Pestoe politick rozvrstven mskch oban zviselo na vi jejich majetku,

nebyly rodov peitky zlikvidovny do vech dsledk. Aristokratick charakter

ran republiky se vrazn projevoval dvojm smrem. Bylo to jednak tm, e
politick moc se sousteovala v rukch nejmajetnjch oban, v jejich adch
zaujmali i nadle vznamn msto pslunci starch vlivnch rod, jednak tm,
e za plnoprvn obany ma se povaovali pouze patricijov, kdeto plebejov
byli v podzenm postaven.
Obsah mskho obanstv byl utven nkolika prvy, z nich lze na prvm mst
uvst prvo na soukrom vlastnictv (ius commercii) a na uzavrn dnho
obanskho satku (ius conubii), dle prvo odvolat se proti rozsudku smrti nebo
proti tkmu tlesnmu trestu k setninovmu snmu (ius provocationis), prvo
hlasovat o volb ednk (ius suffragii) a konen prvo zastvat edn funkce
(ius honorum). Tato prva spolu s nktermi dalmi byla ve svm hrnu vsadou
patricij. Plebejm bylo odepeno zejmna prvo uzavrat obansk satky s
patriciji, jako i prvo zskat celomsk edn funkce. Tm se mezi patriciji a
plebeji vytvoila ostr hranice, kterou dn jednotlivec z ad plebej nemohl
legln cestou pekonat. Proti tomuto stavu se plebejov hjili tak, e se sdruili v
plebejskou pospolitost. Dleitm stediskem plebejsk pospolitosti se stal
Cerein chrm na pahorku Aventinu. V nm byla uloena plebejsk pokladna
spolu s archvem, jejich sprva byla svena-ednkm zvanm aedilov, tj.
chrmov sprvci. K projednvn spolench problm se plebejov schzeli do
svho vlastnho snmu. Usnesen plebejskho shromdn, tzv. plebiscita byla
zprvu zvazn jen pro plebeje.
K prvnmu velkmu konfliktu dolo mezi plebeji a patriciji podle tradice v roce 494
p. n. l. Vyhrocen situace vyvolalo dajn zadluen plebej, kte se ocitli v
nebezpe, e budou zotroeni. Plebejov opustili m (tzv. prvn secesse), usadili
se na Svat hoe pobl msta a vyhlsili, e zalo vlastn osadu, pokud jim
patricijov nezaru v m pznivj ivotn podmnky. Po sloitm jednn se
plebejov uvolili k nvratu, avak vynutili si, e jim bylo povoleno volit na
plebejskm shromdn tribuny lidu. Koncem 5. stol. bylo kadoron ve funkci
deset tribun. Jejich kolem bylo chrnit plebeje proti svvolnmu postupu
patricijskch ednk, pop. i celomskch instituc. Pravomoc tribun lidu byla
zaloena na osobn nedotknutelnosti. Zkladn slokou jejich pravomoci bylo
prvo veta, kterm mohli znemonit zmry patricijskch ednk (s vjimkou
dikttora), rozhodnut sentu i usnesen snmu. Tribunov lidu mli prvo
svolvat a dit plebejsk shromdn a poskytnout ve svm dom azyl
plebejm, kte byli ohroeni patriciji. Vha tohoto adu se postupn dle
zvyovala, zvlt kdy v pozdj dob tribunov zskali prvo astnit se
jednn v sentu a podvat vlastn nvrhy zkon.
Vznik tribuntu lidu poslil plebejskou pospolitost a vzrst jejho vlivu vytvoil
pedpoklady k spnmu prosazen jejch dalch poadavk. V roce 449 p. n . l.
si podle tradice plebejov vynutili kodifikaci zvykovho prva, jejm vrazem se
staly proslul zkony dvancti desek (leges duodecim tabularum). Tento
poadavek byl ze strany plebej motivovn v prvn ad snahou donutit
patricijsk ednky a soudce k dodrovn vitch norem zvykovho prva, co v

dan situaci pedpokldalo jejich psemnou formulaci, kter se v souladu s

plebejskmi poadavky mla stt veobecn znmou v irokm okruhu vzdlan
msk veejnosti. Plebejov museli k prosazen svho cle pout, alespo podle
len antick tradice, podruh secesse jako krajnho bojovho prostedku. Zkony
dvancti desek se sousteovaly pedevm na jevy, kter mly v dob kodifikace
pro ivot mskho mstskho sttu zvltn dleitost. Nelo tedy o systematick
zpracovn prva v jeho pln i.
Po vydn zkon dvancti desek si plebejov vymohli prvo uzavrat obansk
satek s patriciji. Stalo se tak pr v roce 445 p. n . l., m se vytvoily
pedpoklady pro postupn splynut plebejsk piky s patriciji.
Od roku 367 p. n . l. mli plebejov monost zastvat i konzult. Od roku 348 p.
n. l. bylo mon, aby ob konzulsk msta obsadili plebejov; v praxi se vak
realizovala zsada, e jeden z konzul bval patricij a druh plebej.
Rok 300 p. n . l. pinesl plebejm dal spch v jejich sil o vestrann
zrovnoprvnn s patriciji. Tehdy bylo stanoveno, e plebejov se smj stvat
leny knskho kolegia pontifik a augur. Pontiftkov se starali krom jinho o
veobecn principy mskho nboenskho ivota, vyjadovali se k nejasnm
prvnm zleitostem, vystupovali pi slavnostn form uzavrn obanskho
satku, zapisovali dleit udlosti podle jednotlivch let a vedli kalend. V
souvislosti s tm urovali, kter dny jsou svten, kdy se mohou konat snmy,
trhy apod. Ve spoluprci s pontifiky mohli tedy pedstavitel patricij stanovit pro
jednn snmu takov termn, kter vyhovoval jejich zjmm. Podobnm
zpsobem mohlo ovlivovat politick dn i kolegium augur. Tak se nazvali
kn pedpovdajc budoucnost podle letu ptk, ale i podle jinch neekanch
mimodnch kaz (nap. pi narozen zrdy, padn krvavho det, tj.
sopenho popela, apod.). Ped kadm shromdnm snm byli augui
dotazovni na vli boh, zda jsou pzniv naklonni chystanmu zasedn.
Vyjdil-li se augur zporn, ml ednk, svolvajc snm, monost jednn
odroit na jin termn a odkladu vyut k dalmu pedbnmu zabezpeen
svch zmru. Roku 287 p. n . l. si plebejov vymohli, aby plebiscita mla
automaticky platnost zkona, zvaznho pro veker msk obanstvo. Vyeen
rozpor mezi plebeji a patriciji vedlo k vnitnmu poslen mskho mstskho
sttu. Od roku 287 p. n. l. mt oban tvoili z prvnho hlediska jednotn celek
a pslunost k patricijskmu i plebejskmu rodu pestala bt kritriem pro
stanoven politickho postaven jednotlivce v rmci msk spolenosti.