Nelze objevovat co neexistuje, ale ne kad um vidt to, co je.

JAK POMOCI TLU, ABY SE VYLILO

SAMO

Klem ke zdrav je homocystein

MUDr. KAREL ERBEN

HOMOCYSTEIN
jmno, kter vtin nek nic, ale mlo by kat mnoho
Ji 8 let je v R aktuln informovat veejnost, e je zbyten umrat na infarkty, trpit se rakovinou, depresemi,
Alzheimerovou chorobou a dalmi civilizanmi chorobami, nebo vyhledvat asistovanou reprodukci. Pro tene
novin a posluchae rozhlasu a televize byla opakovan pipravena sdlen, aby se zajmali o to, co je to
homocystein. Bylo hodn snah dt jak praktickm lkam, tak i laick veejnosti na vdom, jak a pro
homocystein v naich bukch vznik, jakmi mechanismy pokozuje lidsk zdrav a jak dal onemocnn jsou
konenou podobou jeho toxickho psoben v organismu. K tomu byly pipojen informace, jak se ped tmto
nebezpem chrnit a jakou pi dat v ppad nemoci, aby len bylo innj, ne to standardn
poskytovan zdravotnictvm.
st naich pednch lka uplatnila na tyto informace embargo. Vydn knihy o homocysteinu pror jejich
cenzuru a zveejuje praktick nvod na del a lep zdrav.

Pedmluva:
pro lovk neum myslet na zdrav, o nezbytnosti strnut a monosti jeho zpomalen.
lovk postavil sm sebe na vrchol pyramidy ivho tvorstva s oznaenm Homo sapiens. Nzev je to pli
honosn, hodnotme-li jeho naplovn podle toho, jak lovk doke smlet o svm zdrav. Pli asto vystupuje
jako lovk nemoudr, protoe na tuto dleitou veliinu nemysl vbec!
Pro vtina lid neum vas myslet na sv zdrav? To nen ani tak filozofick otzka, jako veskrze praktick
problm velk sti esk populace, kterou a dosud k uvaovn o zdrav nic nenutilo. Kolik oban nemysl na sv
zdrav vas je patrn z toho, jak patn je zdravotn stav obyvatelstva R, teba ve srovnn s prmrem zem EU.
Posledn komente ke statistice zdravotnictv sice mluv o blskn na lep asy, ale vyhrno hned tak nebude.
Pinou jsou dva brzdc problmy: nedokonal zpsob mylen a nedostatek informac o innm zpsobu, jak o
sv zdrav peovat. Pomhat pi nprav obojho by chtla tato kniha.
K nprav nedobrho zpsobu uvaovn o zdrav je nejprve teba na zdrav vbec zat myslet: Zanme s tm
na pkladu odpovdi Charlie Chaplina na dotaz novine, zda ho zajm budoucnost; odpovdl: Ano, protoe v n
hodlm strvit zbytek svho ivota. K tto odpovdi by mla nezbytn patit otzka jak?, jakm zpsobem a v
jakch podmnkch ekonomickch a hlavn zdravotnch si lovk pedstavuje svoji budoucnost? K tomu by ml mt
lovk vyjasnn, zda tyto poloky, zejmna zdrav, me njak ke svmu prospchu ovlivnit?
Tato mylenka je vchodiskem k osobnmu vyeen problmu: Jak vznam m pro lovka jeho zdrav?
Odpov na zpsob e velk, se d oekvat skoro od kadho. V em je tedy pina toho, e ve skutenosti jen
mal st obyvatel R peuje o sv zdrav systematicky a s mlo patrnm dobrm vsledkem?
Zjistitelnch pin a tch, o jejich vznamu se lze dohadovat, je vc: Jednaje, e zdrav lovk vtinou neum
povaovat zdrav za soust svho majetku, o kterou je teba peovat pinejmenm stejn jako o dm a automobil
dohromady. Vtinou povauje za normln, e mu zdrav slou bez vtch poruch, nebo si pedstavuje, e mu zdrav
prost slouit mus, jako to inilo dosud. To je fatln omyl, kter se vysvtl bhem dalho ten.
Mon, ze ve vztahu ke zdrav petrvv do dosplosti zkuenost z dtstv, e choroby, kter v tomto obdob
pichzej, opt odejdou bu samy, nebo s pomoc lkae. Neuvdom-li si dospl lovk nejpozdji ve stednm vku,
e je nebetyn rozdl mezi chorobami dtstv a civilizanmi chorobami postihujcmi stedn a seniorsk vk, ek ho
velice hok poznn: Kdy mu KVO (kardiovaskulrn onemocnn = nemoci srdce a cv) zave cestu zpt k plnmu
zdrav pozn, e toto postien nejen nelze vylit, ale tak jak moc jej omezuje a o kolik sniuje celkovou kvalitu jeho
ivota. Je dobr si uvdomit vas, dokud je lovk zdrv, omezen monosti medicny ve vztahu ke KVO a tak, e
stejn nevyliteln jsou i nkter dal CCH (civilizan choroby).
Je tak mon, e nkoho, napklad podnikatele a manaery, pohnj jejich povinnosti tak, e akoliv si
pipoutj nezbytnost zdrav pro zachovn sv vkonnosti a ekonomick efektivity firmy, odkldaj praktick een
problmu svho zdrav na chvli, kdy na n budou mt as. Povauji za nezbytn je upozornit na kapitolu o KVO, kde
se vysvtluje jak zrdn je mylen, kter pipout odklad nebo zpochybnn nalhavosti peovat o sv zdrav
okamit a ne a pozdji, protoe to u me bt pozd.

Bezpochyby je u ns tak st populace, ve kter pevaj relikty socialistickho mylen, kter zakotvilo do
stavy tehdej SR ustanoven, e lovk m prvo na zdrav a e stt zabezpeuje svm obanm pi o zdrav
zdarma. I tyto, pro nkoho mon pjemn, ale vdy jen vzpomnky, dnes ovlivuj vztah ke zdrav, i kdy jsou
odsouzeny zstat nesplnitelnou iluz. Vslednic vech tchto vliv je vysok nemocnost na KVO a dal CCH.
mrtnost na KVO se povauje za objektivn vyjden rozdl ve zdravotnm stavu obyvatel jednotlivch zem.
SRN, dal zpadoevropsk zem a USA se mezi sebou vrazn li v mrtnosti na KVO, ale vechny maj tento
ukazatel mnohem ni ne R; [/SA jsou na tom dokonce o 50% lpe ne my. V em je pina takovch diferenc?
Pina rozdl je ji znm, je jednoduch a souvis s tm, do jak mry vyhovuje ivotn styl, hlavn stravovn
lid, poadavkm prodnch zkonitost, podle nich se d biochemick procesy podmiujc ivot naich bunk.
Porozumn tmto zkonitostem umouje sestaven nvodu, jak ideln udrovat sv zdrav. Tento nvod nelze sdlit
jednou vtou. Na konci knihy bude teni jasn jak pina souasnho patnho zdravotnho stavu, tak i nvod kudy
ven z problmu.
Se zdravm souvis i doit vk. Pedstava, e vyuvnm poznatk, kvli kterm je napsan tato kniha, lze
doshnou prodlouen ivota o 7 -17 let, me bt nkomu nepjemn. Od pedstavy doit vyho vku toti mohou
odrazovat ti nai blin, kter potkvme na ulicch v poslednch mscch jejich ivota: bvaj dun, asto shrben,
belhaj se o berlch, skoro vdy jsou vrsit, maj jinak nezdrav vzhled a asto postrdaj douc mru lidsk
dstojnosti. Jist, o nkolikalet prodlouen ivota podobn plnho utrpen nen co stt!
Tato knhaje o nem jinm: je o poznanch pinch vech tchto stav a o tom, co udlat, aby lovk proil
cel ivot, vetn let dovanch navc, pi dobr fyzick sle s potebnou pohyblivost a schopnost ekonomick
aktivity, bez patrnho bytku svch duevnch schopnost a nesuovn nemocemi, kter mu ubraj na radosti ze ivota.
Tchto nkolik podnt k uvaovn by mlo stait k tomu, aby si ten postupn zmnil svj vztah ke zdrav tak,
aby se dokzal motivovat k jeho rozumnmu naplovn. m vztah ke zdrav eln naplnit, k tomu postupn
dospjeme v dalm textu.
V tuto chvli je nejdleitj vyut posun ve vdeckm poznn a poskytnout obanm pleitost seznmit se s
poznatky o monostech podpory a obnovy zdrav, kter jim maj bezprostedn slouit. Bude-li veejnost mt potebn
informace a bude-li znt jejich vznam, me dat po zdravotnictv, aby podle nich zaalo pracovat.
Je mm pnm co nejsrozumitelnji se zhostit kolu piblit vsledky lkaskho vzkumu pin CCH veejnosti
a nastnit vyzkouen zpsob jejich praktickho vyuvn. Nosm je v hlav a mluvm o nich nkolik let, vc pro laiky,
ne pro lkae. Za tu dobu jsou dostaten utdn a zaalo bt jasn kde je pina toho, e dosud neslou obanm.
I o tom budu pst, protoe dnes pichz pleitost to zmnit.
Dk za to pat pedevm vydavateli a dl rovnm dlem vem, nejen v okruhu m rodiny, ale i dalm ptelm a
spznnm dum, jejich zsluha je v dodvn sly k pekonvn pekek, kterch je mrn k tomu, jak vznamn
je nov mylenka, kterou je teba uvst do ivota. Zvl musm zmnit zsluhu Svazu pacient R, kter mi poskytl
zasteen pro m sil v dob, kdy bylo teba ukonit innost Nadace Srdce proti infarktu. Byla to souasn doba, kdy
se nepodailo najt dn zdravotnick zazen ani jinou zdravotnickou instituci, kter by mly zjem podpoit
dokonen prce na shrnut a zobecnn poznatk o homocysteinu a dotvoen teorie vzniku CCH.
Na tomto mst bych rd vzpomenul na dv eny, bez jejich nezapomenutelnho pispn by kniha nebyla napsan
vbec: prvn je moje matka,

vod:
co se vd podailo objevit, emu napomh zobecnn ve vd a jak to dv monosti, princip
homeostzy, enzymy, o samolen tla.
Metlou lidstva bvaly ve stedovku epidemie infeknch nemoc: netovice, mor, cholera, neb
tyfus decimovaly cel populace. Dky prevenci, to znamen lep hygien, okovn a antibiotikm,
dnes postihuj tato onemocnn jen jednotlivce a spe vjimen men skupiny lid. Princip
prevence se pi jejich potlaovn jednoznan osvdil.
V poslednch padesti letech se za infekce nala rafinovan nhrada - civilizan choroby (dle jen
CCH). Postihuj lidi pevn v tom dob ivota, kdy se mladm zd, e zemt je u pimen.
Protoe nejde o tak dramatick umrn lid veho vku, dtmi ponaje, jako tomu bylo pi
stedovkch epidemich, veejnost to pli nevzruuje. A pece je tu dvod k rozruchu:

Na CCH lid umraj o 10 - 15 let dve, ne by odpovdalo pirozenmu doslouen jejich

jednotlivch orgn a enzym dcch biochemick procesy v jejich tknch. mrtnost na KVO
vzrostla v civilizovanch zemch ve druh polovin uplynulho stolet o tolik, e jev byl prohlen za
epidemii. Za 36 let sledovn se v R zvila mrtnost na tato onemocnn o 72 %. jet ped tm
dolo k podobnmu narstn v USA a v Evrop pibvalo mrt piblin v soubhu s nmi.
Asi s ptiletm odstupem zaalo podobn pibvat ndorovch onemocnn. Vskyt KVO ji
kulminoval, pibvn novch ndor a mrt na n jet ne. Ob nemoci dohromady jsou v R
pinou zhruba 80 % ze vech kadoronch mrt. Pro k takovmu narstn jejich vskytu dolo? V
em je pina, kvli kter tyto choroby vznikaj? Je mezi jejich nrsty njak souvislost? Lze se
brnit proti ohroen, kter znamenaj pro kadho dosplho a nkdy i pro dti?
Na vechny tyto otzky jsou ji jednoznan odpovdi. Zn je zatm jen mal skupina lka.
Informace, kter se za odpovmi skrvaj neslou svmu elu, pokud zstvaj jen v jejich hlavch.
Aby mohly slouit lidem, musej se k nim dostat. Vyut je me jen ten, kdo se o nich dozv a
seznm se s nimi tak, aby jim z vt sti porozuml. Tato kniha je napsna proto, aby se v medicn
nevzdlan jedinec dozvdl co se to s nm dje, kdy onemocn nkterou z CCH a co me dlat, aby
se mu nekrtil ivot a nekonil ivot v utrpen. Ale to hlavni, co by ml vyst je, e veker opaten
jsou nejinnj, pokud je uin v dob plnho zdrav - tedy pro jeho uchovn.
Za poslednch 50 let dolo k obrovskmu pokroku v odvtvch techniky a chemie, kter slou
lkastv. Pes bouliv rozvoj obor, vyvjejcch diagnostick a lebn metody, nedolo jejich
zsluhou k takovmu ovlivnn nemocnosti a mrtnosti na KVO a ndory, jak jsme oekvali pi
uvdn tchto metod do ivota. Dnes se tuen mn v pesvden, e je to proto, e nepostihuj
vlastn piny vzniku tchto dvou nejzvanjch skupin nemoc. Nedvn objevy v popisovanm
novm odvtv medicny odhalily tuto pinu a navozuj v tomto smru svtn nadje na lep zdrav.
Stle se rozrstajc skupina lka - vdc z celho svta, zkoum ji 35 let piny KVO; dleit
je, e z jinch hledisek ve vztahu k podstat problmu, ne jak hls oficiln cholesterolov teorie
vzniku arterosklerzy. Ta toti neumla uspokojiv vysvtlit vce otzek a proto o jej platnosti
petrvvaly pochybnosti. Nov se ukzalo, e vdci s odlinm nzorem nejen zvolili sprvn pstup
ke KVO, ale e navc nali spolenou pinu cel skupiny CCH - homocystein.
Je to vznamn v tom, e jedna spolen pina znamen jeden zpsob jejho vyeten a jeden
postup pi jejm odstraovn - tedy velik zjednoduen a tm i zlevnn pe o zdrav. Nov pe o
udren zdrav m nsobnou innost proti souasn a pi tom znamen zjednoduen. Pichz doba,
kdy ji me zvldnout s obasnou pomoc lkae kad jedinec.
Na tomto zjednoduen a nadchzejcm zlevnn pe m zsluhu Svaz pacient R. Svtov
lkask vzkum vyprodukoval k homocysteinu takov mnostv poznatk, e zaalo bt
nepehledn, co plat a co ne. Pod jeho patronac a s jeho pomoc se podailo shrnout nashromdn poznatky, roztdit je, u protichdnch informac bylo teba zjistit pro vznikly a zda proti
vtinovmu nzoru jsou opan tvrzen oprvnn, nebo ne. A konen bylo teba provst
zobecnn poznatk, bez kterho neme vzniknout nov teorie, schopn nabdnout lidem lep
zdrav, ne star praxe.
To ve se podailo s podporou Svazu pacient dokonit a ji ptilet praktick ovovn potvrzuje,
e zobecnn bylo provedeno sprvn a e nov teorie vzniku civilizanch chorob plat, bez ohledu
na to, e se to nkterm lkaskm pikm nelb.

Zobecnn je nesmrn dleit pro uskutenn pokroku ve vd, a to zejmna tam, kde vznik
nov obor, kter m mlo spolenho s vitmi poznatky tradinch obor. Odthneme-li se od vech
dalch monch, nebo pravdpodobnch pin, meme pinu nelibosti spatit v neschopnosti
mnoha lka pochopit vznam zobecnn jako sousti metod vdeckho poznvn svta a
samostatn ho provst. Zobecnn znamen vzt kadou popsanou vdeckou informaci jako fakt,
kter se porovnv s jinmi informacemi z tho oboru s clem zjistit, zda k sob pat tak, e
vytvej logick celek zen podle zkonitost s obecnj platnost. To znamen, e plat:
pozorovan dje probhaj ve shodnch podmnkch stejnm zpsobem. Tak se dojde a k definovn
prodnch zkonitost, kter plat bez ohledu na vli lovka. Je to vy stupe poznn, ne nkolik
vytench poznatk, kter mnoz lkai pouvaj jako argumenty k obran svch pozic.
To plat pedevm pro znan renomovan lkask autority. Nen radostn pozorovat, jak ada
lkaskch piek, nkter nevdomky, hazarduje se svm odbornm renom pokusy o zsadn
stanoviska k problmu, kter nestaily odborn zvldnout a neuvdomuj si, pro nemohou uspt.
To je ppad, kter nastal po objevu poruchy v sti bunnho metabolismu, kter se projevuje
zvyovnm hladiny toxickho metabolitu homocysteinu v krvi. Lkask kapacity nejprve v USA
zaaly zpochybovat vznam Hcy pro lidsk zdrav brzy po jejich prvnm pedstaven. A kdy
poznatky o Hcy dorazily k nm, tak tot zaaly provdt i kapacity nae. Pozdji ponkud ustoupily a
pisoudily pro Hcy vznam rizikovho faktoru pro KVO - snad tm rovnocennho s ostatnmi, ji
dve uznanmi.
Pi psan tchto pas jsem vhal, zda prce se zobecnnm je natolik vznamn, e bych se o n
ml zmnit.
Myslm si, e vznam m a e vysvtlen tkajc se zobecnn nen mon z knihy vypustit.
Teprve zobecnn nakupench poznatk o homocysteinu a o jeho psoben v lidskm tle umonilo
vytvoit novou teorii vzniku CCH.
Nov vznikl teorie umouje ohldnut do vzkumu, ze kterho vzela: pohled zpt poskytuje
nhle skuten obraz o vznamu kadho z celho souhrnu jednotlivch drobnch objev, kter ji
pomohly vytvoit. To je postup, kter umonil odhalit prodn zkonitosti, kter, opakuji, plat nezvisle na vdom a vli lovka. Tmto pracnm postupem byly zpracovny i poznatky o ve
zmnnm malm seku nitrobunnho metabolismu, jeho poruchy maj znan dsledky pro
zdravotn stav lovka.
Podailo se odhalit, e vznik poruchy zce souvis s civilizanmi zmnami ve skladb stravy. Aby
ten porozuml pin vzniku tto zkladn poruchy a vem dsledkm, kter z n plynou, je teba
vysvtlit si nco z mechanism, kter se podlej na podstat ivota.
K podstat ivota:
Kad iv jedinec, a lovk, nebo ni ivoich, rostlina i bakterie je utven spoustou
neustle se opakujcch a stle probhajcch biochemickch proces. Zastaven tchto dj znamen
smrt. Neustle probhajc biochemick reakce jsou podstatou innosti vech naich orgn od
aludku a stev pes mozek, srdce k jtrm a ledvinm. Biochemick procesy jsou podstatou imunity,
mylen, cit; bez nich by nebylo mon rozmnoovn a pohyb. Biochemick procesy by samy o
sob nemohly probhat tak, aby zajistily existenci ivota. ivot je podmnn pevnou organizac
udrujc stl vnitn prosted. To se da dky tomu, e jednotliv chemick procesy jsou
uspodny v systmu zajiujcm jejich vzjemn nvaznosti.

Toto nezbytn zen souhry biochemickch proces obstarvaj enzymy. Jejich loha je
srovnateln s potaovm zenm sloit vroby. Enzymy se staraj se o to, kdy m reakce zat, jak
intenzivn m probhat, kdy m pibrzdit, nebo skonit a kdy znovu zat a hlavn, kterou ltku do
reakce vthnout. Tyto psobky dostaly oznaen zdroje ivotaa v tomto oznaen nen dn
nadszka. Poruchy enzym jsou spojeny s poruchami prbhu biochemickch reakc a jsou tak zatkem rznch onemocnn.
Zbv zopakovat, e v seku biochemickch reakc, kter ns bude dle zajmat, vznik ltka
nazvan homocystein a pidat informaci, e tento produkt na vlastn ltkov pemny doke
enzymy siln pokozovat a niit. To je pedehra k mnoha chorobm, kterm meme zabrnit.
To nov a pro mnoh povzbuzujc, co se kniha sna veejnosti pedloit je, e k udren a obnoven
zdrav nen zapoteb chemickch lk. Je vak nezbytn mt alespo zkladn vdomosti o tom, na
em zvis bezporuchov chod onoho seku bunnho metabolismu, kter se stal pedmtem
naeho zjmu, pro dochz k jeho poruchm, jak nsledky tyto poruchy vyvolvaj a jakm
zpsobem lze poruchu odstranit a tak umonit tlu vznikl nsledky svmi silami napravit.

Vvoj stravovn v civilizaci postupn vyazoval ze seznamu jdel zdroje, ze kterch lovk po
miliony let erpal ltky biologicky nezbytn pro sv zdrav. Vznam tchto poznatk je takov, e jim
je vnovan samostatn kapitola.
Obecn nprava spov v odstrann manku biologicky nezbytnch ltek, kvli jejich
nedostatku vzne prbh biochemickch proces prv v tom nejdleitjm seku, kde vznik a
dl se m pemovat homocystein (dle jen Hcy). Tam se toti rozhoduje o osudu lovka, o jeho
zdrav, nemocch a dlce ivota.
Zajistme-li trvalou (doivotn!) dodvku skupiny vitamn, zapojench do metabolizace Hcy,
zastav se druhotn anomln biochemick procesy, kter psob poruchy ve funkcch orgn a
naruen struktur tkn. Z pedvkovn vitamn, kter vyjmenuji pozdji, nen teba mt obavy,
jejich vlastnosti pedvkovn vyluuj. Na dodvn tchto vitamn je teba pohlet jako na
nabdku pirozen nezbytnch ltek, ze kterch si buka vezme jen tolik, kolik potebuje k zajitn
normlnch podmnek pro chod proces ltkov pemny.
Po znovunastolen fyziologicky stlho vnitnho prosted v buce dochz k nastartovn
pirozench proces obnovy orgn a tkn, pokozench homocysteinem a rznmi dalmi vlivy.
Rozbh se proces, v nm se tlo l samo bez nsilnch vnjch zsah. Potvrzuje se, e idelem
pro npravu poruench tlesnch funkc nejsou pkazy dvan cestou aplikovanch chemickch
ltek. Ukzalo se, e krom toho, co maj zlepit vdy jet nco dalho pokod.
Lky jsou pli silnm vyjdenm vle lovka nco zmnit podle jeho pn. To je jist ryze
lidsk snaen, ale ve vztahu ke zdrav pli asto kontraproduktivn: Mechanismus inku chemick
ltky v organismu je nsil. Podan lk pinut njak enzym, aby utlumil svoji funkci, m zmiz
njak pznak nemoci. Ale lovk neum vyrobit takov ltky - lky, kter by souasn nepokodily
enzymy jin a nevyvolvaly nedouc vedlej inky. Ty jsou u nkterch pacient tak siln, e pipomnaj ren o vyhnni erta blem a nen pak divu, e takov lk pacient odmt. Vvoj novch
lk dovedl medicnu na rozcest. Jedna z monch cest je vrtit se ke starm poznatkm, e v tle je
mnoho sil a mechanism, jejich poslnm je vracet tlo z nemoci do stavu zdrav. Na tto cest nen
nsil, ale nabdka pomoci lovka tmto silm, kter spov v usnadnn jejich funkce.

Soud podle tematickho zamen vzkumu, medicna o rozvjen takovhoto pstupu ke zdrav
nestoj. V informacch k vzkumnm programm nezaznla na sympozich ve 2. pololet 2003 ani
jedin zmnka o zmrech prohloubit svrchu uveden poznatky. Naopak pevn st vzkumu se
orientuje na poruchy druhho a tetho du, kter jsou vyvolan primrn poruchou a t si tyto
vzkumn prce nevmaj.
Zmiuji se o tom kvli dsledkm: Na klinick vzkum nave vvoj lk, kter budou zase
postihovat jen druhotn poruchy a lkai budou dl do budoucna praktikovat nekauzln len. Svaz
pacient bude mt vystarno o stnosti, e lkai pedepisuj pacientm lky, kter je nevyl.
Parlament bude dl hledat kolik prostedk odkud pevst na zachraovn zdravotnictv ped
finannm kolapsem.
e nekauzln len, kter bezmylenkovit praktikuje pli vysok poet lka, vytv tu
nejvt myslitelnou ernou dru pohlcujc penze zdravotnch pojioven a e een je v
homocysteinu, se zatm nestalo diskutovanm tmatem.
Msto toho se ozvaj hlasy, e pacienti by mli vce pispvat na kryt deficitu prostedk ve
zdravotnictv a umonit tak lkam tak zven pjm. Ve svtle nevyuvn a neznalosti
kauzlnho len jsou takov poadavky pro Svaz pacient absurdn.

Kapitola 1.
Seznmen s homocysteinem:
1.1 Co je to homocystein a jeho vznam.
Je neuviteln, e v lidskch bukch me vznikat ltka tak toxickho charakteru, e by byla
schopn buku zahubit, nebo jinak pokozovat matesk organismus. Dnes ji vme, e to mon je a
e takovou ltkou je homocystein (dle jen Hcy). Tak vme, e v bukch je ptomen neustle, e
stle vznik a zanik pemnou na jin ltky.
Hcy je jedna z aminokyselin objevench de Vigneaudem; k objevu Hcy dospl v roce 1932 a
popsal jej jako toxickou aminokyselinu. Hlavn chemickou charakteristikou Hcy je atom sry, kter je
jeho soust. Sra v molekule aminokyselin nen ast a u Hcy peduruje, e je to ltka s neobvykle
vysokou reaktivitou. Ta je pro Hcy nezbytn, aby mohl plnit lohu psobku podmiujcho existenci
ivota. Druh tv Hcy se projev, hroz-li v bukch jeho pebytek a zane se hromadit v krvi. Pak se
zane projevovat jeho toxicita, projevujc se vznikem patologickch zmn ve tknch a funkcch
orgn.
Toxicita Hcy je vystupovnm jeho pirozen vlastnosti: vysok chemick aktivity, kterou
potebuje k plnn svho biologickho posln: zajiovat spolu s pslunmi enzymy elementrn
pedpoklady pro existenci ivota. Hcy byl nalezen v bukch vech ivoich, rostlin a bakteri. V nich
se Hcy astn reakc spojench s vyuvn kyslku v buce - tedy s bunnm dchnm; je u reakc,
ktermi si buka obstarv energii potebnou pro udrovn chodu vech biochemickch reakc a je
nezbytn i u rozmnoovn bunk.
To je pln vet zkladnch projev veho ivho. Z toho meme odvodit, e existence Hcy byla
podmnkou pro vznik ivota na zemi. Jeho biologick vznam proto meme prohlsit za zsadn.

1.2. Udren stlosti vnitnho prosted v bukch je podmnka ivota.

K tmto lohm se pokusme pedstavit si, jak je nezbytn, aby jeho mnostv v bukch bylo
konstantn, tedy nekolsalo a tm jsme opt u poadavku ivota: mt v bukch stl sloeni vnitnho
prosted. Zajitn tohoto poadavku u Hcy znamen jeho co nejrovnomrnj a bezporuchovou
metabolizaci. K tomu elu existuje v bukch velmi citliv mechanismus. Systm zptnch vazeb m
udrovat rovnovhu mezi jeho vznikem a pemnou na dal, ji nekodn, ltky. Pracuje na
jednoduchm principu. Je-li njak ltky mlo, podnt se jej vroba, je-li j moc, vroba se utlum,
nebo peru.
Je to pklad zpsobu, kterm buky udruj svoji homeostazu (stlost vnitnho prosted), kter
je bezpodmnen nutn pro uchovn ivota. Tato regulace m ale sv limity - je schopn funkce
pouze za tchto pedpoklad: 1) pro biochemick procesy, kter maj v urenm rozmez vkonnosti
probhat, je k dispozici dostatek ltek, kter maj do reakc vstupovat a 2) pro zen chodu tchto
proces jsou pipraven pln funkn enzymy.
Potebnou vkonnost vitln dleitho systmu udruj specifick psobky: vitamny, hormony,
ionty a nkter sirnat sloueniny; mezi nimi i Hcy. Ten je potebn i pro dlen bunk pi rstu a
nhrad tkn a pro tvorbu mezibunn hmoty. Jde tu o dal pro ivot dleit funkce bunk. Opt
zjiujeme, e Hcy nen pouze adovou soust bnch biochemickch pochod!
Z ve vyjmenovanch nezbytnch ltek budeme dle mluvit ji jen o dleitosti vitamn:
kyseliny listov, B2, B6 a B12. Jejich ptomnost je potebn pro zajitn plynulho chodu
biochemickch pemn Hcy. Poruchy v jejich dodvce znamenaj naruen chodu tchto proces s
hromadnm Hcy v krvi, co je podnt k vyvoln zvanch onemocnn. Jakmi mechanismy CCH
vznikaj si osvtlme postupn pozdji.
1.3. Nahldnut do biochemie Hcy a jej lohy.
Ke vzniku Hcy a jeho dal pemn v bukch dochz ve zvltnm zpsobem seazench
reakcch. V bunn biochemii je obvykl, e ke vzniku potebn ltky nesta jedna reakce, ale jsou
nutn postupn

Proda si pomh vytvenm meziprodukt, z nich vznik v nsledujc reakci dal vy meziprodukt, a etz
dospje ke konen potebn ltce. Konen ltka je pak zcela odlin od t vchoz.

U Hcy je to jinak. Proda zvolila mn obvykl een, kdy etz biochemickch reakc je svinut
do kruhu - cyklu.To znamen, e na potku cyklu je stejn ltka, jako na jeho konci. Specifick koly
tu pln mezilnky. To m svj zvltn vznam.
U Hcy mluvme o cyklu metabolickch promn dvojice aminokyselin, v nm za potek cyklu
meme povaovat esenciln aminokyselinu methionin, z nho vznik pes dva mezilnky na
protj stran Hcy. kolem tohoto cyklu je dodvat pro potebu dalch biochemickch proces
dleit suroviny - metylov skupiny, pichzejc z vnjho svta potravou.
Dal text o metylovch skupinch se me leckomu zdt nezivn a zbyten. Tyto pocity se
vyplat pekonat, protoe jde o soust vkladu piny nrstu vrozench poruch imunity,
metabolismu a ddin podmnnho sklonu k ndorm a dalm chorobm, kter se projevuj asto
ji u dt. Tchto chorob pibv a nezvldneme-li je dnes, zanou brzy ohroovat existenci lidstva.

Metylov skupiny (v chemickm pepisu -CH3) jsou vchoz stavebn jednotkou organickch ltek
a tm i zkladn surovinou pro potebu mnoha biochemickch reakc. Zcela nezbytn jsou pro syntzu
blkovin v bukch. I jejich dostatek je soust poteby homeostzy v bukch.
Nezbytnost plynul a dostaujc dodvky metylovch skupin se tk mimo jin syntzy vech
typ bunnch i mimobunnch protein a tak DNA, RNA (a tak myelinu, fosfolipid, kreatinu a
neurotransmiter). Jak jsou dsledky nedostatku metylovch skupin pro biochemick procesy si
probereme v kapitolch o neurologickch a psychiatrickch poruchch a o genovch mutacch jako
pinch vrozench poruch imunity a metabolismu. Pojitn dostatku methioninu (jako jejich
zdroje) jeho recyklac a monost nhradn metylace, svd pro mimodn biologick vznam
dostatenho psunu metylovch skupin do nitra buky.
Metylov skupiny vn do cyklu bu methionin z potravy, kter je jednm z konench lnk
tpen protein v trvcm traktu, nebo folty (prodn sloitj forma vitamnu kyseliny listov). Ty
pichzej rovn z potravnch zdroj. Od nich pejm v buce metylovou skupinu Hcy v reakci, kter
umouje jeho pemnu zptky na methionin.
Jej proveden zajiuje enzym, kter funguje jen m-li dostatek svho kofaktoru, kterm je
vitamn B12. Dobr funkce celho popsanho seku potebuje jet vitamn B2. Dostatenou rove
metylace jist jet nhradn a biochemicky odlin cesta v jtrech. Tmto cestm pemny Hcy dali
autoi jejich objevu nzev podle dodvn nov metylov skupiny: remetylace.
Tyto chemick promny a jejich zen jsou ve vdeckch pracch popsny do detail, kter
musej znt lkai. Praktick vznam pro nelkae m poznatek, e ideln je, m-li lovk zajitn
pjem metylovch skupin vyven z obou potravnch zdroj (nco ivoinch blkovin a hodn
listov zeleniny) podle principu: Pestr strava je zklad zdrav. Tak je dobr vdt o dalch
vzjemnch zvislostech, kter se asto promtaj do zdravotnho stavu lid:
Regulan systm, udrujc normln prbh reakc pemny Hcy, zvld udren stlosti jeho
hladiny v pomrn malm rozmez vkyv. Systm napklad nen nastaven na nadbytek zdroj
methioninu (vznik z blkovin ivoinho pvodu) ve strav: Jme-li hodn masa a masnch vrobk,
vznik vce Hcy a k jeho pemn je teba i vce metylovch skupin, tedy vce kyseliny listov. Jej
bn pjem ve strav pak vtinou zdaleka nesta ke kryt tto zven poteby a hroz hromadn
nepemnnho Hcy.
Uritou pojistkou pro situace nadbytenho pjmu zdroj methioninu stravou je odstraovn
pebytku Hcy jeho pesmrovnm ke zpracovn mimo zkladn cyklus. Pi tchto chemickch
reakcch vznikaj dal pro zdrav nezbytn ltky, z nich jedna se uplatuje pi tvorb chrupavit
tkn, jej nedostatek se podl na vzniku kloubnch poruch vetn artrz. Prchodnost tto cesty
metabolizace Hcy (biochemici ji nazvali cestou transsulfurace) je zvisl na vkonnosti svho
enzymu, kter je pln funkn jen m-li dostatek svho kofaktoru, kterm je vitamn B6 (pyridoxin).
Genetick porucha tohoto enzymu je podkladem vrozenho onemocnn homocyst(e)inurie,
kter postihuje mladistv a obas i dti. Projevuje se zpodnm duevnm vvojem, vythlou
postavou s poruchou vvoje kostry a poruchou vidn. Nejzvanjm projevem jsou asn mrt
zpsoben urychlenou aterosklerzou, etnmi trombzami v tepennm i ilnm eiti a
embolickmi komplikacemi, kter postihuj tyto pacienty ve velmi nzkm vku. Objasnn
mechanismu vzniku tohoto onemocnn a jeho kardiovaskulrnch pin mrt, poloilo zklady k
rozvjen novho odvtv medicny, se kterm m ble seznmit tato kniha.

Pesto, e k identifikaci tohoto onemocnn a pin jeho kardiovaskulrnch komplikac dolo

ped 40, respektive 35 lty, dochz k irmu vyuvn tchto poznatk v rmci zveejnn nov
teorie vzniku CCH a dnes.
Pro koncipovn systmu prevence je dleit bezpen vdt, jak maj biochemick procesy v
bukch fungovat za normlnch okolnost, tedy ve stavu plnho zdrav a jak k tomu potebuj
podmnky. Nesm se pi tom zapomnat, e cel systm m jemnou regulac k udren stlosti
vnitnho prosted v buce. Zvislost bunk na tom, aby z Hcy vznikal dostatek methioninu a
podmnn tto pemny dostatkem kyseliny listov pro metylan procesy, jakoby podtrhovala
dleitost tchto nepatrnch stic - metylovch skupin - pro ivot.
Kompenzan schopnost regulanch mechanism v cyklu pemn Hcy a methioninu m vak sv
limity. Nroky ivota v civilizaci je daleko pekrauj. Jen pi stoprocentnm zabezpeen dodvky
vitamn: kyseliny listov a B12, nezbytnch k pemn vzniklho Hcy zpt na methionin a k vnen
dostatku metylovch skupin do buky cyklus sprvn funguje: vznikl stice Hcy se rychle
pemuje pibrnm nov metylov skupiny na stici methioninu. Tuto promnu uskuteuje, jak
ji bylo eeno, enzym, kter potebuje jako kofaktor vitamin B12.
Prbh reakce zvis na dodvce vnjch metylovch skupin z potravy prostednictvm derivt
kyseliny listov. I tak zstv vtinou urit pebytek Hcy, kter by se dostal do krve. K jeho
odstrann je zapoteb vitamnu B6, kter aktivizuje enzym udrujc tuto cestu pemny
prchodnou.
Souhrnn funguje regulace tak, e cesta transsulfurace pomh odstraovat pebytek Hcy z
buky; naopak pi deficitu zdroj methioninu ve strav vznik mlo Hcy a ten je proto pevn
smrovn k remetylaci a k cyklovn, nebo cesta pemny transsulfurac se mu uzavr.
Koordinace podl remetylace a transsulfurace na metabolizaci Hcy je tak jemn, e doke
zabrnit kumulaci Hcy a pi tom zajiovat alespo biologicky nutnou minimln dodvku metylovch
skupin jako zkladnch stavebnch kamen pro syntzu protein. M to ale jeden hek. Musme
znt prodn zkonitosti, kter rozhoduj o tom, e regulace bude tmto zpsobem fungovat. Tyto
zkonitosti nejsou o niem jinm, ne o tom co nesprvn jme a co bychom jst mli. Dietetick
poznatky k fungovn tto sti metabolismu nm vysvtluj, pro je skladba stravy rozhodujc mezi
vlivy na zdrav lovka.
Mezi vemi dleitmi potravnmi polokami, kter hraj roli v podpoe zdrav, je nejvznamnj
dostatek, nebo opan nedostatek kyseliny listov, vitamnu B6 a B12. Nesta jen snst jejich zdroje;
tyto vitamny mus bt dovedeny a k bukm a mus jich tam dorazit dostaten mnostv. Tomu
mohou brnit nkter chorobn stavy, teba chronick znt aluden sliznice, nebo jen tuk v
aludku.
Skladba stravy u jet zevn zdravho, nebo zdnliv zdravho lovka, neodpovd tm nikdy
poteb bunk. Skoro vdy a u kadho dochz k nedostatenmu zsoben kyselinou listovou a u
vegan vitamnem B12. Pro, to je popsno v kapitole vnovan problmm vivy ve vztahu k CCH.
Za podmnek normln regulace biochemickho cyklu v nm Hcy vznik a za fyziologickch
podmnek jeho dal metabolizace, se udruje i jeho fyziologick hladina v krvi. V tchto podmnkch
je 90 - 95% vzniklho Hcy metabolicky vyuvno v dalch chemickch procesech. To zna, e jeho
mnostv kolujc v krvi pedstavuje pouze 5 - 10 % z celkov vyprodukovanho Hcy. Pi jeho
fyziologicky nzk hladin se toxicita Hcy a jej patologick psoben neuplatuj.

1.4. Co rozhoduje o metabolizaci Hcy a jeho hladin v krvi.

Vkonnost enzym dcch biochemick cyklus pemn methioninu a Hcy a jeho transsulfuran
odnoe, je primrn zvisl na genetickm zen. Mutovan - to zde znamen mncenn geny
ovldajc metabolizaci Hcy, m dnes skoro 20 % populace. Mutacemi nepokozen geny znamenaj
genetickou plnohodnotnost a ta peduruje monost vyuit pln pracovn kapacity cyklu. Ta se me
uplatnit jen jsou-li splnny bn podmnky, kter cyklus potebuje pro svoji plnou vkonnost: 1.
nepeten ivoinmi proteiny jako hlavnm zdrojem methioninu; 2. pravideln a dostaten
pjem kyseliny listov (folt), pyridoxinu a vitaminu B 12.
Stravovn prmrnho lovka v civilizaci je obvykle v rozporu s tmito poadavky. Pina
konfliktu je ve st a tm nepizpsobivosti tohoto seku bunn biochemie vi mncm se
ivotnm podmnkm. Rozpor mezi trvalm poadavkem bunk na dodvn mikronu- trient (iviny
s ochrannou funkc jsou nezbytn v mikromnostv) a nedostatenm krytm tohoto poadavku
dnen stravou, vyplv z rozdl mezi pravkmi podmnkami ivota, v nich cyklus a jeho geny pro
zen vznikaly dnenm ivotnm stylem.
Pvodn se pedpokldalo, e cel systm metabolismu Hcy a jeho zen jsou spolen vem
savcm a e jeho st je proto kolem 250 milion let. Dnes se ukazuje, e stejn cyklus methionin Hcy je i v rostlinnch bukch a e jej vlastn i bakterie. To ukazuje na mnohem vt st a pmo na
sept cyklu s podstatou existence ivota. Pihldneme-li k biologickmu vznamu Hcy, zmnnmu v
vodu, pak je nutn pedpokldat, e vznik cyklu biochemick promny aminokyselin: methionin Hcy byl soust procesu zrodu ivota na zemi.
Proto je teba chpat st programu zen jako dleit faktor pro vznik dnench zdravotnch
problm. Poruchy zdrav nejsou zakdovny ve zdravch genech, kter d bunn metabolismus
Hcy stle stejn, jako v dobch vzniku ivota na zemi. Nemutan poruchy (poruchy v dodvn
mikronutrient pi zdravch genech) jsou dsledkem neschopnosti systmu zen cyklu pizpsobit
se zmnm ivotnho stylu. Zahjilo je vyuvn ohn lovkem, kter zahjilo zvyovn konzumu
masa. Jejich zatm posledn etapou jsou zmny stravovn v uplynulch padesti letech.
Toxicita Hcy nen jeho poslnm. Uplatuje se pi jeho hromadn v krvi v dsledku poruchy v
jeho metabolizaci. Pi normlnm prbhu biochemickch reakc ij stice Hcy od jejich vstupu z
jedn reakce do zapojen do reakce nsledujc v du milisekund. To je as, ve kterm se jeho
potenciln toxicita neme uplatnit. Pi poruchch se tento as prodluuje a pirozen nekodnost
pi prodlouen intervalu jeho existence pestv platit. K tmto poruchm dochz pedevm z
nutrinch pin. Hlavn piny poruch jsou dv, ale nakonec jde vdy o nedostaten dodvn
nkterho z opakovan zmiovanch t vitamn bukm.
Mn ast jsou poruchy, kter jsou projevem genetickch abnormalit, hormonlnch nebo
toxickch vliv jako je psoben sirouhlku, kyslinku dusnho, nkterch lk. K nim pipotejme
jet ernou kvu a pedevm, protoe nejmasovji, kouen cigaret.
Neschopnost methionin - homocysteinovho cyklu jakkoliv se pizpsobovat zmnm zevnch
podmnek ivota je pravdpodobn jeho pvodn vlastnost. Vchoz kvantum methioninu (a z nho
vznikl mnostv Hcy), kter cyklus doke zpracovat a mnostv kyseliny listov a pyridoxinu, kter k
tomu potebuje, nachzme ve smen strav bohat na vitamny.
Obsah potebnch ivin a jejich vzjemn pomr si meme pedstavit podle jdelnku
myovitho tvora kter dajn peil katastrofick vyhynut dinosaur a stal se jednm z most mezi

ivotem v pravku a dnen dobou. Tento tvor il pevn v korunch strom a od tohoto prapedka
savc se odvj i genetick vybaven lovka.
Obiva tohoto ivoicha odpovdala prosted ve kterm il, konzumoval plody strom, jejich
vhony, zelen sti rostlin, hmyz a jeho larvy. Metabolick sek s cyklem methioninu a Hcy, kter
byl i v jeho bukch, byl nutn dimenzovn na smenou stravu popsanho sloen.
lovku se nemus lbit, e tento cyklus a jeho vlastnosti zddil a po kom, ale mus se smit s tm,
e nezddil schopnost beztrestn konzumovat to mnostv masa a masnch vrobk, jak si mnohdy
dopvme. Nemme jinou monost, ne volit mezi setrvnm u stravovacch zvyklost s jejich
zdravotnmi dsledky, nebo se zadit podle vysvtlovanch skutenost, kdy nen ance prodn
zkonitosti pedlat. Pro usnadnn volby si uvdomme, co se bhem historie dlo se sloenm
stravy.
Pi vvoji lidskho rodu smrem k civilizaci se mnila skladba jeho stravy od pevn rostlinn
ke smen se stle vraznjm podlem ivoinch protein a pozdji tak tuk. Tento vvoj
vyvrcholil v poslednch padesti letech, kdy narazil na pevnost a nemnnost pravidel, jimi se
zmnn biochemick cyklus d. Narstajc nepomr mezi stoupajcm mnostvm vznikajcho Hcy a
poklesem schopnosti bunk jej dostaten rychle zpracovat se projevuje vzestupem mrtnosti na
KVO a vym vskytem ostatnch civilizanch chorob.
Tato pravidla jsou prodnm zkonem, kter omezuje souasn lidsk monosti udret si zdrav,
Jeho platnost je pravdpodobn absolutn a ned se ovlivnit dnou zmnou vnjch podmnek, ani
zbonm pnm. I modernmu lovku zstv jen jedin monost: poddit se mu!
Na tto skutenosti nezmn nic ti lkai, kterm se toto zjitn nelb. K nezdaru jsou odsouzeny
jejich snahy pekonvat platnost prodnch zkon svoj vl podpoenou farmaceutickou chemi.
Naopak, innost prce lkae se zv vyuvnm nsledujcch poznatk.

1.5. Co je to hyperhomocysteinmie a jak jsou jej dsledky.

Hyperhomocysteinmie (dle jen hyHcy) znamen zven hladiny Hcy v krvi. Vznik tehdy,
nedostvaj-li buky dostatek nkterho z tchto vitamin: kyselina listov, B6, B12 a nkdy i B2. Pi
jejich nedostatku vzne dal pemna Hcy a nezpracovan Hcy pechz do krve.
V pokraovn pedchozho vkladu o Hcy si pedstavme standardn situaci v ivot prmrnho
lovka ijcho v civilizaci. Tm pravidlem se u nho projevuje peten jeho homocysteinovho
metabolickho cyklu vysokm pjmem ivoinch blkovin, kter jsou hlavnm zdrojem z nho
vznik methionin.
Namsto protivhy ve vysokm pjmu kyseliny listov a dalch dvou spolupsobcch vitamn,
kter by pomohly likvidovat nadmrn mnostv vznikajcho Hcy, jsou u nho patrn projevy jejich
deficitu. Vme ji, e tyto vitamny pln lohu kofaktor enzym zajiujcch inetabolizaci Hcy. je-li
jich nedostatek, kles zpracovatelsk kapacita v procesech pemny Hcy na nekodn ltky. Bez
plynulho dodvn foltu, pyridoxinu a vitamnu B12 selhv regulace zptnmi vazbami a hroz
naruen stlosti chemickho sloen bunnho obsahu pibvnm nezpracovanho Hcy.
Nezpracovateln Hcy se neme hromadit v bukch i proto, e by je zahubil. Jeho propoutn
do krve je asi soust mon ochrany bunk. V krvi se Hcy hromad a jeho schopnost vysok
chemick aktivity se stupuje v toxicitu. Lkask vda ji v, co zlho se dje dl a za chvli se to

dozvte i Vy. Tak u umme posoudit rizikovost tto situace stanovenm hladiny Hcy ze vzorku
odebran krve a jsme na takovou prci vybaveni.
1.6. Sociln aspekt pomh pochopit, e.
HyHcy je jev, kter od nepamti pronsleduje bohat vrstvy spolenosti. Vdci usoudili, e je to
bohat strava s vtm mnostvm masa a tuku, kter se u tto sociln skupiny projevovala
pedevm srdenmi infarkty a dalmi KVO.
Ji jsme si ekli, e hlavn st dlouhodobch metabolickch zmn, vedoucch ke zvyovn
hladiny Hcy v celch populacch, se odehrla v poslednch padesti letech. V tomto obdob dolo k
urychlen vvoje zmn ve stravovn celch lidskch spolenost a etnik.
Po roce 1945 v USA a ponaje rokem 1950 tak u ns, zaala stoupat ivotn rove a s n rostla
spoteba masa a tuku jako projev mizen dvj propasti mezi stravovnm bohatch a chudch. To
zpsobilo masov pekraovn schopnosti vnitn regulace pemny Hcy udret jeho metabolizaci na
rovni dostaujc k tomu, aby Hcy nepronikal ve vt me ven z buky. Proces zasahoval postupn
stle vt sti populac a posouval se v nich od pslunk star generace do mladch vkovch
skupin.
mrt na infarkt a mozkovou phodu pestala bt vsadou bohatch. Jedinci v te populaci se
dnes mezi sebou li mrou zven hladiny Hcy a zevnmi projevy hyHcy. To je v kostce rekonstrukce
postupu zsadnho zhorovn zdravotnho stavu nejen v USA a u ns, ale v libovoln civilizovan
populaci.
Lidstvo nem jinou monost, ne pipustit, e m ve svch genech zakdovanou nedostaujc
schopnost regulovat systm nitrobunn pemny Hcy, kter nedoke kompenzovat jeho
zatovn nepimenmi poadavky stravovn podle dnenho ivotnho stylu.
To je asi nejdleitj informace ze vech, kter m tato kniha poskytnout. Proto si k n pro
jistotu zopakujme, e metabolick systm pemny Hcy nevznikl pro poteby dnenho lovka a
jeho zpsobu ivota a tm pdem se nedoke vyrovnat se souasnm zatovnm.
Proces vzestupu hladiny Hcy nad nosnou mez probhal v jednotlivch civilizovanch zemch s
asovou rozdlnost, kter m sv objektivn dvody popsan dle. Neustle zven vznik Hcy,
nekompenzovan a pro vtinu lid ji nekompenzovateln zvenm pjmem prodnch folt a B
6, je zdrojem trval hyHcy. Toto zjitn musme vzt na vdom, protoe m charakter
nezmnitelnho zkona prody.

1.7. Co se zane pi hyHcy v organismu dt:

Podvejme se na st poznatk, kter vda poskytla o tom, co se zane dt pot, co trvale
stoupne hladina Hcy v krvi. HyHcy je mocn impuls k rozbhnut abnormlnch biochemickch
proces, startu jakhosi druhho stupn poruch, kter mn fungovn orgn, jejich funkn zmny
perstaj ve zjevn choroby.
Tyto druhotn vyvolan poruchy jsou zkladem pro onemocnn aludku, lunku, srdce a cv,
poruchy imunity, ndory, osteoporzu a dal nemoci jako deprese, nebo Alzheimerova choroba a
mnoh dal, kter budou zmnny pozdji. Velkou roli pi vzniku tchto onemocnn maj poruchy
enzym, kde hyHcy meme povaovat za jejich hlavnho kdce a pinu vyazen z funkce.

Na vzniku vyjmenovanch a dalch poruch hraje hyHcy hlavn roli tak tm, e vyvolv vznik
volnch radikl a spolu s nimi pokozuje cvn vstelku a podncuje ji k abnormln produkci
psobk zvyujcch krevn srlivost.
V praxi to znamen, e vysok hladiny Hcy pokozuj endotel (vrstvika bunk vystlajcch vnitn
povrch cv) m zvyuj riziko trombogeneze - vzniku krevnch sraenin, kter bu ucpvaj prtok v
mst vzniku, nebo se odtrhvaj a proud krve je zan do jinch orgn (hlavn plic a mozku), kde
ucpvaj prtok krve, co je podstata vzniku emboli.
Hcy a voln radikly tak podncuj abnormln prorstn bunk hladkch sval cvn stny do
vznikajcch aterom a spolu s cholesterolem tak urychluj rozvoj aterosklerotickch uzvr v
tepnch. Tyto procesy jsou znovu popsny v komenti k pehledov tabulce na konci knihy.
Zvyujc se hladina Hcy v krvi je citliv indiktor nedostatku kyseliny listov, pyridoxinu a
vitamnu B12. Je teba ji povaovat za projev ve /.mnnch chyb ve stravovn . Nsledn porucha
v metabolizaci Hcy s nlezem jeho vy hladiny v krvi je znan rozen a vyskytuje se tm bez
vjimek v celch dosplch populacch civilizovanch zem.
Pro praktickou prevenci je dleit znt dal vlivy, kter zasahuj do metabolizace Hcy a mohou
mnit jeho hladinu v krvi. Vce je faktor psobc negativn, to znamen zvyujcch hladinu Hcy.
Mez nimi je nejvznamnj kouen, kter zvyuje hladinu Hcy blokovnm zapojen pyridoxinu
do enzymu dcho transulfuran pemnu Hcy. Jde o toxick pokozen funkce kofaktoru tohoto enzymu. Bez nho enzym neme fungovat. Tato informace by se mla stt tou nejvznamnj mezi
dvody pro nekouit. U kuk je tak patrn vyerpn zsoby foltu v bukch stn sliznice; tento
bytek se d oekvat i v dalch tknch. Jet vraznj zven hladiny Hcy vyvolv kombinace
kouen s pitm ern kvy.
Tato zjitn vysvtluj, pro je mezi kuky vce tkch infarkt, pro je postihuj v nim vku
ne nekuky a tak pro maj kuci astji rakovinu, ne nekuci. Mlo by se stt zjmem
tabkovho prmyslu, aby se tato informace rozila a sm by ji ml aktivn hlsat, protoe by tm
pedeel alobm ze strany kuk doadujcch se nhrady za pokozen zdrav, kdy je vrobce na
toto riziko vas neupozornil.
Hcy pokozuje enzymatick systmy: nefunkn, nebo mlo funkn enzym znamen poruchu
prbhu jm zench chemickch reakc. Postien ji vtinou pociuje jako chorobn stav. Narstn
potu takto porouchanch enzym je soust strnut, nebo dokonce zrychlenho pedasnho
strnut.
Podvejme se ble na to, co se pi nezpomalovanm strnut pokozuje. Pi hyHcy dochz k
pokozen elastickch vazivovch vlken a k tvorb nekvalitnho kolagenu ve vazivovch tknch.
Dosud poznanmi clovmi msty posledn jmenovanho psoben je nosn struktura cvn stny lamina elastica interna, vazivo lach a kloubnch pouzder a vazivov vlkna zpevujc ki.
Posledn jmenovan pokozen pedstavuje specifick problm, zejmna pro eny. Pokozovn
a nien vazivovch vlken v ki toti souvis s nedoucmi projevy strnut a s nabvnm
staeckho vzhledu.
Vazivov vlkna jsou darem prody: protkvaj spodn vrstvy ke a propjuj ji pevnost a
elasticitu jako zruku mladistvho vzhledu. Ubvn vazivovch vlken pod vlivem hyHcy a ztrta
jejich elasticity se projevuje tvorbou vrsek, vk pod oima a ztrtou mladistvch tlesnch tvar.

Bojovat proti tmto promnm jen v kosmetickch a masnch salnech je samo o sob mlo
inn, protoe nepostihuje vlastn pinu vzniku tchto nepjemnch zmn. Ani cvien samo o
sob nesta. Neodstran-li ena naped poruchu v metabolizaci Hcy a nepesvd-li se o
dostatenm poklesu hladiny tto kodliviny v krvi, jsou vdaje za kosmetick procedury a
prostedky vyhazovnm penz a cvien dinou, kter nepin takov efekt, jak by pinst mohla.
1.8. Vda td hyHcy podle jej zvanosti; unikla j ta nejdleitj.
Pro uren rizikovosti hyHcy a hodnocen innosti jejho len je dleit stanoven hranice
mezi normlem a rizikem. Po objevu homocystinurie, jako klinick jednotky s velmi vysokmi
hladinami Hcy v krvi, se ustlilo dlen hyHcy na mrn, stedn a siln s hodnotami v mikromolech/1:
15 - 30, 30 - 100 a vy ne 100.
Toto dlen pestalo vyhovovat po sumarizaci a zobecnn poznatk o Hcy, kdy se ukzalo, e
hlavnm problmem pevaujc sti populace, nejen v R, je hyHcy nutrin. Ta je zpsoben, na
rozdl od pedchozch, jen nedostatenm pjmem kyseliny listov a vitamnu B6, ppadn B2 a B12,
tedy vznik bez poruch v genech. Je mnostv vdeckch prac a pozorovn, kter pinesly zcela
pesvdiv informace o tom, e infarkty, ndory, Alzheimerova choroba, osteoporza a dal ()CH
vznikaj pi hladinch Hcy v psmu nutrin hyHcy, tedy i pi ni hladin Hcy, ne jakou povauje za
normln star dlen.
Hladina Hcy stoup s vkem, co je nutn zohlednit pi posouzen ve hyHcy, kter se stv
dosti individuln zleitost. Nicmn ponech-li lka pacienta s hladinou tsn <15 pmol/1 bez
jakhokoliv doporuen a len, pak jde bezpochyby o pokozen pacienta.
Hcy m schopnost se pemovat pi hyHcy do vce dceinch, rovn sirnatch produkt. Zd se
proto, e vznikl dcein chemick sloueniny maj podobnou chemickou aktivitu, jako samotn Hcy.
Jejich spolupsoben pomh vysvtlit pestrost klinickch projev hyHcy I kdy zatm nevme tm
nic o dvodech pro jednou pi n vznik Jedna a podruh jin dcein ltka.
Na vzniku chorobnch projev se velmi vznamn podl i nedostatek metylovch skupin pi
syntze bunnch protein vech typ. Nedostatek tchto stic je i pinou chyb ve stavb
nervovch bunk, je proto v pozad vzniku nkterch neurologickch a psychiatrickch diagnz.
Souhrn poznn Hcy prostupuje celou lkaskou vdou. Dl poznatky nachzme ve vech
oborech, kter tvo studijn pedmty medicny. Teprve jejich soubor dv obraz skutenho
vznamu metabolick poruchy, v jejm dsledku hyHcy vznik. Bez poznn zklad v chemii, biologii
a patologii je obtn problematiku Hcy pochopit a u vbec nen mon se k n vyjadoval. Nai jinak
renomovan odbornci si tento princip neuvdomuj.
Poznatky z literatury, kter se podailo pro tuto kapitolu sebrat a zobci nit, pedstavuj to
nejdleitj, co zatm mohl lkask vzkum pinst pro pochopen vznamu Hcy a dsledk hyHcy
pro lidsk zdrav.

Kapitola 2.
Poznatky o Hcy (homocysteinu) a hyHcy (hyperhomocysteinmii) zmnily
mnoh nzory na racionln vivu.
Ji v dob starch poznatk pouvali nkte odbornci oznaen, e viva je lk. Odhadovali, e
lidsk zdrav zvis na viv asi ze 60 %. Nu tomto nzoru je dnes teba zmnit pouze odhad ve
tto zvislosti. |c to urit vc ne 60%, ze kterch zdrvi zvis na viv a je mon, e a budeme
schopni konen bilance, e ns nepekvap, bude-li se nov odhad blit k 90 %.
Zvislost zdrav na viv toti narst skokem ve chvli, kdy do I eht o vztah zapoteme
potebu vitamn pro metabolizaci Hcy a dle vzroste jakmile zohlednme len hyHcy a nsledk
pomoc vitamn a enzym. Zven podlu vivy na zdrav je logick kdy si uvdomme, e jsme
svoj existenc zvisl na prosted, kter ns obklopuje a e viva je tou hlavn cestou, kudy se z
nho do organismu dostv ve, co |r nezbytn pro nae it.

2.1. Pina hyperhomocysteinmie je ve skladb stravy.

Ve strav bychom tedy mli dostvat pravideln ve, co nae buky potebuj, aby se tlo
udrelo zdrav. Po shrnut velkho mnostv poznatk o Hcy a po jejich zpracovn do obecn
platnho souhrnu ji vme, e tento poadavek nenaplujeme a musme za to pykat poruchami
zdrav.
ivotn styl civilizace, pokud mme na mysli pedevm charakteristick rysy jejho stravovn, je
vude doprovzen zhorenm zdravotnho stavu, pedevm zvyovnm nemocnosti a mrtnosti na
KVO. O souvislosti mezi vzrstem mrtnosti na KVO a celopopulanm zvyovnm hladiny Hcy ji
nelze pochybovat. V lidskm organismu neexistuje jin kodlivina, kter by dokzala stejn jako
hyHcy spustit celou kaskdu druhotnch poruch, u nich zan vvoj jednotlivch nemoc.
Pichz as uvst na pravou mru mnoh bludy, kter stle jet ve sdlovacch prostedcch
odbornci", zcela nedostaten informovan o dleitch novinkch. Je stle vidt a slyet pli
mnoho lka, kte v poznn dj v lidskm tle ustrnuli u cholesterolu a vd o nm tak mlo, e
doporuuj veejnosti opaten, na nich odmtaj vidt, e jsou tm neinn.
Kad lka, kter se pokou psobit cestou sdlovacch prostedk na veejnost, by si ml
uvdomit svoji odpovdnost za to, e poskytuje vhradn informace odpovdajc souasnmu stavu
vdeckho poznn. Ml by proto zastavit pednen a psan lnk o cholesterolu, hypertenzi a
jejich podlu na vzniku KVO do doby, ne se mu poda strvit zmny, kter pinesla nov teorie.
Podobn posun je tak u ndor, ale i u dalch CCH.
V principu jde o takov pevrat v nzorech, e nen mon chtt star znalosti pouze trochu
doplnit nktermi novinkami a rzem bt IN. V nadchzejc dob mus lka pedevm umt
objasnit mechanismy, kter vedly a vedou ke zvyovn hladiny Hcy v celch populacch a jak to
pineslo a stle pin dsledky.
Piny vzniku hyHcy jsou pevn v nesprvn skladb stravy. V na poradn to vidme u
vtiny dosplch v podob dosti zven hladiny Hcy. Velikost jejich deficitu vitamn je nejlpe
patrn z rozsahu snen Hcy po aplikaci vitamn:kyselina listov, B6 a B12 tm to pacientm. Je to

svdectv laboratoe k tomu, e v naich podmnkch maj buky zdnliv zdravch osob vlekl
nedostatek tchto vitamn z pirozench zdroj ve strav.
Kadho obana by se mlo dotkat osobn, e dosud nev, e trp tmto nedostatkem a pro je
zkonit, e jm trp, e nezn dsledky tohoto deficitu a tak, e nev, co by s tmto problmem ml
udlat.
Je epidemiologicky evidentn, jak v esk populaci, podobn jako v jinch, narst hladina Hcy s
deficitem v dodvce tchto 3 vitamn bukm a jak soubn s tm vzrstala mortalita na KVO. Pi
bedlivjm sledovn neunikne, e stejn narstal i vskyt dalch CCH. Mme ped sebou dsledky
jevu, pro kter se vv nzev Nutrin hyperhomocysteinmie.
.

Nzev m vystihovat podl zmn ve viv, navozench vvojem civilizace, na vzniku zdravotnch
problm. ivot v civilizaci vn do stravovn lid zsadn proheky proti poadavkm prodnch
zkonitost, kter plat v nitrobunn ltkov pemn bez ohledu na to, co rdi jme.
Obecnou pinou nutrin hyHcy je nadmrn pjem ivoinch blkovin. Jsou hlavnm zdrojem
methioninu, ze kterho dal pemnou vznik Hcy. Nedlnou soust problmu je nedostaujc
dodvka kyseliny listov, pyridoxinu a vitamnu B12 bukm. Odstrann vleklho nedostatku tchto
vitamn v organismu je rozhodujc poin v plnovn prevence.
Znme 3 hlavn piny nedostaujcho zsoben bunk kyselinou listovou (kyselina folov) a
pyridoxinem (B6):
1) Dlouhodob dochz ke zmnm skladby stravy s poklesem zakoupen pirozench zdroj
foltu a pyridoxinu. Tuto zmnu historicky odstartovalo vyuvn ohn lovkem: Monost
jst maso zvat po tepeln prav nejen e zvyuje mnostv methioninu v bukch, ale je
souasn prvn zsadn zmnou ve sloen stravy, kter zahjila posouvn vzjemnho
pomru ivin v jdelnku lovka od pvodn pevahy rostlinn stravy ke stoupajcmu podlu
ivoinch blkovin.
Posledn fz zmn, navozujcch sniovn pjmu kyseliny listov a B6, je zvyovn spoteby
prmyslov vyrbnch potravinskch vrobk. Vysok podl technologickch prav pi jejich
vrob je nutn ke /ven jejich trvanlivosti, zlepen chuov pitalivosti, nebo spotebiteli
usnaduje jejich dal zpracovn. Tato vy pitalivost pro zkaznky a lep prodejnost,
podporovan reklamou, je vykoupena vraznou ztrtou foltu a pyridoxinu.
Nu tuto ztrtu doplc vce i mn kad jedinec podle toho, jak moc tmto novodobm
trendm ivenm reklamou podlehl. Souet tchto prohek za celou populaci pak vyjaduje jej
souhrnn zdravotn stav, kter se v R oznauje jako patn.
Ztrta na obsahu tchto dleitch vitamn v na strav, zpsobenu prmyslovm zpracovnm
a vaenm, je nejvraznj u prodn kyseliny listov, kter je velice citliv na zaht. Folt je souhrn
ltek prodnho charakteru s innost podobnou kyselin listov. Od syntetick kyseliny listov se
odliuje tm, e je nesmrn citliv na vechny technologick zsahy v prbhu prmyslovho a
nslednho domcho tepelnho zpracovn potravin.
Jeho termolabilita (nien zahtm) se projev hlavn pi zvren kuchysk tepeln prav.
Napklad u mraen zeleniny zpsob, e po seten ztrt prmyslovm zpracovnm a dal
tepelnou pravou doma v kuchyni zstanou v hotovm jdle pouze 2% z pvodnho obsahu foltu. To
lidskm bukm neme v dnm ppad stait.

Pyridoxin nen tak citliv na zaht jako folty. Po uvaen jdla ho zstane tm 50 %. Ale, jak
uvidme dle, se ztrty folt i B6 dle prohlubuj:
2) Druh dvod poklesu zsoben bunk tmito vitamny je v tom, e v pomyslnm
potravinovm spotebnm koi modernho lovka zabraj msto dve neznm potraviny,
vyvinut potravinskm prmyslem s clem prodvat dal sv vrobky a doshnout jejich
vyho odbytu. Do tto skupiny produkt pat chuov atraktivn cukrovinky, chipsy,
uzeniny, vrobky rychlho oberstven a tak sladk konzervovan npoje neobsahujc
prodn nedenaturovan vy.
Nabzen potraviny tohoto druhu jsou jako zdroje vitamn naprosto bezcenn, ale vytlaily z
naeho jdelnho lstku znanou st pirozench zdroj vitamn, dve konzumovanch pevn v
syrovm stavu. Vitamny z tchto zdroj pak v na strav dlouhodob chyb a v racionlnm
stravovacm reimu je teba je nahradit. Ze stejnch pin vznik soubn deficit enzym, jeho
vznam je rozveden na jinm mst.
3) Tet, ale stejn zvan zmna jako ty 2 pedchoz se odehrla tak v uplynulch padesti
letech. Je to nrst spoteby tuk. Ten nen ve vech zemch stejn a rozdly v oblib
konzumu tunch jdel jsou dal pinou diferenc v mrtnosti na KVO mezi jinak
srovnatelnmi zemmi. V R je obliba pidvn tuku k jdlm vy ne v sousednch zemch
s ni mrtnost na KVO. Kupkladu ve srovnn se SRN v roce 1996 in rozdl v mrtnosti
14% v n neprospch.
Vysvtlen, jakm zpsobem se na vzniku hyHcy astn vysok podl tuku ve strav, musme
zat u zkladnch vlastnost folt a pyridoxinu. Oba vitamny jsou rozpustn ve vod a tm jsou dny
tyto souvislosti: Ptomn tuk, kter v trvcm traktu obal steky obou vitamn, brn pstupu
vody k nim a sniuje mnostv vitamn, kter se v tchto podmnkch me rozpustit. Navc prodn
folt je sloen ltka, kter se mus naped rozpustit, aby mohla bt enzymaticky roztpena na
jednoduchou kyselinu listovou. Teprve ta se me resorbovat stnou stevn do krevnho obhu a
dostat k bukm.
Plat tu princip, e m vce tuk je ptomno v aludku, tm mn tchto vitamin se rozpust.
Nen snad tk si pedstavit jak kapnky tuku obaluj stice folt s inkem podle mry: m vce
tuku, tm mn rozputnch stic folt, kter se mohou roztpit a pak vstebat. Proto odchzej
z tla bez uitku s nestrvenm stevnm obsahem.
Tento mechanismus nelze opomenout, nebo dle sniuje mnostv folt, kter je ji tak dost
omezeno popsanmi zmnami ve sloen na stravy. Podobn je situace v pjmu a resorpci vitamnu
B6 - pyridoxinu. Dnes shledvme, e vraznost uplatnn vech t mechanism (bytek pirozench
zdroj vitamn proti rstu spoteby masa, jalov potraviny a tuk) a jejich vzjemn pomr maj
urujc vznam pro vvoj zdravotnho stavu v t i on populaci.

2.2. Tm vet hch v naem stravovn nekon.

Krom vitamn a minerl je strava jedinou cestou, kudy nae buky a tkn dostvaj nhradn
enzymy, nebo jejich dleit soustky. Punkce schopn jsou jen ty, kter pichzej v syrov strav.
Tepeln upraven jdla obsahuj pouze umrtven enzymy, kter nepln potebnou funkci. S
pibvajcm vkem kles schopnost bunk syntetizovat enzymy nov. Za pirozen odumrajc
enzymy, nebo za toxicky pokozen pak nen v tle nhrada.
Vechny nutrin chyby se vzjemn potencuj, nedostaten pjem enzym je jejich soust a
podl se tak na zhorovn zdravotnho stavu celch populac. Pomr, ve kterm jsou tyto dl

piny zastoupeny na ovlivnn zdravotnho stavu obyvatelstva rznch zem, je dosti rozdln. Pak
se rzn i vsledek:
Rozdly jsou v tom, za jakch podmnek a do jakho vku je v dan populaci hyHcy zvldnuteln
dietetickmi prostedky a za jakch podmnek a od jak vkov hranice je nezbytn suplementace.
Nhradn dodvn se tk jak tabletovch vitamn, tak i nhradnch rostlinnch enzym v
potravinovch doplcch. Je teba vdt v jakch dvkch je podvat. Vrobcm vitamn je nutn
poskytnout informace o optimlnm sloen vitamnovho prepartu pro zvldn hyHcy v jejich
zemi.
V R byl takov krok ji uinn a na trh racionln vivy a prodnch livch prostedk se
dostv od poloviny roku 2003 esk a v tuzemsku vyrbn potravinov doplnk. Jeho sloen
respektuje nejen poadavek bunk na potebnou vi dodvky ji znmch t vitamn, ale i na
zkladn npravu kod na enzymech, zpsobench pedchoz hyHcy. Pro spotebitele - pacienty je
dleit informace, e vrobce nesledoval cenovou hladinu obdobn innch vrobk, ale
pizpsobil jeho cenu pedpokldan masov spoteb tak, aby jeho vrobek RA-VIT byl dostupn pi
celoivotnm uvn prakticky pro kadho. Po prvotnm vyhodnocen innosti tohoto ppravku se
mu dostalo oznaen: Vrobek doporuen Svazem pacient R.
Pikro-li R rychle k praktickmu uplatnn novch poznatk o pinch CCH, dostane do
poped v jejich vyuvn ve svtovm mtku. Svaz pacient R, kter pispl k tomuto vvoji
zobecnnm poznatk o Hcy, doporuuje veejnosti i zdravotnictv seznmit se s novou teori vzniku
CCH a rychle ji zat vyuvat. Je to cesta ke zlepen zdrav kadho jednotlivce a souasn cel
populace.
Poradna podpory zdrav v R.M.A. CENTRU v Praze - Holeovicch je asi prvn zdravotnick
pracovit, kter svoji innost postavilo vhradn na tomto zkladu. Je vidt na vsledcch, e to jej
prci propjuje cosi navc proti pracovitm, kter se dosud k pochopen vznamu zobecnnch
poznatk o Hcy nepropracovala.
Jednm z vsledk Poradny podpory zdrav je zjitn, e 80 - 85 % dosplch osob v Praze s
hladinou Hcy v psmu nutrin hyHcy reaguje na podn standardn dvky kyseliny listov spolu s
pyridoxinem a vit. B12 snenm hladiny Hcy o cca 30 %. Tento vsledek skt souasn obraz o vi
deficitu kyseliny listov a pyridoxinu v na prmrn strav.

2.3. Vegetarinsk strava a Hcy, jak dodat vitamny vem.

V kapitole vnovan viv je teba zhodnotit i zdravotn vznam vegetarinstv, kter psob na
prvn pohled dojmem, e to je ivotn styl velice zdrav a blzk naplovn prodnch zkonitost
dcch metabolizaci Hcy. Skutenost nen tak pzniv: V Bratislav vyetoval Ing. Blaek hladiny
Hcy u vegetarin a zjistil, e jako skupina maj vy prmrnou hladinu Hcy, ne je bn prmr
srovnvan populace.
Nejvt zven nachzel u vegan. Pina je v nedostatenm pijmn vitamnu B12 v diet,
kter postrd pirozen zdroj tohoto vitamnu - erven maso. Vegetarini sice maj ve strav
dostatek zdroj kyseliny listov, ale pro nedostatek B12 nedochz v jejich bukch k reakcm, kter
pemuj Hcy na methionin. Navc dojde nsledn i k zablokovn pemny Hcy transsulfurac a jeho
hladina v krvi nezadriteln stoup. Tak asi hraje roli, e bunn metabolismus potebuje o nco
vce novho methioninu, ne ho poskytnou vhradn rostlinn proteiny.

Zvr z tchto poznatk je, e pokud nechce lovk radji vyznvat starou zsadu: Pestr strava
je zklad zdrav a chce se dle stravovat jako vegan, ml by alespo pravideln doplovat B12
tabletovou formou tohoto vitamnu. Zbv k tomu upozornit, e krystalick forma vitamnu B12,
kter se uv k tabletovn, se vstebv i pi atrofick gastritid (zntu aludku) a e lid uvajc
vitamn v tto form maj lep saturaci B12 ne ostatn.
Vegetarini pedstavuj populan skupinu se specifickmi rysy stravovn. Podobn ale psob
nrodn stravovac, zvltnosti, kter od sebe zdravotn odliuj obyvatelstva kontinent a stt
velmi vraznm zpsobem.
Rozborem stravovacch zvyklost jednotlivch zem se ozejm, pro vznikaj rozdly ve zdravotnm
stavu jejich obyvatel. Hlavn roli hraje /ustoupen tch druh zeleniny a ovoce, kter jsou
pirozenmi zdroji foltu pyridoxinu a enzym ve strav. Krom vitamn a enzym v prodn
podob (nepokozench zahtm) je teba pitat jejich obsah v tabletch, v dalch formch
potravinovch doplk a ve fortifikovanch potravinch. Souet vitamn, kter lovk pjme tmito
zpsoby pak rozhoduje o jeho zdrav.
K fortifikaci jsou nejvhodnj obiloviny, zejmna mouka, jako potravinu, kterou potebuj
prakticky vichni. Pes ni vede cesta, kudy lze dodat alespo st potebn kyseliny listov a
pyridoxinu prakticky kadmu, to znamen i sociln slabm, nebo osvt mn pstupnm lidem.
Vyuv se pi tom dleit vlastnosti - termostability syntetick kyseliny listov, kter dky n pek
bez ztrty innosti i peen chleba.
Analza souasnho stavu zdrav v R ns dovd k jistot, e fortifikace u mouky je v R nutn,
protoe prmrn esk strava m ve vztahu k metabolismu Hcy mn vhodn sloen, ne ve
vtin zem EU. Hlavni rozdl je ve vy spoteb tuk a sten masa a menm zastoupen zdroj
foltu a pyridoxinu ve strav naich oban. Nelze vit, e pouhou osvtou se stravovac zvyklosti
radikln zmn k lepmu.
Pro potvrzen sprvnosti tchto epidemiologickch analz je nesmrn dleit souasn nrst
kardiovaskulrn mrtnosti v nkterch i rozvojovch zemch. Bude zmnn podrobnji na jinm
mst.
Specifickm problmem je hyHcy u senior. Jejich metabolick vlom se zhoruje s klesajc
schopnost enzym vyuvat dodvan vitamny a minerly. Vzkum v tto populan skupin ukzal
nedostatek kyseliny listov, B 6, B 12 a jejich kombinac v irokm rozmez 54 - 78 % doporuen
saturace. U pacient s KVO byly deficity vy.
Z tohoto pohledu se KVO jev jako projev nedostatku vitamn, kter h snadn odstranit jejich
pimenmi dvkami. Rozdl v riziku KVO u osob s pjmem vitamn udrujcm hladinu Hcy pod
hodnotou 9,0 mol/1, proti osobm s pjmem vitamn odpovdajcm souasnmu prmru esk
populace, je 1 : 1,9. Tento pomr znamen tm dvojnsobn riziko mrt na KVO pi hladin Hcy
povaovan vtinou lka za normln. Je to zsadn chyba v hodnocen, kter pokozuje pacienty.
K tomu, co bylo vyeno v pedchozm odstavci, je dleit navzat jet toto upozornn: Pi
zptn epidemiologick analze pin zhorovn zdravotnho stavu obyvatel R byl jako hlavn
pachatel zcela vylouen cholesterol. Dnenm kriterim nevyhovuje, protoe soubn s KVO narstal
vskyt ostatnch civilizanch chorob a na jejich vzniku nelze piznat cholesterolu dn podl.
Cholesterol je stle jet pedmtem spor a neporozumn mezi lkai. Proto je mu vnovna dal
kapitola.

2.4. Nzor na podl cholesterolu pi vzniku KVO se zcela mn - je vrazn men, ne mu

pisuzovala cholesterolov teorie, kter ztratila platnost.
Cholesterolov teorie, jako vysvtlen vzniku aterosklerzy a patologickch mechanism, kter
nakonec vyst v KVO, padla. Pli dlouhou dobu ovldala lkask mylen, take nen divu, e se s n
mnoz, zejmna kardiologov, nemohou rozlouit. Nostalgicky psob, kdy se zastaral poznatky o
cholesterolu ms s modernmi poznatky o Hcy v lncch dennho tisku, kter z rznch podklad
sestavili nezasvcen redaktoi.
Pro formovn nhledu laik nen toto mchn dobr, protoe jim ztuje orientaci. Tot se ale
dje v odbornm tisku, take ani lkai v tuto chvli nevd kde je pravda. Nemaj pstup k
poznatkm, podle nich by se mohli dit tak, aby jejich prce prospvala v maximln mon me
pacientm.
Tato st druh kapitoly je napsan pro laiky, jako ostatn cel kniha. Nic by ale nemlo brnit
lkam, aby si ji peetli a dozvdli se touto cestou alespo st informac, kter nakladatelstv
Karolinum, redakce Zdravotnickch novin a ped tm Praktick lka a Hygiena odmtly uveejnit.
Zmnu v nzorech na pinu ATS je teba uvst vysvtlenm pro vbec vznikla cholesterolov
teorie a pro se jedn asi o nejvt omyl v historii medicny:
Sociln, humanitrn i ekonomick problmy, kter s sebou pinelo epidemick en KVO od
padestch let, si vynutily mimodnou pozornost vdc, zdravotnickch organiztor i adovch
lka v rozvinutch zemch Evropy a Ameriky. USA byly prvn postienou zem, kde bylo teba
upokojit obavy veejnosti z hrozivho nrstu mrtnosti na KVO a najt rozumn vysvtlen jevu.
Hledala se pina, kter uspokojivm zpsobem vysvtl mechanismy a umon vypracovn innho a ekonomicky nosnho een problmu.
Star vzkumy nabzely navzn na dv zcela protichdn vzkumn orientace:
1. Na poznatky Ignatovskho z potku minulho stolet o vyvoln ATS (aterosklerzy) u
laboratornch zvat proteinovou dietou. Tyto pokusy provdn v Petrohradu mly potvrdit jeho
pozorovn, e ATS postihuje vce bohat, kte konzumuj vce masa, ne chudina. Pvodn pokusy
potvrzovaly sprvnost tohoto pedpokladu. Pokusy jeho nsledovnka (Newburg) dosply a k
poznn, e vzniku ATS lze v tto diet zabrnit pidvnm vitamnu B6. V tu dobu ale chyblo
racionln vysvtlen pin a souvislost.
2. Konkurenn teorie mla vhodnj vchodisko. Ji v roce 1913 publikovali Rusov Anikov s
Chalatovem vsledky pokus s vyvolnm ATS v tepnch pokusnch zvat krmench cholesterolovou
dietou. Po 40 letech se zdlo, e jejich pokusy poskytuj solidn zklad pro rozvinut pedstavy
vysvtlujc nstup a epidemick rozvoj KVO na aterosklerotickm podkladu.
Jejich novodob pokraovatel pevzali pedstavu, jak se vzestupem spoteby ivoinch tuk ve
strav stoup i mnostv cholesterolu pivdnho do organismu a ten pak nachz cestu do
tepennch stn, kde spout mechanismus vytven aterosklerotickch plt.
Epidemiologickm zkladem cholesterolov teorie byla jasn souvislost mezi stoupajc
spotebou tuk a vzestupem mrtnosti na KVO. Jasnost tchto souvislost podporovalo nalezen
vztahu mezi hladinou LDI cholesterolu v krvi a stupnm rozvinut ATS procesu ve stnch tepen. Dal
vztah byl nalezen mezi hladinou LDL a mortalitou na KVO. Tyto zdnliv jasn a ve sv dob
nezpochybniteln vztahy posadily cholesterolovou teorii na trn a j oddan lkai j pomhali
udrovat nadvldu do naich dn.

V protikladu k tto zdnliv pesvdivosti mla cholesterolov teorie od potku sv slabiny:

Nevysvtlovala jak je mon, aby ltka vznikajc pmo v lidskm organismu a nezbytn pro tvorbu
bunnch membrn, hormon, nervov tkn a luovch kyselin, vyvolvala ATS jen zvenm
pjmem ve strav.
Nevysvtlovala ani soubn nrst potu komplikac ze zven srlivosti krve
(tromboembolismus). Neumla vysvtlit pro je napklad kouen, nebo kloubn revmatismus
rizikovm faktorem pro vznik KVO. Slabiny cholesterolov teorie ale nevyvolaly natolik siln pochybnosti, aby zabrnily jejmu dalmu rozvjen.
Dnes se ukazuje, e zklad tto teorie byl solidn jen zdnliv. Dnes ji je dostatek zkuenost s
tm, e siln dietetick omezen pjmu cholesterolu ve strav vede ke zven jeho syntzy v jtrech.
Ta me mt a 80% podl na mnostv cholesterolu, kter obh v krvi.
Tak se ji v, e prodn cholesterol v erstvm stavu a chrnn ped oxidac, je neutrln tuk,
ktermu chyb schopnost vyvolat samostatn ATS. To zcela zpochybuje interpretaci pokus
Anikova s Chalatovem, ale zato koresponduje se zjitnm, e pprava cholesterolov diety pro
jejich pokusn zvata vyadovala tepelnou pravu, pi kter dochz k oxidaci cholesterolu na siln
aterogenn oxisteroly. Publikovan vsledky tedy neodpovdaj popisovanm inkm neutrlnho
cholesterolu ze stravy, ale aterogennmu psoben umle vytvoench oxisterol. Tm cholesterolov
teorie ztrc oporu ve vsledcch laboratornch pokus, kter byly jejm zkladem.
Pro lovka, usilujcho se chrnit ped ATS a postienm KVO, z tchto zjitn vyplv: K vvoji
ATS v jeho tle nedochz pod vlivem neutrlnho cholesterolu ze stravy. Pokud jej lovk konzumuje
umrnn v tepeln neupravench ivoinch tucch, napklad jako erstv mslo, nebo ve vejcch
vaench ve skopce, tedy bez pstupu vzdunho kyslku, nic se mu nestane. Je tu vak podmnka,
kterou mus bezpodmnen splovat: nzk hladina Hcy v jeho krvi.
Dal trhlina v cholesterolov teorii vznikla, kdy se pi podrobnjch rozborech ukzalo, e
existuje rozdl ve skladb ATS plt u pokusnch zvat krmench dietou s cholesterolem a u lid s
bnou ATS. V pokusnch zvecch aterosklerotickch pltech z pokus Anikova a Chalatova je
vysok podl lipid na rozdl od lidskch ATS plt, kter jsou alespo zpotku pevn fibrosn, to
znamen z tuhch vlken. Tento druh typ plt je svoj skladbou shodn s tmi, kter u laboratornch zvat vyvolval opakovan Ignatovsk v Petrohrad krmenm proteinovou dietou.
Zkreslen pohledu na piny ATS je vlastn dlem vdeckch nepesnost: ani v novjch
pokusech na zvatech nejsou zznamy o podlu oxidovanho cholesterolu v diet, co anuluje
vpovdn hodnotu pokus, kter mly potvrdit star vsledky Anikova s Chalatovem.
Oxidovan formy cholesterolu jsou toxick v pokusech na zvatech i v laboratornch modelech a
pi krmen pokozuj pokusnm zvatm cvn stnu. Pro pacienty vyplv z tchto pozorovn, e je
teba se tchto oxidanch produkt obvat, protoe snadno vznikaj pi tepeln prav stravy
obsahujc ivoin tuky, pokud k nim m pstup vzdun kyslk.
Z tohoto pohledu nelze nikomu doporuit pouvn pekvaench tuk a kvark, mchan,
nebo smaen vejce vetn unky s vejci.
Vysloven nebezpen je astj uit suench vajec a suenho mlka a vrobk z nich. Mezi
takov vrobky budou asi patit i nzkotun jogurty, kter zejm nelze vyrobit jinak, ne prv s
psadou suenho mlka.

Lkasky zjitnm dokladem nebezpenosti oxisterol je jejich ptomnost v nkterch ATS

pltech lidskch tepen. Jsou i v sticch LDL lidsk plasmy.
Nyn se podvejme pro jsou suen vejce a suen mlko nejvtm zdrojem oxisterol: Vajen
loutky a tun mlko jsou bohat na cholesterol. Technologie suen je zaloena na jejich rozptlen
na mal steky do proudu horkho vzduchu. Zde se schzej podmnky potebn pro vznik
oxisterol: vysok teplota a pstup vzdunho kyslku. Tak dochz souasn s odpaenm vody k
pemn obsaenho prodnho cholesterolu v jeho toxick oxidovan formy.
Jejich obsah v tchto potravinch zatm dn zdravotn nebo veterinrn kontroln sloka
nevyetovala. To plat i o ji zmnnch nzkotunch jogurtech, u nich v tuto chvli nevme, do jak
mry tolerovat reklamu jejich prospnosti pro nzk energetick obsah, nebo zda jejich konzum
nedoporuovat kvli obsahu oxisterol. Mlo by bt zjmem vrobce zajistit potebn analzy a
seznmil s jejich vsledky veejnost.
Posledn heb do rakve cholesterolov teorie znamenalo zjitn, e i hladiny krevnch lipid se
zvyuj v zvislosti na stoupn hladiny Hcy v krvi. Ji ped vce ne deseti lety informovali polsk
vdec Olszewski a jeho americk partner McCully o tom, e u pokusnch zvat s vyvolanou hyHcy
vznik nsledn i hypercholesterolmie. Tito autoi tak uvedli, e v dal sti pokusu po poklesu
hladiny Hcy na normln hodnotu se normalizuj i hladiny cholesterolu a zbvajcch krevnch lipid.
Sdlili tak, e stejnho vsledku doshli i u lidskch dobrovolnk.
Tuto pevratnou informaci jsme zaali ovovat v roce 1998 v Poradn podpory zdrav, potvrdili
jej platnost a od t doby ji ji pravideln vyuvme u pacient s hypercholesterolmi a pro
veejnost vbec: V bn praktick prevenci CCH, koncipovan na podkladu odstrann hyHcy, se
potvrzuje, e hladiny krevnch lipid se samy upravuj po snen Hcy na fyziologick hodnoty. Denn
praxe tak pispla k pdu pedstavy o samostatnosti a rozhodujcm psoben cholesterolu pi vzniku
KVO.
Porky cholesterolov teorie nen teba litovat. Do pozice pacient pinela relativn mlo
zdravotnho uitku v relaci ke starostem s dietou, k vi lebnch nklad na sniovn hladiny
cholesterolu a v neposledn ad s ohledem na nepjemn vedlej inky pouvanch lk.
Publikovan vsledky sledovn vlivu lk, primrn urench ke sniovn cholesterolu, nejsou
pesvdiv. Mlo ovlivuj mrtnost na KVO a celkovou mrtnost nesniuj podle studi samotnch
kardiolog vbec.
Tato teorie si dlouho udrovala nadvldu a dojem nenahraditelnosti. M-li bt dnes konen
vystdna, je teba vysledovat, a to nejen jako zajmavost, z eho ve skutenosti vznikla hlavn
tvrzen, na kterch cholesterolov teorie stla a kter se zdla neotesiteln.

2.5. Cholesterolov teorie vznikla jako fikce,

pipomnajc stnov divadlo, ve kterm nebylo vidt hybatele v pozad zvyujc se hladinu Hcy.
Zde si musme pipomenout pedchoz dietetick poznatky vysvtlujc zvislost zvyovn
cholesterolu na pedchozm zven Hcy:
1. civilizan zmny ve skladb stravy vedou k bytku zastoupen zdroj kyseliny listov a
pyridoxinu ve strav a tm psob zhoren podmnek pro metabolizaci Hcy; stoupn hladiny Hcy
podncuje vy tvorbu cholesterolu v jtrech;

2. tento inek zesiluje se zvyujcm se podlem ivoinch tuk ve strav, kter dle sniuje
mnostv kyseliny listov a B6, kter se mohou zapojit do pemn Hcy v bukch. To je loha, kterou
sehrv stoupajc podl vekerho tuku ve strav (nejen podl tuk ivoinch) pi zvyovn hladiny
Hcy v krvi. Autoi cholesterolov teorie si ji nemohli uvdomit, protoe k n nemli ty podklady, kter
mme v souasnosti my.
Historii nelze zmnit, ale je nutn ji vrohodn sledovat. Vme-li, e pi hyHcy dochz ke zven
produkce endogennho (uvnit tla vznikajcho) cholesterolu a uvdomme si, e tuk ze stravy
podporuje vznik hyHcy tm, e trn vstebn kyseliny listov a B6 a tm sniuje jejich mnostv
dodan bukm, pak i laikovi zane bt jasn, jakou zkratkou se dostaly ivoin tuky do role piny
ATS. Toto je shoda okolnost, kter dovolila zamaskovat skuten piny - metabolick poruchy se
zvyovnm hladiny Hcy krvi. HyHcy, kter je pmm dsledkem vitamnovho deficitu, na jeho
vzniku se podlel vzestup konzumu tuk, zstala nepoznan v pozad.
Lkai Americk kardiologick spolenosti neznali v dob formulovn cholesterolov teorie Hcy,
jako edou eminenci v pozad vzniku poruch, kter vedou pmo ke KVO. Do cholesterolov teorie
zahrnuli pouze to, co pro n bylo tenkrt na prvn pohled viditeln - vztah mezi ivoinmi tuky ve
strav - hladinou LDL cholesterolu a rychlost s jakou komplikace ATS usmrcovaly lovka.
Po zveejnn cholesterolov teorie se stalo st myslitelnm se j dotknout njakmi
pochybnostmi. Samotn autory teorie nevarovalo dostaten ani to, e nhrada ivoinch tuk
rostlinnmi ve skutenosti nepin oekvan snen nemocnosti a mrtnosti na KVO ani v t sti
populace, kter ochotn pijala doporuen odbornk k jejmu proveden. Pochybnost o vznamu
cholesterolu pro vznik KVO pibvalo, ale na sv uplatnn musely pokat a do dnench dn.
Cel historie cholesterolov teorie od jejho vzniku a po jej pd by mla bt pouenm do
budoucna pro celou medicnu. Vznamn je, e se podailo ukzat k jak velkm omylm a k jakmu
lpn na tchto omylech me i v modern medicn dojt.
KVO jsou dky vysok mrtnosti nejzvanjm problmem, o kterm kniha pojednv. Dobe se
orientovat mezi pinami jejich vzniku je nezbytn pedpoklad pro jejich spnou prevenci. Proto si
krtce zopakujme m se dit:
Cholesterolov teorie ATS pestv platit. Cholesterol se stv rizikovm faktorem druhoadho
vznamu, nebo jeho zven hladina u vtiny lid zvis na vy hladin Hcy.
Je proto zbyten vnovat pednostn pi sniovn hladiny cholesterolu medikamentosnmi
prostedky, protoe hladiny krevnch lipid se vtinou spontnn uprav na normln hodnoty
bhem nkolika msc po odstrann hyHcy.
Poznatky o familirn hypercholesterolmii (FH) zstvaj sten v platnosti v tto modifikaci:
hladina cholesterolu se po prav hyHcy u pacient s FH sn pouze sten. FH nen vhodn pro
samolen a neobejde se bez pomoci lkae. Proto neuvdm dal podrobnosti o postupech jejho
zvldn.

Kapitola 3:
KVO (kardiovaskulrn onemocnn - choroby srdce a cv).
3.1. Vymezen pojm a jejich obsahu:
KVO jsou skupinou nemoc s velkou etnost vskytu, kter stoup s pibvajcm vkem. Jsou
nejastj pinou smrti obyvatel civilizovanch zem.
Zkladn onemocnn v tto skupin postihuje tepny v podob aterosklerotickch zmn v jejich
stnch. O nco pozdji, ale nkdy i soubn dochz ke zven krevn srlivosti. Tyto dva typy
poruch se asto kombinuj a navozuj dal stdium nemoci, ve kterm dochz k uzvru tepny.
Ztrta zsoben krv zpsoben uzvrem se obzvlt vrazn projevuje pi postien srdce a mozku.
Porucha a zastaven dodvky krve do uritch st tchto orgn zpsob, e v zasaench
mstech chyb kyslk, na jeho nedostatek jsou oba orgny citliv a tk v nich zane odumrat.
Odumel tk prv v tchto dvou dleitch orgnech nen schopn regenerace. Na srdci
dojde k nhrad odumelch svalovch vlken vazivem, kter se neme aktivn podlet na prci
srden svalov pumpy. Naopak, vazivov zmnn st srden stny se pi stahu vyboul ven,
kme, e vlaje. V bouli zstane nevypuzen krev a toto mnostv nevypumpovan krve zhoruje
celkov srden vkon kadho jednotlivho stahu.
Manko ve vypumpovanm kvantu krve za minutu je znan. Proto dochz k projevm
celkovmu zhoren krevnho obhu: pacient se snadno unav a pociuje non, nebo i trvalou
dunost. Vznikl pokozen jsou trval a jejich len nepin takov vsledky, kter by tyto
pacienty mohly uspokojit.
Ponkud jin charakter maj onemocnn il. Rzn se v nich kombinuje pokozen jejich stny,
tvorba krevnch sraenin a nkdy se pidv znt. Mohou se rozvinout do takov podoby a rozsahu,
e dochz k porue prokrven tkn, kter trp nedostatkem v zsoben kyslkem a ivinami. Jejich
konenm projevem na dolnch konetinch jsou brcov vedy.
K jet horm projevm dochzelo pi rozvinut cukrovce a jejm soubhu s tepennm, ppadn
ilnm onemocnnm. Pi dvjch monostech len (a dnes asi jen pi zanedbn nemoci
pacientem) byly nezbytn amputace postiench konetin.
Existuje jedin zpsob jak se tmto trvalm, asto usmrcujcm, nebo alespo invalidizujcm
pokozenm vyhnout - prevence. Aby kdokoli mohl vyut jej monost, mus vdt jak jsou, na em
spovaj, kolik stoj a jak je pro nj jejich uitn hodnota. Vtinu potebnch informac lze vyst v
tto kapitole, ppadn v dalch stech tto knihy. Dal informace jsou na webovch strnkch
Svazu pacient R: www.pacienti.cz

3.2. KVO a zdravotn stav obyvatel R.

Srden cvn onemocnn (KVO) pedstavuj nejzvanj zdravotn problm dosplch
obyvatel R. Jsou hlavn pinou relativn ni stedn dlky ivota proti srovnatelnm evropskm

zemm a nejastj pinou smrti zdejch obyvatel. Do roku 1950 jsme v tchto ukazatelch patili
mezi lep zem, to znamen: mli jsme nzkou mortalitu na KVO.
Dal vvoj nemocnosti a mrtnosti v R byl v tto skupin chorob vysloven nepzniv. V
pomyslnm ebku zem jsme postupn sestupovali na ni a ni pky a jsme se zastavili ve
skupin nejhorch, kterou tvoily zem sovtskho bloku.
Po roce 1990 dochz k pozvolnmu zlepovn. Stav v R roku 2000 dokumentuj sla statistiky:
Na KVO zemelo na kadch 100.000 obyvatel 529,4 mu a 601,6 en. V celkov mrtnosti se podl
KVO stle udruje nad 50 %. Celkov poet mrt na KVO byl 58.129. V pepotu to znamen, e
kadou hodinu umralo na nkterou z tto skupiny chorob 6,64 osob. Epidemie KVO u ns
kulminovala v letech 1986 - 90. V tch letech umralo na KVO vce ne 56 % z celkovho potu
zemelch.
Tento vvoj a jeho vsledn sla byla alarmujc. V oblasti prodnch vd bvaj jevy v logickch
vztazch a vci mvaj pirozen vysvtlen. V ppad KVO oboj donedvna chyblo. Existovala jet
dal srovnn, kter u nalezench rozdl vyvolvala nalhavou otzku pro jsme na tom tak
patn? Soust hdanky bylo, pro ped rokem 1990 u ns umralo na tuto skupinu nemoc
dlouhodob vce osob ne v Japonsku (potno na 100 tis. obyvatel). Nelo uspokojiv vysvtlit,
pro je nae mrtnost na KVO vrazn vy ne v zemch EU: v roce 1996 proti SRN o 14 %. Pitom
pi srovnn obou zem nejsou ve stravovn na prvn pohled patrn dvody, kter by rozdl mohly
zpsobit.
Jako vb na mozku drdila informace, e v USA poklesla podle poslednch sdlen mrtnost na
KVO piblin na 50% mrtnosti na.
V klidu nenechvalo ji zmnn zjitn, e zpadn polovina Evropy vetn R kopruje v
prevenci KVO americk program N.C.E.R (Nrodn cholesterolov vchovn program), ale k
podobnmu zlepen vvoje morbidity (nemocnosti) a mortality na KVO jako v USA v tchto zemch
nedochz.
V

Pro R je alespo trochu potiteln, e mrtnost jej obyvatel na KVO v minulch letech
stagnovala a m tendenci ke zlepovn. Ale ani optimist mezi lkai by nemli povaovat jej
nepatrn snen za pzniv trend, o kter se zaslouilo zdravotnictv. Objev Hcy umonil pehodnotit
do jak mry jednotliv lebn metody postihuj vlastn pinu nemoci. Nejen pro kardiologii, ale
pro cel zdravotnictv nevyznlo toto hodnocen pzniv. Zdravotnictv jakoby ze zsady l
nekauzln (bez postien piny nemoci) a tm nezlepuje, ale udruje patn zdrav cel populace.
Zaznamenan zlepen je vsledkem pozvolnch zmn v mylen lid a jejich rozhodovn piklonit
se ke zdravjmu ivotnmu stylu. I mal racionalizace ve skladb jdelnku sti populace se projev
v poklesu mrtnosti na KVO. Nelze oekvat, e tento trend bude sm pokraovat, nebo e se
dokonce zrychl, ani by byl podloen potebnm clevdomm silm. Ukzat, jak by takov sil
mlo vypadat a na jakch poznatkovch zkladech mus stt, aby pineslo potebn vsledky, to je
hlavn z dvod, kter vedly k napsn tto knihy.

3.3. Zrdnost KVO a nkter dal problmy.

Dal problm, ktermu by laik ml rozumt, je zrdnost KVO: Vtina ech vyhledv lkae a
ve chvli, kdy poct pznaky nemoci. Asi jde o zvyk z dtstv. Mlokter lovk si ale uvdom, e v

dosplosti nelze ekat na prvn pznaky onemocnn, protoe se s vkem zmnil charakter chorob,
kter ho mohou postihnout; hlavn se mn jejich nsledky.
V tomto smru se lovk dokv nejvt zrady prv ze strany KVO. Pro, to by si kad lovk ml
umt pedstavit, dokud m as konat.
Pedstavme si tedy: vtina KVO vznik na podklad aterosklerotickch zmn v tepnch. Zatek
tvorby aterosklerotickch plt ani jejich dal rst na sebe nijak neupozoruj, proto je lovk
nevnm. Stejn nepoct vznik poruchy ve funkcch endotelu (vrstva bunk vystlaj- cch cvy se
specifickou funkc) se zeslenm tendence ke sren krve a oslabenm schopnosti vznikajc krevn
sraeniny okamit rozpoutt. Takto nmm zpsobem se ATS (aterosklerza) me rozvjet do pekroen stupn uzvru prtoku krve v postien tepn 60 - 65 %.
Zjevnm se takto rozvinut onemocnn stv napklad zchlazenm tlesnho povrchu, kdy
reflexn, nebo jako dsledek stresu, dojde ke stahm svalovch vlken ve stn tepny. To je
mechanismus vysvtlujc st nhlch utonut. Nkdy dochz k tmto stahm i bez takto zjevn
piny. Prvnm pznakem, e na srdci nen nco v podku, je bolest na hrudnku jako projev
zchvatu angny pectoris, nebo pmo infarktu.
Za pokroen nemoci do stadia zjevnch pznak me asto stres, kter byl zahrnut mezi
rizikov faktory (dle jen RF) pro KVO, protoe vyvolv a keovit stah svaloviny tepenn stny,
podobn jako nhl zchlazen. Zde je teba si pedstavit znanou slu stahu, kter um deformovat
ATS plt i drtit kehk materil, kter ho tvo. I v nm existuje prokrven, kter se drcenm snadno
poru a asto tak dochz ke krvcen do pltu.
Pinou nhl manifestace KVO pi takovm krvcen do ATS pltu je, e se plt zane chovat
jako nafukovan balnek a uzave zbytkov prtok krve v tepn. Vznikl uzvr zastav dodvku
okyslien krve do sti srden svaloviny, jej velikost odpovd oblasti zsobovan uzavenou
tepnou. Svalov vlkna srdce zanou bez kyslku rychle odumrat a vznik trval pokozen, kter ji
nelze vylit.
Alternativn mechanismus vzniku uzvru je krvcen na povrchu pltu. Pi hyHcy se projev
zven tendence k tvorb krevnch sraenin rychlm utvoenm krevn sraeniny v mst krvcen.
Ta se rozrst a uzave prtok krve v zenm mst. Peruen dodvky krve a s n i psunu
ivotodrnho kyslku do tkn za mstem vzniklho uzvru dokon dlo zkzy zcela stejnm
zpsobem, jako popsno ve. Medicna zn dvoj rozuzlen tch postien: invalidizace a smrt.
Oboj um pijt nhle a jakoby z plnho zdrav.
asto zaznamenvme, e zdnliv dobr pedchoz zdrav vede pozstal po lenu rodiny
zemelho na infarkt, aby si stovaly, e pohotovost a dal sloky zdravotnictv neudlaly pro
zchranu postienho ve, co mohly. Toto ponn m mal smysl, protoe to hlavn, uzavrn tepen
a zmna krevn srlivosti, se odehrvaly dlouho pedem v reii rodiny a jejich stravovacch zvyklost.
Pak je otzka nhody, nebo tst postienho, jestli se v momentu infarktu nachz blzko msta, kde
mu lze poskytnout pomoc, nebo ne.
Matenm veejnosti jsou nedvn lnky o mrtch nsledkem sucha a vedra ve Francii. V
podobnch situacch umraj jen lid, jejich skryt zhorovn zdrav ji bylo pi hyHcy naasovno k
pedasnmu ukonen ivota. Bioklimatick zt, stresujc udlosti jako por, povode,
pepaden, nebo nevra eny jsou jen stisknutm spout nabitho revolveru, zamenho na vlastn
srdce. Jde pevn o zbyten mrt, ke kterm by nemuselo dochzet, kdyby lid vas dostali

pleitost pochopit, e pokud se nevzchop k opatenm, kter je ochrn, ek je infarkt, nebo

mozkov phoda.
Phody, kter popsanmi mechanismy pechzej do stadia zjevnho onemocnn, dostaly v
medicn oznaen nhl. pln stejn mechanismy se uplatuj na tepnch zsobujcch mozek,
doln konetiny, nebo vnitn orgny. Li se jen nzvy vzniklch nemoc.
Z popsanho vyplv, e pro rozumnho lovka je jen jedno vchodisko: zabrnit rstu ATS
plt ve svch tepnch, obnovit rovnovhu mechanism krevn srlivosti a celkov vas stabilizovat
svj zdravotn stav. To ve pouhm snenm hladiny Hcy v krvi.
Bylo by nejlpe, kdyby se soust zkladnho kolnho vzdln mohly stt informace o umn
brnit se psoben skrytch mechanism rozvoje ATS tak, aby nezaaly psobit vbec, nebo aby se
alespo zpomalily a oslabily. Mlad jedinec, kter pochop zvanost KVO a principy prevence a
svobodn se rozhodne dt pednost zdrav ped mdou, se dostv do ivotn vhody. Stane se
imunnm proti nabdce "zaku si!, kterou, a nenapsanou, pesto teme na billboardovch
lkadlech.
Teprve lovk postien KVO si bhem svho len zane postupn uvdomovat jak omezen
monosti m medicna. Mnoz pacienti provaj toto zjitn jako otes, nebo ztrtu dvry v
hodnoty pe o zdrav, o nich byli pesvden, e se na n mohou spolehnout kdykoli to budou
potebovat. Ct se zrazeni ve svm oekvn, e jim len vrt zdrav. Tm vdy pichz pozd
pochopen, e to nen neumn lkae, pro se stav nelep, ale e vylen prost nen biologicky
mon, nebo dolo ke vzniku nezvratnch pokozen dleitch orgn.
Ani modern kardiochirurgick vkony se systmem nsledn pe nein vjimku z pedchozho
pravidla. Dojem pacienta o zzranm zlepen jeho stavu operac by-passu nebo stentu v nm
vyvolv pedstavu, e operatr odstranil pinu jeho nemoci. Pi rozhovorech s pacienty po
kardiochirurgickch vkonech, kter jsem pijmal do pe, jsem nenarazil na dnho, kter by si od
oetujcho lkae odnel poznatky o podstat choroby a vdl, e mu byl proveden vkon zachraujc ivot, nebo funkci orgnu, ale nikterak jej nezabezpeujc ped pokraovnm, nebo
opakovnm choroby v budoucnosti.
dn z pacient nevdl, e operace nepostihuje samotnou podstatu nemoci, tedy ATS, kter
pivodila nutnost operace a kter se bude i po operaci rozvjet dl, protoe trv pina, kter ji
vyvolala. Je to deprimujc doklad k tomu, e zdravotnictv zcela postrd ve svm systmu pe o
KVO prvek dkladnho informovn, nebo radji vzdlvn pacient. Ml by fungovat alespo v tto
pooperan pi, aby usmrnil mylen u odoperovanch pacient a udlal z nich spolupracujc partnery, kte se dok spn brnit pokraovn ATS.
Stnosti, kter slchme na Svazu pacient, vyvolvaj dojem, e souasn zdravotnictv nem v
myslu vst obany k vyuit dnench monost primrn prevence. Tmto dojmem psob nkte z
lka a sester, jednajcch s pacienty jakoby jejich poslnm pestalo bt pacienta vylit a mli
zjem pouze vyetovat a lit.
Tato formulace vyjaduje protivenstv mezi lkai typu naich otc, kte mli chu podlet se na
prevenci a tit se z monho spchu, kterm je pouze prodlouen a lep kvalita ivota jejich
pacienta.
Jejich protipl je lep nedomlet a radji rovnou zat diskutovat na tma, zda zaveden
bodovho systmu hrady poskytnut zdravotn pe nevedlo k potlaen pvodnho smyslu prce
lkae. Vynouje se toti otzka, zda u morln mn odolnch lka nezpsobilo, e smyslem jejich

prce se stala honba za body, ve kter se pacient se svmi potebami a stesky ponkud ztrc. To
nen pjemn tma, ale problm existuje a zdravotnictv se s nm bude muset vyrovnat jinak, ne
jeho bagatelizac z st pedstavitel zjmovch sdruen lka.

3.4. Poznn pin a rizikovch faktor KVO:

V souvislosti s americkm programem boje proti KVO byla v odbornch publikacch zevrubn
popsna tehdej pedstava o vvoji ATS plt. Proces jejich vzniku zan podle cholesterolov
teorie shlukovnm krevnch destiek a jejich nalepovnm na stnu tepny a pokrauje zvyovnm
aktivity makrofg (vzelch z vvojov ady blch krvinek), kter zanou pohlcovat stice LDL
cholesterolu. Ty pronikaj do stny tepny
Vsouasnosti homocysteinov teorie vzniku ATS a KVO nahradila svou cholesterolovou
pedchdkyni. e nov teorie vce vystihuje zkony metabolismu, ne star cholesterolov, je zejm
z toho, e pi vyuvn novch poznatk pozorujeme nesrovnateln lep vsledky naich preventivnch zsah, ne dve. To znamen, e po jejich uplatnn se ATS proces skuten zastavuje,
nebo v horch ppadech alespo zpomaluje.
Cholesterol tm nevypadv pln ze hry. Jeho ast vypad ve skutenosti tak, e po vzestupu
hladiny Hcy v krvi, dochz v jtrech k stoupn produkce stic LDL cholesterolu. Primrn psobcm
faktorem je zvyovn produkce Hcy v bukch tlesnch tkn, zavinn zhorenm podmnek pro
jeho metabolizaci.

Opakujeme si, e jde o dsledek nedostatku kyseliny listov, vitamn B6 a B12, nebo psoben
genetickch, hormonlnch, toxickch vliv a strnut. Z jater vypoutn stice LDL jsou pi hyHcy
modifikovan tm, e v sob nesou Hcy. Tyto agregty Hcy s cholesterolem se oznauj jako mal
denzn stice LDL a vlastnost tto kombinace je, e jsou vysoce aterogenn.
Teprve tyto stice pitahuj makrofgy a probouzej v nich schopnost pohlcovat je. Naplnnm
tmito sticemi modifikovanho LDL vznikaj z makrofg pnov buky, kter po proniknuti do
cvn stny v n odumraj, rozpadaj se a vypoutj do jej tkn jak LDL, tak i Hcy. Uvolnn Hcy
provokuje tvorbu volnch kyslkovch radikl, kter se s nm podlej na pokozovn endotelilnch
bunk a pomhaj mnit jejich funkci.
V ATS pltech dle psob samotn Hcy, nebo ve spojen s volnmi radikly vyvolv tyto dal
zmny: podporuje rstov pohyb bunk hladkch sval cvn stny, vznik krevnch sraenin,
formovn fibrzn tkn a hlenovit mezibunn hmoty a degeneraci elastinu (v prstenci
elastickch vazivovch vlknech zpevujcch cvn stnu).
Vechny vyjmenovan sousti a zmny se nachzej v ATS pltech, kde se navc usazuje jet
vpnk. Rostouc plty deformuj tepnu, sniuj pevnost jej stny a pozvolna omezuj prtok krve v
nejvce zench mstech. A potud nev nositel takto zmnnch tepen nic o tom, co se v jeho
tepnch dje. Je ji zmnnou zradou na lovku, e tyto zmny probhaly a dosud jako zcela
bezpznakov. Lka me vytuit podle hladin Hcy a cholesterolu v krvi, e tyto procesy probhaj.
Jak dalece jsou zmny v tepnch rozvinut pome odhalit ekg snman pi zti a sonografie
tepen.
Rychlost vvoje tchto zmn ovlivuj RF (rizikov faktory). Mnoh z nich jsou znm i laikm,
ale nzor na lohu nkterch z nich se vrazn zmnil. sti RF se dnes pisuzuje spe signalizan
loha; to znamen e jejich ptomnost prozrazuje, e patogenn procesy nastartovan pi hyHcy
probhaj intenzivn a ve vt i.

Za RF se ve vztahu ke KVO povauje kad jev, jeho ptomnost zvyuje riziko projeven KVO,
protoe zrychluje zkladn patologick procesy. RF nen toton s pinou nemoci, ale faktorem
zhorujcm vvoj choroby.
Klasickou ukzkou rizikovosti je kouen. Po revizi celho souboru rizik zstvaj kouen spolu s
nedostatkem pohybu jedinmi skutenmi samostatnmi RF v t podob a vznamu, jakou RF
dostaly v dob vldy cholesterolov teorie.
Kouen je rizikov tm, e znemouje pipojen pyridoxinu k enzymu (oznaenmu jako CBS),
kter m doplnit ve fungujc jednotku. Kouen tedy brn pyridoxinu v plnn funkce kofaktoru
tohoto enzymu a tm se sniuje jeho funknost. Pebytkov Hcy nelze odvdt ven z cyklu a
okamitm dsledkem je naven jeho hladiny proti stavu pi bn nutrin hyHcy. Kouen proto
vyvolv vznamn nrst rizika KVO proti prmru populace, nebo zvyuje pmo hladinu Hcy a
dostv se tak vce do role spolupsobc piny, ne pouhho RF. Vznam kouen pro vznik KVO
je tedy vt ne by odpovdalo prostmu RF a hlavn, ohrouje kuka mnohem vc, ne si podle
dosavadnch protikuckch aktivit doke pedstavit.
Kombinuje-li se u njakho jedince kouen s dalmi RF signalizuje to pro nho vy riziko.
Napklad kombinace kouen - hypertenze a kouen - cukrovka upozoruj svho nositele, e jeho
ohroen KVO je vy, ne u nekuka se stejn zvenm krevnm tlakem, nebo vy hladinou cukru
v krvi.
Tyto kombinace RF je teba chpat tak, e zjitn vysokho krevnho tlaku u kuka je projevem
znan rozvinutho psoben hyHcy. Je to znmka, e kouenm zeslen porucha v metabolizaci Hcy
doshla takov mry, e zven hladina Hcy ji vyvolala pokozen mechanismu regulujcho krevn
tlak. Hypertenze je tedy projevem selhn regulace krevnho tlaku, ke ktermu dochz nsledkem
toxickho psoben Hcy. Je to signl, e je nejvy as skoncovat s kouenm.
Nae praxe v poradn potvrzuje, e hypertenze skuten nen samostatn RF. Nen-li star a
dlouho nelen, upravuj se hodnoty krevnho tlaku do normlnch jako reakce na snen hladiny
Hcy. Zaazen vysokho krevnho tlaku mezi RF bylo tedy neoprvnn, protoe hypertenze ve
skutenosti pouze kryje, podobn jako v ppad zvyovn hladiny cholesterolu, skutenho
pachatele. Proto dolo k tomu, e pachatel zstal dlouho skryt v pozad a mohl neruen kodit,
nebo lebn sil zdravotnictv jej nijak neomezovalo.
Nen mon vyslit, kolik lidskch ivot a kolik utrpen stly tyto omyly. Teprve shrnutm a
zobecnnm vech dleitch novch poznatk vystoupila jako pachatel hyHcy, kter zstvala
dlouho nepoznna jako vlastn pina zvyovn krevnho tlaku a hypercholesterolmie.
Z dosud uznvanch RF najdeme pmou rizikovost, krom nedostatenho pohybu, u
pokroilho diabet a star fixovan (upevnn) hypertenze. Ponajc cukrovka, vodn stadium
hypertenze, hypercholesterolmie a ostatn poruchy ve spektru krevnch lipid, jsou pouze soust
irch projev hyHcy. Obvykle to nejsou faktory samostatn vznikl a primrn psobc. Jsou
projevem toxickho psoben Hcy na regulan centra a jejich enzymy. Jsou vznamov druhotn
pes to, e vn pispvaj ke zhoren zdravotnho stavu. Podrun vznam dostvaj proto, e svm
vznikem a existenc zvisej na vvoji hyHcy a po jejm potlaen samy zanikaj. Pokud psobily dle a
jsou to ji poruchy fixovan, nedojde po snen hladiny Hcy k nvratu do stavu ped nemoc.
Zlepen nastv v tom, e stav se vtinou po odstrann hyHcy stabilizuje a pacient vysta s nimi
dvkami lk. I v tom je potvrzen popisovanch souvislost.

Vznam tchto RF zstv pouze signalizan. Pro tuto funkci se uv oznaen markry, kter v
ppad hyHcy upozoruj, jak ji bylo eeno, e jej psoben doshlo takovho stupn, e ji
negativn ovlivnilo udrovn krevnho tlaku a udrovn normln hladiny krevnho cukru.
Tyto dva RF tak dostvaj zcela stejn vznam jak maj migrny, deprese, revmatick bolesti
kloub, rizikov thotenstv a projevy ostatnch CCH. Signalizuj, e se ve chyst na infarkt, na
ndorov onemocnn, nebo na jin nepjemn pekvapen, kter dotynho s nejvt pravdpodobnost dve, i pozdji postihne. Ortel to nen konen jen v ppad, e se dotyn vas
rozhodne nco proti zjevnmu ohroen udlat.
Popsan souvislosti jsou typick spe pro ni a stedn vk. U senior bv situace jin. Akoli u
nich musme potat astji s fixovanou hypertenz, plat u nich zkladn vztah: senioi maj ni
riziko centrlnch mozkovch phod, pokud si udr nzk Hcy a nzk krevn tlak.
Jejich riziko narst se vzrstem obou jeho hodnot. K tomu je teba dodat, e vy hladina Hcy ve
st je ve zetelnm vztahu k nedostaten vysok hladin foltu, B 6 a B 12 v plazm. Je
vyzkouen, e i ve st lze snit vysokou hladinu Hcy jejich aplikac. Dleit je poznatek, e po
podvn tchto vitamn nastane snen hladiny Hcy i u osob, u kterch nebyl zjitn jejich deficit.

3.5. Obezita je RF vyadujc zvltn pozornost

U obezity je zajmav, jak se mn % postiench mu a en s pibvajcm vkem. % obznch
vzrst u obou pohlav s vkem. Obznch en je a do menopauzy mn, ne obznch stejn
starch mu. Po menopauze eny v % obznch pedhnj mue a bl se k 50%, zatm co mui
zstvaj na 41%. Asi nen nhodou, e tento vvoj kopruje situaci ve vvoji hladin Hcy v populaci.
Epidemiologicky m vznik obezity zeteln vztah k rozvjejc se hyHcy. st obezit je podmnna
genovmi mutacemi, kter probhly v zrodench bukch u rodi jet ped poetm jedince,
kter se pak m stt obznm. Pi vzniku vrazn nadvhy se pedpokld pokozen enzym, kter
hospoda v tukovch bukch.
Obezita je vtinou projevem nevyven funkce lipotropnch (tuk ukldajcch) a lipolytickch
(uvolujcch tuk z buky) enzym. Nev se, jde-li o nerovnovhu zpsobenou snenou funkc
jednoho enzymu, nebo (a) hyperfunkc druhho. Nadle plat zkladn pouka, e na vznik obezity m
vdy zsadn vliv nepomr mezi pjmem energie stravou a jejm vdajem pi aktivnm pohybu. Tento
nepomr bv relativn, rozum se ve vztahu k nastaven funkce, nebo pokozen vkonnosti
nkterho tchto dvou enzym.
V dnm ppad neplat, e urit mnostv kalori, poitch navc nad energetickou potebu
organismu, zpsob vdy a kadmu stejn vhov prstek. Prv tak omezen kalorickho pjmu a
zven pohybovch aktivit nevyvol stejn vhov bytky. Zd se, e pod vlivem hyHcy se
relativizuje pomr pjmu a vdaje energie do individuln platnch rovnic.
To znamen, e vha lovka je vsledkem sloitho pomru. Na jedn stran je energetick
hodnota pijat stravy v pomru k aktivit lipotropnch enzym a na druh stran aktivita
lipolytickch enzym v pomru k mnostv energie vydan aktivnm pohybem. Tuto konenou
energetickou bilanci zatm nememe vypotat, ale meme se o n pesvdit pokusem, v nm
budeme mnit mnostv stravy (jej energetickou hodnotu) a mnostv energie vydan pi fyzickm
zaten.

Jejich vchylka od normlu me odpovdat obas slyenmu vroku: J tloustnu jen z vody a
vzduchu. Znm jsou ppady opan, kdy systematicky se pejdajc jedinec nikdy neztloustne.
Rovn se nev, zda se eliminuje riziko KVO u siln obznch jedinc se snenm hladiny Hcy na
fyziologickou hodnotu, nebo zda se njak podl z rizika bude uplatovat dl. To ve jsou otzky pro
dal vzkum.
Za dal RF je oznaovn stres, kter je probrn na jinm mst. Za RF se povauje nedostatek
pohybu a sedav zpsob ivota. Toto riziko se projevuje u lid, kte trv svj voln as u televize.
Opakem je aktivn pohyb sportovnho rzu, hlavn vytrvalostn zaten, kter pispv ke snen
hladiny Hcy.
Dve se kalo, e v praxi se nesm zamovat RF za pinu onemocnn. Zdrazovalo se, e
nen-Ii ptomn pina vzniku ATS a tromboembolismu, nevznikne KVO ani pi ptomnosti RF. Toto
pravidlo plat sten a a po poznn, e pina vzniku KVO nen v cholesterolu, kter se tm
pdem degraduje z piny na pouh RF. Teprve zobecnnm poznatk se podailo povit Hcy,
kter si s cholesterolem mn msto a posouv se z RF na hlavn pinu CCH. Stoj tedy v, ne stval
cholesterol jako dlouho uznvan pina KVO.

3.6. Sledovn souvislost mezi hladinami Hcy a cholesterolu me bt prakticky vyuitelnou

hrou.
Cesta pes tuen k poznn a formulovn zvru pedchozho odstavce nebyla jednoduch.
vodn informace z literatury a tuen souvislost jsme zaali ovovat ji v roce 1998. V tomto roce
jsme jet nemli monost stanovit Hcy v krvi jako pedpoklad nov poskytovan pe. Proto jsme
zkoueli zskat pedstavu o hladin Hcy nepmo.
Vyzkoueli jsme jako nepm ukazatele kreatinin, cholesterol a ostatn lipidy, o jejich
koncentraci v krvi jsme ji tenkrt vdli, e stoup v zvislosti na hladin Hcy. U pacient se
zvenou hladinou cholesterolu jsme pedpokldali, e naped u nich byla zven hladina Hcy. Proto
jsme jim aplikovali vitamny ke snen jeho hladiny. Vazba mezi hladinou Hcy a produkc cholesterolu
se mla potvrdit tm, e ani bychom zmili pokles Hcy, dozvme se o nm oklikou podle poklesu
cholesterolu. Povaovali jsme podle literatury za zkonit, e ke snen produkce malch denznch
LDL me dojt a v nvaznosti na pedchoz pokles hladiny Hcy.
Vychzelo to, ale a v roce 1990 pestal bt tento pedpoklad hypotzou. Tenkrt jsme zaali
mit Hcy v krvi s kontrolou, e po podvn vitamn dolo ke srovnn hladiny Hcy do fyziologickch
mez. Pacienti si pak ji sami nechali u svch lka ovit, e pokles cholesterolu a dal odpov
lipid skuten v patinm asovm odstupu nastv.
Tato metoda je s vhodou pouiteln v odlehlch ordinacch, kter zatm nemohou splnit psn
kriteria pro oeten vzork krve ke stanoven Hcy: okamitou separaci erytrocyt, zamrazen sera a
jeho pepravu ve zmrazenm stavu do laboratoe.

3.7. Dal dleit pozorovn ze svta a jak je vyut.

Hladina Hcy signalizuje aktuln velikost poruchy biochemickch proces v bukch. Zven jeho
hladiny v krvi ukazuje, e ohroen KVO zan bt vn. Pedpovdn hodnota zjitn vy hladiny

Hcy pro riziko infarktu, nebo mozkov phody, plat u jednotlivce pro nkolik nejblich let. Podle
Stehouwera narst riziko smrti s vzestupem hladiny Hcy za kadch 5 mol/1 o 54%.
U hyHcy znme ji skoro 30 let patofyziologick dsledky jejho psoben i konen patologickoanatomick obrazy tkovch zmn, kter hyHcy provzej.
Pi vzniku KVO jde konkrtn o psoben Hcy na endotel a cvn stnu s vyprovokovnm tvorby
ATS plt a zeslenm tendence ke sren krve. Po pekroen samoregulan schopnosti organismu
se zanou tvoit v cvch krevn sraeniny, kter po dalm stupovn tohoto chorobnho procesu
nachz patolog pi pitv jako pinu smrti.
Dal typ KVO vznik dky schopnosti Hcy pokozovat vazivov vlkna. Ta tvo pevnou nosnou
strukturu tepenn stny. Dojde-li v nkterm mst k jejmu pokozen a bytku elastickch vlken
vaziva, znamen to zeslaben cvn stny. Psobenm tlaku krve se toto msto zane vyklenovat a
poslze me i prasknout. Vyklenut dostalo nzev aneurysma a jeho prasknut je jednou z pin
mrt na KVO. dajn to byla pina smrti bvalho prezidenta Klementa Gottwalda.
Je dokoneno pedstavovn tch temnch sil, kter ze skrytu ve velkm rozsahu ovlivuj
zdravotn stav i dlku ivota jednotlivc a celch skupin lid. Pedstavenm pestaly bt tajemn:
vysvtlen vzniku KVO je v nerespektovn prodnch zkon, kter tu plat a to meme zmnit.
Zmnit svj ivotn styl doke kad jedinec, m-li k tomu motivaci. Ovlivnit riziko KVO ve
velkch populanch skupinch najednou je tak mon, je-li k tomu spoleensk vle. Stoj-li efekt
za snahu, meme vykalkulovat obrcenm vzorce, e nrst hladiny Hcy o 5 mol/1 je spojen se
vzrstem rizika ICHS u mu o 60 % a u en o 80 %. Lenm hyHcy a snenm hladiny Hcy v prmru
populace o 5 mol/1 dojde k potlaen rizika KVO o podobn %.
Zd se nepochopiteln, e tato informace nevyburcovala ji dvj veden Ministerstva
zdravotnictv k sil o sniovn celopopulanho rizika KVO v kadodenn zdravotnick praxi. Nrst
rizika o 60, respektive o 80 % , rozdln podle pohlav, je pro tak mal rozdl koncentrac obrovsk.
Ukazuje to, jak mal rozdly hladin Hcy v populaci sta zpsobit velkou zmnu celopopulanho rizika
v obou smrech, tedy tak tak, e i mal snen prmrn hladiny Hcy v n pin vznamn snen
rizika KVO.
Doklady o innosti aplikace kyseliny listov s pyridoxinem, doplnn o vitamn B 12 najdeme v
odbornch lncch. Prce Petersona a Spence informuje o poklesu hladin Hcy po podvn tchto
vitamn u pacient po mozkov phod. Na snen hladiny Hcy o cca 30% nen nic neobvyklho. Na
jejich prci je dleit, e ultrazvukovm vyetenm prokzali soubn zmenovn ATS plt na
krnch tepnch se zlepenm prtoku krve proti vchozmu stavu. Efekt odetali po piblin ron
aplikaci tchto vitamn. Jejich prce potvrzuje, e aterosklerotick zen tepen lze alespo
sten zmrnit.
Zcela nedvno uveejnili vcart lkai zprvu o vsledcch pe o pacienty po
kardiochirurgickch operacch (by-passech a stentech), pojat podobnm zpsobem jako u pedchoz
dvojice autor. Je znmo, e po tchto operacch je nutn v pomrn krtk dob znanou st pacient znovu operovat, protoe se u nich dosti rychle obnovuj uzvry tepen. Po podvn kyseliny
listov a vitamn B6 a B12 se nejen podstatn snilo % nutnch reoperac, ale snila se i mrtnost
tchto pacient.
Tyto informace jsou vzvou vem praktickm a z sti i odbornm lkam, aby nsledovali
tchto pklad. Jde o innost jakou me dlat kad lka v oekvn shodnch vsledk. Doklady
meme poskytnout.

3.8. Jet nco z naich zkuenost s KVO.

Zpsob prce popisovan v tto knize jsme zaali zkouet, abychom si ovili, zda daje o
vsledcch sniovn hladiny Hcy jsou skuten tak slibn, jak literatura uvd. Nov metoda se
osvdila, proto podle n pracujeme dle. Ji vodn vsledky byly zajmav.
V roce 1999 jsme realizovali v Poradn podpory zdrav projekt, jeho vsledek potvrdil, e lid,
kte neberou multivitaminy, nebo alespo kyselinu listovou, maj zvenou hladinu Hcy. Podvnm
kyseliny listov, B6 a B12 klesla hladina Hcy u 80 % astnk pod hranici relativn rizikovosti. Rozdl
hladin Hcy ped pokusem a pi jeho ukonen byl 31,4%. Toto zjitn vedlo k nvrhu zavst
oznaovn nalezenho typu hyHcy jako nutrin.
K prask studii je teba dodat: studie byla financovna z prostedk Ministerstva zdravotnictv
na projekty podpory zdrav a byla ukonena, kdy na dal sledovn zdravotnho stavu astnk
nebyly prostedky a nov se nepodailo zskat. Veker dal informace nm poskytovali astnci
dobrovoln sami v rmci svho uznn a vdom jak cenn tyto informace jsou ve chvli, kdy
Ministerstvo zdravotnictv nestlo o to je zskat.
Informace pozen touto cestou nespluj kriteria na statisticky hodnotiteln vdeck podklady
pro publikovn v exaktn prci. Maj ale jin, mon vt vznam. Odpovdaj obecn teorii
vdeckho poznn, kter prav, e nov teorie zane platit ve chvli, kdy ji potvrd bn denn praxe.
Informace, kter nm pacienti pedvali, byly svdectvm o innosti a elnosti praxe, kterou
jsme zavedli v R.M.A. Centru v Holeovicch, kde poradna sdl.
Piblin po pl roce od zatku aplikace vitamn jsme se dozvdali, e u vtiny pacient, kte
mli soubn s hyHcy pvodn i zvenou hladinu cholesterolu, dolo k jejmu spontnnmu snen.
Z obou ink, tedy z kombinovanho snen Hcy a cholesterolu, je mon vykalkulovat, e u naich
pacient dolo k vslednmu snen rizika KVO o 80%. Takov vsledek, pokud je nm znmo, zatm
neohlsilo dn jin pracovit.
Je teba doplnit, e s poklesem cholesterolu dolo i ke srovnn hladin ostatnch krevnch lipid,
dle k normalizaci krevnho tlaku, kter ji nevyadoval medikamenty a tak k stupu paroxysmln
tachykardie, kter ped zaazenm do studie patn reagovala na terapii. Dal pacienti zaznamenali
stup bolest hlavy, vyerpanosti a poruch spnku.
Tak jsme se ale dozvdli o lehkm srdenm infarktu, ke ktermu dolo u asi sedmdestiletho
pacienta za 2 roky po kontrole snen hladiny Hcy v Poradn podpory zdrav v Praze 7. Pi ptran po
blich podrobnostech se ukzalo, e k phod dolo asi pl roku po tom, co pacient usoudil, e je
zdrv a vitamny vysadil. Kontrolou v pvodn dokumentaci k pokusu bylo mon ovit, e pvodn
snen jeho hladiny Hcy odpovdalo prmru skupiny. Po phod se tento pacient nechal znovu
vyetit: jeho hladina Hcy byla zven o 25% proti jeho minimu v dob, kdy vitamny bral.
Ppad je vnm upozornnm., ilustruje rychlost, s jakou se dostavuje pokles vkonu enzym v
metabolizaci Hcy a jak rychle dochz ke zmn hladiny Hcy po peruen pravideln dodvky t
vitamn: kyseliny listov, B6 a B 12. Tato phoda nut uvaovat nad zpsobem trvalho motivovn
lid, nebo nad opakovanm posilovnm motivace k neperuovanmu bran vitamn, o nm
pacienti dostvaj u ns instrukci, e je doivotn.

3.9. Dal zajmavosti praktickho vznamu.

Dnes je ji nepochybn, e vznik zkladnch forem KVO je spojen s hyHcy. Mezi n pat varianty
ischemick choroby srden, centrln mozkov phody, ischemick choroba dolnch konetin a
tromboembolismus.
Mezi choroby srdce a krevnho obhu pat jet dal stavy, jejich vskyt se zeteln zvil spolu
s nrstem infarkt a dalch KVO. Pat sem extrasystolick arytmie, tachyarytmie (paroxysmln
tachykardie), blokdy pevodu vzruchu a kardiomyopatie. Zatm se neobjevily informace o hladinch
Hcy u tchto postien, ale soubh s nrstem hlavnch KVO je podezel a navc toxicita Hcy
pipout monou souvislost.
U extrasystolickch arytmi a paroxysmlnch tachykardi mme podobn jako u hypertenze
ppady zlepen stavu, ke ktermu dolo po aplikaci vitamn kvli odstrann hyHcy. Nutn tm
zesiluje podezen na ast hyHcy pi vzniku tchto onemocnn.
Samostatnm vnm problmem v kardiologii jsou kardiomyopatie. Pat mezi onemocnn
vraznm zpsobem zkracujc ivot lovka a vtinou dosti rezistentn vi standardnmu len. O
tto nemoci, charakterizovan zvtovnm srdce a klesnm srdenho vkonu, nashromdila firma
Pharma Nord solidn bibliotku. Obsahuje i popis enzymovho pokozen v mitochondrich (centra
energetickho metabolismu bunk), kter stoj v pozad, nebo se alespo podl na vzniku tohoto
syndromu. Firma upozoruje na preventivn i lebnou innost koenzymu Q 10 ve vztahu ke
kardiomyopatii.
Odpovd-li tento daj skutenosti, pak jde asi o jedin v souasnosti znm, spn lebn
pstup k tomuto onemocnn, kter mlo a dosud velmi patnou prognosu. Pi hledn piny
pokozen mitochondri lze vydedukovat, e pinou pokozen mitochondrilnho seku
energetickho metabolismu svalovch vlken myokardu je bud toxick psoben nkterch lk,
nebo zven hladina Hcy. Tuto hypotzu formuluji na tomto mst a adresuji ji tak lkam proto,
e je teba ji v praxi ovit.
Namsto v kapitole o rizikovch faktorech, zmiuji jeden z nich - stres - a nyn. Je to pesto, e
zaazen stresu mezi RF pro KVO je pevn podle epidemiologickch kriteri. Nen nejmen
pochybnost o tom, e stresov situace asto pedchzej momenty prvnch projev KVO, zejmna
angny pectoris, nebo infarktu. Vliv stresu na zrychlen ATS procesu a zeslen tendence k
tromboembolismu je vysvtliteln podncenm produkce hormon kry nadledvinek, kter pak
zvyuj hladinu Hcy a mohou tak nepmo spustit kaskdu jeho ink.
Zatm se zd, e stres m vt vznam ve funkci spout na zbrani, kter vystel jen v ppad,
e nkdo stiskne spou ve chvli kdy je zbra nabit. Z tto pedstavy plyne, e po snen hyHcy a
tm vasnm zastaven ATS procesu by ani stres neml vyvolat manifestaci ICHS, protoe na nenabit
zbrani meme kohoutek makat libovoln a k vstelu nedojde. To je dal hypotza ekajc na
oven v praxi.

3.10. Zajmav epidemiologick souvislosti mezi hyHcy a KVO vydaj na samostatnou knihu.
Epidemiologie je neplatn. Je-li nkde patrn vztah mezi dvma jevy, napklad v tom, e se
vyvjej ve vzjemn zvislosti, nelze mt pochybnosti o jeho existenci, ale je nezbytn hledat jeho
podstatu a snait se najt, na em tento vztah spov.

Jednm z mnoha pklad takovho zkladnho epidemiologickho vztahu me bt, shneme-li

do jin pihrdky, pokles schopnosti en othotnt ve zeteln souvislosti se stoupnm hladiny Hcy
v krvi cel populace. Po dalm eten a rozboru je do problmu nezbytn zahrnout i mue, jejich
hladinu Hcy a u obou partner kouen a porouchan enzymy- Prevence se mus postarat o npravu
ve vech hlavnch bodech, aby jej vsledek potvrdil platnost vypozorovanho vztahu.
V tomto ppad mme monost pozorovat, e jsou-li oba partnei dsledn v dodren
doporuench opaten alespo ti msce ped oplodnnm vajka, doshne vtina z nich
normlnho othotnn bez asistovan reprodukce a se zcela nerizikovm prbhem thotenstv.
Potvrzuje-li se tmto zpsobem nalezen vztah v praxi, je definitivn, e se podailo objevit prodn
zkonitost, kter je podkladem pro vznik dotyn souvislosti dvou jev. V tomto ppad hyHcy s
poruchou fertility a ve druhm vztahu aplikace vitamn odstraujc hyHcy a obnoven plodnosti
partner. Jednoduchost vztah se zvislost na dodn vitamn a enzym je v tomto ppad
jedinen, proto je jako pklad vypjen z kapitoly 4., st 4.1 kam ve skutenosti tematicky pat.
U jinch onemocnn, jako pkladov u prv probranch KVO, me bt hledn
epidemiologickch souvislost pracnj.
Ukzala se souvislost mezi ivotnmi podmnkami v dan zemi a nslednmi projevy ve
zdravotnm stavu jej spolenosti. Rozdln ivotn podmnky se promtaj do odlinost v ivotnm
stylu a vytvej tak pedpoklad pro rozdly v hladinch Hcy a tm ve stavu zdrav. I v tom je
zkonitost!
Toto zjitn zplodilo otzku: Existuje njak zvislost mezi ekonomickm rstem region a
zdravm jeho obyvatel? Existuje. Nastartovn ekonomickho rstu zem v povlenm obdob
zvyovalo kupn slu domcnost. Zvyovn pjm rodin se promt vdy alespo sten do
bohat stravy, ve kter je vce masa a dalch blkovin ivoinho pvodu a vce tuku. Nen-li tento
nrst vyrovnvn vzestupem spoteby listov zeleniny a ovoce, pak tato zmna zpsob zvyovn
hladiny Hcy v populaci. To se neekan rychle promtne do vzestupu vskytu KVO a do zvyovn
mrtnosti na tuto skupinu nemoc. Vzpt nsleduje zvyovn incidence ostatnch civilizanch
chorob. To plat kdekoliv na zemi, ale s rznm vsledkem. Je poun pokusit se vystopovat piny
tchto diferenc.
Tyto rozdly byly ve sv dob obzvlt markantn u obyvatel zem na opanch stranch elezn
opony. Na vchod od n stoupala mrtnost na KVO rychleji. Je dleit zat prv zde, protoe
dsledky rozdl trp zem stedn a vchodn Evropy do dnench dn. Za totality nemohly
domcnosti v tchto zemch investovat do drahch spotebnch pedmt a cestovn, proto
utrcely vce za jdlo, pedevm za maso, masn vrobky a tuky. Politick veden, napklad v
tehdej SR, vykazovalo vy produkci tchto potravin jako dkaz ekonomick prosperity zem a
jejich spoteba se stala vizitkou ivotn rovn obyvatelstva. Nabdka tchto potravin se zrove
pokouela pekrt nedostatek zeleniny a ovoce. Z tohoto rozdlu mezi ivotem na zpad a v zemch
komunistickho bloku vyplvaj i rozdly ve zdravotnm stavu mezi zemmi s politicky a ekonomicky
odlinm zzenm.
V R petrvval tento stav a do listopadov revoluce 1989. Vyjdeno v mrtnosti na KVO dolo
v letech 1950 - 1986 k jejmu zven o 72 %. Je to zrove obdob, v nm narstn mortality na
KVO o 2 % ron koprovalo v R vc vzestup spoteby tuk, ne konzum masa a masnch vrobk.
Vt, nebo men konzumace tuk je jednm z dleitch rys nrodnch stravovacch zvyklost. S
nkolikaletm odstupem za KVO zaal stoupat vskyt ndorovch onemocnn, kter dosud trv.
Charakteristick rysy tchto nrst, jejich rychlost a intenzita, ukazuj na spolen faktor v pin
vzniku obou jev.
V

V polovin devadestch let se zaalo ukazovat, e spolu s KVO stoup vskyt zcela nepbuznch
chorob, kterm se pozdji zaalo souhrnn kat civilizan. Tenkrt zaalo ve svt rychle pibvat
vdeckch publikac o Hcy. Bylo to zeteln svdectv o tom, e narst odborn zjem souvisejc s
tuenm vznamu tto podivuhodn ltky.
V

Poznatky o Hcy nedoshly v t dob v R takovho rozen a pochopen mezi lkai, aby mohly
bt pijaty jako vysvtlen pin patnho zdrav esk populace. Prvn zprva o Hcy byla v eskm
odbornm tisku otitna v roce 1994. Prvn doporuen povaovat Hcy za faktor s vraznm vlivem
na zdrav esk populace se objevilo v roce 1996, ale zdravotnictv je nepijalo.
Posledn revize poznatk o Hcy a nov analza pin KVO a ostatnch CCH v R, byly dokoneny
na pd Svazu pacient R v roce 2000. lo o soust dve zmnn sumarizace poznatk o Hcy a
jejich zobecnn. Hodnotilo se, jak uznvan poznatky dokzaly zodpovdt nahromadn sporn
otzky kolem vzniku KVO. Psnm nrokm na uznn pinnho vztahu ke KVO a zrove
zbvajcm CCH, vyhovla jedin hyHcy.
Pouze pi jejm dosazenm do role zkladn piny zhorovn zdravotnho stavu esk populace
nrstem CCH vznikne naprosto jednolit logick stavba navazujcch pin a nsledk. Tak byl
vytvoen model, kter bez jakchkoliv vjimek plat pro vvoj zdravotnho stavu nejen v povlen
R, Evrop a USA, ale vysvtluje i nrst KVO v rozvojovch zemch.
U role nrodnch stravovacch zvyklost pi vvoji incidence a mortality na KVO jet zstame.
Sprvnost vysvtlen dotvrzuj pklady dalch zem. Napklad Japonsko mlo pznivj skladbu
stravy co do mnostv konzumovanho tuku a celkovho mnostv povanch kalori, ne Evropa a
USA. Svoj odlehlost bylo dlouhou dobu uchrnno ped obdobnm vvojem, jak znme na tchto
kontinentech. Vzestup incidence a mortality na KVO se tam zaal projevovat a v poslednch letech
po proniknut stravovn typu Fast food na tamn trh potravin.
Ped asem zaznl nzor, e ni mortalita na KVO u Japonc je podloena rasov. Tento nzor
zboili japont imigranti do USA, kte pijali americk typ stravovn. Rychle se u nich projevily
stejn poruchy jako u rodilch Amerian. Naopak u tch Japonc, kte zstali vrni nrodnm
stravovacm zvyklostem, se zhoren zdravotnho stavu neprojevilo.
Dalm modelem, v nm fungovaly stejn vztahy a principy jako v R, jsou USA. Trend zvyovn
nemocnosti a mrtnosti na KVO se zaal projevovat v USA ihned po roce 1945. Americk ekonomika
pela rychle z vlen vroby na uspokojovn poteb trhu a tm nastartovala veobecn povlen
rozvoj. Brzy bylo mon pozorovat zvyovn mortality na KVO. USA se staly prvn zem postienou
jejich epidemickm nrstem.
Ukzkou velkho zlepen je trend, kter probh v USA po roce 1962. Americk zdravotnictv vid
pinu ve zlepen zdravotn pi, v omezen kouen a zven mry aktivnho pohybu. Toto
hodnocen nen pravdiv, protoe jmenovan faktory sice pispvaj ke zlepen, ale nejsou tm
hlavnm. Psob jen u sti populace a neprojev se narz, nebo tolik a tak rychle, jako by odpovdalo
zlepen zdrav pozorovanmu v USA.
Skutenou pinou zaznamenanho zlepen zdravotnho stavu obyvatel USA je rozhodnut FDA
(ad pro potraviny a liva) fortifikovat obiloviny pyridoxinem. Ta byla zahjena v roce 1962,
piblin v dob vrcholen tamn epidemie KVO. lo o opaten, kter umonilo zvit dodvn vitamnu B6 kadmu lovku a kad jeho buce bez ohledu na znalosti jejho nositele o racionln
viv. Vsledek stenho zlepen podmnek pro prbh metabolizace Hcy se dostavil rychle.
Tm okamit zaala klesat mrtnost na KVO, na rozdl od evropskch zem, kter k vitamnov
fortifikaci mouky nepikroily, ale jinak vyuvaj shodnho modelu prevence.

Kardiologov, kte jsou vi Hcy v opozici, na tomto ppadu neumj vysvtlit, jak je mon, e
kdy Evropa v podstat okoprovala americk N.C.E.R (nrodn /proti/cholesterolov vchovn
program), e v Evrop nepin stejn pokles nemocnosti a mrtnost na KVO, jako v USA.
Soud podle dsledk, se porucha v metabolizaci Hcy zan v poslednch letech vyskytovat
hromadn tak v rozvojovch zemch, kter opoutj sv nrodn stravovac zvyklosti a pebraj typ
stravovn Zpadn Evropy a USA.
Nejkiklavjm a nejtragitjm pkladem tohoto vvoje je osud obyvatel ostrova Nauru v
Tichomo. Nlez a tba fosft pinesla jeho obyvatelm hmotn prospch, jeho hlavnm
projevem je dovoz automobil a vyuvn potravin z USA. Vzdlanost obyvatel ostrova se zatm
nezmnila, ale dolo ke zven nemocnosti a mrtnosti na KVO a zkrcen stedn dlky ivota na
hodnoty, kter ped tm nebyly nikde na svt v podobnch souvislostech zaznamenny.
Tot je patrn u Eskymk ijcch v dosahu civilizace. Pitom se jet ped deseti lety psalo o
Eskymcch jako o etniku prostm infarkt. Podobn vvoj zdravotnho stavu byl zjitn u Bantu. Ji
ped del dobou postihl tento vvoj bohat arabsk zem.
Tyto pklady ukazuj, jak lidstvo necht dokazuje samo sob, e poadavky ivota v civilizaci
evropskho nebo americkho typu jsou zcela nesluiteln s funknmi potebami a monostmi seku
bunnho metabolismu, s nm se seznamujeme.
3.11. Jak se nael vztah mezi KVO a ndory.
Jinou formou potvrzen tchto zvr je obraz dsledk mstnch stravovacch zvyklost
odliujcch Severn Karlii od ostatnho Finska. Obyvatel tto oblasti trpli podstatn vy
nemocnost i mrtnost na KVO, ne obyvatel zbytku Finska. Zdravotn stav byl dn do souvislosti se
zvenou hladinou cholesterolu a za pinu tohoto zven byla prohlena velk obliba a vysok
konzum mlka a mlnch vrobk.
Po odhadnut tto piny a pijet opaten, kter byla koncipovna jet podle cholesterolov
teorie, nastalo zlepen ukazatel zdravotnho stavu. Podstatou opaten bylo omezen mlka a
mlnch vrobk a jejich nhrada zeleninou a ovocem. Tato zmna sloen stravy byla toton s
opatenmi, kter by dnes mohla bt navrena ke snen hladiny Hcy.
e ve skutenosti dolo naped ke snen hladiny Hcy a teprve druhotn ke snen hladiny
cholesterolu se meme dohadovat. e jde o sprvn odhad se dozvdme z st editele
Severokarelsk studie prof. Pekka Puska a tak jsme pozorovali pokles vskytu novch ndorovch
onemocnn o 30 %. Zatm nevme pro k tomuto poklesu dolo!
3.12. inky stdmosti v jdle a hladovn.
Posledn neopominuteln epidemiologick pozorovni ke vztahu mezi hyHcy a KVO se tk
poznatk o vlivu stdmosti v jdle na zdrav lovka. Nmeck okupace byla v na zemi paradoxn
obdobm nejni mrtnosti na KVO. Nutrin toto obdob charakterizuje nedostatek masa, masnch
vrobk, mlka a mlnch vrobk jako hlavnch zdroj z nich vznik methionin - vchoz ltka, ze
kter postupnou pemnou vznik Hcy.
Druhou charakteristikou t doby byl nedostatek tuk, kter svou ptomnost v zavacm traktu
omezuji vstebvn kyseliny listov a pyridoxinu na jejich cest k bukm.

Tetm rysem bylo rozen pstovn zeleniny, kter se stalo ivotn nutnost pi jinak
omezench monostech obivy obyvatelstva tehdejho Protektortu.
Je u asi zbyten dodvat a inm tak jen pro plnost sdlen, e tyto vestrann drsn
podmnky byly za poslednch tm 80 let nejvhodnj pro metabolizaci Hcy z tch, kter ei mohli
za svj ivot vyzkouet. Byly toti ve znanm souladu s poadavky tch prodnch zkonitost, kter
plat u ltkov pemny Hcy.
Pro praktick ivot se hod tak pamatovat, e maso a masn vrobky, spolu s mlkem a
mlnmi vrobky, jsou 2-3x vydatnjm zdrojem pro vznik hyHcy ne proteiny rostlinn. Dle by
lovk ml rozmlet, zda alespo sten kompenzuje neustl vznik zvenho mnostv Hcy zvenm dodvky tch vitamn, kter slou jako kofaktory enzym umoujcch metabolizaci Hcy na
netoxick ltky. Jinak eeno: jak mnoho konzumuje tch potravin, kter nepinej zdravotn
prospch a naopak kod tm, e zabraj na tali prostor pro potraviny zdravotn uitenj.
Pedchoz odstavec je tak trochu vzvou ke zpytovn svdom: jak patnou vizitku znalost z
oblasti racionln vivy mm? Mtkem je, jak moc lovk dv pednost biologicky bezcennm
potravinm ped biologicky plnohodnotnmi, ani by si byl vdom zdravotnch dsledk svho
ponn.

3.13. Meme udlat z poznatk o KVO njak dl zvry?

M-li spolenost doshnout spchu na poli veejnho zdrav, mla by provst sebereflexi a
zjistit pinu toho, pro lid jednaj zpsobem, kter je v rozporu s jejich vlastnm zjmem udret si
zdrav. Veejnost by se mla dozvdt, zdaje to v nedostatku informac, kter by usmrnily lidsk
jednn sprvnm smrem? Nebo, zda za to me omezenost lidskho mylen s nedostatenou
schopnost dleit informace pijmat, promlet je, odvozovat rzn alternativy dsledk, pijmat
sprvn rozhodnut a ta uskuteovat? Nebo je to jen prost podceovn pi nezjmu o informace?
i je pina jet jinde, nebo naopak dohromady ve vem co bylo vyeno?
Mon u CCH a jejich pin nar lidsk spolenost na prubsk kmen svch mentlnch
schopnost. I to se lze domnvat, protoe asi nenajdeme snadnji pochopiteln poznatky takovho
vznamu a s takovou mrou prospnosti pi jejich vyuvn, jak je mon uvst na shrnut tto
sti kapitoly.
Obecn nutrin piny celopopulanch zven hladin Hcy jsou jednoduch prv tak, jako jsou
jednoduch skuten piny epidemie KVO. Snadn je i zabrnit jejmu pokraovn.
Mlokdo, vetn lka, si zatm uml pedstavit, jak citlivm indiktorem vzestupu, nebo tak
poklesu hladiny Hcy jsou zmny ve zdravotnm stavu populace. Je dobe patrn jak se zlepuje
zdravotn stav tam, kde dojde alespo k sten kompenzaci deficitu vitamn, kter se uplatuj pi
metabolizaci Hcy. Nejviditelnjm pkladem je zatm USA, slab projev zlepovn pozorujeme v
posledn dob i v R.
Brno podle mrtnosti je kapitola vnovan KVO nejdleitj kapitolou tto knihy. Je i
nejproblematitj kapitolou - alespo podle nmitek, kter kardiologov uplatuj proti
prosazovn Hcy na msto, kter mu pslu mezi pinami a RF pro KVO. Z tchto dvod zaazuji na
konci kapitoly krtk shrnut nezpochybnitelnch fakt.

3.14. Souhrn 3. kapitoly:

Za zkladn pinu KVO, vznikajcch na zklad ATS, nebo tromboembolickch komplikac, je
dnes nutn povaovat zvenou hladinu Hcy v krvi. Navozuje ji v nejirm mtku dlouhodob
psobc nesprvn skladba stravy a strnut, mn asto genetick nebo hormonln poruchy a
toxick vlivy. HyHcy lze odstranit trvalm podvnm kyseliny listov s vitamny B6 a B12.
K tomuto bloku zkladnch pin se pipojuj dal vlivy podporujc rozvoj ATS. Mezi n pat
chlamydiov infekce a nkter viry. Jejich ast je v nkterch ppadech infarkt nepopirateln, ale
vzkum byl proveden tak patn, e z jeho vsledk nelze ani usuzovat na samostatnost psoben,
nebo podmnnost, teba ve vztahu k hyHcy.
Mezi dalmi pinami KVO nelze pominout poruchy krevnch lipid, kter jsou ale podle novch
zjitn sekundrn. Vzestup hladiny cholesterolu vtinou nsleduje po vzestupu hladiny Hcy. Po
lebnm snen hyHcy se hladina cholesterolu u vtiny osob spontnn sniuje bez diety a bez
pouit hypolipidemik. K zkladnmu poznatku, e o hladin cholesterolu v krvi rozhoduje aktivita
specifickho jaternho enzymu, pat dv informace: 1. Aktivitu tohoto enzymu ovlivuje u vtiny
lid hladina Hcy. Proto lze hypercholesterolmii povaovat za markr hyHcy a vtinou sta jen tu
lit. 2. Ve zdvodnnch ppadech lze jeho aktivitu tlumit farmaceutickmi prostedky.
Lipidogram (vsledky vyeten spektra krevnch lipid) lze vyut jako nepmho ukazatele
hladiny Hcy tam, kde nen monost jejho pmho stanoven lege artis s pedzpracovnm vzorku a
transportem do laboratoe ve zmraenm stavu. Hodnotu zskanho nepmho obrazu o
ptomnosti hyHcy zvyuje souasn vyeten kreatininu, kter se rovn povauje za signifikantn
nepm ukazatel hladiny Hcy.
KVO jsou skupinou nemoc, na kter se velmi markantn projevuj nsledky nekauzlnosti
jejich len.
Tyto poznatky maj slouit lovku k tomu, aby se jejich vyuvnm ochrnil ped nepjemnm
pekvapenm, jakm je neekan infarkt nebo nhl mozkov phoda.

Kapitola 4.
Kdy jeden obor nezjedn ve vd jasno, napomohou dal.
4.1. Obory gynekologie, porodnictv a neonatologie pispvaj k poznn a pochopen hyHcy.
Dlouh lta se zdlo, e veker pokrok v poznvn vznamu hyHcy bude zleet pouze na
oboru kardiologie. Z prac publikovanch v tomto oboru v poslednch tech letech ale vznik dojem,
e kardiologick vzkum vyerpal sv monosti a ztratil pvodn dynamiku. Nov podnty pinely
postupn dal lkask obory, ale konen velk pohyb vnesly do zkoumn hyHcy obory
gynekologie, porodnictv a neonatologie. I jejich poznatky pat vhradn do oblasti zkladnho
vzkumu. Nkter z nich pedstavuj ty nejcennj stpky pro sloen mozaiky o Hcy do jej dnen
ucelen podoby. Vyznavae principu Evidence Based Medicine (medicna postaven na dkazech),
by mlo potit, e v tchto oborech byl pozen vzkumn vsledek, kter spluje jejich nroky na
dkazy v medicn. Vznam tchto objev neme zmenit skutenost, e vznikly v jinm oboru, ne
v kterm sami pracuj.

ensk orgny jsou uzpsoben k naplovn biologickho posln en: udrovn lidskho rodu.
V prbhu thotenstv postihuje tyto orgny ada chorobnch stav, kter jakoby brnily tomu, aby
se lidsk rod pli nerozmnoil. Tato elovost se dotk vrazn vce en v civilizaci, ne en v
podmnkch rozvojovch zemch. Vyvstv otzka: jak jsou to faktory, spojen s ivotem v civilizaci,
kter poznamenvaj zdrav en, komplikuj prbh thotenstv a v neposledn ad ohrouj zdrn
vvoj plodu a zdrav dtte po narozen?
K rozmotn tohoto klubka problm pisplo opt epidemiologick hledisko. Ukzalo, e
pibvn poruch thotenstv kopruje vvoj nemocnosti a mrtnosti na KVO.
Mon ast hyHcy na vzniku KVO inspirovala neonatology, porodnky a gynekology k mylence,
e se tato noxa (kodlivina) me podlet tak na vzniku pedasnch porod, potrat a vrozench
vvojovch vad novorozenc. Podezen potvrdila orientan vyeten Hcy, kter ukzala, e jeho
hladina je u tchto pacientek, nebo matek postiench novorozenc vy, ne u nepostiench.
Dal vzkum el rychle kupedu a proveden studie potvrdily pedpoklady i prvn vsledky, ani
by byly provzeny tolika pochybnostmi jako podobn studie svho asu v kardiologii.
Hcy byl brzy poznn a uznn jako nezvisl RF pro dlon vaskulrn onemocnn. Toto
specifick onemocnni dlohy v thotenstv se projevuje bu jako iln trombza, tedy vznik krevnch
sraenin, nebo jako onemocnn dlonch tepen (oznaovan jako preeklampsie) nebo ve spirlnch
arterich zajiujcch pes placentu vivu plodu (jejich chybn vvoj vede k pedasnmu odluovn
placenty od dlon stny a pedasnmu porodu). Onemocnn me mt i podobu ndor.
Odbornci urili tyto RF (rizikov faktory) pro vaskulrn dlon onemocnn: nzk saturace
vitamny: kyselina listov, B6, B12, hyHcy, mutace genu pro enzym pipravujc kyselinu listovou k
pipojen metylov skupiny k Hcy (a tm k jeho pemn na methionin), kouen a ptomnost dalch
faktor, kter zvyuj tendenci ke sren krve (protein C, protein S, antithrombin III, faktor V Leiden
a aktivovan protein C). Jin prce ukzaly, e k abnormln produkci tchto faktor cvnm
endotelem dochz pravideln pi hyHcy.
Tyto faktory jsou spojeny se zvenm rizikem vaskulrnho onemocnn dlohy jestlie jsou
ptomn jednotliv, nebo v kombinacch. Potvrzen vztahu mezi vy produkc tchto faktor a
hyHcy pineslo zjitn, e jejich hladiny lze modulovat podvnm vitamn ze skupiny B, kter jsou
schopn snit hladinu Hcy a souasn zabrnit manifestaci i recidivm poruch thotenstv. Ze
zskanch poznatk odbornci vydedukovali, e spolen mechanismus inku na embryo a cvn
endotel je zejm v porue dlen bunk a jejich rstu, kterto dje potebuj dostatek metylovch
skupin k zabezpeen normlnho prbhu svho vvoje.
Krom hlavnch rizikovch faktor byly ureny dal, kter riziko vaskulrnho onemocnn
dlohy zvyuj: cukrovka, horenat stavy, nkter lky, alkoholismus a pedchoz vskyt
neorotublnch defekt (NTD - poruchy ve vvoji nervov trubice s chybnm uzavrnm v koncovch
partich) v rodin. Byly sem zahrnuty tak nepzniv socioekonomick podmnky v rodinch a
nevhodn skladba stravy matky.
Pi pohledu na RF vaskulrnho dlonho onemocnn a vrozench vvojovch vad novorozenc
je zejm, e se tu pevn opakuj ji dve oznaen RF pro KVO. Seznam faktor zvyujcch
sren krve u vaskulrnho dlonho onemocnn ukazuje na to, e hlavn patologick mechanismus
psobc ve vaskulrn oblasti je porucha endotelu vyvolan zvenou hladinou Hcy.
Po tchto zjitnch nezbv ne pipustit, e porucha funkce endotelu pi hyHcy je univerzln
jev, ke ktermu dochz v kterkoliv oblasti cvnho eit tla. Tak tyto poruchy se prohlubuj

souasnm uplatnnm toxickch vliv (kouen, lky). I v tomto ppad se jedn o chemickou
intoxikaci blokujc vkonnost enzym.
Ukzalo se, e v rodinch, kde u pokrevnch pbuznch dolo k porozen plodu s NTD, maj eny
zvenou dispozici k vaskulrnmu dlonmu onemocnn.
Vrozen vvojov vady uzavrn nervov trubice v ranm stadiu thotenstv postihuj bu
mozkovou st nervov trubice, pak jsou vtinou nesluiteln se ivotem, nebo postihuj koncovou
st a figuruj jako spina bifida (svazek nerv v doln koncov sti mchy voln vystupuje z
neuzaven trubice namsto k tomu urenmi oknky). Tyto poruchy jsou ukzkou nsledk
nedostatku stavebnho materilu pro syntzu blkovin v mstech intenzivnho rstu tkn. Spolu s
dalmi projevy pat mezi dsledky nedostatku metylovch skupin, kter doprovz poruchu v
metabolizaci Hcy pi nedostatenm zsoben bunk kyselinou listovou a vitamnem B12.
Pi hledn pin HyHcy v thotenstv je teba brt v vahu tak vk, pohlav, fzi menstruanho
cyklu, uit orlnch kontraceptiv, pedchoz thotenstv, rasu, ledvinovou nedostatenost. Pro
tene je ji samozejm dleitost nasycen bunk vitamny B6, B2 a folty a mimo n je teba jet
ptrat po znmkch mutace gen a farmaceutick intoxikaci.
Z vyjmenovanch specifik vyplv upozornn na vznam hormonlnch funkc a aplikace
hormon na metabolizaci Hcy. Pipomn se tm siln RF pro KVO en z obdob cholesterolov teorie
- kombinace orlnch kontraceptiv a kouen. Toto riziko se dnes jev jako soubh dvou mechanism
zven hladiny Hcy, kdy hormonln vliv je potencovn blokovnm funkce enzymu CBS. Protichdn
informace o bezpenosti, nebo naopak rizikovosti hormonln antikoncepce a lby spadaj
pravdpodobn na vrub individulnch rozdl v metabolismu a lze oekvat, e je dal vzkum
vysvtl.
Zmnka o vku pipomn , e tento faktor nebyl dosud probrn. Ji pvodn publikace o Hcy
sdlovaly, e hladina Hcy stoup s vkem. Vzestup je rozdln podle pohlav. Zatmco u mu je
vzestup rovnomrn, u en do menopauzy se hladina pli nemn, ale po menopauze stoup dosti
rychle jakoby dohnla nskok mu. Toto obdob je u en charakteristick zhorovnm jejich
zdravotnho stavu. Statisticky je patrn nrst KVO se zvyovnm mrtnosti. Pi hledn pin
vkovch rozdl je patrn ochrann inek enskch hormon v obdob plodnosti a v
pedmenopauzlnm obdob.
Postmenopauzln zmny v hormonlnch funkcch maj evidentn negativn vliv na prbh
reakc v biochemii Hcy. U obou pohlav pak hraje roli postupn strnut a pokozovn enzym a
zhoren vyuvn vitamn. Je patrn, e k udren piblin stejn nzk hladiny Hcy je s
pibvajcm vkem teba zvyovat dvky vitamn.
Nejdleitjm pspvkem obor, v jejich sfe psoben se prv nachzme, jsou informace o
velk studii, kter mla ovit monost potlait vskyt NTD. Studie vychzela z poznatk, e vasn
(to znamen ped oplodnnm vajka proveden) aplikace kyseliny listov, a samotn, nebo jako
sousti multivitamin, pedchz vzniku NTD. Pro rozshlej oven platnosti tchto poznatk
zorganizoval anglick Medical Research Council (Vbor pro lkask vzkum) studii, probhajc na
vce lkaskch pracovitch za podmnky nhodnho vbru astnic, kter se nedozvdaj zda berou
lk, nebo neinnou ltku (dvojit slep randomizovan multicentrick studie). Jejm clem bylo
jednoznan a pesn oven ink podvn vitamn a kyseliny listov na vskyt NTD.
astnice dostvaly bu istou kys. listovou v dvce 4 mg/den, nebo stejnou dvku v
multivitamnech, nebo multivitaminy prost kyseliny listov a 4. skupina dostvala placebo

(neinnou ltku nelic se vzhledem od lku). Ve skupinch, kter dostvaly kyselinu listovou dolo
k 72% snen vskytu sledovanch onemocnn. V placebov skupin a ve skupin s multivitaminem
bez kyseliny listov se podobn efekt neukzal. Oekvan vsledky se projevily v krtk dob, proto
byl pokus pedasn ukonen. Potud stroh protokolrn popis pokusu. Zprvu doprovz koment
M.R.C. se zdvodnnm: ... nebo by bylo neetick vystavovat eny bez kyseliny listov riziku
vaskulrnho dlonho onemocnn a jejich novorozence riziku NTD a dalch vrozench vvojovch
vad.
Pokusy se shodnmi vsledky se uskutenily v n a v Maarsku. V n pokus probhal v
mstech s vysokm vskytem i v lokalitch s nzkou incidenc NTD. Ke snen incidence NTD dolo v
obou lokalitch bez ohledu na pedchoz etnost vskytu.
Pedehrou k tmto poznatkm je zjitn z roku 1945, kdy si v Holandsku vimli vy incidence
spina bifida u branc. Pi hledn dvod byly v roce 1965 zjitny jako hlavn piny vitamnov
deficity u en, kter mly potomky s otevenm NTD. Po zaveden suplementace kyselinou listovou
se incidence NTD v Holandsku vrazn snila.
Van der Put nalezl ni hladiny foltu v krevn plasm a vy hladiny Hcy u 60 ze 63 matek dt
se spina bifida. Shodn rozdly nael u postiench dt a jejich otc.
Vet vzkumnch prac nen zdaleka pln. Dopluj je dal vzkumy provdn v laboratoch,
na zvatech i pozorovn na lidech. Pomohly zpesnit nae pedstavy o loze porouchanch gen pi
vzniku tchto poruch a o monostech zmrnn tohoto psoben. Rozhodujc lohu kyseliny listov
pi dnm uzavrn nervov trubice se podailo potvrdit v pokusech na ptach embrych a na
mych.
Byla tak urena anatomick odchylka v prokrven a velikosti lalok placenty, ktermi je
pipojena k dloze. Tyto poruchy se podailo vyvolvat i pi pomrn krtkodobm pokusnm
zven hladiny Hcy podvnm methioninu (Nele 2000).
O tchto problmech a rizicch lze ci, e byly dostaten prozkoumny ze vech monch stran
a e vzkum pinesl tak jednoznan zvry, e je nutn podle nich zat pracovat.
Vznik NTD je patologick proces, jeho jedin pijateln een je prevence. Ta nen provediteln
bez znalost pin.
astj vskyt NTD doprovz tak uit nkterch lk. Vrazn psob v tomto smru kyselina
valproicov (aktivn ltka lk proti epilepsii), ale t dal antikonvulziva (lky proti epilepsii). Tyto
ltky psob 5 - 20x nrst NTD navozenm deficitu methioninu a tm poruchy metylace.
eny, kter prodlaly opakovan jinak nevysvtliteln pedasn porod, nebo potrat, maj 2 - 3 x
zven riziko opakovn, pokud nezv pjem foltu. U en s opakovnm tchto phod je patrn
vztah mezi potem potrat a nedostatenm pjmem kyseliny listov a zvyovnm jejich hladiny
Hcy.
Lkask obory vyjmenovan v titulu kapitoly povauj negativn vliv hyHcy na vvoj asn
placenty, jej prokrven a pevnost spojen s dlohou za jist. Vyjaduje to zcela jednoznan zbytek
citace zvr M.R.C.: Je teba uznat, e nelze dle zkoumat preventivn psoben suplementace
kyselinou listovou na opakovan spontnn potraty v randomizovanch a placebem kontrolovanch
studich po prokzan preventabilit NTD aplikac kyseliny listov.

Zvry M.R.C. odstartovaly koncepci preventivnho pstupu k een vzniku NTD a vaskulrnch
onemocnn dlohy v thotenstv ji v roce 1991. Jeho proniknut do prenatln pe v R je znan,
ale nen jet absolutn.
Obecn uznn role hyHcy, nzkho pjmu foltu a uritho typu genov mutace obrtilo v
zainteresovanch oborech vzkumnou pozornost ke vzniku jinch vrozench vvojovch vad ne
NTD. Ukzalo se, e tam kde dolo k zaveden prevence podle doporuen M.R.C. dolo i k bytku
vrozench vvojovch vad srdce a cv (Kapusta 1999), roztp rt a patra (Wong 1999) a anomli
ve vvoji konetin.
Tak vechna dal zjitn a vyeten u thotnch en potvrzuj pedchoz zvry. Po propotn
vychz rizikovost zven hladiny Hcy pro vznik rizikovho thotenstv, ve srovnn s enami
majcmi nzk Hcy, jako vce ne 20x zven. Poruchy spojen s vy tendenc ke sren krve pi
souasn hyHcy byly nalezeny u 79 % vyetench s rizikovm thotenstvm. Zven Hcy si vyslouil
oznaen za RF pro pedasn porody a potraty.
Tato kapitola lkaskho vzkumu m velk celomedicnsk vznam: 1. Dal okruh problm,
kter hyHcy epidemiologicky evidentn vyvolv, tak dostal konkrtn patofziologick a
patologicko-anatomick podklad. 2. Ti lkask obory, gynekologie, porodnictv a neonatologie
vyuily vhody pesn vymezen doby thotenstv, bhem n evidovaly a vyhodnotily jak projevy
hyHcy, tak i jejho potlaen. V asovm rozpt devti msc thotenstv vysledovaly vsledky
preventivnho podvn vitamn na omezen komplikac thotenstv.
Takto koncipovan studie spluje poadavky medicny postaven na dkazech. Studie MRC
jasn prokzala vztah mezi hyHcy a pedasnmi porody, potraty, NTD a dalmi vrozenmi
vvojovmi vadami plod. Potvrdila se tak souvislost, kter byla epidemiologicky patrn ji del
dobu.
Toto jednoznan zjitn je teba zahrnout do provedenho zobecnn poznatk o Hcy a zvit,
co z nho vyplv pro ostatn medicnsk obory. Za nezvratn prokzanou je teba povaovat
prospnost aplikace kyseliny listov, pyridoxinu a B 12 pro normalizovn funkc endotelu,
naruench pi hyHcy.
Principy zobecnn vyaduj uznat, e vstelka tepen je v celm organismu stejn a e poznatky a
zvry pijat v oborech gynekologie, neonatologie a porodnictv, kter se tkaj pin vzniku jej
poruch a jejich prevence, plat i v dalch oborech medicny.
Je hodn co napravovat. Jako zbyten se rzem zanaj jevit tromboembolick komplikace u
pacient po chirurgickch a ortopedickch zkrocch, u nich nebyla v pedoperan pprav
stanovena hladina Hcy a nebylo zabezpeeno jej potebn snen. Tot plat u interny a pbuznch
obor pi pouit lk zhorujcch podmnky pro metabolizaci Hcy.
Ji nen vyhnut a zskan poznatky o Hcy, poruchch jeho metabolizace a jejich prevenci je teba
rozit k pouit v cel medicn.

4.2. K poznn vznamu hyperhomocysteinmie pisply i psychiatrie a neurologie.

Obrovskm souborem, na kterm se projevuje vliv poruchy nitrobunnho metabolismu Hcy,
jsou senioi. Pedmtem zkoumn jsou u tto populan skupiny zmny jejich psychickho stavu.
Uvd se, e v Evrop je postieno postupujc poruchou pamti, orientace a komunikace pes 1

milion a v USA spolen s Kanadou asi 750 tisc senior. Poten fze se shrnuje pod oznaen
kognitivn poruchy. Pedpokld se, e u 50 - 80 % z nich se vyvine demence Alzheimerova typu,
nebo Alzheimerova choroba.
Tato onemocnn jsou dvna do souvislosti s degenerativnmi zmnami v uritch stech
mozku. Vdce pohn zjem najt pinu tak rozshlho postien osob vyho vku, kter sniuje
kvalitu a dlku jejich ivota. Sna se objevit zpsob jak rozvoji tchto onemocnn zabrnit. Na
velkch potech takto postihovanch pacient provedli sledovn zmn v psychick vkonnosti
senior. Hledali pitom zvislosti na hladinch Hcy a nasycen bunk vitamny: foltem, B6 a B12.

Z vsledk ady prac souhrnn vyplynulo:

1) Vsledky kognitivnch test u 78 letch osob se zhoruj s narstajc hladinou Hcy a klesajc
saturac foltu a B12.
2) V objektivnm testovn funkc nejmladch parti mozkov kry je patrn nepm vztah mezi
kognitivn schopnost a hladinou Hcy. Vy hladina Hcy zeteln zhoruje tyto funkce.
3) Pi vych hladinch Hcy dochz k rychlej atrofii stednho spnkovho laloku mozku. Byly
nalezeny vrazn rozdly v tlouce tto tkn u zdravch starch lid a u pacient s Alzheimerovou
chorobou.
4) Senioi s hladinou Hcy vy ne 9,0 mol/1 (9,0 - 15,0 pmol/1) maj dvojnsobn riziko, e
budou postien Alzheimerovou chorobou ve srovnn se stejnou vkovou skupinou osob, jejich
hladina Hcy se dr pod hodnotou 9,0 mol/1.
5) Zjitn hyHcy je nezvisle spojena s horm vsledkem kognitivnho testu provedenho s
ptiletm odstupem po biochemickm vyeten.
6) U osob s nzkm pjmem foltu a B12 je 2x vy riziko Alzheimerovy chorob proti osobm
vym pjmem.
7) Pi jedenctiletm sledovn maj osoby s nejvy hladinou Hcy ze 4 skupin 2x vy riziko
Alzheimerovy choroby proti osobm, kter pat do skupiny s nejni hladinou noxy.

Autor jedn z prac citovanch v tto kapitole dospv k zvru, e jak viva v thotenstv, tak ji
v dtstv maj skryt vliv na vvoj mozku a jeho funkce. Krom prevence poruch thotenstv a
vrozench vvojovch vad novorozenc, popsanch v pedchoz sti kapitoly, konstatuj autoi tak
nezbytnost pijmn foltu, B6 a B12 v dosplosti obecn. Dostaten pjem tchto vitamn
povauj za potebnou podporu zajiujc normln fungovn nervov soustavy. Nzk pjem
kyseliny listov a B12 a jejich nzk koncentrace v krvi jsou podle nich spojen se vznikem
neuropsychickch poruch. Vyslovuj pesvden, e suplementace tmito vitamny me zmrnit
vnost chorobnch projev uvedench v vodu tto sti.
Vyhledme-li si v tabulce, uveden v zvru tto knihy, prvn dva sloupce odpovdajc I. a II. fzi
vvoje CCH, vimneme si, jak hyHcy spout pes hranici mezi I. a II. fz cel proud druhotnch
biochemickch poruch. Mezi jejich projevy najdeme i neurotoxicitu, kter pat spolu s poruchou
metylace mezi hlavn piny vzniku chorob uvedench v tto sti kapitoly.

Piteme-li k vyjmenovanm pinm dal spolupsobc faktor, autoimunitn procesy, kter se

uplatuje rovn dky psoben hyHcy, postihneme pinu cel skupiny zvanch a obvanch
nemoc a poruch. Krom rznch typ demenc vetn Alzheimerovy choroby sem pat tak
roztrouen sklerza a Parkinsonismus. U tchto nemoc neme pacient potat s vylenm, ale
pouze se zastavenm dalho pokraovn. M-li tst, zaznamenv i mal zlepen.
Lep je to u dalch chorob z tto skupiny: u chronickho navovho syndromu, ale i u depres,
migrn, epilepsie, bn snadn unavitelnosti a poruch spnku. V tto skupin bvaj lebn
zlepen znan a nkdy dojde po podvn kyseliny listov, B6 a B12, v kombinaci s enzymy v potravinovch doplcch, k plnmu vymizen projev nemoci.
U vech vyjmenovanch stav byly provedeny klinick studie, kter ovily, e pacienti s tmito
nemocemi maj v prmru vy hladiny Hcy v krvi, ne zdrav kontroly. Je dalch nkolik, mn
asto se vyskytujcch, tak neurodegenerativnch onemocnn, u kterch takov dkaz nebyl
proveden. Tato onemocnn se mezi sebou odliuj lokalizac a jmnem nemoci. Mnohem mn se
li v nov pedstav o mechanismech, kter je pravdpodobn vyvolvaj. Proto je teba doporuit,
aby i soust jejich len se stalo udrovn nzk hladiny Hcy a o vsledcch, vetn tch patnch,
se dozvdla ir lkask veejnost.
Toto jsou nzory, kter nutn vyplvaj ze zobecnn poznatk o Hcy a psoben hyHcy. Jsou i
dal autoi, kte ve svm samostatnm zkoumn tchto problm dospvaj ke shodnm zvrm.
Podle D. Smith je noxou pokozujc mozek samotn Hcy. Ve sv hypotze se domnv, e Hcy je
schopen vyvolat odumrn nervovch bunk Je biologicky pijateln pedpokldat, e neurotoxicita
Hcy psob pi jen mrnm zven jeho hladiny atrofii mozku. Projevuje se poruchami, jejich rozmr
se mn od kognitivnho deficitu po rozvinutou demenci.
V oekvanm pevrcenm pomru k tmto defektm a atrofii mozku je nasycen kyselinou
listovou. D. Smith uzavr svoji teorii doporuenm lit hyHcy u vech osob, u kterch se zan
vyvjet porucha kognitivn funkce. Toto len vid jako innou prevenci pozdjho rozvinut
Alzheimerovy choroby.
Poznatky soustedn v tomto oddlu knihy pispvaj k dotvoen pedstav o dsledcch hyHcy
pro lidstvo jako celek. Znamenaj vznamnou podporu pedstav, e zkladem veker pe o zdrav
se mus stt udrovn pln vkonnosti chemickch proces metabolizace Hcy. Tato vize nen nov,
jen zatm nem dost pvrenc, ani fundovanch odprc, kte by ji podpoili, nebo zatratili a
hlavn o n produktivn diskutovali.
Pedchoz odstavce poskytuj nmt k dalm vahm, kter si daj prodiskutovn. Je vytvoen
obraz neorotoxicity Hcy, kter je mono promtnout do ovlivnn nlad, mylen, mezilidskch
vztah, mry zloinnosti a mnoha dalch sfr. Pijet tto pedstavy je teba spojovat s pokozenm
funkce enzym, kter psoben hyHcy nutn provz. Kad pokozen enzym znamen njak
nefungujc biochemick proces, kter se nkde negativn projev. Pokouet se nefungujc enzymy
nahradit je nedlnou soust plnovit prevence.
Je ke kod lka, e neumj epidemiologicky uvaovat. Dv posledn kapitoly by mly stait
lkai s rozvinutou schopnost tmto zpsobem myslet k zvru, e je nezbytn aplikovat poznatky
tchto obor i do kardiologie. Dovolilo by to posunout jej mylen a praxi smrem, kter bude pinet podobn prospch jejm pacientm, jak ji pin v jinch oborech.

4.3. Projevy hyperhomocysteinmie v gastroenterologii.

Prvn informace o nlezu vych hladin Hcy u pacient s nekardiovaskulrnm onemocnnm
pochz z oboru gastroenterologie. Byla ve sdlen, e u skupiny pacient s vedovou chorobou
aludku a dvancternku byly zjitny vy hladiny Hcy, ne u zdravch kontrol. lo o prvn
upozornn, e projevy hyHcy nejsou jen domnou kardiologie, e me jt o vc, ne jen ledajak RF
pro KVO a e bude teba vvoji poznn kolem Hcy vnovat vce pozornosti.
U tchto onemocnn jsem ml tak monost poprv sledovat jak m vliv na jejich prbh
podvn kyseliny listov, pyridoxinu a B 12 spolu s rostlinnmi enzymy v potravinovch doplcch.
Mezi sledovanmi bylo 18 osob trpcch jarnm a podzimnm zvenm obt patcch k vedov
chorob aludku. Po dobu uvn prepartu nedolo u dnho z pacient k seznnmu
vystupovn onemocnn. Pacienti o svm stavu informovali psemnou formou. Ukzalo se, e ke
zlepen tchto onemocnn dochz ji po relativn nzkch dennch dvkch vitamn. Ve
zkouenm produktu bylo mnostv kyseliny listov, pyridoxinu a B12 pedstavujc piblin 1/2
denn dvky doporuen v USA.
HyHcy pevauje jako pina tak u zntlivch onemocnn stev. K tmto chorobm pat i
divertikulitida bvalho prezidenta Havla a onemocnn slovenskho prezidenta. Pat sem i
ulcerzn kolitida a hor varianta choroby - Crohnova nemoc. U tohoto typu pacient je zven
riziko trombzy v cvnm eiti stev. Dosavadn len spovalo v podvn derivt kyseliny 5aminosalicylov a v chirurgickm odnmn postiench st stev.
Dnes se zkou jin pstup. Zatm se v, e krom hyHcy (prmrn hladina 20,3 pmol/1) maj
tato onemocnn ni saturaci foltem a B12 (pedpokld se i deficit B6). V rmci jedn studie byla
tito pacienti leni kombinac 0,5 mg acidum folicum a 150 mg B 6. Po 30 dennm aplikovn dvojice
vitamn dolo u zkouman skupiny ke snen Hcy na 9,5 mol/l a ke zlepen stavu. Nikdo ze
sledovanch pacient neml ped onemocnnm tromboembolick komplikace.
Tato skupina nemoc je ukzkou lkask snahy po preciznm rozkatulkovn i mlo odlinch
nemoc. Snaha tdit je zrove obrazem mal schopnosti hledat spolen jmenovatele vzniku a
ovovat jejich podl na vzniku nemoci. Bude zajmav sledovat, kolik z 29 znt stev, vyjmenovanch potkem ervence 2003, zstane jako uznan jednotky nemoci po zaveden celopopulan
prevence KVO aplikaci vitamn. Po snen hladiny Hcy by ml nastat i jejich bytek, jako drek
obanm navc. Pro lkae ubude problm s tdnm, kter nahrad jin vdeck innosti.
Podle epidemiologickho sledovn by mly patit mezi gastroenterologick projevy hyHcy tak
choroby lunku, a to jak znty, tak i lunkov kameny a koliky. Autor zatm nem informace, e
by nkde bylo provedeno stanoven hladin Hcy u skupiny pacient s tmto onemocnnm a pokus o
prevenci zchvat vitamny.
4.4. HyHcy jako pina zntlivch revmatickch onemocnn, poruch pohybovho stroj,
pokozen vazivovch tkn o osteoporzy.
V dob rozvjen cholesterolov teorie ATS se na seznamu RF pro KVO objevil tak revmatismus.
Tenkrt bylo nevysvtliteln, co mohou mt KVO a revmatismus spolenho. Vysvtlen, e pina je
opt v Hcy, pinesl vzkum, kter navc ukazuje jak rozshl zmny na vazivovch tknch hyHcy
psob.

Pi prohlen tabulky poruch, druhotn vyvolanch hyperhomocysteinmi, najdeme mezi jinmi

ipku ukazujc k pokozovn vazivovch vlken. Ji v ranch fzch vzkumu byla publikovan
informace, e hyHcy pokozuje vazivo, a to elastick i kolagenn vlkna, respektive, e brn tvorb
kvalitnho kolagenu.
Pohybliv sti pohybov stroj tvo vazivov tkn, kter poskytuj irok pole pro postien
pi hyHcy. Souasn stav poznn nasvduje tomu, e rozsah pokozen vazivovch struktur v
rznch dalch tlesnch orgnech, vyvolan hyHcy, je velik a zahrnuje mnoho diagnz. Poet
rzn nemocnch je v tto diagnostick oblasti asi vy, ne je pacient sledovanch pro KVO.
Zkladn pozorovn o pokozovn vazivovch vlken pi hyHcy se tkalo destrukce lamina
elastica interna (nosn vazivov prstenec) tepen v mstech vvoje ATS plt a ujasnilo pedstavu o
loze hyHcy pi vzniku tepennch aneurysmat.
Dal sdlen upozornilo na destrukn psoben Hcy na vazivov vlkna v ki a na podl tto
destrukce pi vvoji zevnch znmek fyzickho strnut (viz 1. 3.).
Mimo to jsou v tto skupin dal, vnji postihujc onemocnn, kter denn potkvme na
ulici, ani bychom si uvdomovali jejich monou zbytenost. Obmi jsou sta, shrben, kulhajc,
nebo o holi, i berlch se plouc lid. Pi jejich spaten si nkdy klademe otzku: Jsou tato postien
nezbytnm projevem nepzn osudu, nebo by lovk mohl svm vdnm a umnm tmto stavm
pedejt? podle starch poznatk se zatm vdlo, e na vzniku tchto stav se podlej
degenerativn zmny ve vazivu a kloubech a e tyto zmny souvisej s autoimunnmi a
autoagresivnmi procesy, s tvorbou imunokomplex a jejich usazovnm ve tknch. Vdlo se, e na
omezen pohyblivosti tchto pacient se podlej 2 sloky: anatomick zmny v kloubech a jejich
okol a jako druh sloka bolestivost pi pohybu. Dosavadn len se zamovalo na potlaovn
zntu a bolestivosti.
Dnes vme vc a zanme dosahovat o mnoho lepch vsledk. Zntliv revmatick
onemocnn kloub byla druhou skupinou nemoc, u kter se lkai odhodlali ovit ast Hcy na
jejich vzniku. Podobn, jako u vedov choroby, i zde mli pacienti s kloubnm revmatismem vy
hodnoty Hcy v krvi ve srovnn s kontroln skupinou zdravch.
Tak u onemocnn kloub a vaziva meme vychzet z toho, e pina tchto chorobnch
projev tkv v poruchch enzym s nslednm chybnm prbhem biochemickch reakc, kter se
nakonec projev otokem, zntem a bolestivost. Vme tak bezpen, e tyto poruchy a zmny
vznikaj pevn pi hyHcy.
Tak ji mme vyzkouen, jak tato onemocnn reaguj na podvn kyseliny listov, B6 a B12.
Pijde-li pacient v prvnch dnech po vzniku revmatickho onemocnn, napklad drobnch kloub na
ruce, vymiz po tchto vitamnech zduen a bolestivost kloub bhem 3-4 dn.
U chronickch deformujcch znt kloub s anatomickmi zmnami nelze oekvat vylen do
stavu ped zatkem nemoci. Jsou ale jednotliv ppady, kdy mra zlepen udiv lkae a laick okol
pacienta zane mluvit o zzraku. Vysvtlen je v tom, e na patn pohyblivosti pacienta se podlej 2
faktory: nezmniteln mechanick omezen hybnosti kloub a odstraniteln bolestiv sloka.
Pestane-li psobit hyHcy a rostlinn enzymy spn nahrad ty pokozen, me se stt takov
zzrak, kter byl zaznamenn u vce ne 701et dchodkyn, kter pro kombinaci omezenho
rozsahu hybnosti kolennch kloub a jejich bolestivost nebyla po adu msc schopn chze po
schodech, pohybovala se pouze s oporou o francouzsk hole a dn ze zkouench
farmakologickch kombinac nepomhala stav zlepit.

Po lebnm zsahu do metabolizace Hcy s nhradou enzym se za mn ne msc zlepil stav

pacientky natolik, e pi chzi pestala pouvat berle a znovu zvldla chzi po schodech s oporou o
zbradl.
Dnes ji o tchto vztazch nememe pochybovat. Vsledky praxe potvrzuj, e dvj dedukce
nebyla pehnan odvn, kdy navrhovala povaovat hyHcy za pinu uvdjc do pohybu etzce
dalch chorobnch proces pokozujcch pohybov stroj. Nvrh byl pvodn formulovn jen z
toho dvodu, e nebyl znm jin pachatel s takovmi vlastnostmi, aby mohl takov kody zpsobit.
Praxe potvrzuje, e byl oznaen sprvn.
Pokusili jsme se vzt si vzor z rozhodovn M.R.C., popsanho v sti 4.1. a sebrali jsme
potebnou odvahu k vytvoen analogick hypotzy o asti hyHcy na vzniku velk sti chronickch
degenerativnch onemocnn pohybovho stroj ve st a zaali ovovat jej platnost v kadodenn
praxi.
Kdy u jsem si dovolil vyslovit takovou mylenku, pak k n pat toto upozornn: nelze vit v to,
e hyHcy me pln za vechno. Je vak reln, e vedle jinch pin vzniku nemoc m pi svm
celopopulanm rozen njak podl na ad chorobnch postien pohybovho stroj. Jej ast
zhoruje prbh onemocnn, vzniklch pvodn z jinch pin, do t mry, e jsou v jej ptomnosti
patn liteln. Mli jsme ji monost v poradn pozorovat, jak po snen hladiny Hcy se zlepil
efekt standardnho len tchto stav.
Ve prospch tohoto nvrhu mluv to, e vlastn nemusme zavdt specifickou prevenci
degenerativnch chorob pohybovho apartu, ale pouze sledovat zmny v incidenci tchto stav,
kter nastanou jako vedlej produkt prevence KVO, rizikovch thotenstv a neurodegenerativnch
poruch. Tyto ti skupiny nemoc spolu s ndory zstanou zejm hlavnm clem veker budouc
prevence. Nastv monost tit z poznatku, e hyHcy je spolenm jmenovatelem pi vzniku cel
kly CCH a jeho vyuvnm pomhat zmenit lidsk utrpen.
Ve prospch tohoto doporuen mluv nkter dal nlezy a zjitn. Pozorovn v poradn
nasvduj tomu, e hyHcy postihuje pohybov stroj v irm mtku. U osob, kter dlouhodob
udruj hladinu Hcy ve fyziologickch mezch, bylo mon pozorovat tak bytek obt
diagnostikovanch jako periarthriris humeroscapularis, recidivujc bolestivost u znt Achillovy
lachy.
Zsah vitamny, kter pivod normln pomry v pemn Hcy v bukch, pinese pi tomto
jedinm lebnm zsahu uklidnn znt Achillovy lachy, bolest ve vazivu nrt, kolen a ramen.
Takov zlepen stavu pohybovho stroj zaznamenvme asto u naich pacient v poradn jako
jaksi vedlej, ale pjemn produkt k vsledkm prevence KVO.
Tato pozorovn vysvtluj vztah, kter byl dve nepochopiteln: pro se revmatismus povaoval za
RF pro KVO?
Lebn pstup u cel tto irok skupiny chorob zahrnuje ideln kombinaci len hyHcy trojic
vitamn a doplovn enzym z rostlinnch zdroj. U pacient, kte pijali nvrh na tento zpsob
len, je t patrn pozvoln ztrta bolestivosti postiench kloub a obt se zdy(s pte).
Sem pat i dva sledovan ppady stabilizace ponajc artrzy kyelnho kloubu. Je to mlo k
vyvozovn zvr, spe je to vzva k intenzivnmu zkoumn jevu.
Podobn dolo, ale v delm asovm horizontu, zato opakovan, ke zlepen tak u
vertebrogennch syndrom (projevuj se bolestmi v zdech a omezenm hybnosti). U tchto pacient

je mon v delm asovm horizontu pozorovat krom bytku vertebrogennch obt tak
stabilizaci stavu se zvenm snenlivosti zte. Zlepen bylo zaznamenno opakovan i u pacient
s anatomickmi zmnami na ptei, a to ve vce ppadech.
Tak bylo mon zaznamenat zven prahu odolnosti proti vzniku nemoc z opakovanho,
jednostrannho a nadmrnho zatovn kloub, lach a dalch soust pohybovho stroj.
Lebn monosti v tto oblasti postien ukazuje prce J. Ellise (Texas) z roku 1962, kter lil
spn vt poet pacient se syndromem karplnho tunelu vymi dvkami pyridoxinu
podvanmi po dobu 2-3 msce. Na adresu kardiologie poznamenvm, e u takto lench
pacient zaznamenal vce ne 50% redukci postien KVO v dalch 5 letech.
Tyto poznatky, ji nkolik let vyuvan v praxi Poradny podpory zdrav, jsou svtnm nadje pro
pacienty suovan revmatismem. Zveme k dalmu ovovn jej opodstatnnosti vechny lkae.

4.5. HyHcy zasahuje i do imunitnch proces a vyvolv mutace gen.

McCully popsal, jak pi zven hladin Hcy v krvi jeho chemick agresivita mn ve styku s
proteiny jejich antigenn (imunologickou) charakteristiku, a tak z vlastnch tlesnch blkovin vytv
cizorod ltky - tedy vetelce. Imunitn systm pak povauje za svoji povinnost tyto vetelce
napadnout a zniit. Procesy, kter pi tom vznikaj, poskytuj jednoduch a logick vysvtlen vzniku
alespo pro st autoimunitnich proces, vetn autoagresivnch pokozen tkn. Tento
mechanismus se uplatuje pi vzniku roztrouen sklerzy.
Druhm mechanismem vzniku poruch imunity je pokozen enzym pi hyHcy. Nsledn chyby v
chodu biochemickch proces, kter jsou vlastn podstatou tak u vech imunitnch reakc, dovol
rozvjet pedstavu o etzu nsledk.
Nejvce rozen jsou alergie. Vznikaj nov v kadm vku. Jejich vznik si lze pedstavit jako
chybn prbh biochemickch reakc v oblasti imunity po pokozen enzym, napklad pi hyHcy.
Dosahovan lebn vsledky potvrzuj oprvnnost tto pedstavy. Pro znanou st ppad plat,
e po snen hladiny Hcy a po doplnn enzym a dalch potebnch bioaktivnch ltek, alergick
reakce slbnou a asto pln miz.
Stejn mechanismus se rsuje u astmatu. Je i stejn lebn postup s pevn stejn dobrmi
vsledky.
Jinm problmem v oblasti imunity jsou imunokomplexy ve tknch. Jejich vznik je laicky
pedstaviteln a pochopen mechanism m svoji dleitost v tom, e jejich ptomnost v tle m
dal dsledky.
Imunitn systm, oslaben pi hyHcy, zaznamenv normln cizorod blkoviny, vetn tch v
podob bakteri a vir. Nem vak slu vyslat proti nim dostaten poetnou armdu obrannch
prostedk imunity, take nedojde ke znien neptele, ale pouze k jeho izolaci nabalenmi"
protiltkami, ve kter pev. iv neptel dle produkuje ltky, ktermi na sebe upozoruje a
imunitn systm proto znovu a znovu vysl sv prostedky, kter se jen nabaluj na klubko vznikl
pi pedchozch pokusech neptele zahubit. Klubko pvodn obhajc v krvi se nabalovnm blkovin
z vyslanch protiltek zvt tak, e se neprothne jemnmi kapilrami a uvzne ve tkni. Takovch
tlsek je mnoho a jejich nahromadn vyvolv samostatn obte, nebo zhoruje jin onemocnn,
napklad revmatick.

Zvan je, e vznikn imunokomplex vyerpv imunitn systm do t mry, e nen schopen
plnit ty asi nejzvanj koly: niit inn vznikajc ndorov buky (viz 5. kapitola). Testem
vkonnosti imunitnho systmu prochzme vichni v kadm zimnm obdob. Kdo onemocn
nachlazenm nebo chipkou, ten ve zkouce neobstl. Vskyt banlnch virovch infekc v prbhu
zimnho obdob by ml kadmu, kdo na n onemocn, poslouit jako vstraha, e jeho bunn
metabolizace Hcy nefunguje tak, jak m. Pro zasvcenho lkae je to toti souasn znmka snen
imunity. Je to upozornn, e dotyn organismus je ve stavu, kdy v bukch pestvaj fungovat tak
mechanismy chrnc proti vzniku ndor, nebo, e zmna vnitnch podmnek umouje rozvoj KVO,
Alzheimerovy choroby, revmatismu a dalch CCH.
Tet mechanismus vyvolv ty nejzvanj anomlie v oblasti imunity cestou genovch mutac.
Statistiky pediatr upozoruj na postupn generan zhorovn zdravotnho stavu rodcch se dt.
Ji znme piny pro k tomu dochz. Zpsob-li mutace trval zmny v genech, znamen to
peduren k vrozenm poruchm, napklad imunity a metabolismu, kter se projevuj ji u malch
dt. Porucha vznik pes chybnou syntzu protein, ke kter dochz doprovodn pi porue v
biochemickm cyklu pemn aminokyselin methioninu a Hcy. Pi nedostatenm pjmu foltu, nebo
B12 stravou je mlo metylovch skupin k metylaci Hcy na methionin. Tm je i mlo metylovch
skupin, kter homocysteinov cyklus me nabdnout dl pro potebu syntzy DNA a protein.
Biochemici pracujc v genetice vysledovali jednotliv kroky poruen syntzy DNA a po to, jak se
pi nedostatku metylovch skupin mn poad sloek, kter je rozhodujc pro utven dle
pedvan genetick informace. Pro uspodn zdravch gen je naopak nezbytn dostatek
metylovch skupin, kter chrn geny ped mutovnm.
V tomto odstavci je vepsna dleit st lidskch osud, nebo spe osudu dt, kterm jejich
nic netuc rodie vkldaj do vnku zdravotn poruchu. Neustle pibv rodi, kte trv se svmi
malmi dtmi mnoho asu v ekrnch dtskch lka kvli potm, kter obma generacm
ztrpuj ivot.
Ani pi tomto ekn si jet rodie neuvdomuj, e o tom, zdali bude mt dt vrozenou poruchu
metabolismu, defekt imunity, astma, nebo vrozenou dispozici k ndorovmu bujen se rozhoduje v
obdob ped jeho poetm.
Uplatuj se pi tom tyto mechanismy: jsou-li vajka v tle matky a spermie v tle otce
vystaven psoben hyHcy, pak me dojt k takovmu pokozen enzym zrodench bunk, e ani
nen mon oplodnn. Zvyovn potu neplodnch pr od jedn generace ke generaci druh
koreluje s rstem mortality na KVO, take oba jevy zvisej na zvyovn hladiny Hcy v cel populaci.
To je dnes ast situace, ke kter pispv postupn posouvn vskytu poruchy v metabolizaci
Hcy do mladch vkovch skupin. V mn tkch ppadech dojde k oplodnn vajka i u rodi s
hyHcy, ale za cenu znanho rizika: 1. genetickch zmn v dsledku probhlch mutac, kter pivod
popsan vrozen poruchy. 2. Pmho toxickho postien plodu v asn fzi jeho vvoje, kter je
pinou NTD a dalch vrozench vvojovch vad novorozenc.
Toto je jedna z nejdleitjch informac, kterou by ve svm okol ml it kad, kdo si ji pete.
V tuto chvli je to asi jedin zpsob jak alespo zpomalit trend zhorovn zdrav nroda, nebo sp
celho lidstva. Je to tma k zamylen nad dalm osudem lovka na tto planet a otzka
matematickch vpot a kalkulac. Je toti teba spotat, zda tento vvoj zdravotnho stavu
smrem k degeneraci neme bt zatkem konce lidstva a jak dlouho takov vvoj me trvat.

Genetick inenrstv dosud nedodalo metodu spolehliv vmny mutovanch gen za

nepokozen. Dokud se to medicna nenau, do t doby je jedin ance ve vasn prevenci. Pro
budouc rodie je proto nezbytn zat se starat o bezporuchov chod svho bunnho
metabolismu ji v obdob dospvn. To znamen pikroit k prevenci poruch metabolizace Hcy na
potku obdob zskvn praktickch sexulnch zkuenost. Je to bezpodmnen nutn kvli zdrav
dt, kter maj zanedlouho pot. Tato vysvtlen by se mla stt soust bn sexuln vchovy ve
kole i v rodinch. Kad, i patn vzdlavateln jedinec, ena i mu, kte se stvaj partnery, by mli
vdt, e ve vztahu k budoucm potomkm je jejich povinnost mt hladiny Hcy snen na
fyziologickou hodnotu.

Kapitola 5.
Poruchy bunnho metabolismu Hcy a vznik ndorovch onemocnn.
5.1. Co vme o vzniku ndor.
Tato kapitola je nejsloitj a tak nejproblematitj dl kol pi naplovn snahy popsat
vechny znm i odvozen souvislosti vzniku CCH. Je teba shrnout to, co je kolem vzniku ndor
znm a souvis s hyHcy a odliit to od nejistch dedukc a hypotz.. Popisy mechanism astnch
na vzniku ndorovho procesu, z per rznch autor, jsou velice rznorod a mnohdy vbec nelad
dohromady. McCullyho prce o chemicko-patologickm psoben Hcy v karcinogenezi se zd zvan, m logiku, ale je jin ne ostatn a brno podle citac nevzbudila u odbornk v oboru dn
zjem. Pro? To nen jasn. e neoprvnn, to zan bt podle praktickch vsledk jist.
Ndorov onemocnn me za souasnho zdravotnho stavu populace postihnout pln
kadho. Je vak mn pravdpodobn, e vznikne u lovka, jeho buky maj dostatek kyseliny
listov a vitamn B6 a B12 a kter se pesvdil, e m dostaten nzkou hladinu Hcy v krvi.
Pojistku proti ndorm posiluje pravideln doplovn rostlinnch enzym. Proberme proto krok
za krokem vechny poznatky, kter jsou dleit pro rozhodovn, zda dt v klidu pednost vasn
prevenci, nebo volit a pozdji v ppad nutnosti zpsob len. Druh monost vtinou znamen
volbu ve stresovm stavu po sdlen diagnosy, nebo podezen na ndor.
I u ndor meme urit nutrin vlivy souvisejc s jejich vznikem. Pedn lze pozorovat
jednoduchou zvislost mezi zvyovnm hladiny Hcy podle spoteby tuk a ivoinch protein.
Druh je nepm vztah mezi klesajc dodvkou kyseliny listov, B6 a B12 bukm a vzestupem
hladiny Hcy a opan: dokeme-li zvit pjem tchto vitamn, kles hladina Hcy.
Oba vztahy se prolnaj a spolen se projev v incidenci ndor. Jsou-li tyto promnn sloky
vivy (spoteba tuk, ivoinch blkovin, kyseliny listov, B6 a B12) v populaci dosazeny do vztah
tak, e zvyuj hladinu Hcy, projev se vy vskyt ndor. Psob-li opan kles riziko ndorovch
onemocnn.
U je to mnoho let, kdy nkter lkae okovalo sdlen, e onkologick onemocnn je uznno
za RF pro KVO a naopak. Toto spojen tak vzjemn si cizch chorob vyvolvalo neodbytnou otzku:
co mohou mt tyto dv skupiny chorob spolenho?
Jako straidlo psobilo to, co se dalo vyst ze statistik: jako normln se zdlo, e mrt na
ndorov onemocnn pibv s vkem. Divn bylo, e jen do uritho okamiku, ve kterm zaala

nabvat vrchu mrt na KVO. Hrzn je jedin pijateln vklad tohoto jevu. Lid peduren k mrt
na rakovinu se ho nedokaj, protoe je dv zahub infarkt.
Toto pvodn nevysvtliteln spojen objasuje zase epidemiologie, kter nala souvislost mezi
obma skupinami chorob. Rst incidence ndor sledoval a kopruje i dnes dosti vrn, ale s
nkolikaletm zpodnm, zvyovn mortality na KVO. Tak budilo pozornost, jak oba nrstov
trendy sledovaly kivku zvyovn spoteby tuk. Otzka znla: D se z toho nco odvodit? Jenom
nutnost ptrn po pravdpodobnm spolenm jmenovateli obou jev.
Pi hledn, zda takov spolen jmenovatel existuje se opakuje situace z pedchozch kapitol.
Opt neumme najt nic jinho, co by alespo sten vyhovovalo kriterim pro uznn spolen
piny pro vznik obou skupin chorob - KVO a ndor. Ve vbru zstal zase jedin Hcy. Pes jasn
epidemiologicky podloen vztah a logiku v dalch souvislostech, zstv oteven otzka, zda je
mon ast hyHcy na vzniku ndor jednoznan potvrdit.
V tomto bod vkladu si musme uvdomit, e k jednoznanmu potvrzen neme dojt dve,
ne po zaveden celopopulan prevence KVO, rizikovch thotenstv a vrozench vvojovch vad
novorozenc.
Prevenc se rozum pedchzen CCH na principu normalizace nitrobunnho metabolismu Hcy s
kontrolou snen jeho hladiny na fyziologick hodnoty. Plat-li popisovan vztah mezi ndory a KVO,
pak budeme mt monost tak pozorovat, jak po poklesu prmrn hladiny Hcy v populaci a bytku
KVO, zan klesat s asovm odstupem i vskyt novch ndorovch onemocnn. Jin typ pokusu si z
etickch a humanitrnch dvod nememe dovolit.
Lidsk povaha patn sn takov ekn. Chce mt jasno dve a nem chu se spokojit s
pouhm svtlkem na konci tunelu. Pro takto nedokav mm doporuen: smst nnos prachu z
McCullyho prce o Hcy ve vztahu ke vzniku ndor, publikovan ped 8 lety a zat ovovat v em
ml tento pionr mylenky pravdu a v em se mlil. To vak nemohu provst sm a na tchto
strnkch, to potebuje odbornky: biochemiky a onkology s jejich laboratoemi a pacienty.
Mechanismy astnc se na zvratu normln buky v ndorovou zkoumalo a zkoum mnoho
tm po celm svt. Podailo se jim najt adu faktor a vymezit jim v tchto procesech msto.
McCullyho publikace je zajmav tm, e se nechyt tchto dve zkoumanch faktor, kter mezi
sebou asto nijak nekoresponduj. Posouv dn ped n, do oblast zkladnch biochemickch
proces v bukch a do jejich poruch. Existence tchto dve poznanch psobk vyvolv vahy,
zda nejde v nkterch ppadech o produkty abnormlnch biochemickch proces, kter se rozbhaj
a jako druhotn - vyvolan pi hyHcy.
Strjce prvnch poznatk o Hcy, McCully, se pokou problmy vysvtlovat podle logiky
prodnch zkon, do kterch me nahlet dky svmu mimodnmu lkaskmu vzdln
(medicna + chemie, biochemie, patologie, genetika, molekulrn biologie).
Prce tohoto autora nen izolovan, nebo poven ve vzduchoprzdnu. Vzva brt ji vn a
zkusit si z n udlat metodu pstupu k problmu ndorovch onemocnn, vyplv z ady dalch
prac, kter pmo, nebo astji nepmo pro ast hyHcy na karcinogenezi vypovdaj.
Mm-li se pokusit o souhrnnou informaci z vpovd 7 vdeckch prac, ze kterch jsem ml
monost erpat, pak musm napsat: Je vce pechodnch stav mezi anomliemi bunk ve sliznicch a
tknch a ndorovm onemocnnm, kter vznikaj pi nedostatku kyseliny listov. Ti z tchto prac
dokumentovaly, jak kles riziko dokonen pemny bunk v ndorov pokud pacient zane
pravideln pijmat kyselinu listovou, B6 a B12.

Tyto prce jsou zrove vyvdnm z omylu nkterch renomovanch reprezentant ela na
medicny, kte brnili proveden irok prevence KVO pro obyvatele R. Hlavn dvod zamtavho
stanoviska bylo podle nich nebezpe, e kyselina listov a B12 podpo rst ndorovch bunk, kter
se v organismu mohou vyskytnout. Zd se, e se mlili. Ve nasvduje tomu, e nedostatek kyseliny
listov ve tknch a vy hladina Hcy jsou piny, kter se podlej na vzniku tch ndor, o nich
onch 7 prac pojednv.
Nen elem tto kapitoly, v knize uren pevn laikm, snst vechny argumenty a pispt k
rozhodnut o pinch narstn potu nov diagnostikovanch ndor a jejich podlu na
pedasnch mrtch. Musme pipustit, e zkoumn vlivu jakkoliv metody prevence na incidenci
ndor je asi tou nejvt svzel, jakou si lze v medicn vymyslet.
Zd se, e se o existenci, nebo neexistenci provzanosti mezi poruchou metabolizace Hcy a
vznikem ndorovho procesu pesvdme a podle toho, jak se bude vyvjet zdravotn stav populace
po vtm rozen prevence poruch v metabolizaci Hcy. Podle toho, co zatm vme si lze pisadit na
to, e vskyt novch ndor zane klesat.

5.2. Jak lebn a preventivn postupy ve vztahu k ndorm volit.

V lebnch postupech pi zvldn ndorovch onemocnn dozrv as k zsadn zmn.
Meme u n doufat, e zv efekt jejich len. Povelem ke zmn pstupu byla jednn o
devitalizaci ndor. Nkter pro a proti, kter se zastnnm stranm podailo do jednn vnst,
obohatila poznn, jin poodkryla zjmy v pozad.
Byl jsem u tchto jednn jako pozorovatel bez snahy cokoli prosazovat. S potebnm odstupem
asu dostv vraznj kontrasty jednn zstupc tehdejho veden MZ a onkologick spolenosti,
kte zdrazovali vhradn pouvn postup oznaovanch jako lege artis. Od t doby soudm, e
k tomuto oznaen lze mt nedvru, nebo me vyjadovat subjektivn zjem jedinc sdruench v
odbornou skupinu. Teprve dnes je dostaten patrn, e v jednn zstupc zmnnch instituc
figuroval prospch pacient jako zstrka jinch zjm a e ve skutenosti se z jejich jednn tento
zjem o pacienty ponkud vytrcel.
Nedostatek zjmu o pacienty je nutn vidt v tom, jak reagovali na nvrhy Svazu pacient,
respektive skupiny odbornk v jeho Vdeck rad. Svaz pacient pedkldal nvrhy, jak prakticky
vyzkouet metodu devitalizace ndor podle metody MUDr. Fortna a zskat na renomovanch
pracovitch kvalifikovan podklady pro rozhodovn Ministerstva, zda metodu doporuit, nebo ne.
Ji tenkrt se vyskytly hlasy, e podmnky pokusu, kter urovala onkologick spolenost a
Ministerstvo zdravotnictv, byly vymezeny tak, e pedem vyluovaly monost potvrzen
pouitelnosti metody.
Do prvnho kola ovovn bylo toti mon zaadit pouze pacienty ve IV. stdiu vvoje nemoci,
prakticky vdy po chemoterapii, tedy s rozvrcenou imunitou. To znamenalo ve stavu kdy se nemohl
naplnit biologick pedpoklad spchu: aktivn zsah silnho imunitnho systmu proti ndorovm
bukm strdajcm zastavenm psunu ivin a odpojench od monosti humorln signalizac
(penos biochemickch signl) si zajistit podroben celkovho metabolismu postienho lovka
potebm rostoucho a metastazujcho ndoru.

Na takto vybranch a pokusn odoperovanch pacientech se potvrdilo jedin: podvzn cv

vyivujcch ndor, kter m navodit odumrn bunk v ndoru a jeho ponechn na mst v tle,
nezpsob komplikace, kter by bezprostedn ohrozily ivot pacienta.
Chtt naped toto ovit lze povaovat za lkasky korektn. Pak ale mla nsledovat etapa
rozshlejho ovovn innosti metody pi potlaovn ndorovho onemocnn v asnjch
fzch jeho rozvoje a s pln fungujcm imunitnm systmem. Namsto vypracovn projektu
Prvn fze pokusu, tentokrt ji se skutenm ovovnm innosti devitalizace a podmnek pro jej
indikovn a provdn se stalo nco jinho.
Msto navren podmnek dalho ovovn zvolili oponenti metody zpsob jednn, kterm
odradili leny VR Svazu pacient od dal prce ve prospch serioznho vyzkouen innosti
devitalizace. V prohlen pro veejnost se pak oponenti Fortnovy metody pokusili o vysloven
podraz, kdy argumentovali, e pokusy s devitalizac je teba zastavit, protoe je neinn a
pacientm nebezpen. Toto sv doporuen oprali o konstatovn, e vtiny pacient zaazench
do 1. fze zkouen zemela. Asi nen teba pli rozebrat, protoe i nezasvcen laik ji pochopil, e
pacienty, kter odprci pipustili zaadit do pokusu, mohla devitalizace zachrnit jen zzrakem. S
odstupem asu, kter vyjevuje udlosti v patinm svtle, je dnes mon prohlsit, e oponenty
devitalizace vedly jin zjmy, ne prospch pacient, ale o jejich motivech je mon se jen
dohadovat.
Tato jednn mla dal vznam, kter vystupuje do poped a dnes. Obrtila pozornost tak k
dalm lebnm postupm, kter onkologov oznauj jako alternativn a kter veejnosti
nedoporuuj. Pokusme se udret rovnovhu mezi monostmi a ime se principem, e pacient m
mt skutenou monost volby. Pi vbru len by neml bt odkzn pouze na postupy, jejich
prohlen uvnit oboru za metody Tege artis me bt, jak ji bylo eeno po zkuenostech s
devitalizac, projevem jinch zjm, ne bezprostednho zjmu pacienta.
Teoretick pina spnosti len ndor metodami, kter zjevn podporuj vkonnost
imunitnho systmu, me bt pouze v tom, e imunita je hlavn initel, kter rozhoduje o vsledku
len ndor. Nkter z tchto jinch postup byly v posledn dob v jednotlivch ppadech
nepopirateln spn a nelze jim proto upt prvo na zveejnn. Je v zjmu pacient, aby se nikdo
nepokouel zatajit lkask a laick veejnosti pro byly spn. Je i v zjmu lkask vdy dozvdt
se vce o vsledcch, kterch se tmito cestami podailo doshnout.
V posledn dob tak zaznamenvme vrazn pokrok v monosti innho pedchzen vzniku
ndor. Ukazuje se jako mon zabrnit vzniku momentu, kdy se prvn buka mn v ndorovou a
zane se mnoit po selhn mechanismu jejho pirozenho odumen. Vyuvat prakticky tuto
monost znamen doshnout poklesu potu nov vznikajcch ndor.
Humanitrn pnos v podob zmenen lidskho utrpen, stresu postiench a jejich rodin a s nm
sporu prostedk, nutnch na diagnostikovn a len ndor, neumme vyslit. Dalm pnosem
by byla okamit monost vyut uetench prostedk ke zkvalitnn lebnch postup u
zbvajcch onkologickch pacient. Zlepovat pi bez spor a souasn bez obav, e zven
nklad na jednoho pacienta pinese okamit odvetn sporn opaten pojiovny, to si v tuto
chvli lze jen tko pedstavit.
Velkm pnosem pro kadho onkologickho pacienta bude nov skladba len, v nm bude
zvraznn poadavek na elnost pouitch lebnch prostedk v souladu s poslednmi poznatky
vdy, o kterch bude dle e.

5.3. Chyby souasnho systmu len ndor.

Navrhovat zmny bv spojeno s rozborem souasnho stavu a vytenm jeho hlavnch chyb.
Pokusme se o to.
Proti USA, EU a dalm rozvinutm zemm se v R vyuv vce chemoterapie v pomru k
chirurgickmu een, radioterapii a alternativnm metodm. Vsledky v R nejsou lep, ne jinde a
pojiovny tto praxi vytkaj, e je dra, ne v zemch, kde pouit jmenovanch metod je vce v
rovnovze. Tak pibv pacient, kte chemoterapii odmtaj, a to zejmna v ppadech, kdy jde o
jej opakovn.
S pihldnutm k poznatkm, o kterch se zaalo mluvit v dob jednn o devitalizaci, a z pohledu
zjm pacient, je chyba onkologick chemoterapie v nekomplexnosti pstupu k ndorovmu
onemocnn. Ndory jsou biologick problm, kter m sv piny vzniku, sv zvislosti a zkonitosti
vvoje a svoji citlivost na rzn zsahy smujc proti nekontrolovanmu rstu ndorovch bunk.
Chybou v pstupu onkologie je jednoelovost zsahu: pobt co nejvce ndorovch bunk bez
snahy pibrat do hry dal dleit faktory. Tento pstup nerespektuje skutenost, e chemoterapie
potlauje imunitu pokozovnm enzym, kter maj zajiovat vkonnost imunitnch biochemickch
proces, astncch se pi likvidaci ndorovch bunk. I tady je zejm, e jde o prodn zkonitosti,
podle nich se d rst ndor a jejich znalost a vyuit je pedpokladem pro spn len
ndorovho onemocnn.
Pustme-li se do rozboru ppad, kdy se podailo vylit onkologickho pacienta alternativnmi
metodami, zjistme, e spn byly produkty, jejich innost je postaven na podpoe enzym,
nebo poskytnut nhrady za pokozen enzymy. Nkterch z tchto produkt, pvodem z tropickch
rostlin, provzej informace domorodch litel o protindorovch incch. Prv tyto informace
byly dvodem orientace prozravch farmaceutickch firem na tyto zdroje prodnch liv. Sem pat
napklad Mirinda citrifolia a Vilcacora. Ze zdejch zdroj je vyroben extrakt Hlvy stin, nebo v
Akademii vd vytvoen Ovosan.
Dnes je ji zcela zejm, e pln vkonn mechanismy imunity jsou nejdleitjm prostedkem,
kter tlo vlastn na obranu ped vznikem ndoru. Stejn se imunita uplatuje pi len ndor,
kter je bez jej podpory inn jen sten. Pihldnut k tmto skutenostem znamen, e se mus
potat s omezenou innost chemoterapie, protoe v jejm lebnm vyuit chyb nasazen
prostedk zvyujcch imunitu. Tyto chyby padaj na vrub lcch odbornk, kte by mli umt
myslet komplexn, je omylem spolhat na to, e kdyby lo o nco vznamnho, tak farmaceutick
prmysl bude jist podporovat komplexnost len, i kdy na n nen pmo zainteresovn odbytem
svch vrobk.
Dal chyba je nemn vznamn. Onkologick len se nesna postihnout pinu vzniku
ndoru - nepzniv metabolick stav, kter umouje zvrat normln buky v ndorovou.
Onkologov neznaj, nebo nerespektuj poznatky o metabolickch zmnch v bukch, kter
umouj vznik ndor takovm psobenm, kter paralyzuje pojistn mechanismy majc za kol
chrnit organismus jako celek znienm tchto anomlnch bunk. Tito odbornci zatm nevzali v
vahu upozornn, e mechanismy, kter umouj zmnu normln buky v ndorovou jsou
popsny v literatue a e je velice jednoduch upravit metabolick pomry v bukch tak, aby dolo
ke snen a nkdy plnmu pominut tohoto rizika.

Mechanismus tchto poruch a piny jejich vzniku jsou popsny na jinch mstech tto knihy
snad natolik dostaten, aby bylo zejm, e se ve vvoji ndor a ostatnch CCH uplatuj
pinejmenm podobn mechanismy, nebo dokonce stejn piny. Nalezench souvislost je tolik a
jsou natolik zeteln, e by bylo mon na n zapomenout jen v ppad pinesen novch jasnch
vdeckch dkaz poprajcch jejich platnost. Bez tchto dkaz se ndory stvaj soust cel velk
skupiny civilizanch onemocnn, pro jejich vznik, ale i len a prevenci plat prodn zkonitosti
zmnn dle.
Metabolick stav, charakterizovan zvenou hladinou Hcy, podporuje vznik a rst ndor a je
pouze jednm z mnoha pinnch faktor, kter se podlej na vzniku ndorovho onemocnn. Jejich
vznam a vzjemn vztah lze s pihldnutm k souasnm poznatkm a zkuenostem dosti objektivn
zhodnotit.
Epidemiologicky jasn souvislosti a McCullyho popisy biochemickch proces souvisejcch se
vznikem prvn ndorov buky, praktick zkuenosti lka aplikujcch alternativn metody len
ndor a prvn vlastn zkuenosti Poradny podpory zdrav s prevenc civilizanch chorob, opravuj k
tomuto oznmen.
Porucha v metabolizaci Hcy v bukch je natolik zvan mezi pinami rozhodujcmi o
pemn normln buky v ndorovou, e po jejm odstrann nesta ostatn prondorov psobc
faktory k vyvoln onemocnn bu vbec, nebo dojde ve vtin ppad alespo k odsunu zatku
onemocnn do vrazn vyho vku. Na tomto principu lze koncipovat celopopulan prevenci
ndorovch onemocnn.
Jestlie prondorov biochemick podmnky v organismu jednou vznikly, petrvvaj v nm
neustle. Zruit je me pouze takov zmna charakteru stravy, kter by vyhovovala nrokm
metabolizace Hcy, nebo uplatnn specifickch opaten: podvn kyseliny listov, B6 a B12, ppadn jejich kombinace.
Z tto skutenosti vyplv nutnost, aby tato opaten byla soust kadho len, kter chce bt
spn. Podvejme se po tto informaci na problm len ndorovch onemocnn komplexn.

Ndorov onemocnn m, jako kad jin civilizan choroba nkolik fz a spolupsobcch

faktor, kter je teba v zjmu innosti len postihnout:

1. Vznikajc ndor nen iteln pro imunitn mechanismy. Ochrann maskovn zajiuje
ndorovm bukm fibrinov s (blkovina z krve), kter je rozruiteln systmovou enzymoterapi.
Po rozruen maskovn mohou imunitn mechanismy zat hubit ndorov buky. Toto opaten
nen rizikov. Z tchto dvod by systmov enzymoterapie mla pedchzet nasazen prodnch
protindorovch psobk, jejich hlavn smr psoben je podpora imunity.
2. Vkonnost imunitnch proces v nien ndorovch bunk zvis na me jejich poruen
pedchoz lbou. Zejmna pi vyuvn prostedk chemoterapie a radioterapie je teba dbt na
udrovn co nejlep vkonnosti imunitnho systmu a na rychlm obnoven jeho pln vkonnosti po
skonen tto lby. Existence rezidulnch bunk (ivotaschopn ndorov buky, kter pekaly
len a mohou se dle nekontrolovan mnoit) a monost recidivy (nvratu) onemocnn, podtrhuj
vznam tohoto pravidla. Jde o pravidlo, kter souasn lebn metody nerespektuj. Kad
prodlan chipka, nebo jin virza, by mly bt varovnm, e imunitn systm je nezbytn poslit,
m-li obstt v souboji s ndorem.
3.

Prondorov metabolick stav v bukch nen chemoterapi ani radioterapi naruen.

Proto je pacient po skonenm len ohroen novm ndorovm onemocnnm, kter zane kdykoli
v bukch te, nebo jin tkn. Jde o prvn, asi nejdleitj, fzi vvoje ndorovho onemocnn.
Obnoven fyziologickch pomr v bunnm metabolismu Hcy se jev jako rozhodujc opaten jak
pro innou prevenci vzniku ndor, tak i pro len ndor rozvinutch.
Tak je teba pamatovat, e prostedky uvan pi chemoterapii pokozuj enzymy zapojen do
metabolizace Hcy, m zvyuj jeho hladinu. Nekompenzuje-li lka toto psoben podvnm
kyseliny listov s pyridoxinem a B12, spolu s prostedku obsahujcho pestrou klu enzym (tedy
nejen enzymy proteolytick), napomh vytvoen zaarovanho kruhu. Pak se nelze divit, e vznikaj
nov ndorov ohniska a ta jsou znovu len chemoterapi a konenou obt tohoto ponn se
stane umrajc pacient.
V tomto mst je teba znovu zmnit dajn riziko, pro kter odbornci omtaj plon podvn
kyseliny listov a vitamnu B12 (spolu s B6) v celopopulan prevenci kardiovaskulrnch a ostatnch
civilizanch chorob. Namtaj, e dostane-li se k ndorovm bukm to mnostv kyseliny listov a
B12, kter je potebn k obnoven fyziologickho metabolismu Hcy, urychl se rst ndoru.
Poznatky z literatury a praxe zatm ukazuj, e jde o nzor spekulativn. Jsou pacienti, kte
vdom podstoupili toto riziko a ke zrychlen rstu ndorovch bunk u nich nedolo, naopak rst
ndor se zpomalil a dochz v nich ke zmnm svdcm pro zanikn ndoru.
Svaz pacient R se stav do ela snah o prosazen vdeckho pokroku v medicn podobn, jako
tomu bylo v ppad devitalizace. Usiluje o zkvalitnn len, zmrnn utrpen pacient a zlepen
zdravotnho stavu cel esk populace. Tato cesta, vedouc za lepm zdravm pro kadho, je
zrove eenm jak zkvalitnit len a pi tom se vyhnout zvyovn spoluasti pacient na hrad
vyetovacch a lebnch nklad.

Kapitola 6.
Medicna pojem CCH zatm neuznv.
6.1. Na okraj obecn teorie vzniku civilizanch chorob (CCH).
Podailo se shrnout a uspodat nejvznamnj poznatky o Hcy, kter byly publikovny v
rznch lkaskch a prodovdnch asopisech. Ukzalo se, e ada poznatk se pod rznmi
hledisky opakuje, dal poznatky, a z rznch obor, spolu koresponduj a vechny dohromady
vytvej logickou soustavu pozoruhodnou tm, e se v n nic vzjemn nepopr.
Cel soubor poznatk tak dostv charakter obecn platnosti. Dolo k vymezen obecnch
zkonitost, kter spojuj poznatky o Hcy zskan vzkumem v jednotlivch oborech a kter o Hcy
obecn plat nezvisle na vli lovka. Vsledkem zobecnn, dovedenho na monou krajn mez, je
Obecn teorie vzniku CCH, kterou pedkldm k seznmen s krtkm vodnm komentem.
CCH pedstavuj skupinu zdnliv nesourodch nemoc. Jejich spolenmi znaky jsou: nrst
incidence (vskytu) v poslednch 50 letech a nov zjitn porucha bunnho metabolismu
projevujc se zvenou hladinou Hcy. Vdeck objevy spjat s Hcy jsou dleit svm bezprostednm vztahem ke zdrav. Nejzvanj jsou ty poznatky ze zobecnn, kter se tkaj
kardiovaskulrnch onemocnn, ndor a vrozench poruch imunity spolen s vadami
metabolismu zpsobenmi mutacemi gen. Dal choroby jsou zaazen podle epidemiologickch
souvislost, nebo po dkazu v jednotlivch kapitolch tto knihy.

Zobecnnm poznatk se podailo dospt k zvru, e je mon inn spolen prevence vech
CCH na jedinm principu: dosaen normlnho prbhu metabolismu Hcy.
Po dosaen tohoto cle kles poet nov zanajcch CCH. 5 let praxe Poradny podpory zdrav
potvrzuje tento pedpoklad. Jsou i prvn zkuenosti s lenm pacient s CCH: u vtiny pacient
dochz po aplikaci vitamn alespo k stenmu zlepen jejich stavu, a to subjektivn i
objektivn, pokud na jejich vzniku nemaj hlavn podl genov mutace a pokud onemocnn nestailo
zpsobit nenapraviteln anatomick zmny. U vtiny pacient nastv dal zlepen po tch
potravinovch doplcch, kter lze povaovat za vznamn zdroje enzym.
Na potku prce s vybrnm poznatk zsadnho vznamu, s jejich porovnvnm a
zobecovnm, nebylo mon si pedstavit, jakou plochu bude zabrat konen text zobecnn. Bylo
nepedstaviteln, e soubor objev, vzkumnch vsledk, jejich interpretac a zpochybovn,
rozptlench ve vce ne 4.000 vdeckch pracch, se zobecnnm scvrkne na 1 strnku formtu A4.
Bylo to tm mn pedstaviteln, e skoro kad zahrnut lnek pedstavoval njakou informan
zvltnost, kterou bylo potebn porovnat s dalmi a pidlit j msto v souhrnu. Zde je vsledek.

6.2. Obecn teorie vzniku civilizanch chorob

1.
Obecnou pinou vzniku CCH je porucha nitrobunnho metabolismu v seku, kde
se proln jeho zen homocysteinem a folty.

Poruchu zpsobuj u sti populace genetick, nebo hormonln anomlie a toxick

vlivy. U vce ne 80% z cel populace jde o generalizovanou nutrin poruchu,
charakterizovatelnou jako kombinovan avitaminza. Deficitn jsou pedevm kyselina
listov a pyridoxin, spolupodlet se mohou B12 a B2.

2.

3.
Biologick loha 3 vitamn je slouit jako kofaktory enzym zastnnch na
metabolizaci pirozen vznikajcho Hcy. Kyselina listov je substrt, bez jeho dostatenho
dodvn metabolismus Hcy nen schopen fungovat. Deficit tchto vitamn vede k
hypofunkci (snen vkonu) enzym s nimi vitamny kooperuj. Ped nahromadnm Hcy
buky chrn jeho pronikn do krve. Toxick psoben stoupajc hladiny Hcy se pak
projevuje ve vzdlench tknch.
4.
Samotn Hcy nen jedin patogeneticky psobc agens pi hyperhomocysteinmii.
Uplatuje se multifaktoriln psobc soubor vliv svzanch s poruchou nitrobunnho
metabolismu: toxick psoben samotnho Hcy, pm inek vitamnovch deficit ve
tknch, projevy nedostatku metylovch skupin a psoben dceinch produkt Hcy,
vznikajcch pi hyHcy. Souhrnn psoben vtiny libovolnch kombinac jmenovanch vliv
s hyHcy pipomn chronickou intoxikaci. Pi n se spout ada druhotn vyvolanch
anomlnch biochemickch proces: Mezi nejzvanj pat siln destrukce enzym a vznik
volnch radikl, kter spolupsob pi vzniku dalch poruch (poruen funkc endotelu,
mitochondri, poruchy ve vazivu, poruchy imunity, neurotoxicita). Nsledn vznikl poruchy
v biochemickch procesech maj sv vnj klinick projevy a jsou diagnostikovny jako
znm klinick jednotky nemoc.

5.
HyHcy je nejastji sledovanm markrem metabolick poruchy v bukch. Jej
ptomnost byla zjitna u vtiny chorob, u nich je patrn narstn incidence v poslednch
padesti letech v tuen souvislosti s rozvojem civilizace. Jej nejvraznj patogenetick
psoben je u KVO, kde se projevuje i vysokou mortalitou. Dalm a nemn zvanm
patogenetickm dsledkem je vyvolvn genovch mutac a zmn antigennch charakteristik
protein. Zatm neumme identifikovat konkrtn enzymov poruchy, kter vznik tchto

stav podmiuj.
6.
Na vzniku celopopulanho nedostatku vitamn, jako piny tchto stav, se nejvce
podlej: a) bytek zastoupen pirozench zdroj folt a pyridoxinu v denn skladb stravy,
b) snen resorbce foltu a pyridoxinu ze zavacho traktu; snen je pmo mrn
mnostv spoluptomnho tuku. Vznik vitamnovho deficitu obecn souvis s ekonomickm
rozvojem zem, nebo regionu s rstem ivotn rovn a zmnami ivotnho stylu.

Prevence CCH a hlavn sloka jejich len spov v pravidelnm doivotnm

dodvn kyseliny listov spolu s vitamny B 6 a B 12 v dvkch urench lkaem. Stejnm
zpsobem je teba nahrazovat nedostaten pjem rostlinnch enzym ve strav vhodnmi
potravinovmi doplky.
7.

8.
Pinou petrvvn vysok incidence CCH je v souasnosti pedevm obecn
neznalost (lkai i veejnost) biologickho vznamu Hcy a nepochopen prodnch
zkonitosti, kter d jeho nitrobunn metabolismus a kter se nemohou pizpsobit
mncm se ivotnm podmnkm; naopak, chce-li lovk zstat zdrv, mus se pizpsobit
on.

K tomto zobecnn pat jako dvodov zprva Zvry ze souhrnnho hodnocen poznatk o
biologickm vznamu Hcy a o klinickch projevech hyHcy. Tento materil obdreli k datu 22. 6.
2001: tehdej ministr zdravotnictv, jeho nmstkov, Vbor pro sociln politiku a zdravotnictv PSP,
KS, LK, LS JEP a redakn rady kardiologickch asopis.
Svaz pacient vyzval adresty, aby se do 1. 9. 2001 pokusili teorii a jednotliv body dvodov
zprvy zpochybnit. O vyvrcen teorie vzniku CCH se nikdo nepokusil. Ani autor, ani Svaz pacient
neobdreli dn zpochybujc nmitky k jednotlivm bodm dvodov zprvy, kter by svdily o
solidnm seznmen s podkladem. Dvodov zprva nen do knihy zaazena, protoe text knihy je v
podstat jejm rozvedenm a zjemci o jej pvodn text ji mohou sthnout z internetovch strnek
Svazu pacient www.pacienti.cz, . Zde jsou dostupn tak podrobnj informace o Hcy.
Od doby, kdy bylo aktuln uspodat veobecnou diskusi k novmu hodnocen pin CCH,
uplynulo pli mnoho asu. esk zdravotnictv v podstat odmtlo diskusi o Hcy naprostm
nereagovnm na rozeslan podklady a podnty. Tato negace vak ani nepibrzdila ovovn nov
teorie v praxi.
Poradna podpory zdrav vyuv poznatk o Hcy systematicky ji od roku 1999. Za 5 let tto
innosti se nepodailo narazit na ppad CCH, kter by popral platnost teorie. Diskuse tm pestala
bt aktuln, protoe nejde o novou lebnou metodu, ale o pouit vitamn v souladu s prodnmi
zkonitostmi a k nprav poruch, kter vznikly z jejich nedostatku. e to tak skuten funguje
dvme touto cestou na vdom lkask i laick veejnosti.

6.3. Problmy pe o zdrav za souasnho stavu zdravotnictv a v blzk budoucnosti.

Prmrn lovk se bhem svho ivota a dosud pohyboval od zdrav k civilizanm
onemocnnm. Tento vvoj jeho zdravotnho stavu byl a dosud neprosn a souvisel se strnutm.
Poznatky o Hcy a poruchch jeho nitrobunnho metabolismu jsou zkladem pro pochopen jak
tento nepzniv vvoj brzdit.
lovku se dky vd a vdn, kter mu vda pedv, dostv vsady zmnit zdnlivou
jednosmrnost v psoben prodnch zkon. Teprve dnes je mon zplna pochopit, e ty, kter se

tkaj hyHcy, tu nejsou proto, aby lovka zkonit niily nemocemi, proti kterm a dosud neml
skutenou obranu.
Poznn skuten piny CCH in z pouit prodnch zkonitost, podle nich probh vznik a
vvoj CCH, proces obousmrn. To znamen, e se objevuje monost vyut tchto poznanch ale
nezmnitelnch pravidel k ochran zdrav jednotlivc, populanch skupin a cel spolenosti.
Tak jako medik nedostane 1. rigorosum, nezn-li biologii a chemii a neme proto pracovat v
klinice, stejn nebude moci uspt jakkoliv jinak erudovan lka v lebn a preventivn innosti v
nadchzejcch letech, nebude-li umt diagnostikovat a lit poruchu v matabolizaci Hcy. Bude to
platit v klinick i v ambulantn praxi. Bez tchto znalost se toti ani nepibl ke kauzlnmu len.
Prevence i pe o nemocn se zjednodu. U pacient se znmkou kterkoliv CCH bude
zkladnm vyetenm stanoven hladiny Hcy a pedpis ppravku s dostatenm mnostvm kyseliny
listov, B6, B12, ppadn B2. K tomu bude nleet doporuen zajistit si enzymy z vhodnch
potravinovch doplk. Vtina lka asi namtne, e kvli takovmu schmatu nemuseli studovat 6
let medicnu.
Mli by pravdu, kdyby nebylo v populaci tch cca 20 % osob s genovmi mutacemi a poruchami v
hormonlnm systmu, kter na vitamnovou suplementaci nereaguj dostaten. Tito jedinci jsou
nositel vyho rizika a potebuj zvltn pi, ve kter se uplatn ve, co se lka bhem studi a v
praxi nauil. Obas bude nucen uplatnit i star schma len hypertenze a hypercholesterolmie.
O prevenci lze doufat, e se stane povinnost, za kterou budou lkai pojiovnami patin
honorovni. Nebude to samostatn prevence KVO, nebo ndor, ale spolen prevence CCH.
Umon ji poznatek, e a o Hcy nevme zdaleka tolik, kolik bychom potebovali vdt, na zbranu
postien CCH to bohat sta. Nevme sice pro u danho pacienta zpsobila hyHcy infarkt, u dalho
Alzheimerovu chorobu a u dalho revmatick postien kloub, nebo navov syndrom. Vme ale
bezpen, e provedeme-li jako hlavn preventivn opaten snen hladiny Hcy podvnm vitamn,
e u vtiny z takto oetench osob CCH nenastanou bu vbec, nebo pijdou v podstatn vym
vku, ne vdme dnes. Tam, kde jsou ji rozvinut se zastav jejich dal vvoj.
Se vemi popisovanmi novinkami se lkask mylen nutn velmi tko srovnv. Potebuje to
as na jejich zait a seznamovn se zkladnmi pracemi z obdob od zatku vzkumu Hcy do roku
1993. Proto by dnes mlo platit, e dn lka nevstoup do diskuse o Hcy bez pochopen co pojmy
Hcy a hyHcy reprezentuj a co znamenaj v ivot buky a jak vznam maj pro existenci lovka.
Tm chci ct, e by mlo zat platit nco jako embargo pro vstup do diskuse o Hcy pro ty, kte se
neseznm s Obecnou teori vzniku CCH a jej dvodovou zprvou, nebo se sami neprokouou
shrnutm poznatk ze zkladnch publikac o Hcy a jejich zobecnnm.
Nen toti mon diskuse mezi tmi, kdo v n mohou pout zobecnn, majc charakter
prodnho zkona a tmi, kte po peten nkolika prac (i nkolika destek prac) se dostali na
rove, na kter ji pestali poprat existenci Hcy, hyHcy a ekaj co se z Hcy vyklube. Diskuse nen
mon protoe by musela probhat mezirovov, co nen provediteln z tchto dvod.
Diskutovan tma se cel nachz ve vy rovni dan zobecnnm; proto diskutujc z ni rovn
sice znaj pojmy, ale neznaj jejich npl, aby tyto pojmy v diskusi mohli kvalifikovan pout.
Diskutujc z ni rovn se a dosud snaili zbavit se homocysteinov teorie vzniku CCH tm, e
se ji pokoueli zpochybnit. To se nedailo, dosahovali pouze oddalovn jejho vstupu do irok
praxe. Pro diskutovn z rovn neznalosti zobecnn, kdy unik jeho podstata a vsledky a kdy

jedinm clem je znovu oddlit uveden Hcy do praxe, je jedno srovnn. Je to zcela stejn jako snahy
kluk rozbt okno ve 12. pate panelku hzenm kamen z chodnku na rovni pzem.
Mon se nkomu bude zdt, e bylo zbyten tato slova napsat. Maj svoji dleitost. Zaslepen
odprci homocysteinov teorie CCH by mli vdt jak vypadaj pi diskusn zaslepenosti. Jinm
napov, e pochopen, pro nelze diskutovat, se dostav samo teprve po seznmen s podklady o
zobecnn a po jejich promylen. Je tu jet jeden dvod, kter ns zavd dl od diskusnch stet.
Z pohledu Svazu pacient je nedobr, e je pli mnoho lka s vy odpovdnost, kte se
dosud brn zevrubnjmu seznmen s poznatky o Hcy. Dvody pro tak in jsou zatm jen
zleitost jejich svdom. Rezistenci tchto lka lze obejt vydnm tto knihy.
Celho zdravotnictv se dotk jin problm. Nkte odbornci na odpovdnch mstech, kde se
rozhoduje o toku odbornch informac, kladou ale odpor snahm poskytnout adovm lkam
monost seznmen s pehlednmi poznatky, kter se tkaj Hcy.
O tom by se lkai mli dozvdt prv tak, jako o tom, e probhaj pednky o Hcy pro
veejnost, kter dostv instrukce co m po lkach chtt. Pi zablokovn bnch informanch
kanl ve postavenmi odbornky si na nich lkai mus potebn informace vydat sami. Jinak
lkam hroz, e pacienti budou informovanj ne oni a e sami nebudou schopni kvalifikovanm
zpsobem uspokojovat poptvku po prevenci spojenou s Hcy, kter ji narst.
Pro Lkaskou komoru bude mon ppad k een z toho, e odbornci stojc v ele
odbornch lkaskch spolenost mohou urovat, kter poznatky lkaskho vzkumu se maj dostat
do zornho pole adovch lka a kter ne. V ppad Hcy dolo v redaknch radch nkolika
lkaskch asopis ke zjevn diskriminaci poznatk zkladnho vzkumu - tedy naprosto jasn
cenzue s urovnm co lkask veejnost sm vdt a co ne.
Uke-li se, e k odmtnut lnk o Hcy dolo jen v dsledku neznalosti recenzent, nebo proto,
e pod pevahou informac podporovanch farmaceutickm prmyslem oponenti pln ztratili
schopnost rozliit mezi vstupy zkladnho a aplikovanho vzkumu a hlavn, e zcela chybl zmr
cenzurovat, pak se napadenm omluvm.
Informovn oban, tch dosud zdravch i pacient, se ji nezastav, ani kdyby se cenzura
tolerovala. astn se na nm ji pli mnoho lid, kte na nzorech a ponn odpovdnch
odbornk nejsou nikterak zvisl, take nehroz zopakovn toho, co se podailo odbornm pikm v
chirurgii a onkologii bhem jednn o devitalizaci ndor.
Praktickm lkam a adovm odbornkm adresuji upozornn, e voln nkterch vych
odbornk po dkazech, kter je poslednm argumentem v jejich odporu, je bezpedmtn. Prodn
zkonitosti se nedokazuj, ale jen popisuj a platnost teorie, kter je od nich odvozen se potvrzuje
prax. Teorie o vzniku CCH je ji potvrzovan kadodenn prax nkolik let a zatm se nenalo nic, co
by ji vyvracelo. O jej platnosti se me kdykoli pesvdit kad lka.
Nen nic sloitho si vyzkouet nkter doporuen sm na sob, nebo je ovit na zdrav svch
blzkch do t mry, aby je pak jako lka mohl v plnm rozsahu vyuvat ku prospchu svch
pacient. Tm myslm ovit si, e v zvislosti na dostatenm poklesu hladiny Hcy dochz na
vtinovm principu k normalizaci krevnho tlaku, krevnch lipid vetn vzestupu HDL a zastaven
rozvjejc se cukrovky II. typu. Tuto osobn zkuenost nelze u adovho lkae nahradit pouhmi
radami.

Je jet dal dvod k zsadnm zmnm v pi o zdrav, kter by se mli dozvdt jak adov
lkai, tak i jejich pacienti. ten si ho lpe uvdom pi pohledu na tabulku v zvru knihy.
Zdravotnictv nel kauzln. Vtina lebnch zkrok je zamena na druhotn vyvolan
poruchy pi hyHcy, ale ne na hyHcy samotnou. To je lebn postup, kterm se choroby nelze zbavit.
Tristn je zjitn, e i souasn klinick vzkum se zamuje pevn a do problematiky
druhotn vyvolanch poruch. To toti zpsob, e navazujc hledn a vvoj lk bude rovn znovu
zamen pouze na ovlivnn tchto poruch a ne na pinu samotnou.
Popsan ponn zesiluje podezen, e se alespo st lka sna udret pi ivot souasn
stav, ve kterm se vyetuje a l, ale bez efektivn snahy pacienta vylit. Je to stav, v nm jakoby
se lkai snaily udret pacienty trvale ve stavu nemoci, protoe jen tento stav umouje do
nekonena vyetovat a lit a tovat tuto innost pojiovnm. Vtina lka si pravdpodobn
ani nen vdom toho, e je tomu tak.
Takov ponn je bezpochyby v rozporu s principy lkask etiky. Tak je hlavn pinou
deficitu finannch prostedk ve VZP. Je absurdn, nebo spe nemorln chtt, aby na manko
zpsoben nekauzlnm lenm jet doplceli pacienti zvenou spoluast na hradch takto
zbyten vznikajcch lebnch nklad. Natst lze pedpokldat, e jakmile si lkai tento stav
uvdom, bude se od nho vtina z nich distancovat.

6.4. Jak mohou poznatky o Hcy ovlivnit budouc podobu pe o zdrav? Znan, ale naped je
nutn dal kritika souasnho stavu.
K dalmu vvoji pe o zdrav v R si nemohu odpustit nkolik dalch poznmek, ale z jinho
hlu pohledu: Souasn stav pe o zdrav v R, rove diskutovn o Hcy a poznatky o enzymech a
genech nut vyslovit tuto mylenku: Medicnu nelze degradovat na poznatky o uit drog ke stimulaci
nebo utlumen nefyziologicky probhajcch mechanism a funkc ivch bunk. Takovm zsahem lze
odstranit, nebo zmrnit akutn obte.
U obt chronickho rzu je takov len kauzln jen zdkakdy. Vhradn pouvn lk
vyrobench chemickou cestou se pli asto projevuje vedlejmi inky. Jimi vykupuj pacienti s
dlouhodobmi zdravotnmi problmy lebn zamen na druhotn poruchy msto na vlastn pinu
onemocnn. K tomu je dobr si uvdomit, e podstatou vedlejch ink lk je porucha ve
funkcch enzym, kterou lky chemickm zsahem vyvolaj.
Druhm projevem chyby jsou patn vsledky len vleklch nemoc a petrvvn jejich
symptom, ppadn jejich pibvn, odsouzen v oddlu 6.2.. Je zejm, e touto cestou nelze
nastolit potebnou stlost vnitnho prosted (homeostzu), v bukch, kter by mla bt clem
vech lebnch snah.
Musm pipomenout, e podstatou medicny jsou poznatky o normlnch funkcch bunk, tkn a
orgn a o jejich poruchch. Poznatky tohoto druhu poskytuje zkladn vzkum a objev-li se jeho
nov poznatky, mus se je lkai nauit. Je nepijateln takov jednn, jak se projevilo v ppad
Hcy. Vi pacientm jsou neetick ji zmnn obstrukce, kter jim maj zabrnit v seznmen s
metodami, kter jim konen pomohou k uchovn dobrho zdrav.

Lkai by si mli zachovat schopnost rozpoznvat a akceptovat poznatky, kter posouvaj

lkask vdn kupedu. Nejde tu o posun v dovednostech, v technice a ve vyuvn novch
lebnch prostedk; ty ene kupedu obchodn zjem a trn prosted.
Jde o pokrok ve vdn, zprostedkovan zkladnm vzkumem, kter zpravidla nem podporu
vrobc. Nem ji proto, e informuje o odhalench prodnch zkonitostech, kter lze vyuvat pro
zlepen zdrav pacient bez zprostedkovn prmyslem.
Lkai by mli pstovat svj cit a ich pro vyhledvn tchto dleitch poznatk, chpat je,
osvojovat si je a zprostedkovvat jejich vyuvn svm pacientm. V ppad Hcy i ve prospch
zdravch klient. Je patnou vizitkou lkaskho stavu, kdy pehl, nebo odmt poznatky, kter pi
plnm vyuvn mohou zachraovat zdrav a ivoty lid a chrnit je ped postienm.
M-li lka lit lovka, mus bezpen vdt, co se v nm porouchalo a jak moc. Pedvdn
vsledk vzkumu na sympozich me budit dojem, e o to lkai usiluj. Ve skutenosti se i v
souasnosti zamuj na zkoumn druhotn vyvolanch poruch, kter nevzniknou jinak, ne z
podntu poruchy primrn. Je ji zejm, e za vtinu druhotn vyvolanch poruch, od kterch se
vyvjej onemocnn azen k CCH, je hyHcy odpovdn bu pmo, nebo se alespo podl na
modifikovn prbhu onemocnn.
Zd se, e to plat i v tak vyhrannm ppad jako je AIDS. Bez zkladnch znalost o Hcy proto
nelze odpovdn a objektivn analyzovat piny dn z neinfeknch chorob hromadnho vskytu.
HyHcy vznik z vce pin a porouchvaj se pi n rzn mechanismy, na jejich bezporuchovm
chodu hladina Hcy zvis. Jejich nprava se provd odlinmi metodami. K hyHcy nen mon
pauln pstup bez dobr znalosti specifickch diagnostickch a lebnch postup. Bez tchto
znalost nem lka u vtiny svch pacient nadji na pln lebn spch.
Pedchoz odstavec vypad na prvn pohled jako protimluv k informaci v sti 6.2.. Pipomnm,
e ta se tkala onch piblin 80 % osob s normln odezvou na podvn vitamn. Je ale jet 20 %
oban, kte z dvod mutac v genech, nebo pro poruchu v hormonln regulaci, ppadn pro
psoben toxin v jejich organismu, nereaguj normln. K pedchozmu odstavci tedy pat vysvtlit,
e jeho text se tk obou skupin dohromady, tedy celch 100% populace.
Z tto sti knihy (6.3.) je pro tene asi nejzvanj informace o tom, e dosavadn lebn
postupy zdravotnictv jsou pevn nekauzln, to znamen, e nepostihuj pinu nemoci, ale jen
jej zevn pznaky. Pacient m prvo, aby se od lkae ordinujcho len dozvdl, kter z tchto
dvou typ len navrhuje a pro.
Pro lep orientaci v tchto problmech je pipojena tabulka.

Koment k tabulce: Vvoj libovoln CCH je v tabulce rozdlen do pti fz - 5 sloupc. Ve sloupci I. by mly bt
zaazeny vechny mon piny CCH, kter medicna zn. Je tam vak pouze jedin: metabolick porucha projevujc
se hyperhomocysteinmi. Vce se jich nepodailo najt.
Ve sloupci II., tedy ve 2. fzi vvoje choroby jsou hlavn znm, druhotn vyvolan poruchy vznikajc pi hyHcy.
ipky z I. do II. sloupce zn zoruj, e spoutem druhotnch poruch je hyHcy. Souasn innosti zdravotnictv
nejsou pevn zamen ani na tyto druhotn poruchy a proto jsou co do monost zlepit zdrav neinn.
Druhotn vyvolanmi poruchami zanaj poruchy ve funkcch orgn a tkn, kter lovk pozoruje jako prvn
pznaky choroby. Jejich rozvoj obvykle pokrauje nap (vodorovn) dalmi sloupci a do fze V., kde lovk na
nsledky choroby umr, nebo se stv invalidnm.
Pacient postien infarktem, nebo s pznaky, kter mohou vykrystalizovat v ndorov onemocnn, se dostv do
zdravotnickho zazen ve IV. fzi vvoje svho onemocnn. Len, kter zdravotnick zazen v tto fzi poskytuj,
odpovdaj pevn tto fzi, nebo fzi III. To, bohuel, znamen, e len postihuje mechanismy, kter jsou pli
daleko od vlastn piny, kter le ve sloupci I.
Nabz-li dnes zdravotnick zazen pacientm prevenci, jsou to vyeten, kter postihuj zachytiteln zmny
funkc, kter pat do III. fze vvoje onemocnn. Napklad zvenou hladinu cholesterolu nelze zaadit jinak,
protoe j pedchz porucha ve funkcch enzym (II. fze) zpsoben hyHcys podporou volnch radikl. Podle tto
logiky souvislost nem smysl primrn lit hypercholesterolmii specifickmi lky. Dvod tohoto odsudku je v tom,
e len nepostihuje pinu, kter jako prvotn spustila etzec poruch, jeho jednm projevem je zven hladiny
cholesterolu. Izolovan snen jeho hladiny nepostihuje dal rozbhnut patologick mechanismy, kter zhoruj
zdrav a mohou pedasn ukonit ivot postienho bez ohledu na to, e m inkem chemickch lk nzk
cholesterol.
Jinm pkladem je souasn prevence ndorovch onemocnn kter se rovn ve vech podobch odehrv ve
fzi III. Zaazen plat ale jde o vyeten skrytho krvcen do stolice v prevenci kolorektlnho karcinomu, kter se
stalo soust veobecn prevence hrazen ze zdravotnho pojitn. Na stejn rovni zaazen je vyetovn markr
ndorovho onemocnn (skryt znmky prozrazujc podezen na ponajc ndor). Tato vyeten se musej
provdt v sadch, aby postihla nejastj typy ndor. Proto jsou drah a zatm je nelze jako veobecnou prevenci
hradit ze zdravotnho pojitn.
Len chemoterapi, kter se po potvrzen diagnosy ndoru nejastji zahj, zasahuje do III., mon alespo
sten i do II. fze vvoje nemoci. Nezasahuje v dnm ppad do fze tud nepostihuje vlastn pinu,
kter zpsobila vznik nemoci a pacient je trvale ohroen opakovanm vznikem dalch ndor.

U ndor plat, stejn jako u KVO, e prvotn poruchu, kter je vlastn pinou postupnho rozvjen nemoci,
najdeme jen v I.fzi. Stejn plat, e chce-li si njak lebn postup nrokovat oznaen, e je kauzln, mus umt
zasahovat do I.fze. To znamen, e mus zahrnovat vytvoen podmnek pro normalizaci metabolizace Hcy s
potebnm poklesem jeho hladiny. Jen to zastav podncovn vzniku druhotnch biochemickch poruch a anomli ve
funkcch orgn, kter jsou nejen potkem nemoci, ale mohou i za jej udrovn. Medicna by mla dospt k tomu, e
za postupy lege artis bude oznaovat jen ty kter odpovdaj tomuto schmatu.
Tabulka m tak znzornit, e pacient se me posunout z psma b) mezi zdrav obany v psmu a) (nad rou)
jen odstrannm metabolick poruchy se snenm hladiny Hcy. To asto nesta a k posunut do psma zdrav je nutn
pipojit obnoven funkce enzym jejich doplnnm. Posun z psma poruch (b) do psma zdrav (a) se me uskutenit
pouze v rmci I. fze. To znamen, e psmo zdrav (a) je dosaiteln pouze pro osoby, kter se poda vrtit z fze III.
a IV. a do fze I.
Pro pacienta je nevhoda symptomatickho len v tom, e nemoc petrvv, protoe leni se nijak nedotklo t piny, kter zpsobila jej vznik Napklad u KVO se toto upozornn tk
prevence tromboembolickch phod a tak vtiny dyslipidemi (poruchy krevnch lipid) a hypertenz. Pro se tk i
by-pas, stent a kardioplastik je vysvtleno ve 4. kapitole.
Na stran lka le jet jeden problm, kter je vzdaluje od pochopen Hcy. Je v doporuen st jen
nejerstvj literaturu. To je doporuen, kter se tk zprv o lcch a lebnch metodch, tedy informac z oblasti
aplikovanho vzkumu.
Proto opakuji: Pozor, vechny informace o Hcy jsou z oblasti vsledk zkladnho vzkumu! Zde neplat jen
nejerstvj informace, jako je tomu u lk, kter rychle zastarvaj a nahrazuj je nov; dleit jsou ty, kter
zakldaly vznik novho oboru a kter nikdo inn nezpochybnil. Ten, kdo je nezn pak nem vcnou kontrolu nad tm
co te.
Ten, kdo chce o Hcy pst, nebo o nm jen diskutovat, by ml znt chemick procesy svzan s jeho
metabolismem, ml by rozumt zptnm vazbm, kter reguluj cel systm a pochopit biologick vznam cel
soustavy reakc v nich Hcy vznik a dle se promuje. Tak by ml znt patologicko-anatomick a patofyziologick
dsledky poruch v metabolizaci Hcy. V souhrnu je to tolik poznatk, e zakldaj nov odvtv medicny.
To ve bylo popsno ve starch pracch, kter se dnes cituj ji jen vjimen, ale je zahrnuto v dvodov zprv
k Obecn teorii vzniku CCH. Tyto poznatky nejstarch prkopnk homocysteinov teorie aterosklerzy a KVO jsou
neopominuteln. Chtt bez jejich znalosti proniknout do poznatk o Hcy je tot, jako chtt stavt dm od stechy. Ten,
kdo chce pronikn do znalosti urychlit pominutm starch prac, se zbavuje monosti pochopit podstatu a tm mu
unikne zvanost jevu, kter chce ovldnout. Nzorn piklad je z doby nedvno minul.
Neznalost zkladnch poznatk o Hcy, na kterou narm, se prozradil autor lnku Homocysteine - more
answers ..................................................................................... more questions". Vyznamenal se vahou typu: co bylo
prvn: vejce, nebo slepice? V danm ppad lo o poloen otzky , zda hyHcy nevznik nhodou a jako dsledek
KVO. Bylo velkou troufalost napsat takov lnek a tak mlo k nmu o Hcy vdt. Lze jen doufat, e takovch autor
nebude pibvat, protoe ji tento jedin, v N.E.M.J. dokzal alespo na chvli zamotat hlavu vtmu potu naich
renomovanch lka.
Je ji zcela evidentn, e uznn vznamu hyHcy nen zleitost dalch vzkum, ani snesen pesvdivjch
poznatk. Dnes se stalo otzkou dne osvojen a pochopen vstup vzkumu nahromadnch za 34 let. Cesta k jejich
praktickmu vyuvn vede pes uvdomn si vech souvislost - to znamen pes pochopen prodnch zkon, kter
plat v nitrobunn ltkov pemn Hcy. Nejjednodu cestou je seznmen s Obecnou teori vzniku CCH a s jej
dvodovou zprvou, kter jsou dostupn na Svazu pacient. Bume zvdav zda se z tohoto seznamovni nerozvine
zvod, protoe bude mlo tch, kte nepochop, e by jim mohl ujet vlak. Poznn nekauzlnosti souasnho len
tento proces urit urychl.

6. 5. A jak by mohlo vypadat esk zdravotnictv a se zbav brzd svho rozvoje.

Uspodn a zobecnn nahromadnch poznatk a rozeznn co se vlastn v Hcy podailo
objevit, je povelem ukonit neplodn diskuse. Poznatky o Hcy volaj po koncipovn zdravotnick
politiky postaven na prevenci, jejm zkladem by mlo bt udrovn nzk hladiny Hcy. Je to jedin
cesta k odstrann zbytench mrt na KVO a zbyten vysok nemocnosti na vechny dal CCH,

kter jsou probrny v tto knize. Je to i zpsob, jak zdravotnictv piblit k finann rovnovze mezi
zdroji financovn a nklady na vyetovn a len nemocnch.
Svaz pacient R pebr iniciativu, aby potebn jednn o tchto problmech s ministerstvem
zdravotnictv a Veobecnou zdravotn pojiovnou byla dovedena do zdrnho konce. Jako pekka
se jist jet objev tvrzen odbornk , e prevence koncipovan podle nvrhu Svazu pacient R
nejde, nebo by se nemla udlat.
Mohu ale ubezpeit tene, e odprci ji nemaj inn argumenty, ktermi by mohli
doshnout dalho vtho oddlen. Naopak, na jejch vrub se zanaj pitat mrt na KVO, ke
kterm jet v souasnosti dochz. Pi systematickm vyuvn poznatk, o kterch tato kniha
pojednv, by poet tchto mrt vrazn klesal. A vme-li, jak mrtm z jakkoli piny zabrnit, ale
nezabraujeme. Pak jde o mrt zbyten. Jet hor je, existuje-li nkdo, kdo klade vdom
pekky k uskutenn zbrany tchto mrt. V naem typu civilizace se stalo zvykem hledat u
zbytench mrt vinka a toho soudit
Msto pokraovn v tchto ne pli pjemnch vahch jedno lep sdlen. Probhla ada
pokus o sestaven potravinovch doplk k pokryt vitamnov poteby zabezpeujc
plnohodnotnou metabolizaci Hcy. V ervenci tohoto roku (2003) se dostala na trh ovovac are
produktu nov generace, kter v sob sdruuje dostatenou dvku kyseliny listov a pyridoxinu k
pokryt jejich deficitu pi prmrn nutrin hyHcy. Ppravek dle obsahuje nezbytn mnostv B2 a
B12.
Ppravkem nov generace jej in nejen zvolen dvka vitamn, ale i jejich nosi. Je jm sirob z
Rakytnku eetlkovho, kter je bohatm zdrojem prodnch enzym, vitamn a minerl. Jeho
liv inky jsou znm od nepamti. Poslnm ppravku je podpora sprvn metabolizace Hcy a
zrove nprava alespo tch nejhorch kod, kter na enzymech napchala pedchoz hyHcy.
Ppravek RA-VIT vyhovuje pn rychle rostoucho podlu oban, aby principem modernho
len CCH pestalo bt pauln pouit farmak, kter u nich neinkuj tak, jak pro znovunabyt
zdrav potebuj. Veejnost zeteln smuje k poadavku, aby se lkai rychle nauili, jak chemicky
vyroben lky racionln nahradit a uvat je pouze tam, kde jsou nutn.
Nkter farmaceutick koncerny vyctily pedem nstup tohoto trendu a orientovaly st sv
vzkumn kapacity do hledn zdroj prodnch liv v tropickch oblastech. Na trhu je ji vce
prodnch lebnch prostedk tto provenience. Nemaj reklamu jako vrobky farmaceutick
chemie a pro lkae bude proto zpotku obtn o nich shnt informace. Princip innosti vtiny z
nich je v poskytnut rostlinnch enzym jako nhrady za vlastn pokozen. st z nich obsahuje i
dleit vitamny, vtinou vak v malch mnostvch.
Doili jsme se doby, kdy meme vyuvat prostedky, kter postihuj pinu nemoci a nezpsob
dal pokozovn enzym a tkovch struktur. Monost uplatnn poznatk o Hcy, hyHcy a jejm
len pichz v pravou chvli. Dodvn rostlinnch enzym se stv soust modernho len.
Jeho innost je vyzkouen mezi obany a mimo zdravotnick vzkumn koly. O innosti nelze
mt pochyby, vidl jsem v krtk dob na populan skupin ijc na omezenm zem tolik a tak
dobrch lebnch vsledk, kolik jsem jich nevidl za cel svj pedchoz ivot.
div lkae mus vyvolat dlouhodob, nebo i trval zlepen u tch stav, kter se nedailo
zvldnout standardnmi postupy lege artis. Za vechny mohu jmenovat: profesionln prdukov
astma dosplho mue, stav po chronick hepatitid B u mue stednho vku, uren k
transplantaci jater (po zlepen vykrtnut ze seznamu ekatel), ndorov onemocnn, Crohnova

choroba a ulcerzn kolitidy, stavy po by-passech, migrny, revmatick znty velkch i malch
kloub, deprese a stavy navy, psoriasa. pravy hladin krevnch lipid a tlaku krve nejsou mezi tm
nic mimodnho.
Vysvtlen je jednoduch: podn vitamn sn hladinu Hcy a pome tak zastavit dal
pokozovn enzym; dodn rostlinnch nhradnch enzym naprav st zpsobench kod a
urychl zahjen regeneranch a reparanch proces v tle, kter tak zan obnovovat svoji vnitn
rovnovhu.
Obnoven stlosti vnitnho prosted je stav, kter by ml bt clem vekerch snah o len
lovka. V poznatcch o Hcy a dalch z enzymologie, dostvaj lkai do rukou prostedky, jak cestou
ke zdrav lovka vyetovat, lit a jak mu pomoci chrnit jeho zdrav ped pokozenm CCH. Oban
pak m ped sebou zpsob pe o zdrav, jeho aplikaci zdravotnictvm na sv osob me zat
poadovat.
Podle zatmnho popisu se me zdt, e v nastnnch obrysech pjde o pi tak jednoduchou,
e k jejmu zajiovn ani nen nutn lka. Toto zdn je teba uvst na pravou mru: Na podn
standardn dvky kyseliny listov, B6 a B12 s ppadnm doplnnm o B2 reaguje snenm Hcy na
fyziologick hodnoty asi 80% osob. Vtina ze zbvajcch 20% maj zven riziko pro vechny CCH a
je teba s nimi pracovat podle zvltnch pravidel.
Zatm nemme monost se u pacient pesvdovat specifickm vyetenm, kter enzymy u
nho nefunguj a kter je teba nahradit, Zatm je jedin monost, zkouet jejich standardn zdroje a
podle dosaench vsledk je mnit. Tato prce vyaduje zkuenosti.
Pejt mlenm si nezaslou ani oekvan spora nklad zdravotnch pojioven na vyetovn
a len chorob, ke kter dojde zakrtko po celopopulanm sniovn hladin Hcy. Jde toti o een
celospoleensky vznamn otzky: vydr systm zdravotnho pojitn narstn disproporce mezi
svmi pjmy a nklady, nebo se zhrout. Snit poty nemocnch by bylo zcela zsadnm pspvkem
k odstrann tto starosti.
Ministerstvo zdravotnictv by mlo usilovat o to, aby jednm z prvnch opaten nov koncepce
pe o zdrav bylo zahrnut tto prevence do zkladn pe hrazen ze zdravotnho pojitn.

7.
Pli dlouh zvr.
Kdy jsem v kvtnu 1994 narazil v odbornm asopise na krtk oznmen: Byl objeven nov
nezvisl rizikov faktor pro KVO - homocystein, doufal jsem, e to bude oekvan psobek, kter
snad vypln velk bl msto na map pin vzniku ATS a KVO, kter cholesterol nedokzal zaplnit.
Neuml jsem si tenkrt ani trochu pedstavit, do jakho vznamu se ta lakonick informace rozroste.
Tak m nenapadlo, e by m mohla dovst k napsn knihy a zavlct do ptek o budouc podobu
zdravotnictv.
Stali jsme prvnm a asi jsme dosud jedinm lkaskm pracovitm, kter vyetuje Hcy v rmci
primrn prevence KVO a dalch CCH. Bezpochyby jsme zatm jedinm pracovitm, kter zaalo
kontrolovan pouvat potravinov doplky pro enzymovou substituci a sledovat jejich innost.
Nesporn tme z vhody provedenho zobecnn, kter naplno vyuvme ku prospchu naich
pacient. Zskan poznatky a zkuenosti jsou nedoceniteln a znovu a znovu potvrzuj platnost nov
teorie.
Asi nejcennj je pozorovn, e poznatky o vzniku hyHcy a CCH lze obrtit a pomoci pacientm
s nktermi CCH vrtit se ze stavu nemoci do stavu zdrav, nebo se k tomuto idelu alespo trochu
piblit. Uskutenn probh stejnm zpsobem jako prevence: je teba doshnout snen hladiny
Hcy na pirozenou hodnotu a podvnm enzym a dalch bioaktivnch ltek usnadnit sputn
pirozench pochod npravy veho, co bylo porueno v prbhu nemoci a co lze napravit.
To je ance, kterou lidsk tlo potebuje dostat, aby se mohlo vylit samo. Pln vylen a
zabezpeen zdrav pedpokld dosaen plnohodnotn imunity. Jej ptomnost lovk pozn podle
toho, e rma, chipka a jim pbuzn choroby nenachzej cestu do jeho tla. Bez vyuit potravinovch doplk obsahujcch nedenaturovan zdroje enzym (enzymy, kter nejsou teplem nebo
chemicky zbaven aktivity) se tohoto stavu neda doshnout. Pbhy lid, kte podstupuj del
dobu tuto kombinovanou vitamnovou a enzymovou substituci jsou pinejmenm udivujc. Tkaj se
bytku chorobnch symptom vtiny civilizanch a infeknch chorob.
Po vyetench hladiny Hcy u tchto lid se ukazuje, e nejvtho snen hladiny Hcy, resp. jejho
udrovn na nejni rovni, lze doshnout kombinac aplikace kyseliny listov, pyridoxinu a B 12 s
pravidelnm uvnm potravinovch doplk obsahujcch enzymy.
Vtina uivatel spojuje zlepovn ukazatel ve vsledcch laboratornho vyeten se
subjektivnm zlepenm zdravotnho stavu a s dobrmi pocity, kter tuto zmnu doprovzej. Zd se,
e tyto vsledky potvrzuj sprvnost nastnn perspektivy produktivn pe o zdrav. Mlo by v n
bt mn lidskho utrpen a tak oprotn od nedoucch vedlejch ink lk. To ve se stv
realitou.
Pro lkae je v poznatcch o Hcy a zkuenostech s jejich vyuvnm velk vzva: Rychle se nauit
to, co jim fakulty a dosavadn praxe nemohly poskytnout. Nejnronj bude zmnit uvaovn.
Lkai se budou muset zat rozhodovat mezi nov doporuovanmi postupy a nauenm
pouvnm chemickch farmak. Je to o volb pstup, z nich ten nov je oprotn od snahy lkae
uplatnit svoji vli nsilnm vnucenm zmn ve funkcch orgn, jednotlivch tkn a jejich bunk
podanmi lky. Je neblah zkuenost poslednch let, e tato cesta vede jen zdka k uzdraven
chronicky nemocnch. Proto by k nasazovn farmakologickch prostedk nemlo dochzet jindy,
ne v ppadech, kdy je to medicnsky nezbytn. Chemickmi prostedky vyrobenmi farmaceutickm
prmyslem je mon zachraovat ivoty, ale zdrav se s jejich pomoc neda doshnout.

69

To, co jsem nastnil v pedchozch kapitolch a odstavcch, nut tak k zamylen nad lohou
technickho pokroku v medicn: Je nesporn, e jeho uplatnn v oblasti aplikovanho vzkumu
pineslo zdokonalen lebnch metod. Zejmna zvldn akutnch stav je stle zdokonalovan
umn zachraovat lidsk ivoty. Pesto je technika v medicn sama o sob slepou ulikou. To proto,
e neum shnout do zkladnch problm a ovlivnit pinu vysok nemocnosti a mrtnosti na KVO
ani vysok vskyt ostatnch CCH. Myln tedy informuj lkai pokud tvrd, e se technick prostedky
a jejich ovldn podlely na zlepovn zdravotnho stavu populace. Pro to nen pravda ukazuje
zvren tabulka.
O vzniku CCH se vdy uvaovalo nejspe v rozmrech ehosi utajenho lidskmu poznn.
Prakticky se to projevovalo v lkaskm nzvoslov, kter s oblibou uvalo pro nejasn pvod nemoci
oznaen idiopatick nebo esenciln. O tom, jak moc byl tento nhled na pvod nemoc rozen, si
lze udlat obraz po prolistovn poslednho Repetitoria praktickho lkae.
Poznatky o nitrobunnm metabolismu Hcy, jeho poruchch a dsledcch tchto poruch
dovoluj vymazat tato oznaen z nkterch nzv chorob. Lze oekvat, e v blzk budoucnosti po
zahjen celo- populan prevence KVO bude tch vmaz vc.
Nahromadn velkho kvanta poznatk o Hcy a hyHcy vystilo v novou kvalitu. Pilhavj bude
mluvit o posunu paradigmatu: Shrnutm a zobecnnm vzkumnch vsledk se podailo ze zmti
dlch poznatk upravit ucelen vstup pro praktick vyuit. Na svt je teorie vzniku CCH, kter
nahrazuje mlo spnou teorii aterosklerzy s cholesterolem jako pinou.
Teorie je hotov a jej ovovn v praxi neukzalo zatm dn omyl v koncepci. To opravuje ke
zpstupnn nashromdnch poznatk knin formou, aby mohly slouit vem. Potvrzovn teorie
v kadodenn praxi tak me pokraovat v irm mtku. Je vak teba jet jedno pipomenut.
spnost pi len chorob, vyaduje naplnn dleitho pedpokladu, kterm je vle pacienta
po uzdraven. Ta nen soust homocysteinov teorie, ale je nesmrn dleit, nkdy se zd, jakoby
dlala zzraky a pi dnm len by nemla chybt. M znan vznam i u zdravch, u nich je
soust podpory zdrav a souvis s motivac k prevenci.
Ukazuje se, e trval motivovn k dodrovn elnch preventivnch opaten zvis hlavn na
pochopen principu, e zdrav je soust osobnho majetku, o kter je teba peovat. Je potujc, e
v poslednm roce rychle narst poet pacient i zdravch oban, kte o novou podobu pe o
zdrav projevuj zjem a kte bez vhn investuj do svho zdrav pro jeho upevnn a zlepen.
Soubor poznatk a msty i vah, jeho pedstavovn v tchto mstech kon, by ml mt vydnm
knihy o Hcy otevenou cestu k irokmu vyuvn. Lze oprvnn doufat, e zlepen zdrav, kter to
pinese bude vznamn.

KONEC

- Pedmluva -