I

LITERRN

HISTORIE

A DJINY

VERE

1. Literrn vda a lingvistika

Stle pokraujc specializace v literrn vd, kter vede k vznikn novch
obor, je zkonit jev vyplvajc stejn z roziujc se oblasti poznn, jako
z poteb poznvat studovanou ltku stle hloubji. Proto nen vznikn novch
literrnvdnch specializac ukoneno a bude stle pokraovat, tak jak si bude
spolenost vyadovat stle prohloubenj zkoumn zkon literrnho ivota.
Stle u specializovn badatel bude jen k prospchu vdeckho"* poznn,
ovem za pedpokladu, e se nebude ztrcet pi rostouc diferenciaci zetel scelujc a e badatel nepestane vidt pro jednotliviny celek, ) jinmi slovy, e
kad specialista bude pihlet k irm souvislostem a jeho zk obor se ne
bude vyvjet bez zetele k obecn problematice jak literrnvdn, tak jazykovdn.
A prv zde me b t kmen razu na souasn literrn vdy. Literrn
vda se oddlila u pomrn dvno od jazykozpytu a vyvj se samostatn. To
je zcela pirozen, protoe se s celkovm rozvojem vdeckho poznn dle
uvnit diferencuje stejn literrn vda jako jazykozpyt, a nen dnes ji snadn
zvldnout zrove celou problematiku literrnvdnou i jazykovdnou. Pitom
vak nesmme dopustit, aby mezi literrn vdou a jazykovdou vznikl nepomr
spovajc v tom, e by se literrn vda zamovala pedevm k literrn
historii na jmu obecn literrnvdn problematiky a vvoj badatel vedl spe
k specializaci na jednotliv historick obdob literrnho vvoje ne na jednot
liv zsadn problmy, zatmco jazykozpyt by se rozrstal do e. Bylo by to
kodliv prv nyn, kdy se pmo ped naima oima vyhrauje jako zvltn
vtev filologickho bdn tak een problematika jazykovdnliterrn, za
hrnujc pedevm stylistiku a nauku o veri. Tato vtev filologickho bdn
jist nevznikla nhodn a zd se, e by se mohla stt zkladnm kamenem nov
poetiky. Jej dnen stav vak bud z literrnvdnho hlediska jist obavy,
protoe se stv domnou pevn jazykozpytnou. Jazykozpyt se rozlv po
cel oblasti stylistiky a nauky o veri a zasahuje stle vce i do ostatnch odvtv
1

) O atomizaci literrnvdn prce a o poteb jej integrace srov. Josef H r u b k,

dla Zdeka

Nejedlho

pro literrn

vdu,

esk literatura 10, 1962, str. 253266.

Vznam

poetiky. ) Literrn vda naproti tomu m spie tendenci zuovat se. Tak pozo
rujeme v jazykovdnliterrn problematice souasn rozpnn lingvistiky
a stup literrn vdy.
Dnen stup literrn v d y od lingvistiky a od otzek poetiky je dn do
jist mry na klasickou literrn histori vyrostlou z pozitivismu, kter se za
movala na djiny ideji a problmy umleckho ztvrovn idej nechvala
stranou, jak je vidt napklad na djinch Jaroslava V1 k a. ) V dob, kdy
Vlek pracoval, tento postoj ml sv odvodnn, protoe naped bylo teba
orientovat se v materile, a tu se nabzelo jako bezpen zklad prv vcho
disko ideologick. To vak nemlo zstat poslednm slovem. Po nartnut vvoje
mylenek bylo teba pistoupit k specifick literrnvdn problematice, toti
k otzce, jak se vyvjelo jejich umleck ztvrovn. V tomto smru vak ne
byla ltka Vlkovmi nsledovnky dle rozpracovna. Nebylo vlastn ani asu.
Kdy byly vytvoeny materilov pedpoklady k uveden prci, byla nae
literrn historie postavena ped aktuln kol osvojit si nov, marxistick me
todologick zsady. Zde se muselo znova jt k samm zkladm, a proto se
pokrokov st na literrn v d y znovu musela zit na historii idej a ideo
logick zetele znovu pohlcovaly problematiku umleckho ztvrovn. Prci
jet ztovalo to, e v mezivlenm obdob usiloval o marxistick pstup
k'problematice jen zlomek literrn vdy, a ten. se musel sousteovat na lite
raturu souasnou, jak ukazuje napklad pokus Bedicha V c l a v k a o synte
tick vylen naich literrnch djin dvactho stolet. ) V literrnkritick
innosti nebyly ovem otzky umleckho ztvrovn podceovny (jako p
klad lze uvst Vclavka), ale do syntetickch djin tato problematika nestaila
proniknout. Po osvobozen se sice brzo radikln zmnila situace na literrn
vdn front, ale snaha osvojit si marxistickou metodu absorbovala na as sly
3

Z e s k c h publikaci jsou po t strnce pznan z poslednch let napr. tyto prce o slohu:
J . V . B e k a , V vod do esk
projev,

stylistiky, Praha 1948; t , Zklady

Praha 1960; L u b o m r D o l e e l , K obecn

kompozice

problematice jazykovho

a slovesnost 15, 1954^ str. 97105; Karel H a u s e n b l a s , K zkladnm

jazykovch
stylu, Slovo

pojmm

stylistiky, Slovo a slovesnost 16, 1955, str. 115; Pavel T r o t , K obecnm

otzkm

jazykov
stylu,

tamt, str. 1517; Milan J e 1 n e k, O jazyku a stylu novin, Praha 1957; L . D o l e e l ,

O stylu modern

esk

przy,

Praha 1960. Literrnvdn prce jsou v m e n i n ; nejdle-

itj z nich napsali Jan M u k a o v s k

(K otzce

individulnho

esk literatura 6, 1958, str. 254269), a Felix V o d i k a

esk,
a ver,

(Potky

slohu v
krsn

przy

literatue,
novo-

Praha 1948). O veri psal z lingvistickho hlediska nap. Frant. D a n e , Intonace

Slovo a slovesnost 19,^1958, str. 103124, a Karel H o r a l e k (o jeho pracch viz

dle). V m e z i n r o d n m mtku ukazuje roziovn lingvistiky do oblasti poetiky sbornk

mezinrodn

konference

konan

ve

Varav

r. 1960

Poetics Poetyka

TOSTUKI,

Warszawa 1962.
3

) Djiny

esk

literatury I, 1, Praha 1897; II, 1, 1898; II, 2, 1914. Druh, doplnn a defini

tivn v y d n Praha 1931.

4

) esk

literatura XX. stolet.

Praha 1935.

starch badatel/ tm spe, e bylo nalhavm kolem pehodnotit kulturn

ddictv minulosti.
Lingvistika zatm postupovala v meznch oblastech, kter vtina literrn
vdy doasn nechvala ladem. I v literrnvdnch kruzch a v literrnch
asopisech bylo sice nejednou upozornno na potebu zkoumat otzky umlec
kho mistrovstv, byly tlumoeny hlasy sovtsk vdy o vznamu tto proble
matiky a ozvaly se i hlasy spisovatel zdrazujcch uitenost zkoumn
umleck problematiky pro spisovatelskou praxi, ) vtina literrn vdy vak
byla odvdna jinam. Nepochybn zde sehrly jistou lohu i protiformalistiek
tendence, kter nejednou v bojovm zpalu zamovaly boj s formalismem za
nedvru ke zkoumn umleck formy vbec, a tm odvdly zejmna nilad
literrn vdce od otzek umleckho mistrovstv. Tak byla odchovna vlastn
cel generace mlad literrn v d y bez dostaujc znalosti poetiky a nen divu,
e se to nepzniv odrazilo i v tvr spisovatelsk prci. Na jedn stran ztr
celi spisovatel zjem o problmy umleckho mistrovstv a na druh stran
pociovali, e jim literrn vda nedovede v tchto otzkch podat pomocnou
ruku. Tak vznikala pmo nedvra spisovatel k literrn vd, zakldajc se
na pesvden, e literrn vda neme a nedovede spisovateli nic dt nebo e
mu nic dt nechce a pehl jeho tvrn sil.
V nsledujcch vahch se budu zabvat problmem, jak dsledky mlo
oddlovn literrnhistorick problematiky od otzek lingvistickch pro teorii
vere, zejmna pro djiny vere, a pokusm se naznait, kudy by se mla brt
dal prce v oboru historick metriky.
5

2. Izolovn teorie vere od literrn vdy a dsledky tohoto postupu

Z izolovn metriky od literrn vdy v y p l v pedevm odtrhovn problm
umleckho obrazu od problm verov formy; ver se zkoum bez ohledu na
to, co zobrazuje, tedy sm o sob. Tm se redukuje v v o j vere na vvoj jazy
kov a nen sledovna souvislost vvoje vere se zmnami zobrazovanho obsahu^
Vidno oima jazykozpytce, odtrhovn vere od umleckho obrazu nen zdro
jem zvanch mezer v poznn, protoe jazykozpytec zkoum ver pouze jako'spe
cifick jazykov tvar a sept vere s umleckm obrazem a s vvojem zobra
zovac metody je mimo jeho zorn pole. Z hlediska literrn vdy vak mus b t
^ Typem t a k o v c h spisovatel byli V . N e z v a l

(srov. soubor Modern

Milanem B l a h y n k o u , Praha 1958) a V . e z (srov. soubor O pravd

ivota,

uspodal Jii- O p e l k ,

sborniek O veri
pekldal
mistrovstv,

umni

pravd

Praha 1960). Z peklad s o v t s k c h prac u v d m nflp.

(Vladimr M a j a k o v s k i j , Jak dlal

Majakovskho),

poezie, s e s t a v e n

vere;

Ji T a u f e r, Jak jsem

Praha 1951, a v a h u Michaila I s a k o v s k h o

Praha 1953.

bsnickm

ohniskem zkoumn prv vztah vere k umleckmu obrazu; jinak by se nebrala

v vahu-vznamov hodnota vere a zmny verovch forem by se vykldaly
jako mechanick zatlaovn obehranch" forem formami novmi, ani by se
potalo s tm, e nejvlastnj zklad zmn verov formy je v mncm se
obsahu sdlovanm verem. )
Krom toho otvr problm vznamov hodnoty vere jet jednu otzku,
toti nutnost zkoumat vzjemn vztah vere a przy. Oddlovn teorie vere
od stylistiky (jej oblast se asto zuuje na zkoumn umleck przy) nebere
v vahu fakt zcela evidentn z hlediska literrnhistorickho, e toti ver a um
leck prza tvo vy celistvost (umleckou" resp. zbavnou" literaturu) a ob
tyto vrazov formy na sebe vzjemn psob, take jejich vvoj je souvztan.
Vmluvn piklad toho, kam vede izolovn metrick problematiky od lite
rrn historie, podvaj metrick prce Josefa K r l e . Jejich soubor vyel a
posmrtn roku 1923, ) ale jednotliv stati byly otiskovny asopisecky ji od
devadestch let minulho stolet, take pedstavuj stav na teorie verse asi
v souasn dob s klasickm literrnhistorickm dlem Vlkovm. Krl pesn
popisuje tvar vere a jeho zmny v asovm prbhu, ale pitom dochz k para
doxnmu zjitn, e asto prv nejlep bsnci nejhe splovali poadavky
metrick normy, kter Krl vytil. Tak vznikal kiklav nesoulad mezi hle
diskem lilerrnhistorickm a hlediskem Krlem stanoven normy. Tato dishar
monie vyplvala z Krlova pojet vere. V metru vidl nemnnou normu, kter
mus bt bsnky pln uskutenna; jenom tehdy, kdy dochz dokonalho"
naplnn, m podle Krle estetickou hodnotu. Pitom se Krl domnval, e pro
urit jazyk je pedem dn naprosto zvazn metrick typus.
Krl sice sprvn postehl, e verov forma nen nco nahodilho a e je
pevn zakotvena v specifickch prozodickch vlastnostech danho jazyka, ale
pi sv prci postupoval deduktivn, obrazn eeno stavl dm od stechy.
Sprvnho poznn by vak bylo mono se dobrat jen tehdy, kdyby badatel
nevychzel z abstraktn vidnho tvaru vere, nbr ze sept vere s umlec
k m obrazem. Bylo by tedy teba zkoumat, jak se ve zmnch tvaru vere
projevuj zmny umleckho obrazu, a proto vychzet z rozboru onch ver,
jimi byly sloeny bsn nejlpe ztlesujc progresivn umleck a ideologick
poadavky sv doby, tedy z dla bsnk stojcch v poped literrnho vvoje.
6

) O novtorstv v oblasti fonuy a o-jeho sept s n o v t o r s t v m v oblasti o b s a h o v srov.

Osnovy marksistsko-leninskoj estetiky, Moskva 1960, sir. 416 n. (v e s k m peklade Z
klady marxisticko-leninsk

estetiky, Praha 1961, str. 416 n.). Formalistick v k l a d nov

torstv v literatue nozvinul Jurij T y a n o v, Archaisty i novatory, Leningrad 1929.

U k z k y (O literrnom

fakte a O literrnom

vvine)

v antologii Mikule B a k o e

Teria

literatury. V b o r z F o r m l n c j metody", Trnava 1941.

*) Pod titulem O prosodii esk

p Jana J a , k u b c e ; druh st r. 1938 p Bohumila

Ryby.

10

Tyto vere by bylo teba popisovat a na zklad jejich rozboru ovem se

zenm k prozodickm zvltnostem etiny odhalovat normu vere dan
doby. Metrick hodnocen, kter se rozchz s hodnocenm literrnhistorickm,'
neme bt sprvn a zavd jen do labyrintu dalch omyl.
Krl a cel jeho doba si to neuvdomoval. A pece Krl neodtrhoval
studium vere od bsnick praxe. Krl nebyl jen a jen filologem, ale pokouel
se sm jako pekladatel v bsnictv, piem vychzel v podstat z estetickch
poadavk ztlesnnch bsnickou prax lumrovskou. Tuto historicky vzniklou
normu* (patrn pod vlivem svch klasickch studi a klasick antick metriky)
pojmal vak jako nco nadasovho a jej hlediska promtal nazpt (do minu
lch vvojovch obdob) i do budoucnosti. Pitom sprvn pochopil, e prozodick zklad eskho vere nespov v asome, nbr se zakld na pzvunosti; protoe vak nevidl problematiku historicky, nedobral se k podstat
eskho sylabotnickho vere a pokldal jeho lumrovsk rznotvar za ideln
ztlesnn obecn platn normy. ) Z hlediska filologickho rozboru popisoval
sice vvoj vere pesn, ale pro nedostatek literrnhistorickho pohledu nemohl
pochopit skutenou podstatu eskho sylabotniku, a tm mn se mu mohlo
dait sprvn hodnocen vere jednotlivch bsnk. Protoe chpal ver o sob,
bez vztahu k umleckmu obrazu, nemohl odhalit ani polymorfnost vere uri
tho obdob. Dopoutl se podobn chyby, jako kdyby posuzoval styl spiso
vatele jen z hlediska normy spisovnho jazyka a nepihlel k obsahu sdlen
a spisovatelovu umleckmu zmru; pak by se musel pozastavovat napklad
nad dialektismy a pauln je hodnotit jako chyby" prost proto, e se
neshoduj s platnou jazykovou normou, jak je kodifikovna v soudobch grama
tikch a slovncch.
8

Jak je vidt, pro historika vere nesta jen ztotonit se s literrn prax s v doby a pro
mtnout jej p o a d a v k y

nazpt, ale je n u t n i literarnhistorick

hodnocen

problematiky.

N c o jinho je o v e m v tom ppad, jestlie chce teoretik podept souasn literrn sil;
tu je eln zkoumat, jak byla starm v v o j e m pipravovna souasn norma. Do t a k o v
souvislosti je teba zaadit nap. prozodick sil D o b r o v s k h o . Na prvn pohled se zd, e
je mezi D o b r o v s k m a K r l e m pbuznost, protoe oba bojovali za p z v u n ver, ale ve
skutenosti je mezi nimi h l u b o k rozdl spovajc v tom, e Krl bojoval za m e t r i c k idel
v jeho dob (devadest lta!) ji p e k o n a n , zatmco sil D o b r o v s k h o bylo spjato s nstu
pem mlad, p o k r o k o v v v o j o v vlny. Tak D o b r o v s k stoj vlastn na z a t k u etapy, jej
poezii p o m h , ale Krl stoj na konci v v o j o v vlny.

Ve srovnn s povlkovskou literrn histori mla nae teorie verse po Kr

lovi lep nstup, protoe se mlad badatel jednak zaali zamlet nad zklady
8

) O Krlovi srov. Jan M u k a o v s k ,

Josef Krl

a dnen

Slvia 17, 1939, str. 282293 (petitno v Kapitolch

1948, str. 288302); Ferd. S t i e b i t z , Josef Krl
sodii, L F 2 (77), 1954, str.

1-8.

11

stav esk

z esk

metriky i prosodie,

poetiky, 2. vyd., I, Praha

jako pekladatel

a badatel o esk

pro-

eskho vere a roziovali tm (i za cenu omyl) zk hranice, do nich se Krl'

snail esk ver vtsnat, a jednak si kladli otzky vztahu vere a umleckho
obrazu. Zde se vznamnou mrou uplatnily prce Jana M u k a o v s l i j h
o novoeskm veri, ) nebo Mukaovsk se dval na verovou formu z hlediska
umleckch poteb, kterm slouila. Proto se mu tak jevil zcela jinak ne
Krlovi vvoj naeho vere nov doby a podailo se mu zcela jinak vysvtlit
a zhodnotit odchylky od metra u bsnk, jako byl napklad Erben, Mcha,
Hlek a Neruda. V poslednch letech se vak pesouvalo bdn o novm es
km veri do oblasti lingvistiky, kter sice dovede popsat metrickou normu
a pesvdiv vylil jej vvoj a promny, ani by sklouzla k apriornmu hod
nocen, a tm zkreslovala skuten stav, ale pece jen literrnhistorick hledisko
uplatnit neme a ani nechce. To plat napklad pro prce Karla H o r 1 k a,
zejmna o obrozenskm veri. ) Jsou cenn pro filologa tm, e popisuj ver
na zklad bohatho materilu, a kde se Horlek zabv historickou metrikou,
zachycuji i jeho vvojovou drhu, ale literrn historie si mus klst jet otzky
dal; pt se, jak byla vznamov hodnota jednotlivch verovch rznotvar,
napklad daktylu a jambu u puchmajerovc nebo trocheje u lumrovc, a kte
initel zpsobovali pehodnocovn a mnn verovch forem historickho
vvoje. /
Na to me dt odpov jen badatel, kter spojuje zkoumn metrick se
zkoumnm literrnhistorickm. Teprve pi takovm komplexnm bdn bude
mono zjistit, jak byla v urit dob hierarchie verovch forem, ke ktermu
typu umleckho obrazu smovaly verov formy, jak se vyvjelo spojen ver
ovch rznotvar s jednotlivmi literrnmi druhy atd. Nezbytnm pedpokla
dem je .ovem dobr rozbor jazykovdn, bez nho by se historie vere pst
nemohla. Hlediska jazykovdn a literrnhistorick se mohou pi hodnocen
konkrtnho materilu kit (nap. nov forma se me objevit v dle z hlediska
literrnehistorickho podrunm a me s nm i zapadnout, take pro literrn
historii nem vznamu), ale nikdy nesmj jt proti sob; mus se navzjem pod
prat a doplovat. Jen tehdy bude mono prozkoumat djiny vere do t
hloubky i ky, aby vyhovovaly poadavkm dnen literrn vdy. Pitorri
je nepochybn, e se budou proti Krlov prozdii z djin eskho vere cel
partie krtat, ale na druh stran se budou cel nov partie pidvat.
9

10

'*) Jejich soubor podvaj Kapitoly

z esk

poetiky, 2. d o p l n n v y d n i v Praze 1948 (ti

svazky). Z pozdjch studii z e j m n a Dobrovskho

podncen,
ln

) Potky
psn,
dziejw

esk

prosodie" a prosodick

spory j

esk literatura 2, 1954, str. 129.

novoeskho

vere,

Praha 1956; Ver

Celakovskho

ohlas

a peklad

ruskch

asopis pro s l o v a n s k jazyky, literaturu a d j i n y SSSR 1, 1956, str. 365402; Zaryt

czeskiego wiersza, Wroclaw 1957.

12

3. Dv aktuln otzky teorie verSe

Kter otzky by si mla nauka o veri klst z hlediska poteb dnen literrn
vdy a kter by mla eit s pomoc literrn historie? Jsou v podstat d v :
vznamov hodnota vere a souvislost zmn tvaru vere se zmnami obsaho
vmi, jinmi slovy zalenn vvoje vere do literrnho procesu. Ob tyto
otzky (nebo snad lpe komplexy otzek) jsou souvztan, a proto se mus tak
eit ve vzjemn souvislosti.
a) Vznamov

hodnota vere

Otzka vznamov hodnoty vere z hlediska sdlovanho obsahu nebyla u ns

a donedvna soustavnji sledovna, pestoe k tomu byly vytvoeny pedpo
klady u ped vce ne ticeti lty pi pekonvn tzv. Ohrenphilologie, kter
ehtla zkoumat ver jako adu zvuk bez ohledu na jejich vznamovou hod
notu. ) Proti Ohrenphilologii byly vyteny praskou lingvistickou kolou )
principy metriky fonologick, kter zdraznila, e ver je ada zvuk, je jsou
nositeli vznamu, a proto mus bt zkoumn jako tvar jazykov, analogicky
jako studujeme jevy stylistick; badatel vak zstvali dlouho jen na potku
cesty. Bylo sice ukzno, e ver nen z hlediska jazykovho nahodil a libo
voln tvar (a e se proto jeho struktura neme chpat jako nco vnesenho
do jazyka zven, bez ohledu na jazykov zkony), a tm bylo filologick een
verov problematiky postaveno na nov zklady, pro literrn vdu nesm vak
toto fonologick een zstat poslednm lnkem. Jestlie proti zvuku o sob"
bylo postaveno fonma, byla tm vzata v vahu vznamov hodnota hlsky;
jestlie bylo poukzno na prvky vtn fonologie pi vytven vere, byly tm
vzaty v vahu vznamov hodnoty takovch sloek, jako je napklad vtn
pzvuk a intonace ale z hlediska literrn v d y je teba vzt v vahu i v
znam jednotlivch slov a vt, tj. obsah c e l h o sdlen, celho verovanho
textu. )
11

12

13

) Nn pechodu mezi Krlem a Ohrenphilologii (jejmi h l a v n m i pedstaviteli byli Eduard

Sievers,

autor spis Metrische Studien IIV, Leipzig 19011909, a Rhythmisch-melo-

dische Studien, Heidelberg 1912,

a Franz S a r a n, Deutsche Verslehre, Munchen 1907,

a Deutsche Verskunst, zpracoval Paul H a b e r m a n n 1932)

jeho prce O rytmu esk
verch,
2

przy,

stl Otakar Z i c h ,

2 i v slovo 1, 1920, str. 6578, a Pedrka

srov.
eskch

C M F 14, 1928, str. 97-122.

) K jejm p e d n m pedstavitelm

v oboru poetiky patil Jan M u k a o v s k ;

prce z tohoto obdob uloil do c i t o v a n c h ji Kapitol z esk

hlavn

poetiky, 1. vyd. 1941.

') - N b h y k respektovni obsahu lze pozorovat nap. u Bohuslava H l y ve studii Podstata

eskho

jambu z hlediska fonetickho,

Vest. KCSN 1952, . 5. Soustavnji se p r o b l m e m

z a b v a l v nkterch poslednch pracch Jan M u k a o v s k ,

kter p o u k z a l i na sou

vislost v v o j e v e r e se specifickmi s p o l e e n s k m i k o l y literatury (Dobrovskho

13

esk

Pi literrnvdnm zkoumn vere je ovem nutno provst abstrakci, ale

i pi nejvtm zobecnni lze dojt k cennm zjitnm tkajcm se vztahu
vere k urilmu hodnocen skutenosti, k pokrokov .(a souvztan reakn)
ideologii atp. Nam vchodiskem samozejm mus bt dnes ji obecn pijat
poznatek, e ver stylizuje urit jazykov prvky, ) a proto mus bt podkla
dem jeho studia zkoumn, kter jazykov prvky ver stylizuje a jakm zpso
bem je stylizuje; tato otzka se vak nesm stt pro literrn vdu konenm
clem bdn. Literrn vda mus pihlet k obsahu sdlen a pod jeho zornm
hlem se dvat na verov otzky.
Teprve tam, kde se vychz z obsahu sdlen, jc zatek opravdu literrn
vdn problematiky pi zkoumn vere. Kdy jsme ver popsali filologicky,
je nutno vyetit vztah invente verovch forem dan doby k obsahu sdlen
a- k jednotlivm literrnm nrm i jeho spojitost s uritmi umleckmi
obrazy a s ideologickm bojem. Nkter vci z klasick literatury a z literrnho
dneka jsou patrn na prvn pohled, teba smovn vere v soudob literatue
k lyrickmu projevu nebo jin funkce vere akademickho" ve srovnn s ver
em volnm. m vce se vak vzdalujeme od souasnosti, tm vce nm unik
vznamov hodnota vere. A pece jsou zajmav a dleit souvislosti, jako
napklad specifick vznam volnho vere v devadestch letech, kdy u sama
skutenost, e je bse sloena tmto verovm typem, adila ji do uritho
ideologickho kontextu. ) Obdobn tomu bylo s janibem v protikladu k trocheji
lumrovc. I sylabick rznotvary maj specifickou funkci, jak dosvduj teba
v Mchov Mji partie sloen verem dvanctislabienm vc srovnn s par
tiemi sloenmi verem osmislabinm.
14

15

prosodie" a prosodick

boje ji podncen,

esk literatura 2, 1954, str. 129). Z mladch

pracovnk se otzkou z a b v Miroslav e r v e n k a ,

v bsnickm

dle,

z e j m n a ve studich O loze

s. pednek pro mezinrodni sjezd slavist v Sofii 1963), Souvislost verov

s vznamovou

vere

esk literatura 9, 1961, str. 1628 (v rozen p o d o b ve sbornku

vstavbou

str. 420431, a esk

vere.

voln

ver

Voln

x'er devadestch

devadestch

Josef H r a h k , Uvod do teorie vere,

Praha 1959; Lconid T i m o f e j e v ,

intonace

let, esk literatura 9, 1961,

let, Praha 1963, Rozpravy SAV. Srov. t

2. vyd., Praha 1958; t , Studie o eskm

Msto

teorie vere

v literrnvdnm

veri,

rozboru, esk

literatura 9, 1961, str. 395408. Pehled e s k c h prac o veri z let 19451959 podal
Zdenk S m e j k a l , Tschechische Verswissenschaft 19451959, Zagadnienia rodzajw literackich 3, 1960, 2 (5), str. 135-164, a 4, 1961, 1 (6), str. 153-187. Z hlediska pekladatel
skho se z a b v p r o b l m e m s o u s t a v n Ji L e v , nap. esk

teorie pekladu,

apkovy

vere

apek,
pekladu,

peklady
Francouzsk

ve vvoji

eskho

poesie a jin

pekladalelstvi
peklady,

a eskho

str. 374406, Praha 1957); Umleck

esk literatura 5, 1957, sir. 379 401; Umn

') Srov. nap. Leonid T i m o f e j e v ,

Boris T o m a e v s k i j ,

Oerki

Praha 1957;

(doslov ke knize Karel

pekladu,

otzky

Praha 1963.

teorii i istorii russkogo sticha, Moskva 1958;

Stich i jazyk, MoskvaLeningrad 1959; Maria D l u s k a ,

teorii wiersza polskiego, Warszawa 1962.

'') O v o l n m veri d e v a d e s t c h let srov. prce M . C e r v e n k y citovan v pozn. 13.

14

Prba

Dle je dleit sledovat, jak se mn v historickm vvoji vznamov hod

nota tho verovho rozmru; sta jen postavit proti sob daktyl u puchmajerovc a daktyl u Bezruce. Podobn je tomu i s tradinmi slokami nebo s tvary
z nkolika slok, srov, nap. funkci znlky u Kollra (tmaticky uzaven jed
notka cyklu), Vrchlickho (tradin forma slouc k ukzn bsnkovy virtuo
zity) a Nezvala, nebo funkci villonsk balady u Vrchlickho, Mahena a Nezvala.
Sledovn pemn vznamov hodnoty verovch a strofickch rznotvar
bhem historickho vvoje otvr pak jet dal otzku, a to genetickou
kte initel zpsobili, e dan verov tvar doslal uritou vznamovou hod
notu. Tato problematika m nkolik vrstev. Pedevm u sm fakt, e je pouito
jako vrazov formy vere (a ne ei nevzan"), nco oznauje, ale ne vdy
cky tot: na potku 14. stolet byl v na literatue ver typickou vrazovou
formou literrnho projevu vbec a jeho uit tedy oznaovalo, e jde o jazykov
projev zvltn povahy (dnes bychom ekli literrn povahy"), tj. e nejde
o prost sdlen slouc praktickm potebm; dnes uit verov formy suge
ruje lyrick zabarven jazykovho projevu; v dob, kdy tvoil Svatopluk Cech,
byla nestrofick verov forma znakem eposu vysokho stylu, atd. kolem
literrn vdy je vyloil, do jak mry je, tato vznamov hodnota dna pri
mrn, tj. samou podstatou vere jako zvltnho jazykovho tvaru, a do jak
mry je dna druhotn jeho asociac s uritmi tmaty a nry. I kdy vak
zjistme, e urila vznamov hodnota vere vyplynula v dan dob z asociace
s uritmi tmaly nebo nry, nezodpovdli jsme dosud otzku; musme se
ptt, zda je toto spojen nahodil nebo ne, tj. je teba poloit si otzku, pro
byl ver, resp. urit verov rznotvar, aplikovn na urit tematick okruh
nebo na jist literrn nr. A pi tto otzce se neobejdeme bez znalosti literrn
historie.
Velmi dobe je to vidt pi vysvtlen uvedenho faktu, e ver v na litera
tue na potku 1.4. stolet oznaoval literrnost" textu, tedy literrn projev
vbec. ) To bylo zpsobeno souhrou nkolika rznorodch okolnost. Jednak
zde psobily ciz literrn vzory, jednak recitan povaha tehdejch literrnch
projev, jednak vak i snaha signalizovat, e dan jazykov projev nen sdle
nm neliterrn" povahy. Je teba urit, kter z tchto initel je zkladn.
Zd se, e z hlediska vznamov hodnoty vere byl rozhodujc posledn
16

') Pro poznn specifickch zvltnost literrnho ivota ve stedovku je uiten seznmit
se s literrnm i v o t e m i v j i n c h zemch. Po t strnce jsou p o d n t n nap.
partie tchto prac o star francouzsk
histoire

littraire

et

Contribution V tude

de

slylistique

literatue: Per 5 y k r o g, Les fabliaux;

medievale,

des fabliaux, G e n v e 1960;

Copenhague

1957;

Jean

La technique littraire

de geste. Actes du Colloque de Lige, Paris 1959; Roger D r a g o n e t t i ,

potique

des trouvres

dans la chanson courtoise, Brugge 1960.

15

nkter
tude

Rychher,
des chansons
La technique

uveden initel. Pitom si vak musme poloit otzku, pro k oznaen literrnosti" jazykovho projevu slouilo prv jeho jazykov uspodn; v dne
nm literrnm ivot oznaujeme toto zamen textu jinmi prostedky, na
pklad titulem, umstnm na urit msto v dennm tisku (podrnk" atd.),
samo uit vere nebo przy je irelevantn. Vmysleme se vak do kulturn situace,
a zejmna do zvltnost literrnho ivota na potku 14. stolet! Tehdy byla
zpravidla literrn dla pednena emeslnmi recittory. A pedstavme si ta
kovho pednaee tebas na trhu: lid jdouc okolo pednaee (obklopenho
hloukem poslucha) poznali u podle verov formy, e nejde o prost vypra
vovn z oblasti praktickho ivota, ale o pednes literrnho dla; pi prozaickm
mluvnm projevu by toto literrn zamen nebylo pi poslechu nkolika vt
zeteln. (Ostatn je pznan, e se zbavn prza u ns vyvjela teprve tehdy,
kdy zaalo pibvat znalosti psma a zjemci o literaturu se uili po dnenm
zpsobu vnmat literrn dlo tichm tenm pro sebe".) Kde vak mme hledat
podklad toho, e se prv ver stal typickm vrazovm prostedkem literrnch
jazykovch projev? Zde musme potat s jazykovmi initeli. Pi uit vere
psobil patrn v rozhodujc me ten fakt, e ver stylizuje a systematizuje n
kter prvky, kter jsou pznan pro subjektivn zabarven jazykov projevy,
snac se vedle obsahu sdlovanho logickm" vznamem slov vyjdit jet
nco vce. Uit verov formy pro signalizovn literrnosti jazykovho pro*
jevu nebylo tedy nm nhodnm, ale bylo podloeno jazykov, vyplvalo
ze sam jazykov vstavby vere. (Srov. dle kapitoly 2 a 4.)
Dal otzka je, pro se u ns na potku souvislho literrnho vvoje v es
km jazyce rozil osmislabin .ver (a nikoli njak jin slabin rozmr)
do t mry, e nabyl tm vlunho postaven. Zde nepochybn psobily ciz
vzory; pro se vak u ns rozil prv tento rozmr a ne nkter jin (pro
kter by se tak naly vzory") a pro se objevuje tak asto i v lidov poezii,
kdy teba u sousednch Polk jsou pomry jin? 1 to patrn souvis s jazyko
v m i pomry. Zd se, e osmislabinost byla optimln dlkou vyhovujc pote
bm smantick naplnnosti" vere a e njak souvisela s normln vtnou
stavbou. ) To si vak vyd jet detailnjho zkoumn.
Z uvedenho pkladu je vidt, jak by se mla pi studiu vere stle prolnat
literrn vda s jazykozpytem. Pouze lingvistick zkoumn by odtrhovalo formu
vere od sdlovanho obsahu, ,take by nemohlo napklad odhalit, e ver ozna
oval v uritm obdob litermost" jazykovho projevu a v jinch-obdobch
se poutaly rzn verov formy k rznm nrm, a pouze literrnhistorick
zkoumn b nemohlo nalzt souvislost mezi vznamovou hodnotou vere a ja
zykovmi initeli.
17

t7

) Srov. Jos. I T r a b k ,
veri,

Osmislabin

ver

v esk

Praha 1959, str. 4350).

16

literatue

(v souboru Studie o

eskm

b) Vvoj

vere

Jet vce je teba spojovat ob hlediska pi zkoumn vere ve vvoji. Pouze,

Aingvistickmu pohledu by toti uniklo, e se v v o j neubr jen cestou vytven
noveh rznotvar, ale e jde nejprve cestou pehodnocovn hotovch forem,
tj. aplikac formy vit pro urit nr nebo tma na novou tematiku nebo na
nov literrn druh. Tyto pesuny v hotovm inventi forem neme odhalit
pouze lingvistick zkoumn, kter nebere v vahu sdlovan obsah; a pece
jsou tyto pesuny rozhodujc pro vvoj vere, protoe tvo pedstupe k vy
tven novch forem.
Problmy vvoje vere jsou velmi obtn proto, e* mus brt v vahu dv
hlediska: jednak uplatovn vnitn vvojov dynamiky, jednak zsahy
zven. Co mnm v n i t n vvojovou dynamikou? Jde mi o to, e se ver
ov forma nevyvj libovoln a nhodn, ale e star forma m ji sama v sob
urit pedpoklady pro vznik formy nov. To je otzka v podstat lingvistick.
Jazykozpytn rozbor odhal, jak se napklad z ist sylabickho vere postupn
vytv ver sylabotnick pomalm, na prvn pohled neznatelnm regulovnm
pzvuf nebo jak se naopak nenpadnm postupnm uvolovnm metrickch
pzvuk vytv z vere sylabotnickho ver ist sylabick. A obdobn i pro
rznotvary sylabotnickho vere; v na nov literatue lze napklad krok za
krokem sledovat, jak vyrst ze starch forem Mchv jamb a z nho vzestupn
ver Erbenv, z toho ver mjovc atd. Kdybychom vak zstali pouze v ob
lasti vere samho, uel by nm dvod tchto zmn. Pln jej pochopme
jenom tehdy, kdy budeme pihlet k obsahu verem psanch text. Pak zjis
tme, e pi vvoji vere nejde o mechanick samopohyb formy", jeho hybnou
silou by bylo obehrni" starch forem, ale e forma pestv b t esteticky
innou (a nahrazuje se formou novou) teprve v dsledku mncho se obsahu
literrnch projev. Jakmile se objevuje nov obsah, star forma jej ji neme
dobe vyjdit'. A obsah se mn proto, e se mn ivot a vztah spisovatel
ke skutenosti; to jsou z hlediska vvoje vere zsahy z v e n , kter jsou
vlastnmi podncovateli vvoje vere.
Sledovn tchto mimojazykovch initel umouje literrn historie, pouze
lingvistick zkoumn by je odhalit nemohlo. Literrn historie pedevm
pesvdiv ukazuje, e zmny literrnch (a tedy i verovch) forem tsn sou
vis s nstupem nov vvojov fze v literrnm procesu. Tak vidme napklad
v star dob, e vytlaovn pravidelnho osmislabinho vere verem bez
rozmrnm v stnm bsnictv 15. stolet souviselo se zmnnou literrn situac
vytvoenou husitskm revolunm hnutm, rozen slabinch rznotvar roz
mrnho vere v 16. stolet souviselo s nstupem renesance a nvrat k osmislabinmu veri v 17. stolet byl tsn spjat s reakc v literrnm ivot vyvo
lanou poblohorskmi udlostmi; v kadm ppad se jinak utvelo zalenn
2 Z problm! eskho verSe

17

literatury do ivota spolenosti a mnil se ideov obsah literrnch dl. V n o v

dob je klasickm pkladem Dobrovskho reforma, doprovzejc nstup osv
censtv, nebo voln ver bsnk devadestch let minulho stolet.
Nen pochybnost o tom, e se ve vech uvedench ppadech star forma
obehrla". Literrn historie vak ukazuje, pro tomu bylo prv v urit dob,
pro napklad sylabolnick ver vtz nad ist sylabickm a asomrnm
prv okolo roku 1800 a ne okolo roku 1760 nebo 1820: bylo to proto, e
v uveden dob nastaly zmny v celm literrnm ivot, kter byly podmnny
spoleenskm vvojem.
Je vak jet druh otzka, a to, pro z mnoha monost, kter byly teoreticky
dny, zvtzila prv urit forma a ne nkter forma jin. I zde dv odpov
literrn historie, ale jen stenou. Literrn historie me napklad vyloit,
pro se vzan ver v devadestch letech nahrazuje volnm verem.(a nikoli
vzanm verem jinch slabinch rozmr nebo podobn); literrn historik
v, e rozvoj volnho vere v devadestch letech byl jev celoevropsk, neme
vak u vyloit, pro se v na literatue rozvinul prv urit typ volnho vere.
Zde mus promluvit lingvista.
Uvedu aspo nkolik konkrtnch pklad na to, jak se literrn historie a jazykozpyt
mohou pi v k l a d u v v o j e vere doplovat.
Zvlt zeteln v i d m e tuto problematiku na n a e m desetislabinm

veri

renesann

doby:

Tento ver m l s v paralely v j i n c h e v r o p s k c h literaturch, ale v na literatue, m v r a z n

specifick rysy. Tak se li napklad od s o u d o b h o desetislabinho vere polskho tm, e
nesmuje tak n p a d n k istmu sylabismu jako p o l s k ver. To bylo d n o c e l m pedch
zejcm v v o j e m esk v e r o v formy, tedy domc tradici zakotvenou v specifickch zvlt
nostech etiny. To vak m e sprvn zjistit jen jazykozpytec, k t e r odhal specifick rysy
eskho vere a zrove u k e na jejich j a z y k o v podklad. K r o m toho v y s v t l i genezi
eskho rznotvaru lim, e uke, jak se d renesann ver odvodit od bezrozmrnho v e r e
Hynka z Podbrad. Zde vak zase m u s promluvit t literrn historik, kter uke, e jde
o jev nikoli n h o d n , n b r z k o n i t a p o d l o e n i d e o v m obsahem, nebo Hynek z P o d
brad pipravoval u v lecems ctni a m y l e n renesann.
J i n m pkladem jsou z a t k y novoeskho

blankversu. Jde opt o ver desetislabifin, ale

ten n e m pmou souvislost s dcsetislabinm v e r e m renesann < doby. Jeho zvltnosti jsou
d n y specifickmi rysy etiny (jako v b e c zvltnosti eskho v z e s t u p n h o vere) a daj se
stopovat a k veri Jungmannova Ztracenho rje.
A jako posledn pklad u v d m modern
souvislost se s t e d o v k m

voln

ver.

Nelze sice hledat jeho genetickou

nebo i p o z d j m b e z r o z m r n m

v e r e m , ale) pece jen m u s m e

zkoumat, do jak mry byl jeho tvar u r o v n j a z y k o v m i

zvltnostmi etiny. Lingvista

zjist, e v n m nen libovle, n b r d, o v e m zcela jinho druhu n e v klasickm veri

s y l a b o t n i c k m . Tak napklad spd a dlka v o l n h o vere nejsou nahodil, determinuje je
charakter eskho pzvuku, tvar s o u d o b v t y a stav soudob u m l e c k przy. Proto bude
Jiutno sledovat modern v o l n ver v tsn souvislosti s beletristickou przou.

Tsn souvislost vvoje vere se zmnami ideovho obsahu je tak npadn,

e se z vvoje verfie samho daj vyst zmny celho literrnho ivota.
To vedlo nkter badatele k pochybenm nzorm, e vlastnm determinujcm
18

13

initelem ve vvoji poezie je vvoj vere. ) Ve svch dsledcch by to zname

nalo, e vvoj probh mechanicky, jako samopohyb, a e si forma vytv
obsah. To je ovem zmna nsledku za pinu, ale sm vznik takovchto
nzor dokld tsnou souvislost mezi vvojem literatury jako celku a vvojem
verov formy.
Tato souvislost nkdy dokonce me pomoci proniknout hloubji do literr
nho vvoje, a to po dvoj strnce. Jednak me pispt k dataci starch pa
mtek, zejmna zlomkovit dochovanch, jednak me vst k hlubmu ideo
vmu rozboru starch pamtek. Zvlt druh aspekt je plodn a nebv ho
dosti vyuito, a prv pro nejstar dobu me bt cennou pomckou. Jde o to,
e m vce se vzdalujeme od star doby, tm vce nm splvaj hranice mezi
jednotlivmi jevy a zejmna po ideov strnce bezdky strme rozdly, kter
byly pro soudobho lovka podstatn. Tak napklad pi zlomcch tko urme,
zda jde o vn mnnou skladbu, nebo o parodii (srov. Klementinsk zlomky
ze 14. stolet, o nich se vyskytl nzor, e jde o alegorickou skladbu blzkou
ivotu sv. Kateiny). ) Prv zde pome rozbor vere; jestlie zjistme njak
zvltnosti ve form'vere, musme jt dle a podrobn zkoumat ideov obsah.
Najdeme-li dva texty blzko si obsahem, ale lic se formou vere, je nasnad
otzka, zda pi stejnm tmatu nen zmnnou verovou formou vyjden zm
nn autorv vztah k ltce, kter dnenmu pohledu me snadno uniknout.
Charakteristick je teba prvn zpracovni Sporu due s tlem (dvact lta
14. stolet) ve srovnn se dvma mladmi zpracovnmi te ltky (druh po
lovina 14. stolet): ) nejstar zpracovn uv komplikovan lyrick strofy
pznan pro lyrickou poezii, kdeto ob mlad zpracovn jsou sloena tra
dinm osmislabinm verem bez strofickho lenn. Jinm pkladem je Roz
mlouvn lovka se smrt, dochovan v tisku z r. 1507. ) Skladba zpracovv
sice star nmt, ale forma vere (mezi osmislabin vere jsou vkldny pase
sloen veri o jinm potu slabik) napovd, e je ltka traktovna novm zp19

20

21

18

) Toto uen r u s k c h formalist pronikalo i do prac strukturalistickch.

19

) Srov. Jos. II r a b k, Zlomky tborsk

a klementinsk

(Studie ze star

esk

literatury,

2. vyd., Praha 1962, str. 152168). Prvn p a m t k u vydal A. J . V r t k o , Zlomky

sk,

CCM 48, 1874,

sbornku

epickch

str. 110124; druhou vydal Jos. T r u h l ,

bsn

svtskch

XIV. vku,

(Staroesk

V c l a v H a n k a . Hdka

po dobu Husovu,
due s tlem,

Jezu Krista" XIV. stolet,

lovka

sledn Frant. S v e j k o v s k ,

tzv.
esk

Praha 1957, str. 217228. D r u h a tet vydal

rukopis Paije

Pna

CCM 62, 1888, str. 324-342 (na str. 339).

') Vydal Stefan V r t e l - W i e r c z y s k i ,

ku XVI-go. Rozmlouvn

s tlem,
ze strli

CCM 29, 1855, sir. 304-307 a CCM 33, 1859, str. 480

a 483. Zlomky tetho Sporu vydal t A d . P a t e r a , Drkolensk

naeho

Spor due

Sbornk filologick 9, 1931, str. 134159), u k z k y t vc Vboru

literatury od potk

tbor
zlomky

CCM 67, 1893, str. 329341,

") Prvn Spor vydal palcogrnficky Stanislav P e t r a

prvn,

Klementinsk

Staroczeski dialog moralizujqczy z poczqtku wie-

se smrti, Sbornk filologick 9, 1931, str. 1766, a po

Verovan

skladby doby husitsk,

19

Praha 1963, str. 4989.

sobem, kter dnenmu teni, dvajcmu se na svt zcela jinak ne lovk

15. stolet, snadno unikne. )
22

4. Poadavky pro pt djiny eskho vere

Z toho, co jsem uvedl ve, vyplvaj nkter poadavky pro pt djiny
eskho vere, kter by vyhovovaly "dnenm literrnvdnm poadavkem.
Pedevm se djiny vere nebudou moci ji omezit n pouh soupis a popis
verovch forem v urit dob a na mechanick sledovn jejich zmn ve v v o
jovm procesu; bude je teba pojmout jako djiny mnc se vznamov hod
noty vere vbec a jeho jednotlivch rznotvar zvl. To se projev tak
v interpretaci a hodnocen jednotlivch verovch rznotvar. Kritriem hod
noty vere nebude njak obecn abstraktn forma, nbr zetel ke konkrtnmu
umleckmu kolu v dan dob.
Tm se ovem neanuluje studium formy. Mn se vak otzky, kter si pi
studiu budeme klst. V podstat pjde o ti problmy: 1. jak se formy mnily,
kdy a pro se mnily; 2. jak, kdy a pro se mnila jejich hierarchie; 3. jak se
utvel vzjemn vztah vere a przy. V souvislosti s posledn otzkou bude
teba soustavn pihlet k nov oblasti, djiny vere nebude napt mono
oddlit od djin przy: protoe ob tyto vrazov formy tvo dohromady vy
celistvost a navzjem na sebe psob, bude nutno systematicky sledovat jejich
vzjemnou souhru i napt mezi nimi. )
Pesunut zjmu k vznamov strnce bude jistm zpsobem urovat i vbr
fakt pro pt djiny vere. Nepjde ji o vyerpvajc obraz" a o katalog
vech rznotvar, ale bude teba provst abstrakci a vybrat jen jevy typick
tak jako v literrnch djinch. Ltka se tm ovem omez proti starm zvyk
lostem a nzorm, ale na druh stran se jej traktovn prohloub. Tm nemlu
vm (znova opakuji) pro anulovn lingvistick problematiky; musme vak
potat s tm, e vbr fakt bude jin, ne o jak usilovali pozitivist smujc*
k vyerpvajcmu (ale tm nepehlednmu a vlastn plonmu) obrazu. Kone-n m clem djin vere z hlediska poteb literrnho historika by nemly bt
pln djiny vech forem, nbr djiny forem dleitch z hlediska umleckho
zobrazovn. Bude proto teba vst vvojovou linii podle toho, jak se formy
uplatnily pi umleckm zobrazovn a jak se pipnaly k pokrokov linii lite
rrnho vvoje. Vchodiskem pro vbr, ltky se stane literrnhistorick hod
nocen jednotlivch pamtek, take pjdeme od literrnho vznamu text
23

22

) Srov. Josef Hrabk, Studie o eskm

l r , Ze vztah

str. 114126, a Jos. H r a b k ,

M

veri,

Praha 1959, str. 104 n. K .dataci: Jaroslav K o

mezi lidovou, pololidovou a nronou

Ze star

esk

Srov. dle kapitolu 3.

20

literaturou v 16. stolet,

literatury (v tisku).

L F 86, 1963,

24

ke studiu jejich formy. ) V praxi to bude znamenat, e se badatel sousted na

texty, kter nesly literrn v v o j , a tm oddl hlavn v v o j o v proud od
proud vedlejch.
Pi naznaenm pojet se budou jevit djiny vere jako doprovod djin lite
ratury. Tm vak neztrat svou samostatnost; pozbudou sice zce odborn rz, ale
pispj k hlubmu chpn literatury tm, e nau ir okruh zjemc hloubji
pronikat k otzkm umleckho mistrovstv a tvr umlce povedou k hlub
mu zamlen nad bsnickm umnm.

') To o v e m n e z n a m e n , e by se pehlely t a k o v ppady, kdy autor v z n a m n h o

dla

n a v e po v e r o v stapce na dlo podrun. I p o d r u n dlo, kter se stalo v c h o d i s k e m

dalho v v o j e , najde v djinch v e r e s v msto, o v e m jen na okraji analogicky jako
pi v k l a d e c h o t e m a t i c k m n a v a z o v n na dla o k r a j o v h o v z n a m u .

21