Vysok kola ekonomick v Praze

Diplomov prce

2012

Bc. Luk Mal

Vysok kola ekonomick v Praze

Fakulta podnikohospodsk
Studijn obor: Podnikov ekonomika a management

Nzev diplomov prce:

Finann zen spolenosti

STUDENT AGENCY s.r.o.

Autor diplomov prce:

Bc. Luk Mal

Vedouc diplomov prce:

prof. Ing. Eva Kislingerov, CSc.

Prohlen

Prohlauji, e jsem diplomovou prci na tma

Finann zen spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.
vypracoval/a samostatn s vyuitm literatury a informac,
na n odkazuji.

V Praze dne 30. dubna 2012

Podpis ..

Nzev diplomov prce:

Finann zen spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Abstrakt:
Clem tto diplomov prce je zhodnotit finann situaci podniku STUDENT AGENCY, s.r.o. v letech
2006 2010 prostednictvm finann analzy podniku pro majitele spolenosti. Clem je takt nalzt
hlavn initele, kter se podleli na jednotlivch vsledcch a jak velkou intenzitou. Souasn tak
nalzt ppadn omezen, kter mohou limitovat hospodsk vsledky. Dle poukzat na nedostatky,
kterm by bylo vhodn vnovat pozornost.

Klov slova:
Horizontln a vertikln analza, pomrov ukazatele, EVA, bonitn a bankrotn modely

Title of the Masters Thesis:

Financial management of STUDENT AGENCY s.r.o.

Abstract:
Main aim of this work is to evaluace the financial situation of STUDENT AGENCY s.r.o. from 2006 to
2010 with the help of financial analysis. Another goal of this thesis is to find main indicators, which
has the ability to influence key results of the company. Last goal is to find restrictions, which can limit
this key results and find shortcomings, where should company focus on.

Key words:
Horizontal and vertical analysis, the ration indicators, EVA, creditworthy and bankruptcy models

Obsah
1.

VOD ............................................................................................................................................... 8

2.

TEORETICK ST ............................................................................................................................ 9
2.1.

Popis spolenosti ................................................................................................................. 9

2.2.

METODICK APART ......................................................................................................... 10

2.3.

Horizontln a vertikln analzy ....................................................................................... 10

2.4.

Bilann pravidla ................................................................................................................ 10

2.5.

Ekonomick normly ......................................................................................................... 11

2.6.

Analza pracovnho kapitlu ............................................................................................. 13

2.7.

Obratov cyklus penz ...................................................................................................... 14

2.8.

Pomrov ukazatel .......................................................................................................... 14

2.8.1.

Ukazatel likvidity.......................................................................................................... 15

2.8.2.

Ukazatel aktivity .......................................................................................................... 16

2.8.3.

Ukazatel rentability ..................................................................................................... 18

2.8.4.

Ukazatel zadluenosti .................................................................................................. 19

2.9.

Du Pontv rozklad ............................................................................................................. 20

2.10.

Bonitn a bankrotn modely ............................................................................................... 21

2.10.1.

Bonitn modely .............................................................................................................. 22

2.10.2.

Bankrotn modely .......................................................................................................... 23

2.11.
3.

EVA .................................................................................................................................... 28

PRAKTICK ST ............................................................................................................................ 30
3.1.

Struktura aktiv ................................................................................................................... 30

3.2.

Struktura pasiv................................................................................................................... 31

3.3.

Vkaz zisk a ztrt ............................................................................................................. 33

3.4.

Vertikln analza aktiv ...................................................................................................... 35

3.5.

Vertikln analza pasiv ..................................................................................................... 38

3.6.

Horizontln analza rozvahy ............................................................................................ 41

3.7.

Horizontln a vertikln analza vsledovky ..................................................................... 43

3.7.1.

Analza vnos .............................................................................................................. 43

3.7.2.

Analza nklad ............................................................................................................. 44

3.8.

ist pracovn kapitl ........................................................................................................ 46

3.9.

Obratov cyklus penz ...................................................................................................... 48

3.10.

Bilann pravidla ................................................................................................................ 49

3.10.1.

Zlat pravidlo financovn ............................................................................................. 49

3.10.2.

Zlat pari pravidlo.......................................................................................................... 49

3.10.3.

Zlat pravidlo vyrovnn rizika....................................................................................... 50

3.10.4.

Pomrov pravidlo ........................................................................................................ 50

3.11.

Ekonomick normly ......................................................................................................... 51

3.12.

Pomrov ukazatele .......................................................................................................... 52

3.12.1.

Ukazatel rentability ..................................................................................................... 52

3.12.2.

Ukazatel aktivity .......................................................................................................... 54

3.12.3.

Ukazatel likvidity.......................................................................................................... 55

3.12.4.

Ukazatel zadluenosti .................................................................................................. 55

3.12.5.

Ukazatel produktivity .................................................................................................. 56

3.12.6.

Ukazatel cashflow ........................................................................................................ 57

3.13.

Du Pontv rozklad ............................................................................................................. 58

3.13.1.

Du Pontv rozklad 2006/2007 ....................................................................................... 58

3.13.2.

Du Pontv rozklad 2007/2008 ....................................................................................... 60

3.13.3.

Du Pontv rozklad 2008/2009 ....................................................................................... 61

3.13.4.

Du Pontv rozklad 2009/2010 ....................................................................................... 62

Shrnut rozkladu ROE ..................................................................................................................... 63

3.14.

BONITN A BANKROTN MODELY....................................................................................... 63

3.14.1.

Kralickv rychl test....................................................................................................... 63

3.14.2.

Indexy IN ........................................................................................................................ 64

3.14.3.

Tafflerv index ............................................................................................................... 66

3.14.4.

Index bonity ................................................................................................................... 66

3.14.5.

Altmanovo Z skre ...................................................................................................... 67

3.14.6.

SHRNUT BONITNCH A BANKROTNCH MODEL ......................................................... 68

3.15.

EVA .................................................................................................................................... 69

4.

Zvr .............................................................................................................................................. 71

5.

Plohy............................................................................................................................................ 74

1. VOD
V dnen turbulentn dob je pro kadou firmu nutn znt svou pozici na trhu,
jednotliv vhody, kter zajiuj konkurenceschopnost spolenosti, znt svou konkurenci,
monosti jak dodavatel, tak odbratel, nkupn zvyky spotebitel, monosti, jak je mon
substituovat n vrobek jakoto i komplementy naich vrobk a mnoho dalch rizikovch
faktor, kter ovlivuj nejen souasnou situaci, ale hlavn situaci budouc. Rizikovch
faktor je s globalizac m dl vce a faktory, na n jsme se mohli spolehnout v minulosti,
nebudou v nastupujcch letech tolik podstatn ani urujc. S ohledem na nejistoty, kter
panuj na trzch, firmy upoutj od svch tendenc plnovat dopedu na del poet let a spe
odhaduj budouc scne s jednotlivmi riziky, kter obsahuj a plnuj na krat asov
obdob. Pesto existuj nstroje, kter s nejvt pravdpodobnost nevymiz a zstanou i
nadle monost, jak hodnotit vvoj firmy, jej stabilitu, finann monosti a dal skutenosti.
Metodou o n je e je finann analza, kter slou ke komplexnmu zhodnocen finann
situace podniku. Pomh odhalit, zda je podnik dostaten ziskov, zda m vhodnou
kapitlovou strukturu, zda vyuv efektivn svch aktiv, zda je schopen vas splcet sv
zvazky a celou adu dalch vznamnch skutenost. 1 Tato metoda je stejnm bodem
finannho zen spolenosti a prv pro jej vypovdac schopnost je tolik uiten a vhodn.
Pro svou diplomovou prci jsem si vybral spolenost STUDENT AGENCY s.r.o.
Clem tto prce je vytvoit finann analzu pro majitele tto spolenosti a identifikovat
hlavn initele, kter ovlivuj chod spolenosti a jej hospodsk vsledky, ppadn
navrhnout opaten, kter mohou napomoci firm k dlouhodob prosperit. Dvod, pro
jsem si vybral tuto spolenost, je nkolik. Prvnm z nich je osoba pana Radima Janury, kter
je majitelem tto spolenosti a jeho jsem ml monost ped pr lety osobn potkat. U ped
temi roky nm na pd Vysok koly ekonomick v rmci klubu mladch manaer vyprvl
o neuviteln trn mezee, kter existuje. Tm se tak dostvm k druhmu dvodu vbru
diplomov prce a tm je m osobn oekvn, jak dopadne souboj mezi spolenost RegioJet
a.s. (Tato spolenost je soust STUDENT AGENCY s.r.o.) proti eskm drahm, je prv
zapluje dru na trhu ve vlakov doprav, o n jsem se zmnil. Hodnocen se bude tkat let
2006, 2007, 2008, 2009, 2010 a vychz z veejn dostupnch dokument.
1

KNPKOV, A., Finann analza: komplexn prvodce s pklady, Grada publishing 2010, ISBN: 978-80-2473349-4 str. 15

2. TEORETICK ST
2.1.

Popis spolenosti

Tabulka 1 - zkladn charakteristiky spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Obchodn firma:

STUDENT AGENCY, s.r.o.

Sdlo:

Brno, nmst Svobody 86/17, PS 602 00

Prvn forma:

Spolenost s ruenm omezenm

Zdroj : www.justice.cz

Obrzek 1: organizan schma spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Zdroj: Vron zprva spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Historie spolenosti zan ji v roce 1993, kdy Radim Janura, majitel spolenosti
STUDENT AGENCY s.r.o., po nvratu z pobytu v zahrani zan jako fyzick osoba
zprostedkovvat au-pair programy v USA a v Evrop. V potcch se jednalo pedevm o
zprostedkovn au-pair program, jak se ale byznys rozrstal, pan Janura zaal sm
vypravovat autobusy, kdy po cest do clov zem zkuen au-pairky zauovaly ty nov. Od
roku 1996 psob jako spolenost s ruenm omezenm a pedmt podnikn se roziuje o
zprostedkovn jazykovch a vzdlvacch program v zahrani, pracovnch program a
autobusovou dopravu. V roce 1998 se STUDENT AGENCY s.r.o. stv nejvt au-pair
agenturou na svt a zskv ocenn mezinrodn asociac IAPA2. Od roku 2000 se zan
2 IAPA international au-pair association, mezinrodn au-pair asociace, kter kontroluje standardy chovn
spolenost, kter se zabvaj zprostedkovnm au-pair program

spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. zabvat tak prodejem letenek, kdy kadoron
narst poet zamstnanc a obrat o 100% a do roku 2004. Spolenost dle pokrauje
s vnitrosttn autobusovou dopravou pod nzvem Student Agency Express na lince Praha
Brno v roce 2004 a v tomto oboru se stv vznamnm hrem na trhu.
V souasn dob se STUDENT AGENCY s.r.o. pidala nejmladho lena skupiny, akciovou
spolenost RegioJet, kter se specializuje na vlakovou dopravu. Celkov m STUDENT
AGENCY s.r.o. 11 poboek ve vech vznamnch mstech esk republiky a 3 poboky na
Slovensku. Tyto poboky jsou zeny z centrly, kter sdl v Brn v renesannm Dom pn
z Lipn, kterou vlastn Janurova spolenost DPL real. V roce 2011 spolenost zamstnv
vce ne 900 zamstnanc s trbami 5,5 mld. K, ziskem 107 mil. K, kter vytv
rovnomrn letenky, autobusy a ostatn aktivity.

2.2.

METODICK APART

U finann analzy pro roky 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010 jsou pouity pedevm vron
zprvy za jednotliv obdob, kter je mon nalzt na strnkch www.justice.cz. Z tchto
vronch zprv jsem pouval pedevm rozvahu, vkaz zisk a ztrt a pehled o pennch
tocch neboli cashflow.

2.3.

Horizontln a vertikln analzy

Vchozm bodem finann analzy jsou horizontln a vertikln rozbory jednotlivch

finannch vkaz. Umouj vidt jednotliv ukazatele absolutnho typu v uritch
souvislostech, a nsledn z nich vyvodit zvry.
Vertikln analza nebo tak rozbor sleduje strukturu vkazu vzhledem k urit dleit a
tak smyslupln veliin.

Naproti tomu horizontln analza sleduje pedevm vvoj

jednotlivch ukazatel v ase, tedy vvoj veliiny vzhledem k minulmu etnmu obdob.
Propojenm obou pstup zskme zkladn pehled o vvoji ve struktue a ase spolenosti.

2.4.

Bilann pravidla

Bilann pravidla vychzej z dlouhodobch praktickch zkuenost ve vytven kapitlov

struktury. Nestanovuj optimln vi kapitlov poteby, ale pouze jej strukturu.3 asto se
pouvaj pedevm v nmecky mluvcch zemch a pedstavuj urit doporuen, ktermi by
se ml management dlouhodob dit, aby doshl stability a finann rovnovhy.
3 SYNEK, M., a kol. Manaersk ekonomika. Praha: Grada Publishing 2007, s.341. ISBN 978-80-247-1992-4

10

Zlat bilann pravidlo

Toto pravidlo k, e mme slaovat dobu trvn majetkovch st s asovm horizontem

zdroj. Tedy dlouhodob majetek financovat z dlouhodobch zdroj a vlastnho kapitlu,
krtkodob sloky majetku krtkodobmi zdroji.
Zlat pravidlo vyrovnn rizika

Nkdy t oznaovan jako pravidlo vertikln kapitlov struktury, kdy poadujeme, aby
vlastn kapitl pevyoval kapitl ciz a pi nejhorm se rovnal pomru 1:1. V ppad, kdy
vlastn zdroje pevyuj zdroje ciz, samozejm kles riziko vitele, ale na druhou stranu se
firma ochuzuje o psoben finann pky. Toto pravidlo tak vyjaduje stupe zadluenosti.
Zlat pari pravidlo

U tohoto znan konzervativnho pravidla zkoumme vztah mezi dlouhodobm majetkem a

vlastnmi zdroji. Pravidlo toti vyaduje, aby dlouhodob aktiva byla kryta pedevm
vlastnm kapitlem.
Zlat pomrov pravidlo

Poslednm zkoumanm pravidlem je zlat pomrov pravidlo. Toto pravidlo nm k, e

tempo rstu treb m bt vy ne tempo rstu investic neboli bychom mli zvldnout
financovat investice z vlastnch treb i v krtkm obdob.
Tato pravidla pedstavuj prvn zbn prozkoumn podniku. Nkter banky je v minulosti
pouvaly pro posouzen vruschopnosti podniku, jeliko tato pravidla jsou jednoduch a
velmi rychl pro prvotn posouzen.

2.5.

Ekonomick normly

Jako jednu z metod pro rychl posouzen vztah a dynamiky spolenosti slou ekonomick
normly. Profesor Hoffman vytvoil soubor nerovnic, kter se prv oznauje jako
ekonomick norml. Podstatou pro vzkum ekonomickch norml je vztah I

vstup

>I

vstup.

Zkladem pro posuzovn dynamiky rstu je, aby indexy neboli meziron tempa rstu, zleva
doprava klesali. Tento vvoj je oznaovn jako normlov neboli odpovd normlnmu
zdravmu vvoji finannho zdrav spolenosti.

11

Ekonomick norml I.

Index istho zisku > Index treb > Index nklad > Index slueb > Index mzdovch nklad
> Index pracovnk
Ekonomick norml II.

Index istho zisku > Index treb > Index zsob

Ekonomick norml III.

Index istho zisku > Index treb > Index dlouhodobho hmotnho majetku > Index
mzdovch nklad > Index pracovnk
Pro vechny ti ekonomick normly je vhodn, aby dan nerovnosti odpovdaly danmu
vvoji. Pokud vak dan nerovnost neplat, je vhodn se zamit ble na danou skutenost a
analyzovat vvoj tchto veliin. Nutn to neznamen, e vvoj podniku je patn nebo se
ubr nesprvnm smrem. Spe se jedn o msta, kter je vhodn zanalyzovat, protoe se
zde mohou vyskytovat urit problmy.

12

2.6.

Analza pracovnho kapitlu

V nejirm pojet se pracovnm kapitlem mn obn aktiva, co nazvme hrubm

pracovnm kapitlem. Pro finann zen a finann analzu podniku je zajmavj sledovat
tzv. ist pracovn kapitl, co je ta st dlouhodobch zdroj majetku, kter kryje obn
aktiva.4
Obrzek 2: ist pracovn kapitl

Zdroj: KISLINGEROV, E., HNILICA, J., Finann analza krok za krokem, 2. vydn, Praha: C. H. BECK, 2008, str. 40 ISBN: 978-80-7179-7135

Pi vpotu istho pracovnho kapitlu odetme hodnotu krtkodobch zvazk od

obnch aktiv. V ppad, e zjistme, e spolenost dr vysok podl dohadnch t
aktivnch nebo poloek ostatnch aktiv i pasiv m smysl pracovat tak s ukazateli pracovnho
kapitlu II. a pracovnho kapitlu III. ist pracovn kapitl tedy pedstavuje urit fond
pennch prostedk, kter maj rznou likviditu a je mon je pout pro dal
podnikatelskou aktivitu. Ukazatel istho pracovnho kapitlu, ukazatel likvidity a pomr
mezi obnmi aktivy a krtkodobmi zvazky m vliv platebn schopnost danho podniku i
spolenosti.
V souasn dob se v nkterch oborech (pedevm v automobilovm prmyslu) objevuje
koncept nulovho nefinannho kapitlu, kdy se nkterm firmm podailo stlait vi
nefinannho pracovnho kapitlu na rove blc se nule. 5 Dodavatel automobilek jsou

KISLINGEROV, E., HNILICA, J., Finann analza krok za krokem, 2.vydn, Praha:C.H.BECK, 2008, str.40 ISBN:
978-80-7179-713-5
5 KISLINGEROV, E., a kol., Manaersk finance, 1.vydn, Praha:C.H.BECK, 2004, str. 397 ISBN: 80-7179-802-9

13

tlaeni k tomu, aby dodvaly jednotliv komponenty pmo na linku, bu pomoc systmu
dodvek Just-In-Time nebo pomoc konsignanch sklad.

2.7.

Obratov cyklus penz

Obratovm cyklem penz neboli OCP se oznauje doba, kter uplyne od chvle platby
dodavatelm za nakupovan materil a sluby do doby inkasa od odbratel za dodan
vrobky a sluby.6
Obrzek 3: obratov cyklus penz

Zdroj: RENKOV, M., a kol., zen platebn schopnosti podniku, Praha: Grada publishing, 2010, str. 33 ISBN: 978-80-247-3441-5

Obratov cyklus penz vychz ze soutu doby obratu zsob a doby inkasa pohledvek, od
kter odetme dobu odloen plateb. m ni je hodnota obratovho cyklu penz, tm
podnik lpe vyuv aktiv.

2.8.

Pomrov ukazatel

Zkladem, kter tvo finann analzu, jsou finann pomrov ukazatele. V etnch
vkazech vidme absolutn hodnoty jednotlivch sloek, abychom vak pochopili jednotliv
souvislosti a vzjemn vazby mezi initeli dvme tyto absolutn hodnoty do vzjemnch
smysluplnch pomr. Vznikaj nm tak pomrov ukazatele. Pomrovch ukazatel existuje
velk mnostv, kter se seskupuj do nkolika skupin, piem rozeznvme dva pstupy
k tdn pomrovch ukazatel.
Prvnm je uspodn soustavy ukazatel paraleln, druhm pstupem je uspodn soustavy
pyramidov. Pi pyramidovm uspodn soustavy rozkldme ukazatel (oznaovan jako

6 RENKOV, M., a kol., zen platebn schopnosti podniku, Praha: Grada publishing, 2010, str. 39 ISBN: 97880-247-3441-5

14

vrcholov) na ukazatele dl, kter ovlivuj ukazatel vrcholov. Jedn se tedy o zjitn
pin vvoje vrcholovho ukazatele, kter ovlivuj jednotliv sloky dlch ukazatel.
V paralelnm uspodn maj jednotliv ukazatele stejn vznam a klasifikace tchto initel
je dle obsahovho vznamu. V tomto paralelnm uspodnm se setkvme s 5 zkladnmi
skupinami. Jedn se o ukazatele:

Ukazatele rentability

Ukazatele aktivity

Ukazatele likvidity

Ukazatele zadluenosti

Ukazatele kapitlovho trhu

2.8.1. Ukazatel likvidity

Ukazatel likvidity m schopnost spolenosti uspokojit sv splatn zvazky. Pi hodnocen
bychom nemli zapomnat na fakt, e je poteba udrovat vhodnou mru likvidity. Obn
majetek neprodukuje v danm okamiku dn zisk, naopak ve zdroje, kter m podnik
k dispozici. Tud snahou spolenosti by mlo bt udren tak nzk likvidity, aby nevzala
velk mnostv zdroj a na druh stran tak vysok likvidity, aby byla spolenost schopn
dostt svm zvazkm.

Konstrukce ukazatel likvidity vychz z uspodn obnho

majetku dle likvidity (tedy rychlosti, s jakou je spolenost schopna tento obn majetek
petvoit na finann prostedky). Pi tvorb finann analzy rozeznvme ti druhy ukazatel
likvidity.

Bn likvidita

Rychl likvidita

Okamit likvidita (oznaovan t jako penn likvidita nebo hotovostn pomr)

Podl pracovnho kapitlu na aktivech

Bn likvidita = L3

Doporuen hodnota: 1,6 2,5; pro hodnoty >2,5 agresivn; hodnota by nemla bt ni ne
1
15

Ve svt se za pijateln hodnoty povauj hodnoty v intervalu 1,6 2,5. Tyto hodnoty vak
nejsou dogmatem, kter mus platit pro kadou spolenost. Pro posouzen pijatelnch hodnot
bychom mli vnmat makroekonomick prosted, v kterm se spolenost pohybuje. Pi
znan nestabilnch trzch je vhodn, aby spolenost udrovala vy zsoby pro pokryt pi
nenadlch situacch. Dle tak samotn odvtv, technologie, jakou firma vyuv, dlka
vrobnho cyklu a dal faktory maj vliv na likviditu a pijateln hodnoty bychom mli
hodnotit v tomto kontextu.
Rychl likvidita = L2

Doporuen hodnota: 1,5; prahov (kritick) hodnota je 17

Ukazatel oznaovan jako likvidita druhho stupn nebo tak jako zkouka ohnm m
platebn schopnost podniku po odeten zsob. Lpe popisuje monosti spolenosti dostt
svm splatnm zvazkm, jeliko zsoby jsou mn likvidn ne ostatn bn aktiva a navc
u zsob existuje monost, e nebudou prodny.
Okamit likvidita = L1

Whe tuto likviditu oznauje jako likviditu prvnho stupn a doporuen hodnoty jsou
v rozmez od 0,5 do 0,7.

2.8.2.

Ukazatel aktivity

Tyto ukazatele m, jak hospodrn podnik nakld se svmi aktivy. Pokud sledovan
spolenost m vce aktiv, ne je eln vznikaj tm dodaten nklady, pokud jich m na
7 SYNEK, M., a kol. Manaersk ekonomika. Praha: Grada Publishing 2007, s.343. ISBN 978-80-247-1992-4

16

druhou stranu mlo pichz tm o dodaten trby, kter by mohl zskat. Ve finann analze
pracujeme se dvma typy tchto ukazatel, a sice s ukazateli potu obrat nebo dobou obratu.
Prvn ukazatel nm m, kolikrt se dan veliina obrtila bhem uritho asovho obdob
(nejastji rok). Ukazatel druh m, jak dlouho dobu tato obrtka trvala.

Obrat aktiv pat mezi jeden z klovch ukazatel efektivnosti spolen s rentabilitou treb.
Ukazuje nm, jak se zhodnocuj nae aktiva ve vrobn innosti bez ohledu na to, jak jsou
zdroje kryt. Obas je mon se setkat s tvarem opanm a v tomto ppad hovome o
ukazateli vzanosti aktiv.

Obrat dlouhodobch aktiv m, jak efektivn vyuvme budov, stroj, zazen a jinch
stlch aktiv. Jeho hodnota vyjaduje, kolikrt se stl aktiva obrtila za 1 rok.

Ukazatel obratu zsob, nm sdluje, kolikrt se zsoby obrtili bhem uritho obdob (v
mm ppad se bude jednat o ron obrat zsob). Problm, na kter narazme pi
konstruovn tohoto ukazatele je, e trby jsou vsledkem hospodaen za cel rok, naproti
tomu zsoby jsou znzornny jako stav ke konci obdob. Proto je uiten pi konstrukci ve
jmenovateli uvdt prmrn stav zsob za sledovan obdob.

Doba obratu m, za jak dlouhou dobu ve dnech se obrt jednotliv poloky aktiv a
krtkodobch zvazk. Pozitivn je samozejm co nejkrat doba.

17

2.8.3. Ukazatel rentability

Ukazatel

rentability

jsou

konstruovan

jako

pomr

mezi

efektem

doshnutm

prostednictvm podnikatelsk aktivity k urit zkladn. Jedn se o pomr mezi vstupem a

vstupem na nj pouitm. Veobecn definice rentability je

Rozliujeme 3 zkladn ukazatele rentability, kter se li v zvislosti na jednotlivch

ppadech dosazen hodnot do itatele i jmenovatele:
ROE (return on equity)

vyjaduje rentabilitu vlastnho kapitlu a zobrazuje, kolik jsme zskali istho zisku na 1 K
vloenho kapitlu. Tento ukazatel je nejrozenjm a ukazuje vnosnost pro vlastnky.
Pokud tedy potme vnos pro vlastnky rentabilitou vlastnho kapitlu v itateli, pouvme
ist zisk.

ROA (return on assets)

vyjaduje rentabilitu celkovho kapitlu a zobrazuje, jakho efektu bylo dosaeno z celkovch
aktiv. itatel zlomku by ml toto zohlednit, a jeliko se jedn o celkov vnos, kter je nejen
pro vlastnky, ale i pro vitele ppadn i stt budeme v itateli potat s tzv. EBIT (earnings
before interests and taxes).

18

ROS (return on sales)

vyjaduje rentabilitu treb. Tento ukazatel je tak jednm ze zkladnch mtek efektivity,
nebo nm sdluje, kolik zskme zisku z 1 K treb

2.8.4. Ukazatel zadluenosti

Tyto ukazatele sleduj vztah mezi vlastnm kapitlem a kapitlem cizm. Zadluenost, akoliv
me bt vysok nemus bt negativn. Vysok finann pka v dobe fungujc firm me
pozitivn pispvat k vy hodnot rentability vlastnho kapitlu. V rmci analzy bychom
tak nemli zapomenout, e nkter dluhy nejsou zobrazeny pmo v rozvaze, ale nalezneme
je ve vkazu zisk a ztrt, ppadn je o nich zmnka v plohch ve vron zprv. Toto je
pedevm charakteristick pro leasing.
Debt ratio neboli ukazatel vitelskho rizika

Ukazatel vitelskho rizika je zkladnm ukazatelem pro skupinu pomrovch ukazatel

zadluenosti.

V rmci bilannch pravidel, ji bylo eeno, e tento pomr by neml

pevyovat hodnotu 0,5. m vy je tento koeficient, tm vy je zadluenost, tak vy

riziko vitel, roste riziko platebn neschopnosti a vitel poaduj vy rok za vy
podstoupen riziko.

Equity ratio neboli koeficient samofinancovn

Koeficient samofinancovn je velmi podobn ukazateli vitelskho rizika, a m stejnou

vypovdac hodnotu. V itateli pomrovho ukazatele zamujeme ciz zdroje za vlastn
kapitl. Pro tento ukazatel plat opan pravidla ne u ukazatele vitelskho rizika. m vy
je hodnota tohoto ukazatele, tm ni je zadluenost a naopak.
19

Ukazatel finann pky

Ukazatel finann je pouze pevrcenou hodnotou pedchozho ukazatele.

Ukazatel rokovho kryt

Ukazatele rokovho kryt nm poskytuj informaci o tom, kolikrt vyprodukovan zisk (v

tomto ppad EBIT) kryje nklady na ciz roen kapitl. V tom kolikrt by ml EBIT
pevyovat roky nen teorie jednotn8, pesto by ml logicky bt vy ne 1, aby firma byla
odoln vi zhroucen podniku. Vzhledem k asovmu nesouladu mezi vnosy a pennmi
pjmy m smysl uvaovat nejen o zisku, ale o cashflow, kter v tomto ppad aproximujeme
pitenm odpis, ppadn rezerv k EBITU.

2.9.

Du Pontv rozklad

Rozklad zkladnho (vrcholovho) ukazatele na jednotliv dl sti, kter jej ovlivuj,

nazvme Du Pontovm rozkladem. Jedn se o rozklad pyramidov soustavy ukazatel, kter
je v souasn dob nejznmj. Rozkldme tedy vrcholov ukazatel, abychom zjistili, kter
z jednotlivch faktor mli na vvoj tohoto ukazatele nejvznamnj vliv a kter ukazatel
ovlivnili, a ji pozitivnm nebo negativnm zpsobem. V dnen praxi se setkme se dvma
formami tto analzy.

8 V knize manaersk ekonomika od pana profesora Synka se doporuuje hodnota 6x vy, naproti tomu
v knize finann analza krok za krokem pan profesorka Kislingerov uruje minimln hodnotu 3x vy.

20

Zkladn verze vyuv rozklad ROA na dva dl ukazatele:

Rozen verze oproti t zkladn vyuv rozklad ROE na ti dl ukazatele:

Obrzek 4: rozklad ROE

Zdroj: KISLINGEROV E., HNILICA J., Finann analza krok za krokem, Praha: CH BECK 2005, str. 55, ISBN: 80-7179-321-3

2.10. Bonitn a bankrotn modely

Bonitn a bankrotn modely pedstavuj skupiny ukazatel, ktermi je mon rychle zhodnotit
ekonomickou situaci spolenosti. Tyto modely funguj na statickch metodch, kter
pedznamenvaj typick chovn, pro spn nebo nespn firmy. Mezi nejznmj
modely pat Altmanovo Z-skre, Kralickv rychl test, indexy bonity, Grnwaldv index,
Taflerv index a rodina index IN, kter jsou uzpsobeny pro tuzemsk podmnky. Index
existuje velk mnostv a bankovn instituce sami pouvaj tyto modely, kter jsou
pizpsoben jejich potebm a obsahuj know-how dan spolenosti. Modely meme
rozdlit do dvou kategori:
-

Bonitn modely, tedy takov, kter se sna ohodnotit, zda je podnik finann zdrav.

Bankrotn modely, co jsou takov, kde se pro firmy ped bankrotem pedpokld
odlin chovn oproti firmm zdravm. Tyto modely vychz z uritch statistickch
model, kter byly vypozorovny u bankrotujcch firem.

21

2.10.1. Bonitn modely

Kralick v test

Kralicek, tvrce tohoto testu, testoval a nsledn vybral tyi ukazatele, kterm nsledn
piazuje body. Z tchto bod se pot sestav aritmetickm prmrem index, kterm lze
interpretovat finann zdrav zkoumanho podniku. Mezi tyto tyi ukazatele pat:

Kad z tchto ukazatel dostane bodov ohodnocen dle nsledujc tabulky.

Obrzek 5: Kralickv rychl test

Zdroj: SEDLEK, J., etn data v rukou manaera, 2. Vyd. Praha: Computer Press, 2001, str. 126, ISBN: 80-7226-562-8

Vsledn znmka je ohodnocena nsledujcm zpsobem.

Podniky s hodnotou < 2 jsou podniky bonitn
Podniky mezi hodnotou 2 3 tvo tzv. edou znu, kde nelze rozhodnout
Podniky s hodnotou > 3 jsou podniky bankrotn

22

Index bonity
Index bonity je zaloen na multivarian diskriminan analze a pouv se pedevm
v nmecky mluvcch zemch.
Index bonity = 1,5 *

+ 0,09 *

+ 0,3 *

+ 0,1 *

+ 10 *

+5*

m vy hodnotu indexu bonity tm lep je hodnocen bonity spolenosti.

Obrzek 6: hodnocen indexu bonity

Zdroj: SEDLEK, Jaroslav. Finann analza podniku. 1. vydn. Brno:Computer Press, a.s., 2007, str. 154 ISBN 978-80-251-1830-6

2.10.2. Bankrotn modely

Altmanova analza
Profesor Altman vytvoil svj model, tak e uril nkolik ukazatel na zklad diskriminan
analzy, kter vykazuj chovn bankrotnch firem. Vychzel z dat cca. 60 spolenost, kter
byly v t dob ktovny na burze NYSE. Dky zskan analze dokzal urit, e existuje
urit typick chovn podniku, kter spje k bankrotu. Z celkovch 22 ukazatel nakonec
zredukoval jejich poet na 5 nejdleitjch. m vy skre, tm lep je hodnocen a tedy i
finann stabilita dan firmy. Altmanova analza neboli Altmanovo Z-skre existuje
v nkolika rznch variantch, kdy nejdleitj jsou nsledujc 2 kategorie. Altmanovo
Z skre pro veejn obchodovateln firmy a pro firmy veejn neobchodovateln. Pro n el
je vak nejdleitj ten, kter byl upraven panem Synkem pro esk podniky. Pro esk
podniky eskho pr myslu, ve kterm znanou roli v hospodaen hraje platebn neschopnost,
byl vzorec doplnn ukazatelem x6, kter je podlem zvazk po lh t splatnosti na celkovch
vnosech9

9 SYNEK, M.: Manaersk ekonomika. 2 vyd., Praha:Grada Publishing 2001, str. 374, ISBN: 80-247-9069-6,

23

Altmanovo Z- sk re pro veejn obchodovateln spolenosti

Tento vztah byl publikovn v roce 1968 a je vhodn k posouzen akciovch spolenost
s veejn obchodovanmi akciemi. Ukazatel hodnot ppadn ohroen bankrotem
v stedndobm asovm horizontu.

Hodnocen:
Z >3: bezpen zna
Z < 1,8: krizov zna
1,8 < Z < 2,99: ed zna10
Altmanovo Z-sk re pro spolenosti neobchodovan na burze

V roce 1983 pichz prvn modifikace tohoto modelu. Profesor Altman upravuje pvodn
model uren pro veejn obchodovateln spolenosti tak, aby ho bylo mon pout i pro
podniky, kter na burzu nevstoupili. Ukazatel Altmanova Z skre ml nsledn tuto podobu.

0,717 *

Hodnocen:
Z >3: bezpen zna
Z < 1,2: krizov zna
1,2 < Z < 2,99: ed zna
Altmanovo Z sk re pro nevrobn podniky

Pedchoz vpoet pro podniky, kter nejsou obchodovny na burze, poskytoval dobr
vsledky pro vrobn podniky, avak selhval pi hodnocen nevrobnch podnik. Tuto
modifikaci pedstavil Altman v roce 1995, a neobsahuje ukazatel obratu aktiv. Ten je
vynechn, aby se minimalizoval vliv prmyslovho odvtv.
10 nb.vse.cz/~synek/Dalsi_metodiky.doc

24

Z = 6,56 *

+ 3,26 *

+ 6,72 *

+ 1,05 *

Z > 2,6 bezpen zna

Z < 1,1 krizov zna
1,1 < Z < 2,6 ed zna
Altmanovo Z sk re upraven pro podniky v R
Z = 1,2 *
+1*

+ 1,4 *

+ 3,3 *

+ 0,6 *

+1*

V eskm prmyslu m vznamn vliv platebn neschopnost na hospodaen spolenost.

Nevhodou toho modelu je mal poet podnik, kter zbankrotovaly a tud nedostaten
velk vzorek dat, na kterm by bylo mon model otestovat. Posledn dva zmnn modely,
tedy Altmanovo Z skre pro nevrobn podniky a Altmanovo Z skre pro podniky v R
jsou pouity v praktick sti tto prce.
Z >3: bezpen zna
Z < 1,8: krizov zna
1,8 < Z < 2,99: ed zna11
Index IN

Jednm z nejpodstatnjch z bankrotnch model v eskm prosted pro ely finann

analzy je rodina index IN. Prvn verze obsahovala pouze model bankrotn (IN 95), nsledn
aktualizace rozila model o bonitn sloku (IN 99), pot ji dolo ke spojen bonitnho a
bankrotnho modelu v jeden (IN 01). Poslednm modelem, kter byl vytvoen, je model IN
05. Tyto modely vytvoen na pd VE Inkou a Ivanem Neumaierovmi pedstavuj kvalitn
ohodnocen spolenosti, akoliv v rmci bankovnch dom s nm nepracuj ratingov nstroje
bank.

11 nb.vse.cz/~synek/Dalsi_metodiky.doc

25

Index IN95 - vitelsk

IN95 = 0,22 *

+ 0,11 *

+ 8,33 *

+ 0,52 *

+ 0,10 *

16,80 *

Tento model obsahuje 6 ukazatel aktivity, zadluenosti, rentability a likvidity. Vha

ukazatele rokovho kryt a pomr obnch aktiv ke krtkodobm zvazkm a bankovnm
vrm se nemn a zstv stle stejn, zatmco vhy ostatnch ukazatel se mn dle
odvtv a zaazen spolenost do OKE.12 spnost tohoto indexu je vce ne 70%.
Hodnocen:
IN95 > 2 uspokojiv finann situace
IN95 < 1 siln problmov finann situace
1 < IN95 < 2 ed zna

Index IN99 - vlastnick

IN99 = - 0,017 *

+ 4,573 *

+ 0,481 *

+ 0,015 *

Pomoc diskriminan analzy v roce 1999 Ivan a Inka Neumaierovi pichz s novou verz
indexu IN, kter akcentuje pohled vlastnk. Vhy jednotlivch ukazatel byly zrevidovny
s ohledem na fakt, zda dan spolenost vytv ekonomickou pidanou hodnotu (EVA)
Hodnocen:
IN99 > 2,07 spolenost vytv hodnotu
1,42 < IN99 < 2,07 spe tvo hodnotu
1,089 < IN99 < 1,42 nelze urit, zda tvo i netvo hodnotu
0,684 < IN99 < 1,089 spe netvo hodnotu

12 Nepodailo se mi najt vhy dle OKE pro spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. proto pi vpotech potm
s vahami, kter jsou ureny pro ekonomiku R.

26

IN99 < 0,684 firma netvo hodnotu

Index IN99 je vhodn pokud se patn odhaduj alternativn nklady na vlastn kapitl, kter
jsou nutn pro vpoet ekonomick pidan hodnoty (EVA). spnost tohoto indexu je vy
ne 85%.
Index IN05 posledn aktualizace indexu IN
IN05 = 0,13 *
0,09*

+ 0,04 *

+ 3,97 *

+ 0,21 *

Posledn aktualizac indexu IN probh v roce 2004. Vzhledem k tomu, e vhy jednotlivch
hodnot se vcemn neli od modelu v roce 2001 je smyslupln pouvat index novj. Tento
model v sob zahrnuje nejen bankrotn pohled, ale tak pohled bonitn.
Hodnocen:
IN05 > 1,6: podnik tvo hodnotu; 92% ance, e nezbankrotuj a 95% pravdpodobnost
tvorby hodnoty
IN05 < 0,9: Podnik hodnotu netvo (ni); z 97% spje k bankrotu a z 76% netvo hodnotu.
IN05 mezi hodnotami 0,9 a 1,6: tzv. ed zna, 50% ance bankrotu a 70%
pravdpodobnost tvorby hodnoty.
Taffler v index

Model publikovan v roce 1977, kter je definovn pomoc diskriminan funkce. Jeho
zkladem jsou tyi pomrov ukazatele s uritmi vahami, kter jim byly pidleny.
Ukazatel R1 zisk ped zdannm / krtkodob zvazky
Ukazatel R2 obn aktiva / ciz kapitl
Ukazatel R3 krtkodob zvazky / aktiva
Ukazatel R4 trby / aktiva

Taflerv index (T) = 0,53 * R1 + 0,13 * R2 + 0,18 * R3 + 0,16 * R4

27

T < 0,2 podnik spje k bankrotu

T > 0,3 podnik nespje k bankrotu
Mezi 0,2 a 0,3 ed zna

2.11. EVA
Ekonomick pidan hodnota, nebo-li ve zkratce EVA, pedstavuje hodnotov mtko
vkonnosti podniku. Zkladn mylenkou tohoto ukazatele je, e investovan kapitl by ml
pinst vce ne ekonomick nklady na tento kapitl. Zsadnm zpsobem ovlivnil zpsob
finannho zen, nebo se poprv uvauje i s nklady na vlastn kapitl.
V tto prci potm ukazatel EVA pomoc tzv. stavebnicovho modelu. Tento model vychz
z metodiky ministerstva prmyslu a obchodu, kter je nejvhodnj pro podmnky R. Tento
model vychz ze stanoven nklad na zklad bezrizikov mry cennch papr a pit
k nim dal pirky za rzn druhy rizik. 13

Kde
ROE

rentabilita vlastnho kapitlu

Re

alternativn nklad na vlastn kapitl

VK

vlastn kapitl

WACC
UZ

ven nklady na kapitl

platn zdroje, tj. kapitl za kter je nutno zaplatit (vlastn kapitl, bankovn vry a

dluhopisy)
A

celkov hodnota aktiv

daov sazba

BU

bankovn vry

dluhopisy

13 www.mpo.cz

28

rokov mra
Rf

bezrizikov sazba

Rla

funkce (ukazatel charakterizujcch velikost podniku)

Rpodnikatelsk

funkce (ukazatel charakterizujcch tvorbu produkn sly)

Rfin.stability

funkce (ukazatel charakterizujcch vztahy mezi aktivy a pasivy)

29

3. PRAKTICK ST
3.1.

Struktura aktiv

Tabulka 2 - struktura aktiv v tis. K

2006

2007

2008

2009

2010

AKTIVA CELKEM

001

349 661

413 364

379 212

402 678

519 943

DLOUHODOB MAJETEK

003

61 887

78 371

78 929

74 905

227 575

Dlouhodob nehmotn majetek

004

1 701

8 201

25 338

22 356

27 578

Dlouhodob hmotn majetek

013

60 186

70 170

53 591

50 415

197 245

Dlouhodob finann majetek

023

2 134

2 752

OBN AKTIVA

031

236 281

294 181

277 046

307 544

281 993

Zsoby

032

3 573

23 974

21 704

11 301

13 360

Dlouhodob pohledvky

039

17 925

17 901

18 539

18 409

43 995

Krtkodob pohledvky

048

141 618

210 759

216 426

263 525

199 252

Finann majetek

058

73 165

41 547

20 377

14 309

25 386

OSTATN AKTIVA - pechodn ty aktiv

063

51 493

40 812

23 237

20 229

10 375

STUDENT AGENCY s.r.o.

Zdroj: vron zprvy spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Graf 1 - vvoj aktiv v tis. K

Aktiva celkem
350 000

250 000

V tis.K

dlouhodob
majetek

307 544

300 000

227 575

200 000

Obn aktiva

150 000
100 000
50 000

asov rozlien
51 493

0
2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: autor

Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. dr vtinu svho majetku v obnch aktivech a to

ve pedevm ve form krtkodobch pohledvek.
Nejvt hodnoty doshla obn aktiva v roce 2009 s nejvy hodnotou krtkodobch
pohledvek, kde se na rstu podleli pedevm pohledvky z obchodnch vztah a
pohledvky za ovldanmi a zenmi osobami, co je spojeno se vznikem spolenosti
RegioJet a.s. Tato spolenost byla zaloena v roce 2009 a je 100% dceinou spolenost firmy
STUDENT AGENCY s.r.o.

30

Dlouhodob majetek se podlel na rstu celkov bilann sumy pedevm v roce 2010, kdy
tak dosahuje sv nejvy hodnoty a mn pomr mezi obnmi a stlmi aktivy zhruba na
50 ku 50. Tento nrst je zpsoben v poloce dlouhodobho hmotnho majetku konkrtn
v nedokonenm dlouhodobm hmotnm majetku. Tk se nedokonench investic, co
pedstavuj nakoupen lokomotivy pro spolenost RegioJet a.s. v hodnot 150 mil. K, kter
dle vron zprvy budou v roce 2011 pevedeny do tto spolenosti. Tedy ve skutenosti ve
spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o. dochz v roce 2010 spe ke snen bilann sumy
na rove roku 2008, pokud bychom neuvaovali tuto investici.

3.2.

Struktura pasiv

Tabulka 3 - struktura pasiv v tis. K

STUDENT AGENCY s.r.o.

2006

2007

2008

2009

2010

PASIVA CELKEM

067

349 661

413 364

379 212

402 678

519 943

VLASTN KAPITL

068

18 135

16 718

29 252

100 146

171 166

Zkladn kapitl

069

1 000

1 000

1 000

1 000

1 000

Kapitlov fondy

073

79

- 2

-1

Rez. fondy

078

563

615

178

109

113

HV min. let

081

9 972

15 058

14 720

23 121

94 495

VH bn . obdob

084

6 521

45

13 354

75 918

75 559

CIZ ZDROJE

085

319 805

391 940

349 158

302 463

321 704

Rezervy

086

21 580

20 848

Dlouhodob zvazky

091

806

475

4 611

6 255

2 612

Krtkodob zvazky

102

275 582

338 946

322 517

195 753

230 015

Bankovn vry a vpomoci

114

43 417

52 519

22 030

78 875

68 229

OSTATN PASIVA

118

11 721

4 706

802

69

27 073

Zdroj: vron zprvy spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.

Graf 2 - struktura pasiv v tis. K

v tis. K

Struktura pasiv
450 000
400 000
350 000
300 000
250 000
200 000
150 000
100 000
50 000
0

391 940

Vlastn kapitl

Ciz zdroje
171 166

27 073
2006

2007

2008

2009

asov
rozlien

2010

Zdroj: autor

Spolenost od zatku jejho zaloen nezvyuje zkladn jmn. Vlastn kapitl je v

porovnn s cizmi zdroji minimln, pesto se m dl vce zvyuje a do roku 2010, kdy je
31

hodnota vlastnho kapitlu nejvy dky vsledku hospodaen minulch let, kter zstal
nerozdlen po roce 2009, a vsledku hospodaen bnho obdob, kter doshl rovn 75
mil. K. Ciz zdroje oproti vlastnmu kapitlu maj spe kolsajc charakter. Dje se tak
v rmci jednotlivch sloek cizho kapitlu, kter kolsaj bhem sledovanho asovho
seku. Jedn se zde pedevm o sloky krtkodobch zvazk a bankovnch vr. V ppad
bankovnch vr se jedn pedevm o krtkodob bankovn vry. Pi posuzovn pasiv
bychom u spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o. rozhodn mli mt na pamti jej
leasingov spltky. Spolenost, ji z pedbnho posouzen m velk podl cizch zdroj a
nutno dodat, e toto nen ve. Firma vlastn mnoho majetku na leasing, kter je rozdlen dle
splatnosti v bnm roce, dle splatnosti do 1 roku a leasingov spltky splatn do 5 let.
Tabulka 4 - leasingov spltky v tis. K

leasingov spltky

2007

2008

2009

2010

splacen v bnm roce

176 545

180 833

209 367

165 486

spltky splatn do 1 roku

154 715

180 873

199 056

176 366

spltky splatn 1 - 5 let

319 665

386 658

311 898

176 751

celkem

650 925

748 364

720 321

518 603

Zdroj: autor

32

3.3.

Vkaz zisk a ztrt

Tabulka 5 - vkaz zisk a ztrt v tis. K

STUDENT AGENCY s.r.o.

3 +

Obchodn mare

4 II
8 B

2006

2007

2008

2009

2010

1 253

1 009

574

3 355

1 826

Vkony

2 087 819

2 722 841

3 513 842

3 167 548

3 072 566

Vkonov spoteba

1 937 396

2 473 289

3 211 935

2 789 358

2 684 918

11 +

Pidan hodnota

151 676

250 561

302 481

381 545

389 474

12 C

Osobn nklady

138 125

210 173

259 657

261 740

274 541

17 D

Dan a poplatky

6 133

37 843

37 076

37 181

39 382

18 E

Odpisy investinho majetku

6 339

7 267

10 369

12 415

13 661

19 III

Trby z prodeje dlouhodobho

majetku a materilu

860

7 463

44 326

22 340

3 563

22 F

Zstatkov cena prodanho

dlouh. majetku a materilu

563

2 623

24 948

2 822

26

26 IV.

Ostatn provozn vnosy

24 571

32 802

31 026

42 196

60 899

27 H

Ostatn provozn nklady

8 433

15 963

18 191

22 041

23 181

28 V.

Pevod provoznch vnos

29 I.

Pevod provoznch nklad

30 *

Provozn vsledek hospodaen

16 875

18 689

20 588

111 522

103 501

42 X.

Vnosov roky

264

998

1 741

643

3 680

43 N.

Nkladov roky

926

1 305

2 507

2 241

2 527

44 XI.

Ostatn finann vnosy

5 430

2 361

22 039

15 445

10 385

45 O

Ostatn finann nklady

12 068

13 609

27 305

25 917

18 565

46 XII.

Pevod finannch vnos

48 *

Finann vsledek hospodaen

-7 300

-11 555

-6 032

-12 070

-7 027

49 Q.

Da z pjm za bnou innost

2 980

7 300

1 104

23 534

20 368

6 595

-166

13 452

75 918

76 106

-74

211

-98

-547

Vsledek z hospodaen za
52 **

bnou innost

58 *

Mimodn vsledek
hospodaen

60 ***

Vsledek hospodaen za etn

jednotku

6 521

45

13 354

75 918

75 559

61

Vsledek hospodaen ped

zdannm

9 501

7 345

14 458

99 452

95 927

Zdroj: autor

33

Graf 3- vsledky hospodaen v tis. K

120 000
110 000
100 000
90 000
80 000
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
-10 000
-20 000

111 522
Provozn
vsledek
hospodaen

75 559

Finann
vsledek
hospodaen
Mimodn
vsledek
hospodaen

2006

2007

2008

2009

2010

Vsledek
hospodaen za
etn jednotku

-6 032

Zdroj: autor

Smyslem vkazu zisk a ztrt je informovat o spnosti prce podniku, o vsledku, kterho
doshl podnikatelskou innost. Zachycuje vztahy mezi vnosy podniku dosaenmi
v uritm obdob a nklady spojench s jejich vytvoenm. 14
V roce 2009 a 2010 dochz k masivnmu nrstu vsledku hospodaen za etn jednotku.
Tento vsledek hospodaen doprovzen pedevm rstem provoznho vsledku je
pekvapiv, vzhledem k tomu, e nedochz k rstu treb 15 . Rst vsledku hospodaen
meme pipsat sniujc se vkonov spoteb, co vede k vy pidan hodnot a nsledn
k vymu zisku provoznmu.16
Hodnota mimodnho vsledku hospodaen je po celou dobu sledovn innosti podniku
piblin nulov. Nkladov roky spolen s ostatnmi finannmi nklady pevyuj
vnosov roky a ostatn finann vnosy a dky tomu je finann vsledek hospodaen
zporn takt po celou dobu sledovn.
Spolenost se od roku 2006 zamila na rst pidan hodnoty, co se jim kadoron da.
Trby v rocch 2009 a 2010 stagnuj na rovni 3,1 mld. K, souasn se vak sniuje hodnota
nklad vynaloench na prodan vrobek, co podporuje vy pidanou hodnotu, kter se
zvila 2,5 krt od roku 2006. Toto povauji za velmi pozitivn znak vvoje spolenosti.

14 KISLINGEROV, E. a kol., Manaersk finance, 3.vydn, Praha:C.H.BECK, 2010, str. 66 ISBN: 978-80-7400-194-9
15 V roce 2009 a 2010 dochz k jinmu ocenn vkon a vkonov spoteby. Proto ve vron zprv dochz
k pepotn tchto ukazatel a jinm vsledkm. Pracuji tedy s pepotanou verz, kter je oceuje stejn jako v rocch
2006, 2007 a 2008
16 Samozejm na rst provoznho vsledku maj vliv i dal faktory, nejen vy pidan hodnota, ale tato analza je st
vertikln analzy vkazu zisk a ztrt

34

3.4.

Vertikln analza aktiv

Tabulka 6 - vertikln analza aktiv v tis. K

2006

STUDENT

2007

2008

2009

2010

AGENCY s.r.o.

stka

stka

stka

stka

stka

Aktiva celkem

349 661

100 %

413 364

100 %

379 212

100 %

402 678

100 %

519 943

100 %

dlouhodob
majetek

61 887

18 %

78 371

19 %

78 929

21 %

74 905

19 %

227 575

44 %

DNM

1 701

0,5 %

8 201

1,98 %

25 338

6,68 %

22 356

5,55 %

27 578

5,30 %

DHM

60 186

17 %

70 170

16,98 %

53 591

14,1 %

50 415

12,52 %

197 245

37,9 %

DFM

0%

0,00 %

0,00 %

2 134

0,53 %

2 752

0,53 %

236 281

67,6 %

294 181

71 %

277 046

73 %

307 544

76 %

281 993

54 %

zsoby

3 573

1%

23 974

5,80 %

21 704

5,72 %

11 301

2,81 %

13 360

2,57 %

dl. pohledvky

17 925

5%

17 901

4,33 %

18 539

4,89 %

18 409

4,57 %

43 995

8,46 %

Kr. pohledvky

141 618

41 %

210 759

50,99 %

216 426

57,1 %

263 525

65,4 %

199 252

38,32 %

Kr. fin. majetek

73 165

21 %

41 547

10,05 %

20 377

5,37 %

14 309

3,55 %

25 386

4,88 %

asov rozlien

51 493

15 %

40 812

10 %

23 237

6%

20 229

5%

10 375

2%

Obn aktiva

Zdroj: autor
Graf 4 - vertikln analza aktiv v %

Vvoj majetkov struktury podniku

100%

podl v %

90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2006

2007

DLOUHODOB MAJETEK

2008
OBN AKTIVA

2009

2010

OSTATN AKTIVA - pechodn ty aktiv

Zdroj: autor

Pi pohledu na strukturu aktiv je zejm, e nejvt podl na celkovm majetku maj obn
aktiva. Mezi roky 2006 a 2009 objem obnch aktiv tvo 65 75 %. V roce 2010 se pomr
obnch aktiv a dlouhodobho majetku pomrn vyrovnv, co je zpsobeno rstem
dlouhodobho majetku. Dlouhodob majetek se tento rok zvyuje piblin o hodnotu 140
mil. K a to v poloce dlouhodobho hmotnho majetku, kter pedstavuje nkup lokomotiv
pro spolenost RegioJet.
35

Dlouhodob majetek tvo pedevm majetek hmotn. Ve hmotnm majetku m spolenost

vzan prostedky pedevm ve stavbch a v samostatnch vcech movitch. Samostatn
vci movit dle vron zprvy tvo stroje a pstroje, jejich hodnota od roku 2008 kles a
v roce 2010 m hodnotu 5,3 mil. K, dle drobn majetek a invent, kter kols bhem
sledovanch rok okolo hodnoty 5 mil. K (s nejvy hodnotou v roce 2007, kdy dolo
k vkyvu a hodnota doshla ve skoro 7 mil. K) a nakonec motorov dopravn prostedky a
prodejn stnky. Dlouhodob nehmotn majetek nem do roku 2008 velk zastoupen na
podlu jednotlivch sloek stlch aktiv. V roce 2008 se poizuj domny a rezervan systm,
kter navyuj podl nehmotnho majetku na 32,1 %. Hodnotov se nehmotn majetek
v nsledujcch letech vznamn neli, ale dky zmnm v roce 2010 se podl na stlch
aktivech sniuje. Posledn st tvoc stl aktiva je finann majetek, kter se projevuje
v letech 2009 a 2010 v polokch podl v ovldanch a zench osobch.
Graf 5 - vertikln analza stlch aktiv v %

Podl jednotlivch sloek na SA (v %)

100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2006

Dlouhodob nehmotn majetek

2007

2008

Dlouhodob hmotn majetek

2009

2010

Dlouhodob finann majetek

Zdroj: autor

Obn aktiva tvo vce jak 2/3 celkovch aktiv doprovzen kadoronm rstem. Pokud
bychom neuvaovali v dlouhodobm majetku nkup lokomotiv pro spolenost RegioJet
v roce 2010, obn aktiva by tvoila 75 % celkovch aktiv s nrstem pomru o 3 procentn
body kad rok. Z jednotlivch poloek obnch aktiv maj nejvt podl krtkodob
pohledvky, kter kadoron narstaj (s vjimkou roku 2010), co povauji za pozitivn
vvoj. Krtkodob pohledvky tvo pedevm pohledvky z obchodnch vztah, pohledvky
za spolenky a zlohy placen dopedu vetn daovch pohledvek. Od roku 2009 tak
navc pohledvky za ovldanmi a zenmi osobami, kter jsou spojeny se vznikem
spolenosti RegioJet. V krizovm roce 2010 se udrely trby na rovni 4,3 mil. K (i pesto,
e se oekval pokles cestovnho ruchu o 15 %) a zrove pohledvky z obchodnho styku
36

klesly a projevily se v pozitivnm cashflow a klesla rove nedobytnch pohledvek, co opt

hodnotm pozitivn. Pohledvky dlouhodobho charakteru se pohybuj v rovni 18 mil. K
kad rok a jejich sniujc se pomr je zpsobem pouze rostouc rovn obnch aktiv. Za
zmnku tak stoj rok 2010, kdy narst hodnota 2,3 krt dky zaevidovanm dlouhodobm
pohledvkm k podnikm s podstatnm vlivem.
Tabulka 7 - struktura pohledvek v tis. K

2007

2008

2009

2010

pohledvky z obchodnho styku

75 638

75 589

90 246

47 429

nedobytn pohledvky

2 953

9 957

8 318

7 962

4%

13 %

9%

17 %

% nedobytnch pohledvek
Zdroj: autor

Graf 6 - vertikln analza obnch aktiv v %

Podl jednotlivch sloek na OA (v %)

100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2006

zsoby

2007

dlouhodob pohledvky

2008

krtkodob pohledvky

Zdroj: autor

37

2009

2010

krtkodob finann majetek

3.5.

Vertikln analza pasiv

Tabulka 8 - vertikln analza pasiv v tis. K

STUDENT
AGENCY s.r.o.

2006

2007

2008

2009

2010

stka

stka

stka

stka

stka

Pasiva celkem

349 661

100 %

413 364

100 %

379 212

100 %

402 678

100 %

519 943

100 %

Vlastn kapitl

18 135

5,19 %

16 718

4%

29 252

8%

100 146

25 %

171 166

33 %

ZK

1 000

0,29 %

1 000

0,24 %

1 000

0,26 %

1 000

0,25 %

1 000

0,19 %

Kapitlov fondy

79

0,02 %

0,00 %

0,00 %

-2

0,00 %

-1

0,00 %

Rezervn fondy

563

0,16 %

615

0,15 %

178

0,05 %

109

0,03 %

113

0,02 %

VH minulch let

9 972

2,85 %

15 058

3,64 %

14 720

3,88 %

23 121

5,74 %

94 495

18,17 %

Vh b. . obdob

6 521

1,86 %

45

0,01 %

13 354

3,52 %

75 918

18,85 %

75 559

14,53 %

319 805

91,46 %

391 940

95 %

349 158

92 %

302 463

75 %

321 704

62 %

0,00 %

0,00 %

0,00 %

21 580

5,36 %

20 848

4,01 %

Dlouhodob zvazky

806

0,23 %

475

0,11 %

4 611

1,22 %

6 255

1,55 %

2 612

0,50 %

Krtkodob zvazky

275 582

78,81 %

338 946

82,00 %

322 517

85,05 %

195 753

48,61 %

230 015

44,24 %

Bankovn vry

43 417

12,42 %

52 519

12,71 %

22 030

5,81 %

78 875

19,59 %

68 229

13,12 %

asov rozlien

11 721

3,35 %

4 706

1%

802

0%

69

0%

27 073

5%

Ciz zdroje
Rezervy

Zdroj: autor
Graf 7 - vertikln analza pasiv v %

podl v %

Vvoj vlastnick struktury podniku

100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2006

2007
Ciz zdroje

2008
Vlastn kapitl

2009

2010

asov rozlien

Zdroj: autor

Vvoj celkovch pasiv je identick s vvojem celkovch aktiv, vtinu pasiv tvo ciz
kapitl. Podl cizch zdroj na pasivech, s vjimkou roku 2007, se neustle sniuje
z potenho 95% podlu na 75% podl a na 62% podl v roce 2010. Ciz zdroje se v roce
2007 absolutn navyuj o 72 mil. K a zrove kles hodnota vlastnho kapitlu, co vytv
nejvy relativn pomr cizch zdroj na pasivech ve sledovanch letech na rovni 94,8 %.
38

V nsledujcch letech dochz ke sniovn relativnho pomru cizch zdroj na pasivech,

kter je dn pedevm absolutn se sniujcmi cizmi zdroji a tak kladnm vsledkem
hospodaen, kter zvyuje kapitl vlastn. Analza struktury vlastnho kapitlu uke, e
k absolutnm zmnm dochz pouze v polokch zisku bnho obdob a nerozdlenm
zisku minulch let.
Graf 8 - podl jednotlivch poloek na vlastnm kapitlu

Podl jednotlivch sloek na VJ

180 000
160 000
140 000
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
2006

2007

2008

2009

2010

-20 000

ZK

Kapitlov fondy

Rezervn fondy

VH minulch let

Vh b. . obdob

Zdroj: autor

Zkladn kapitl nen navyovn a nachz se na rovni 1mil. K. Velikost vlastnho kapitlu
ovlivuje pouze vsledek hospodaen a ppadn nerozdlen zisky z minulch let.
K vznamnmu rstu vlastnho kapitlu dochz v roce 2009, kdy absolutn roste o 70 mil.
K, co vyvol rst relativnho pomru vlastnho kapitlu na pasivech na 25 %. Vtina zisku
z roku 2009 zstv nerozdlena a projevuje se v roce 2010. V tomto roce spolenost vytv
zisk stejn jako v roce 200917 a vlastn kapitl roste o 71 % a ustanovuje nov relativn pomr
vlastnho kapitlu na pasivech na rovni 33 %. Ostatn sloky vlastnho kapitlu jako jsou
kapitlov fondy a fondy ze zisku je mon je zanedbat, vzhledem k jejich nzk relativn i
absolutn velikosti.

17 V roce 2009 se jednalo o stku 75 918 tis. K, v roce 2010 75 559 tis. K

39

Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. financuje vtinu svho majetku z cizch zdroj.
Dominantnmi pedstaviteli cizch zdroj jsou krtkodob zvazky a bankovn vry. V roce
2006 a 2007 je velikost podlu na cizch zdrojch, jak krtkodobch zvazk (86%) tak i
bankovnch vr (13%) stejn, a ob poloky rostou z roku 2006 do roku 2007 o 22 %.
Poloku bankovnch vr a vpomoc tvo pedevm erpn kontokorentu jako krtkodob
forma provoznho financovn a dlouhodob pjky. V roce 2008 nen peerpn kontokorent
v tak vysok vi jako v minulch letech. Je splacena st dlouhodobho vru a velikost
bankovnch vr tak kles o polovinu. V roce 2009 dochz k optovnmu erpn
kontokorentu a tak k dlouhodob pjce, kter navyuje dlouhodob dluhy na velikost 10,5
mil. K. Krom roku 2008 dochz k erpn kontokorentu v rozsahu od 43 mil. K a po 64
mil. K. V letech 2009 a 2010 se vytvoily rezervy na da z pjmu z rok pedchozch.
Graf 9 - podl jednotlivch poloek na cizm kapitlu

Podl jednotlivch sloek na CJ (v %)

100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
2006

Rezervy

2007

Dlouhodob zvazky

2008

2009

Krtkodob zvazky

2010

Bankovn vry

Zdroj: autor

Vzhledem k tomu, e krtkodob zvazky tvo vdy vce jak 64 % cizch zdroj a tak vce ne 50 %
celkovch pasiv je vhodn se podvat ble na jejich strukturu. Zsadn slokou, kter, jak by se dalo
oekvat, ovlivuje celkovou vi krtkodobch zvazk, jsou zvazky z obchodnho styku. Dal
slokou, kter se vznamn podl na krtkodobch zvazcch, jsou zvazky k ovldanm osobm a
tak zvazky ke spolenostem. V tchto dvou zmnnch polokch dolo k pesunu z jedn na
druhou vzhledem k jinmu zpsobu tovn v roce 2009. Samozejm tyto poloky zahrnuj takt
zmnn dcein spolenosti, kter pat do skupiny, kterou ovld sm pan Janura.

40

3.6.

Horizontln analza rozvahy

Tabulka 9 - horizontln analza aktiv v tis. K

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

STUDENT AGENCY s.r.o.

absolutn

relativn

absolutn

relativn

absolutn

relativn

absolutn

relativn

63 703

18 %

-34 152

-8 %

23 466

6%

117 265

29 %

dlouhodob majetek

16 484

27 %

558

1%

-4 024

-5 %

152 670

204 %

Dlouhodob nehmotn majetek

6 500

382,13 %

17 137

208,96 %

-2 982

-11,77 %

5 222

23,36 %

Dlouhodob hmotn majetek

9 984

16,59 %

-16 579

-23,63 %

-3 176

-5,93 %

146 830

291,24 %

Dlouhodob finann majetek

0,00 %

0,00 %

2 134

-NA-

618

28,96 %

Obn aktiva

57 900

25 %

-17 135

-6 %

30 498

11 %

-25 551

-8 %

zsoby

20 401

570,98 %

-2 270

-9,47 %

-10 403

-47,93 %

2 059

18,22 %

Aktiva celkem

dlouhodob pohledvky

-24

-0,13 %

638

3,56 %

-130

-0,70 %

25 586

138,99 %

krtkodob pohledvky

69 141

48,82 %

5 667

2,69 %

47 099

21,76 %

-64 273

-24,39 %

krtkodob finann majetek

-31 618

-43,21 %

-21 170

-50,95 %

-6 068

-29,78 %

11 077

77,41 %

asov rozlien

-10 681

-21 %

-17 575

-43 %

-3 008

-13 %

-9 854

-49 %

Zdroj: autor
Tabulka 10 - horizontln analza pasiv v tis. K
2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

STUDENT AGENCY s.r.o.

absolutn
Pasiva celkem
Vlastn kapitl
Zkladn kapitl
Kapitlov fondy
Rezervn fondy

63 703

relativn
18 %

absolutn
-34 152

relativn
-8 %

absolutn relativn absolutn

23 466

relativn

6%

117 265

29 %

-1 417

-8 %

12 534

75 %

70 894

242 %

71 020

71 %

0%

0%

0%

0%

-79

-100 %

-NA-

-2

-NA-

-50 %

52

9%

-437

-71 %

-69

-39 %

4%

5 086

51 %

-338

-2 %

8 401

57 %

71 374

309 %

VH b.u. obdob (+/-)

-6 476

-99 %

13 309

29576 %

62 564

469 %

-359

0%

CIZ ZDROJE

72 135

23 %

-42 782

-11 %

-46 695

-13 %

19 241

6%

-NA-

-NA-

21 580

-NA-

-732

-3 %

Dlouhodob zvazky

-331

-41 %

4 136

871 %

1 644

36 %

-3 643

-58 %

Krtkodob zvazky

63 364

18 %

HV minulch let

Rezervy

Bankovn vry a vpomoci

asov rozlien

23 %

-16 429

-5 %

-126 764

-39 %

34 262

9 102

21 %

-30 489

-58 %

56 845

258 %

-10 646

-13 %

-7 015

-60 %

-3 904

-83 %

-733

-91 %

27 004

39136 %

Zdroj: autor

Obdob 2007/2006
Celkov bilann suma roste o 18 % absolutn o 63 mil. K. Dlouhodob majetek rostl o 27
% pedevm v polokch staveb, kdy spolenost zaloila ti dal poboky v R, konkrtn
se jednalo o Olomouc, Jihlavu a Karlovy Vary a absolutn poloky dlouhodobho majetku
vytv rst o 16 mil. K. Na rstu celkov bilann sumy v ppad aktiv se vak vce
41

podlela obn aktiva, z nich nejvt mrou pisply poloky krtkodobch pohledvek,
kter vzrostly o 48 %. V ppad finannho majetku se jednalo o bytek penz i bankovnch
t. Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. navyuje obn aktiva, ale souasn sniuje
nejlikvidnj sloku a to krtkodob finann majetek.
Na stran pasiv se projevuje vy bilann suma ve zven cizch zdroj o 23 % a v bytku
vlastnho kapitlu o 8 %. V roce 2007 dochz k nejmenmu zisku ve vi 45 tis. K, co
pispv k ni hodnot vlastnho kapitlu. Naopak u cizch zdroj dochz k navyovn
v absolutn hodnot 72 mil. K pedevm v polokch krtkodobch zvazk. U tchto
krtkodobch zvazk je vce jak 80 % splaceno v dob splatnosti a nedochz k platebn
neschopnosti spolenosti.
Obdob 2008/2007
Bilann suma v tomto obdob kles o 8 % absolutn o 34 mil. K. V roce 2008 se spolenost
pesunuje do souasnho sdla v Brn, do renesannho Domu Pn z Lipn. K vzjemnmu
vykompenzovn jednotlivch efekt dochz v rmci tu dlouhodobho majetku, kde roste
nehmotn majetek, pesnji se jedn o nkup rezervanho systmu, kter umonil pechod od
titnch letenek k letenkm elektronickm. Protistranu kompenzace tvo prodej hotelu
v Praze, kter zpsobil pokles majetku hmotnho. Obn aktiva absolutn klesaj o 17 mil.
K a stejn tak asov rozlien, u kterho nejsem schopen interpretovat dvody snen. Na
stran pasiv dochz k vytvoen kladnho zisku a tm pdem k rstu vlastnho kapitlu.
Krtkodob zvazky klesaj o 16 mil. K a pedstavuj pokles o 5% oproti pedchozmu
obdob. Nejvt pokles zaznamenvaj bankovn vry, kdy dochz k erpn pouze
milinovho kontokorentu a ke splacen bnch spltek vr dlouhodobch, co sniuje
hodnotu bilann sumy.
Obdob 2009/2008
Rok 2009 je spojen se vznikem spolenosti RegioJet. Tato spolenost pinesla na eleznin
spoje novou konkurenci a tak tlak na ni ceny. V tomto roce se rozbh mnoho spor mezi
eskmi drahami a STUDENT AGENCY, kter neustvaj do dnench dn. Bilann suma
roste o 6 % a navrac se na rove roku 2007. K nrstu dochz u obnch aktiv, kter
rostou o 11 % zsluhou rstu poloek krtkodobch pohledvek. U krtkodobch pohledvek
je patrn kadoron nrst a do roku 2009 a stejn tak je patrn opan trend u
nejlikvidnj sti obnch aktiv, kter pedstavuj penze nebo blzk ekvivalenty penz.
Je zajmav, e akoliv dochz tlumu cestovnho ruchu v pololet roku 2009, spolenost
vykzala rst treb o 5 % vy oproti pololet roku pedchozho. V rmci pasiv dochz
k pekvapivmu obratu. Spolenost vykazuje zisk ve vi 75 mil. K, co pedstavuje
absolutn nrst o 62 mil. K oproti roku 2008 a pomh k rstu o 242 % vlastnmu kapitlu.
V rmci cizch zdroj jsou vytvoeny rezervy na da z pjmu ve vi 21,6 mil. K, dochz
42

ke snen zvazk z obchodnch vztah o 39 % a k erpn dlouhodobch i krtkodobch

pjek.
Obdob 2010/2009
V roce 2010 dochz k nejmarkantnjmu rstu aktiv, kter dosahuj ve 519 mil. K, co
pedstavuje rst o 29 % oproti roku 2009. V aktivech se rst projevil v dlouhodobm
hmotnm majetku a pedstavoval ho nkup lokomotiv pro spolenost RegioJet a.s., kter
budou v roce 2011 pevedeny do majetku zmnn spolenosti. Poprv za sledovan obdob
se zvyuje krtkodob finann majetek, co nen pekvapiv vzhledem k vsledku
hospodaen roku 2010 a 2009. Nov se tak samostatn eviduj pohledvky ve skupin a
pohledvky za spolenky. Vsledek hospodaen roku 2010 dosahuje stejn rovn jako
v roce 2009 tedy 75 mil. K, jejich zsluhou se spolenost alespo pibliuje vyrovnan
kapitlov struktue. Stle sice pedstavuje vlastn kapitl pouze 1/3 celkovch aktiv, ale tento
vkon povauji za ctyhodn.

3.7.

Horizontln a vertikln analza vsledovky

3.7.1.

Analza vnos

Vzhledem k pedmtu podnikn spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o. je pro vvoj vnos
nejdleitj sledovat analzy a statistiky cestovnho ruchu, pedevm vjezd oban R
do zahrani a pohybu oban v rmci R. Tyto charakteristiky ovlivuj trby a vnosy
spolenosti a samozejm budouc odhady cestovnho ruchu maj vliv na rozhodovn
spolenosti.
Tabulka 11 - analza cestovnho ruchu dle S

Poet cest (v tis.)

rok

do

celkem

v R

2006

17 821

16 783

1 038

2007

16 112

14 678

1 434

2008

14 626

13 155

1 471

2009

15 926

14 602

1 324

2010

15 546

14 198

1 348

zahrani

Zdroj: www.csu.cz, Domc a vjezdov cestovn ruch v R - Archiv 2003 2010 - Cestovn ruch - asov ady, zpracovno
autorem

Trby za prodej vlastnch vrobk a slueb tvo kad rok vce jak 96 % celkovch vnos
spolenosti. Zbvajc vnosy tvo ostatn provozn vnosy nebo ppadn trby za prodej
zbo. V roce 2006 trby dosahovaly 2 mld. K. Od roku 2006 trby za prodej vlastnch
vrobk a slueb rostou o 30 % a do roku 2008, kdy trby dosahuj 3,5 mld. K. V jnu
roku 2008 zan hypoten krize v USA, kter se postupn pesouv do ostatnch zem ve
43

svt s nsledujc finann kriz. Tato krize se v esk republice projevuje v roce 2009 a
nsledn i v roce 2010. Trby v tchto letech jsou spojeny s masivnm poklesem v cestovnm
ruchu, a proto mrn klesaj, ale stle pekrauj 3 mld. K. Nutno dodat, e skupina Radima
Janury, kter zahrnuje i dal spolenosti jako je Orbix s.r.o. a RegioJet udruje obrat
skupiny i v krizovch letech 2009 a 2010 s mrnm navenm a s konenou hodnotou 4,3
mld. K v roce 2010. Stabilitu treb i v krizovch letech pipisuji pedevm tomu, e
spolenost je flexibiln ohledn uzavrn neproduktivnch sloek podnikn a pedevm
faktu, e clem spolenosti je navyovn obratu a nikoliv zisku. Spolenost je vedena na
zklad vdcovstv v nzkch nkladech a dlouhodob nabz nejlevnj cestovn, kter je
mon.
Graf 10- vvoj vnos v tis. K

Tisce

celkov vnosy
4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: autor

3.7.2. Analza nklad

Nklady v celm sledovanm obdob dosahovaly velikosti mezi 2,13 mld. K a 3,61 mld. K.
Vyvjej se stejnm trendem jako trby, z eho meme pedpokldat, e vtina nklad
bude mt spe variabiln charakter. Z vertikln analzy zjistme, e nejvt podl na
celkovch nkladech maj sluby v poloce vkonov spoteby. Sluby se podl v roce 2006
82,2 % na celkovch nkladech a kadoron tento podl kles a na 79,16 % v roce 2010.
Spoteba materilu a energie absolutn tvo nklady mezi 185 277 mil. K a podl se na
celkovch nkladech mezi 7 8,8 %. Vvoj spoteby materilu a energie kopruje vvoj
celkovch nklad a dosahuje nejvy hodnoty v roce 2008. Posledn polokou, kter je
vznamn z pohledu vkazu zisk a ztrt jsou osobn nklady. Kadoron dochz k rstu

44

mzdovch nklad, piem nejvyho rstu doshl v obdob 2008/2007, kter byl 52 % a
podl se na celkovch nkladech mezi 7 9 % ve sledovanm obdob.

Tisce

Graf 11 - vvoj nklad v tis. K

4 000
3 500
3 000
2 500
2 000
1 500
1 000
500
0
2006
Sluby

2007

2008

Spoteba materilu a energie

2009
Osobn nklady

2010
Ostatn

Zdroj: autor

Navzdory tomu, e v obdob 2006 2008 se zvyuj trby i vkonov spoteba a v obdob
2008 2010 tyto charakteristiky klesaj a pidan hodnota roste od roku 2006. Absolutn
roste pidan hodnota o 50 mil. K do roku 2008, v roce 2009 dochz ke zven pidan
hodnoty o 80 mil. K a v roce 2010 roste o 8 mil. K. Znamen to, e akoliv dochz
k vkyvm v trbch, spolenosti se da vytvet tyto vkony se sniujcmi se jednotkovmi
nklady na poskytovan sluby.
Tabulka 12 - hospodsk vsledky v tis. K

hospodsk vsledky

2006

2007

2008

2009

2010

10 428

8 651

16 965

101 693

98 453

926

1 305

2 507

2 241

2 527

EBT

9 502

7 346

14 458

99 452

95 926

da

2 980

7 300

1 104

23 534

20 368

NI - ist zisk

6 522

46

13 354

75 918

75 558

EAT

6 595

-166

13 452

75 918

76 106

NOPAT

7 925

6 574

13 402

81 354

79 748

EBIT

Zdroj: autor

45

3.8.

ist pracovn kapitl

Obrzek 7 - hotovostn cyklus

Zdroj: KISLINGEROV, E., a kol., Manaersk finance, 1. vydn, Praha: C.H.BECK, 2004, str. 381 ISBN: 80-7179-802-9

Aby spolenosti mohly investovat penze zpt do vroby, mus je tak nejprve zskat. Firma
me mt zkaznky, a pesto nemus mt penze, za kter by mohla nakoupit materil pro
zahjen vroby a nsledn dodn objednanho zbo zkaznkovi, je za vrobek zaplat.
Tento kolobh pedstavuje hotovostn cyklus, kdy vechny aktivn poloky hotovostnho
cyklu jsou soust pracovnho kapitlu. Ten je tvoen zsobami, pohledvkami, a finannm
majetkem. Odetenm pasivn poloky hotovostnho cyklu krtkodobch zvazk vznik
ist pracovn kapitl. 18 ist pracovn kapitl meme vymezit vce zpsoby. Prvnm
z tchto zpsob je dle klasick definice pracovnho kapitlu, kde vypotme rozdl
obnch aktiv a krtkodobch zvazk. Z vertikln analzy vme, e asov rozlien se
podl na celkovch aktivech mezi 2 15 %, proto do analzy zaazuji jet dal zpsoby
vpotu pracovnho kapitlu, kter zahrnuj i dal poloky ostatnch aktiv a ostatnch pasiv.19

18 KISLINGEROV, E., a kol., Manaersk finance, 1. vydn, Praha: C.H.BECK, 2004, str. 383 ISBN: 80-7179-8029
19 Konkrtn se jedn o pjmy a vdaje ptch obdob v ppad pracovnho kapitlu III. A dohadn ty
aktivn a dohadn ty pasivn v ppad pracovnho kapitlu II.

46

Tabulka 13 - pracovn kapitl v tis. K

Pracovn kapitl

2006

2007

2008

2009

2010

3 573

23 974

21 704

11 301

13 360

Krtkodob pohledvky

141 618

210 759

216 426

263 525

199 252

Finann majetek

73 165

41 547

20 377

14 309

25 386

30 699

16 287

747

391

275 582

338 946

322 517

195 753

230 015

11 464

3 781

693

69

27 059

ist pracovn kapitl I.

-57 226

-62 666

-64 010

93 382

7 983

ist pracovn kapitl II.

-57 226

-62 666

-64 010

93 382

7 983

ist pracovn kapitl III.

-37 991

-50 160

-63 956

93 704

-19 076

Zsoby

Pjmy ptch obdob

Krtkodob zvazky
Vdaje ptch obdob

Zdroj: autor

ist pracovn kapitl dosahuje zpornch hodnot od roku 2006 do 2008. V tchto letech
tempo rstu krtkodobch zvazk pevyovalo tempo rstu pracovnho kapitlu a ist
pracovn kapitl se tedy dostval m dl vce do zpornch hodnot s nejni hodnotou v roce
2008. V ppad istho pracovnho kapitlu III. nejsou zporn hodnoty tak vysok proti
istmu kapitlu I., jeliko pjmy ptch obdob pevyuj vdaje ptch obdob. V roce
2009 m poprv ist pracovn kapitl kladn hodnoty, co znamen, e se sniuje riziko
v ppad, kdy by firma byla nucena splatit krtkodob zvazky v kratm asovm horizontu.
Krtkodob zvazky klesly o 39 % a na stran pracovnho kapitlu dolo k rstu
krtkodobch pohledvek o 22 %, co pisplo ke kladn hodnot istho pracovnho kapitlu
ve vi 93 mil. K. V roce 2010 dochz k poklesu istho pracovnho kapitlu I. na hodnotu
8 mil. K, kdy dochz k vraznmu snen krtkodobch pohledvek a to pedevm
pohledvek z obchodnho styku, jak ji bylo eeno v horizontln analze rozvahy.

47

Tisce

Graf 12 - analza istho pracovnho kapitlu

350
300
250
200
150
100
50
0
-50
-100

2006

Krtkodob zvazky

2007

2008

pracovn kapitl

2009

ist pracovn kapitl I.

2010
ist pracovn kapitl III.

Zdroj: autor

Obratov cyklus penz

3.9.

Tabulka 14 - obratov cyklus penz

obratov cyklus penz

2006

2007

2008

2009

2010

doba obratu zsob

0,61

3,14

2,22

1,28

1,56

Doba inkasa pohledvek

27,26

29,91

24,03

31,95

28,41

Doba splatnosti kr. zvazk

47,08

44,34

32,98

22,18

26,86

obratov cyklus penz

-19,21

-11,29

-6,73

11,05

3,11

Zdroj: autor
Graf 13 - obratov cyklus penz
60,00
50,00
40,00
30,00
20,00
10,00
0,00
-10,00

2006

2007

2008

2009

-20,00
-30,00
doba obratu zsob

Doba inkasa pohledvek

Doba splatnosti kr. zvazk

obratov cyklus penz

Zdroj: autor

48

2010

Obratov cyklus penz je soutem doby obratu zsob a doby inkasa pohledvek, od nich
odetme dobu splatnosti krtkodobch zvazk. Obratov cyklus charakterizuje dobu, po
kterou jsou fondy podniku vzny v obnch aktivech. Pestoe je obratov cyklus zporn,
tato hodnota je ve skutenosti pro spolenosti douc. V konenm dsledku dochz ke
stavu, kdy firma dostv zaplaceno od zkaznk dve, ne za nkup mus zaplatit. Co nen
tolik pekvapiv, jeliko se jedn o spolenost provozujc sluby, kdy dochz k platbm
tm okamit a pohledvky sice vznikaj, ale ne v takov me jako ve spolenostech jinch.

3.10. Bilann pravidla

3.10.1. Zlat pravidlo financovn
Tabulka 15 - zlat pravidlo financovn

Zlat pravidlo financovn

2006

2007

2008

2009

2010

Dlouhodob aktiva

61 887

78 371

78 929

74 905

227 575

Dlouhodob zdroje

28 450

24 704

39 864

138 607

205 252

Pravidlo

218 %

317 %

198 %

54 %

111 %

Zdroj: autor

Toto pravidlo vychz z pomru dlouhodobch aktiv ke dlouhodobm zdrojm * 100. Pokud
vyjde pomr vy, ne 100% znamen to, e dlouhodob aktiva pevyuj dlouhodob zdroje
a hovome o podkapitalizovn. K tomuto jevu dochz prv u spolenosti STUDENT
AGENCY s.r.o., kdy dlouhodob aktiva nejsou financovna z dlouhodobch zdroj. Jedn se
o znan rizikov pstup, ale meme vidt postupn zlepovn hodnot tohoto pravidla.
3.10.2. Zlat pari pravidlo
Tabulka 16 - zlat pari pravidlo

Zlat pari pravidlo

2006

2007

2008

2009

2010

Dlouhodob aktiva

61 887

78 371

78 929

74 905

227 575

Vlastn kapitl

18 135

16 718

29 252

100 146

171 166

Pravidlo

341 %

469 %

270 %

75%

133 %

Zdroj: autor

Zlat pari pravidlo pojednv o vztahu mezi dlouhodobm majetkem neboli aktivy a vlastnm
kapitlem. Poaduje kryt dlouhodobch aktiv pedevm vlastnm kapitlem. V modernm
pojet financovn podniku nen asto uplatovno a jedn se o znan konzervativn a
opatrn pstup. Tak toto pravidlo neukazuje vhody, kter jsou spojeny s financovn cizm
kapitlem.20

20 Pedevm vlastn kapitl je obecn rizikovj a umouje vyuit daovho ttu.

49

Z nslednch analz je zeteln, e vlastn kapitl nabv velmi nzkch hodnot v porovnn
s celkovmi aktivy, co se projevuje v nedostatenm plnn tohoto pravidla, kdy dlouhodob
aktiva, s vjimkou roku 2009, pevyuj vlastn kapitl.
3.10.3. Zlat pravidlo vyrovnn rizika
Tabulka 17 - pravidlo vyrovnn rizika

Pravidlo vyrovnn rizika

2006

2007

2008

2009

2010

Vlastn kapitl

18 135

16 718

29 252

100 146

171 166

Ciz zdroje

319 805

391 940

349 158

302 463

321 704

6%

4%

8%

33 %

53 %

Pravidlo
Zdroj: autor

Pravidlo vyrovnn rizika je velmi podobn ukazatelm zadluenosti u pomrovch

ukazatel. Vm si pomru mezi vlastnmi a cizmi zdroji, kdy pokud je ukazatel vy ne
100 % m spolenost vce vlastnho kapitlu ne kapitlu cizho. Nicmn ukazatel by se ml
pohybovat okolo rovn 100 %, kdy by spolenost mla mt piblin vyrovnan zdroje
financovn. Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. zmnn pravidlo nedodruje ani
v jednom roce sledovn.
3.10.4. Pomrov pravidlo
Tabulka 18 - pomrov pravidlo

Pomrov pravidlo

2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009

Tempo rstu investic

26,6 %

0,7 %

-5,1 %

203,8 %

Tempo rstu treb

30,59 %

27,93 %

-9,76 %

-2,96 %

4,0 %

27,2 %

-4,7 %

-206,8 %

Pravidlo
Zdroj: autor

Pomrov pravidlo se tk investic a treb. Tempo rstu investic by v zjmu udren

dlouhodob finann rovnovhy nemlo pedstihnout tempo rstu treb a to ani
v krtkodobm asovm horizontu. V letech 2007 a 2008 je splnna tato podmnka. V roce
2009 dochz ke snen obratu a tak ke snen tempa rstu investic, co bych nehodnotil
negativn. Naopak v roce 2010 dochz k optovnmu propadu obratu, ale tak k ohromnmu
nrstu investic. Tento nrst je zpsoben investinm nkupem pro spolenost RegioJet pod
kterou budou tyto investice pevedeny v roce 2011. Proto bych tak nehodnotil tuto
skutenost negativn, vzhledem k udren dlouhodob finann rovnovhy.

50

3.11. Ekonomick normly

V modelech ekonomickch norml se vyuv nerovnosti, kter m tvar I vstup > I vstup.
Pokud dan nerovnost nen splnna, je v tabulkch oznaena lutou barvou.
Tabulka 19 - ekonomick norml I.
ekonomick norml I.

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

Index istho zisku

0,01

296,76

5,69

1,00

Index treb

1,31

1,29

0,90

0,97

Index nklad

1,31

1,29

0,88

0,97

Index slueb

1,29

1,30

0,88

0,95

Index mzdovch nklad

1,52

1,24

1,01

1,05

Index pracovnk

1,05

1,12

0,89

1,05

Zdroj: autor
Tabulka 20 - ekonomick norml II.
ekonomick norml II.

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

Index istho zisku

0,01

296,76

5,69

1,00

Index treb

1,31

1,29

0,90

0,97

Index zsob

6,71

0,91

0,52

1,18

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

Index istho zisku

0,01

296,76

5,69

1,00

Index treb

1,31

1,29

0,90

0,97

Index nklad

1,31

1,29

0,88

0,97

Index DHM

1,17

0,76

0,94

3,91

Index mzdovch nklad

1,52

1,24

1,01

1,05

Index pracovnk

1,05

1,12

0,89

1,05

Zdroj: autor
Tabulka 21 - ekonomick norml III.
ekonomick norml III.

Zdroj: autor

Ekonomick norml I. nm ve sv podstat k, e tempo rstu istho zisku by mlo bt

vy ne tempo rstu treb. Tempo rstu treb m bt vy tempo rstu nklad a zrove
pokud nen splnna tato nerovnost, tak by ml bt men ne tempo rstu istho zisku. A
takto meme pokraovat dle a to nejen u tohoto ekonomickho normlu, ale i u ostatnch. U
ekonomickho normlu jsou zamnny materilov nklady za poloku slueb, jeliko tato
poloka je vce smyslupln pro studovanou spolenost. Nem toti vznam u tto obchodn
spolenosti eit zanedbateln materilov nklady, ale spe poloku slueb, kter se naopak
vznamn podl na celkovch nkladech spolenosti!
Podmnka ekonomickho normlu I. nen splnna ani v jednom roce sledovn. V roce 2007
mla spolenost nzk zisk a zrove rostl index mzdovch nklad, a proto nebyla splnna
51

dan podmnka nerovnosti. V roce 2008 je tento ekonomick norml nejvyrovnanj, kdy
rostl index slueb o 0,01 vce, co na jednu stranu je relativn zanedbateln, ale absolutn se
jedn o 13 mil. K. V letech 2009 a 2010 se jedn o tut zleitost, kdy index pracovnk
spolen s indexem mzdovch nklad pedbh index slueb.
Ekonomick norml II. je spe zanedbatelnou soust tohoto modelu, jeliko index istho
zisku a treb ji je zahrnut do ekonomickho normlu I. a zsoby pro spolenost STUDENT
AGENCY s.r.o. nejsou zsadn.
Ekonomick norml III. zamuje, ji zmnn index slueb za index dlouhodobho
hmotnho majetku. Jak je vidt v letech 2008 a 2009 majetek klesal. V roce 2010 dlouhodob
majetek narst, co je pedevm zpsobeno nkupem vlakovch souprav pro spolenost
RegioJet, co ji bylo interpretovno a v jinch ppadech se pot s oitnm, kter
nezahrnuje tento nkup.

3.12. Pomrov ukazatele

3.12.1. Ukazatel rentability
Tabulka 22 - ukazatel rentability
Ukazatele rentability

2006

2007

2008

2009

2010

Z/vl kapitl

36,0 %

0,3 %

45,7 %

75,8 %

44,1 %

rentabilita treb

Z/trby

0,31 %

0,00 %

0,38 %

2,39 %

2,45 %

obrat aktiv

trby/aktiva

603 %

666 %

928 %

789 %

593 %

finann pka

aktiva/vl. kapitl

1928 % 2473 % 1296 %

402 %

304 %

(EBIT/aktiva)

2,98 %

2,09 %

4,47 %

25,25 %

18,94 %

rentabilita treb

EBIT/trby

0,49 %

0,31 %

0,48 %

3,20 %

3,19 %

obrat aktiv

trby/aktiva

603 %

666 %

928 %

789 %

593 %

37 %

35 %

43 %

73 %

48 %

0,31 %

0,00 %

0,38 %

2,39 %

2,45 %

ROE - rentabilita vl. kapitlu

ROA - rentabilita celk. aktiv

ROCE -rentabilita dl. Kap.

EBIT/VK+DL.zdroje

ROS - rentabilita treb

Z/ trby

Zdroj: autor

52

Graf 14 - analza vvoje rentabilit

80%
75%
70%
65%
60%
55%
50%
45%
40%
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%

75,8%

73%
ROE
ROA
ROCE
25,25%

ROS

2,39%
2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: autor

Hodnoty rentabilit se vyvjej velmi rozdln. Rentabilita vlastnho kapitlu m vysokou mru
variability ve sledovanch letech. Vlastn kapitl se podl na celkovch aktivech do roku
2008 velmi omezen, jak ji bylo zmnno ve vertikln analze aktiv. V roce 2007 rentabilita
vlastnho kapitlu dosahuje nejni hodnoty 0,3 %, kter je zpsobena nzkm istm
ziskem. Vysok hodnoty v dalch letech jsou zpsobeny bu malou absolutn velikost
vlastnho kapitlu vzhledem k zisku, co se tk roku 2008 nebo naopak vysokou mrou zisku
vzhledem k vlastnmu kapitlu v letech 2009 a 2010. Obecn meme ci, e dky tomu, e
firma pouv mal mnostv vlastnho kapitlu21, je hodnota rentability vlastnho kapitlu za
prv vysok a za druh siln zvisl na vvoji zisku v danm roce. Rentabilita celkovch
aktiv nen procentueln tak vysok jako ROE, jeliko zde zapojujeme nejen vlastn, ale i ciz
kapitl a v letech 2006 a 2008 nepekrauje 5 %. V letech 2009 a 2010 spolenost vytv
vysok zisk ped roky a zdannm z pidan hodnoty a tm hodnota rentability roste a na
rove 25,3 % s nslednm poklesem na 18,94 %. Rentabilita treb ve sv podstat dokazuje
styl zen pana Janury, kdy on sm tvrd, e jeho spolenost je zaloena vce na rozrstn
spolenosti ne na zisku. Tato rentabilita dosahuje nzk rovn okolo 0,4 % do roku 2008
s nslednm rstem na 2,39 % v roce 2009.

21 Ukazatel finann pky dosahuje hodnot od 400% do 2400%

53

3.12.2. Ukazatel aktivity

Tabulka 23 - ukazatel aktivity

Ukazatel aktivity (obratu)

obrtka aktiv

trby/aktiva

obrtka fixnch aktiv

trby/fixn aktiva

obrtka zsob

trby/zsoby

obrtka pohledvek

trby/pohledvky

obrtka zvazk

trby/zvazky

doba obratu aktiv

2006

2007

2008

2009

2010

6,03

6,66

9,28

7,89

5,93

34,05

35,11

44,60

42,41

13,55

589,75 114,78 162,20 281,10 230,75

13,21

12,03

14,98

11,27

12,67

7,62

8,11

10,76

15,73

13,25

aktiva/denn trby

59,74

54,08

38,78

45,63

60,72

doba obratu stlch aktiv

fixn aktiva/denn trby

10,57

10,25

8,07

8,49

26,58

doba obratu zsob

zsoby/denn spoteba

0,61

3,14

2,22

1,28

1,56

Doba inkasa pohledvek

pohledvky/denn trby

27,26

29,91

24,03

31,95

28,41

Doba splatnosti kr. zvazk

zvazky/denn trby

47,08

44,34

32,98

22,18

26,86

Zdroj: autor

Ukazatel aktivity se sna zmit, jak spn je firma v efektivnm vyuit aktiv. Aktiva
samotn lze lenit na nkolik rovn, tud vznik tak vce ukazatel aktivit. Jeliko
porovnvme veliinu tokovou (trby) a veliinu stavovou (aktiva) je mon vyjdit
ukazatele aktivity ve dvou kategorich.

Obrtkovost vyjaduje poet obrtek aktiv za urit obdob, nejastji se jedn o rok

Doba obratu odr poet dn, po kter trv jedna obrtka

Obrat aktiv dosahuje ve, kter je snem vech podnikatel. S aktivy, kter podnik m,
spolenost produkuje ron v prmru sedminsobn vt trby, z eho automaticky plyne,
e se aktiva bhem jednoho roku v prmru obrt sedmkrt. Do roku 2008 obrat aktiv roste.
V letech 2009 a 2010 dochz k poklesu tohoto ukazatele, jeliko dochz k poklesu treb a
zrove aktiva rostou. Ukazatel doby inkasa pohledvek stanovuje prmrn poet dn, po
kter jsou nm odbratel dluni, respektive se jedn o dobu mezi prodejem produktu a
inkasem penz. Tento ukazatel bhem jednotlivch let kols a pohybuje se okolo 28 dn.
Vzhledem k tomu, e se doba obratu pohledvek a zvazk pot stejnm zpsobem, vidme,
e ve spolenosti v prmru dochz k dvjmu inkasu pohledvek ne dob splacen
zvazk s vjimkou rok 2009 a 2010.

54

3.12.3. Ukazatel likvidity

Tabulka 24 - ukazatel likvidity

Ukazatele likvidity
bn likvidita
pohotov likvidita
okamit likvidita

fin maj+krtko
pohl+zs/krtko zvazky
fin maj+krtko
pohledvky/krtko zvazky
fin majet/krtkodob zv

2006

2007

2008

2009

2010

0,71

0,72

0,76

1,10

0,83

0,69

0,66

0,70

1,05

0,78

0,24

0,11

0,06

0,05

0,09

Zdroj: autor

Likvidita uruje schopnost spolenosti dostt svm zvazkm. Ukazatel z tto kategorie se
ve vtin ppad porovnvaj s ostatnmi spolenostmi, kter operuj na stejnm trhu i
odvtv. Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. nen mon porovnvat, vzhledem
k velkmu rozptylu pedmtu podnikn a proto pi hodnocen ukazatel vychzm
z doporuench hodnot, kter jsou uvedeny v teoretick sti. Ve svt je za pijatelnou
hodnotu bn likvidity povaovn interval mezi 1,6 2,5. Dle teorie by neml tento ukazatel
klesnout pod hodnotu 1, k emu v naem ppad dochz. Spolenost m vce krtkodobch
zvazk ne obnch aktiv. Tato skutenost me bt zkreslena vzhledem k faktu, e se
etn zvrka sestavuje ke konci roku. Nicmn i takto jsou vechny ukazatele likvidit velmi
negativn a pro spolenost a likvidan. Tyto charakteristiky se projev u bankrotnch a
bonitnch model, kde ukazatele, kter kontroluj likviditu zkouman spolenosti, hraj
podstatnou roli. Ukazatel likvidity u zkouman spolenosti pedstavuj kritick faktor, kter
ohrouje finann zdrav firmy! Ani jeden z ukazatel likvidity se ani nepibliuje rovni,
kter by ml dosahovat.
3.12.4. Ukazatel zadluenosti
Z vertikln analzy rozvahy je patrn, e spolenost vyuv velkou mru cizho kapitlu.
Ukazatele ze skupiny zadluenosti vyjaduj mru vyuit cizch zdroj. Jak meme vidt
z nsledujc tabulky, podl cizch zdroj kles od zatku sledovanho obdob s vkyvem
v roce 2007. Spolenost vyuv mlo vlastnho kapitlu a nejvy absolutn hodnoty 519
mil. K dosahuje v roce 2010, kdy se podl na aktivech zvyuje na 32,92 %. Ukazatel
rokovho kryt I. udv kolikrt hodnota EBIT pevyuje nkladov roky. m vy je tato
hodnota, tm vt je schopnost spolenosti splcet vry nebo m monost erpat vry nov.
Naproti tomu ukazatel rokovho kryt II. udv kolikrt cashflow z provozn innosti
pevyuje nkladov roky a je lepm ukazatelem pro rozhodovn ohledn poskytnut vru,
jeliko uvauje penn toky, kter plynou z provozn innosti. Jak meme vidt ukazatel
rokovho kryt I. vdy pevyuje minimln 6x hodnotu EBIT, co je prv minimln
hodnota, kter by ml ukazatel dosahovat. Dky vysokmu zisku v letech 2009 a 2010 tento
ukazatel dosahuje vysokch hodnot, nutno ale dodat, e nkladov roky jsou kad rok vy
a v roce 2010 doshly 2,5 mil. K.
55

Tabulka 25 - ukazatel zadluenosti

Ukazatele zadluenosti

2006

2007

2008

2009

2010

4,02

3,04

Finann pka

celkov aktiva/vlastn jmn

19,28

24,73

12,96

Equity ratio

vlastn jmn/celkov aktiva

5,19 %

4,04 %

7,71 % 24,87 % 32,92 %

Debt ratio I.

ciz zdroje/celkov aktiva*100

91,46 % 94,82 % 92,07 % 75,11 % 61,87 %

Debt ratio II.

ciz zdroje+asov rozlien/celkov aktiva*100

94,81 % 95,96 % 92,29 % 75,13 % 67,08 %

Debt/equity

ciz zdroje/VK*100

17,63

23,44

11,94

3,02

1,88

rokov kryt I.

EBIT+nkl roky/roky

11,26

6,63

6,77

45,38

38,96

rokov kryt II.

CF provozn innost / nkladov roky

85,41

-2,69

-12,29

-34,66

77,62

Zdroj: autor

3.12.5. Ukazatel produktivity

Tabulka 26 - ukazatel produktivity

ukazatel produktivity
poet pracovnk

2006

2007

2008

2009

2010

781

817

915

816

859

mzdov nklady

100 351 153 065 188 143 196 027 204 374

osobn nklady

138 125 210 173 259 657 261 740 274 541

ist zisk na pracovnka (v tis. K)

8,35

0,06

14,59

93,04

87,96

pidan hodnota na pracovnka (v tis. K)

194

307

331

468

453

2 738

3 427

3 961

3 992

3 681

trby na pracovnka (v tis. K)

Zdroj: autor
Graf 15 - vybran ukazatel produktivity
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
0
2006

2007

2008

pidan hodnota na pracovnka (v tis. K)

2009

2010

poet pracovnk

Zdroj: autor

Z grafu je vidt, e poet pracovnk ve spolenosti znan kols. Nejvt poet pracovnk
byl v roce 2008, kdy spolenost zamstnvala 918 pracovnk. Navzdory kolsan v ppad
56

potu zamstnanc, mzdov i osobn nklady rostou kadm rokem, kdy rst v letech 2009 a
2010 se ustlil na 4 %. Zajmavou polokou u ukazatel produktivity je zisk na pracovnka.
Z pedchozch analz je zejm, e spolenost vytv velk trby, kter se nepromtaj do
zisk, proto tento ukazatel nedosahuje vysokch hodnot. Napklad nejvy hodnoty dosahuje
ukazatel v roce 2009, kdy dochz k poklesu potu pracovnk, a k nrstu zisk. V tomto
nejlepm roce je zisk na pracovnka za rok 93 000 K, co tvo msn zisk na pracovnka
7 750 K. Vzhledem k podnikatelskmu riziku, kter v tomto oboru existuje, a kter pan
Janura podstupuje, mi tato hodnota nepipad velmi vysok. Velmi pozitivn vnmm
kadoron vy pidanou hodnotu a tak ukazatel pidan hodnoty na pracovnka.
Spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. se velmi dobe vyrovnala s poklesem treb, kter
vykompenzovala vraznjm poklesem vkonov spoteby, co se nakonec projevuje prv
v ukazateli pidan hodnoty. Nakonec, jak ji bylo eeno, spolenost vytv velmi vysok
trby, proto i ukazatel treb na pracovnka dosahuje takto vysokch hodnot.
3.12.6. Ukazatel cashflow
Tabulka 27 - ukazatel cashflow

Ukazatel cashflow

2006

2007

2008

2009

2010

ROA (CF)

CF/aktiva

21,56 %

-2,64 %

-8,64 % -19,69 %

32,85 %

ROS (CF)

CF / trby

3,58 %

-0,40 %

-0,93 %

-2,50 %

5,54 %

CF solventnosti I.

CF/ Ciz zdroje

23,57 %

-2,78 %

-9,39 % -26,21 %

53,10 %

CF solventnosti II.

CF/ciz zdroje - hotovost

30,56 %

-3,11 %

-9,97 % -27,51 %

57,65 %

Cashflow likvidita

CF/kr.zvazky

27,35 %

-3,22 % -10,16 % -40,50 %

74,27 %

Zdroj: autor
Graf 16 - penn tok z provozn innosti v K

ist penn tok z provozn innosti

200 000
175 000
150 000
125 000
100 000
75 000
50 000
25 000
0
-25 000
-50 000
-75 000
-100 000

ist penn tok z

provozn innosti

2006

2007

2008

2009

Zdroj: autor

57

2010

Ukazatel cashflow jsou vznamn ovlivnny vvojem provoznho cashflow v jednotlivch

letech, kter se projevuje v itateli vech ukazatel. Z tohoto dvodu je dleitj vnmat
spe absolutn vi jednotlivch ukazatel.
Cashflow z provozn innosti postupn kles a do roku 2009 s nejni hodnotou v tomto
roce, kdy dochz ke snen pennch prostedk z provozn innosti o 77,7 mil. K. Naopak
vsledek v roce 2010 v podstat kompenzuje ztrty od roku 2007 do roku 2009, kdy dochz
k istmu zven v provozn innosti o 170 mil. K. Nutno dodat, e se tato skutenost se
nakonec tolik nepromt do celkovho zven penz, jeliko byly nakoupeny vlakov
soupravy, o kterch bylo ji mnoho eeno v pedchozm textu.
Velmi dobe je zde vidt, e firma vzhledem k aktivm vytv vysok cashflow a tak velmi
vysok trby. Tak meme vidt, e likvidita i v rmci cashflow je velmi nzk a vznamn
hodnoty nabv teprve v roce 2010, kdy by bylo mon uhradit z cashflow celkovch
krtkodobch zvazk, ale stle by nebylo mon je uhradit vechny.

3.13. Du Pontv rozklad

3.13.1. Du Pontv rozklad 2006/2007
Obrzek 8 - Du Pont rozklad 2006/2007

Zdroj: autor

V roce 2007 dolo k nejvymu snen hodnoty ROE za cel sledovan obdob. Poprv a
tak naposled ROE kles pod rove 36 %. Oproti roku 2006 se jedn o propad o 35
procentnch bod na rove 0,3 %. Na tomto propadu se nejvce podlel ukazatel daovho
58

bemene (-34 %), kdy dky vysokm danm a tak patnmu finannmu vsledku
hospodaen se nepodailo vytvoit tak vysok vsledek hospodaen po zdann. Negativn
dopad, i kdy velikostn o dost men mla tak rentabilita aktiv. Z druhho stupn rozkladu
meme vidt, e zde se pozitivn projevila obrtka aktiv, kde se projevily vy trby,
zatmco dolo k poklesu ziskov mare, kter negativnm zpsobem ovlivnila hodnotu ROA
neboli rentability aktiv. Naopak celkov finann pka pozitivn pispla ke zlepen ROE,
pedevm dky pkovmu ukazateli, tedy dky rstu aktiv.

59

3.13.2. Du Pontv rozklad 2007/2008

Obrzek 9 - Du Pont rozklad 2007/2008

Zdroj: autor

V roce 2008 dochz k nvratu hodnoty ROE na rove, kter pevyuje hodnotu z roku
2006. ROE dosahuje hodnoty 45,7 %. Nastv naprosto opan situace ne v roce
pedchozm. Nejvce se na rstu podl daov bemeno (44,3 %) a zisk po zdann je
dvojnsobn vy oproti roku 2006. Rentabilita aktiv zvyuje ROE o 6,72 % a negativn
psob celkov finann pka, kter sniuje hodnotu o 5,7 %. Z druhho stupn vidme, m
byl zpsoben rst ROA o 6,72 %. V tomto roce na nj pozitivn psob ziskov mare i
obrtka aktiv, kter mli piblin stejn vliv. Jak bylo eeno v pedchozch analzch,
v tomto roce dochz k rstu treb i k rstu EBITu, kter ovlivuj prv tyto ukazatele.
Z dvodu poklesu pkovho ukazatele dochz k poklesu celkov finann pky o 5,7 %.
Tento vvoj bych hodnotil spe pozitivn, i pes fakt, e to zpsobilo pokles vrcholovho
ukazatele ROE. Spolenost vyuvala vysok mnostv cizho kapitlu k financovn a dky
naven vlastnho kapitlu dolo k vy stabilit spolenosti.

60

3.13.3. Du Pontv rozklad 2008/2009

Obrzek 10 - Du Pont rozklad 2008/2009

Zdroj: autor

V roce 2009 dochz k nrstu ukazatele vrcholovho ukazatele ROE o 30 %. Negativn vliv
daovho bemena (-11 %) a finann pky (-64 %) kompenzuje nrst rentability aktiv (102
%). U daovho bemena dochz k estinsobnmu rstu zisku ped zdannm, kter
samozejm ovlivnil vi dan, kterou spolenost plat a tm pdem dolo ke snen ukazatele
daovho bemene.
V dalm stupni rozkladu vidme, e rst ROA byl zpsoben pedevm rstem v ziskov
mari. Z celkovho obratu se vytvoil vt zisk ped zdannm, kter zpsobil nrst ROA o
22 %. Rst aktiv byl spojen s poklesem treb, a tedy obrtka aktiv zaznamenala pokles o 1,39
% a zpsobila pokles ROA o 1,95 %. Opt stejn jako v roce pedchozm dochz k poklesu
celkov finann pky dky pkovmu ukazateli a znovu tento jev vidm pozitivn, jeliko
vlastn kapitl byl velmi nedostaten vysok v minulch letech.

61

3.13.4. Du Pontv rozklad 2009/2010

Obrzek 11 - Du Pont rozklad 2009/20010

Zdroj: autor

V roce 2010 dochz k peruen rstovho trendu ukazatele ROE. V tomto roce ukazatel
kles o 31 procentnch bod zpt na rove z roku 2008. Rentabilita aktiv a finann pka se
projevily v poklesu stejnm vznamem (-16 %). Daov bemeno sice psobilo pozitivn, ale
zanedbateln.
Dal stupe rozkladu ROA ukazuje, e na pokles ml vznamn dopad pedevm obrat
aktiv. Pokles treb nsledovan rstem aktiv stejn jako v roce 2009 negativn ovlivuje
velikost obratu aktiv a zpsobuje pokles o 6,27 % u ukazatele ROA. Ziskov mare psob
zanedbateln a jej vznam je v tomto roce prakticky nulov. Celkov finann pka kles ze
stejnch dvod jako v roce 2008 a 2009. Na vin je pokles pkovho ukazatele, co znamen
rst vlastnho kapitlu v pomru k aktivm. K tomuto vvoji pat stejn koment jako
k pedchozm letm, tedy fakt, e na jednu stranu tento pokles zpsobuje snen hodnoty
ROE, ale na stran druh zajiuje vt finann stabilitu spolenosti. Vzhledem k faktu, e
v roce 2010 je i pes naven vlastn kapitl dvojnsobn men ne kapitl ciz hodnotil
bych vvoj spe pozitivn.

62

Shrnut rozkladu ROE

Tabulka 28 - rozen verze Du Pontova rozkladu

Du-Pontv rozklad - rozen verze

2006

2007

2008

2009

2010

rentabilita treb

Z/trby

0,31 %

0,00 %

0,38 %

2,39 %

2,45 %

obrat aktiv

trby/aktiva

603 %

666 %

928 %

789 %

593 %

finann pka

aktiva/vl.kapitl

1928 %

2473 %

1296 %

402 %

304 %

Z/vl kapitl

35,96 %

0,27 %

45,65 % 75,81 % 44,14 %

ROE - rentabilita vl. kapitlu

Zdroj: autor

Na vysok hodnot ROE (s vjimkou roku 2007) se nejvce podl dva ukazatel. Pedn se
jedn o finann pku, jeliko spolenost vyuv mlo vlastnho kapitlu vzhledem
k aktivm. Dalm vznamnm ukazatelem je ukazatel obratu aktiv. Tento ukazatel informuje
o vyuit aktiv, tedy o tom, jak velk trby byly vytvoeny s pomoc dostupnch aktiv. I tento
ukazatel je velmi vysok, a to nejen z pohledu souasn finann analzy, ale i z pohledu
srovnn s jinmi podniky. Poslednm ukazatelem, kter se nevznamn podl na tvorb
ROE, je ukazatel rentability treb. Tento ukazatel dosahuje velmi nzkch hodnot a
minimln pispv k tvorb ROE.
Celkov tedy meme ci, e spolenost STUDENT AGENCY s.r.o. pouv velmi mlo
vlastnho kapitlu, vytv velmi vysok trby s aktivy kter m, ale tyto trby se nepromtaj
do zisk spolenosti.

3.14. BONITN A BANKROTN MODELY

3.14.1. Kralickv rychl test
Obrzek 12 - kralickv rychl test

Kralickv rychl test

2006

2007

2008

2009

2010

5%

4%

8%

25%

33%

Doba splcen dluhu

6,441

10,852

7,750

3,306

5,769

bilann cashflow

49 652

36 118

45 054

84 959

52 154

Cashflow v trbch

2%

1%

1%

3%

2%

ROA

2%

0%

4%

19%

15%

kvta VK

Zdroj: autor

63

Obrzek 13 - vsledky Kralickova rychlho testu

Kralickv rychl test

2006

2007

2008

2009

2010

kvta VK

Doba splcen dluhu

Cashflow v trbch

ROA

3,75

3,75

3,75

2,25

2,5

vsledn znmka
slovn vyjden

bankrotn

bankrotn bankrotn ed zna ed zna

Zdroj: autor

Vsledky Kralickova rychlho testu nevychz pro spolenost dobe. Od roku 2006 do roku
2008 se pohybuje v bankrotn sti hodnocen, od roku 2008 v ed zn, kde nelze
rozhodnout, zda podnik je bonitn i ne. Po prvn ti roky vychzej znmky hodnocen
naprosto identicky. Nedostaten velikost vlastnho kapitlu, kter po tyto ti roky nedosahuje
ani 10 % na celkovm majetku hodnot Kralick dle tabulky znmkou 4. Ukazatel doby
splcen dluhu vychz z asovho hlediska a jeho hodnota vyjaduje za kolik let je schopna
spolenost splatit zvazky (jak dlouhodob tak krtkodob) a bankovn vry. Takt po prvn
ti roky sledovn podniku je Kralick hodnot znmkou 4, kdy se doba splacen pohybuje mezi
6 a 10 lety. Ukazatel ROA i cashflow v trbch jsou tak ohodnoceny znmkou 4. V letech
2009 a 2010 dochz k navyovn vlastnho kapitlu, a tud roste i ukazatel kvty vlastnho
kapitlu, kter zvyuje celkovou znmku. Stejn tak dochz k rstu zisku ped zdannm a
roky, kter podporuje vy hodnotu rentability celkovch aktiv, kter nsledn pomh
k vymu celkovmu hodnocen za tyto roky.
3.14.2. Indexy IN

Rodina index IN vytvoench Inkou a Ivanem Neumaierovmi pedstavuj bankrotn i

bonitn modely, kter jsou speciln pizpsobeny podmnkm R.
IN 99
Obrzek 14 - Index IN 99

Index IN 99

Vha

Aktiva / CK

-0,017

1,09

-0,02

1,05

-0,02

1,09

-0,02

1,33

-0,02

1,62

-0,03

EBIT / Aktiva

4,573

0,03

0,14

0,02

0,10

0,04

0,20

0,25

1,15

0,19

0,87

Vnosy / Aktiva

0,481

6,12

2,94

6,77

3,26

9,56

4,60

8,09

3,89

6,08

2,92

OA / kr. zv. + kr. v. 0,015

0,76

0,01

0,77

0,01

0,82

0,01

1,16

0,02

0,98

0,01

IN 99

2006

3,071

2007

3,347

2008

4,796

2009

5,041

2010

3,778

tvo hodnotu tvo hodnotu tvo hodnotu tvo hodnotu tvo hodnotu

Zdroj: autor

64

Index IN 99 akcentuje pohled vlastnk. Pomoc diskriminan analzy byly vytvoeny vhy
jednotlivch ukazatel. Tento index se v ppad nemonosti vpotu nklad vlastnho
kapitlu pouv pro stanoven, zda spolenost vytv ekonomickou pidanou hodnotu.
V kadm roce spolenost tvo hodnotu dle hodnocen indexu IN. Nejvt podl kad rok
pedstavuje ukazatel vnos na aktiva, co je upraven ukazatel aktivity22.
Nejvych celkovch hodnot ukazatel dosahuje v roce 2009, kdy rostl ukazatel ROA neboli
podl EBITu na aktivech. Tento ukazatel m tak v ppad vpotu ukazatele nejvy vhu,
co se projevilo na vsledn znmce. Ukazatel zadluenosti (aktiva/CK) a ukazatel likvidity
(OA/kr.zvazky) maj zanedbateln vliv na vvoj ukazatele v celm sledovanm obdob nejen
dky sv nzk hodnot, ale tak dky mal vze v hodnot ukazatele.
IN05
Obrzek 15 - Index IN05

Index IN 05

Vha

2006

2007

2008

2009

2010

Aktiva / CK

0,130

1,09

0,14

1,05

0,14

1,09

0,14

1,33

0,17

1,62

0,21

EBIT / nklad. roky

0,040

11,26

0,45

6,63

0,27

6,77

0,27

45,38

1,82

38,96

1,56

EBIT / Aktiva

3,970

0,03

0,12

0,02

0,08

0,04

0,18

0,25

1,00

0,19

0,75

Vnosy / Aktiva

0,210

6,12

1,28

6,77

1,42

9,56

2,01

8,09

1,70

6,08

1,28

0,090

0,76

0,07

0,77

0,07

0,82

0,07

1,16

0,10

0,98

0,09

OA / kr. zv. + kr.

v.
IN 05

2,064

1,976

2,670

4,794

3,886

tvo hodnotu

tvo hodnotu

tvo hodnotu

tvo hodnotu

tvo hodnotu

Zdroj: autor

Index IN01 se velmi podob indexu IN05. Vpoet indexu IN01 je mon nalzt v plohch tto
prce.

Stejn jako v ppad indexu IN99 spolenost v kadm roce tvo hodnotu s nejvy
hodnotou indexu v roce 2009. Ukazatel zadluenosti (Aktiva / CK) roste od roku 2007, co
znamen, e se sniuje podl cizho kapitlu vi kapitlu vlastnmu. Celkov hraje ukazatel
spe zanedbatelnou roli. Nov zaazenm ukazatelem do indexu IN05 je ukazatel rokovho
kryt ( EBIT / nkladov roky), kter pat tak do skupiny ukazatel zadluenosti. Vyjaduje
schopnost spolenosti dostt svm zvazkm a minimln by zisk ped zdannm a roky ml
pevyovat nkladov roky estinsobn, co firma kadoron napluje. Stejn tak existuje
doporuen, kdy v ppad, e tento ukazatel dosahuje vysokch hodnot, ml by bt nahrazen
prv hodnotou 6, aby nedolo k vraznmu zkreslen. V naem ppad dochz sice ke
zkreslen, ale nen tak vznamn a nemn vsledn hodnocen spolenosti. Pesto je vpoet
uveden v plohch prce. Vliv ukazatele rentability ROA je od roku 2006 do roku 2008 spe
22 Konkrtn se jedn o obrtku aktiv. V tomto ppad jsou v itateli potny celkov vnosy a nejen trby za
prodej vlastnch vrobk a slueb a trby za prodej zbo.

65

zanedbateln, kdy hodnota ROA nepekrauje 4 %. V letech 2009 a 2010 vznamnm

zpsobem roste EBIT, m pozitivn pispv k vy hodnot ukazatele indexu IN05.
Ukazatel vnos na aktiva celkov nejvce pispv k bonitnmu hodnocen spolenosti, vliv
se vak oslabuje v letech 2009 a 2010, kdy celkov vnosy maj klesajc charakter. Posledn
ukazatel likvidity tvo spe doplnk do celkovho hodnocen.
3.14.3. Tafflerv index
Obrzek 16 - Tafflerv index
2006

Tafflerv index Vha

2007

2008

2009

2010

EBT / kr. zvazky

0,530

0,034

0,02

0,022

0,01

0,045

0,024

0,508

0,269

0,417

0,221

OA / CK

0,130

0,739

0,10

0,751

0,10

0,793

0,103

1,017

0,132

0,877

0,114

Kr. zvazky /
Aktiva

0,180

0,788

0,14

0,820

0,15

0,850

0,153

0,486

0,088

0,442

0,080

Trby / Aktiva

0,160

6,026

0,96

6,657

1,07

9,283

1,485

7,889

1,262

5,929

0,949

Tafflerv index

1,22040

1,32176

1,76535

1,75117

1,36327

nespje k

nespje k

nespje k

nespje k

nespje k

bankrotu

bankrotu

bankrotu

bankrotu

bankrotu

Zdroj: autor

Vsledky Tafflerova indexu naznauj, e ani v jednom ze sledovanch let spolenost nespje
k bankrotu. K tomuto hodnocen nejvce pispv ukazatel obrtky aktiv neboli trby / aktiva.
Vzhledem ke st tohoto modelu a k faktu, e ostatn bankrotn modely jsou upravovny do
novjch podob nebo jsou upraveny pro firmy podnikajc v esk republice, nebudu ho dle
komentovat.
3.14.4. Index bonity
Obrzek 17 - index bonity

Index bonity

Vha

2006

2007

2008

2009

2010

CF / CK

1,50

0,12

0,19

-0,08

-0,12

-0,06

-0,09

-0,02

-0,03

0,03

0,05

Aktiva / CK

0,09

1,09

0,10

1,05

0,09

1,09

0,10

1,33

0,12

1,62

0,15

EBT / Aktiva

10,00

0,03

0,27

0,02

0,18

0,04

0,38

0,25

2,47

0,18

1,84

EBT / Trby

5,00

0,00

0,02

0,00

0,01

0,00

0,02

0,03

0,16

0,03

0,16

Zsoby / vkony

0,30

0,00

0,00

0,01

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Trby / Aktiva

0,10

6,03

0,60

6,66

0,67

9,28

0,93

7,89

0,79

5,93

0,59

Index bonity

1,181
dobr

0,833
urit
problmy

1,339

3,506

2,792

dobr

extrmn dobr

velmi dobr

Zdroj: autor

Index bonity, jak je patrn ji z nzvu, pat mezi modely, kter zkoumaj bonitu dan
spolenosti. Na rozdl od ostatnch bonitnch i bankrotnch model tento model m

66

vcestupov hodnocen spolenosti od extrmn patn pes hodnocen urit problmy a

po extrmn dobrou s celkovm potem sedmi hodnocen.
Index bonity v sob zahrnuje vce ukazatel ne pedchoz modely. Model zahrnuje do
vpotu nov i cashflow, kter se v ostatnch modelech nevyskytoval. Ukazatel cashflow na
ciz kapitl je velmi volatiln. V letech 2007 a 2009 dosahuje zpornch hodnot, kdy je ale
patrn pozitivn trend. Ukazatel aktiva na ciz zdroje byl ji nkolikrt komentovn, nicmn
zmime alespo pozitivn trend, co v dsledku znamen navyovn vlastnho kapitlu k
aktivm. Nejvt vhu m tet ukazatel EBT / aktiva. Tento ukazatel vykazuje vysokou
hodnotu v letech 2009 a 2010, kdy i celkov hodnocen indexu je nejvy. Druhou nejvy
vhu m ukazatel EBT na trby. Mare spolenosti vak nen vysok, jeliko spolenost se
spe zamuje na nejni cenu s nzkmi nklady, co vede sice k vysokm trbm, ale tak
k nzkmu zisku. Konen vliv toho ukazatele je spe zanedbateln. Absolutn nulov
vznam maj zsoby na vkony. Spolenost psob na trhu slueb, kde vkony jsou okamit
spotebovvny a zsoby spolenosti jsou minimln. Posledn ukazatel aktivity sleduje,
kolikrt se aktiva za rok obrt. Trendov se ukazatel vyvj stejn jako trby, tedy do roku
2008 m rostouc charakter, od tohoto roku je klesajc.
Nejni hodnoty ukazatel dosahuje v roce 2007, kdy spolenost spad do hodnocen urit
problmy. V tomto roce dochz k nzkmu vsledku hospodaen, kter m vliv na
hodnocen ukazatele rentability s nejvy vahou. Vsledek hospodaen tak tvo sloku
vlastnho kapitlu, kter takt pomrov kles v ukazateli zadluenosti (Aktiva / CK) a
cashflow se propad do ervench sel.
3.14.5. Altmanovo Z skre
Obrzek 18 - Altmanovo Z skre

Altmanovo Z skre

Vha

PK / Aktiva

6,560

-0,164

-1,07

-0,152

-0,99

-0,169 -1,107

0,232

1,521

0,015

0,101

nerozdlen zisk / Aktiva 3,260

0,048

0,16

0,037

0,12

0,075

0,244

0,247

0,804

0,328

1,070

EBIT / Aktiva

6,720

0,030

0,20

0,021

0,14

0,045

0,301

0,253

1,697

0,189

1,272

VK / A

1,050

0,052

0,05

0,040

0,04

0,077

0,081

0,249

0,261

0,329

0,346

Altmanovo Z -skre

2006

-0,66216

2007

-0,69215

2008

-0,48151

2009

4,28316

2010

2,78850

krizov zna krizov zna krizov zna bezpen zna bezpen zna

Zdroj: autor

Model profesora Altmana zkoum tyi pomrov ukazatele pi zkoumn bankrotn situace
podniku. Ukazatele rentability a zadluenosti23 ji byly interpretovny, proto je dle zkoumat
nebudu. Ukazatel PK na aktiva dosahuje zpornch hodnot do roku 2009. Prv dky
zpornm hodnotm tohoto ukazatele vsledky Altmanova Z skre vykazuj negativn
23 Konkrtn se jedn o ukazatel vlastnho kapitlu na aktiva a ukazatele EBITu na aktiva

67

hodnocen pro roky 2006, 2007 a 2008. V roce 2009 naopak vytahuje tento ukazatel
spolen s ukazatelem rentability spolenost do bezpen zny, kde tak petrvv v roce
2010.
Upraven Altmanovo Z skre
Obrzek 19 - Altmanovo Z - skre upraven dle prof. Synka

Altmanovo Z - skre
dle Synka

Vha

2006

2007

2008

2009

2010

PK / Aktiva

1,200

-0,164

-0,20

-0,152

-0,18

-0,169

-0,203

0,232

0,278

0,015

0,018

nerozdlen zisk / Aktiva

1,400

0,048

0,07

0,037

0,05

0,075

0,105

0,247

0,345

0,328

0,459

EBIT / Aktiva

3,300

0,030

0,10

0,021

0,07

0,045

0,148

0,253

0,833

0,189

0,625

VK / A

0,600

0,052

0,03

0,040

0,02

0,077

0,046

0,249

0,149

0,329

0,198

Trby / Aktiva

1,000

6,026

6,03

6,657

6,66

9,283

9,283

7,889

7,889

5,929

5,929

zvazky po lht
splatnosti / trby

1,000

0,000

0,00

0,017

0,02

0,018

0,018

0,027

0,027

0,000

0,000

Altmanovo Z - skre
dle Synka

6,02674

6,63690

9,39727

9,52141

7,22928

bezpen

bezpen

bezpen

bezpen

bezpen

zna

zna

zna

zna

zna

Zdroj: autor

Ukazatel Altmanova Z skre proel nkolika modifikacemi, kter jsou popsny v teoretick
sti. Jednou z tchto modifikac je tak upraven verze Altmanova Z skre pro esk
podniky24. Tato modifikace pot s dalmi dvma ukazateli a to obrtkou aktiv a zvazky po
lht splatnosti k trbm. Zvazky po lht splatnosti nejsou zahrnuty v roce 2006 dky
nedostatku dat. Obrtka aktiv se z 90 % promt v hodnot celkovho skre, a tud kad rok
se spolenost pohybuje v bezpen zn. Vzhledem k takto vysokm hodnotm je lep se
bu orientovat dle pedchozch vsledk Altmanova Z skre nebo j hodnoty upravit dle
poteby.
3.14.6. SHRNUT BONITNCH A BANKROTNCH MODEL

Jednotliv bonitn a bankrotn modely se li v hodnocen finannho zdrav podniku.

Napklad indexy IN nm kaj, e spolenost celou dobu vytv hodnotu a Tafflerv index
spolen s modifikovanou verz Altmanova Z skre tvrd, e spolenost se pohybuje
v bezpen zn a nespje k bankrotu. Ostatn indexy maj hodnocen rozmanit a velmi
odlin. Z hodnot jednotlivch ukazatel, ale meme vyst velmi zajmavou informaci.
Vechny indexy se shoduj, e roky 2006 a 2007 byli hor ne ostatn sledovan lta. V roce
2008 dochz k mrnmu zlepen a naopak roky 2009 a 2010 jsou vdy hodnoceny pozitivn

24 SYNEK, M. a kol. Manaersk ekonomika. 2. vydn, Praha: Grada Publishing, 2001, str.374, ISBN:80-2479069-6

68

a indexy v tchto poslednch letech dosahuj nejvych hodnot (rok 2009 je pokad
hodnocen lpe ne rok 2010).
3.15. EVA
Tabulka 29 - vpoet EVA dle metodiky MPO

2006

2007

2008

2009

2010

EVA (v tis. K)

-4 329

-12 312

4 283

39 398

28 863

ROE

35,96%

0,27%

45,65%

75,81%

44,14%

Re

59,83%

73,91%

31,01%

36,47%

27,28%

Vk

18 135

16 718

29 252

100 146

171 166

WACC

18,77%

19,28%

21,55%

21,40%

20,36%

Rf

3,77%

4,28%

4,55%

4,67%

3,71%

RLA

5,00%

5,00%

5,00%

4,73%

4,53%

Rpodnikatelsk

0,00%

0,00%

2,00%

2,00%

2,12%

Rfinstability

10,00%

10,00%

10,00%

10,00%

10,00%

Zdroj: autor
Graf 17- Vvoj jednotlivch initel na hodnotu EVA
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
-10%
-20%
-30%
-40%
-50%
-60%
-70%
-80%

spread
ROE
2006

2007

2008

2009

2010

re
rf

Zdroj: autor

Ekonomick pidan hodnota neboli EVA se spot jako nsobek tzv. spreadu a vlastnho
kapitlu. Spread pedstavuje rozdl mezi ROE a nklady vlastnho kapitlu. Nklady na
vlastn kapitl jsou potny dle metodiky MPO a vychzej z hodnot prmrnch vench
nklad a dalch ukazatel. ROE obecn u spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o. dosahuje
vysokch hodnot, avak je doprovzena i vysokou hodnotou nklad vlastnho kapitlu.
Obecn vvoj hodnot ekonomick pidan hodnoty kopruje vvoj bonitnch a bankrotnch
69

model, kter byly uvedeny dve. V letech 2006 a 2007 dosahuje zpornch hodnot
s hodnotou mnus 12 milion K v roce 2007, kter odr nzkou hodnotu ROE spolen
s rostoucmi a vysokmi nklady na vlastn kapitl (z analzy citlivosti vylo najevo, e ke
zven nklad vlastnho kapitlu dolo pedevm dky nzk hodnot VK/A, kter je
zpsobena nzkm ziskem v tomto roce). V letech 2008, 2009 a 2010 je hodnota EVA kladn
a pohybuje se v dech milin s nejvy hodnotou v roce 2009, kdy hodnota EVA dosahuje
piblin 40 milion K. Tuto vysokou hodnotu meme pist pedevm vysok hodnot
rentability vlastnho kapitlu a vysokmu zisku po zdann v tomto roce.

70

4. Zvr
4.1.

Hodnocen

Z finann analzy vyplynulo nkolik zsadn aspekt. Vtina aktiv je drena v obnch
aktivech, a to pedevm v krtkodobch pohledvkch, kter jsou zskny pedevm cizm
kapitlem. I pes krizi, kter je spojena s tmto oborem se v letech 2009 a 2010 podailo
spolenosti udret mru vnos, a zrove prv v tchto letech dolo k markantnmu snen
nklad, co vedlo k nejvym mrm zisku za sledovan obdob. Z analzy nklad
vyplynulo, e nejvt podl nklad tvo sluby, kter bohuel bez detailnj analzy nelze
lpe sledovat.
Z aktiv, kter spolenost vlastn se vytv velmi vysok trby, kter se ovem nepromtaj do
zisku. Tato skutenost je spojena s zenm spolenosti na zklad cenovho vdcovstv a
politice nzkch cen s vysokou kvalitou poskytovanch slueb, co je velmi pozitivnm
ukazatelem, vzhledem k vysok cenov elasticit a velk me konkurence v segmentu
pepravy osob. Ukazatel ROE dosahuje vysok mry pedevm dky nzk hodnot vlastnho
kapitlu. Ovem na druh stran kapitlu vlastnho, stoj kapitl ciz. Mra vyuit kapitlu
cizho je vysok, ale kadoron kles a je stle dostaten rokov kryt, pesto pomr mezi
vlastnm a cizm kapitlem je piblin 1:3 v roce 2009. Charakteristiku zadluenosti by tedy
spolenost mla brt velmi vn.
Velmi problematickou st pro spolenost pedstavuje likvidita, kter nedosahuje ani v jedn
ze zkladnch charakteristik dostaten velikosti. Pro optimln hodnoty likvidity je vhodn
vybrat medin likvidity ze spolenost, kter maj podobn zamen. Vzhledem k rozptylu
jednotlivch innost STUDENT AGENCY s.r.o. nen mon porovnn s jinou spolenost
ani v R, ani v zahrani a i pes tuto skutenost je dle mho nzoru likvidita nedostaten.
V rmci vyjednvn s dodavateli je proto vhodn zvit monost, pokud je to tedy vbec
mon, oddlen zvazk napklad formou zlohovch plateb nebo delho platebnho
kalende. Tato snen likvidita se toti promt do vysok ve kontokorentnho vru,
kter spolenost potebuje pro pokryt krtkodobch standardnch zvazk. Na zen likvidity
v zsad navazuje dal negativn charakteristika spolenosti, kterou je negativn cashflow
z provozn innosti v letech 2007, 2008 a 2009, jeliko jednotliv sloky pracovnho kapitlu
negativn ovlivuj vi cashflow v tchto letech. Nutno dodat, e celkov snen v tchto
letech je vykompenzovno kladnm cashflow z provozn innosti v roce 2010, kter vechny
bval ztrty pln pokrv. Nicmn zen likvidity a zrove cashflow by mlo bt jednou
z nejdleitjch innost, kter by se mla spolenost vnovat.
Du Pontv rozklad ukzal, e nejvy mru, kde spolenost me zvyovat hodnotu ROE je
ziskov mare, kter se pedevm ve na zvyovn zisk pomoc sniovn nklad
v oblasti slueb, co je nejvt polokou nklad, kter bohuel nen vce specifikovna.
71

Navc na ni hodnotu ROE tla celkov finann pka, jej sniovn je na druhou stranu
pozitivn, vzhledem k vysok me zadluenosti spolenosti a k leasingu, kter spolenost
vlastn.
Bonitn a bankrotn modely se li v jednotlivch vsledcch. Nejhe spolenost hodnot
Kralickv rychl test pedevm prv dky ukazatelm, kter zahrnuj do vpotu cashflow a
hodnot spolenost jako bankrotn v letech 2006, 2007 a 2008. Indexy IN hodnot spolenost
jako tvoc hodnotu v kadch ze sledovanch let a stejn tak bankrotn Tafflerv index, kdy
spolenost nespje k bankrotu takt ani v jednom ze sledovanch let. Index bonity hodnot
spolenost dobe a velmi dobe s vjimkou roku 2007, kdy spolenost v zsad netvo
zisk, co se promt do negativnho hodnocen tohoto roku. Altmanovo Z - skre uruje
v letech 2006, 2007 a 2008 krizovou znu, avak jeho upraven verze dle profesora Synka pro
esk prosted spolenost pesunuje vrazn do bezpen zny, kde nehroz vn ohroen.
Pro vechny bonitn a bankrotn modely je mon sledovat trend v hodnocen. V letech 2006,
2007 a 2008 spolenost hodnot negativnji a s vrazn nimi hodnotami ne v letech 2009
a 2010. Takt kad z tchto model hodnotil rok 2009 jako nejspnj, co zpsobil
pedevm vysok zisk, vy mra vlastnho kapitlu ke kapitlu cizmu a relativn vy
hodnota likvidity.
Ekonomick pidan hodnota pin podobn informace jako bonitn a bankrotn modely
v hodnocen jednotlivch let. Roky 2006, 2007 jsou spojeny se zpornou hodnotou
ekonomick pidan hodnoty. Naopak v letech 2009 a 2010 spolenost vytv kladnou
ekonomickou pidanou hodnotu. Z obor, kter nabz ministerstvo prmyslu a obchodu se
spolenost nachz v oboru doprava, kde hodnota EVA kadoron dosahuje nejhorch
vsledk a je vrazn zporn. Proto obzvlt roky 2009 a 2010 hodnotm velmi pozitivn,
kdy hodnota ROE vrazn pevyovala nklady vlastnho kapitlu.

4.2.

Slovo zvrem

Nakonec tto prce bych rd pidal jet posledn analzu, kter se tk vroku, kter pronesl
pan Janura. Jedn se vrok, kter zahrnuje monost zskn penz pro spolenost RegioJet a
jej rozvoj. Sm pan Janura zvaoval nkolik monost zskn pennch prostedk, mezi
n pipadala monost IPO25 nebo zskn tzv. mezaninovho investora a dal. Pro monost
zskn investora, kter by byl schopen investovat a zskat podl ve spolenosti jsem uril
orientan cenu. Tato cena byla vypotna jako ptinsobek EBITDA, co je bn pstup
k oceovn podniku. Navc je odeteno 10 % za to, e spolenost nen ktovan na burze a
tud je podl ve spolenosti he prodateln jin osob i skupin. Dalm pirkou je
minimln 5 % za vysok podl cizch zdroj, velk mnostv leasingu a nzkou likviditu.

25

Initial public offering neboli vstup spolenosti na burzu

72

Celkov se tedy orientan hodnota spolenosti pohybuje mezi 476 a 571 mil. K, ale spe
bych oekval hodnotu ni.
Clem tto prce bylo zhodnotit vkonnost spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o., kter je
nejvt cestovn agenturou v esk republice, nejvtm prodejce letenek i jzdenek na trhu
a nejvt agenturou pro prodej jazykovch a pracovnch pobyt v zahrani pro majitele
spolenosti pana Januru. Na zklad proveden analzy dochzm k zvru, e akoliv m
spolenost vrazn mezery v zen likvidity a cashflow dokzala ustt vrazn konkurenn
prosted a krizi, v kter paradoxn dosahovala nejlepch vsledk.

73

5. Plohy
5.1.

Zdroje

Knin zdroje
KNPKOV, A., Finann analza: komplexn prvodce s pklady, Grada publishing 2010, ISBN: 97880-247-3349-4
SEDLEK, J., etn data v rukou manaera, 2. Vyd. Praha: Computer Press, 2001, ISBN: 80-7226562-8
SEDLEK, Jaroslav. Finann analza podniku. 1. vydn. Brno:Computer Press, a.s., 2007, ISBN 97880-251-1830-6
SYNEK, M., a kol. Manaersk ekonomika. Praha: Grada Publishing 2007, ISBN 978-80-247-1992-4
SYNEK, M. a kol. Manaersk ekonomika. 2. vydn, Praha: Grada Publishing, 2001, ISBN:80-2479069-6
KISLINGEROV, E., HNILICA, J., Finann analza krok za krokem, 2. vydn, Praha: C.H.BECK, 2008,
ISBN: 978-80-7179-713-5
KISLINGEROV, E., a kol., Manaersk finance, 1. vydn, Praha:C.H.BECK, 2004, ISBN: 80-7179-802-9
KISLINGEROV, E. a kol., Manaersk finance, 3. vydn, Praha:C.H.BECK, 2010, ISBN: 978-80-7400194-9
RENKOV, M., a kol., zen platebn schopnosti podniku, Praha: Grada publishing, 2010, ISBN:
978-80-247-3441-5

Internetov zdroje
www.csu.cz, Domc a vjezdov cestovn ruch v R - Archiv 2003 2010 - Cestovn ruch - asov
ady
www.justice.cz , vron zprvy spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o.,
www.mpo.cz
nb.vse.cz/~synek/Dalsi_metodiky.doc

74

5.2.

Seznam obrzk

Obrzek 1: organizan schma spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o. .................................................. 9

Obrzek 2: ist pracovn kapitl ......................................................................................................... 13
Obrzek 3: obratov cyklus penz ....................................................................................................... 14
Obrzek 4: rozklad ROE ........................................................................................................................ 21
Obrzek 5: Kralickv rychl test ........................................................................................................... 22
Obrzek 6: hodnocen indexu bonity ................................................................................................... 23
Obrzek 1 - hotovostn cyklus .............................................................................................................. 46
Obrzek 2 - Du Pont rozklad 2006/2007 .............................................................................................. 58
Obrzek 3 - Du Pont rozklad 2007/2008 .............................................................................................. 60
Obrzek 4 - Du Pont rozklad 2008/2009 .............................................................................................. 61
Obrzek 5 - Du Pont rozklad 2009/20010 ............................................................................................ 62
Obrzek 6 - kralickv rychl test ......................................................................................................... 63
Obrzek 7 - vsledky kralickova rychlho testu .................................................................................. 64
Obrzek 8 - Index IN 99 ........................................................................................................................ 64
Obrzek 9 - Index IN05 ......................................................................................................................... 65
Obrzek 10 - Tafflerv index ................................................................................................................ 66
Obrzek 11 - index bonity .................................................................................................................... 66
Obrzek 12 - Altmanovo Z skre ....................................................................................................... 67
Obrzek 13 - Altmanovo Z - skre upraven dle prof. Synka .............................................................. 68

5.3.

Seznam tabulek

Tabulka 1 - zkladn charakteristiky spolenosti STUDENT AGENCY s.r.o............................................... 9

Tabulka 2 - struktura aktiv v tis. K ...................................................................................................... 30
Tabulka 4 - struktura pasiv v tis. K...................................................................................................... 31
Tabulka 5 - leasingov spltky v tis. K ................................................................................................ 32
Tabulka 6 - vkaz zisk a ztrt v tis. K................................................................................................. 33
Tabulka 7 - vertikln analza aktiv v tis. K ........................................................................................ 35
Tabulka 8 - struktura pohledvek v tis. K ........................................................................................... 37
Tabulka 9 - vertikln analza pasiv v tis. K ........................................................................................ 38
Tabulka 10 - horizontln analza aktiv v tis. K .................................................................................. 41
Tabulka 11 - horizontln analza pasiv v tis. K ................................................................................. 41
Tabulka 12 - analza cestovnho ruchu dle S .................................................................................. 43
Tabulka 13 - hospodsk vsledky v tis. K ........................................................................................ 45
Tabulka 14 - pracovn kapitl v tis. K .................................................................................................. 47
Tabulka 15 - obratov cyklus penz ..................................................................................................... 48
Tabulka 16 - zlat pravidlo financovn ............................................................................................... 49
Tabulka 17 - zlat pari pravidlo ........................................................................................................... 49
Tabulka 18 - pravidlo vyrovnn rizika ................................................................................................. 50
Tabulka 19 - pomrov pravidlo .......................................................................................................... 50
Tabulka 20 - ekonomick norml I. ...................................................................................................... 51
Tabulka 21 - ekonomick norml II. ..................................................................................................... 51
Tabulka 22 - ekonomick norml III. .................................................................................................... 51
Tabulka 23 - ukazatel rentability ........................................................................................................ 52
75

Tabulka 24 - ukazatel aktivity............................................................................................................. 54

Tabulka 25 - ukazatel likvidity ............................................................................................................ 55
Tabulka 26 - ukazatel zadluenosti .................................................................................................... 56
Tabulka 27 - ukazatel produktivity..................................................................................................... 56
Tabulka 28 - ukazatel cashflow .......................................................................................................... 57
Tabulka 29 - rozen verze Du Pontova rozkladu ............................................................................. 63
Tabulka 30 - vpoet EVA dle metodiky MPO ..................................................................................... 69

5.4.

Seznam graf

Graf 1 - vvoj aktiv v tis. K .................................................................................................................. 30

Graf 2 - struktura pasiv v tis. K ........................................................................................................... 31
Graf 3- vsledky hospodaen v tis. K ................................................................................................. 34
Graf 4 - vertikln analza aktiv v % ..................................................................................................... 35
Graf 5 - vertikln analza stlch aktiv v %......................................................................................... 36
Graf 6 - vertikln analza obnch aktiv v % .................................................................................... 37
Graf 7 - vertikln analza pasiv v %..................................................................................................... 38
Graf 8 - podl jednotlivch poloek na vlastnm kapitlu .................................................................... 39
Graf 9 - podl jednotlivch poloek na cizm kapitlu ......................................................................... 40
Graf 10- vvoj vnos v tis. K.............................................................................................................. 44
Graf 11 - vvoj nklad v tis. K ........................................................................................................... 45
Graf 12 - analza istho pracovnho kapitlu..................................................................................... 48
Graf 13 - obratov cyklus penz ........................................................................................................... 48
Graf 14 - analza vvoje rentabilit ....................................................................................................... 53
Graf 15 - vybran ukazatel produktivity ............................................................................................ 56
Graf 16 - penn tok z provozn innosti v K ..................................................................................... 57
Graf 17- Vvoj jednotlivch initel na hodnotu EVA ......................................................................... 69

5.5.

Analza vnos

2006
2007
2008
2009
2010
19 361
32 535
11 489
9 122
10 229
Trby za prodej zbo
2
087
819
2
722
841
3
513
842
3
167
548
3
072 566
Vkony
860
7 463
44 326
22 340
3 563
Trby z prodeje dl. majetku a materilu
24 571
32 802
31 026
42 196
60 899
Ostatn provozn vnosy
0
0
0
0
0
Pevod provoznch vnos
0
0
0
0
0
Trby z prodeje cennch papr a podl
0
0
0
0
0
Vnosy z dl. finannho majetku
0
0
0
0
0
Vnosy z krtkodobho finannho majetku
0
0
0
0
0
Vnosy z pecenn CP a derivt
264
998
1
741
643
3
680
Vnosov roky
5 430
2 361
22 039
15 445
10 385
Ostatn finann vnosy
0
0
0
0
0
Pevod finannch vnos
107
496
10
0
453
Mimodn vnosy

76

celkov vnosy v tis. K

5.6.

2 138

2 799

3 624

3 257

3 161

Analza nklad

Poloka
Nklady vynaloen na prodan zbo

2006
2007
2008
2009
2010
18 108 31 526 10 915
5 767
8 403
1 937
2 473
3 211
2 789
2 684
396
289
935
358
918
185 726 216 607 277 207 220 966 241 769
1 751
2 256
2 934
2 568
2 443
670
682
728
392
149
138 125 210 173 259 657 261 740 274 541
100 351 153 065 188 143 196 027 204 374
0
0
0
0
0

Vkonov spoteba
Spoteba materilu a energie
Sluby
Osobn nklady
Mzdov nklady
Odmny lenm orgn spol. a drustva
Nklady na sociln zabezpeen a zdravotn
pojitn
Sociln nklady
Dan a poplatky
Odpisy dl. nehmot. a hmotnho majetku
Zstatkov cena prod. dl.majetku a materilu
Zstatkov cena prodanho dlouhodobho
majetku
Prodan materil
Zmna stavu a opr.pol. v provozn oblasti
Ostatn provozn nklady
Pevod provoz. nklad
Prodan cenn papry a podly
Nklady z finannho majetku
Nklady z pecenn CP derivt
Zmna stavu rezerv a opravnch poloek ve
finann oblasti
Nkladov roky
Ostatn finann nklady
Pevod finannch nklad
Da z pjm za bnou innost
splatn 1
odloen 1
Mimodn nklady
Da z pjm z mimodn innosti
splatn 2
odloen 2
Pevod podlu na vsledku hospodaen
spolenkm

35 005

53 242

65 300

58 194

62 817

2 769
6 133
6 339
563

3 866
37 843
7 267
2 623

6 214
37 076
10 369
24 948

7 519
37 181
12 415
2 822

7 350
39 382
13 661
26

1 168

24 948

2 485

26

563
638
8 433
0
0
0
0

1 455
-1 733
15 963
0
0
0
0

0
7 004
18 191
0
0
0
0

337
-1 640
22 041
0
0
0
0

0
-355
23 181
0
0
0
0

926
12 068
0
2 980
2 980
0
181
0
0
0

1 305
13 609
0
7 300
7 300
0
285
0
0
0

2 507
27 305
0
1 104
1 104
0
108
0
0
0

2 241
25 917
0
23 534
23 534
0
0
0
0
0

2 527
18 565
0
20 368
20 368
0
1 000
0
0
0

2 131 2 799 3 611 3 181

celkov nklady v tis. K

77

3 086

5.7.

Index IN01

Index IN01

Vha

Aktiva / CK

1,09
0,04 11,26
0,03
3,92
6,12
0,21
0,13

EBIT / nklad. roky

EBIT / Aktiva
Vnosy / Aktiva
OA / kr. zvazky + kr.
bank. vry
IN 05

5.8.

2006

2007

0,14
0,45
0,12
1,28

1,055
6,628
0,021
6,772

2,06
tvo
hodnotu

1,086
6,767
0,045
9,558

2009

2010

0,14 1,331 0,17 1,616 0,21

0,27 45,3 1,82 38,96 1,56
0,18 0,253 0,99 0,189 0,74
2,01 8,089 1,70 6,081 1,28

0,07 0,818 0,07 1,165 0,10 0,980 0,09

1,97
tvo hodnotu

2,670
tvo
hodnotu

4,79
tvo
hodnotu

3,8
tvo
hodnotu

Index IN05 upraven

Index IN 05

Vha

2006

Aktiva / CK

0,130

1,09

EBIT / nklad. roky

0,040

6,00

EBIT / Aktiva

3,970

0,03

Vnosy / Aktiva
OA / kr. zvazky + kr.
bank. vry

0,210

6,12

0,14
0,24
0,12
1,28

0,090

0,76

0,07

IN 05

0,14
0,27
0,08
1,42

0,76 0,07 0,766

0,09

2008

1,854
tvo hodnotu

2007

2008

2009

2010

1,05 0,14 1,09 0,14 1,33 0,17

1,62
6,00 0,24 6,00 0,24 6,00 0,24 6,00
0,02 0,08 0,04 0,18 0,25 1,00 0,19
6,77 1,42 9,56 2,01 8,09 1,70 6,08

0,21

0,77 0,07 0,82 0,07 1,16 0,10

0,09

1,951
tvo
hodnotu

78

2,640
tvo
hodnotu

3,219
tvo
hodnotu

0,98

0,24
0,75
1,28

2,567
tvo
hodnotu