3.10.

2016

VOD DO EKONOMIE
EKONOMIE JAKO VDA
POJET EFEKTIVNOSTI V EKONOMII
ZKLADN POJMY A SOUVISLOSTI
EKONOMIE
EKONOMICK SYSTMY

1.
2.
3.

4.

1. EKONOMIE JAKO VDA

je obecnou ekonomickou teori

je vdou spoleenskou
je vdou formln-abstraktn
ekonomickou realitu zkoum v rovin
mikroekonomick (mikroekonomie),
makroekonomick (makroekonomie) a
mezoekonomick (mezoekonomie)

DEFININ VYMEZEN

MIKROEKONOMIE - (od mikros = mal) - zkoum chovn

jednotlivch SUBJEKT EKONOMIKY, tj. DOMCNOST
(SPOTEBITEL), FIREM a STTU NA DLCH TRZCH.
MAKROEKONOMIE - (od makros = velk) zkoum
EKONOMIKU JAKO CELEK. Zkoum agregtn veliiny, nap.
hrub nrodn produkt, rove zamstnanosti, inflaci a
hospodskou politiku stt. Je zkladem hospodsk politiky
(kterou uplatuje stt).
MEZOEKONOMIE - je st ekonomick teorie, kter JE NA
ROZHRAN MIKROEKONOMIE a MAKROEKONOMIE.
Zkoum hospodstv z pohledu rznch odvtv a jejich st,
zabv se regionlnmi ekonomickmi problmy, kter ani
mikroekonomie, ani makroekonomie nepostihuje v celm spektru.

3.10.2016

ALTERNATIVN PSTUPY V EKONOMII

POZITIVN
Uplatuje exaktnost a matematinost, vroky zakld na
faktech a tvrzench popisujcch ekonomiku a vztahy v n.
Odpovd na otzku Jak je ekonomick realita?
NORMATIVN
Uplatuje etiku a hodnotov soudy, vroky jsou verbln,
filozofick, hled odpov na otzku Jak by ekonomick
realita mla bt?

METODY ZKOUMN V EKONOMII

ABSTRAKCE
ANALZA
SYNTZA
INDUKCE
DEDUKCE
POZOROVN
EKONOMETRIE - MODELOVN
EXPERIMENT

ZSADY EKONOMICKHO UVAOVN

CETERIS PARIBUS
(ZA JINAK STEJNCH OKOLNOST)
Q = f (p, pOST, I, preference, )

3.10.2016

EKONOMICK ZKONY
Plat pouze v prmru. Prmrn chovn skupin lze
pedvdat mnohem lpe ne chovn jednotlivc (nap.
zkon klesajc poptvky).

2. POJET EFEKTIVNOSTI V EKONOMII

Volba je zkladn princip ekonomie, jsou-li zdroje vzcn,
musme se neustle rozhodovat (volit), k jakmu elu je
pouijeme. Plat to pro jednotlivce, domcnost (rodinu), firmu
i stt.

Pklad:
Rozhodne-li se VLDA vynaloit finann prostedky na stavbu dlnice,
neme tyt prostedky poskytnout nap. na sociln projekty. Rozhodne-li
se FIRMA koupit
dal obrbc
stroje, nemeFRONTIER)
nap. provst- PPF
opravu
(PRODUCTION
POSSIBILITIES
vrobn haly. Rozhodne-li se STUDENT pro nvtvu diskotky, neme jt
ve stejn dob do kina.

HRANICE VROBNCH MONOST

(PRODUCTION POSSIBILITIES FRONTIER) PPF

PPF je ilustrac zkona vzcnosti, jestlie se ekonomika (firma)

nachz na sv PPF, potom vyrb efektivn (podle Paretova
pravidla)

PEDPOKLADY PPF
- dan mnostv disponibilnch zdroj (vrobnch faktor VF)
- dan kvalita disponibilnch zdroj (VF)
- dan rove technologie

3.10.2016

PKLAD
ROVE

ODVY

POTRAVINY

NKLADY
OBTOVAN
PLEITOSTI

A
B
C
D
E
F

0
1
2
3
4
5

20
19
17
13
8
0

1
2
4
5
8

NKLADY OBTOVAN PLEITOSTI

vynaloen zdroj na realizaci uritho zmru znamen

obtovn zmr jinch
tato ob je skutenm ekonomickm nkladem
realizovanho zmru.
ALTERNATIVN NKLADY, OPORTUNITN
NKLADY, IMPLICITN NKLADY
pi jakmkoliv rozhodnut jsou dny hodnotou ulho statku
nebo sluby (cenou, pjmem, ztrtou)
pedstavuj hodnotu t varianty, kter nebyla realizovna
(druh nejlep varianty),
pedstavuj hodnotu nejlep realizovateln, ale
nerealizovan monosti

Q
POTRAVINY
A

20
19
17

C
D

13

Tvar PPF je dn
vzcnost zdroj
a pouitou
technologi

PPF

F
0

Q
ODVY

3.10.2016

PRODUKTIVN EFEKTIVNOST znamen, e

ekonomika (firma) neme vyrobit vce jednoho
statku, ani by vyrbla mn statku jinho (Paretova
optimalita), tj. ekonomika (firma) vyrb na sv
hranici vrobnch monost,

ALOKAN EFEKTIVNOST nastv, kdy

v dan situaci si dn subjekt neme zvit
uspokojen (uitek), ani by tm nesnil uitek nebo
uspokojen jinho subjektu.

PPF V DLOUHM OBDOB

V dlouhm obdob jsou mon rzn zmny ve vrobnch

procesech, dky kterm je mon:
zmenit (snit) vstupy nezbytn pro vrobu danch statk
pouitm inovac,
zvtit pouit mnostv zdroj.
Zdroje ekonomickho rstu - posunu kivky PPF doprava a
nahoru:
zven potu pracujcch osob (ekonomicky aktivnch
obyvatel),
zven potu stroj, zazen apod. (kapitlovch statk),
obecn zdroj,
technick pokrok, nap. vy vkonnost stroj, nov
technologie, vy kvalifikace pracovnk.

Technologick pokrok ve vrob statku X

Y

PPF2
PPF1

3.10.2016

Technologick pokrok ve vrob statku Y

Y
PPF2

PPF1

Zven dostupnch vstup ve vrob statk X a Y

Y
PPF2

PPF1

3. ZKLADN EKONOMICK POJMY

POTEBA je SUBJEKTIVN pocit, e se neho nedostv, e

nco potebuji. Poteby se dl na hmotn a nehmotn.
SPOTEBA je proces uspokojen poteby.
VROBA je proces uvdoml transformace vstup na vstupy ve statky potebn (uiten) pro lovka a spolenost.
Vroba a poteby se vzjemn podmiuj a ovlivuj. Poteby se
vyvjej - zdroj hospodskho (ekonomickho) rozvoje
spolenosti.
STATKY jsou vechny pedmty, kter slou k uspokojovn
lidskch poteb. Spolenm znakem statk je jejich
UITENOST.

3.10.2016

LENN STATK

Podle pvodu na:

VOLN - jsou pvodn voln dostupn v prod (voda,
vzduch, lesn plody, ..). Postupn se stvaj m dl tm
vce vzcnjmi, nebo jejich mnostv je omezen.
EKONOMICK (vrobek nebo sluba) - jsou vsledkem
prce lovka, produktem vroby. Mus se za n platit.
Jejich mnostv je omezen, jsou tedy vzcn.

EKONOMICK STATKY se dl:

a) PODLE VZJEMNHO VZTAHU na:
SUBSTITUTY mohou uspokojit tut potebu (nap. kva a aj);
pinou substituce (nahrazen) mohou bt cenov dvody, pjmov dvody
nebo technick pokrok,
KOMPLEMENTY - vzjemn se dopluj (nap. auto a benzn),
NEUTRLN - bez vzjemnho vztahu (televizor a lednika),
b) PODLE SPOTEBY na:
SPOTEBN - slou pmo ke spoteb u jednotlivc (potraviny, oacen,
nbytek, ); jsou krtkodob a dlouhodob spoteby. Dl se podle
potebnosti na: podadn a normln (nezbytn a luxusn - zbytn).
KAPITLOV (INVESTIN, VROBN) pouvaj se k dal vrob
(stroje, zazen, );
c) PODLE ZPSOBU ROZHODOVN O NICH A JEJICH FINANCOVN
na:
SOUKROM - rozhoduje o nich a financuje je spotebitel,
VEEJN rozhoduje se o nich politickm hlasovnm a financuje je stt, kraj
nebo obec.

VROBN FAKTORY

zdroje, vstupy, inputy - jsou pedpokladem vroby, jsou vzcn, jsou

omezeny co do mnostv, mrou vzcnost je jejich cena.
rozliuj se vrobn faktory: pda (A), prce (L), kapitl (K).
Pda a prce jsou pvodn vrobn faktory, kapitl je odvozen (druhotn)
vrobn faktor.
PDA
je produkt prody,
jsou rzn druhy pdy (zemdlsk, rybnky, lesy, stavebn parcely, ...);
zahrnuje i to co je pod n (nap. nerostn zdroje),
mnostv pdy je dno (je omezen) a pda vdy nkomu pat,
je nepemstiteln, ale vlastnictv je pevoditeln,
dchodem (pjmem) z vlastnictv pdy je pozemkov renta, pop.
pachtovn.

3.10.2016

PRCE
nositelem prce je lovk,
je to eln a clevdom innost nezbytn k produkci statk, fyzick i duevn,
je limitovna co do mnostv i kvality; oboje se vak me mnit,
cenou prce je mzda
KAPITL
vznik v prbhu vroby (odvozen vrobn faktor) a je dle jako vstup
uplatovn v dal vrob, mnostv kapitlovch statk nen omezeno
uveden pojet kapitlu vymezuje tzv. kapitlov statky i reln kapitl
(fyzick podoba kapitlu), tj. stroje, zazen, budovy, dopravn prostedky,
vrobn pomcky (nad) - v dalm budeme mt na mysli pedevm tuto
podobu kapitlu !!!
ve smyslu finannch aktiv je pouvn termn finann kapitl,
odmnou za vyuit kapitlu je zisk nebo rok.

PODNIKATELSK DUCH (PODNIKATELSTV)

je spjato s osobou podnikatele, je to schopnost kombinovat vrobn faktory a
podstupovat riziko nejen pi zakldn novch podnik, ale zejmna pi jejich
provozovn a zavdn inovac.
TECHNOLOGIE
vrobn faktor ve smyslu technickho know-how (znalosti, mylenky, invence,
vrobn a pracovn postupy). Jde o zvltn (nehmotnou) podobu kapitlu.
Vlastnictv vysplch technologi znamen zpravidla vznamnou konkurenn
pednost.

SOUVISLOST MEZI VSTUPY A VSTUPY

VROBN
FAKTORY

TRANSFORMAN
PROCES

VSTUP

VROBKY
PDA
PRCE

SLUBY

KAPITL
PODNIKATELSK
DUCH,TECHNOLOGIE

3.10.2016

4. EKONOMICK SYSTMY
Co vyrbt?

Jak statky a
sluby
produkovat ?
Jak volit pi
vrob vrobn
faktory a v jak
kombinaci ?

Jak vyrbt?

TI
ZKLADN
EKONOMICK
OTZKY

Pro koho vyrbt?

Kdo bude konenm
spotebitelem vyrobench
statk a slueb ?

DRUHY EKONOMICKCH SYSTM

(ekonomik) - zpsob organizace ekonomickho
ivota lidsk spolenosti

TRADIN (zvykov) ekonomika

TRN ekonomika
CENTRLN PLNOVAN ekonomika
SMEN ekonomika

Ve skutenosti jsou vechny ekonomiky smen. Li se podle toho, do

jak mry stt do dan ekonomiky zasahuje.

TRH A TRN MECHANISMUS

TRH (Market) je formou navzn kontakt mezi

prodvajcmi a kupujcmi s clem stanoven podmnek
transakce: zpsobu, msta, asu, mnostv a ceny.
fyzick msto vmny statk i vsledk innosti (nmst,
trit, trnice, obchod); dnes i nefyzick, nap. internet
existuj rzn kritria lenn (vymezen) trhu nap.
podle velikosti (mstn, nrodn, mezinrodn, svtov), podle
obchodovanho zbo (trh zbo a slueb, trh vrobnch
faktor), podle mnostv zbo (dl a agregtn), podle
formy konkurence (dokonale konkurenn a nedokonale
konkurenn) aj.
pedpokladem fungovn trhu je princip konkurence

3.10.2016

JEDNODUCH MODEL EKONOMIKY

TRN MECHANISMUS
PJMY

TRHY FINLN
PRODUKCE
Prodan
zbo

Koupen
zbo

FIRMY

MZDY,
RENTY,
ZISKY

Vrobn
vstupy

TOK ZBO

VDAJE

DOMCNOSTI

Vrobn
faktory

DCHOD

TRHY
VROBNCH
FAKTOR

TOK PENZ

10