradu vech nebo nkterch nklad a prvo na odmnu.
946
Dve ne opatrovnk pistoup v zastoupen dtte k prvnmu jednn, k jeho
proveden byl jmenovn, zjist stanovisko rodie, poppad porunka, je-li to
mon, i stanovisko dtte, a je-li to vhodn, rovn stanoviska dalch osob.
947
Opatrovnka, kter nebyl jmenovn jen k uritmu prvnmu jednn, zprost
soud jeho funkce i tehdy, netrv-li ji poteba, kter vedla k jeho jmenovn.
Oddl 2
Opatrovnk pro sprvu jmn dtte
948
V rozhodnut o jmenovn opatrovnkem pro sprvu jmn soud vymez rozsah
jmn, kter bude tento opatrovnk spravovat; rovn zpravidla ur, jakm
zpsobem m s jednotlivmi stmi jmn nakldat, poppad, jak zpsob
nakldn se mu zakazuje.
949
Opatrovnk pro sprvu jmn postupuje pi vkonu sv funkce s p dnho
hospode a nesm podstupovat nepimen rizika.
950
(1) Opatrovnk pro sprvu jmn odpovd za dn plnn sv funkce soudu
a podlh jeho stlmu dozoru.

200

(2) Pro prvn jednn opatrovnka pro sprvu jmn plat ustanoven o tom, jak
rodie vykonvaj sprvu jmn dtte obdobn; soud ur, povauje-li to za potebn,
kter prvn jednn opatrovnka pro sprvu jmn musej bt schvlena soudem.
(3) Opatrovnk pro sprvu jmn pedkld soudu pravideln zprvy a ty ze
sprvy jmn, a to vdy za dobu, jej dlku soud stanov; tato doba nesm bt del
ne jeden rok.
951
(1) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo odest si z vnosu jmn dtte
potebn nklady souvisc se sprvou jmn dtte. Nesta-li vnos, me soud
rozhodnout, e nklady budou uhrazeny z majetku.
(2) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo na pimenou odmnu z vnosu
jmn dtte; odstavec 1 plat obdobn. Vi odmny a dobu, za kterou m bt
odmna opatrovnkovi pro sprvu jmn stanovena, ur soud s ohledem na povahu
vnosu jmn dtte. Ustanoven 903 odst. 2 plat obdobn.
952
Zanikne-li opatrovnictv pro sprvu jmn, plat o povinnostech toho, kdo
vykonval funkci opatrovnka, ustanoven 938 odst. 1 obdobn. Zemel-li
opatrovnk, pouije se obdobn ustanoven 938 odst. 2.
Dl 3
Sven dtte do pe jin osoby a pstounstv
Oddl 1
Sven dtte do pe jin osoby

953
(1) Neme-li o dt osobn peovat dn z rodi ani porunk, me soud
svit dt do osobn pe jinho lovka (dle jen peujc osoba). Rozhodnut
o sven dtte do pe mus bt v souladu se zjmy dtte.
(2) Sven dtte do osobn pe peujc osoby nenahrazuje pstounskou pi,
pedpstounskou pi ani pi, kter mus pedchzet osvojen. M pednost ped
p o dt v stavn vchov.
954
(1) Peujc osoba mus sktat zruky dn pe, mt bydlit na zem esk
republiky a souhlasit se svenm dtte do osobn pe.
201

(2) Ujala-li se osobn pe o dt osoba pbuzn nebo dtti blzk, d j soud

pednost ped jinou osobou, ledae to nen v souladu se zjmy dtte.
955
Povinnosti a prva peujc osoby vymez soud; jinak se pimen pouij
ustanoven o pstounstv.
956
(1) Soud stanov rodim rozsah vivnho s ohledem na jejich monosti,
schopnosti a majetkov pomry a povinnost platit vivn k rukm peujc osoby.
(2) Peujc osoba m prvo vymhat vivn stanoven rodim na dt, kter
m v pi, jako i prvo s vivnm pro dt hospodait v zjmu dtte podle jeho
poteb a v souladu s jeho zjmy. Soud me zpsob hospodaen s vivnm dtte
upravit, zejmna urit, jak st bude urena na spotebu a jak st bude dtti
spoena.
957
Pokud nen mon rodim nebo ostatnm pbuznm uloit vyivovac
povinnost k dtti, ustanoven 953 a 956 se nepouij.
Oddl 2
Pstounstv

958
(1) Neme-li o dt osobn peovat dn z rodi ani porunk, me soud
svit dt do osobn pe pstounovi.
(2) Pstounsk pe m pednost ped p o dt v stavn vchov.
(3) Soud me svit dt do pstounsk pe i na pechodnou dobu. Podrobnosti
stanov jin zkon.
959
(1) O pstounsk pi me soud rozhodnout na dobu, po kterou trv pekka
brnc rodim v osobn pi o dt.
(2) Rodi me poadovat dt zpt do sv osobn pe. Soud nvrhu vyhov,
pokud je to v souladu se zjmy dtte.

202

 960
(1) Rodie maj vi dtti povinnosti a prva vyplvajc z rodiovsk
odpovdnosti, s vjimkou prv a povinnost, kter zkon stanov pstounovi, ledae
soud z dvod hodnch zvltnho zetele rozhodne jinak.
(2) Rodie maj prvo se s dttem osobn a pravideln stkat i prvo na
informace o dtti, ledae soud z dvod hodnch zvltnho zetele rozhodne jinak.
961
(1) Sven dtte do pstounsk pe nem vliv na trvn vyivovac povinnosti
rodi k dtti. Soud stanov rodim rozsah vivnho s ohledem na jejich
monosti, schopnosti a majetkov pomry a odvodnn poteby dtte.
(2) Nle-li dtti pspvek na hradu jeho poteb podle jinho zkona,
pechz prvo dtte na stt. Je-li vivn vy ne tento pspvek, nle rozdl
dtti. Soud rozhodne o zpsobu platby a o hospodaen s vivnm.
962
(1) Kdo se m stt pstounem, mus sktat zruky dn pe, mt bydlit na
zem esk republiky a mus souhlasit se svenm dtte do pstounsk pe.
(2) Ujala-li se osobn pe o dt osoba pbuzn nebo dtti blzk, d j soud
pednost ped jinou osobou, ledae to nen v souladu se zjmy dtte.
963
Soud me dt svit zjemcm o pstounskou pi do pedpstounsk pe;
jej dlku stanov se zetelem k okolnostem ppadu. Nad prbhem a spnost
pedpstounsk pe vykonv dohled.
964
(1) Dt me bt sveno do spolen pstounsk pe spolenm pstounm,
pokud jsou manel.
(2) Soud, kter rozhoduje o rozvodu manelstv spolench pstoun, toto
manelstv nerozvede, dokud nebudou upraveny povinnosti a prva pstoun pro
dobu po rozvodu. Rozvodem manelstv spolen pstounsk pe manel zanik.
(3) Zeme-li jeden ze spolench pstoun, zstv dt v pstounsk pi
pozstalho manela.
965
(1) Se souhlasem druhho manela me bt dt sveno do pstounsk pe
jen jednoho z manel.
203

(2) Souhlasu druhho manela ke sven dtte do pstounsk pe nen teba,

jestlie druh z manel nen pln svprvn nebo je-li opaten jeho souhlasu
spojeno s tko pekonatelnou pekkou.
(3) Na osobn pi o dt v pstounsk pi se podl i manel pstouna, pokud
ije v rodinn domcnosti.
966
(1) Pstoun je povinen a oprvnn o dt osobn peovat.
(2) Pstoun pi vchov dtte vykonv pimen povinnosti a prva rodi. Je
povinen a oprvnn rozhodovat jen o bnch zleitostech dtte, v tchto
zleitostech dt zastupovat a spravovat jeho jmn. M povinnost informovat rodie
dtte o jeho podstatnch zleitostech. Vyaduj-li to okolnosti, stanov dal
povinnosti a prva pstouna soud.
(3) Odstavec 1 a 2 plat obdobn pro zjemce o pstounskou pi, ktermu bylo
dt sveno do pedpstounsk pe.
967
Pstoun m povinnost udrovat, rozvjet a prohlubovat sounleitost dtte s jeho
rodii, dalmi pbuznmi a osobami dtti blzkmi. M povinnost umonit styk
rodi s dttem v pstounsk pi, ledae soud stanov jinak.
968
Dt sven do pstounsk pe pomh podle svch monost a schopnost
v pstounov domcnosti; m-li vlastn pjem, pispv i na hradu spolench
poteb rodiny.
969
Dojde-li k podstatn zmn pomr nebo k neshod mezi rodii a pstounem
v podstatn zleitosti tkajc se dtte, me dt, rodi nebo pstoun navrhnout
soudu zmnu prv a povinnost, zruen pstounsk pe, nebo jin rozhodnut.
970
Pstounsk pe zanik nejpozdji, nabude-li dt pln svprvnosti, jinak jeho
zletilost.

204

Dl 4
stavn vchova
971
(1) Jsou-li vchova dtte nebo jeho tlesn, rozumov i duevn stav, anebo
jeho dn vvoj vn ohroeny nebo narueny do t mry, e je to v rozporu se
zjmem dtte, anebo jsou-li tu vn dvody, pro kter rodie dtte nemohou jeho
vchovu zabezpeit, me soud jako nezbytn opaten tak nadit stavn vchovu.
Uin tak zejmna tehdy, kdy dve uinn opaten nevedla k nprav. Soud pitom
vdy zvauje, zda nen na mst dt pednost sven dtte do pe fyzick osoby.
(2) V ppad, e rodie nemohou z vnch dvod zabezpeit vchovu dt na
pechodnou dobu, sv soud dt do zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc,
a to na dobu nejdle est msc.
(3) Nedostaten bytov pomry nebo majetkov pomry rodi dtte nebo
osob, kterm bylo dt sveno do pe, nemohou bt samy o sob dvodem pro
rozhodnut soudu o stavn vchov, jestlie jsou jinak rodie zpsobil zabezpeit
dnou vchovu dtte a plnn dalch povinnost vyplvajcch z jejich rodiovsk
odpovdnosti.
(4) Soud v rozhodnut, kterm naizuje stavn vchovu, ozna zazen, do
kterho m bt dt umstno. Pitom pihldne k zjmm dtte a k vyjden orgnu
sociln-prvn ochrany dt. Soud db na umstn dtte co nejble bydliti rodi
nebo jinch osob dtti blzkch. To plat i tehdy, rozhoduje-li soud o pemstn
dtte do jinho zazen pro vkon stavn nebo ochrann vchovy.
972
(1) stavn vchovu lze nadit nejdle na dobu t let. stavn vchovu lze ped
uplynutm t let od jejho nazen prodlouit, jestlie dvody pro nazen stavn
vchovy stle trvaj. Trvn stavn vchovy lze prodlouit opakovan, vdy vak
nejdle na dobu t let. Po dobu, ne soud rozhodne o zruen nebo o prodlouen
stavn vchovy, dt zstv v stavn vchov, i kdy u ubhla doba dve
rozhodnutm soudu stanoven.
(2) Pominou-li dvody, pro kter byla stavn vchova nazena, nebo je-li
mon zajistit dtti jinou ne stavn pi, soud neprodlen stavn vchovu zru
a zrove rozhodne podle okolnost o tom, komu bude napt dt sveno do pe.
(3) stavn vchova zanik rozhodnutm soudu o osvojen. Bylo-li rozhodnuto
o sven dtte do pe budoucho osvojitele podle 823 nebo 829, stavn vchova
se peruuje.

205

 973
Bylo-li soudem rozhodnuto podle 971, je soud povinen nejmn jednou za est
msc pezkoumat, zda trvaj dvody pro nazen tohoto opaten nebo zda nen
mon zajistit dtti nhradn rodinnou pi. Za tm elem zejmna
a) si vyd zprvy pslunho orgnu sociln-prvn ochrany dt,
b) si opat vyjden nzoru dtte, je-li dt schopno si jej vytvoit a sdlit pot, co
jej soud, s ohledem na jeho vk a rozumovou vysplost, dn pou, a
c) vyzve rodie dtte k vyjden jejich stanoviska.
974
Z dleitch dvod me soud stavn vchovu prodlouit a o jeden rok po
dosaen zletilosti.
975
Rozhodne-li soud o umstn dtte do stavn nebo ochrann vchovy, uprav
tak rozsah vyivovac povinnosti rodi.
ST TET
ABSOLUTN MAJETKOV PRVA
Hlava I
Veobecn ustanoven
976
Absolutn majetkov prva psob vi kadmu, nestanov-li nco jinho
zkon.
977
Jen zkon stanov, kter prva k majetku jsou absolutn.
978
Od ustanoven tto sti se lze odchlit ujednnm s inky vi tetm osobm,
jen pipout-li to zkon.

206

Hlava II
Vcn prva
Dl 1
Obecn ustanoven
979
Ustanoven tto hlavy se pouij na vci hmotn i nehmotn, na prva vak jen
potud, pipout-li to jejich povaha a neplyne-li ze zkona nco jinho.
980
(1) Je-li do veejnho seznamu zapsno prvo k vci, neomlouv nikoho
neznalost zapsanho daje. Stanov-li to prvn pedpis, zape se do veejnho
seznamu krom vcnho prva i prvo uvn nebo povn, jako i omezen
rozsahu nebo zpsobu uvn nebo povn vci spoluvlastnky.
(2) Je-li prvo k vci zapsno do veejnho seznamu, m se za to, e bylo
zapsno v souladu se skutenm prvnm stavem. Bylo-li prvo k vci z veejnho
seznamu vymazno, m se za to, e neexistuje.
981
Je-li do veejnho seznamu zapsno vcn prvo k ciz vci, m pednost ped
vcnm prvem, kter nen z veejnho seznamu zjevn.
982
(1) Pro poad vcnch prv k ciz vci rozhoduje doba podn nvrhu na zpis
prva. Prva zapsan na zklad nvrh podanch v te dob maj stejn poad.
(2) Zizuje-li vlastnk vcn prvo k vlastn vci, me ped tmto prvem
vyhradit a do veejnho seznamu zapsat pednostn poad pro jin prvo; m-li bt
vhrada do veejnho seznamu zapsna a po zzen vcnho prva, vyaduje se
souhlas osoby, jej prvo m bt doteno. K zpisu prva, pro n bylo vyhrazeno
lep poad, se nevyaduje souhlas osoby, jej prvo je vhradou omezeno, ledae
m bt prvo, jemu svd vhrada lepho poad, zapsno do veejnho seznamu v
irm rozsahu, ne jak to z vhrady vyplv.
983
(1) Je-li ve veejnm seznamu zapsno pednostn prvo ke zzen vcnho
prva jin osob a nebyl-li do jednoho roku od zpisu podn nvrh na zpis prva,
kterho se pednostn prvo tk, me se vlastnk domoci vmazu pednostnho
prva. Proke-li ten, kdo m pednostn prvo, e ped uplynutm lhty podal alobu
207

na pevod nebo jin zzen vcnho prva, pone lhta bet od skonen soudnho
zen; pi zamtnut aloby vak bude pednostn prvo vymazno na dost
vlastnka k okamiku prvn moci rozhodnut.
(2) Je-li ve veejnm seznamu zapsno pednostn prvo jako podmnn nebo s
doloenm asu, pone lhta podle odstavce 1 bet dnem, kdy se pednostn prvo
stane vymahatelnm.
984
(1) Nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm prvnm
stavem, svd zapsan stav ve prospch osoby, kter nabyla vcn prvo za platu v
dobr ve od osoby k tomu oprvnn podle zapsanho stavu. Dobr vra se
posuzuje k dob, kdy k prvnmu jednn dolo; vznik-li vak vcn prvo a
zpisem do veejnho seznamu, pak k dob podn nvrhu na zpis.
(2) Pro nezbytnou cestu, vmnek a pro vcn prvo vznikajc ze zkona bez
zetele na stav zpis ve veejnm seznamu se vta prvn odstavce 1 nepouije.
985
Nen-li stav zapsan ve veejnm seznamu v souladu se skutenm prvnm
stavem, me se osoba, jej vcn prvo je doteno, domhat odstrann nesouladu;
proke-li, e sv prvo uplatnila, zape se to na jej dost do veejnho seznamu.
Rozhodnut vydan o jejm vcnm prvu psob vi kadmu, jeho prvo bylo
zapsno do veejnho seznamu pot, co doten osoba o zpis podala.
986
(1) Kdo tvrd, e je ve svm prvu doten zpisem provedenm do veejnho
seznamu bez prvnho dvodu ve prospch jinho, me se domhat vmazu
takovho zpisu a dat, aby to bylo ve veejnm seznamu poznamenno. Orgn,
kter veejn seznam vede, vymae poznmku spornosti zpisu, nedolo-li adatel
ani do dvou msc od doruen dosti, e sv prvo uplatnil u soudu.
(2) Podal-li adatel o poznamenn spornosti zpisu do jednoho msce ode
dne, kdy se o zpisu dozvdl, psob jeho prvo vi kadmu, komu popran
zpis svd nebo kdo na jeho zklad doshl dalho zpisu; po uplynut tto lhty
vak jen vi tomu, kdo doshl zpisu, ani byl v dobr ve.
(3) Nebyl-li adatel o zpisu cizho prva dn vyrozumn, prodluuje se lhta
podle odstavce 2 na ti roky; lhta pone bet ode dne, kdy byl popran zpis
proveden.

208

Dl 2
Drba
987
Dritelem je ten, kdo vykonv prvo pro sebe.
988
(1) Dret lze prvo, kter lze prvnm jednnm pevst na jinho a kter
pipout trval nebo opakovan vkon.
(2) Osobn prvo nen pedmtem drby ani vydren. Kdo vak vykonv
osobn prvo poctiv, je oprvnn sv domnl prvo vykonvat a hjit.
989
(1) Vlastnick prvo dr ten, kdo se vci ujal, aby ji ml jako vlastnk.
(2) Jin prvo dr ten, kdo je poal vykonvat jako osoba, j takov prvo
podle zkona nle, a komu jin osoby ve shod s nm pln.
Nabyt drby
990
(1) Drbu lze nabt bezprostedn tm, e se j dritel ujme svou moc.
Bezprostedn se drba nabv v rozsahu, v jakm se j dritel skuten ujal.
(2) Drbu lze nabt odvozen tm, e dosavadn dritel pevede svou drbu na
novho dritele, nebo tm, e se nov dritel ujme drby jako prvn nstupce
dosavadnho dritele. Odvozen se nabv drba v rozsahu, v jakm ji ml dosavadn
dritel a v jakm ji na novho dritele pevedl.
991
dn drba
Drba je dn, pokud se zakld na platnm prvnm dvodu. Kdo se ujme
drby bezprostedn, ani ru ciz drbu, nebo kdo se ujme drby z vle pedchozho
dritele nebo na zklad vroku orgnu veejn moci, je dnm dritelem.

209

Poctiv drba
992
(1) Kdo m z pesvdivho dvodu za to, e mu nle prvo, kter vykonv,
je poctiv dritel. Nepoctiv dr ten, kdo v nebo komu mus bt z okolnost zjevn,
e vykonv prvo, kter mu nenle.
(2) Nepoctivost zstupce pi nabyt drby nebo pi jejm vkonu zstupcem in
drbu nepoctivou. To neplat, pokud zastoupen zvltnm pkazem danm se
zetelem k tto drb zstupci nadil, aby se drby ujal nebo aby ji vykonval.
(3) Poctivmu driteli nle stejn prva jako driteli dnmu.
993
Prav drba
Neproke-li se, e se nkdo vetel v drbu svmocn nebo e se v ni vloudil
potajmu nebo lst, anebo e nkdo usiluje promnit v trval prvo to, co mu bylo
povoleno jen vprosou, jde o pravou drbu.
994
M se za to, e drba je dn, poctiv a prav.
995
Bylo-li vyhovno alob napadajc drbu nebo jej poctivost, povauje se
poctiv dritel za nepoctivho nejpozdji od okamiku, kdy mu byla doruena
aloba. Nhoda, kter by vc u vlastnka nebyla stihla, vak jde k ti dritele, jen
kdy spor svvoln zdrel.
Drba vlastnickho prva
996
(1) Poctiv dritel sm v mezch prvnho du vc dret a uvat ji, ba ji i zniit
nebo s n i jinak nakldat, a nen z toho nikomu odpovdn.
(2) Poctivmu driteli nleej vechny plody vci, jakmile se oddl. Jeho jsou
tak vechny ji vybran uitky, kter za drby dosply.
997
(1) Poctivmu driteli se hrad nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn
podstaty vci poteba, jako i nklady vynaloen eln a zvyujc uitenost vci

210

nebo jej hodnotu. Nhrada nle do ve ptomn hodnoty, pokud ta nepevyuje

nklady skuten.
(2) Obvykl udrovac nklady se nehrad.
998
Z nklad uinnch poctivm dritelem ze zliby nebo pro okrasu se hrad jen
tolik, o kolik se zvila obvykl cena vci; dvj dritel vak me k svmu
prospchu odstranit ve, co lze od vci oddlit bez zhoren jej podstaty.
999
Ani poctiv dritel se neme domhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou
na sebe vc pevedl.
1000
Nepoctiv dritel vyd veker uitek, kterho drbou nabyl, a nahrad ten, kter
by zskala zkrcen osoba, jako i vechnu kodu, kter vzela z jeho drby.
1001
Vynalo-li nepoctiv dritel nutn nklady, jich bylo poteba pro zachovn
podstaty vci, nle mu jejich nhrada. Pokud jde o ostatn nklady, pouij se
obdobn ustanoven o nepikzanm jednateli.
1002
Drba jinch prv
Pro dritele jinch prv plat 996 a 1001 pimen.
Ochrana drby
1003
Drbu nen nikdo oprvnn svmocn ruit. Kdo byl v drb ruen, me se
domhat, aby se ruitel ruen zdrel a ve uvedl v pedel stav.
1004
(1) Je-li dritel provdnm stavby ohroen v drb nemovit vci nebo me-li
se pro to dvodn obvat nsledk uvedench v 1013 a nezajist-li se proti nmu
stavebnk cestou prva, me se ohroen dritel domhat zkazu provdn stavby.
Zkazu se dritel domhat neme, jestlie ve sprvnm zen, jeho byl astnkem,
neuplatnil sv nmitky k dosti o povolen takov stavby, a tak uinit mohl.
211

(2) Dokud nen o zleitosti rozhodnuto, me soud zakzat, aby se stavba

provdla. Hroz-li vak pm nebezpe, nebo d-li alovan pimenou jistotu, e
vc uvede v pedel stav a nahrad kodu, ale alobce jistotu za nsledky svho
zkazu ned, soud nezake, aby se zatm v provdn stavby pokraovalo, ledae
zkaz odvoduj okolnosti ppadu.
1005
Pro ppad odstraovn stavby plat 1004 obdobn.
Uchovn drby
1006
Dritel se sm svmocnmu ruen vzept a vci, je mu byla odata, pi
ruebnm inu znovu zmocnit, nepekro-li pitom meze nutn obrany.
1007
(1) Byl-li dritel z drby vypuzen, me se na vypuditeli domhat, aby se zdrel
dalho vypuzen a obnovil pvodn stav. Proti alob na ochranu drby lze
namtnout, e alobce zskal proti alovanmu nepravou drbu nebo e ho z drby
vypudil.
(2) Vypuzen z drby prv nastane, kdy druh strana odepe plnit, co dosud
plnila, kdy nkdo zabrn vkonu prva, nebo ji nedb povinnosti zdret se
njakho konn.
1008
Prekluzivn lhty
(1) Soud zamtne alobu na ochranu nebo na uchovn drby, pokud bude aloba
podna po uplynut esti tdn ode dne, kdy se alobce dozvdl o svm prvu
i o osob, kter drbu ohrouje nebo ru, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy
alobce mohl sv prvo uplatnit poprv.
(2) K nmitce vypuzen z drby soud nepihldne, pokud ji alovan uplatn po
uplynut lht stanovench v odstavci 1.
1009
Znik drby
(1) Drba zanik, vzd-li se j dritel, nebo ztrat-li trvale monost vykonvat
obsah prva, kter dosud vykonval. Drba rovn zanik, je-li z n dritel vypuzen
a neuchov si ji svpomoc nebo alobou.
212

(2) Nevykonv-li dritel drbu, drba tm nezanik. Ani smrt dritele nebo jeho
znik nepsob znik drby.
1010
Spoludrba
Spoludrba se d pimen ustanovenmi o drb a o spolench prvech.
Dl 3
Vlastnictv
Oddl 1
Povaha vlastnickho prva a jeho rozsah
Pedmt a obsah vlastnickho prva
1011
Ve, co nkomu pat, vechny jeho vci hmotn i nehmotn, je jeho
vlastnictvm.
1012
Vlastnk m prvo se svm vlastnictvm v mezch prvnho du libovoln
nakldat a jin osoby z toho vylouit. Vlastnku se zakazuje nad mru pimenou
pomrm zvan ruit prva jinch osob, jako i vykonvat takov iny, jejich
hlavnm elem je jin osoby obtovat nebo pokodit.
Omezen vlastnickho prva
1013
(1) Vlastnk se zdr veho, co psob, e odpad, voda, kou, prach, plyn, pach,
svtlo, stn, hluk, otesy a jin podobn inky (imise) vnikaj na pozemek jinho
vlastnka (souseda) v me nepimen mstnm pomrm a podstatn omezuj
obvykl uvn pozemku; to plat i o vnikn zvat. Zakazuje se pmo pivdt
imise na pozemek jinho vlastnka bez ohledu na mru takovch vliv a na stupe
obtovn souseda, ledae se to opr o zvltn prvn dvod.
(2) Jsou-li imise dsledkem provozu zvodu nebo podobnho zazen, kter byl
edn schvlen, m soused prvo jen na nhradu jmy v penzch, i kdy byla jma
zpsobena okolnostmi, k nim se pi ednm projednvn nepihldlo. To neplat,
pokud se pi provdn provozu pekrauje rozsah, v jakm byl edn schvlen.

213

 1014
(1) Ocitne-li se na pozemku ciz movit vc, vyd ji vlastnk pozemku bez
zbytenho odkladu jejmu vlastnku, poppad tomu, kdo ji ml u sebe; jinak mu
umon vstoupit na svj pozemek a vc si vyhledat a odnst. Stejn tak me vlastnk
sthat na cizm pozemku chovan zve nebo roj vel; vlet-li vak roj vel do cizho
obsazenho lu, nabv vlastnk lu vlastnick prvo k roji, ani je povinen
k nhrad.
(2) Zpsob-li vc, zve, roj vel nebo vkon prva podle odstavce 1 na
pozemku kodu, m vlastnk pozemku prvo na jej nhradu.
1015
Zpsobila-li movit vc na cizm pozemku kodu, me ji vlastnk pozemku
zadret, dokud neobdr jinou jistotu nebo nhradu kody.
1016
(1) Plody spadl ze strom a ke na sousedn pozemek nle vlastnkovi
sousednho pozemku. To neplat, je-li sousedn pozemek veejnm statkem.
(2) Neuin-li to vlastnk v pimen dob pot, co ho o to soused podal, sm
soused etrnm zpsobem a ve vhodn ron dob odstranit koeny nebo vtve
stromu pesahujc na jeho pozemek, psob-li mu to kodu nebo jin obte
pevyujc zjem na nedotenm zachovn stromu. Jemu tak nle, co
z odstrannch koen a vtv zsk.
(3) sti jinch rostlin pesahujc na sousedn pozemek me soused odstranit
etrnm zpsobem bez dalch omezen.
1017
(1) M-li pro to vlastnk pozemku rozumn dvod, me poadovat, aby se
soused zdrel szen strom v tsn blzkosti spolen hranice pozemk, a vysadil-li
je nebo nechal-li je vzrst, aby je odstranil. Nestanov-li jin prvn pedpis nebo
neplyne-li z mstnch zvyklost nco jinho, plat pro stromy dorstajc obvykle
vky pesahujc 3 m jako ppustn vzdlenost od spolen hranice pozemk 3 m
a pro ostatn stromy 1,5 m.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, je-li na sousednm pozemku les nebo
sad, tvo-li stromy rozhradu nebo jedn-li se o strom zvl chrnn podle jinho
prvnho pedpisu.
1018
Pozemek nesm bt upraven tak, aby sousedn pozemek ztratil nleitou oporu,
ledae se provede jin dostaten upevnn.
214

 1019
(1) Vlastnk pozemku m prvo poadovat, aby soused upravil stavbu na
sousednm pozemku tak, aby ze stavby nestkala voda nebo nepadal snh nebo led na
jeho pozemek. Stk-li vak na pozemek pirozenm zpsobem z ve poloenho
pozemku voda, zejmna pokud tam pramen i v dsledku det nebo oblevy,
neme soused poadovat, aby vlastnk tohoto pozemku svj pozemek upravil.
(2) Je-li pro ne poloen pozemek nutn ptok vody, me soused na
vlastnku ve poloenho pozemku poadovat, aby odtoku vody nebrnil v rozsahu,
ve kterm vodu sm nepotebuje.
1020
M-li pro to vlastnk pozemku rozumn dvod, me poadovat, aby se soused
zdrel zizovn stavby na sousednm pozemku v tsn blzkosti spolen hranice
pozemk.
1021
Vlastnk umon sousedovi vstup na svj pozemek v dob, rozsahu a zpsobem,
kter jsou nezbytn k drb sousednho pozemku nebo k hospodaen na nm,
nelze-li tohoto elu doshnout jinak; soused vak nahrad vlastnku pozemku kodu
tm zpsobenou.
1022
(1) Neme-li se stavba stavt nebo bourat, nebo neme-li se opravit nebo
obnovit jinak ne uitm sousednho pozemku, m vlastnk prvo po sousedovi
poadovat, aby za pimenou nhradu snel, co je pro tyto prce potebn.
(2) dosti nelze vyhovt, pevyuje-li sousedv zjem na neruenm uvn
pozemku zjem na proveden prac.
1023
(1) Vlastnk pozemku mus snet uvn prostoru nad pozemkem nebo pod
pozemkem, je-li pro to dleit dvod a dje-li se to takovm zpsobem, e vlastnk
neme mt rozumn dvod tomu brnit.
(2) Z takovho uvn cizho prostoru neme nikdo odvodit prvo, jeho by se
mohl nkdo dovolvat po odpadnut dvodu, kter k uvn opravoval; pokud vak
v dsledku tohoto uvn vzniklo edn schvlen zazen, me vlastnk dat
nhradu kody.

215

Rozhrady
1024
(1) M se za to, e ploty, zdi, meze, strouhy a jin podobn pirozen nebo
uml rozhrady mezi sousednmi pozemky jsou spolen.
(2) Spolenou ze me kad uvat na sv stran a do poloviny jej tlouky
a zdit v n vklenky tam, kde na druh stran nejsou. Nesm vak uinit nic, co ze
ohroz nebo co sousedovi pek v uvn jeho sti.
1025
Kde jsou rozhrady dvojit nebo kde je vlastnictv rozdleno, udruje kad svm
nkladem, co je jeho.
1026
Vlastnk nen povinen znovu postavit rozpadlou ze, plot nebo obnovit jinou
rozhradu, mus ji vak udrovat v dobrm stavu, hroz-li nsledkem jejho pokozen
sousedovi koda. Dojde-li vak k takovmu naruen rozhrady, e hroz, e se hranice
mezi pozemky stane neznateln, m kad soused prvo poadovat opravu nebo
obnoven rozhrady.
1027
Na nvrh souseda a po zjitn stanoviska stavebnho adu me soud uloit
vlastnkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potebn k zajitn
neruenho vkonu sousedova vlastnickho prva a nebrn-li to elnmu uvn
dalch pozemk.
1028
Jsou-li hranice mezi pozemky neznateln nebo pochybn, m kad soused
prvo poadovat, aby je soud uril podle posledn pokojn drby. Nelze-li ji zjistit,
ur soud hranici podle slunho uven.
Nezbytn cesta
1029
(1) Vlastnk nemovit vci, na n nelze dn hospodait i jinak ji dn uvat
proto, e nen dostaten spojena s veejnou cestou, me dat, aby mu soused za
nhradu povolil nezbytnou cestu pes svj pozemek.
(2) Nezbytnou cestu me soud povolit v rozsahu, kter odpovd poteb
vlastnka nemovit vci dn ji uvat s nklady co nejmenmi, a to i jako
sluebnost. Zrove mus bt dbno, aby soused byl zzenm nebo uvnm
216

nezbytn cesty co nejmn obtovn a jeho pozemek co nejmn zasaen. To mus

bt zvl zveno, m-li se adateli povolit zzen nov cesty.
1030
(1) Za nezbytnou cestu nle plata a odinn jmy, nen-li ji kryto platou.
Povol-li se spoluuvn ciz soukrom cesty, zahrne plata i zven nklady na jej
drbu.
(2) Vlastnk nemovit vci, v jeho prospch byla nezbytn cesta povolena,
poskytne jistotu pimenou ppadn kod zpsoben na dotenm pozemku; to
neplat, je-li zjevn, e patrn koda na dotenm pozemku nevznikne.
(3) Plnn podle odstavc 1 a 2 nle pedevm vlastnku pozemku dotenho
povolenm nezbytn cesty, m-li vak jm bt doteno t vcn prvo dal osoby k
dotenmu pozemku, poskytnou se tato plnn v pimenm rozsahu i j. Dal
osob, j bylo k doten nemovit vci zzeno jin prvo, nle nhrada za
utrpnou jmu proti vlastnkovi dotenho pozemku; k tomu mus bt pihldnuto pi
stanoven platy podle odstavce 1.
1031
Bylo-li povoleno zdit na dotenm pozemku nezbytnou cestu jako umlou,
zd a udruje ji ten, v jeho prospch byla povolena.
1032
(1) Soud nepovol nezbytnou cestu,
a) pev-li koda na nemovit vci souseda zejm vhodu nezbytn cesty,
b) zpsobil-li si nedostatek pstupu z hrub nedbalosti i mysln ten, kdo
o nezbytnou cestu d, nebo
c) d-li se nezbytn cesta jen za elem pohodlnjho spojen.
(2) Nelze povolit nezbytnou cestu pes prostor uzaven za tm elem, aby do
nj ciz osoby nemly pstup, ani pes pozemek, kde veejn zjem brn takovou
cestu zdit.
1033
(1) Obklopuje-li nemovitou vc bez pstupu nkolik sousednch pozemk,
povol se nezbytn cesta jen pes jeden z nich. Pitom se uv, pes kter pozemek je
nejpirozenj pstup za souasnho zetele k okolnostem stanovenm v 1029
odst. 2.
(2) Ztrat-li nemovit vc spojen s veejnou cestou proto, e pozemek byl
rozdlen, lze dat nezbytnou cestu jen po osob, kter se na dlen podlela.
V takovm ppad se nezbytn cesta povol bez platy.
217

 1034
Pi pominut piny, pro ni byla povolena nezbytn cesta, ani je na oprvnn
stran njak jin pina pro zachovn nezbytn cesty, soud na nvrh vlastnka
dotenho pozemku nezbytnou cestu zru.
1035
(1) Pi zniku prva nezbytn cesty se plata nevrac, sloen jistota se vak
vypod.
(2) Je-li plata za nezbytnou cestu splatn ve spltkch nebo v opakujcch se
dvkch, zanik povinnost platit spltky nebo dvky, kter pi zniku prva nezbytn
cesty nejsou splatn.
1036
Pi poteb zdit nezbytnou cestu jako umlou me vlastnk dotenho
pozemku poadovat, aby adatel do svho vlastnictv pevzal pozemek potebn pro
nezbytnou cestu. Tehdy se cena stanov nejen se zetelem k cen postoupenho
pozemku, ale i s ohledem na znehodnocen zbvajcho nemovitho majetku
dotenho vlastnka.
Vyvlastnn a omezen vlastnickho prva
1037
Ve stavu nouze nebo v nalhavm veejnm zjmu lze na nezbytnou dobu
a v nezbytn me pout vlastnkovu vc, pokud elu nelze doshnout jinak.
1038
Ve veejnm zjmu, kter nelze uspokojit jinak, a jen na zklad zkona lze
vlastnick prvo omezit nebo vc vyvlastnit.
1039
(1) Za omezen vlastnickho prva nebo vyvlastnn vci nle vlastnkovi pln
nhrada odpovdajc me, v jak byl jeho majetek tmito opatenmi doten.
(2) Nhrada se poskytuje v penzch. Lze ji vak poskytnout i jinm zpsobem,
pokud si to strany ujednaj.
Ochrana vlastnickho prva
1040
(1) Kdo vc neprvem zadruje, me bt vlastnkem alovn, aby ji vydal.
218

(2) alovat o vydn vci neme ten, kdo vc svm jmnem nabyvateli zcizil,
ani byl jejm vlastnkem, a teprve pot k n vlastnick prvo nabyl; nabytm
vlastnickho prva zcizitelem se nabyvatel stv vlastnkem vci.
1041
(1) Kdo se domh, aby mu vc byla vydna, mus ji popsat takovmi znaky,
ktermi se rozeznv od jinch vc tho druhu.
(2) Vydn movit vci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejmna jednli se o penze nebo o cenn papry na doruitele smen s jinmi vcmi tho druhu,
se lze domhat, jen lze-li z okolnost seznat vlastnick prvo osoby, je prvo
uplatuje, a nedostatek dobr vry osoby, na n je poadovno vydn vci.
1042
Vlastnk se me domhat ochrany proti kadmu, kdo neprvem do jeho
vlastnickho prva zasahuje nebo je ru jinak ne tm, e mu vc zadruje.
Ochrana domnlho vlastnickho prva
1043
(1) Na toho, kdo nabyl drby vlastnickho prva poctiv, dn a pravm
zpsobem, se hled jako na vlastnka proti tomu, kdo mu vc zadruje i ho jinak
ru, ani k tomu m prvn dvod, nebo pokud k tomu m prvn dvod stejn siln
i slab.
(2) Nabyl-li nkdo drby vlastnickho prva bezplatn a jin za platu,
povauje se bezplatn nabyt za slab prvn dvod.
1044
M-li nkdo vc u sebe, ani mu svd domnnka podle 1043, me uplatnit
prvo nleejc vlastnku na ochranu svm vlastnm jmnem.

219

Oddl 2
Nabyt vlastnickho prva
Pododdl 1
Pivlastnn a nlez
Pivlastnn
1045
(1) Vc, kter nikomu nepat, si kad me pivlastnit, nebrn-li tomu zkon
nebo prvo jinho na pivlastnn vci. Movit vc, kterou vlastnk opustil, protoe ji
nechce jako svou dret, nikomu nepat.
(2) Oputn nemovit vc pipad do vlastnictv sttu.
1046
(1) Divok zve je bez pna, dokud ije na svobod.
(2) Zajat zve se stane zvetem bez pna, jakmile zsk svobodu a jeho
vlastnk je bez prodlen a soustavn nesth nebo nehled ve snaze je znovu zajmout.
Takov zve se vak zvetem bez pna nestane, je-li oznaeno takovm zpsobem,
e lze jeho vlastnka zjistit.
1047
(1) Zkrocen zve, kter vlastnk nesth a kter se ani samo k vlastnkovi
v pimen dob nevrt, a mu v tom nikdo nebrn, se stv zvetem bez pna
a sm si je pivlastnit na soukromm pozemku jeho vlastnk, na veejnm statku pak
kdokoli. Plat, e pimenou dobou pro nvrat zvete k vlastnkovi je doba esti
tdn.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li zve oznaeno takovm zpsobem, e lze jeho
vlastnka zjistit.
1048
Domc zve se povauje za oputn, pokud je z okolnost zejm vlastnkv
mysl zbavit se zvete nebo je vyhnat. To plat i o zveti v zjmovm chovu.
1049
Zve chovan v zoologick zahrad a ryba v rybnku nebo podobnm zazen,
kter nen veejnm statkem, bez pna nen.

220

 1050
(1) Nevykonv-li vlastnk vlastnick prvo k movit vci po dobu t let, m se
za to, e ji opustil. Byla-li movit vc, kter pro vlastnka mla zejm jen nepatrnou
hodnotu, zanechna na mst pstupnm veejnosti, povauje se za oputnou bez
dalho.
(2) Nevykonv-li vlastnk vlastnick prvo k nemovit vci po dobu deseti let,
m se za to, e ji opustil.
Nlez
1051
M se za to, e si kad chce podret sv vlastnictv a e nalezen vc nen
oputn. Kdo vc najde, nesm ji bez dalho povaovat za oputnou a pivlastnit si
ji.
1052
(1) Ztracenou vc vrt nlezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastnkovi proti hrad
nutnch nklad a nleznho.
(2) Nelze-li z okolnost poznat, komu m bt vc vrcena, a nepovauje-li se vc
za oputnou, oznm nlezce bez zbytenho odkladu nlez obci, na jejm zem
byla nalezena, zpravidla do t dn; byla-li vak vc nalezena ve veejn budov nebo
ve veejnm dopravnm prostedku, odevzd nlezce nlez provozovateli tchto
zazen, kter se zachov podle jinch prvnch pedpis, a nen-li jich, postupuje,
jako by byl nlezcem.
1053
(1) Obec vyhls nlez obvyklm zpsobem. Nepihls-li se v pimen dob
ten, kdo vc ztratil a m-li vc znanou hodnotu, uin obec vhodn opaten, aby
nlez veel v ir znmost.
(2) Zjist-li obec sama vlastnka, zejmna z nezamnitelnho oznaen vci,
oznm mu nlez a vyzve ho, aby si vc pevzal.
1054
(1) Obec rozhodne, jak bude nalezen vc uschovna. Souhlas-li s tm nlezce
i jin osoba a je-li to vhodn, me obec rozhodnout, e vc bude uschovna u tto
osoby. Vci znan hodnoty, zejmna penze o vy stce, obec odevzd zpravidla
do soudn schovy nebo je ulo jinm vhodnm zpsobem.
(2) Vc, kter se ned uschovat bez patrn kody nebo kterou lze uschovat jen
s nepomrnmi nklady, obec prod ve veejn drab a s vtkem nalo podle
221

odstavce 1; pedtm vak odete vlastn nklady s dosavadn sprvou vci. S

neprodejnou vc obec nalo libovolnm zpsobem; to neplat, jde-li o vc, o n
nelze mt pochybnost o jej vjimenosti a hodnot.
1055
Vc nebo vtek za ni stren vyd obec vetn plod a uitk a po odeten
nklad a nleznho tomu, kdo vc ztratil, nebo vlastnkovi, pokud se pihls do
jednoho roku od vyhlen nlezu.
1056
(1) Nlezn nle nlezci i tehdy, kdy lze vlastnka zejm poznat ze znamen
na vci, nebo z jinch okolnost.
(2) Nlezn in desetinu ceny nlezu. M-li vak ztracen vc hodnotu jen pro
toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejho vlastnka, nle nlezci nlezn podle slunho
uven.
1057
(1) Nepihls-li se nikdo o vc do jednoho roku od vyhlen nlezu, me
nlezce, obec nebo jin osoba, kter byla vc svena, nakldat s vc jako poctiv
dritel. Spov-li vak nlez v penzch, mohou je tyto osoby jen uvat; to plat
i o vtku za vc strenm.
(2) Pihls-li se ten, kdo vc ztratil, nebo jej vlastnk po uplynut doby jednoho
roku od vyhlen nlezu a ped uplynutm t let od vyhlen nlezu, vyd se mu
vc nebo vtek za ni stren po zaplacen nklad a nleznho.
(3) Uplynou-li ti roky od vyhlen nlezu, nabude nlezce, obec nebo jin
osoba, kter byla vc svena, vlastnick prvo k vci nebo k vtku za ni
strenmu.
1058
(1) Je-li nalezeno zve, u nho je zjevn, e mlo vlastnka, oznm nlezce
nlez bez zbytenho odkladu obci, nelze-li z okolnost poznat, komu m bt
vrceno.
(2) Osoba, kter nalezen zve opatruje, o n peuje jako dn hospod, dokud
se jej neujme vlastnk.
1059
(1) Je-li nalezeno zve zjevn uren k zjmovmu chovu a nepihls-li se o n
nikdo do dvou msc od vyhlen nlezu, nabude k nmu nlezce vlastnick prvo.
222

(2) Prohls-li nlezce obci, e zve nabt nechce, a sv-li obec zve
neodvolateln osob, kter provozuje tulek pro zvata, me tato osoba se zvetem
voln nakldat, pokud se o n nikdo nepihls do ty msc ode dne, kdy j bylo
zve sveno. Byl-li nlez vyhlen a po pedn zvete, pone lhta bet od
vyhlen nlezu.
1060
Prohls-li nlezce obci, e nalezenou vc nabt nechce, pechz jeho prvo vc
nebo vtek za ni stren uvat a nabt na obec, na jejm zem byla nalezena.
Nabytm vlastnickho prva vznik obci povinnost zaplatit nlezci nlezn.
1061
Nlezci, kter nlez neoznm, pisvoj si jej nebo jinak poru sv povinnosti,
nenle hrada a nlezn, ani neme nlez uvat nebo nabt k nmu vlastnick
prvo podle ustanoven tohoto zkona o nlezu. Tm nen dotena jeho povinnost
nahradit kodu.
1062
Nalezne-li njakou vc nkolik osob zrove, jsou oprvnny i zavzny
spolen a nerozdln. Spolunlezcem je i ten, kdo vc spatil a snail se ji dosci,
tebae se j dve uchopil nkdo jin.
Nlez skryt vci
1063
O nlezu vci zakopan, zazdn nebo jinak skryt plat tot, co o nlezu
ztracen vci. Nlezci vak nenle nlezn, kdy vlastnk o krytu vci vdl.
1064
(1) Nen-li zejm, komu skryt vc pat, oznm nlezce jej nalezen
vlastnkovi pozemku a obci, na jejm zem byla nalezena; 1062 plat obdobn.
(2) Nepipadne-li skryt vc podle jinch prvnch pedpis do vlastnictv sttu,
kraje nebo obce, ujedn si nlezce s vlastnkem pozemku, kdo z nich si vc ponech
a vyplat druhmu polovinu ceny vci. Neshodnou-li se, nle vc vlastnku
pozemku a ten nlezci zaplat polovinu jej ceny.
1065
Osoba zjednan k nalezen ztracen nebo skryt vci nen nlezcem a nle j
jen odmna za hledn, byla-li ujednna.
223

Pododdl 2
Pirozen prstek
Prstek nemovit vci
1066
Plody, kter pozemek vydv sm od sebe, ani je obdlvn, nle vlastnkovi
pozemku. Tot obdobn plat o pirozench plodech jinch nemovitch vc.
1067
Strom nle tomu, z jeho pozemku vyrst kmen. Vyrst-li kmen na hranici
pozemk rznch vlastnk, je strom spolen.
Naplavenina a str
1068
Zemina naplaven poznenhla na beh nle vlastnkovi pobenho pozemku.
To plat i o prstcch vzniklch psobenm vtru nebo jinch prodnch sil.
1069
Velk a rozeznateln st pozemku, kterou vodn tok odplav k jinmu behu, se
stv soust pobenho pozemku, pokud pvodn vlastnk k odplavenmu
pozemku neuplatn sv prvo po dobu jednoho roku.
1070
(1) Oddl-li vodn tok od pozemku jeho st jako ostrov, je vlastnk pvodnho
pozemku vlastnkem ostrova.
(2) V ostatnch ppadech nle ostrov vlastnku vodnho koryta.
1071
Vodn koryto vznikl str nebo v dsledku vzniku ostrova se stv vlastnictvm
vlastnka pvodnho koryta.
1072
Prstek movit vci
Pirozen prstek movit vci nle jejmu vlastnkovi.

224

 1073
(1) Plody, kter vydv zve, nle vlastnku zvete.
(2) Za oplodnn zvete lze dat odmnu, jen byla-li ujednna.
Pododdl 3
Uml prstek
Zpracovn
1074
(1) Nov vc vznikl zpracovnm movitch vc nkolika vlastnk tak, e
zpracovan vci nelze uvst do pedelho stavu bu vbec, anebo jen se znanm
nkladem nebo se znanou ztrtou, nle jako vlastnkovi tomu, kdo materilem
nebo prac nejvc pispl hodnot vsledku.
(2) Vlastnk nov vci zaplat tomu, kdo vlastnick prvo pozbyl, hodnotu
zpracovan vci a tomu, kdo se na vsledku podlel prac, odmnu za prci.
1075
(1) Vlastnku vci, kterou zpracovatel nezpracoval v novou vc v dobr ve, se
ponechv na vli, zda si pisvoj novou vc a nahrad druhmu, co on pozbyl, nebo
zda mu vc za nhradu ponech.
(2) Prvo k volb vhodnjho een zanikne, nebude-li vykonno do jednoho
msce ode dne, kdy se vlastnk o zpracovn vc dozvdl.
1076
(1) Nelze-li urit jedinho vlastnka nov vci, nle vc do spoluvlastnictv
vlastnk zpracovanch vc. Podly se stanov podle hodnot zpracovanch vc;
nen-li to mon, jsou jejich podly stejn.
(2) Spoluvlastnci zaplat spolen a nerozdln odmnu za prci tomu, kdo vc
zpracoval.
1077
Pouije-li se ciz vc jen na opravu jin vci, pipadne vlastnkovi opraven vci,
a ten nahrad vlastnkovi zpracovan vci hodnotu pouit ciz vci.

225

Smsen
1078
(1) Sms-li se movit vci nkolika vlastnk tak, e obnoven pedelho stavu
sice nen mon, ale celek lze bez poruen podstaty rozdlit na dly, ponechv se
kadmu na vli, zda si oddl pomrnou st toho, co vzniklo smsenm, anebo zda
bude poadovat nhradu toho, co pozbyl. Nebyl-li ten, kdo vci smsil, v dobr ve,
m vlastnk prvo penechat mu svj podl na smsen vci za plnou nhradu.
(2) Ustanoven 1075 odst. 2 plat obdobn.
1079
Pi smsen movitch vc tho druhu, zejmna dojde-li k nmu pi jejich
schov, se 1078 nepouije; na vlastnky smsench vc pechz vlastnictv
pomrn sti smsench vc.
1080
Kdo se podlel na smsen cizch vc a nebyl v dobr ve, nahrad dotenm
vlastnkm tak ul zisk; skutenou kodu hrad vak jen v tom rozsahu, v jakm
vlastnci nedoshli jej nhrady podle pedchozch ustanoven.
1081
Kdo z tch, kte se na spojen vci podleli, m novou vc u sebe, a ji m
vydat, nen povinen tak uinit, dokud mu vlastnk nezaplat nhradu.
1082
Spolen ustanoven
Kdo je povinen poskytnout pi zpracovn nebo smsen nhradu jin osob,
nem povinnost plnit vce, ne kolik by byl povinen plnit pi bezdvodnm
obohacen.
Stavba
1083
(1) Uije-li nkdo ciz vc pro stavbu na svm pozemku, stane se stavba soust
pozemku. Vlastnk pozemku nahrad vlastnku uit vci jej hodnotu.
(2) Kdo nebyl pi uit ciz vci pro stavbu v dobr ve, nahrad vlastnku uit
vci tak ul zisk; skutenou kodu hrad vak jen v tom rozsahu, v jakm vlastnk
nedoshl jej nhrady podle odstavce 1.
226

 1084
(1) Stavba zzen na cizm pozemku pipad vlastnkovi pozemku.
(2) Vlastnk pozemku nahrad osob, kter zdila na cizm pozemku stavbu
v dobr ve, eln vynaloen nklady. Osoba, kter v dobr ve nebyla, m t
prva a povinnosti jako nepikzan jednatel.
1085
Soud me na nvrh vlastnka pozemku rozhodnout, e ten, kdo zdil stavbu na
cizm pozemku, a na to nem prvo, mus vlastnm nkladem stavbu odstranit
a uvst pozemek do pedelho stavu. Soud pitom pihldne, zda k zzen stavby
dolo v dobr ve.
1086
(1) Kdo v dobr ve zdil na cizm pozemku stavbu, m prvo domhat se po
vlastnku pozemku, kter o zizovn stavby vdl a bez zbytenho odkladu ji
nezakzal, aby mu pozemek pevedl za obvyklou cenu. Tak vlastnk pozemku m
prvo po zizovateli stavby poadovat, aby pozemek koupil za obvyklou cenu.
(2) Soud na nvrh nkter ze stran pike pozemek do vlastnictv zizovatele
stavby a rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastnku pozemku nhradu.
1087
Pestavek
(1) Zasahuje-li trval stavba zzen na vlastnm pozemku jen malou st na
malou st cizho pozemku, stane se st pozemku zastavnho pestavkem
vlastnictvm zizovatele stavby; to neplat, nestavl-li zizovatel stavby v dobr ve.
(2) Kdo stavl v dobr ve, nahrad vlastnku pozemku, jeho st byla
zastavna pestavkem, obvyklou cenu nabytho pozemku.
Pododdl 4
Smen prstek
1088
(1) Pi oset pozemku cizm semenem nebo oszen cizmi rostlinami nle
vlastnku pozemku, co takto pibude; rostliny mu vak nle a pot, co zapust
koeny.
(2) O nhrad za osivo a rostliny plat 1083 a 1084 obdobn.

227

Pododdl 5
Vydren
dn vydren
1089
(1) Dr-li poctiv dritel vlastnick prvo po urenou dobu, vydr je a nabude
vc do vlastnictv.
(2) Nepoctivost pedchdce nebrn poctivmu nstupci, aby poal vydren
dnem, kdy nabyl drby.
1090
(1) K vydren se vyaduje pravost drby a aby se drba zakldala na prvnm
dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva, pokud by nleelo pevodci
nebo kdyby bylo zzeno oprvnnou osobou.
(2) Nabyl-li zstavitel nepravou drbu, neme vlastnick prvo vydret ani
jeho ddic, i kdyby drel poctiv. To plat obdobn i pro veobecnho prvnho
nstupce prvnick osoby.
1091
(1) K vydren vlastnickho prva k movit vci je potebn neperuen drba
trvajc ti roky.
(2) K vydren vlastnickho prva k nemovit vci je potebn neperuen
drba trvajc deset let.
1092
Do vydrec doby se ve prospch vydritele zapote i doba dn a poctiv drby
jeho pedchdce.
1093
Drba se peru, nevykonval-li ji dritel v prbhu vydrec doby dle ne
jeden rok.
1094
Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone
vydrec doba bet ohledn prva proti n a ode dne, kdy zkonnho zstupce nebo
opatrovnka zsk. Ji zapoat doba b dle, avak neskon dve, ne uplyne
jeden rok po odpadnut pekky.
228

 1095
Mimodn vydren
Uplyne-li doba dvojnsobn dlouh, ne jak by bylo jinak zapoteb, vydr
dritel vlastnick prvo, i kdy neproke prvn dvod, na kterm se jeho drba
zakld. To neplat, pokud se mu proke nepoctiv mysl.
1096
Zapoten vydrec doby
(1) Nabyl-li nkdo poctiv drbu od poctivho dritele, jeho drba se zakld
na prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva ( 1090 odst. 1),
zapotv se mu vydrec doba jeho pedchdce.
(2) Pi mimodnm vydren se nstupci zapote vydrec doba poctivho
pedchdce bez dalho.
1097
Zkaz vydren
Vydret vlastnick prvo neme zkonn zstupce proti zastoupenmu, ani
zastoupen proti svmu zkonnmu zstupci. To plat obdobn i pro opatrovnka
a opatrovance a pro porunka a poruence.
1098
Zastaven vydrec doby
Mezi manely nepone vydrec doba bet ani neb, dokud manelstv trv.
To plat obdobn i pro osoby ijc ve spolen domcnosti, zkonnho zstupce
a zastoupenho, opatrovnka a opatrovance i pro porunka a poruence.
Pododdl 6
Pevod vlastnickho prva
1099
Vlastnick prvo k vci uren jednotliv se pevd u samotnou smlouvou
k okamiku jej innosti, ledae je jinak ujednno nebo stanoveno zkonem.
1100
(1) Pevede-li strana postupn uzavenmi smlouvami rznm osobm
vlastnick prvo k vci nezapsan ve veejnm seznamu, nabv vlastnick prvo
229

osoba, kter pevodce vydal vc nejdve. Nen-li nikdo takov, nabv vlastnick
prvo osoba, s n byla uzavena smlouva, kter nabyla innosti jako prvn.
(2) Pevede-li strana vlastnick prvo k vci zapsan ve veejnm seznamu
postupn nkolika osobm, stane se vlastnkem osoba, kter je v dobr ve a jej
vlastnick prvo bylo do veejnho seznamu zapsno jako prvn, a to i v ppad, e
jej prvo vzniklo pozdji.
Pevod vlastnickho prva k movit vci
1101
Vlastnick prvo k movit vci uren podle druhu se nabv nejdve
okamikem, kdy lze vc urit dostatenm odlienm od jinch vc tho druhu.
1102
Pevede-li se vlastnick prvo k movit vci zapsan ve veejnm seznamu,
nabv se vc do vlastnictv zpisem do takovho seznamu, ledae jin prvn
pedpis stanov jinak.
1103
(1) Vlastnick prvo k cennmu papru na doruitele se pevd smlouvou
k okamiku jeho pedn.
(2) Vlastnick prvo k cennmu papru na ad se pevd rubopisem a smlouvou
k okamiku jeho pedn. O nleitostech rubopisu a jeho pijet, jako i o tom, kdo
je z rubopisu oprvnn a jak toto oprvnn prokazuje, plat ustanoven prvnho
pedpisu upravujcho smnky; pevodce cennho papru vak ru za uspokojen
prv z cennho papru, jen je-li k tomu zvl zavzn.
(3) Vlastnick prvo k cennmu papru na jmno se pevd u samotnou
smlouvou k okamiku jej innosti.
1104
(1) Vlastnick prvo k zaknihovanmu cennmu papru se nabv zpisem
zaknihovanho cennho papru na et vlastnka.
(2) Zapisuje-li se zaknihovan cenn papr i na et zkaznk, nabv se
vlastnick prvo k nmu zpisem na et zkaznk.
(3) Na nabvn vlastnickho prva k imobilizovanmu cennmu papru podle
2413 odst. 1 se pouij obdobn ustanoven o nabvn vlastnictv k zaknihovanm
cennm paprm.

230

 1105
Pevod vlastnickho prva k nemovit vci
Pevede-li se vlastnick prvo k nemovit vci zapsan ve veejnm seznamu,
nabv se vc do vlastnictv zpisem do takovho seznamu.
Spolen ustanoven o pevodu vlastnickho prva
1106
Kdo nabude vlastnick prvo, nabude tak prva a povinnosti s vc spojen.
1107
(1) Kdo nabude vlastnick prvo, pejm tak zvady vznouc na vci, kter
jsou zapsny ve veejnm seznamu; jin zvady pejm, ml-li a mohl-li je
z okolnost zjistit nebo bylo-li to ujednno, anebo stanov-li tak zkon.
(2) Zvady, kter nepejdou, zanikaj.
1108
Ustanoven 1106 a 1107 plat obdobn tak pi nabyt vlastnickho prva jinak
ne pevodem.
Pododdl 7
Nabyt vlastnickho prva od neoprvnnho
1109
Vlastnkem vci se stane ten, kdo zskal vc, kter nen zapsna ve veejnm
seznamu, a byl vzhledem ke vem okolnostem v dobr ve v oprvnn druh strany
vlastnick prvo pevst na zklad dnho titulu, pokud k nabyt dolo
a) ve veejn drab,
b) od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci bnho obchodnho
styku,
c) za platu od nkoho, komu vlastnk vc svil,
d) od neoprvnnho ddice, jemu bylo nabyt ddictv potvrzeno,
e) pi obchodu s investinm nstrojem, cennm paprem nebo listinou
vystavenmi na doruitele, nebo
f) pi obchodu na komoditn burze.

231

 1110
Zskal-li nkdo v dobr ve za platu pouitou movitou vc od podnikatele,
kter pi sv podnikatelsk innosti v rmci bnho obchodnho styku obchoduje
takovmi vcmi, vyd ji vlastnku, kter proke, e vc pozbyl ztrtou nebo e mu
vc byla odata svmocn a e od ztrty nebo odnt vci uplynuly nejve ti roky.
1111
Zskal-li nkdo movitou vc za jinch okolnost, ne kter stanov 1109 nebo
1110, stane se vlastnkem vci, pokud proke dobrou vru v oprvnn pevodce
pevst vlastnick prvo k vci. To neplat, pokud vlastnk proke, e vc pozbyl
ztrtou nebo inem povahy myslnho trestnho inu.
1112
Vlastnickho prva ani dobr vry svho pedchdce se neme k svmu
prospchu dovolat ten, kdo zskal movitou vc s vdomm, e vlastnick prvo bylo
nabyto od neoprvnnho.
1113
Ustanoven 1110 a 1112 se nepouij, pokud se jedn o investin nstroj,
cenn papr nebo listinu vystaven na doruitele nebo o vci nabyt ve veejn
drab, v drab pi vkonu rozhodnut nebo pi provdn exekuce prodejem
movitch vc nebo o vci nabyt pi obchodu na komoditn burze.
Pododdl 8
Nabyt vlastnickho prva rozhodnutm orgnu veejn moci
1114
Rozhodnutm soudu nebo jinho orgnu veejn moci se vlastnickho prva
nabv dnem, kter je v nm uren. Nen-li v rozhodnut takov den uren, nabv
se vlastnickho prva dnem prvn moci rozhodnut.

232

Dl 4
Spoluvlastnictv
Oddl 1
Obecn ustanoven
1115
(1) Osoby, jim nle vlastnick prvo k vci spolen, jsou spoluvlastnky.
(2) Ustanoven o spoluvlastnictv se pouij pimen i pro spoleenstv jinch
vcnch prv.
1116
Vzhledem k vci jako celku, se spoluvlastnci povauj za jedinou osobu
a nakldaj s vc jako jedin osoba.
1117
Kad spoluvlastnk m prvo k cel vci. Toto prvo je omezeno stejnm
prvem kadho dalho spoluvlastnka.
1118
Spoluvlastnku nle vytovn, jak bylo se spolenou vc nakldno, i podl
z plod a uitk ze spolen vci.
1119
Vytovn se lze domhat po uplynut doby obvykl povaze sprvy spolen
vci, pi zniku spoluvlastnictv nebo pi zniku asti v nm, anebo z jinch
dleitch dvod.
1120
(1) Plody a uitky ze spolen vci se dl podle pomru podl.
(2) Jak se nalo s plody a uitky ze spolen vci, kter nelze podle podl
rozdlit, ur dohoda spoluvlastnk. Nedohodnou-li se spoluvlastnci, prodaj se tyto
plody a uitky vhodnm zpsobem a vnos se rozdl podle podl.

233

Oddl 2
Spoluvlastnick podl
1121
Kad ze spoluvlastnk je plnm vlastnkem svho podlu.
1122
(1) Podl vyjaduje mru asti kadho spoluvlastnka na vytven spolen
vle a na prvech a povinnostech vyplvajcch ze spoluvlastnictv vci.
(2) Velikost podlu vyplv z prvn skutenosti, na n se zakld
spoluvlastnictv nebo ast spoluvlastnka ve spoluvlastnictv. To spoluvlastnkm
nebrn, aby si velikost podl ujednali jinak; takov ujednn mus splovat
nleitosti stanoven pro pevod podlu.
(3) M se za to, e podly jsou stejn.
1123
Spoluvlastnk me se svm podlem nakldat podle sv vle. Takov nakldn
vak nesm bt na jmu prvm ostatnch spoluvlastnk bez zetele k tomu, z eho
vyplvaj.
1124
(1) Bylo-li spoluvlastnictv zaloeno pozenm pro ppad smrti nebo jinou
prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva a povinnosti od potku
ovlivnit, a pevd-li nkter ze spoluvlastnk svj podl, maj ostatn spoluvlastnci
k podlu po dobu esti msc ode dne vzniku spoluvlastnictv pedkupn prvo,
ledae spoluvlastnk podl pevd jinmu spoluvlastnku nebo svmu manelu,
sourozenci nebo pbuznmu v ad pm. Neujednaj-li si spoluvlastnci, jak
pedkupn prvo vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl.
(2) Pedkupn prvo maj spoluvlastnci i v ppad, e nkter ze spoluvlastnk
pevd podl bezplatn; tehdy maj spoluvlastnci prvo podl vykoupit za
obvyklou cenu. To plat i v jinch ppadech zkonnho pedkupnho prva.
1125
(1) Vzniklo-li spoluvlastnictv k zemdlskmu zvodu pozenm pro ppad
smrti nebo jinou prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva
a povinnosti od potku ovlivnit, a pevd-li nkter ze spoluvlastnk svj podl,
maj ostatn spoluvlastnci k podlu pedkupn prvo; pedkupn prvo se vztahuje
i na ddick podl. Neujednaj-li si spoluvlastnci nebo spoluddicov, jak pedkupn
prvo vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl.
234

(2) Pevd-li spoluvlastnk svj podl osob, kter by byla jeho ddicem podle
ustanoven o zkonn posloupnosti ddic, nebo jinmu spoluvlastnku, odstavec 1
se nepouije. To plat i v ppad, e se spoluvlastnk pedkupnho prva v psemn
form vzdal.
Oddl 3
Sprva spolen vci
1126
(1) Kad ze spoluvlastnk je oprvnn k asti na sprv spolen vci.
(2) Pi rozhodovn o spolen vci se hlasy spoluvlastnk potaj podle
velikosti jejich podl.
1127
Z prvnho jednn tkajcho se spolen vci jsou vichni spoluvlastnci
oprvnni a povinni spolen a nerozdln.
1128
(1) O bn sprv spolen vci rozhoduj spoluvlastnci vtinou hlas.
(2) Rozhodnut m prvn inky pro vechny spoluvlastnky pouze v ppad,
e vichni byli vyrozumni o poteb rozhodnout, ledae se jednalo o zleitost,
kter vyadovala jednat okamit. Spoluvlastnk opominut pi rozhodovn
o neodkladn zleitosti me navrhnout soudu, aby uril, e rozhodnut
o neodkladn zleitosti nem vi nmu prvn inky, nelze-li po nm spravedliv
poadovat, aby je snel.
(3) Nen-li nvrh podle odstavce 2 podn do ticeti dn od pijet rozhodnut,
prvo podat jej zanik; nebyl-li spoluvlastnk o nakldn uvdomn, b lhta ode
dne, kdy se o rozhodnut dozvdl nebo dozvdt mohl.
1129
(1) K rozhodnut o vznamn zleitosti tkajc se spolen vci, zejmna
o jejm podstatnm zlepen nebo zhoren, zmn jejho elu i o jejm zpracovn,
je teba alespo dvoutetinov vtiny hlas spoluvlastnk. Nedoshne-li se tto
vtiny, rozhodne na nvrh spoluvlastnka soud.
(2) Spoluvlastnk pehlasovan pi rozhodovn podle odstavce 1 me
navrhnout, aby o zleitosti rozhodl soud; v rmci toho me t navrhnout, aby
soud doasn zakzal jednat podle napadenho rozhodnut. Ustanoven 1128 odst.
3 plat obdobn.
235

 1130
Pehlasovan spoluvlastnk, jemu rozhodnut hroz tkou jmou, zejmna
nemrnm omezenm v uvn spolen vci nebo vznikem povinnosti zejm
nepomrn k hodnot jeho podlu, me soudu navrhnout, aby toto rozhodnut zruil.
Ustanoven 1128 odst. 3 plat obdobn.
1131
Rozhodne-li vtina spoluvlastnk o opaten potebnm pro zachovn nebo
zlepen spolen vci a zave-li se vi pehlasovanmu spoluvlastnku, e po nm
nebude poadovat, aby se na nkladech podlel, nebo e mu nahrad vekerou jmu
zpsobenou pijatm opatenm a poskytne dostatenou jistotu, nem pehlasovan
spoluvlastnk prvo podle 1130.
1132
K rozhodnut, na jeho zklad m bt spolen vc zatena nebo jej zaten
zrueno, a k rozhodnut, na jeho zklad maj bt prva spoluvlastnk omezena na
dobu del ne deset let, je teba souhlasu vech spoluvlastnk.
1133
Ke zzen zstavnho prva nebo jin obdobn jistoty slouc k zajitn
penit pohledvky vznikl pi zlepen spolen vci nebo pi jej obnov posta
rozhodnut alespo dvoutetinov vtiny spoluvlastnk.
Sprvce spolen vci
1134
O volb a odvoln sprvce rozhoduj spoluvlastnci stejn jako o zleitostech
bn sprvy.
1135
Sprvce m prvn postaven pkaznka. Mus spoluvlastnkm sprvu
vytovat; nle mu nhrada eln vynaloench nklad, kterou si me vybrat
z vnos spravovan vci.
1136
Spoluvlastnk, kter vynaloil na spolenou vc nklad v zjmu ostatnch
spoluvlastnk bez jejich vyrozumn a souhlasu, me poadovat
a) pomrnou st nhrady v rozsahu zhodnocen vci, jednalo-li se o nklad, kter
byl spoluvlastnkm ku prospchu,
236

b) nhradu nutnch nklad, jednalo-li se o nklad, kter bylo teba vynaloit na

zchranu vci.
1137
Sv-li se sprva nkolika osobm, rozhoduj vtinou hlas; kad z nich m
jeden hlas.
1138
Dohodnou-li se spoluvlastnci nemovit vci o jej sprv jinak, vyaduje
dohoda formu veejn listiny. Dohoda se zalo do sbrky listin u orgnu, u nho je
nemovit vc zapsna ve veejnm seznamu.
1139
Soudn prava pomr spoluvlastnk
(1) Navrhne-li nkter ze spoluvlastnk soudu, aby rozhodl, e rozhodnut
vtiny spoluvlastnk nem vi nmu prvn inky, aby takov rozhodnut zruil,
nebo je nahradil svm rozhodnutm, uspod soud prvn pomry spoluvlastnk
podle slunho uven. Soud me zejmna rozhodnout, zda se m zmna
uskutenit bez vhrad, s vhradami i proti zajitn, anebo zda se uskutenit vbec
nem.
(2) Zpsobem uvedenm v odstavci 1 soud rozhodne tak tehdy, domh-li se
jeho rozhodnut nkter ze spoluvlastnk proto, e se pi rozhodovn o spolen
vci nedoshlo potebn vtiny.
Oddl 4
Oddlen ze spoluvlastnictv a zruen spoluvlastnictv
1140
(1) Nikdo neme bt nucen ve spoluvlastnictv setrvat.
(2) Kad ze spoluvlastnk me kdykoli dat o sv oddlen ze
spoluvlastnictv, lze-li pedmt spoluvlastnictv rozdlit, nebo o zruen
spoluvlastnictv. Nesm tak ale dat v nevhodnou dobu nebo jen k jm nkterho
ze spoluvlastnk.
1141
(1) Spoluvlastnictv se zruuje dohodou vech spoluvlastnk; dohoda mus
obsahovat ujednn o zpsobu vypodn. Jedn-li se o spoluvlastnictv nemovit
vci nebo zvodu, vyaduje dohoda psemnou formu.
237

(2) Spoluvlastnci se vypodaj rozdlenm spolen vci, jejm prodejem

z voln ruky nebo ve veejn drab s rozdlenm vtku, anebo pevedenm
vlastnickho prva jednomu nebo vce spoluvlastnkm s vyplacenm ostatnch.
1142
(1) Jedn-li se o spolenou vc, kter m jako celek slouit k uritmu elu,
nen jej rozdlen mon.
(2) Zemdlsk pozemek me bt rozdlen jen tak, aby dlenm vznikly
pozemky eln obdlvateln jak vzhledem k rozloze, tak i k monosti stlho
pstupu. To neplat, pokud m bt pozemek rozdlen za elem zzen stavby nebo
za takovm elem, pro kter lze pozemek vyvlastnit.
1143
Nedohodnou-li se spoluvlastnci o zruen spoluvlastnictv, rozhodne o nm na
nvrh nkterho ze spoluvlastnk soud. Rozhodne-li soud o zruen spoluvlastnictv,
rozhodne zrove o zpsobu vypodn spoluvlastnk.
1144
(1) Je-li to mon, rozhodne soud o rozdlen spolen vci; vc ale neme
rozdlit, snila-li by se tm podstatn jej hodnota.
(2) Rozdlen vci vak nebrn nemonost rozdlit vc na dly odpovdajc
pesn podlm spoluvlastnk, vyrovn-li se rozdl v penzch.
1145
Pi zruen spoluvlastnictv rozdlenm spolen vci me soud zdit
sluebnost nebo jin vcn prvo, vyaduje-li to dn uvn nov vznikl vci
bvalm spoluvlastnkem.
1146
Spolen listiny nelze dlit. Nedohodnou-li se spoluvlastnci, u koho se ulo
spolen listiny, ulo je u nejstarho spoluvlastnka, nen-li tomu jinak nic na
zvadu. Ostatn spoluvlastnci obdr na spolen nklad edn oven opisy nebo
kopie.
1147
Nen-li rozdlen spolen vci dobe mon, pike ji soud za pimenou
nhradu jednomu nebo vce spoluvlastnkm. Nechce-li vc dn ze spoluvlastnk,
nad soud prodej vci ve veejn drab; v odvodnnm ppad me soud
rozhodnout, e vc bude draena jen mezi spoluvlastnky.
238

 1148
(1) Pi zruen spoluvlastnictv si spoluvlastnci vzjemn vypodaj
pohledvky a dluhy, kter souvisej se spoluvlastnictvm nebo se spolenou vc.
(2) Kad ze spoluvlastnk me dat hradu splatn pohledvky, jako
i pohledvky, jej splatnost nastane do jednoho roku po innosti dohody o zruen
spoluvlastnictv nebo po zahjen zen o zruen spoluvlastnictv.
(3) Prod-li se vc, uhrad se po stren nklad prodeje vechny dluhy podle
pedchozch odstavc jet pedtm, ne se mezi spoluvlastnky rozdl vtek.
1149
(1) Bval spoluvlastnci si doru na dost nkterho z nich potvrzen, jak se
vypodali, pokud dohodu o zruen spoluvlastnictv k movit vci neuzaveli
v psemn form.
(2) Pi vypodn spoluvlastnictv k nemovit vci zapsan do veejnho
seznamu vznikaj nov vlastnick prva zpisem do tohoto veejnho seznamu.
Ochrana tetch osob pi rozdlen spolen vci
1150
Rozdlen spolen vci nen na jmu osob, kter m vcn prvo ke spolen
vci.
1151
Pi rozdlen panujc vci trv vcn bemeno pro vechny dly zpravidla
nadle, nesm vak bt rozeno, ani se stt obtnjm. Prospv-li vcn bemeno
jen nkterm dlm, zanikne vzhledem k dlm ostatnm.
1152
Rozdl-li se zaten vc a postihuje-li vcn bemeno jen nkter dl, zanik na
dlech ostatnch.
1153
(1) Poskytuje-li prvo ze sluebnosti nebo jin zaten prvo k plodm nebo
uitkm, me
a) kad z oprvnnch osob, pokud se dl vc panujc, nebo
b) kad z obtench osob, pokud se dl vc obten,
navrhnout, aby vykonvn upravil soud.
239

(2) Soud vykonvn uprav s ohledem na povahu a el zaten, jako

i s ohledem na hospodsk zvltnosti jednotlivch dl tak, aby vsledek odpovdal
zsadm slunosti a aby se zaten nezvtilo.
Odklad zruen spoluvlastnictv
1154
(1) Ujednaj-li si spoluvlastnci, e nebudou dat zruen spoluvlastnictv po
uritou dobu, nejve vak po dobu deseti let, neme tm bt vyloueno jakkoli
jin pozdj ujednn. Byl-li odklad zruen spoluvlastnictv ujednn na dobu del
deseti let, povauje se za ujednan na deset let. Odklad zruen spoluvlastnictv lze
ujednat i opakovan.
(2) M-li ujednn odkladu zruen spoluvlastnictv zavazovat i prvn nstupce
spoluvlastnk, jejich prvn nstupnictv vznikne jinak ne ddnm nebo
pemnou prvnick osoby, mus to bt vslovn ujednno.
(3) Ujednn o odkladu zruen spoluvlastnictv vyaduje formu veejn listiny;
tk-li se ujednn nemovit vci zapsan do veejnho seznamu, zape se odklad
zruen spoluvlastnictv do veejnho seznamu.
1155
(1) Na nvrh spoluvlastnka me soud zruen spoluvlastnictv odloit, m-li
tm bt zabrnno majetkov ztrt nebo vnmu ohroen oprvnnho zjmu
nkterho spoluvlastnka, a prodlouit tak trvn spoluvlastnictv, nejdle vak o dva
roky.
(2) Zruen spoluvlastnictv me bt odloeno tak pozenm pro ppad smrti.
1156
Odklad zruen spoluvlastnictv lze pozdji zmnit dohodou spoluvlastnk,
a nedojde-li k n, rozhodnutm soudu vydanm na nvrh spoluvlastnka, kter
proke, e na nm nelze spravedliv poadovat, aby ve spoluvlastnictv setrval,
anebo e se podstatn zmnily okolnosti, pro n k odkladu spoluvlastnictv dolo.
1157
Odklad oddlen ze spoluvlastnictv
Pro oddlen ze spoluvlastnictv plat 1154 a 1156 obdobn.

240

Oddl 5
Bytov spoluvlastnictv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1158
(1) Bytov spoluvlastnictv je spoluvlastnictv nemovit vci zaloen
vlastnictvm jednotek. Bytov spoluvlastnictv me vzniknout, pokud je soust
nemovit vci dm alespo s dvma byty.
(2) Co je stanoveno v tomto oddlu o bytu, plat tak pro nebytov prostor, jako
i pro soubor byt nebo nebytovch prostor.
1159
Jednotka zahrnuje byt jako prostorov oddlenou st domu a podl na
spolench stech nemovit vci vzjemn spojen a neoddliteln. Jednotka je vc
nemovit.
Spolen sti
1160
(1) Spolen jsou alespo ty sti nemovit vci, kter podle sv povahy maj
slouit vlastnkm jednotek spolen.
(2) Spolenmi jsou vdy pozemek, na nm byl dm zzen, nebo vcn prvo,
je vlastnkm jednotek zakld prvo mt na pozemku dm, stavebn sti podstatn
pro zachovn domu vetn jeho hlavnch konstrukc, a jeho tvaru i vzhledu, jako i
pro zachovn bytu jinho vlastnka jednotky, a zazen slouc i jinmu vlastnku
jednotky k uvn bytu. To plat i v ppad, e se urit st penech nktermu
vlastnku jednotky k vlunmu uvn.
1161
Neur-li se podly na spolench stech se zetelem k povaze, rozmrm
a umstn bytu nebo jako stejn, plat, e jsou stanoveny pomrem velikosti
podlahov plochy bytu k celkov podlahov ploe vech byt v dom.
1162
(1) Jsou-li podly na spolench stech ureny jinak ne pomrem velikosti
podlahov plochy bytu k celkov podlahov ploe vech byt v dom nebo ne jako
stejn, m vlastnk jednotky prvo domhat se zmny tohoto uren, pokud se
241

okolnosti zmnily tak podstatn, e uren jeho podlu na spolench stech je

zjevn nespravedliv.
(2) Nedojde-li na nvrh vlastnka jednotky ke zmn prohlen ( 1169), zmn
prohlen soud.
Pododdl 2
Vznik jednotky
1163
Vstavba
Zavzaly-li se k tomu strany v souvislosti se stavbou domu nebo jeho zmnou,
vznikne jednotka vstavbou, pokud je dm alespo v takovm stupni rozestavnosti,
e je ji navenek uzaven obvodovmi stnami a sten konstrukc a byt je uzaven
obvodovmi stnami.
1164
Zpis do veejnho seznamu
(1) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne, pokud vlastnk nebo osoba
k tomu oprvnn z jinho vcnho prva prohlenm rozdl sv prvo k domu
a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm.
(2) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne i v ppad, e si to
ujednaj spoluvlastnci pi oddlen ze spoluvlastnictv nebo pi jeho zruen
a vypodn, nebo e si to ujednaj manel pi zmn rozsahu nebo pi vypodn
spolenho jmn. Ustanoven o prohlen se na tato ujednn pouij pimen.
1165
Rozhodnut soudu
Jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud pi oddlen ze spoluvlastnictv,
pi zruen a vypodn spoluvlastnictv, pi zen spolenho jmn nebo pi
vypodn spolenho jmn.
Prohlen
1166
(1) Pi rozdlen prva k nemovit vci na vlastnick prvo k jednotkm se
uvedou alespo
a)

daje o pozemku, domu, obci a katastrlnm zem,

242

b) daje o jednotce, zejmna

1. pojmenovn a oznaen jednotlivch byt alespo slem a umstnm
s urenm elu uvn,
2. uren a popis spolench st se zetelem k jejich stavebn, technick nebo
uivatelsk povaze a s ppadnm urenm, kter z nich jsou vyhrazeny
k vlunmu uvn vlastnku urit jednotky,
3. velikost podl na spolench stech,
c) jak vcn a jin prva a jak zvady pechzej se vznikem vlastnickho prva
k jednotce na vechny vlastnky jednotek nebo na nkter z nich.
(2) M-li rozdlenm vzniknout alespo pt jednotek, z nich maj bt alespo ti
ve vlastnictv t rznch vlastnk, uvedou se v prohlen i nleitosti stanov
spoleenstv vlastnk jednotek (dle jen spoleenstv vlastnk). Nevznikne-li v
souvislosti s rozdlenm spoleenstv vlastnk, ur prohlen sprvce pravidla pro
sprvu domu, pravidla pro uvn spolench st a pspvky na nklady spojen
se sprvou domu a pozemku.
(3) K prohlen se pilo pdorysy vech podla, poppad jejich schmata,
urujc polohu byt a spolench st domu, spolu s daji o podlahovch plochch
byt.
1167
Dojde-li k zpisu vlastnickho prva k jednotkm do veejnho seznamu, nelze
prohlen prohlsit za neplatn ani nelze urit, e vlastnick prvo k jednotce
nevzniklo, v ppad, e vcn prvo k jednotce nabyla dal osoba.
1168
Odstrann vady prohlen
(1) Vymezuje-li prohlen jednotku neuritm nebo nesprvnm zpsobem
a neodstran-li je pvodce prohlen bez zbytenho odkladu pot, co ho na vadu
upozornila osoba, kter na tom m prvn zjem, mohou vadu odstranit vlastnci
dotench jednotek spolenm prohlenm. Nedojde-li k tomu, rozhodne
o odstrann vady soud na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem.
(2) Ur-li prohlen neurit nebo nesprvn podl vlastnka jednotky na
spolench stech, nepihl se k tomu.
1169
Zmna prohlen
(1) Vlastnci jednotek mohou prohlen zmnit. Je-li jednotka zatena, lze
prohlen zmnit s pedchozm souhlasem osoby oprvnn z vcnho prva.
243

(2) Ke zmn prohlen se vyaduje dohoda dotench vlastnk jednotek

o zmn jejich prv a povinnost uzaven v psemn form. innosti dohoda
nabv, pokud s n v psemn form souhlas vlastnci jednotek s vtinou hlas,
poppad s kvalifikovanou vtinou hlas urenou v prohlen, a to i kdy nejsou
stranami dohody.
Pododdl 3
Vstavba domu s jednotkami
1170
Smlouva o vstavb
(1) Smlouvou o vstavb se strany zavazuj podlet se spolen na vstavb,
dokonen nebo na zmn domu za elem zzen nebo zmny jednotek. Pro prva
a povinnosti stran plat pimen ustanoven tohoto zkona o spolenosti.
(2) Ve smlouv strany ujednaj alespo
a) daje stanoven jako nleitosti prohlen o rozdlen prva k domu a pozemku
na vlastnick prvo k jednotkm,
b) zpsob hrady nklad vstavby, poppad ocenn svpomocn provdnch
prac,
c) velikost spoluvlastnickch podl k domu, a m-li bt dm soust pozemku,
velikost spoluvlastnickch podl k pozemku, na dobu, ne vstavbou vznikne
prvn jednotka; spoluvlastnick podly se ur ve velikosti odpovdajc velikosti
podlu vlastnka jednotky na spolench stech, a
d) m-li vstavbou vzniknout dm alespo s pti jednotkami, nleitosti stanov
spoleenstv vlastnk, pokud ji nebylo zaloeno.
(3) Smlouva vyaduje psemnou formu.
1171
Je-li smlouva o vstavb uzavena v dob, kdy je dm ji rozestavn, ale byty
jet rozestavny nejsou, ujednaj si strany velikost spoluvlastnickch podl k
nemovit vci ve velikosti odpovdajc velikosti spoluvlastnickch podl budoucch
vlastnk jednotek na spolench stech.
1172
(1) M-li jednotka vzniknout nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou domu
a nejsou-li v dom jednotky dosud vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i vymezen
jednotek v dom a vlastnk nebo osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva
pevede na zjemce o nabyt nov jednotky spoluvlastnick podl k nemovit vci ve
244

velikosti odpovdajc velikosti jeho spoluvlastnickho podlu jako vlastnka jednotky

na spolench stech.
(2) M-li vzniknout nov jednotka nebo m-li bt dosavadn jednotka zmnna
nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou v dom, kde jsou jednotky ji
vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i zmny velikosti spoluvlastnickch podl po
vzniku nov jednotky nebo zmn dosavadn jednotky a jejich pevody tak, aby
odpovdaly nov urenm velikostem spoluvlastnickch podl.
1173
Neobsahuje-li smlouva o vstavb vslovn ujednn o odchylkch od uren
jednotek, povauje se vstavba za dnou, pokud je odchylka jen nepatrn a doten
spoluvlastnk ji ml a mohl rozumn oekvat. Nedohodnou-li se strany, rozhodne
soud, jak se dsledky odchylky od uren jednotek vypodaj.
1174
(1) Vznikne-li vstavbou dm, zstanou strany a do vzniku jednotky
podlovmi spoluvlastnky nemovit vci.
(2) Vznikem jednotky se podlov spoluvlastnictv nemovit vci mn v bytov
spoluvlastnictv.
Pododdl 4
Prva a povinnosti vlastnka jednotky
1175
(1) Vlastnk jednotky m prvo svobodn spravovat, vlun uvat a uvnit
stavebn upravovat svj byt jako i uvat spolen sti, nesm vak ztit jinmu
vlastnku jednotky vkon stejnch prv ani ohrozit, zmnit nebo pokodit spolen
sti.
(2) Vlastnk jednotky udruje svj byt, jak to vyaduje nezvadn stav a dobr
vzhled domu; to plat i o spolench stech, kter m vlastnk jednotky vyhrazeny
ve vlunm uvn.
1176
Vznikem vlastnickho prva k jednotce vznik vlastnku jednotky povinnost
dit se pravidly pro sprvu domu a pro uvn spolench st, pokud byl s tmito
pravidly seznmen nebo pokud je ml a mohl znt, jako i zajistit jejich dodrovn
osobami, jim umonil pstup do domu nebo bytu.

245

 1177
(1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictv, oznm to vetn sv adresy a potu osob,
kter budou mt v byt domcnost, vlastnkm jednotek prostednictvm osoby
odpovdn za sprvu domu nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy se dozvdl
nebo mohl dozvdt, e je vlastnkem. To obdobn plat i v ppad zmny daj
uvedench v oznmen.
(2) Vlastnk jednotky oznm bez zbytenho odkladu osob odpovdn za
sprvu domu zmny v potu osob, kter maj v byt domcnost a bydl v nm po
dobu, kter in v souhrnu nejmn ti msce v jednom kalendnm roce. To plat
i tehdy, penechal-li vlastnk jednotky byt k uvn jin osob; v takovm ppad
oznm i jmno a adresu tto osoby.
1178
Pod-li o to vlastnk jednotky, sdl mu osoba odpovdn za sprvu domu
jmno a adresu kterhokoli vlastnka jednotky nebo njemce v dom.
1179
Vlastnk jednotky m prvo seznmit se, jak osoba odpovdn za sprvu domu
hospoda a jak dm nebo pozemek spravuje. U tto osoby me vlastnk jednotky
nahlet do smluv uzavench ve vcech sprvy, jako i do etnch knih a doklad.
1180
(1) Nebylo-li jinak ureno, pispv vlastnk jednotky na sprvu domu
a pozemku ve vi odpovdajc jeho podlu na spolench stech. Slou-li nkter
ze spolench st jen nktermu vlastnku jednotky k vlunmu uvn, stanov
se ve pspvku i se zetelem k povaze, rozmrm a umstn tto sti a rozsahu
povinnosti vlastnka jednotky spravovat tuto st na vlastn nklad.
(2) Pspvky uren na odmovn osoby, kter dm spravuje, nebo len
jejch orgn, na veden etnictv a na podobn nklady vlastn sprvn innosti se
rozvrhnou na kadou jednotku stejn.
1181
(1) Vlastnk jednotky plat zlohy na plnn spojen nebo souvisejc s uvnm
bytu (sluby) a m prvo, aby mu osoba odpovdn za sprvu domu zlohy vas
vytovala, zpravidla nejpozdji do ty msc od skonen ztovacho obdob.
(2) Nen-li urena doba splatnosti nedoplatku nebo peplatku zloh, jsou splatn
k tmu dni do t msc po uplynut lhty uveden v odstavci 1.

246

 1182
Upravuje-li vlastnk jednotky stavebn svj byt, umon do bytu pstup pro
oven, zda stavebn pravy neohrouj, nepokozuj nebo nemn spolen sti,
pokud byl k tomu pedem vyzvn osobou odpovdnou za sprvu domu.
1183
(1) Vlastnk jednotky se zdr veho, co brn drb, oprav, prav, pestavb
i jin zmn domu nebo pozemku, o nich bylo dn rozhodnuto; jsou-li provdny
uvnit bytu nebo na spolen sti, kter slou vlun k uvn vlastnka jednotky,
umon do nich pstup, pokud k tomu byl pedem vyzvn osobou odpovdnou za
sprvu domu. To plat i pro umstn, drbu a kontrolu zazen pro men spoteby
vody, plynu, tepla a jinch energi.
(2) Pi pokozen jednotky provdnm prac podle odstavce 1, nahrad vlastnku
jednotky kodu spoleenstv vlastnk, a nevzniklo-li, nahrad ji pomrn
spoluvlastnci domu. Provdl-li vak tyto prce ve svm zjmu jen nkter vlastnk
jednotky, nahrad kodu sm.
1184
Na nvrh osoby odpovdn za sprvu domu nebo dotenho vlastnka jednotky
me soud nadit prodej jednotky toho vlastnka, kter poruuje povinnost uloenou
mu vykonatelnm rozhodnutm soudu zpsobem podstatn omezujcm nebo
znemoujcm prva ostatnch vlastnk jednotek.
1185
Spoluvlastnictv jednotky
(1) Vlastnk jednotky me sv prvo k jednotce rozdlit na podly, ledae to
bylo vyloueno.
(2) Spoluvlastnci jednotky zmocn spolenho zstupce, kter bude vykonvat
jejich prva vi osob odpovdn za sprvu domu. To plat i v ppad manel,
kte maj jednotku ve spolenm jmn.
Zvltn ustanoven o pevodu jednotky
1186
(1) Pi pevodu vlastnickho prva k jednotce nevznik osob odpovdn za
sprvu domu povinnost pspvky na sprvu domu ke dni innosti pevodu
vypodat.
(2) Pevd-li vlastnk vlastnick prvo k jednotce, dolo nabyvateli potvrzenm
osoby odpovdn za sprvu domu, jak dluhy souvisejc se sprvou domu
247

a pozemku pejdou na nabyvatele jednotky, poppad e takov dluhy nejsou. Za

dluhy, kter na nabyvatele jednotky pely, ru pevodce osob odpovdn za sprvu
domu.
1187
(1) Vznikla-li jednotka rozdlenm prva k domu nebo pozemku na vlastnick
prvo k jednotkm, m njemce bytu pedkupn prvo k jednotce pi jejm prvnm
pevodu. To plat i v ppad njmu nebytovho prostoru, pokud byl pronajat
v souvislosti s bytem v tomt dom. Pedkupn prvo zanikne, nepijme-li njemce
nabdku do esti msc od jej innosti.
(2) Je-li njemcem prvnick osoba, ustanoven odstavce 1 se nepouije.
1188
(1) Vznikne-li jednotka v dom ve vlastnictv nebo ve spoluvlastnictv prvnick
osoby a je-li njemcem len nebo spolenk tto prvnick osoby, kter se podlel
prac nebo majetkovou ast na pozen nemovit vci, lze vlastnick prvo k
jednotce pevst jen na nho. To plat i v ppad, e se na pozen nemovit vci
podlel prvn pedchdce spolenka nebo lena.
(2) Vyaduje-li jin prvn pedpis k platnosti pevodu stanoven hodnoty
pevdnho majetku na zklad posudku znalce jmenovanho soudem, jeho
ustanoven se nepouij.
Pododdl 5
Sprva domu a pozemku
1189
(1) Sprva domu a pozemku zahrnuje ve, co nenle vlastnku jednotky a co je
v zjmu vech spoluvlastnk nutn nebo eln pro dnou pi o dm a pozemek
jako funkn celek a zachovn nebo zlepen spolench st. Sprva domu
zahrnuje i innosti spojen s ppravou a provdnm zmn spolench st domu
nstavbou, pstavbou, stavebn pravou nebo zmnou v uvn, jako i se zzenm,
udrovnm nebo zlepenm zazen v dom nebo na pozemku sloucch vem
spoluvlastnkm domu.
(2) M se za to, e se sprva vztahuje i na spolen sti, kter slou vlun
k uvn jen nktermu spoluvlastnku.
1190
Osobou odpovdnou za sprvu domu a pozemku je spoleenstv vlastnk.
Nevzniklo-li spoleenstv vlastnk, je osobou odpovdnou za sprvu domu sprvce.
248

Sprva bez vzniku spoleenstv vlastnk

1191
Nevzniklo-li spoleenstv vlastnk, pouij se na sprvu pravidla uren
v prohlen a pro rozhodovn ve vcech sprvy se pimen pouij ustanoven
o shromdn; k rozhodnut svol vlastnky jednotek sprvce.
1192
(1) M-li nkter vlastnk jednotky na spolench stech podl vt ne
polovin, stv se sprvcem. Nen-li takov vlastnk jednotky, zvol vlastnci
jednotek sprvce vtinou hlas. Na nvrh nkterho vlastnka jednotky soud sprvce
odvol a jmenuje novho sprvce, pokud je pro to dleit dvod.
(2) Sprvce me samostatn init, co je nutn k zachovn spravovanho
majetku; pokud je ureno nco jinho, nepihl se k tomu. To neplat pro
rozhodovn o zleitostech, kter podle tohoto zkona nle do psobnosti
shromdn.
1193
Jedn-li se o dm, kde je mn ne pt jednotek, nepihl se pi rozhodovn
vlastnk jednotek k hlasm sprvce pevyujcm souet hlas vech ostatnch
vlastnk jednotek.
Spoleenstv vlastnk
1194
(1) Spoleenstv vlastnk je prvnick osoba zaloen za elem zajiovn
sprvy domu a pozemku; pi naplovn svho elu je zpsobil nabvat prva a
zavazovat se k povinnostem. Spoleenstv vlastnk nesm podnikat ani se pmo i
nepmo podlet na podnikn nebo jin innosti podnikatel nebo bt jejich
spolenkem nebo lenem.
(2) lenstv ve spoleenstv vlastnk je neoddliteln spojeno s vlastnictvm
jednotky. Za dluhy spoleenstv vlastnk ru jeho len v pomru podle velikosti
svho podlu na spolench stech.
1195
(1) Spoleenstv vlastnk me nabvat majetek a nakldat s nm pouze pro
ely sprvy domu a pozemku.
(2) K prvnmu jednn, kterm spoleenstv vlastnk zajist dluh jin osoby, se
nepihl.
249

 1196
(1) Spoleenstv vlastnk prvn jedn v mezch svho elu s vlastnky
jednotek i s tetmi osobami.
(2) Vzniknou-li vlastnkm jednotek prva vadou jednotky, zastupuje
spoleenstv vlastnk vlastnky jednotek pi uplatovn tchto prv.
1197
Sdru-li se spoleenstv vlastnk s jinm spoleenstvm vlastnk ke spoluprci
pi naplovn svho elu nebo stane-li se lenem prvnick osoby sdruujc
spoleenstv vlastnk nebo vlastnky jednotek nebo jinak psobc v oblasti bydlen,
nesm se zavzat k jin majetkov asti, ne je poskytnut lenskho vkladu nebo
poskytovn lenskch pspvk. Zave-li se spoleenstv vlastnk podlet se na
ztrt jin osoby, hradit jej dluhy nebo je zajistit, nepihl se k tomu.
1198
(1) Nebylo-li spoleenstv vlastnk zaloeno ji dve, zalo je vlastnci
jednotek, kde je alespo pt jednotek, z nich alespo ti jsou ve vlastnictv t
rznch vlastnk, nejpozdji po vzniku vlastnickho prva k prvn peveden
jednotce.
(2) Do veejnho seznamu se nezape vlastnick prvo k dal peveden
jednotce, pokud nen prokzn vznik spoleenstv vlastnk. To neplat pi nabyt
jednotky do vlastnictv prvnm vlastnkem.
1199
Je-li v dom mn ne pt jednotek, me bt spoleenstv vlastnk zaloeno,
pokud s tm souhlas vichni vlastnci jednotek.
1200
Zaloen spoleenstv vlastnk
(1) Spoleenstv vlastnk se zalo schvlenm stanov. Nebylo-li spoleenstv
vlastnk zaloeno prohlenm o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick
prvo k jednotkm nebo ujednnm ve smlouv o vstavb, vyaduje se ke schvlen
stanov souhlas vlastnk vech jednotek.
(2) Stanovy obsahuj alespo
a) nzev obsahujc slovo spoleenstv vlastnk a oznaen domu, pro kter
spoleenstv vlastnk vzniklo,
b) sdlo uren v dom, pro kter spoleenstv vlastnk vzniklo; nen-li to mon,
na jinm vhodnm mst,
c) lensk prva a povinnosti vlastnk jednotek, jako i zpsob jejich uplatovn,
250

d) uren orgn, jejich psobnosti, potu len volench orgn a jejich funknho
obdob, jako i zpsobu svolvn, jednn a usnen,
e) uren prvnch len statutrnho orgnu,
f) pravidla pro sprvu domu a pozemku a uvn spolench st,
g) pravidla pro tvorbu rozpotu spoleenstv, pro pspvky na sprvu domu
a hradu cen slueb a pro zpsob uren jejich ve placen jednotlivmi
vlastnky jednotek.
(3) Stanovy vyaduj formu veejn listiny. To neplat, zakld-li se spoleenstv
prohlenm o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm
ujednnm ve smlouv o vstavb.
1201
Bylo-li spoleenstv vlastnk zaloeno prohlenm o rozdlen prva k domu
a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm nebo ujednnm ve smlouv o vstavb,
nepihl se k zmnm stanov provedenm ped vznikem spoleenstv vlastnk.
1202
(1) Dokud m nkter zakladatel spoleenstv vlastnk vtinu hlas, je
sprvcem domu a pozemku. Pro tento el se na strany smlouvy o vstavb hled
jako na jednu osobu.
(2) Na sprvu se pouij pravidla uren v prohlen a pro rozhodovn ve
vcech sprvy se obdobn pouij ustanoven o shromdn. K rozhodnut svol
vlastnky jednotek sprvce; pi rozhodovn se nepihl k hlasm sprvce
pevyujcm souet hlas vech ostatnch vlastnk jednotek.
1203
Ztrat-li sprvce vtinu hlas, pod nejpozdji do edesti dn jako statutrn
orgn spoleenstv vlastnk nvrh na zpis spoleenstv vlastnk do veejnho
rejstku a nejpozdji do devadesti dn svol shromdn. Neuin-li to, me tak
uinit kterkoli vlastnk jednotky.
1204
Vznik spoleenstv vlastnk
Spoleenstv vlastnk vznik dnem zpisu do veejnho rejstku.

251

 1205
Orgny spoleenstv vlastnk
(1) Nejvy orgn spoleenstv vlastnk je shromdn. Statutrn orgn je
vbor, ledae stanovy ur, e je statutrnm orgnem pedseda spoleenstv
vlastnk. Zd-li stanovy dal orgny, nelze jim zaloit psobnost vyhrazenou
shromdn nebo statutrnmu orgnu.
(2) Zpsobil bt lenem volenho orgnu nebo zstupcem prvnick osoby
jako lena takovho orgnu je ten, kdo je pln svprvn a je bezhonn ve smyslu
jinho prvnho pedpisu upravujcho ivnostensk podnikn.
Shromdn
1206
(1) Shromdn tvo vichni vlastnci jednotek. Kad z nich m poet hlas
odpovdajc velikosti jeho podlu na spolench stech; je-li vak vlastnkem
jednotky spoleenstv vlastnk, k jeho hlasu se nepihl.
(2) Shromdn je zpsobil usnet se za ptomnosti vlastnk jednotek, kte
maj vtinu vech hlas. K pijet rozhodnut se vyaduje souhlas vtiny hlas
ptomnch vlastnk jednotek, ledae stanovy nebo zkon vyaduj vy poet
hlas.
1207
(1) Statutrn orgn svol shromdn k zasedn tak, aby se konalo nejmn
jedenkrt do roka. Statutrn orgn svol shromdn i z podntu vlastnk jednotek,
kte maj vce ne tvrtinu vech hlas, nejmn vak dvou z nich; neuin-li to,
svolaj tito vlastnci shromdn k zasedn na nklad spoleenstv vlastnk sami.
(2) Nejsou-li k pozvnce pipojeny podklady tkajc se poadu zasedn,
umon svolavatel kadmu vlastnku jednotky vas se s nimi seznmit.
1208
Do psobnosti shromdn pat
a) zmna stanov,
b) zmna prohlen o rozdlen prva k domu a pozemku na vlastnick prvo
k jednotkm,
c) volba a odvolvn len volench orgn a rozhodovn o vi jejich odmn,
d) schvlen etn zvrky, vypodn vsledku hospodaen a zprvy
o hospodaen spoleenstv vlastnk a sprv domu, jako i celkov ve
pspvk na sprvu domu pro pt obdob a rozhodnut o vytovn nebo
vypodn nevyerpanch pspvk,
252

schvlen druhu slueb a ve zloh na jejich hradu, jako i zpsobu

roztovn cen slueb na jednotky,
f) rozhodovn
1. o lenstv spoleenstv vlastnk v prvnick osob psobc v oblasti
bydlen,
2. o zmn elu uvn domu nebo bytu,
3. o zmn podlahov plochy bytu,
4. o plnm nebo stenm slouen nebo rozdlen jednotek,
5. o zmn podlu na spolench stech,
6. o zmn v uren spolen sti slouc k vlunmu uvn vlastnka
jednotky,
7. o oprav nebo stavebn prav spolen sti, pevyuj-li nklady stku
stanovenou provdcm pedpisem; to neplat, pokud stanovy ur nco
jinho,
g) udlovn pedchozho souhlasu
1. k nabyt, zcizen nebo zaten nemovitch vc nebo k jinmu nakldn
s nimi,
2. k nabyt, zcizen nebo zaten movitch vc, jejich hodnota pevyuje
stku stanovenou provdcm pedpisem, nebo k jinmu nakldn s nimi; to
neplat, pokud stanovy ur nco jinho,
3. k uzaven smlouvy o vru spoleenstvm vlastnk vetn schvlen ve
a podmnek vru,
4. k uzaven smlouvy o zzen zstavnho prva k jednotce, pokud doten
vlastnk jednotky v psemn form s uzavenm zstavn smlouvy souhlasil,
h) uren osoby, kter m zajiovat nkter innosti sprvy domu a pozemku,
i rozhodnut o jej zmn, jako i schvlen smlouvy s touto osobou a schvlen
zmny smlouvy v ujednn o cen nebo o rozsahu innosti,
i) rozhodovn v dalch zleitostech urench stanovami nebo v zleitostech,
kter si shromdn k rozhodnut vyhrad.
e)

1209
(1) Je-li pro to dleit dvod, me pehlasovan vlastnk jednotky nebo
i spoleenstv vlastnk, pokud je vlastnkem jednotky, navrhnout soudu, aby
o zleitosti rozhodl; v rmci toho me t navrhnout, aby soud doasn zakzal
jednat podle napadenho rozhodnut. Nen-li nvrh podn do t msc ode dne, kdy
se vlastnk jednotky o rozhodnut dozvdl nebo dozvdt mohl, jeho prvo zanik.
(2) Je-li pro to dleit dvod, me kad vlastnk jednotky navrhnout soudu,
aby rozhodl o zleitosti, kter byla shromdn dn pedloena k rozhodnut, ale
o kter nebylo rozhodnuto pro nezpsobilost shromdn usnet se.

253

Rozhodnut mimo zasedn

1210
(1) Nen-li svolan shromdn zpsobil usnet se, me osoba, kter je
oprvnna shromdn svolat, navrhnout v psemn form do jednoho msce ode
dne, na kter bylo zasedn svolno, aby vlastnci jednotek rozhodli o tch
zleitostech mimo zasedn.
(2) V jinch ppadech lze mimo zasedn rozhodnout, pokud to pipust
stanovy.
1211
Nvrh mus obsahovat alespo nvrh usnesen, podklady potebn pro jeho
posouzen nebo daj, kde jsou uveejnny, a daj o lht, ve kter se m vlastnk
jednotky vyjdit. Neur-li stanovy del lhtu, plat, e lhta in patnct dn.
1212
K platnosti hlasovn se vyaduje vyjden vlastnka jednotky s uvedenm dne,
msce a roku, kdy bylo uinno, podepsan vlastn rukou na listin obsahujc pln
znn nvrhu rozhodnut.
1213
Statutrn orgn oznm vlastnkm jednotek v psemn form vsledek
hlasovn, a pokud bylo usnesen pijato, oznm jim i cel obsah pijatho usnesen.
Neuin-li to bez zbytenho odkladu, me oznmen uinit na nklady spoleenstv
vlastnk ten, kdo usnesen navrhl.
1214
Rozhodnut se pijm vtinou hlas vech vlastnk jednotek, ledae stanovy
vyaduj vy poet hlas. Mn-li se vak vem vlastnkm jednotek velikost podl
na spolench stech nebo mn-li se pomr ve pspvk na sprvu domu
a pozemku jinak ne v dsledku zmny podl na spolench stech, vyaduje se
souhlas vech vlastnk jednotek.
Zruen spoleenstv vlastnk
1215
(1) Spoleenstv vlastnk se zruuje dnem zniku vlastnickho prva ke vem
jednotkm v dom.

254

(2) Rozhodnutm vlastnk jednotek lze spoleenstv vlastnk zruit, pokud

bylo zaloeno dobrovoln nebo pokud poet jednotek v dom klesl na mn ne pt.
V takovm ppad vlastnci jednotek pijmou pravidla pro sprvu domu a pozemku
a pro pspvky na ni.
1216
Pi zruen spoleenstv vlastnk se neprovd likvidace. Prva a povinnosti
spoleenstv vlastnk pechzej dnem jeho zniku na vlastnky jednotek v pomru
stanovenm podle podlu kadho vlastnka jednotky na spolench stech.
Pododdl 6
Zruen bytovho spoluvlastnictv
1217
(1) Dohodnou-li se vlastnci jednotek o pemn bytovho vlastnictv v podlov
spoluvlastnictv nemovit vci, zmn se bytov vlastnictv v podlov
spoluvlastnictv zpisem do veejnho seznamu. M se za to, e se velikost
spoluvlastnickho podlu kadho spoluvlastnka rovn velikosti podlu, jak ml
jako vlastnk jednotky na spolench stech.
(2) Jsou-li vechny jednotky v dom ve spolenm jmn a dohodnou-li se
manel o pemn bytovho vlastnictv na vlastnictv nemovit vci ve spolenm
jmn, zmn se bytov vlastnictv ve vlastnictv nemovit vci ve spolenm jmn
zpisem do veejnho seznamu.
(3) Dohoda podle odstavce 1 a 2 vyaduje psemnou formu.
1218
(1) M-li ke vem jednotkm v dom vlastnick prvo jedin vlastnk a prohlsli, e mn vlastnick prvo k jednotkm na vlastnick prvo k nemovit vci, bytov
vlastnictv zanikne zpisem do veejnho seznamu.
(2) Prohlen vyaduje psemnou formu.
1219
Je-li jednotka zatena, vyaduje se k platnosti dohody nebo prohlen o zruen
bytovho vlastnictv souhlas osoby oprvnn z vcnho prva udlen v psemn
form.

255

Pododdl 7
Spolen ustanoven
1220
(1) Zmn-li se prohlen, vyhotov jeho pln znn osoba odpovdn za
sprvu domu a bez zbytenho odkladu je zalo do sbrky listin u orgnu, u nho je
nemovit vc zapsna ve veejnm seznamu; to plat i v ppad, e jsou nleitosti
prohlen obsaeny ve smlouv o vstavb.
(2) Je-li osoba odpovdn za sprvu domu zapsna do veejnho rejstku, zalo
bez zbytenho odkladu prohlen v plnm znn i do sbrky listin u orgnu, kter
vede veejn rejstk.
1221
Nevyplv-li z ustanoven o spoleenstv vlastnk nco jinho, pouij se
pimen ustanoven o spolku. Nepouij se vak ustanoven o shromdn
delegt, dlch lenskch schzch ani o nhradn lensk schzi.
1222
Provdc prvn pedpis stanov, jakm zpsobem se vypote podlahov plocha
bytu v jednotce, o kterch stech nemovit vci se m za to, e jsou spolen,
a podrobnosti o innostech tkajcch se sprvy domu a pozemku.
Oddl 6
Pdatn spoluvlastnictv
Obecn ustanoven
1223
(1) Vc nlec spolen nkolika vlastnkm samostatnch vc urench
k takovmu uvn, e tyto vci vytvej mstn i elem vymezen celek, a kter
slou spolenmu elu tak, e bez n nen uvn samostatnch vc dobe mon,
je v pdatnm spoluvlastnictv tchto vlastnk. Tk-li se pdatn spoluvlastnictv
nemovit vci zapisovan do veejnho seznamu, zape se do veejnho seznamu
i pdatn spoluvlastnictv.
(2) Ustanoven o pdatnm spoluvlastnictv se pouij pimen i na zazen
pozen nebo jinak nabyt vlastnky uvedenmi v odstavci 1 spolenm nkladem
tak, aby slouilo jim vem.

256

 1224
(1) Vc v pdatnm spoluvlastnictv nesm bt proti vli nkterho ze
spoluvlastnk odata spolenmu elu.
(2) Zatit lze vc v pdatnm spoluvlastnictv jen zpsobem, kter nebrn
jejmu vyuit spolenmu elu.
1225
(1) dnmu ze spoluvlastnk nelze brnit v asti na vyuit vci v pdatnm
spoluvlastnictv zpsobem, kter spolenmu elu odpovd a nebrn jejmu
vyuit ostatnmi spoluvlastnky.
(2) Vzdn se prva asti na vyuit vci v pdatnm spoluvlastnictv nkterm
spoluvlastnkem nem inky pro jeho prvn nstupce.
1226
Slou-li vc v pdatnm spoluvlastnictv k spolenmu vyuit pozemk,
stanov se podly spoluvlastnk na spolen vci pomrem vmry pozemk. To
spoluvlastnkm nebrn, aby si velikost podl ujednali jinak.
1227
(1) Podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv lze pevst jen za souasnho
pevodu vlastnickho prva k vci, k jejmu vyuit vc v pdatnm
spoluvlastnictv slou. Pevd-li se vlastnick prvo k takov vci, plat, e se
pevod vztahuje i na podl na vci v pdatnm spoluvlastnictv.
(2) To plat i pro zaten pedkupnm prvem, prvem zptn koup nebo
obdobnm zpsobem, jako i pro zzen zstavnho prva nebo obdobn jistoty.
1228
(1) Oddlit se z pdatnho spoluvlastnictv lze za podmnky, e vc, k jejmu
vyuit vc v pdatnm spoluvlastnictv a dosud slouila, zanikla nebo zmnila svj
el tak, e vc v pdatnm spoluvlastnictv u nen potebn.
(2) Ze stejnho dvodu me kterkoli z dalch spoluvlastnk navrhnout
soudu, aby ast spoluvlastnka v pdatnm spoluvlastnictv zruil a pikzal jeho
podl za nhradu zbvajcm spoluvlastnkm podle pomru jejich podl.
1229
Pozbude-li vc v pdatnm spoluvlastnictv svj el, zanikne pdatn
spoluvlastnictv a spoluvlastnci se vypodaj podle obecnch ustanoven o zruen
spoluvlastnictv. Dokud tento el trv, nelze pdatn spoluvlastnictv zruit.
257

Sprva vci v pdatnm spoluvlastnictv

1230
Nedohodnou-li se spoluvlastnci jinak, zvol k bn sprv vci v pdatnm
spoluvlastnictv jednoho ze spoluvlastnk jako sprvce. Nen-li sprvce
spoluvlastnky zvolen ani po tech mscch, jmenuje ho na nvrh kterhokoli
spoluvlastnka soud.
1231
(1) Nedojde-li k jin dohod, vol spoluvlastnci sprvce vtinou hlas; kad
spoluvlastnk m jeden hlas.
(2) Spoluvlastnk, kter pro zvolen sprvce nehlasoval, me navrhnout soudu,
aby sprvce odvolal, jsou-li pro to dleit dvody, a aby jmenoval sprvcem jinho
spoluvlastnka. Nen-li nvrh podn do ticeti dn od pijet rozhodnut, prvo podat
jej zanik.
1232
Ujme-li se spoluvlastnk bn sprvy vci v pdatnm spoluvlastnictv o sv
vli a dn z ostatnch spoluvlastnk tomu po dobu t msc neodporuje, ani
nepod nvrh podle 1230, hled se na nho, jako by byl sprvcem zvolen.
1233
(1) Nen-li jinho ujednn, posta k odvoln sprvce vtina hlas
spoluvlastnk; byl-li vak sprvce jmenovn soudem, mohou ho spoluvlastnci
odvolat alespo dvma tetinami hlas spoluvlastnk.
(2) A ji byl sprvce povoln jakkoli, odvol ho z dleitho dvodu soud na
nvrh podan spoluvlastnky, kte maj alespo tetinu hlas.
1234
Z prvnho jednn sprvce v zleitostech bn sprvy jsou spoluvlastnci
i sprvce oprvnni a zavzni spolen a nerozdln.
1235
(1) Na sprvu vci v pdatnm spoluvlastnictv pispvaj spoluvlastnci
pomrn podle velikosti svch podl. Na nklady spojen se sprvou vci
v pdatnm spoluvlastnictv slo spoluvlastnci k rukm sprvce pimenou zlohu;
nen-li jin dohody, je zloha splatn k 31. lednu.
(2) Kolik m init hrn zloh, rozhodnou spoluvlastnci vtinou hlas.
Nepijmou-li spoluvlastnci takov rozhodnut do konce pedchzejcho roku, plat,
258

e byl hrn zloh pro dal rok stanoven stkou sloenou na zlohch v poslednm
roce zvenou o desetinu. Nen-li mon hrn zloh takto stanovit, ur jej na nvrh
sprvce soud.
Oddl 7
Zvltn ustanoven o spoleenstv jmn
1236
Nabude-li vc do vlastnictv vce osob spojench na zklad smlouvy, zkona
nebo jin prvn skutenosti ve spoleenstv, a ji se jedn o manele, osoby
spojen v rodinn spoleenstv, spoleenstv ddic nebo jin obdobn spoleenstv,
plat, e m kad z tchto osob prvo k cel vci.
1237
Prva a povinnosti vlastnk spojench ve spoleenstv se d ustanovenmi,
podle kterch bylo spoleenstv zzeno. Ustanoven 1238 a 1239 se pouij, nen-li
stanoveno nco jinho.
1238
(1) Nen-li ujednno nco jinho, vyaduje se k vkonu vlastnickch prv
a k nakldn se spolenou vc jednomysln rozhodnut vech zastnnch.
(2) Nen-li ujednno nco jinho, nelze se domhat rozdlen spolen vci,
dokud spoleenstv trv, ani nakldat s podlem na spolen vci.
1239
Vlastnick prvo ke spolen vci zanik jejm zcizenm, nebo znikem
spoleenstv; pro vypodn se pouij ustanoven o spoluvlastnictv.

259

Dl 5
Vcn prva k cizm vcem
Oddl 1
Prvo stavby
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1240
(1) Pozemek me bt zaten vcnm prvem jin osoby (stavebnka) mt na
povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezle na tom, zda se jedn o stavbu
ji zzenou i dosud nezzenou.
(2) Prvo stavby me bt zzeno tak, e se vztahuje i na pozemek, kterho sice
nen pro stavbu zapoteb, ale slou k jejmu lepmu uvn.
1241
Prvo stavby nelze zdit k pozemku, na kterm vzne prvo pc se elu
stavby. Je-li pozemek zaten zstavnm prvem, lze jej zatit prvem stavby jen se
souhlasem zstavnho vitele.
1242
Prvo stavby je vc nemovit. Stavba vyhovujc prvu stavby je jeho soust,
ale tak podlh ustanovenm o nemovitch vcech.
Pododdl 2
Vznik a znik prva stavby
1243
(1) Prvo stavby se nabv smlouvou, vydrenm, anebo, stanov-li tak zkon,
rozhodnutm orgnu veejn moci.
(2) Prvo stavby zzen smlouvou vznik zpisem do veejnho seznamu.
Zpisu do veejnho seznamu podlh i prvo stavby vznikl rozhodnutm orgnu
veejn moci.

260

 1244
(1) Prvo stavby lze zdit jen jako doasn; nesm bt zzeno na vce ne 99 let.
Posledn den doby, na kterou je prvo stavby zzeno, mus bt patrn z veejnho
seznamu.
(2) Nabyl-li stavebnk prvo stavby vydrenm, nabv je na dobu 40 let. Jsou-li
pro to spravedliv dvody, me soud dobu, na kterou je prvo stavby zzeno,
k nvrhu doten strany zkrtit nebo prodlouit.
1245
Trvn prva stavby lze prodlouit se souhlasem osob, pro kter jsou na
pozemku zapsna zaten v poad za prvem stavby.
1246
Prvo stavby nelze omezit rozvazovac podmnkou; byla-li rozvazovac
podmnka ujednna, nepihl se k n.
1247
Bylo-li prvo stavby zzeno za platu a ujednala-li se plata v optujcch se
dvkch jako stavebn plat, zatuje prvo stavby jako reln bemeno. Nepihl se
k ujednn, podle kterho zmny ve stavebnho platu zvis na nejist budouc
udlosti; to neplat, ujedn-li se zvislost ve stavebnho platu na me
zhodnocovn a znehodnocovn penz.
1248
Zekne-li se stavebnk prva stavby, me vlastnk zatenho pozemku pevst
na zklad listin prokazujcch tuto skutenost prvo stavby na dobu, kter jet
neuplynula, na sebe nebo na jinou osobu.
1249
Pi zniku prva stavby pedtm, ne uplyne jeho doba, nastanou prvn nsledky
vmazu prva stavby vi vcnmu prvu nleejcmu osob, pro kterou bylo
k prvu stavby do veejnho seznamu zapsno vcn prvo, a znikem tohoto
vcnho prva. Jestlie vak tato osoba k vmazu udl souhlas, nastanou prvn
nsledky vmazu prva stavby vi jejmu vcnmu prvu ji tmto vmazem.

261

Pododdl 3
Prvn pomry z prva stavby
1250
Co do stavby vyhovujc prvu stavby m stavebnk stejn prva jako vlastnk;
pokud se jedn o jin uvn pozemku zatenho prvem stavby, m stejn prva
jako poivatel, ledae je ujednno nco jinho.
1251
(1) Smlouva me stavebnku uloit, aby stavbu provedl do urit doby.
(2) Nen-li nic jinho ujednno, m stavebnk povinnost udrovat stavbu
v dobrm stavu. Smlouva me stavebnku uloit povinnost stavbu pojistit.
(3) Vlastnku pozemku me bt vyhrazeno schvlen uritho faktickho nebo
prvnho jednn stavebnka, avak ani je-li to vlastnku pozemku vyhrazeno,
neme odept souhlas k prvnmu jednn, kter nen k jeho jm.
1252
(1) Prvo stavby lze pevst i zatit.
(2) Vyhrad-li si vlastnk pozemku souhlas k zaten prva stavby, zape se
vhrada do veejnho seznamu. V takovm ppad lze do veejnho seznamu zapsat
zaten prva stavby jen se souhlasem vlastnka pozemku.
1253
Prvo stavby pechz na ddice i na jinho veobecnho prvnho nstupce.
1254
Stavebnk m pedkupn prvo k pozemku a vlastnk pozemku m pedkupn
prvo k prvu stavby. Ujednaj-li si strany nco jinho, zape se to do veejnho
seznamu.
1255
Nen-li nic jinho ujednno, d vlastnk stavebnho pozemku stavebnkovi pi
zniku prva stavby uplynutm doby, na kterou bylo zzeno, za stavbu nhradu.
Nhrada in polovinu hodnoty stavby v dob zniku prva stavby, ledae si strany
ujednaj jinak.
1256
Zstavn a jin prva vznouc na prvu stavby postihuj nhradu.
262

Oddl 2
Vcn bemena
Pododdl 1
Obecn ustanoven o sluebnostech
1257
(1) Vc me bt zatena sluebnost, kter postihuje vlastnka vci jako vcn
prvo tak, e mus ve prospch jinho nco trpt nebo neho se zdret.
(2) Vlastnk me zatit svj pozemek sluebnost ve prospch jinho svho
pozemku.
1258
Sluebnost zahrnuje ve, co je nutn k jejmu vkonu. Nen-li obsah nebo rozsah
sluebnosti uren, posoud se podle mstn zvyklosti; nen-li ani ta, m se za to, e je
rozsah nebo obsah spe men ne vt.
1259
Kdo je oprvnn ze sluebnosti, me se domhat ochrany svho prva; 1040
a 1043 se pouij obdobn.
Pododdl 2
Nabyt sluebnosti
1260
(1) Sluebnost se nabv smlouvou, pozenm pro ppad smrti nebo vydrenm
po dobu potebnou k vydren vlastnickho prva k vci, kter m bt sluebnost
zatena. Ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci se sluebnost nabv v
ppadech stanovench zkonem.
(2) Pi vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku je vydritelkou obec,
na jejm zem se vc nalz.
1261
Pozemek uren k plnn funkc lesa lze zatit pozemkovou sluebnost,
sluebnost pastvy nebo sluebnost bran lesnch plod jen smlouvou, pozenm pro
ppad smrti nebo rozhodnutm orgnu veejn moci. Takov sluebnost me bt
zzena jen jako vykupiteln a podmnky vkupu mus bt ji pi zzen sluebnosti
pedem ureny.
263

 1262
(1) Zizuje-li se prvnm jednnm sluebnost k vci zapsan ve veejnm
seznamu, vznik zpisem do takovho seznamu. Vznik-li sluebnost k vci zapsan
do veejnho seznamu na zklad jin prvn skutenosti, zape se do veejnho
seznamu i v takovm ppad.
(2) Zizuje-li se sluebnost k vci nezapsan ve veejnm seznamu, vznik
innost smlouvy.
Pododdl 3
Prvn pomry ze sluebnosti
1263
Oprvnn osoba nese nklad na zachovn a opravy vci, kter je pro
sluebnost urena. Uv-li vak vci i ten, kdo je sluebnost obten, je povinen na
nklad pomrn pispvat, anebo se uvn zdret.
1264
(1) Nen-li mra sluebnosti urena, rozhoduje poteba panujcho pozemku.
(2) Sluebnost se nemn zmnou v rozsahu sluebn nebo panujc vci, ani
zmnou hospodaen na panujcm pozemku.
1265
(1) Pozemkovou sluebnost nelze spojit s jinm panujcm pozemkem.
(2) Osobn sluebnost nelze pevst na jinou osobu.
(3) K prostoru pod povrchem lze zdit uvac vcn prva jako zciziteln
a ddin.
1266
K vci lze zdit i nkolik sluebnost, pokud nen novj prvo na jmu prvm
starm.

264

Pododdl 4
Nkter pozemkov sluebnosti
Sluebnost inenrsk st
1267
(1) Sluebnost inenrsk st zakld prvo vlastnm nkladem a vhodnm
i bezpenm zpsobem zdit na sluebnm pozemku nebo pes nj vst vodovodn,
kanalizan, energetick nebo jin veden, provozovat je a udrovat. Vlastnk
pozemku se zdr veho, co vede k ohroen inenrsk st, a je-li to s nm pedem
projednno, umon oprvnn osob vstup na pozemek po nezbytnou dobu
a v nutnm rozsahu za elem prohldky nebo drby inenrsk st.
(2) Je-li to vslovn ujednno, zahrnuje sluebnost prvo zdit, mt a udrovat
na sluebnm pozemku tak potebn obslun zazen, jako i prvo provdt na
inenrsk sti pravy za elem jej modernizace nebo zlepen jej vkonnosti.
(3) Oprvnn osoba zpstupn vlastnku pozemku dokumentaci inenrsk st
v ujednanm rozsahu, a nen-li ujednn, v rozsahu nutnm k ochran jeho
oprvnnch zjm.
1268
Nesnese-li zleitost pi nhlm pokozen inenrsk st odkladu, obstar jej
opravu oprvnn osoba i bez pedchozho projednn; dotenm osobm vak
neprodlen oznm provdn opravy, jej msto ozna a zabezpe. Po skonen
prac uvede sluebn pozemek na vlastn nklad do pedelho stavu a nahrad kodu
zpsobenou provedenm prac.
1269
Opora ciz stavby
Kdo je povinen nst ti ciz stavby, pispje tak pomrn na udrovn zd
nebo podpr, nen vak povinen k podpe panujcho pozemku.
1270
Sluebnost okapu
(1) Kdo m sluebnost okapu, m prvo svdt deovou vodu ze sv stechy na
ciz nemovitou vc bu voln nebo ve labu; svou stechu sm zvit jen tehdy,
nezt-li tm sluebnost.
(2) Kdo m sluebnost okapu, mus svodn lab, byl-li zzen, udrovat
v dobrm stavu. Tak mus, napadne-li mnoho snhu, snh vas odklidit.
265

 1271
Prvo na svod deov vody
(1) Kdo m prvo na svod deov vody ze sousedn stechy na svj pozemek,
hrad sm nklady na zazen k tomu potebn.
(2) Je-li k svodu potebn strouha nebo podobn zazen, nese nklady na jejich
zzen a drbu vlastnk panujcho pozemku.
1272
Prvo na vodu
(1) Kdo m prvo na vodu na cizm pozemku, m k n tak pstup.
(2) Kdo m prvo svdt vodu z cizho pozemku na svj nebo ze svho pozemku
na ciz, me na svj nklad zdit a udrovat zazen k tomu potebn; jejich rozsah
se d potebou panujcho pozemku.
1273
Sluebnost rozlivu
(1) Sluebnost rozlivu zakld vlastnku vodnho dla, kter umouje zen
rozliv povodn, prvo rozlvat na sluebnm pozemku vodu. Sluebnost zahrnuje
i prvo vlastnka vodnho dla mt a udrovat na sluebnm pozemku obslun
zazen, a je-li to vslovn ujednno, provdt na nich i na vodnm dle pravy za
elem jejich modernizace nebo zlepen jejich vkonnosti.
(2) Vlastnk pozemku se zdr veho, co vede k ohroen vodnho dla
a obslunch zazen, a je-li to s nm pedem projednno, umon oprvnn osob
vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutnm rozsahu.
(3) Ustanoven 1267 odst. 3 a 1268 se pouij obdobn.
Sluebnost stezky, prhonu a cesty
1274
(1) Sluebnost stezky zakld prvo chodit po n nebo se po n dopravovat
lidskou silou a prvo, aby po stezce jin pichzeli k oprvnn osob a odchzeli od
n nebo se lidskou silou dopravovali.
(2) Sluebnost stezky neobsahuje prvo vjdt na sluebn pozemek na
zvatech ani vlet po sluebnm pozemku bemena.

266

 1275
(1) Sluebnost prhonu zakld prvo hnt zvata pes sluebn pozemek.
Se sluebnost prhonu je spojeno i prvo jezdit jinmi ne motorovmi vozidly.
(2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek uren k plnn funkc lesa, zakazuje se
zdit sluebnost prhonu dobytka. Rozhodne-li orgn veejn moci, e je sluebn
pozemek uren k plnn funkc lesa a po zzen takov sluebnosti, sluebnost
zanik.
1276
(1) Sluebnost cesty zakld prvo jezdit pes sluebn pozemek jakmikoli
vozidly.
(2) Ve sluebnosti cesty nen obsaeno prvo prhonu.
(3) Osoba, kter pslu sluebnost cesty, pispv pomrn k udrovn cesty
vetn lvek a most. Vlastnk sluebnho pozemku pispv, jen kdy tato zazen
uv.
1277
Plocha pro vkon sluebnosti stezky, cesty nebo prhonu mus bt pimen
poteb a mstu. Stanou-li se stezka, cesta nebo prhon psobenm nhody
neschdnmi, lze se domhat, aby byla vykzna nhradn plocha, ne budou
uvedeny v pedel stav.
Prvo pastvy
1278
Nen-li uren druh, poet dobytka nebo rozsah a as pastvy, kdy se prvo
pastvy zdilo, chrn se pokojn desetilet drba. Jsou-li pochybnosti, pouij se
ustanoven 1279 a 1282.
1279
(1) Prvo pastvy se vztahuje na kad druh hospodskch zvat, nikoli vak na
prasata a drbe. Zvata nadmrn zneitn, nemocn nebo ciz jsou z pastvy
vylouena.
(2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek s lesnmi porosty, zakazuje se zdit
sluebnost pastvy dobytka.
1280
(1) Mn-li se poet pasenho dobytka v poslednch deseti letech, je rozhodn
prmr za prvn ti lta pastvy. Nen-li ani tento poet zejm, stanov se podle zsad
267

slunosti pimen k rozsahu a jakosti pastvy; oprvnn osoba vak neme na

sluebnm pozemku pst vce dobytka, ne kolik ho me pezimovat s pc dodanou
panujcm pozemkem.
(2) Do potu podle odstavce 1 se nevtaj sajc mlata.
1281
Doba pastvy se d mstn zvyklost; dn hospodaen na pozemku se vak
pasenm nesm omezit nebo ztit.
1282
(1) Prvo pastvy nezahrnuje jin uvn. Nevyluuje zpravidla ani vlastnka
sluebnho pozemku z prva spolupastvy.
(2) Hroz-li koda, mus bt dobytek hldn.
Pododdl 5
Uvac prvo
1283
Sluebnost uvacho prva se uivateli poskytuje prvo uvat ciz vc pro jeho
vlastn potebu a potebu jeho domcnosti. Zmn-li se tyto poteby po zzen
sluebnosti, nezakld to uivateli prvo na jej rozen.
1284
Vlastnku vci nleej vechny uitky, kter me brt bez zkrcen prva
uivatele. Vlastnk vak nese vechny jej zvady a mus vc udrovat v dobrm
stavu. Pesahuj-li nklady uitek, kter vlastnkovi zbv, mus uivatel bu tyto
zven nklady nst, anebo od uvn upustit.
Povac prvo
1285
Sluebnost povacho prva se poivateli poskytuje prvo uvat ciz vc a brt
z n plody a uitky; poivatel m prvo i na mimodn vnos z vci. Pi vkonu
tchto prv je poivatel povinen etit podstatu vci.
1286
Na skrytou vc nalezenou v pozemku poivatel prvo nem.

268

 1287
Poivatel pejm vechny zvady, kter na vci vzly v dob, kdy byla
sluebnost zzena. Nese tak nklady, bez nich by se plod a uitk nedoshlo.
1288
Poivatel udruje vc ve stavu, v jakm ji pevzal, a hrad obvykl udrovac
nklady na vc vetn jej obnovy a obvyklho pojitn proti kodm. Zmen-li se
pesto dnm uvnm vci jej hodnota bez viny poivatele, nen za to poivatel
odpovdn.
1289
(1) Vlastnk me po upozornn poivatele provst na svj nklad stavebn
prce, jejich nutnost vyvolaly nhoda nebo st stavby; v takovm ppad
poivatel zaplat vlastnku platu stanovenou podle mry, jakm se povn zlepilo.
(2) Neme-li nebo nechce-li vlastnk stavebn prce provst, je poivatel
oprvnn provst je sm a po skonenm povn se domhat stejn nhrady jako
poctiv dritel.
1290
Poivatel je povinen snet stavebn prce, i kdy nejsou nutn, nestane-li se tm
jeho prvu jma, anebo nahrad-li se mu vechna koda.
1291
Vlastnk hrad poivateli nklad, jm byla vc zlepena, za stejnch podmnek,
jako by byl povinen hradit jej nezmocnnmu jednateli. Vynaloil-li poivatel
nklady ze zliby nebo pro okrasu, m poivatel stejn prva a povinnosti jako
poctiv dritel.
1292
M se za to, e vc, kdy ji poivatel obdrel, byla prostedn jakosti, ve stavu
zpsobilm k dnmu uvn a e pi n bylo ve, co je k takovmu uvn teba.
1293
Kdy skon povn, nleej plody jet neoddlen vlastnkovi. Vlastnk vak
nahrad, co na n poivatel vynaloil, podle ustanoven o poctivm driteli. Na jin
uitky m poivatel prvo podle toho, jak dlouho povn trvalo.

269

Spolen ustanoven
1294
Zd-li se uvac nebo povac prvo k zuivatelnm zastupitelnm vcem,
me uivatel nebo poivatel s vcmi nakldat podle sv libosti. Kdy jeho prvo
skon, vrt stejn mnostv vc tho druhu a jakosti.
1295
(1) Uivatel nebo poivatel jistiny uloen na rok m prvo jen na tento rok.
rok nle uivateli nebo poivateli i z jistiny, kter nsledkem njak zmny
nastoup na msto jistiny dvj.
(2) Uivatel nebo poivatel a vitel rozhoduj spolen, m-li se co s jistinou
podniknout. Nedohodnou-li se, rozhodne soud.
(3) Dlunk se dluhu zprost jen splacenm jistiny spolen viteli a tomu, kdo
je jejm uivatelem nebo poivatelem. Kad z obou, vitel i uivatel nebo
poivatel, se me domhat jen toho, aby se pro oba sloila jistina do notsk nebo
soudn schovy.
1296
Vlastnk se neme domhat na uivateli nebo poivateli, aby zajistil podstatu,
ledae j hroz nebezpe. Nebude-li jistota dna, me se vlastnk poppad
domhat vydn vci za slun odbytn.
Sluebnost bytu
1297
Je-li zzena sluebnost bytu, m se za to, e byla zzena jako sluebnost
uvn.
1298
Vlastnku nle prvo voln nakldat se vemi stmi domu, na kter se
sluebnost bytu nevztahuje, a nesm mu bt znesnadnn potebn dohled.
Pododdl 6
Znik sluebnosti
1299
(1) Sluebnost zanik trvalou zmnou, pro kterou sluebn vc ji neme
slouit panujcmu pozemku nebo oprvnn osob.
270

(2) Pi trval zmn vyvolvajc hrub nepomr mezi zatenm sluebn vci
a vhodou panujcho pozemku nebo oprvnn osoby se vlastnk sluebn vci
me domhat omezen nebo zruen sluebnosti za pimenou nhradu.
1300
(1) Dohodnou-li se strany o zruen sluebnosti zapsan ve veejnm seznamu,
zanikne sluebnost vmazem z veejnho seznamu.
(2) Dobu, na kterou byla nkomu zzena sluebnost, lze ujednat i tak, e
sluebnost zanikne, doshne-li njak jin osoba uritho vku. V takovm ppad
se m za to, e dvj smrt tto osoby nem na trvn sluebnosti vliv.
1301
Spojenm vlastnictv panujc a sluebn vci v jedn osob sluebnost nezanik.
1302
(1) Osobn sluebnost zanik smrt oprvnn osoby; pi rozen sluebnosti
i na ddice se m za to, e jimi jsou zkonn ddicov prvn tdy. Nabyla-li osobn
sluebnost prvnick osoba, trv sluebnost potud, pokud trv tato osoba.
(2) Slou-li sluebnost provozu zvodu, nezanik pevodem nebo pechodem
zvodu nebo takov jeho sti, kter bude provozovna jako samostatn zvod.
Pododdl 7
Reln bemena
1303
(1) Je-li vc zapsna do veejnho seznamu, me bt zatena relnm
bemenem tak, e doasn vlastnk vci je jako dlunk zavzn vi oprvnn
osob nco j dvat nebo nco konat.
(2) Pro tot reln bemeno lze zatit i nkolik vc.
1304
asov neomezen reln bemeno me bt zzeno jen jako vykupiteln
a podmnky vkupu mus bt pedem ureny ji pi zzen relnho bemene.
1305
Zizuje-li se reln bemeno prvnm jednnm, vznik zpisem do veejnho
seznamu.

271

 1306
Zle-li reln bemeno v opakovanm plnn, me bt zadren dvka nebo
jej nhrada poadovna jak po osob, za jejho vlastnickho prva dvka dospla,
tak od ptomnho vlastnka, avak jen z vci relnm bemenem zaten.
1307
(1) Vlastnk zaten vci se zdr veho, m by se vc zhorila k jm osoby
oprvnn z relnho bemene.
(2) Nedostauje-li vc relnmu bemeni z viny jejho vlastnka nebo pro
nedostatek, kter vyjde najevo teprve pozdji, tou mrou, jak se mlo pi jeho zzen
za to, naprav vlastnk tento stav sloenm jistoty nebo jinak, aby osoba oprvnn z
relnho bemene neutrpla jmu.
1308
O zniku relnch bemen plat obdobn ustanoven o zniku sluebnost.
Oddl 3
Zstavn prvo
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1309
(1) Pi zajitn dluhu zstavnm prvem vznikne viteli oprvnn, nespln-li
dlunk dluh dn a vas, uspokojit se z vtku zpenen zstavy do ujednan
ve, a nen-li tato ujednna, do ve pohledvky s psluenstvm ke dni zpenen
zstavy.
(2) Ujednn zakazujc zdit zstavn prvo m inky vi tet osob, jen je-li
tento zkaz zapsn do rejstku zstav podle jinho prvnho pedpisu nebo do
veejnho seznamu, anebo byl-li j znm.
1310
(1) Zstavou me bt kad vc, s n lze obchodovat.
(2) Zstavn prvo lze zdit i k vci, k n zstavnmu dlunku vznikne
vlastnick prvo teprve v budoucnu. Je-li takov vc zapsna ve veejnm seznamu
nebo v rejstku zstav, zape se k n zstavn prvo, pokud s tm vlastnk vci
souhlas.

272

 1311
(1) Zstavnm prvem lze zajistit dluh o urit vi nebo dluh, jeho vi lze
urit kdykoli v dob trvn zstavnho prva. Zstavnm prvem lze zajistit dluh
penit i nepenit, podmnn nebo i takov, kter m vzniknout teprve
v budoucnu.
(2) Zstavnm prvem lze zajistit i dluhy uritho druhu vznikajc dlunkovi
vi zstavnmu viteli v urit dob nebo i rzn dluhy vznikajc vi zstavnmu
viteli z tho prvnho dvodu.
Pododdl 2
Zastaven
1312
(1) Zstavn prvo se zizuje zstavn smlouvou. V n strany ujednaj, co je
zstavou a pro jak dluh je zstavn prvo zzeno; zajiuje-li se dluh jet
nedospl nebo vce dluh, posta ujednat, do jak nejvy ve jistiny se zajitn
poskytuje.
(2) Zstava me bt urena jednotliv, nebo jinm zpsobem tak, aby ji bylo
mon urit kdykoli v dob trvn zstavnho prva.
1313
Zstavn prvo zajiuje dluh a jeho psluenstv; je-li to zvl ujednno, pak
i smluvn pokutu.
1314
(1) Nen-li movit vc jako zstava odevzdna zstavnmu viteli, nebo osob
tet, aby ji pro zstavnho vitele opatrovala, vyaduje se pro zstavn smlouvu
psemn forma.
(2) Zstavn smlouva vyaduje formu veejn listiny,
a) je-li zstavou zvod nebo jin vc hromadn,
b) je-li zstavou nemovit vc, kter nepodlh zpisu do veejnho seznamu, nebo
c) m-li zstavn prvo k movit vci vzniknout zpisem do rejstku zstav.
1315
Zakzan ujednn
(1) Zakazuj se ujednn, podle kterch dlunk nebo zstavce nesm zstavu
vyplatit.
273

(2) Dokud zajitn dluh nedospje, zakazuje se ujednat, e

a) zstavn vitel se nebude domhat uspokojen ze zstavy,
b) vitel me zstavu zpenit libovolnm zpsobem nebo si ji za libovolnou,
anebo pedem urenou cenu me ponechat nebo
c) vitel me brt ze zstavy plody nebo uitky.
(3) Je-li zstavcem nebo zstavnm dlunkem spotebitel nebo lovk, kter je
malm nebo stednm podnikatelem, nepihl se k ujednn s obsahem uvedenm
v odstavci 2 psm. b), a ji k nmu dolo ped dosplost zajitnho dluhu nebo
i pot, co zajitn dluh dospl.
1316
Zstavn prvo k vci zapsan ve veejnm seznamu vznik zpisem v tomto
seznamu, ledae jin prvn pedpis stanov jinak.
1317
(1) Zstavn prvo k movit vci vznikne odevzdnm zstavnmu viteli.
Pod-li o to zstavce, vyd mu vitel zstavn list, v nm zstavu pope tak, aby
byla od jinch vc dostaten odliena.
(2) Odevzdn movit vci lze nahradit znamenm tak, e se vc ozna jako
zastaven. Vzniklo-li zstavn prvo oznaenm, lze se jej dovolat vi tet osob,
pokud nebyla v dobr ve; jinak se m za to, e vc oznaen nebyla.
1318
Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci tm, e
zstavce nebo zstavn vitel odevzd vc tet osob, aby ji opatrovala pro
zstavnho vitele a zstavnho dlunka. Nen-li jinak ujednno, hrad zstavce
nklady s tm spojen.
1319
(1) Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci zpisem
do rejstku zstav.
(2) Zstavn prvo k nemovit vci nezapisovan do veejnho seznamu,
k zvodu a movit vci hromadn vznikne zpisem do rejstku zstav.
(3) Zpis do rejstku zstav provede not, kter sepsal zstavn smlouvu, bez
zbytenho odkladu po uzaven zstavn smlouvy.

274

Zastaven podlu v korporaci

1320
(1) Lze-li podl v korporaci voln pevst, lze k nmu zdit i zstavn prvo; lzeli podl pevst jen za uritch podmnek, vyaduje se splnn tch podmnek pi
jeho zastaven. To neplat v ppad, e zastaven podlu spoleensk smlouva zake
nebo omez.
(2) Je-li podl pedstavovn cennm paprem, je zpsobilou zstavou jen tento
cenn papr.
1321
Ke smlouv, kterou korporace pijm do zstavy vlastn podl, se nepihl.
1322
(1) Zstavn prvo k podlu vznik zpisem do veejnho rejstku, ve kterm je
korporace zapsna.
(2) Zstavce nebo zstavn vitel oznm korporaci vznik zstavnho prva bez
zbytenho odkladu; oznmen se vak nevyaduje, dal-li pslun orgn korporace
k zastaven podlu souhlas.
1323
Je-li s podlem spojeno hlasovac prvo, me je zstavn vitel vykonvat, jen
pokud to bylo ujednno.
1324
(1) Dospje-li pohledvka, nabv zstavn vitel prvo na penit a jin
vcn plnn vyplvajc z asti na korporaci a do ve zajitnho dluhu. Tato
plnn se na hradu dluhu zapotvaj, ledae si strany ujednaj nco jinho.
(2) Popr-li osobn dlunk nebo zstavn dlunk v soudnm zen vi nebo
existenci dluhu, poskytne se plnn podle odstavce 1 bez zbytenho odkladu pot,
co o vi nebo existenci dluhu rozhodne soud; do tto doby nen v prodlen osoba,
kter m plnn poskytnout.
1325
Zstavn vitel oznm zapoet vkonu zstavnho prva vem spolenkm.
Maj-li tito spolenci k podlu pedkupn prvo, pedkupn prvo zanikne, neuplatnli je spolenci pi zpenen zstavy.

275

 1326
Bylo-li to ujednno, nabv zstavn vitel zastaven podl okamikem, kdy byl
jeho pokus o zpenen podlu pi vkonu zstavnho prva nespn. Nebylo-li
ujednno, e zstavn vitel ji tmto okamikem nabv zastaven podl, me
zstavn vitel od tohoto okamiku vykonvat spolenick prva spojen s podlem.
1327
(1) Byl-li zstavn vitel pi pokusu o zpenen podlu nespn, me se na
zstavnm dlunku domhat, aby na nho za obvyklch obchodnch podmnek
pevedl zastaven podl na hradu dluhu. Neuplatn-li zstavn vitel sv prvo do
jednoho msce ode dne, kdy byl jeho pokus o zpenen podlu nespn, jeho
prvo zanik.
(2) Nepevede-li zstavn dlunk podl zstavnmu viteli do jednoho msce
ode dne, kdy byl k tomu vyzvn, me se zstavn vitel domhat, aby obsah
smlouvy uril soud.
Zastaven cennho papru nebo zaknihovanho cennho papru
1328
(1) Zstavn prvo k cennmu papru vznikne jeho odevzdnm zstavnmu
viteli. Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k cennmu papru tm,
e zstavce nebo zstavn vitel ped cenn papr a stejnopis zstavn smlouvy tet
osob, aby pro n zstavu opatrovala.
(2) Ke vzniku zstavnho prva k cennmu papru na ad je potebn i zstavn
rubopis obsahujc doloku k zastaven nebo jin slova stejnho vznamu a
oznaen zstavnho vitele.
(3) Ujednaj-li strany, e zstavn prvo k cennmu papru na doruitele vznikne
zpisem zstavnho prva do rejstku zstav, vyaduje se odevzdn zstavy osob,
kter zstavn prvo do rejstku zstav zape, na dobu trvn zstavnho prva.
1329
(1) Je-li cenn papr ji v schov, vznikne zstavn prvo oznmenm
zstavnho vitele nebo zstavce doruenm schovateli spolen se stejnopisem
zstavn smlouvy. Od doruen oznmen plat, e je cenn papr uschovn pro
zstavnho vitele i zstavnho dlunka spolen. Ustanoven 1328 odst. 2 tm
nen doteno.
(2) Kdo uschoval cenn papr podnikatelskm zpsobem, vyzna jeho zastaven
ve sv evidenci tak, aby z n bylo zejm, kdo je zstavn vitel; ulo jej oddlen,
ledae se jedn o hromadnou schovu.
276

 1330
Nalz-li se cenn papr ji pi zastaven u tet osoby na zklad smlouvy s jeho
vlastnkem, me bt cenn papr za trvn zstavnho prva vydn zstavnmu
dlunkovi jen se souhlasem zstavnho vitele.
1331
(1) K zaknihovanmu cennmu papru vznik zstavn prvo zpisem na tu
vlastnka v pslun evidenci. Zpis provede osoba oprvnn tuto evidenci vst na
pkaz zstavnho dlunka k ti jeho tu. Pod-li pkaz zstavn vitel, osobn
dlunk nebo zstavce, zape se zstavn prvo, pokud pkazce dolo zzen
zstavnho prva.
(2) Zstavn prvo vymae z pslun evidence osoba oprvnn tuto evidenci
vst. Pod-li pkaz zstavn dlunk, osobn dlunk nebo zstavce, vymae se
zstavn prvo, pokud pkazce dolo, e nastala skutenost, kter je jinak dvodem
zniku zstavnho prva.
1332
(1) Za trvn zstavnho prva k cennmu papru me zstavn vitel
vykonvat prva spojen se zastavenm cennm paprem v rozsahu ujednanm
stranami.
(2) Na vnosy a jin penit plnn z cennho papru se pouij ustanoven
o plnn ze zastaven pohledvky, ledae se zstavn vitel tohoto prva vzd ve
prospch zstavnho dlunka.
Zastaven tu vlastnka zaknihovanch cennch papr
1333
K tu zaknihovanch cennch papr vznik zstavn prvo zpisem u tohoto
tu v pslun evidenci. Pro zpis a vmaz zstavnho prva se pouije 1331
obdobn.
1334
(1) Zstavn prvo k tu vlastnka zaknihovanch cennch papr se vztahuje
na vechny cenn papry, kter jsou na tu zapsny pi vzniku zstavnho prva, i na
cenn papry peveden na zastaven et po dobu trvn zstavnho prva.
Ustanoven upravujc zstavn prvo k jednotlivm cennm paprm plat pro cenn
papry zapsan na zastavenm tu obdobn.

277

(2) Dojde-li k pevodu cennho papru ze zastavenho tu s pedchozm

souhlasem zstavnho vitele, zanikne pevodem i zstavn prvo k tomuto cennmu
papru.
Zastaven pohledvky
1335
(1) Zastavit lze pohledvku, kterou lze postoupit jinmu. Je-li zstavou
pohledvka zstavnho dlunka za zstavnm vitelem, pohledvka a dluh
nezanikaj splynutm osoby vitele a dlunka.
(2) Zstavn prvo k pohledvce vznikne innost zstavn smlouvy, ledae je
ujednna pozdj doba, inky vi dlunku zastaven pohledvky vak zstavn
prvo nabv, a mu je zstavn dlunk oznm nebo zstavn vitel proke. To
neplat, pokud si strany ujednaly zpis zstavnho prva do rejstku zstav.
1336
(1) Ped splatnost zajitnho dluhu me dlunk plnit na zastavenou
pohledvku jen nedln zstavnmu viteli i zstavnmu dlunku. Kad z nich m
prvo dat, aby dlunk plnn uloil ve prospch jich obou do schovy u tet
osoby; nedohodnou-li se zstavn vitel a zstavn dlunk o schovateli, ur ho na
nvrh nkter ze stran soud. Dospje-li zajitn dluh, vyd schovatel zstavnmu
viteli ve potebn k jeho uspokojen.
(2) Je-li zajitn dluh splatn, m zstavn vitel prvo, aby dlunk zastaven
pohledvky plnil jen jemu; uplatn-li je, pod o tom zprvu viteli zastaven
pohledvky. Nestala-li se zastaven pohledvka jet splatnou, m zstavn vitel
prvo, aby mu byla postoupena.
1337
Pln-li se ze zastaven pohledvky penn prostedky, vyd zstavn vitel
zstavnmu dlunkovi ve, co pevyuje zajitnou pohledvku vetn psluenstv
a nklad, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo. Pln-li se jin vc, pechz
zstavn prvo na tuto vc.
1338
(1) Vyaduje-li se k splatnosti zastaven pohledvky prvn jednn vitele,
zejmna vpov nebo odstoupen od smlouvy, nevyaduje se k nmu souhlas
zstavnho vitele. Zstavn vitel se me domhat, aby vitel prvn jednal,
hroz-li ohroen jistoty.
(2) Vyaduje-li se prvn jednn dlunka, m takov prvn jednn inky,
pokud bylo oznmeno i zstavnmu viteli.
278

 1339
(1) Bylo-li zstavn prvo ujednno k pohledvce z tu, m zstavn vitel
prvo pikzat tomu, kdo et vede, aby mu vyplatil zstatek na tu do ve
zajitnho dluhu, pokud mu oznm vi a splatnost zajitnho dluhu.
(2) Ustanoven jinho prvnho pedpisu, kter vyluuje nebo omezuje pouit
pohledvek z tu, nejsou odstavcem 1 dotena.
1340
Ustanoven 1336 a 1338 se pouij, neujednaj-li strany nco jinho. Ujedn-li
se, e vitel potebuje k vpovdi nebo jinmu prvnmu jednn souhlas zstavnho
vitele, me se vitel domhat udlen souhlasu, hroz-li ohroen jistoty.
1341
Budouc zstavn prvo
(1) M-li se stt zstavou vc, k n m zstavnmu dlunku vzniknout zstavn
prvo teprve v budoucnu, vznikne zstavn prvo nabytm vlastnickho prva
zstavnm dlunkem.
(2) Vyaduje-li se ke vzniku zstavnho prva zpis do veejnho seznamu nebo
do rejstku zstav a bylo-li tam zapsno budouc zstavn prvo, vznikne zstavn
prvo nabytm vlastnickho prva zstavnm dlunkem.
1342
Zstavn prvo z rozhodnut orgnu veejn moci
Zizuje-li se zstavn prvo rozhodnutm orgnu veejn moci, vznik zstavn
prvo vykonatelnost rozhodnut, ledae je v nm stanovena doba pozdj. Je-li jinak
ke vzniku zstavnho prva potebn zpis do rejstku zstav nebo do zvltnho
veejnho seznamu, zstavn prvo se tam zape.
1343
Zastaven ciz vci
(1) Zstavce me dt jako zstavu ciz vc jen se souhlasem vlastnka.
(2) D-li zstavce jako zstavu ciz movitou vc bez souhlasu vlastnka, vznikne
zstavn prvo, je-li vc odevzdna zstavnmu viteli a ten ji pijme v dobr ve,
e zstavce je oprvnn vc zastavit.
(3) M-li nkdo k zastavovan vci vcn prvo nesluiteln se zstavnm
prvem, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn.
279

 1344
Zastav-li zstavce ciz movitou vc v zastavrenskm zvodu a nejedn-li se
o vc, kterou vlastnk zstavci svil, m vlastnk vi provozovateli zastavrenskho
zvodu prvo na vydn vci, pokud proke, e vc pozbyl ztrtou nebo inem
povahy myslnho trestnho inu. Provozovatel zastavrenskho zvodu nem prvo
poadovat po vlastnku, aby mu ped vydnm vci zaplatil stku vyplacenou
zstavci ani pirostl roky.
1345
Vespoln zstavn prvo
Pro t dluh lze zastavit vespolek i nkolik vc. Zajiuje-li t dluh nkolik
samostatnch zstav, me se zstavn vitel uspokojit z kterkoli z nich, anebo ze
vech zstav.
Pododdl 3
Rozsah zstavnho prva
1346
(1) Zstavn prvo se vztahuje na zstavu, na jej prstek i psluenstv, ledae
zstavn smlouva ur nco jinho. Z plod a uitk se zstavn prvo vztahuje jen na
ty, kter nejsou oddleny.
(2) Je-li zastavena pohledvka, nle zstavnmu viteli i kad prvo, kter
pohledvku zajiuje.
1347
Pi zastaven hromadn vci se zstavn prvo vztahuje na zstavcovy jednotliv
vci nleejc k zstav a j slouc, a jsou kdekoli. Zstavn prvo se vztahuje na
kadou jednotlivou vc, kter k hromadn vci pibude, a zanikne ke kad
jednotliv vci, kter se od hromadn vci odlou.
1348
Ujedn-li se za trvn zstavnho prva k hromadn vci samostatn zstavn
prvo k jednotliv vci, kter nle k zstav, zstavn prvo nevznikne. Vzniklo-li
k jednotliv vci zstavn prvo dve, ne k hromadn vci pibyla, nebo ne byla
hromadn vc zastavena, pouij se ustanoven o poad zstavnho prva.

280

 1349
Na trvn a rozsah zstavnho prva k cennmu papru nem vliv ani vmna
zastavenho cennho papru emitentem zstavnmu dlunkovi za jin cenn papr,
ani pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr nebo pemna
zaknihovanho cennho papru na cenn papr. Vzejde-li z vmny nebo pemny
cenn papr na ad, opat ho zstavnm rubopisem emitent ped vydnm cennho
papru osob oprvnn mt cenn papr u sebe.
1350
(1) Pemn-li se zstava v novou vc, zat zstavn prvo i vc novou.
(2) Spoj-li se zstava s jinou vc, m zstavn vitel prvo na obnoven
pedelho stavu na nklady zstavnho dlunka. Nen-li to mon, zat zstavn
prvo celou vc, avak jen do hodnoty zstavy v dob spojen. Byla-li zstava
ocenna, m se za to, e cenu zstavy uruje ve ocenn.
1351
Pi rozdlen zastaven vci zat zstavn prvo vechny vci vznikl
rozdlenm.
1352
Spoj-li se dv zstavy, hled se na to pro ely zstavnho prva, jako by ke
spojen nedolo; to neplat, pokud spojen zstavy zajiuj splnn tho dluhu.
Pododdl 4
Prva a povinnosti ze zstavnho prva
1353
Zstavn dlunk se zdr veho, m se zstava zhoruje na kor zstavnho
vitele. Stane-li se inem zstavnho dlunka dostaten jistota zstavnho vitele
nedostatenou nebo sn-li se nedostaten jistota, zstavn dlunk ji pimen
dopln.
1354
(1) Je-li zstava pojitna a nastane-li pojistn udlost, pln pojiovna z pojistn
smlouvy zstavnmu viteli, proke-li zstavn vitel pojiovn vas, e na vci
vzne jeho zstavn prvo, anebo oznm-li j to vas zstavce nebo zstavn dlunk.
(2) Zstavn vitel m prvo zadret plnn z pojistn smlouvy a uspokojit se
z nho, nebude-li jeho pohledvka dn a vas splnna, ledae je ujednno jinak. Co
281

pevyuje pohledvku vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m zstavn

vitel prvo, vyd zstavn vitel zstavnmu dlunkovi.
1355
Je-li zstava penechna k uvn jinmu bez souhlasu zstavnho vitele,
nem to vi zstavnmu viteli prvn inky. To neplat, ujednaj-li strany, e
souhlasu nen teba.
1356
(1) Zstavn vitel, jemu byla zstava odevzdna, je oprvnn ji mt u sebe po
celou dobu trvn zstavnho prva. Je povinen peovat o ni jako dn hospod
a m proti zstavci prvo na nhradu nklad s tm spojench jako poctiv dritel.
(2) Zstavn vitel me zstavu uvat jen se souhlasem zstavnho dlunka
a zpsobem pro zstavnho dlunka nekodnm; je-li zstavn vitel v dobr ve,
e zstavce je zstavnm dlunkem, posta souhlas zstavce. Nen-li jinho
ujednn, zapote se prospch ze zstavy na nhradu nklad podle odstavce 1.
1357
Byla-li zastaven vc odevzdna tet osob k opatrovn, tato osoba nesm
zstavu uvat nebo umonit jej uit jinmu, ani ji odevzdat jin osob; uin-li tak,
odpovd i za nhodu, kter by zstavu u n nebyla postihla.
1358
Zmn-li se podstatn skutenost zapsan o zstavnm prvu v rejstku zstav
nebo ve veejnm seznamu a neukld-li jin prvn pedpis povinnost podat o
proveden zmny zpisu jin osob, pod proveden zmny zpisu bez zbytenho
odkladu ten, koho se zmna tk; nelze-li ho urit, pod o proveden zmny zpisu
zstavn vitel. M-li tuto povinnost vce osob, posta, spln-li ji alespo jedna z
nich.
Pododdl 5
Vkon zstavnho prva
1359
(1) Jakmile je zajitn dluh splatn, me se zstavn vitel uspokojit
zpsobem, o nm se dohodl se zstavcem, poppad zstavnm dlunkem,
v psemn form, jinak z vtku zpenen zstavy ve veejn drab nebo
z prodeje zstavy podle jinho zkona. Je-li zstavou cenn papr pijat
k obchodovn na evropskm regulovanm trhu, prod se na tomto trhu nebo i mimo
tento trh nejmn za cenu urenou evropskm regulovanm trhem.
282

(2) Zstavn vitel m vi zstavci prvo na nhradu nutnch nklad

vynaloench pi vkonu zstavnho prva.
1360
Bylo-li ujednno, e zstavn vitel me zstavu prodat jinm zpsobem ne
ve veejn drab, zavazuje to i prvnho nstupce zstavnho dlunka. Zstavn
dlunk upozorn pi pevodu zstavy nabyvatele na vitelovo prvo prodat zstavu
takovm zpsobem.
1361
Je-li proti dlunku zapoteb zvltnch kon, aby pohledvka dospla, mus
bt tyto kony pi rozdlnosti v osob osobnho a zstavnho dlunka nameny
i proti zstavnmu dlunku, aby se zstavn vitel mohl ze zstavy uspokojit.
1362
(1) Zapoet vkonu zstavnho prva oznm zstavn vitel v psemn form
zstavnmu dlunkovi; v oznmen uvede, jak se ze zstavy uspokoj.
(2) Je-li zstavn prvo zapsno ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav,
zajist zstavn vitel zpis zapoet vkonu zstavnho prva tak v tomto rejstku.
1363
Bylo-li zapoet vkonu zstavnho prva oznmeno zstavnmu dlunku, nesm
bez souhlasu zstavnho vitele zstavu zcizit. Poruen zkazu se nedotk prv
nabyvatele, na nho zstavce pevedl vlastnick prvo k vci v rmci bnho
obchodnho styku pi svm podnikn, ledae nabyvatel vdl nebo z okolnost musel
vdt, e s vkonem zstavnho prva bylo zapoato.
1364
(1) Zstavn vitel me zstavu zpenit nejdve po uplynut ticeti dn pot,
co zapoet vkonu zstavnho prva zstavnmu dlunkovi oznmil.
(2) Bylo-li zapoet vkonu zstavnho prva zapsno do veejnho seznamu
nebo do rejstku zstav a pot, co zstavn vitel zapoet vkonu zstavnho prva
zstavnmu dlunku oznmil, b lhta ticeti dn a ode dne zpisu do veejnho
seznamu nebo do rejstku zstav.
(3) Byla-li ped oznmenm ujednna lhta krat, nepihl se k tomu.
1365
(1) Ujedn-li se, e zstavn vitel me zstavu prodat jinm zpsobem ne ve
veejn drab, je povinen postupovat pi prodeji s odbornou p v zjmu svm
283

i v zjmu zstavnho dlunka tak, aby zstavu prodal za cenu, za kterou lze
srovnatelnou vc obvykle prodat za srovnatelnch okolnost na danm mst
a v danm ase. Poru-li zstavn vitel tuto povinnost, nedotk se to prv tetch
osob nabytch v dobr ve.
(2) Ujedn-li se, jak zstavn vitel zstavu zpen, me vitel kdykoli
bhem vkonu zstavnho prva jeho zpsob zmnit tak, e zstavu prod ve veejn
drab nebo e ji zpen podle jinho zkona. Zmnu zpsobu vkonu zstavnho
prva vitel zstavnmu dlunkovi vas v psemn form oznm.
1366
Pod-li o to zjemce o nabyt zastaven vci nebo draebnk, proke mu
zstavn vitel, e zapoet vkonu zstavnho prva oznmil zstavnmu dlunku.
1367
(1) Zstavn dlunk strp vkon zstavnho prva, vyd zstavnmu viteli
zstavu i s listinami potebnmi k pevzet, prodeji a uvn a poskytne mu dal
potebnou souinnost. M-li zstavu nebo listiny u sebe tet osoba, m stejnou
povinnost.
(2) Kdo m zstavu u sebe, zdr se veho, m by se hodnota zstavy zmenila;
k bnmu opoteben se nepihl.
1368
(1) Z vtku zpenen zstavy se hrad pohledvka vetn psluenstv
a nklad, na jejich nhradu m zstavn vitel prvo. Byl-li zajitn nepenit
dluh, m se za to, e viteli nle penit plnn do ve obvykl ceny pohledvky
v dob vzniku zstavnho prva; to plat i tehdy, je-li psluenstv zajitnho dluhu
nepenit.
(2) hradou pohledvky ze zpenen zstavy vznikaj zstavnmu dlunku
stejn prva, jako by dluh splnil sm.
1369
Zstavn vitel pod zstavnmu dlunkovi bez zbytenho odkladu po
zpenen zstavy v psemn form zprvu, ve kter uvede daje o prodeji zstavy
a nkladech s nm spojench, jako i o jinch nkladech, na jejich nhradu m
zstavn vitel prvo, o vtku z prodeje a jeho pouit.
1370
Osobn dlunk zaplat, eho se nedostv, neutr-li se pi zpenen zstavy
tolik, co in pohledvka. Zstavnmu dlunku nle, o se utr vce.
284

Pododdl 6
Vkon zstavnho prva pi vce zstavnch vitelch
1371
(1) Vzne-li na zstav vce zstavnch prv, stanov se jejich poad podle doby
vzniku zstavnho prva. M-li bt vznik zstavnho prva zapsn ve veejnm
seznamu, rozhoduje pro poad okamik podn nvrhu na proveden zpisu.
(2) Je-li zstavou vc, k n m zstavci vzniknout vlastnick prvo teprve
v budoucnu, stanov se poad zstavnch prv podle doby uzaven zstavn
smlouvy; zapisuje-li se budouc zstavn prvo do rejstku zstav nebo do veejnho
seznamu, rozhoduje poad, v nm byly nvrhy na proveden zpisu podny.
(3) Vzne-li na movit vci vce zstavnch prv, uspokoj se prvo zstavnho
vitele zapsan v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu podle poad zpisu
pednostn ped prvem vzniklm jinm zpsobem. Prvo vznikl odevzdnm
zstavy zstavnmu viteli nebo tet osob se uspokoj pednostn ped prvem
vzniklm oznaenm vci znamenm.
1372
(1) Vznikne-li na zstav vce zstavnch prv, mohou si zstavn vitel
v psemn form ujednat jejich poad. Ujednn je vi tetm osobm inn od
zpisu do rejstku zstav, nebo do veejnho seznamu, vyaduje-li se ke vzniku
zstavnho prva zpis do takovho seznamu. Proveden zpisu navrhnou spolen
vichni zstavn vitel, kte si poad zstavnch prv ujednali.
(2) Maj-li bt ujednnm zkrcena prva zstavnho vitele, kter na ujednn
nepistoupil, nem to vi nmu prvn inky.
1373
(1) Zstavn vitel oznm zapoet s vkonem zstavnho prva tak tm
zstavnm vitelm, kterm nle prvo na uspokojen v poad pedchzejcm
jeho poad. Ustanoven 1362 plat obdobn.
(2) Zstavn vitel me zpenit zstavu nejdve po uplynut ticeti dn od
oznmen vem zstavnm vitelm podle odstavce 1. To neplat, oznm-li mu
v tto lht zstavn vitel, ktermu nle prvo na uspokojen v poad
pedchzejcm jeho poad, e sm zapon s vkonem svho zstavnho prva;
nezapone-li tento vitel s vkonem svho zstavnho prva bez zbytenho
odkladu, k jeho oznmen se nepihl.

285

 1374
(1) Vykon-li zstavn vitel zstavn prvo, kter je prvn v poad rozhodnm
pro uspokojen zstavnch prv (dle jen pednostn zstavn vitel), pechz
zstava na nabyvatele nezaten dalmi zstavnmi prvy.
(2) Pevyuje-li vtek z prodeje zstavy pohledvku vetn psluenstv
a nklad, na jejich nhradu m prvo, ulo pednostn zstavn vitel pebytek do
soudn schovy ve prospch vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn
prvo, a zstavnho dlunka, nedohodne-li se s nimi jinak.
(3) Z pebytku budou vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn
prvo, uspokojeni podle poad rozhodujcho pro uspokojen zstavnch prv.
Co zbude, vyd se zstavnmu dlunkovi.
1375
(1) Vykon-li zstavn prvo jin zstavn vitel ne pednostn, pechz na
nabyvatele zstava zaten zstavnmi prvy tch zstavnch vitel, jejich prvo
na uspokojen pedchz jeho poad. O pechodu zstavy vetn zaten tento
zstavn vitel nabyvatele zstavy vas pou.
(2) Zstavn vitel, kter vykonv sv zstavn prvo, a nabyvatel zstavy
zajist zpis zmny v osob zstavnho dlunka v rejstku zstav nebo ve veejnm
seznamu, vyaduje-li se takov zpis ke vzniku zstavnho prva, jinak kodu tm
zpsobenou nahrad.
(3) O prvech zstavnch vitel, jejich prvo na uspokojen nsleduje po
poad vitele, kter vykonv zstavn prvo podle odstavce 1, plat obdobn
1374.
Pododdl 7
Znik zstavnho prva
1376
Zanikne-li zajitn dluh, zanikne i zstavn prvo.
1377
(1) Zstavn prvo zanikne, ale pohledvka trv,
zanikne-li zstava,
vzd-li se zstavn vitel zstavnho prva,
vrt-li zstavn vitel zstavu zstavci nebo zstavnmu dlunkovi,
slo-li zstavce nebo zstavn dlunk zstavnmu viteli cenu zastaven vci,
nebo
e) uplyne-li doba, na ni bylo zstavn prvo zzeno.
a)
b)
c)
d)

286

(2) inky podle odstavce 1 nastanou i v ppad, e dal osoba nabyla

k zastaven vci vlastnick prvo v dobr ve, e vc nen zaten zstavnm
prvem. To neplat, je-li zstavn prvo zapsno v rejstku zstav nebo ve veejnm
seznamu.
(3) Nejsou-li vc a zstavn prvo zapsny ve veejnm seznamu, nastanou
inky podle odstavce 1 i v ppad, e zstava, poppad jej st, byla pevedena
a) a zstavn smlouva uruje, e zstavu nebo jej st lze pevst bez zaten
zstavnm prvem, nebo
b) v rmci bnho obchodnho styku pi podnikn zcizitele.
1378
Je-li zstavn prvo zapsno do rejstku zstav nebo do veejnho seznamu i po
svm zniku, jedn se o zvadu vznouc na zstav.
1379
(1) Zaniklo-li zstavn prvo zapsan do rejstku zstav, pod zstavn vitel
bez zbytenho odkladu o jeho vmaz a zstavn prvo se vymae. To plat
i v ppad, e zstavn prvo bylo zapsno do veejnho seznamu, ledae si strany
ujednaly, e zstavn vitel o vmaz zstavnho prva nepod nebo vlastnk
podal o zpis uvolnnho zstavnho prva.
(2) Zstavn dlunk m prvo podat dost o vmaz zstavnho prva;
nezaniklo-li zstavn prvo uplynutm doby, vymae se z rejstku zstav nebo
z veejnho seznamu, proke-li zstavn dlunk znik zstavnho prva listinou
potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou veejnou
listinou. Nepotvrd-li zstavn vitel zstavnmu dlunkovi na jeho dost znik
zstavnho prva, nahrad kodu z toho vzniklou.
Pododdl 8
Prva vlastnka pi uvolnn zstavy
1380
Uvoln-li se zstava znikem zstavnho prva a nen-li ve veejnm seznamu
zpis o zstavnm prvu jet vymazn, povauje se zstavn prvo za uvolnn
a vlastnk vci me spojit uvolnn zstavn prvo s jinm dluhem, kter
nepevyuje pvodn dluh.
1381
Pod-li o to vlastnk, zape se do veejnho seznamu, e je zstavn prvo
uvolnn a e zajitn pvodnho dluhu pominulo, proke-li znik zstavnho prva
287

listinou potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou

veejnou listinou. Nezajist-li vlastnk uvolnnm zstavnm prvem jin dluh do
deseti let od zpisu uvolnn zstavnho prva, jeho prvo uinit tak zanik.
1382
Bylo-li do veejnho seznamu zapsno uvolnn zstavnho prva, lze je ped
uplynutm deseti let vymazat jen spolen se zstavnm prvem.
1383
Nezajistil-li vlastnk uvolnnm zstavnm prvem nov dluh, nepihl se po
zpenen zstavy k uvolnnmu zstavnmu prvu pi rozdlen vtku.
1384
Zave-li se vlastnk pi zzen zstavnho prva nebo pozdji, e zstavnm
prvem zapsanm ve vhodnjm poad nezajist nov dluh, a bude-li to ve
veejnm seznamu zapsno, nelze uvolnnm zstavnm prvem zajistit nov dluh,
dokud trv zstavn prvo pro vitele, v jeho prospch se vlastnk zavzal.
Pododdl 9
Zmna zstavnho prva
1385
Bylo-li zstavn prvo zapsno do veejnho seznamu, me vlastnk vci dat,
aby v poad zstavnho prva vznoucho na vci a k zajitn dluhu, kter
nepevyuje pvodn dluh, bylo zapsno zstavn prvo pod podmnkou, e do roka
po zpisu novho zstavnho prva bude star zstavn prvo vymazno.
1386
O vmaz starho zstavnho prva me dat vlastnk vc nebo vitel, v jeho
prospch m bt nov zstavn prvo zzeno. Neuin-li tak s spchem do roka,
zanikne nov zstavn prvo uplynutm tto doby. Pslun orgn veejn moci nov
zstavn prvo vymae i bez nvrhu spolu se vemi zpisy, kter se k nmu vztahuj.
1387
Vzne-li na starm zstavnm prvu jin prvo nebo omezen zapsan ve
veejnm seznamu, lze nov zstavn prvo do tohoto seznamu zapsat pod
podmnkou, e zvada bude vymazna, nebo se souhlasem stran pevedena na
zstavn prvo nov.

288

 1388
Zave-li se vlastnk pi zzen zstavnho prva nebo pozdji, e neumon
zpis novho zstavnho prva namsto starho, a bude-li to ve veejnm seznamu
zapsno, nelze star zstavn prvo v nov pemnit.
1389
M-li bt nov zstavn prvo zapsno namsto nkolika zstavnch prv
zapsanch v poad pmo za sebou, pouij se ustanoven tohoto pododdlu
pimen.
Pododdl 10
Podzstavn prvo
1390
(1) Podzstavn prvo vznik zastavenm pohledvky, kter svd zstavn
prvo.
1391
(1) Souhlas zstavnho dlunka nen k zastaven pohledvky potebn.
Podzstavn prvo vi nmu nabv ink,
a) bylo-li mu dorueno oznmen o jeho vzniku, nebo
b) je-li zstavou vc, k n vznik zstavn prvo zpisem do rejstku zstav nebo
zvltnho veejnho seznamu, zpisem do tohoto seznamu; tmto zpisem
podzstavn prvo vznik.
(2) Oznmen podle odstavce 1 me uinit podzstavce, nebo podzstavn
vitel; ten vak mus vznik podzstavnho prva podzstavnmu dlunkovi
prokzat.
1392
Podzstavce se nezbav povinnost podle 1353 pednm vci podzstavnmu
viteli.
1393
Podzstavn vitel se me domhat uspokojen z podzstavy msto
podzstavce, jakmile je dluh zajitn podzstavnm prvem splatn.
1394
Na podzstavn prvo se pimen pouij ustanoven o prvu zstavnm.
289

Oddl 4
Zadrovac prvo
1395
(1) Kdo m povinnost vydat ciz movitou vc, kterou m u sebe, me ji ze sv
vle zadret k zajitn splatnho dluhu osoby, j by jinak ml vc vydat.
(2) Zajistit zadrovacm prvem lze i nesplatn dluh,
a) nezajist-li dlunk dluh jinak, a jej podle smlouvy nebo podle zkona zajistit
ml,
b) prohls-li dlunk, e dluh nespln, nebo
c) stane-li se jinak zejmm, e dlunk dluh nespln nsledkem okolnosti, kter
u nho nastala a kter viteli nebyla ani nemohla bt znma pi vzniku dluhu.
1396
(1) Zadret ciz vc nesm ten, kdo ji m u sebe neprvem, zejmna zmocnil-li
se j nsiln nebo lst.
(2) Zadret ciz vc nesm ani ten, komu bylo uloeno, aby s n naloil
zpsobem nesluitelnm s vkonem zadrovacho prva; to neplat, ml-li vc u sebe
v dob zahjen insolvennho zen, ve kterm se e padek nebo hrozc padek
dlunka.
1397
(1) Kdo zadrel ciz vc, vyrozum dlunka o jejm zadren a jeho dvodu. Mli vitel vc u sebe na zklad smlouvy uzaven v psemn form, vyaduje
i vyrozumn psemnou formu.
(2) Vitel je povinen peovat o zadrenou vc jako dn hospod a m proti
dlunku prvo na nhradu nklad jako dn dritel. Uvat zadrenou vc me
vitel jen se souhlasem dlunka a zpsobem pro dlunka nekodnm. Nen-li
jinho ujednn, zapote se prospch z vci na nhradu nklad podle odstavce 1.
1398
Viteli, kter zajistil svou pohledvku zadrovacm prvem, nle z vtku
zpenen zadren vci pednostn uspokojen ped jinm vitelem, a to i vitelem
zstavnm. Pro zpenen zadren vci vitelem plat obdobn 1359.
1399
Zadrovac prvo zanik
a) znikem zajitnho dluhu nebo zadren vci,
290

b) vzd-li se vitel zadrovacho prva jednostrann i ujednnm s vlastnkem

zadren vci,
c) dostane-li se vc trvale z moci vitele, nebo
d) d-li se viteli dostaten jistota.
Dl 6
Sprva cizho majetku
Oddl 1
Veobecn ustanoven o sprv cizho majetku
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1400
(1) Kad, komu je svena sprva majetku, kter mu nepat, ve prospch
nkoho jinho (dle jen beneficient), je sprvcem cizho majetku.
(2) M se za to, e sprvce prvn jedn jako zstupce vlastnka.
1401
(1) Sprvce pln sv povinnosti osobn. Na jinou osobu me penst svou
psobnost nebo se dt jinak zastoupit jen pi jednotlivm prvnm jednn; pitom je
povinen takovou osobu peliv vybrat a dt j dostaten pokyny.
(2) D-li se sprvce neoprvnn zastoupit jinou osobou nebo pov-li jinou
osobu neoprvnn vkonem sv psobnosti, je beneficientovi odpovdn s touto
osobou spolen a nerozdln ze veho, co uinila.
1402
(1) M se za to, e sprvci nle obvykl odmna podle povahy jeho slueb.
(2) Kdo spravuje ciz majetek bez prvnho dvodu, nem prvo na odmnu.
1403
Zisk a nklady sprvce rozdl mezi beneficienty podle stanov i jin smlouvy,
jinak co nejspravedlivji se zetelem k povaze a pedmtu sprvy a k okolnostem
jejho vzniku se zetelem k obecnm zvyklostem. Nelze-li stanovit jin pomr pro
rozdlen zisku a nklad mezi beneficienty, plat, e jsou tyto podly stejn.

291

 1404
Vyaduje-li se k uritmu jednn beneficientv souhlas, me jej nahradit svm
rozhodnutm soud, pokud je beneficient neznm nebo pokud nelze beneficientovo
stanovisko vas zjistit. To plat i v ppad, e beneficient odmt souhlas udlit, ani
pro to m spravedliv dvod.
Pododdl 2
Prost sprva cizho majetku
1405
Kdo vykonv prostou sprvu cizho majetku, in ve, co je nutn k jeho
zachovn.
1406
Sprvce uplatuje pi prost sprv vechna prva tkajc se spravovanho
majetku a dn s nm hospoda. Sprvce nesm bez souhlasu beneficienta zmnit
el spravovanho majetku.
1407
Spravuje-li sprvce penn prostedky, mus je vynaloit obezetn. Bylo-li
nco ze spravovanho majetku vynaloeno uritm zpsobem dve, me sprvce
zvolen zpsob pozdji zmnit.
1408
(1) Sprvce me ze spravovanho majetku nco zcizit, je-li to v zjmu
zachovn hodnoty, podstaty a elu spravovanho majetku nebo je-li to nutn
k zaplacen dluh s tmto majetkem spojench; jinak jen za protiplnn. Za stejnm
elem me sprvce spravovan majetek zastavit nebo jinak pout jako jistotu.
K tmto prvnm jednnm mus sprvci udlit souhlas beneficient.
(2) Souhlas k zcizen majetku sprvce nepotebuje, hroz-li mu rychl zkza
nebo je-li pravdpodobn, e rychle ztrat na hodnot.
Pododdl 3
Pln sprva cizho majetku
1409
Komu je svena pln sprva cizho majetku, db o jeho rozmnoen a uplatnn
v zjmu beneficienta.
292

 1410
Sprvce me se spravovanm majetkem init cokoli, co je nutn a uiten.
Oddl 2
Pravidla sprvy
Pododdl 1
Povinnosti sprvce vi beneficientovi
1411
Sprvce cizho majetku vykonv svou psobnost a pln povinnosti s p
dnho hospode.
1412
(1) Je-li beneficient vce, a souasn nebo nsledn, mus sprvce jednat vi
vem nestrann a brt ohled na jejich pslun prva.
(2) Je-li sprvce sm beneficientem, mus brt na sv zjmy stejn zetel jako na
zjmy ostatnch beneficient a vykonvat svou psobnost ve spolenm zjmu.
1413
Nejedn-li se o zjem nebo prvo plynouc z prvnho jednn, ze kterho sprva
vznikla, mus sprvce beneficientovi a osob, kter dohl na sprvu majetku nebo
na zjem beneficienta, bez zbytenho odkladu oznmit
a) kad svj zjem pi podnikn nebo innosti sledujc majetkov prospch,
kter by se mohl ocitnout v rozporu se zjmem beneficienta, a
b) kad sv prvo, kter by mohl uplatnit vi beneficientovi nebo ohledn
spravovanho majetku.
1414
Sprvce vede spolehliv zznamy o spravovanm majetku a nesm smsit svj
vlastn majetek s majetkem pod svou sprvou.
1415
(1) Sprvce se me stt stranou smlouvy tkajc se spravovanho majetku,
smluvn nabt prvo na tento majetek nebo nabt prvo vi beneficientovi jen se
souhlasem beneficienta.

293

(2) Sprvce me uvat spravovan majetek nebo informace zskan pi sprv

k vlastnmu prospchu jen se souhlasem beneficienta, ledae monost takovho uit
uruj stanovy i jin smlouva nebo stanov-li tak zkon.
1416
Sprvce me bezplatn pevst sven majetek jen tehdy, je-li to pmo
v povaze sprvy, nebo jedn-li se o majetek nepatrn hodnoty, jeho se sprvce
zbavuje v zjmu beneficienta i ve shod s elem sprvy.
1417
Sprvce nehrad kodu na majetku vyvolanou vy moc, strnutm nebo jinm
pirozenm vvojem a bnm opotebenm pi dnm uvn.
1418
Soud me pi uren nhrady kody sprvci rozsah nhrady snit jen se
zetelem k okolnostem, za nich byla sprva pijata, anebo pokud sprvce vykonv
sprvu bezplatn, ppadn je-li sprvce nezletil nebo je-li jeho svprvnost
omezena.
Pododdl 2
Povinnosti sprvce a beneficienta vi tetm osobm
1419
(1) Sprvci nevznik osobn povinnost ze zvazku, kter ujednal s jinou osobou
na et beneficienta. To plat i v ppad, je-li zjevn, e sprvce jedn na et
svenskho fondu.
(2) Jedn-li sprvce pi vkonu sv psobnosti na et beneficienta vlastnm
jmnem, je zavzn spolen s beneficientem; po beneficientovi lze vak dat
plnn jen ze spravovanho majetku. To plat i v ppad, e sprvce jednal na et
svenskho fondu, tebae to nebylo zjevn.
1420
Pekro-li sprvce svoji psobnost, je ze svho jednn osobn zavzn.
Spolhala-li vak tet osoba v dobr ve na dn vkon sprvcovy psobnosti,
nebo potvrdil-li beneficient, by i jen mlky, prvn jednn sprvce, jsou sprvce
a beneficient zavzni spolen a nerozdln, avak po beneficientovi lze dat
plnn jen ze spravovanho majetku.

294

 1421
Sprvce pekro svou psobnost, vykonv-li ji sm, a ji ml vykonvat
spolen s dal osobou; to neplat, byl-li tmto postupem zskn pro spravovan
majetek vt prospch, ne co m bt z nho vydno.
1422
Pedstr-li svprvn tet osob, e jin osoba je sprvcem jeho majetku,
vznikaj ze smlouvy uzaven v dobr ve s touto jinou osobou stranm stejn
povinnosti, jako by majetek pedstrajcho byl pod sprvou.
Pododdl 3
Invent, jistota a pojitn
1423
(1) Sprvce sestav invent, d jistotu za dn vkon sprvy nebo pojist
sven majetek, ur-li tak stanovy i jin smlouva nebo stanov-li tak zkon.
(2) Na nvrh beneficienta nebo jin osoby, kter m na tom prvn zjem, soud
me uloit sprvci povinnost podle odstavce 1 pi uven hodnoty spravovanho
majetku, postaven stran a dalch okolnost ppadu. Nvrhu nelze vyhovt,
odporuje-li to smlouv o zzen sprvy uzaven mezi sprvcem a beneficientem.
1424
(1) Je-li sprvce povinen sestavit invent, uvede v nm vrn a pesn seznam
jmn zahrnutho do sprvy vetn seznamu vznamnch doklad.
(2) Vci osobn poteby zahrnut do invente lze popsat jen obecn, ledae jsou
mezi nimi vci hodnoty nikoli nepatrn.
1425
M se za to, e majetek popsan v inventi je ke dni sestaven invente
v dobrm stavu.
1426
Invent sprvce doru tomu, kdo ho sprvou povil, beneficientovi a osob,
o n to bylo ujednno nebo zkonem stanoveno. Beneficient nebo jin osoba, kter
m na tom prvn zjem, m prvo namtnout nesprvnost invente v jakkoli jeho
poloce nebo dat sestaven novho invente.

295

 1427
(1) Sprvce je oprvnn pojistit spravovan majetek na nklady beneficienta
proti bnm rizikm.
(2) Sprvce m prvo pojistit svou majetkovou odpovdnost ze sprvy na
nklady beneficienta, vykonv-li sprvu bezplatn.
Pododdl 4
Spolen sprva
1428
Nkolik sprvc povench spolenou sprvou rozhoduje a jedn vtinou
hlas, ledae smlouva ur nebo zkon stanov jinak. M se za to, e kad ze
spolench sprvc m jeden hlas.
1429
(1) Nemohou-li spolen sprvci jednat podle 1411 pro pekku zpsobenou
prvn udlost, pro soustavnou neinnost i soustavn odpor nkterho sprvce,
anebo z jinho podobnho dvodu, mohou ostatn sprvci rozhodovat a jednat
samostatn v zleitostech potebnch k udren souasnho stavu. V jinch
zleitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu.
(2) Trv-li stav podle odstavce 1, me soud rozhodnout na nvrh osoby, kter
na tom m prvn zjem, e sprvci mohou rozhodovat a jednat jinm zpsobem, ne
stanov 1428, e nkter ze sprvc bude mt rozhodujc hlas, nebo rozhodnout
o dalm vkonu sprvy jinm zpsobem pimenm okolnostem ppadu.
1430
Ze spolen sprvy jsou sprvci zavzni spolen a nerozdln, ledae zkon
stanov jinak.
1431
(1) Nesdl-li nkter ze spolench sprvc ostatnm sprvcm bez prodlen, e
s rozhodnutm nesouhlas, a neoznm-li to bez zbytenho odkladu beneficientovi,
m se za to, e rozhodnut schvlil.
(2) Pijali-li spolen sprvci rozhodnut v neptomnosti nkterho z nich, m se
za to, e neptomn rozhodnut schvlil, pokud svj nesouhlas neoznmil ostatnm
sprvcm a beneficientovi bez zbytenho odkladu pot, co se o rozhodnut
dozvdl.

296

Pododdl 5
Obezetn investice
1432
Sprvce rozhoduje o investicch se zetelem k vnosu a pedpokldanmu zisku;
je-li to mon, rozvrhne investin riziko tak, aby doshl takovho pomru mezi
pevnm pjmem a pohyblivmi vnosy, kter rozumn odpovd hospodskm
podmnkm.
1433
Sprvci se zakazuje nabt pro beneficienta vce ne 5 % akci tho emitenta.
Sprvci se rovn zakazuje nabt pro beneficienta akcii, dluhopis nebo jin
dlunick cenn papr osoby, kter poruila povinnost platit z cennho papru vnos;
takov osob sprvce nesm ani poskytnout vr.
1434
Sprvce me uloit spravovan penn prostedky na et u banky, zahranin
banky nebo spoitelnho a vrnho drustva s monost jejich vbru na podn
nebo do ticeti dn.
1435
Investici vynaloenou dve, ne se ujal sprvy, me sprvce udrovat, tebae
nebyla obezetn.
Pododdl 6
Vytovn
1436
(1) Sprvce pedlo beneficientovi vytovn sprvy nejmn jednou za rok.
Je-li sprvc nkolik, pedlo vytovn spolen, ledae vzhledem k rozdlen
jejich psobnosti smlouva ur nebo zkon stanov nco jinho.
(2) Vytovn mus bt tak podrobn, aby bylo mon ovit jeho sprvnost.
1437
Sprvce beneficientovi umon kdykoli pezkoumat etn knihy a doklady
tkajc se sprvy a poskytne mu na vydn potebn informace, jak je sprva
vedena.

297

Oddl 3
Skonen sprvy
1438
innost sprvce skon odstoupenm, odvolnm, omezenm svprvnosti osoby
dosud svprvn, nebo osvdenm padku sprvce.
1439
Sprva zanik uplynutm doby, na kterou byla zzena, dosaenm elu nebo
znikem prva beneficienta k spravovanmu majetku.
1440
(1) Prohls-li sprvce, e odstupuje z funkce, skon jeho povinnosti doruenm
prohlen o odstoupen osob oprvnn povolat novho sprvce, ledae toto
prohlen vztahuje odstoupen k pozdjmu datu. Sprvce doru prohlen
o odstoupen i ostatnm sprvcm, beneficientovi a tomu, kdo nad sprvou vykonv
dohled.
(2) Sprvce nesm od sprvy odstoupit v nevhodnou dobu, ani jinak
odstoupenm poruit sv povinnosti k dn sprv, jinak nahrad kodu podle sti
tvrt tohoto zkona.
1441
Kdo sprvce ustavil, me jej odvolat prohlenm uinnm v psemn form.
1442
Prvn jednn toho, kdo jednal jako sprvce v dobr ve, e sprva dosud
neskonila, beneficienta zavazuje. Beneficienta zavazuje i prvn jednn osoby,
kter pestala bt sprvcem, pokud druh strana jednala v dobr ve, e sprva trv.
1443
Pi skonen sprvy uin sprvce s inky zavazujcmi beneficienta ve, co je
vzhledem k tomu nutn nebo co je nezbytn k zamezen ztrty.
1444
(1) Zeme-li sprvce nebo zanikne-li, oznm osoba, kter m povinnost zadit
sprvcovy zleitosti, bez zbytenho odkladu pot, co se o sprvcov smrti nebo
zniku dozv, znik sprvy tomu, kdo sprvce sprvou povil, jako i beneficientovi

298

a dal osob, o n to bylo ujednno nebo stanoveno zkonem. To plat i tehdy,

zanikla-li sprva proto, e sprvce byl ve svprvnosti omezen.
(2) Kdo m povinnost oznmen podle odstavce 1, uin ve, co je jinak
oprvnn nebo povinen uinit pi zniku sprvy sprvce.
1445
(1) Sprvce pedlo beneficientovi pi ukonen sprvy vytovn. Vytovn
pedlo i sprvci, kter nastupuje na jeho msto. Ustanoven 1426 a 1427 plat
obdobn.
1446
(1) Sprvce pi ukonen sprvy ped spravovan majetek beneficientovi nebo
nov nastupujcmu sprvci v mst, kde se tento majetek nalz, ledae je dohodnuto
nco jinho.
(2) Povinnost pedat spravovan majetek zahrnuje vydn veho, co sprvce pro
beneficienta v prbhu sprvy zskal, vetn nhrad, k nim je sprvce povinen podle
pedchozch ustanoven.
1447
K majetku, kter je povinen vydat, m sprvce zadrovac prvo k zajitn
svch pohledvek ze sprvy. M-li vak sprvce vydat penn prostedky, zapote
svoji ppadnou pohledvku proti vzjemn pohledvce beneficienta.
Oddl 4
Svensk fond
Pododdl 1
Pojem svenskho fondu a jeho vznik
1448
(1) Svensk fond se vytv vylennm majetku z vlastnictv zakladatele tak,
e ten sv sprvci majetek k uritmu elu smlouvou nebo pozenm pro ppad
smrti a svensk sprvce se zave tento majetek dret a spravovat.
(2) Vznikem svenskho fondu vznik oddlen a nezvisl vlastnictv
vylennho majetku a svensk sprvce je povinen ujmout se tohoto majetku
a jeho sprvy.
(3) Vlastnick prva k majetku ve svenskm fondu vykonv vlastnm
jmnem na et fondu svensk sprvce; majetek ve svenskm fondu vak nen
299

ani vlastnictvm sprvce, ani vlastnictvm zakladatele, ani vlastnictvm osoby, kter
m bt ze svenskho fondu plnno.
1449
(1) el svenskho fondu me bt veejn prospn, anebo soukrom.
(2) Svensk fond zzen k soukrommu elu slou k prospchu urit
osoby nebo na jej pamtku. Tento fond lze zdit i za elem investovn pro
dosaen zisku k rozdlen mezi zakladatele, zamstnance, spolenky i jin osoby.
(3) Hlavnm elem veejn prospnho svenskho fondu neme bt
dosahovn zisku nebo provozovn zvodu.
1450
(1) Svensk fond mus mt vlastn oznaen.
(2) Oznaen svenskho fondu mus vyjadovat jeho el a obsahovat slova
svensk fond.
1451
Svensk fond vznikne, kdy svensk sprvce pijme poven k jeho sprv;
je-li svenskch sprvc vce, posta, pokud poven pijme alespo jeden z nich.
Byl-li vak svensk fond zzen pozenm pro ppad smrti, vznikne smrt
zstavitele.
1452
(1) Kad svensk fond mus mt statut. Statut svenskho fondu vydv
zakladatel. Zizuje-li se svensk fond pozenm pro ppad smrti, pouije se
pimen 311.
(2) Statut obsahuje alespo
a)
b)
c)
d)
e)
f)

oznaen svenskho fondu,

oznaen majetku, kter tvo svensk fond pi jeho vzniku,
vymezen elu svenskho fondu,
podmnky pro plnn ze svenskho fondu,
daj o dob trvn svenskho fondu; nen-li uvedena, plat, e fond byl zzen
na dobu neuritou, a
m-li bt ze svenskho fondu plnno urit osob jako obmylenmu, uren
tto osoby, nebo zpsobu, jak bude obmylen uren.
(3) Statut vyaduje formu veejn listiny.

300

Pododdl 2
Sprva svenskho fondu
1453
(1) Svenskm sprvcem me bt kad svprvn lovk.
(2) Prvnick osoba me bt svenskm sprvcem, stanov-li to zkon.
1454
Za podmnek uvedench v 1453 me bt svenskm sprvcem i zakladatel
svenskho fondu nebo osoba, kter m bt ze svenskho fondu plnno.
V takovm ppad vak mus mt svensk fond dalho svenskho sprvce,
kterm je osoba tet, a sprvci mus prvn jednat spolen.
1455
(1) Svenskho sprvce jmenuje a odvolv zakladatel. Zakladatel me ve
statutu urit jin zpsob jmenovn nebo odvoln svenskho sprvce.
(2) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, jmenuje svenskho sprvce
soud, nejmenuje-li jej k tomu oprvnn osoba v pimen dob nebo nelze-li jej
ustavit podle odstavce 1.
1456
Svenskmu sprvci nle pln sprva majetku ve svenskm fondu. Do
veejnho seznamu nebo do jin evidence se svensk sprvce zape jako vlastnk
majetku ve svenskm fondu s poznmkou svensk sprvce.
Pododdl 3
Obmylen
1457
(1) Zakladatel m prvo jmenovat obmylenho a urit mu plnn ze
svenskho fondu, ledae statut svenskho fondu ur nco jinho.
(2) Nevyuije-li zakladatel prva podle odstavce 1, jmenuje obmylenho a ur
mu plnn ze svenskho fondu svensk sprvce. Jedn-li se o svensk fond
zzen k soukrommu elu, me svensk sprvce vykonat toto prvo, jestlie
statut ur okruh osob, ze kterho lze obmylenho jmenovat.
(3) Obmylenmu lze piznat prvo na plody nebo uitky ze svenskho fondu
nebo prvo na majetek ze svenskho fondu, ppadn na podly na nich.
301

 1458
(1) Kdo je oprvnn jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn ze
svenskho fondu, postupuje podle statutu a vlastnho uven. Me sv rozhodnut
zmnit nebo zruit za podmnek urench statutem.
(2) Nikdo nen oprvnn jmenovat obmylenho nebo urit mu plnn ze
svenskho fondu pro vlastn zisk.
1459
Prvo obmylenho na plnn ze svenskho fondu vznik za podmnek
urench statutem.
1460
(1) Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, vznikne prvo
obmylenho na plnn nejpozdji uplynutm sta let od vzniku svenskho fondu, a
to i kdy statut uril pozdj dobu. I po uplynut sta let vak me vzniknout prvo
na plnn tomu obmylenmu, jemu se m podle statutu dostat podlu na majetku
nejpozdji pi zniku poslednho prva na plody nebo uitky, jako i tomu
obmylenmu lovku, jen byl zakladatelovm souasnkem i dttem zakladatele
nebo jeho souasnka, pokud m podle statutu nastoupit nejpozdji pi smrti nebo
zniku obmylenho s dvjm poadm, aby jako dal v poad nabval plody nebo
uitky; po dobu jeho ivota mohou spolu s nm nabvat plody nebo uitky i jin
osoby.
(2) Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, zanikne prvo
obmylenho na plody nebo uitky nejpozdji uplynutm sta let od vzniku
svenskho fondu; u lovka vak takov prvo me trvat a do jeho smrti.
1461
(1) Za trvn svenskho fondu m obmylen prvo poadovat ve shod se
statutem pslun plnn.
(2) Obmylen svenskho fondu zzenho za soukromm elem se prva
podle odstavce 1 me vzdt prohlenm uinnm ve form veejn listiny.
1462
Jednalo-li se o prvo na plody nebo uitky a nen-li jin obmylen, na nho by
takov prvo mohlo pejt, pechz na obmylen, jim nle prvo na majetek ze
svenskho fondu.

302

Pododdl 4
Dohled nad sprvou svenskho fondu
1463
(1) Dohled nad sprvou svenskho fondu vykonv zakladatel a osoba
oznaen za obmylenho, poppad dal osoby, ur-li tak statut.
(2) V ppadech stanovench zkonem dohl na sprvu svenskho fondu jin
osoba nebo skupina osob, anebo orgn veejn moci.
1464
Je-li svensk fond zzen ve prospch obmylenho, kter v den vzniku fondu
jet nen, nebo kterho v den vzniku fondu nelze urit, jmenuje zakladatel osobu
oprvnnou dohlet na sprvu svenskho fondu v zjmu obmylenho. Nen-li to
mon, nebo je-li zakladatel neinn, jmenuje takovou osobu soud na nvrh sprvce
nebo toho, kdo na tom m zjem.
1465
(1) Svensk sprvce bez zbytenho odkladu doru tomu, kdo m prvo
dohledu nad sprvou svenskho fondu podle zkona, oznmen, v nm uvede
alespo oznaen, el a dobu trvn svenskho fondu a sv jmno a adresu.
Oznmen nen teba, jsou-li tyto skutenosti osob oprvnn k dohledu ji znmy.
(2) Na dost toho, kdo m prvo dohledu nad sprvou svenskho fondu,
umon svensk sprvce kontrolu doklad o svenskm fondu a pedlo mu
vydan vytovn, zprvu nebo jinou informaci.
1466
(1) Zakladatel, obmylen nebo i jin osoba, kter na tom m prvn zjem,
me soudu navrhnout, aby svenskmu sprvci urit jednn uloil nebo zakzal,
anebo aby svenskho sprvce odvolal nebo jmenoval novho. Tyto osoby se tak
mohou dovolat neplatnosti prvnho jednn, kterm sprvce pokozuje svensk
fond nebo prvo obmylenho; nabyla-li vak tet osoba prvo v dobr ve, nesm
to vst k jej jm.
(2) Soud pov osobu uvedenou v odstavci 1 na jej nvrh zahjenm nebo
vedenm zen v zjmu svenskho fondu msto svenskho sprvce a jeho
jmnem, je-li svensk sprvce bez dostatenho dvodu neinn.

303

 1467
astn-li se svensk sprvce, zakladatel nebo obmylen in sledujcch
mysln pokozen prv zakladatelova vitele nebo pokozen svenskho fondu,
jsou zavzni spolen a nerozdln.
Pododdl 5
Zmny svenskho fondu
1468
Kdo zv majetek svenskho fondu smlouvou nebo pozenm pro ppad
smrti, nen jeho zakladatelem. Majetek takto nabyt podlh sprv podle statutu
a zkona.
1469
(1) Soud me na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, rozhodnout, e
svensk fond zru, pokud je dosaen elu svenskho fondu nemon nebo
obtn dosaiteln, zejmna nsledkem okolnost zakladateli neznmch nebo pro
zakladatele nepedvdatelnch. Jedn-li se o svensk fond zzen za veejn
prospnm elem, me soud rozhodnout, e jeho pvodn el nahrad podobnm
elem.
(2) Lze-li ve shod s pvodnm myslem zakladatele elu svenskho fondu
doshnout nebo mu lpe prospt zmnou statutu fondu, soud statut uprav.
1470
Ped rozhodnutm podle 1469 si soud vyd stanovisko zakladatele nebo jeho
prvnho nstupce, svenskho sprvce, obmylenho a toho, komu nad sprvou
svenskho fondu nle dohled, pokud nejsou navrhovateli.
Pododdl 6
Znik svenskho fondu
1471
Uplyne-li doba, na kterou byl svensk fond zzen, je-li dosaeno elu, pro
kter byl svensk fond zzen, nebo rozhodne-li tak soud, sprva svenskho
fondu kon. Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, kon jeho sprva
i v ppad, e se vichni obmylen vzdaj prva na plnn ze svenskho fondu.

304

 1472
Pi zniku sprvy svenskho fondu vyd svensk sprvce majetek tomu, kdo
na nj m prvo. M se za to, e na majetek m prvo obmylen, a pokud nen,
zakladatel svenskho fondu; nen-li dn z nich, pipad majetek do vlastnictv
sttu.
1473
(1) Zanikne-li sprva svenskho fondu zzenho za veejn prospnm
elem proto, e tento el nelze naplnit, soud rozhodne na nvrh svenskho
sprvce, e majetek bude peveden do jinho svenskho fondu nebo do vlastnictv
prvnick osoby sledujc dosaen elu, kter je co mon nejbli pvodnmu
elu svenskho fondu. Ped vydnm rozhodnut si soud vyd stanovisko toho,
komu nad sprvou svenskho fondu nle dohled.
(2) Rozhodnut podle odstavce 1 nelze vydat, uruje-li statut svenskho fondu,
jak m bt s majetkem pi zniku svenskho fondu naloeno.
1474
Nalo-li svensk sprvce pi zniku sprvy s majetkem podle statutu,
poppad vyd-li majetek podle 1472 nebo pevede-li jej podle 1473, svensk
fond zanikne.
Hlava III
DDICK PRVO
Dl 1
Prvo na pozstalost
1475
(1) Ddick prvo je prvo na pozstalost nebo na pomrn podl z n.
(2) Pozstalost tvo cel jmn zstavitele, krom prv a povinnost vzanch
vlun na jeho osobu, ledae byly jako dluh uznny nebo uplatnny u orgnu
veejn moci.
(3) Komu nle ddick prvo, je ddic, a pozstalost ve vztahu k ddici je
ddictvm.
1476
Dd se na zklad ddick smlouvy, ze zvti nebo ze zkona. Tyto dvody
mohou psobit i vedle sebe.
305

 1477
(1) Odkazem se odkazovnku zizuje pohledvka na vydn urit vci,
poppad jedn i nkolika vc uritho druhu, nebo na zzen uritho prva.
(2) Odkazovnk nen ddicem.
1478
Za ddice nebo odkazovnka lze povolat i prvnickou osobu, kter m teprve
vzniknout. Tato prvnick osoba je zpsobilm ddicem nebo odkazovnkem, pokud
vznikne do jednoho roku od smrti zstavitele.
Ddick npad
1479
Ddick prvo vznik smrt zstavitele. Kdo zeme ped zstavitelem, nebo
souasn s nm, nedd.
1480
Ddickho prva, kter m teprve vzniknout, se lze jen zci; nelze je pevst ani
s nm jinak naloit.
Ddick nezpsobilost
1481
Z ddickho prva je vylouen, kdo se dopustil inu povahy myslnho
trestnho inu proti zstaviteli, jeho pedku, potomku nebo manelu nebo
zavrenhodnho inu proti zstavitelov posledn vli, zejmna tm, e zstavitele
k projevu posledn vle donutil nebo lstiv svedl, projev posledn vle zstaviteli
pekazil nebo jeho posledn pozen zatajil, zfaloval, podvrhl nebo mysln zniil,
ledae mu zstavitel tento in vslovn prominul.
1482
(1) Probh-li v den zstavitelovy smrti zen o rozvod manelstv zahjen na
zstavitelv nvrh podan v dsledku toho, e se manel vi zstaviteli dopustil
inu naplujcho znaky domcho nsil, je zstavitelv manel vylouen
z ddickho prva jako zkonn ddic.
(2) Byl-li rodi zbaven rodiovsk odpovdnosti proto, e ji i jej vkon
zneuval nebo e vkon rodiovsk odpovdnosti z vlastn viny zvanm
zpsobem zanedbval, je vylouen z ddickho prva po dtti podle zkonn
ddick posloupnosti.
306

 1483
Potomek toho, kdo je vylouen z ddickho prva, nastupuje pi zkonn
ddick posloupnosti na jeho msto, i kdy vylouen peije zstavitele. To neplat
v ppad stanovenm v 1482 odst. 1.
1484
Zeknut se ddickho prva
(1) Ddickho prva se lze pedem zci smlouvou se zstavitelem; nen-li jinak
ujednno, psob zeknut i proti potomkm. Kdo se zekne ddickho prva, zk se
tm i prva na povinn dl; kdo se vak zekne jen prva na povinn dl, nezk se
tm prva z ddick posloupnosti.
(2) Zekl-li se nkdo ddickho prva ve prospch jin osoby, m se za to, e
zeknut plat, jen stane-li se tato osoba ddicem.
(3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny; prva a povinnosti z n vak mohou
bt zrueny, pokud strany dodr psemnou formu.
Odmtnut ddictv
1485
(1) Ddic m prvo po smrti zstavitele ddictv odmtnout; smluvn ddic vak
jen, pokud to nen ddickou smlouvou vyloueno. Odmt-li ddictv nepominuteln
ddic, me ddictv odmtnout s vhradou povinnho dlu.
(2) Zmocnnec me za ddice prohlsit, e ddictv odmt, nebo neodmt,
nebo e ddictv pijm, jen je-li k tomu podle pln moci vslovn oprvnn.
1486
Odmtne-li ddic ddictv, hled se na nho, jako by ddictv nikdy nenabyl.
1487
(1) Odmtnut ddictv vyaduje vslovn prohlen vi soudu. Ddictv lze
odmtnout do jednoho msce ode dne, kdy soud ddice vyrozuml o jeho prvu
odmtnout ddictv a o nsledcch odmtnut; m-li ddic jedin bydlit v zahrani,
in lhta k odmtnut ddictv ti msce. Jsou-li pro to dleit dvody, soud ddici
lhtu k odmtnut ddictv pimen prodlou.
(2) Uplynutm lhty k odmtnut ddictv prvo odmtnout ddictv zanik.

307

 1488
Zeme-li ddic ped uplynutm lhty pro odmtnut ddictv, pechz jeho prvo
odmtnout ddictv na jeho ddice a nezanikne dve, ne tomuto ddici uplyne lhta
k odmtnut ddictv i po pedchozm ddici.
1489
(1) Odmtne-li ddic ddictv pod podmnkou, s vhradou nebo jen zsti, je
odmtnut ddictv neplatn.
(2) K odmtnut ddictv se nepihl, dal-li ddic ji svm ponnm najevo, e
chce ddictv pijmout. Nepihl se ani k projevu vle, kterm ddic odvol sv
prohlen, e ddictv odmt, nebo neodmt, anebo e ddictv pijm.
1490
Vzdn se ddictv
(1) Ddic, kter ddictv neodmtl, se jej me ped soudem v zen o ddictv
vzdt ve prospch druhho ddice; uin-li tak nepominuteln ddic, vzdv se tm
tak prva na povinn dl s innost i pro sv potomky. Souhlas-li i druh ddic,
pouij se obdobn ustanoven 1714 a 1720; nesouhlas-li vak, k vzdn se
ddictv se nepihl.
(2) Byl-li ddic, kter se ddictv vzdal, obten pkazem, nazenm odkazu
nebo jinm opatenm, kter podle zstavitelovy vle me a m splnit jen osobn,
nezbavuje se tm povinnosti splnit takov opaten.
Dl 2
Pozen pro ppad smrti
Oddl 1
Veobecn ustanoven
1491
Pozen pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek.
1492
Pozenm pro ppad smrti nelze zkrtit povinn dl nepominutelnho ddice,
kter se prva na povinn dl nezekl a nedolo-li ani k vyddn. Pokud tomu
pozen pro ppad smrti odporuje, nle nepominutelnmu ddici povinn dl.

308

 1493
(1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti v dob, kdy byl v pi zazen, kde se
poskytuj zdravotnick nebo sociln sluby, nebo kdy jinak pijmal jeho sluby,
a povolal-li za ddice nebo odkazovnka osobu, kter takov zazen spravuje nebo
je v nm zamstnna nebo v nm jinak psob, je povoln tchto osob za ddice
nebo odkazovnka neplatn, ledae se tak stalo zvt uinnou ve form veejn
listiny.
(2) Mohl-li zstavitel po ukonen pe takovho zazen nebo po uplynut
doby, kdy jinak pijmal jeho sluby, bez obt podit ve form veejn listiny,
odstavec 1 se nepouije, pokud jde o neplatnost zvti nebo dovtku.
Oddl 2
Zv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1494
(1) Zv je odvolateln projev vle, kterm zstavitel pro ppad sv smrti
osobn zstavuje jedn i vce osobm alespo podl na pozstalosti, ppadn
i odkaz. Nen-li zejm, kter den, msc a rok byla zv pozena a podil-li
zstavitel vce zvt, kter si odporuj nebo zvis-li jinak prvn inky zvti na
uren doby jejho pozen, je zv neplatn.
(2) Zv je teba vyloit tak, aby bylo co nejvce vyhovno vli zstavitele.
Slova pouit v zvti se vykldaj podle jejich obvyklho vznamu, ledae se
proke, e si zstavitel navykl spojovat s uritmi vrazy zvltn, sob vlastn
smysl.
1495
Pouke-li zstavitel v zvti na obsah jin listiny, m i tato jin listina stejn
prvn inky, pokud spluje nleitosti zvti. Nespluje-li je, lze jejho obsahu
pout jen k vysvtlen zstavitelovy vle.
1496
Prvo povolat ddice je osobnm prvem zstavitele. Zstavitel neme
povoln ddice svit jinmu, ani podit spolen s jinou osobou.

309

 1497
Zstavitel mus svou vli projevit tak urit, e nesta, aby jen pisvdil
nvrhu, kter mu byl uinn.
1498
Dovtek
Dovtkem me zstavitel nadit odkaz, stanovit odkazovnku nebo ddici
podmnku, nebo doloit as anebo uloit odkazovnku nebo ddici pkaz. Co je
stanoveno o zvti, plat obdobn i o dovtku.
Pipadnut pozstalosti ddicm
1499
Ddici pipadne cel pozstalost, je-li povoln jako ddic jedin. Je-li
povolanmu ddici zstaven jen podl, pipadne zbyl st pozstalosti zkonnm
ddicm.
1500
(1) Je-li povolno nkolik ddic a podly nejsou ureny, maj prvo na
pozstalost rovnm dlem.
(2) Je-li povolno nkolik ddic tak, e jsou vem ureny podly, ale
pozstalost nen vyerpna, maj prvo na zbylou st pozstalosti zkonn ddicov.
Toto prvo zkonn ddicov nemaj, zstavil-li zstavitel povolanm ddicm
zejm celou pozstalost, by i pi vtu podl nebo vc nco pehldl.
1501
(1) Vym-li zstavitel nkterm z povolanch ddic urit podly a jinm
nikoli, pipadne ddicm povolanm bez podlu zbyl st pozstalosti rovnm
dlem.
(2) Nezbude-li nic, sraz se pro ddice, kter byl povoln bez podlu, pomrn ze
vech vymench podl tolik, aby se mu dostalo podlu rovnho s ddicem,
ktermu bylo vymeno nejmn. Jsou-li podly ostatnch ddic stejn, sraz se
z nich tolik, aby se ddici, kter byl ustaven bez podlu, dostal podl s nimi stejn.
1502
Ve vech ppadech, kdy se zstavitel zejm pepoetl, se provede dlen tak,
aby byla jeho vle naplnna co nejlpe.

310

 1503
(1) Vyskytnou-li se mezi povolanmi ddici osoby pokldan pi zkonn
ddick posloupnosti vzhledem k ostatnm za jednu osobu, pokldaj se za jednu
osobu i pi dlen podle zvti; to neplat, je-li vle zstavitele zejm opan.
(2) Povol-li zstavitel za ddice bez bliho uren skupinu osob, m se za to,
e ddici jsou ti, kte do uren skupiny patili v dob zstavitelovy smrti.
(3) Povol-li zstavitel za ddice bez bliho uren chud i obdobn urenou
skupinu osob, m se za to, e za ddice byla povolna obec, na jejm zem ml
zstavitel posledn bydlit, kter ddictv pouije ve prospch uren skupiny.
Uvolnn podl
1504
Podl ddice, kter nedd a nem nhradnka, se uvoln a piroste pomrn
k podlm ostatnch povolanch ddic jen tehdy, jsou-li vichni ddicov povolni
k ddictv bu rovnm dlem, nebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn
podlen.
1505
(1) Prvo na prstek nem ten, komu byl zstaven urit ddick podl.
(2) Jsou-li nkte ddici povolni s podlem a dal bez takovho uren,
piroste uvolnn podl tm, kte jsou povolni bez podlu.
1506
S uvolnnm ddickm podlem pechzej na toho, komu piroste, omezen
s nm spojen, ledae zstavitel projevil vli, e se tato omezen vztahuj jedin
k osob povolanho ddice, anebo plyne-li to z povahy vci.
Nhradnictv
1507
Zstavitel me pro ppad, e ddictv nenabude osoba, kterou povolal za
ddice, povolat tto osob nhradnka; tak nhradnkm me povolat postupn
dal nhradnky. Povol-li zstavitel takto nkolik nhradnk, dd ten, kter je ve
vtu nejbli osob, kter ddictv nenabyla.

311

 1508
Zd-li zstavitel nhradnictv pro ppad, e by povolan osoba ddit nechtla,
nebo pro ppad, e by ddit nemohla, m se za to, e nhradnictv bylo zzeno pro
oba tyto ppady.
1509
Omezen uloen ddici postihuj tak nhradnka, ledae zstavitel projevil
vli, e se tato omezen vztahuj jedin k osob ddice, nebo plyne-li to z povahy
vci.
1510
Jsou-li za nhradnky povolni samotn spoluddicov, m se za to, e zstavitel
chtl podlit nhradnky v takovm pomru, v jakm podlil ddice. Je-li vak za
nhradnka povoln mimo spoluddice jet nkdo jin, pak neprojev-li zstavitel
jinou vli, pipadne uvolnn podl vem rovnm dlem.
1511
(1) Nabude-li povolan ddic ddictv, nhradnictv zanikne.
(2) Neprojev-li zstavitel jinou vli, zanikne nhradnictv, kter zstavitel zdil
svmu dtti v dob, kdy nemlo potomky, zanech-li toto dt potomky zpsobil
ddit. To plat i tehdy, zd-li zstavitel nhradnictv jinmu svmu potomku v dob,
kdy ten potomky nem.
Svensk nstupnictv
1512
(1) Zstavitel me nadit, e ddictv m pejt po smrti ddice nebo v uritch
jinch ppadech na svenskho nstupce jako nslednho ddice. Povoln za
svenskho nstupce se povauje i za povoln za nhradnka.
(2) Je-li zstavitelovo nazen do t mry neurit, e nelze zjistit, zda povolal
nhradnka, nebo svenskho nstupce, povauje se jeho nazen za povoln
nhradnka.
1513
Povol-li zstavitel svmu ddici ddice, zake-li ddici, aby o zanechanm
jmn poizoval, povol-li za ddice nkoho, kdo v dob smrti zstavitele jet nen,
anebo povol-li ddice s podmnkou nebo na uritou dobu, povauje se to za zzen
svenskho nstupnictv.
312

 1514
Jsou-li vichni svent nstupci zstavitelovmi souasnky, nen omezena
ada, ve kter po sob maj svent nstupci nsledovat.
1515
(1) Je-li povolno vce svenskch nstupc, z nich nkte v dob smrti
zstavitele jako osoby jet neexistuj, zanikne svensk nstupnictv, jakmile jmn
nabude prvn svensk nstupce z tch, kte nebyli zstavitelovmi souasnky.
(2) Svensk nstupnictv zanikne nejpozdji uplynutm sta let od smrti
zstavitele, a to i kdy nadil del dobu. M-li vak svensk nstupce nabt
ddictv nejpozdji pi smrti ddice ijcho v dob zstavitelovy smrti, zanikne
svensk nstupnictv teprve, a prvn ze svenskch nstupc nabude ddictv po
tomto ddici.
1516
Svensk nstupnictv zanikne tak tehdy, nen-li ji dn ze svenskch
nstupc, nebo nenastane-li ppad, pro kter bylo zzeno.
1517
Povolal-li zstavitel svenskho nstupce svmu nezletilmu dtti
nezpsobilmu poizovat a nabude-li dt pot poizovac zpsobilost, zanik
svensk nstupnictv v rozsahu povinnho dlu.
1518
Nen-li zejm jin vle zstavitele, zanikne svensk nstupnictv, kter
zstavitel zdil svmu dtti v dob, kdy nemlo potomka, zanech-li dt potomka
zpsobilho ddit. To plat i tehdy, zd-li zstavitel svensk nstupnictv jinmu
svmu potomku v dob, kdy ten potomka nem.
1519
Povolal-li zstavitel svenskho nstupce osob, kter nen zpsobil poizovat
pro omezen svprvnosti, zanikne svensk nstupnictv navdy, nabude-li tato
osoba poizovac zpsobilost, ledae zstavitel projevil jinou vli.
1520
(1) Pod-li o to svensk nstupce, sestav ddic bez zbytenho odkladu a za
jeho ptomnosti v psemn form invent veho, co ddnm nabyl, uvede v nm
den sestaven a vyd ho svenskmu nstupci. Na dost svenskho nstupce mus
bt podpis ddice na inventi edn oven.
313

(2) Svensk nstupce m prvo poadovat sestaven invente ve form

veejn listiny.
(3) Nklady na sestaven invente jdou k ti ddictv.
1521
Nesvil-li zstavitel pi nazen svenskho nstupnictv ddici prvo
s ddictvm voln nakldat, je vlastnick prvo ddice k tomu, co nabyl ddnm,
jako i k tomu, co nabyl nhradou za znien, pokozen nebo odnt vci z ddictv,
omezeno na prva a povinnosti poivatele. To neplat, je-li vc z ddictv zcizena
nebo zatena za elem hrady zstavitelovch dluh.
1522
(1) Nesvil-li zstavitel pi nazen svenskho nstupnictv ddici prvo
s ddictvm voln nakldat, me ddic zcizit nebo zatit vc z toho, co ddnm
nabyl, jen se souhlasem svenskho nstupce; souhlas vyaduje formu veejn
listiny.
(2) Je-li vzhledem k pi dnho hospode potebn vc zatit nebo zcizit,
me soud na nvrh ddice souhlas svenskho nstupce nahradit. Rozhodne-li
soud, e vc bude zatena nebo zcizena za platu, ur, jak se nalo s vtkem;
pitom vezme zetel na oprvnn zjmy svenskho nstupce.
1523
Nle-li do ddictv vc pinejc plody nebo uitky, me svensk nstupce
poadovat, aby soud stanovil ddici zpsob a rozsah hospodaen s vc nebo
povn vci.
1524
(1) Zapisuje-li se vc a jej vlastnk do veejnho seznamu, zape se do
veejnho seznamu i svensk nstupnictv. Jsou-li vc a svensk nstupnictv do
veejnho seznamu zapsny a nalo-li ddic s vc, kterou nabyl z ddictv,
zpsobem macm nebo omezujcm prva svenskho nstupce, ani s tm
svensk nstupce souhlasil, nem to vi svenskmu nstupci prvn inky.
(2) Nejsou-li vc nebo svensk nstupnictv zapsny do veejnho seznamu
a nalo-li ddic s vc, kterou nabyl z ddictv, zpsobem macm nebo omezujcm
prva svenskho nstupce, ani s tm svensk nstupce souhlasil, m svensk
nstupce prvo domhat se podle ustanoven o relativn neinnosti, aby soud uril,
e prvn jednn ddice nen vi nmu prvn inn.

314

Poizovac nezpsobilost
1525
Nesvprvn nen zpsobil poizovat, nejedn-li se o ppady uveden v 1526
a 1528.
1526
Kdo dovril patncti let vku a dosud nenabyl pln svprvnosti, me poizovat
bez souhlasu zkonnho zstupce formou veejn listiny.
1527
Kdo byl ve svprvnosti omezen tak, e nen zpsobil poizovat, me pesto
platn podit v jakkoli form, pokud se uzdravil do t mry, e je schopen projevit
vlastn vli.
1528
(1) Kdo byl ve svprvnosti omezen, me v rmci omezen poizovat jen
formou veejn listiny.
(2) Kdo byl ve svprvnosti omezen pro chorobnou zvislost na povn
alkoholu, uvn psychotropnch ltek nebo podobnch ppravk i jed nebo
chorobnou zvislost na hrsk vni pedstavujc zvanou duevn poruchu, me
v rozsahu omezen poizovat v jakkoli pedepsan form, nejve vak o polovin
pozstalosti. Zbvajc st pozstalosti pipadne zkonnm ddicm; ml-li by vak
jako zkonn ddic ddit jen stt, me zstavitel podit o cel pozstalosti.
inky omylu
1529
Podstatn omyl zstavitele zpsobuje neplatnost ustanoven zvti, kterho se
tk.
1530
(1) Omyl je podstatn, tk-li se osoby, kter se nco zstavuje, nebo podlu i
vci, kter se zstavuj, anebo podstatnch vlastnost vci. Vlastnosti jsou podstatn,
je-li zejm, e by zstavitel v zvti tak neuril, kdyby se v nich nebyl zmlil.
(2) Ustanoven zvti je platn, uke-li se, e osoba nebo vc byla jen
nesprvn popsna.

315

 1531
Zakld-li se vle zstavitele jen na myln pohnutce, zpsobuje neplatnost
ustanoven zvti, kterho se tk.
Pododdl 2
Forma zvti
1532
Psemn forma zvti
Zv vyaduje psemnou formu, ledae byla pozena s levami.
Zv pozen soukromou listinou
1533
Kdo chce poizovat v psemn form beze svdk, nape celou zv vlastn
rukou a vlastn rukou ji podepe.
1534
Zv, kterou zstavitel nenapsal vlastn rukou, mus vlastn rukou podepsat
a ped dvma svdky souasn ptomnmi vslovn prohlsit, e listina obsahuje
jeho posledn vli.
1535
(1) Je-li zstavitel nevidom, projev posledn vli ped temi souasn
ptomnmi svdky v listin, kter mus bt nahlas petena svdkem, kter zv
nepsal. Zstavitel ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli.
(2) Je-li zstavitel osobou se smyslovm postienm a neme-li st nebo pst,
projev posledn vli ped temi souasn ptomnmi svdky v listin, jej obsah
mus bt tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, kter si zstavitel zvol,
svdkem, kter zv nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob dorozumvn,
kterm je obsah listiny tlumoen. Zstavitel zvolenm zpsobem dorozumvn ped
svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli.
1536
(1) V zvti pozen osobou se smyslovm postienm, kter neme st nebo
pst, budi uvedeno, e zstavitel neme st nebo pst, kdo zv napsal, kdo ji
peetl nebo tlumoil a jakm zpsobem zstavitel potvrdil, e listina obsahuje jeho

316

posledn vli. Byl-li obsah tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, uvede se to

v listin vetn daje, jak zpsob dorozumvn zstavitel zvolil.
(2) Listinu podepe i zstavitel; neme-li pst, pouije se 563 obdobn.
Zv pozen veejnou listinou
1537
Zstavitel me projevit posledn vli ve veejn listin. Poizuje-li zv v tto
form osoba nevidom nebo osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo
pst, pouije se 1535 obdobn.
1538
Kdo sepisuje veejnou listinu o zvti, pesvd se, zda se projev posledn vle
dje s rozvahou, vn a bez donucen.
Svdkov zvti
1539
(1) Svdci se zastn poizovn zvti takovm zpsobem, aby byli s to
potvrdit, e zstavitel a poizovatel jsou jedna a t osoba. Svdek se podepe na
listinu obsahujc zv; k podpisu zpravidla pipoj doloku poukazujc na jeho
vlastnost jako svdka a daje, podle nich ho lze zjistit.
(2) Svdkem neme bt osoba nesvprvn, nebo osoba, kter nen znal
jazyka, nebo zpsobu dorozumvn, v nm se projev vle in.
1540
(1) Ddic nebo odkazovnk nen zpsobil svdit o tom, co se mu zstavuje.
Stejn nen zpsobil bt svdkem osoba ddici nebo odkazovnkovi blzk, ani
zamstnanec ddice nebo odkazovnka.
(2) K platnosti ustanoven zvti uinnho ve prospch nkter z osob
uvedench v odstavci 1 se vyaduje, aby je zstavitel napsal vlastn rukou, nebo aby
je potvrdili ti svdci.
1541
Ustanoven 1540 plat obdobn i pro toho, koho zstavitel povolal za
vykonavatele zvti nebo kdo pi poizovn zvti psob jako pisatel, peditatel,
tlumonk nebo edn osoba.

317

levy pi poizovn zvti

1542
(1) Kdo je pro nenadlou udlost v patrnm a bezprostednm ohroen ivota,
m prvo podit zv stn ped temi souasn ptomnmi svdky. Tot prvo
m i ten, kdo se nachz v mst, kde je bn spoleensk styk ochromen nsledkem
mimodn udlosti a nelze-li po nm rozumn poadovat, aby podil v jin form.
(2) Nepod-li svdci zznam o zstavitelov posledn vli, bude dvodem
ddick posloupnosti soudn protokol o vslechu svdk.
1543
Je-li dvodn obava, e by zstavitel zemel dve, ne by mohl podit zv ve
form veejn listiny, me zaznamenat jeho posledn vli starosta obce, na jejm
zem se zstavitel nalz, za ptomnosti dvou svdk. Za tch podmnek me
zaznamenat zstavitelovu posledn vli i ten, kdo je podle jinho prvnho pedpisu
oprvnn vykonvat pravomoci starosty.
1544
(1) M-li pro to zstavitel vn dvod, me na palub nmonho plavidla
plujcho pod sttn vlajkou esk republiky nebo letadla zapsanho v leteckm
rejstku v esk republice zaznamenat zstavitelovu posledn vli za ptomnosti
dvou svdk velitel nmonho plavidla nebo letadla, poppad jeho zstupce, pokud
mu v tom nebrn pe o bezpenost plavby nebo letu. Platnost zvti nelze popt
tm, e zstavitel neml k pozen zvti vn dvod.
(2) Byla-li zv pozena podle odstavce 1 na palub
a) nmonho plavidla, zaznamen to velitel v lodnm denku a zv bez
zbytenho odkladu ped zastupitelskmu adu esk republiky, kter je
nejble pstavu, do nho nmon plavidlo pipluje, poppad orgnu veejn
moci, u nho je nmon plavidlo zapsno v nmonm rejstku, nebo
b) letadla, zaznamen to velitel v palubnm denku a zv ped bez zbytenho
odkladu zastupitelskmu adu esk republiky, kter je nejble mstu, kde
letadlo pistlo v zahrani, poppad orgnu veejn moci, u nho je letadlo
zapsno v leteckm rejstku.
1545
(1) Pi asti v ozbrojenm konfliktu a vojenskch operacch me zaznamenat
posledn vli vojka nebo jin osoby nleejc k ozbrojenm silm velitel vojensk
jednotky esk republiky, nebo jin vojk v hodnosti dstojnka nebo vy, za
ptomnosti dvou svdk. Byla-li zv takto pozena, nelze jej platnost popt.
318

(2) Zv pozenou podle odstavce 1 odevzd velitel bez zbytenho odkladu

veliteli nadzenho velitelstv, odkud se bez zbytenho odkladu ped Ministerstvu
obrany esk republiky.
1546
Byla-li zv pozena podle 1543, zad obec bez zbytenho odkladu jej
schovu u note. Byla-li zv pozena podle 1544 nebo 1545, zad tot ad,
jemu byla zv pedna.
1547
(1) Podil-li zstavitel podle 1543, 1544 nebo 1545, vyaduje se, aby osoba,
kter zznam podila, jej tak s obma svdky podepsala a zstaviteli za ptomnosti
obou svdk peetla a aby zstavitel potvrdil, e jde o projev jeho posledn vle.
Takto pozen zv se povauje za veejnou listinu.
(2) Dolo-li pi vyhotovovn zvti podle 1543, 1544 nebo 1545 k poruen
pedepsanch formalit, zejmna chyb-li na listin podpisy ptomnch svdk, a se
vyaduj, ale je-li pesto jist, e listina spolehliv zaznamenv zstavitelovu
posledn vli, nepsob to neplatnost zvti; takov listina se vak za veejnou listinu
nepovauje.
1548
(1) Pi poizovn zvti s levami mohou bt svdky i osoby, kter doshly
patnctho roku vku, a osoby, kter byly ve svprvnosti omezeny, pokud jsou
zpsobil vrohodn popsat skutenosti vznamn pro platnost zvti.
(2) Je-li zv pozena s levami, nen jej platnosti na jmu, e ji zstavitel
nebo svdek nepodepsal proto, e nemohl pst, nebo pro jinou zvanou pekku,
je-li to v listin vslovn uvedeno.
1549
Je-li zstavitel naivu, pozbv platnosti zv pozen podle 1542 uplynutm
dvou tdn a podle 1543, 1544, nebo 1545 uplynutm t msc ode dne
pozen. Tyto doby vak neponou bet ani neb, dokud zstavitel neme podit
zv ve form veejn listiny.
1550
Mlenlivost
Kdo psobil pi pozen zvti nebo jinm prvnm jednn, pro kter tento
zkon vyaduje nleitosti jako pro zv, jako pisatel, svdek, peditatel,
tlumonk, schovatel nebo edn osoba, zachov o obsahu zstavitelovy vle
319

mlenlivost, ledae je zejm jin vle zstavitele; poru-li tuto povinnost, odin
zstaviteli jmu, kterou mu tm zpsobil.
Pododdl 3
Vedlej doloky v zvti
1551
(1) Zstavitel me uvst v zvti podmnku, doloen asu nebo pkaz.
(2) Smuje-li vedlej doloka jen k zejmmu obtovn ddice nebo
odkazovnka ze zjevn zstavitelovy svvole, nepihl se k n. Nepihl se ani
k vedlej doloce, kter zjevn odporuje veejnmu podku nebo je nesrozumiteln.
1552
Nepihl se k vedlej doloce, kterou zstavitel ukld ddici nebo
odkazovnku, aby uzavel i neuzavel manelstv, poppad aby v manelstv
setrval, anebo aby manelstv zruil. Zstavitel vak me zdit nkomu prvo na
dobu, ne uzave manelstv.
Vykonavatel zvti
1553
(1) Zstavitel me zvt povolat vykonavatele zvti a ppadn urit, jak m
povinnosti a zda i jak bude odmovn.
(2) Zjist-li soud pi projednvn ddictv, e byl vykonavatel zvti povoln,
vyrozum ho o tom. Vykonavatel zvti me z funkce kdykoli odstoupit; odstoupen
je inn, dojde-li soudu.
1554
(1) Vykonavatel zvti db o dn splnn posledn vle zstavitele s p
dnho hospode. Nle mu vechna prva potebn k splnn jeho kol, vetn
prva ped soudem hjit platnost zvti, namtat nezpsobilost ddice nebo
odkazovnka a vbec dbt o splnn zstavitelovch pokyn.
(2) Nepovolal-li zstavitel sprvce pozstalosti, nle vykonavateli zvti tak
sprva pozstalosti, dokud soud nerozhodne o jinm opaten. Ustanoven o sprvci
pozstalosti se na vykonavatele zvti pouij obdobn, byl-li povoln veejnou
listinou; jinak se pouij pimen.

320

 1555
Pi nmitce neplatnosti povoln do funkce me vykonavatel zvti uplatovat
sv prva a plnit sv povinnosti a do prvn moci rozhodnut, e projev
zstavitelovy vle nen platn, pokud soud neuin jin opaten.
Sprvce pozstalosti
1556
(1) Zstavitel me povolat sprvce pozstalosti nebo nkter jej sti (dle jen
sprvce pozstalosti) a ppadn urit, jak m povinnosti a zda i jak bude
odmovn. Povoln sprvce pozstalosti vyaduje formu veejn listiny.
(2) Projev vle, kterm byl sprvce pozstalosti povoln, lze zruit stejnm
zpsobem, jakm se zruuje zv.
1557
Sprvce pozstalosti se sprvy ujme, je-li mu znmo, e byl povoln, jakmile se
dozv o zstavitelov smrti. Zjist-li a soud, e byl sprvce pozstalosti povoln,
vyrozum ho o tom.
1558
Byl-li povoln vykonavatel zvti, d se sprvce pozstalosti jeho pokyny;
jejich vzjemn prva a povinnosti se posoud podle ustanoven o pkazu.
1559
Sprvce pozstalosti me z funkce kdykoli odstoupit; odstoupen je inn,
dojde-li soudu.
1560
Poru-li vykonavatel zvti nebo sprvce pozstalosti zvan sv povinnosti,
nen-li schopen sv povinnosti dn plnit nebo je-li pro to jin vn dvod, odvol
ho soud i bez nvrhu.
Podmnky
1561
Smuje-li podmnka k jednn ddice nebo odkazovnka, kter jm me bt
opakovno, mus bt znovu vykonno po smrti zstavitele, tebae se tak stalo ji za
zstavitelova ivota, nen-li zejm jin vle zstavitele.

321

 1562
K nabyt toho, co bylo zstaveno s odkldac podmnkou, je teba, aby osoba, j
bylo nco takto zstaveno, peila zstavitele a byla zpsobil ddit.
1563
(1) Udluje-li se nkomu prvo s nemonou rozvazovac podmnkou, nepihl
se k n.
(2) Ustanoven zvti, kterm se nkomu udluje prvo s nemonou odkldac
podmnkou, je neplatn.
Doloen asu
1564
Omez-li zstavitel nkomu prvo doloenm asu a nen-li jist, zda as
nastane, plat zstaven prvo za podmnn.
1565
Je-li as uren tak, e rozhodn chvle nastat mus, pechz zstaven prvo
jako jin nepodmnn prva i na ddice t osoby, j bylo takto zstaveno.
1566
Je-li jist, e doba vymen v zvti nastat nikdy neme, posoud se toto
doloen asu jako nemon podmnka. Bude-li vak nepochybn, e se zstavitel pi
uren asu jenom zmlil, ur se rozhodn chvle podle jeho pravdpodobn vle.
Zvltn ustanoven
1567
(1) Dokud zstv prvo nslednho ddice odsunuto, a bude splnna
podmnka nebo a nastane doloen as, je prvo pednho ddice, ktermu ddictv
pipadlo, omezeno jako prvo poivatele; ustanoven 1520 a 1524 se pouij
obdobn.
(2) Ddic, jeho prvo bylo odloeno nazenm podmnky nebo doloenm asu,
nabude, co mu bylo zstaveno, s povinnost pispt pomrn pednmu ddici na to,
co on plnil na zstavitelovy dluhy nebo nepominutelnmu ddici na povinn dl.
1568
Byl-li povoln pedn a nsledn odkazovnk, pouije se 1567 obdobn.
322

Pkaz
1569
(1) Zstav-li zstavitel nkomu nco s pipojenm pkazu, posuzuje se pkaz
jako rozvazovac podmnka, take se zstaven prva zma, nebude-li pkaz
proveden, ledae zstavitel projev jinou vli.
(2) Zkaz zcizen nebo zaten zavazuje obtenho, jen je-li nazen na uritou
pimenou dobu a odvodnn vnm zjmem hodnm prvn ochrany, jinak me
soud na nvrh obtenho rozhodnout, e se k zkazu nepihl. Byl-li zkaz zapsn
do veejnho seznamu, me obten poadovat, aby soud zkaz zruil; soud nvrhu
nevyhov, neproke-li se, e zjem na zruen zkazu zejm pevyuje zjem na
jeho zachovn.
1570
Nelze-li pkaz splnit pesn, budi splnn alespo tak, aby mu bylo piblin co
mon vyhovno. Nen-li mon ani to, nle osob obten pkazem, co j bylo
zstaveno, ledae zstavitel projevil jinou vli. Kdo se vak uinil neschopnm
splnit pkaz, vda, e jej tm zma, pozbude, co mu bylo zstaveno.
1571
Prvo vymhat splnn pkazu m krom osoby, j je pkaz k prospchu, tak
vykonavatel zvti nebo jin osoba k tomu v zvti povolan.
1572
(1) Smuje-li pkaz k prospchu vce osob bez bliho uren, spln obten
osoba pkaz vi prvnick osob oprvnn chrnit zjmy tchto osob. Je-li
takovch prvnickch osob vce a nen-li zejm jin zstavitelova vle, m volbu
osoba obten pkazem; neprovede-li ji bez zbytenho odkladu, ur oprvnnou
osobu soud na nvrh toho, kdo na tom m prvn zjem.
(2) Smuje-li pkaz k veejnmu prospchu, me splnn pkazu vymhat
i pslun orgn veejn moci.
1573
Vyslov-li se zstavitel o elu, ke ktermu nco nkomu zanechv, ale
neulo-li povinnost k tomuto elu zanechan vci pout, hled se na jeho projev
vle jako na pn bez prvn zvaznosti.

323

 1574
Ustanoven, kterm zstavitel ddici nebo odkazovnku pike s pohrkou
ztrty njak vhody, aby zvti neodporoval, nem prvn inky, jde-li jen o odpor
proti pravosti zvti nebo proti vkladu jejho smyslu.
Pododdl 4
Zruen zvti
1575
(1) Zstavitel m prvo zv nebo jej jednotliv ustanoven kdykoli zruit.
(2) Zv se zruuje odvolnm nebo pozenm pozdj zvti.
1576
Pozen nov zvti

Pozenm pozdj zvti se dvj zv ru v rozsahu, v jakm neme

vedle pozdj zvti obstt.
Odvoln zvti
1577
K vslovnmu odvoln zvti se vyaduje projev vle uinn ve form
pedepsan pro pozen zvti.
1578
(1) K odvoln zvti mlky se vyaduje znien listiny, na n byla zv
napsna. Zni-li zstavitel jen jeden z nkolika stejnopis zvti, nelze z toho jet
usuzovat na jej odvoln.
(2) Poruil-li zstavitel listinu jinm zpsobem, nebo neobnovil-li zv, a v,
e listina byla zniena nebo ztracena, zv se tm ru, plyne-li z okolnost
nepochybn zstavitelv zruovac mysl.
1579
(1) Byla-li zv pozena ve form veejn listiny, m zstavitel prvo
poadovat kdykoli, aby mu zv byla vydna; zv lze vydat jen zstaviteli
osobn. Vyd-li se zstaviteli zv, povauje se za odvolanou; o tom zstavitele
pou ten, kdo mu zv vydal, a odvoln zvti i pouen poznamen na vydvan
listin i ve svm spisu.
324

(2) Byla-li zv uloena do edn schovy, m zstavitel prvo poadovat jej

vydn; vydn zvti nem prvn nsledky podle druh vty odstavce 1.
1580
Zru-li zstavitel novj zv, ale dvj uchov, m se za to, e dvj
zv nepozbyla platnost a hled se na ni, jako by nebyla zruena.
1581
Neinn zruovac doloka
Prohls-li zstavitel, e neplatn budou vechna jeho pt pozen pro ppad
jeho smrti, anebo e budou neplatn takov pozen, je nebudou zzena v urit
form, nepihl se k tomu.
Oddl 3
Ddick smlouva
1582
(1) Ddickou smlouvou povolv zstavitel druhou smluvn stranu nebo tet
osobu za ddice nebo odkazovnka a druh strana to pijm.
(2) Ddick smlouva vyaduje formu veejn listiny.
1583
Co se v tomto oddlu stanov o smluvnm ddici, plat obdobn i pro smluvnho
odkazovnka.
1584
(1) Ddickou smlouvu me uzavt zletil zstavitel, kter je pln svprvn;
je-li zstavitel ve svprvnosti omezen, me ddickou smlouvu uzavt a zvazek
z n zmnit se souhlasem opatrovnka.
(2) Ddickou smlouvu mohou strany uzavt a zvazek z n zmnit jen osobnm
jednnm.
1585
(1) Ddickou smlouvou nelze podit o cel pozstalosti. tvrtina pozstalosti
mus zstat voln, aby o n zstavitel mohl podit podle sv zvl projeven vle.
Chce-li zstavitel zanechat smluvnmu ddici i tuto tvrtinu, me tak uinit zvt.
(2) Kdo byl ve svprvnosti omezen pro chorobnou zvislost na povn
alkoholu, uvn psychotropnch ltek nebo podobnch ppravk i jed nebo
325

chorobnou zvislost na hrsk vni pedstavujc zvanou duevn poruchu, me

podit ddickou smlouvou jen o majetku, o nm je zpsobil podit zvt.
Z tohoto majetku se pot tvrtina vyhrazen pozen podle jeho zvl projeven
vle.
1586
Byla-li ddick smlouva uzavena s tm, e se ostatn ddici zekli svho
ddickho prva, pozbv zeknut se ddictv inky, nedd-li ddic povolan
v ddick smlouv.
1587
O podmnkch v ddick smlouv plat 548 a 549.
1588
(1) Ddick smlouva zstaviteli nebrn, aby se svm majetkem nakldal za
svho ivota podle libosti. Nen-li ujednno nco jinho, neme strana povolan za
ddice pevst sv prvo na jinou osobu.
(2) Pod-li vak zstavitel pro ppad smrti nebo uzave-li darovac smlouvu
tak, e to s ddickou smlouvou nen sluiteln, me se smluvn ddic dovolat
neinnosti tchto prvnch jednn.
1589
(1) Dohodnou-li se strany, e zstavitel pevede na smluvnho ddice majetek ji
za svho ivota, me bt tento majetek sepsn ve form veejn listiny. V takovm
ppad, nepevede-li zstavitel vechen svj majetek, anebo zsk-li po pevodu
dal majetek, se ddick smlouva vztahuje jen na majetek takto sepsan, ledae bylo
ujednno nco jinho.
(2) Uskutenilo-li se odevzdn jet za ivota, pechzej prva a povinnosti
z ddick smlouvy na ddice smluvnho ddice, ledae bylo ujednno nco jinho.
1590
Sv povinnosti z ddick smlouvy me zstavitel zruit i pozenm zvti.
K innosti zruen se vyaduje souhlas smluvnho ddice uinn ve form veejn
listiny.
1591
Ddick smlouva neplatn pro nedostatek formy nebo neplatn pro nesplnn
podmnek v 1584 a 1585 nebo proto, e nevyhovuje ustanovenm o smlouvch

326

podle sti tvrt tohoto zkona, me mt pesto platnost zvti, m-li jinak vechny
nleitosti zvti.
Zvltn ustanoven o ddick smlouv uzaven mezi maneli
1592
(1) Manel mohou uzavt ddickou smlouvu, podle n jedna strana povolv
druhou za ddice nebo za odkazovnka a druh strana toto povoln pijm, anebo se
takto za ddice nebo za odkazovnky povolvaj navzjem.
(2) Takovou smlouvu mohou pro ppad vzniku manelstv uzavt i snoubenci,
ale smlouva se stane innou a vznikem manelstv.
1593
(1) Rozvodem manelstv se neru prva a povinnosti z ddick smlouvy,
ledae ddick smlouva ur nco jinho. Po rozvodu manelstv se kad strana
me domhat, aby ddickou smlouvu zruil soud. Soud nvrhu nevyhov, smuje-li
proti tomu, kdo nezapinil rozvrat manelstv a s rozvodem nesouhlasil.
(2) Prohlenm manelstv za neplatn se ru prva a povinnosti z ddick
smlouvy, ledae takov manelstv ji dve zaniklo smrt jednoho z manel.
Dl 3
Odkaz
Oddl 1
Obecn ustanoven
Zzen odkazu
1594
(1) Odkaz zstavitel zd tak, e v pozen pro ppad smrti nad urit osob,
aby odkazovnku vydala pedmt odkazu. Odkazovnkem me bt jen osoba
zpsobil ddit. Povol-li zstavitel ddice s urenm, e ten uritou vc ddit nem,
povauje se to za zzen odkazu zkonnm ddicm.
(2) Darovn zvisl na podmnce, e obdarovan drce peije, se povauje za
odkaz, pokud se drce nevzdal prva dar odvolat.
1595
Odkaz me zdit osoba zpsobil poizovat zvt. Zstavitel nezpsobil
poizovat me ze svho majetku odkzat jinmu jen pedmty mal hodnoty.
327

 1596
Zstavitel me tak ddici nebo spoluddicm zanechat pednostn odkaz;
vzhledem k tomuto odkazu se budou posuzovat jako odkazovnci.
Obten odkazem
1597
Odkazy pipadaj k ti vem ddicm podle pomru jejich podl, a to i tehdy,
byla-li odkzna vc nleejc jednomu ze spoluddic. To neplat, pokud zstavitel
zvl pike splnn odkazu jednotlivmu spoluddici nebo odkazovnku.
1598
Kadmu z ddic mus zstat z hodnoty ddictv alespo tvrtina odkazy
nezaten. Zat-li zstavitel ddice vce, m ddic prvo na pomrn zkrcen
odkazu.
1599
Pododkaz
(1) Pike-li zstavitel odkazovnku splnn dalho odkazu, nezbavuje
odkazovnka povinnosti splnit dal odkaz ani skutenost, e hodnota dalho odkazu
pesahuje hodnotu odkazu.
(2) Nenabude-li odkazovnk odkaz, spln dal odkaz ten, komu odkaz pipadl.
Tto povinnosti se zprost, penech-li odkaz, kter mu pipadl, osob, kter byl dal
odkaz zstaven.
1600
Zstavitel, kter odkazem pamatuje na uritou skupinu osob, jako jsou zejmna
pbuzn i chud, nebo na veejn prospn, dobroinn i podobn el, me
ponechat ddici nebo nkomu jinmu, aby uril, jak a kter z tchto osob nebo el
maj bt podleny. Nevyslov-li se o tom zstavitel, m volbu ddic. Neme-li ddic
volbu vykonat, ur odkazovnky soud.
1601
Nhradnictv pi odkazech
Zstavitel me pi odkazu nadit nhradnictv nebo svensk nstupnictv. Pro
takov ppady se pimen pouij ustanoven 1507 a 1524.

328

Odvoln odkazu
1602
M se za to, e odkaz byl odvoln, jestlie zstavitel
a) odkzanou vc zni, nebo ji zciz a znovu nenabude,
b) odkzanou vc zmn takovm zpsobem, e to je ji vc jin, nebo
c) odkzanou pohledvku vyme a vybere.
1603
M se za to, e odkaz nebyl odvoln, pokud odkzanou vc nabyla jin osoba
nebo byla-li odkzan vc zmnna i zniena mimo vli zstavitele. To plat
i tehdy, vyrovnal-li dlunk zstaviteli odkzanou pohledvku z vlastnho popudu.
Oddl 2
Zvltn pravidla o jednotlivch druzch odkaz
Pododdl 1
Odkaz vc uritho druhu
1604
(1) Pi odkazu vci uritho druhu, je-li takovch vc v pozstalosti vce,
rozhodne osoba obten odkazem, kter vc bude odkazovnkovi vydna. Mus vak
zvolit takovou vc, kterou odkazovnk bude moci uvat.
(2) Ponech-li se odkazovnku, aby si z nkolika vc sm vybral, me zvolit
i vc nejlep.
1605
(1) Pi odkazu vci uritho druhu, kter vak v pozstalosti nen, nen odkaz
platn. Odke-li zstavitel nkolik vc uritho druhu a nen-li jich v pozstalosti
uren mnostv, spokoj se odkazovnk s tmi, kter v pozstalosti jsou.
(2) Neodke-li vak zstavitel vc uritho druhu vslovn ze svho vlastnictv
a nen-li takov vc v pozstalosti, opat ji osoba obten odkazem odkazovnku
v jakosti pimen osobnm pomrm a poteb odkazovnka.
1606
(1) Zstavitel me povit i jinou osobu, aby zvolila, kterou z nkolika vc m
odkazovnk dostat. Nevykon-li tato osoba volbu, ur odkaz soud se zetelem
k osobnm pomrm a poteb odkazovnka.
329

(2) Soud ur odkaz tak tehdy, kdy odkazovnk nevykon volbu, kter mu byla
ponechna, ve lht stanoven k dosti osoby obten odkazem.
1607
Odkaz penz zavazuje osobu obtenou odkazem k jejich vyplacen, a ji
hotov penze v pozstalosti jsou, nebo nejsou.
Pododdl 2
Odkaz urit vci
1608
Pi opakovn odkazu urit vci v jednom nebo nkolika ustanovench nem
odkazovnk prvo na odkzanou vc i na jej cenu zrove. Jin odkazy, by
i obsahuj vc tho druhu nebo stejnou penn stku, nleej odkazovnku,
kolikrt jsou opakovny.
1609
K odkazu vci, kter v dob pozen zvti nleela odkazovnkovi, se
nepihl. Nabyl-li ji pozdji, uhrad se mu obvykl cena vci; dostal-li ji vak
bezplatn od samotnho zstavitele, plat, e odkaz byl odvoln.
1610
(1) Nepihl se k odkazu vci ciz nenleejc ani zstaviteli, ani ddici nebo
odkazovnkovi, kter ji m poskytnout nkomu jinmu. Maj-li uveden osoby na
odkzan vci podl nebo prvo, tk se odkaz jen tohoto podlu nebo prva.
(2) Nadil-li zstavitel, e ciz vc m bt koupena a poskytnuta odkazovnku,
avak jej vlastnk ji nechce prodat za obvyklou cenu, vyplat se odkazovnku tato
cena.
1611
Zastaven nebo jin zaten odkzan vci postihuj pjemce jako zvady
odkazu.
Pododdl 3
Odkaz pohledvky
1612
Pi odkazu pohledvky, kter zstaviteli nle za nkm jinm, postoup osoba
obten odkazem tuto pohledvku s psluenstvm a ppadnm zajitnm
330

odkazovnku, vyd mu potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je

k uplatnn pohledvky proti dlunku zapoteb.
1613
Odkaz vech pohledvek zahrnuje sice vechny pohledvky trvajc po zzen
odkazu, nikoli vak pohledvky vznikl z pevoditelnch cennch papr a vkladnch
knek, ani pohledvky vznouc na nemovitch vcech a pohledvky vznikajc z
prva vcnho.
1614
Odkaz pohledvky, kterou m zstavitel za odkazovnkem, zavazuje obtenou
osobu k tomu, aby vydala odkazovnku kvitanci anebo vrtila dlun pis.
1615
Prominut dluhu se nevztahuje na dluhy vznikl po zzen odkazu. Promine-li se
odkazem zajitn dluhu, neplyne z toho jet, e byl prominut tak dluh. Prodlou-li
se jen lhta k placen, neplyne z toho jet prominut rok.
1616
(1) Odkaz dluhu, kter m zstavitel uhradit odkazovnku, m ten prvn inek,
e zavazuje osobu obtenou odkazem uznat dluh, kter zstavitel urit vyjd nebo
odkazovnk proke, a uhradit jej nejpozdji ve lht pro splnn ostatnch odkaz
bez zetele k podmnkm a lhtm, kter obten se zstavitelem ujednal.
(2) Nad-li zstavitel, aby odkazovnkova pohledvka byla zajitna, mus mu
bt poskytnuta dostaten jistota.
1617
Odke-li zstavitel nkomu stejnou stku, jakou mu je sm dluen, m se za
to, e nechtl odkazem splnit dluh. Odkazovnk obdr dluh i odkaz.
Pododdl 4
Jin odkazy
1618
Odkaz dtem a pbuznm
Dtmi se rozum jen synov a dcery, jestlie zstavitel pamatoval na dti nkoho
jinho. Jedn-li se vak o vlastn dti zstavitele, rozum se tm i potomci vstupujc
na jejich msto.
331

 1619
I pi jinch odkazech ne podle 1594 a 1618 se pouije obdobn 1503.
Oddl 3
Nabyt odkazu
1620
(1) Odkazovnk nabv prvo na odkaz pro sebe a pro sv nstupce smrt
zstavitele.
(2) O prvu na odkaz, kter m teprve vzniknout, plat 1480 obdobn.
1621
(1) Odkzanou vc nabv odkazovnk zpsobem, jakm se nabv vlastnick
prvo.
(2) Dospje-li prvo na odkaz, me se odkazovnk domhat vydn odkzan
vci. Zapisuje-li se odkzan vc do veejnho seznamu, nahrad vydn vci
prohlen vykonavatele zvti, jinak obten osoby, s edn ovenm podpisem;
nebyla-li splatnost odkazu odloena, zape se odkazovnk do veejnho seznamu
pmo po zstaviteli.
1622
Ped smrt zstavitele neme odkazovnk prvo na odkaz pevst ani o nm
podit.
1623
Prohls-li odkazovnk zpsobem, jak je stanoven pro odmtnut ddictv, e
odkaz nechce, hled se na nho, jako by prvo na odkaz vbec nenabyl.
1624
(1) Odkaz jednotlivch vc z pozstalosti a odkaz prv vztahujcch se
k takovm vcem me bt poadovn ihned. To plat i pro odkaz mench odmn
pro zamstnance a odkazy veejn prospn, dobroinn a podobn. Jin odkazy
jsou splatn za rok po smrti zstavitele.
(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije, nen-li zejm jin vle zstavitele.
1625
Pi odkazu jednotliv vci nle odkazovnku ode dne splatnosti odkazu plody
a uitky i ve, co k vci pibude, vetn prv s vc spojench. Od tho dne
332

postihuj odkazovnka i zvady na odkzan vci, jako i jej zhoren nebo zkza
vznikl ze skutenost, za kter nikdo neodpovd.
1626
(1) Pi odkazu dvek splatnch ron, msn nebo jinak nabude odkazovnk
prvo k stce, kter pipad na celou dobu, doije-li se jejho potku; spltka se
vak stane splatnou a v urenou dobu splatnosti.
(2) Pi odkazu vivnho plat obdobn 922.
1627
Prvo odkazovnka na zajitn
(1) Pi odkazu opakovanho plnn nebo pi odkazu, jeho plnn se jet nelze
domhat vzhledem k zkonn lht nebo vzhledem k lht i podmnce uren
zstavitelem, m odkazovnk vi osob obten odkazem prvo na poskytnut
dostaten jistoty. To neplat, je-li zejm, e zajitn nen poteba.
(2) Jinak m odkazovnk vi osob obten odkazem stejn prva jako kad
jin vitel.
Uvolnn odkaz
1628
(1) Neme-li odkazovnk pijmout odkaz nebo odmtne-li jej, pipadne odkaz
nhradnkovi. Nen-li nhradnk a je-li celm odkazem pamatovno na nkolik osob
bu bez uren podl, anebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn podlen,
pibude uvolnn podl pomrn ostatnm podlnkm.
(2) Je-li odkazovnku zstaven urit podl, nem prvo na prstek podle
odstavce 1, ledae je zejm vle zstavitele zanechat vyjmenovanm odkazovnkm
cel odkaz a e urenm podl nechtl nic jinho ne omezit odkazovnky navzjem.
(3) V ostatnch ppadech povinnost splnit odkaz zanikne.
1629
Kdo m prospch z uvolnn odkazu nebo z toho, e povinnost splnit odkaz
zanikne, toho postihuj i bemena s odkazem spojen. To neplat, jedn-li se jen
o osobn kony osoby odkazem pvodn obten.

333

Prva ddice vyhradivho si soupis

1630
(1) Je-li ist pozstalost odkazy obtena tak, e je tm vyerpna a ddic
neuplatn prvo podle 1598, m ddic prvo jen na nhradu nklad uinnch pi
splnn odkaz a na pimenou odmnu za svou nmahu. Nesta-li pozstalost
k jejich hrad, hrad nklady i odmnu odkazovnci pomrn podle hodnoty odkaz
a ddic m k zajitn svho prva k odkzanm pedmtm zadrovac prvo; bez
dostatenho zajitn nen ddic povinen odkazy vyizovat.
(2) Pokud vak odkazovnk odkaz ji obdrel, provede se srka podle hodnoty,
jakou ml odkaz v dob pijet, a podle uitk, kter ji z nho zskal. Odkazovnk se
zbav povinnosti pspvku tm, e vyd ddici odkaz i s uitky nebo jejich cenu.
V ostatnm se na odkazovnka hled jako na poctivho dritele.
1631
(1) Nesta-li ist pozstalost k hrad vech dluh a jinch povinnch vdaj,
odkazy se pomrn sn.
(2) Nesta-li ist pozstalost k vyzen vech odkaz, uspokoj se pede vemi
ostatnmi odkaz zaopaten, vchovy a vivy; ostatn odkazy se pomrn sn.
1632
Splnn posledn vle sprvcem pozstalosti
Nebyl-li uren vykonavatel zvti a nechce-li ddic vnovat splnn posledn
vle svj as a nmahu, soud na jeho nvrh za tm elem jmenuje sprvce
pozstalosti, nebo ulo splnn posledn vle sprvci pozstalosti ji povolanmu.
Dl 4
Zkonn posloupnost
1633
(1) Kde nedojde k posloupnosti podle ddick smlouvy nebo podle zvti,
nastane zkonn ddick posloupnost k pozstalosti nebo k jej sti. Nen-li
zkonn ddic, nebo nenabude-li ddictv, stvaj se ddici odkazovnci podle
pomru hodnoty svch odkaz.
(2) Kdo nabyl ddictv proto, e ddic ani nhradnk povolan ddickou
smlouvou nebo zvt ddit nechtl nebo nemohl, spln ostatn nazen zstavitele.

334

 1634
Odmr
(1) Nedd-li dn ddic ani podle zkonn ddick posloupnosti, pipad
ddictv sttu a na stt se hled, jako by byl zkonn ddic; stt vak nem prvo
odmtnout ddictv, ani prvo na odkaz podle 1594 odst. 1 vty tet.
(2) Vi jinm osobm m stt stejn postaven jako ddic, ktermu svd
vhrada soupisu.
1635
Prvn tda ddic
(1) V prvn td ddic dd zstavitelovy dti a jeho manel, kad z nich
stejnm dlem.
(2) Nedd-li nkter dt, nabvaj jeho ddick podl stejnm dlem jeho dti;
tot plat o vzdlenjch potomcch tho pedka.
1636
Druh tda ddic
(1) Nedd-li zstavitelovi potomci, dd ve druh td manel, zstavitelovi
rodie a dle ti, kte ili se zstavitelem nejmn po dobu jednoho roku ped jeho
smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spolenou
domcnost nebo byli odkzni vivou na zstavitele.
(2) Ddici druh tdy dd stejnm dlem, manel vak vdy nejmn polovinu
pozstalosti.
1637
Tet tda ddic
(1) Nedd-li manel ani dn z rodi, dd ve tet td stejnm dlem
zstavitelovi sourozenci a ti, kte ili se zstavitelem nejmn po dobu jednoho roku
ped jeho smrt ve spolen domcnosti a kte z tohoto dvodu peovali o spolenou
domcnost nebo byli odkzni vivou na zstavitele.
(2) Nedd-li nkter ze sourozenc zstavitele, nabvaj jeho ddick podl
stejnm dlem jeho dti.

335

 1638
tvrt tda ddic
Nedd-li dn ddic ve tet td, dd ve tvrt td stejnm dlem prarodie
zstavitele.
1639
Pt tda ddic
(1) Nedd-li dn z ddic tvrt tdy, dd v pt td jen prarodie rodi
zstavitele. Prarodim zstavitelova otce pipad polovina ddictv, prarodim
zstavitelovy matky druh polovina. Ob dvojice prarodi se dl rovnm dlem
o polovinu, kter na n pipad.
(2) Nedd-li jednotliv len dvojice, pipadne uvolnn osmina druhmu lenu.
Nedd-li dvojice, pipadne tato tvrtina druh dvojici te strany. Nedd-li ani
jedna dvojice te strany, pipad ddictv dvojicm druh strany ve stejnm pomru,
v jakm se dl o polovinu ddictv, kter jim pipad pmo.
1640
est tda ddic
(1) Nedd-li dn z ddic pt tdy, dd v est td dti dt sourozenc
zstavitele a dti prarodi zstavitele, kad stejnm dlem.
(2) Nedd-li nkter z dt prarodi zstavitele, dd jeho dti.
1641
Nkoliker pbuzenstv
Je-li nkdo se zstavitelem pbuzn z vce ne z jedn strany, m z kad strany
ddick prvo, kter by mu nleelo jako pbuznmu z tto strany.

336

Dl 5
Povinn dl
Zapoten na povinn dl a na ddick podl
Oddl 1
Nepominuteln ddic
1642
Nepominutelnmu ddici nle z pozstalosti povinn dl.
1643
(1) Nepominutelnmi ddici jsou dti zstavitele a nedd-li, pak jsou jimi jejich
potomci.
(2) Je-li nepominuteln ddic nezletil, mus se mu dostat alespo tolik, kolik
in ti tvrtiny jeho zkonnho ddickho podlu. Je-li nepominuteln ddic zletil,
mus se mu dostat alespo tolik, kolik in tvrtina jeho zkonnho ddickho podlu.
1644
(1) Povinn dl me bt zstaven v podob ddickho podlu nebo odkazu, ale
mus zstat nepominutelnmu ddici zcela nezaten.
(2) K nazen zstavitele, kter omezuj povinn dl, se nepihl. Zstav-li se
nepominutelnmu ddici vce ne povinn dl, vztahuje se takov nazen, uinil-li
je zstavitel v pozen pro ppad smrti, jen na st, kter pesahuje hodnotu
povinnho dlu. To neplat, zeme-li nepominuteln ddic ped zstavitelem, nebo
nedd-li z jinho dvodu.
(3) Zstavitel me tak nepominutelnmu ddici uloit, aby se rozhodl pro to,
co se mu zstavuje s omezenm, nebo pro povinn dl.
1645
Kdo se zekl ddictv nebo povinnho dlu, kdo je nezpsobil ddit nebo kdo
byl zstavitelem vyddn, prvo na povinn dl nem, ale pi vpotu povinnch dl
ostatnch ddic se k nmu hled prv tak, jako by z ddickho prva nebyl
vylouen.

337

Oddl 2
Vyddn
1646
(1) Ze zkonnch dvod lze nepominutelnho ddice vyddnm z jeho prva
na povinn dl vylouit, anebo jej v jeho prvu zkrtit. Zstavitel me vyddit
nepominutelnho ddice, kter
a) mu neposkytl potebnou pomoc v nouzi,
b) o zstavitele neprojevuje opravdov zjem, jak by projevovat ml,
c) byl odsouzen pro trestn in spchan za okolnost svdcch o jeho zvrhl
povaze nebo
d) vede trvale nezzen ivot.
(2) Zstavitel me vyddit i nepominutelnho ddice, kter je nezpsobil
ddit, a proto je z ddickho prva vylouen.
(3) Peije-li vyddn potomek zstavitele, nedd ani potomci vyddnho
potomka, ledae zstavitel projev jinou vli. Nedoije-li se vyddn potomek smrti
zstavitele, pak jeho potomci dd vyjma tch, kte jsou samostatn vyloueni
z prva ddickho.
1647
Zstavitel me vyddit i nepominutelnho ddice, kter je tak zadluen nebo si
pon tak marnotratn, e tu je obava, e se pro jeho potomky nezachov povinn
dl. Uinit to vak me jen tak, e tento jeho povinn dl zstav dtem tohoto
nepominutelnho ddice, poppad, nen-li jich, jejich potomkm.
1648
Nevyslov-li zstavitel dvod vyddn, m nepominuteln ddic prvo na
povinn dl, ledae se proti nmu proke zkonn dvod vyddn.
1649
(1) Prohlen o vyddn lze uinit nebo je lze zmnit i zruit stejnm
zpsobem, jakm se poizuje nebo ru zv.
(2) Stejnm zpsobem me zstavitel prohlsit o nkterm z ddic nikoli
nepominutelnch, jemu svd zkonn ddick posloupnost, e pozstalosti
nenabude.

338

Oddl 3
Ochrana nepominutelnho ddice
1650
Nepominuteln ddic vyddn neplatn m prvo na povinn dl; byl-li
zkrcen na ist hodnot povinnho dlu, m prvo na jeho doplnn.
1651
(1) Prvo na povinn dl m i nepominuteln ddic, o nm bylo zstaviteli
znmo, e je naivu, a pesto jej v zvti opominul.
(2) Dopustil-li se ten, kdo byl opominut nikoli omylem, neho, co napluje
zkonn dvod vyddn, hled se na toto opominut jako na vyddn uinn mlky
a po prvu.
1652
Doke-li nepominuteln ddic, e jeho opominut pochz jen z toho, e
zstavitel pi pozen pro ppad smrti o nm nevdl, m takov ddic prvo na
povinn dl, jak mu nle podle zkona.
1653
Byl-li nepominuteln ddic zkrcen nebo
i odkazovnci k vyrovnn jeho prva pomrn.

opominut,

pispj

ddici

Oddl 4
Vpoet povinnho dlu
1654
(1) Nepominuteln ddic nem prvo na podl z pozstalosti, nbr jen na
penn stku rovnajc se hodnot jeho povinnho dlu. Jsou-li pro to na stran
ddic zvl zvan dvody a lze-li to na nepominutelnm ddici rozumn
poadovat, me soud povolit spltky na povinn dl nebo odklad jeho splatnosti;
pohledvka se vak ro ode dne, kdy byla pvodn splatn.
(2) Ustanoven odstavce 1 nebrn, aby se nepominuteln ddic dohodl s ddici
ze zvti nebo z ddick smlouvy jinak; zkrt-li se tm vak prva dalch vitel, je
dohoda vi nim neinn. Bude-li v prbhu zen o ddictv ujednno, e se
nepominutelnmu ddici namsto zaplacen vyd z pozstalosti vc zapsan do
veejnho seznamu, zape se nepominuteln ddic do veejnho seznamu pmo po
zstaviteli.
339

 1655
(1) Pro stanoven povinnho dlu se majetek v pozstalosti sepe a odhadne;
dluhy zstavitele a zvady, kter na majetku vzly ji v dob zstavitelovy smrti, se
od hodnoty majetku odetou. Pi vypoten povinnho dlu se k pozstalosti pipote,
co se zapotv na povinn dl podle 1660 a 1661.
(2) Nepominuteln ddic m prvo bt pi odhadu, vznet dotazy a uplatovat
pipomnky.
1656
Povinn dl se stanov bez zetele na odkazy a jin zvady vznikajc z pozen
pro ppad smrti. A do uren povinnho dlu se nepominuteln ddic pomrn
astn na zisku a ztrt pozstalosti. Kdo m prvo na povinn dl, m prvo i na
pomrn vytovn podlu na zisku a ztrt pozstalosti od smrti zstavitele a do
uren povinnho dlu.
1657
Dohodne-li si nepominuteln ddic s ddici odbytn a schvl-li dohodu soud,
ustanoven 1655 a 1656 se nepouij.
Oddl 5
Zapoten na povinn dl a na ddick podl
1658
Zapoten na povinn dl nebo na ddick podl nezakld povinnost nco vydat,
ledae se jedn o ppad uveden v 2072.
1659
Pi zapoten se pot hodnota toho, co bylo poskytnuto a co podlh zapoten,
podle doby odevzdn. V mimodnch ppadech me soud rozhodnout jinak.
Zapoten na povinn dl
1660
(1) Na povinn dl se zapote ve, co nepominuteln ddic z pozstalosti
skuten nabyl odkazem nebo jinm zstavitelovm opatenm.
(2) Na povinn dl se zapote i to, co nepominuteln ddic od zstavitele
bezplatn obdrel v poslednch tech letech ped jeho smrt, ledae zstavitel pike,
aby se zapoten provedlo za del dobu; potomku se krom toho zapote i to, co od
340

zstavitele bezplatn obdrel ddicv pedek. Pi zapoten se vak nepihl

k obvyklm darovnm.
1661
(1) Na povinn dl potomka se zapote to, co mu zstavitel dal za svho ivota
na levu v nkladech spojench se zaloenm samostatn domcnosti, se zaloenm
manelskho i obdobnho souit nebo s nstupem povoln i se zapoetm
podnikn; na povinn dl se zapote i to, co zstavitel pouil na hradu dluh
zletilho potomka. Stalo-li se tak dve ne v poslednch tech letech ped
zstavitelovou smrt, provede se zapoten, pokud zstavitel neprojev opanou vli.
(2) Potomkovi, kter vstupuje na msto svho pedka, se zapote na povinn dl
i to, co takto dostali od zstavitele jeho rodie, na jejich msto vstupuje.
Zapoten na ddick podl
1662
Ddick podly se vypotou stejn jako povinn dl.
1663
Pi posloupnosti ddic podle pozen pro ppad smrti nebo pi zkonn
ddick posloupnosti se zapoten na ddick podl provede, jen pikzal-li to
zstavitel projevem vle uinnm ve form pedepsan pro pozen zvti.
1664
Soud me provst zapoten na ddick podl, i kdy to zstavitel nepikzal,
byl-li by jinak nepominuteln ddic neodvodnn znevhodnn; k obvyklm
darovnm se vak nepihl.
Dl 6
Prvo nkterch osob na zaopaten
1665
Kdo by jinak byl nepominutelnm ddicem, ale nem prvo na povinn dl, m
prvo na nutnou vivu, pokud se mu j nedostv a pokud nen schopen sm se
ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inil jeho povinn
dl. Prvo na nutnou vivu vak nem ten, na jeho mst dd jeho potomek, nebo
je-li jeho potomek na jeho mst povoln k povinnmu dlu.

341

 1666
(1) Pozstal manel m prvo na slunou vivu z pozstalosti po dobu esti
tdn po smrti manela. Je-li vdova thotn, m prvo na slunou vivu a do
konce estho tdne po porodu; tot prvo m i matka zstavitelova dtte, kter
nebyla za zstavitele provdna.
(2) Byl-li pozstalmu manelu zkonn ddick podl odepen nebo zkrcen,
m pozstal manel prvo na nutn zaopaten a do uzaven novho manelstv,
pokud se mu takovho zaopaten jinak nedostv a pokud nen schopen sm se ivit;
takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inila polovina jeho
zkonnho ddickho podlu. Prvo na nutn zaopaten vak nenle manelu,
kter bez vnch dvod nesdlel se zstavitelem rodinnou domcnost, manelu
nezpsobilmu bt ddicem ani manelu, kter se ddictv zekl nebo je odmtl.
(3) Bylo-li by prvem na slunou vivu podle odstavce 1 zkrceno prvo na
nutnou vivu podle 1665, zkrt se vechna tato prva tak, aby se vem
oprvnnm dostalo stejn. Nutn zaopaten podle odstavce 2 nelze poskytnout,
zkrtilo-li by se tm prvo na nutnou vivu podle 1665.
1667
Pozstal manel nabv vlastnick prvo k movitm vcem, kter tvo
zkladn vybaven rodinn domcnosti, i kdy nen ddicem. To neplat, pokud
pozstal manel bez vnch dvod nesdlel se zstavitelem rodinnou domcnost.
1668
(1) Byl-li pozstalmu rodii zkonn ddick podl odepen nebo zkrcen, m
pozstal rodi prvo na nutn zaopaten, pokud se mu takovho zaopaten jinak
nedostv a pokud nen schopen sm se ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti
vce, ne kolik by inila tetina jeho zkonnho ddickho podlu. Prvo na nutn
zaopaten nenle rodii nezpsobilmu bt ddicem, rodii, kter se ddictv zekl
nebo je odmtl, ani rodii, kter se dopustil inu zakldajcho dvod k vyddn.
(2) Nutn zaopaten nelze rodii poskytnout, zkrtilo-li by se tm prvo na
nutnou vivu podle 1665.
1669
Osobm, kter povaly a do smrti zstavitele bezplatn zaopaten v jeho
domcnosti, pslu stejn zaopaten jet ti tdny po smrti zstavitele.

342

Dl 7
Pechod pozstalosti na ddice
Oddl 1
Nabyt ddictv
1670
Nabyt ddictv potvrzuje soud. Soud potvrd nabyt ddictv osob, jej ddick
prvo bylo prokzno.
1671
(1) Neuplatnil-li ddic ddick prvo ped soudem ve lht, kterou soud stanov,
nezanik ddici ddick prvo, avak pi projednn pozstalosti se k nmu
nepihl. To plat i o ddickm prvu neznmho ddice nebo ddici neznmho
pobytu, kter byl o svm prvu vyrozumn vyhlkou soudu a v uren lht o sob
nedal vdt.
(2) M-li neznm ddic nebo ddic neznmho pobytu opatrovnka, neme
opatrovnk uinit prohlen, e tento ddic ddictv odmt, nebo e je neodmt,
anebo pijm.
1672
Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob a odporuj-li si, odke soud toho
z ddic, jeho prvn dvod je slab, aby sv prvo uplatnil alobou. Nepod-li
tento ddic alobu ve lht uren soudem, nezanik sice jeho ddick prvo, avak
pi projednn pozstalosti se k nmu nepihl.
1673
(1) Proti ddici, kter se opr o ddickou smlouvu nepopenou co do pravosti,
se k podn aloby odke kad ddic ze zvti nebo ddic zkonn. Proti ddici,
kter se opr o zv nepopenou co do pravosti, se odke k podn aloby kad
zkonn ddic.
(2) Uvede-li zstavitel dvod vyddn, odke se k podn aloby potomek,
kter tvrd, e byl vyddn neprvem. Nen-li dvod vyddn uveden, odke se
k podn aloby ten, kdo m ddit na jeho mst.

343

Vhrada soupisu
1674
(1) Zstavitel neme ddici odejmout prvo na vhradu soupisu pozstalosti.
Vzdaj-li se tohoto prva strany ddick smlouvy, nepihl se k tomu.
(2) Prvo na vhradu soupisu lze uplatnit prohlenm uinnm stn ped
soudem, anebo prohlenm zaslanm soudu v psemn form. Vyhrad-li si ddic
soupis s vhradami nebo podmnkami, nepihl se k nim. To plat i pro prohlen
ddice, e vhradu soupisu neuplatuje.
1675
Ddic m prvo vyhradit si soupis pozstalosti, uplatn-li je do jednoho msce
ode dne, kdy ho soud o tomto prvu vyrozuml. Jsou-li pro to dleit dvody, soud
lhtu ddici prodlou.
1676
(1) O svprvnm, znmm a ptomnm ddici, kter nen manelem,
potomkem, anebo pedkem zstavitele a ve lht podle 1675 se nevyjd, plat, e
neuplatuje vhradu soupisu. Od ostatnch ddic si soud vyd po jejich
pedvoln a pouen vslovn vyjden, ledae vi svprvnmu manelovi,
potomkovi i pedkovi ddice nastal inek podle 1681.
(2) Kdo si nevyhradil soupis pozstalosti, nebo prohlsil, e prvo vhrady
soupisu neuplatuje, neme si soupis vyhradit dodaten.
Oddl 2
Sprva pozstalosti a jej soupis
Sprva pozstalosti
1677
(1) Povolal-li zstavitel sprvce pozstalosti nebo vykonavatele zvti, spravuje
pozstalost a do potvrzen nabyt ddictv sprvce pozstalosti, jinak vykonavatel
zvti. Nepovolal-li zstavitel dnho z nich, spravuje pozstalost ddic; je-li
ddic vce a neujednaj-li si nic jinho, spravuj pozstalost vichni ddicov.
(2) Je-li pro to vn dvod, nad soud jin opaten.
1678
(1) Kdo spravuje pozstalost, vykonv jej prostou sprvu.

344

(2) Kdo spravuje pozstalost, poskytne z n spltky na zaopaten osobm, kter

na n maj prvo, a doru odkazovnkm zprvu o odkazech, kter jim pipadly.
Dospl odkazy vyrovn, schvl-li to soud.
1679
(1) Pi sprv lze z pozstalosti nco zcizit nebo pout jako jistotu, vyaduje-li
to zjem na zachovn hodnoty nebo podstaty spravovanho majetku, jinak za
protiplnn. To plat i v ppad, e m bt zmnn el spravovanho majetku.
(2) Sprvce ddictv nebo vykonavatel zvti me uinit kon pesahujc
rozsah prost sprvy, souhlas-li s tm ddici. Nedohodnou-li se ddici nebo je-li
ddicem osoba pod zvltn ochranou, vyaduje se souhlas soudu.
1680
(1) Ddici, jeho ddick prvo je ji jasn prokzno, me soud povolit i ped
skonenm zen o ddictv, aby s uritmi pozstalostnmi pedmty voln
nakldal, pokud je splnn posledn vle zstavitele zabezpeeno nebo souhlas-li
ostatn spoluddicov, nepominuteln ddicov a odkazovnci.
(2) Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob, kter si odporuj, nelze opaten
podle odstavce 1 uinit. Dostalo-li se vak ddici vhody ji dve, nelze mu ji
odejmout.
1681
(1) Ujme-li se ddic, ani je k tomu oprvnn, pln sprvy pozstalosti, ru se
tm od potku inky vhrady soupisu, pokud ji ppadn uinil. To plat i tehdy,
proke-li se, e ddic pozstalostn majetek mysln zatajil, sms-li ddic sti
pozstalosti s stmi svho majetku, ani lze rozliit, komu pat, ledae tomu tak
bylo ji ped smrt zstavitele. Stejn inek vzhledem k vhrad soupisu nastane i
vi tomu z ddic, v jeho pmm i nepmm zastoupen nkdo jin pozstalost
takto spravoval. Spravuje-li takto pozstalost osoba ddici blzk, m se za to, e
jedn tak jako jeho zstupce.
(2) inek podle odstavce 1 nenastane, rozdl-li si ddici jet ped potvrzenm
nabyt ddictv jen psemnosti, podobizny nebo zznamy a jin vci rodinn nebo
upomnkov povahy.
Zvra pozstalosti
1682
(1) Soud uin bez odkladu opaten zajiujc pozstalost (zvru), jestlie
a) nkter z ddic nen svprvn,
b) nkter z ddic je neznmho pobytu,
345

c) je obava, e je pozstalost pedluena,

d) vitel navrhl odlouen pozstalosti, nebo
e) je-li tu jin dleit dvod pro zvltn opatrnost.
(2) Je-li jen nkter ddic nesvprvn, neptomn nebo neznm, lze se
spokojit se zvrou takov sti pozstalosti, kter sta k uspokojen jeho ddickho
prva. To plat i tehdy, je-li tu osoba, kter pslu prvo na povinn dl.
1683
Zvry nen teba, je-li v pozstalosti nemovit vc poskytujc dostatenou
jistotu.
Soupis pozstalosti
1684
(1) elem soupisu pozstalosti je zjistit pozstalostn jmn a urit istou
hodnotu majetku v dob smrti zstavitele.
(2) Neohroz-li to vn vasn proveden soupisu, me bt soupisu ptomen
a vznet dotazy a init pipomnky
a) vykonavatel zvti,
b) sprvce ddictv,
c) kad, kdo tvrd a osvd sv ddick prvo nebo prvo na povinn dl, nebo
o kom je znmo, e mu takov prvo zejm nle,
d) vitel, kter si vydal odlouen pozstalosti,
e) souhlas-li soud, i jin osoba, kter na tom proke prvn zjem; odkazovnk
vak jen tehdy, hroz-li, e bude povinen pomrn pispt na povinn dl.
1685
(1) Soud nad soupis pozstalosti, uplatn-li ddic prvo vhrady soupisu, nebo
je-li to potebn pro vpoet povinnho dlu.
(2) Soud nad soupis pozstalosti tak,
a) je-li mezi ddici osoba, kter nen pln svprvn, nebo kter je neznm i
neptomn, nebo prvnick osoba veejn prospn i zzen ve veejnm
zjmu (dle jen osoba pod zvltn ochranou),
b) je-li nejistota, zda je nkdo ddicem nebo kdo je ddicem,
c) d-li o to vitel podle 1709, nebo
d) osvd-li vitel zstavitele, e tu je pro proveden soupisu jin vn dvod.

346

 1686
(1) Nklady na pozen soupisu se hrad z pozstalosti a jdou pomrn k ti
ddickch podl tch ddic, jim je soupis k prospchu. Nen-li dobe mon
hradit nklady na pozen soupisu z pozstalosti, ulo soud tmto ddicm, aby na
hradu nklad pomrn pispli.
(2) Nadil-li soud soupis pro potebu vpotu povinnho dlu, hrad se nklady
z pozstalosti a jdou pomrn k ti vech ddic a osoby, kter m prvo na povinn
dl. Nen-li dobe mon hradit nklady na pozen soupisu z pozstalosti, ulo soud
tmto osobm, aby na hradu nklad pomrn pisply.
(3) Poaduje-li nkdo soupis, ani pro to m vn dvod, soud mu ulo, aby
nklady soupisu nesl ze svho.
1687
(1) Odvoduj-li to okolnosti ppadu, me soud rozhodnout o nahrazen
soupisu pozstalosti seznamem pozstalostnho majetku vyhotovenm sprvcem
pozstalosti a potvrzenm vemi ddici. Nebyl-li sprvce pozstalosti dosud ustaven,
me ho za tm elem jmenovat soud.
(2) V jednoduchch ppadech me soud rozhodnout, neodporuj-li tomu
ddicov, o nahrazen soupisu pozstalosti spolenm prohlenm ddic
o pozstalostnm majetku.
1688
(1) Proke-li se, e prohlen nebo seznam podle 1687 neodpovdaj
skutenosti v rozsahu nikoli nepodstatnm,
a) ru se tm ddicm od potku inky vhrady soupisu, pokud ji ppadn
uinili,
b) osoba uveden v 1685 odst. 2 m prvo dat, aby soud nadil nov soupis
pozstalosti, proke-li na tom prvn zjem.
(2) inek podle odstavce 1 psm. a) nenastane vi osob pod zvltn
ochranou, ledae se proke, e pozstalostn majetek mysln zatajila. Tento inek
nenastane ani vi ddici, kter proke, e nezavinil neplnost prohlen nebo
seznamu.
(3) Zpsobil-li sprvce, e seznam podle 1687 nen pln, nahrad kodu
z toho vzelou.
1689
Je-li znm vitel, soud mu oznm, e byl proveden soupis pozstalosti
a umon mu vyjdit se k soupisu.
347

Oddl 3
Potvrzen ddictv
1690
(1) Soud potvrd ddictv tomu, kdo ddictv neodmtl a m podle prbhu zen
o ddictv nejlep ddick prvo, pot, co je zabezpeeno, e vle zstavitele bude
nleit splnna.
(2) Byl-li povoln vykonavatel zvti, potvrd soudu splnn zstavitelovch
nazen; nebyl-li povoln, prok to soudu ddicov. Neshodnou-li se ddici nebo
odporuj-li tomu, co potvrdil vykonavatel zvti, rozhodne soud, jak dkaz opat.
1691
(1) Byly-li nazeny odkazy, soud potvrd ddictv a pot, co mu bude
prokzno, e
a) odkazovnkm byly podny zprvy o odkazu,
b) splatn odkazy osobm, kter nejsou pln svprvn, prvnickm osobm
veejn prospnm nebo zzenm ve veejnm zjmu nebo odkazy uinn za
dobroinnm a veejn prospnm elem byly splnny a e splnn
nesplatnch odkaz bylo zajitno,
c) bylo zajitno i splnn odkaz neznmm nebo neptomnm osobm.
(2) Soud me jistotu prominout, je-li zejm zbyten.
1692
(1) Jedinmu ddici soud potvrd, e ddictv nabyl. Uvede, kdo je ddicem,
pozstalost nabv, z jakho dvodu a zda se tak dje s vhradou soupisu, nebo bez
n.
(2) Nkolika ddicm soud potvrd i ddick podly ve vi po ppadnm
zapoten na ddick podl a po zapoten ppadnch odkaz. Pi rozdlen
pozstalosti soud rovn potvrd, jak ddictv kad ddic nabyl a z jakho dvodu
k rozdlen ddictv dochz.
(3) Je-li nazena ddick posloupnost zzenm svenskho nstupnictv,
doloenm asu nebo jinm zpsobem, soud potvrd, e byla nazena, kdo nsleduje
jako nsledn ddic a za jakho pedpokladu. Uril-li zstavitel, e pedn ddic
me s ddictvm voln nakldat, soud potvrd i to.
1693
(1) Ddicov si mohou ped soudem v zen o ddictv dohodnout, jak bude
ve jejich ddickch podl. Soud dohodu schvl, neodporuje-li zjmu osoby pod
zvltn ochranou.
348

(2) Dd-li se na zklad pozen pro ppad smrti, mohou si ddici dohodnout
jinou vi ddickch podl, ne jakou jim zstavitel vymil, pokud to zstavitel
vslovn pipustil.
(3) Dd-li se podle zkonn ddick posloupnosti, m ddic prvo poadovat po
ostatnch ddicch vypodn, pokud se staral o zstavitele del dobu nebo pispl
znanou mrou k udren i zvten zstavitelova majetku prac, penitou
podporou nebo podobnm zpsobem, ani byl za to odmovn. Vypodn se
poskytne ve vi pimen trvn a rozsahu toho, co plnil, a hodnot pozstalosti;
o tuto vi se zvt jeho ddick podl. To plat i v ppad, e ddic, kter nen
pozstalm manelem, plnil vi zstaviteli vyivovac nebo obdobnou povinnost.
Oddl 4
Rozdlen pozstalosti
1694
(1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti, rozdl se pozstalost podle jeho vle.
Ddici se mohou ped soudem dohodnout, e si pozstalost zcela nebo zsti rozdl
i jinak, pokud to zstavitel vslovn pipustil.
(2) Pidlil-li zstavitel ddicm jednotliv vci ze svho jmn, ani vslovn
pikzal, e pozstalost mus bt rozdlena, jak nadil, nebo e povolan ddic me
pijmout jen, co mu bylo pidleno, poppad, e urit vc m zstat ve
spoluvlastnictv ddic, hled se na jeho projev vle jako na pn bez prvn
zvaznosti.
1695
(1) Nepodil-li zstavitel pro ppad smrti, mohou se ddici ped soudem
dohodnout o rozdlen pozstalosti jakkoli.
(2) Nepodil-li zstavitel o nkter sti pozstalosti nebo nepikzal-li, jak m
bt pozstalost nebo jej st rozdlena, nebo nen-li rozdlen pozstalosti podle
zstavitelovy vle vbec mon, pouije se ustanoven odstavce 1 obdobn.
1696
(1) Soud dohodu ddic o rozdlen schvl, neodporuje-li vli zstavitele
a v jejch mezch ani zjmm osoby pod zvltn ochranou. Neschvl-li soud
dohodu, potvrd ddicm nabyt ddictv podle ve jejich ddickch podl.
(2) K platnosti dohody o rozdlen pozstalosti se vyaduje, aby v dsledku
jejho uzaven byla rozdlena cel znm pozstalost. Dohodou lze zdit i vcn
bemeno nebo zstavn i jin vcn prvo, i kdy o nm zstavitel nepodil.

349

 1697
(1) Soud rozdl pozstalost podle nazen zstavitele. Povil-li zstavitel tet
osobu urenm, jak m bt pozstalost rozdlena, soud tto osob stanov pimenou
lhtu, nejmn v dlce dvou msc; soud vak k uren nepihldne, je-li zjevn
nespravedliv nebo dojde-li k nmu po lht.
(2) Nebrn-li tomu zstavitelovo nazen, soud rozdl pozstalost schvlenm
dohody ddic; nedojde-li k dohod, soud pozstalost rozdl, pokud o to podaj
vichni ddicov a pokud mezi nimi nen sporu, co do pozstalosti nle. Soud
pitom db zjm osoby pod zvltn ochranou.
(3) V ostatnch ppadech soud pozstalost nerozdl a potvrd ddicm nabyt
ddictv podle ddickch podl.
1698
Pi rozdlen pozstalosti lze vypodat prvo na nhradu z pomr mezi
spoluddici, provst zapoten na ddick podl a zapoten odkaz.
1699
(1) Podle okolnost mohou bt tak pohledvka nebo dluh pidleny
jednotlivmu ddici. Pidl-li se dluh nktermu ddici, nedotk se to prv vitele.
(2) Ddic zkrcen na svm podlu pidlenm vadn vci m vi spoluddicm
prvo na nhradu toho, o byl vadou zkrcen.
1700
(1) Rozdluje-li pozstalost soud na dost ddic, zd vkaz, jeho zkladem
je soupis pozstalosti nebo soupis potvrzen vemi ddici. Bylo-li nco
z pozstalosti prodno z vle ddice po prvu, zahrne se do pozstalosti dosaen
kupn cena, pi jinm zcizen z vle ddice pak obvykl cena v den vzniku ddickho
prva. Na podl kadho z ddic vyjden v penzch se pidl jednotliv
pedmty podle ceny uveden ve vkazu.
(2) Nen-li cena nkterho pedmtu zejm, stanov ji soud odhadem, pokud
pedmt nepidl vem ddicm podle jejich podl.
Oddl 5
Dluhy postihujc ddice
1701
(1) Dluhy zstavitele pechzej na ddice, ledae zkon stanov jinak.

350

(2) Ddic je zavzn k hrad nklad zstavitelova pohben a opaten

zstavitelova hrobovho msta, ledae tyto nklady byly z pozstalosti uhrazeny
podle 114 odst. 2.
1702
Ddic se neme zprostit povinnosti zaloen mu pozenm pro ppad smrti
odmtnutm ddictv z tohoto pozen s tm, e uplatn sv prvo jako ddic ze
zkona. Me se stt ddicem z pozen pro ppad smrti, nebo ddictv odmtnout.
1703
Prva vitel ped potvrzenm ddictv
Dokud soud nepotvrd ddici nabyt ddictv, mohou vitel vymhat plnn jen
vi tomu, kdo spravuje pozstalost, a domhat se uspokojen jen z majetku
nleejcho do pozstalosti.
Prvn inky neuplatnn vhrady soupisu
1704
Neuplatnil-li ddic vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele v plnm rozsahu.
Neuplatnilo-li vhradu soupisu vce ddic, hrad dluhy zstavitele spolen
a nerozdln.
1705
Proveden soupisu nem prvn inky pro rozsah povinnosti k hrazen dluh
u ddice, kter vhradu soupisu neuplatnil.
Prvn inky vhrady soupisu
1706
Uplatnil-li ddic vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele do ve ceny nabytho
ddictv. To plat i v ppad, e soupis pozstalosti nadil soud v zjmu osoby pod
zvltn ochranou.
1707
Kad z ddic, kter uplatnil vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele spolen
a nerozdln s ostatnmi ddici, vitel vak me po kadm ddici vyhradivmu si
soupis poadovat plnn jen do ve odpovdajc jeho ddickmu podlu.

351

 1708
Postih mezi spoluddici se d podle obecnch ustanoven o spolench dluzch.
Odlouen pozstalosti
1709
(1) Vitel, kter osvd obavu z pedluen ddice, me pedtm, ne soud
potvrdil nabyt ddictv, navrhnout, aby pozstalost zstala odlouena od jmn
ddice a byla spravovna jako oddlen jmn. Soud nvrhu nevyhov, je-li zejm,
e k obav nen dvod.
(2) Nvrh na odlouen pozstalosti nebrn, aby soud nabyt ddictv potvrdil.
1710
Z odlouen pozstalosti se uspokoj vitel, kter si odlouen vydal. Tento
vitel vak ztrc prvo uspokojit se z ostatnho ddicova majetku, a to i v ppad,
e ddic neuplatnil vhradu soupisu.
Vyhledn dluh zstavitele
1711
Ddic, kter si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozstalost spravuje, me ped
rozhodnutm soudu o potvrzen ddictv navrhnout, aby soud pro vyhledn dluh
zstavitele vitele vyzval, aby v pimen lht ohlsili a doloili sv pohledvky.
Dokud nebude skoneno zen, kter se takto zavede, nem ddic, ani ten, kdo
spravuje pozstalost, povinnost uspokojovat vitele.
1712
(1) Vitel, kter se ve lht nepihls, nem prvo na uhrazen vi ddici, je-li
pozstalost vyerpna uhrazenm ohlench pohledvek.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije,
a) proke-li vitel, e ddic vdl o pohledvce, nebo
b) zajiuje-li pohledvku vitele zstavn nebo jin vcn prvo k vci nleejc
do pozstalosti.
1713
Nebylo-li dno o vzvu vitelm, nebo uspokoj-li ddic nkterho
z hlscch se vitel bez zetele na prva ostatnch, a nedoshne-li proto nkter
vitel plnho uhrazen pohledvky z pozstalosti, je ddic viteli zavzn nad
352

rmec uveden v 1692, a to a do ve, v jak by vitel doshl uspokojen pi

likvidaci pozstalosti podle jinho prvnho pedpisu.
Dl 8
Zcizen ddictv
1714
(1) Ddictv lze zcizit po smrti zstavitele; je-li smlouva uzavena dve,
nepihl se k n. Zcizenm ddictv vstupuje nabyvatel do prv a povinnost
nleejcch k pozstalosti.
(2) Ddictv se zcizuje odvnou smlouvou, pokud pi zcizen ddictv nebyl za
zklad smlouvy vzat seznam prv a povinnost. Byl-li takov seznam za zklad vzat,
zle na obsahu smlouvy, zle na ujednn stran, nakolik se pouij tak 1716
a 1717.
(3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny.
1715
Strany oznm bez zbytenho odkladu soudu, kter vede zen o ddictv, e
ddictv bylo zcizeno.
1716
(1) Nabyvatel nem prvo na vc nleejc zciziteli nikoli jako ddici, ale
z jinho prvnho dvodu, ani na psemnosti, podobizny a zznamy rodinn povahy.
(2) Nabyvateli naproti tomu nle ve, co k ddictv pibude tm, e ubude
odkazovnk nebo spoluddic nebo jakmkoliv jinm zpsobem, ml-li by na to
zcizitel prvo.
1717
Nabyvateli nle i ve, co zcizitel ji ddickm prvem obdrel. Nabyvatel vak
zciziteli nahrad, co ten vynaloil ze svho k nastoupen ddictv nebo na pozstalost,
a pokud si strany neujednaly nco jinho, i nklady zstavitelova pohbu a opaten
pohebit.
1718
Spravoval-li zcizitel pozstalost dve, ne byla nabyvateli vydna, je vi
nabyvateli zavzn jako pkaznk.

353

 1719
Zcizitel ddictv odpovd nabyvateli za pravost svho ddickho prva, jak je
udal. Utrp-li nabyvatel kodu, zcizitel ji nahrad podle sti tvrt tohoto zkona.
1720
Nabyvatel i zcizitel ddictv jsou vitelm za dluhy zstavitele zavzni
spolen a nerozdln.
ST TVRT
RELATIVN MAJETKOV PRVA
Hlava I
Veobecn ustanoven o zvazcch
Dl 1
Vznik zvazk a jejich obsah
1721
Ze zvazku m vitel vi dlunku prvo na urit plnn jako na pohledvku
a dlunk m povinnost toto prvo splnnm dluhu uspokojit.
1722
Plnn, kter je pedmtem zvazku, mus bt majetkov povahy a odpovdat
zjmu vitele, i kdy tento zjem nen jen majetkov.
1723
(1) Zvazek vznik ze smlouvy, z protiprvnho inu, nebo z jin prvn
skutenosti, kter je k tomu podle prvnho du zpsobil.
(2) Ustanoven o zvazcch, kter vznikaj ze smluv, se pouij pimen i na
zvazky vznikajc na zklad jinch prvnch skutenost.

354

Dl 2
Smlouva
Oddl 1
Obecn ustanoven
1724
(1) Smlouvou projevuj strany vli zdit mezi sebou zvazek a dit se obsahem
smlouvy.
(2) Ustanoven o smlouvch se pouij pimen i na projev vle, kterm se
jedna osoba obrac na osoby jin, ledae to vyluuje povaha projevu vle nebo
zkon.
1725
Smlouva je uzavena, jakmile si strany ujednaly jej obsah. V mezch prvnho
du je stranm ponechno na vli svobodn si smlouvu ujednat a urit jej obsah.
1726
Povauj-li strany smlouvu za uzavenou, a si ve skutenosti neujednaly
nleitost, ji mly ve smlouv ujednat, hled se na projev jejich vle jako na
uzavenou smlouvu, lze-li, zvlt s pihldnutm k jejich nslednmu chovn,
rozumn pedpokldat, e by smlouvu uzavely i bez ujednn tto nleitosti. Dala-li
vak nkter ze stran ji pi uzavrn smlouvy najevo, e dosaen shody o urit
nleitosti je pedpokladem uzaven smlouvy, m se za to, e smlouva uzavena
nebyla; tehdy ujednn o ostatnch nleitostech strany nezavazuje, ani byl-li o nich
vyhotoven zpis.
1727
Kad z nkolika smluv uzavench pi tme jednn nebo zahrnutch do te
listiny se posuzuje samostatn. Plyne-li z povahy nkolika smluv nebo z jejich elu
znmho stranm pi uzaven smlouvy, e jsou na sob zvisl, je vznik kad
z nich podmnkou vzniku ostatnch smluv. Znik zvazku z nkter z nich bez
uspokojen vitele zruuje ostatn zvisl smlouvy, a to s obdobnmi prvnmi
inky.
1728
(1) Kad me vst jednn o smlouv svobodn a neodpovd za to, e ji
neuzave, ledae jednn o smlouv zahj nebo v takovm jednn pokrauje, ani
m mysl smlouvu uzavt.
355

(2) Pi jednn o uzaven smlouvy si smluvn strany vzjemn sdl vechny

skutkov a prvn okolnosti, o nich v nebo vdt mus, tak, aby se kad ze stran
mohla pesvdit o monosti uzavt platnou smlouvu a aby byl kad ze stran
zejm jej zjem smlouvu uzavt.
1729
(1) Dospj-li strany pi jednn o smlouv tak daleko, e se uzaven smlouvy
jev jako vysoce pravdpodobn, jedn nepoctiv ta strana, kter pes dvodn
oekvn druh strany v uzaven smlouvy jednn o uzaven smlouvy ukon, ani
pro to m spravedliv dvod.
(2) Strana, kter jedn nepoctiv, nahrad druh stran kodu, nanejv vak
v tom rozsahu, kter odpovd ztrt z neuzaven smlouvy v obdobnch ppadech.
1730
(1) Poskytnou-li si strany pi jednn o smlouv daje a sdlen, m kad ze
stran prvo vst o nich zznamy, i kdy smlouva nebude uzavena.
(2) Zsk-li strana pi jednn o smlouv o druh stran dvrn daj nebo
sdlen, db, aby nebyly zneuity, nebo aby nedolo k jejich prozrazen bez
zkonnho dvodu. Poru-li tuto povinnost a obohat-li se tm, vyd druh stran to,
o se obohatila.
Oddl 2
Uzaven smlouvy
Nvrh na uzaven smlouvy
1731
Z nvrhu na uzaven smlouvy (dle jen nabdka) mus bt zejm, e ten, kdo
jej in, m mysl uzavt uritou smlouvu s osobou, vi n nabdku in.
1732
(1) Prvn jednn smujc k uzaven smlouvy je nabdkou, pokud obsahuje
podstatn nleitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla bt uzavena jeho
jednoduchm a nepodmnnm pijetm, a pokud z nho plyne vle navrhovatele bt
smlouvou vzn, bude-li nabdka pijata.
(2) M se za to, e nvrh dodat zbo nebo poskytnout slubu za urenou cenu
uinn pi podnikatelsk innosti reklamou, v katalogu nebo vystavenm zbo je
nabdkou s vhradou vyerpn zsob nebo ztrty schopnosti podnikatele plnit.

356

 1733
Projev vle, kter nevyhovuje 1732, nen nabdkou a neme bt proto pijat.
Obsahuje-li projev vle slib plnn za urit vkon nebo vsledek, jedn se o veejn
pslib, jinak o pouhou vzvu k podn nabdky. Tot plat o projevu, kter smuje
vi neuritmu okruhu osob nebo kter m povahu reklamy, pokud z nho jasn
neplyne nco jinho.
1734
Nabdka uinn stn mus bt pijata bezodkladn, ledae nco jinho plyne
z jejho obsahu nebo z okolnost, za nich se stala. To plat i tehdy, byla-li ptomn
osob pedloena nabdka uinn v psemn form.
1735
Nabdka uinn v psemn form vi neptomn osob mus bt pijata ve
lht uveden v nabdce. Nen-li lhta uvedena, lze nabdku pijmout v dob
pimen povaze navrhovan smlouvy a rychlosti prostedk, je navrhovatel pouil
pro zasln nabdky.
. 1736
Nabdka je neodvolateln, je-li to v n vslovn vyjdeno, anebo dohodnou-li se
tak strany. Nabdka je rovn neodvolateln, plyne-li to z jednn stran o uzaven
smlouvy, z jejich pedchozho obchodnho styku, anebo ze zvyklost.
1737
Zruen nabdky
I kdy je nabdka neodvolateln, lze ji zruit, pokud zruovac projev dojde
druh stran ped doruenm nabdky nebo alespo souasn s nm.
1738
Odvoln nabdky
(1) I kdy je nabdka odvolateln, nelze ji odvolat ve lht uren pro jej pijet,
ledae se to v nabdce vyhrad. Odvolatelnou nabdku lze odvolat, jen pokud
odvoln dojde druh stran dve, ne ta odeslala pijet nabdky.
(2) Nabdku nelze odvolat, pokud je v n vyjdena neodvolatelnost.
1739
(1) Je-li nabdka odmtnuta, zanik innost odmtnut.
357

(2) Zeme-li nkter ze stran, nebo pozbude-li svprvnosti uzavt smlouvu,

nabdka zanikne, pokud je to zejm z nabdky sam nebo z povahy a elu
navrhovan smlouvy.
Pijet nabdky
1740
(1) Osoba, kter je nabdka urena, nabdku pijme, projev-li s n vas vi
navrhovateli souhlas. Mlen nebo neinnost samy o sob pijetm nejsou.
(2) Projev vle, kter obsahuje dodatky, vhrady, omezen nebo jin zmny, je
odmtnutm nabdky a povauje se za novou nabdku. Pijetm nabdky je vak
odpov, kter vymezuje obsah navren smlouvy jinmi slovy.
(3) Odpov s dodatkem nebo odchylkou, kter podstatn nemn podmnky
nabdky, je pijetm nabdky, pokud navrhovatel bez zbytenho odkladu takov
pijet neodmtne. Navrhovatel me pijet nabdky s dodatkem nebo odchylkou
pedem vylouit ji v nabdce nebo jinm zpsobem, kter nevzbuzuje pochybnost.
1741
Pi nabdce uren vce osobm je smlouva uzavena, pijmou-li nabdku
vechny tyto osoby, pokud z jejho obsahu vyplv mysl navrhovatele, aby se
stranou smlouvy staly vechny osoby, jim je nabdka urena, anebo lze-li takov
mysl rozumn pedpokldat z okolnost, za nich byla nabdka uinna. Tot
obdobn plat, je-li zejm mysl navrhovatele, aby se stranou smlouvy stal urit
poet tchto osob.
1742
Pijet nabdky lze zruit, dojde-li zruen navrhovateli nejpozdji s pijetm.
1743
(1) I pozdn pijet nabdky m inky vasnho pijet, pokud navrhovatel bez
zbytenho odkladu alespo stn vyrozum osobu, kter nabdku uinil, e pijet
povauje za vasn, nebo se zane chovat ve shod s nabdkou.
(2) Plyne-li z psemnosti, kter vyjaduje pijet nabdky, e byla odeslna za
takovch okolnost, e by dola navrhovateli vas, kdyby jej peprava probhala
obvyklm zpsobem, m pozdn pijet inky vasnho pijet, ledae navrhovatel
bez odkladu vyrozum alespo stn osobu, kter byla nabdka urena, e povauje
nabdku za zaniklou.

358

 1744
S pihldnutm k obsahu nabdky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou
zavedly, nebo je-li to obvykl, me osoba, kter je nabdka urena, nabdku
pijmout tak, e se podle n zachov, zejmna poskytne-li nebo pijme-li plnn.
Pijet nabdky je inn v okamiku, kdy k jednn dolo, dolo-li k nmu vas.
1745
Smlouva je uzavena okamikem, kdy pijet nabdky nabv innosti.
Oddl 3
Obsah smlouvy
1746
(1) Zkonn ustanoven upravujc jednotliv typy smluv se pouij na smlouvy,
jejich obsah zahrnuje podstatn nleitosti smlouvy stanoven v zkladnm
ustanoven pro kadou z tchto smluv.
(2) Strany mohou uzavt i takovou smlouvu, kter nen zvlt jako typ
smlouvy upravena.
1747
Je-li smlouva bezplatn, m se za to, e se dlunk chtl zavzat spe mn ne
vce.
1748
M se za to, e ujednn, e urit st obsahu smlouvy bude mezi stranami
ujednna dodaten, je podmnkou innosti uzaven smlouvy.
1749
(1) Ujednaj-li strany, e uritou nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud,
je takov uren podmnkou innosti smlouvy. Neur-li tet osoba nleitost
smlouvy v pimen lht nebo odmtne-li ji urit, me kterkoli strana navrhnout,
aby tuto nleitost uril soud.
(2) Pi uren nleitosti se pihldne k elu, kter smlouva zejm sleduje,
k okolnostem, za nich byla smlouva uzavrna, jako i k tomu, aby byly prva
a povinnosti stran poctiv uspodny.

359

 1750
Nenavrhne-li oprvnn strana doplnn obsahu smlouvy v ujednan lht, jinak
do jednoho roku od uzaven smlouvy, m se za to, e se smlouva od potku ru.
1751
(1) st obsahu smlouvy lze urit odkazem na obchodn podmnky, kter
navrhovatel pipoj k nabdce nebo kter jsou stranm znmy. Odchyln ujednn ve
smlouv maj ped znnm obchodnch podmnek pednost.
(2) Odk-li strany v nabdce i v pijet nabdky na obchodn podmnky, kter si
odporuj, je smlouva pesto uzavena s obsahem urenm v tom rozsahu, v jakm
obchodn podmnky nejsou v rozporu; to plat i v ppad, e to obchodn podmnky
vyluuj. Vylou-li to nkter ze stran nejpozdji bez zbytenho odkladu po
vmn projev vle, smlouva uzavena nen.
(3) Pi uzaven smlouvy mezi podnikateli lze st obsahu smlouvy urit
i pouhm odkazem na obchodn podmnky vypracovan odbornmi nebo zjmovmi
organizacemi.
1752
(1) Uzavr-li strana v bnm obchodnm styku s vtm potem osob smlouvy
zavazujc dlouhodob k optovnm plnnm stejnho druhu s odkazem na obchodn
podmnky a vyplv-li z povahy zvazku ji pi jednn o uzaven smlouvy rozumn
poteba jejich pozdj zmny, lze si ujednat, e strana me obchodn podmnky
v pimenm rozsahu zmnit. Ujednn je platn, pokud bylo pedem alespo
ujednno, jak se zmna druh stran oznm a pokud se tto stran zalo prvo
zmny odmtnout a zvazek z tohoto dvodu vypovdt ve vpovdn dob
dostaten k obstarn obdobnch plnn od jinho dodavatele; nepihl se vak
k ujednn, kter s takovou vpovd spojuje zvltn povinnost zatujc
vypovdajc stranu.
(2) Nebyl-li ujednn rozsah zmn obchodnch podmnek, nepihl se ke
zmnm vyvolanm takovou zmnou okolnost, kterou ji pi uzaven smlouvy
strana odkazujc na obchodn podmnky musela pedpokldat, ani ke zmnm
vyvolanm zmnou jejch osobnch nebo majetkovch pomr.
1753
Ustanoven obchodnch podmnek, kter druh strana nemohla rozumn
oekvat, je neinn, nepijala-li je tato strana vslovn; k opanmu ujednn se
nepihl. Zda se jedn o takov ustanoven, se posoud nejen vzhledem k jeho
obsahu, ale i ke zpsobu jeho vyjden.

360

 1754
(1) Pouij-li strany ve smlouv doloku upravenou v uvanch vykldacch
pravidlech, m se za to, e touto dolokou zamlely vyvolat prvn inky
stanoven vykldacmi pravidly, na n se ve smlouv odvolaly, poppad tmi
vykldacmi pravidly, kter se s pihldnutm k povaze smlouvy obvykle pouvaj.
(2) Nen-li jedna ze stran smlouvy podnikatelem, lze se vi tto stran dovolat
vznamu doloky, jen pokud se proke, e jej vznam musel bt tto stran znm.
1755
Vzd-li se strana veobecn nmitek proti platnosti smlouvy, nepihl se
k tomu.
Oddl 4
Forma smlouvy
1756
Nen-li smlouva uzavena slovy, mus bt z okolnost zejm vle stran ujednat
jej nleitosti; pitom se pihldne nejen k chovn stran, ale i k vydanm cenkm,
veejnm nabdkm a jinm dokladm.
1757
(1) Po uzaven smlouvy mezi stranami v jin form ne psemn je stranm
ponechno na vli, zda si obsah smlouvy v psemn form potvrd.
(2) Uin-li tak pi podnikn stran jedna z nich vi druh v pesvden, e jej
potvrzen zachycuje obsah smlouvy vrn, plat smlouva za uzavenou s obsahem
uvedenm v potvrzen, i kdy vykazuje odchylky od skuten ujednanho obsahu
smlouvy. To plat jen v ppad, e odchylky uveden v potvrzen mn skuten
ujednan obsah smlouvy nepodstatnm zpsobem a jsou takovho rzu, e by je
rozumn podnikatel jet schvlil, a za podmnky, e druh strana tyto odchylky
neodmtne.
(3) Odstavec 2 se pouije i v ppad, e smlouva byla uzavena pi podnikn
jedn ze stran a jej obsah potvrd druh strana.
1758
Dohodnou-li se strany, e pro uzaven uij uritou formu, m se za to, e
nechtj bt vzny, nebude-li tato forma dodrena. To plat i tehdy, projev-li jedna
ze stran vli, aby smlouva byla uzavena v psemn form.

361

Oddl 5
inky smlouvy
Obecn ustanoven
1759
Smlouva strany zavazuje. Lze ji zmnit nebo zruit jen se souhlasem vech stran,
anebo z jinch zkonnch dvod. Vi jinm osobm smlouva psob jen
v ppadech stanovench v zkon.
1760
Skutenost, e strana nebyla pi uzaven smlouvy oprvnna nakldat s tm, co
m bt podle smlouvy plnno, sama o sob neplatnost smlouvy nevyvolv.
1761
Zkaz zaten nebo zcizen vci psob jen mezi stranami, pokud nebyl zzen
jako vcn prvo. Takov zkaz je platn, pokud byl zzen na dobu trvn
svenskho fondu, svenskho nstupnictv, zastoupen nebo na jinou uritou
a pimenou dobu v takovm zjmu strany, kter je hodn prvn ochrany.
1762
(1) Stanov-li zkon, e je k innosti smlouvy teba rozhodnut uritho orgnu,
je smlouva inn tmto rozhodnutm.
(2) Nebyl-li nvrh na rozhodnut podn do jednoho roku od uzaven smlouvy,
m se za to, e se smlouva od potku ru. To plat i v ppad, e byl nvrh
zamtnut.
1763
Poskytne-li strana postupn uzavenmi smlouvami rznm osobm prvo
uvat nebo povat tut vc v tut dobu, nabv takov prvo osoba, kter
pevodce poskytl vc k uvn nebo povn nejdve. Nen-li nikdo takov, nle
prvo osob, s n byla uzavena smlouva, kter nabyla innosti jako prvn.
Zmna okolnost
1764
Zmn-li se po uzaven smlouvy okolnosti do t mry, e se plnn podle
smlouvy stane pro nkterou ze stran obtnj, nemn to nic na jej povinnosti splnit
dluh. To neplat v ppadech stanovench v 1765 a 1766.
362

 1765
(1) Dojde-li ke zmn okolnost tak podstatn, e zmna zalo v prvech
a povinnostech stran zvl hrub nepomr znevhodnnm jedn z nich bu
nemrnm zvenm nklad plnn, anebo nemrnm snenm hodnoty
pedmtu plnn, m doten strana prvo domhat se vi druh stran obnoven
jednn o smlouv, proke-li, e zmnu nemohla rozumn pedpokldat ani ovlivnit
a e skutenost nastala a po uzaven smlouvy, anebo se doten stran stala a po
uzaven smlouvy znmou. Uplatnn tohoto prva neopravuje dotenou stranu, aby
odloila plnn.
(2) Prvo podle odstavce 1 doten stran nevznikne, pevzala-li na sebe
nebezpe zmny okolnost.
1766
(1) Nedohodnou-li se strany v pimen lht, me soud k nvrhu kterkoli
z nich rozhodnout, e zvazek ze smlouvy zmn obnovenm rovnovhy prv
a povinnost stran, anebo e jej zru ke dni a za podmnek urench v rozhodnut.
Nvrhem stran soud nen vzn.
(2) Soud nvrh na zmnu zvazku zamtne, pokud doten strana neuplatnila
prvo na obnoven jednn o smlouv v pimen lht, co zmnu okolnost musela
zjistit; m se za to, e tato lhta in dva msce.
Smlouva ve prospch tet osoby
1767
(1) M-li podle smlouvy dlunk plnit tet osob, me vitel poadovat, aby j
dlunk splnil.
(2) Podle obsahu, povahy a elu smlouvy se posoud, zda a kdy tak tet osoba
nabyla pm prvo poadovat splnn. M se za to, e tet osoba takov prvo
nabyla, m-li bt plnn hlavn k prospchu prv j.
(3) Nmitky ze smlouvy m dlunk tak proti tet osob.
1768
Odmtne-li tet osoba prvo nabyt ze smlouvy, hled se na ni, jako by nebyla
prva na plnn nabyla. Neodporuje-li to obsahu a elu smlouvy, me vitel
plnn dat pro sebe.

363

 1769
Smlouva o plnn tet osoby
Zave-li se nkdo zajistit pro druhou stranu, aby j tet osoba splnila, zavazuje
se tm, e se u tet osoby pimluv, aby ujednan plnn poskytla. Zave-li se vak
nkdo k tomu, e tet osoba spln, co bylo ujednno, nahrad kodu, kterou vitel
utrp, pokud k splnn nedojde.
Oddl 6
Zvltn zpsoby uzavrn smlouvy
1770
Ustanoven o nabdce a o pijet nabdky se pouij pimen i na ppady, kdy
strany ujednaj pro uzaven smlouvy jin postup.
1771
Draba
(1) Pi drab je smlouva uzavena pklepem.
(2) Ji uinn nabdka se zru, pokud je podna vy nabdka, nebo pokud se
draba ukon jinak ne pklepem.
Veejn sout o nejvhodnj nabdku
1772
Kdo vyhls neuritm osobm sout o nejvhodnj nabdku, in tm vzvu
k podvn nabdek.
1773
Vyhlaovatel soute vymez v psemn form alespo obecnm zpsobem
pedmt plnn a zsady ostatnho obsahu zamlen smlouvy, na nm trv, a ur
zpsob podvn nabdek a lhtu, do kter lze nabdky podat, jako i lhtu pro
oznmen vybran nabdky. Obsah podmnek soute vhodnm zpsobem uveejn.
1774
Vyhlaovatel neme uveejnn podmnky soute mnit nebo sout zruit,
ledae si to byl v podmnkch soute vyhradil. Zmnu nebo zruen uveejn
stejnm zpsobem, kterm podmnky soute uveejnil.
364

 1775
(1) Vyhlaovatel zahrne nabdku do soute, odpovd-li jej obsah uveejnnm
podmnkm soute. Od nich se nabdka me odchlit jen v rozsahu, kter
podmnky soute pipoutj.
(2) Do soute nelze zahrnout nabdku pedloenou po lht stanoven
v podmnkch soute.
(3) Navrhovatel m prvo na nhradu nklad spojench s ast na souti,
piznvaj-li mu to podmnky soute.
1776
(1) Neur-li podmnky soute nco jinho, nelze nabdku odvolat po uplynut
lhty uren v podmnkch soute pro pedkldn nabdek.
(2) Podmnky soute mohou urit, e nabdku lze zmnit nebo doplnit; ke
zmn nebo k doplnn nabdky provedenm po uplynut lhty uren v podmnkch
soute pro pedkldn nabdek se vak nepihl. Opravu chyb vzniklch pi
vyhotoven nabdky lze provst kdykoli, pokud to podmnky soute nevyluuj.
1777
(1) Vyhlaovatel vybere nejvhodnj z nabdek a oznm jej pijet zpsobem
a ve lht, kter jsou ureny v podmnkch soute.
(2) Nen-li v podmnkch soute stanoven zpsob vbru nabdky, je
vyhlaovatel oprvnn vybrat nabdku, kter mu nejlpe vyhovuje.
1778
(1) Vyhlaovatel pijme nabdku vybranou podle 1777. Oznm-li pijet
nabdky navrhujc stran po lht uren v podmnkch soute, smlouva
nevznikne, pokud vybran navrhovatel bez zbytenho odkladu sdl vyhlaovateli,
e pijet nabdky odmt jako opodn.
(2) Vyhlaovatel me odmtnout vechny pedloen nabdky, vyhradil-li si to
v podmnkch soute.
1779
Vyhlaovatel vyrozum bez zbytenho odkladu po ukonen soute
navrhovatele, kte v souti neuspli, e jejich nabdky odmtl.

365

Veejn nabdka
1780
(1) Veejn nabdka je projev vle navrhovatele, kterm se obrac na neurit
osoby s nvrhem na uzaven smlouvy.
(2) Podnt k uzaven smlouvy, z nho neplyne mysl uzavt uritou smlouvu
nebo kter nem nleitosti podle 1732 odst. 1, se povauje za vzvu k podvn
nabdek.
1781
Veejnou nabdku lze odvolat, uveejnil-li navrhovatel odvoln ped pijetm
veejn nabdky zpsobem, kterm byla veejn nabdka uveejnna.
1782
(1) Na zklad veejn nabdky je smlouva uzavena s tm, kdo vas a v souladu
s n navrhovateli nejdve oznm, e veejnou nabdku pijm. Pijme-li veejnou
nabdku souasn nkolik osob, je smlouva uzavena s tou, kterou navrhovatel zvolil.
(2) Neur-li veejn nabdka lhtu k pijet, plat za ni lhta pimen povaze
veejn nabdky.
1783
(1) Navrhovatel oznm pjemci uzaven smlouvy bez zbytenho odkladu po
pijet veejn nabdky. Ostatnm oznm, e neuspli.
(2) Jestlie navrhovatel potvrd pjemci uzaven smlouvy pozdji, ne stanov
odstavec 1, smlouva nevznikne, odmtne-li pjemce uzaven smlouvy bez
zbytenho odkladu pot, kdy mu dolo potvrzen navrhovatele o uzaven smlouvy.
1784
(1) Ur-li to veejn nabdka vslovn, je smlouva uzavena s uritm potem
osob, ppadn se vemi, kdo veejnou nabdku pijali ve lht podle 1782.
(2) Nespln-li navrhovatel oznamovac povinnost, je vzn vemi pijetmi
veejn nabdky, jejich pvodcm vsledek neoznmil.

366

Oddl 7
Smlouva o smlouv budouc
1785
Zkladn ustanoven
Smlouvou o smlouv budouc se nejmn jedna strana zavazuje uzavt po
vyzvn v ujednan lht, jinak do jednoho roku, budouc smlouvu, jej obsah je
ujednn alespo obecnm zpsobem.
1786
Zavzan stran vznik povinnost uzavt smlouvu bez zbytenho odkladu pot,
co ji k tomu vyzve oprvnn strana v souladu se smlouvou o smlouv budouc.
1787
(1) Nespln-li zavzan strana povinnost uzavt smlouvu, me oprvnn
strana poadovat, aby obsah budouc smlouvy uril soud nebo osoba uren ve
smlouv. Neur-li tato osoba obsah budouc smlouvy v pimen lht nebo
odmtne-li jej urit, me oprvnn strana navrhnout, aby jej uril soud.
(2) Obsah budouc smlouvy se ur podle elu, kter m uzaven budouc
smlouvy zejm sledovat. Pitom se vychz z nvrh stran a pihldne se
k okolnostem, za kterch byla smlouva o smlouv budouc uzavena, jako i k tomu,
aby prva a povinnosti stran byly poctiv uspodny.
1788
(1) Nevyzve-li oprvnn strana zavzanou stranu k uzaven smlouvy vas,
povinnost uzavt budouc smlouvu zanik.
(2) Zmn-li se okolnosti, z nich strany pi vzniku zvazku ze smlouvy
o smlouv budouc zejm vychzely, do t mry, e na zavzan stran nelze
rozumn poadovat, aby smlouvu uzavela, povinnost uzavt budouc smlouvu
zanik. Neoznm-li zavzan strana oprvnn stran zmnu okolnost bez
zbytenho odkladu, nahrad oprvnn stran kodu z toho vzniklou.

367

Dl 3
Obsah zvazk
Obecn ustanoven
1789
Ze zvazku je dlunk povinen nco dt, nco konat, neho se zdret nebo nco
strpt a vitel je oprvnn to od nho poadovat.
1790
Zvazek nelze zmnit bez ujednn vitele a dlunka, ledae zkon stanov
jinak.
1791
(1) Vzniku a trvn zvazku nebrn, nen-li vyjden dvod, na jeho zklad
m dlunk povinnost plnit; vitel je vak povinen prokzat dvod zvazku.
(2) Jedn-li se o zvazek z cennho papru, vitel dvod zvazku neprokazuje,
ledae to zkon zvl stanov.
1792
plata za plnn
(1) Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a pijmout plnn za platu,
ani je ujednna jej ve, i zpsob, jakm bude tato ve urena, plat, e plata
byla ujednna ve vi obvykl v dob a v mst uzaven smlouvy. Nepoda-li se
takto vi platy urit, ur ji soud s pihldnutm k obsahu smlouvy, povaze plnn
a zvyklostem.
(2) Byla-li plata ujednna v rozporu s prvnmi pedpisy o cench, plat za
ujednanou ta, kter je podle tchto pedpis ppustn.
Nemrn zkrcen
1793
(1) Zav-li se strany k vzjemnmu plnn a je-li plnn jedn ze stran
v hrubm nepomru k tomu, co poskytla druh strana, me zkrcen strana
poadovat zruen smlouvy a navrcen veho do pvodnho stavu, ledae j druh
strana dopln, o byla zkrcena, se zetelem k cen obvykl v dob a mst uzaven
smlouvy. To neplat, pokud se nepomr vzjemnch plnn zakld na skutenosti,
o kter druh strana nevdla ani vdt nemusela.
368

(2) Odstavec 1 se nepouije pro ppad nabyt na komoditn burze, pi obchodu

s investinm nstrojem podle jinho zkona, v drab i zpsobem postavenm
veejn drab narove, ani pro ppad szky nebo hry, anebo pi narovnn nebo
novaci, pokud byly poctiv uinny.
1794
(1) Prvo podle 1793 nevznik, pokud dvod nepomru vzjemnch plnn
vyplv ze zvltnho vztahu mezi stranami, zejmna pokud zkrcen strana mla
mysl plnit zsti za platu a zsti bezplatn, nebo jestlie ji nelze vi zkrcen
zjistit.
(2) Prvo podle 1793 nevznik ani tehdy, vzdala-li se jej zkrcen strana
vslovn a prohlsila-li, e plnn pijm za mimodnou cenu ze zvltn obliby,
anebo souhlasila-li s nemrnou cenou, a j skuten cena plnn byla nebo musela
bt znma.
1795
Prvo podle 1793 zanik, nen-li uplatnno do jednoho roku od uzaven
smlouvy.
1796
Lichva
Neplatn je smlouva, pi jejm uzavrn nkdo zneuije tsn, nezkuenosti,
rozumov slabosti, rozruen nebo lehkomyslnosti druh strany a d sob nebo
jinmu slbit i poskytnout plnn, jeho majetkov hodnota je k vzjemnmu plnn
v hrubm nepomru.
1797
Podnikatel, kter uzavel smlouvu pi svm podnikn, nem prvo poadovat
zruen smlouvy podle 1793 odst. 1, ani se neme dovolat neplatnosti smlouvy
podle 1796.
Smlouvy uzavran adheznm zpsobem
1798
(1) Ustanoven o smlouvch uzavranch adheznm zpsobem plat pro kadou
smlouvu, jej zkladn podmnky byly ureny jednou ze smluvnch stran nebo podle
jejch pokyn, ani slab strana mla skutenou pleitost obsah tchto zkladnch
podmnek ovlivnit.

369

(2) Pouije-li se k uzaven smlouvy se slab stranou smluvn formul uvan

v obchodnm styku nebo jin podobn prostedek, m se za to, e smlouva byla
uzavena adheznm zpsobem.
1799
Doloka ve smlouv uzaven adheznm zpsobem, kter odkazuje na podmnky
uveden mimo vlastn text smlouvy, je platn, byla-li slab strana s dolokou a jejm
vznamem seznmena nebo proke-li se, e vznam doloky musela znt.
1800
(1) Obsahuje-li smlouva uzaven adheznm zpsobem doloku, kterou lze
pest jen se zvltnmi obtemi, nebo doloku, kter je pro osobu prmrnho
rozumu nesrozumiteln, je tato doloka platn, nepsob-li slab stran jmu nebo
proke-li druh strana, e slab stran byl vznam doloky dostaten vysvtlen.
(2) Obsahuje-li smlouva uzaven adheznm zpsobem doloku, kter je pro
slab stranu zvlt nevhodn, ani je pro to rozumn dvod, zejmna odchyluje-li
se smlouva zvan a bez zvltnho dvodu od obvyklch podmnek ujednvanch
v obdobnch ppadech, je doloka neplatn. Vyaduje-li to spravedliv uspodn
prv a povinnost stran, soud rozhodne obdobn podle 577.
1801
Odchl-li se strany od 1799 nebo 1800 nebo vylou-li nkter z tchto
ustanoven, nepihl se k tomu. To neplat pro smlouvy uzaven mezi podnikateli,
ledae strana proke, e doloka uveden mimo vlastn text smlouvy a navren
druhou smluvn stranou hrub odporuje obchodnm zvyklostem a zsad poctivho
obchodnho styku.
roky
1802
Maj-li bt plnny roky a nen-li jejich ve ujednna, plat dlunk roky ve
vi stanoven prvnm pedpisem. Nejsou-li roky takto stanoveny, plat dlunk
obvykl roky poadovan za vry, kter poskytuj banky v mst bydlit nebo
sdla dlunka v dob uzaven smlouvy.
1803
M se za to, e se ujednan ve rok tk ronho obdob.
1804
roky se plat v te mn jako hlavn dluh (jistina).
370

 1805
(1) Nen-li doba placen rok ujednna, plat se roky s jistinou, a je-li jistina
splatn pozdji ne za rok, plat se roky ron pozadu.
(2) Vitel, kter bez rozumnho dvodu otl s uplatnnm prva na zaplacen
dluhu tak, e roky in tolik co jistina, pozbv prvo poadovat dal roky. Ode
dne, kdy uplatnil prvo u soudu, mu vak dal roky nle.
1806
roky z rok lze poadovat, bylo-li to ujednno. Jedn-li se o pohledvku
z protiprvnho inu, lze roky z rok poadovat ode dne, kdy byla pohledvka
uplatnna u soudu.
1807
Zloha
M se za to, e co dala jedna strana druh ped uzavenm smlouvy, je zloha.
Zvdavek
1808
(1) Byl-li ujednn zvdavek, vyaduje se, aby byl odevzdn nejpozdji pi
uzaven smlouvy. Zvdavkem se potvrzuje uzaven smlouvy a strana, kter jej dala,
poskytuje jistotu, e dluh spln.
(2) Nespln-li se dluh z piny na stran toho, kdo dal zvdavek, me si druh
strana zvdavek ponechat. Dala-li tato strana zvdavek, m prvo poadovat, aby j
bu bylo vydno dvojnsobn tolik, anebo aby dlunk dluh splnil, nebo, nen-li
splnn dluhu ji mon, nhradu kody.
1809
Dala-li strana zvdavek a bylo-li zrove ujednno prvo odstoupit od smlouvy,
ani se zvl ujednalo odstupn, povauje se zvdavek za odstupn. Odstoup-li od
smlouvy strana, kter zvdavek dala, ztrc prvo na jeho vrcen; odstoup-li strana,
kter zvdavek pijala, vyd druh dvojnsobn tolik.

371

Dl 4
Ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch se spotebitelem
Oddl 1
Obecn ustanoven
1810
Ustanoven tohoto dlu se pouij na smlouvy, kter se spotebitelem uzavr
podnikatel (dle jen spotebitelsk smlouvy) a na zvazky z nich vznikl.
1811
(1) Veker sdlen vi spotebiteli mus podnikatel uinit jasn a srozumiteln
v jazyce, ve kterm se uzavr smlouva.
(2) Smuje-li jednn stran k uzaven smlouvy a tyto skutenosti nejsou zejm
ze souvislost, sdl podnikatel spotebiteli v dostatenm pedstihu ped uzavenm
smlouvy nebo ped tm, ne spotebitel uin zvaznou nabdku
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)

svoji totonost, poppad telefonn slo nebo adresu pro doruovn

elektronick poty nebo jin kontaktn daj,
oznaen zbo nebo sluby a popis jejich hlavnch vlastnost,
cenu zbo nebo sluby, ppadn zpsob jejho vpotu vetn vech dan
a poplatk,
zpsob platby a zpsob dodn nebo plnn,
nklady na dodn, a pokud tyto nklady nelze stanovit pedem, daj, e mohou
bt dodaten tovny,
daje o prvech vznikajcch z vadnho plnn, jako i o prvech ze zruky
a dal podmnky pro uplatovn tchto prv,
daj o dob trvn zvazku a podmnky ukonen zvazku, m-li bt smlouva
uzavena na dobu neuritou,
daje o funknosti digitlnho obsahu, vetn technickch ochrannch opaten,
a
daje o souinnosti digitlnho obsahu s hardwarem a softwarem, kter jsou
podnikateli znmy nebo u nich lze rozumn oekvat, e by mu mohly bt
znmy.
(3) Ustanoven odstavce 2 se nepouije na smlouvu

uzavranou za elem vyizovn zleitost kadodennho ivota, pokud m

dojt k vzjemnmu plnn bezprostedn po jejm uzaven, a
b) o dodn digitlnho obsahu, pokud byl dodn na hmotnm nosii.
a)

372

 1812
(1) Lze-li obsah smlouvy vyloit rznm zpsobem, pouije se vklad pro
spotebitele nejpznivj.
(2) K ujednnm odchylujcm se od ustanoven zkona stanovench k ochran
spotebitele se nepihl. To plat i v ppad, e se spotebitel vzd zvltnho prva,
kter mu zkon poskytuje.
1813
M se za to, e zakzan jsou ujednn, kter zakldaj v rozporu s poadavkem
pimenosti vznamnou nerovnovhu prv nebo povinnost stran v neprospch
spotebitele. To neplat pro ujednn o pedmtu plnn nebo cen, pokud jsou
spotebiteli poskytnuty jasnm a srozumitelnm zpsobem.
1814
Zvlt se zakazuj ujednn, kter
a) vyluuj nebo omezuj spotebitelova prva z vadnho plnn nebo na nhradu
jmy,
b) spotebitele zavazuj plnit, zatmco podnikateli vznikne povinnost plnit splnnm
podmnky zvisl na jeho vli,
c) umouj, aby podnikatel nevydal spotebiteli, co mu spotebitel vydal,
i v ppad, e spotebitel smlouvu neuzave i od n odstoup,
d) zakldaj podnikateli prvo odstoupit od smlouvy bez dvodu, zatmco
spotebiteli nikoli,
e) zakldaj podnikateli prvo vypovdt zvazek bez dvodu hodnho zvltnho
zetele bez pimen vpovdn doby,
f) zavazuj spotebitele neodvolateln k plnn za podmnek, s nimi neml
monost seznmit se ped uzavenm smlouvy,
g) dovoluj podnikateli, aby ze sv vle zmnil prva i povinnosti stran,
h) odkldaj uren ceny a na dobu plnn,
i) umouj podnikateli cenu zvit, ani bude mt spotebitel pi podstatnm
zven ceny prvo od smlouvy odstoupit,
j) zbavuj spotebitele prva podat alobu nebo pout jin procesn prostedek i
mu v uplatnn takovho prva brn, nebo ukldaj spotebiteli povinnost
uplatnit prvo vlun u rozhodho soudu nebo rozhodce, kter nen vzn
prvnmi pedpisy stanovenmi na ochranu spotebitele,
k) penej na spotebitele povinnost prokzat splnn povinnosti podnikatele,
kterou mu ukldaj ustanoven o smlouv o finann slub, nebo
l) zbavuj spotebitele jeho prva urit, kter zvazek m bt poskytnutm plnnm
pednostn uhrazen.

373

 1815
K nepimenmu ujednn se nepihl, ledae se jej spotebitel dovol.
1816
(1) Hrad-li se cena alespo zsti pomoc vru nebo zpjky poskytnutch
podnikatelem a vyuije-li spotebitel prva odstoupit od smlouvy, vztahuj se inky
odstoupen i na smlouvu o vru nebo zpjce; to plat i v ppad, e vr nebo
zpjku poskytla tet osoba podle smlouvy uzaven s podnikatelem. V takovm
ppad se poskytovateli vru nebo zpjky, poppad i jin osob zakazuje
uplatnit vi spotebiteli jakkoli sankce.
(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije v ppad, e spotebitelsk smlouva byla
uzavena distannm zpsobem nebo e se jedn o spotebitelskou smlouvu
o doasnm uvn ubytovacho zazen a jinch rekreanch slubch. V ostatnch
ppadech se ustanoven odstavce 1 pouije, pokud se od nho strany ve smlouv
o vru nebo zpjce neodchl nebo pokud je nevylou.
1817
Podnikatel nesm po spotebiteli poadovat dal platbu, ne kterou je spotebitel
povinen uhradit na zklad hlavnho smluvnho zvazku, pokud spotebitel nedal
k tto dal platb vslovn souhlas.
1818
M-li spotebitel prvo odstoupit od smlouvy podle ustanoven tohoto dlu,
nevyaduje se, aby uvedl dvod, a s prvem odstoupit od smlouvy nelze spojit
postih. Vyuije-li spotebitel prvo odstoupit od smlouvy podle ustanoven tohoto
dlu, povauje se lhta pro odstoupen za zachovanou, pokud spotebitel v jejm
prbhu odele podnikateli oznmen, e od smlouvy odstupuje.
1819
Textov podoba je zachovna, jsou-li daje poskytnuty takovm zpsobem, e
je lze uchovat a opakovan zobrazovat.

374

Oddl 2
Uzavrn smluv distannm zpsobem a zvazky ze smluv uzavranch mimo
obchodn prostory
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1820
Sdlen ped uzavenm smlouvy
(1) Smuje-li jednn stran k uzaven smlouvy a pouv-li pi nm podnikatel
vhradn alespo jeden komunikan prostedek, kter umouje uzavt smlouvu
bez souasn fyzick ptomnosti stran (dle jen prostedek komunikace na dlku)
nebo smuje-li takov jednn k uzaven smlouvy mimo prostor obvykl pro
podnikatelovo podnikn, sdl podnikatel spotebiteli v dostatenm pedstihu ped
uzavenm smlouvy nebo ped tm, ne spotebitel uin zvaznou nabdku tak
a) nklady na prostedky komunikace na dlku, pokud se li od zkladn sazby,
b) daj o ppadn povinnosti zaplatit zlohu nebo obdobnou platbu, je-li
vyadovna,
c) v ppad, e se jedn o smlouvu, jejm pedmtem je opakovan plnn,
nejkrat dobu, po kterou bude smlouva strany zavazovat,
d) v ppad smlouvy uzavran na dobu neuritou nebo jejm pedmtem je
opakovan plnn, daj o cen nebo zpsobu jejho uren za jedno ztovac
obdob, kterm je vdy jeden msc, pokud je tato cena nemnn,
e) v ppad smluv uzavranch na dobu neuritou nebo jejm pedmtem je
opakovan plnn, daje o vekerch danch, poplatcch a nkladech na dodn
zbo nebo sluby urench zpsobem podle psmena b),
f) pokud lze vyut prva na odstoupen od smlouvy, podmnky, lhtu a postupy
pro uplatnn tohoto prva, jako i formul pro odstoupen od smlouvy, jeho
nleitosti stanov provdc prvn pedpis,
g) daj, e v ppad odstoupen od smlouvy ponese spotebitel nklady spojen
s navrcenm zbo a jde-li o smlouvu uzavenou prostednictvm prostedku
komunikace na dlku nklady za navrcen zbo, jestlie toto zbo neme bt
vrceno pro svou povahu obvyklou potovn cestou,
h) daj o povinnosti uhradit pomrnou st ceny v ppad odstoupen od smlouvy,
jejm pedmtem je poskytovn slueb a jejich plnn ji zaalo,
i) jde-li o smlouvu podle 1837 psm. l), daj, e spotebitel neme odstoupit od
smlouvy, poppad za jakch podmnek mu prvo na odstoupen od smlouvy
zanikne, a

375

j)

daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost

spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo
sttnho dozoru.

(2) daje podle odstavce 1 psm. f), g) a h) me podnikatel spotebiteli sdlit

tak prostednictvm vzorovho pouen o monosti odstoupen od smlouvy, jeho
nleitosti stanov provdc prvn pedpis.
(3) Pokud podnikatel poskytl spotebiteli vyplnn vzorov pouen o monosti
odstoupen od smlouvy, m se za to, e sdlil spotebiteli daje uveden v odstavci 1
psm. f), g) a h).
1821
Pokud podnikatel spotebiteli nesdlil daje o dalch danch a poplatcch, kter
spotebitel ponese podle 1811 odst. 2 psm. c) nebo o nkladech podle 1811 odst.
2 psm. e) nebo podle 1820 odst. 1 psm. g), nen spotebitel povinen tyto dan,
poplatky nebo nklady podnikateli hradit.
1822
Obsah smlouvy
(1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm.
Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj. Uzaven smlouva mus
bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy. Tyto
daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj, jinak plat jako obsah
smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
(2) Podnikatel vyd spotebiteli bezprostedn po uzaven smlouvy alespo
jedno jej vyhotoven.
1823
Zvazky ze smluv o poskytovn slueb
Je-li pedmtem smlouvy poskytovn slueb, zane podnikatel s plnnm sv
povinnosti ve lht pro odstoupen od smlouvy pouze na zklad vslovn dosti
spotebitele uinn v textov podob.
Zvltn ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch distannm zpsobem
1824
(1) Sjednv-li se smlouva prostednictvm prostedku komunikace na dlku,
sdl podnikatel spotebiteli daje uveden v 1811 odst. 2 a 1820 odst. 1.

376

(2) Pokud prostedek komunikace na dlku neumouje poskytnout spotebiteli

vechny daje, obdr spotebitel alespo daje podle 1811 odst. 2 psm. a), b), c)
a g) a daje podle 1820 odst. 1 psm. b), c) a h). Ostatn daje sdl podnikatel
spotebiteli v textov podob nejpozdji do doby plnn.
1825
Sjednv-li se smlouva prostednictvm telefonu, sdl podnikatel spotebiteli na
zatku hovoru zkladn daje o sob a el hovoru.
1826
(1) Pi pouit elektronickch prostedk uvede podnikatel i daje
zda uzaven smlouva bude u nho uloena a zda k n umon spotebiteli
pstup,
b) o jazycch, ve kterch lze smlouvu uzavt,
c) o jednotlivch technickch krocch vedoucch k uzaven smlouvy,
d) o monostech zjitn a opravovn chyb vzniklch pi zadvn dat ped
podnm objednvky a
e) o kodexech chovn, kter jsou pro podnikatele zvazn nebo kter dobrovoln
dodruje a o jejich pstupnosti s vyuitm elektronickch prostedk.
a)

(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pokud se smlouva uzavr jen

s vyuitm elektronick poty nebo obdobnm zpsobem umoujcm samostatn
spojen a uloen dat.
(3) Ped podnm objednvky mus bt pi pouit elektronickch prostedk
spotebiteli umonno zkontrolovat a mnit vstupn daje, kter do objednvky
vloil.
1827
(1) Pod-li spotebitel objednvku prostednictvm nkterho prostedku
komunikace na dlku, je podnikatel povinen prostednictvm nkterho prostedku
komunikace na dlku neprodlen potvrdit jej obdren; to neplat pi uzavrn
smlouvy vlun vmnou elektronick poty nebo obdobnou individuln
komunikac.
(2) Uzavr-li se smlouva za pouit elektronickch prostedk, poskytne
podnikatel spotebiteli v textov podob krom znn smlouvy i znn veobecnch
obchodnch podmnek.

377

 1828
Zvltn ustanoven o zvazcch ze smluv uzavranch mimo obchodn prostory
(1) Sjednv-li se smlouva mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn,
sdl podnikatel spotebiteli psemn daje uveden v 1811 odst. 2 a 1820 odst. 1;
v jin textov podob jen tehdy, pokud s tm spotebitel souhlasil.
(2) Za smlouvu uzavenou mimo prostor obvykl pro podnikatelovo podnikn
se povauje tak smlouva uzaven
v prostoru obvyklm pro podnikatelovo podnikn, pokud k jejmu uzaven
dolo bezprostedn pot, co podnikatel oslovil spotebitele mimo tyto prostory,
a
b) bhem zjezdu organizovanho podnikatelem za elem propagace a prodeje
zbo i poskytovn slueb.
a)

Odstoupen od smlouvy
1829
(1) Spotebitel m prvo odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn. Lhta podle
vty prvn b ode dne uzaven smlouvy a jde-li o
a) kupn smlouvu, ode dne pevzet zbo,
b) smlouvu, jejm pedmtem je nkolik druh zbo nebo dodn nkolika st,
ode dne pevzet posledn dodvky zbo, nebo
c) smlouvu, jejm pedmtem je pravideln opakovan dodvka zbo, ode dne
pevzet prvn dodvky zbo.
(2) Nebyl-li spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v souladu s 1820
odst. 1 psm. f), me spotebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a trncti
dn ode dne potku bhu lhty pro odstoupen podle odstavce 1. Jestlie vak byl
spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v tto lht, b trnctidenn lhta
pro odstoupen ode dne, kdy spotebitel pouen obdrel.
1830
Pokud podnikatel umouje spotebiteli odstoupit prostednictvm vyplnn
a odesln vzorovho formule pro odstoupen od smlouvy na internetovch
strnkch, potvrd spotebiteli bez zbytenho odkladu v textov podob jeho pijet.
1831
(1) Odstoup-li spotebitel od smlouvy, zale nebo ped podnikateli bez
zbytenho odkladu, nejpozdji do trncti dn od odstoupen od smlouvy, zbo,
kter od nho obdrel. Byla-li spotebiteli ji poskytnuta sluba, nen z toho
podnikateli nieho povinen s vjimkou ustanoven 1834.
378

(2) Podnikatel me po spotebiteli poadovat pouze hradu nklad

stanovench tmto zkonem.
1832
(1) Odstoup-li spotebitel od smlouvy, vrt mu podnikatel bez zbytenho
odkladu, nejpozdji do trncti dn od odstoupen od smlouvy, vechny penn
prostedky vetn nklad na dodn, kter od nho na zklad smlouvy pijal,
stejnm zpsobem. Podnikatel vrt spotebiteli pijat penen prostedky jinm
zpsobem jen tehdy, pokud s tm spotebitel souhlasil a pokud mu tm nevzniknou
dal nklady.
(2) Jestlie spotebitel zvolil jin, ne nejlevnj zpsob dodn zbo, kter
podnikatel nabz, vrt podnikatel spotebiteli nklady na dodn zbo ve vi
odpovdajc nejlevnjmu nabzenmu zpsobu dodn zbo.
(3) Podnikatel uhrad spotebiteli nklady spojen s vrcenm zbo, jestlie
neupozornil spotebitele o povinnosti nst tyto nklady v souladu s ustanovenm
1820 odst. 1 psm. g).
(4) Odstoup-li spotebitel od kupn smlouvy, podnikatel nen povinen vrtit
pijat penn prostedky spotebiteli dve, ne mu spotebitel zbo ped nebo
proke, e zbo podnikateli odeslal.
1833
Spotebitel odpovd podnikateli pouze za snen hodnoty zbo, kter vzniklo
v dsledku nakldn s tmto zbom jinak, ne je nutn s nm nakldat s ohledem na
jeho povahu a vlastnosti. To neplat, pokud podnikatel nesdlil spotebiteli informace
podle ustanoven 1820 odst. 1 psm. f).
1834
Odstoup-li spotebitel od smlouvy, jejm pedmtem je poskytovn slueb
a podnikatel s plnnm na zklad vslovn dosti spotebitele zaal ped uplynutm
lhty pro odstoupen od smlouvy, uhrad podnikateli pomrnou st sjednan ceny za
plnn poskytnut do okamiku odstoupen od smlouvy. Je-li sjednan cena
nepimen vysok, uhrad spotebitel podnikateli pomrnou st ceny odpovdajc
trn hodnot poskytovanho plnn.
1835
Podnikatel pevezme zbo od spotebitele v jeho domcnosti na sv nklady,
jestlie spotebitel odstoup od smlouvy uzaven mimo prostor obvykl pro
podnikatelovo podnikn, zbo bylo dodno do domcnosti spotebitele v okamiku
uzaven smlouvy a povaha zbo jej neumouje odeslat obvyklou potovn cestou.
379

 1836
Odstoup-li spotebitel od smlouvy, nenese dn nklady, jestlie jde o smlouvu
jejm pedmtem je poskytovn slueb a podnikatel neposkytl spotebiteli
daje podle 1820 odst. 1 psm. d) a f), nebo pokud podnikatel zaal s plnnm
ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy, akoliv spotebitel o to
vslovn nedal, nebo
b) o dodn digitlnho obsahu, pokud nebyl dodn na hmotnm nosii a podnikatel
jej dodal ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy, akoliv spotebitel o
to vslovn nedal, nebo nevzal vslovn na vdom, e mu prvo na
odstoupen od smlouvy zanikne, nebo podnikatel nepedal spotebiteli
vyhotoven smlouvy.
a)

1837
Spotebitel neme odstoupit od smlouvy
a)

b)

c)

d)
e)
f)

g)
h)
i)
j)
k)

o poskytovn slueb, jestlie byly splnny s jeho pedchozm vslovnm

souhlasem ped uplynutm lhty pro odstoupen od smlouvy a podnikatel ped
uzavenm smlouvy sdlil spotebiteli, e v takovm ppad nem prvo na
odstoupen od smlouvy,
o dodvce zbo nebo sluby, jejich cena zvis na vchylkch finannho trhu
nezvisle na vli podnikatele a k nmu me dojt bhem lhty pro odstoupen
od smlouvy,
o dodn alkoholickch npoj, je mohou bt dodny a po uplynut ticeti dn
a jejich cena zvis na vchylkch finannho trhu nezvislch na vli
podnikatele,
o dodvce zbo, kter bylo upraveno podle pn spotebitele nebo pro jeho
osobu,
o dodvce zbo, kter podlh rychl zkze, jako i zbo, kter bylo po dodn
nenvratn smseno s jinm zbom,
o oprav nebo drb proveden v mst urenm spotebitelem na jeho dost;
to vak neplat v ppad nslednho proveden jinch ne vydanch oprav i
dodn jinch ne vydanch nhradnch dl,
o dodvce zbo v uzavenm obalu, kter spotebitel z obalu vyal
a z hygienickch dvod jej nen mon vrtit,
o dodvce zvukov nebo obrazov nahrvky nebo potaovho programu,
pokud poruil jejich pvodn obal,
o dodvce novin, periodik nebo asopis,
o ubytovn, doprav, stravovn nebo vyuit volnho asu, pokud podnikatel
tato plnn poskytuje v urenm termnu,
uzavran na zklad veejn draby podle zkona upravujcho veejn draby,
nebo
380

l)

o dodn digitlnho obsahu, pokud nebyl dodn na hmotnm nosii a byl dodn
s pedchozm vslovnm souhlasem spotebitele ped uplynutm lhty pro
odstoupen od smlouvy a podnikatel ped uzavenm smlouvy sdlil spotebiteli,
e v takovm ppad nem prvo na odstoupen od smlouvy.
1838
Neobjednan plnn

Dodal-li podnikatel spotebiteli nco bez objednvky a ujal-li se spotebitel

drby, hled se na spotebitele jako na poctivho dritele. Spotebitel nemus na sv
nklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumt.
Spolen ustanoven
1839
V ppad pochybnost mus podnikatel prokzat, e sdlil spotebiteli daje,
kter je povinen sdlit podle tohoto pododdlu.
1840
Ustanoven tohoto pododdlu se nepouij na smlouvu
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)

jejm pedmtem je poskytovn socilnch slueb, socilnho bydlen, pe

o dti a podpora osob, kter se trvale nebo doasn nachzej v nouzov situaci,
jejm pedmtem je poskytovn zdravotn pe,
jejm pedmtem je szka, hra nebo los,
jejm pedmtem je vznik, pevod i znik prva k nemovit vci a njem bytu,
jejm pedmtem je vstavba nov budovy a podstatn pestavba budovy,
o zjezdu,
o dodvce potravin, npoj nebo jinho zbo bn spoteby dodvanho do
spotebitelovy domcnosti nebo do jinho msta, kter spotebitel uril,
o peprav osoby,
uzavenou pi pouit prodejnch automat nebo automatizovanch obchodnch
prostor, nebo
uzavenou s poskytovatelem veejn dostupn sluby elektronickch komunikac
prostednictvm telefonnho automatu za elem jeho pouvn nebo uzavenou
za elem jedinho spojen spotebitele telefonem, faxem nebo internetem.

381

Pododdl 2
Finann sluby
1841
Smlouvou o finann slub se pro ely pravy spotebitelskch smluv v tomto
zkon rozum kad spotebitelsk smlouva tkajc se bankovn, vrov, platebn
nebo pojistn sluby, smlouva tkajc se penzijnho pipojitn, smny mn,
vydvn elektronickch penz a smlouva tkajc se poskytovn investin sluby
nebo obchodu na trhu s investinmi nstroji.
1842
(1) Ustanoven tohoto pododdlu se pouij na smlouvu o finann slub a na
prva a povinnosti z n vznikl, pokud byl k uzaven smlouvy pouit vhradn
prostedek komunikace na dlku.
(2) Uzavou-li se vak na zklad smlouvy uveden v odstavci 1 dal smlouvy
stejn nebo obdobn povahy, kter na sebe v ase navazuj, pouij se ustanoven
tohoto pododdlu jen na prvn smlouvu; to neplat, pokud od uzaven posledn
smlouvy uplynul vce ne jeden rok. Dojde-li na zklad smlouvy uveden v odstavci
1 k jinmu projevu vle stejn nebo obdobn povahy, postupuje se obdobn.
1843
Sdlen ped uzavenm smlouvy
(1) Podnikatel v dostatenm pedstihu ped uzavenm smlouvy nebo ped tm,
ne spotebitel uin zvaznou nabdku, sdl spotebiteli v textov podob alespo
a) daje uveden v 1811 odst. 2 psm. a), b), d) a 1820 odst. 1 psm. a) a c),
b) hlavn pedmt svho podnikn,
c) nzev a sdlo orgnu odpovdnho za vkon dohledu nebo sttnho dozoru nad
innost podnikatele, jde-li o podnikn na zklad povolen,
d) celkovou cenu poskytovan sluby vetn vech poplatk, jako i dan
placench prostednictvm podnikatele a jinch souvisejcch nklad; nelze-li
pesnou celkovou cenu urit pedem, pak veker daje o zpsobu vpotu
konen ceny umoujc spotebiteli si tuto cenu ovit,
e) daje o dalch danch nebo nkladech, kter se prostednictvm podnikatele
nehrad nebo kter podnikatel nevybr,
f) mon rizika mimo kontrolu podnikatele spojen s poskytovanou finann
slubou vetn ppadnho upozornn, e minul vnosy nezaruuj vnosy
budouc,
g) pouen o monosti i nemonosti odstoupit od smlouvy podle 1846, vetn
pouen o lhtch k uplatnn prva odstoupit od smlouvy, o podmnkch, za
jakch me bt uplatnno, o stce, jej zaplacen me bt po spotebiteli
382

h)
i)
j)

k)
l)

m)

n)
o)

poadovno podle 1849, jako i pouen o dsledcch neuplatnn prva na

odstoupen od smlouvy,
praktick pokyny pro uplatnn prva odstoupit od smlouvy vetn adresy msta,
na kter m bt oznmen o odstoupen od smlouvy zaslno,
pouen o prvu kad ze stran ukonit pedasn nebo jednostrann zvazek ze
smlouvy na zklad smluvnch podmnek vetn pouen o ppadnch sankcch,
oznaen lenskho sttu nebo lenskch stt Evropsk unie, jejich prvn
pedpisy bere podnikatel za zklad pro vytvoen vztah se spotebitelem ped
uzavenm smlouvy,
daj o smluvn doloce o rozhodnm prvu a o pslunosti soudu v ppad
sporu ze smlouvy,
daj o jazyku nebo jazycch, ve kterch bude podnikatel se spotebitelem jednat
za trvn zvazku a ve kterch poskytne spotebiteli smluvn podmnky a dal
daje,
daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost
spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo
sttnho dozoru,
daj o existenci garannho fondu, a
dobu, po kterou zstvaj poskytnut daje vetn daje o cen v platnosti.

(2) Jedn-li podnikatel prostednictvm zstupce nebo jedn-li spotebitel se

zprostedkovatelem, uvedou se spolen s daji podle odstavce 1 tak daje uveden
v 1811 odst. 2 psm. a) o zstupci nebo zprostedkovateli, jako i prvn dvod, na
jeho zklad zprostedkovatel prvn jedn.
(3) Z daj poskytnutch spotebiteli mus bt rozpoznateln jejich
podnikatelsk el.
1844
(1) Uzaven smlouva mus bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny
ped uzavenm smlouvy. M-li se obsah smlouvy pesto od tchto daj liit, mus
to bt spotebiteli sdleno ped uzavenm smlouvy a zmny mus bt ve smlouv
vslovn oznaeny; jinak plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
(2) daje, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy, mus bt
v souladu s daji, kter je teba spotebiteli sdlit podle prvnho du rozhodnho
pro uzaven smlouvy.
1845
(1) Byla-li smlouva uzavena na dost spotebitele s pouitm takovch
prostedk komunikace na dlku, kter neumouj sdlit smluvn podmnky a dal
daje v souladu s 1843, spln podnikatel tuto povinnost okamit po uzaven
smlouvy.
383

(2) Pod-li o to spotebitel kdykoli za trvn zvazku ze smlouvy, m prvo

dostat smluvn podmnky v titn podob, jako i prvo zmnit zpsob komunikace
na dlku, pokud to neodporuje povaze poskytovanch slueb ani uzaven smlouv.
Odstoupen od smlouvy
1846
(1) Spotebitel m prvo odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn od uzaven
smlouvy; pokud mu vak byly daje podle 1843 a 1845 sdleny a po uzaven
smlouvy, pak ve lht trncti dn ode dne, kdy mu byly sdleny. Od smlouvy
o ivotnm pojitn nebo o penzijnm pipojitn m spotebitel prvo odstoupit ve
lht ticeti dn ode dne, kdy byl podnikatelem informovn, e byla uzavena
smlouva na dlku.
(2) Poskytl-li podnikatel spotebiteli klamav daj, m spotebitel prvo od
smlouvy odstoupit do t msc ode dne, kdy se o tom dozvdl nebo dozvdt ml
a mohl.
1847
Ustanoven 1846 se nepouije, v ppad e
a) cena finannch slueb zvis na pohybech cen na finannch trzch, kter
podnikatel neme ovlivnit, jako jsou sluby k devizovm hodnotm
a investinm nstrojm, nebo
b) se jedn o smlouvu o cestovnm pojitn nebo o pojitn zavazadel nebo
o podobnm krtkodobm pojitn s pojistnou dobou krat ne jeden msc.
1848
Je-li se smlouvou o finann slub spojena jin smlouva uzavran rovn
distannm zpsobem a vztahujc se k slubm, kter podnikatel poskytuje, pak se
odstoupenm od smlouvy o finann slub od potku ru i zvazek vznikl ze
spojen smlouvy. To plat i v ppad, e plnn poskytla tet osoba podle smlouvy
uzaven s podnikatelem.
1849
Odstoup-li spotebitel od smlouvy, me po nm podnikatel poadovat
neprodlen zaplacen ceny jen za slubu do tto doby ji skuten poskytnutou; cena
nesm bt nepimen rozsahu poskytnut sluby. Prvo na zaplacen ceny vak
podnikateli nevznikne, pokud zaal plnit ped uplynutm lhty pro odstoupen podle
1846, ani s tm spotebitel souhlasil nebo pokud podnikatel neproke, e
spotebitele pouil o svm prvu poadovat cenu nebo jej pimenou st pi
odstoupen spotebitele od smlouvy v souladu s 1843 odst. 1 psm. g).
384

 1850
Odstoup-li spotebitel od smlouvy, vrt mu podnikatel vechny penn
prostedky, kter od nho na zklad smlouvy pijal, a to neprodlen, nejpozdji vak
do ticeti dn ode dne odstoupen od smlouvy. Tak spotebitel vrt podnikateli
vechny penn prostedky nebo jin majetek, kter od nho na zklad smlouvy
pijal, nejpozdji do ticeti dn ode dne, kdy oznmen o odstoupen od smlouvy
odeslal.
1851
Neobjednan plnn
Plnil-li podnikatel spotebiteli finann slubu bez vslovn objednvky,
nevznik spotebiteli povinnost za plnn zaplatit ani mu z toho nevznikaj dn jin
povinnosti.
Oddl 3
Doasn uvn ubytovacho zazen a jin rekrean sluby
1852
(1) Ustanoven tohoto oddlu se pouij na spotebitelskou smlouvu, kterou
spotebitel nabv za platu
prvo uvat ubytovac zazen s noclehem na vce ne jeden asov sek nebo
prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad vetn dopravy nebo jinch
slueb, pokud je takov smlouva uzavena na obdob del ne jeden rok,
b) astenstv ve vmnnm systmu spojen s prvem na plnn podle psm. a)
vmnou za poskytnut monosti jin osob vyut sv obdobn prva ze
smlouvy uveden pod psm. a), nebo
c) prvo na pomoc podnikatele pi platnm nabyt nebo platnm pevodu prva
podle psm. a).
a)

(2) Ustanoven tohoto oddlu se obdobn pouij i na smlouvu o smlouv

budouc podle odstavce 1.
1853
Je-li pro pouit ustanoven tohoto oddlu rozhodn trvn zvazku, zohledn se
vechna ujednn umoujc obnovit smlouvu nebo prodlouit zvazek i bez
vslovnho projevu vle smluvn strany.

385

 1854
Sdlen ped uzavenm smlouvy
(1) V rmci nabdkov nebo prodejn akce podnikatel na pozvnce zeteln
uvede obchodn el a povahu akce. Po celou dobu jejho trvn mus mt spotebitel
pstup k dajm podle odstavce 2.
(2) Dve ne spotebitel uzave smlouvu nebo se zave k jejmu uzaven, sdl
podnikatel bezplatn spotebiteli v textov podob ve formuli v dostatenm
pedstihu daje, kter spolu s nleitostmi formule stanov provdc pedpis tak,
aby k nim ml spotebitel snadn pstup. Podnikatel upozorn spotebitele vslovn
i na jeho prvo odstoupit od smlouvy, na dlku lhty k odstoupen a na zkaz platby
zloh a jinch plnn nebo jejich zajitn v prbhu lhty k odstoupen.
(3) Podnikatel sdl daje spotebiteli podle jeho volby v ednm jazyce
lenskho sttu Evropsk unie, v nm m spotebitel bydlit nebo jeho je
spotebitel sttnm pslunkem.
1855
Forma smlouvy
Smlouva vyaduje psemnou formu; podnikatel vak nem prvo namtnout vi
spotebiteli neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.
Obsah smlouvy
1856
(1) Ve smlouv mus bt uvedena jmna smluvnch stran a jejich bydlit nebo
sdlo, daje sdlen spotebiteli ped uzavenm smlouvy, jako i den uzaven
smlouvy a msto, kde byla smlouva uzavena.
(2) Soust smlouvy je formul pro odstoupen od smlouvy; daje ve formuli
vypln podnikatel. Nleitosti formule a vet daj stanov provdc prvn
pedpis.
1857
(1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm.
Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj nebo pokud jejich
nesoulad s daji uvedenmi ve smlouv vyvolala nepedvdateln a nepekonateln
pina nezvisl na podnikatelov vli.
(2) Nesdl-li podnikatel spotebiteli jet ped uzavenm smlouvy tyto zmny
v textov podob zpsobem umoujcm snadn pstup, a nevyzna-li je ve
smlouv vslovn, plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
386

 1858
Ujednn o prvu odstoupit od smlouvy, o lht k odstoupen i ujednn
o zkazu platby zloh a jinch plnn nebo jejich zajitn v prbhu tto lhty
podepisuje spotebitel kad zvl.
1859
Podnikatel vyd spotebiteli bezprostedn po uzaven smlouvy alespo jedno
jej vyhotoven.
1860
Jazyk smlouvy
Podnikatel uzave smlouvu se spotebitelem podle jeho volby v ednm jazyce
lenskho sttu Evropsk unie, v nm m spotebitel bydlit nebo jeho je
spotebitel sttnm pslunkem. Li-li se tento jazyk od jazyka lenskho sttu
Evropsk unie, na jeho zem se nachz nemovit vc nebo jej st, ke kter se
vztahuje smlouva, kterou spotebitel nabv prvo uvat ubytovac zazen podle
1852 odst. 1 psm. a), vyd podnikatel spotebiteli i edn peklad textu smlouvy
do tohoto jazyka.
Odstoupen od smlouvy
1861
(1) Spotebitel me od smlouvy odstoupit v psemn form ve lht trncti
dn od uzaven smlouvy.
(2) Bylo-li spotebiteli nabdnuto uzaven smlouvy, kterou se mu za platu zd
prvo uvat ubytovac zazen s noclehem na vce ne jeden asov sek, na obdob
del ne jeden rok a souasn i uzaven smlouvy, kterou se mu zalo astenstv ve
vmnnm systmu podle 1852 odst. 1 psm. b), b pro odstoupen od obou
smluv jedin lhta. Pro bh tto lhty je rozhodn smlouva, kterou se spotebiteli
zizuje prvo uvat ubytovac zazen.
1862
(1) Nebylo-li spotebiteli po uzaven smlouvy vydno jej vyhotoven, stanovuje
se konec lhty pro odstoupen od smlouvy v zvislosti na dni, kdy spotebitel
vyhotoven smlouvy obdrel.
(2) Nebyl-li spotebiteli vydn vyplnn formul pro odstoupen od smlouvy,
me spotebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a trncti dn. Byl-li vak
tento formul spotebiteli vydn do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva
387

uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven, nastal-li
pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od obdren formule.
(3) Nebyly-li ve smlouv uvedeny daje, kter mus bt spotebiteli sdleny ped
uzavenm smlouvy, me spotebitel od smlouvy odstoupit do t msc a trncti
dn. Byly-li vak tyto daje spotebiteli sdleny do t msc ode dne, kdy byla
smlouva uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven,
nastal-li pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od sdlen daj.
1863
Odstoup-li spotebitel od smlouvy, nemus podnikateli nic vracet na sv
nklady. Byla-li mu ji poskytnuta sluba, nen z toho podnikateli nieho povinen.
1864
(1) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. a) nebo b),
nesm po nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo
jejich zajitn, dokud spotebiteli b lhta pro odstoupen od takov smlouvy.
Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu neplatn.
(2) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. c), nesm po
nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo jejich
zajitn, dokud nedojde k platnmu nabyt nebo platnmu pevodu prva, nebo
dokud povinnost podnikatele na zklad tto smlouvy nezanikne z jinho prvnho
dvodu. Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu
neplatn.
1865
Odstoup-li spotebitel od smlouvy uveden v 1852 odst. 1 psm. a), vztahuj
se inky odstoupen od tto smlouvy i na smlouvu, kterou spotebitel nabyl
astenstv ve vmnnm systmu uvedenm v 1852 odst. 1 psm. b), jako i na
kadou dal vedlej smlouvu nebo ujednn, na jejich zklad spotebitel nabyl
prvo na slubu spojenou s hlavn smlouvou, a ji m tuto slubu poskytnout druh
strana hlavn smlouvy nebo i jin osoba na zklad ujednn s touto stranou.
Zakazuje se spojit inky tohoto odstoupen s povinnost spotebitele k hrad
jakchkoli nklad nebo k jinmu plnn.
Zvltn ustanoven
1866
(1) Uzavel-li spotebitel na obdob del ne jeden rok smlouvu, kterou nabyl za
platu prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad s dopravou nebo jinmi
slubami, nepihl se k ujednn, kter ho zavazuje hradit platby na zklad tto
smlouvy, vetn lenskho poplatku, jinak ne v rovnomrnch platbch
388

rozdlench do ronch spltek v te vi. To neplat, pokud si strany ujednaj

zmnu ve ronch spltek po prvnm roce podle vvoje cen.
(2) Podnikatel vyzve v textov podob spotebitele k zaplacen pokad
nejpozdji trnct dn pedem; jinak je dluh splatn ve lht trncti dn pot, co
podnikatel spotebitele k zaplacen vyzval.
1867
Uzavel-li spotebitel na obdob del ne jeden rok smlouvu, kterou nabyl za
platu prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad s dopravou nebo jinmi
slubami, a zaplatil-li druhou spltku, m prvo kdykoli pot a bez uveden dvodu
od smlouvy v psemn form odstoupit ve lht trncti dn ode dne, kdy ho
podnikatel vyzval k zaplacen kterkoli dal platby nebo spltky.
Dl 5
Spolen dluhy a pohledvky
1868
Obecn ustanoven
(1) Zave-li se nkolik dlunk k tmu plnn, nebo zave-li se dlunk
nkolika vitelm k tmu plnn, spravuj se spolen dluh i spolen pohledvka
podle zsad o spoluvlastnictv.
(2) Je-li na jedn ze stran vce osob, m druh strana prvo poadovat uren
spolenho zstupce pro ely doruovn. Neuin-li tak, ur tohoto zstupce na
nvrh soud.
Nedliteln plnn
1869
Nedliteln plnn me vitel poadovat na ktermkoli z nkolika dlunk,
ledae z povahy zvazku plyne, e dluh me bt splnn jen spolenou innost
dlunk.
1870
Je-li dlunk zavzn nkolika vitelm k nedlitelnmu plnn, nen povinen
plnit nktermu z vitel, ledae ten mu d pimenou jistotu, nebo dohodnou-li se
na tom vichni vitel. Zda je spoluvitel, kter dostal cel plnn, vi ostatnm
nm povinen, zvis na pomru mezi spoluviteli; jinak se m za to, e nen
povinen nim.
389

 1871
Dliteln plnn
(1) Kad z nkolika spoludlunk dlitelnho plnn je dluen jen svj dl
a kad z nkolika vitel dlitelnho plnn je vitelem jen svho dlu, ledae
smlouva, zkon nebo rozhodnut soudu stanov jinak.
(2) Bylo-li ujednno, e kterkoli z vitel me dat cel plnn, spln
dlunk cel dluh tomu, kdo o splnn podal prvn. Splnil-li dlunk cel dluh
jednomu ze spoluvitel, nemohou ji ostatn po nm nic poadovat.
Dlunci zavzan spolen a nerozdln
1872
(1) Je-li nkolik dlunk zavzno plnit spolen a nerozdln, jsou povinni
plnit jeden za vechny a vichni za jednoho. Vitel me poadovat cel plnn nebo
jeho libovolnou st na vech spoludluncch, jen na nkterch, nebo na ktermkoli
ze spoludlunk.
(2) Zvltn ujednn vitele a spoludlunka nepsob vi ostatnm
spoludlunkm.
1873
Prodlenm vitele vi jednomu ze spoludlunk nastv jeho prodlen i vi
ostatnm spoludlunkm.
1874
Je-li k plnn zavzno spolen nkolik podnikatel, m se za to, e jsou
zavzni spolen a nerozdln.
1875
M se za to, e podly na dluhu u vech spoludlunk jsou v jejich vzjemnm
pomru stejn.
1876
(1) Uplatn-li vitel proti nktermu ze spoludlunk vce, ne odpovd jeho
podlu, vyrozum o tom tento spoludlunk ostatn a d jim pleitost, aby uplatnili
proti pohledvce sv nmitky. M prvo poadovat, aby splnili dluh podle podl,
kter na n pipadaj, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

390

(2) Vyrovnal-li spoludlunk vce, ne in jeho podl, nle od ostatnch

spoludlunk nhrada. Neme-li nkter ze spoludlunk splnit, rozvrhne se jeho
podl pomrnm dlem na vechny ostatn.
Vitel oprvnn spolen a nerozdln
1877
Je-li dlunk zavzn plnit nkolika vitelm oprvnnm vi nmu spolen
a nerozdln, me kterkoli z nich dat cel plnn. Dlunk spln v celm rozsahu
tomu, kdo o plnn podal prvn.
1878
(1) Prodlenm jednoho ze spoluvitel se ocitaj v prodlen tak ostatn
spoluvitel.
(2) Spoj-li se pohledvka a dluh v osob jednoho ze spoluvitel, zanikaj tm
i pohledvky ostatnch spoluvitel vi dlunku.
Dl 6
Zmny zvazk
Oddl 1
Zmna v osob vitele nebo dlunka
Pododdl 1
Zmna v osob vitele
Postoupen pohledvky
1879
Vitel me celou pohledvku nebo jej st postoupit smlouvou jako postupitel
i bez souhlasu dlunka jin osob (postupnkovi).
1880
(1) Postoupenm pohledvky nabv postupnk tak jej psluenstv a prva
s pohledvkou spojen, vetn jejho zajitn.
(2) Postupitel vyd postupnkovi potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve,
co je k uplatnn pohledvky zapoteb.

391

 1881
(1) Postoupit lze pohledvku, kterou lze zcizit, pokud to ujednn dlunka
a vitele nevyluuje.
(2) Nelze postoupit pohledvku, kter zanik smrt nebo jej obsah by se
zmnou vitele k ti dlunka zmnil.
1882
(1) Dokud postupitel dlunka nevyrozum, nebo dokud postupnk postoupen
pohledvky dlunku neproke, me se dlunk sv povinnosti zprostit tm, e spln
postupiteli, nebo se s nm jinak vyrovn.
(2) Postoupil-li postupitel tut pohledvku nkolika osobm, je vi dlunkovi
inn to postoupen, o nm se dlunk dozvdl nejdve.
1883
Postoupen pohledvky nem inky vi osob, kter dluh zajistila zstavnm
prvem, ruenm nebo jinm zpsobem, dokud j postupitel o postoupen pohledvky
nevyrozum nebo dokud j postupnk postoupen pohledvky neproke.
1884
(1) Dlunku zstvaj i po postoupen zachovny nmitky proti pohledvce,
kter ml v dob postoupen. Sv vzjemn pohledvky vi postupiteli me
dlunk namtat i vi postupnkovi, i kdy v dob postoupen jet nebyly splatn;
mus vak sv pohledvky postupnkovi oznmit bez zbytenho odkladu pot, co se
o postoupen dozvdl.
(2) Jestlie vak dlunk proti poctivmu postupnkovi uznal pohledvku jako
pravou, je povinen jej uspokojit jako svho vitele.
1885
(1) Byla-li pohledvka postoupena za platu, odpovd postupitel postupnkovi
a do ve pijat platy s roky za to, e pohledvka v dob postoupen trvala,
a ru za jej dobytnost. To neplat, pokud postupnk vdl, e pohledvka je budouc,
nejist nebo nedobytn.
(2) Postupitel neodpovd za dobytnost postoupen pohledvky, stala-li se
nedobytnou a po postoupen bu nhodou, anebo nedopatenm postupnka.
Nedopaten lze postupnku pist zejmna tehdy, pokud nevymh pohledvku bez
zbytenho odkladu pot, co se stala splatnou nebo odlo-li splatnost pohledvky.
(3) Jinak plat o prvech a povinnostech postupitele a postupnka pimen
ustanoven 1914 a 1925; vadu pohledvky vak mus postupnk u postupitele
vytknout bez zbytenho odkladu pot, co ji mohl a ml zjistit.
392

 1886
(1) Na dost postupnka me postupitel vymhat postoupenou pohledvku
svm jmnem na et postupnka; bylo-li postoupen pohledvky dlunkovi ji
oznmeno nebo prokzno, me postupitel pohledvku vymhat, pokud proke
souhlas postupnka a pokud postupnk pohledvku sm nevymh.
(2) Vymh-li postupitel pohledvku, me dlunk namtat proti n sv
vzjemn pohledvky, je m vi postupiteli, nikoliv vak pohledvky, je m vi
postupnkovi.
1887
Postoupen souboru pohledvek
Postoupit lze i soubor pohledvek, a ji souasnch nebo budoucch, je-li
takov soubor pohledvek dostaten uren, zejmna pokud se jedn o pohledvky
uritho druhu vznikajc viteli v urit dob nebo o rzn pohledvky z tho
prvnho dvodu.
Pododdl 2
Zmna v osob dlunka
Pevzet dluhu
1888
(1) Kdo ujedn s dlunkem, e pejm jeho dluh, nastoup jako dlunk na jeho
msto, d-li k tomu vitel souhlas pvodnmu dlunku nebo pejmateli dluhu.
(2) Pejde-li na nabyvatele pi pevodu vlastnickho prva k vci zapsan ve
veejnm seznamu i zapsan zstavn prvo nebo jin jistota vznouc na vci, m se
za to, e peel i dluh zajitn jistotou. Po pevodu vlastnickho prva me zcizitel
vyzvat vitele v psemn form, aby namsto nho pijal nabyvatele jako novho
dlunka. Neodepe-li vitel dt k tomu souhlas, plat, e souhlas dal, pokud byl na
tento nsledek ve vzv vslovn upozornn.
1889
Nepivol-li vitel k pevzet dluhu nebo odmtne-li k nmu dt souhlas,
nevznik viteli vi pejmateli dluhu pm prvo; pejmatel dluhu m vak vi
dlunku povinnost zadit, aby dlunk nemusel viteli plnit. Takovou povinnost m
vi dlunku i ten, kdo se mu zave, e opat plnn jeho viteli.

393

 1890
(1) Obsah zvazku se pevzetm dluhu nemn. Pejmateli dluhu nle vechny
nmitky, kter mohl uplatnit pvodn dlunk. Pevzet dluhu se nedotk ani
vedlejch prv spojench s pohledvkou.
(2) Zajitn dluhu poskytnut tet osobou vak trv jen tehdy, souhlas-li tet
osoba se zmnou v osob dlunka.
1891
Ujednn, kterm namsto dosavadnho dlunka, jeho dluh se ru, vstupuje
nov dlunk s dluhem ze samostatnho prvnho pomru nebo s povinnost plnit
jin pedmt, nevyvolv nsledky pevzet dluhu a posoud se jako novace.
1892
Pistoupen k dluhu
(1) Kdo bez dlunkova souhlasu ujedn s vitelem, e za dlunka spln jeho
dluh, stv se novm dlunkem vedle pvodnho dlunka a je spolu s nm zavzn
spolen a nerozdln.
(2) Zajistila-li dluh pvodnho dlunka tet osoba, nelze proti n nastoupit pro
neplnn dluhu novm dlunkem, ledae k tomu dala souhlas.
1893
Pevzet majetku
(1) Pevezme-li nkdo od zcizitele veker majetek nebo jeho pomrn urenou
st, stv se spolen a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter
s pevzatm majetkem souvis a o nich nabyvatel pi uzaven smlouvy vdl nebo
musel vdt. Nabyvatel vak nen povinen plnit vce, ne kolik in hodnota majetku,
jeho takto nabyl.
(2) Pevezme-li takov majetek osoba zciziteli blzk, stv se spolen
a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter s pevzatm majetkem souvis,
bez omezen na hodnotu majetku, jeho takto nabyla. To neplat, proke-li, e
o uritm dluhu nevdla, ani vdt nemusela.
(3) Opan ujednn mezi zcizitelem a nabyvatelem je vi viteli neinn.
1894
Pi pemn prvnick osoby ani pi zcizen zvodu nebo jeho poboky se
1893 nepouije.

394

Pododdl 3
Postoupen smlouvy
1895
(1) Nevyluuje-li to povaha smlouvy, me kterkoli strana pevst jako
postupitel sv prva a povinnosti ze smlouvy nebo z jej sti tet osob, pokud s tm
postoupen strana souhlas a pokud nebylo dosud splnno.
(2) M-li bt plnn ze smlouvy trvajc nebo pravideln se opakujc, lze
smlouvu postoupit s inky k tomu, co jet nebylo splnno.
1896
Pi stenm postoupen smlouvy nebo pi postoupen smlouvy nkolika
postupnkm nelze zkrtit prva postoupen strany z vedlejch doloek ve smlouv,
jako jsou zejmna ujednn o podmnce, zloze, zvdavku, smluvn pokut,
odstoupen od smlouvy a odstupnm nebo o rozhod doloce.
1897
(1) Postoupen smlouvy je vi postoupen stran inn od jejho souhlasu.
Souhlasila-li pedem, je postoupen smlouvy vi postoupen stran inn
okamikem, kdy j postupitel postoupen smlouvy oznm nebo kdy j postupnk
postoupen smlouvy proke.
(2) Obsahuje-li smlouva uzaven v psemn form ujednn, e je uzavena na
ad nkter ze stran nebo jin ujednn stejnho vznamu, pak tato strana postoup
smlouvu rubopisem listiny. O nleitostech rubopisu, jako i o tom, kdo je
z rubopisu oprvnn a jak sv prvo prokazuje, plat prvn pedpisy o smnkch.
Podle nich se rovn posoud, od koho me poadovat listinu ten, kdo o ni piel.
1898
Okamikem innosti postoupen smlouvy vi postoupen stran se postupitel
osvobozuje od svch povinnost v rozsahu postoupen.
1899
(1) Nsledkm podle 1898 me postoupen strana zabrnit prohlenm vi
postupiteli, e jeho osvobozen odmt. V tom ppad me postoupen strana po
postupiteli poadovat, aby plnil, nepln-li postupnk pevzat povinnosti.
(2) Prohlen lze uinit do patncti dn ode dne, kdy se postoupen strana
dozvdla nebo kdy musela zjistit, e postupnk neplnil. Prodlen s prohlenm je
sice nezbavuje ink podle odstavce 1, postoupen strana vak nahrad kodu
zpsobenou prodlenm.
395

 1900
Postoupen stran zstvaj zachovny vechny nmitky ze smlouvy i proti
postupnkovi. Jin nmitky, kter tato strana mla vi postupiteli, j zstanou
zachovny, vyhrad-li si to ve smlouv nebo v souhlasu s postoupenm smlouvy.
Oddl 2
Zmny v obsahu zvazk
1901
Stranm je na vli ujednat si zmnu svch prv a povinnost.
1902
Novace
Dohodou o zmn obsahu zvazku se dosavadn zvazek ru a nahrazuje se
novm zvazkem. Me-li vak dosavadn zvazek vedle novho zvazku obstt, m
se za to, e nebyl zruen.
Narovnn
1903
(1) Dosavadn zvazek lze nahradit novm zvazkem i tak, e si strany
ujednnm uprav prva a povinnosti mezi nimi dosud sporn nebo pochybn. Tkli se narovnn vcnho prva k vci zapsan do veejnho seznamu, nastvaj inky
narovnn zpisem do tohoto seznamu.
(2) Narovnn nelze odporovat jen proto, e jm vznikl nepomr mezi
vzjemnm plnnm stran.
1904
Platnost narovnn nen dotena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporn
nebo pochybn, ledae omyl vyvolala nkter strana lst. Narovnn dohodnut
v dobr ve nepozbv platnosti ani tehdy, zjist-li se na zklad skutenost vylch
najevo dodaten, e nkter ze stran pohledvku nemla.
1905
Narovnn, kterm maj bt mezi stranami upravena veker prva, nelze
vztahovat k takovm prvm, kter byla vylouena, ani k prvm, kter strany
zejm nemohly mt na mysli.

396

Spolen ustanoven
1906
Ujednn o novaci nebo o narovnn vyaduje psemnou formu, byl-li i pvodn
zvazek zzen v psemn form, nebo in-li se o prvu ji promlenm.
1907
Zajitn prv, kter jsou pedmtem novace nebo narovnn, se vztahuje i na
prva z nich vznikl. Poskytla-li vak zajitn osoba tet, kter k novaci nebo
k narovnn nepistoupila, je zavzna nejve v rozsahu pvodnho zvazku
a zstvaj j zachovny vechny nmitky, kter mohla proti pohledvce uplatnit,
kdyby k novaci nebo k narovnn nebylo dolo.
Dl 7
Znik zvazk
Oddl 1
Splnn
Obecn ustanoven
1908
(1) Splnnm dluhu zvazek zanik.
(2) Dlunk mus dluh splnit na svj nklad a nebezpe dn a vas.
1909
Pouil-li dlunk ve shod se smlouvou jako prostedek placen smnku, nem
vystaven smnky vliv na trvn penitho dluhu, ale vitel me na dlunku
poadovat plnn dluhu, jen nemohl-li doshnout splnn ze smnky; pokud vak
vitel splnn doshl, povauje se dluh za splnn ji vystavenm smnky. To plat
i tehdy, byl-li oteven akreditiv, vystaven ek nebo v jinch obdobnch ppadech.
1910
Proti sv vli neme bt vitel nucen, aby pijal nco jinho, ne co pslu
k jeho pohledvce, a dlunk neme bt nucen, aby poskytl nco jinho, ne co je
dluen. Tot plat o mst, ase a zpsobu splnn.

397

 1911
Maj-li si strany navzjem plnit zrove, me splnn poadovat jen ta strana,
kter sama dluh ji splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh souasn s druhou
stranou.
1912
(1) Kdo m plnit pi vzjemnm plnn naped, me sv plnn odept a do t
doby, kdy mu bude vzjemn plnn poskytnuto nebo zajitno; to vak jen tehdy, jeli plnn druh strany ohroeno okolnostmi, kter u n nastaly, kter mu nebyly
a nemly bt znmy, kdy smlouvu uzavel.
(2) V ppad uvedenm v odstavci 1 lze tak poskytnout dodatenou
pimenou lhtu k splnn nebo k zajitn plnn a po jejm marnm uplynut
odstoupit od smlouvy.
1913
Jedna strana neme odept plnn ani odstoupit od smlouvy proto, e dluh
druh strany vznikl z jinho prvnho dvodu nebyl splnn dn a vas.
dn plnn
1914
(1) Kdo pln za platu jinmu, je zavzn plnit bez vad s vlastnostmi
vymnnmi nebo obvyklmi tak, aby bylo mon pout pedmt plnn podle
smlouvy, a je-li stranm znm, i podle elu smlouvy.
(2) Je-li splnno vadn, m pjemce prva z vadnho plnn.
1915
Dlunk je zavzn plnit ve stedn jakosti, nen-li mezi stranami ujednna jin
jakost.
1916
(1) Dlunk pln vadn, zejmna
a) poskytne-li pedmt plnn, kter nem stanoven nebo ujednan vlastnosti,
b) neupozorn-li na vady, kter pedmt plnn m, a se pi takovm pedmtu
obvykle nevyskytuj,
c) ujist-li vitele v rozporu se skutenost, e pedmt plnn nem dn vady,
anebo e se vc hod k uritmu uvn, nebo
d) zciz-li ciz vc neoprvnn jako svoji.
398

(2) K projevu vle, kterm zcizitel pedem omez zkonn rozsah svch
povinnost z vadnho plnn, se nepihl. Vzd-li se nabyvatel pedem svho prva
z vadnho plnn, vyaduje projev jeho vle psemnou formu.
1917
Je-li vada npadn a zejm ji pi uzavrn smlouvy nebo lze-li vadu zjistit
z veejnho seznamu, jde k ti nabyvatele. To neplat, pokud zcizitel vadu lstiv
zastel nebo pokud nabyvatele vslovn ujistil, e vc takovou vadu nem nebo e je
vbec bez vad.
1918
Penech-li se vc jak stoj a le (hrnkem), jdou jej vady k ti nabyvatele. To
neplat, nem-li vc vlastnost, o n zcizitel prohlsil, e ji m, nebo ji si nabyvatel
vymnil.
1919
(1) Pevezme-li zcizitel zruku za jakost, zaruuje se, e pedmt plnn bude po
uritou dobu po splnn zpsobil pro pouit k ujednanmu elu a e si podr
ujednan vlastnosti; nejsou-li ujednny, vztahuje se zruka na el a vlastnosti
obvykl.
(2) Nen-li zruka ujednna ve smlouv, me ji zcizitel pevzt prohlenm
v zrunm listu, poppad vyznaenm zrun doby nebo doby pouitelnosti i
trvanlivosti vci na obalu. Je-li ve smlouv ujednna zrun doba odlin od zrun
doby uveden na obalu, plat, co bylo ujednno. Uvede-li se v zrunm list zrun
doba del, ne je doba ujednan nebo vyznaen na obalu, plat tato del zrun
doba.
1920
(1) Pedmt plnn m prvn vadu, pokud k nmu uplatuje prvo tet osoba,
ledae o takovm omezen nabyvatel vdl nebo musel vdt. V takovm ppad to
nabyvatel oznm bez zbytenho odkladu zciziteli.
(2) Kdo na sebe pevedl prvo k pedmtu, o kterm v, e zciziteli nepat nebo
e zcizitel nen oprvnn takov prvo zdit, nem prvo z tto vady.
1921
(1) Nabyvatel me prvo z vadnho plnn uplatnit u soudu, vytkl-li vadu
zciziteli bez zbytenho odkladu pot, kdy ml monost vc prohldnout a vadu
zjistit, a to bu oznaenm vady nebo oznmenm, jak se projevuje. Vadu lze
vytknout do esti msc od pevzet pedmtu plnn.
399

(2) Vadu krytou zrukou mus nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytenho
odkladu pot, kdy ml monost pedmt plnn prohldnout a vadu zjistit, nejpozdji
vak v reklaman lht uren dlkou zrun doby. Tm nen doten odstavec 1.
(3) Nevytkl-li nabyvatel vadu vas a namtne-li zcizitel opodn vytknut, soud
nabyvateli prvo nepizn. To neplat, pokud je vada dsledkem skutenosti, o kter
zcizitel pi pedn vdl nebo musel vdt.
1922
(1) Jakmile nabyvatel zjist vadu, oznm to bez zbytenho odkladu zciziteli
a pedmt plnn zciziteli ped, nebo jej podle jeho pokyn uschov nebo s nm
jinak vhodn nalo tak, aby vada mohla bt pezkoumna. Jedn-li se o pedmt
podlhajc rychl zkze, me jej nabyvatel po upozornn zcizitele bez prodlen
prodat.
(2) Vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprvnn, neb lhta pro uplatnn prv
z vadnho plnn ani zrun doba po dobu, po kterou nabyvatel neme vadn
pedmt uvat.
1923
Je-li vada odstraniteln, me se nabyvatel domhat bu opravy nebo doplnn
toho, co chyb, anebo pimen slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro
ni pedmt dn uvat, me nabyvatel bu odstoupit od smlouvy, anebo se
domhat pimen slevy z ceny.
1924
Kdo m prvo podle 1923, nle mu i nhrada nklad eln vynaloench
pi uplatnn tohoto prva. Neuplatn-li vak prvo na nhradu do jednoho msce po
uplynut lhty, ve kter je teba vytknout vadu, soud prvo nepizn, pokud zcizitel
namtne, e prvo na nhradu nebylo uplatnno vas.
1925
Prvo z vadnho plnn nevyluuje prvo na nhradu kody; eho vak lze
doshnout uplatnnm prva z vadnho plnn, toho se nelze domhat z jinho
prvnho dvodu.
Zpsob plnn
1926
(1) Lze-li dluh splnit nkolika zpsoby, pak se m za to, e volba zpsobu
plnn nle dlunku. M-li prvo volby vitel, mus zpsob plnn zvolit
400

v ujednan dob, jinak bez zbytenho odkladu tak, aby dlunk mohl podle jeho
volby splnit.
(2) Nevykon-li strana volbu vas, nabv prvo zvolit zpsob plnn trvale
druh strana.
(3) Kdo zvolil zpsob plnn, neme jej bez souhlasu druh strany zmnit.
1927
(1) M-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn, nen oprvnn splnit st
jednoho a st jinho plnn, ani k tomu neme bt nucen.
(2) Stane-li se jedno z vce volitelnch plnn nemonm, omezuje se zvazek
na plnn zbvajc. Jestlie vak nemonost tohoto plnn zpsobil ten, kdo neml
prvo volby, me druh strana od smlouvy odstoupit.
1928
Kdo ml prvo volby, me od smlouvy odstoupit, byla-li volba zmaena vy
moc nebo druhou stranou.
1929
M-li dlunk plnit vc urenou podle druhu, je zavzn poskytnout viteli vc,
je se hod pro el, pro nj se vc tho druhu zpravidla pouv na zklad
obdobnch smluv.
1930
(1) Dluh se pln vcelku.
(2) Nabz-li dlunk sten plnn, mus je vitel pijmout, neodporuje-li to
povaze zvazku nebo elu smlouvy, pokud tento el musel bt dlunku alespo
zejm. Viteli tm nevzniknou dn jin povinnosti. Dlunk nahrad viteli
zven nklady zpsoben mu stenm plnnm.
1931
Bylo-li ujednno plnn ve spltkch a nesplnil-li dlunk nkterou spltku, m
vitel prvo na vyrovnn cel pohledvky, pokud si to strany ujednaly. Toto prvo
me vitel uplatnit nejpozdji do splatnosti nejble pt spltky.
1932
(1) M-li dlunk plnit na jistinu, roky a nklady spojen s uplatnnm
pohledvky, zapote se plnn nejprve na nklady ji uren, pak na roky
z prodlen, pot na roky a nakonec na jistinu, ledae dlunk projev pi plnn jinou
vli.
401

(2) Ur-li dlunk, e pln nejprve na jistinu, ro se nklady i roky.

1933
(1) Je-li dlunk dluen z nkolika zvazk k plnn stejnho druhu a neur-li
pi plnn, na kter dluh pln, zapote se plnn nejprve na zvazek, o jeho splnn
vitel dlunka ji upomenul, jinak na zvazek nejmn zajitn. Pi stejn me
zajitn nkolika zvazk se plnn zapote nejprve na zvazek nejdve splatn.
(2) Na nhradu kody se placen zapote a po splnn zvazku, jeho poruenm
povinnost k nhrad kody vznikla, neuril-li dlunk nco jinho.
1934
Spln-li dlunk, kter nen pln svprvn, svj splatn dluh, zprost se
zvazku. Plnil-li vak na dluh nejist nebo nesplatn, lze poadovat, aby mu bylo
plnn vrceno; to neplat, stal-li se dluh mezitm splatnm.
1935
Pln-li dlunk pomoc jin osoby, odpovd tak, jako by plnil sm.
1936
(1) Vitel mus pijmout plnn, kter mu se souhlasem dlunka nabdne tet
osoba. To neplat, je-li plnn vzno na osobn vlastnosti dlunka.
(2) Kdo pln dluh jinho, ani za dluh ru a ani jinak dluh nezajistil, me na
viteli poadovat ped splnnm nebo pi nm, aby mu postoupil svoji pohledvku.
1937
(1) Souhlasu dlunka nen teba, pokud tet osoba pln viteli jeho dluh proto,
e za dluh ru nebo zvazek jinak zajiuje.
(2) Splnnm dluhu vstupuje tato osoba do prv vitele a m prvo, aby j
dlunk vyrovnal, co za nho plnila. Pohledvka vitele na ni pechz vetn
psluenstv, zajitn a dalch prv s pohledvkou spojench. Vitel vyd tomu,
kdo za dlunka plnil, potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je
k uplatnn pohledvky zapoteb.
1938
(1) Pln-li tet osoba za dlunka jen st dluhu, me poadovat jen vyrovnn
toho, co za dlunka plnila. Pvodn vitel m prvo poadovat vyrovnn zstatku
sv pohledvky pednostn ped novm vitelem, ledae se novmu viteli zaruil,
e mu bude nahrazeno, co za dlunka vydal.
402

(2) Pln-li za dlunka vce osob, m kad prvo na pomrn vyrovnn podle
podlu, v nm za dlunka plnila.
Poukzka
1939
(1) Poukzka opravuje poukaznka vybrat u poukzanho vlastnm jmnem
plnn a poukzanmu se poukzkou pikazuje, aby poukaznkovi plnil na et
poukazatele. Pm prvo vznikne poukaznkovi proti poukzanmu jen tehdy,
pijme-li poukzan poukzku.
(2) Poukzku lze vystavit i na ad nebo na doruitele.
1940
Nen-li mezi poukazatelem a poukzanm jin prvn dvod, plat o prvech
a povinnostech jich obou ustanoven o pkazn smlouv; poukzka vak nezanikne
smrt poukazatele nebo poukzanho.
1941
Poukaznk bez zbytenho odkladu oznm poukazateli, nechce-li poukzku
pout, anebo odpr-li poukzan poukzku pijmout nebo podle n plnit.
1942
Dokud poukzan jet nepijal poukzku vi poukaznkovi, me ji
poukazatel odvolat. Na prvnm pomru mezi poukazatelem a poukaznkem zvis,
zda odvoln poukzky psob tak vi poukaznkovi.
1943
Poukzan, kter poukzku pijal, me vi poukaznkovi uplatnit jenom
nmitky, kter se tkaj platnosti pijet, neplatnosti poukzky i jejch vad nebo
nmitky, kter se zakldaj na vslovnm ustanoven poukzky nebo kter je
poukzan oprvnn vznst osobn vi poukaznkovi.
1944
(1) Dlu-li ji poukzan poukazateli to, co mu m plnit, je vi nmu povinen
poukzce vyhovt a jeho dluh zanikne teprve tm, e poukaznkovi spln. M-li bt
poukzkou splnn dluh poukazatele u poukaznka, kter k tomu pivolil, je
poukaznk povinen poukzanho vyzvat, aby plnil.
(2) Poukzan je povinen plnit jen proti vydn kvitovan poukzky.

403

 1945
Poala-li ve vztahu mezi poukazatelem a poukaznkem bet promlec lhta
ohledn zvazku, jeho plnn je pedmtem poukzky, a to ped okamikem, kdy
poukaznkovi dolo sdlen o pijet poukzky, b od tto doby promlec lhta ve
vztahu mezi poukzanm a poukaznkem.
1946
Poukzka na ad
(1) Zn-li poukzka na ad, me bt pevedena rubopisem.
(2) Rubopisem pechzej vechna prva z poukzky na osobu oprvnnou
z rubopisu.
(3) O nleitostech rubopisu, jako i o tom, kdo je z rubopisu oprvnn a jak sv
prvo prokazuje, plat prvn pedpisy o smnkch. Podle nich se rovn posoud, od
koho me poadovat poukzku ten, kdo o ni piel.
1947
Poukzka na doruitele
Byla-li poukzka vystavena na doruitele, zaplat poukzan dluh kadmu, kdo
mu ji pedlo.
1948
Ustanoven o poukzce na ad a o poukzce na doruitele se obdobn pouij na
ppad pevodu pohledvky potvrzen listinou, kterou dlunk vystavil na ad nebo
na doruitele.
Kvitance
1949
(1) Pijm-li vitel plnn, vyd dlunkovi na jeho dost potvrzen o splnn
dluhu (kvitanci). V kvitanci vyzna jmno dlunka i vitele, pedmt plnn
a msto a as, kde a kdy byl dluh splnn. Je-li kvitance vydna na jistinu, m se za to,
e bylo vyrovnno tak psluenstv pohledvky.
(2) Dlunk me plnn odept, nevyd-li mu vitel zrove kvitanci.
1950
Pi opakovanch plnnch z tho prvnho dvodu se m za to, e ten, kdo
pedlo kvitanci na plnn splatn pozdji, splnil tak to, co bylo splatno dve.
404

 1951
Dlunk spln dluh i tehdy, spln-li tomu, kdo mu pedlo vitelovo potvrzen,
e je oprvnn plnn pijmout, nebo vyd-li mu kvitanci, kterou vitel vystavil,
ledae dlunk vdl, e ten, kdo potvrzen pedloil, nen oprvnn plnn pijmout.
1952
Dlun pis
(1) Vitel, kter m dlunkovo prohlen o uznn dluhu nebo jin dlun
pis, je mus dlunkovi pi splnn vrtit nebo na dlunm pisu vyznait, e bylo
splnno sten. Nen-li to mon, me dlunk poadovat, aby mu vitel vydal
potvrzen, e dlun pis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterm byl dluh splnn.
Ustanoven o kvitanci tm nejsou dotena.
(2) Obdr-li dlunk dlun pis bez kvitance, m se za to, e dluh byl splnn.
1953
Nhradn splnn
(1) Nelze-li dluh splnit proto, e vitel je neznm nebo neptomn, e vitel
odmtl bezdvodn plnn pijmout, e dlunk je bez sv viny v nejistot, kdo je
vitelem, nebo z jinch dleitch pin na stran vitele, je dlunk oprvnn
sloit pedmt plnn do soudn schovy. eln vynaloen nklady spojen
s nhradnm splnnm jdou k ti vitele.
(2) O sloen pedmtu plnn do schovy vyrozum soud toho, pro koho se
sloen stalo, a podle poteby zad jeho zastoupen.
Msto plnn
1954
K dnmu splnn se vyaduje, aby byl dluh splnn ve stanovenm mst.
Nelze-li msto plnn zjistit ze smlouvy, povahy zvazku nebo z elu plnn, pln se
v mst stanovenm zkonem.
1955
(1) Nepenit dluh pln dlunk v mst svho bydlit nebo sdla. Penit
dluh pln dlunk v mst bydlit nebo sdla vitele.
(2) Vznikl-li zvazek pi provozu zvodu, pln se dluh v mst zvodu. To plat
obdobn, vznikl-li zvazek pi provozu provozovny.

405

 1956
M-li bt plnno u vitele a zmnil-li vitel po uzaven smlouvy sv bydlit
nebo sdlo, poppad umstn zvodu nebo provozovny, nese vitel zven
nklady a zven nebezpe, kter tm dlunku vzniknou.
1957
(1) Pln-li dlunk penit dluh prostednictvm poskytovatele platebnch
slueb, je dluh splnn pipsnm penn stky na et poskytovatele platebnch
slueb vitele.
(2) Pln-li dlunk penit dluh potovnm poukazem, je dluh splnn
pipsnm penn stky na et poskytovatele platebnch slueb vitele, je-li
dluh plnn na et, nebo
b) vyplacenm penn stky viteli v hotovosti.
a)

as plnn
1958
(1) Je-li as plnn pesn ujednn nebo jinak stanoven, je dlunk povinen plnit
i bez vyzvn vitele.
(2) Neujednaj-li strany, kdy m dlunk splnit dluh, me vitel poadovat
plnn ihned a dlunk je pot povinen splnit bez zbytenho odkladu.
1959
Neplyne-li z ustlen pedchoz praxe stran nebo ze zvyklost nco jinho, m se
za to, e strany ujednaly as plnn vrazem
a)
b)
c)
d)
e)

zatkem obdob prvnch deset dn tohoto obdob,

polovinou msce obdob od 10. do 20. dne v msci,
polovinou tvrtlet druh msc tvrtlet,
konec obdob poslednch deset dn obdob,
ihned dobu do pti dn, avak pi dodvce potravin nebo surovin dobu do
dvou dn a pi dodvce strojrenskch vrobk dobu do deseti dn.
1960

Je-li podle smlouvy dlunk oprvnn, aby uril as plnn, a neur-li jej
v pimen dob, ur jej na nvrh vitele soud podle okolnost ppadu.

406

 1961
Neujednaj-li si strany, zda je as plnn uren v prospch jich obou, nebo jen
jedn z nich, plat, e je uren v prospch obou stran. To neplat, vyluuje-li to
povaha plnn.
1962
(1) Je-li as plnn ve prospch obou stran, neme vitel poadovat plnn
pedasn, ani dlunk pedasn plnit dluh.
(2) Je-li as plnn ve prospch dlunka, neme vitel pedasn poadovat
plnn, ale dlunk me dluh pedasn splnit.
(3) Je-li as plnn stanoven ve prospch vitele, me vitel poadovat plnn
pedasn, ale dlunk nesm dluh pedasn splnit.
1963
(1) Je-li obsahem vzjemnho zvazku podnikatel povinnost dodat zbo nebo
slubu za platu, je cena splatn, ani je zapoteb vzvy k placen, do ticeti dn ode
dne, kdy byla dlunku doruena faktura nebo jin vzva podobn povahy, anebo ode
dne obdren zbo nebo sluby, podle toho, kter z tchto dn nastal pozdji. Bylo-li
vak ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven, zda bylo dn
splnno, je cena splatn do ticeti dn ode dne pevzet, poppad oven. To plat
i pro zvazek podnikatele a veejnoprvn korporace, poppad prvnick osoby
touto korporac zaloen, i kdy nejsou podnikateli.
(2) Smluvn strany si mohou ujednat dobu splatnosti del edesti dn jen tehdy,
pokud to nen vi viteli hrub nespravedliv. Je-li vak obsahem zvazku
podnikatele povinnost dodat zbo nebo slubu veejnoprvn korporaci, smluvn
strany si mohou ujednat del dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odvodnno
povahou zvazku, a doba splatnosti nesm peshnout edest dn.
1964
(1) Smluvn strana m prvo dovolat se neinnosti ujednn o asu plnn
odchylujcho se od ustanoven 1963 nebo ujednn odchylujcho se od zkonn
ve roku z prodlen, pokud jsou takov ujednn vi viteli hrub nespravedliv.
(2) Dovolat se neinnosti za podmnek stanovench v odstavci 1 m
i prvnick osoba zaloen k ochran zjm malch a stednch podnikatel, jestlie
jsou tato ujednn obsaena v obchodnch podmnkch.
(3) Prohls-li soud ujednn za neinn, pouij se namsto nho ustanoven
zkona, ledae soud rozhodne v zjmu spravedlivho een jinak.

407

 1965
Je-li mezi podnikateli ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven,
zda bylo dn splnno, nepekro doba takovho pevzet nebo oven ticet dn.
Doba pevzet nebo oven me pekroit ticet dn jen tehdy, nen-li to vi
viteli hrub nespravedliv.
1966
Ustanovenm 1963 nen doteno prvo smluvnch stran ujednat si plnn ve
form spltek.
1967
Pln-li dlunk penit dluh ped stanovenm asem, nen oprvnn bez
souhlasu vitele odest od dlun stky roky odpovdajc dob, o ni plnil dve.
Prodlen dlunka
1968
Dlunk, kter svj dluh dn a vas nepln, je v prodlen. Dlunk nen za
prodlen odpovdn, neme-li plnit v dsledku prodlen vitele.
1969
Po dlunkovi, kter je v prodlen, me vitel vymhat splnn dluhu, anebo
me od smlouvy odstoupit za podmnek ujednanch ve smlouv nebo stanovench
zkonem.
1970
Po dlunkovi, kter je v prodlen se splcenm penitho dluhu, me vitel,
kter dn splnil sv smluvn a zkonn povinnosti, poadovat zaplacen roku
z prodlen, ledae dlunk nen za prodlen odpovdn. Vi roku z prodlen stanov
vlda nazenm; neujednaj-li strany vi roku z prodlen, povauje se za ujednanou
ve takto stanoven.
1971
Vitel m prvo na nhradu kody vznikl nesplnnm penitho dluhu jen
tehdy, nen-li kryta roky z prodlen.
1972
(1) Vitel m prvo dovolat se neinnosti ujednn o roku z prodlen, kter se
odchyluje od zkona tak, e se zetelem ke vem okolnostem a podmnkm ppadu
408

zhoruje jeho postaven, ani je pro takovou odchylku spravedliv dvod. Prohls-li
soud ujednn za neinn, pouij se namsto nho ustanoven zkona, ledae soud
rozhodne v zjmu spravedlivho een jinak.
(2) Prvo dovolat se neinnosti obchodnch podmnek v rozsahu odporujcm
odstavci 1 m i prvnick osoba zaloen k ochran zjm malch a stednch
podnikatel.
1973
Dojde-li k dohod, e dluh ji splatn bude plnn ve spltkch, a chce-li vitel,
aby dlunk ve spltkch platil i roky z prodlen, mus to bt vslovn dohodnuto.
1974
Dlunk nese po dobu svho prodlen nebezpe kody na vci, a ji koda
vznikla z jakkoli piny, ledae proke, e by koda vznikla i pi dnm plnn
jeho povinnosti nebo e kodu zpsobil vitel nebo vlastnk vci. To plat i tehdy,
nakld-li dlunk s vc v rozporu s jinmi svmi povinnostmi ze zvazku.
Prodlen vitele
1975
Vitel je v prodlen, nepijal-li dn nabdnut plnn nebo neposkytl-li
dlunku souinnost potebnou ke splnn dluhu.
1976
Je-li pedmtem plnn vc, nese vitel po dobu svho prodlen nebezpe
kody na vci, a ji koda vznikne z jakkoli piny. To neplat, zpsob-li kodu
dlunk.
Spolen ustanoven
1977
Poru-li strana prodlenm svou smluvn povinnost podstatnm zpsobem, me
druh strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlvajcmu oznm bez zbytenho
odkladu pot, co se o prodlen dozvdla.
1978
(1) Zakld-li prodlen jedn ze smluvnch stran nepodstatn poruen jej
smluvn povinnosti, me druh strana od smlouvy odstoupit pot, co prodlvajc
strana svoji povinnost nespln ani v dodaten pimen lht, kterou j druh strana
poskytla vslovn nebo mlky.
409

(2) Oznm-li vitel dlunkovi, e mu uruje dodatenou lhtu k plnn a e

mu ji ji neprodlou, plat, e marnm uplynutm tto lhty od smlouvy odstoupil.
1979
Poskytl-li vitel dlunku nepimen krtkou dodatenou lhtu k plnn
a odstoup-li od smlouvy po jejm uplynut, nastvaj inky odstoupen teprve po
marnm uplynut doby, kter mla bt dlunku poskytnuta jako pimen. To plat
i tehdy, odstoupil-li vitel od smlouvy, ani byl dlunkovi dodatenou lhtu
k plnn poskytl.
1980
Fixn zvazek
(1) Byla-li ve smlouv ujednna pesn doba plnn a vyplv-li ze smlouvy
nebo z povahy zvazku, e vitel neme mt na opodnm plnn zjem, zanik
zvazek potkem prodlen dlunka, ledae vitel dlunku bez zbytenho odkladu
oznm, e na splnn smlouvy trv.
(2) Znikem zvazku nastvaj tyt inky, jako by vitel od smlouvy
odstoupil.
Oddl 2
Jin zpsoby zniku zvazk
1981
Dohoda
Stranm je na vli ujednat si znik zvazku, ani bude zzen zvazek nov.
Zapoten
1982
(1) Dlu-li si strany vzjemn plnn stejnho druhu, me kad z nich
prohlsit vi druh stran, e svoji pohledvku zapotv proti pohledvce druh
strany. K zapoten lze pistoupit, jakmile stran vznikne prvo poadovat
uspokojen vlastn pohledvky a plnit svj vlastn dluh.
(2) Zapotenm se ob pohledvky ru v rozsahu, v jakm se vzjemn kryj;
nekryj-li se zcela, zapote se pohledvka obdobn jako pi splnn. Tyto inky
nastvaj k okamiku, kdy se ob pohledvky staly zpsobilmi k zapoten.

410

 1983
K prohlen o zapoten uinnm pod podmnkou nebo s doloenm asu se
nepihl.
1984
(1) Dlu-li dlunk spolen a nerozdln s jinmi, me proti viteli zapost
pohledvku svho spoludlunka jen do ve podlu spoludlunka na spolenm
dluhu.
(2) Dlunk vitel oprvnnch spolen a nerozdln me vi nktermu ze
spoluvitel zapost to, co mu spoluvitel dlu, jen do ve jeho podlu na
spolen pohledvce.
1985
Ten, kdo vede pro druhou stranu et, me zapost penn prostedky na nm
uloen na hradu vzjemn pohledvky vznikl na zklad smlouvy o tu.
1986
Byla-li pohledvka postupn pevedena na nkolik osob, me dlunk pout
k zapoten jen pohledvku, kterou ml v dob pevodu vi prvnmu viteli,
a pohledvku, kterou m vi poslednmu viteli.
1987
(1) K zapoten jsou zpsobil pohledvky, kter lze uplatnit ped soudem.
(2) Pohledvka nejist nebo neurit k zapoten zpsobil nen.
1988
(1) Zakazuje se zapoten proti pohledvce vivnho pro nezletilho, kter nen
pln svprvn.
(2) Zakazuje se zapoten proti pohledvce na nhradu jmy zpsoben na
zdrav, ledae se jedn o vzjemnou pohledvku na nhradu tho druhu, a proti
pohledvce mzdy, platu, odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc
mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek a nhrad mzdy nebo platu
ve vi pesahujc jejich polovinu.
1989
(1) Promlen pohledvky zapoten nebrn, nastalo-li po dob, kdy se
pohledvky staly zpsobilmi k zapoten.

411

(2) Odsunul-li vitel k dlunkov dosti as plnn bezplatn, me svoji

pohledvku pesto zapost po uplynut asu, kdy ml dlunk plnit pvodn.
1990
M-li bt kad pohledvka uspokojena v jinm mst, nebrn to zapoten, ale
strana, vi n bylo takto zapoteno, m prvo na nhradu kody vznikl j tm, e
plnn na urenm mst nezsk, nebo e na urenm mst neme plnit.
1991
Zkaz zapoten pohledvky prohlenm jedn ze stran nebrn stranm, aby si
zapoten ujednaly; k ujednn o zapoten proti pohledvce vivnho pro
nezletilho, kter nen pln svprvn, se vak nepihl.
1992
Odstupn
Ujednaj-li si strany, e jedna z nich me zvazek zruit zaplacenm
odstupnho, ru se zvazek zaplacenm odstupnho obdobn jako pi odstoupen od
smlouvy. Prvo zruit zvazek zaplacenm odstupnho vak nem strana, kter ji,
by i jen zsti, plnn druh strany pijala nebo druh stran sama plnila.
Splynut
1993
(1) Splyne-li jakmkoli zpsobem prvo s povinnost v jedn osob, zaniknou
prvo i povinnost, nestanov-li zkon jinak.
(2) Splyne-li prvo vitele s povinnost toho, kdo zvazek zajiuje, nezanik
tm hlavn dluh.
1994
Splynutm prva vitele a povinnosti jednoho z dlunk zavzanch spolen
a nerozdln zanik dluh do ve odpovdajc podlu tohoto spoludlunka.
Splynutm povinnosti dlunka a prva jednoho z vitel oprvnnch spolen
a nerozdln zanik pohledvka do ve odpovdajc podlu tohoto spoluvitele.
Prominut dluhu
1995
(1) Promine-li vitel dlunku dluh, m se za to, e dlunk s prominutm dluhu
souhlas, pokud neprojevil bez zbytenho odkladu nesouhlas vslovn nebo
plnnm dluhu.
412

(2) K prominut dluhu dojde i v ppad, e vitel vyd dlunku kvitanci nebo
mu vrt dlun pis, ani dluh splnil; vyd-li vitel kvitanci nebo vrt-li dlun pis
na cel dluh jednomu ze spoludlunk, m se za to, e vitel prominul dluh vem
spoludlunkm.
1996
(1) Promine-li vitel dluh jednomu z dlunk zavzanch spolen
a nerozdln, m prominut dluhu inky vi ostatnm spoludlunkm v rozsahu
podlu toho spoludlunka, kter byl ze zvazku proputn.
(2) Promine-li dlunku dluh jeden z vitel oprvnnch spolen
a nerozdln, zbavuje to dlunka dluhu v rozsahu podlu tohoto spoluvitele.
1997
Promine-li vitel povinnost tomu, kdo dluh zajiuje, nem prominut inky
vi hlavnmu dluhu. Propust-li vak vitel ze zvazku jednoho ze spoluruitel,
zstvaj ostatnm spoluruitelm zachovny nmitky, kter mohl uplatnit
spoluruitel, jeho povinnost byla prominuta.
Vpov
1998
(1) Zvazek lze vypovdt, ujednaj-li si to strany nebo stanov-li tak zkon.
(2) Je-li zvazek vypovzen, zanik uplynutm vpovdn doby. Lze-li vak
zvazek vypovdt bez vpovdn doby, zanik zvazek innost vpovdi.
1999
(1) Zavazuje-li smlouva ujednan na dobu neuritou alespo jednu stranu
k nepetrit nebo opakovan innosti, anebo zavazuje-li alespo jednu stranu
takovou innost strpt, lze zvazek zruit ke konci kalendnho tvrtlet vpovd
podanou alespo ti msce pedem.
(2) Zavzala-li se strana zdret se urit innosti a je-li z povahy zvazku
zejm, e povinnost nen asov omezena, ustanoven odstavce 1 se nepouije.
2000
(1) Byla-li smlouva bez vnho dvodu uzavena na dobu uritou tak, e
zavazuje lovka na dobu jeho ivota, anebo e zavazuje kohokoli na dobu del ne
deset let, lze se po uplynut deseti let od vzniku zvazku domhat jeho zruen. Soud
zvazek zru i tehdy, pokud se okolnosti, z nich strany zejm vychzely pi vzniku
zvazku, zmnily do t mry, e na zavzan stran nelze rozumn poadovat, aby
byla smlouvou dle vzna.
413

(2) Vzd-li se strana pedem prva domhat se zruen zvazku, nepihl se

k tomu. To neplat, je-li zavzanou stranou prvnick osoba.
Odstoupen od smlouvy
2001
Od smlouvy lze odstoupit, ujednaj-li si to strany, nebo stanov-li tak zkon.
2002
(1) Poru-li strana smlouvu podstatnm zpsobem, me druh strana bez
zbytenho odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatn je takov poruen povinnosti,
o nm strana poruujc smlouvu ji pi uzaven smlouvy vdla nebo musela
vdt, e by druh strana smlouvu neuzavela, pokud by toto poruen pedvdala;
v ostatnch ppadech se m za to, e poruen podstatn nen.
(2) Strana me od smlouvy odstoupit bez zbytenho odkladu pot, co
z chovn druh strany nepochybn vyplyne, e poru smlouvu podstatnm
zpsobem, a ned-li na vzvu oprvnn strany pimenou jistotu.
2003
(1) Jakmile strana oprvnn odstoupit od smlouvy oznm druh stran, e od
smlouvy odstupuje, nebo e na smlouv setrvv, neme volbu ji sama zmnit.
(2) Mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatn poruen smluvn
povinnosti a nevyuila sv prvo, nebrn j to odstoupit od smlouvy pozdji
s odkazem na obdobn jednn druh strany.
2004
(1) Odstoupenm od smlouvy se zvazek zruuje od potku.
(2) Plnil-li dlunk zsti, me vitel od smlouvy odstoupit jen ohledn
nesplnnho zbytku plnn. Nem-li vak sten plnn pro vitele vznam, me
vitel od smlouvy odstoupit ohledn celho plnn.
(3) Zavazuje-li smlouva dlunka k nepetrit i opakovan innosti nebo
k postupnmu dlmu plnn, me vitel od smlouvy odstoupit jen s inky do
budoucna. To neplat, nemaj-li ji pijat dl plnn sama o sob pro vitele
vznam.
2005
(1) Odstoupenm od smlouvy zanikaj v rozsahu jeho ink prva a povinnosti
stran. Tm nejsou dotena prva tetch osob nabyt v dobr ve.

414

(2) Odstoupen od smlouvy se nedotk prva na zaplacen smluvn pokuty nebo

roku z prodlen, pokud ji dospl, prva na nhradu kody vznikl z poruen
smluvn povinnosti ani ujednn, kter m vzhledem ke sv povaze zavazovat strany
i po odstoupen od smlouvy, zejmna ujednn o zpsobu een spor. Byl-li dluh
zajitn, nedotk se odstoupen od smlouvy ani zajitn.
Nsledn nemonost plnn
2006
(1) Stane-li se dluh po vzniku zvazku nesplnitelnm, zanik zvazek pro
nemonost plnn. Plnn nen nemon, lze-li dluh splnit za ztench podmnek,
s vtmi nklady, s pomoc jin osoby nebo a po uren dob.
(2) Nemonost plnn prokazuje dlunk.
2007
Pi nemonosti pouh sti plnn zanikne zvazek v celm rozsahu, plyne-li
z povahy zvazku nebo z elu smlouvy, kter byl stranm pi uzaven smlouvy
znm, e plnn zbytku nem pro vitele vznam. Nen-li tomu tak, zanik zvazek
jen co do tto sti.
2008
Neoznm-li dlunk viteli, e se splnn dluhu stalo nemonm, bez
zbytenho odkladu pot, co se o tom dozvdl nebo dozvdt musel, nahrad viteli
kodu vzniklou tm, e vitel nebyl o nemonosti plnn vas vyrozumn.
2009
Smrt dlunka nebo vitele
(1) Smrt dlunka povinnost nezanikne, ledae jejm obsahem bylo plnn, kter
mlo bt provedeno osobn dlunkem.
(2) Smrt vitele prvo zanikne, bylo-li plnn omezeno jen na jeho osobu.

415

Dl 8
Zajitn a utvrzen dluh
Oddl 1
Obecn ustanoven
2010
(1) Dluh lze zajistit, zave-li se tet osoba viteli nebo ve prospch vitele za
dlunkovo plnn, anebo d-li nkdo viteli nebo ve prospch vitele majetkovou
jistotu, e dlunk svj dluh spln. Utvrdit lze dluh ujednnm smluvn pokuty nebo
uznnm dluhu.
(2) Spravuje-li jistotu ve prospch vitele jin osoba, me tato osoba uplatnit
proti dlunku nebo poskytovateli jistoty stejn prva a pln vi nim stejn
povinnosti jako vitel.
2011
Vitel sdl tomu, kdo dal jistotu, na jeho dost kdykoli a bez zbytenho
odkladu, jak je ve zajitnho dluhu.
Jistota
2012
(1) Kdo je povinen dt jistotu, uin sv povinnosti zadost zzenm zstavnho
prva.
(2) Nen-li nkdo s to dt jistotu zzenm zstavnho prva, d jistotu
zpsobilm ruitelem. M se za to, e zpsobilm ruitelem je osoba, kter me bt
alovna v tuzemsku a kter m vhodn majetek.
2013
Nikdo nen povinen pijmout vc jako jistotu do stky vy, ne kolik in dv
tetiny obvykl ceny.
2014
(1) M se za to, e stavebn pozemek nebo nemovit vc slouc
podnikatelskm elm jsou dostatenou jistotou do poloviny obvykl ceny. M se
za to, e prvo stavby je dostatenou jistotou do ve poloviny obvykl ceny, pokud
plata ujednan jako stavebn plat bude splacena nejpozdji pt let ped znikem
prva stavby.
416

(2) M se za to, e cenn papr zajiujc bezpen vnos je dostatenou

jistotou do t tvrtin obvykl ceny.
(3) Vklady v bankch nebo spoitelnch a vrnch drustvech jsou zpsobilou
jistotou do ve pojitn.
2015
(1) Jistota zajiuje roky z penitho dluhu nejve do ve zkonn rokov
sazby; to neplat, byl-li ten, kdo jistotu dv, seznmen ped poskytnutm jistoty, jak
roky vitel a dlunk ujednali.
(2) Je-li zajitn dluh ji roen, jsou zajitny i roky, kter dosud nepirostly.
2016
Zakld-li se jistota rznch vitel na rznch prvech k te vci, uspokoj se
v rozsahu tchto prv a v poad podle vzniku zajitn postupn v prvn skupin
vitel zajitn vcnm prvem zapsanm ve veejnm seznamu nebo rejstku
zstav a ve druh skupin vitel zajitn vcnm prvem nezapsanm ve veejnm
seznamu nebo v rejstku zstav. Pot se ve tet skupin uspokoj vitel zajitn
zvazkovm prvem.
2017
(1) Ztrat-li jistota na cen tak, e se zajitn stane nedostatenm, m vitel
prvo dat od dlunka, aby zajitn bez zbytenho odkladu pimen doplnil;
pokud to dlunk neuin, stane se splatnou ta st pohledvky, kter nen zajitna.
(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije i v ppad, kdy byla jistota oprvnn
erpna.
Oddl 2
Zajitn dluhu
Ruen
2018
(1) Kdo viteli prohls, e ho uspokoj, jestlie dlunk viteli svj dluh
nespln, stv se dlunkovm ruitelem. Nepijme-li vitel ruitele, neme po nm
nic dat.
(2) Ruitelsk prohlen vyaduje psemnou formu.

417

 2019
(1) Ruen pedpokld platn dluh dlunka; ruen lze poskytnout i pro dluhy
budouc nebo podmnn, jako i za soubor dluh uritho druhu vznikajcch
dlunku v urit dob nebo soubor rznch dluh z tho prvnho dvodu.
(2) Platnosti ruen nebrn, je-li zvazek dlunka neplatn pro nedostatek jeho
zpsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ruitel pi pevzet
ruitelskho zvazku vdl nebo vdt musel.
2020
Je-li ruenm zajitna pouze st dluhu, nesniuje se rozsah ruen stenm
plnnm, zstv-li dluh nesplnn ve vi, v jak je zajitn ruenm.
2021
(1) Vitel m prvo poadovat splnn na ruiteli, nesplnil-li dlunk
v pimen lht dluh, a jej k tomu vitel v psemn form vyzval. Vzvy nen
teba, neme-li ji vitel uskutenit nebo je-li nepochybn, e dlunk dluh nespln.
(2) Bylo-li ruen ujednno na uritou dobu, je prvo vitele zachovno
i v ppad, e vitel v tto dob ruitele k plnn vyzval.
2022
Ruitel me plnn odept, pokud vitel zavinil, e pohledvka neme bt
uspokojena dlunkem.
2023
(1) Ruitel me vi viteli uplatnit vechny nmitky, kter m proti viteli
dlunk.
(2) Uplatn-li ruitel nmitky, kter mu sdlil dlunk, nahrad dlunk ruiteli
nklady, kter mu vznikly, byly-li nmitky nespn.
2024
Uspokoj-li ruitel vitele bez vdom dlunka, me dlunk uplatnit vi
ruiteli vechny nmitky, kter byl oprvnn uplatnit vi viteli, kdyby na nm
vitel splnn vymhal. Dlunk vak neme vi ruiteli uplatnit nmitky, na kter
dlunk ruitele neupozornil bez zbytenho odkladu pot, co mu ruitel oznmil, e
vitel uplatnil prvo z ruen.

418

 2025
(1) Prvo vitele vi ruiteli se neproml ped promlenm prva vi
dlunkovi.
(2) Uznn dluhu dlunkem je inn vi ruiteli, vyslov-li s tm ruitel
souhlas.
2026
(1) Ruen zanik znikem dluhu, kter zajiuje.
(2) Ruen vak nezanik, pokud dluh zanikl pro nemonost plnn dlunka,
a ruitel jej splnit me, nebo pro znik prvnick osoby, kter je dlunkem.
2027
Zaru-li se za t dluh vce ruitel, ru kad z nich viteli za dluh cel.
Ruitel m vi ostatnm ruitelm stejn prva jako spoludlunk.
2028
Zkonnm ruenm za nepenit dluh je zajitna penit pohledvka, kter
viteli pslu pi poruen zajitnho dluhu.
Finann zruka
2029
(1) Finann zruka vznik prohlenm vstavce v zrun listin, e uspokoj
vitele podle zrun listiny do ve urit penn stky, nespln-li dlunk viteli
urit dluh, anebo spln-li se jin podmnky uren v zrun listin. Je-li vstavcem
banka, zahranin banka nebo spoiteln a vrn drustvo, jedn se o bankovn
zruku.
(2) Zrun listina vyaduje psemnou formu.
2030
Pi zajitn nepenit pohledvky se m se za to, e je do ve uren zrun
listinou zajitna penit pohledvka, kter viteli pslu pi poruen zajitn
povinnosti plnit.
2031
(1) Potvrd-li finann zruku jin vstavce, me vitel uplatnit prvo
z finann zruky vi ktermukoli z tchto vstavc.

419

(2) Vstavce, kter potvrdil finann zruku a na tomto zklad plnil, m prvo
na nhradu vi vstavci, kter jej o potvrzen finann zruky podal.
2032
Poskytl-li vstavce finann zruku na dost jinho vstavce, m vstavce,
kter zruku poskytl, vi dajcmu vstavci prvo na nhradu, pokud z poskytnut
zruky plnil a dodrel podmnky uren v dosti.
2033
Oznm-li vstavce dal osob, e jin vstavce poskytl finann zruku,
nevznikne z toho oznamujcmu vstavci povinnost z finann zruky; zpsob-li
vak nesprvnm oznmenm kodu, nahrad ji.
2034
(1) Vstavce ru za splnn zajitnho dluhu do ve a za podmnek
uvedench v zrun listin. Vstavce me vi viteli uplatnit pouze nmitky,
jejich uplatnn zrun listina pipout.
(2) Zajiuje-li finann zruka splnn dluhu, nem sten plnn dluhu
inek na rozsah finann zruky, pokud je ve nesplnnho dluhu alespo stejn
jako ve stky, na kterou zn zrun listina.
2035
(1) Jsou-li podmnky uveden v zrun listin splnny, spln vstavce povinnost
z finann zruky, pokud jej k tomu vitel vyzve v psemn form. Podmiuje-li
zrun listina plnn vstavce pedloenm uritho dokumentu, mus bt pedloen
pi vzv nebo bez zbytenho odkladu po n, avak vdy za trvn finann zruky.
(2) Nevyplv-li ze zrun listiny nco jinho, neme vstavce uplatnit vi
viteli nmitky, kter by vi nmu byl oprvnn uplatnit dlunk. Pedchoz vzva
vitele, aby dlunk splnil dluh, se vyaduje, stanov-li to zrun listina.
2036
Prvo na plnn ze zruky me vitel postoupit. Pipout-li to zrun listina,
me vitel postoupit i prvo uplatnit finann zruku; tmto postoupenm se pevd
i prvo na plnn ze zruky.
2037
Je-li vstavce povinen podle zrun listiny plnit ve prospch oprvnnho
jinmu vstavci, je povinen plnit na et oprvnnho u tohoto vstavce.
420

 2038
Finann zruku lze omezit na uritou dobu. Neuplatn-li vitel vi vstavci
sv prvo v dob uren zrun listinou, finann zruka zanikne.
2039
(1) Dlunk nahrad vstavci to, co plnil podle zrun listiny vystaven
v souladu s uzavenou smlouvou. Uzavela-li s vstavcem smlouvu o poskytnut
finann zruky tet osoba, nahrad tato osoba vstavci, co plnila podle zrun
listiny vystaven v souladu se smlouvou.
(2) Dlunk neme vi vstavci uplatnit nmitky, kter by mohl uplatnit vi
viteli, neujednal-li s nm, e si vstavce vi viteli uplatnn takovch nmitek
vyhrad v zrun listin.
Zajiovac pevod prva
2040
(1) Smlouvou o zajiovacm pevodu prva zajiuje dlunk nebo tet osoba
dluh tm, e viteli doasn pevede sv prvo.
(2) M se za to, e zajiovac pevod prva je pevodem s rozvazovac
podmnkou, e dluh bude splnn.
2041
Tk-li se zajiovac pevod prva vci zapsan ve veejnm seznamu, vznik
zajitn zpisem do tohoto seznamu; do veejnho seznamu se zape i doasn
povaha zajiovacho pevodu prva.
2042
Je-li k zajitn pevedeno vlastnick prvo a byla-li vc viteli pedna, je
vitel oprvnn mt ji u sebe po celou dobu trvn zajiovacho pevodu prva a je
povinen vykonvat prostou sprvu vci. M-li vc ve sv moci ten, kdo viteli
pevodem prva jistotu zdil, vykonv on prostou sprvu vci.
2043
Pomine-li dvod trvn zajiovacho pevodu prva, umon vitel osob, kter
zajitn poskytla, vkon prva v pedelm rozsahu. Zrove j vyd ve, co
z pevedenho prva zskal nebo co k nmu pibylo, proti nhrad nklad, kter
v souvislosti s vkonem zajiovacho pevodu prva eln vynaloil.

421

 2044
(1) Nen-li zajitn dluh splnn, stane se pevod prva nepodmnnm
a dlunk ped viteli ve, co je nutn k plnmu vkonu pevedenho prva.
(2) Pevyuje-li obvykl cena jistoty zejm vi zajitnho dluhu, vyplat
vitel osob, kter jistotu poskytla, stku odpovdajc rozdlu; pitom si zapote
nklady, kter v souvislosti s vkonem zajiovacho pevodu prva eln
vynaloil. Neobsahuje-li smlouva o zajiovacm pevodu prva daj o vi dluhu
a hodnovrn ocenn prva pevedenho k zajitn, je na viteli, aby dokzal, e
obvykl cena jistoty vi zajitnho dluhu zejm nepevyuje.
Dohoda o srkch ze mzdy nebo jinch pjm
2045
(1) Dluh lze zajistit dohodou vitele a dlunka o srkch ze mzdy nebo platu,
z odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc mezi zamstnancem
a zamstnavatelem obdobn zvazek nebo z nhrady mzdy nebo platu ve vi
nepesahujc jejich polovinu. Nejde-li o srky podle vty prvn k uspokojen prva
zamstnavatele, je teba k uzaven dohody pedchozho souhlasu zamstnavatele.
(2) Proti pltci mzdy nebo platu nabv vitel prva na vplatu srek
okamikem, kdy byla pltci dohoda pedloena.
2046
Nklady spojen s placenm srek nese pltce mzdy nebo platu; m-li vak
pltce mzdy nebo platu plnit souasn podle nkolika dohod o srkch ze mzdy
nebo platu, jdou nklady s placenm srek podle druh a dal dohody k ti
dlunka.
2047
Ustanoven 2045 a 2046 se pouije i pro jin pjmy, s nimi se pi vkonu
rozhodnut nakld jako se mzdou nebo platem.
Oddl 3
Utvrzen dluhu
Smluvn pokuta
2048
Ujednaj-li strany pro ppad poruen smluven povinnosti smluvn pokutu
v urit vi nebo zpsob, jak se ve smluvn pokuty ur, me vitel poadovat
422

smluvn pokutu bez zetele k tomu, zda mu poruenm utvrzen povinnosti vznikla
koda. Smluvn pokuta me bt ujednna i v jinm plnn ne penitm.
2049
Zaplacen smluvn pokuty nezbavuje dlunka povinnosti splnit dluh smluvn
pokutou utvrzen.
2050
Je-li ujednna smluvn pokuta, nem vitel prvo na nhradu kody vznikl
z poruen povinnosti, ke ktermu se smluvn pokuta vztahuje.
2051
Nepimen vysokou smluvn pokutu me soud na nvrh dlunka snit
s pihldnutm k hodnot a vznamu zajiovan povinnosti a do ve kody
vznikl do doby rozhodnut poruenm t povinnosti, na kterou se vztahuje smluvn
pokuta. K nhrad kody, vznikne-li na ni pozdji prvo, je pokozen oprvnn do
ve smluvn pokuty.
2052
Ustanoven o smluvn pokut se pouij i na pokutu stanovenou pro poruen
smluvn povinnosti prvnm pedpisem (penle).
Uznn dluhu
2053
Uzn-li nkdo svj dluh co do dvodu i ve prohlenm uinnm v psemn
form, m se za to, e dluh v rozsahu uznn v dob uznn trv.
2054
(1) Placen rok se povauje za uznn dluhu ohledn stky, z n se roky
plat.
(2) Pln-li dlunk dluh zsti, m sten plnn inky uznn zbytku dluhu,
lze-li z okolnost usoudit, e tmto plnnm dlunk uznal i zbytek dluhu.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 neplat, je-li pohledvka vitele ji promlena.

423

Hlava II
Zvazky z prvnch jednn
Dl 1
Peveden vci do vlastnictv jinho
Oddl 1
Darovn
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2055
Zkladn ustanoven
(1) Darovac smlouvou drce bezplatn pevd vlastnick prvo k vci nebo se
zavazuje obdarovanmu vc bezplatn pevst do vlastnictv a obdarovan dar nebo
nabdku pijm.
(2) Plnn z pouh spoleensk sluhy nen darovnm, je-li z chovn stran
zejm, e se nechtj smluvn vzat.
2056
Kdo druhmu dar jen slb, nen zavzn darovat, ale ten, kdo slib obdrel, m
prvo, aby mu slibujc nahradil nklady eln vynaloen v oekvn daru.
2057
(1) Pi darovn vci zapsan do veejnho seznamu vyaduje smlouva
psemnou formu.
(2) Psemnou formu vyaduje smlouva tak tehdy, nedojde-li k odevzdn vci
zrove s projevem vle darovat a pijmout dar. Drce je zavzn k odevzdn daru,
nen vak povinen platit rok z prodlen.
2058
(1) Drce me darovat teba i vechen svj souasn majetek. Smlouva, kterou
nkdo daruje svj budouc majetek, plat jen potud, pokud nepesahuje polovinu
tohoto majetku.
(2) Darovn vci, kterou drce nem, je platn, jen zave-li se drce ve
smlouv vc nabt.
424

 2059
Zavzal-li se drce odevzdat dar po uzaven smlouvy, me od smlouvy
odstoupit a odevzdn daru odept, zmn-li se po uzaven smlouvy okolnosti do t
mry, e by plnn podle smlouvy vn ohrozilo drcovu vivu nebo plnn
drcovy vyivovac povinnosti. Odevzdal-li ji drce st daru, me od smlouvy
odstoupit jen ohledn toho, co dosud nesplnil.
2060
Bylo-li nkomu nco dno z uznn nebo vzhledem k jeho zsluhm nebo jako
zvltn odmna, je to darovn, pokud na to pjemce neml ji dve prvo.
2061
Bylo-li ujednno, e i drce bude navzjem obdarovn, jedn se o darovn jen
vzhledem k tomu, o hodnota plnn jedn strany pevyuje hodnotu plnn druh
strany.
2062
Darovn podpory
Zave-li se drce obdarovanho pravideln podporovat, pechz prvo na
podporu i povinnost k podpoe na ddice drce a obdarovanho, jen pokud to bylo
vslovn ujednno.
2063
Darovn pro ppad smrti
Darovn zvisl na podmnce, e obdarovan drce peije, se posuzuje
zpravidla jako odkaz. Podle ustanoven o darovn se d, pijme-li obdarovan dar
a vzd-li se drce vslovn prva dar odvolat a vyd o tom obdarovanmu listinu.
Tm nen doten 2057.
2064
(1) Bylo-li darovno s pkazem, me drce poadovat splnn pkazu, jen
pokud ji sm plnil.
(2) Je-li splnn pkazu ve veejnm zjmu, me splnn pkazu po drcov
smrti poadovat tak pslun orgn veejn moci nebo prvnick osoba oprvnn
takov zjem hjit.

425

 2065
Daruje-li nkdo vdom ciz vc a zataj-li to obdarovanmu, nahrad kodu,
kter z toho vznikne. Drce kodu obdarovanmu nahrad i v ppad, e koda
vznikla z vady darovan vci, pokud drce o vad vdl a obdarovanho na ni
neupozornil. V tchto ppadech me obdarovan tak od smlouvy odstoupit a dar
vrtit.
Pododdl 2
Zvltn ustanoven o platnosti darovn
2066
Osoba omezen ve svprvnosti je zpsobil darovat a pijmout dar mal
hodnoty nebo dar vzhledem k okolnostem obvykl.
2067
(1) Darovn osob, kter provozuje zazen, kde se poskytuj zdravotnick
nebo sociln sluby, anebo osob, kter takov zazen spravuje nebo je v nm
zamstnna, je neplatn, stalo-li se v dob, kdy drce byl v pi takovho zazen
nebo jinak pijmal jeho sluby.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li obdarovan osobou drci blzkou.
Pododdl 3
Odvoln daru
Odvoln daru pro nouzi
2068
(1) Upadne-li drce po darovn do takov nouze, e nem ani na nutnou vivu
vlastn nebo nutnou vivu osoby, k jej viv je podle zkona povinen, me dar
odvolat a poadovat po obdarovanm, aby mu dar vydal zpt nebo zaplatil jeho
obvyklou cenu, nanejv vak v tom rozsahu, v jakm se drci nedostv prostedk
k uveden viv. Obdarovan se me tto povinnosti zprostit poskytovnm toho,
co je k tto viv poteba.
(2) Obdarovan nem povinnost podle odstavce 1, je-li sm v obdobn nouzi
jako drce.
2069
Bylo-li obdarovno vce osob, je ta, kter byla obdarovna dve, povinna plnit
jen v tom rozsahu, v jakm k viv nesta pspvek pozdji obdarovanho.
426

 2070
Prvo odvolat dar nepechz na drcovy ddice. Le neuplatn-li drce sv
prvo, m ten, komu je drce podle zkona povinen vivou, prvo poadovat za
stejnch podmnek, aby mu obdarovan doplnil to, eho mu drce neme
poskytnout.
2071
Prvo odvolat dar nem drce, kter si stav nouze pivodil mysln nebo z hrub
nedbalosti.
Odvoln daru pro nevdk
2072
(1) Ublil-li obdarovan drci mysln nebo z hrub nedbalosti tak, e zjevn
poruil dobr mravy, me drce, neprominul-li to obdarovanmu, od darovac
smlouvy pro jeho nevdk odstoupit. Byl-li dar ji odevzdn, m drce prvo
poadovat vydn celho daru, a nen-li to mon, zaplacen jeho obvykl ceny.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, povauje se za nevdk vi drci tak zjevn
poruen dobrch mrav vi osob obdarovanmu blzk.
2073
Nevdk in obdarovanho co do jeho osoby nepoctivm dritelem.
2074
Prvo odvolat dar pechz na drcova ddice, zabrnil-li obdarovan drci
v odvoln daru nebo zabrnila-li v tom drci vy moc.
2075
(1) Drce me dar pro nevdk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovan
drci ublil, ale dozv-li se o tom drce pozdji, do jednoho roku ode dne, kdy zskal
vdomost o dvodu pro odvoln daru. Ddic drce me dar odvolat nejpozdji do
jednoho roku od smrti drce.
(2) Je-li dar odvoln pozdji a namtne-li obdarovan opodn odvoln daru,
soud k odvoln nepihldne.

427

Spolen ustanoven
2076
Vzd-li se drce pi darovn mezi ivmi pedem prva odvolat dar pro nouzi
nebo nevdk, nepihl se k tomu.
2077
Poj-li se s darem povinnost zavazujc obdarovanho podle darovac smlouvy,
ru se odvolnm daru pro budoucnost.
2078
Nem-li ji obdarovan dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvoln daru
k vydn toho, co mu z obohacen jet zbv. To neplat, zbavil-li se daru, aby
vydn zmail, anebo odvolal-li dar pro nevdk samotn drce.
Oddl 2
Koup
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2079
Zkladn ustanoven
(1) Kupn smlouvou se prodvajc zavazuje, e kupujcmu odevzd vc, kter
je pedmtem koup, a umon mu nabt vlastnick prvo k n, a kupujc se
zavazuje, e vc pevezme a zaplat prodvajcmu kupn cenu.
(2) Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklost nco jinho, jsou prodvajc
a kupujc zavzni splnit sv povinnosti souasn.
2080
Kupn cena je ujednna dostaten urit, je-li ujednn alespo zpsob jejho
uren.
2081
Nklady spojen s odevzdnm vci v mst plnn nese prodvajc. Nklady
spojen s pevzetm vci nese kupujc.

428

 2082
(1) Na kupujcho pechz nebezpe kody na vci souasn s nabytm
vlastnickho prva. Nabude-li kupujc vlastnick prvo ped odevzdnm vci, m
prodvajc a do odevzdn vci prva a povinnosti schovatele.
(2) Pi uzaven smlouvy s odkldac podmnkou pechz nebezpe kody na
vci na kupujcho nejdve dnem splnn podmnky.
2083
Tomu, kdo koup budouc uitky vci hrnkem nebo s nadj na nejist budouc
uitky, pat vechny uitky dn vyten. Nese vak ztrtu, bylo-li jeho oekvn
zmaeno.
2084
Prodvajc upozorn kupujcho pi ujednvn kupn smlouvy na vady vci,
o nich v.
Pododdl 2
Koup movit vci
Zkladn ustanoven
2085
(1) Jako koup movit vci se posoud kad koup, jejm pedmtem nen
nemovit vc, jako i koup sousti nemovit vci, m-li kupujc podle smlouvy
nabt soust po oddlen jako vc movitou. Za kupn smlouvu se vdy povauje
smlouva o dodn spotebnho zbo, kter je nutn sestavit nebo vytvoit.
(2) Maj-li strany vli uzavt kupn smlouvu bez uren kupn ceny, plat za
ujednanou kupn cena, za ni se t nebo srovnateln pedmt v dob uzaven
smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek obvykle prodv.
2086
(1) Smlouva o dodn vci, kter m bt teprve vyrobena, se posoud jako kupn
smlouva, ledae se ten, komu m bt vc dodna, zavzal pedat druh stran
podstatnou st toho, eho je k vyroben vci zapoteb.
(2) Za kupn smlouvu se nepovauje smlouva, podle n pevn st plnn
dodavatele spov ve vkonu innosti.

429

Povinnosti prodvajcho
2087
Prodvajc kupujcmu odevzd vc, jako i doklady, kter se k vci vztahuj,
a umon kupujcmu nabt vlastnickho prva k vci v souladu se smlouvou.
2088
Prodvajc spln povinnost odevzdat vc kupujcmu, umon-li mu nakldat
s vc v mst plnn a vas mu to oznm.
2089
(1) M-li kupujc urit dodaten vlastnosti pedmtu koup a neuin-li to
vas, ur je prodvajc sm a oznm kupujcmu, jak vlastnosti uril. Pitom
pihldne k potebm kupujcho, kter zn.
(2) Kupujc m prvo sdlit prodvajcmu odchyln uren vlastnost pedmtu
koup, ne jak uril prodvajc; neuin-li to bez zbytenho odkladu po oznmen
prodvajcho, je vzn tm, co uril prodvajc.
2090
(1) M-li prodvajc vc odeslat, odevzd vc kupujcmu pednm prvnmu
dopravci k peprav pro kupujcho a umon kupujcmu uplatnit prva z pepravn
smlouvy vi dopravci.
(2) Je-li kupujcm spotebitel, pouije se odstavec 1 pouze tehdy, pokud
dopravce uril kupujc, ani mu byl prodvajcm nabdnut. V opanm ppad je
vc kupujcmu odevzdna, a mu ji dopravce ped.
2091
(1) Pi odesln nastanou inky odevzdn vci kupujcmu jejm pednm
dopravci, ozna-li prodvajc vc zjevn a dostaten jako zsilku pro kupujcho.
(2) Neozna-li prodvajc vc, nastanou inky odevzdn, oznm-li
prodvajc kupujcmu bez zbytenho odkladu, e mu vc odeslal, a ur-li ji
dostaten v oznmen. Bez tohoto oznmen je vc kupujcmu odevzdna, a pedli mu ji dopravce.
2092
Doba, v n m prodvajc plnit, b ode dne innosti smlouvy. M-li vak
kupujc splnit uritou povinnost jet ped odevzdnm vci, zan doba, v n m
prodvajc plnit, bet ode dne splnn tto povinnosti.
430

 2093
Dod-li prodvajc vt mnostv vc, ne bylo ujednno, je kupn smlouva
uzavena i na pebyten mnostv, ledae je kupujc bez zbytenho odkladu
odmtl.
2094
(1) Prodvajc ped kupujcmu doklady potebn k pevzet a uvn vci.
M-li k pedn dojt pi zaplacen kupn ceny, ped prodvajc doklady v mst
placen.
(2) Doklady, kter se tkaj pepravy a jsou nutn k pevzet vci a volnmu
nakldn s n, ped prodvajc kupujcmu bez zbytenho odkladu po jejich
vydn. Jin doklady uren ve smlouv ped prodvajc kupujcmu pi odevzdn
vci.
Pedmt koup
2095
Prodvajc odevzd kupujcmu pedmt koup v ujednanm mnostv, jakosti
a proveden. Nejsou-li jakost a proveden ujednny, pln prodvajc v jakosti
a proveden vhodnch pro el patrn ze smlouvy; jinak pro el obvykl.
2096
Pi uren jakosti nebo proveden podle smluvenho vzorku nebo pedlohy mus
vc jakost nebo provedenm odpovdat vzorku nebo pedloze. Li-li se jakost nebo
proveden uren ve smlouv a vzorek nebo pedloha, rozhoduje smlouva. Ur-li
smlouva a vzorek jakost nebo proveden vci rozdln, nikoli vak rozporn, mus
vc odpovdat smlouv i vzorku nebo pedloze.
2097
Nen-li ujednno, jak m bt vc zabalena, zabal prodvajc vc podle
zvyklost; nejsou-li, pak zpsobem potebnm pro uchovn vci a jej ochranu.
Stejnm zpsobem opat prodvajc vc pro pepravu.
2098
Vyplv-li ze smlouvy nebo z povahy pedmtu koup, e mnostv je ureno
jen piblin, ur pesn mnostv prodvajc. M se za to, e odchylka nesm
peshnout pt procent mnostv urenho ve smlouv.

431

Prva z vadnho plnn

2099
(1) Vc je vadn, nem-li vlastnosti stanoven v 2095 a 2096. Za vadu se
povauje i plnn jin vci. Za vadu se povauj i vady v dokladech nutnch pro
uvn vci.
(2) Plyne-li z prohlen prodvajcho nebo z dokladu o pedn, e prodvajc
dodal men mnostv vc, nevztahuj se na chybjc vci ustanoven o vadch.
2100
(1) Prvo kupujcho z vadnho plnn zakld vada, kterou m vc pi pechodu
nebezpe kody na kupujcho, by se projev a pozdji. Prvo kupujcho zalo
i pozdji vznikl vada, kterou prodvajc zpsobil poruenm sv povinnosti.
(2) Povinnosti prodvajcho ze zruky za jakost tm nejsou doteny.
2101
(1) Pi pedasnm plnn me prodvajc odstranit vady do doby uren pro
odevzdn vci. Vkonem svho prva nesm kupujcmu zpsobit nepimen
obte nebo vdaje. Prvo kupujcho na nhradu kody tm nen doteno.
(2) Odstavec 1 plat obdobn i pro vady doklad.
2102
(1) Prva kupujcho z vadnho plnn nejsou dotena, zpsobilo-li vadu pouit
vci, kterou kupujc pedal prodvajcmu. To neplat, proke-li prodvajc, e na
nevhodnost pedan vci kupujcho vas upozornil a kupujc na jejm pouit trval,
nebo proke-li, e nevhodnost pedan vci ani pi vynaloen dostaten pe
nemohl zjistit.
(2) Zpsobil-li vadu vci postup prodvajcho podle nvrh, vzork nebo
podklad, kter mu kupujc opatil, pouije se odstavec 1 obdobn.
2103
Kupujc nem prva z vadnho plnn, jedn-li se o vadu, kterou musel
s vynaloenm obvykl pozornosti poznat ji pi uzaven smlouvy. To neplat,
ujistil-li ho prodvajc vslovn, e vc je bez vad, anebo zastel-li vadu lstiv.
2104
Kupujc vc podle monosti prohldne co nejdve po pechodu nebezpe
kody na vci a pesvd se o jejch vlastnostech a mnostv.
432

 2105
(1) Odesl-li prodvajc vc, me kupujc odloit prohldku do doby, kdy je
vc dopravena do msta uren.
(2) Je-li vc bhem pepravy smrovna do jinho msta uren, anebo
kupujcm dle odeslna, ani ml monost vc prohldnout, a prodvajc v dob
uzaven smlouvy vdl nebo musel vdt o monosti takov zmny msta uren
nebo takovho dalho odesln, me kupujc prohldku odloit do doby, kdy je vc
dopravena do novho msta uren.
2106
(1) Je-li vadn plnn podstatnm poruenm smlouvy, m kupujc prvo
a)
b)
c)
d)

na odstrann vady dodnm nov vci bez vady nebo dodnm chybjc vci,
na odstrann vady opravou vci,
na pimenou slevu z kupn ceny, nebo
odstoupit od smlouvy.

(2) Kupujc sdl prodvajcmu, jak prvo si zvolil, pi oznmen vady, nebo
bez zbytenho odkladu po oznmen vady. Provedenou volbu neme kupujc
zmnit bez souhlasu prodvajcho; to neplat, dal-li kupujc opravu vady, kter se
uke jako neopraviteln. Neodstran-li prodvajc vady v pimen lht i
oznm-li kupujcmu, e vady neodstran, me kupujc poadovat msto odstrann
vady pimenou slevu z kupn ceny, nebo me od smlouvy odstoupit.
(3) Nezvol-li kupujc sv prvo vas, m prva podle 2107.
2107
(1) Je-li vadn plnn nepodstatnm poruenm smlouvy, m kupujc prvo
na odstrann vady, anebo na pimenou slevu z kupn ceny.
(2) Dokud kupujc neuplatn prvo na slevu z kupn ceny nebo neodstoup od
smlouvy, me prodvajc dodat to, co chyb, nebo odstranit prvn vadu. Jin vady
me prodvajc odstranit podle sv volby opravou vci nebo dodnm nov vci;
volba nesm kupujcmu zpsobit nepimen nklady.
(3) Neodstran-li prodvajc vadu vci vas nebo vadu vci odmtne odstranit,
me kupujc poadovat slevu z kupn ceny, anebo me od smlouvy odstoupit.
Provedenou volbu neme kupujc zmnit bez souhlasu prodvajcho.
2108
Do odstrann vady nemus kupujc platit st kupn ceny odhadem pimen
odpovdajc jeho prvu na slevu.

433

 2109
Pi dodn nov vci vrt kupujc prodvajcmu na jeho nklady vc pvodn
dodanou.
2110
Kupujc neme odstoupit od smlouvy, ani poadovat dodn nov vci,
neme-li vc vrtit v tom stavu, v jakm ji obdrel. To neplat,
a) dolo-li ke zmn stavu v dsledku prohldky za elem zjitn vady vci,
b) pouil-li kupujc vc jet ped objevenm vady,
c) nezpsobil-li kupujc nemonost vrcen vci v nezmnnm stavu jednnm
anebo opomenutm, nebo
d) prodal-li kupujc vc jet ped objevenm vady, spoteboval-li ji, anebo
pozmnil-li vc pi obvyklm pouit; stalo-li se tak jen zsti, vrt kupujc
prodvajcmu, co jet vrtit me, a d prodvajcmu nhradu do ve, v n
ml z pouit vci prospch.
2111
Neoznmil-li kupujc vadu vci vas, pozbv prvo odstoupit od smlouvy.
2112
(1) Neoznmil-li kupujc vadu bez zbytenho odkladu pot, co ji mohl pi
vasn prohldce a dostaten pi zjistit, soud mu prvo z vadnho plnn nepizn.
Jedn-li se o skrytou vadu, plat tot, nebyla-li vada oznmena bez zbytenho
odkladu pot, co ji kupujc mohl pi dostaten pi zjistit, nejpozdji vak do dvou
let po odevzdn vci.
(2) K inkm podle odstavce 1 soud pihldne jen k nmitce prodvajcho, e
vada nebyla vas oznmena. Prodvajc vak nem prvo na nmitku, je-li vada
dsledkem skutenosti, o kter prodvajc v dob odevzdn vci vdl nebo musel
vdt.
Zruka za jakost
2113
Zrukou za jakost se prodvajc zavazuje, e vc bude po uritou dobu
zpsobil k pouit pro obvykl el nebo e si zachov obvykl vlastnosti. Tyto
inky m i uveden zrun doby nebo doby pouitelnosti vci na obalu nebo
v reklam. Zruka me bt poskytnuta i na jednotlivou soust vci.

434

 2114
Uruj-li smlouva a prohlen o zruce rzn zrun doby, plat doba z nich
nejdel. Ujednaj-li vak strany jinou zrun dobu, ne jak je vyznaena na obalu
jako doba pouitelnosti, m pednost ujednn stran.
2115
Zrun doba b od odevzdn vci kupujcmu; byla-li vc podle smlouvy
odeslna, b od dojit vci do msta uren. M-li koupenou vc uvst do provozu
nkdo jin ne prodvajc, b zrun doba a ode dne uveden vci do provozu,
pokud kupujc objednal uveden do provozu nejpozdji do t tdn od pevzet vci
a dn a vas poskytl k proveden sluby potebnou souinnost.
2116
Kupujc nem prvo ze zruky, zpsobila-li vadu po pechodu nebezpe kody
na vci na kupujcho vnj udlost. To neplat, zpsobil-li vadu prodvajc.
2117
Pro oznmen vady, na kterou se vztahuje zruka, a pro uplatnn prva
z vadnho plnn plat obdobn ustanoven 2172 a 2173.
Povinnosti kupujcho
2118
Kupujc zaplat kupn cenu a vc pevezme.
2119
(1) Kupujc nemus kupn cenu zaplatit, dokud nem monost si vc
prohldnout. To neplat, byl-li ujednn takov zpsob pedn vci, kter monost
prohldky vyluuje.
(2) Pi uren ceny podle hmotnosti se m za to, e rozhoduje ist hmotnost
pedmtu koup.
2120
(1) Je-li kupujc v prodlen s pevzetm vci nebo s placenm kupn ceny,
uchov prodvajc vc, me-li s n nakldat, pro kupujcho zpsobem pimenm
okolnostem.
(2) Pevzal-li kupujc vc, kterou zaml odmtnout, uchov ji zpsobem
pimenm okolnostem.
435

(3) Kdo uchovv vc pro druhou stranu, me ji zadret, dokud mu druh

strana neuhrad eln vynaloen nklady spojen s uchovnm vci.
Nebezpe kody na vci
2121
(1) Nebezpe kody pechz na kupujcho pevzetm vci.
(2) T nsledek m, nepevezme-li kupujc vc, a mu s n prodvajc
umonil nakldat.
2122
M-li kupujc pevzt vc od tet osoby, pechz na nho nebezpe kody
okamikem, kdy mohl s vc nakldat, ne vak dve ne v dob uren jako as
plnn.
2123
(1) Ped-li prodvajc dopravci vc pro pepravu ke kupujcmu v mst
urenm kupn smlouvou, pechz na kupujcho nebezpe kody pednm vci
dopravci v tomto mst, a nebylo-li msto smluveno, pednm prvnmu dopravci pro
pepravu do msta uren.
(2) Je-li pi uzaven smlouvy vc ji pepravovna, pechz nebezpe kody
na vci na kupujcho pednm vci prvnmu dopravci. Prodvajc vak nese kodu,
k n dolo ped uzavenm smlouvy, a prodvajc o n vdl, anebo o n vzhledem k
okolnostem vdt ml.
2124
Nebezpe kody na vci uren podle druhu nepejde na kupujcho, kter vc
nepevzal, dve ne vc bude pro el smlouvy dostaten oddlena a odliena od
jinch vc tho druhu.
2125
(1) koda na vci, vznikl po pechodu nebezpe kody na vci na kupujcho,
nem vliv na jeho povinnost zaplatit kupn cenu, ledae prodvajc kodu zpsobil
poruenm sv povinnosti.
(2) Odstavec 1 se nepouije, uplatnil-li kupujc prvo dat dodn nhradn
vci, nebo odstoupil-li od smlouvy.

436

Svpomocn prodej
2126
(1) Prodlenm strany s pevzetm vci vznik druh stran prvo vc po
pedchozm upozornn na et prodlvajcho vhodnm zpsobem prodat pot, co
prodlvajcmu poskytla dodatenou pimenou lhtu k pevzet.
(2) To plat i tehdy, prodlv-li strana s placenm, kterm je pedn vci
podmnno.
2127
Hroz-li vci rychl zkza a nen-li na upozornn as, nen upozornn nutn.
Pododdl 3
Koup nemovit vci
2128
(1) Pi prodeji a koupi nemovit vci vyaduje kupn smlouva formu podle
560. Pro ujednn o vhrad vlastnickho prva, o prvu zptn koup, o zkazu
zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce, jako i pro
ujednn o koupi na zkouku vak posta i jin forma, nem-li bt takovm
ujednnm k nemovit vci zzeno vcn prvo.
(2) Zizuje-li se ujednnm o vhrad vlastnickho prva, prvu zptn koup,
zkazu zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce nebo
ujednnm o koupi na zkouku vcn prvo k vci zapsan do veejnho seznamu,
vznik takov prvo a zpisem do veejnho seznamu.
2129
(1) Kupujc m prvo na pimenou slevu z kupn ceny, nem-li pozemek
vmru urenou v kupn smlouv. Nem-li vak pozemek vmru zapsanou ve
veejnm seznamu, m kupujc prvo na pimenou slevu z kupn ceny, jen bylo-li
to ujednno.
(2) Neoznmil-li kupujc prodvajcmu skrytou vadu stavby spojen se zem
pevnm zkladem do pti let od nabyt, soud kupujcmu prvo z vadnho plnn
nepizn, namtne-li prodvajc, e vada nebyla vas oznmena. Prodvajc vak
nem prvo na nmitku, je-li vada dsledkem skutenosti, o kter prodvajc v dob
odevzdn vci vdl nebo musel vdt.

437

 2130
Ujednaj-li strany, kdy m kupujc nemovitou vc pevzt, nle kupujcmu od
ujednan doby pevzet plody a uitky nemovit vci. Ve stejn dob pejde
nebezpe kody na vci na kupujcho.
2131
V ostatnm se na smlouvu o koupi nemovit vci pouij pimen ustanoven
o koupi movitch vc.
Pododdl 4
Vedlej ujednn pi kupn smlouv
Vhrada vlastnickho prva
2132
Vyhrad-li si prodvajc k vci vlastnick prvo, m se za to, e se kupujc
stane vlastnkem teprve plnm zaplacenm kupn ceny. Nebezpe kody na vci
vak na kupujcho pechz ji jejm pevzetm.
2133
Je-li nabyt vlastnickho prva kupujcm podmnno zaplacenm kupn ceny ve
spltkch, nezakld prodlen kupujcho se spltkou nepesahujc desetinu kupn
ceny samo o sob prvo prodvajcho od smlouvy odstoupit a poadovat vrcen
vci, pokud kupujc spltku zaplat nejpozdji v dob splatnosti nsledujc spltky
a spolen s n.
2134
Vhrada vlastnickho prva psob vi vitelm kupujcho jen tehdy, bylo-li
ujednn pozeno ve form veejn listiny, poppad bylo-li pozeno v psemn
form a podpisy stran edn oveny, le tehdy a ode dne ednho oven
podpis. Je-li vak vhrada vlastnickho prva ujednna ohledn vci zapsan do
veejnho seznamu, psob vi tetm osobm, jen byla-li do tohoto seznamu
zapsna.
Vhrada zptn koup
2135
(1) Z ujednn o vhrad zptn koup vznik kupujcmu povinnost pevst na
podn vc prodvajcmu za platu zpt. Kupujc vrt prodvajcmu vc
438

v nezhorenm stavu a prodvajc vrt kupujcmu kupn cenu; tm jsou vyrovnny

i uitky z penz a plody z vci snad vyten.
(2) Vhrada zptn koup zavazuje ddice a prvo na zptnou koupi lze zcizit,
jen je-li to vslovn ujednno.
2136
Vynaloil-li kupujc na vc nklad k jejmu zlepen, anebo mimodn nklad
pro jej zachovn, nle mu stejn nhrada jako poctivmu driteli; pokud se ale
vrcen vci zma nebo zhor jej hodnota z dvod, za kter kupujc odpovd,
nahrad prodvajcmu kodu.
2137
Nebyla-li ujednna lhta, ve kter m prodvajc prvo dat vrcen vci, plat
vzhledem k movit vci za ujednanou tlet lhta a vzhledem k nemovit vci
desetilet lhta.
2138
Byla-li vhrada zptn koup ujednna k vci zapsan do veejnho seznamu
jako prvo vcn, lze vc zatit jen se souhlasem toho, pro koho je prvo zptn
koup ve veejnm seznamu zapsno.
2139
Vhrada zptnho prodeje
Ustanoven o zptn koupi se obdobn pouij i na ujednn, kterm si kupujc
vymn, e vc prod prodvajcmu zpt.
2140
Pedkupn prvo
(1) Ujedn-li si pedkupnk k vci pedkupn prvo, vznik dlunku povinnost
nabdnout vc pedkupnkovi ke koupi, pokud by ji chtl prodat tet osob
(koupchtivmu).
(2) Pedkupn prvo lze zvltnm ujednnm rozit i na jin zpsoby zcizen.
Pedkupn prvo lze tak ujednat i mimo souvislost s kupn smlouvou.
2141
Nle-li pedkupn prvo nkolika osobm spolen, mohou je uplatnit jen
v celku. Zanikne-li vak pedkupn prvo nkter z nich, nebo neuplatn-li je, mohou
zbvajc pedkupnci pedkupn prvo uplatnit v celku.
439

 2142
Vhrada pedkupnho prva zavazuje ddice a pedkupn prvo lze zcizit, je-li to
vslovn ujednno.
2143
Povinnost prodvajcho nabdnout vc pedkupnkovi ke koupi dospje
uzavenm smlouvy s koupchtivm.
2144
(1) Je-li pedkupn prvo zzeno jako prvo vcn, opravuje pedkupnka
domhat se vi nstupci druh strany, jen vc nabyl koup nebo zpsobem
postavenm ujednnm o pedkupnm prvu koupi na rove, aby mu vc za
pslunou platu pevedl.
(2) Nabude-li nstupce vlastnick prvo k vci jinm zpsobem, pechz na
nho povinnost nabdnout pedkupnkovi vc ke koupi za podmnek, ktermi byl
vzn jeho pedchdce.
(3) Nekoup-li pedkupnk nabdnutou vc, zstv mu pedkupn prvo
zachovno.
2145
Vdl-li koupchtiv o pedkupnm prvu nebo musel-li o nm vdt, plat, e
smlouva je uzavena s rozvazovac podmnkou uplatnn pedkupnho prva.
2146
Ujedn-li prodvajc s koupchtivm, e od smlouvy s nm odstoup, pokud
pedkupnk uplatn sv prvo, nebo e se zvazek zmn nebo zru, pokud
pedkupnk sv prvo neuplatn, jsou takov ujednn vi pedkupnkovi neinn.
K opanmu ujednn se nepihl.
2147
(1) Nabdku uin prodvajc pedkupnkovi ohlenm vech podmnek. Pi
nabdce se vyaduje oznmen obsahu smlouvy uzaven s koupchtivm. Nabdka
ke koupi nemovit vci vyaduje psemnou formu.
(2) Pijme-li pedkupnk nabdku, uskuten se koup mezi prodvajcm
a pedkupnkem za tch podmnek, jak prodvajc dohodl s koupchtivm.

440

 2148
(1) Pedkupnk zaplat kupn cenu v ujednan lht, jinak do osmi dn po
nabdce u vci movit a u nemovit vci do t msc po nabdce. Neuin-li to,
pedkupn prvo zanikne.
(2) Odloil-li prodvajc koupchtivmu zaplacen kupn ceny na pozdj dobu
nebo povolil-li mu placen ve spltkch, me se pedkupnk domhat te vhody,
zajist-li odloenou platbu dostatenou jistotou.
2149
(1) Pedkupnk zaplat kupn cenu ve vi nabdnut koupchtivm a spln
podmnky nabdnut koupchtivm vedle kupn ceny. Zavzal-li se koupchtiv k
vedlejmu plnn, kter pedkupnk poskytnout neme, zaplat prodvajcmu jeho
hodnotu. Nelze-li vedlej plnn vyrovnat ani odhadn cenou, pedkupn prvo
zanikne; to neplat, byla-li by smlouva s koupchtivm podle rozumnho oekvn
uzavena i bez zvazku k vedlejmu plnn.
(2) Zavzal-li se koupchtiv koupit vc spolen s jinmi za souhrnnou cenu,
zaplat pedkupnk pomrnou st souhrnn ceny. Prodvajc me poadovat, aby
pedkupnk koupil s vc ve, co od n neme bt oddleno bez pokozen.
Koup na zkouku
2150
(1) Kdo koup vc na zkouku, kupuje s podmnkou, e vc ve zkuebn lht
schvl.
(2) Neujednaj-li strany zkuebn lhtu, in u movitch vc ti dny
a u nemovitch vc jeden rok od uzaven smlouvy. Plyne-li vak z jednn
o uzaven smlouvy, e vc m bt prohldnuta nebo vyzkouena po odevzdn, b
zkuebn doba ode dne odevzdn.
2151
(1) Nepevzal-li kupujc vc, m podmnka povahu podmnky odkldac. Tato
podmnka se povauje za zmaenou, jestlie kupujc nesdl prodvajcmu ve
zkuebn dob, e vc schvaluje.
(2) Pevzal-li kupujc vc, m podmnka povahu podmnky rozvazovac. Plat,
e kupujc vc schvlil, neodmtl-li ji ve zkuebn dob.
(3) Kupujc nem prvo vc odmtnout, neme-li ji vrtit ve stavu, v jakm ji
pevzal. K zmnm vyvolanm vyzkouenm vci se nepihl.

441

Vhrada lepho kupce

2152
(1) Uzavenm kupn smlouvy s vhradou lepho kupce nabv prodvajc
prvo dt pednost lepmu kupci, pihls-li se v uren lht. Tato lhta in
u movitch vc ti dny a u nemovitch vc jeden rok od uzaven smlouvy.
(2) Zda je nov kupec lep, rozhoduje prodvajc; me dt zejmna pednost
novmu kupci, tebae prvn nabz vy cenu.
2153
Obdobn jako u koup na zkouku se posoud, ve kterch ppadech m vhrada
lepho kupce povahu podmnky odkldac a v kterch povahu podmnky
rozvazovac.
Cenov doloka
2154
Je-li ujednna cenov doloka, uprav se kupn cena vci dodaten
s pihldnutm k vrobnm nkladm. Neur-li se, kter nklady jsou rozhodn,
mn se kupn cena v pomru k cenovm zmnm hlavnch surovin potebnch
k vyroben vci.
2155
(1) Neur-li strany, kter doba rozhoduje pro posouzen cenovch zmn,
pihldne se k cenm v dob uzaven smlouvy a v dob, kdy ml prodvajc vc
dodat. M-li se dodn vci uskutenit bhem urit lhty, rozhoduje doba
skutenho vasnho plnn, jinak konec tto lhty.
(2) Dod-li prodvajc vc s prodlenm a jsou-li ceny rozhodnch sloek
vrobnch nklad ni ne ceny uren podle odstavce 1, pihl se k nim
cenm.
2156
Prva a povinnosti stran z cenov doloky zaniknou, neuplatn-li oprvnn
strana sv prva u druh strany bez zbytenho odkladu po dodn vci.
2157
Jin vedlej ujednn
Ujednaj-li strany jin vhrady nebo podmnky pipoutjc zmnu nebo znik
prv a povinnost z kupn smlouvy, zanik vhrada nebo podmnka nejpozdji do
442

jednoho roku od innosti kupn smlouvy, pokud ji neuplatnil v tto lht ten, kdo je
z vhrady nebo podmnky oprvnn.
Pododdl 5
Zvltn ustanoven o prodeji zbo v obchod
2158
(1) Je-li prodvajcm podnikatel, plat pro prodej pi jeho podnikatelsk innosti
krom obecnch ustanoven o kupn smlouv i ustanoven tohoto pododdlu, ledae
je kupujcm tak podnikatel a pi uzaven smlouvy je z okolnost zejm, e se
koup tk tak jeho podnikatelsk innosti.
(2) Plnn, kter se pi prodeji vci obvykle neposkytuj, je teba zvlt ujednat.
2159
(1) Dod-li prodvajc vc na msto uren kupujcm, pevezme kupujc vc
pi dodn; v ostatnch ppadech pevezme kupujc vc pi prodeji.
(2) Nepevezme-li kupujc vc v dob uveden v odstavci 1, nle
prodvajcmu plata za uskladnn. Neujednaj-li jej vi strany, plat za ujednanou
ve obvykl.
2160
(1) Pevzetm koupen vci nabv kupujc k vci vlastnick prvo.
(2) Pi samoobslunm prodeji nabv kupujc vlastnick prvo k vci
zaplacenm kupn ceny. Do t doby me kupujc vrtit vc na pvodn msto.
Vznikne-li na vci koda ped zaplacenm kupn ceny, nahrad se podle obecnch
ustanoven.
2161
Jakost pi pevzet
(1) Prodvajc odpovd kupujcmu, e vc pi pevzet nem vady. Zejmna
prodvajc odpovd kupujcmu, e v dob, kdy kupujc vc pevzal,
a) m vc vlastnosti, kter si strany ujednaly, a chyb-li ujednn, takov vlastnosti,
kter prodvajc nebo vrobce popsal nebo kter kupujc oekval s ohledem
na povahu zbo a na zklad reklamy jimi provdn,
b) se vc hod k elu, kter pro jej pouit prodvajc uvd nebo ke ktermu se
vc tohoto druhu obvykle pouv,
c) vc odpovd jakost nebo provedenm smluvenmu vzorku nebo pedloze, bylali jakost nebo proveden ureno podle smluvenho vzorku nebo pedlohy,
d) je vc v odpovdajcm mnostv, me nebo hmotnosti a
443

e)

vc vyhovuje poadavkm prvnch pedpis.

(2) Projev-li se vada v prbhu esti msc od pevzet, m se za to, e vc

byla vadn ji pi pevzet.
2162
Pipout-li to povaha koup, m kupujc prvo, aby byla vc ped nm
pekontrolovna nebo aby byly pedvedeny jej funkce.
2163
U zuivateln vci se vyzna doba nejkrat trvanlivosti, poppad, u vci
podlhajc rychl zkze, doba, po kterou lze vc pout.
2164
M-li vc vadu, kter nebrn uvat vc k urenmu elu, lze ji prodat jen za
ni cenu, ne je obvykl cena bezvadn vci. Prodvajc kupujcho upozorn, e
vc m vadu a o jakou vadu se jedn, nen-li to zejm ji z povahy prodeje.
Prva z vadnho plnn
2165
(1) Kupujc je oprvnn uplatnit prvo z vady, kter se vyskytne u spotebnho
zbo v dob dvaceti ty msc od pevzet.
(2) Je-li na prodvan vci, na jejm obalu, v nvodu pipojenmu k vci nebo
v reklam v souladu s jinmi prvnmi pedpisy uvedena doba, po kterou lze vc
pout, pouij se ustanoven o zruce za jakost.
2166
(1) Pod-li o to kupujc, potvrd mu prodvajc v psemn form, v jakm
rozsahu a po jakou dobu trvaj jeho povinnosti v ppad vadnho plnn. Prodvajc
m povinnosti z vadnho plnn nejmn v takovm rozsahu, v jakm trvaj
povinnosti z vadnho plnn vrobce. V potvrzen uvede i sv jmno, sdlo
a identifikujc daj, poppad i dal daje potebn ke zjitn jeho totonosti.
(2) Je-li to potebn, vysvtl prodvajc v potvrzen srozumitelnm zpsobem
obsah, rozsah, podmnky a dobu trvn sv odpovdnosti i zpsob, jakm lze uplatnit
prva z n plynouc. V potvrzen prodvajc zrove uvede, e dal prva
kupujcho, kter se ke koupi vci vou, nejsou dotena. Nesplnn tchto
povinnost nen na jmu platnosti potvrzen.
(3) Nebrn-li tomu povaha vci, lze potvrzen podle odstavce 1 nahradit
dokladem o zakoupen vci obsahujcm uveden daje.
444

 2167
Ustanoven 2165 se nepouije
a) u vci prodvan za ni cenu na vadu, pro kterou byla ni cena ujednna,
b) na opoteben vci zpsoben jejm obvyklm uvnm,
c) u pouit vci na vadu odpovdajc me pouvn nebo opoteben, kterou vc
mla pi pevzet kupujcm, nebo
d) vyplv-li to z povahy vci.
2168
Ujednaj-li prodvajc a kupujc zkrcen doby pro uplatnn prv z vadnho
plnn, nepihl se k takovmu ujednn. To neplat, pokud strany zkrtily tuto dobu
na polovinu zkonn doby pi koupi ji pouitho spotebnho zbo; ujednaly-li si
zkrcen vt, plat za ujednanou polovina zkonn doby.
2169
(1) Nem-li vc vlastnosti stanoven v 2161, me kupujc poadovat i dodn
nov vci bez vad, pokud to nen vzhledem k povaze vady nepimen, ale pokud se
vada tk pouze sousti vci, me kupujc poadovat jen vmnu sousti; nen-li
to mon, me odstoupit od smlouvy. Je-li to vak vzhledem k povaze vady
nemrn, zejmna lze-li vadu odstranit bez zbytenho odkladu, m kupujc prvo
na bezplatn odstrann vady.
(2) Prvo na dodn nov vci, nebo vmnu sousti m kupujc i v ppad
odstraniteln vady, pokud neme vc dn uvat pro opakovan vskyt vady po
oprav nebo pro vt poet vad. V takovm ppad m kupujc i prvo od smlouvy
odstoupit.
(3) Neodstoup-li kupujc od smlouvy nebo neuplatn-li prvo na dodn nov
vci bez vad, na vmnu jej sousti nebo na opravu vci, me poadovat
pimenou slevu. Kupujc m prvo na pimenou slevu i v ppad, e mu
prodvajc neme dodat novou vc bez vad, vymnit jej soust nebo vc opravit,
jako i v ppad, e prodvajc nezjedn npravu v pimen dob nebo e by
zjednn npravy spotebiteli psobilo znan obte.
2170
Prvo z vadnho plnn kupujcmu nenle, pokud kupujc ped pevzetm
vci vdl, e vc m vadu, anebo pokud kupujc vadu sm zpsobil.

445

 2171
M-li vc vadu, z n je prodvajc zavzn, a jedn-li se o vc prodvanou za
ni cenu nebo o vc pouitou, m kupujc msto prva na vmnu vci prvo na
pimenou slevu.
2172
Prva z vady se uplatuj u prodvajcho, u kterho vc byla koupena. Je-li vak
v potvrzen podle 2166 uvedena jin osoba uren k oprav, kter je v mst
prodvajcho nebo v mst pro kupujcho blim, uplatn kupujc prvo na opravu
u toho, kdo je uren k proveden opravy. Osoba takto uren k oprav provede
opravu ve lht dohodnut mezi prodvajcm a kupujcm pi koupi vci.
2173
Uplatn-li kupujc prvo z vadnho plnn, potvrd mu druh strana v psemn
form, kdy prvo uplatnil, jako i proveden opravy a dobu jejho trvn.
2174
Ujednaj-li strany jet pedtm, ne kupujc me uplatnit prvo z vady vci, e
se jeho prva omez nebo e zanikaj, nepihl se k tomu.
Pododdl 6
Zvltn ustanoven o koupi zvodu
2175
(1) Koup zvodu nabv kupujc ve, co k zvodu jako celku nle. O koupi
zvodu se jedn i v ppad, e strany z koup jednotlivou poloku vylou, ani tm
celek ztrat vlastnost zvodu.
(2) Koup zvodu se povauje za pevod innosti zamstnavatele.
2176
M se za to, e je kupn cena ujednna na zklad daj o pevdnm jmn
v etnch zznamech o prodvanm zvodu a ve smlouv ke dni jejho uzaven;
m-li smlouva nabt innosti pozdji, mn se kupn cena v zvislosti na zven
nebo snen jmn, k nmu dolo v mezidob.
2177
(1) Koup zvodu se kupujc stv vitelem pohledvek a dlunkem dluh,
kter k zvodu nle; z dluh vak kupujc pejm jen ty, o jejich existenci vdl
nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet
446

dluhu kupujcm, ru prodvajc za splnn dluhu. Nabyt pohledvek kupujcm se

jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek.
(2) Prodvajc oznm bez zbytenho odkladu svm vitelm a dlunkm,
jejich pohledvky a dluhy kupujc koup zvodu nabyl, e zvod prodal a komu.
2178
Zakazuje se pevst prodejem zvodu na kupujcho prvo vyplvajc
z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, u nho to vyluuje smlouva,
kterou bylo prvo prodvajcmu poskytnuto, nebo vyluuje-li to povaha takovho
prva.
2179
(1) V zpisu o pedn zvodu strany uvedou vet veho, co zvod zahrnuje
a co se kupujcmu pedv, jako i veho, co chyb, a to podle smlouvy nebo
etnch zznam zvod spoluvytv. Prodvajc nejpozdji v zpisu kupujcho
upozorn na vady pedmtu prodeje, o kterch v, nebo o kterch vdt ml a mohl.
(2) Neuvede-li se v zpisu vc nleejc k zvodu, nabv ji kupujc spolen
se zvodem. Neuvede-li se v zpisu dluh, kupujc jej nabv, musel-li jeho existenci
alespo rozumn pedpokldat.
2180
(1) Je-li kupujc zapsn ve veejnm rejstku, nabv vlastnick prvo
k zvodu jako celku zveejnnm daje, e uloil doklad o koupi zvodu do sbrky
listin podle jinho prvnho pedpisu.
(2) Nen-li kupujc zapsn do veejnho rejstku, nabv vlastnick prvo
k zvodu jako celku innost smlouvy.
(3) Ustanovenmi odstavc 1 a 2 nejsou doteny povinnosti zapsat prva
k vcem podle jinch prvnch pedpis, ani omezen vyplvajc z licennch nebo
obdobnch smluv.
2181
Zhor-li se prodejem zvodu dobytnost pohledvky, m vitel prodvajcho,
kter s prodejem nesouhlasil, prvo domhat se, aby soud rozhodl, e prodej zvodu
je vi nmu neinn. Toto prvo zanik, neuplatn-li je vitel do jednoho msce
ode dne, kdy se o prodeji dozvdl, nejpozdji vak do t let ode dne innosti
smlouvy.

447

 2182
(1) Odstoup-li nkter ze stran od smlouvy, pechzej na prodvajcho
pohledvky a dluhy, kter k zvodu nle; z dluh vak prodvajc nabv jen ty,
o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li
vitel souhlas k pevzet dluhu prodvajcm, ru kupujc za jeho splnn. Nabyt
pohledvek prodvajcm se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek.
(2) Kupujc oznm svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy
prodvajc nabyl, bez zbytenho odkladu, e zvazek zanikl odstoupenm od
smlouvy.
2183
Ustanoven tohoto pododdlu se obdobn pouij i na jin pevody vlastnickho
prva k zvodu a na prodej nebo jin pevod sti zvodu tvoc samostatnou
organizan sloku.
Oddl 3
Smna
2184
Zkladn ustanoven
(1) Smnnou smlouvou se kad ze stran zavazuje pevst druh stran
vlastnick prvo k vci vmnou za zvazek druh strany pevst vlastnick prvo
k jin vci.
(2) Strany si odevzdaj vci v tom stavu, v jakm byly v okamiku uzaven
smlouvy.
2185
(1) Dojde-li k nahodil zkze vci ped pechodem nebezpe kody na vci,
hled se na smlouvu, jako by nebyla uzavena. Dojde-li ped odevzdnm vci
k jejmu nahodilmu zhoren do t mry, e hodnota vci klesne pod polovinu, m
druh strana prvo od smlouvy odstoupit.
(2) Jin nahodil zhoren vci nebo jej postien bemeny jde k ti zcizitele;
k nepatrnmu snen hodnoty se nepihl.
(3) Pi smn vc hrnkem postihuje nahodil zkza nebo nahodil zhoren
jednotlivch vc pejmatele, nebyl-li tm jinak celek znehodnocen pod polovinu
ceny.

448

 2186
Pi odesln vci pechz nebezpe kody na vci na pejmatele pevzetm
vci. Uril-li vak i schvlil, jak mu vc m bt odeslna, pechz na pejmatele
nebezpe kody na vci ji odeslnm.
2187
Plody a uitky ze smnn vci nleej zciziteli a do doby, kdy m podle
smlouvy vc odevzdat; od uplynut tto doby nleej plody a uitky pejmateli,
i kdy mu vc nebyla jet odevzdna.
2188
V ostatnm se na smnnou smlouvu pimen pouij ustanoven o kupn
smlouv s tm, e se kad ze stran povauje ohledn vci, kterou smnou dv, za
stranu prodvajc, a ohledn vci, kterou pijm, za stranu kupujc.
Dl 2
Penechn vci k uit jinmu
Oddl 1
Vprosa
2189
Zkladn ustanoven
Penech-li pjitel nkomu bezplatn vc k uvn, ani se ujedn doba, po
kterou se m vc uvat, ani el, ke ktermu se m vc uvat, vznik vprosa.
2190
(1) Kdo vc vprosnkovi penechal, me poadovat jej vrcen podle libosti.
(2) Vprosnk neme vc vrtit v dob, kdy by tm zpsobil pjiteli obte,
ledae s tm pjitel souhlas.
2191
(1) kodu na vci vprosnk pjiteli nahrad, ledae proke, e vc uval
zpsobem pimenm jej povaze.
(2) Dovolil-li vprosnk bez souhlasu pjitele, aby vc uval nkdo jin,
nahrad pjiteli kodu z toho vzniklou, ledae by ke kod dolo i jinak.

449

 2192
Nalezne-li se ztracen vc, za ni vprosnk ji dal nhradu, nenabude tm prvo
vc si proti vli pjitele ponechat, nbr vc pjiteli proti vrcen nhrady vrt.
Oddl 2
Vpjka
2193
Zkladn ustanoven
Smlouvou o vpjce pjitel penechv vypjiteli nezuivatelnou vc
a zavazuje se mu umonit jej bezplatn doasn uvn.
2194
Vypjitel nabv prvo vc uvat ujednanm zpsobem, a nebyl-li ujednn,
zpsobem pimenm povaze vci. Vypjitel nen oprvnn vc penechat jin
osob bez svolen pjitele.
2195
(1) Pjitel penech vypjiteli vc ve stavu zpsobilm k uvn. Zpsob-li
kodu vada vci, kterou pjitel zatajil, nahrad pjitel kodu vypjiteli z toho
vzniklou.
(2) Pjitel pou vypjitele, jak vc uvat, nejedn-li se o pravidla obecn
znm, anebo neplyne-li z okolnost, e toho nen zapoteb. Neuin-li to, nahrad
vypjiteli kodu z toho vzniklou.
2196
Byl-li ujednn jen el, k nmu se m vc uvat, zad se vypjitel tak, aby
zaal vc uvat bez zbytenho odkladu a aby ji po splnn elu bez zbytenho
odkladu vrtil.
2197
Vypjitel m prvo vrtit vc pedasn; kdyby vak z toho vznikly pjiteli
obte, neme vc vrtit bez jeho souhlasu.
2198
(1) Pjitel se neme domhat pedasnho vrcen vci; to neplat, uije-li
vypjitel vc v rozporu se smlouvou.
450

(2) Potebuje-li pjitel vc nevyhnuteln dve z dvodu, kter nemohl pi

uzaven smlouvy pedvdat, me se domhat jejho pedasnho vrcen, jen bylo-li
to ujednno.
2199
(1) Obvykl nklady spojen s uvnm vci nese vypjitel ze svho.
(2) Pi poteb mimodnch nklad me vypjitel vc pedat pjiteli, aby
je vynaloil sm. Nechce-li nebo neme-li pjitel tak uinit a vynalo-li
mimodn nklady v nezbytnm rozsahu sm vypjitel, nle mu nhrada jako
nepikzanmu jednateli.
2200
Prva pjitele a vypjitele mus bt uplatnna do t msc od vrcen vci,
jinak je soud nepizn, namtne-li druh strana opodn uplatnn prva.
Oddl 3
Njem
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2201
Zkladn ustanoven
Njemn smlouvou se pronajmatel zavazuje penechat njemci vc k doasnmu
uvn a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli njemn.
2202
Pedmt njmu
(1) Pronajmout lze vc nemovitou i nezuivatelnou vc movitou. Pronajmout lze
i st nemovit vci; co se dle stanov o vci, pouije se i pro njem jej sti.
(2) Pronajmout lze i vc, kter v budoucnu teprve vznikne, je-li ji mon
dostaten pesn urit pi uzaven njemn smlouvy.
2203
Je-li pronajat vc zapsna do veejnho seznamu, zape se do veejnho
seznamu i njemn prvo, pokud to navrhne vlastnk vci nebo s jeho souhlasem
njemce.
451

 2204
(1) Neujednaj-li strany dobu trvn nebo den skonen njmu, plat, e se jedn
o njem na dobu neuritou.
(2) Ujednaj-li strany njem na dobu uritou del ne padest let, m se za to, e
byl njem ujednn na dobu neuritou s tm, e v prvnch padesti letech lze njem
vypovdt jen z ujednanch vpovdnch dvod a v ujednan vpovdn dob.
Pronajmatel
2205
Njemn smlouva pronajmatele zavazuje
a) penechat vc njemci tak, aby ji mohl uvat k ujednanmu nebo obvyklmu
elu,
b) udrovat vc v takovm stavu, aby mohla slouit tomu uvn, pro kter byla
pronajata,
c) zajistit njemci neruen uvn vci po dobu njmu.
2206
(1) Pronajmatel odevzd njemci vc v ujednan dob, jinak v den nsledujc
pot, co jej o to njemce pod.
(2) Pronajmatel odevzd njemci vc se vm, co je teba k dnmu uvn
vci.
2207
(1) Po dobu njmu provd bnou drbu vci njemce, ledae se k n zavzal
pronajmatel. Ostatn drbu vci a jej nezbytn opravy provd pronajmatel, ledae
se k nktermu zpsobu nebo druhu drby a k oprav nkterch vad zavzal
njemce.
(2) Pronajmatel neodpovd za vadu, o kter v dob uzaven njemn smlouvy
strany vdly a kter nebrn uvn vci.
2208
(1) Oznm-li njemce dn a vas pronajmateli vadu vci, kterou m
pronajmatel odstranit, a neodstran-li pronajmatel vadu bez zbytenho odkladu,
take njemce me vc uvat jen s obtemi, m njemce prvo na pimenou
slevu z njemnho nebo me provst opravu tak sm a poadovat nhradu eln
vynaloench nklad. Ztuje-li vak vada zsadnm zpsobem uvn, nebo
znemouje-li zcela uvn, m njemce prvo na prominut njemnho nebo me
njem vypovdt bez vpovdn doby.
452

(2) Njemce m prvo zapost si to, co me podle odstavce 1 dat od

pronajmatele, a do ve njemnho za jeden msc; je-li doba njmu krat, a do
ve njemnho.
(3) Neuplatn-li njemce prvo podle odstavce 1 do esti msc ode dne, kdy
vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepizn, namtne-li pronajmatel jeho
opodn uplatnn.
2209
Bhem njmu pronajmatel nem prvo o sv vli pronajatou vc mnit.
2210
(1) Uke-li se bhem njmu poteba provst nezbytnou opravu vci, kterou
nelze odloit na dobu po skonen njmu, mus ji njemce strpt, i kdy mu
proveden opravy zpsob obte nebo omez uvn vci.
(2) Trv-li oprava vzhledem k dob njmu dobu nepimen dlouhou nebo
ztuje-li oprava uvn vci nad mru obvyklou, m njemce prvo na slevu
z njemnho podle doby opravy a jejho rozsahu.
(3) Jedn-li se o takovou opravu, e v dob jejho provdn nen mon vc
vbec uvat, m njemce prvo, aby mu pronajmatel doasn poskytl k uvn
jinou vc, nebo me njem vypovdt bez vpovdn doby.
2211
Ohroz-li tet osoba njemce v jeho njemnm prvu nebo zpsob-li njemci
poruenm njemnho prva jmu, me se ochrany domhat njemce sm.
2212
(1) Uplatuje-li tet osoba vlastnick nebo jin prvo k vci nebo d-li vydn
nebo vyklizen vci, njemce to pronajmateli oznm; pod-li o to, poskytne mu
pronajmatel ochranu.
(2) Neposkytne-li pronajmatel njemci dostatenou ochranu, me njemce
njem vypovdt bez vpovdn doby.
(3) Bude-li njemce ruen v uvn vci nebo jinak doten jednnm tet osoby,
m prvo na pimenou slevu z njemnho, pokud takov jednn tet osoby
pronajmateli vas oznmil.

453

Njemce
2213
Njemce je i bez zvltnho ujednn povinen uvat vc jako dn hospod
k ujednanmu elu, nebo nen-li ujednn, k elu obvyklmu, a platit njemn.
2214
Njemce oznm pronajmateli, e vc m vadu, kterou m odstranit
pronajmatel, hned pot, kdy ji zjist nebo kdy ji pi pelivm uvn vci zjistit
mohl.
Podnjem
2215
(1) Souhlas-li pronajmatel, me njemce zdit tet osob k vci uvac
prvo; byla-li njemn smlouva uzavena v psemn form, vyaduje i souhlas
pronajmatele psemnou formu.
(2) Zd-li njemce tet osob uvac prvo k vci bez souhlasu pronajmatele,
povauje se to za hrub poruen njemcovch povinnost zpsobujc pronajmateli
vnj jmu.
(3) Uvac prvo lze tet osob zdit jen na dobu njmu vci k odchylnmu
ujednn se nepihl.
2216
Umon-li njemce uvat vc tet osob, odpovd pronajmateli za jednn tto
osoby stejn, jako kdyby vc uval sm.
Njemn
2217
(1) Njemn se plat v ujednan vi, a nen-li ujednna, plat se ve vi obvykl
v dob uzaven njemn smlouvy s pihldnutm k njemnmu za njem obdobnch
vc za obdobnch podmnek.
(2) M-li bt njemn podle ujednn stran plnno jinak ne v penzch, je
rozhodn majetkov hodnota poskytovanho plnn vyjden v penzch.
2218
Njemn se plat msn pozadu.

454

Dal prva a povinnosti stran

2219
(1) Oznm-li to pronajmatel pedem v pimen dob, umon mu njemce
v nezbytnm rozsahu prohldku vci, jako i pstup k n nebo do n za elem
proveden potebn opravy nebo drby vci. Pedchoz oznmen se nevyaduje, jeli nezbytn zabrnit kod nebo hroz-li nebezpe z prodlen.
(2) Vzniknou-li njemci innost pronajmatele podle odstavce 1 obte, kter
nejsou jen nepodstatn, m njemce prvo na slevu z njemnho.
2220
(1) Njemce m prvo provst zmnu vci jen s pedchozm souhlasem
pronajmatele; byla-li njemn smlouva uzavena v psemn form, vyaduje
i souhlas pronajmatele psemnou formu. Zmnu vci provd njemce na svj
nklad; dojde-li zmnou vci k jejmu zhodnocen, pronajmatel se s njemcem pi
skonen njmu vyrovn podle mry zhodnocen.
(2) Provede-li njemce zmnu vci bez souhlasu pronajmatele, uvede vc do
pvodnho stavu, jakmile o to pronajmatel pod, nejpozdji vak pi skonen
njmu vci. Neuvede-li njemce na dost pronajmatele vc do pvodnho stavu,
me pronajmatel njem vypovdt bez vpovdn doby.
Zmna vlastnictv
2221
(1) Zmn-li se vlastnk vci, pejdou prva a povinnosti z njmu na novho
vlastnka.
(2) Pevedl-li pronajmatel vlastnick prvo k vci, nejsou pro novho vlastnka
zvazn ujednn o pronajmatelovch povinnostech, kter zkon nestanov. To
neplat, pokud nov vlastnk o tchto ujednnch vdl.
2222
(1) Strana nem prvo vypovdt njem jen proto, e se zmnil vlastnk vci. Pi
opanm ujednn m pronajmatel prvo njem vypovdt do t msc pot, co se
dozvdl nebo musel dozvdt, kdo je njemcem, a njemce do t msc pot, co se
o zmn vlastnka dozvdl.
(2) Neml-li nov vlastnk rozumn dvod pochybovat, e kupuje vc, kter
nen pronajata, m prvo vypovdt njem do t msc pot, co se dozvdl nebo
musel dozvdt, e je vc pronajata a kdo je njemcem. Njemcova prva vi
osob, se kterou njemn smlouvu uzavel, nejsou dotena.
455

(3) Jedn-li se o nemovitou vc, je vpovdn doba tmsn. Jedn-li se

o movitou vc, je vpovdn doba jednomsn.
2223
Strana, kter njem vypov, poskytne druh stran pimen odstupn.
2224
Byl-li pronajat byt, ve kterm njemce bydl, nem pronajmatel prvo njem
vypovdt z dvodu zmny vlastnictv. K opanmu ujednn se nepihl.
Skonen njmu
2225
(1) Pi skonen njmu odevzd njemce pronajmateli vc v mst, kde ji
pevzal, a v takovm stavu, v jakm byla v dob, kdy ji pevzal, s pihldnutm
k obvyklmu opoteben pi dnm uvn, ledae vc zanikla nebo se
znehodnotila; odevzdnm se rozum i pedn vyklizen nemovit vci. Byl-li pi
odevzdn vci njemci pozen zpis obsahujc popis vci, pihldne se pi
odevzdn vci pronajmateli tak k nmu.
(2) Pi odevzdn vci si njemce oddl a vezme ve, co do vci vloil nebo na
ni vnesl vlastnm nkladem, je-li to mon a nezhor-li se tm podstata vci nebo
nezt-li se tm nepimen jej uvn.
2226
(1) Zanikne-li vc bhem doby njmu, njem skon.
(2) Zanikne-li vc bhem doby njmu zsti, m njemce prvo bu na
pimenou slevu z njemnho, anebo me njem vypovdt bez vpovdn doby.
2227
Stane-li se vc nepouitelnou k ujednanmu elu, nebo nen-li ujednn, k elu
obvyklmu, a to z dvod, kter nejsou na stran njemce, m njemce prvo njem
vypovdt bez vpovdn doby.
2228
(1) Uv-li njemce vc takovm zpsobem, e se opotebovv nad mru
pimenou okolnostem nebo e hroz znien vci, vyzve ho pronajmatel, aby vc
uval dn, d mu pimenou lhtu k nprav a upozorn jej na mon nsledky
neuposlechnut vzvy. Vzva vyaduje psemnou formu a mus bt njemci
doruena.
456

(2) Neuposlechne-li njemce vzvy podle odstavce 1, m pronajmatel prvo

njem vypovdt bez vpovdn doby.
(3) Hroz-li vak v ppad uvedenm v odstavci 1 nalhav vn nebezpe
z prodlen, m pronajmatel prvo njem vypovdt bez vpovdn doby, ani
njemce vyzval k nprav.
(4) Pronajmatel m prvo postupovat stejn, jak je uvedeno v odstavcch 1 a 2,
nezaplat-li njemce njemn ani do splatnosti ptho njemnho.
2229
Njem ujednan na dobu uritou me kad ze stran vypovdt jen v ppad,
e ve smlouv byly zrove ujednny dvody vpovdi a vpovdn doba.
2230
(1) Uv-li njemce vc i po uplynut njemn doby a pronajmatel ho do
jednoho msce nevyzve, aby mu vc odevzdal, plat, e njemn smlouva byla znovu
uzavena za podmnek ujednanch pvodn. Byla-li pvodn njemn doba del ne
jeden rok, plat, e nyn byla uzavena na jeden rok; byla-li krat ne jeden rok, plat,
e nyn byla uzavena na tuto dobu.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije pesto, e njemce vc dl uv, dala-li
strana v pimen dob pedem najevo, e njem skon nebo ji dve njem
vypovdla.
2231
(1) Njem ujednan na dobu neuritou skon vpovd jednou ze stran. Jedn-li
se o vc movitou, je vpovdn doba jednomsn, jedn-li se o vc nemovitou, je
tmsn.
(2) Vpov nemus bt odvodnna; to neplat, m-li strana prvo vypovdt
njem bez vpovdn doby.
2232
Poruuje-li strana zvl zvanm zpsobem sv povinnosti, a tm psob
znanou jmu druh stran, m doten strana prvo vypovdt njem bez
vpovdn doby.
2233
(1) V dob t msc ped skonenm njmu, je-li stranm den skonen njmu
znm, umon njemce vci, kter m bt znovu pronajata, zjemci o njem pstup
k vci v nezbytnm rozsahu za elem prohldky v ptomnosti njemce
a pronajmatele; pronajmatel oznm njemci nvtvu v pimen dob pedem.
457

(2) Ustanoven 2219 odst. 2 plat i zde.

2234
Pronajmatel m prvo na hradu pohledvky vi njemci zadret movit vci,
kter m njemce na vci nebo v n.
Pododdl 2
Zvltn ustanoven o njmu bytu a njmu domu
Zkladn ustanoven
2235
(1) Zavazuje-li njemn smlouva pronajmatele penechat njemci k zajitn
bytovch poteb njemce a poppad i len jeho domcnosti byt nebo dm, kter je
pedmtem njmu, nepihl se k ujednnm zkracujcm njemcova prva podle
ustanoven tohoto pododdlu.
(2) Ustanoven tohoto pododdlu se nepouij, penechv-li pronajmatel
njemci byt nebo dm k rekreaci nebo jinmu zjevn krtkodobmu elu.
2236
(1) Bytem se rozum mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou st domu, tvo
obytn prostor a jsou ureny a uvny k elu bydlen. Ujednaj-li si pronajmatel
s njemcem, e k obvn bude pronajat jin ne obytn prostor, jsou strany
zavzny stejn, jako by byl pronajat obytn prostor.
(2) Skutenost, e pronajat prostor nen uren k bydlen, neme bt na jmu
njemci.
(3) Je-li k zajitn bytovch poteb njemce pronajat dm, pouij se ustanoven
o njmu bytu pimen.
2237
Smlouva vyaduje psemnou formu; pronajmatel vak nem prvo namtnout
vi njemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.
2238
Uv-li njemce byt po dobu t let v dobr ve, e njem je po prvu, povauje
se njemn smlouva za dn uzavenou.

458

 2239
Zakzan ujednn
Nepihl se k ujednn ukldajcmu njemci povinnost zaplatit pronajmateli
smluvn pokutu, ani k ujednn ukldajcmu njemci povinnost, kter je vzhledem k
okolnostem zjevn nepimen.
2240
Zvltn ustanoven o njmu drustevnho bytu
Njemn smlouvu o njmu drustevnho bytu lze uzavt za podmnek
stanovench jinm zkonem, poppad upravench ve stanovch bytovho drustva.
Tot plat o prvech a povinnostech njemce a pronajmatele.
2241
Jedn-li se o byt, kter je ve vlastnictv prvnick osoby, obvan z dvodu
lenstv lenem nebo spolenkem tto prvnick osoby, upravuj prva a povinnosti
stran pedevm stanovy nebo spoleensk smlouva.
Odevzdn bytu
2242
(1) Nen-li ujednna doba, kdy pronajmatel zpstupn njemci byt zpsobil
k nasthovn a obvn, zpstupn pronajmatel njemci byt prvnho dne msce
nsledujcho po dni, kdy smlouva nabyla innosti. Byt je zpstupnn, obdrel-li
njemce kle a nebrn-li mu nic v pstupu do bytu.
(2) Pronajmatel se me s njemcem dohodnout, e k obvn bude pedn byt,
kter nen zpsobil k obvn. Takov ujednn je platn, jen jsou-li zrove
ujednna zvltn prva a povinnosti plynouc ze zvltn povahy bytu, vetn ve
a zpsobu hrady nklad na proveden nutnch prav.
2243
Byt je zpsobil k nasthovn a obvn, odpovd-li ujednnm ve smlouv,
a nen-li nic ujednno, je byt zpsobil k nasthovn a obvn, pokud je ist a ve
stavu, kter se obvykle povauje za dobr, a pokud je zajitno poskytovn
nezbytnch plnn spojench s uvnm bytu nebo s nm souviscch.
2244
(1) Nen-li v ujednanou dobu byt zpsobil k nasthovn a obvn nebo je-li
byt ve stavu, kter neodpovd sdlen pronajmatele, m njemce prvo odmtnout
459

se nasthovat. Nasthuje-li se, m prvo poadovat na pronajmateli splnn

smlouvy; neuin-li tak bez zbytenho odkladu, jeho prvo zanik.
(2) Znal-li njemce stav bytu ji pi uzaven smlouvy, ustanoven odstavce 1 se
nepouije. To plat i v ppad, e njemce stav bytu pi uzaven smlouvy neznal,
protoe si jej neprohldl, akoli pronajmatel vas a dn vyzval njemce
k prohldce.
2245
Vyuije-li njemce prvo nenasthovat se do bytu, nen povinen platit njemn
po dobu, co vada trv. Nasthuje-li se, m prvo na pimenou slevu z njemnho,
dokud pronajmatel vadu neodstran; to plat i v ppad podstatn vady
v poskytovn plnn spojenho nebo souvischo s uvnm bytu.
Njemn a jin platby
2246
(1) Strany ujednaj njemn pevnou stkou. M se za to, e se njemn
sjednv za jeden msc.
(2) Neujednaj-li strany vi njemnho, vznikne pronajmateli prvo na
njemn v takov vi, jak je v den uzaven smlouvy v mst obvykl pro nov
njem obdobnho bytu za obdobnch smluvnch podmnek.
2247
(1) Strany si ujednaj, kter plnn spojen s uvnm bytu nebo s nm
souvisejc sluby zajist pronajmatel; schz-li takov ujednn, pouije se
ustanoven odstavce 2.
(2) Pronajmatel zajist po dobu njmu nezbytn sluby. M se za to, e
nezbytnmi slubami jsou dodvky vody, odvoz a odvdn odpadnch vod vetn
itn jmek, dodvky tepla, odvoz komunlnho odpadu, osvtlen a klid
spolench st domu, zajitn pjmu rozhlasovho a televiznho vysln, provoz
a itn komn, ppadn provoz vtahu.
(3) Zpsob roztovn cen a hrady slueb stanov jin prvn pedpis.
(4) Strany si ujednaj zpsob roztovn cen a hrady ppadnch dalch
slueb, nen-li stanoven jinm prvnm pedpisem nebo rozhodnutm cenovho
orgnu. Zpsob roztovn mus bt uren ped poskytovnm sluby.
2248
Strany si mohou ujednat kadoron zvyovn njemnho.

460

 2249
(1) Neujednaj-li si strany zvyovn njemnho nebo nevylou-li zvyovn
njemnho vslovn, me pronajmatel v psemn form navrhnout njemci zven
njemnho a do ve srovnatelnho njemnho obvyklho v danm mst, pokud
navren zven spolu s tm, k nmu ji dolo v poslednch tech letech, nebude
vy ne dvacet procent. K nvrhu uinnmu dve ne po uplynut dvancti
msc, v nich njemn nebylo zveno, nebo kter neobsahuje vi njemnho
a nedokld splnn podmnek podle tohoto ustanoven, se nepihl.
(2) Provdc pedpis stanov podrobnosti a postup pro zjitn srovnatelnho
njemnho obvyklho v danm mst.
(3) Souhlas-li njemce s nvrhem na zven njemnho, zaplat ponaje tetm
kalendnm mscem po dojit nvrhu zven njemn, jak bylo navreno. Nesdlli njemce v psemn form pronajmateli do dvou msc od dojit nvrhu, e se
zvenm njemnho souhlas, m pronajmatel prvo navrhnout ve lht dalch t
msc, aby vi njemnho uril soud; nvrhu podanmu po uplynut tto lhty
soud nevyhov, namtne-li njemce, e nvrh byl podn opodn. Soud na nvrh
pronajmatele rozhodne o njemnm do ve, kter je v mst a ase obvykl s
inky ode dne podn nvrhu soudu.
(4) Navrhuje-li njemce snen njemnho, pouij se ustanoven odstavc 1 a
3 obdobn.
2250
(1) Provede-li pronajmatel stavebn pravy, kter trvale zlepuj uitnou
hodnotu pronajatho bytu i celkov podmnky bydlen v dom, anebo maj za
nsledek trval spory energie nebo vody, me se s njemci dohodnout o zven
njemnho, nejve vak o deset procent z eln vynaloench nklad ron.
Souhlas-li s nvrhem na takov zven njemnho alespo njemci dvou tetin byt
v dom, plat zven njemn i pro ostatn njemce.
(2) Nedojde-li k dohod podle odstavce 1, me pronajmatel navrhnout zven
njemnho z tchto dvod ron o ti a pl procenta z vynaloench nklad; m se
za to, e nklady byly vynaloeny eln. K nvrhu, kter neobsahuje vi
njemnho nebo nedokld splnn podmnek podle tohoto ustanoven, se nepihl.
2251
(1) Njemce plat njemn pedem na kad msc nebo na jin ujednan
platebn obdob, nejpozdji do ptho dne pslunho platebnho obdob, nebyl-li
ujednn den pozdj. Spolen s njemnm plat njemce zlohy nebo nklady na
sluby, kter zajiuje pronajmatel; o tchto zlohch a nkladech plat 2253
obdobn.
461

(2) Pronajmatel nesm poadovat po njemci jin plnn ne uveden v odstavci

1, a ji ve form vkladu nebo jinak, ani platbu njemnho pozdji datovanm ekem
nebo jinm obdobnm zpsobem.
2252
(1) Pod-li o to njemce, umon mu pronajmatel zpravidla nejpozdji do ty
msc po skonen ztovacho obdob nahldnout do vytovn nklad na
poskytnut sluby za minul kalendn rok, jako i podit si z vytovn vpisy,
opisy nebo kopie; tot plat o dokladech tkajcch se tovanch nklad.
(2) Nedoplatek i peplatek zloh na poskytnut sluby jsou splatn k tmu dni;
nen-li ujednna jin doba, jsou splatn do t msc po uplynut lhty uveden
v odstavci 1.
2253
(1) Nedohodnou-li se strany o dlunm njemnm, nelze njem vypovdt pro
nezaplacen njemnho, ulo-li njemce dlun njemn, poppad jeho spornou
st do notsk schovy a vyrozum o tom pronajmatele.
(2) Domh-li se njemce plnn ze smlouvy a pronajmatel odmt plnit
s nmitkou nezaplacen njemnho, ulo njemce dlun njemn, poppad jeho
spornou st do notsk schovy a vyrozum o tom pronajmatele.
2254
Jistota
(1) Ujednaj-li strany, e njemce d pronajmateli penitou jistotu, e zaplat
njemn a spln jin povinnosti vyplvajc z njmu, nesm bt jistota vy ne
estinsobek msnho njemnho.
(2) Pi skonen njmu pronajmatel vrt jistotu njemci; zapote si pitom, co
mu njemce ppadn z njmu dlu. Njemce m prvo na roky z jistoty od jejho
poskytnut alespo ve vi zkonn sazby.
Prva a povinnosti stran
2255
(1) Njemce uv byt dn v souladu s njemn smlouvou.
(2) Nezpsob-li to zven zaten pro byt nebo dm, me njemce v byt
i pracovat nebo podnikat.

462

 2256
(1) Pronajmatel udruje po dobu njmu v dom nleit podek obvykl podle
mstnch pomr.
(2) Njemce dodruje po dobu njmu pravidla obvykl pro chovn v dom
a rozumn pokyny pronajmatele pro zachovn nleitho podku obvyklho podle
mstnch pomr.
2257
(1) Pronajmatel udruje po dobu njmu byt a dm ve stavu zpsobilm
k uvn.
(2) Njemce provd a hrad pouze bnou drbu a drobn opravy souvisejc
s uvnm bytu.
2258
Njemce m prvo chovat v byt zve, nepsob-li chov pronajmateli nebo
ostatnm obyvatelm domu obte nepimen pomrm v dom. Vyvol-li chov
zvete potebu zvench nklad na drbu spolench st domu, nahrad
njemce tyto nklady pronajmateli.
pravy a jin zmny bytu nebo domu
2259
Njemce je povinen strpt pravu bytu nebo domu, poppad jeho pestavbu
nebo jinou zmnu, jen nesn-li hodnotu bydlen a lze-li ji provst bez vtho
nepohodl pro njemce, nebo provd-li ji pronajmatel na pkaz orgnu veejn
moci, anebo hroz-li pmo zvl zvan jma. V ostatnch ppadech lze zmnu
provst jen se souhlasem njemce.
2260
(1) Nevyaduje-li se njemcv souhlas k proveden pravy, pestavby nebo jin
zmny bytu nebo domu vyadujc vyklizen bytu, m pronajmatel prvo zapot s
provdnm prac a pot, co se vi njemci zave poskytnout pimenou nhradu
elnch nklad, kter njemci vzniknou v souvislosti s vyklizenm bytu, a zaplat
njemci na tyto nklady pimenou zlohu.
(2) Nevyluuj-li to okolnosti ppadu, sdl pronajmatel njemci nejmn ti
msce ped zahjenm prac alespo povahu tchto prac, pedpokldan den jejich
zahjen, odhad jejich trvn, nezbytnou dobu, po kterou mus bt byt vyklizen a
pouen o nsledcch odmtnut vyklizen; zrove se pronajmatel zave k nhrad
podle odstavce 1 a uvede, jakou zlohu na nhradu nabz.
463

(3) Neprohls-li njemce pronajmateli do deseti dn po oznmen, e byt na

poadovanou dobu vyklid, m se za to, e vyklizen bytu odmtl.
2261
Je-li nutn vyklizen bytu nejdle na dobu jednoho tdne, posta oznmit
njemci alespo deset dn ped zahjenm prac. Lhta k prohlen njemce se
zkracuje na pt dn.
2262
(1) Odmtne-li njemce byt vyklidit, me pronajmatel navrhnout soudu, aby
rozhodl o vyklizen bytu; nepod-li vak nvrh do deseti dn po njemcov
odmtnut, prvo domhat se vyklizen bytu zanik.
(2) Proke-li pronajmatel elnost pravy, pestavby nebo jin zmny bytu
nebo domu a nezbytnost vyklizen bytu, soud nvrhu vyhov; pitom me stranm
uloit pimen omezen, kter na nich lze rozumn poadovat. Ped rozhodnutm o
vyklizen bytu nelze prce provdt, ledae soud provdn prac povol.
2263
(1) Souhlas-li s tm pronajmatel, me njemce provst pravu, pestavbu nebo
jinou zmnu bytu nebo domu. Nesouhlas-li pronajmatel se zmnou, kter je
nezbytn vzhledem k zdravotnmu postien njemce, lena jeho domcnosti nebo
jin osoby, kter v byt bydl, ani m k odmtnut souhlasu vn a spravedliv
dvod, nahrad pronajmatelv souhlas na nvrh njemce soud.
(2) Pi skonen njmu odstran njemce v byt nebo dom zmnu, kterou
provedl, ledae pronajmatel navrcen v pedel stav ned.
2264
(1) Zjist-li njemce v byt pokozen nebo vadu, kter je teba bez prodlen
odstranit, oznm to ihned pronajmateli; jinou vadu nebo pokozen, kter brn
obvyklmu bydlen, oznm pronajmateli bez zbytenho odkladu.
(2) Njemce uin podle svch monost to, co lze oekvat, aby pokozenm
nebo vadou, kter je teba bez prodlen odstranit, nevznikla dal koda. Njemce m
prvo na nhradu nklad eln vynaloench pi zabrnn vzniku dal kody,
ledae pokozen nebo vada byly zpsobeny okolnostmi, za kter njemce odpovd.
2265
(1) Pronajmatel odstran pokozen nebo vadu v pimen dob pot, co mu
njemce pokozen nebo vadu oznmil.

464

(2) Neodstran-li pronajmatel pokozen nebo vadu bez zbytenho odkladu

a dn, me pokozen nebo vadu odstranit njemce a dat nhradu
odvodnnch nklad, poppad slevu z njemnho, ledae pokozen nebo vada
nejsou podstatn.
(3) Neoznm-li njemce pronajmateli pokozen nebo vadu bez zbytenho
odkladu pot, co je ml a mohl pi dn pi zjistit, nem prvo na nhradu nklad;
odstran-li pokozen nebo vadu sm, nem prvo ani na slevu z njemnho.
2266
Neodstran-li pronajmatel pokozen nebo vadu ani v dodaten lht
a pokozen nebo vada byly zpsobeny okolnostmi, za kter njemce neodpovd, m
njemce prvo vypovdt njem bez vpovdn doby, pedstavuje-li prodlen
pronajmatele pi odstrann pokozen nebo vady nebo samo pokozen nebo vada
hrub poruen povinnost pronajmatele.
2267
Neodstran-li njemce pokozen nebo vadu zpsoben okolnostmi, za kter
odpovd, odstran je na nklady njemce pronajmatel.
2268
(1) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn, brn-li uvn
bytu prvo tet osoby.
(2) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn tak tehdy,
brn-li uvn bytu ustanoven zkona nebo rozhodnut orgnu veejn moci vydan
na zklad zkona.
2269
(1) V-li njemce pedem o sv neptomnosti v byt, kter m bt del ne dva
msce, i o tom, e byt mu bude po tuto dobu obtn dostupn, oznm to vas
pronajmateli. Souasn ozna osobu, kter po dobu jeho neptomnosti zajist
monost vstupu do bytu v ppad, kdy toho bude nezbytn zapoteb; nem-li
njemce takovou osobu po ruce, je takovou osobou pronajmatel.
(2) Nespln-li njemce svou povinnost podle odstavce 1, povauje se toto
jednn za poruen povinnost njemce zvanm zpsobem; to neplat, nenastane-li
z tohoto dvodu vn jma.

465

Spolen njem
2270
(1) Uzave-li njemn smlouvu s pronajmatelem vce osob, stanou se
spolenmi njemci bytu; spolenm njemcem bytu se stane i osoba, kter se
souhlasem stran pistoup ke smlouv.
(2) Co plat o njemci, plat obdobn o spolench njemcch, nen-li dle
stanoveno jinak.
2271
Spolen njemci maj stejn prva a povinnosti. Ustanoven o spolenosti se
pouij pimen.
lenov njemcovy domcnosti
2272
(1) Njemce m prvo pijmat ve sv domcnosti kohokoli. Pijme-li njemce
novho lena sv domcnosti, oznm zven potu osob ijcch v byt bez
zbytenho odkladu pronajmateli; neuin-li to njemce ani do dvou msc, co
zmna nastala, m se za to, e zvan poruil svou povinnost.
(2) Pronajmatel m prvo vyhradit si ve smlouv souhlas s pijetm novho
lena do njemcovy domcnosti. To neplat, jedn-li se o osobu blzkou anebo dal
ppady zvltnho zetele hodn. Pro souhlas pronajmatele s pijetm osoby jin ne
blzk za lena njemcovy domcnosti se vyaduje psemn forma.
(3) Pronajmatel m prvo poadovat, aby v njemcov domcnosti il jen
takov poet osob, kter je pimen velikosti bytu a nebrn tomu, aby vechny
mohly v byt t v obvyklch pohodlnch a hygienicky vyhovujcch podmnkch.
2273
Sn-li se poet len njemcovy domcnosti, oznm to njemce pronajmateli
bez zbytenho odkladu.
Podnjem
2274
Njemce me dt tet osob do podnjmu st bytu, pokud v byt sm trvale
bydl, i bez souhlasu pronajmatele. Ustanoven 2272 se pouije pimen.

466

 2275
(1) V ppad, e njemce v byt sm trvale nebydl, me dt tet osob do
podnjmu byt nebo jeho st pouze se souhlasem pronajmatele.
(2) dost o udlen souhlasu k podnjmu i souhlas s podnjmem vyaduj
psemnou formu. Nevyjd-li se pronajmatel k dosti ve lht jednoho msce,
povauje se souhlas za dan; to neplat, pokud byl ujednn zkaz podnjmu.
2276
D-li njemce byt nebo jeho st do podnjmu tet osob v rozporu
s ustanovenm 2274 a 2275, hrub tm poru svou povinnost.
2277
Podnjem kon spolen s njmem. Kon-li njem, sdl to njemce
podnjemci s uvedenm rozhodnch skutenost; jimi jsou zejmna den skonen
njmu a poppad i dlka vpovdn doby a potek jejho bhu.
2278
Podnjem skon nejpozdji s njmem.
Nsledky smrti njemce
2279
(1) Zeme-li njemce a nejde-li o spolen njem bytu, pejde njem na lena
njemcovy domcnosti, kter v byt il ke dni smrti njemce a nem vlastn byt. Je-li
touto osobou nkdo jin ne njemcv manel, partner, rodi, sourozenec, ze,
snacha, dt nebo vnuk, pejde na ni njem, jen pokud pronajmatel souhlasil
s pechodem njmu na tuto osobu.
(2) Njem bytu po jeho pechodu podle odstavce 1 skon nejpozdji uplynutm
dvou let ode dne, kdy njem peel. To neplat v ppad, e osoba, na kterou njem
peel, doshla ke dni pechodu njmu vku sedmdesti let. Stejn tak to neplat
v ppad, e osoba, na kterou njem peel, nedoshla ke dni pechodu njmu vku
osmncti let; v tomto ppad skon njem nejpozdji dnem, kdy tato osoba doshne
vku dvaceti let, pokud se pronajmatel s njemcem nedohodnou jinak.
(3) Spluje-li vce len njemcovy domcnosti podmnky pro pechod njmu,
pejdou prva a povinnosti z njmu na vechny spolen a nerozdln.
(4) Kad osoba splujc podmnky pro pechod njmu me do jednoho
msce od smrti njemce psemn oznmit pronajmateli, e v njmu nehodl
pokraovat; dnem dojit oznmen pronajmateli jej njem zanik.
467

(5) Zeme-li njemce drustevnho bytu a nejde-li o byt ve spolenm njmu

manel, pechz smrt njemce jeho lenstv v drustvu a njem bytu na toho
ddice, ktermu pipadl lensk podl.
2280
Je-li lenem njemcovy domcnosti njemcv potomek, m pednostn prvo,
aby na nho pela prva a povinnosti z njmu. Je-li takovch osob vce, pejdou
prva a povinnosti z njmu na vechny spolen a nerozdln; kad z nich vak
me sama za sebe prohlsit, e v njmu nechce pokraovat.
2281
(1) Pejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti, m
pronajmatel prvo poadovat po nm jistotu, pokud zemel njemce jistotu
nesloil. To plat i v ppad, e pronajmateli vznikne povinnost vypodat jistotu
s njemcovm ddicem.
(2) Pejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti
a zaplatil-li njemce njemn pedem, vyd len njemcovy domcnosti ddici, co
takovm zaplacenm uetil nebo co nabyl.
2282
Nepejdou-li prva a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti,
pejdou na njemcova ddice. Osoby, kter ily s njemcem ve spolen domcnosti
a do jeho smrti, jsou s njemcovm ddicem zavzny spolen a nerozdln
z dluh, kter z njmu vznikly ped njemcovou smrt.
2283
(1) Pronajmatel me njem vypovdt bez uveden dvodu s dvoumsn
vpovdn dobou do t msc pot, co se dozvdl, e njemce zemel, e prva
a povinnosti z njmu na lena njemcovy domcnosti nepela a kdo je njemcovm
ddicem nebo kdo spravuje pozstalost.
(2) Njemcv ddic me njem vypovdt s dvoumsn vpovdn dobou do
t msc pot, co se dozvdl o smrti njemce, o svm ddickm prvu a o tom, e
prva a povinnosti z njmu nepela na lena njemcovy domcnosti, nejpozdji vak
do esti msc od njemcovy smrti. Prvo vypovdt njem m i ten, kdo spravuje
pozstalost.
2284
Nen-li njemcv ddic znm ani do esti msc ode dne njemcovy smrti,
me pronajmatel byt vyklidit; tm njem zanik. Vci z bytu pronajmatel ulo na
nklad njemcova ddice ve veejnm skladiti nebo u jinho schovatele;
468

nepevezme-li njemcv ddic vci bez zbytenho odkladu, me je pronajmatel na

jeho et vhodnm zpsobem prodat.
Skonen njmu
2285
Pokrauje-li njemce v uvn bytu po dobu alespo t msc po dni, kdy ml
njem bytu skonit, a pronajmatel nevyzve v tto dob njemce, aby byt opustil,
plat, e je njem znovu ujednn na tut dobu, na jakou byl ujednn dve, nejve
ale na dobu dvou let; to neplat, ujednaj-li si strany nco jinho. Vzva vyaduje
psemnou formu.
2286
(1) Vpov njmu vyaduje psemnou formu a mus dojt druh stran.
Vpovdn doba b od prvnho dne kalendnho msce nsledujcho pot, co
vpov dola druh stran.
(2) Vypov-li njem pronajmatel, pou njemce o jeho prvu vznst proti
vpovdi nmitky a navrhnout pezkoumn oprvnnosti vpovdi soudem, jinak je
vpov neplatn.
2287
Njemce me vypovdt njem na dobu uritou, zmn-li se okolnosti, z nich
strany pi vzniku zvazku ze smlouvy o njmu zejm vychzely, do t mry, e po
njemci nelze rozumn poadovat, aby v njmu pokraoval.
2288
(1) Pronajmatel me vypovdt njem na dobu uritou nebo neuritou v
tmsn vpovdn dob,
a) poru-li njemce hrub svou povinnost vyplvajc z njmu,
b) je-li njemce odsouzen pro mysln trestn in spchan na pronajmateli nebo
lenu jeho domcnosti nebo na osob, kter bydl v dom, kde je njemcv byt,
nebo proti cizmu majetku, kter se v tomto dom nachz,
c) m-li bt byt vyklizen, protoe je z dvodu veejnho zjmu potebn s bytem
nebo domem, ve kterm se byt nachz, naloit tak, e byt nebude mon vbec
uvat, nebo
d) je-li tu jin obdobn zvan dvod pro vypovzen njmu.
(2) Pronajmatel me vypovdt njem na dobu neuritou v tmsn
vpovdn dob i v ppad, e

469

a) m bt byt uvn pronajmatelem, nebo jeho manelem, kter hodl opustit

rodinnou domcnost a byl podn nvrh na rozvod manelstv, nebo manelstv
bylo ji rozvedeno,
b) potebuje pronajmatel byt pro svho pbuznho nebo pro pbuznho svho
manela v pm linii nebo ve vedlej linii v druhm stupni.
(3) Vypov-li pronajmatel njem z dvod uvedench v odstavci 1 a 2, uvede
vpovdn dvod ve vpovdi.
2289
Dal-li pronajmatel njemci vpov z nkterho z dvod uvedench v 2288
odst. 2, je povinen njemci byt znovu pronajmout nebo mu nahradit kodu, nevyuilli byt do jednoho msce od jeho vyklizen njemcem k elu uvedenmu jako
vpovdn dvod. Tato lhta neb po dobu potebnou k prav bytu, bylo-li
s pravou zapoato nejdle do dvou tdn po vyklizen bytu a je-li v n dn
pokraovno.
2290
Njemce m prvo podat nvrh soudu, aby pezkoumal, zda je vpov
oprvnn, do dvou msc ode dne, kdy mu vpov dola.
2291
(1) Poru-li njemce svou povinnost zvl zvanm zpsobem, m
pronajmatel prvo vypovdt njem bez vpovdn doby a poadovat, aby mu
njemce bez zbytenho odkladu byt odevzdal, nejpozdji vak do jednoho msce
od skonen njmu.
(2) Njemce poruuje svou povinnost zvl zvanm zpsobem, zejmna
nezaplatil-li njemn a nklady na sluby za dobu alespo t msc, pokozuje-li
byt nebo dm zvanm nebo nenapravitelnm zpsobem, zpsobuje-li jinak
zvan kody nebo obte pronajmateli nebo osobm, kter v dom bydl nebo
uv-li neoprvnn byt jinm zpsobem nebo k jinmu elu, ne bylo ujednno.
(3) Neuvede-li pronajmatel ve vpovdi, v em spatuje zvl zvan
poruen njemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li ped doruenm vpovdi njemce,
aby v pimen dob odstranil sv zvadn chovn, poppad odstranil protiprvn
stav, k vpovdi se nepihl.
2292
Njemce odevzd byt pronajmateli v den, kdy njem kon. Byt je odevzdn,
obdr-li pronajmatel kle a jinak mu nic nebrn v pstupu do bytu a v jeho
uvn. Opust-li njemce byt takovm zpsobem, e njem lze bez jakchkoli
pochybnost povaovat za skonen, m se byt za odevzdan ihned.
470

 2293
(1) Njemce odevzd byt ve stavu, v jakm jej pevzal, nehled na bn
opoteben pi bnm uvn a na vady, kter je povinen odstranit pronajmatel.
(2) Njemce odstran v byt zmny, kter provedl se souhlasem pronajmatele,
pokud si strany ujednaly, e pi skonen njmu njemce uvede byt do pvodnho
stavu.
(3) Njemce odstran v byt zmny, kter provedl bez souhlasu pronajmatele,
ledae pronajmatel njemci sdl, e odstrann zmn ned; njemce pesto
neme dat vyrovnn, i kdyby se zmnami hodnota bytu zvila. Pronajmatel
me dat nhradu ve vi snen hodnoty bytu, kter bylo zpsobeno zmnami
provedenmi njemcem bez souhlasu pronajmatele.
2294
Zazen a pedmty upevnn ve zdech, podlaze a stropu bytu, kter nelze
odstranit bez nepimenho snen hodnoty nebo bez pokozen bytu nebo domu,
pechzej upevnnm nebo vloenm do vlastnictv vlastnka nemovit vci.
Njemce m prvo dat, aby se s nm pronajmatel bez zbytenho odkladu
vyrovnal; to neplat o tom, co njemce provedl bez souhlasu pronajmatele.
Vyrovnn je splatn nejpozdji ke dni skonen njmu.
2295
Pronajmatel m prvo na nhradu ve vi ujednanho njemnho, neodevzd-li
njemce byt pronajmateli v den skonen njmu a do dne, kdy njemce
pronajmateli byt skuten odevzd.
2296
(1) Je-li v byt vc, o kter lze mt za to, e pat njemci nebo lenu jeho
domcnosti, postar se pronajmatel o vc ve prospch njemce a na jeho et.
Nepevezme-li njemce tuto vc bez zbytenho odkladu, vznik pronajmateli prvo
vc po pedchozm upozornn njemce na jeho et vhodnm zpsobem prodat
pot, co poskytne dodatenou pimenou lhtu k pevzet.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, jedn-li se o vc, kterou njemce nebo
len jeho domcnosti zjevn opustil.
Njem sluebnho bytu
2297
Je-li njem bytu ujednn v souvislosti s vkonem zamstnn, funkce nebo jin
prce a je-li podle vslovnho uren smlouvy pronajat byt sluebn, mohou bt
471

prva njemce sluebnho bytu omezena. To plat i v ppad, je-li v tto souvislosti
ujednn njem domu.
2298
(1) Njem sluebnho bytu skon poslednm dnem kalendnho msce
nsledujcho po msci, ve kterm njemce pestal vykonvat prci podle 2297,
ani k tomu ml vn dvod.
(2) Pestane-li njemce vykonvat prci z dvod spovajcch v jeho vku
nebo zdravotnm stavu, z dvodu na stran pronajmatele nebo z jinho vnho
dvodu, skon njemci njem sluebnho bytu uplynutm dvou let ode dne, kdy
pestal vykonvat prci.
2299
Zeme-li njemce, njem sluebnho bytu skon. Osoba, kter v byt bydlela
spolen s njemcem, m prvo v byt bydlet; vyzve-li ji vak pronajmatel, aby byt
vyklidila, je povinna tak uinit nejpozdji do t msc ode dne, kdy vzvu obdr.
Njem bytu zvltnho uren
2300
(1) Je-li pedmtem njmu byt uren pro ubytovn osob se zdravotnm
postienm nebo byt v dom se zazenm urenm pro tyto osoby nebo byt v dom
s peovatelskou slubou, jedn se o njem bytu zvltnho uren.
(2) Smlouvu o njmu bytu zvltnho uren me pronajmatel uzavt jen na
zklad psemnho doporuen toho, kdo takov byt svm nkladem zdil, nebo jeho
prvnho nstupce.
2301
(1) Ustanoven 2279 se u bytu zvltnho uren nepouije. Zeme-li njemce,
njem bytu zvltnho uren skon a pronajmatel vyzve osoby, kter bydlely v byt
spolen s njemcem, aby byt vyklidily nejpozdji do t msc ode dne, kdy vzvu
obdr; nejsou-li v byt takov osoby, pronajmatel vyzve obdobn njemcovy
ddice.
(2) Njem bytu zvltnho uren me pronajmatel vypovdt pouze
s pedchozm souhlasem toho, kdo takov byt svm nkladem zdil, poppad jeho
prvnho nstupce.

472

Pododdl 3
Zvltn ustanoven o njmu prostoru sloucho podnikn
Zkladn ustanoven
2302
(1) Ustanoven tohoto pododdlu se vztahuj na njem prostoru nebo mstnosti,
je-li elem njmu provozovn podnikatelsk innosti v tomto prostoru nebo v tto
mstnosti a slou-li pak prostor nebo mstnost alespo pevn podnikn, bez
ohledu na to, zda je el njmu v njemn smlouv vyjden (dle jen prostor
slouc podnikn). Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se pro njem prostoru
sloucho podnikn obecn ustanoven o njmu.
(2) Jedn-li se o njem prostoru nebo mstnosti, jeho elem nen ani bydlen,
ani provozovn podnikatelsk innosti ve smyslu odstavce 1, pouij se obecn
ustanoven o njmu.
2303
Je-li s njmem prostoru sloucho podnikn spojeno poskytovn slueb,
pouij se ustanoven o poskytovn slueb souvisejcch s njmem bytu obdobn.
2304
(1) Njemce nem prvo provozovat jinou innost nebo zmnit zpsob i
podmnky jejho vkonu, ne jak to vyplv z elu njmu nebo z jinho ujednn
stran, anebo z toho, co bylo mon dvodn oekvat pi uzaven smlouvy, pokud
by tato zmna psobila zhoren pomr v nemovit vci nebo by nad pimenou
mru pokozovala pronajmatele nebo ostatn uivatele nemovit vci.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pokud se v dsledku zmny pomr na
stran njemce jeho innost v nkterm ohledu zmnila jen nepodstatn.
2305
Njemce me nemovitou vc, kde se nalz prostor slouc podnikn, opatit
se souhlasem pronajmatele v pimenm rozsahu tty, nvstmi a podobnmi
znamenmi; pronajmatel me souhlas odmtnout, m-li pro to vn dvod.
Podal-li njemce o udlen souhlasu v psemn form a nevyjd-li se
pronajmatel do jednoho msce, povauje se souhlas pronajmatele za dan.
2306
Pi skonen njmu odstran njemce znamen, ktermi nemovitou vc opatil,
a uvede dotenou st nemovit vci do pvodnho stavu.
473

 2307
Pevod njmu prostoru sloucho podnikn
(1) Njemce me s pedchozm souhlasem pronajmatele pevst njem
v souvislosti s pevodem podnikatelsk innosti, j prostor slou; souhlas
pronajmatele i smlouva o pevodu njmu vyaduj psemnou formu.
(2) Ustanoven 2306 se pouije obdobn.
Skonen njmu
2308
Njem na dobu uritou me njemce vypovdt i ped uplynutm ujednan
doby,
a) ztrat-li zpsobilost k innosti, k jejmu vkonu je prostor slouc podnikn
uren,
b) pestane-li bt najat prostor z objektivnch dvod zpsobil k vkonu
innosti, k nmu byl uren, a pronajmatel nezajist njemci odpovdajc
nhradn prostor, nebo
c) poruuje-li pronajmatel hrub sv povinnosti vi njemci.
2309
Jedn-li se o njem na dobu uritou, m pronajmatel prvo njem vypovdt
i ped uplynutm ujednan doby,
a) m-li bt nemovit vc, v n se prostor slouc podnikn nachz, odstranna,
anebo pestavovna tak, e to brn dalmu uvn prostoru, a pronajmatel to
pi uzaven smlouvy nemusel ani nemohl pedvdat, nebo
b) poruuje-li njemce hrub sv povinnosti vi pronajmateli, zejmna tm, e
pestoe jej pronajmatel vyzval k nprav, chov se njemce v rozporu
s ustanovenm 2305, nebo je po dobu del ne jeden msc v prodlen
s placenm njemnho nebo slueb spojench s uvnm prostoru sloucho
podnikn.
2310
(1) Ve vpovdi mus bt uveden jej dvod; vpov, v n nen uveden jej
dvod, je neplatn.
(2) Vpovdn doba je tmsn.
2311
Ustanoven o skonen njmu bytu na dobu uritou se pouij obdobn.
474

 2312
Jedn-li se o njem na dobu neuritou, m strana prvo jej vypovdt
v estimsn vpovdn dob; m-li vak strana k vpovdi vn dvod, je
vpovdn doba tmsn; trv-li njem po dobu del ne pt let a vzhledem
k okolnostem strana nemohla pedpokldat, e druh strana njem vypov, je
vpovdn doba vdy estimsn.
2313
Vyklid-li njemce prostor slouc podnikn v souladu s vpovd, povauje se
vpov za platnou a pijatou njemcem bez nmitek.
2314
(1) Vypovdan strana m prvo do uplynut jednoho msce ode dne, kdy j
byla vpov doruena, vznst proti vpovdi nmitky; nmitky vyaduj psemnou
formu.
(2) Nevznese-li vypovdan strana nmitky vas, prvo dat pezkoumn
oprvnnosti vpovdi zanikne.
(3) Vznese-li vypovdan strana nmitky vas, ale vypovdajc strana do
jednoho msce ode dne, kdy j nmitky byly dorueny, nevezme svou vpov zpt,
m vypovdan strana prvo dat soud o pezkoumn oprvnnosti vpovdi, a to
do dvou msc ode dne, kdy marn uplynula lhta pro zptvzet vpovdi.
2315
Nhrada za pevzet zkaznick zkladny
Skon-li njem vpovd ze strany pronajmatele, m njemce prvo na nhradu
za vhodu pronajmatele, nebo novho njemce, kterou zskali pevzetm zkaznick
zkladny vybudovan vypovzenm njemcem. Njemce toto prvo nem, byl-li
z njmu vypovzen pro hrub poruen svch povinnost.
Pododdl 4
Zvltn ustanoven o podnikatelskm pronjmu vc movitch
2316
Zkladn ustanoven
(1) Njemn smlouvou se pronajmatel, kter je podnikatelem a jeho podnikn
spov v pronajmn vc, zavazuje penechat njemci na uritou dobu uvn
movit vci a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli njemn.
475

(2) Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se pro podnikatelsk pronjem

movitch vc obecn ustanoven o njmu.
2317
Pronajmatel se pi pedn vci njemci pesvd, e vc je v dobrm stavu,
pedvede njemci, e vc je funkn, pokud je to obvykl, a seznm njemce
s pravidly pro zachzen s vc nebo mu pro to ped pokyny v psemn form.
2318
(1) M-li vc vadu, pro kterou ji nelze dn uvat nebo pro kterou ji lze uvat
jen se znanmi obtemi, m njemce prvo, aby mu pronajmatel poskytl jinou vc
slouc tmu elu.
(2) Po dobu, po ni njemce nemohl vc dn uvat vbec nebo jen se
znanmi obtemi, m njemce prvo na prominut njemnho, anebo na slevu
z njemnho nebo snen njemnho; sv prvo mus njemce uplatnit
u pronajmatele do konce ujednan doby njmu, jinak zanikne.
2319
(1) Njemce oznm pronajmateli pokozen, ztrtu nebo znien vci bez
zbytenho odkladu.
(2) Njemce plat njemn, dokud neoznm pronajmateli pokozen vci, pro
kter vc neme dn uvat, anebo ztrtu nebo znien vci; stejn tak plat
njemn, dokud je v prodlen s vrcenm vci.
(3) Njemce neodpovd za opoteben vci zpsoben dnm uvnm.
2320
(1) Njemce m prvo njem kdykoli vypovdt. Vpovdn doba je
desetidenn.
(2) Ustanoven o obnoven njemn smlouvy po uplynut doby njmu za
pedpokladu, e pronajmatel o vrcen nepod, se nepouije.

476

Pododdl 5
Zvltn ustanoven o njmu dopravnho prostedku
2321
Zkladn ustanoven
Njemn smlouvou se pronajmatel zavazuje penechat njemci na uritou dobu
uvn dopravnho prostedku a njemce se zavazuje platit za to pronajmateli
njemn.
2322
(1) Pronajmatel odevzd njemci dopravn prostedek spolu s potebnmi
doklady v ujednan dob, jinak bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy.
(2) Dopravn prostedek mus bt zpsobil k provozu a k ujednanmu zpsobu
uvn, jinak k uvn, k nmu dopravn prostedek obvykle slou.
(3) Nen-li dopravn prostedek zpsobil k provozu podle odstavce 2, njemce
m prvo odmtnout dopravn prostedek pevzt, a zjist-li nezpsobilost dodaten,
m prvo jej vrtit a dat odstrann vady nebo odevzdn jinho dopravnho
prostedku, anebo zruen smlouvy.
2323
Njemce dopravn prostedek pojist, jen bylo-li to ujednno.
2324
Njemce zaplat njemn po ukonen uvn dopravnho prostedku; je-li vak
njem ujednn na dobu del ne ti msce, plat njemce njemn ke konci kadho
kalendnho msce.
2325
(1) Njemce udruje dopravn prostedek ve stavu, v jakm jej pevzal,
s pihldnutm k obvyklmu opoteben.
(2) Pronajmatel nahrad njemci nklady, kter njemce vynaloil na drbu;
neuplatn-li njemce toto prvo u pronajmatele do t msc od vynaloen nklad,
prvo zanikne.

477

Pododdl 6
Ubytovn
2326
Zkladn ustanoven
Smlouvou o ubytovn (o pechodnm njmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout
ubytovanmu pechodn ubytovn na ujednanou dobu nebo na dobu vyplvajc
z elu ubytovn v zazen k tomu urenm a objednatel se zavazuje zaplatit
ubytovateli za ubytovn a za sluby spojen s ubytovnm ve lht stanoven
ubytovacm dem, poppad ve lht obvykl.
2327
(1) Ubytovan m prvo uvat prostor vyhrazen mu k ubytovn, jako
i spolen prostory ubytovacho zazen (ubytovac prostor) a vyuvat sluby
s ubytovnm spojen.
(2) Pod-li o to ubytovan, ubytovatel od nho pevezme do schovy penn
prostedky, klenoty nebo jin cennosti, ledae to jsou vci nebezpen nebo
hodnotou i rozsahem pro ubytovac zazen nemrn. Ubytovatel me poadovat,
aby mu byly vci k schov pedny v uzaven nebo zapeetn schrnce.
2328
Ubytovatel odevzd ubytovanmu ubytovac prostor ve stavu zpsobilm pro
dn uvn a zajist mu neruen vkon jeho prv spojench s ubytovnm.
2329
Ubytovan uv ubytovac prostor a pijm sluby s ubytovnm spojen
dn; bez souhlasu ubytovatele nesm v ubytovacm prostoru provdt podstatn
zmny.
2330
(1) Ubytovan me smlouvu vypovdt ped uplynutm ujednan doby.
(2) Proke-li ubytovatel, e nemohl zabrnit kod, kter mu vznikla
pedasnm zruenm ubytovn ze strany ubytovanho, me dat, aby mu
ubytovan kodu nahradil.

478

 2331
Ubytovatel me ped uplynutm ujednan doby smlouvu vypovdt bez
vpovdn doby, poruuje-li ubytovan i pes vstrahu hrub sv povinnosti ze
smlouvy, anebo dobr mravy.
Oddl 4
Pacht
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2332
Zkladn ustanoven
(1) Pachtovn smlouvou se propachtovatel zavazuje penechat pachti vc
k doasnmu uvn a povn a pacht se zavazuje platit za to propachtovateli
pachtovn nebo poskytnout pomrnou st vnosu z vci.
(2) Penech-li strana druh smluvn stran jednou smlouvou vce vc, z nich
nkter slou k uvn a jin k povn, posoud se smlouva podle povahy hlavn
vci.
2333
Je-li propachtovan vc zapsna do veejnho seznamu, zape se do veejnho
seznamu i pachtovn prvo, pokud to navrhne vlastnk vci nebo s jeho souhlasem
pacht. To plat i v ppad, e je do veejnho seznamu zapsna jednotliv vc
nleejc k propachtovan hromadn vci.
2334
Propachtuje-li pacht propachtovanou vc jinmu, penech-li ji jinmu
k uvn nebo zmn-li hospodsk uren vci, anebo zpsob jejho uvn nebo
povn bez propachtovatelova pedchozho souhlasu, me propachtovatel
vypovdt pacht bez vpovdn doby.
2335
(1) Provd-li propachtovatel na propachtovan vci opaten, k nim je podle
smlouvy nebo z jinho prvnho dvodu oprvnn nebo povinen, nahrad pachti
v pimenm rozsahu nklady a ztrtu vnosu, kter pachti v dsledku takovho
opaten vznikly; pod-li o to pacht, poskytne mu propachtovatel pimenou

479

zlohu. Pachtovo prvo na slevu z pachtovnho nebo na jeho prominut tm

doteno nen.
(2) Zlep-li propachtovatel propachtovanou vc do t mry, e pacht me pi
dnm hospodaen doshnout vyho vnosu, me se propachtovatel domhat
pimenho zven pachtovnho.
2336
Pacht peuje o propachtovanou vc jako dn hospod.
2337
(1) Neodstran-li propachtovatel vadu vci, kterou m povinnost odstranit, bez
zbytenho odkladu, a klesne-li proto vnos z propachtovan vci pod polovinu
bnho vnosu, m pacht prvo na slevu z pachtovnho; odstran-li vadu sm, m
prvo na nhradu vynaloench nklad.
(2) Jedn-li se o vadu, kter zsadnm zpsobem ztuje, nebo i znemouje
povn propachtovan vci tak, e z n lze nanejv doshnout jen nepatrn vnos,
m pacht prvo na prominut pachtovnho, nebo na vypovzen pachtu bez
vpovdn doby.
2338
Je-li pacht ujednn alespo na dobu t let, me strana vyzvat v dob ne krat
ne est msc ped uplynutm ujednan doby druhou stranu, aby sdlila, zda hodl
v pachtu pokraovat, s tm, e vyslov-li druh strana do t msc od doruen
vzvy svj souhlas, prodlou se pacht o dobu, na kterou byl pvodn ujednn; jinak
pacht skon v pvodn ujednan dob.
2339
(1) Pacht ujednan na dobu neuritou lze vypovdt v estimsn vpovdn
dob tak, aby skonil koncem pachtovnho roku. Byla-li smlouva uzavena
v psemn form, vyaduje i vpov psemnou formu.
(2) M se za to, e u zemdlskho pachtu je pachtovn rok obdob od 1. jna do
30. z nsledujcho roku, u ostatnch pacht jde o kalendn rok.
2340
Nevrt-li pacht propachtovanou vc pi skonen pachtu propachtovateli,
nle propachtovateli pachtovn, jako by pacht trval; plody a uitky vyten
pachtem v t dob se potaj jako uitky za cel rok.

480

 2341
Nen-li v ustanovench tohoto oddlu stanoveno nco jinho, pouij se pro pacht
pimen ustanoven o njmu.
Invent
2342
(1) Propachtuje-li se vc spolen s inventem, zachov pacht jednotliv kusy
invente. Nleej-li do invente zvata, obnovuje pacht jejich stav s p
dnho hospode.
(2) Zni-li se nco z invente nebo opoteb-li se do t mry, e to nelze dle
uvat, obnov propachtovatel invent, ledae se koda pit pachti; to plat
i v ppad vady propachtovan vci.
2343
(1) Propachtuje-li se vc spolen s inventem v ujednan cen a zave-li se
pacht vrtit propachtovateli pi skonen pachtu invent v te cen, me pacht
s inventem jako dn hospod voln nakldat, nese vak nebezpe kody, by
vznikne i nhodou. Pacht udruje invent a nahrad jej s p dnho hospode;
je-li vc zapsna do invente, nabv k n propachtovatel vlastnick prvo.
(2) Skon-li pacht, vrt pacht invent propachtovateli. Propachtovatel me
odmtnout pevzt kus invente obstaran pachtem, pokud m vzhledem k
propachtovan vci a k dnmu hospodaen s n nepimenou cenu nebo pokud je
pro propachtovanou vc nadbyten; odmtnutm nabv vlastnick prvo
k odmtnutmu kusu pacht.
(3) Je-li mezi cenou pevzatho a vracenho invente rozdl, vyrovn
se v penzch.
2344
Pro pohledvky pachte vi propachtovateli vzne na vcech nleejcch do
invente zstavn prvo. D-li vak propachtovatel pachti jinou jistotu, zstavn
prvo se do ve jistoty neuplatn.

481

Pododdl 2
Zemdlsk pacht
2345
Zkladn ustanoven
(1) Je-li propachtovn zemdlsk nebo lesn pozemek, je ujednn zemdlsk
pacht.
(2) Je-li pacht ujednn na dobu del ne dva roky a nen-li smlouva uzavena v
psemn form, m se za to, e pacht byl ujednn na dobu neuritou.
2346
Pachtovn se plat ron pozadu a je splatn k 1. jnu.
2347
Pacht ujednan na dobu neuritou lze vypovdt v dvanctimsn vpovdn
dob.
2348
(1) Stane-li se pacht ze zdravotnch dvod nezpsobil na pozemku
hospodait, m prvo vypovdt pacht v tmsn vpovdn dob, i kdy byl pacht
ujednn na dobu uritou.
(2) Zeme-li pacht, m pachtv ddic prvo vypovdt pacht v tmsn
vpovdn dob, i kdy byl pacht ujednn na dobu uritou; vpov mus bt
podna do esti msc ode dne, kdy pacht zemel.
Pododdl 3
Pacht zvodu
2349
(1) Je-li propachtovn zvod, pacht jej uv i pov zpsobem a v rozsahu,
v jakm je toho teba k dnmu provozovn zvodu. Pedmt innosti provozovan
v zvodu me pacht zmnit, jen bylo-li to vslovn ujednno.
(2) Pacht zvodu se povauje za pevod innosti zamstnavatele.

482

 2350
(1) Je-li pacht zapsn ve veejnm rejstku, nabv prvo k zvodu
zveejnnm daje, e uloil doklad o pachtu zvodu do sbrky listin podle jinho
prvnho pedpisu.
(2) Nen-li pacht zapsn do veejnho rejstku, nabv prvo k zvodu
innost smlouvy.
(3) Ustanovenmi odstavc 1 a 2 nejsou doteny povinnosti zapsat prva
k vcem podle jinch prvnch pedpis.
2351
Zakazuje se pevst na pachte ta prva z prmyslovho nebo jinho duevnho
vlastnictv, u nich to vyluuje smlouva, kterou bylo prvo prmyslovho nebo
jinho duevnho vlastnictv propachtovateli poskytnuto, nebo vyluuje-li to povaha
takovho prva.
2352
(1) Propachtovnm zvodu se pacht stv vitelem pohledvek a dlunkem
dluh, kter s provozem zvodu souvis; z dluh vak pacht pejm jen ty,
o jejich existenci vdl nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li
vitel souhlas k pevzet dluhu pachtem, ru propachtovatel za jeho splnn.
Nabyt pohledvek pachtem se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek.
(2) Propachtovatel oznm bez zbytenho odkladu svm vitelm
a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy pacht pachtem zvodu nabyl, e zvod
propachtoval.
2353
(1) Pod-li strany o pedn zvodu zpis, uvedou vet veho, co
propachtovan zvod zahrnuje a co se pachti pedv, jako i toho, co chyb, a to
jinak podle smlouvy nebo podle etnch zznam zvod spoluvytv.
Propachtovatel nejpozdji v zpisu pachte upozorn na vady pedmtu pachtu,
o kterch v, nebo o kterch vdt ml a mohl.
(2) Neuvede-li se v zpisu vc nleejc k zvodu, nabv k n pacht povac
prvo spolen s povacm prvem k zvodu. Neuvede-li se v zpisu dluh, pacht
jej nabv, musel-li jeho existenci alespo rozumn pedpokldat.
2354
Zhor-li se pachtem dobytnost pohledvky, m vitel propachtovatele, kter
s pachtem nesouhlasil, prvo domhat se, aby soud rozhodl, e pacht je vi nmu
neinn. Prvo dovolat se neinnosti zanik, neuplatn-li je vitel do jednoho
483

msce ode dne, kdy se o pachtu dozvdl, nejpozdji vak do t msc ode dne
innosti smlouvy.
2355
(1) Dnem zniku pachtu pechz na propachtovatele pohledvky a dluhy, kter
k zvodu nle; z dluh vak propachtovatel nabv jen ty, o jejich existenci vdl
nebo ji alespo musel rozumn pedpokldat. Neudlil-li vitel souhlas k pevzet
dluhu propachtovatelem, ru pacht za jeho splnn. Nabyt pohledvek
propachtovatelem se jinak d ustanovenmi o postoupen pohledvek.
(2) Pacht oznm svm vitelm a dlunkm, jejich pohledvky a dluhy
pacht pachtem zvodu nabyl, bez zbytenho odkladu, e pacht zanikl.
2356
Neprok-li strany, e vznik nebo znik pachtu byl tet osob znm dve, jsou
vi n tyto skutenosti inn ode dne, kdy bylo oznmen o vzniku nebo zniku
pachtu zveejnno.
2357
Ustanoven tohoto pododdlu se pouij obdobn i na pacht sti zvodu tvoc
samostatnou organizan sloku.
Oddl 5
Licence
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2358
Zkladn ustanoven
(1) Licenn smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprvnn k vkonu
prva duevnho vlastnictv (licenci) v ujednanm omezenm nebo neomezenm
rozsahu a nabyvatel se zavazuje, nen-li ujednno jinak, poskytnout poskytovateli
odmnu.
(2) Smlouva vyaduje psemnou formu,
a) poskytuje-li se licence vhradn, nebo
b) m-li bt licence zapsna do pslunho veejnho seznamu.
(3) Licence k pedmtu prmyslovho vlastnictv zapsanmu do veejnho
seznamu je inn vi tetm osobm zpisem do tohoto seznamu.
484

 2359
(1) Nabyvatel nen povinen licenci vyut, ledae trvn prva zvis na jeho
vkonu.
(2) Poskytovatel udruje po dobu trvn licence prvo, vyaduje-li to jeho
povaha.
2360
Vhradn nebo nevhradn licence
(1) Je-li ujednna vhradn licence, poskytovatel nem prvo poskytnout tut
licenci tet osob po dobu, co vhradn licence trv. Nen-li vslovn ujednn opak,
zdr se i poskytovatel vkonu prva, ke ktermu udlil vhradn licenci.
(2) Poskytne-li poskytovatel za trvn vhradn licence nabyvatele bez jeho
souhlasu udlenho v psemn form licenci tet osob, licence nevznikne. Byla-li
vak nevhradn licence poskytnuta ped poskytnutm vhradn licence, zstv
zachovna.
2361
Je-li ujednna nevhradn licence, je poskytovatel oprvnn k vkonu prva, ke
ktermu udlil nevhradn licenci, jako i poskytnout licenci tet osob.
2362
Nen-li vslovn ujednna vhradn licence, plat, e se jedn o nevhradn
licenci.
2363
Podlicence
Nabyvatel me oprvnn tvoc soust licence poskytnout tet osob zcela
nebo zsti, jen bylo-li to ujednno v licenn smlouv.
2364
(1) Nabyvatel me licenci postoupit tet osob zcela nebo zsti jen se
souhlasem poskytovatele. Souhlas vyaduje psemnou formu.
(2) Nabyvatel sdl poskytovateli bez zbytenho odkladu, e licenci postoupil,
jako i osobu postupnka.

485

 2365
Byl-li peveden zvod nebo jeho st, kter tvo jeho samostatnou sloku,
souhlas poskytovatele k peveden licence se vyaduje, jen bylo-li to zvl
ujednno.
2366
Odmna
(1) Nen-li ujednna ve odmny nebo zpsob jejho uren, je smlouva pesto
platn, pokud
a) z jednn stran o uzaven smlouvy vyplv jejich vle uzavt platnou smlouvu
i bez uren ve odmny; v takovm ppad nabyvatel poskytovateli zaplat
odmnu ve vi, kter je obvykl v dob uzaven smlouvy za obdobnch
smluvnch podmnek a pro takov prvo, nebo
b) strany ve smlouv ujednaj, e se licence poskytuje bezplatn.
(2) Je-li ve odmny ujednna v zvislosti na vnosech z vyuit licence,
umon nabyvatel poskytovateli kontrolu pslunch etnch zznam nebo jin
dokumentace ke zjitn skuten ve odmny. Poskytne-li takto nabyvatel
poskytovateli informace oznaen nabyvatelem jako dvrn, nesm je poskytovatel
prozradit tet osob ani je pout pro sv poteby v rozporu s elem, ke ktermu mu
byly poskytnuty.
(3) Nabyvatel pedlo poskytovateli pravideln vytovn odmny podle
odstavce 2 v ujednanch asovch obdobch; nen-li ujednno jinak, je povinen tak
uinit alespo jednou ron.
2367
Poskytovatel poskytne nabyvateli bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy
veker podklady a informace potebn k vkonu licence.
2368
(1) Nabyvatel utaj ped tetmi osobami podklady a sdlen, jich se mu od
poskytovatele dostalo, ledae ze smlouvy nebo z povahy podklad a sdlen vyplv,
e poskytovatel nem na jejich utajovn zjem. Za tet osobu se nepovauje
zamstnanec ani ten, kdo se na podnikn podnikatele astn, byl-li podnikatelem
zavzn k mlenlivosti.
(2) Po zniku licence nabyvatel poskytnut podklady vrt; sdlen utaj a do
doby, kdy se stanou obecn znmmi.

486

 2369
Dojde-li k ohroen nebo poruen nabyvatelovy licence, zprav o tom nabyvatel
poskytovatele bez zbytenho odkladu, jakmile se o tom dozv. Poskytovatel
poskytne nabyvateli souinnost k prvn ochran jeho licence.
2370
Vpov
Je-li smlouva uzavena na dobu neuritou, nabv vpov innosti uplynutm
jednoho roku od konce kalendnho msce, v nm vpov dola druh stran.
Pododdl 2
Zvltn ustanoven pro licenci k pedmtm chrnnm autorskm zkonem
2371
Zkladn ustanoven
Smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprvnn k vkonu prva autorsk dlo
ut v pvodn nebo zpracovan i jinak zmnn podob, a to uritm zpsobem
nebo vemi zpsoby uit, v rozsahu omezenm nebo neomezenm.
2372
(1) Autor me poskytnout oprvnn k vkonu prva ut autorsk dlo jen
zpsobem, kter je v dob uzaven smlouvy znm; k opanmu ujednn se
nepihl.
(2) Licenci k uit autorskho dla je nabyvatel povinen vyut, ledae je
ujednno jinak.
2373
(1) O podn nvrhu na uzaven smlouvy jde i tehdy, smuje-li projev vle
i vi neuritmu potu osob. Obsah smlouvy nebo jeho st lze urit tak odkazem
na licenn podmnky, je jsou stranm znm nebo veejn dostupn.
(2) S pihldnutm k obsahu nvrhu nebo praxi, kterou strany mezi sebou
zavedly, nebo zvyklostem me osoba, kter m v myslu nvrh pijmout, vyjdit
souhlas s nvrhem na uzaven smlouvy provedenm uritho konu bez vyrozumn
navrhovatele, zejmna poskytnutm nebo pijetm plnn. V tomto ppad je pijet
nvrhu inn v okamiku, kdy byl tento kon uinn.

487

(3) Je-li v nvrhu adresovanm neuritmu okruhu osob, kter lze pijmout bez
vyrozumn navrhovatele podle odstavce 2, stanovena lhta k pijet, nelze nvrh
bhem tto lhty odvolat.
2374
(1) Nen-li odmna za poskytnut licence ujednna v zvislosti na vnosech
z vyuit licence a je-li tak nzk, e je ve zejmm nepomru k zisku z vyuit
licence a k vznamu pedmtu licence pro dosaen takovho zisku, m autor prvo
na pimenou dodatenou odmnu; tohoto prva se neme vzdt.
(2) Vi dodaten odmny ur soud, kter pihldne zejmna k vi pvodn
odmny, dosaenmu zisku z vyuit licence, vznamu dla pro takov zisk
a k obvykl vi odmny ve srovnatelnch ppadech, pokud je stanovena
v zvislosti na vnosech; tm nen vylouena mimosoudn dohoda stran o vi
dodaten odmny.
2375
Omezen nabyvatele licence
(1) Oznaen autora sm nabyvatel upravit i jinak zmnit, jen bylo-li to
ujednno.
(2) Nabyvatel sm dlo nebo jeho nzev upravit i jinak mnit, jen bylo-li to
ujednno, ledae se jedn o takovou pravu nebo jinou zmnu, u n lze spravedliv
oekvat, e by k n autor vzhledem k okolnostem uit svolil; ani v takovm ppad
vak nabyvatel nesm dlo nebo jeho nzev upravit nebo jinak zmnit, vyhradil-li si
autor svolen a je-li nabyvateli takov vhrada znma.
(3) Odstavec 2 se pouije obdobn i pi spojen dla s jinm dlem nebo pi
zaazen dla do dla soubornho.
2376
(1) Licence me bt omezena na jednotliv zpsoby uit dla; zpsoby uit
dla mohou bt omezeny rozsahem, zejmna co do mnostv, msta nebo asu.
(2) M se za to, e licence byla poskytnuta k takovm zpsobm uit
a v takovm rozsahu, jak to je nutn k dosaen elu smlouvy.
(3) Nevyplv-li z elu smlouvy jinak, m se za to, e
a) zemn rozsah licence je omezen na zem esk republiky,
b) asov rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u danho druhu dla
a zpsobu uit, nikoli vak na dobu del ne jeden rok od poskytnut licence,
a m-li bt dlo odevzdno a po poskytnut licence, tak od takovho odevzdn,
a
488

c) mnostevn rozsah licence je omezen na mnostv, kter je obvykl u danho

druhu dla a zpsobu uit.
(4) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje oprvnn k pozen rozmnoenin
pmch i nepmch, trvalch i doasnch, vcelku nebo zsti, jakmikoli
prostedky a v jakkoli form.
(5) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje i licenci k roziovn takto
zhotovench rozmnoenin.
2377
Rozmnoenina pro autora
Lze-li to na nabyvateli licence k rozmnoovn autorskho dla spravedliv
poadovat a je-li to obvykl, poskytne nabyvatel autorovi na sv nklady alespo
jednu rozmnoeninu autorova autorskho dla z rozmnoenin jm pozench na
zklad pslun licence.
Odstoupen od smlouvy pro neinnost nabyvatele
2378
(1) Nevyuv-li nabyvatel vhradn licenci vbec nebo vyuv-li ji
nedostaten a jsou-li tm znan nepzniv doteny oprvnn zjmy autora, me
autor od smlouvy odstoupit. To neplat v ppad, e nevyuvn nebo nedostaten
vyuvn licence je zpsobeno okolnostmi pevn spovajcmi na stran autora.
(2) Autor me z dvod uvedench v odstavci 1 od smlouvy odstoupit teprve
pot, kdy nabyvatele vyzve, aby v pimen lht od doruen vzvy licenci
dostaten vyuil, a nabyvatel oprvnn dostaten nevyuije ani pes tuto vzvu.
Na monost odstoupen jako nsledek marnho uplynut pimen lhty mus autor
nabyvatele ve vzv upozornit. Vzvy nen teba, jestlie vyuit oprvnn
nabyvatelem nen mon anebo jestlie nabyvatel prohls, e licenci nevyuije.
2379
(1) Autor neme prvo na odstoupen od smlouvy pro neinnost nabyvatele
uplatnit ped uplynutm dvou let od poskytnut licence, poppad od odevzdn
autorskho dla, bylo-li nabyvateli odevzdno a po poskytnut licence; u pspvk
do periodickho tisku s denn periodicitou in tato lhta ti msce a u ostatnho
periodickho tisku jeden rok.
(2) Vyaduje-li se vzva nabyvateli, aby v pimen dob licenci dostaten
vyuil, nelze ped uplynutm lht uvedench v odstavci 1 uinit ani takovou vzvu.

489

 2380
Jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, nahrad autor nabyvateli kodu,
kter mu vznikla odstoupenm od smlouvy. Pitom se vezmou v vahu zejmna
dvody, pro n nabyvatel licenci dostaten nevyuil.
2381
(1) Nedolo-li k vyuit licence vbec, vrt autor nabyvateli odmnu, kterou od
nho pijal na zklad smlouvy, od kter odstoupil; dolo-li k vyuit licence pouze
nedostaten, vrt autor odmnu snenou o st, kter s ohledem na pomr mezi
uskutennm a mezi ujednanm nebo zkonem stanovenm rozsahem vyuit
licence pipad na uskutenn vyuit.
(2) Byl-li nabyvatel povinen licenci vyut a poruil-li tuto povinnost, zstv
prvo autora na odmnu odstoupenm od smlouvy pro neinnost nabyvatele
nedoteno. Byla-li odmna ujednna v zvislosti na vnosech z uit autorskho dla,
m se za to, e autorovi vzniklo prvo na odmnu v t vi, v jak by mu vzniklo,
kdyby nabyvatel v dob ped odstoupenm od smlouvy licenci dostaten vyuil.
2382
Odstoupen od smlouvy pro zmnu pesvden autora
(1) Autor me odstoupit od smlouvy tehdy, neodpovd-li ji autorsk dlo,
kter dosud nebylo zveejnno, jeho pesvden a zveejnnm autorskho dla by
byly znan nepzniv doteny jeho oprvnn osobn zjmy.
(2) Autor nahrad nabyvateli kodu, kter mu odstoupenm od smlouvy podle
odstavce 1 vznikla. inky odstoupen nastanou nahrazenm kody nebo
poskytnutm dostaten jistoty.
(3) Projev-li autor po odstoupen od smlouvy podle odstavce 1 optovn zjem
o uit autorskho dla, nabdne licenci pednostn nabyvateli za podmnek
srovnatelnch s podmnkami pvodn ujednanmi.
(4) Ustanoven 2381 odst. 2 se pouije obdobn.
2383
Znik licence
Smrt fyzick osoby nebo znikem prvnick osoby, kter byla udlena licence,
pechz prva a povinnosti z licenn smlouvy na jejho prvnho nstupce. Licenn
smlouva me takov pechod prv a povinnost na prvnho nstupce vylouit.

490

Pododdl 3
Zvltn ustanoven pro licenn smlouvu nakladatelskou
2384
Zkladn ustanoven
(1) Licenn smlouvou nakladatelskou poskytuje autor nabyvateli licenci
k rozmnoovn a roziovn autorskho dla slovesnho, hudebn dramatickho
nebo hudebnho, vtvarnho, fotografickho nebo vyjdenho zpsobem podobnm
fotografii, nejde-li o uit autorskho dla v proveden vkonnmi umlci.
(2) Nebyla-li ve smlouv uzaven v psemn form vslovn ujednna
nevhradn licence, hled se na licenci jako na vhradn; to neplat, jde-li
o rozmnoovn a roziovn autorskho dla v periodick publikaci.
2385
(1) Nabyvatel poskytne autorovi ped vydnm autorskho dla pimenou lhtu
k proveden drobnch tvrch zmn jeho dla, kter nevyvolaj na stran nabyvatele
potebu vynaloen nepimench nklad a jimi se nezmn povaha dla (autorsk
korektura).
(2) Neumon-li nabyvatel autorovi proveden autorsk korektury, me autor
od smlouvy odstoupit, dolo-li by v dsledku toho k uit autorskho dla zpsobem
sniujcm jeho hodnotu.
2386
Je-li mnostevn rozsah licence omezen na urit poet rozmnoenin a tyto
rozmnoeniny byly rozebrny ped uplynutm doby, na kterou byla licence udlena,
zanik licence, nedohodnou-li se strany na zven mnostevnho rozsahu do esti
msc ode dne, kdy autor nabyvatele k takov zmn smlouvy vyzve.
Pododdl 4
Zvltn ustanoven pro prva souvisejc s prvem autorskm
a pro prvo poizovatele databze
2387
Pro umleck vkony se 2371 a 2383 pouij obdobn; vkonn umlec vak
nem prvo stanoven v 2377.

491

 2388
Pro zvukov zznamy, zvukov obrazov zznamy a rozhlasov nebo televizn
vysln se 2371 a 2376 a 2383 pouij obdobn; vrobce zvukovho zznamu
nebo zvukov obrazovho zznamu ani rozhlasov nebo televizn vyslatel vak
nemaj prvo stanoven v 2374.
2389
Pro databze, kter jsou pedmtem zvltnho prva poizovatele databze, se
pouij 2371 a 2376 a 2383 pimen; poizovatel databze vak nem prvo
stanoven v 2374.
Oddl 6
Zpjka
2390
Zkladn ustanoven
Penech-li zapjitel vydluiteli zastupitelnou vc tak, aby ji uil podle libosti
a po ase vrtil vc stejnho druhu, vznikne smlouva o zpjce.
2391
(1) M-li se penit zpjka vrtit v jin mn, ne v jak byla dna, splat
vydluitel zpjku tak, aby se to, co se vrac, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dno.
Zpjka se splc v mn msta plnn.
(2) Pi nepenit zpjce se vrac vc stejnho druhu, jak byla zpjkou
dna; nezle na tom, zda jej cena mezitm stoupla nebo klesla.
2392
(1) Pi penit zpjce lze ujednat roky. Tot plat o zpjce poskytnut
v cennch paprech.
(2) Pi nepenit zpjce lze ujednat msto rok plnn pimenho vtho
mnostv nebo vc lep jakosti, ale tho druhu.
2393
(1) Neur-li smlouva, kdy m bt zpjka vrcena, je splatnost zvisl na
vypovzen smlouvy. Nen-li o vpovdi ujednno nic jinho, je vpovdn doba est
tdn.
(2) Nejsou-li ujednny roky, me vydluitel zpjku splatit i bez vpovdi.
492

 2394
Bylo-li ujednno vrcen zpjky ve spltkch, me zapjitel od smlouvy
odstoupit a poadovat splnn dluhu i s roky pi prodlen vydluitele s vrcenm
vce ne dvou spltek nebo jedn spltky po dobu del ne ti msce.
Oddl 7
vr
2395
Zkladn ustanoven
Smlouvou o vru se vrujc zavazuje, e vrovanmu poskytne na jeho
podn a v jeho prospch penn prostedky do urit stky, a vrovan se
zavazuje poskytnut penn prostedky vrtit a zaplatit roky.
2396
vrovan vrt vrujcmu penn prostedky v mn, ve kter mu byly
poskytnuty. V te mn plat i roky.
2397
vrovan me uplatnit prvo na poskytnut penz ve lht uren ve smlouv.
Nen-li lhta ujednna, me prvo uplatnit, dokud zvazek ze smlouvy trv.
2398
(1) vrujc poskytne vrovanmu penn prostedky na jeho dost v dob
uren v dosti; neur-li vrovan dobu plnn v dosti, poskytne je vrujc bez
zbytenho odkladu.
(2) Ve-li smlouva pouit vru jen na urit el, me vrujc omezit
poskytnut penz pouze na plnn povinnost vrovanho vzniklch v souvislosti
s tmto elem.
2399
(1) vrovan vrt vrujcmu poskytnut penn prostedky v dohodnut
dob, jinak do msce ode dne, kdy byl o vrcen podn.
(2) vrovan me vrtit vrujcmu penn prostedky ped smluvenou
dobou. roky zaplat jen za dobu od poskytnut do vrcen pennch prostedk.

493

 2400
Maj-li bt penn prostedky pouity podle smlouvy pouze na urit el
a vrovan je pouije na jin el, me vrujc od smlouvy odstoupit
a poadovat, aby vrovan bez zbytenho odkladu vrtil, co od nho zskal,
i s roky. To plat i tehdy, je-li pouit penz k smluvenmu elu nemon.
Dl 3
Pracovn pomr
2401
(1) Pracovn pomr, jako i prva a povinnosti zamstnance a zamstnavatele
z pracovnho pomru upravuje jin zkon. Tot plat v rozsahu stanovenm jinm
zkonem o smlouvch o vkonu zvisl prce zakldajcch mezi zamstnancem
a zamstnavatelem obdobn zvazek.
(2) Na prva a povinnosti zamstnance a zamstnavatele se nepouij ustanoven
tohoto zkona o ochran spotebitele.
Dl 4
Zvazky ze schovacch smluv
Oddl 1
schova
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2402
Zkladn ustanoven
Smlouvou o schov se schovatel zavazuje pevzt vc, aby ji pro uschovatele
opatroval. Ve smlouv lze ujednat, e schovatel me vc odevzdat do schovy
dalmu schovateli.
2403
(1) Schovatel opatruje pevzatou vc, jak bylo ujednno, jinak tak peliv, jak to
odpovd povaze vci a jeho monostem, aby na vci nevznikla koda, a po uplynut
doby schovy vc uschovateli vrt spolu s tm, co k n pibylo.

494

(2) Pod-li o to uschovatel, vrt mu schovatel vc i ped uplynutm ujednan

doby schovy. Sm ale nem prvo vrtit vc dve, ledae ji neme pro
nepedvdatelnou okolnost bezpen nebo bez vlastn kody opatrovat.
2404
Nen-li z okolnost zejm, jak dlouho m bt vc v schov, me uschovatel
kdykoli dat vrcen vci a schovatel me vc kdykoli vrtit.
2405
Uije-li schovatel pevzatou vc pro sebe, umon-li jinmu uit vci nebo d-li
ji do schovy jinmu bez svolen uschovatele nebo bez nezbytn poteby, nahrad
uschovateli vekerou kodu, a to i nahodilou. To neplat, proke-li schovatel, e by
koda postihla vc i jinak.
2406
(1) Uschovatel nahrad schovateli nezbytn nklady, kter na vc pi jejm
opatrovn vynaloil; nhrada jinch nklad schovateli nle, nebylo-li jinak
ujednno, jako nepikzanmu jednateli.
(2) plata za schovu nle schovateli jen tehdy, bylo-li to ujednno nebo
plyne-li to ze zvyklost, z pedchozho styku stran nebo z pedmtu innosti
schovatele.
2407
Neuplatn-li uschovatel prvo na nhradu kody nebo neuplatn-li schovatel
prvo na zaplacen platy nebo nklad do t msc od vrcen vci, soud prvo
nepizn, namtne-li druh strana opodn uplatnn.
2408
Ustanoven o schov se pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle
smlouvy nebo podle jinch ustanoven zkona opatrovat vc pro jinho.
Pododdl 2
schova cennho papru
2409
(1) Schovatel dr cenn papry v schov oddlen od vlastnch cennch papr
nebo cennch papr jinch uschovatel; to neplat, jedn-li se o hromadnou schovu
nebo bylo-li sjednno s uschovatelem odlin.
495

(2) Schovatel vede evidenci o cennm papru uloenm do schovy, jejm

obsahem je t identifikace uschovatele a msto uloen cennho papru.
2410
Hromadn schova
Pi hromadn schov se cenn papr uschov spolen s cennmi papry
ostatnch uschovatel oddlen od cennch papr schovatele. Cenn papry
v hromadn schov nle vem uschovatelm spolen, ale kad uschovatel
me uplatovat sv prva vi schovateli samostatn, zejmna m prvo na vrcen
stejnho cennho papru, jak u schovatele uschoval.
2411
(1) Podl kadho z uschovatel se stanov pomrem soutu jmenovitch hodnot
cennch papr, kter dal do schovy, k soutu jmenovitch hodnot vech cennch
papr v te hromadn schov; nem-li cenn papr jmenovitou hodnotu, stanov
se podl uschovatele podle potu kus cennch papr.
(2) Pro pevod podlu se pouij obdobn ustanoven o spoluvlastnictv; jin
ustanoven o spoluvlastnictv se na cenn papry v hromadn schov nepouij.
2412
(1) Cenn papr pevzat do schovy me schovatel pedat do schovy jinmu
schovateli (druhotn schova); jeho prva a povinnosti tm nejsou dotena.
(2) Jde-li o hromadnou schovu imobilizovanch cennch papr, d se jej
podmnky pravidly veden samostatn evidence investinch nstroj podle zkona
upravujcho podnikn na kapitlovm trhu; ke vzniku druhotn schovy se
nevyaduje pedn cennch papr druhotnmu schovateli.
Imobilizace cennch papr
2413
(1) Uschov-li cenn papry do hromadn schovy jejich emitent, je cenn papr
vydn dnem, kdy emitent ped listinu schovateli ve prospch jejho vlastnka jako
prvho nabyvatele (imobilizovan cenn papr). Pedv-li se do schovy cenn
papr na jmno, nebo cenn papr na ad, neuvd se na cennm papru pi pedn do
schovy jmno vlastnka cennho papru.
(2) Vlastnk uschovanho cennho papru m prvo poadovat, aby mu byl
cenn papr vydn jen za podmnek stanovench v emisnch podmnkch cennho
papru. Schovatel ped vydnm cennho papru z schovy dopln na cennm papru
na jmno nebo na ad jmno jeho vlastnka.
496

(3) Schovatelem imobilizovanho cennho papru me bt pouze osoba

oprvnn vst samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona
upravujcho podnikn na kapitlovm trhu; druhotnm schovatelem me bt
pouze osoba oprvnn vst evidenci navazujc na samostatnou evidenci
investinch nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu.
2414
Na cenn papry v schov v ppadech, kdy nelze poadovat vydn
jednotlivho cennho papru, se pimen pouij ustanoven jinho zkona
o zaknihovanch cennch paprech.
Oddl 2
Skladovn
2415
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o skladovn se skladovatel zavazuje pevzt vc tak, aby ji uloil
a opatroval, a ukladatel se zavazuje zaplatit mu za to skladn.
(2) Je-li opatrovn vci pedmtem podnikn skladovatele, m se za to, e
strany uzavely smlouvu o skladovn.
2416
Ped-li ukladatel vc skladovateli, skladovatel vc pevezme a jej pevzet
ukladateli v psemn form potvrd.
2417
(1) Potvrzen o pevzet vci lze nahradit skladitnm listem. Skladitn list je
cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat vydn skladovan vci; lze jej
vydat na jmno, na ad, nebo na doruitele.
(2) Skladitn list obsahuje alespo
jmno skladovatele a jeho bydlit nebo sdlo,
jmno ukladatele a jeho bydlit nebo sdlo,
oznaen, mnostv, vhu nebo objem uskladnnch vc,
formu skladitnho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen
osoby, na jej jmno nebo ad byl vydn,
e) daj o mst, kde je vc uskladnna, a
f) msto a den vydn skladitnho listu a skladovatelv podpis.
a)
b)
c)
d)

497

(3) Neobsahuje-li skladitn list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se

za vystaven na ad ukladatele.
2418
Je-li tet osoba oprvnna poadovat vydn skladovan vci na zklad
skladitnho listu, potvrd skladovateli na podn pevzet vci na skladitnm listu.
Platit skladn povinna nen, ale nen-li zaplaceno, skladovatel nemus zbo vydat,
uplatn-li zadrovac prvo ke zbo uloenmu ve skladu.
2419
Zvazek zanikne, pokud vc nebude skladovateli pedna k uskladnn
v ujednan dob, jinak do esti msc od uzaven smlouvy.
2420
Skladovatel vc ulo oddlen od ostatnch skladovanch vc s oznaenm, e
se jedn o vci ukladatele. Ukladatel m prvo kontrolovat stav skladovan vci
a brt z n vzorky.
2421
Skladovatel vc pojist, bylo-li to ujednno nebo odpovd-li to zvyklostem.
2422
(1) Trv-li skladovn dle ne est msc, plat se skladn pololetn pozadu.
(2) Skladn za neukonen pololet i skladn za krat dobu skladovn se plat
pi vyzvednut skladovan vci.
(3) I po zniku zvazku ze smlouvy m skladovatel prvo na skladn za dobu,
po kterou byla vc u nho uloena proto, e ji ukladatel vas nevyzvedl.
2423
Skladn kryje vechny nklady spojen se skladovnm krom nklad na
pojitn. Na nhradu nklad na pojitn m skladovatel prvo, byl-li povinen dt
vc pojistit.
2424
(1) Je-li skladovn ujednno na dobu neuritou, me skladovatel poadovat
vydn vci kdykoli s tm, e zaplat skladn za skutenou dobu skladovn.
Vyzvednutm vci skladovn zanik.

498

(2) Skladovatel me skladovn ujednan na neuritou dobu vypovdt;

vpovdn doba in jeden msc a pone bet prvnm dnem msce nsledujcho
po doruen vpovdi.
2425
I kdy je skladovn ujednno na dobu uritou, me ukladatel vc vyzvednout
jet ped uplynutm ujednan doby, mus vak pedtm zaplatit skladn pipadajc
na celou ujednanou dobu. Ped uplynutm ujednan doby me ukladatel podat
znovu o pevzet vci k uskladnn do konce tto doby, nahrad-li skladovateli
nklady s tm spojen.
2426
(1) Skladovatel nahrad ukladateli kodu vzniklou od pevzet vci do jejho
vydn, neproke-li, e ji nemohl odvrtit.
(2) Skladovatel nehrad kodu zpsobenou ukladatelem nebo vlastnkem vci,
anebo vadou nebo pirozenou povahou uloen vci. kodu zpsobenou vadou obalu
skladovatel nahrad, mohl-li vadu pi vynaloen odborn pe poznat a upozornil-li
na ni v potvrzen podle 2416.
(3) Vznikla-li koda z piny uveden v odstavci 2, vynalo skladovatel
odbornou pi, aby koda byla co nejmen.
2427
Skladovatel me skladovn vypovdt bez vpovdn doby,
a) zatajil-li ukladatel nebezpenou povahu vci a hroz-li z n skladovateli znan
koda,
b) dlu-li ukladatel skladn za dobu nejmn ti msce, nebo
c) hroz-li vznik podstatn kody na uloen vci, kterou skladovatel neme
odvrtit.
2428
Svpomocn prodej
Nevyzvedne-li ukladatel vc po skonen doby, po kterou je skladovatel povinen
vc skladovat, me skladovatel urit ukladateli pimenou lhtu k vyzvednut vci.
Upozorn-li ho pitom, e jinak vc prod, me skladovatel vc po marnm uplynut
lhty prodat na et ukladatele vhodnm zpsobem; vtek ukladateli vyd bez
zbytenho odkladu, me si vak odest skladn a eln vynaloen nklady
spojen s prodejem.

499

 2429
Skladovatel m ke skladovan vci, dokud se u nho nachz, zadrovac prvo
k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy.
Dl 5
Zvazky ze smluv pkaznho typu
Oddl 1
Pkaz
2430
Zkladn ustanoven
Pkazn smlouvou se pkaznk zavazuje obstarat zleitost pkazce.
2431
Obstarv-li nkdo urit zleitosti jako podnikatel, m povinnost, byl-li
o obstarn takov zleitosti podn, dt druh stran bez zbytenho odkladu
vslovn najevo, zda na sebe obstarn zleitosti bere nebo ne; jinak nahrad kodu
tm zpsobenou.
2432
(1) Pkaznk pln pkaz poctiv a peliv podle svch schopnost; pouije
pitom kadho prostedku, kterho vyaduje povaha obstarvan zleitosti, jako
i takovho, kter se shoduje s vl pkazce. Od pkazcovch pokyn se pkaznk
me odchlit, pokud to je nezbytn v zjmu pkazce a pokud neme vas obdret
jeho souhlas.
(2) Pkaznk penech pkazci veker uitek z obstaran zleitosti.
2433
Obdr-li pkaznk od pkazce pokyn zejm nesprvn, upozorn ho na to
a spln takov pokyn jen tehdy, kdy na nm pkazce trv.
2434
Pkaznk provede pkaz osobn. Sv-li proveden pkazu jinmu, odpovd,
jako by pkaz provdl sm; dovolil-li vak pkazce, aby si ustanovil nhradnka,
nebo byl-li tento nezbytn nutn, nahrad kodu, kterou zpsobil chybnou volbou
nhradnka.
500

 2435
Pkaznk pod pkazci na jeho dost zprvy o postupu plnn pkazu
a pevede na pkazce uitek z provdnho pkazu; po proveden pkazu pedlo
pkazci vytovn.
2436
Pkazce slo na dost pkaznkovi zlohu k hrad hotovch vdaj a nahrad
mu nklady eln vynaloen pi provdn pkazu, by se vsledek nedostavil.
2437
(1) Pkazce nahrad pkaznkovi i tu kodu, kter mu vznikla v souvislosti
s plnnm pkazu.
(2) Zavzal-li se pkaznk provst pkaz bezplatn, nahrad mu pkazce kodu,
kterou pkaznk utrpl pi plnn pkazu nhodou. Pkaznkovi vak nenle vce,
ne by mu bylo nleelo jako obvykl odmna, kter byla ujednna.
2438
(1) Pkazce poskytne pkaznkovi odmnu, byla-li ujednna nebo je-li obvykl,
zejmna vzhledem k pkazcovu podnikn.

(2) Pkazce poskytne odmnu, i kdy vsledek nenastal, ledae byl nezdar
zpsoben tm, e pkaznk poruil sv povinnosti. To plat i v ppad, e splnn
pkazu zmaila nhoda, ke kter pkaznk nedal podnt.
2439
Vyaduje-li obstarn zleitosti, aby pkaznk za pkazce prvn jednal,
vystav pkazce pkaznkovi vas plnou moc. Nen-li pln moc ve smlouv
obsaena, nenahrazuje ji ujednan pevzet povinnosti pkazce jednat jmnem
pkaznka; to plat i v ppad, e tet osoba, se kterou pkaznk prvn jedn, o tto
povinnosti v.
2440
(1) Pkaznk me pkaz vypovdt nejdve ke konci msce nsledujcho po
msci, v nm byla vpov doruena.
(2) Vypov-li pkaznk pkaz ped obstarnm zleitosti, kterou byl zvl
poven, nebo s jejm obstarnm zaal podle veobecnho poven, nahrad kodu
z toho vzelou podle obecnch ustanoven.
501

 2441
Zvazek z pkazu zanik smrt pkazce i smrt pkaznka. To plat i tehdy,
zanikne-li prvnick osoba, ani m prvnho nstupce.
2442
Pi zniku pkazu odvolnm, vpovd, anebo smrt zad pkaznk ve, co
nesnese odkladu, dokud pkazce nebo jeho prvn nstupce neprojev jinou vli.
2443
Pkazce me pkaz odvolat podle libosti, nahrad vak pkaznkovi nklady,
kter do t doby ml, a kodu, pokud ji utrpl, jako i st odmny pimenou
vynaloen nmaze pkaznka.
2444
Ustanoven o pkazu se pouij pimen i na ppady, kdy m nkdo podle
smlouvy nebo podle jinch ustanoven zkona povinnost zadit zleitost na et
jinho.
Oddl 2
Zprostedkovn
2445
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o zprostedkovn se zprostedkovatel zavazuje, e zjemci
zprostedkuje uzaven urit smlouvy s tet osobou, a zjemce se zavazuje zaplatit
zprostedkovateli provizi.
(2) Je-li ji pi uzaven smlouvy, kterou se jedna strana zave obstarat druh
stran pleitost k uzaven smlouvy s tet osobou, z okolnost zejm, e za
obstarn bude poadovna odmna, m se za to, e byla uzavena smlouva
o zprostedkovn.
2446
(1) Zprostedkovatel sdl zjemci bez zbytenho odkladu ve, co m vznam
pro jeho rozhodovn o uzaven zprostedkovvan smlouvy.
(2) Zjemce sdl zprostedkovateli ve, co pro nho m rozhodn vznam pro
uzaven tto smlouvy.

502

 2447
(1) Provize je splatn dnem uzaven zprostedkovan smlouvy; byla-li tato
smlouva uzavena s odkldac podmnkou, je provize splatn a splnnm podmnky.
(2) Bylo-li ujednno, e zprostedkovatel pro zjemce obstar pleitost uzavt
s tet osobou smlouvu s uritm obsahem, je provize splatn ji obstarnm
pleitosti.
2448
Bylo-li ujednno, e zprostedkovateli vznikne prvo na provizi, a tet osoba
spln povinnost ze zprostedkovan smlouvy, zaplat zjemce provizi i tehdy,
oddlilo-li se, i zmailo-li se splnn tto povinnosti z dvod, za n zjemce
odpovd. M-li bt ve provize urena podle rozsahu plnn tet osoby, zapote se
do zkladu i plnn neuskutenn z dvod, za n odpovd zjemce.
2449
Zprostedkovatel m prvo na nhradu nklad spojench se zprostedkovnm,
pokud nebyla ujednna provize. Byla-li provize ujednna, m se za to, e provize
zahrnuje i tyto nklady.
2450
Zprostedkovatel nem prvo na provizi a na hradu nklad, byl-li v rozporu se
smlouvou inn tak pro druhou stranu zprostedkovvan smlouvy.
2451
Zprostedkovatel pro zjemce uschov doklady nabyt v souvislosti se
zprostedkovatelskou innost po dobu, po kterou mohou bt vznamn pro ochranu
zjm zjemce.
2452
Zprostedkovatel nesm navrhnout zjemci uzaven smlouvy s osobou, o kter
m dvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostedkovan smlouvy dn a vas
spln, nebo o kter vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mt ml. Pod-li
o to zjemce, sdl mu zprostedkovatel daje potebn k posouzen dvryhodnosti
osoby, s n mu uzaven smlouvy navrhuje.
2453
Zvazek zanik, nen-li zprostedkovvan smlouva uzavena v ujednan dob.
Nen-li doba ujednna, me kterkoli strana zvazek zruit oznmenm druh
stran.
503

 2454
Prvu zprostedkovatele na provizi nen na jmu, byla-li smlouva, k n se
vztahovala innost zprostedkovatele, uzavena nebo splnna a po zniku zvazku
ze zprostedkovatelsk smlouvy.
Oddl 3
Komise
2455
Zkladn ustanoven
Komisionskou smlouvou se komision zavazuje obstarat pro komitenta na
jeho et vlastnm jmnem uritou zleitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu
odmnu.
2456
Z prvnho jednn uinnho komisionem vi tet osob nevznikaj prva
ani povinnosti komitentovi, nbr komisioni samotnmu.
2457
Od pokyn komitenta se me komision odchlit, je-li to v zjmu komitenta
a neme-li si vydat jeho vasn souhlas; jinak komitent nemus uznat jednn za
proveden na svj et, odmtne-li inky jednn pro sebe bez zbytenho odkladu
pot, co se o obsahu jednn dozvdl.
2458
Obstar-li komision zleitost komitenta za vhodnjch podmnek, ne jak
mu komitent uril, nle prospch jen komitentovi.
2459
(1) Prodal-li komision vc za ni cenu, ne jakou uril komitent, nahrad mu
rozdl v cen. To neplat, proke-li, e prodej za urenou cenu nemohl bt proveden
a e prodejem vci odvrtil kodu komitentovi hrozc.
(2) Koupil-li komision vc za vy cenu, ne jakou uril komitent, me
komitent odmtnout koupi, jako by se nebyla stala na jeho et, pokud se mu
komision zrove s podnm zprvy o koupi nezavzal zaplatit rozdl v cen.
Neodmtne-li komitent koupi bez zbytenho odkladu po obdren zprvy o koupi,
plat, e ji schvlil.
504

 2460
(1) Komision chrn komitentovy zjmy, kter zn, a zprav ho o kad
okolnosti, kter me mt vliv na zmnu komitentova pkazu.
(2) Komision zprav komitenta o plnn jeho pkazu. Po obstarn zleitosti
provede vytovn, postoup komitentovi prva nabyt v souvislosti s obstarnm
zleitosti a vyd mu ve, co pi tom zskal.
2461
Neuvede-li komision ve zprv o proveden pkazu osobu, s n na et
komitenta uzavel smlouvu, me komitent uplatnit sv prva proti samotnmu
komisioni jako zavzanmu z tto smlouvy.
2462
Neme-li komision povinnost ze smlouvy splnit sm, pouije ke splnn
smlouvy jinou osobu.
2463
Poruil-li komision pkaz komitenta ohledn osoby, s n mla bt smlouva
uzavena, ru za splnn povinnosti osobou, se kterou smlouvu uzavel.
2464
(1) Vc sven komisioni k prodeji zstv ve vlastnictv komitenta, dokud
vlastnick prvo nenabude tet osoba.
(2) Na pohledvku ze smlouvy, kterou komision pro komitenta uzavel,
se v pomru komitenta ke komisioni nebo jeho viteli hled jako na komitentovu
pohledvku.
2465
(1) Po dobu, kdy m komision u sebe vci pevzat od komitenta nebo pro
komitenta, m povinnosti jako skladovatel. Hroz-li na vci koda nebo opomene-li
komitent s vc naloit, a byl k tomu povinen, me komision vc prodat podle
2428.
(2) Komision m k vci, dokud se u nho nachz nebo dokud s n me jinak
nakldat, zadrovac prvo k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy.

505

 2466
Nepln-li tet osoba povinnost ze smlouvy, kterou s n komision uzavel,
vyme komision na et komitenta splnn tto povinnosti. Prvo, kter tomu
odpovd, me komision komitentovi postoupit, pokud s tm komitent souhlas.
2467
Komitent me poadovat na tet osob plnn, kter pro nho komision
opatil, nen-li komision z pin na sv stran s to sm zadit, aby tet osoba
komitentovi plnila.
2468
Nebyla-li ve odmny ujednna, nle komisioni odmna pimen
vykonan innosti a dosaenmu vsledku.
2469
(1) Spolu s odmnou, nejsou-li v n ji zahrnuty, nahrad komitent komisioni
nklady, kter ten pi obstarn jeho zleitosti eln vynaloil, a zprost
komisione povinnost, kter pi plnn smlouvy pevzal.
(2) M se za to, e nklady podle odstavce 1 jsou v odmn zahrnuty.
2470
Komitent m prvo odvolat pkaz jen do doby, ne vznikne zvazek
komisione vi tet osob.
Oddl 4
Zaslatelstv
2471
Zkladn ustanoven
(1) Zaslatelskou smlouvou se zaslatel zavazuje pkazci obstarat mu vlastnm
jmnem a na jeho et pepravu zsilky z uritho msta do jinho uritho msta,
ppadn i obstarat nebo provst kony s pepravou souvisejc, a pkazce se
zavazuje zaplatit zaslateli odmnu.
(2) Je-li ujednno, e zaslatel obstar pro pkazce od pjemce zsilky pijet
pennch prostedk nebo e uskuten jin inkasn kon dve, ne pjemci vyd
zsilku nebo doklad umoujc se zsilkou nakldat, pouij se pimen
i ustanoven o dokumentrnm inkasu.
506

 2472
Nen-li smlouva uzavena v psemn form, m zaslatel prvo dat, aby mu
pkazce doruil pkaz k obstarn pepravy (zaslatelsk pkaz).
2473
Zaslatel me ut k obstarn pepravy dalho zaslatele (mezizaslatele).
2474
Neodporuje-li to smlouv nebo nezake-li to pkazce nejpozdji do zatku
uskuteovn pepravy, me zaslatel sm provst pepravu, kterou m obstarat.
2475
Zpsob a podmnky pepravy zaslatel ujedn s vynaloenm potebn pe tak,
aby co nejlpe vyhovovaly zjmm pkazce, kter zaslatel zn. Povinnost pojistit
zsilku m zaslatel, jen bylo-li to ujednno.
2476
Neposkytne-li pkazce zaslateli sprvn daje o obsahu zsilky a o vech
skutenostech potebnch k uzaven smlouvy o peprav, nahrad kodu, kter
zaslateli vznikne poruenm tto povinnosti.
2477
(1) Zaslatel pod pkazci zprvu o kod, kter zsilce hroz nebo na n ji
vznikla, jakmile se o tom dozv, jinak nahrad pkazci kodu zpsobenou tm, e
pkazce takto nezpravil.
(2) Hroz-li podstatn koda na zsilce bezprostedn a nen-li as vydat si
pokyny pkazce nebo prodlv-li pkazce s nimi, m zaslatel prvo zsilku prodat
podle 2126 a 2127.
2478
Vznikne-li na pevzat zsilce pi obstarvn pepravy koda, zaslatel ji
nahrad, neproke-li, e kodu nemohl odvrtit.
2479
Vdl-li pjemce zsilky o pohledvce zaslatele ze zaslatelsk smlouvy vi
pkazci, anebo musel-li o n vdt, stv se pijetm zsilky ruitelem za tuto
pohledvku.
507

 2480
Nebyla-li ve odmny ujednna, nle zaslateli pimen odmna, jak se
v dob uzaven smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek obvykle poskytuje.
Zaslateli krom toho nle i nhrada nklad eln vynaloench pi plnn
smlouvy.
2481
(1) Zaslatel m k zsilce, dokud je zsilka u nho nebo dokud m listiny, kter
ho opravuj se zsilkou nakldat, zstavn prvo k zajitn dluh pkazce
vyplvajcch ze smlouvy. To plat i v ppad, e zsilka nebo listiny jsou u nkoho,
kdo je m u sebe zaslatelovm jmnem.
(2) Mezizaslatel uplatn na dost dvjch zaslatel vechna prva, kter jim
pslu z jejich zstavnho prva, a m prvo i povinnost jejich prva uspokojit.
Uspokoj-li je, pechzej na nho spolu se zstavnm prvem, kter je zajiuje.
2482
V ostatnm se na zaslatelstv pouij pimen ustanoven o komisi.
Oddl 5
Obchodn zastoupen
Zkladn ustanoven
2483
(1) Smlouvou o obchodnm zastoupen se obchodn zstupce jako nezvisl
podnikatel zavazuje dlouhodob vyvjet pro zastoupenho innost smujc
k uzavrn uritho druhu obchod zastoupenm nebo k ujednn obchod jmnem
zastoupenho a na jeho et a zastoupen se zavazuje platit obchodnmu zstupci
provizi.
(2) Smlouva o obchodnm zastoupen vyaduje psemnou formu.
2484
Obchodnm zstupcem prvnick osoby neme bt osoba, kter me
zavazovat zastoupenho nebo osobu, s n m bt obchod uzaven, jako len jejho
orgnu, ani nucen sprvce prvnick osoby nebo insolvenn sprvce. K opanm
ujednnm se nepihl.

508

 2485
Rozhodn zem
Nen-li ujednno, kde m obchodn zstupce vyvjet innost, plat za ujednan
zem esk republika; je-li obchodnm zstupcem zahranin osoba, plat za
ujednan zem stt, kde m obchodn zstupce sdlo v dob uzaven smlouvy.
2486
Obchodn zstupce nem prvo uzavrat jmnem zastoupenho obchody, cokoli
pro nho pijmat nebo jinak jeho jmnem prvn jednat. Pi opanm ujednn se na
prva a povinnosti stran, kter s tm souvis, pouij ustanoven o pkazu.
2487
Vhradn obchodn zastoupen
(1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen, nem zastoupen prvo na
rozhodnm zem nebo pro uren okruh osob vyuvat jinho obchodnho zstupce;
obchodn zstupce nem ve stejnm rozsahu prvo vykonvat obchodn zastoupen
pro jin osoby, ani uzavrat obchody na vlastn et nebo na et jin osoby.
(2) Zastoupen m prvo uzavrat obchody, na kter se vztahuje vhradn
obchodn zastoupen, i bez souinnosti obchodnho zstupce. V takovm ppad
vak obchodnmu zstupci vznik prvo na provizi, jako by tyto obchody byly
uzaveny s jeho souinnost.
2488
Nevhradn obchodn zastoupen
Nevyplv-li ze smlouvy, e je obchodn zastoupen vhradn, me zastoupen
povit i jinou osobu stejnm obchodnm zastoupenm, jak ujednal s obchodnm
zstupcem, a obchodn zstupce me vykonvat innost, ke kter se zavzal vi
zastoupenmu, i pro jin osoby, poppad uzavrat obchody, je jsou pedmtem
obchodnho zastoupen, i na vlastn et nebo et jin osoby.
Povinnosti obchodnho zstupce
2489
(1) Obchodn zstupce vykonv svou innost s odbornou p. Db zjm
zastoupenho, postupuje ve shod s povenm a rozumnmi pokyny zastoupenho
a sdl mu nezbytn daje, kter se dozvdl v souvislosti s plnnm svch
povinnost a kter s tmto plnnm souvis.
509

(2) Obchodn zstupce sdl zastoupenmu daje o vvoji trhu a vech dalch
okolnostech dleitch pro oprvnn zjmy zastoupenho, zejmna pro jeho
rozhodovn souvisc s uzavrnm obchod.
2490
Je-li ujednno prvo obchodnho zstupce uzavrat obchody jmnem
zastoupenho, lze takov obchody uzavt jen za obchodnch podmnek urench
zastoupenm, neprojev-li zastoupen souhlas s jinm postupem.
2491
(1) Bylo-li by to v rozporu se zjmy zastoupenho, nesm obchodn zstupce
sdlit tet osob daje, kter od zastoupenho zskal, ani tyto daje vyut pro sebe
nebo pro jin osoby, ledae s tm zastoupen souhlas. Tot plat o dajch, kter se
obchodn zstupce nedozvdl pmo od zastoupenho, ale pi plnn svch
povinnost podle smlouvy, a jejich pouit by zastoupenmu mohlo pivodit jmu.
(2) Povinnost obchodnho zstupce podle odstavce 1 trv i po zniku
obchodnho zastoupen.
2492
Obchodn zstupce ru, e tet osoba spln povinnosti z obchodu, kter
zastoupenmu navrhl k uzaven, nebo kter jmnem zastoupenho sm uzavel, jen
zavzal-li se k tomu v psemn form a byla-li za pevzet ruen ujednna zvltn
plata.
2493
Zsk-li obchodn zstupce pi sv innosti doklady, kter mohou bt vznamn
pro ochranu oprvnnch zjm zastoupenho, uchov je po potebnou dobu.
2494
Neme-li obchodn zstupce vykonvat svou innost, sdl to zastoupenmu
bez zbytenho odkladu.
Povinnosti zastoupenho
2495
Zastoupen obstar a obchodnmu zstupci sdl daje nezbytn k plnn jeho
povinnost.

510

 2496
(1) Zastoupen poskytne obchodnmu zstupci nezbytnou dokumentaci
vztahujc se k pedmtu obchod.
(2) Zastoupen ped obchodnmu zstupci vechny podklady a vci potebn
pro plnn jeho povinnost. Pedan podklady a vci zstvaj ve vlastnictv
zastoupenho; obchodn zstupce je po ukonen obchodnho zastoupen
zastoupenmu vrt, ledae byly vzhledem k sv povaze pi obchodnm zastoupen
spotebovny.
2497
Zastoupen sdl obchodnmu zstupci bez zbytenho odkladu, zda obchod
obstaran obchodnm zstupcem pijal, nebo odmtl, poppad zda jej nesplnil.
2498
Pedpokld-li zastoupen vznamn snen rozsahu innosti proti tomu, co
obchodn zstupce mohl rozumn oekvat, oznm to obchodnmu zstupci
v rozumn dob.
Provize
2499
(1) Nebyla-li ve provize ujednna, m obchodn zstupce prvo na provizi ve
vi odpovdajc zvyklostem v mst jeho innosti vzhledem k druhu zbo nebo
slueb, kter jsou pedmtem obchod; nejsou-li takov zvyklosti, m obchodn
zstupce prvo na provizi v rozumn vi zohledujc podstatn okolnosti
uskutennho jednn.
(2) Je-li zkladem pro uren ve provize rozsah povinnost splnnch tet
osobou, zapote se do zkladu i plnn neuskutenn z dvod na stran
zastoupenho.
(3) Kad st platy, jej ve se mn podle potu a hodnoty uzavench
obchod, se povauje za sloku provize.
2500
M se za to, e provize obchodnho zstupce zahrnuje i nklady spojen
s obchodnm zastoupenm. Bylo-li ujednno, e zastoupen uhrad tyto nklady
obchodnmu zstupci vedle provize, vznikne obchodnmu zstupci prvo na hradu
nklad, pokud mu vznikne i prvo na provizi.

511

 2501
(1) Obchodn zstupce m prvo na provizi za kony proveden pi obchodnm
zastoupen, byl-li obchod uzaven v dsledku jeho innosti nebo byl-li obchod
uzaven s tet osobou, kterou obchodn zstupce za elem uskutenn tohoto
obchodu zskal ped innost smlouvy.
(2) Pi vhradnm obchodnm zastoupen m obchodn zstupce prvo na provizi
i za obchod uskutenn se tet osobou z zem nebo z okruhu osob, na kter se
vhradn obchodn zastoupen nevztahuje.
(3) Zaniklo-li obchodn zastoupen, m obchodn zstupce prvo na provizi, bylli obchod uskutenn pedevm v dsledku jeho innosti v pimen dob po
zniku obchodnho zastoupen, anebo uinila-li tet osoba za podmnek stanovench
v odstavci 1 nebo 2 vi obchodnmu zstupci nebo zastoupenmu objednvku ped
znikem obchodnho zastoupen.
2502
Prvo na provizi podle 2501 odst. 1 a 2 obchodnmu zstupci nevznik, m-li
prvo na provizi podle 2501 odst. 3 pedchoz obchodn zstupce, ledae je
vzhledem k okolnostem spravedliv provizi rozdlit mezi oba obchodn zstupce.
2503
Bylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen pleitost
k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci prvo na
provizi ji obstarnm tto pleitosti.
2504
(1) Nebylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen
pleitost k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci
prvo na provizi v okamiku, kdy zastoupen splnil povinnost nebo byl povinen
splnit zvazek na zklad smlouvy uzaven s tet osobou, anebo kdy tet osoba
splnila zvazek z takov smlouvy.
(2) Prvo na provizi vznik nejpozdji v okamiku, kdy tet osoba splnila svou
st zvazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupen svoji st. M-li vak
tet osoba splnit sv povinnosti a po uplynut doby pesahujc est msc po
uzaven obchodu, vznik obchodnmu zstupci prvo na odmnu uzavenm
obchodu.
2505
Provize je splatn nejpozdji posledn den msce nsledujcho po skonen
tvrtlet, ve kterm na ni vzniklo prvo.
512

 2506
(1) Zastoupen ped obchodnmu zstupci vkaz o dlun provizi nejpozdji
posledn den msce nsledujcho po skonen tvrtlet, ve kterm se provize stala
splatnou. Ve vkazu uvede hlavn daje rozhodn pro vypoten provize.
(2) Obchodn zstupce m prvo, aby mu zastoupen zpstupnil veker daje,
nejmn vak daje z etnch i obdobnch zznam, kter m a kter jsou
potebn k oven ve provize.
2507
Je-li zejm, e obchod mezi zastoupenm a tet osobou nebude splnn, prvo
na provizi nevzniklo; to neplat, nespln-li se obchod z dvod na stran
zastoupenho.
2508
Prvo na odmnu a na ujednanou nhradu nklad obchodn zstupce nem, bylli pi uzavrn obchodu inn pro ob strany jako obchodn zstupce nebo jako
zprostedkovatel.
2509
Trvn obchodnho zastoupen
(1) Nen-li ujednno, na jakou dobu se obchodn zastoupen zizuje, a neplyne-li
to ani z elu smlouvy, plat, e obchodn zastoupen bylo ujednno na dobu
neuritou.
(2) Bylo-li obchodn zastoupen ujednno na dobu uritou a d-li se strany
smlouvou i po uplynut ujednan doby, hled se na obchodn zastoupen, jako by bylo
ujednno na dobu neuritou.
Vpov obchodnho zastoupen
2510
(1) Je-li obchodn zastoupen ujednno na dobu neuritou, lze je vypovdt.
Vpovdn doba je pro prvn rok trvn obchodnho zastoupen jeden msc, pro
druh rok dva msce a pro tet rok a dal roky ti msce; k ujednn krat
vpovdn doby se nepihl. Ujednaj-li strany del vpovdn dobu, nesm bt
doba, kterou je vzn zastoupen, krat ne doba, kterou mus dodret obchodn
zstupce.
(2) Vpovdn doba kon poslednm dnem kalendnho msce.

513

 2511
Ustanoven 2510 se pouije na obchodn zastoupen, na kter se podle 2509
hled, jako by bylo ujednno na dobu neuritou, piem vpovdn doba bude
potna s pihldnutm k dob trvn obchodnho zastoupen pedchzejcho jeho
pemn na dobu neuritou.
2512
(1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen, m kad strana prvo
obchodn zastoupen vypovdt, nedoshl-li objem obchod v poslednch dvancti
mscch objemu urenho ve smlouv; nebyl-li objem obchod ujednn, rozhoduje
objem pimen odbytovm monostem.
(2) Ustanoven 2510 a 2511 se pouij obdobn.
2513
(1) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen a pouv-li zastoupen
jinho obchodnho zstupce, me doten obchodn zstupce vypovdt obchodn
zastoupen bez vpovdn doby.
(2) Bylo-li ujednno vhradn obchodn zastoupen a vykonv-li obchodn
zstupce stejnou innost, ke kter je zavzn vi zastoupenmu, i pro jin osoby,
me zastoupen vypovdt obchodn zastoupen i bez vpovdn doby.
Zvltn odmna
2514
(1) Zanikne-li obchodn zastoupen, m obchodn zstupce prvo na zvltn
odmnu, pokud
a) zastoupenmu zskal nov zkaznky nebo vznamn rozvinul obchod
s dosavadnmi zkaznky a zastoupen m dosud z tchto obchod podstatn
vhody a
b) placen zvltn odmny je s ohledem na vechny okolnosti ppadu spravedliv,
jsou-li vzaty v vahu vechny okolnosti, zejmna provize, kterou obchodn
zstupce ztrc a kter vyplv z obchod uskutennch s tmito zkaznky;
tyto okolnosti zahrnuj i ppadn ujednn nebo neujednn konkurenn
doloky.
(2) Jsou-li splnny podmnky podle odstavce 1, nen prvo na zvltn odmnu
doteno ani zaniklo-li obchodn zastoupen smrt obchodnho zstupce.

514

 2515
Ve zvltn odmny nesm pekroit ron odmnu vypotenou z ronho
prmru odmn zskanch obchodnm zstupcem bhem poslednch pti let. Trvaloli obchodn zastoupen mn ne pt let, vypote se ve zvltn odmny z prmru
odmn za celou dobu jeho trvn; pokud trvalo mn ne rok, nesm pekroit
hrn proviz za celou dobu jeho trvn.
2516
Prvo na zvltn odmnu zanik, nen-li uplatnno do jednoho roku od
ukonen obchodnho zastoupen.
2517
Prvo na zvltn odmnu nevznikne,
a) ukonil-li zastoupen obchodn zastoupen pro takov poruen povinnosti
obchodnm zstupcem, kter by ho opravovalo k odstoupen od smlouvy,
b) ukonil-li obchodn zastoupen obchodn zstupce, ledae k ukonen dolo
z dvod spovajcch na stran zastoupenho, anebo z dvodu vku, invalidity
nebo nemoci obchodnho zstupce a nelze-li po obchodnm zstupci rozumn
poadovat, aby ve sv innosti pokraoval, nebo
c) pevedl-li obchodn zstupce prva a povinnosti z obchodnho zastoupen podle
dohody se zastoupenm na tet osobu.
2518
Konkurenn doloka
(1) Strany si mohou ujednat, e obchodn zstupce po zniku obchodnho
zastoupen nesm na urenm zem nebo vi urenmu okruhu osob na tomto
zem vykonvat na vlastn nebo ciz et innost, kter by mla soutn povahu ve
vztahu k podnikn zastoupenho, zejmna tu innost, kterou pi obchodnm
zastoupen vykonval pro zastoupenho. Konkurenn doloka, kter tomu odporuje
nebo kter je ujednna na dobu del ne dva roky od zniku zastoupen, je neplatn.
(2) Omezuje-li konkurenn doloka obchodnho zstupce vce, ne vyaduje
potebn mra ochrany zastoupenho, me soud konkurenn doloku omezit.
2519
Zakzan ujednn
(1) Zakzna jsou ujednn odchylujc se od 2489, 2495, 2496 odst. 1, 2497
nebo 2498.
515

(2) K ujednnm, kter se odchyluj od 2504 odst. 2, 2505, 2506, 2507, 2514,
2515, 2516 nebo 2517 v neprospch obchodnho zstupce, se nepihl.
2520
(1) Ustanoven o obchodnm zastoupen se nepouij, je-li ujednno, e zstupce
nen za svou innost odmovn.
(2) Ustanoven o obchodnm zastoupen se nepouij na zvazky osob
psobcch na regulovanm trhu, mnohostrannm obchodnm systmu nebo
komoditn burze podle jinho zkona a na zvazky burzovnch dohodc podle jinho
zkona.
Dl 6
Zjezd
Zkladn ustanoven
2521
(1) Smlouvou o zjezdu se poadatel zavazuje obstarat pro zkaznka pedem
pipraven soubor slueb cestovnho ruchu (zjezd) a zkaznk se zavazuje zaplatit
souhrnnou cenu.
(2) Je-li zkaznkem jin osoba ne cestujc, plat o jeho prvech a povinnostech
tot, co o prvech a povinnostech cestujcho.
2522
(1) Plat, e zjezd je soubor slueb cestovnho ruchu, pokud je uspodn na
dobu del ne dvacet tyi hodiny nebo zahrnuje-li penocovn a obsahuje-li
alespo dv z tchto plnn:
a) ubytovn,
b) dopravu,
c) jinou slubu cestovnho ruchu, kter nen doplkem dopravy nebo ubytovn
a tvo vznamnou st souboru nabzench slueb.
(2) tuje-li poadatel jednotliv dl plnn v rmci tho zjezdu oddlen,
nezprouje ho to povinnost podle tohoto dlu.
2523
(1) Za poadatele se povauje ten, kdo nabz zjezd veejnosti nebo skupin
osob podnikatelskm zpsobem, a to i prostednictvm tet osoby.
(2) Kdo zprostedkuje nebo zad jednotliv sluby cestovnho ruchu, se
povauje za poadatele, vyvol-li na zklad zvltnch okolnost u tetch osob
pedstavu, e sluby cestovnho ruchu poskytuje jako zjezd na vlastn odpovdnost.
516

 2524
Poadatel sdl zkaznkovi vhodnm zpsobem jet ped uzavenm smlouvy
daje o pasovch a vzovch poadavcch, lhtch pro jejich vyzen a sdl mu
tak, jak zdravotn doklady jsou pro cestu a pobyt poadovny.
Potvrzen zjezdu
2525
(1) Poadatel vyd zkaznkovi pi uzaven smlouvy i bezprostedn po jejm
uzaven doklad o smlouv (potvrzen o zjezdu). Potvrzen o zjezdu vyaduje
psemnou formu.
(2) Je-li smlouva vyhotovena v psemn form, nahrad jej stejnopis potvrzen
o zjezdu, obsahuje-li vechny nleitosti stanoven pro potvrzen o zjezdu.
(3) Obsahuj-li smlouva i potvrzen o zjezdu daje, kter se li, me se
zkaznk dovolat toho, co je pro nho vhodnj.
2526
Spolu s potvrzenm o zjezdu vyd poadatel zkaznkovi doklad o svm
pojitn podle jinho prvnho pedpisu vystaven pojistitelem.
2527
(1) Poadatel v potvrzen o zjezdu uvede
a) oznaen smluvnch stran,
b) vymezen zjezdu alespo uvedenm asu jeho zahjen a ukonen a vech
slueb cestovnho ruchu zahrnutch do ceny zjezdu, jako i msta jejich
poskytnut a doby jejich trvn,
c) daj o cen zjezdu vetn asovho rozvrhu plateb a ve zlohy, jako
i o poplatcch, kter nejsou zahrnuty do souhrnn ceny,
d) oznaen zpsobu, jakm m zkaznk uplatnit sv prvo z poruen povinnosti
poadatele vetn daje o lht, ve kter me sv prvo uplatnit, a
e) vi odstupnho, kter zkaznk poadateli uhrad, v ppadech stanovench
v 2536.
(2) Poadatel v potvrzen o zjezdu dle uvede, zahrnuje-li zjezd
a) dal sluby, jejich cena nen zahrnuta v cen zjezdu, daj o potu a vi
plateb za tyto sluby,
b) ubytovn, daj o poloze, turistick kategorii, stupni vybavenosti, hlavnch
charakteristickch znacch a souladu s prvnmi pedpisy pslunho sttu,
c) dopravu, daj o druhu, charakteristice a kategorii dopravnho prostedku, jako
i daj o trase cesty, a
517

d) stravovn, daj o jeho zpsobu a rozsahu.

(3) Pedal-li poadatel zkaznkovi katalog, kter obsahuje vechny stanoven
daje o vymezen zjezdu podle odstavce 1 psm. b), me poadatel v potvrzen
o zjezdu jen odkzat na slo nebo jin oznaen zjezdu v katalogu.
2528
(1) Podmiuje-li se uskutenn zjezdu dosaenm uritho potu zkaznk,
uvede to poadatel v potvrzen o zjezdu vslovn a uvede i lhtu, v n mus
zkaznkovi nejpozdji oznmit zruen zjezdu proto, e urenho potu zkaznk
nebylo dosaeno.
(2) Jsou-li dvody pro uren podmnek, kter mus astnk zjezdu splovat,
uvede poadatel v potvrzen o zjezdu, o jak podmnky se jedn, a je-li toho teba,
uvede i lhtu, ve kter zkaznk me oznmit, e se zjezdu msto nho zastn
jin osoba.
2529
(1) Poadatel doru zkaznkovi vhodnm zpsobem nejpozdji sedm dn ped
zahjenm zjezdu dal podrobn a pro zkaznka dleit daje o vech
skutenostech, kter zn, nejsou-li ji obsaeny ve smlouv nebo v potvrzen
o zjezdu, anebo v katalogu, kter zkaznkovi pedal.
(2) V rmci toho poadatel sdl zejmna
a) upesnn daj stanovench v 2527 odst. 2,
b) astn-li se zjezdu nezletil bez doprovodu osoby, kter o nj peuje,
podrobnosti o monosti spojit se s nezletilm nebo se zstupcem poadatele
v mst pobytu nezletilho, a
c) daje o osob, na ni se lze bhem zjezdu obrtit v nesnzch s dost
o pomoc, pedevm jmno, adresu a slo telefonu mstnho zstupce poadatele
a adresu a telefonn slo zastupitelskho adu.
(3) Vyaduj-li to okolnosti, ped poadatel zkaznkovi v te lht letenku,
poukaz k ubytovn nebo stravovn, doklad nutn pro poskytnut fakultativnch
vlet nebo jin doklad, jeho je pro uskutenn zjezdu teba.
(4) Je-li smlouva uzavena v dob krat ne sedm dn ped zahjenm zjezdu,
spln poadatel povinnosti podle odstavc 1 a 3 ji pi uzaven smlouvy.
2530
Zmna ceny zjezdu
(1) Poadatel me zvit cenu zjezdu z dvod stanovench v odstavci 2, je-li
to ve smlouv ujednno spolen s pesn urenm zpsobem vpotu zven ceny.
518

(2) Cenu zjezdu me poadatel zvit, zv-li se do jedenadvactho dne ped

sjednanm okamikem zahjen zjezdu
a) cena za dopravu vetn cen pohonnch hmot,
b) platby spojen s dopravou, jako jsou letitn, pstavn i jin poplatky zahrnut
v cen zjezdu, nebo
c) smnn kurs esk koruny pouit pro stanoven ceny zjezdu v prmru o vce
ne 10 %.
(3) Odele-li poadatel oznmen o zven ceny zkaznkovi pozdji ne
dvact prvn den ped zahjenm zjezdu, nem zven ceny prvn inky.
2531
Zmna smlouvy
(1) Nut-li vnj okolnosti poadatele zmnit podmnky zjezdu, navrhne
zkaznkovi zmnu smlouvy. M-li bt v dsledku zmny smlouvy zmnna i cena
zjezdu, uvede poadatel v nvrhu i vi nov ceny.
(2) Nesouhlas-li zkaznk se zmnou smlouvy, m prvo od smlouvy odstoupit;
poadatel me urit pro odstoupen pimenou lhtu, kter nesm bt krat ne pt
dn a mus skonit ped zahjenm zjezdu. Neodstoup-li zkaznk od smlouvy
v uren lht, plat, e se zmnou smlouvy souhlas.
2532
Postoupen smlouvy
(1) Spluje-li tet osoba podmnky asti na zjezdu, me j zkaznk smlouvu
postoupit.
(2) Zmna v osob zkaznka je vi poadateli inn, doru-li mu postupitel o
tom vas oznmen spolu s prohlenm postupnka, e s uzavenou smlouvou
souhlas a e spln podmnky asti na zjezdu. Oznmen je vasn, je-li dorueno
alespo sedm dn ped zahjenm zjezdu; krat lhtu lze ujednat, je-li smlouva
uzavena v dob krat ne sedm dn ped zahjenm zjezdu.
(3) Postupitel a postupnk jsou zavzni spolen a nerozdln k zaplacen ceny
zjezdu a k hrad nklad, kter poadateli v souvislosti se zmnou zkaznka
vzniknou.
Odstoupen od smlouvy
2533
Zkaznk me ped zahjenm zjezdu od smlouvy odstoupit vdy, avak
poadatel jen tehdy, byl-li zjezd zruen, anebo poruil-li zkaznk svou povinnost.
519

 2534
(1) Odstoupil-li zkaznk od smlouvy podle 2531 odst. 2, nebo zruil-li
poadatel zjezd z jinho dvodu ne pro poruen povinnosti zkaznkem, nabdne
poadatel zkaznkovi nhradn zjezd celkov odpovdajc alespo tomu, co bylo
pvodn ujednno, pokud je v poadatelovch monostech takov zjezd nabdnout.
(2) Dohodnou-li se strany o nhradnm zjezdu, nem poadatel prvo zvit
cenu, i kdy je nhradn zjezd vy jakosti. Je-li nhradn zjezd ni jakosti,
vyplat poadatel zkaznkovi rozdl v cen bez zbytenho odkladu.
2535
(1) Zru-li poadatel zjezd ve lht krat ne dvacet dn ped jeho zahjenm,
uhrad zkaznkovi penle ve vi 10 % z ceny zjezdu. Prvo zkaznka na nhradu
kody tm nen doteno.
(2) Poadatel se zprost povinnost podle odstavce 1 dkazem, e zjezd byl
zruen v souladu s 2528 odst. 1 nebo vzhledem k vy moci.
2536
(1) Odstoup-li od smlouvy zkaznk z jinho dvodu, ne je poruen
povinnosti poadatele, zaplat poadateli odstupn podle 2527 odst. 1 psm. e).
Stejn odstupn zkaznk zaplat, odstoup-li od smlouvy poadatel pro poruen
povinnosti zkaznka.
(2) Odstoup-li zkaznk od smlouvy proto, e poadatel poruil svou povinnost,
nem zkaznk povinnost platit odstupn. To plat i tehdy, nebyl-li zkaznkovi
poskytnut nhradn zjezd.
Vady zjezdu
2537
(1) Nem-li zjezd vlastnosti, o nich poadatel zkaznka ujistil nebo kter
zkaznk vzhledem k nabdce a zvyklostem dvodn oekval, zajist poadatel
npravu, pokud si nevyd nemrn nklady.
(2) Nezjedn-li poadatel npravu ani v pimen lht, kterou mu zkaznk
ur, me si zkaznk zjednat npravu sm a poadatel mu nahrad eln
vynaloen nklady. Uren lhty k nprav nen teba, pokud poadatel odmtl
npravu zjednat nebo vyaduje-li se okamit nprava vzhledem k zvltnmu zjmu
zkaznka.
2538
Vyskytnou-li se po odjezdu podstatn vady zjezdu a nepijme-li poadatel
opaten, aby zjezd mohl pokraovat, nebo odmtne-li zkaznk takov opaten
520

z dnho dvodu, zajist poadatel na sv nklady pepravu zkaznka na msto

odjezdu, poppad na jin ujednan msto.
2539
(1) Nelze-li pokraovn zjezdu zajistit jinak ne prostednictvm slueb
cestovnho ruchu ni jakosti, ne jakou uruje smlouva, vrt poadatel zkaznkovi
rozdl v cen.
(2) Zajist-li poadatel pokraovn zjezdu s vymi nklady, jdou takov
nklady k jeho ti.
2540
M-li zjezd vadu a vytkl-li ji zkaznk bez zbytenho odkladu, m zkaznk
prvo na slevu z ceny ve vi pimen rozsahu a trvn vady. Nevytkl-li zkaznk
vadu zjezdu bez zbytenho odkladu vlastnm zavinnm, soud mu prvo na slevu
z ceny nepizn, jestlie poadatel namtne, e zkaznk sv prvo neuplatnil ani do
jednoho msce od skonen zjezdu ani u nho, ani u osoby, kter uzaven smlouvy
zprostedkovala.
2541
Pomoc v nesnzch
Ocitne-li se po zahjen zjezdu zkaznk v nesnzch, poskytne mu poadatel
neprodlen pomoc.
Nhrada kody
2542
Poadatel odpovd zkaznkovi za splnn povinnost ze smlouvy o zjezdu bez
zetele na to, zda v rmci zjezdu poskytuj jednotliv sluby cestovnho ruchu jin
osoby.
2543
(1) Pi poruen povinnosti, za ni odpovd, nahrad poadatel zkaznkovi
vedle kody na majetku tak jmu za naruen dovolen, zejmna byl-li zjezd
zmaen nebo podstatn zkrcen.
(2) Odstoup-li zkaznk od smlouvy nebo uplatn-li prvo z vady zjezdu, nen
tm doteno jeho prvo na nhrady podle odstavce 1.
2544
Umouje-li mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, omezen
ve nhrady kody vznikl poruenm povinnosti ze smlouvy o zjezdu, hrad
521

poadatel kodu jen do ve tohoto omezen, ujedn-li to ve smlouv. To neplat,

byla-li koda zpsobena mysln nebo z hrub nedbalosti.
Zahranin koln pobyt
2545
Je-li pedmtem zjezdu pobyt ka u hostitelsk rodiny v jinm stt spojen
s pravidelnou nvtvou koly ujednan alespo na dobu t msc, zajist poadatel
za souinnosti ka jeho vhodn ubytovn v hostitelsk rodin, jako i dohled nad
nm a pi o nho podle obvyklch pomr v zemi kolnho pobytu. Zrove kovi
vytvo pedpoklady, aby mohl pravideln navtvovat kolu.
2546
(1) Poadatel nem prvo na odstupn, odstoup-li zkaznk od smlouvy ped
zahjenm kolnho pobytu proto, e mu poadatel nesdlil ani v pedstihu dvou
tdn
a) jmno a adresu hostitele, u nho bude k po pjezdu ubytovn, a
b) jmno a adresu poven osoby (koordintora) v zemi kolnho pobytu, u n lze
poadovat pomoc, a daj o monosti spojit se s n.
(2) Poadatel nem prvo na odstupn, pokud zkaznk odstoupil od smlouvy
proto, e poadatel ka na pobyt nleit nepipravil.
2547
(1) Zkaznk m prvo odstoupit od smlouvy v prbhu kolnho pobytu;
poadateli nle ujednan odmna snen o ueten nklady. Poadatel uin
opaten nutn k doprav ka zpt; zkaznk uhrad poadateli zven nklady s tm
spojen.
(2) Prvo na plnn podle odstavce 1 poadatel nem, odstoupil-li zkaznk od
smlouvy pro poruen poadatelovy povinnosti.
Spolen ustanoven
2548
Zjezdem podle tohoto dlu nen soubor slueb cestovnho ruchu poskytnut
podnikateli za elem jeho dalho podnikn ani soubor slueb cestovnho ruchu,
jeho nabdka a poskytnut nen podniknm.
2549
Ujednn ve smlouv, kter se odchyluj od ustanoven tohoto dlu v neprospch
zkaznka, jsou neplatn.
522

Dl 7
Zvazky ze smluv o peprav
Oddl 1
Peprava osob a vc
Pododdl 1
Peprava osoby
2550
Zkladn ustanoven
Smlouvou o peprav osoby se dopravce zavazuje pepravit cestujcho do msta
uren a cestujc se zavazuje zaplatit jzdn.
2551
Dopravce se pi peprav postar o bezpenost a pohodl cestujcho.
Podrobnosti uprav pepravn dy.
2552
(1) M-li cestujc zavazadlo, pepravuje je dopravce bu spolen s nm a pod
jeho dohledem, nebo oddlen.
(2) Je-li zavazadlo pepravovno oddlen, dopravce db, aby bylo pepraveno
do msta uren nejpozdji ve stejnou dobu jako cestujc.
2553
(1) Jedn-li se o pravidelnou pepravu osob, stanov pepravn dy, jak prva
m cestujc vi dopravci, nebyla-li peprava provedena vas.
(2) Pi nepravideln peprav osob nahrad dopravce kodu vzniklou cestujcmu
tm, e peprava nebyla provedena vas; podmnky a rozsah nhrady stanov
pepravn dy.
(3) Prva podle odstavc 1 a 2 mus cestujc uplatnit u dopravce bez zbytenho
odkladu. Nebylo-li takov prvo uplatnno nejpozdji do esti msc, soud je
nepizn, namtne-li dopravce, e prvo nebylo uplatnno vas.
2554
(1) Vznikne-li cestujcmu za pepravy jma na zdrav nebo koda na zavazadle
pepravovanm spolen s nm nebo vznikne-li koda na vci, kterou ml cestujc u
523

sebe, nahrad ji dopravce podle ustanoven o nhrad kody zpsoben provozem

dopravnch prostedk.
(2) kodu zpsobenou na zavazadle pepravovanm oddlen od cestujcho
dopravce nahrad podle ustanoven o nhrad kody pi peprav vci.
Pododdl 2
Peprava vci
2555
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o peprav vci se dopravce zavazuje odeslateli, e peprav vc
jako zsilku z msta odesln do msta uren, a odeslatel se zavazuje zaplatit
dopravci pepravn.
(2) Nepod-li odeslatel dopravce o pevzet zsilky v ujednan dob a nen-li
ujednna do esti msc od uzaven smlouvy, prva a povinnosti ze smlouvy
zaniknou.
2556
Odeslatel potvrd dopravci na jeho dost objednvku pepravy. Dopravce
potvrd odeslateli na jeho dost pevzet zsilky. Potvrzen vyaduj psemnou
formu.
2557
(1) Odeslatel poskytne dopravci sprvn daje o obsahu zsilky a jeho povaze.
(2) Je-li k proveden pepravy zapoteb zvltn listiny, ped ji odeslatel
dopravci nejpozdji pi pedn zsilky k peprav.
2558
Dopravce provede pepravu do msta uren s odbornou p v ujednan dob,
a nebyla-li ujednna, bez zbytenho odkladu. M se za to, e tato doba pon bet
dnem nsledujcm po pevzet zsilky dopravcem.
2559
Peruen pepravy
Nevydal-li jet dopravce zsilku pjemci, me odeslatel pikzat, aby
peprava byla peruena a se zsilkou bylo naloeno podle jeho pkazu, nahrad vak
dopravci eln vynaloen nklady s tm spojen.
524

 2560
(1) Zn-li dopravce pjemce zsilky, zsilku mu doru. M-li vak pjemce
podle smlouvy zsilku v mst uren vyzvednout, oznm mu dopravce jen ukonen
pepravy a zsilku mu na podn vyd.
(2) Zavazuje-li smlouva dopravce, aby ped vydnm zsilky vybral od pjemce
uritou stku i uskutenil jin inkasn kon, pouij se pimen ustanoven
o dokumentrnm inkasu.
2561
Pjemce zsilky uren ve smlouv nabv prva ze smlouvy, pod-li
o vydn zsilky po jejm dojit do msta uren, poppad po uplynut doby, kdy
zsilka mla do msta uren dojt. Tm okamikem pechz na pjemce i prvo na
nhradu kody na zsilce.
2562
Pijetm zsilky se pjemce stv ruitelem odeslatele za pohledvky dopravce
ze smlouvy tkajc se pepravy pevzat zsilky. Ruen se pjemce zprost,
proke-li, e o tchto pohledvkch nevdl a ani nemusel vdt.
2563
Dopravce zsilku pjemci nevyd, bylo-li by to v rozporu s pkazem odeslatele
podle 2559. V tom ppad m prvo nakldat se zsilkou nadle odeslatel. Ur-li
odeslatel dopravci jinou osobu jako pjemce, nabv tato osoba prva ze smlouvy
tm zpsobem jako pvodn pjemce.
Pepravn
2564
(1) Pepravn je splatn bez zbytenho odkladu po proveden pepravy do msta
uren.
(2) Nen-li ve pepravnho ujednna, nle dopravci pepravn obvykl
v dob uzaven smlouvy s pihldnutm k obsahu zvazku.
2565
Neme-li dopravce dokonit pepravu z dvod, za n neodpovd, nle mu
pomrn st pepravnho s pihldnutm k peprav ji uskutenn.

525

Nhrada kody
2566
(1) Dopravce nahrad kodu vzniklou na zsilce v dob od pevzet zsilky
dopravcem do vydn zsilky pjemci. To neplat, proke-li, e kodu nemohl
odvrtit ani pi vynaloen odborn pe.
(2) Povinnosti k nhrad kody se dopravce zprost, proke-li, e kodu
zpsobili
a) odeslatel, pjemce nebo vlastnk zsilky nebo
b) vada i pirozen povaha zsilky, vetn obvyklho bytku.
(3) Zpsob-li kodu vadn obal zsilky, dopravce se povinnosti k nhrad
kody zprost dkazem, e odeslatele na vadu pi pevzet zsilky k peprav
upozornil; byl-li vydn nkladn nebo nlon list, mus v nm bt vada obalu
poznamenna. Neupozorn-li dopravce na vadn obal, zprost se povinnosti
k nhrad kody dkazem, e vadu nemohl pi pevzet zsilky poznat.
(4) K ujednnm omezujcm povinnost dopravce podle odstavc 1 a 3 se
nepihl.
2567
(1) Pi ztrt nebo znien zsilky nahrad dopravce cenu, kterou zsilka mla
v dob, kdy ji pevzal.
(2) Pi pokozen nebo znehodnocen zsilky nahrad dopravce rozdl mezi
cenou, kterou zsilka mla v dob jejho pevzet dopravcem, a cenou, kterou by
v tto dob mla zsilka pokozen nebo znehodnocen.
2568
(1) Vznikne-li na zsilce koda, pod dopravce odeslateli o kod zprvu.
Nabyl-li vak prvo na vydn zsilky ji pjemce, pod dopravce zprvu pjemci.
(2) Nepod-li dopravce zprvu o kod bez zbytenho odkladu, nahrad
odeslateli, nebo pjemci kodu tm zpsobenou.
2569
Nen-li prvo na nhradu kody u dopravce uplatnno do esti msc ode dne
pevzet zsilky, anebo nebyla-li zsilka pevzata, do esti msc ode dne, kdy mla
bt doruena, soud je nepizn, namtne-li dopravce, e prvo bylo uplatnno
opodn.

526

 2570
Svpomocn prodej
Dopravce me zsilku na et odeslatele prodat pi bezprostedn hrozb
podstatn kody na zsilce, nen-li as vydat si pokyny odeslatele, anebo
prodlv-li odeslatel s nimi.
2571
(1) Dopravce m k zsilce, dokud s n me nakldat, zstavn prvo k zajitn
dluh vyplvajcch ze smlouvy.
(2) Vzne-li na zsilce nkolik zstavnch prv, m zstavn prvo dopravce
pednost ped zstavnmi prvy dve vzniklmi a zstavn prvo dopravce m
pednost ped zstavnm prvem zaslatele.
Pododdl 3
Nlon list
2572
(1) Potvrzen o pevzet zsilky lze nahradit nlonm listem. Nlon list je
cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat na dopravci vydn zsilky
v souladu s obsahem nlonho listu; lze jej vydat na jmno, na ad nebo na
doruitele.
(2) Nlon list obsahuje alespo
jmno dopravce a jeho bydlit nebo sdlo,
jmno odeslatele a jeho bydlit nebo sdlo,
oznaen, mnostv, vhu nebo objem pepravovanch vc,
formu nlonho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen osoby,
na jej jmno nebo ad byl vydn,
e) daj o mst uren a
f) msto a den vydn nlonho listu a dopravcv podpis.
a)
b)
c)
d)

(3) Neobsahuje-li nlon list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se za

vystaven na ad odeslatele.
2573
Pi vydn nlonho listu ve stejnopisech dopravce vyzna na kadm
stejnopisu jejich poet.

527

 2574
Dopravce vyd odeslateli za znien nebo ztracen nlon list nov nlon
list s vyznaenm, e se jedn o nhradn nlon list. Odeslatel nahrad dopravci
kodu, vznikne-li mu zneuitm pvodnho nlonho listu.
2575
Po vydn nlonho listu m prvo peruit pepravu jen osoba oprvnn
z nlonho listu. Bylo-li vydno vce stejnopis nlonho listu, vyaduje se
pedloen vech stejnopis.
2576
Po vydn nlonho listu m prvo na vydn zsilky osoba oprvnn k tomu
podle nlonho listu.
2577
(1) Vi driteli nlonho listu me dopravce uplatnit jen nmitky plynouc
z obsahu nlonho listu nebo ze svch prv proti driteli.
(2) Vi driteli nlonho listu se dopravce me dovolat ujednn obsaench
ve smlouv, kterou uzavel s odeslatelem, jsou-li tato ujednn v nlonm listu
obsaena, anebo odkazuje-li na n nlon list vslovn.
Pododdl 4
Spolen ustanoven o peprav osob a vc
2578
Podrobnj pravu pepravy osob a vc stanov jin prvn pedpis, zejmna
pedpisy, ktermi se stanov pepravn dy, nestanov-li tak pmo pouiteln
pedpis Evropskch spoleenstv.
2579
Spoj-li se k proveden pepravy nkolik dopravc, mohou pepravn dy
stanovit, kter z dopravc a za jakch podmnek za pepravu odpovd.
2580
(1) Omez-li pepravn dy povinnost dopravce k nhrad jmy na zdrav,
nepihl se k tomu.
(2) Povinnost dopravc provozujcch veejnou pepravu nahradit kodu nebo
jinou jmu mohou pepravnmi dy omezit jen ve zvl odvodnnch ppadech,
528

kdy poteba takovho omezen pro vnitrosttn pepravu nezbytn vyplv ze zsad
platnch pro mezinrodn pepravu.
(3) Ppadn omezen povinnosti dopravce k nhrad jmy v pepravnch dech
se nevztahuj na ppady jmy zpsoben mysln nebo z hrub nedbalosti.
2581
(1) Je-li osoba oprvnn vyzvednout zavazadlo i zsilku v prodlen
s vyzvednutm vci dle ne est msc, me dopravce vc na et tto osoby
prodat. Jedn-li se o vc vt hodnoty a zn-li dopravce adresu tto osoby, vyrozum
ji pedem o zamlenm prodeji a poskytne j dodatenou pimenou lhtu
k vyzvednut vci.
(2) Pepravn dy mohou v odvodnnch ppadech stanovit pro vyzvednut
nkterch zavazadel a zsilek krat lhtu k jejich vyzvednut, zejmna jedn-li se
o vci nebezpen povahy nebo o vci, kter se rychle kaz.
Oddl 2
Provoz dopravnho prostedku
2582
Smlouvou o provozu dopravnho prostedku se provozce zavazuje pepravit
nklad uren objednatelem a k tomu elu vykonat alespo jednu pedem urenou
cestu, anebo vykonat ve smluven dob vt poet cest, jak to objednatel ur,
a objednatel se zavazuje zaplatit provozci odmnu.
2583
(1) Provozce zajist zpsobilost dopravnho prostedku k smluven cest, jeho
pouitelnost pro dohodnutou pepravu a opat dopravn prostedek zpsobilou
posdkou a pohonnmi hmotami a dalmi potebnmi vcmi.
(2) Nen-li dopravn prostedek zpsobil podle odstavce 1, nahrad provozce
objednateli kodu z toho vzniklou, ledae proke, e tuto nezpsobilost nemohl ani
pi zachovn potebn pe pedvdat.
2584
Prvo poadovat smluven provoz dopravnho prostedku me objednatel
postoupit jin osob.

529

 2585
Pejm-li provozce k peprav nklad, pouije se pro uren prv a povinnost
stran pimen ustanoven upravujc smlouvu o peprav, pokud to povaha smlouvy
o provozu dopravnho prostedku pipout.
Dl 8
Dlo
Oddl 1
Obecn ustanoven
2586
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o dlo se zhotovitel zavazuje provst na svj nklad a nebezpe
pro objednatele dlo a objednatel se zavazuje dlo pevzt a zaplatit cenu.
(2) Cena dla je ujednna dostaten urit, je-li dohodnut alespo zpsob jejho
uren, anebo je-li urena alespo odhadem. Maj-li strany vli uzavt smlouvu bez
uren ceny dla, plat za ujednanou cena placen za tot nebo srovnateln dlo
v dob uzaven smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek.
2587
Dlem se rozum zhotoven urit vci, nespad-li pod kupn smlouvu, a dle
drba, oprava nebo prava vci, nebo innost s jinm vsledkem. Dlem se rozum
vdy zhotoven, drba, oprava nebo prava stavby nebo jej sti.
2588
(1) Zle-li proveden dla ve zvltnch osobnch schopnostech zhotovitele,
zanik zvazek ztrtou jeho zpsobilosti, nebo jeho smrt. To neplat, me-li dlo
spn provst ten, kdo pevzal innost zhotovitele jako jeho prvn nstupce.
(2) Smrt objednatele sama o sob zvazek neru, ledae se tm splnn zvazku
stane nemonm nebo zbytenm. To plat i v ppad zniku zvazku smrt
objednatele.

530

Zpsob provdn dla

2589
Zhotovitel bu provede dlo osobn, anebo je nech provst pod svm osobnm
vedenm. To neplat, nen-li proveden dla vzno na osobn vlastnosti zhotovitele
nebo nen-li to vzhledem k povaze dla zapoteb.
2590
(1) Zhotovitel provede dlo s potebnou p v ujednanm ase a obstar ve, co
je k proveden dla poteba.
(2) Nen-li doba plnn ujednna, provede zhotovitel dlo v dob pimen jeho
povaze. M se za to, e je as plnn ujednn ve prospch zhotovitele.
2591
Je-li k proveden dla nutn souinnost objednatele, ur mu zhotovitel
pimenou lhtu k jejmu poskytnut. Uplyne-li lhta marn, m zhotovitel prvo
podle sv volby si bu zajistit nhradn plnn na et objednatele, anebo, upozornilli na to objednatele, odstoupit od smlouvy.
2592
Zhotovitel postupuje pi provdn dla samostatn. Pkazy objednatele ohledn
zpsobu provdn dla je zhotovitel vzn, jen plyne-li to ze zvyklost, anebo bylo-li
to ujednno.
2593
Objednatel m prvo kontrolovat provdn dla. Zjist-li, e zhotovitel poruuje
svou povinnost, me poadovat, aby zhotovitel zajistil npravu a provdl dlo
dnm zpsobem. Neuin-li tak zhotovitel ani v pimen dob, me objednatel
odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybn k podstatnmu
poruen smlouvy.
2594
(1) Zhotovitel upozorn objednatele bez zbytenho odkladu na nevhodnou
povahu vci, kterou mu objednatel k proveden dla pedal, nebo pkazu, kter mu
objednatel dal. To neplat, nemohl-li nevhodnost zjistit ani pi vynaloen potebn
pe.
(2) Pek-li nevhodn vc nebo pkaz v dnm provdn dla, zhotovitel je
v nezbytnm rozsahu peru a do vmny vci nebo zmny pkazu; trv-li
531

objednatel na provdn dla s pouitm pedan vci nebo podle danho pkazu, m
zhotovitel prvo poadovat, aby tak objednatel uinil v psemn form.
(3) Lhta stanoven pro dokonen dla se prodluuje o dobu peruenm
vyvolanou. Zhotovitel m prvo na hradu nklad spojench s peruenm dla nebo
s pouitm nevhodnch vc do doby, kdy jejich nevhodnost mohla bt zjitna.
(4) Zachov-li se zhotovitel podle odstavc 1 a 2, nem objednatel prva z vady
dla vznikl pro nevhodnost vci nebo pkazu.
2595
Trv-li objednatel na proveden dla podle zejm nevhodnho pkazu nebo
s pouitm zejm nevhodn vci i po zhotovitelov upozornn, me zhotovitel od
smlouvy odstoupit.
Vci k proveden dla
2596
Opat-li zhotovitel vc zpracovanou pi provdn dla, m stran tto vci,
pokud se stala soust dla, postaven prodvajcho. M se za to, e kupn cena vci
je zahrnuta v cen dla.
2597
(1) M-li objednatel opatit vc k proveden dla, ped ji zhotoviteli
v dohodnut dob, jinak bez zbytenho odkladu po uzaven smlouvy. M se za to,
e se cena dla o cenu tto vci nesniuje.
(2) Neopat-li objednatel vc vas a neuin-li tak ani na vzvu zhotovitele
v dodaten pimen dob, me vc opatit zhotovitel na et objednatele. Cenu
vci a nklady eln vynaloen s jejm opatenm objednatel zhotoviteli zaplat bez
zbytenho odkladu pot, co jej o placen zhotovitel pod.
2598
(1) Objednatel nese nebezpe kody na vci, kterou opatil k proveden dla,
dokud trv jeho vlastnick prvo k vci.
(2) Zhotovitel odpovd za vc pevzatou od objednatele jako skladovatel.
S provedenm dlem pedlo objednateli vytovn a vrt mu ve, co z jeho vc
nezpracoval.

532

Vlastnick prvo k pedmtu dla

2599
(1) Je-li pedmtem dla vc uren jednotliv, nabv k n vlastnick prvo
objednatel. To neplat v ppad, e zhotovitel zpracoval vc objednatele na jinm
mst ne u objednatele i na jeho pozemku nebo na pozemku, kter objednatel
opatil, nebo e je hodnota dla stejn nebo vy ne hodnota objednatelovy
zpracovan vci; tehdy nabv vlastnick prvo k pedmtu dla zhotovitel.
(2) Je-li pedmtem dla vc uren podle druhu, nabv k n vlastnick prvo
zhotovitel. To neplat v ppad, e zhotovitel zhotovil vc u objednatele, na jeho
pozemku nebo na pozemku, kter objednatel opatil; tehdy nabv vlastnick prvo
objednatel.
2600
Nabyl-li zhotovitel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo
z dvodu, za nj zhotovitel neodpovd, nem objednatel prvo na nhradu za vc,
kterou zhotoviteli pedal k zpracovn. Prvo z bezdvodnho obohacen tm nen
doteno.
2601
Nabyl-li zhotovitel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo
z dvodu, za nj zhotovitel odpovd, poskytne objednateli penitou nhradu za
jeho zpracovanou vc, anebo mu vrt vc tho druhu.
2602
(1) Nabyl-li objednatel zpracovnm vlastnick prvo k vci a zma-li se dlo
z dvodu, za nj zhotovitel odpovd, me objednatel poadovat bu vydn vci
vznikl zpracovnm, anebo tuto vc odmtnout a poadovat nhradu svch vc
pouitch ke zpracovn.
(2) Vyd-li zhotovitel objednateli vc vzniklou zpracovnm, nen tm doteno
jeho prvo z bezdvodnho obohacen. Odmtne-li objednatel vc vzniklou
zpracovnm, m vi zhotoviteli prvo na penitou nhradu za svoji zpracovanou
vc, anebo na vrcen vci tho druhu.
2603
Nabyl-li vlastnick prvo k vci objednatel a zma-li se dlo z dvodu, za nj
zhotovitel neodpovd, me objednatel poadovat jen vydn vci vznikl
zpracovnm, nahrad vak zhotoviteli cenu jeho vci pouit ke zpracovn.

533

Proveden dla
2604
Dlo je provedeno, je-li dokoneno a pedno.
2605
(1) Dlo je dokoneno, je-li pedvedena jeho zpsobilost slouit svmu elu.
Objednatel pevezme dokonen dlo s vhradami, nebo bez vhrad.
(2) Pevezme-li objednatel dlo bez vhrad, nepizn mu soud prvo ze zjevn
vady dla, namtne-li zhotovitel, e prvo nebylo uplatnno vas.
2606
Provd-li se dlo postupn a lze-li jednotliv stupn odliit, me bt pedno
a pevzato i po stech.
2607
(1) M-li bt dokonen dla prokzno provedenm ujednanch zkouek,
povauje se proveden dla za dokonen spnm provedenm zkouek. K asti na
nich zhotovitel objednatele vas pizve; nezastn-li se objednatel zkouky a
nevyluuje-li to povaha vci, nebrn to jejich proveden.
(2) Vsledek zkouky se zachyt v zpisu; nen-li objednatel ptomen, potvrd
zpis msto nho hodnovrn, odborn zpsobil a nestrann osoba, je se zkouek
zastnila. Nep-li se to povaze zvazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho
dost zpis pedat.
2608
(1) Je-li pedmtem dla vc, d se pedn vci obdobn ustanovenmi o kupn
smlouv.
(2) Pevzetm nabv objednatel vlastnick prvo k vci a pechz na nho
nebezpe kody na vci, nestalo-li se tak ji dve.
2609
Svpomocn prodej
(1) Je-li pedmtem dla vc, me ji zhotovitel na et objednatele vhodnm
zpsobem prodat, nepevezme-li objednatel vc bez zbytenho odkladu pot, co
dlo mlo bt dokoneno; bylo-li dokoneno pozdji, pak bez zbytenho odkladu po
vyrozumn o dokonen dla. Nebrn-li tomu povaha vci, zhotovitel vyrozum

534

objednatele o zamlenm prodeji a stanov mu nhradn lhtu k pevzet vci, avak

ne krat ne jeden msc.
(2) Nehls-li se neznm nebo nesnadno dosaiteln objednatel o dlo po dobu
del ne est msc, poppad, brn-li tomu povaha vci, nehls-li se objednatel
o vc po dobu pimenou jej povaze, me zhotovitel vc na jeho et prodat i bez
vyrozumn.
Cena za dlo
2610
(1) Prvo na zaplacen ceny dla vznik provedenm dla.
(2) Je-li dlo pejmno po stech, vznik prvo na zaplacen ceny za kadou
st pi jejm proveden.
2611
Provd-li se dlo po stech nebo se znanmi nklady a neujednaly-li strany
placen zlohy, me zhotovitel poadovat bhem provdn dla pimenou st
odmny s pihldnutm k vynaloenm nkladm.
2612
(1) Zjist-li zhotovitel po uzaven smlouvy, e cenu urenou odhadem bude
teba podstatn pekroit, oznm to objednateli bez zbytenho odkladu
s odvodnnm urenm nov ceny; neuin-li to bez zbytenho odkladu pot, co
potebu zven ceny zjistil, anebo zjistit ml a mohl, nem prvo na zaplacen
rozdlu v cen.
(2) Objednatel me od smlouvy odstoupit; pomrnou st pvodn uren ceny
zhotoviteli zaplat, m-li z stenho plnn zhotovitele prospch. Neodstoup-li
objednatel od smlouvy bez zbytenho odkladu po doruen oznmen o vy cen,
plat, e se zvenm ceny souhlas.
2613
Zma-li objednatel proveden dla z dvodu, za nj odpovd, nle zhotoviteli
cena za dlo snen o to, co zhotovitel neprovedenm dla uetil.
2614
Dohodnou-li se strany po uzaven smlouvy na omezen rozsahu dla
a neujednaj-li dsledky pro vi ceny, zaplat objednatel cenu upravenou
s pihldnutm k rozdlu v rozsahu nutn innosti a v elnch nkladech spojench
se zmnnm provdnm dla.
535

Vady dla
2615
(1) Dlo m vadu, neodpovd-li smlouv.
(2) O prvech objednatele z vadnho plnn plat obdobn ustanoven o kupn
smlouv. Objednatel vak nen oprvnn poadovat proveden nhradnho dla,
jestlie pedmt dla vzhledem k jeho povaze nelze vrtit nebo pedat zhotoviteli.
2616
Dojde-li podle eskho prvnho du nebo podle prvnho du sttu, kde m
bt pedmt dla vyuit, v dsledku pouit pedmtu dla k ohroen nebo poruen
prva tet osoby z prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv, je z toho
zhotovitel objednateli zavzn, pokud o tom zhotovitel v dob uzaven smlouvy
vdl nebo vdt musel. Na prvn vady dla se obdobn pouij ustanoven
o prvnch vadch pedmtu koup.
2617
M-li dlo pi pedn vadu, zakld to povinnosti zhotovitele z vadnho plnn;
pechz-li vak nebezpe kody na objednatele a pozdji, rozhoduje doba tohoto
pechodu. Po tto dob m objednatel prva z vadnho plnn, zpsobil-li vadu
zhotovitel poruenm povinnosti.
2618
Soud nepizn objednateli prvo z vadnho plnn, neoznmil-li objednatel vady
dla bez zbytenho odkladu pot, kdy je zjistil nebo pi nleit pozornosti zjistit
ml, nejpozdji vak do dvou let od pedn dla, a namtne-li zhotovitel, e prvo
bylo uplatnno opodn.
2619
(1) Dal-li zhotovitel za jakost dla zruku, pouij se obdobn ustanoven o
kupn smlouv.
(2) Zrun doba tkajc se dla pon bet pednm dla.
Oddl 2
Uren ceny podle rozpotu
2620
(1) Je-li cena ujednna pevnou stkou, nebo odkazem na rozpoet, kter je
soust smlouvy nebo byl objednateli sdlen zhotovitelem do uzaven smlouvy,
536

neme ani objednatel ani zhotovitel dat zmnu ceny proto, e si dlo vydalo jin
sil nebo jin nklady, ne bylo pedpokldno.
(2) Nastane-li vak zcela mimodn nepedvdateln okolnost, kter dokonen
dla podstatn ztuje, me soud podle svho uven rozhodnout o spravedlivm
zven ceny za dlo, anebo o zruen smlouvy a o tom, jak se strany vypodaj.
To neplat, pevzala-li nkter ze stran nebezpe zmny okolnost, nebo jedn-li se
o okolnost, o n nkter ze stran pedem prohlsila, e nenastane.
2621
(1) Bylo-li dlo zadno podle rozpotu, neme zhotovitel poadovat zven
ceny za dlo, ani maj-li rozsah nebo nkladnost prce za nsledek pekroen
rozpotu.
(2) Byla-li zaruena plnost rozpotu, neme zhotovitel dla poadovat zven
ceny za dlo, objev-li se poteba dalch prac k dokonen dla.
2622
(1) Byla-li vak cena urena na zklad rozpotu danho s vhradou, e se
nezaruuje jeho plnost, nebo s vhradou, e rozpoet je nezvazn, me zhotovitel
poadovat zven ceny, objev-li se v ppad rozpotu s vhradou nezaruen
plnosti pi provdn dla poteba innost do rozpotu nezahrnutch, pokud nebyly
pedvdateln v dob uzaven smlouvy, a v ppad rozpotu s vhradou
nezvaznosti, o nevyhnuteln pev nklady eln vynaloen zhotovitelem
nklady zahrnut do rozpotu. Nesouhlas-li objednatel se zvenm ceny, ur
zven ceny na nvrh zhotovitele soud.
(2) Zhotoviteli zanik nrok na uren zven ceny podle odstavce 1, jestlie
neoznm nutnost pekroen rozpotovan stky a vi poadovanho zven ceny
bez zbytenho odkladu pot, kdy se pi provdn dla ukzala jeho nevyhnutelnost.
(3) Objednatel me bez zbytenho odkladu odstoupit od smlouvy, poaduje-li
zhotovitel zven o vce ne 10 % ceny podle rozpotu. V tomto ppad je
objednatel povinen nahradit zhotoviteli st ceny odpovdajc rozsahu stenho
proveden dla podle rozpotu.
Oddl 3
Stavba jako pedmt dla
2623
Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se na smlouvu o prav nemovit vci a na
smlouvu o zhotoven, oprav nebo prav stavby ustanoven prvnho oddlu tohoto
dlu.
537

 2624
Nebezpe kody
Zhotovuje-li se objednateli stavba na objednvku, nese zhotovitel nebezpe
kody nebo znien stavby a do jejho pedn, ledae by ke kod dolo i jinak.
2625
Prvo na vytovn
Je-li cena dla urena s odkazem na skuten rozsah prce a jej hodnotu nebo na
hodnotu pouitch vc a vi dalch nklad, vytuje zhotovitel na dost
objednatele dosavadn postup prac, jako i dosud vynaloen nklady.
2626
Kontrola provdn dla
(1) Stanov-li smlouva, e objednatel zkontroluje pedmt dla na uritm stupni
jeho provdn, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej vas nebo
pozve-li jej ve zejm nevhodn dob, umon objednateli dodatenou kontrolu
a hrad nklady s tm spojen.
(2) Nedostav-li se objednatel ke kontrole, na ni byl dn pozvn nebo je se
mla konat podle ujednanho asovho rozvrhu, me zhotovitel pokraovat
v provdn dla. Objednatel m prvo na proveden dodaten kontroly, nahrad
vak zhotoviteli nklady s tm spojen, zabrnila-li mu v asti na kontrole vy
moc a podal-li o dodatenou kontrolu bez zbytenho odkladu, jinak jde k jeho ti
ve, co dodaten kontrola vyvol.
2627
Skryt pekky
(1) Zjist-li zhotovitel pi provdn dla skryt pekky tkajc se msta, kde
m bt dlo provedeno, znemoujc provst dlo dohodnutm zpsobem, oznm to
bez zbytenho odkladu objednateli a navrhne mu zmnu dla. Do dosaen dohody
o zmn dla me jeho provdn peruit.
(2) Nedohodnou-li se strany na zmn smlouvy v pimen lht, me
kterkoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel m prvo na cenu za st dla
provedenou do doby, ne pekku mohl pi vynaloen potebn pe odhalit.

538

 2628
Pevzet stavby
Objednatel nem prvo odmtnout pevzet stavby pro ojedinl drobn vady,
kter samy o sob ani ve spojen s jinmi nebrn uvn stavby funkn nebo
esteticky, ani jej uvn podstatnm zpsobem neomezuj.
Vady stavby
2629
(1) Soud nepizn prvo ze skryt vady, kter objednatel neoznmil bez
zbytenho odkladu pot, co ji mohl pi dostaten pi zjistit, nejpozdji vak do
pti let od pevzet stavby, namtne-li druh strana, e prvo nebylo uplatnno vas.
Tot plat o skryt vad projektov dokumentace a o jinch obdobnch plnnch.
(2) Provdc prvn pedpis me v odvodnnch ppadech stanovit zkrcen
doby uveden v odstavci 1 pro nkter sti stavby a na dva roky. Ujednaj-li strany
zkrcen tto doby, nepihl se k tomu, je-li objednatel slab stranou.
2630
(1) Bylo-li plnno vadn, je vzhledem k tomu, co sm dodal, zavzn se
zhotovitelem spolen a nerozdln
a) poddodavatel zhotovitele, ledae proke, e vadu zpsobilo jen rozhodnut
zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonval dozor,
b) kdo dodal stavebn dokumentaci, ledae proke, e vadu nezpsobila chyba ve
stavebn dokumentaci, a
c) kdo provdl dozor nad stavbou, ledae proke, e vadu stavby nezpsobilo
selhn dozoru.
(2) Zhotovitel se zprost povinnosti z vady stavby, proke-li, e vadu zpsobila
jen chyba ve stavebn dokumentaci dodan osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo
jen selhn dozoru nad stavbou vykonvanho osobou, kterou si objednatel zvolil.
Oddl 4
Dlo s nehmotnm vsledkem
2631
Spov-li dlo v jinm vsledku innosti, ne je zhotoven vci nebo drba,
oprava i prava vci, postupuje zhotovitel pi tto innosti, jak bylo ujednno
a s odbornou p tak, aby doshl vsledku innosti urenho ve smlouv.

539

 2632
Nen-li pedmtem dla hmotn vc, odevzd zhotovitel vsledek sv innosti
objednateli. Dlo s nehmotnm vsledkem se povauje za pedan, je-li dokoneno
a zhotovitel umon objednateli jeho uit.
2633
Vsledek innosti, kter je pedmtem prva prmyslovho nebo jinho
duevnho vlastnictv, me zhotovitel poskytnout i jinm osobm ne objednateli,
bylo-li tak ujednno. Neobsahuje-li smlouva vslovn zkaz tohoto poskytnut, je
k nmu zhotovitel oprvnn, nen-li to vzhledem k povaze dla v rozporu se zjmy
objednatele.
2634
Je-li pedmtem dla vsledek innosti, kter je chrnn prvem prmyslovho
nebo jinho duevnho vlastnictv, m se za to, e jej zhotovitel poskytl objednateli
k elu vyplvajcmu ze smlouvy.
2635
Ustanoven tohoto oddlu se pouij obdobn i pro vsledek innosti zhotoven
podle ustanoven o veejnm pslibu (soutn dlo).
Dl 9
Pe o zdrav
2636
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o pi o zdrav se poskytovatel vi pkazci zavazuje peovat
v rmci svho povoln nebo pedmtu innosti o zdrav oetovanho, a ji je jm
pkazce nebo tet osoba.
(2) Pkazce zaplat poskytovateli odmnu, je-li to ujednno; to neplat, stanovli jin prvn pedpis, e se pe o zdrav hrad vlun z jinch zdroj.
2637
Pe o zdrav zahrnuje kon, prohldku nebo radu a vechny dal sluby, kter
se tkaj bezprostedn oetovanho a kter jsou vedeny snahou zlepit nebo
zachovat jeho zdravotn stav. Pe o zdrav vak nen innost spovajc jen v
prodeji nebo jinm pevodu lk.
540

Pouen
2638
(1) Poskytovatel srozumiteln vysvtl oetovanmu zamlen vyeten
i navrhovanou pi o zdrav; po pslunm vyeten poskytovatel vysvtl
oetovanmu jeho zdravotn stav a pi o zdrav i pi dalm postupu. d-li o to
oetovan, pod mu poskytovatel vysvtlen v psemn form.
(2) Nen-li oetovan pln svprvn, ale pesto je schopen sudku, pou se
zpsobem pimenm jeho schopnosti vysvtlen pochopit; vysvtlen se pod i jeho
zkonnmu zstupci.
2639
(1) Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e oetovan
pochopil svj zdravotn stav, zpsob, el a nezbytnost pe o zdrav vetn
oekvanch nsledk i monch nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz
v vahu i ppadn jin zpsob pe o zdrav.
(2) Mus-li si poskytovatel bt vdom, e u oetovanho vyvolal pedstavu, e
p o zdrav doshne uritho vsledku, a v nebo mus vdt, e vsledku nemus
bt dosaeno, je povinen i toto oetovanmu vysvtlit.
2640
(1) Ohrozil-li by se tm zcela zjevn a vn zdravotn stav oetovanho, me
mu bt vysvtlen podno v plnm rozsahu dodaten, jakmile ji nen teba obvat
se nebezpe. M se za to, e toto prvo poskytovatel nem, nepotvrd-li mu zjevnost
a vnost nebezpe jin osoba poskytujc pi o zdrav v danm oboru.
(2) Je-li vysvtlen odepeno a vyaduje-li to zjem oetovanho, pod se
vysvtlen jin osob poven oetovanm, ledae jin prvn pedpis stanov nco
jinho.
2641
Dal-li oetovan zeteln najevo, e si vysvtlen nepeje, neposkytne se, ledae
nebezpe, kter z toho hroz oetovanmu nebo jin osob, zjevn pevyuje jeho
zjem.
Prva a povinnosti stran
2642
(1) Ke kadmu konu v rmci pe o zdrav se vyaduje souhlas oetovanho,
ledae zkon stanov, e souhlasu nen teba. Odmtne-li oetovan souhlas, potvrd
to poskytovateli na jeho dost v psemn form.
541

(2) Pod-li o to poskytovatel nebo oetovan, potvrd mu druh strana

v psemn form, k emu byl souhlas udlen.
2643
(1) Poskytovatel postupuje podle smlouvy s p dnho odbornka, a to
i v souladu s pravidly svho oboru.
(2) Oetovan sdl poskytovateli podle svho nejlepho vdom potebn
daje a poskytne mu souinnost nutnou podle rozumnho oekvn k tomu, aby
mohl splnit povinnosti podle smlouvy.
2644
Poskytovatel neumon jin osob pozorovat pi o zdrav oetovanho, ledae
ten dal k tomu souhlas. To neplat, vyaduje-li se ptomnost jin osoby, aby bylo
prokzno, nakolik se vyhovlo poadavkm odborn pe.
2645
Poskytovatel odpovd za to, e spln sv povinnosti s p dnho odbornka;
k ujednnm, kter to vyluuj nebo omezuj, se nepihl.
2646
(1) Poskytuje-li se pe o zdrav ve zdravotnickm zazen, v zazen socilnch
slueb nebo v obdobnm zazen, kter smluvn strana neprovozuje, mus bt
oetovanmu nebo pkazci vas sdleno, kdo je poskytovatelem a e provozovatel
zazen smluvn stranou nen.
(2) Nelze-li poskytovatele urit, povauje se za nho i provozovatel zazen, kde
byla pe o zdrav poskytnuta; to plat i v ppad, e provozovatel oetovanmu
nebo pkazci bez zbytenho odkladu nesdl, kdo je poskytovatelem. K opanm
ujednnm se nepihl.
Zznamy o pi o zdrav
2647
(1) Poskytovatel vede zznamy o pi o zdrav, z nich mus bt zejm daje
o zdravotnm stavu oetovanho a o poskytovatelov innosti, vetn podklad
osvdujcch sprvnost tchto daj, v rozsahu nezbytnm pro poskytovn dn
pe o zdrav. Zznamy poskytovatel uchov tak dlouho, jak to vyaduje poteba
odborn pe.
(2) K zznamm poskytovatel podle svho uven pipoj i podklady
a vyjden, kter mu poppad odevzdal oetovan nebo pkazce.
542

(3) Do zznam poskytovatel vdy poznamen, kdo do nich nahlel.

2648
(1) Pod-li o to oetovan, umon mu poskytovatel bez zbytenho odkladu
nahldnout do zznam, kter o nm vede, a umon mu poizovat si z nich vpisy,
opisy nebo kopie, poppad mu sm vyd proti zaplacen pimen nhrady z nich
vpis, opis nebo kopii.
(2) Obsahuj-li zznamy rovn daje o tet osob, nelze je zpstupnit bez
jejho souhlasu.
2649
(1) Nestanov-li zkon nco jinho, nelze zznamy zpstupnit jin osob bez
vslovnho souhlasu oetovanho, teba by to byl i pkazce nebo zstupce
oetovanho.
(2) Udlil-li oetovan souhlas, nebo odmtl-li jej udlit, uvede se to
v zznamech, kter poskytovatel o oetovanm vede.
2650
(1) Bez souhlasu oetovanho me poskytovatel sdlit daje o nm
v anonymizovan podob k elm vdeckho nebo statistickho eten tkajcho
se zdravotnho stavu obyvatelstva a jeho skupin, lze-li rozumn pedpokldat, e
souhlas nelze opatit vbec nebo vas a
a) provd-li se eten s takovm zabezpeenm, e nehroz nemrn zsah do
soukrom oetovanho, nebo
b) oznm-li poskytovatel daje tak, aby vylouil nsledn zjitn, kterho uritho
lovka se tkaj.
(2) Prvo podle odstavce 1 poskytovatel nem, nen-li eten provdno ve
veejnm zjmu, lze-li eten provst i bez daj o uritm oetovanm nebo
vyjdil-li oetovan vslovn nesouhlas se zpstupnnm daj o sob.
2651
Oetovan, kter nen pkazcem, me pi o zdrav odmtnout; jeho
odmtnutm se zvazek ru.

543

Dl 10
Kontroln innost
2652
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o kontroln innosti se kontrolor zavazuje zjistit nestrann stav
urit vci nebo ovit vsledek urit innosti a vydat o tom kontroln osvden
a objednatel se zavazuje zaplatit mu odmnu.
(2) K ujednn, jm se kontrolorovi ukld povinnost, je by mohla ovlivnit
nestrannost kontroly nebo sprvnost kontrolnho osvden, se nepihl.
2653
Kontrolor provede kontrolu s odbornou p podle stanovenho zpsobu
kontroly, doby, msta a rozsahu kontroly, se zetelem i ke stavu, v jakm se pedmt
kontroly nachzel v dob jejho provdn. Zjitn stav pope v kontrolnm
osvden.
2654
Kontrolor provede kontrolu v rozsahu a zpsobem obvyklm pi obdobnch
kontrolch. M se za to, e kontrola m bt provedena bez zbytenho odkladu
v mst, kde se pedmt kontroly nachz. Objednatel oznm kontrolorovi vas, kde
se m kontrola uskutenit.
2655
Objednatel poskytne kontrolorovi souinnost nutnou k proveden kontroly,
zejmna mu umon potebn pstup k pedmtu kontroly.
2656
(1) Prvo kontrolora na odmnu vznik provedenm kontroly a vydnm
kontrolnho osvden.
(2) Spolen s prvem na odmnu vznik kontrolorovi i prvo na nhradu
nklad, kter pi proveden kontroly eln vynaloil, ledae z povahy tchto
nklad vyplv, e jsou v odmn ji zahrnuty.
2657
Nen-li odmna ujednna, zaplat objednatel kontrolorovi odmnu ve vi
obvykl se zetelem k pedmtu, rozsahu, zpsobu a mstu kontroly v dob uzaven
smlouvy.
544

 2658
Proveden kontroly se nedotk prvnch pomr mezi objednatelem a jinmi
osobami, zejmna osobami, jim je pedmt kontroly uren nebo od nich pochz.
2659
Neprovede-li kontrolor kontrolu dn, nem prvo na odmnu a nhradu
nklad.
2660
(1) Kontrolor nahrad kodu zpsobenou poruenm povinnosti provst kontrolu
dn v tom rozsahu, v jakm objednatel neme inn doshnout nhrady
uplatnnm prva z vadnho plnn vi tomu, kdo plnil kontrolovan pedmt.
Kontrolor povinnost k nhrad kody nem, opomenul-li objednatel vymhat sv
prvo vi tet osob vas, nebo neme-li je vymhat vzhledem k tomu, co s tet
osobou ujednal.
(2) Omezen podle odstavce 1 neplat, ujistil-li kontrolor objednatele, e bez
ohledu na rozsah a zpsob kontroly zjist vechny vady, nebo ujist-li objednatele, e
kontroln osvden je pln a sprvn.
2661
Nahrad-li kontrolor objednateli kodu, pechz na nho prvo objednatele vi
tet osob tak, jako by mu bylo postoupeno.
Dl 11
Zvazky ze smlouvy o tu, jednorzovm vkladu, akreditivu a inkasu
Oddl 1
et
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2662
Zkladn ustanoven
Smlouvou o tu se ten, kdo vede et, zavazuje zdit od urit doby v urit
mn et pro jeho majitele, umonit vloen hotovosti na et nebo vbr hotovosti
z tu nebo provdt pevody pennch prostedk z tu i na et.
545

 2663
Je-li et zzen pro vce osob, m kad z nich postaven majitele tu. Tyto
osoby nakldaj s tem spolen. M se za to, e jejich podly na pennch
prostedcch na tu jsou stejn.
2664
S pennmi prostedky na tu me majitel tu a za podmnek ujednanch ve
smlouv i jeho zmocnnci nakldat ujednanm zpsobem. Nevyplv-li ze zmocnn
opak, nezanik smrt zmocnitele.
2665
Ujednaj-li strany, e ten, kdo vede et, umon vbr hotovosti nebo provede
pevod pennch prostedk z tu, a pro to na tu nen dostatek pennch
prostedk, pouij se pimen ustanoven o vru.
2666
Zeme-li majitel tu, zastav ten, kdo vede et, v den nsledujc po dni, kdy
mu byla smrt majitele tu doloena, ty vplaty hotovosti a pevody pennch
prostedk z tu, o kterch majitel tu uril, e se v nich po jeho smrti pokraovat
nem.
2667
rok z pennch prostedk na tu je splatn na konci kalendnho msce.
Ten, kdo vede et, pipe rok k zstatku pennch prostedk na tu bez
zbytenho odkladu pot, co se stal splatnm.
2668
Zanikne-li zvazek, vypod ten, kdo vede et, bez zbytenho odkladu
pohledvky a dluhy tkajc se tu, zejmna provede pevody pennch prostedk
z tu uskutenn prostednictvm platebnch prostedk a ek pouitch do dne
zniku zvazku, et zru a zstatek pennch prostedk vyplat majiteli tu.
Pododdl 2
Platebn et
2669
Platebn et upravuje jin zkon. Jin zkon rovn upravuje pevody
pennch prostedk na tu, kter nen platebnm tem, jestlie se jedn
o platebn transakci podle jinho zkona.
546

Pododdl 3
Jin ne platebn et
2670
Ustanoven tohoto pododdlu se pouij pro et, kter nen platebnm tem.
Ustanoven tohoto pododdlu se rovn pouij pro vloen hotovosti, vbr hotovosti
nebo pevod pennch prostedk provdn na platebnm tu, jestlie se nejedn o
platebn transakci podle jinho zkona.
2671
Byl-li sjednn rok, nle majiteli tu ode dne pipsn pennch prostedk
na et do dne pedchzejcho dni jejich odepsn z tu.
2672
Ten, kdo vede et, pipe na nj pijat nebo peveden penn prostedky
nejpozdji nsledujc pracovn den pot, co zskal prvo s nimi nakldat.
2673
(1) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu vloen i vbr hotovosti nebo
pevod pennch prostedk, k nmu dolo v uplynulm kalendnm msci, bez
zbytenho odkladu po skonen kalendnho msce.
(2) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu bez zbytenho odkladu po
skonen kalendnho roku zstatek pennch prostedk na tu.
2674
Majitel tu me zvazek ze smlouvy o tu vypovdt i bez vpovdn doby,
i kdy je smlouva uzavena na dobu uritou.
2675
(1) Ten, kdo vede et, me zvazek ze smlouvy o tu vypovdt s innost
ke konci msce nsledujcho po msci, v nm vpov dola majiteli tu.
(2) Poru-li majitel tu podstatnm zpsobem ujednanou povinnost, me ten,
kdo vede et, zvazek ze smlouvy o tu vypovdt i bez vpovdn doby.

547

Pododdl 4
Vkladn knka
2676
(1) Vkladn knkou potvrzuje vstavce vkladn knky vloen hotovosti na et
a vbr hotovosti z tu. et, k nmu byla vystavena vkladn knka, neslou
k provdn pevod pennch prostedk. Vkladn knka me bt vystavena
pouze na jmno majitele vkladn knky. Z vkladn knky mus bt zejm ve
pennch prostedk na tu a jej zmny.
(2) M se za to, e ve pennch prostedk na tu odpovd zznamm ve
vkladn knce.
2677
S pennmi prostedky na tu nakld majitel vkladn knky. Bez pedloen
vkladn knky nelze s pennmi prostedky na tu nakldat.
2678
Pi ztrt nebo znien vkladn knky vystav vstavce vkladn knky na
dost majitele vkladn knky novou vkladn knku. Tato vkladn knka nahrazuje
pvodn vkladn knku, kter pozbv dnem jejho vystaven platnosti.
2679
Pokud majitel vkladn knky nenakld s pennmi prostedky na tu po dobu
dvaceti let ani nepedlo vkladn knku k doplnn zznam, ru se zvazek
uplynutm tto doby; majitel vkladn knky m prvo na vplatu zstatku pennch
prostedk na tu vetn rok ke dni zruen zvazku.

Oddl 2
Jednorzov vklad
2680
(1) Smlouvou o jednorzovm vkladu se vkladatel zavazuje poskytnout pjemci
vkladu pevn jednorzov vklad v urit vi a pjemce vkladu se zavazuje tento
vklad pijmout, po zniku zvazku jej vrtit a zaplatit vkladateli rok.
(2) Bylo-li nakldn s vkladem podmnno sdlenm hesla a vkladatel heslo
nezn, me vkladatel nakldat s vkladem, pokud proke, e mu vklad nle.
548

 2681
Vkladn list
Vkladnm listem pjemce vkladu potvrzuje pevn jednorzov vklad na dobu
uritou ve vi vkladnm listem uveden.
Oddl 3
Akreditiv
2682
Zkladn ustanoven
Smlouvou o oteven akreditivu se vstavce akreditivu zavazuje vi pkazci
vystavit na jeho dost a et ve prospch tet osoby (oprvnnho) akreditiv
a pkazce se zavazuje zaplatit vstavci akreditivu odmnu.
2683
(1) Vstavce akreditivu oznm oprvnnmu v psemn form bez zbytenho
odkladu po uzaven smlouvy, e v jeho prospch otvr akreditiv, a sdl mu jeho
obsah.
(2) Akreditiv obsahuje alespo uren, e se vstavce akreditivu zavazuje
zaplatit uritou stku, pijmout smnku nebo se zavazuje k jinmu plnn, jako i
akreditivn podmnky s urenm, do kdy je m oprvnn splnit, aby mohl poadovat
plnn od vstavce akreditivu.
2684
Zvazek vstavce akreditivu vi oprvnnmu vznik vystavenm akreditivu.
Tento zvazek je nezvisl na zvazku mezi vstavcem akreditivu a pkazcem i na
zvazku mezi pkazcem a oprvnnm.
2685
Vstavce akreditivu me povit akreditivem i jinho vstavce, aby za nj
poskytl plnn. Poskytne-li poven vstavce plnn, m prvo na nhradu vi
vstavci akreditivu; byl-li akreditiv potvrzen, m toto prvo i vi potvrzujcmu
vstavci.
2686
Neur-li akreditiv vslovn jinak, me jej vstavce akreditivu zmnit nebo
zruit jen se souhlasem oprvnnho a pkazce.
549

Potvrzen akreditiv
2687
(1) Je-li akreditiv na dost vstavce akreditivu potvrzen dalm vstavcem,
vznik oprvnnmu prvo na plnn i vi potvrzujcmu vstavci od doby, kdy
potvrzujc vstavce oprvnnmu potvrzen akreditivu oznmil.
(2) Ke zmn nebo zruen potvrzenho akreditivu se vyaduje i souhlas
potvrzujcho vstavce.
2688
Plnil-li potvrzujc vstavce oprvnnmu podle podmnek akreditivu, m prvo
na nhradu vi vstavci akreditivu.
2689
Vstavce akreditivu, kter oprvnnmu jen oznm, e pro nho jin vstavce
akreditivu otevel akreditiv, nevznik zvazek z akreditivu, nahrad vak kodu,
bylo-li oznmen nesprvn.
Dokumentrn akreditiv
2690
(1) Pi dokumentrnm akreditivu vstavce akreditivu pln oprvnnmu, jsou-li
mu vas pedloeny dokumenty uren akreditivem v souladu s akreditivnmi
podmnkami. To plat i v ppad, jsou-li dokumenty pedloeny vstavci
povenmu akreditivem.
(2) Byl-li dokumentrn akreditiv potvrzen, poskytne potvrzujc vstavce
oprvnnmu plnn, jsou-li mu, poppad vstavci povenmu akreditivem, vas
pedloeny dokumenty uveden v odstavci 1.
2691
Vstavce akreditivu s odbornou p pezkoum, zda obsah pedloench
dokument a jejich vzjemn souvislost zjevn odpovdaj podmnkm urenm
akreditivem.
2692
Dojde-li k ztrt, znien nebo pokozen dokument v dob, kdy je m vstavce
akreditivu u sebe, nahrad vstavce akreditivu pkazci kodu tm zpsobenou. To
neplat, nemohl-li vstavce akreditivu kodu odvrtit ani pi vynaloen odborn
pe.
550

 2693
Jin akreditivy
Ustanoven o dokumentrnm akreditivu se pouije pimen i na akreditiv,
podle nho se lze domhat plnn pi splnn jinch podmnek, ne je pedloen
dokument.
Oddl 4
Inkaso
2694
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o inkasu se obstaravatel inkasa zavazuje obstarat pro pkazce
pijet penn stky nebo jin inkasn kon od tet osoby a pkazce se zavazuje
zaplatit obstaravateli inkasa odmnu.
(2) Nen-li ve odmny ujednna, zaplat pkazce obstaravateli inkasa odmnu
obvyklou v dob uzaven smlouvy.
2695
Obstaravatel inkasa vyzve tet osobu k proveden inkasnho konu. Odmtne-li
tato osoba splnit vzvu, pod o tom obstaravatel inkasa pkazci bez zbytenho
odkladu zprvu.
2696
Obstaravatel inkasa postupuje pi obstarn inkasa s odbornou p podle pokyn
pkazce. Neuskuten-li se pesto inkaso, nezakld to dvod k postihu obstaravatele
inkasa.
2697
(1) Co obstaravatel inkasa pi inkasu pijal, vyd bez zbytenho odkladu
pkazci.
(2) Pijal-li obstaravatel inkasa cenn papr nebo dokument, nahrad pkazci
kodu zpsobenou jeho ztrtou, znienm nebo pokozenm v dob, kdy jej ml
obstaravatel inkasa u sebe. To neplat, nemohl-li obstaravatel inkasa kodu odvrtit
ani pi vynaloen odborn pe.

551

 2698
Pouije-li obstaravatel inkasa k obstarn inkasa jinho obstaravatele podle
pokyn pkazce, dje se tak na et a nebezpe pkazce.
Dokumentrn inkaso
2699
Pi dokumentrnm inkasu se obstaravatel inkasa vi pkazci zavazuje vydat
tet osob dokumenty, zaplat-li tato osoba proti vydn dokument uritou penn
stku, nebo provst ped vydnm dokument jin inkasn kon, a pkazce se
zavazuje zaplatit obstaravateli inkasa odmnu.
2700
Dojde-li k ztrt, znien nebo pokozen dokument v dob, kdy je m
obstaravatel inkasa u sebe, nahrad obstaravatel inkasa pkazci kodu tm
zpsobenou. To neplat, nemohl-li obstaravatel inkasa kodu odvrtit ani pi
vynaloen odborn pe.
Dl 12
Zvazky ze zaopatovacch smluv
Oddl 1
Dchod
2701
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o dchodu se pltce zavazuje platit pjemci pravideln penn
dvky (dchod).
(2) Zave-li se pltce k placen dchodu na dobu ivota njak osoby nebo na
dobu del ne pt let, vyaduje smlouva psemnou formu.
2702
Nebylo-li trvn zvazku ujednno, plat, e povinnost platit dchod trv po
dobu pjemcova ivota.
2703
Nen-li ujednna doba splatnosti dchodu, jsou dvky splatn msn naped.
Zeme-li osoba, na dobu jejho ivota byl dchod ujednn, zaplat pltce dvku,
552

kter za ivota on osoby ji dospla. Bylo-li vak ujednno, e dchod je splatn

pozadu, zaplat pltce dvku pipadajc na dobu, po kterou ona osoba byla jet
naivu.
2704
Prvo na dchod nelze postoupit jinmu; k opanmu ujednn se nepihl.
Pohledvku splatn dvky vak postoupit lze.
2705
Zdil-li pltce dchod bezplatn, me zrove vyhradit, e pjemcovi vitel
nemohou pjemcovy dvky postihnout ani exekun, ani v insolvennm zen.
Takov vhrada je inn vi tetm osobm i vi orgnm veejn moci, avak
jen do ve, kterou pjemce vzhledem ke svm pomrm pro sv zaopaten nutn
potebuje.
2706
(1) Byl-li dchod poskytnut za platu, nelze pro neplacen dvek odstoupit od
smlouvy a poadovat vrcen platy. To neplat, bylo-li placen dchodu zajitno
a jistota zanikne, nebo se zhor, ani ji pltce v pimen lht dopln na pvodn
rozsah.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, nad soud na nvrh pjemce prodej sti
pltcova majetku a pouit vtku k placen dchodu po pimenou dobu do
budoucna.
Oddl 2
Vmnek
2707
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o vmnku si vlastnk nemovit vci vymiuje v souvislosti
s jejm pevodem pro sebe nebo pro tet osobu poitky, kony nebo prva slouc
k zaopaten na dobu ivota nebo na dobu uritou a nabyvatel nemovit vci se
zavazuje zaopaten poskytnout. Nen-li stanoveno nebo ujednno jinak, rozhoduje
pro obsah prv vmnke mstn zvyklost.
(2) Podle obsahu prvnho jednn, kterm byl vmnek zzen, se na smlouvu
o vmnku pouij tak ustanoven o prvech, ze kterch se vmnek skld,
zejmna o sluebnosti bytu nebo o dchodu.

553

 2708
(1) Je-li vmnek zzen jako reln bemeno, uin nabyvatel nemovit vci
ve, co je z jeho strany zapoteb, aby vmnek mohl bt zapsn do veejnho
seznamu. Nezekne-li se vmnk zpisu, lze do veejnho seznamu zapsat
vlastnick prvo nabyvatele jen souasn se zpisem vmnku.
(2) Vlastnk nemovit vci me pro sebe zapsat budouc vmnek do veejnho
seznamu jet ped pevedenm nemovit vci.
2709
I kdy to pi zzen vmnku nebylo ujednno, pispje osoba zavzan
k vmnku pomocnmi kony vmnki, kter to nezbytn potebuje v nemoci, pi
razu nebo v podobn nouzi. Tto povinnosti se zprost, zprostedkuje-li umstn
vmnke ve zdravotnickm nebo podobnm zazen. Nezavazuje-li osobu
zavzanou z vmnku k placen nklad pobytu v zazen zvltn prvn dvod,
nese je vmnk ze svho.
2710
(1) Zmn-li se pomry tou mrou, e na osob zavzan k vmnku nelze
spravedliv poadovat, aby setrvala pi naturlnm plnn, a nedohodnou-li se strany,
me soud na nvrh osoby zavzan k vmnku rozhodnout, e se naturln
vmnek zcela nebo zsti nahrad penitm dchodem; soud tak me, a to i bez
nvrhu, uloit osob zavzan k vmnku, aby sloila ve prospch vmnke
u provozovatele vhodnho zaopatovacho zazen zaopatovac jistinu ve stanoven
vi.
(2) Byl-li vmnek pemnn na penit dchod, me soud dohodu stran nebo
sv rozhodnut zmnit, zmn-li se podstatn pomry.
(3) Rozhodnutmi podle odstavc 1 nebo 2 nelze pijmout takov opaten, jm
by bylo zaopaten vmnke ohroeno.
2711
Pi zkze stavby, v n bylo vmnki vyhrazeno obydl, opat osoba zavzan
z vmnku vmnki na vlastn nklad vhodn nhradn bydlen.
2712
Vmnek vyhrazen manelm se nezkracuje smrt jednoho z nich.
2713
Vmnek nelze postoupit; postoupit lze jen prvo na splatn dvky, avak ne na
ty, jejich rozsah je uren podle osobnch poteb vmnke.
554

 2714
Prvo na vmnek nepechz na vmnkovy ddice.
2715
Byla-li smlouva o pevodu nemovit vci uzavena v souvislosti se zzenm
vmnku, nelze od n odstoupit pro neplnn povinnosti osobou zavzanou
k vmnku.
Dl 13
Spolenost
Oddl 1
Obecn ustanoven
2716
Zkladn ustanoven
(1) Zave-li se smlouvou nkolik osob sdruit jako spolenci za spolenm
elem innosti nebo vci, vznik spolenost.
(2) Bylo-li ujednno sdruen majetku, vyaduje se k platnosti smlouvy soupis
vklad spolenk jimi podepsan. M se za to, e sdrueno bylo jen to, co uvd
soupis.
2717
(1) Vkld-li spolenk do spolenosti vc, pouij se pimen ustanoven
o koupi; vkld-li vak jen prvo vc uvat, pouij se pimen ustanoven
o njmu, a vkld-li prvo vc povat, pouij se pimen ustanoven o pachtu.
(2) Zavazuje-li se spolenk k innosti pro spolenost, pouij se pimen
ustanoven o dle, nebo o pkazu.
2718
(1) Vlo-li spolenk do spolenosti veker sv jmn, m se za to, e se jedn
o jmn ptomn k innosti smlouvy.
(2) Ujednn, e vklad spolenka zahrnuje i jeho budouc majetek, se
nevztahuje na majetek nabyt ddnm, ledae to bylo vslovn ujednno.

555

 2719
(1) Penn prostedky a zuivateln vci, jako i vci uren podle druhu
vloen do spolenosti, se stvaj spoluvlastnictvm spolenk, kte vklady pispli;
jin vci se stvaj jejich spoluvlastnictvm jen tehdy, byly-li ocenny penzi.
Spoluvlastnick podly spolenk se ur pomrem hodnot majetku, kter kad
spolenk do spolenosti vloil.
(2) K jinmu pedmtu vkladu nabvaj spolenci prvo bezplatnho povn.
2720
Spolenk, kter se zavzal pispt spolenmu elu jen innost, m prvo na
podl na zisku a prvo uvat vci vloen do spolenosti, nem vak prvo tyto vci
povat, ani se nestv spoluvlastnkem podle 2719 odst. 1.
Oddl 2
Prva a povinnosti spolenk navzjem
2721
O vzjemnch prvech a povinnostech spolenk plat obdobn ustanoven
o spoluvlastnictv.
2722
(1) Kdo se zavzal pispt spolenosti jen innost, nen povinen k jinmu
pspvku. Kdo se zavzal pispt jen majetkem, nen povinen piinit se o dosaen
spolenho elu jinm zpsobem.
(2) Spolenka nelze nutit, aby pispl vce, ne se zavzal. Zmn-li se vak
pomry tak, e spolenho elu nelze bez zven pspvku doshnout, me ten,
kdo nen ochoten svj pspvek zvit, ze spolenosti vystoupit, anebo z n bt
vylouen.
2723
Ujedn-li se jen, co m bt do spolenosti celkem vloeno, pispje kad ze
spolenk rovnm dlem.
2724
O dosaen spolenho elu se vichni spolenci piiuj zpravidla stejnou
mrou. Zadil-li spolenk spolenou zleitost v dobr ve, m prvo na nhradu
jako pkaznk.

556

 2725
Spolenk vykonv innost pro spolenost osobn a nen oprvnn lenstv ve
spolenosti zdit jin osob, ani j sv lenstv postoupit.
2726
iny pro spolenost kodliv jsou spolenkovi zakzny.
2727
(1) Spolenk nesm bez souhlasu ostatnch spolenk init na vlastn nebo ciz
et nic, co m vzhledem ke spolenmu elu konkurenn povahu. Stane-li se tak,
mohou se ostatn spolenci domhat, aby se tento spolenk takovho jednn zdrel.
(2) Jednal-li spolenk na vlastn et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby
bylo jednn spolenka prohleno za uinn na spolen et. Jednal-li spolenk
na ciz et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby jim bylo ve prospch
spolenho tu postoupeno prvo na odmnu nebo aby jim byla vydna odmna ji
poskytnut. Tato prva zanikaj, pokud nebyla uplatnna do t msc ode dne, kdy
se podnikatel o jednn dozvdl, nejpozdji vak rok ode dne, kdy k jednn dolo.
(3) Namsto prv podle odstavce 2 mohou ostatn spolenci poadovat nhradu
kody.
2728
(1) Neur-li smlouva pomr, jakm se spolenci podlej na majetku nabytm
za trvn spolenosti, na zisku a na ztrt spolenosti, jsou jejich podly stejn. Urli smlouva pomr, jakm se spolenk podl bu jen na majetku, anebo jen na zisku
nebo na ztrt, plat stejn pomr i pro ostatn ppady.
(2) Ujednn vyluujc prvo spolenka na podl na zisku nem prvn inky.
Ujednn vyluujc povinnost spolenka podlet se na ztrt m prvn inky jen
mezi spolenky.
2729
(1) Rozhodnut o zleitostech spolenosti se pijmaj vtinou hlas; kad
spolenk m jeden hlas. Ujednn nebo rozhodnut spolenk brnc nktermu
spolenkovi astnit se rozhodovn nem prvn inky.
(2) Rozhodnut, jm se mn spoleensk smlouva, mus bt pijato
jednomysln.

557

Oddl 3
Sprva spolenosti
2730
(1) Spolenci si mohou rozdlit psobnost pi spravovn spolench zleitost
zpsobem, jak uznaj za vhodn. Neuin-li to, je kad spolenk vzhledem
k tmto zleitostem pkaznkem ostatnch spolenk.
(2) dn spolenk nesm o sv vli podstatn mnit stav nebo el spolenho
majetku bez zetele k vhodnosti takov zmny.
2731
(1) Sprvou spolench vc mohou spolenci povit nkoho ze svho stedu,
anebo i tet osobu.
(2) Byl-li sprvce jmenovn ve spoleensk smlouv, lze ho odvolat jen
z vnho dvodu, jinak lze jeho poven zruit obdobn jako u pkazu.
2732
Spolenk, kter nen oprvnn ke sprv, nesm nakldat se spolenm
majetkem. Uin-li tak vi tet osob, kter je v dobr ve, nelze se proti n dovolat
neplatnosti prvnho jednn.
2733
Je-li poveno vce sprvc, ani je ble upravena jejich psobnost, jedn kad
z nich v zleitostech spolenosti samostatn.
2734
Sprvce vede dn ty a pehled o majetkovch pomrech spolenosti;
spolenkm podv pravideln vytovn majetku spolenosti vetn pjm
a vdaj, jako i zisku, anebo ztrty, nejmn jednou za kalendn rok, nejpozdji
do dvou msc po jeho ukonen.
2735
Spolenk, i kdy nevykonv sprvu, se me pesvdit o hospodskm stavu
spolenosti, pezkoumat etn zznamy a jin doklady, jako i bt informovn
o spolench zleitostech, ale pi uplatovn tohoto prva nesm ani ruit provoz
spolenosti vc, ne je nutn, ani brnit ostatnm spolenkm pi uplatovn tho
prva. Ujednaj-li si spolenci nco jinho, nepihl se k tomu.

558

Oddl 4
Prva a povinnosti spolenk k tetm osobm
2736
Z dluh vzelch ze spolen innosti jsou spolenci zavzni vi tetm
osobm spolen a nerozdln.
2737
(1) Jedn-li spolenk ve spolen zleitosti s tet osobou, povauje se za
pkaznka vech spolenk. Ujednaj-li si spolenci nco jinho, nelze to namtnout
vi tet osob, kter jedn v dobr ve.
(2) Jednal-li spolenk ve spolen zleitosti s tet osobou vlastnm jmnem,
mohou ostatn spolenci uplatovat prva z toho vznikl, tet osoba je vak
zavzna jen vi tomu, kdo s n prvn jednal. To neplat, bylo-li tet osob znmo,
e spolenk jedn na et spolenosti.
2738
(1) Pedstr-li nkdo, e je spolenkem, a jm nen, jsou skuten spolenci
z jeho jednn vi tet osob zavzni spolen a nerozdln s nm, jestlie
a) nkter ze spolenk dal k omylu tet osoby podnt, nebo
b) spolenci mohli pi vynaloen potebn pe takov omyl pedvdat, ale dn
z nich neuinil opaten, aby se uveden tet osoby v omyl zabrnilo.
(2) Odstavec 1 se nepouije, nebyla-li tet osoba v dobr ve.
Oddl 5
Znik lenstv
2739
Spolenk me ze spolenosti vystoupit, a to i bylo-li trvn spolenosti
ujednno na dobu uritou; ne vak v nevhodn dob nebo k jm ostatnch
spolenk. Z vnch dvod vak me vystoupit kdykoli, a to i kdy byla
dohodnuta vpovdn doba.
2740
(1) Poru-li spolenk povinnost ze smlouvy podstatnm zpsobem, me bt
ze spolenosti vylouen. Vylouen me bt rovn,
a) bylo-li o jeho majetku zahjeno insolvenn zen na jeho nvrh,
559

b) pistoupil-li spolenk k nvrhu na zahjen insolvennho zen, ve kterm se

e jeho padek nebo hrozc padek, nebo
c) bylo-li v insolvennm zen rozhodnuto o padku spolenka.
(2) Omezen spolenka ve svprvnosti je dvodem pro vylouen spolenka
jen tehdy, je-li tento jeho stav na jmu spolenosti.
2741
(1) Spolenk, jeho lenstv zaniklo, m prvo, aby mu bylo vytovno
a vydno ve, co mu ke dni zniku lenstv nle. Podl na majetku nabytm za
trvn spolenosti se mu vyplat v penzch.
(2) Spolenk pi zniku lenstv vytuje a vyrovn ostatnm spolenkm ve,
k emu byl vi spolenosti zavzn.
2742
Ddic spolenka se nestv spolenkem, m vak prva stanoven v 2741.
2743
(1) Bylo-li ujednno, e spoleensk smlouva plat i pro ddice, vstoup ddic do
spolenosti namsto zstavitele. Takovm ujednnm nelze vzat ddice ddic.
(2) Nen-li ddic s to vykonvat pro spolenost innost, k n se zstavitel
zavzal, me mu bt snena pimen st podlu.
Oddl 6
Znik spolenosti
2744
Spolenost zanik, dohodnou-li se o tom spolenci, spln-li se podmnky
ujednan ve spoleensk smlouv, uplyne-li doba, na kterou byla spolenost
ujednna, doshne-li se elu, k nmu byla spolenost zzena, anebo stane-li se
tento el nemonm.
2745
Zeme-li spolenk, ani je ujednno, e spoleensk smlouva plat i pro jeho
ddice, zanik spolenost, mla-li dva spolenky. M-li spolenost vce spolenk,
m se za to, e ostatn spolenci chtj setrvat ve spolenosti i nadle.
2746
(1) Zanikne-li spolenost, pod sprvce vytovn podle 2734 nejpozdji do
dvou msc od jejho zniku.
560

(2) Spolenkm se vyd, co je jejich vlastnictvm, a spolen majetek se rozdl

podle ustanoven o vypodn spoluvlastnictv.
Dl 14
Tich spolenost
2747
Zkladn ustanoven
(1) Smlouvou o tich spolenosti se tich spolenk zavazuje k vkladu, kterm
se bude podlet po celou dobu trvn tich spolenosti na vsledcch podnikn
podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichmu spolenkovi podl na zisku.
(2) Tich spolenost me bt ujednna i k asti tichho spolenka jen na
provozu nkterho ze zvod podnikatele.
2748
(1) Tich spolenk ped podnikateli pedmt vkladu bez zbytenho odkladu
po vzniku tich spolenosti, nebo mu s nm umon nakldat.
(2) Vkld-li se nemovit vc, nabv k n podnikatel na dobu trvn tich
spolenosti uvac a povac prvo. Je-li pedmtem vkladu nco jinho, m se za
to, e podnikatel nabyl k pedmtu vznikem tich spolenosti vlastnick prvo.
2749
(1) Tich spolenk m prvo nahlet do obchodnch doklad a etnch
zznam podnikatele. K ujednn, kter toto prvo omezuje nebo vyluuje, se
nepihl, osvd-li tich spolenk rozumn dvod domnvat se, e obchodn
doklady a etn zznamy nejsou vedeny sprvn nebo poctiv.
(2) Podnikatel vyd tichmu spolenkovi stejnopis etn zvrky bez
zbytenho odkladu po jejm vyhotoven a ppadnm schvlen, je-li vyadovno;
k opanmu ujednn se nepihl.
2750
(1) Nehled k tich spolenosti je ze vech prvnch skutenost vzniklch
z podnikn zavzn jen podnikatel.
(2) Je-li jmno tichho spolenka obsaeno ve jmnu, poppad v obchodn
firm podnikatele, ru tich spolenk za dluhy podnikatele.
(3) Prohls-li tich spolenk osob, s n podnikatel jedn o uzaven smlouvy,
e podnikaj oba spolen, ru za dluhy podnikatele vyplvajc z uzaven smlouvy.
561

Podl tichho spolenka na zisku nebo ztrt

2751
(1) Tich spolenk se podl na zisku nebo na ztrt podnikatele v ujednan
vi, jinak ve vi uren vzhledem k vi jeho vkladu a zaveden praxi stran,
poppad vzhledem k zvyklostem. K ujednn, podle nho se tich spolenk
nepodl na zisku nebo na ztrt, se nepihl.
(2) Ve podlu tichho spolenka se ur z istho zisku. Vytv-li podnikatel
fond, se kterm nesm libovoln nakldat, odete se z istho zisku zkonn pdl
do takovho fondu.
2752
Podl na zisku vyplat podnikatel do ticeti dn po vyhotoven etn zvrky
a jejm ppadnm schvlen, je-li vyadovno. Vklad tichho spolenka se
nezvyuje o jeho podl na zisku, kter nevybere.
2753
(1) Na ztrt se tich spolenk podl stejn jako na zisku; k opanmu ujednn
se nepihl. O podl tichho spolenka na ztrt se jeho vklad sniuje; tich
spolenk nen povinen vklad o podl na ztrt doplnit.
(2) Byl-li tichmu spolenkovi podl na zisku ji vyplacen, nen povinen jej pi
pozdj ztrt vracet.
Znik tich spolenosti
2754
(1) Nebyla-li tich spolenost ujednna na uritou dobu, lze ji vypovdt
nejpozdji est msc ped koncem etnho obdob.
(2) Tich spolenost se zruuje tak,
a) doshne-li podl tichho spolenka na ztrt ve jeho vkladu, ledae uhrad
podl na ztrt nebo dopln vklad,
b) ukon-li se podnikn, kterho se tich spolenost tk, nebo
c) bylo-li rozhodnuto o padku podnikatele nebo tichho spolenka, zruenm
konkursu po splnn rozvrhovho usnesen, zruenm konkursu proto, e majetek
je zcela nepostaujc, anebo zamtnutm insolvennho nvrhu pro nedostatek
majetku.

562

 2755
Podnikatel vyd tichmu spolenkovi bez zbytenho odkladu po zniku tich
spolenosti vklad upraven o podl na vsledku svho podnikn podle stavu ke dni
zniku tich spolenosti.
Dl 15
Zvazky z odvnch smluv
Oddl 1
Obecn ustanoven
2756
Zvis-li podle ujednn stran prospch, anebo neprospch alespo jedn ze
smluvnch stran na nejist udlosti, jedn se o smlouvu odvnou.
2757
Pro zvazky z odvnch smluv se nepouij ustanoven o zmn okolnost
( 1764 a 1766) a nemrnm zkrcen ( 1793 a 1795).
Oddl 2
Pojitn
Pododdl 1
Zkladn ustanoven
2758
(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vi pojistnkovi poskytnout jemu
nebo tet osob pojistn plnn, nastane-li nahodil udlost kryt pojitnm
(pojistn udlost), a pojistnk se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistn.
(2) Nen-li pojitn ujednno na pojistnou dobu krat ne jeden rok, vyaduje
smlouva psemnou formu. Pijal-li pojistnk nabdku vasnm zaplacenm
pojistnho, povauje se psemn forma smlouvy za zachovanou.
2759
(1) Neur-li se v nabdce, do kdy m bt pijata, vyaduje se jej pijet do
jednoho msce ode dne doruen nabdky druh stran; je-li vak uzaven smlouvy
podmnno lkaskou prohldkou, vyaduje se pijet nabdky do dvou msc.

563

Nabdku pojistitele me pojistnk pijmout i vasnm zaplacenm pojistnho ve vi

uveden v nabdce.
(2) Povauje-li se odpov na nabdku za nov nvrh, plat, e byl odmtnut,
nepijme-li jej druh strana do jednoho msce ode dne doruen.
(3) Navrhuje-li strana zmnu smlouvy, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn.
2760
Pojistitel sdl ped uzavenm smlouvy zjemci o pojitn daje, jejich rozsah
a zpsob pedn stanov jin zkon upravujc pojiovnictv. To plat i o
skutenostech, k jejich zmn dojde za trvn pojitn.
Pojistn zjem
2761
Pojistn zjem je oprvnn poteba ochrany ped nsledky pojistn udlosti.
2762
(1) Pojistnk m pojistn zjem na vlastnm ivot a zdrav. M se za to, e
pojistnk m pojistn zjem i na ivot a zdrav jin osoby, osvd-li zjem
podmnn vztahem k tto osob, a ji vyplv z pbuzenstv nebo je podmnn
prospchem i vhodou z pokraovn jejho ivota.
(2) Pojistnk m pojistn zjem na vlastnm majetku. M se za to, e pojistnk
m pojistn zjem i na majetku jin osoby, osvd-li, e by mu bez jeho existence
a uchovn hrozila pm majetkov ztrta.
(3) Dal-li pojitn souhlas k pojitn, m se za to, e pojistn zjem pojistnka
byl prokzn.
2763
Pi pojitn majetku me bt pojitn i budouc pojistn zjem. Byla-li
smlouva uzavena se zetelem k budoucmu podnikn nebo jinmu budoucmu
zjmu, kter nevznikne, nen pojistnk povinen platit pojistn; pojistitel m vak
prvo na pimenou odmnu, pokud to bylo ujednno.
2764
(1) Neml-li zjemce pojistn zjem a pojistitel o tom pi uzaven smlouvy
vdl nebo musel vdt, je smlouva neplatn.
(2) Pojistil-li pojistnk vdom neexistujc pojistn zjem, ale pojistitel o tom
nevdl ani nemohl vdt, je smlouva neplatn; pojistiteli vak nle odmna
odpovdajc pojistnmu a do doby, kdy se o neplatnosti dozvdl.
564

 2765
Zanikne-li pojistn zjem za trvn pojitn, zanikne i pojitn; pojistitel m
vak prvo na pojistn a do doby, kdy se o zniku pojistnho zjmu dozvdl.
2766
Pojitn
Osoba, na jej ivot, zdrav, majetek nebo odpovdnost nebo jinou hodnotu
pojistnho zjmu se pojitn vztahuje, je pojitnm.
2767
Pojitn cizho pojistnho nebezpe
(1) Uzave-li pojistnk ve vlastn prospch smlouvu vztahujc se na pojistn
nebezpe jako monou pinu vzniku pojistn udlosti u tet osoby, me uplatnit
prvo na pojistn plnn, pokud proke, e tet osobu s obsahem smlouvy seznmil
a e ta, vdoma si, e prvo na pojistn plnn nenabude, souhlas, aby pojistnk
pojistn plnn pijal. M-li bt pojitnm potomek pojistnka, kter nen pln
svprvn, nevyaduje se zvltn souhlas, pokud je pojistnk sm zkonnm
zstupcem pojitnho a nejedn se o pojitn majetku.
(2) Vyaduje-li se souhlas pojitnho, poppad jeho zkonnho zstupce,
a neproke-li pojistnk souhlas v ujednan dob, jinak do t msc ode dne
uzaven smlouvy, zanik pojitn uplynutm tto doby. Nastane-li v tto dob
pojistn udlost, ani byl souhlas udlen, nabv prvo na pojistn plnn pojitn;
je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, nabvaj toto prvo osoby uveden
v 2831.
(3) Postoup-li pojistnk smlouvu bez souhlasu pojitnho, poppad jeho
zkonnho zstupce, nepihl se k postoupen smlouvy. To neplat, je-li
postupnkem osoba, u n se souhlas k pojitn pojistnho nebezpe pojitnho
nevyaduje.
(4) Dnem pojistnkovy smrti, nebo dnem jeho zniku bez prvnho nstupce
vstupuje do pojitn pojitn; oznm-li vak pojistiteli v psemn form do ticeti
dn ode dne pojistnkovy smrti, nebo ode dne jeho zniku, e na trvn pojitn
nem zjem, zanik pojitn dnem smrti, nebo dnem zniku pojistnka. inky
prodlen vi pojitnmu nenastanou dve ne uplynutm patncti dn ode dne, kdy
se pojitn o svm vstupu do pojitn dozvdl; k ujednn krat doby se
nepihl.

565

 2768
(1) Je-li smlouva uzavena ve prospch tet osoby, me s n tato osoba projevit
souhlas i dodaten pi uplatnn prva na pojistn plnn. Tet osoba m na pojistn
plnn prvo, dal-li pojitn, poppad jeho zkonn zstupce tet osob souhlas
k pijet pojistnho plnn pot, co byl seznmen s obsahem smlouvy.
(2) Je-li ve prospch tet osoby pojitno ciz pojistn nebezpe, pouije se
2767 obdobn.
2769
Rovn zachzen
Pouije-li pojistitel jako hledisko pi uren ve pojistnho nebo pro vpoet
pojistnho plnn nrodnost, rasov nebo etnick pvod nebo jin hledisko
odporujc zsad rovnho zachzen podle jinho zkona, nepihl se ke zven
pojistnho ani ke snen pojistnho plnn na zklad tchto hledisek. To plat
i v ppad, je-li jako hledisko pi uren ve pojistnho nebo pro vpoet pojistnho
plnn pouito thotenstv nebo matestv.
2770
Oprvnn osoba
Oprvnnou osobou je ta osoba, kter v dsledku pojistn udlosti vznikne
prvo na pojistn plnn.
2771
K ujednn o zkrcen nebo prodlouen promlec lhty se nepihl.
2772
(1) Nen-li ujednna doba vzniku pojitn, vznik pojitn prvnm dnem
nsledujcm po dni uzaven smlouvy.
(2) Bylo-li ujednno, e se pojitn vztahuje i na dobu pede dnem uzaven
smlouvy, nen pojistitel povinen poskytnout pojistn plnn, pokud pojistnk v dob
nabdky vdl nebo vdt ml a mohl, e pojistn udlost ji nastala, a pojistitel
nem prvo na pojistn, pokud v dob nabdky vdl nebo ml a mohl vdt, e
pojistn udlost nastat neme.
2773
(1) Prvn jednn tkajc se pojitn vyaduje psemnou formu, ledae strany
ujednaj, e tto formy nen zapoteb.
566

(2) Pro oznmen se vyaduje psemn forma, jen bylo-li to ujednno. Pod-li
vak pojistnk v psemn form pojistitele o sdlen daj vznamnch pro plnn
podle smlouvy, sdl mu je pojistitel bez zbytenho odkladu v psemn form.
2774
Pojistn podmnky
(1) Pojistn podmnky vymez zpravidla podrobnosti o vzniku, trvn a zniku
pojitn, pojistnou udlost, vluky z pojitn a zpsob uren rozsahu pojistnho
plnn a jeho splatnost.
(2) Odkazuje-li smlouva na pojistn podmnky, seznm s nimi pojistitel
pojistnka jet ped uzavenm smlouvy; to neplat, uzavr-li se smlouva formou
obchodu na dlku. Ustanoven 1845 plat obdobn.
Pojistka
2775
(1) Pojistitel vyd pojistnkovi pojistku jako potvrzen o uzaven smlouvy.
(2) Pi ztrt, pokozen nebo znien pojistky vyd pojistitel na dost a nklady
pojistnka druhopis pojistky; to plat obdobn o vydn kopie smlouvy.
2776
Zakld-li smlouva povinnost pedloit pojistku k uplatnn prva na pojistn
plnn, me pojistitel poadovat, aby se pvodn pojistka ped vydnm druhopisu
umoila.
2777
(1) Nebyla-li smlouva uzavena v psemn form, uvede pojistitel v pojistce
alespo
slo smlouvy,
uren pojistitele a pojistnka,
uren oprvnn osoby nebo zpsobu, jakm bude urena,
pojistnou udlost a pojistn nebezpe,
vi pojistnho, jeho splatnost a daj, zda se jedn o pojitn bn i
jednorzov,
f) pojistnou dobu,
g) ppadn odchyln ujednn od pojistnch podmnek a
h) bylo-li pi pojitn osob ujednno, e se oprvnn osoba bude podlet na
vnosech pojistitele, pak i zpsob ve uren podlu.
a)
b)
c)
d)
e)

567

(2) Je-li smlouva uzaven v psemn form, mus obsahovat daje uveden
v odstavci 1 a pojistitel uvede v pojistce alespo
a)
b)
c)
d)
e)

slo smlouvy,
uren pojistitele a pojistnka,
uren oprvnn osoby nebo zpsobu, jakm bude urena,
pojistnou udlost a pojistn nebezpe a
pojistnou dobu.

(3) Pi uren osob podle odstavc 1 nebo 2 se uvede jejich jmno nebo jmna,
adresa bydlit nebo sdla a identifikujc daj. To plat i tehdy, m-li bt uren
pojitn.
2778
K ujednn, kterm se strany odchl od 2775 nebo 2777, se nepihl. To
plat i v ppad, vzd-li se pojistnk prva na vydn pojistky.
Povinn pojitn
2779
(1) Ukld-li jin zkon urit osob povinnost uzavt pojistnou smlouvu, lze se
ve smlouv odchlit od ustanoven tohoto oddlu jen tehdy, pipout-li to zkon
a nedojde-li tm ke snen rozsahu pojitn stanovenho jinm zkonem.
(2) Stanov-li tak jin zkon, vznik pojistiteli povinnost uzavt pojistnou
smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistn plnn vznikla i tehdy, byla-li
koda zpsobena myslnm jednnm pojistnka, pojitnho nebo jin osoby.
2780
Pi povinnm pojitn me pojistitel pojistn plnn odmtnout, jen pokud se
na uveden nepravdivch informac, nepln zodpovzench dotaz uinnch
v psemn form nebo vdom nepravdivch nebo hrub zkreslench daj podlel
vlun pokozen nebo i jin osoba s vdomm pokozenho.
2781
Pojistitel m prvo odstoupit od smlouvy nebo vypovdt povinn pojitn, jen
pokud to jin zkon pipout. To nebrn jinm ujednnm zakldajcm pojistiteli
jin prvo k postihu pojistnka nebo pojitnho pro ppad poruen jejich
povinnosti.

568

Pojistn
2782
(1) Pojistitel m prvo na pojistn za dobu trvn pojitn.
(2) Zanikne-li pojitn v dsledku pojistn udlosti, nle pojistiteli pojistn do
konce pojistnho obdob, v nm pojistn udlost nastala; v takovm ppad nle
pojistiteli jednorzov pojitn cel.
2783
(1) Nen-li doba vzniku prva pojistitele na pojistn ujednna, vznik takov
prvo pojistiteli dnem uzaven smlouvy.
(2) Jednorzov pojistn je splatn dnem potku pojitn. Je-li ujednno bn
pojistn, je splatn prvnho dne pojistnho obdob; nen-li ujednno pojistn obdob
jako asov obdob, za kter se plat bn pojistn, povauje se za ujednan pojistn
obdob ron.
(3) Pod-li o to pojistnk, sdl mu pojistitel zsady pro stanoven ve
pojistnho.
2784
Pojistitel je povinen pijmout splatn pojistn a jin splatn pohledvky
z pojitn i od pojistnkova zstavnho vitele, od oprvnn osoby nebo od
pojitnho.
2785
(1) Nejsou-li ve smlouv ujednny podmnky, pi jejich splnn m pojistitel
prvo upravit nov vi bnho pojistnho na dal pojistn obdob, nelze bez
dohody s pojistnkem vi pojistnho mnit.
(2) Vyhrad-li si pojistitel prvo mnit vi pojistnho z jinho dvodu, ne je
zmna podmnek rozhodnch pro stanoven ve pojistnho nebo vyhrad-li si
pojistitel u pojitn osob prvo mnit vi pojistnho v zvislosti na vku nebo
zdravotnm stavu, nepihl se k tomu.
2786
(1) Uprav-li pojistitel vi pojistnho, sdl ji pojistnkovi nejpozdji dva
msce pede dnem splatnosti pojistnho za pojistn obdob, ve kterm se m ve
pojistnho zmnit.
(2) Nesouhlas-li pojistnk se zmnou, me nesouhlas projevit do jednoho
msce ode dne, kdy se o n dozvdl; v tom ppad pojitn zanikne uplynutm
pojistnho obdob, na kter bylo pojistn zaplaceno. Neupozornil-li vak pojistitel na
569

tento nsledek pojistnka ve sdlen podle odstavce 1, trv pojitn nadle a ve

pojistnho se pi nesouhlasu pojistnka nezmn.
2787
Pojistitel m prvo odest od pojistnho plnn splatn pohledvky pojistnho
nebo jin pohledvky z pojitn. To neplat, jedn-li se o povinnost poskytnout
pojistn plnn z povinnho pojitn; k opanm ujednnm se nepihl.
2788
Povinnost k pravdivm sdlenm
(1) Dote-li se pojistitel v psemn form zjemce o pojitn pi jednn
o uzaven smlouvy nebo pojistnka pi jednn o zmn smlouvy na skutenosti,
kter maj vznam pro pojistitelovo rozhodnut, jak ohodnot pojistn riziko, zda je
pojist a za jakch podmnek, zodpov zjemce nebo pojistnk tyto dotazy pravdiv a
pln. Povinnost se povauje za dn splnnou, nebylo-li v odpovdi zatajeno nic
podstatnho.
(2) Co je v odstavci 1 stanoveno o povinnosti pojistnka, plat obdobn i pro
pojitnho.
2789
(1) Mus-li si pojistitel bt pi uzavrn smlouvy vdom nesrovnalost mezi
nabzenm pojitnm a zjemcovmi poadavky, upozorn ho na n. Pitom se
vezme v vahu, za jakch okolnost a jakm zpsobem se smlouva uzavr, jako
i to, je-li druh stran pi uzavrn smlouvy npomocen zprostedkovatel nezvisl
na pojistiteli.
(2) Dote-li se zjemce pi jednn o uzaven smlouvy nebo pojistnk pi
jednn o zmn smlouvy v psemn form pojistitele na skutenosti tkajc se
pojitn, zodpov pojistitel tyto dotazy pravdiv a pln.
Zmna pojistnho rizika
2790
(1) Zmn-li se okolnosti, kter byly uvedeny ve smlouv nebo na kter se
pojistitel tzal ( 2788), tak podstatn, e zvyuj pravdpodobnost vzniku pojistn
udlosti z vslovn ujednanho pojistnho nebezpe, zv se pojistn riziko.
(2) Pojistnk nesm bez pojistitelova souhlasu uinit nic, co zvyuje pojistn
nebezpe, ani to tet osob dovolit; zjist-li a dodaten, e bez pojistitelova
souhlasu dopustil, e se pojistn nebezpe zvilo, pojistiteli to bez zbytenho

570

odkladu oznm. Zv-li se pojistn nebezpe nezvisle na pojistnkov vli,

oznm to pojistnk pojistiteli bez zbytenho odkladu pot, co se o tom dozvdl.
(3) Je-li pojitno ciz pojistn riziko, m povinnosti stanoven v odstavci 2
pojitn.
2791
(1) Proke-li pojistitel, e by uzavel smlouvu za jinch podmnek, pokud by
pojistn riziko ve zvenm rozsahu existovalo ji pi uzavrn smlouvy, m prvo
navrhnout novou vi pojistnho. Neuin-li tak do jednoho msce ode dne, kdy mu
zmna byla oznmena, jeho prvo zanik.
(2) Nen-li nvrh pijat nebo nov uren pojistn zaplaceno v ujednan dob,
jinak do jednoho msce ode dne doruen nvrhu, m pojistitel prvo pojitn
vypovdt s osmidenn vpovdn dobou; toto prvo vak pojistitel nem,
neupozornil-li na monost vpovdi ji v nvrhu. Nevypov-li pojistitel pojitn do
dvou msc ode dne, kdy obdrel nesouhlas s nvrhem, nebo kdy marn uplynula
doba podle odstavce 1, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn.
2792
Proke-li pojistitel, e by vzhledem k podmnkm platnm v dob uzaven
smlouvy smlouvu neuzavel, existovalo-li by pojistn riziko ve zvenm rozsahu ji
pi uzavrn smlouvy, m prvo pojitn vypovdt s osmidenn vpovdn dobou.
Nevypov-li pojistitel pojitn do jednoho msce ode dne, kdy mu zmna byla
oznmena, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn.
2793
(1) Poru-li pojistnk nebo pojitn povinnost oznmit zven pojistnho
rizika, m pojistitel prvo pojitn vypovdt bez vpovdn doby. Vypov-li
pojistitel pojitn, nle mu pojistn a do konce pojistnho obdob, v nm
pojitn zaniklo; jednorzov pojistn nle pojistiteli v tomto ppad cel.
Nevypov-li pojistitel pojitn do dvou msc ode dne, kdy se o zven pojistnho
rizika dozvdl, zanikne jeho prvo vypovdt pojitn.
(2) Poru-li pojistnk nebo pojitn povinnost oznmit zven pojistnho
rizika a nastala-li po tto zmn pojistn udlost, m pojistitel prvo snit pojistn
plnn mrn k tomu, jak je pomr pojistnho, kter obdrel, k pojistnmu, kter
by ml obdret, kdyby se byl o zven pojistnho rizika z oznmen vas dozvdl.
2794
Sn-li se podstatn pojistn riziko v pojistn dob, vznik pojistiteli povinnost
snit pojistn mrn k snen pojistnho rizika s innost ode dne, kdy se o tomto
snen dozvdl.
571

 2795
(1) Ustanoven o zven pojistnho rizika se nepouij, pokud ke zven rizika
dolo z dvodu odvracen nebo zmenen kody vy, nebo v dsledku pojistn
udlosti, anebo v dsledku jednn z pkazu lidskosti.
(2) Pro pojitn osob pro ppad nemoci se ustanoven o zmn pojistnho
rizika nepouij. Pro pojitn osob pro jin ppady se ustanoven o zmn
pojistnho rizika nepouij, mn-li se pojistn riziko v prbhu doby trvn pojitn;
nebyla-li tato zmna promtnuta ve vpotu pojistnho, vznik oznamovac
povinnost vi pojistiteli, pokud na ni byl pojistnk nebo pojitn upozornn.
eten pojistn udlosti
2796
(1) Nastane-li udlost, se kterou ten, kdo se pokld za oprvnnou osobu,
spojuje poadavek na pojistn plnn, oznm to pojistiteli bez zbytenho odkladu,
pod mu pravdiv vysvtlen o vzniku a rozsahu nsledk takov udlosti, o prvech
tetch osob a o jakmkoliv vcensobnm pojitn; souasn pedlo pojistiteli
potebn doklady a postupuje zpsobem ujednanm ve smlouv. Nen-li souasn
pojistnkem nebo pojitnm, maj tyto povinnosti i pojistnk a pojitn.
(2) Stejn oznmen me uinit jakkoliv osoba, kter m na pojistnm plnn
prvn zjem.
2797
(1) Pojistitel zahj bez zbytenho odkladu po oznmen podle 2796 eten
nutn ke zjitn existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. eten je skoneno
sdlenm jeho vsledk osob, kter uplatnila prvo na pojistn plnn; na dost tto
osoby j pojistitel v psemn form zdvodn vi pojistnho plnn, poppad dvod
jeho zamtnut.
(2) Obsahuje-li oznmen vdom nepravdiv nebo hrub zkreslen podstatn
daje tkajc se rozsahu oznmen udlosti, anebo zaml-li se v nm vdom daje
tkajc se tto udlosti, m pojistitel prvo na nhradu nklad eln vynaloench
na eten skutenost, o nich mu byly tyto daje sdleny nebo zamleny. M se za
to, e pojistitel vynaloil nklady v prokzan vi eln.
(3) Vyvol-li pojistnk, pojitn nebo jin osoba, kter uplatuje na pojistn
plnn prvo, nklady eten nebo jejich zven poruenm povinnosti, m pojistitel
vi nmu prvo na pimenou nhradu.
2798
(1) Nen-li splatnost pojistnho plnn ujednna, je splatn do patncti dn ode
dne skonen eten.
572

(2) Nelze-li ukonit eten nutn k zjitn pojistn udlosti, rozsahu pojistnho
plnn nebo k zjitn osoby oprvnn pijmout pojistn plnn do t msc ode
dne oznmen, pojistitel oznamovateli sdl, pro nelze eten ukonit; pod-li o to
oznamovatel, sdl mu pojistitel dvody v psemn form. Pojistitel poskytne osob,
kter uplatuje prvo na pojistn plnn, na jej dost na pojistn plnn pimenou
zlohu; to neplat, je-li rozumn dvod poskytnut zlohy odept.
(3) Poruil-li pojistitel povinnost podle odstavce 2 z pin na sv stran, je
v prodlen; k opanmu ujednn se nepihl.
2799
Zpsobila-li mysln pojistnou udlost bu osoba, kter uplatuje prvo na
pojistn plnn, anebo z jejho podntu osoba tet, vznik prvo na pojistn plnn
jen tehdy, bylo-li to vslovn ujednno, anebo stanov-li tak tento nebo jin zkon.
2800
Nsledky poruen povinnost
(1) Bylo-li v dsledku poruen povinnosti pojistnka nebo pojitnho pi
jednn o uzaven smlouvy nebo o jej zmn ujednno ni pojistn, m pojistitel
prvo pojistn plnn snit o takovou st, jak je pomr pojistnho, kter obdrel,
k pojistnmu, kter ml obdret.
(2) Mlo-li poruen povinnosti pojistnka, pojitnho nebo jin osoby, kter
m na pojistn plnn prvo, podstatn vliv na vznik pojistn udlosti, jej prbh, na
zvten rozsahu jejch nsledk nebo na zjitn i uren ve pojistnho plnn, m
pojistitel prvo snit pojistn plnn mrn k tomu, jak vliv mlo toto poruen na
rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.
2801
Peruen pojitn
(1) Pojitn se peru, nebylo-li pojistn zaplaceno; doba peruen pone
uplynutm dvou msc ode dne splatnosti pojistnho a do jeho zaplacen.
(2) Peru-li se pojitn bhem pojistn doby, netrv za peruen povinnost
platit pojistn a nevznik prvo na plnn z udlost, kter v dob peruen nastaly
a byly by jinak pojistnmi udlostmi. Doba peruen pojitn se zapotv do
pojistn doby, jen je-li to vslovn ujednno.
(3) Existuj-li zkonn dvody trvn povinnho pojitn, nelze povinn
pojitn peruit. ivotn pojitn lze peruit, jen bylo-li to ujednno.

573

Znik pojitn
2802
K platnosti dohody o zniku pojitn se vyaduje, aby v n strany ujednaly, jak
se vyrovnaj. Nen-li ujednn okamik zniku pojitn, plat, e pojitn zaniklo
dnem, kdy dohoda nabyla innosti.
2803
(1) Pojitn zanik uplynutm pojistn doby.
(2) Bylo-li pojitn ujednno na dobu uritou, lze ujednat, e uplynutm tto
doby pojitn nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistnk nejmn est tdn ped
uplynutm pojistn doby druh stran nesdl, e nem zjem na dalm trvn
pojitn. Nezanikne-li pojitn a nejsou-li ujednny podmnky a doba prodlouen,
prodluuje se pojitn za tch podmnek o tut dobu, na kterou bylo ujednno.
2804
Upomene-li pojistitel pojistnka o zaplacen pojistnho a pou-li ho v upomnce,
e pojitn zanikne, nebude-li pojistn zaplaceno ani v dodaten lht, kter mus
bt stanovena nejmn v trvn jednoho msce ode dne doruen upomnky, zanikne
pojitn marnm uplynutm tto lhty.
2805
Pojistitel nebo pojistnk me pojitn vypovdt
a) s osmidenn vpovdn dobou do dvou msc ode dne uzaven smlouvy, nebo
b) s msn vpovdn dobou do t msc ode dne oznmen vzniku pojistn
udlosti; vypov-li vak pojistitel ivotn pojitn, nepihl se k tomu.
2806
Pojistnk me pojitn vypovdt s osmidenn vpovdn dobou
a) do dvou msc ode dne, kdy se dozvdl, e pojistitel pouil pi uren ve
pojistnho nebo pro vpoet pojistnho plnn hledisko zakzan v 2769,
b) do jednoho msce ode dne, kdy mu bylo dorueno oznmen o pevodu
pojistnho kmene nebo jeho sti nebo o pemn pojistitele, nebo
c) do jednoho msce ode dne, kdy bylo zveejnno oznmen, e pojistiteli bylo
odato povolen k provozovn pojiovac innosti.
2807
Je-li pojitn ujednno s bnm pojistnm, zanik pojitn na zklad
vpovdi pojistitele nebo pojistnka ke konci pojistnho obdob; je-li vak vpov
574

doruena druh stran pozdji ne est tdn pede dnem, ve kterm uplyne pojistn
obdob, zanik pojitn ke konci nsledujcho pojistnho obdob. Vypov-li
pojistitel ivotn pojitn, nepihl se k vpovdi.
2808
(1) Poruil-li pojistnk nebo pojitn mysln nebo z nedbalosti povinnost
stanovenou v 2788, m pojistitel prvo od smlouvy odstoupit, proke-li, e by po
pravdivm a plnm zodpovzen dotaz smlouvu neuzavel. Pojistnk m prvo od
smlouvy odstoupit, poruil-li pojistitel povinnost stanovenou v 2789. Prvo
odstoupit od smlouvy zanik, nevyuije-li je strana do dvou msc ode dne, kdy
zjistila nebo musela zjistit poruen povinnosti stanoven v 2788.
(2) Odstoup-li pojistnk od smlouvy, nahrad mu pojistitel do jednoho msce
ode dne, kdy se odstoupen stane innm, zaplacen pojistn snen o to, co ji
ppadn z pojitn plnil; odstoupil-li od smlouvy pojistitel, m prvo zapost si
i nklady spojen se vznikem a sprvou pojitn. Odstoup-li pojistitel od smlouvy
a zskal-li ji pojistnk, pojitn nebo jin osoba pojistn plnn, nahrad v te lht
pojistiteli to, co ze zaplacenho pojistnho plnn pesahuje zaplacen pojistn.
(3) Byla-li smlouva uzavena formou obchodu na dlku, m pojistnk prvo bez
udn dvodu odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn ode dne jejho uzaven
nebo ode dne, kdy mu byly sdleny pojistn podmnky, pokud k tomuto sdlen
dojde na jeho dost po uzaven smlouvy. Jedn-li se o pojitn spadajc do
odvtv ivotnch pojitn podle jinho zkona, je pojistnk oprvnn odstoupit od
smlouvy ve lht ticeti dn ode dne, kdy obdrel sdlen o uzaven obchodu na
dlku, nebo ode dne, kdy mu byly sdleny pojistn podmnky, pokud k tomuto
sdlen dojde na jeho dost po uzaven smlouvy; to plat i v ppad, kdy byla
smlouva uzavena jinak ne formou obchodu na dlku.
(4) Odstavec 3 se nepouije na smlouvy spadajc do pojitn pomoci osobm v
nouzi bhem cestovn nebo pobytu mimo msta svho bydlit vetn pojitn
finannch ztrt bezprostedn souvisejcch s cestovnm, jestlie byly tyto smlouvy
sjednny na dobu krat ne jeden msc.
(5) Odstoup-li pojistnk od smlouvy podle odstavce 3, vrt mu pojistitel bez
zbytenho odkladu, nejpozdji vak do ticeti dn ode dne, kdy se odstoupen stane
innm, zaplacen pojistn; pitom m prvo odest si, co ji z pojitn plnil.
Bylo-li vak pojistn plnn vyplaceno ve vi pesahujc vi zaplacenho
pojistnho, vrt pojistnk, poppad pojitn nebo obmylen, pojistiteli stku
zaplacenho pojistnho plnn, kter pesahuje zaplacen pojistn.
2809
Pojistitel me pojistn plnn odmtnout, byla-li pinou pojistn udlosti
skutenost,
575

a) o kter se dozvdl a po vzniku pojistn udlosti,

b) kterou pi sjednvn pojitn nebo jeho zmny nemohl zjistit v dsledku
zavinnho poruen povinnosti stanoven v 2788 a
c) pokud by pi znalosti tto skutenosti pi uzavrn smlouvy tuto smlouvu
neuzavel nebo pokud by ji uzavel za jinch podmnek.
2810
Pojitn zanik znikem pojistnho zjmu, znikem pojistnho nebezpe, dnem
smrti pojitn osoby, dnem zniku pojitn prvnick osoby bez prvnho nstupce
nebo dnem odmtnut pojistnho plnn.
Pododdl 2
kodov pojitn
2811
Rozsah
Pi kodovm pojitn poskytne pojistitel pojistn plnn, kter v ujednanm
rozsahu vyrovnv bytek majetku vznikl v dsledku pojistn udlosti.
2812
Zmna vlastnictv pojitnho majetku
Nebylo-li vslovn ujednno, e pojitn zmnou vlastnictv nebo
spoluvlastnictv pojitnho majetku nezanik, zanikne pojitn dnem oznmen tto
zmny pojistiteli.
Hranice pojistnho plnn
2813
Byla-li ujednna hranice pojistnho plnn, m se za to, e se vztahuje na jednu
kodnou udlost.
2814
(1) Ujedn-li se, e se pojistn plnn omez horn hranic, ur se tato hranice
pojistnou stkou nebo limitem pojistnho plnn.
(2) Lze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven
smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn pojistnou
stkou ve vi odpovdajc pojistn hodnot pojitnho majetku v dob uzaven

576

smlouvy. Pojistitel m prvo pezkoumat pi uzaven smlouvy hodnotu pojitnho

majetku.
(3) Nelze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven
smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn limitem
pojistnho plnn. Tento limit se ujedn i v ppad, e se pojitn vztahuje jen na
st hodnoty pojitnho majetku podle odstavce 2 (zlomkov pojitn). Odpovdli tomu pojistn zjem, lze takto urit horn hranici pojistnho plnn i pi pojitn
podle odstavce 2.
2815
Ujedn-li se ve smlouv vslovn, e osob, kter vznik prvo na pojistn
plnn, pjde k ti bytek majetku, jeho ve nepeshne ujednanou hranici, nebo
e tto osob pjde urit st bytku majetku k ti, nen pojistitel povinen
poskytnout pojistn plnn v rozsahu takto ujednan spoluasti.
2816
Mnon pojitn
Je-li t pojistn zjem pojitn proti tmu pojistnmu nebezpe a pro tut
dobu u nkolika pojistitel, vznik mnon pojitn. Mnon pojitn me
vzniknout jako
a) soupojitn, byla-li uzavena smlouva mezi pojistnkem a vce pojistiteli
zastoupenmi vedoucm pojistitelem a zavzal-li se pojistnk platit jedin
pojistn,
b) soubn pojitn, nepesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu
pojitnho majetku nebo nepeshne-li souhrn limit pojistnho plnn
skutenou vi vznikl kody, nebo
c) vcensobn pojitn, pesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu
pojitnho majetku nebo peshne-li souhrn limit pojistnho plnn skutenou
vi vznikl kody.
2817
Soupojitn
(1) Je-li ujednno soupojitn, vedouc pojistitel uren ve smlouv stanov
pojistn podmnky a vi pojistnho, spravuje soupojitn, pejm oznmen
o pojistn udlosti a vede eten nezbytn ke zjitn rozsahu povinnosti pojistitel
poskytnout pojistn plnn; v tomto rozsahu jedn jmnem ostatnch pojistitel.
Nen-li ujednn zpsob pjm pojistnho, pijm vedouc pojistitel i pojistn.
(2) V rmci soupojitn lze smlouvu uzavt i mezi pojistnkem a vce
pojistiteli, kte si ujednali spolen postup pi pojitn uritch pojistnch
577

nebezpe, a to jmnem a na et vech pojistitel, a urili vedoucho pojistitele,

poppad povili plnnm jeho povinnost spolen orgn vytvoen k tomuto
elu, anebo pojiovacho zprostedkovatele kvalifikovanho podle jinho zkona
pro vy stupe odborn zpsobilosti.
(3) Prvo na pojistn plnn se uplatuje vi vedoucmu pojistiteli. Pojistitel
se mezi sebou vzjemn vypodaj podle svch podl; nebyly-li podly ujednny,
plat, e jsou stejn.
(4) Pi likvidaci pojistitele se jeho povinnosti z pojitn vyplvajc ze
soupojitn spln stejn jako povinnosti vyplvajc z jinch pojitn ujednanch
tmto pojistitelem.
(5) Nepihl se k ujednnm, kter se odchyluj od odstavc 1 a 4, a to ani
v ppad, kdy se nkter z pojistitel astn soupojitn prostednictvm obchodn
st zaloen v mst sdla pojistitele nebo prostednictvm jeho poboky, kter se
nachzej na zem jinho lenskho sttu Evropsk unie nebo lenskho sttu
Dohody o Evropskm hospodskm prostoru, ne je stt sdla pojistitele, nebo
nachz-li se pojistn riziko v nkterm z tchto stt nebo v esk republice. To
neplat pi pojitn velkch rizik podle jinho zkona upravujcho pojiovnictv.
2818
Vcensobn pojitn
(1) Vznikne-li vcensobn pojitn, oznm to pojistnk bez zbytenho
odkladu kadmu pojistiteli a v oznmen uvede ostatn pojistitele a pojistn stky
nebo limity pojistnho plnn ujednan v ostatnch smlouvch.
(2) Pojistitel, jemu byla jako prvnmu oznmena pojistn udlost, poskytne
pojistn plnn do ve pojistn stky nebo limitu pojistnho plnn ujednanho ve
smlouv, kterou je vzn, a oznm to bez zbytenho odkladu ostatnm pojistitelm,
o nich se dozvdl. Tm nen doteno prvo oprvnn osoby poadovat pojistn
plnn a do ve vyrovnn bytku majetku na ostatnch pojistitelch, pokud pojistn
stka nebo limit pojistnho plnn ujednan ve smlouv s prvnm pojistitelem
nepostauje k vyrovnn celho bytku majetku vzniklho v dsledku pojistn
udlosti.
(3) Pojistitel se vypodaj v pomru, v jakm jsou k sob pojistn stky nebo
limity pojistnho plnn ujednan ve smlouvch, ktermi jsou vzni, s pihldnutm
k pojistnmu plnn poskytnutmu podle odstavce 2 vty druh.
2819
Zachraovac nklady
(1) Vynaloil-li pojistnk eln nklady pi odvracen bezprostedn hrozc
pojistn udlosti na zmrnn nsledk ji nastal pojistn udlosti nebo proto, e
578

plnil povinnost odklidit pokozen pojitn majetek nebo jeho zbytky

z hygienickch, ekologickch i bezpenostnch dvod, m proti pojistiteli prvo na
jejich nhradu, jako i na nhradu kody, kterou v souvislosti s touto innost utrpl.
(2) Nepihl se k ujednn, kterm si pojistitel ve vztahu k nhradm podle
odstavce 1 vyhradil prvo
a) snit o n pojistnou stku nebo limit pojistnho plnn,
b) omezit je na mn ne 30 % pojistn stky nebo limitu pojistnho plnn, jde-li
o zchranu ivota nebo zdrav osob, nebo
c) omezit je, vynaloil-li pojistnk zachraovac nklady se souhlasem pojistitele,
a k nim nebyl jinak povinen.
(3) Vynaloil-li zachraovac nklady pojitn nebo jin osoba nad rmec
povinnost stanovench jinm zkonem, m proti pojistiteli stejn prvo na nhradu
jako pojistnk.
2820
Pechod prva na pojistitele
(1) Vzniklo-li v souvislosti s hrozc nebo nastalou pojistnou udlost osob,
kter m prvo na pojistn plnn, pojitnmu nebo osob, kter vynaloila
zachraovac nklady, proti jinmu prvo na nhradu kody nebo jin obdobn
prvo, pechz tato pohledvka vetn psluenstv, zajitn a dalch prv s n
spojench okamikem vplaty plnn z pojitn na pojistitele, a to a do ve plnn,
kter pojistitel oprvnn osob vyplatil. To neplat, vzniklo-li tto osob takov
prvo vi tomu, kdo s n ije ve spolen domcnosti nebo je na ni odkzn
vivou, ledae zpsobil pojistnou udlost mysln.
(2) Osoba, jej prvo na pojistitele pelo, vyd pojistiteli potebn doklady
a sdl mu ve, co je k uplatnn pohledvky zapoteb. Zma-li pechod prva na
pojistitele, m pojistitel prvo snit plnn z pojitn o stku, kterou by jinak mohl
zskat. Poskytl-li ji pojistitel plnn, m prvo na nhradu a do ve tto stky.
Pododdl 3
Obnosov pojitn
2821
Obnosov pojitn zavazuje pojistitele poskytnout v ppad pojistn udlosti
jednorzov i opakovan pojistn plnn v ujednanm rozsahu. Zkladem pro uren
ve pojistnho a pro vpoet pojistnho plnn je stka uren na nvrh pojistnka,
kterou m pojistitel v ppad vzniku pojistn udlosti vyplatit, anebo ve a etnost
vyplcen dchodu.
579

 2822
Prvem na plnn z obnosovho pojitn nen doteno prvo na nhradu kody
nebo jin prvo proti tomu, kdo je povinen kodu nahradit.
2823
Kdy z obnosovho pojitn vznik prvo na zkrcen pojistn doby, na odkupn
a na obnoven pojitn po snen pojistn stky, po snen ronho dchodu nebo
po zkrcen pojistn doby, se ujedn ve smlouv, nezakld-li takov prvo tento
zkon pmo.
Pododdl 4
Obecn ustanoven o pojitn osob
2824
(1) V pojitn osob lze pojistit lovka pro ppad smrti, doit se uritho vku
nebo dne urenho ve smlouv jako konec pojitn, pro ppad nemoci, razu nebo
jin skutenosti souvisc se zdravm nebo zmnou osobnho postaven pojitn
osoby.
(2) Pojitn osob zakld osob uren ve smlouv prvo na vplatu ujednan
stky i dchodu nebo prvo na pojistn plnn v uren vi, nastane-li pojistn
udlost podle odstavce 1.
2825
Bylo-li ujednno pojitn pro ppad pracovn neschopnosti a neuvd-li
smlouva jasn daj o povaze a rozsahu neschopnosti, na ni se pojitn vztahuje,
povauje se za ujednan pojitn neschopnosti pojitnho vykonvat jeho obvykl
povoln.
2826
(1) Uzavr-li pojistnk smlouvu ve prospch obmylenho, vyaduje se
k uzaven smlouvy i souhlas pojitnho. M-li bt pojitnm potomek pojistnka,
kter nen pln svprvn, nevyaduje se zvltn souhlas, pokud je pojistnk sm
zkonnm zstupcem pojitnho.
(2) Vyaduje-li se souhlas pojitnho, poppad jeho zkonnho zstupce,
a neproke-li pojistnk souhlas v ujednan dob, jinak do t msc ode dne
uzaven smlouvy, zanik pojitn uplynutm tto doby. Nastane-li v tto dob
pojistn udlost, ani byl souhlas udlen, nabv prvo na pojistn plnn pojitn;
je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, nabvaj toto prvo osoby uveden
v 2831.
580

(3) Souhlas podle odstavce 1 se vyaduje i pro zmnu obmylenho, zmnu

podl na pojistnm plnn, bylo-li ureno vce obmylench, a k vyplacen
odkupnho; nen-li souhlas udlen, nepihl se k nim.
2827
Skupinov pojitn
(1) Vztahuje-li se pojitn na leny urit skupiny, poppad i na jejich rodiny
a osoby na nich zvisl, nemus smlouva obsahovat jmna pojitnch, lze-li
pojitn bez pochybnost urit alespo v dob pojistn udlosti.
(2) Souhlas pojitnch podle 2826 se nevyaduje. To plat obdobn,
postoup-li pojistnk smlouvu.
(3) Poruen povinnosti pravdiv a pln zodpovdt dotazy pojistitele zasahuje
pi skupinovm pojitn jen pojitn tch osob, kterch se poruen tto povinnosti
tk.
2828
(1) Jsou-li pro to dvody souvisejc s urenm ve pojistnho rizika, ve
pojistnho nebo se etenm pojistn udlosti, me pojistitel poadovat daje
o zdravotnm stavu a zjitn zdravotnho stavu nebo piny smrti pojitnho,
pokud k tomu byl pojistiteli dn souhlas pojitnho. Zjiovn se provd i na
zklad zprv a zdravotnick dokumentace vydanch osobou provozujc
zdravotnick zazen, kterou pojistitel povil, od oetujcch lka, a v ppad
poteby i prohldkou nebo vyetenm provedenm zdravotnickm zazenm.
(2) Bylo-li ujednno, e pojistnk je zprotn povinnosti platit pojistn, me
pojistitel poadovat daje o jeho zdravotnm stavu a na zklad souhlasu pojistnka
pezkoumvat jeho zdravotn stav zpsobem podle odstavce 1.
2829
Je-li pojistnou udlost smrt pojitnho, me pojistnk urit, kdo je obmylen,
jmnem nebo jeho vztahem k pojitnmu. A do vzniku pojistn udlosti me
pojistnk obmylenho mnit; zmna je inn dnem doruen sdlen pojistiteli.
2830
(1) Uril-li pojistnk jako obmylenho svho manela a bylo-li ujednno, e
uren je neodvolateln, zanikaj jeho inky rozvodem manelstv, nebo
prohlenm manelstv za neplatn.
(2) Uril-li pojistnk jako obmylenho svho pedka nebo potomka a bylo-li
ujednno, e uren je neodvolateln, zanikaj jeho inky osvojenm obmylenho
581

nebo pojistnka. To plat i tehdy, byl-li neodvolateln uren obmylenm pojistnkv

osvojenec nebo osvojitel a bylo-li osvojen zrueno.
2831
(1) Nebyl-li v dob pojistn udlosti obmylen uren, nebo nenabyl-li
obmylen prva na pojistn plnn, nabv tohoto prva manel pojitnho, a nenli ho, dti pojitnho.
(2) Nen-li osoba uveden v odstavci 1, nabvaj prva na pojistn plnn rodie
pojitnho, a nen-li jich, nabvaj tohoto prva ddici pojitnho. Ustanoven
o ochran oprvnnho ddice tm nejsou dotena.
(3) Vznikne-li prvo na pojistn plnn vce osobm, m se za to, e jejich
podly jsou stejn.
2832
(1) Obmylen nabv prvo na pojistn plnn vznikem pojistn udlosti.
Dokud obmylen tohoto prva nenabude, me pojistnk voln nakldat s prvy
z pojitn, zejmna je zastavit nebo postoupit, jako i zmnit oznaen osoby
obmylenho. Jde-li vak o pojitn dchodu, vyaduje se ke zmn obmylenho
souhlas pojistitele, jinak zmnou nen pojistitel vzn.
(2) Je-li pojitnm osoba odlin od pojistnka, vyaduje se k prvnm
jednnm podle odstavce 1 souhlas pojitnho, jinak se k nim nepihl.
Pododdl 5
ivotn pojitn
2833
ivotn pojitn pro ppad smrti, doit se uritho vku nebo dne urenho
smlouvou jako konec pojitn, anebo pro ppad jin skutenosti tkajc se zmny
osobnho postaven lovka lze ujednat jen jako pojitn obnosov.
2834
(1) Uril-li pojistitel chybn pojistn, pojistnou dobu, dobu placen pojistnho
nebo pojistnou stku proto, e pojistnk uvedl nesprvn datum narozen nebo
pohlav pojitnho, m pojistitel prvo snit pojistn plnn v pomru ve
pojistnho, kter bylo placeno, k vi pojistnho, kter by bylo placeno, kdyby byl
pojistnk bval uvedl datum narozen nebo pohlav pojitnho sprvn.
(2) Bylo-li v dsledku nesprvn uvedench daj podle odstavce 1 placeno
vy pojistn, uprav pojistitel jeho vi ponaje pojistnm obdobm nsledujcm
po pojistnm obdob, ve kterm se dozvdl sprvn daje. Pojistn placen za
582

nsledujc pojistn obdob se sniuje o peplatek pojistnho; bylo-li pojistn

jednorzov, vrt pojistitel peplatek pojistnkovi bez zbytenho odkladu.
2835
Bylo-li uvedeno nesprvn datum narozen pojitnho, m pojistitel prvo od
smlouvy odstoupit, proke-li, e by vzhledem k pojistnm podmnkm platnm
v dob uzaven smlouvy smlouvu neuzavel. Neuplatn-li pojistitel prvo odstoupit
od smlouvy bhem ivota pojitnho a do t let ode dne uzaven smlouvy,
nejpozdji vak do dvou msc pot, co se o nesprvnm daji dozvdl, jeho prvo
zanik.
2836
Zemou-li pojitn i obmylen ve stejnou dobu nebo za okolnost, kter brn
zjitn, kdo z nich zemel jako prvn, povauje se pro ely pojitn za zjitn, e
pojitn peil obmylenho. Zemel-li vak pojitn, ani prvo na plnn nabyly
osoby uveden v 2829 a 2830, povauje se pro tyto ely za zjitn, e obmylen
peil pojitnho.
2837
Vluka z pojitn
Pojistitel nen povinen poskytnout pojistn plnn v ppad sebevrady
pojitnho, trvalo-li pojitn nepetrit mn ne dva roky pedchzejc
sebevrad.
Snen pojistn stky, snen ronho dchodu a zkrcen pojistn doby
2838
(1) Bylo-li za pojitn zaplaceno bn pojistn za dobu urenou ve smlouv
a nebylo-li po uplynut tto doby dal bn pojistn zaplaceno ve stanoven lht,
mn se takov pojitn na pojitn se snenou pojistnou stkou (snen pojistn
stky) nebo na snen ron dchod, a to bez povinnosti platit bn pojistn.
(2) Jsou-li snen pojistn stka nebo snen ron dchod men ne limit
ujednan ve smlouv, zkrt se doba pojitn.
2839
Ke snen pojistn stky, snen ronho dchodu nebo ke zkrcen pojistn
doby dojde prvnho dne po uplynut lhty, jejm uplynutm by jinak pojitn
zaniklo pro neplacen pojistnho.

583

 2840
Pojistnk me poadovat zven snen pojistn stky nebo ve ronho
dchodu opt na pvodn vi, jen bylo-li to vslovn ujednno. Tot plat
o prodlouen zkrcen pojistn doby na pvodn dlku.
2841
Bylo-li pojitn pro ppad smrti ujednno na pesn urenou dobu za bn
pojistn, nevznik pi neplacen pojistnho prvo na snen pojistn stky, snen
ronho dchodu nebo zkrcen pojistn doby a pojitn pro neplacen pojistnho
zanik.
Odkupn
2842
(1) Bylo-li v ivotnm pojitn ujednanm s bnm pojistnm zaplaceno
pojistn nejmn za dva roky, nebo jde-li o pojitn za jednorzov pojistn
ujednan na dobu del jednoho roku, nebo jde-li o pojitn se snenou pojistnou
stkou, m pojistnk prvo, nevyluuje-li to smlouva, aby mu pojistitel na jeho
dost vyplatil odkupn. Odkupn je splatn do t msc ode dne doruen dosti
o jeho vplatu pojistiteli; vplatou odkupnho pojitn zanik.
(2) Pod-li pojistnk kdykoli za trvn pojitn pojistitele o sdlen, kolik by
inila ve odkupnho, sdl mu ji pojistitel do jednoho msce ode dne obdren
dosti vetn vpotu odkupnho.
2843
U pojitn pro ppad smrti ujednanho na pesn urenou dobu, vznik prvo
na odkupn, jen bylo-li vslovn ujednno. Tot plat u pojitn, z nho se vyplc
dchod, dolo-li ji k vplat dchodu.
Pododdl 6
razov pojitn
2844
Z razovho pojitn poskytne pojistitel pojistn plnn ve vi ujednan
ve smlouv, dolo-li k razu pojitnho.

584

 2845
Pojistitel m prvo odmtnout poskytnut pojistnho plnn, dolo-li k razu
pojitnho v souvislosti s inem, pro kter byl pojitn uznn vinnm myslnm
trestnm inem, nebo kterm si mysln ublil na zdrav.
2846
(1) Pojistitel m prvo snit pojistn plnn a na jednu polovinu, dolo-li
k razu nsledkem toho, e pokozen poil alkohol nebo poil nvykovou ltku
nebo ppravek takovou ltku obsahujc, odvoduj-li to okolnosti, za nich k razu
dolo. Ml-li vak takov raz za nsledek smrt pokozenho, m pojistitel prvo
snit pojistn plnn jen tehdy, dolo-li k razu v souvislosti s inem pokozenho,
jm jinmu zpsobil tkou jmu na zdrav nebo smrt.
(2) Prvo podle odstavce 1 pojistitel nem, obsahoval-li alkohol nebo
nvykovou ltku lk, kter pojitn uil zpsobem, kter pojitnmu pedepsal
lka, a pokud pojitn nebyl lkaem nebo vrobcem lku upozornn, e v dob
psoben lku nelze vykonvat innost, v jejm dsledku dolo k razu.
Pododdl 7
Pojitn pro ppad nemoci
2847
V pojitn pro ppad nemoci hrad pojistitel za pojitnho oprvnn osob v
ujednanm rozsahu nklady nebo ujednanou stku na zdravotn pi vznikl v
dsledku nemoci nebo nsledku razu a kon souviscch se zdravotnm stavem
pojitnho, zejmna s nemoc, razem, thotenstvm a preventivn nebo dispenzrn
p nebo s jinmi skutenostmi souvisejcmi se zdravotnm stavem pojitnho.
2848
Byla-li ujednna ekac doba, me bt urena v trvn nanejv do t msc,
v ppad porodu, psychoterapie, zubnch a ortopedickch nhrad do osmi msc
a pro ppad oetovatelsk pe do t let ode dne potku pojitn.
Pododdl 8
Pojitn majetku
2849
Nen-li pi pojitn majetku ujednna pojistn hodnota, pedstavuje pojistnou
hodnotu obvykl cena, kterou m majetek v dob, ke kter se uruje jeho hodnota.
585

 2850
(1) Je-li pojitna hromadn vc, vztahuje se pojitn na vechny vci, kter
k hromadn vci nle pi vzniku pojistn udlosti. Ustanoven o pojistn stce
nebo limitu pojistnho plnn, o pojistn hodnot, o podpojitn a pepojitn se
vztahuj na celou hromadnou vc. Vztahuje-li se pojitn na nkolik hromadnch
vc, ur se pojistn stka nebo limit pojistnho plnn na kad soubor samostatn.
(2) Je-li pojitn soubor vc, pouije se odstavec 1 obdobn.
2851
(1) Byl-li majetek pojistnou udlost pokozen nebo znien, zdr se osoba, kter
m prvo na pojistn plnn, oprav pokozenho majetku nebo odstraovn zbytk
znienho majetku, dokud s tm pojistitel neprojev souhlas. Byla-li ujednna doba,
do jejho uplynut se m pojistitel vyjdit, zanik tato povinnost nejpozdji
uplynutm tto doby; nebyla-li ujednna, zanik tato povinnost, nevyjd-li se
pojistitel v dob pimen okolnostem ppadu.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li potebn zat s opravou majetku nebo
s odstraovnm jeho zbytk dve z dvodu bezpenosti, ochrany zdrav nebo
ivotnho prosted nebo z jinho zvanho dvodu.
2852
(1) Zjist-li po udlosti, z n uplatuje prvo na pojistn plnn, pojistnk nebo
jin oprvnn osoba, e byl nalezen ztracen nebo odcizen majetek, jeho se tato
udlost tk, oznm to pojistiteli bez zbytenho odkladu. Majetek se vak za
nalezen nepovauje, pokud
a) byla pozbyta jeho drba a nelze-li ji bu vbec znovu nabt, nebo lze-li ji
doshnout jen s nepimenmi obtemi nebo nklady, nebo
b) vc byla pokozena do t mry, e jako takov zanikla, nebo ji lze opravit jen
s nepimenmi nklady.
(2) Poskytl-li pojistitel po vzniku pojistn udlosti pojistn plnn, nepechz na
nho vlastnick prvo k pojitnmu majetku, ale m prvo na vydn toho, co na
pojistnm plnn poskytl. Oprvnn osoba si vak me odest nklady eln
vynaloen na odstrann zvad vzniklch v dob, kdy byla zbavena monosti
s majetkem nakldat.
2853
Pepojitn
(1) Pevyuje-li pojistn stka pojistnou hodnotu pojitnho majetku, maj
pojistitel i pojistnk prvo navrhnout druh stran, aby byla pojistn stka snena
pi souasnm pomrnm snen pojistnho pro dal pojistn obdob, nsledujc po
586

tto zmn. Nepijme-li strana nvrh do jednoho msce ode dne, kdy jej obdrela,
pojitn zanik.
(2) Pevyuje-li pojistn stka pojistnou hodnotu pojitnho majetku a bylo-li
ujednno jednorzov pojistn, m pojistitel prvo domhat se snen pojistn
stky pod podmnkou, e bude pomrn sneno i pojistn, a pojistnk m prvo
domhat se snen pojistnho pod podmnkou, e bude pomrn snena i pojistn
stka.
2854
Podpojitn
Je-li pojistn stka v dob pojistn udlosti ni ne pojistn hodnota
pojitnho majetku, sn pojistitel pojistn plnn ve stejnm pomru, v jakm je
ve pojistn stky ke skuten vi pojistn hodnoty pojitnho majetku; to
neplat, ujednaj-li strany, e pojistn plnn sneno nebude.
2855
Zvltn ustanoven
Je-li ujednno pojitn lidskch tkn nebo orgn urench k transplantaci
podle jinho zkona, anebo lidsk krve nebo jejch sloek odebranch za elem
vroby krevnch derivt a pro pouit u lovka podle jinho zkona, pouij se
ustanoven 2849 a 2854 obdobn. To plat i v ppad, e je po smrti lovka
pojitno jeho tlo nebo jeho oddlen st.
Pododdl 9
Pojitn prvn ochrany
2856
(1) Smlouvou o pojitn prvn ochrany se pojistitel zavazuje v ujednanm
rozsahu hradit nklady pojitnho spojen s uplatnnm jeho prva a poskytovat
sluby s tm spojen.
(2) Bylo-li pojitn prvn ochrany ujednno ve smlouv uzaven pro vce
pojistnch nebezpe (sdruen pojistn smlouva), je ujednn platn, uvede-li se ve
zvltn sti smlouvy, kde se ujedn obsah a rozsah pojitn prvn ochrany, jako
i ve pojistnho za pojitn prvn ochrany.
(3) Pojitn prvn ochrany lze ujednat pouze jako pojitn kodov.
2857
K ujednnm omezujcm svobodu pojitnho ve vbru zstupce se nepihl.
587

 2858
Pojistitel zajist, aby
a) dn z jeho zamstnanc, kter povil vyizovnm prv z pojitn prvn
ochrany nebo prvnm poradenstvm v tomto odvtv pojitn, nevykonval
souasn obdobnou innost v jinm pojistnm odvtv provozovanm
pojistitelem, kter smlouvu o pojitn prvn ochrany uzavel; to plat
i v ppad, provozuje-li tuto obdobnou innost v jinm pojistnm odvtv jin
pojistitel provozujc neivotn pojitn, kter je ve vztahu k pojistiteli, kter
uzavel smlouvu o pojitn prvn ochrany, osobou ovldanou nebo ovldajc,
b) vyizovn prv z pojitn provdla osoba na pojistiteli nezvisl, uveden ve
smlouv, nebo
c) oprvnn osoba mla okamikem vzniku prva na pojistn plnn monost
vybrat si zstupce k ochran svch zjm.
2859
(1) Pojistitel je povinen uzavt s pojistnkem smlouvu o rozhodci pro een
spor vyplvajcch z pojitn prvn ochrany, pokud o to pojistnk pod. Na
prvo domhat se uzaven rozhod smlouvy mus bt pojistnk v pojistn smlouv
upozornn.
(2) Dojde-li mezi pojistitelem a pojistnkem pi een sporn zleitosti ke
stetu zjm nebo neshod pi urovnvn takov zleitosti, m pojistitel povinnost
pouit pojistnka o jeho prvu podle odstavce 1 a monosti eit spor v rozhodm
zen.
2860
Ustanoven 2857 a 2859 se nepouij pi
a) pojitn prvn ochrany tkajcm se provozu nmonch plavidel nebo
pojistnch nebezpe vznikajcch v souvislosti s tmto provozem,
b) zastupovn pojitnho, je-li takov innost souasn vykonvna ve vlastnm
zjmu pojistitele v rmci pojitn odpovdnosti za kodu, a
c) pojitn prvn ochrany poskytovanm pojistitelem jako doplnk k pojitn
pomoci osobm, kter se dostanou do nesnz bhem cestovn nebo pi pobytu
mimo msto jejich bydlit.

588

Pododdl 10
Pojitn odpovdnosti
2861
(1) Z pojitn odpovdnosti m pojitn prvo, aby za nho pojistitel v ppad
pojistn udlosti nahradil pokozenmu kodu, poppad i jinou jmu, v rozsahu
a ve vi uren zkonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k nhrad
pojitnmu.
(2) Pokozenmu vznik prvo na plnn proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednno,
anebo stanov-li tak jin zkon.
(3) Pojitn lze ujednat jen jako pojitn kodov.
2862
(1) Pojitn oznm bez zbytenho odkladu pojistiteli vznik kodn udlosti,
skutenost, e proti nmu pokozen uplatnil prvo na nhradu a vyjd se ke sv
povinnosti nahradit vzniklou kodu, poppad jmu, k poadovan nhrad a k jej
vi.
(2) Pojitn oznm pojistiteli bez zbytenho odkladu i to, e proti nmu bylo
v souvislosti se kodnou udlost zahjeno zen ped orgnem veejn moci nebo
rozhod zen; zrove mu sdl, kdo je jeho prvnm zstupcem a zprav pojistitele
o prbhu i vsledcch zen. V zen o nhrad postupuje pojitn v souladu
s pokyny pojistitele; nklady zen hrad pojitnmu pojistitel.
2863
Pojistitel m prvo kodnou udlost za pojitnho projednvat, jakmile mu byla
oznmena. Pojistitel m prvo vyadovat od pokozenho daje uveden v 2777
odst. 3.
2864
Pojistitel m prvo zjiovat pi eten kodn udlosti daje o zdravotnm stavu
nebo o pin smrti pokozenho, udl-li mu k tomu pokozen nebo jin
oprvnn osoba souhlas; 2828 se pouije obdobn.
2865
(1) Nebyl-li ujednn limit pojistnho plnn, hrad pojistitel pokozenmu
kodu, poppad jinou jmu, v pln vi. Nahradil-li pojitn kodu nebo jmu, na
ni se vztahuje pojitn, m proti pojistiteli prvo na nhradu a do ve, do kter by
jinak byl povinen plnit pokozenmu pojistitel.
589

(2) Ujedn-li pojistitel s pokozenm, e mu poskytne, jde-li o prva s povahou

opakovanho plnn, jako jsou zejmna prvo na nhradu ztrty na vdlku nebo
nklad na vivu pozstalch, jednorzovou nhradu ve vi uren s pouitm
pojistn matematickch metod, vyrovnaj se jednorzovou vplatou tato veker ji
vznikl i budouc prva. K takovmu ujednn je zapoteb souhlasu pojitnho.
Neme-li jej pojitn udlit, nen tohoto souhlasu zapoteb.
2866
(1) Zpsobil-li pojitn kodnou udlost pod vlivem poit alkoholu nebo
pouit nvykov ltky nebo ppravku takovou ltku obsahujcho, m pojistitel proti
nmu prvo na nhradu toho, co za nho plnil.
(2) Prvo podle odstavce 1 pojistitel nem, obsahoval-li alkohol nebo
nvykovou ltku lk, kter pojitn uil zpsobem, kter pojitnmu pedepsal
lka, a neupozornil-li lka nebo vrobce lku pokozenho, e v dob psoben
lku nelze vykonvat innost, v jejm dsledku kodnou udlost zpsobil.
2867
Souvis-li pojitn s vlastnickm prvem a nebylo-li vslovn ujednno, e
pojitn zmnou vlastnictv nebo spoluvlastnictv nezanik, zanikne pojitn dnem
oznmen tto zmny pojistiteli.
Pododdl 11
Pojitn vru nebo zruky
2868
(1) Pojitn vru se ujednv na ochranu ped majetkovmi dsledky, kter
mohou pojitnmu vzniknout nesplcenm poskytnutch pennch prostedk
dlunkem.
(2) Pojitn zruky se ujednv pro ppad plnn z ruitelskho zvazku
pojitnho, propadnut kauce i jistoty, anebo plnn z kauce i jistoty nebo z jinho
obdobnho ujednanho dvodu.
(3) Pojitn vru nebo zruky lze ujednat jen jako pojitn kodov.
2869
Neoznm-li osoba, kter vzniklo na pojistn plnn prvo, pojistiteli vznik
kodn udlosti ve lht ujednan v smlouv, soud prvo na pojistn plnn nepizn,
namtne-li pojistitel opodn oznmen kodn udlosti.

590

 2870
Pojitn vru se sttn podporou se d tmto zkonem a zkonem upravujcm
pojiovn a financovn vvozu se sttn podporou.
Pododdl 12
Pojitn finannch ztrt
2871
(1) Pedmtem pojitn finannch ztrt jsou vynaloen nklady, kter vznikly
v dsledku kodn udlosti, nebo ul zisk, anebo jin finann ztrty uren ve
smlouv.
(2) Pojitn finannch ztrt lze ujednat jako pojitn kodov nebo obnosov.
2872
Pojitn velkho pojistnho rizika
(1) Pojiuje-li pojistitel velk pojistn riziko v neivotnm pojitn podle
jinho zkona upravujcho pojiovnictv, lze se odchlit od jakhokoli ustanoven
tto sti ve prospch kterkoli strany, vyaduje-li to el a povaha pojitn.
(2) Pojitn velkho pojistnho rizika lze ujednat pouze jako pojitn kodov.
Oddl 3
Szka, hra a los
Pododdl 1
Szka
2873
Zkladn ustanoven
(1) Szkou se alespo jedna strana zavazuje vi druh plnit vhru, uke-li se
nesprvnm jej tvrzen o skutenosti stranm neznm nebo uke-li se tvrzen
druh strany o tto udlosti sprvnm.
(2) M-li strana, jej tvrzen se uke sprvnm, jistotu o vsledku a zataj-li to
druh stran, je szka neplatn.
2874
Nebyla-li vhra dna, neme ji vyhrvajc strana vymhat.
591

 2875
Byla-li vhra dna, neme ji prohrvajc strana vymhat zpt. To neplat,
pokud prohrvajc stranou byla zjevn osoba s nedostatenmi duevnmi nebo
rozumovmi schopnostmi.
2876
Byla-li dna vhra vzhledem k okolnostem ppadu a postaven i monostem
stran zjevn pemrtn, me ji soud na nvrh prohrvajc strany pimen snit.
2877
Vymhat nelze ani pohledvku ze zpjky nebo vru poskytnutch vdom
k szce. To neplat, dala-li zpjku nebo vr osoba s nedostatenmi duevnmi
nebo rozumovmi schopnostmi.
2878
Pohledvka ze szky nebo ze zpjky i vru poskytnutch vdom k szce,
kterou nelze vymhat, neme bt platn zajitna. Byl-li dluh odpovdajc takov
pohledvce uznn, nepihl se k tomu.
2879
Ustanoven o szce se nepouij, byla-li v souvislosti s podniknm stran
ujednna smlouva o dodvce movit vci tak, e vc nem bt dodna, ale m bt
zaplacen jen rozdl mezi smluvenou cenou a trn cenou v dob dodn. To plat
i tehdy, nebylo-li dodn vci smlouvou pmo vyloueno, ale z pomr, kter mus
bt stranm znmy, je zejm, e se stranm jedn jen o zskn takovho rozdlu.
2880
Ustanoven o szce se nepouij, byla-li smlouva uzavena na komoditn burze,
na regulovanm trhu, v mnohostrannm obchodnm systmu anebo jedn-li se
o smlouvu mezi podnikateli a jejm pedmtem je investin nstroj podle zkona
upravujcho podnikn na kapitlovm trhu.
Pododdl 2
Hra
2881
O he plat ustanoven o szce obdobn; jedn-li se vak o hru vyadujc pouze
zrunost nebo tlesn cvien obou stran, pouije se z ustanoven o szce jen 2875.
592

Pododdl 3
Los
2882
O losu plat ustanoven o szce obdobn. Tato ustanoven se vak nepouij, mli bt losem rozhodnut spor, rozdlena spolen vc, anebo rozhodnuto hlasovn.
Pododdl 4
Spolen ustanoven
2883
Ustanoven o nevymahatelnosti pohledvek ze szky, hry nebo losu a ustanoven
o pravomoci soudu vhru snit se nepouij na pohledvky ze szky, hry nebo
loterie provozovanch sttem nebo podlhajcch ednmu povolen.
Dl 16
Zvazky z prvnho jednn jedn osoby
Oddl 1
Veejn pslib
Pododdl 1
Pslib odmny
2884
Pslib odmny za njak vkon uinn vi osob ble neuren zavazuje
pislibujcho tehdy, byl-li pslib veejn vyhlen.
2885
(1) Nezekl-li se pislibujc prva veejn pslib odvolat, me jej odvolat ped
provedenm vkonu v te form, v jak byl veejn pslib uinn; nen-li to mon,
pak ve form stejn inn.
(2) Odvoln nen inn vi tomu, kdo vkon ji byl se zetelem k veejnmu
pslibu provedl, jestlie v t dob o odvoln nevdl ani nemusel vdt.
2886
(1) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob, nle odmna tomu, kdo
vkon provedl nejdve, ledae z veejnho pslibu plyne jin vle pislibujcho.
593

(2) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob souasn, rozdl

pislibujc mezi n odmnu rovnm dlem, ledae z veejnho pslibu plyne jin
vle pislibujcho.
(3) Odstavec 2 nebrn dohod odmnnch o jinm rozdlen odmny, a nen-li
takov dohody, prvu kadho z odmnnch poadovat vi ostatnm takov sti
odmny, kter odpovd pomru, v jakm se na dosaenm vsledku podlel.
Pododdl 2
Vypsn ceny
2887
(1) Pislibuje-li se odmna vypsnm ceny za vkon co mon nejlep, je
veejn pslib platn, uvede-li se v nm tak doba, po kterou se lze o cenu uchzet.
(2) Nen-li dle stanoveno jinak, plat o vypsn ceny ustanoven o pslibu
odmny.
2888
(1) Vypsn ceny lze odvolat jen ze zvanch dvod.
(2) Odvolal-li pislibujc vypsn ceny, odkodn pimen toho, kdo ped
odvolnm podmnky veejnho pslibu alespo zsti splnil. Upozornn na toto
prvo uvede pislibujc v odvoln, neuinil-li tak ji pi vypsn ceny.
2889
Neuvedl-li pislibujc pi vypsn ceny, kdo posoud splnn podmnek
veejnho pslibu a podle jakch mtek a kdo a v jak lht provede ocenn,
posoud a ocen splnn podmnek pislibujc sm.
Oddl 2
Slib odkodnn
2890
Slibem odkodnn se slibujc zavazuje nahradit pjemci slibu kodu, vznikneli mu z jeho uritho jednn, o n ho slibujc d a k nmu pjemce slibu nen
povinen.
2891
(1) Zvazek slibujcho vznik doruenm prohlen slibujcho pjemci slibu.

594

(2) Pjemce slibu uskuten jednn, o nj ho slibujc d, jen zavzal-li se

k nmu.
2892
Slibujc nahrad nklady a vekerou kodu, kter pjemci slibu vzniknou
v souvislosti s jednnm, o n jej slibujc podal.
2893
Pjemce slibu uin vas na et slibujcho takov opaten, aby rozsah kody
byl co nejmen.
Hlava III
Zvazky z delikt
Dl 1
Nhrada majetkov a nemajetkov jmy
Oddl 1
Zkladn ustanoven
2894
(1) Povinnost nahradit jinmu jmu zahrnuje vdy povinnost k nhrad jmy na
jmn (kody).
(2) Nebyla-li povinnost odinit jinmu nemajetkovou jmu vslovn ujednna,
postihuje kdce, jen stanov-li to zvl zkon. V takovch ppadech se povinnost
nahradit nemajetkovou jmu poskytnutm zadostiuinn posoud obdobn podle
ustanoven o povinnosti nahradit kodu.
2895
kdce je povinen nahradit kodu bez ohledu na sv zavinn v ppadech
stanovench zvl zkonem.
2896
Oznm-li nkdo, e svoji povinnost k nhrad jmy vi jinm osobm
vyluuje nebo omezuje, nepihl se k tomu. Uin-li to vak jet ped vznikem
jmy, me bt takov oznmen posouzeno jako varovn ped nebezpem.

595

 2897
Vzd-li se nkdo prva domhat se nhrady kody vznikl na pozemku a je-li
vzdn zapsno do veejnho seznamu, psob to i proti pozdjm vlastnkm.
2898
Nepihl se k ujednn, kter pedem vyluuje nebo omezuje povinnost
k nhrad jmy zpsoben lovku na jeho pirozench prvech, anebo zpsoben
mysln nebo z hrub nedbalosti; nepihl se ani k ujednn, kter pedem vyluuje
nebo omezuje prvo slab strany na nhradu jakkoli jmy. V tchto ppadech se
prva na nhradu nelze ani platn vzdt.
2899
Kdo pro sebe pijal nebezpe obti, by tak uinil za takovch okolnost, e to
lze povaovat za neprozeteln, nevzdal se tm prva na nhradu proti tomu, kdo
jmu zpsobil.
Prevence
2900
Vyaduj-li to okolnosti ppadu nebo zvyklosti soukromho ivota, je kad
povinen ponat si pi svm konn tak, aby nedolo k nedvodn jm na svobod,
ivot, zdrav nebo na vlastnictv jinho.
2901
Vyaduj-li to okolnosti ppadu nebo zvyklosti soukromho ivota, m
povinnost zakroit na ochranu jinho kad, kdo vytvoil nebezpenou situaci nebo
kdo nad n m kontrolu, anebo odvoduje-li to povaha pomru mezi osobami.
Stejnou povinnost m ten, kdo me podle svch monost a schopnost snadno
odvrtit jmu, o n v nebo mus vdt, e hrozc zvanost zjevn pevyuje, co je
teba k zkroku vynaloit.
2902
Kdo poruil prvn povinnost, nebo kdo me a m vdt, e ji poru, oznm to
bez zbytenho odkladu osob, kter z toho me jma vzniknout, a upozorn ji na
mon nsledky. Spln-li oznamovac povinnost, nem pokozen prvo na nhradu
t jmy, kter mohl po oznmen zabrnit.
2903
(1) Nezakro-li ten, komu jma hroz, k jejmu odvrcen zpsobem
pimenm okolnostem, nese ze svho, emu mohl zabrnit.
596

(2) Pi vnm ohroen me ohroen poadovat, aby soud uloil vhodn

a pimen opaten k odvrcen hrozc jmy.
2904
Nhoda
jmu zpsobenou nhodou nahrad ten, kdo dal ze sv viny k nhod podnt,
zejmna tm, e poru pkaz nebo pokod zazen, kter m nahodil jm
zabrnit.
2905
Nutn obrana
Kdo odvrac od sebe nebo od jinho bezprostedn hrozc nebo trvajc
protiprvn tok a zpsob pitom tonkovi jmu, nen povinen k jej nhrad.
To neplat, je-li zjevn, e napadenmu hroz vzhledem k jeho pomrm jma jen
nepatrn nebo obrana je zcela zjevn nepimen, zejmna vzhledem k zvanosti
jmy tonka zpsoben odvracenm toku.
2906
Krajn nouze
Kdo odvrac od sebe nebo od jinho pmo hrozc nebezpe jmy, nen povinen
k nhrad jmy tm zpsoben, nebylo-li za danch okolnost mon odvrtit
nebezpe jinak nebo nezpsob-li nsledek zjevn stejn zvan nebo jet
zvanj ne jma, kter hrozila, ledae by majetek i bez jednn v nouzi podlehl
zkze. To neplat, vyvolal-li nebezpe vlastn vinou sm jednajc.
2907
Pi posouzen, zda nkdo jednal v nutn obran, anebo v krajn nouzi, se
pihldne i k omluvitelnmu vzruen mysli toho, kdo odvracel tok nebo jin
nebezpe.
2908
Kdo odvracel hrozc jmu, m prvo na nhradu eln vynaloench nklad
a na nhradu jmy, kterou pitom utrpl, i proti tomu, v jeho zjmu jednal, nanejv
vak v rozsahu pimenm tomu, co odvrtil.

597

Oddl 2
Povinnost nahradit kodu
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2909
Poruen dobrch mrav
kdce, kter pokozenmu zpsob kodu myslnm poruenm dobrch
mrav, je povinen ji nahradit; vykonval-li vak sv prvo, je kdce povinen kodu
nahradit, jen sledoval-li jako hlavn el pokozen jinho.
2910
Poruen zkona
kdce, kter vlastnm zavinnm poru povinnost stanovenou zkonem
a zashne tak do absolutnho prva pokozenho, nahrad pokozenmu, co tm
zpsobil. Povinnost k nhrad vznikne i kdci, kter zashne do jinho prva
pokozenho zavinnm poruenm zkonn povinnosti stanoven na ochranu
takovho prva.
Domnnka nedbalosti
2911
Zpsob-li kdce pokozenmu kodu poruenm zkonn povinnosti, m se za
to, e kodu zavinil z nedbalosti.
2912
(1) Nejedn-li kdce, jak lze od osoby prmrnch vlastnost v soukromm
styku dvodn oekvat, m se za to, e jedn nedbale.
(2) D-li kdce najevo zvltn znalost, dovednost nebo pelivost, nebo zaveli se k innosti, k n je zvltn znalosti, dovednosti nebo pelivosti zapoteb,
a neuplatn-li tyto zvltn vlastnosti, m se za to, e jedn nedbale.
2913
Poruen smluvn povinnosti
(1) Poru-li strana povinnost ze smlouvy, nahrad kodu z toho vzniklou druh
stran nebo i osob, jejmu zjmu mlo splnn ujednan povinnosti zjevn slouit.
598

(2) Povinnosti k nhrad se kdce zprost, proke-li, e mu ve splnn

povinnosti ze smlouvy doasn nebo trvale zabrnila mimodn nepedvdateln
a nepekonateln pekka vznikl nezvisle na jeho vli. Pekka vznikl ze
kdcovch osobnch pomr nebo vznikl a v dob, kdy byl kdce s plnnm
smluven povinnosti v prodlen, ani pekka, kterou byl kdce podle smlouvy
povinen pekonat, ho vak povinnosti k nhrad nezprost.
2914
Kdo pi sv innosti pouije zmocnnce, zamstnance nebo jinho pomocnka,
nahrad kodu jm zpsobenou stejn, jako by ji zpsobil sm. Zavzal-li se vak
nkdo pi plnn jin osoby provst uritou innost samostatn, nepovauje se za
pomocnka; pokud ho vak tato jin osoba nepeliv vybrala nebo na nho
nedostaten dohlela, ru za splnn jeho povinnosti k nhrad kody.
koda zpsoben nkolika osobami
2915
(1) Je-li k nhrad zavzno nkolik kdc, nahrad kodu spolen
a nerozdln; je-li nkter ze kdc povinen podle jinho zkona k nhrad jen do
urit ve, je zavzn s ostatnmi kdci spolen a nerozdln v tomto rozsahu. To
plat i v ppad, e se vce osob dopust samostatnch protiprvnch in, z nich
mohl kad zpsobit kodliv nsledek s pravdpodobnost blc se jistot, a nelzeli urit, kter osoba kodu zpsobila.
(2) Jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, me soud rozhodnout, e
kdce nahrad kodu podle sv asti na kodlivm nsledku; nelze-li ast pesn
urit, pihldne se k me pravdpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se
nkter kdce vdom astnil na zpsoben kody jinm kdcem nebo je
podncoval i podporoval nebo pokud lze pipsat celou kodu kadmu kdci, by
jednali nezvisle, nebo m-li kdce hradit kodu zpsobenou pomocnkem
a vznikla-li povinnost k nhrad tak pomocnkovi.
2916
Kdo je povinen k nhrad kody spolen a nerozdln s jinmi, vypod se
s nimi podle asti na zpsoben vznikl kody.
2917
Kdo je povinen k nhrad kody zpsoben jinou osobou, m proti n postih.

599

 2918
Vznikla-li koda nebo zvtila-li se tak nsledkem okolnost, kter se pitaj
pokozenmu, povinnost kdce nahradit kodu se pomrn sn. Podlej-li se vak
okolnosti, kter jdou k ti jedn i druh strany, na kod jen zanedbatelnm
zpsobem, koda se nedl.
2919
Obohatil-li se kdce na kor pokozenho protiprvnm inem nebo na zklad
jin skutenosti, kter zpsobila kodu, je kdcovo obohacen i po promlen prva
pokozenho na nhradu kody bezdvodn. Proml-li se prvo pokozenho na
nhradu kody, me se pokozen domhat, aby mu kdce vydal, co zskal, podle
ustanoven o bezdvodnm obohacen.
Pododdl 2
Zvltn ustanoven
koda zpsoben tm, kdo neme posoudit nsledky svho jednn
2920
(1) Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien duevn
poruchou, nahrad zpsobenou kodu, pokud byl zpsobil ovldnout sv jednn
a posoudit jeho nsledky; pokozenmu nle nhrada kody i tehdy, nebrnil-li se
kdci ze etrnosti k nmu.
(2) Nebyl-li nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien
duevn poruchou, zpsobil ovldnout sv jednn a posoudit jeho nsledky, m
pokozen prvo na nhradu, je-li to spravedliv se zetelem k majetkovm
pomrm kdce a pokozenho.
2921
Spolen a nerozdln se kdcem nahrad kodu i ten, kdo nad nm zanedbal
nleit dohled. Nen-li kdce povinen k nhrad, nahrad pokozenmu kodu ten,
kdo nad kdcem zanedbal dohled.
2922
Kdo se uvede vlastn vinou do takovho stavu, e nen s to ovldnout sv jednn
nebo posoudit jeho nsledky, nahrad kodu v tomto stavu zpsobenou. Spolen
a nerozdln s nm nahrad kodu ti, kte jej vlastn vinou do tohoto stavu pivedli.

600

 2923
koda zpsoben osobou s nebezpenmi vlastnostmi
Kdo se vdom ujme osoby nebezpench vlastnost tak, e j bez jej nutn
poteby poskytne tulek nebo j sv uritou innost, a ji v domcnosti,
provozovn i na jinm podobnm mst, nahrad spolen a nerozdln s n kodu
zpsobenou v takovm mst nebo pi tto innosti nkomu jinmu nebezpenou
povahou takov osoby.
2924
koda z provozn innosti
Kdo provozuje zvod nebo jin zazen slouc k vdlen innosti, nahrad
kodu vzniklou z provozu, a ji byla zpsobena vlastn provozn innost, vc pi n
pouitou nebo vlivem innosti na okol. Povinnosti se zprost, proke-li, e
vynaloil vekerou pi, kterou lze rozumn poadovat, aby ke kod nedolo.
2925
koda zpsoben provozem zvl nebezpenm
(1) Kdo provozuje zvod nebo jin zazen zvlt nebezpen, nahrad kodu
zpsobenou zdrojem zvenho nebezpe; provoz je zvl nebezpen, nelze-li
pedem rozumn vylouit monost vzniku zvan kody ani pi vynaloen dn
pe. Jinak se povinnosti zprost, proke-li, e kodu zpsobila zvnjku vy moc
nebo e ji zpsobilo vlastn jednn pokozenho nebo neodvratiteln jednn tet
osoby; ujednaj-li se dal dvody zprotn, nepihl se k tomu.
(2) Je-li z okolnost zejm, e provoz vznamn zvil nebezpe vzniku kody,
akoli lze dvodn poukzat i na jin mon piny, soud zave provozovatele k
nhrad kody v rozsahu, kter odpovd pravdpodobnosti zpsoben kody
provozem.
(3) M se za to, e provoz je zvlt nebezpen, pokud se provozuje tovrnm
zpsobem nebo pokud se pi nm vbun nebo podobn nebezpen ltka pouv
nebo se s n nakld.
2926
koda na nemovit vci
Kdo, by oprvnn provd nebo zajiuje prce, jimi se jinmu psob koda
na nemovit vci, nebo jimi se drba nemovit vci znemon nebo podstatn zt,
nahrad kodu z toho vzniklou.
601

koda z provozu dopravnch prostedk

2927
(1) Kdo provozuje dopravu, nahrad kodu vyvolanou zvltn povahou tohoto
provozu. Stejnou povinnost m i jin provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla,
ledae je takov dopravn prostedek pohnn lidskou silou.
(2) Povinnosti nahradit kodu se neme provozovatel zprostit, byla-li koda
zpsobena okolnostmi, kter maj pvod v provozu. Jinak se zprost, proke-li, e
kod nemohl zabrnit ani pi vynaloen vekerho sil, kter lze poadovat.
2928
Je-li dopravn prostedek v oprav, povauje se za jeho provozovatele osoba,
kter dopravn prostedek pevzala k oprav.
2929
Msto provozovatele nahrad kodu ten, kdo pouije dopravnho prostedku bez
vdom nebo proti vli provozovatele. Provozovatel nahrad kodu spolen
a nerozdln s nm, pokud mu takov uit dopravnho prostedku z nedbalosti
umonil.
2930
Nelze-li provozovatele urit, plat, e jm je vlastnk dopravnho prostedku.
2931
Vznikla-li koda na vci jejm odcizenm nebo ztrtou, nahrad provozovatel tuto
kodu, jen pokud pokozen neml monost vc opatrovat.
2932
Stetnou-li se provozy dvou nebo vce provozovatel a jedn-li se o vypodn
mezi tmito provozovateli, vypodaj se provozovatel podle sv asti na
zpsoben vznikl kody.
koda zpsoben zvetem
2933
Zpsob-li kodu zve, nahrad ji jeho vlastnk, a ji bylo pod jeho dohledem
nebo pod dohledem osoby, kter vlastnk zve svil, anebo se zatoulalo nebo
uprchlo. Osoba, kter zve bylo sveno nebo kter zve chov nebo jinak pouv,
nahrad kodu zpsobenou zvetem spolen a nerozdln s vlastnkem.
602

 2934
Slou-li domc zve vlastnku k vkonu povoln i k jin vdlen innosti
nebo k obiv, anebo slou-li jako pomocnk pro osobu se zdravotnm postienm,
zprost se vlastnk povinnosti k nhrad, proke-li, e pi dozoru nad zvetem
nezanedbal potebnou pelivost, anebo e by koda vznikla i pi vynaloen potebn
pelivosti. Za tch podmnek se povinnosti k nhrad zprost i ten, komu vlastnk
zve svil.
2935
(1) Odala-li tet osoba svmocn zve vlastnku nebo osob, kter vlastnk
zve svil, nahrad tet osoba kodu zpsobenou zvetem sama, proke-li vlastnk
nebo osoba, kter vlastnk zve svil, e odnt nemohli rozumn zabrnit; jinak
spolen a nerozdln s nimi.
(2) Kdo zve svmocn odal, neme se zprostit povinnosti k nhrad.
koda zpsoben vc
2936
Kdo je povinen nkomu nco plnit a pouije pi tom vadnou vc, nahrad kodu
zpsobenou vadou vci. To plat i v ppad poskytnut zdravotnickch, socilnch,
veterinrnch a jinch biologickch slueb.
2937
(1) Zpsob-li kodu vc sama od sebe, nahrad kodu ten, kdo nad vc ml mt
dohled; nelze-li takovou osobu jinak urit, plat, e j je vlastnk vci. Kdo proke,
e nleit dohled nezanedbal, zprost se povinnosti k nhrad.
(2) Zpsobila-li kodu vc pdem nebo vyhozenm z mstnosti nebo podobnho
msta, nahrad kodu spolen a nerozdln s tm, kdo je povinen k nhrad podle
odstavce 1, i osoba, kter takov msto uv, a nelze-li ji urit, vlastnk nemovit
vci.
2938
(1) Pi zcen budovy nebo odlouen jej sti v dsledku vady budovy nebo
nedostatenho udrovn budovy nahrad jej vlastnk kodu z toho vzniklou.
(2) Spolen a nerozdln s nm hrad kodu pedel vlastnk, m-li koda
pinu v nedostatku vzniklm za trvn jeho vlastnickho prva, na nj nstupce
neupozornil, a dolo-li ke kod do roka od zniku jeho vlastnickho prva. To
neplat, pokud se jedn o takov nedostatek, o kterm nstupce musel vdt.

603

koda zpsoben vadou vrobku

2939
(1) kodu zpsobenou vadou movit vci uren k uveden na trh jako vrobek
za elem prodeje, njmu nebo jinho pouit nahrad ten, kdo vrobek nebo jeho
soust vyrobil, vytil, vypstoval nebo jinak zskal, a spolen a nerozdln s nm
i ten, kdo vrobek nebo jeho st oznail svm jmnem, ochrannou znmkou nebo
jinm zpsobem.
(2) Spolen a nerozdln s osobami uvedenmi v odstavci 1 hrad kodu i ten,
kdo vrobek dovezl za elem jeho uveden na trh v rmci svho podnikn.
(3) koda na vci zpsoben vadou vrobku se hrad jen v stce pevyujc
stku vypotenou z 500 EUR kursem devizovho trhu vyhlenm eskou nrodn
bankou v den, v nm koda vznikla; nen-li tento den znm, pak v den, kdy byla
koda zjitna.
2940
(1) Nelze-li vrobce urit podle 2939, nahrad kodu i kad dodavatel, pokud
pokozenmu pi uplatnn prva na nhradu kody do jednoho msce nesdl, kdo
je vrobcem nebo kdo mu vrobek dodal.
(2) Jedn-li se o dovezen vrobek, pak nahrad kodu kad dodavatel, i kdy
je vrobce znm, pokud pokozenmu ve lht nesdl, kdo je dovozcem.
2941
(1) Vrobek je ve smyslu 2939 vadn, nen-li tak bezpen, jak to od nho lze
rozumn oekvat se zetelem ke vem okolnostem, zejmna ke zpsobu, jakm je
vrobek na trh uveden nebo nabzen, k pedpokldanmu elu, jemu m vrobek
slouit, jako i s pihldnutm k dob, kdy byl vrobek uveden na trh.
(2) Vrobek nelze povaovat za vadn jen proto, e byl pozdji uveden na trh
vrobek dokonalej.
2942
(1) Povinnosti k nhrad kody zpsoben vadou vrobku se kdce zprost, jen
proke-li, e kodu zavinil pokozen nebo ten, za jeho in pokozen odpovd.
(2) Povinnosti k nhrad kody se tato osoba rovn zprost, proke-li, e
a) vrobek na trh neuvedla,
b) lze dvodn pedpokldat s pihldnutm ke vem okolnostem, e vada
neexistovala v dob, kdy byl vrobek na trh uveden, nebo e nastala pozdji,
c) vrobek nevyrobila pro prodej nebo jin zpsob pouit pro podnikatelsk ely,
ani e vrobek nevyrobila nebo neila v rmci sv podnikatelsk innosti,
604

d) vada vrobku je dsledkem plnn tch ustanoven prvnch pedpis, kter jsou
pro vrobce zvazn, nebo
e) stav vdeckch a technickch znalost v dob, kdy uvedl vrobek na trh,
neumonil zjistit jeho vadu.
(3) Kdo vyrobil soust vrobku, zprost se povinnosti k nhrad kody,
proke-li, e vadu zpsobila konstrukce vrobku, do nho byla soust
zapracovna, nebo e ji zpsobil nvod k vrobku.
(4) Vzd-li se druh strana pedem prva na nhradu kody zcela nebo zsti,
nepihl se k tomu.
(5) K ujednnm odporujcm odstavcm 1 a 4 se nepihl.
2943
Ustanoven 2939 a 2942 se nepouij, pokud vada zpsobila pokozen
vadnho vrobku nebo pokozen vci uren a uvan pevn k podnikatelskm
elm.
2944
koda na pevzat vci
Kad, kdo od jinho pevzal vc, kter m bt pedmtem jeho zvazku,
nahrad jej pokozen, ztrtu nebo znien, neproke-li, e by ke kod dolo
i jinak.
2945
koda na odloen vci
(1) Je-li s provozovnm njak innosti zpravidla spojeno odkldn vc
a byla-li vc odloena na mst k tomu urenm nebo na mst, kam se takov vci
obvykle ukldaj, nahrad provozovatel pokozen, ztrtu nebo znien vci tomu,
kdo ji odloil, poppad vlastnku vci. Stejn nahrad kodu provozovatel hldanch
gar nebo zazen podobnho druhu, jedn-li se o dopravn prostedky v nich
umstn a o jejich psluenstv.
(2) Neuplatn-li se prvo na nhradu kody u provozovatele bez zbytenho
odkladu, soud je nepizn, pokud provozovatel namtne, e prvo nebylo uplatnno
vas. Nejpozdji lze prvo na nhradu kody uplatnit do patncti dn po dni, kdy se
pokozen o kod musel dozvdt.
(3) Byla-li koda zpsobena na vci odloen v dopravnm prostedku hromadn
dopravy, nahrad se jen podle ustanoven o nhrad kody zpsoben provozem
dopravnho prostedku.
605

koda na vnesen vci

2946
(1) Kdo provozuje pravideln ubytovac sluby, nahrad kodu na vci, kterou
ubytovan vnesl do prostor vyhrazench k ubytovn nebo k uloen vc, poppad
na vci, kter tam byla pro ubytovanho vnesena. To plat i tehdy, byla-li vc za tm
elem ubytovatelem pevzata.
(2) Proke-li ubytovatel, e by ke kod dolo i jinak, nebo e kodu zpsobil
ubytovan nebo osoba, kter ubytovanho z jeho vle provz, povinnosti k nhrad
kody se zprost. K ujednnm o jinch dvodech zprotn se nepihl.
2947
Povinnost nahradit kodu se nevztahuje na vozidla, na vci ponechan ve
vozidle, ani na iv zvata, ledae je ubytovatel pevzal do schovy.
2948
(1) koda se hrad do ve odpovdajc stonsobku ceny ubytovn za jeden
den.
(2) Byla-li vc pevzata do schovy, odmtl-li ubytovatel schovu vci v rozporu
se zkonem nebo byla-li koda zpsobena ubytovatelem nebo tm, kdo v provozu
pracuje, hrad se koda bez omezen.
2949
(1) Neuplatn-li se prvo na nhradu kody u ubytovatele bez zbytenho
odkladu, soud je nepizn, pokud ubytovatel namtne, e prvo nebylo uplatnno
vas. Nejpozdji lze prvo na nhradu kody uplatnit do patncti dn po dni, kdy se
pokozen o kod musel dozvdt.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pevzal-li ubytovatel vc do schovy,
odmtl-li ubytovatel schovu vci v rozporu se zkonem nebo zpsobil-li kodu
ubytovatel nebo ten, kdo v provozu pracuje.
2950
koda zpsoben informac nebo radou
Kdo se hls jako pslunk uritho stavu nebo povoln k odbornmu vkonu
nebo jinak vystupuje jako odbornk, nahrad kodu, zpsob-li ji neplnou nebo
nesprvnou informac nebo kodlivou radou danou za odmnu v zleitosti svho
vdn nebo dovednosti. Jinak se hrad jen koda, kterou nkdo informac nebo radou
zpsobil vdom.
606

Oddl 3
Zpsob a rozsah nhrady
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2951
(1) koda se nahrazuje uvedenm do pedelho stavu. Nen-li to dobe mon,
anebo d-li to pokozen, hrad se koda v penzch.
(2) Nemajetkov jma se odin pimenm zadostiuinnm. Zadostiuinn
mus bt poskytnuto v penzch, nezajist-li jeho jin zpsob skuten a dostaten
inn odinn zpsoben jmy.
2952
Hrad se skuten koda a to, co pokozenmu ulo (ul zisk). Zle-li
skuten koda ve vzniku dluhu, m pokozen prvo, aby ho kdce dluhu zprostil
nebo mu poskytl nhradu.
2953
Snen nhrady
(1) Z dvod zvltnho zetele hodnch soud nhradu kody pimen sn.
Vezme pitom zetel zejmna na to, jak ke kod dolo, k osobnm a majetkovm
pomrm lovka, kter kodu zpsobil a odpovd za ni, jako i k pomrm
pokozenho. Nhradu nelze snit, byla-li koda zpsobena mysln.
(2) Odstavec 1 se nepouije, zpsobil-li kodu ten, kdo se hlsil k odbornmu
vkonu jako pslunk uritho stavu nebo povoln, poruenm odborn pe.
2954
Zpsobil-li kdce kodu myslnm trestnm inem, z nho ml majetkov
prospch, me soud na nvrh pokozenho rozhodnout o uspokojen z vc, kter
kdce z majetkovho prospchu nabyl, a to i nepodlhaj-li jinak vkonu
rozhodnut. Do uspokojen prva na nhradu kody nesm kdce nakldat
s takovmi vcmi uvedenmi v rozhodnut.
2955
Nelze-li vi nhrady kody pesn urit, ur ji podle spravedlivho uven
jednotlivch okolnost ppadu soud.
607

Pododdl 2
Nhrada pi jm na pirozench prvech lovka
Obecn ustanoven
2956
Vznikne-li kdci povinnost odinit lovku jmu na jeho pirozenm prvu
chrnnm ustanovenmi prvn sti tohoto zkona, nahrad kodu i nemajetkovou
jmu, kterou tm zpsobil; jako nemajetkovou jmu odin i zpsoben duevn
trapy.
2957
Zpsob a ve pimenho zadostiuinn mus bt ureny tak, aby byly
odinny i okolnosti zvltnho zetele hodn. Jimi jsou mysln zpsoben jmy,
zvlt pak zpsoben jmy s pouitm lsti, pohrky, zneuitm zvislosti
pokozenho na kdci, nsobenm ink zsahu jeho uvdnm ve veejnou
znmost, nebo v dsledku diskriminace pokozenho se zetelem na jeho pohlav,
zdravotn stav, etnick pvod, vru nebo i jin obdobn zvan dvody. Vezme se
rovn v vahu obava pokozenho ze ztrty ivota nebo vnho pokozen zdrav,
pokud takovou obavu hrozba nebo jin pina vyvolala.
Nhrady pi ublen na zdrav a pi usmrcen
2958
Pi ublen na zdrav odin kdce jmu pokozenho penitou nhradou,
vyvaujc pln vytrpn bolesti a dal nemajetkov jmy; vznikla-li pokozenm
zdrav pekka lep budoucnosti pokozenho, nahrad mu kdce i zten
spoleenskho uplatnn. Nelze-li vi nhrady takto urit, stanov se podle zsad
slunosti.
2959
Pi usmrcen nebo zvl zvanm ublen na zdrav odin kdce duevn
trapy manelu, rodii, dtti nebo jin osob blzk penitou nhradou vyvaujc
pln jejich utrpen. Nelze-li vi nhrady takto urit, stanov se podle zsad slunosti.

608

 2960
Nklady spojen s p o zdrav
kdce hrad t eln vynaloen nklady spojen s p o zdrav
pokozenho, s p o jeho osobu nebo jeho domcnost tomu, kdo je vynaloil;
pod-li o to, slo mu kdce na tyto nklady pimenou zlohu.
2961
Nklady pohbu
kdce nahrad tomu, kdo je vynaloil, pimen nklady spojen s pohbem
v rozsahu, v jakm nebyly uhrazeny veejnou dvkou podle jinho prvnho
pedpisu. Pitom se pihldne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivho ppadu.
Penit dvky
2962
(1) Nhrada za ztrtu na vdlku po dobu pracovn neschopnosti pokozenho se
hrad penitm dchodem ve vi rozdlu mezi prmrnm vdlkem pokozenho
ped vznikem jmy a nhradou toho, co pokozenmu bylo vyplaceno v dsledku
nemoci i razu podle jinho prvnho pedpisu.
(2) ku nebo studentu nle nhrada za ztrtu na vdlku ode dne, kdy mla
skonit jeho povinn koln dochzka, studium nebo pprava na povoln, po dobu
a) o kterou se jeho povinn koln dochzka, studium nebo pprava na povoln
prodlouily nsledkem jmy na zdrav,
b) neschopnosti nsledkem jmy na zdrav,
c) trvn zdravotnho postien vzniklho nsledkem jmy na zdrav, kter
zpravidla brn plnmu zapojen do vdlen innosti, nebo
d) trvn zdravotnho postien vzniklho nsledkem jmy na zdrav, kter sten
brn zapojen do vdlen innosti, pokud nezamekv vlastn vinou
pleitost k vdlku vkonem prce pro nho vhodn.
2963
(1) Po skonen pracovn neschopnosti, ppadn pi invalidit, nahrad kdce
pokozenmu jeho ztrtu penitm dchodem, kter se stanov vzhledem k rozdlu
mezi vdlkem, jakho pokozen dosahoval ped vznikem jmy, a vdlkem
dosahovanm po skonen pracovn neschopnosti s pitenm ppadnho invalidnho
dchodu podle jinho prvnho pedpisu. Dojde-li ublenm na zdrav
k dlouhodobmu zven poteb pokozenho, stanov se ve penitho dchodu
i vzhledem k tmto potebm.
609

(2) Dosahuje-li pokozen po skonen pracovn neschopnosti vdlku jen

s vynaloenm vtho sil nebo se zvenou nmahou, kter by, nebt kodn
udlosti, jinak nemusel vynaloit, odin se mu penitm dchodem i zven
nmaha nebo sil. Pi stanoven ve penitho dchodu se pihldne i ke
zvyovn vdlk v danm oboru, jako i k pravdpodobnmu rstu vdlku
pokozenho podle rozumnho oekvn.
(3) Jsou-li pro to vn dvody, me soud rozhodnout, zda, jakm zpsobem
a do jak ve kdce zajist pohledvku pokozenho na penit dchod; nvrhy
stran pitom nen vzn.
2964
Nhrada za ztrtu na dchodu nle pokozenmu ve vi rozdlu mezi
dchodem, na kter pokozenmu vzniklo prvo, a dchodem, na kter by mu bylo
vzniklo prvo, jestlie by do zkladu, z nho byl vymen dchod, byla zahrnuta
nhrada za ztrtu na vdlku po skonen pracovn neschopnosti, kterou pokozen
pobral v dob rozhodn pro vymen dchodu.
2965
Konal-li pokozen bezplatn prce pro jinho v jeho domcnosti nebo zvodu,
nahrad kdce tto jin osob penitm dchodem, o pila.
2966
(1) Pi usmrcen hrad kdce penitm dchodem nklady na vivu
pozstalm, kterm zemel ke dni sv smrti poskytoval nebo byl povinen
poskytovat vivu. Nhrada nle pozstalm ve vi rozdlu mezi dvkami
dchodovho zabezpeen poskytovanmi z tho dvodu a tm, co by pokozen
podle rozumnho oekvn mohl pozstalm na tchto nkladech poskytovat,
pokud by k jeho zrann nedolo.
(2) Z dvodu slunosti lze piznat pspvek na vivn i jin osob, pokud j
usmrcen poskytoval takov plnn, a k tomu nebyl podle zkona povinen.
2967
(1) Pi vpotu nhrady se vychz z prmrnho vdlku zemelho; nhrada
nklad na vivu pozstalm nebo jinm osobm vak nesm hrnem pevit to,
co by zemelmu nleelo jako nhrada za ztrtu na vdlku, ppadn na dchodu.
(2) Pi vymen nhrady pozstalm se pihldne tak k tomu, jak dlouho by
usmrcen pravdpodobn il, nebt zrann. Pi vymen nhrady jinm osobm se
pihldne k tomu, jak dlouho by usmrcen plnn pravdpodobn poskytoval.

610

 2968
Odbytn
Je-li pro to dleit dvod a d-li o to pokozen, pizn soud pokozenmu
namsto penitho dchodu odbytn.
Pododdl 3
Zvltn ustanoven
2969
Nhrada pi pokozen vci
(1) Pi uren ve kody na vci se vychz z jej obvykl ceny v dob
pokozen a zohledn se, co pokozen mus k obnoven nebo nahrazen funkce vci
eln vynaloit.
(2) Pokodil-li kdce vc ze svvole nebo kodolibosti, nahrad pokozenmu
cenu zvltn obliby.
2970
Nhrada pi porann zvete
Pi porann zvete nahrad kdce eln vynaloen nklady spojen s p
o zdrav zrannho zvete tomu, kdo je vynaloil; pod-li o to, slo mu kdce na
tyto nklady pimenou zlohu. Nklady spojen s p o zdrav nejsou neeln,
i kdy podstatn pevyuj cenu zvete, pokud by je vynaloil rozumn chovatel
v postaven pokozenho.
2971
Nhrada nemajetkov jmy
Odvoduj-li to zvltn okolnosti, za nich kdce zpsobil jmu protiprvnm
inem, zejmna poruil-li z hrub nedbalosti dleitou prvn povinnost, anebo
zpsobil-li jmu mysln z touhy niit, ublit nebo z jin pohnutky zvl
zavrenhodn, nahrad kdce t nemajetkovou jmu kadmu, kdo zpsobenou
jmu dvodn pociuje jako osobn netst, kter nelze jinak odinit.

611

Dl 2
Zneuit a omezen soute
Oddl 1
Obecn ustanoven
2972
Kdo se astn hospodsk soute (soutitel), nesm pi soutn innosti,
ani pi sdruovn k vkonu soutn innosti, vlastn ast v hospodsk souti
nekalou sout zneuvat, ani ast jinch v hospodsk souti omezovat.
2973
Ustanoven tto hlavy se nevztahuj na jednn v rozsahu, v jakm m inky
v zahrani, pokud z mezinrodnch smluv, jimi je esk republika vzna a kter
byly vyhleny ve Sbrce mezinrodnch smluv, nevyplv nco jinho.
2974
eskm osobm jsou, pokud se jedn o ochranu proti nekal souti, postaveny
na rove zahranin osoby, kter se v esk republice astn hospodsk soute.
Jinak mohou zahranin osoby poadovat ochranu podle mezinrodnch smluv, jimi
je esk republika vzna a kter byly vyhleny ve Sbrce mezinrodnch smluv,
a nen-li jich, na zklad vzjemnosti.
2975
Zakzan konkurenn doloka
(1) Neur-li se v ujednn zakazujcm jinmu soutn innost zem, okruh
innosti nebo okruh osob, kterch se zkaz tk, ke konkurenn doloce se
nepihl.
(2) Zakazuje se konkurenn doloka ujednan na neuritou dobu nebo na dobu
del ne pt let; poru-li se zkaz, plat, e konkurenn doloka byla ujednna na
pt let.
(3) Zakazuje se konkurenn doloka omezujc zavzanou stranu vce, ne
vyaduje potebn ochrana oprvnn strany; poru-li se zkaz, me soud na nvrh
doten strany konkurenn doloku omezit, zruit, nebo prohlsit za neplatnou.

612

Oddl 2
Nekal sout
2976
Zkladn ustanoven
(1) Kdo se dostane v hospodskm styku do rozporu s dobrmi mravy soute
jednnm zpsobilm pivodit jmu jinm soutitelm nebo zkaznkm, dopust se
nekal soute. Nekal sout se zakazuje.
(2) Nekalou sout podle odstavce 1 je zejmna
a)
b)
c)
d)
e)
f)
g)
h)
i)
j)

klamav reklama,
klamav oznaovn zbo a slueb,
vyvoln nebezpe zmny,
parazitovn na povsti zvodu, vrobku i slueb jinho soutitele,
podplcen,
zlehovn,
srovnvac reklama, pokud nen dovolena jako ppustn,
poruen obchodnho tajemstv,
dotrn obtovn a
ohroen zdrav a ivotnho prosted.
2977
Klamav reklama

(1) Klamav reklama je takov reklama, kter souvis s podniknm nebo

povolnm, sleduje podpoit odbyt movitch nebo nemovitch vc nebo poskytovn
slueb, vetn prv a povinnost, klame nebo je zpsobil klamat podnm nebo
jakmkoli jinm zpsobem osoby, jim je urena nebo k nim dospje, a tm
i zejm zpsobil ovlivnit hospodsk chovn takovch osob.
(2) Pi posuzovn, zda je reklama klamav, se pihldne ke vem jejm
vraznm znakm. Zvlt se pihldne k dajm, kter reklama obsahuje ohledn
a) dostupnosti, povahy, proveden, sloen, vrobnho postupu, data vroby nebo
poskytnut, zpsobilosti k urenmu elu, pouitelnosti, mnostv, zempisnho
i obchodnho pvodu, jako i podrobnjho vyten a dalch znak zbo nebo
slueb vetn pedpokldanch vsledk pouit nebo vsledk a podstatnch
znak provedench zkouek i provrek,
b) ceny nebo zpsobu jejho uren,
c) podmnek, za nich se zbo dodv nebo sluba poskytuje, a

613

d) povahy, vlastnost a prv zadavatele reklamy, jako jsou zejmna jeho totonost,
majetek, odborn zpsobilost, jeho prva duevnho vlastnictv nebo jeho
vyznamenn a pocty.
2978
Klamav oznaen zbo nebo sluby
(1) Klamav oznaen zbo nebo sluby je takov oznaen, kter je zpsobil
vyvolat v hospodskm styku mylnou domnnku, e jm oznaen zbo nebo
sluba pochzej z urit oblasti i msta nebo od uritho vrobce, anebo e
vykazuj zvltn charakteristick znak nebo zvltn jakost. Nerozhodn je, zda
oznaen bylo uvedeno bezprostedn na zbo, na obalu, obchodn psemnosti nebo
jinde. Rovn je nerozhodn, zda ke klamavmu oznaen dolo pmo nebo nepmo
a jakm prostedkem se tak stalo.
(2) Klamavost psob i daj veobecn vit v hospodskm styku k oznaen
druhu nebo jakosti, je-li k nmu pipojen dodatek zpsobil klamat, zejmna
s pouitm vrazu prav, skuten nebo pvodn.
(3) Ustanovenmi pedchozch odstavc nejsou doteny jin prvn pedpisy
o ochran prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv.
2979
Spolen ustanoven o klamav reklam a klamavm oznaen zbo nebo sluby
(1) Zpsobilost oklamat me mt i daj sm o sob sprvn, me-li uvst
v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nich byl uinn.
(2) Pi posouzen klamavosti se pihldne rovn k dodatkm, zejmna k pouit
vraz jako druh, typ, zpsob, jako i k vpustkm, zkratkm a celkov vnj
prav.
2980
Srovnvac reklama
(1) Srovnvac reklama pmo nebo nepmo oznauje jinho soutitele nebo
jeho zbo i slubu.
(2) Srovnvac reklama je ppustn, pokud se srovnn te,
a) nen-li klamav,
b) srovnv-li jen zbo a slubu uspokojujc stejnou potebu nebo uren ke
stejnmu elu,
c) srovnv-li objektivn jednu nebo vce podstatnch, dleitch, ovitelnch
a pznanch vlastnost zbo nebo slueb vetn ceny,
d) srovnv-li zbo s oznaenm pvodu pouze se zbom stejnho oznaen,
614

e) nezlehuje-li soutitele, jeho postaven, jeho innost nebo jej vsledky nebo
jejich oznaen ani z nich nekalm zpsobem net, a
f) nenabz-li zbo nebo slubu jako napodoben i reprodukci zbo nebo sluby
oznaovanch ochrannou znmkou soutitele nebo jeho nzvem.
2981
Vyvoln nebezpe zmny
(1) Kdo uije jmna osoby nebo zvltnho oznaen zvodu uvanho ji po
prvu jinm soutitelem, vyvol tm nebezpe zmny.
(2) Nebezpe zmny vyvol i ten, kdo uije zvltnho oznaen zvodu nebo
zvltnho oznaen i pravy vrobku, vkonu nebo obchodnho materilu zvodu,
kter v zkaznickch kruzch plat pro urit zvod za pznan.
(3) Stejn tak vyvol nebezpe zmny, kdo napodob ciz vrobek, jeho obal
nebo vkon, ledae se jedn o napodoben v prvcch, kter jsou ji z povahy vrobku
funkn, technicky nebo esteticky pedureny, a napodobitel uinil veker opaten,
kter lze na nm poadovat, aby nebezpe zmny vylouil nebo alespo podstatn
omezil, pokud jsou tato jednn zpsobil vyvolat nebezpe zmny nebo klamnou
pedstavu o spojen se soutitelem, jeho zvodem, pojmenovnm, zvltnm
oznaenm nebo s vrobkem i vkonem jinho soutitele.
2982
Parazitovn na povsti
Parazitovnm je zneuit povsti zvodu, vrobku nebo sluby jinho
soutitele umoujc zskat pro vsledky vlastnho nebo cizho podnikn prospch,
jeho by soutitel jinak nedoshl.
2983
Podplcen
Podplcenm ve smyslu tohoto zkona je jednn, jm
a) soutitel osob, kter je lenem statutrnho nebo jinho orgnu jinho
soutitele nebo je v pracovnm pomru k jinmu soutiteli, pmo nebo
nepmo nabdne, slb i poskytne jakkoliv prospch za tm elem, aby jejm
nekalm postupem doclil na kor jinch soutitel pro sebe nebo jinho
soutitele pednost nebo jinou neoprvnnou vhodu v souti, anebo
b) osoba uveden v psm. a) pmo i nepmo d, d si slbit nebo pijme za
stejnm elem jakkoliv prospch.

615

 2984
Zlehovn
(1) Zlehovnm je jednn, jm soutitel uvede nebo roziuje o pomrech,
vkonech nebo vrobku jinho soutitele nepravdiv daj zpsobil tomuto
soutiteli pivodit jmu.
(2) Zlehovnm je i uveden a roziovn pravdivho daje o pomrech,
vkonech nebo vrobku jinho soutitele, pokud jsou zpsobil tomuto soutiteli
pivodit jmu. Nekalou sout vak nen, byl-li soutitel k takovmu jednn
okolnostmi donucen (oprvnn obrana).
2985
Poruen obchodnho tajemstv
Poruenm obchodnho tajemstv je jednn, jm jednajc jin osob
neoprvnn sdl, zpstupn, pro sebe nebo pro jinho vyuije obchodn tajemstv,
kter me bt vyuito v souti a o nm se dovdl
a) tm, e mu tajemstv bylo sveno nebo jinak se stalo pstupnm na zklad
jeho pracovnho pomru k soutiteli nebo na zklad jinho vztahu k nmu,
poppad v rmci vkonu funkce, k n byl soudem nebo jinm orgnem
povoln, nebo
b) vlastnm nebo cizm jednnm pcm se zkonu.
2986
Dotrn obtovn
(1) Dotrn obtovn je sdlovn daj o soutiteli, zbo nebo slubch,
jako i nabdka zbo nebo slueb s vyuitm telefonu, faxovho pstroje,
elektronick poty nebo podobnch prostedk, akoli si takovou innost pjemce
zjevn nepeje, nebo sdlovn reklamy, pi kterm jej pvodce utaj nebo zaste
daje, podle nich ho lze zjistit, a neuvede, kde pjemce me bez zvltnch
nklad pikzat ukonen reklamy.
(2) Rozesl-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel zskal
v souvislosti s prodejem zbo nebo poskytnutm sluby, nejde o dotrn obtovn,
pokud podnikatel tuto adresu pouv k pm reklam pro vlastn zbo nebo sluby
a druh strana reklamu nezakzala, akoli ji podnikatel pi zskn adresy i pi
kadm jejm pouit k reklam zeteln upozornil na prvo pikzat bez zvltnch
nklad ukonen reklamy.

616

 2987
Ohroen zdrav nebo ivotnho prosted
Ohroen zdrav nebo ivotnho prosted je jednn, jm soutitel zkresluje
podmnky hospodsk soute tm, e provozuje vrobu, uvd na trh vrobek nebo
provd vkon ohroujc zjem na ochran zdrav nebo ivotnho prosted chrnn
zkonem, aby tak zskal pro sebe nebo pro jinho prospch na kor jinho soutitele
nebo zkaznk.
Ochrana proti nekal souti
2988
Osoba, jej prvo bylo nekalou sout ohroeno nebo porueno, me proti
ruiteli poadovat, aby se nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav.
Dle me poadovat pimen zadostiuinn, nhradu kody a vydn
bezdvodnho obohacen.
2989
(1) Prvo, aby se ruitel nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav,
me mimo ppady uveden v 2982 a 2985 uplatnit t prvnick osoba
oprvnn hjit zjmy soutitel nebo zkaznk.
(2) Uplatn-li spotebitel prvo, aby se ruitel zdrel nekal soute nebo aby
odstranil zvadn stav a jde-li o nkter ppad stanoven v 2976 a 2981 nebo
v 2987, mus ruitel prokzat, e se nekal soute nedopustil. Uplatn-li spotebitel
prvo na nhradu kody, mus ruitel prokzat, e koda nebyla zpsobena nekalou
sout.
2990
Ochrana proti omezovn soute
Osoba, jej prvo bylo ohroeno nebo porueno nedovolenm omezenm
soute, m prva stanoven v 2988.

617

Hlava IV
Zvazky z jinch prvnch dvod
Dl 1
Bezdvodn obohacen
2991
(1) Kdo se na kor jinho bez spravedlivho dvodu obohat, mus ochuzenmu
vydat, o se obohatil.
(2) Bezdvodn se obohat zvlt ten, kdo zsk majetkov prospch plnnm
bez prvnho dvodu, plnnm z prvnho dvodu, kter odpadl, protiprvnm uitm
ciz hodnoty nebo tm, e za nho bylo plnno, co ml po prvu plnit sm.
2992
Byl-li splnn dluh, a to i pedasn, nebylo-li uplatnno prvo, a uplatnno bt
mohlo, nebo uinila-li jedna osoba nco ve svm vlunm a osobnm zjmu i na
vlastn nebezpe, nevznik povinnost obohacen vydat; to plat i v ppad, e jedna
osoba obohat druhou s myslem ji obdarovat nebo obohatit bez myslu prvn se
vzat.
2993
Plnila-li strana, ani tu byl platn zvazek, m prvo na vrcen toho, co plnila.
Plnily-li ob strany, me kad ze stran poadovat, aby j druh strana vydala, co
zskala; prvo druh strany namtnout vzjemn plnn tm nen doteno. To plat
i v ppad, byl-li zvazek zruen.
2994
Dal-li nkdo neoprvnn vc k uvn nebo povn jinmu, ani ten byl
v dobr ve, m vlastnk nebo spoluvlastnk vci vi uivateli nebo poivateli prvo
na nhradu.
2995
Vedlo-li plnn k obohacen tet osoby, vyd je ochuzenmu, jen pokud byl
ochuzen k plnn piveden lst, donucen hrozbou i zneuitm zvislosti nebo pokud
nebyl svprvn.

618

 2996
Ml-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn a poskytl-li jich omylem
vce, zle na jeho vli, co bude dat zpt. Ml-li vak prvo volby vitel, me se
dlunk domhat toho, aby vitel provedl volbu; neprovede-li vitel volbu bez
zbytenho odkladu, lze se domhat, aby prohlen jeho vle nahradil soud.
2997
(1) Dlunk, kter plnil dluh nealovateln nebo promlen nebo takov, kter
je neplatn pro nedostatek formy, nem prvo na vrcen toho, co plnil. Prvo na
vrcen nem ani ten, kdo jinho obohatil s vdomm, e k tomu nen povinen, ledae
plnil z prvnho dvodu, kter pozdji nenastal nebo odpadl.
(2) Plnila-li osoba proto, e k tomu byla pivedena lst, donucena hrozbou nebo
zneuitm zvislosti, ustanoven odstavce 1 se nepouije. To plat i v ppad, e
plnila osoba nesvprvn.
2998
Plnila-li strana vdom proto, aby druh strana nco vykonala za elem
zakzanm nebo zcela nemonm, nem prvo poadovat, aby j to bylo vrceno.
Dal-li vak nkdo, aby zabrnil protiprvnmu inu, nco tomu, kdo se chtl inu
dopustit, me poadovat vrcen.
2999
(1) Nen-li vydn pedmtu bezdvodnho obohacen dobe mon, m
ochuzen prvo na penitou nhradu ve vi obvykl ceny. Bylo-li plnno na
zklad neplatnho nebo zruenho prvnho jednn, prvo na penitou nhradu
vak nevznikne v rozsahu, v jakm se to p elu pravidla vyluujcho platnost
prvnho jednn.
(2) Plnil-li ochuzen za platu, poskytne se nhrada ve vi tto platy; to
neplat, zakld-li ve platy dvod neplatnosti smlouvy nebo dvod pro zruen
zvazku, anebo byla-li ve platy takovm dvodem podstatn ovlivnna.
(3) Nelze-li pedmt bezdvodnho obohacen vydat proto, e dolo k jeho
zkze, ztrt nebo zhoren z pin, kter jdou k ti ochuzenho, nahrad obohacen
nanejv tolik, co uetil na vlastnm majetku.
3000
Poctiv pjemce vyd, co nabyl, nanejv vak v rozsahu, v jakm obohacen
pi uplatnn prva trv.

619

 3001
(1) Zcizil-li poctiv pjemce pedmt bezdvodnho obohacen za platu, me
podle sv volby vydat bu penitou nhradu, anebo co utril. Zcizil-li jej poctiv
pjemce bezplatn, nem vi nmu ochuzen prvo na nhradu; me ji vak
poadovat po osob, kter pedmt od obohacenho nabyla a nebyla v dobr ve.
(2) Zskal-li obohacen pedmt obohacen v dobr ve nebo bez svho svolen
a nelze-li jej dobe vydat, nen povinen k nhrad, ledae by tm vznikl stav zjevn
odporujc dobrm mravm.
3002
(1) Plnila-li strana podle platn smlouvy, by nebyla platn, nen jej prvo na
penitou nhradu vi druh stran ustanovenmi 3000 a 3001 doteno. To plat i
v ppad, e byl zvazek z takov smlouvy zruen.
(2) Uval-li vc nabytou podle platn smlouvy poctiv pjemce a je-li
smlouva neplatn, poskytne druh stran nhradu za uvn, avak jen do ve
odpovdajc jeho prospchu.
3003
Nepoctiv pjemce vyd, co nabyl v dob, kdy obohacen zskal.
3004
(1) Obohacen, kter nebyl v dobr ve, vyd ve, co obohacenm nabyl, vetn
plod a uitk; rovn nahrad uitek, kter by ochuzen byl zskal. Zcizil-li pedmt
bezdvodnho obohacen za platu, m ochuzen prvo poadovat, aby mu byla
podle jeho volby vydna bu penit nhrada, anebo co obohacen zcizenm utril.
(2) Bylo-li bezdvodn obohacen nabyto zsahem do pirozenho prva lovka
chrnnho ustanovenmi prvn sti tohoto zkona, me ochuzen poadovat za
neoprvnn nakldn s hodnotami tkajcmi se jeho osobnosti namsto plnn
podle odstavce 1 dvojnsobek odmny obvykl za udlen souhlasu s takovm
nakldnm. Je-li pro to spravedliv dvod, me soud rozsah plnn pimen
zvit.
3005
Kdo pedmt bezdvodnho obohacen vydv, m prvo na nhradu nutnch
nklad, kter na vc vynaloil, a me od vci oddlit ve, m ji na svj nklad
zhodnotil, je-li to mon bez zhoren podstaty vci.

620

Dl 2
Nepikzan jednatelstv a upoteben ciz vci k prospchu jinho
Oddl 1
Nepikzan jednatelstv
3006
Zkladn ustanoven
Vms-li se nkdo do zleitost jin osoby, a k tomu nen oprvnn, jdou k jeho
ti nsledky z toho vznikl.
3007
Odvracen kody
Obstar-li nkdo, a k tomu nebyl povoln, ciz zleitost, aby odvrtil hrozc
kodu, pak mu ten, jeho zleitost byla obstarna, nahrad eln vynaloen
nklady, tebae se vsledek bez zavinn nepikzanho jednatele nedostavil.
3008
Zchrana ciz vci
Osob, kter zachrn ciz vc od nevyhnuteln ztrty nebo zkzy, nle
pimen odmna, nanejv desetina ceny vci, a nhrada eln vynaloench
nklad. Vlastnk vci se povinnosti k hrad zbav, nepoaduje-li zachrnnou vc
nazpt.
3009
Jednn k uitku jin osoby
(1) Ujme-li se nkdo zleitosti ve prospch jin osoby bez jejho svolen,
nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady, zadil-li zleitost k jejmu
pevnmu uitku. Zda byla zleitost provedena k uitku jinho, se neposoud
podle obecnch hledisek, ale se zetelem k jeho pochopitelnm zjmm a zmrm.
(2) Nen-li uitek pevn, nem nepikzan jednatel prvo na nhradu
nklad. Osoba, jej zleitost na sebe vzal, me po nepikzanm jednateli
poadovat, aby ve uvedl do pedelho stavu, a nen-li to dobe mon, aby nahradil
kodu.

621

Spolen ustanoven
3010
Kdo se ujal ciz zleitosti bez pkazu, dovede ji a do konce a pod o n
vytovn a pevede ve, co pi tom zskal, osob, jej zleitost obstaral.
3011
Nem-li nepikzan jednatel prvo na nhradu nklad, me si vzt, co podil
na vlastn nklady, je-li to mon a nezhor-li se tm podstata vci nebo nezt-li se
nepimen jej uvn.
Oddl 2
Upoteben ciz vci k prospchu jinho
3012
Zkladn ustanoven
Upoteb-li nkdo ciz vc k prospchu jinho, ani m mysl obstarat ciz
zleitost, a nen-li dobe mon domoci se vydn tto vci, me vlastnk vci po
nm poadovat nhradu hodnoty, kterou vc mla v dob upoteben, a to i tehdy,
nebylo-li prospchu dosaeno.
3013
Kdo uin za druhou osobu nklad, kter tato osoba byla povinna uinit sama,
m prvo poadovat nhradu.
3014
Obtuje-li se n vc v nouzi, aby se odvrtila vt koda, d kad, kdo z toho
ml uitek, pokozenmu pomrnou nhradu.

622

ST PT
USTANOVEN SPOLEN, PECHODN A ZVREN
Hlava I
Ustanoven spolen
3015
Tento zkon zapracovv pslun prvn pedpisy Evropsk unie.1
3016
Ustanovenmi tohoto zkona nejsou dotena ustanoven jinch prvnch
pedpis o ochran spotebitele.

1)

Smrnice Rady ze dne 25. ervence 1985 o sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch
stt tkajcch se odpovdnosti za vadn vrobky (85/374/EHS); Smrnice Rady ze dne 20.
prosince 1985 na ochranu spotebitele v ppad smluv uzavench mimo obchodn
prostory (85/577/EHS); Smrnice Rady ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci prvn pravy
lenskch stt tkajc se nezvislch obchodnch zstupc (86/653/EHS); Smrnice Rady ze
dne 22. ervna 1987 o koordinaci prvnch a sprvnch pedpis tkajcch se pojitn prvn
ochrany (87/344/EHS); Smrnice Rady ze dne 13. ervna 1990 o soubornch slubch pro cesty,
pobyty a zjezdy (90/314/EHS); Smrnice Rady ze dne 5. dubna 1993 o nepimench
podmnkch ve spotebitelskch smlouvch (93/13/EHS); Smrnice Evropskho parlamentu a
Rady ze dne 20. kvtna 1997 o ochran spotebitele v ppad smluv uzavench na dlku
(97/7/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 6. jna 1997, kterou se mn
smrnice 84/450/EHS o klamav reklam tak, aby zahrnovala srovnvac reklamu (97/55/ES);
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 16. nora 1998 o ochran spotebitele pi
oznaovn cen vrobk nabzench spotebiteli (98/6/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a
Rady ze dne 25. kvtna 1999 o uritch aspektech nkupu spotebnho zbo a zruk za
spotebn zbo (1999/44/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 29. ervna 2000
o postupu proti opodnm platbm v obchodnch transakcch (2000/35/ES); Smrnice
Evropskho parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o klamav a srovnvac reklam
(2006/114/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 14. ledna 2009 o ochran
spotebitele ve vztahu k nkterm aspektm smluv o doasnm uvn ubytovacho zazen
(timeshare), o dlouhodobch rekreanch produktech, o dalm prodeji a o vmn
(2008/122/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. z 2009 o
koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch osob
vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho pododstavce Smlouvy,
za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten.

623

 3017
Ustanoven tohoto zkona, kter se tkaj uplatnn prva u soudu nebo
soudnho zen i soudnho rozhodnut, se obdobn pouij i pro uplatnn prva
ped rozhodcem, pro rozhod zen nebo pro rozhod nlez.
3018
Povinnost zveejnit daje je splnna jejich zveejnnm v Obchodnm vstnku,
nestanov-li jin prvn pedpis jinak.
3019
daji, podle nich lze lovka zjistit, jsou zejmna jmno, bydlit a datum
narozen, poppad identifikujc daj podle jinho prvnho pedpisu.
Identifikujcm dajem prvnick osoby nebo podnikatele je identifikan slo
osoby, bylo-li jim pidleno.
3020
Ustanoven st prvn, tet a tvrt o manelstv a o prvech a povinnostech
manel plat obdobn pro registrovan partnerstv a prva a povinnosti partner.
3021
Ustanoven 751 a 753 proti domcmu nsil se pouij tak v ppad
spolenho bydlen jinch osob, ne jsou manel.
3022
(1) Ustanoven tohoto zkona o prvech a povinnostech zkonnho zstupce
plat obdobn i pro opatrovnka podle sti druh.
(2) Ustanoven tohoto zkona o opatrovnick rad se pouij i pi jmenovn
porunka, vznik rady i volba jejch len se vak stanou innmi, pokud je schvl
soud; pitom se vyaduje, aby takov opaten bylo v souladu se zjmy dtte.
3023
Ustanoven tohoto zkona o vlastnku pozemku plat obdobn pro vlastnka
nemovit vci, kter nen soust pozemku.
3024
(1) Za zahranin osobu se povauje fyzick osoba s bydlitm nebo prvnick
osoba se sdlem mimo zem esk republiky.

624

(2) Zpsobilost nabvat prva a zavazovat se k povinnostem, kterou m jin ne

fyzick zahranin osoba podle prvnho du, podle nho byla zaloena, j nle
rovn v oblasti eskho prvnho du. Prvnm dem, podle nho byla tato osoba
zaloena, se d i jej vnitn prvn pomry a ruen jejch len nebo spolenk za
jej dluhy.
3025
(1) Ustanoven tohoto zkona o prvnickch osobch a spolku se pouij na
odborov organizace a organizace zamstnavatel pimen jen v tom rozsahu,
v jakm to neodporuje jejich povaze zstupc zamstnanc a zamstnavatel podle
mezinrodnch smluv, ktermi je esk republika vzna a kter upravuj svobodu
sdruovn a ochranu prva svobodn se sdruovat.
(2) Odborov organizace, organizace zamstnavatel a jejich pobon
organizace vznikaj dnem nsledujcm po dni, v nm bylo dorueno pslunmu
orgnu veejn moci oznmen o jejich zaloen.
3026
(1) Nevyluuje-li to povaha psemnosti, plat ustanoven tohoto zkona o listin
obdobn i pro jinou psemnost bez zetele na jej podobu.
(2) Vyaduje-li prvn jednn formu veejn listiny, rozum se j notsk zpis;
nahrazen me bt rozhodnutm, kterm orgn veejn moci v mezch sv pravomoci
schvaluje smr nebo jin projev vle, jeho povaha to nevyluuje.
3027
Zakld-li tento zkon viteli prvo na dostatenou jistotu a neujednaj-li vitel
a dlunk nebo jin osoba poskytujc zajitn jej pedmt nebo vi, rozhodne
o dostaten jistot soud s pihldnutm k povaze a vi pohledvky.

625

Hlava II
Ustanoven pechodn a zvren
Dl 1
Pechodn ustanoven
Oddl 1
Veobecn ustanoven
3028
(1) Tmto zkonem se d prva a povinnosti vznikl ode dne nabyt jeho
innosti.
(2) Nen-li dle stanoveno jinak, d se ustanovenmi tohoto zkona i prvn
pomry tkajc se prv osobnch, rodinnch a vcnch; jejich vznik, jako i prva
a povinnosti z nich vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak
posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis.
(3) Nen-li dle stanoveno jinak, d se jin prvn pomry vznikl pede dnem
nabyt innosti tohoto zkona, jako i prva a povinnosti z nich vznikl, vetn prv
a povinnost z poruen smluv uzavench pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona, dosavadnmi prvnmi pedpisy. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich
prva a povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti.
3029
(1) Dovolvaj-li se prvn pedpisy ustanoven, kter se tmto zkonem zruuj,
vstupuj na jejich msto jim odpovdajc ustanoven tohoto zkona.
(2) Nestanov-li tento zkon nco jinho, nejsou dotena ustanoven prvnch
pedpis z oboru prva veejnho, jako i ustanoven jinch prvnch pedpis
upravujcch zvltn soukrom prva.
3030
I na prva a povinnosti, kter se posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis,
se pouij ustanoven sti prvn hlavy I.
3031
Bylo-li zahjeno zen podle 5 zkona . 40/1964 Sb., obanskho zkonku,
ve znn pozdjch pedpis, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis.

626

 3032
(1) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis zbaven zpsobilosti k prvnm
konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu omezenou ve
svprvnosti podle tohoto zkona.
(2) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis omezen ve zpsobilosti
k prvnm konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu
omezenou ve svprvnosti podle tohoto zkona a je i napt zpsobil prvn
jednat v rozsahu stanovenm dosavadnmi prvnmi pedpisy, nerozhodne-li soud
podle tohoto zkona jinak.
3033
(1) Osoby, kter byly zbaveny zpsobilosti k prvnm konm pede dnem
nabyt innosti tohoto zkona nebo jejich zpsobilost k prvnm konm byla
pede dnem nabyt innosti tohoto zkona omezena, nabudou svprvnosti
nejpozdji uplynutm t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona, ledae soud
rozhodne jinak.
(2) Dokud jin prvn pedpis nestanov nco jinho, pechz opatrovnictv
podle 468 na obec, na jejm zem m opatrovanec bydlit.
3034
Projevil-li svprvn v oekvn vlastn nezpsobilosti prvn jednat jet
pede dnem nabyt innosti tohoto zkona pn, aby jeho opatrovnkem byla urit
osoba, plat pro rozhodovn o omezen svprvnosti za innosti tohoto zkona
59. Obdobn plat 469 pro rozhodovn o opatrovnku prvnick osoby.
3035
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o osvojen,
dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis. kony, kter byly provedeny
v rmci ppravnho zen smujcho k osvojen, se posoud podle tohoto zkona;
to neplat, jedn-li se o udlen souhlasu rodi k osvojen nebo o rozhodnut soudu
o tom, e tohoto souhlasu nen teba.
Oddl 2
Lhty a doby
3036
Podle dosavadnch prvnch pedpis se a do svho zakonen posuzuj
vechny lhty a doby, kter zaaly bet pede dnem nabyt innosti tohoto zkona,
627

jako i lhty a doby pro uplatnn prv, kter se d dosavadnmi prvnmi pedpisy,
i kdy zanou bet po dni nabyt innosti tohoto zkona.
3037
(1) Dozvdla-li se osoba pede dnem nabyt innosti tohoto zkona o poruen
svho prva na jmno, est, povst nebo o poruen obdobnho soukromho pomru
a o tom, kdo je poruil, nebo mla-li a mohla se o tom pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona dozvdt, pone lhta k zniku prva na jeho ochranu bet ode dne
nabyt innosti tohoto zkona.
(2) Dozvdla-li se osoba za innosti tohoto zkona, e jej prvo na jmno,
est, povst nebo jin obdobn soukrom pomr bylo porueno pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona a o tom, kdo je poruil, nebo mla-li a mohla se o tom
dozvdt, pone lhta k zniku prva na jeho ochranu bet ode dne nabyt innosti
tohoto zkona.
Oddl 3
Majetkov prvo manelsk
3038
Vci nleejc k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti pestvaj bt dnem
nabyt innosti tohoto zkona soust spolenho jmn.
3039
Co pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nabyl bezplatn jeden z manel
nebo co bezplatn nabyli oba manel, ani se to stalo soust spolenho jmn,
nen i nadle soust spolenho jmn.
3040
Soust spolenho jmn nen vc vydan podle prvnch pedpis o restituci
majetku jednomu z manel, kter ml vydanou vc ve vlastnictv ped uzavenm
manelstv nebo jemu byla vc vydna jako prvnmu nstupci pvodnho vlastnka.
Oddl 4
Prvnick osoby
3041
(1) Prvn povaha prvnickch osob upravench tmto zkonem se d
ustanovenmi tohoto zkona ode dne nabyt jeho innosti. Bylo-li pede dnem
nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o zpisu prvnick osoby do
628

veejnho rejstku, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; odporuje-li

vak zakladatelsk prvn jednn uinn pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona dosavadnm prvnm pedpism, povauje se za platn, vyhovuje-li
ustanovenm tohoto zkona.
(2) Ustanoven spoleensk smlouvy nebo statutu prvnickch osob uvedench
v odstavci 1, kter odporuj donucujcm ustanovenm tohoto zkona, pozbvaj
zvaznosti dnem nabyt jeho innosti; prvnick osoba pizpsob do t let ode dne
nabyt innosti tohoto zkona spoleenskou smlouvu nebo statut prav tohoto
zkona a doru je orgnu veejn moci, kter vede veejn rejstk, do nho je
prvnick osoba zapsna. Neuin-li tak, pslun orgn veejn moci ji k tomu
vyzve a stanov ve vzv dodatenou pimenou lhtu ke splnn tto povinnosti;
uplyne-li dodaten lhta marn, soud prvnickou osobu na nvrh orgnu veejn
moci nebo osoby, kter na tom osvd prvn zjem, zru a nad jej likvidaci.
3042
Odporuje-li nzev prvnick osoby ustanovenm tohoto zkona, pizpsob
prvnick osoba svj nzev poadavkm tohoto zkona do dvou let ode dne nabyt
jeho innosti. Nen povinna tak uinit tehdy, jsou-li pro to dleit dvody, zejmna
uvala-li prvnick osoba svj nzev dlouhodob a je-li pro ni tak pznan, e jeho
zamnitelnost nebo klamavost nelze rozumn pedpokldat.
3043
(1) Odporuj-li smlouva nebo rozhodnut o pemn prvnick osoby uinn
pede dnem nabyt innosti tohoto zkona dosavadnm prvnm pedpism,
povauj se za platn, vyhovuj-li ustanovenm tohoto zkona a nezamtl-li pslun
orgn veejn moci pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nvrh na zpis
pemny do veejnho rejstku, anebo nerozhodl-li, e k pemn nedolo.
(2) Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona rozhodnuto o zruen
nebo pemn prvnick osoby, postupuje se podle dosavadnch prvnch pedpis,
nerozhodne-li pslun orgn prvnick osoby do t msc ode dne nabyt
innosti tohoto zkona, e se uplatn postup podle tohoto zkona. Ustanoven tohoto
zkona na ochranu vitel se pouij i na ppady, kdy bylo rozhodnut o zruen
nebo pemn prvnick osoby pijato pede dnem nabyt innosti tohoto zkona
a ke dni nabyt innosti tohoto zkona nebylo jet zapsno do veejnho rejstku.
3044
Ustanoven 128 se pouije i na zakladatelsk prvn jednn a na pemny
prvnickch osob, k nim dolo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona.

629

 3045
(1) Sdruen podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn
pozdjch pedpis, se povauj za spolky podle tohoto zkona. Sdruen m prvo
zmnit svoji prvn formu na stav nebo sociln drustvo podle jinho zkona.
(2) Organizan jednotky sdruen zpsobil jednat svm jmnem podle zkona
. 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis, se povauj za
pobon spolky podle tohoto zkona. Statutrn orgn hlavnho spolku pod do t let
ode dne nabyt innosti tohoto zkona nvrh na zpis pobonho spolku, jinak
poslednm dnem tto lhty prvn osobnost pobonho spolku zanik.
3046
Odborov organizace, organizace zamstnavatel vetn organizac
mezinrodnch a jejich organizan jednotky evidovan podle zkona . 83/1990 Sb.,
o sdruovn oban, ve znn pozdjch pedpis, se povauj za odborov
organizace, organizace zamstnavatel, mezinrodn odborov organizace a jejich
pobon organizace podle tohoto zkona.
3047
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti
rozhodnut orgnu obanskho sdruen, soud o nvrhu rozhodne podle tohoto
zkona.
3048
A do innosti zkona o veejnm rejstku, do nho se zapisuj spolky,
podlhaj spolky registraci podle zkona . 83/1990 Sb., o sdruovn oban, ve
znn pozdjch pedpis.
3049
(1) Nadace vznikl podle dosavadnch prvnch pedpis se povauj za nadace
vznikl podle tohoto zkona; byla-li nadace zzena zvt, pouij se 311 a 312,
i kdy byla zv pozena pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, pokud zen
o ddictv nebylo ke dni nabyt innosti tohoto zkona ukoneno. Byla-li nadace
zaloena jinak ne nadan listinou, zejmna vydnm statutu, plat pro takov prvn
jednn a pro jeho zmny ustanoven tohoto zkona o nadan listin v rozsahu
nleitost stanovench v 310 pro nadan listinu.
(2) Zakladatel nadace me zakladatelsk prvn jednn pizpsobit prav
nadan listiny podle tohoto zkona, pokud rozhodnut, kterm zakladatelsk prvn
jednn mn, doru tomu, kdo vede veejn rejstk, u nho je nadace zapsna,
nejpozdji vak ve lht dvou let ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Zemel-li
630

nebo zanikl-li zakladatel pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh
nadace zmnit zakladatelsk prvn jednn soud.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se obdobn pouij i pro nadan fondy.
3050
Prva a povinnosti obecn prospnch spolenost se i nadle d dosavadnmi
prvnmi pedpisy. Obecn prospn spolenost m prvo zmnit svoji prvn formu
na stav, nadaci nebo nadan fond podle tohoto zkona; ustanoven tohoto zkona
o pemn prvn formy prvnickch osob se pouij obdobn.
3051
Zjmov sdruen prvnickch osob vznikl podle dosavadnch prvnch
pedpis se i nadle d dosavadnmi prvnmi pedpisy. Zjmov sdruen
prvnickch osob m prvo zmnit svoji prvn formu na spolek podle tohoto
zkona; ustanoven tohoto zkona o pemn prvn formy prvnickch osob se
pouij obdobn.
3052
Prvnick osoby zaloen podle zkona . 42/1980 Sb., o hospodskch
stycch se zahranim, ve znn pozdjch pedpis, se i nadle d dosavadnmi
prvnmi pedpisy. To plat i o prvnickch osobch vzniklch jako sdruen podle
636 zkona . 101/1963 Sb., o prvnch vztazch v mezinrodnm obchodnm
styku. Tyto prvnick osoby maj prvo zmnit svoji prvn formu na spolek;
ustanoven tohoto zkona o pemn prvn formy prvnickch osob se pouij
obdobn.
3053
Prvn povaha a vnitn prvn pomry prvnickch osob vyvjejcch
podnikatelskou innost, kter se d do dne nabyt innosti tohoto zkona
dvjmi prvnmi pedpisy podle 767 odst. 2 zkona . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zstvaj nezmnny a nadle se d prvnmi
pedpisy, podle nich byly zzeny.

631

Oddl 5
Vcn prva
Pozemky a stavby
3054
Stavba, kter nen podle dosavadnch prvnch pedpis soust pozemku, na
nm je zzena, pestv bt dnem nabyt innosti tohoto zkona samostatnou vc
a stv se soust pozemku, mla-li v den nabyt innosti tohoto zkona vlastnick
prvo k stavb i vlastnick prvo k pozemku t osoba.
3055
(1) Stavba spojen se zem pevnm zkladem, kter nen podle dosavadnch
prvnch pedpis soust pozemku, na nm je zzena, a je ke dni nabyt innosti
tohoto zkona ve vlastnictv osoby odlin od vlastnka pozemku, se dnem nabyt
innosti tohoto zkona nestv soust pozemku a je nemovitou vc. Tot plat
o stavb, kter je ve spoluvlastnictv, je-li nkter ze spoluvlastnk i vlastnkem
pozemku nebo jsou-li jen nkte spoluvlastnci stavby spoluvlastnky pozemku.
(2) Odstavec 1 plat obdobn pro stavbu, kter m bt zzena na pozemku
jinho vlastnka na zklad vcnho prva vzniklho stavebnku pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona nebo na zklad smlouvy uzaven pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona.
3056
(1) Vlastnk pozemku, na nm je zzena stavba, kter nen podle dosavadnch
prvnch pedpis soust pozemku a nestala se soust pozemku ke dni nabyt
innosti tohoto zkona, m ke stavb pedkupn prvo a vlastnk stavby m
pedkupn prvo k pozemku. Pedkupn prvo vlastnka pozemku se vztahuje i na
podzemn stavbu na stejnm pozemku, kter je psluenstvm nadzemn stavby.
K ujednnm vyluujcm nebo omezujcm pedkupn prvo se nepihl.
(2) Lze-li st pozemku se stavbou oddlit, ani to podstatn zt jejich uvn
a povn, vztahuje se pedkupn prvo jen na st pozemku nezbytnou pro vkon
vlastnickho prva ke stavb.
3057
Zd-li vlastnk k pozemku vcn prvo ve prospch tet osoby, kter vcn
prvo nabv v dobr ve, e stavba je soust pozemku, povauje se vi tto
osob stavba za soust pozemku. Vlastnk stavby je vi zizovateli vcnho prva
oprvnn poadovat nhradu za znehodnocen svho vlastnictv; je-li stavba zatena
zstavnm prvem, roziuje se zstavn prvo i na pohledvku na tuto nhradu.
632

 3058
(1) Stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvm tho vlastnka, pestane bt
stavba samostatnou vc a stane se soust pozemku, na nm je zzena. To neplat,
jedn-li se o stavbu, kter nen soust pozemku podle tohoto zkona.
(2) Bylo-li vlastnick prvo k pozemku zcizeno tet osob, kter byla pi nabyt
vlastnickho prva v dobr ve, e stavba je soust pozemku, pestane bt stavba
samostatnou vc a stane se soust pozemku, na nm je zzena. Kdo vlastnil
stavbu, m vi zciziteli prvo na nhradu ve vi ceny stavby ke dni zniku svho
vlastnickho prva; byla-li stavba zatena zstavnm prvem, pechz zstavn
prvo na pohledvku na tuto nhradu.
3059
Je-li stavba zzena na nkolika pozemcch, pouij se 3056 a 3058 jen ve
vztahu k pozemku, na nm je pevn st stavby. Stane-li se stavba soust
tohoto pozemku, pouije se ve vztahu k pozemkm, na n sti stavby pesahuj,
ustanoven o pestavku.
3060
Zatuje-li vcn prvo stavbu nebo pozemek, nestane se stavba soust
pozemku, dokud toto vcn prvo trv a pokud to jeho povaha vyluuje.
3061
Ustanoven tohoto oddlu se nepouij, jedn-li se o stavbu, kter nen soust
pozemku podle tohoto zkona, nebo o nemovitou vc podle 498 odst. 1 vty druh.
Spoluvlastnictv
3062
Zkonn pedkupn prvo spoluvlastnk podle 140 zkona . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zanikne uplynutm jednoho roku
ode dne nabyt innosti tohoto zkona. To neplat v ppad spoluvlastnictv
k zemdlskmu nebo rodinnmu zvodu.
3063
Nabyl-li vlastnickho prva alespo k jedn jednotce v dom s byty
a nebytovmi prostory pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nabyvatel podle
zkona . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm
a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter
zkony (zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, vznikne i po dni
633

nabyt innosti tohoto zkona vlastnick prvo k dalm jednotkm v tomto dom
podle dosavadnch prvnch pedpis.
Katastr nemovitost
3064
Ohledn prv zapsanch do katastru nemovitost pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona a ohledn prv zapsanch do katastru nemovitost v dob jednoho
roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona nastanou inky podle 980 a 986
uplynutm jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. Lhty stanoven
v 983 a 986 ponou bet po uplynut jednoho roku ode dne nabyt innosti tohoto
zkona.
3065
Jedn-li se o vcn prvo, kter pede dnem nabyt innosti tohoto zkona
nepodlhalo zpisu do veejnho seznamu, nastanou vi tmto prvm inky
pednosti zapsanch vcnch prv podle 981 a inky poad vcnch prv podle
982 odst. 1 dnem 1. ledna 2018.
3066
Mimodn vydren
Do doby stanoven v 1095 se zapote i doba, po kterou ml dritel, poppad
jeho prvn pedchdce, vc nepetrit v drb pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona; tato doba vak neskon dve ne uplynutm dvou let ode dne nabyt
innosti tohoto zkona, jde-li o vc movitou, a pti let, jde-li o vc nemovitou.
3067
Oputn nemovit vci
Je-li oputna nemovit vc, pone bet doba uveden v 1050 odst. 2 ode dne
nabyt innosti tohoto zkona.
3068
Vzniklo-li zstavn prvo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me
vlastnk uplatnit prvo z uvolnn zstavnho prva, jen pokud zstavn vitel
zapsan pede dnem nabyt innosti tohoto zkona za uvolnnm zstavnm prvem
v dalm poad s uvolnnm zstavnho prva souhlas. To plat obdobn i o zmn
zstavnho prva.

634

Oddl 6
Ddick prvo
3069
Pi ddn se pouije prvo platn v den smrti zstavitele.
3070
Zemel-li zstavitel po dni nabyt innosti tohoto zkona a odporuje-li jeho
pozen pro ppad smrti prvnm pedpism innm v dob, kdy bylo uinno,
povauje se za platn, vyhovuje-li tomuto zkonu. Tot plat o dovtku i o
vedlejch dolokch v pozen pro ppad smrti, pokud jim prvn pedpisy inn v
dob, kdy byly dovtek nebo pozen pro ppad smrti uinny, odnmaj prvn
nsledky, anebo je prohlauj za neplatn.
3071
Uzavel-li zstavitel smlouvu o zeknut se ddictv pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona a zemel-li po dni nabyt innosti tohoto zkona, povauje se
smlouva za platnou.
3072
Zemel-li zstavitel po dni nabyt innosti tohoto zkona a odporuje-li jeho
prohlen o vyddn prvnm pedpism innm v dob, kdy bylo uinno,
povauje se za platn, vyhovuje-li tomuto zkonu.
Oddl 7
Zvazkov prva
3073
Prva ze zajitn zvazku vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona,
by byla zzena i jako prva vcn, se posuzuj a do svho zniku podle
dosavadnch prvnch pedpis. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich prva a
povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti.
3074
(1) Njem se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy ke vzniku
njmu dolo ped tmto dnem; vznik njmu, jako i prva a povinnosti vznikl pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch prvnch
pedpis. To neplat pro njem movit vci ani pro pacht.
635

(2) Ustanoven 2249 odst. 1 se nepouije v ppad, e njemn nebylo ureno

ujednnm pronajmatele a njemce nebo rozhodnutm soudu, ale na zklad jinho
prvnho pedpisu. V takovm ppad m pronajmatel prvo navrhnout v psemn
form njemci zven njemnho; ustanoven 2249 odst. 3 se pouije obdobn.
3075
Byl-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zzen byt zvltnho uren ze
sttnch prostedk nebo pispl-li stt na jeho zzen, lze uzavt smlouvu o njmu
tohoto bytu jen na zklad doporuen obecnho adu obce s rozenou psobnost
a njem lze vypovdt jen s pedchozm souhlasem tohoto adu.
3076
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti
vpovdi njmu bytu, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; prvo
njemce na bytovou nhradu nebo na jin plnn podle dosavadnch prvnch
pedpis nejsou dotena.
3077
(1) et se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy k uzaven
smlouvy o tu dolo ped tmto dnem; vznik tto smlouvy, jako i prva
a povinnosti z n vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj
podle dosavadnch prvnch pedpis.
(2) Jestlie byla vplata z vkladn knky pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona vzna na heslo, na pivolen tet osoby nebo na skutenost, o n je jisto, e
nastane, d se vzanost vplaty dosavadnmi prvnmi pedpisy.
3078
Je-li cestovn smlouva uzaven pede dnem nabyt innosti tohoto zkona
podle dosavadnch prvnch pedpis neplatn, povauje se vzhledem k prvm
uplatnnm za innosti tohoto zkona za platnou smlouvu o zjezdu, vyhovuje-li
tomuto zkonu; i na zvazky z cestovnch smluv uzavench podle dosavadnch
prvnch pedpis se pouije 2542, nebylo-li o uplatnnm prvu dosud
rozhodnuto. Dolo-li k poruen povinnosti poadatele nebo cestovn kancele, a to
i pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, pouije se 2543, nebylo-li pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody jet rozhodnuto.
3079
(1) Prvo na nhradu kody vznikl poruenm povinnosti stanoven prvnmi
pedpisy, k nmu dolo pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, se posuzuje
podle dosavadnch prvnch pedpis.
636

(2) Nerozhodl-li soud ke dni nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody
vznikl poruenm povinnosti stanoven prvnmi pedpisy, k nmu dolo pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh pokozenho lovka, jsou-li
pro to mimodn dvody hodn zvltnho zetele ( 2 odst. 3), piznat
pokozenmu i nhradu nemajetkov jmy podle tohoto zkona.
Dl 2
Zvren ustanoven
3080
Zruuje se:

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.

8.
9.

10.
11.

12.

13.

Zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk.

Zkon . 131/1982 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk
a upravuj nkter dal majetkov vztahy.
Zkon . 188/1988 Sb., kterm se mn a dopluje zkonk prce.
Zkon . 87/1990 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk.
33 zkona . 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch.
Zkon . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk.
l. I a l. IV. zkona . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk
zkonk, zruuje zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm
(notsk d) a mn a dopluj nkter dal zkony.
Zkon . 267/1994 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk.
l. II zkona . 104/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 634/1992
Sb., o ochran spotebitele, ve znn zkona . 217/1993 Sb. a zkona
. 40/1995 Sb., a mn zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
pozdjch pedpis.
l. XXIV zkona . 118/1995 Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o sttn sociln podpoe.
l. II zkona . 89/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn
rady . 344/1992 Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln
zkon), a obansk zkonk . 40/1964 Sb., ve znn pozdjch pedpis.
l. IV zkona . 94/1996 Sb., kterm se mn a dopluj zkon . 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 455/1991
Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
st druh zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn
a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch
fondech).
637

14.
15.
16.

17.
18.
19.

20.
21.
22.
23.
24.
25.

26.
27.

l. II zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb.,

o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon.
l. III zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
12 vetn nadpisu zkona . 159/1999 Sb., o nkterch podmnkch
podnikn a o vkonu nkterch innost v oblasti cestovnho ruchu a o zmn
zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a
zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve
znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch
souvisejcch zkon (zkon o pojiovnictv).
st est zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o veejnch drabch.
st pt zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992
Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn
zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a
dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn
nkterch dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu).
st prvn zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
l. I zkona . 317/2001 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn dalch zkon.
st tet zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o platebnm styku.
Zkon . 135/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 136/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 65/1965 Sb., zkonk prce,
ve znn pozdjch pedpis.
st tict osm zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon
v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
st druh zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
638

28.
29.

30.

31.

32.
33.

34.
35.

36.

o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon

. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho
soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch
zkon (zkon o pojistn smlouv).
st tvrt zkona . 47/2004 Sb., kterm se mn zkon . 168/1999 Sb.,
o pojitn odpovdnosti za kodu zpsobenou provozem vozidla a o zmn
nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojitn odpovdnosti z provozu
vozidla), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 586/1992 Sb., o danch
z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch,
ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve
znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 480/2004 Sb., o nkterch slubch informan
spolenosti a o zmn nkterch zkon (zkon o nkterch slubch
informan spolenosti).
st prvn zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis.
st prvn zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony.
st tvrt zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
st tict tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
st druh zkona . 107/2006 Sb., o jednostrannm zvyovn njemnho
z bytu a o zmn zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
pozdjch pedpis.
st est zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
639

37.

38.
39.
40.

41.

42.

43.

44.
45.

46.
47.
48.

st tet zkona . 160/2006 Sb., kterm se mn zkon . 82/1998 Sb.,

o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm
nebo nesprvnm ednm postupem a o zmn zkona esk nrodn rady
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn sttu ve vcech
majetkovch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
st tyict tet zkona . 264/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkonku prce.
st druh zkona . 315/2006 Sb., kterm se mn zkon . 26/2000 Sb.,
o veejnch drabch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st tet zkona . 443/2006 Sb., kterm se mn zkon . 178/2005 Sb.,
o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky a o psobnosti
Ministerstva financ pi privatizaci majetku esk republiky (zkon o zruen
Fondu nrodnho majetku), a zkon . 319/2001 Sb., kterm se mn zkon
. 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis.
st est zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
st dest zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
st tet zkona . 306/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1995 Sb.,
o dchodovm pojitn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 582/1991 Sb.,
o organizaci a provdn socilnho zabezpeen, ve znn pozdjch pedpis,
a nkter dal zkony.
st est zkona . 384/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1998 Sb.,
o znakov ei a o zmn dalch zkon a dal souvisejc zkony.
st est zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb.,
o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani
ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost
a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
st tet zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
st pt zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
st druh zkona . 155/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony
ke zkvalitnn jejich aplikace a ke snen administrativn zte
podnikatel.
640

49.
50.

51.
52.
53.
54.

55.
56.

57.
58.

59.
60.

61.

62.

st prvn zkona . 28/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,

obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
Zkon . 132/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 102/1992 Sb., kterm se
upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm
se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
st jedenct zkona . 139/2011 Sb., kterm se mn zkon . 284/2009 Sb.,
o platebnm styku, ve znn zkona . 156/2010 Sb., a nkter dal zkony.
Zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor.
st pt, pokud jde o 24 bod 3, zkona . 403/1990 Sb., o zmrnn nsledk
nkterch majetkovch kivd.
Zkon . 529/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb.,
o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb.,
o zmrnn nsledk nkterch majetkovch kivd.
26 odst. 1 zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a
jinmu zemdlskmu majetku.
Zkon . 540/1991 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb.,
o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb.
a zkona . 529/1990 Sb.
Zkon . 302/1999 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 522/2002 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis, a kterm se
zruuje zkon . 124/1990 Sb., o psobnosti nrodnch vbor pi provdn
nkterch ustanoven zkona o njmu a podnjmu nebytovch prostor.
Zkon . 360/2005 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k
budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a
dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt).
Zkon . 97/1999 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se
upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy
k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon
o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis.
st prvn zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992
Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn
zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
641

63.

64.

65.
66.
67.

68.

69.

70.
71.

72.
73.

74.

75.

pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a

dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis.
st tet zkona . 229/2001 Sb., kterm se mn zkon . 219/2000 Sb.,
o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn
zkona . 492/2000 Sb., a nkter dal zkony.
st prvn zkona . 451/2001 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal
zkony.
st sedmdest prvn zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch
zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
st tet zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
Zkon . 171/2005 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se
upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy
k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon
o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis.
st tict zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk
republiky.
st tict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
st padest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
st prvn zkona . 345/2009 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 183/2006
Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve znn
pozdjch pedpis.
Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk.
l. VII zkona . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk,
zruuje zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk
d) a mn a dopluj nkter dal zkony.
l. III zkona . 286/1993 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 63/1991
Sb., o ochran hospodsk soute, ve znn zkona . 495/1992 Sb., a zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn zkona . 264/1992 Sb., zkona
. 591/1992 Sb. a zkona . 600/1992 Sb.
l. II zkona . 156/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, dopluje zkon . 513/1991 Sb.,
642

76.

77.

78.

79.
80.
81.

82.
83.
84.
85.
86.
87.

obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb.,

o konkurzu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis.
l. II zkona . 84/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 530/1990 Sb.,
o dluhopisech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 328/1991 Sb., o konkurzu
a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk
soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 21/1992 Sb., o bankch,
ve znn pozdjch pedpis.
l. III zkona . 94/1996 Sb., kterm se mn a dopluj zkon . 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 455/1991
Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
l. I zkona . 142/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 513/1991
Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a mn zkon . 99/1963
Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis.
st est zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu
a o zmn a doplnn dalch zkon.
l. II zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch,
ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st pt zkona . 356/1999 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb.,
o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter dal zkony.
st sedm zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o veejnch drabch.
st dvanct zkona . 29/2000 Sb., o potovnch slubch a o zmn
nkterch zkon (zkon o potovnch slubch).
st tet zkona . 30/2000 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st pt zkona . 105/2000 Sb., kterm se mn zkon . 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st tvrt zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st prvn zkona . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch
zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch,
ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve
znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn,
ve znn pozdjch pedpis.
643

88.
89.
90.

91.
92.

93.
94.

95.

96.
97.

st druh zkona . 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti

(exekun d) a o zmn dalch zkon.
st pt zkona . 353/2001 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st pt zkona . 15/2002 Sb., kterm se mn zkon . 238/1992 Sb.,
o nkterch opatench souvisejcch s ochranou veejnho zjmu
a o nesluitelnosti nkterch funkc (zkon o stetu zjm), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter dal zkony.
st druh zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
st pt zkona . 126/2002 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 219/1995 Sb., devizov
zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 593/1992 Sb., o rezervch pro
zjitn zkladu dan z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon .
239/2001 Sb., o esk konsolidan agentue a o zmn nkterch zkon
(zkon o esk konsolidan agentue), ve znn zkona . 15/2002 Sb., zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o pojiovnictv), ve znn pozdjch pedpis.
st dvact druh zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho.
st sedm zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb.,
o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn
pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st tict sedm zkona . 309/2002 Sb., o zmn zkon souvisejcch
s pijetm zkona o slub sttnch zamstnanc ve sprvnch adech
a o odmovn tchto zamstnanc a ostatnch zamstnanc ve sprvnch
adech (sluebn zkon).
st tet zkona . 312/2002 Sb., o edncch zemnch samosprvnch celk
a o zmn nkterch zkon.
st prvn zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
644

98.
99.
100.

101.

102.

103.
104.

105.
106.

107.

pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho

soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st tet zkona . 85/2004 Sb., kterm se mn zkon . 252/1997 Sb.,
o zemdlstv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st druh zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona
o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
st druh zkona . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm
sdruen (EHZS) a o zmn zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, a zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve
znn pozdjch pedpis, (zkon o evropskm hospodskm zjmovm
sdruen).
st druh zkona . 484/2004 Sb., kterm se mn zkon . 143/2001 Sb.,
o ochran hospodsk soute a o zmn nkterch zkon (zkon o ochran
hospodsk soute), ve znn zkona . 340/2004 Sb., zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 526/1990 Sb., o
cench, ve znn pozdjch pedpis.
st pt zkona . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub a o zmn
nkterch zkon.
st tvrt zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis.
st pt zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky.
st prvn zkona . 216/2005 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 189/1994 Sb.,
o vych soudnch edncch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch
pedpis.
st devt zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami,
spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry
ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o
finannch konglomertech).
645

108. st devt zkona . 413/2005 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm

zkona o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti.
109. st dvanct zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
110. st dvact tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
111. st jedenct zkona . 79/2006 Sb., kterm se mn zkon . 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
112. st sedm zkona . 81/2006 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb.,
o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
113. st prvn zkona . 308/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o evropsk drustevn spolenosti.
114. st tet zkona . 269/2007 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb.,
o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
115. st dvanct zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
116. st prvn zkona . 344/2007 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb.,
o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis.
117. st tet zkona . 36/2008 Sb., kterm se mn zkon . 634/1992 Sb.,
o ochran spotebitele, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy a o zmn a doplnn zkona . 468/1991 Sb.,
o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, ve znn pozdjch
pedpis, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
118. st druh zkona . 104/2008 Sb., o nabdkch pevzet a o zmn nkterch
dalch zkon (zkon o nabdkch pevzet).
119. st druh zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
120. st osm zkona . 130/2008 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb.,
o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a dal souvisejc zkony.
121. st pt zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
122. st prvn zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb.,
o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani
646

123.

124.
125.

126.
127.
128.
129.
130.

131.

132.
133.
134.
135.

136.
137.
138.

ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch

pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost
a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
st tet zkona . 217/2009 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a dal souvisejc zkony.
st dvact druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
st sedm zkona . 230/2009 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
st est zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
st prvn zkona . 420/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
Zkon . 152/2010 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
st tet zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o finannm zajitn.
st tinct zkona . 427/2010 Sb., kterm se mn zkon . 326/1999 Sb., o
pobytu cizinc na zem esk republiky a o zmn nkterch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zkona
. 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis,
(zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
st pt zkona . 188/2011 Sb., kterm se mn zkon . 189/2004 Sb.,
o kolektivnm investovn, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc
zkony.
Zkon . 94/1963 Sb., o rodin.
Zkon . 132/1982 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o rodin.
Zkon . 234/1992 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin, ve znn zkona . 132/1982 Sb.
l. I a II zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963
Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch
zkon.
st druh zkona . 360/1999 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o sociln-prvn ochran dt.
st druh zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a pjmen a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
st druh zkona . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann
vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch
zazench a o zmn dalch zkon.
647

139. st tyict tet zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch

zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
140. Zkon . 321/2002 Sb., kterm se mn zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve
znn pozdjch pedpis.
141. st druh zkona . 315/2004 Sb., kterm se mn zkon . 117/1995 Sb.,
o sttn sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 359/1999 Sb., o socilnprvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis.
142. st tet zkona . 383/2005 Sb., kterm se mn zkon . 109/2002 Sb.,
o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench
a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn dalch
zkon, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
143. st druh zkona . 112/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o ivotnm a existennm minimu a zkona
o pomoci v hmotn nouzi.
144. st tvrt zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
145. st druh zkona . 134/2006 Sb., kterm se mn zkon . 359/1999 Sb.,
o sociln-prvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963
Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk
soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 117/1995 Sb., o sttn
sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb.,
o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis.
146. st sedm zkona . 227/2006 Sb., o vzkumu na lidskch embryonlnch
kmenovch bukch a souvisejcch innostech a o zmn nkterch
souvisejcch zkon.
147. st tyict tet zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony.
148. st druh zkona . 259/2008 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
149. Zkon . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim.
150. Zkon . 102/1988 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb.,
o hospodskch stycch se zahranim.
151. Zkon . 113/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb.,
o hospodskch stycch se zahranim, ve znn zkona . 102/1988 Sb.
152. st tet, pokud jde o 5, zkona . 223/1994 Sb., o slouen eskoslovensk
obchodn a prmyslov komory s Hospodskou komorou esk republiky,
o nkterch
opatench
s
tm
souvisejcch
a
o
zmn
a doplnn zkona esk nrodn rady . 301/1992 Sb., o Hospodsk komoe
esk republiky a Agrrn komoe esk republiky, ve znn zkona
. 121/1993 Sb.
153. st druh zkona . 62/2000 Sb., o nkterch opatench pi vvozu nebo
dovozu vrobk a o licennm zen a o zmn nkterch zkon.
648

154. Zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban.

155. Zkon . 300/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 83/1990 Sb.,
o sdruovn oban.
156. l. I zkona . 68/1993 Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony na
seku veobecn vnitn sprvy.
157. st osm zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho.
158. st druh zkona . 230/2006 Sb., kterm se mn zkon . 89/1995 Sb.,
o sttn statistick slub, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc
zkony.
159. st tict pt zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony.
160. Zkon . 33/2008 Sb., kterm se mn zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn
oban, ve znn pozdjch pedpis.
161. st dvanct zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
162. st est zkona . 424/2010 Sb., kterm se mn zkon . 111/2009 Sb.,
o zkladnch registrech, ve znn zkona . 100/2010 Sb., a dal souvisejc
zkony.
163. Zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a o zmn
a doplnn nkterch zkon.
164. Zkon . 208/2002 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn
prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon.
165. st estnct zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon
v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
166. st tvrt zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
167. st tyict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
168. st jedenct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
169. st edest zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
170. Zkon . 231/2010 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn
prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn
pozdjch pedpis.
171. Zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou vrobku.
172. Zkon . 209/2000 Sb., kterm se mn zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti
za kodu zpsobenou vadou vrobku.
173. st prvn a v sti devt 35 a 36 zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o nadacch a nadanch fondech).
649

174. st prvn zkona . 210/2002 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb.,

o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch
zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech), a zkon . 586/1992 Sb.,
o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis.
175. st estnct zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona
o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
176. st padest druh zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
177. st dvanct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
178. st sedmdest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
179. Zkon . 158/2010 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o nadacch a nadanch fondech), ve znn pozdjch pedpis.
180. st osm zkona . 160/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm nazen Evropskho parlamentu a Rady o ratingovch
agenturch.
181. st tinct zkona . 188/2011 Sb., o kolektivnm investovn, ve znn
pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
182. Zkon . 102/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s
vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje
obansk zkonk.
183. st osm zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn
a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch
fondech).
184. Zkon . 126/1998 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 102/1992
Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona
. 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve
znn zkona . 227/1997 Sb.
185. st tict devt zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch
zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
186. st druh zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony.
187. Zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech.
188. Zkon . 89/1993 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 591/1992
Sb., o cennch paprech.
189. st osm zkona . 331/1993 Sb., o sttnm rozpotu esk republiky na rok
1994 a o zmn a doplnn nkterch zkon.
190. l. II a l. III bod 15 zkona . 259/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon
esk nrodn rady . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch
650

191.

192.
193.

194.
195.
196.

197.

198.

199.

pedpis, a zkon esk nrodn rady . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve

znn pozdjch pedpis.
Zkon . 152/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady
. 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 214/1992 Sb., o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis.
st tet zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu
a o zmn a doplnn dalch zkon.
l. II zkona . 70/2000 Sb., kterm se mn zkon . 229/1992 Sb.,
o komoditnch burzch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 214/1992 Sb.,
o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis.
st druh zkona . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech
a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon.
st prvn zkona . 362/2000 Sb., kterm se mn zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st druh zkona . 259/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na
hradu ztrty Konsolidan banky Praha, sttnho pennho stavu, za rok
1999 a o zmn zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn
pozdjch pedpis.
st druh zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb.,
o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn
pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
st tvrt zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho
soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
st prvn zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o
kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
651

200. st osm zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,

o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
201. st dvact sedm zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
202. st est zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
203. st tyict zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
204. st pt zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o finannm zajitn.
205. st prvn zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch
zkon (zkon o pojistn smlouv).
206. st trnct zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami,
spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry
ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o
finannch konglomertech).
207. st jedenct zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
208. st pt zkona . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch
prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon
(antidiskriminan zkon).
209. st sto tyict druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter
zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
210. st prvn zkona . 278/2009 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o pojiovnictv.
211. Nazen vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen
a poplatku z prodlen podle obanskho zkonku.
212. Nazen vldy . 163/2005 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb.,
kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle
obanskho zkonku.
213. Nazen vldy . 33/2010 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb.,
kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle
obanskho zkonku, ve znn nazen vldy . 163/2005 Sb.
214. Nazen vldy . 258/1995 Sb., kterm se provd obansk zkonk.
215. Nazen vldy . 174/2009 Sb., kterm se mn nazen vldy . 258/1995 Sb.,
kterm se provd obansk zkonk.
216. Nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm se vydvaj vzorov stanovy
spoleenstv vlastnk jednotek.
217. Nazen vldy . 151/2006 Sb., kterm se mn nazen vldy . 371/2004 Sb.,
kterm se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek.
652

218. Vyhlka . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm.

219. Vyhlka . 136/1969 Sb., o zmn vyhlky . 47/1964 Sb., o pennch
slubch obanm, ve znn vyhlky . 45/1965 Sb.
220. Vyhlka . 27/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn vyhlky
federlnho ministerstva financ . 136/1969 Sb.
221. Vyhlka . 146/1990 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn pozdjch
pedpis.
222. Vyhlka . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
223. Vyhlka . 74/1981 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
224. Vyhlka . 106/1984 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
225. Vyhlka . 18/1965 Sb., o podmnkch drby a oprav silninch vozidel pro
motorovou dopravu v majetku oban a nesocialistickch organizac.
226. Vyhlka . 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du.
227. Vyhlka . 15/1971 Sb., kterou se dopluje vyhlka ministerstva dopravy
. 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du.
228. Vyhlka . 121/1980 Sb., o finann pomoci pi pevodu skupinovch
rodinnch domk z drustevnho do osobnho vlastnictv.
229. Vyhlka . 122/1980 Sb., o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho
bydlen obanm, kte uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou
organizac.
230. Vyhlka . 69/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky
a ministerstva financ Slovensk socialistick republiky . 122/1980 Sb.,
o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho bydlen obanm, kte
uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou organizac.
231. Vyhlka . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv.
232. Vyhlka . 74/1989 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv.
233. Vyhlka . 73/1991 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
653

234.

235.

236.

237.
238.

a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm

vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb.
Vyhlka . 398/1992 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb. a vyhlky . 73/1991 Sb.
Vyhlka . 89/1998 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva
financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ
Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk
. 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln
bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve
znn pozdjch pedpis.
Vyhlka . 385/2000 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva
financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ
Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk
. 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln
bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve
znn pozdjch pedpis.
Vyhlka . 440/2001 Sb., o odkodnn bolesti a zten spoleenskho
uplatnn.
Vyhlka . 50/2003 Sb., kterou se mn vyhlka . 440/2001 Sb.,
o odkodnn bolesti a zten spoleenskho uplatnn.
3081
innost
Tento zkon nabv innosti dnem 1. ledna 2014.

654