ING. JAROSLAV CHLADEK ING. JIRf LAMMERANER ELEKTRICKE STROJE na stejnosmérny proud PRAHA 1957 STATNI NAKLADATELSTVI TECHNICKE LITERATURYKoala jc monograi o theodi, konstuke! a yépotta elektrickjch strojd na ste theodil pfechodnyeh eva 4 specidia! Konstrukea, ae inosméeny proud. Padded take ¥ séchto strojch a popisufe jsou pfehledné tabulky pro vispotte. Kotha jones Dro vpottife i Konstruk vakumné™ pracovaiky ty steinosmiéraych strojts po Ya posluchage vysokjeh eer Teltofi: Prof. tog. Dr Jarosay Kugera a Ing. Zdendk Lede Redaktor Ing. Adolf Klimek Redakce elektrotechnické ary ‘mlawaf redaktor Ing. Dr Frantifck Kalpar PREDMLUVA Wotavba t2kého primystuy verdstajic Potadavky mechanisace a autometisace Teeth atl virobnich pochodd pisobly, fe suger stroje nabyly vyznamu, Keerého doposud nemély. Tohoto wana closihly steinosmémé stroje proto, de ie le piizpisobovat nejrozmanitéii i i ste smémého stroje sprévné a néley uplatnit, a k tomu dosud dilo, které im pisemnictvi chybélo stejnosmérnjch stroja, IT; Praha 1913, na svou dobu Afi. Tento nedostatek m4 od- jsme se pislovi Eeské pisemnictvi postridé dosud 2a sprivné vénovat vieobecny neé by jinak bylo tieba, Nakladstelstvi a jeho 8 vydinim této knihy, V Plani 18. kvétna 1955,OBSAH Predmluva 5 ‘Seznam znagck aud : u Dred. 15 1 FYSIKALNE 2AKLADY 1 Ziad zékony cektrotcehniky a7 2 Blor Savanroy sheen 19 2 Hlektromotorcks sta indukovasd pohjbem 20 4: Pezndmky k zikonu elektromagnctine pe sotce 21 3. Mechanick sily pasobic na rene 2 & KIRCHHOFROVY sikons 2 7. Magnetcka pole a jcich vyietiovii 3 AL Methods priméto vipatie M 12 Methods komformaiho sobrarenj 23 33 Methods ttveretkora (Lanniane : 26 TA Methoda relaxata 2» NUASAPNI KONSTRUKEMI CAsr1 STEINOSMERNYCH STROTE A Zhsapy PRO KRESLENE SCHEMAT STEINOSMERNYCH STROND 5 Zitlada konstruktat sist stsinosmémych sje 33 9 Zisady pro kreslen! schematu sejacumteaeh a 35 ML THEORIE STEINOSMERNYCH stROIE 10. Magneticky obvod, magnetisatnt charakterstte 36 10,1 Prehled a zisndy ejpocea : 36 10r3 Magoetisadns Kivky mates wbicaigch'y sent Stcinosmimnjch stroja 30 1053 Rozprylové pole hlavnich pate - EY 104 Viiv drddkovint Kowy a radilichciaditch nt y Stojd § Konstantnividiacho™ vou mezerou ere ar) Inde yg 2aby hoy Kompeniace ais pro subi isfety B 10%) ygbOGee mm prcchodoré vravy u ste rose waduchovou mezerou: | >) Minna geet Hone mapneatal charter zaaen Stroje(pikiad) 52 11. Vina kotvy «2 Ut Zakladat ndzyy a foctent e [h2 Vektorovd hvtadice a napeiovy polygon si 6 se ek rect 8 Charakerinteh nu a itt ity ict Spojovint c= vek ve vinutt : 67 113 Prayena Za vino, ich vain kia svt au vt Fd 1135 Pravidia vig 2 1146 Roziogene visu) : we 11,7 ‘Smifené vinut (LaToUROvo} 7816, A 18, 21. 26. a. 31. 11,8 Nepravidelné vinuti 119. Pbidady vinuel 11310 Vinitest mpéc* TK Vspotet Sinndho ofpord vna Koy 3. Indukovaa elmore st hod pring 15,4 Sitka komurataio pésma. * 1533 Stfdal odnom reakanétio‘npéd'U,& eho wykompensovin! Konan ax- SENOS Cis soles ye Ghent bey ks magick pein’ << 137 Stunoven!soutinecte £ 15{8 Vipotet reaktanéntho napitt U, z= edb ncn komurae oe 15.9 Vepote magneticktho obvodu pemocnfeh pall « 1530 Rane pomimky Wai se komuace Bizeni. IV, VASTNOSTI STROTO ‘Strojes cizim buzenim. Derivagal sre. Seriové stroje. 3, Stroe se smiSenjms buzenim + Regulace a spoustéai, \. PRECHODNE STAVY STEINOSMERNYGH STROIO on ee oe eit SERS. ser 5 Tndulgost stjaouméengeh seo 25,1 Indalkénost obvodu proud kowy 232 Induktnost vi na haven potech Nébuzovini derivaého dynama Buen stoid clzim 2drojem 25,1 Zkxtecni doby naburovisl pkedfazengin odporei + 252 Narazové buzenl . 28,3 Nabuovint zapininim na protikompoundovany budit 25/4 Nabuzovin{ buditem (neptimé nabuzovini) Spoultéal motors, jich bredént a reversace 26 Spoustenl motora stile nabuzensch 262 Spouttént a bredéni sexiovjch motor 26,3 Phechodove jevy u kompoundnich motor Nike zaiteni motord a 2iL_Motory se stalin buzeaim 27'2 Kompoundal motory 5. Kyvinlstejnosmérageh soja. DRL Vaucent kevin 22 Blekticks kevin devivatntho dynama 283 Kjvint nertabilnibo. motors : 8A Blekromechasickt kvl. Stenosis so jak Kone aca ) Pesjskieal | vi zrRAry Mechanické zarey Syd Zeck v lock 31,2 Zerkey vécinim: 31,3 Zeritytfenim kara | wT 19 152 154 156 159 . 2s 23 21a aut 2, 33 ae 2. 2. 4, Zecity zivislé na nape 32 Zerityv Beleze 32\2 Tepave arity v nisiaveich péld ° 323 Zaaeyvionl proud pit thodasprizdno« Zerty savin na prouda 33,1 JoULOVY ztrity v medi. | 3:2 Piechodove erty na komutdiory © 33:3 Zieity vite proudy pH zadeni, PHidavné zeréty komutatni 33 Zari vitivsmi provdy ¥ neaktivnich hmotich pHi zatient Zacty v devivataim vinutt - ‘einnos stoje ‘VIL OTEPLEN! A CHLAZEN solace Odvidén’ tepla a oteplend sto 37,1 Odvddéat tepta vedent. BeeeSosneecs 37:2 Prestup tepla do chladictho viduchu. 3. Peiblitng vypodetoteplent stoic. . Oteplent pétmeniver zatBent ‘VIL, ZKOUSENE - 12K ZVLASTNE STROJE, Dynamo s tojim budicim vinutim . Routal zesilovate 41,1 Stejaosméent dynamo § cizim buzenim jako esiovad 412 Jednostupiové rout zesilovabe 413 Dvousupsové cotta zsfovace « 414 Droustupiovg rocotol 4133 Amplidyn ao Metadyny 4) Caras vat nciayad 4242 Vinuth sttora ss 4233 Komutace w mewdyad 42/4 Magneticke nasyeeat 425 Stari metadyay 426 Metadyn-ménie 42,7 Metadya-motor 4238 Metdynogeneritor ©. 429 Rostmekeovo dynamo 42310 Amplidya. 42,11 fine metadyay, ‘Unipolirat dynamo X. STAVEA STRINOSMERNYCH STROTO Materaly $441 Aktivni materidiy. ¢ > 442 Isolatni materily (solanty) - 4433 Konstrukfal macerialy ist stroje. - 45,1 Kowa. ° 45,2 Vinutl koery’ 4523 Hilde a magneticky tah S54 Loti elotshoré provi. 4544 Sar... 45,5 Sheree detrojt | Veerinl a vétricy 46,1. Vicobeent uxpobkini 4622 Naveh vetrint stroja - 24 aia 1 a6 217 218 218 2218 218 er 228 18 = 226 Lar 230 1s - 246 250 250 1253 1256 256 1 aor 261 262 St 263 263 er 268 25 a 281 2e2 = 285, 1 2s 1 288 202 292 S203 2336 3H 353, 353 35346,3 Potiebné maosserchladicho vaduchu 46:4 Rozvod chladiciho vaduchu 465 Vetriky : XI NAVREEA V¥POCE sTROJO 47, Urtent hlavnich roaméri. Sogn 43) Gite yu 472 Magnetické a proadové zaiieni.".””, 47,3 Ustenl roomérd kotwy. es | 47.4 Poser pal. : Rozméry komititoru Vinurt kowy 2D 49,1 Potet vodiéa a druh vinutt © 49,2 Proudové zatiden! vinuti Koiyy Drifty 1 Vaduchovs mezera |) | Magnetickd namdhéni . Rozméry hlavaich pol pomocayen poli Proudové namihant vinutl Karte nik ne Charaktrisika naprizdno, zerdty otcpient | | Provediteinost stro} SeRrra 8B aeagzeges XML TyPIsace DODATRY, Dodatek A. Operitorovy potet c Dodatck B. Hurvizovo keiteriuim stability Dodatek C. Tabutky materilowe Cima. , 5 © 2 Huns oS © 3 Dynamoveé piechy ) ! © 4. Magnetisagnt kiivky. | 5. Katie pro steinosmémé stoje © 6. Lesklé lepenkaaletherosd “Trent peo see Sain Shan aa eee Lité a kované oa z 8 9. 6. 1. Znagent solace vodied | 2. Isolované arity é 13. Rozméry médengch psi, | n 5 6 7, 8 I. Tsolagnt prirdatky u medéngch psa’ Provedcat stroja pode kryt a podle chlazeat . Pbiklady zikladnich provedent, = Delia Nese Deltka D 9. Draka VS |! ao 20. Driakovs kin N” don 21. Rada priméca komutitory a vjtck iamel 22. Radin dediky kartiea 3, Reakni ded2ky karte 24. Nose svésky dedi karti Literatura 10 aye 361 363 367 £369 310 ant an lan am an ama 314 316 319 = 381 38a 385 385 386 1 3e7 300 302 1 303 304 395 S307 398 403 406 jor 409 410 au 412 a3 au 4 4a 2a ts Bu By B B a Bo mex SEZNAM ZNACEK (nyskytuicics se v text East) ince obvodoré stom proud kotwy vekiorry porn Dots paalinieh éet Intex pro ova agai ince acted induce ve wuchowé mest (rtadcad ma primét «du porcha kos) ‘fSini meximait indules ve Jou Tone agnetce indus ¥ abu lied magnedeks iaduhce v zabu inasimial sania inks v ube index pro basen he faraee ideo ke karte stevteni (sbing) eky EssoN GY ine vat SONY ie vy Caieranby Entel nisms proud pH serovém burnt ES en Br, primés tory Primer omuctone $id phoeeneh logcima Sletromoroica he fa) ode! petaond a agnetomotoricid sil (mms) ‘i spoticbovand ve vaduchové mezcfe ims spoticbovand ¥ zubu Kimitoger kowey ‘mots (via) emské Zrychleni (~ 9,81 myst) PPomér ems K soutinu toku a Uhlowé rychlost! fntensita magnetickgho pole Hlakova wha fom. ek} hloubka “driihy fndex pro hlawnt pot vyika hlavnich pate ‘yk vouice proud Droud kotwy omen Srvataons (— Got braz proud jako funkce su ¥ opericorovém post init! restlen? mm * ddynamicky einitel zstent omér indukovang ems K budicims prouduhe ks he L Le) r ye opt Het vm pouty ve vl v dete he xn jasmin proud index pro kompensagné vinuti * var ne cea Eis Ghassan v operon pota i SE SoS A Pheer Sa st at Fe 2S OE ate Fee ee ere eto vows ets Sie poo ni, ee ee eee it uate pe Sa Sak iy délka teleza kotwy | oe eee See os Circa Savarese, Fae er Mt psc viet nad stan vdtise potet vodiéi kotvy a Re SK sey ois TSE Neato vin! ve Weck porch nna Fos tei a res ins EE WES cei emp vna perf ash potet zivita jedncho pomocného pélu ee Biss wer BER wen, poi ia Fae pa Sper odor! opr om Ike pr gomocg pst aug ‘Rta oh (at Ets SE, pier Bere Bae Bes pi a trata soon Binet im Seb komuce jen nky ob Komutace edn ary detDky Sond doba robeha mover fone drtek ote lamel komutioru palovs ronee Pilovi rorce poeta drtek potervodit.vedlesebe ¥ dllce(epavida poet lamel ma drkdhs) svorkové napéti n bap ‘Hfedallamelové nope feakanéat nape Aye mpéd'aa dvou karti ehlos, Sbvodord tytlort HaRYy Sbyodt syehlow Komtitors potenlll Gnagnetich) price, energie Fook vinud ‘fatednost etry proménéné energii ve stroji pray’ Srdakovg rok vinuti role na Romutitors potencint krok Ee komoraéniho psma index pro 2ub, blava 2ubu poget zivita v clvee Index pro Selez0, plechy poméeny paloey oblouk (pélové kryti) hel (meat vektory) aidan SHEN SEA tp tren 1 ty are i ela Sey sete ear FERS EEE meee SES RCA ten Dotnet Sle eo ~ oe nts st hes ies tomutato pone ans, Sorc FEES ar coming Fas Pl? ees meh ae Tere Searels ce package Same ae 60 r Be hd sats CO optro pote tS Me pce chats ane AES te aint dpe ‘cpa ond tan ¢ = r Invstota proud Ente ropa pom rompytvého taku k Sn | nie ozpoyiu ~ pomér rox col ing fasovd Ronsenea Clektromeckanické Sasovd Konstanta ‘magnetichy tok aory thet Uhlowd yehtoseuvoD JEDNOTKOVA SOUSTAVA V této knize se zisadné poutivé (racionalisované) soustavy MKSA (m — kgs — A). Proto je zbyteéné uvddétu rovnie poutité jednotky. Jen tam, kde autoti poklidali vhodné uvést rovnici upravenou pode jiné soustavy, uvédejt se poutité jednotky ob- vykijm zpisobem. Jednotka sly vtechnické soustavé se pfi tom oznatuje kp v soublasu susnesenim mezinérodni elektrotechnické komise (IEC)-*) ‘Uvadime nékoik dilebtjch pfevodnich pom: H induként Konstanta. jg = 0,4 7» 10~ magneticky tok 1 Wb = 1 Vs = 108 cgsem [M} rmagnetickd indukce 1 Wb/m? 10! cgsem [G] intensita magnetického pole 1 A/m — 10-# Ajom — 4: 10-® cgsem (Oc) 1 energie, préce 1 J = g7-mkp = 0,239 cal mim odpor 1 Om = 10% Qem = 108.0 = hustotaproudu 1 Af? — 10-* A/mmt sila 1N 1 ‘moment sly 1 Nm — 557 kpm ‘moment setrvaénosti 1 kgm? ne ° 1 mechanické namibia 1 Nim® = gage mémé hmota 1 kg/m? = 10-* glcm? iihlova rychlost « = 2xn [s~") kkmitodet v kotvé f = pn [5-4] kplem* 7) V Eeskoslovenske literate se tatojednotka obvykle znadi ke. Pz. red.)se I, FYSIKALNI ZAKLADY 1. ZAKLADNI ZAKONY ELEKTROTECHNIKY Vetkeré elektrické stroje, a tedy i stroje steinosmémné, jsou zaloZeny na dvou ziklad- rich objevech. Prvnim z nich je objev pozorovany +. 1820 Oxksrepest, totid. vanik ‘magnetického pole v okoli vodite, kterjm prochézi proud. Po zapnuti elektrickcho proudu ‘se vychylila magnetické stielka postavend w blizkosti vodite. Druhjm zikladnim obje- vvem je objev elcktromagnetické indukce utinény Farapayent 1. 1832. Faxabay ajistil, Xe pHi zapnuti nebo vypnut! proudu v jednom ze dvou dloubych rovnabéngch vodita se v druhém voditi indukuje elektromotorické sila. Na zikladé experimentilnich badatelskych praci rizaych autoré byly ziStény kvanti= tativai zivislosti jednak mezi velitinami uréujicimi velikost magnetického pole a prow dem, jednak mezi indukovanou elektromotorickou silou a éasovou zménou magne- tického toku. Z obou uvedenych objevi se tak staly zikladni zikony clektrotechniky, Prvai z nich nazjvime zakonem magnetomotorické sily, druhy zikonem elektromagne- tické indukce. Oba zikladni zikony Ize vyjédfi takto? 1, Zékon magnetomotorické sily: ,Magnetomotorické sila (ckricené mms) podél libovolné uzaviené Kfivky obepinsjici vodis, jim prochézi proud, rovné se souttu celkového proudu prochézejiciho vodiéem a Casové zmény elektrické indukce prochi- zejici uvnitt té%e wvaZované kfivky". ‘Oznatime-li mms znaékou F, ktivku 5, element kfivky ds, plochu ohranigenou kfivkou s znatkou S, jeji clement dS, proud J, slozku elektrické indukce kolmou na dS znatkou Daa das t, ize uvedeng zikon matematicky formulovat takto: vert foes o kde F jako mms podél libovolné kfivky je dina vztahem: Fa pites ® HY, je teénd slobka vektoru magnetického pole vzhledem k integratni cesté. Eliminact F 2()4@) ple §uara1+4 fo.as ® iIde-tio vypotet elektrckjch stroj, je vidy Hen obsahuiictelektrickou indukci v rov- nici (1) zanedbatelny proti prvému élenu, nebot bEH 0 jevy s pomémné pomalow Zasovou proménlivosti. Pro své éely mizeme tedy mms poklidat za rovnou celkovému proudu ‘ekoucimu uvaZovanon Kfivkou Far ® Rovnice (3) se zjednodui na tvar GH.ds=1 © a slovné ji le vyiédtit takto: »Magnetomotorické sla (zkricent mms) poddl libovolné uzaviené Kfivky obepinaift vodig, jimi prochézi proud, rovnd se celkovému proudu prochézejicimu vodicem'. Kladng ob&h intensity magneticktho pole H, po ktivee sje piitazen ke ladnému proudu pole pravidla pravotodivého éroubu. Zdiraziujeme jeité, Ze proud I'v pfedchizjicch rovnicich je celkovy proud proché- lef smyékou. Kdyby So na pF. o eivku s N zivity a proudem v jednom zivité Ty pak =Nl, © 2. Zékon elektromagnetické indukce: yElektromotoricki sila (ckrécené ems) podél libovoiné uzaviené Ktivky obepingjici urdity magnetick) tok se rovnd ziporné hnodnoté éasové zmény tohoto magnetického toku, i ‘Ve smyslu Lanzova pravidia 0 pozorovini Ze piirodai 24kony se suai brinit zméné stavu, je smysl Kladné indukované ems, a tedy i proud zpisobeny touto ems takovy, de se snazi zamezit zmenfenf magnetického toku ‘P. Je tedy smysl obéhu kladné ems vahledem k —*? piitazen podle pravila pravototivého Sroubu. a Oznatime-li ems F, tok Paostatni velitiny stejné jako dtive, je matematické vyjadfent tohoto zikona ap Ba- o Obdobné jako u magnetického pole s intensitou HT mieme zavést elektrické pole s intensitou K vztahem BGK © im bychom dostali rovnici podobnou rovnici (3), po piipadé (5). Upouitime viak od twho proto, Ze pro dali poticbu neni nezbytné téeba zavédét pojem elektrického pole. Slovni vyjidfeni uvedené na zaéitku tohoto odstavee a rovnice (7) se tkaji jedno- ‘duché uzaviené kivky kolem toku ®. Kdybychom provedli misto jednoho obéhu kolem pole @ celkem N obéhi, pak by se ov'em indukovand ems zvétiila Nkrit. Tak na pi. ems E, indukovani v civee s N zivity ie =NE=—n 2 % Rovnice (3), po pfipadé (5) a rovnice (7) se nazyvaji obvykle rovnicemi Maxwst- rove, nebot Maxwert prvn{ matematicky formuloval uveden€ dva zakony. ‘1K Maxwettoves rovnicim se poji 2 rovnice udévajict vztah mezi intensitou elektric~ eho pole K a elektrickou indukci D a meziintensitou magneticktho pole H a magnetickou indukei (magnetickym syoenim) B: (20) B= ugh an Jejich platnost je omezena na homogenni a isotropni prostiedi. K MaxwsLiovem ‘roynicim se také pojf rovnice mezi proudovou hustotou « a elektrickjm polem K kde je e pomérné dielektrické konstanta, 4 diclektrické konstanta, # pomérné permeabilita, ‘My indukéni Konstanta, ymimné vodivest, V theotii a pfi vypottu elektrickych stroja nebudeme rovnici (10) prakticky potie- bovat. Aviak rovnice (11) je diledité a budeme ji udivatéasto zejména pHi vypoétu magne tického obvodu stroje. Rovnice (12) je vlasiné Onnsov zékon pii pouditi mémjch ve~ litin. Proudové hustota ¢ je mémy proud, t. j. proud na jednotku plochy, intensita, clekarického pole K je mémé elektrické nape, tj. napéti na jednotka délky, y mérnd vodivost (pievricend hodnota mémného odporu ¢). V nafich aplikacich vystadime s veliti- sami souhranymi, Ouncv zékon bude tedy ve tvaru u=RI (3) ‘kde U je napéts, 1 proud odporem R. 2. BIOT- SAVARTUV ZAKON Nékdy je vyhodnéjii, na pi. pti vySetfovint pribéhu magnetickfch poli nebo induki- nostf a vedjemaych indukénost, vyjit misto z Maxwatovy rovnice (5) 2. 2v. Bio. Savantova zAxona. Podle tohoto zikona pfispivé ka2d¥ element vodiée, Kterjim pro- chézi proud, svjm dilem k magnetickému poli v kterémkoli misté a pro ziskini skutetné hhodnoty pole v uvalovaném misté se musi setist (integrovat) viechny dil&i pHspévky. Protode intensita magneticktho pole a magnetické indukce jsou velitiny vektorove, je theba provést stitint vektorové, Matematicky Ize vyjddtit zdkon ve formé vektorové takto: I [ase aN Side ooo COUT a 1 ds-sin a \ Spa Pro prostou veltost dostivime div — f S#°sim% ys) Elementimt pispévek k magnetickému poli v bodé A(obr.1) je ptimo timérny velikosti proudu 7 a délce pramétu elementa ¥ 4 do roving Kolmé na privodie a neptimo mim eiverel délky privodite, Privodit r jako vektor sméfuje od vySetfova- aého bodu A k clementu vodite ds, jim prochia! proud. Lze dokizat, 2¢ Brot-Savanrov zikon dplné souhlas! s rovnicl B). yor Mery Pro zaimavost wvidime, 2 wjraz obdobny podle principu dusliy 2mwirau (15) ee pst pro clementirlelkrické pole dK, v ném mist proud I ¥y- stupuje z4pornd hodnota Easové zméay magnetické indukce — 9. ELEKTROMOTORICKA SILA INDUKOVANA POHYBEM K vpotta indukované ems poudijeme druhé Maxwat ove rovnice (7). Jde-io pohyb vodize ¥ homogennim magnetickém poli Gasové konstantnim, Ize vatah (7) upravit ae E= Bb a tele B je magnetickd induce uvatovancho pole, 7 délka vodite a o sychlost pohybu. ‘Vatah (16) pfedpoklida, Ze smér vektoru magnetické indukce B a smér rychlosti v jsou navzajem kolmé. Obecné totid ve vektorové formé plati K= [v8] an Z rovniee (17) plyne 18 pravdlo pro polarity iadukované ems B. Oto&ime-li vektor schlosti v do sméru vektoru B, pak posuv pfifazeny této rotaci podle pravidla pravote- ‘Beli ost ult ‘ste inci elecicho pole K's tin pla lndaovand ‘ems E, nebot E Le Zajimavé je, Ze i zde existuje dudlné obdobny vztah pro magnetické pole H=—Wwo) as) Rovnice (16) opét soublasé s Maxwatxovow rovnet (7) 0 Sem se Ize snadno pie- svédéit. Necht vektor magnetického pole B je jednoznaéné definovan funkci B= fans) as) kde x, y, # jsou prostorové soutadnice a 1 fas. Magneticky tok ® prochézejici urtitou Smyétou je pak jinoa (enémou) funkel prestora a fasu = %95%)1) 20) ‘Unvoiime toil diferencial ne a0 = FE det as Gat Ge ae ay Ponévad? rovnice (16) plati pro pole éasové konstantn, je parciéini derivace podle fasu nulovd, Polozime-Hi smér pohybu vodige (Kolmy k jeho délce) do osy x, odpada}i parcidlnt derivace podle y a za plati (22) dd OD dx anit apt ar ae: oe Dosazenim do rovnice (7) dostaneme hledany vztah. Znaménko —, které vyjde, znadi, 4s pl zvétSeni toku ve simyéce se indukuje ems takové polarity, aby proud ji zptsobeny pmenioval magactickY tok a ak brinil 2méné stayu (Lunzovo pravidio). Uréujeme-lt polarity indukované ems podle diive uvedeného pravidla pravototivého Sroubu, neni Eeba piihlidee k zApornému zaménku, 4, POZNAMKY K ZAKONU ELEKTROMAGNETICKE INDUKCE ii vypottu indukovaného napéti pode rovnice (7) je tteba potitat s celkovou zménou. smagnetickcho toku, které se vieobecné sklidd ze zmény prostorové a éasové. Nemusi tedy nutné vanikat indukovand ems pti pouhé prostorové zméné magnetického pole ve smyéce a privé tak protinini indukénich éar voditem nemusi samo 0 sobé davat, indukovanou ems. Pfedstava indukénich éar svadi k nézoru, Ze magnetické pole se mize ohybovat, z échoz pak mohou vyplynout nesprivné zivéry. Magnetické pole je stav pprostfedi definovang y kaddém bodé a v kaldém éase vektorem magnetické indukce B, kery (19) udivé velikost a smér této velitiny a nic vice. Jako analogi si le piedstavit pole teplot definovanych 22 v kazdém bode a v kazdém ase (s tim rozdilem, Ze teplota je skalirni velitna, avSak B je vektor). Iv tomto piipadé nevyplyvé z definice teplotniho stavu v kaédém bodé a v kaZdém Zase néjaky pohyb teplot. Mize se viak stit, 3 prosto- rovi a Gsové zivislost magneticktho pole je takovi, Ze na pF. urtité maxizoum nebo minimum pole mén{ plynule své soufadnice s éasem tak, Ze vaniké dojem pohybu magne- ticktho pole, To jsou t.zv. totiva pole u elektrickych strojd. Musime si viak uvédomit, 4e jde jen zdénlivf pohyb magnetického pole, k némuz dochézi uvedenjm zpisobem, ‘a nesmime je} zaméfiovat 5 pohybem skutetnjm, Takovd zAména mide nékdy vést k ne sprivajm zivérim. Nebezpeti omylu je Gasté zejména v theorli unipolimich strojd. Vabledem k dilezitosti této véci uvedeme dva piiklady a na nich si véc vysvétlime. PEiklad 1, Diouby tyfory magnets osou Kolmo k papira se your dao smyhy mezi Husajmi Konakty dolehajictnt ma tent magnet. N fbr. 2a je ndzoma stay Yjehon, na ob 2 jest Kontay. Aviak be= 4 haem zasouvint jet we dijeeychlos e,neindukuje te idl ems, cob ze» experimenting emdno 2st. Predpatladime-y e pole u vel doukcho ( 2 ® Iignet je en tit’ magne epopetcng, 38 ma Hons ovine fe smpece uty magneicy tne coo psi ta ney tok Wy. ‘Abyetom moi sent jv theoretic vyretle sine eof oc etinne magnetic pica jae jou Flav phy jednotvgeh Est lektrickdho obvodu vailsdem & prosona hunt ple defen Lae postiovat rat oiem visedek man Opt vidy Volme nejdtive soufadny systém tak, Ze smytka a mBticpHistroj jsou 8 24, & Vsouvint vatledem k tomo prosora'¥ Hts, Pak se orem mapter pobybje Coubho corto Fehlosd¢ vahlcie i volt soutsdntna ayutney Megeerersmbneta do mythy. Bole Potent mupactem mat pokyvem magiete Een svoj Reetrone olden Na jednt sane magnet ranika ple mists Ke ncbylo ana druhé stead magnets, deliv troy znd. ett ade tedy vf 0 GrovouT pronurovou nna Inagntckcho pole Piedpodeme romomtraou magneton inde’ Bait magnets komen F nascent, 0 Es se magntcky tok wont mptly see 0 ood 4 nisledkem zvétient magneticktho toka uvnitt smytky se indukuje podle (7) ems prot: améru hhodinovyeh rutek veliosti Bav. Aviak element magneta doplfulic smyéku on usavieny obvod se Polybuje s magnetem rychlosd o v poli magnets s indukel 2, Pohybem, tj. éasovou zménou ppolohy elementu v magneticktm poli, indulaje se podle (16) a (17) v elements ems ve sméru Fhodinovich rufek s velikost! Bev. "Ems prostorové zmény ‘a Easove zmény se” vadjemne Kompensujl ome nynf soufadny systém tak, 3s je pevné spjat s magnotem, kdedeo emytka se vabledem k néma poliybujesychlosti ~o. Nasiedker tet volby je magnetické pole v prostoru i casove.ne= roménné. Element magnets, doplauicl smyéku ia usavEeny obvod, fe stile Kliduy pouze kon tkty zafazuif do obvodu rdzné elemsnty magnetu, jed vak jsou veechny stile v klsdu. Ostatal Gist SmyEky se pohybuje v prostoru bez magnetického pole, & proto se v ai te nie neindukuje PHklad 2 (obr 3). Mezi dvima vilcovjmn pélovfmi nistave ¢ budielmt cram vaniké magne- Sekt pole svsieho sméru, Kdybychom pole znézorniliindubcnizn tarami, dorali bychom vise Drobihajict indukéni éiry. V tomto poll umistime vodis r, ktery spolu s oui jloueimi osopélového nfstavee a vné pélového néstaves a's méficim pistrojem tvoHl wzavienou smythu. Pfed- Stave si Ze je smyéta v klidu a oba polové nistaves is budicimi civkam! se otiejtKolem své ory ftejnotsychlost. a stejnj smérem, Pit pfedstavé magneticktho pole mdzoméngho induktnimi taremi udeme se snadno do- Ranivat, fe indukent Gley jsou pH rotack ndstavea undSeny 8 sebou fie tody protinajl vodie a induksji v ém napédl. Ve skutee- fost se ‘neindukuje nic, nebot pribgh magneticktho | pole ‘ prostoru mest néstavel pil jeieh rotac se anh prostorov® ani Gasove neméni, smytia je ¥ Kid. Pedstavme si aynl, Ze nistavce stojf, avlak vodit.r se otiti kolem osy (vilcorjeh néstaveh. Aby se zjistil slp. dotyk mezi vadjiim koncem vodite r a vnéjdim vodicem smytky, je vouié ‘spojen se sbéracim Kruhem, po ntmt kloude kartié umisténg ‘na kone! vndjsiho vodiee. V tomo pipadé je pole royne® pro- ‘forove konstanini, aviak v polybujicim se vod r se indukuje ‘emt. Veikostteto ems Ize Yypotieat jako pohybovou ems aplikaci ‘omnice (17) na pohybuiiet se vodi® r. (Obr. 3. Voais r ve vileorém migasticktm poli, 5, MECHANICKE SILY PUSOBICI NA VODIC Prochizi-li proud voditem, ktery je v magnetickém poli, pisobi na vodit mechanické sila, VySetime jeji velikost pro pfimj vodit délky /, ktery se pohybuje tychlosti © v ho- ‘mogenntim magnetickém poli s indukef B. Pfitom pfedpoklidéme, 3e smér magnetického pole je Kolm na smés vodite a smér pohybu je kolmy jak na vodif, tak na vektor magne~ tické indukce. Voditem necht prochézi proud I. Ponévadz jde 0 pohyb vodise v magne- tickém poli, indukuje se ve voditi ems , pro jellé vypotet lze v tomto piipadé poudit -vzorce (16). Vykon piijatf vodiéem ve formé mechanické energie se musi rovnat podle principu o zachovini energie vjkonu vydanému ve formé elcktrické energie, tedy EI = Fo Co) kde F,, je celkové: mechanické sila pisobici na vodit. Po dosazeni za E z (16) a kréceni 1 dostaneme Fa = BIL 25) ‘Vaorec (25) plati pro jakoukolirychlost i pro klid » ~ 0. Lae jj zobecnit na vektorovy ‘war diferencidlni pro libovolny element ktivotarého vodite ds, jim prochizi proud J: dF, = Ids B 28) Vzorce (25) a (26) udévajlsilu v newtonech [N], poutijeme-li jednotkové soustavy MKSA. 6. KIRCHHOFFOVY ZAKONY K feteni elektrckfch obvodt jednoduchych i slodtjch se poutivé preniho a druhgho Kincrtiorrova zikona. Prvni Kirchhoffay zékon mi: ,Soutet viech proudi plitékajicich do kakicho alu obvodu az ncho odtékajcich je nulorj. Posetn’ vyiddieno, eznadime-i proudy » vet sbihajcich se do uritgho uzla I, pe @ Z podminky (27) nuiné vyplivé, Ze vlechny proudy nemohou na pe. pouze ptékat, ajbrd nékteré pfitdkai a néiter€ musi odtékat. Podle toho Ize prvai Kixcrmorrev zi kon formulovat takto: Souset proudii do ualu plitékajcich se musi rovnat sou proudii 2 uzlu odtékaicich". Druhy Kirchhoffiv zikon: ySouéet wech ems ncbo napéti podéllibovolné uza- vviené smytky se musi rovnat nue Oznatime-Hi ebecnou ems E, (anapéti Uj), ze psét 34-0; Suno (28) Za ems povaiujeme napttovy rozdil venikaict na uréitém elementa obvodu (na pi. sgeneritors, motoru, indukénosti ata), jestlize je) uvazujeme jako pisobict na ostatni ‘bvod. Napétovy rozdil povazujeme 2a napéti nebo dlbytek, poklicéme-H vento napétovy rozdil za pisobici na t92 element obvodu, na némz vznikl. Znaméako ems nebo napéti bereme Kladné, pokud se smér pisobenf shoduje se smérem proudu. Za téchto pied- poklada je xieimé, Ze urdity napefovy rozdil vyjddiens na pf. jako Kladnd ems E, bude jako napét zéporny, tedy R=-Uy 2) Snadino se piesvédtime, Ze ems 2droja (generdtorl) pisobi ve sméru proudu a jsou tedy Kladné, kdeZto u pasivnich element (tj. u elementi odebirajcich energii) jsou 24- pomé, a proto se té2 nékdy nazfvaji proticlcktromotorické sila. Naproti tomu napéti za pasivaich elementech jsou kladnd a napét{ 2droji jsou zéporn. Rovnice (28) Ize splnit jen tehdy, jelinditeré F, nebo U, ziporné. Se zéctelem k torn ak snaze pracovat pokud mono s Kladnjmi Gisly, lze druhy Kincunorvov zikon formulovat také takto »Soutet ems viech zdrojd podél libovolné uzaviené smytky (vodite) se musi rovnat souétu viech napéti na pasivnich clementech téée smytky". Tohoto tvaru druhcho Kincmorrova zékona se Casto utivi. zejména v jednoduchych ‘obvodech. V sloZitétich pHipadech se doporutuje uZivat bud jen ems, nebo jen napeti, abychom se vyvarovali omylt. Vykon danj soutinem E,J je vjkon odvedeny ktm prvkem obvodu do ostatniho ‘obvodu a je kladny, jde-lio zdroj. Vkon dang soutinem Ul je vfkon piijaty elementem je kladay, jde-lio pasivni element. 7. MAGNETICKA POLE A JEJICH VYSETROVANI K wyetient velikosti rozptylovfch poli hlavnich i pomocaych polt @ pro zjténi tvaru vky pole cht pola je ea zn pribéhrozprylovjch poll a methoduK jebo stano- Obcent je vektorové pole dino svjmi zdroji a viry a okrajovymi podminkami, V pros- tora, hie exstul zdroje,omatujeme pole jko zdrojove (kalutni)y tam, kde cs tuji viry, jako virové (vektorové). Naopak v prostoru, kde nejsou viry, mluvime © poli nevirovém neboli bez viri, kde rejsou zdroje, mluvime o poli bez zdrojt, Pole mide bjt soutasné bez zdroja i bez vird, oviem jen v urtitém oboru. Pole, které by ‘vibec nemélo viry ani zdroje a na svch okrajich bylo té2 nulové, bylo by mulové i v celém juvazovaném oboru. Pole nevirové Ize odvodit jako pole gradientu skalirnt velitiny, ‘Aerou nazjvame potenciilem. V poli nevirovém existuje tedy potencidl, v poli vi-rovém nikoli, Tntegril pole meci dv#ma body v poli nevirovém je nezivsly a integraéai ‘est. V poll virovém je na nf zavisly. Pole magnetické indukce, Které nis hlavn¥ bude zajimat, je vidy bez zdrojt, virové je jen v prostoru civek a vodica, kterymi prochdzi proud, mimo néj je i nevirové. ‘V nevirovém prostora existuje tedy potencil a body steincho potencdlu ie spojt kiiv- Kami, t7v. ekvipotencidlami, Ponévad pole magnetické indukce je v tomto piipadé stadientem potenciily, vypljva z toho, 2e smér pole je v kaidém bodé prostora kolmy ha smér ekvipotencidl, Orthogondlni trajektoric k soustavé ekvipotencifl udéval smét pole a nazjvaji se indukenimi Earami. Obeené matematické fesent pole nevirového 2 bez zdroj je dino Lartaccovov diferencflnirovnic pro potencil 7 ay av, ov oe + OF + OF spolu s plisluSnjmi okrajovjmi podminkami. ReSeni je viaki vjednoduchych pfipadech ‘obtifné. Ve virovém poli exist 12% induktnt Ziry jako Siry udivajct smér pole v této oblast, Orthogoniln! trajektorie K induktnim Gardm ize kreslt i v tomto plipad. Na- wazuji‘na ekvipotencily oblastinevirové a protinait se v jedaom bod8. Nazivime je Bradientami a jejich spoletny prisetkk muzjvime indiferentnim bodem. Indi- ferental bod ledi védy uvntt virové oblast, nékdy a2 na samé jejl hranii (viz na pF ob. 66, 68, 69). Reient pribéhu obecnych prostorovych poli je velmi obtiné a pracaé a oby- &jnt nezbdfvé nek spokojit se uritou aproximact nebo odhadem. Je-li uspotédini, ‘y némz vySetfujeme pribgh magnetického pole, néjakjm zpusobem soumémé, na pk. Totaéné soumémné nebo neproménaé vzhledem & jedné soufadné ose pravoiblého sou- fadngho systému, pak vymizi zivslost na jedné soutadnici a uspotidini Ize poklidat za rovinné, tj, zivislé jen na dvou soufadnicich, a le je nepomérné snadni fe Na takovs piipad se vidy snafime dany ukol pievést. Pibliié Ize poklédat za rovinné ‘uspofidiat vilcové usporédini, pokud vyletéovand oblast magnetického poe je v2ble~ ddem k své velikosti dostateiné vadalend od osy tohoto uspofadani, V dalsich tivahich se budeme zabyvat jen feSenim tohoto drubu poli. fi zplsobu feSeni budeme rozli- ovat pole v oblastech virovjch a nevirovgch. Vehledem K pozdéjii aplikaci se bu- deme zajimat hlavné o pole v oblastech nevirovfch, nebot magnetickd rozptylova pole jsou zeiména v téchto oblastech. Reseni rovinnfch nevirovych poli Ize provést nékterym z téchto zpisobi: 1. methodou pfimého vypoét, 2! methodou Konformniho zobrazent, 3, methodou ttveretkovou, 4 methodou relaxatni. ‘Mimo uvedené methody #eSen{ poli na papife existuji jeSt® experimentiln{ methody vySetfovini poli, jako na pi. clektrické odporové methody a methody elektrolytické. G0) 7.1 METHODA PRIMEHO VYPOCTU Pole Ize poklidat za vyieiené, znime-ti potenciil ¥ v kaldém jeho misté. Povaduje- me-li pole za zivislé jen na soufadnicich x a y, redukuje se Lartacsova diferencidlni rovnice na War es ag tg? en Aviak i v této formé je jeff fefen{ pti obecnych okrajovjch podminkich obtiiné. ‘Methodu piimého vypottu Ize aplikovat na nékterd jednoduché soumérné uspotidéni, jako je na pi. pole homogennl, pole soustiednych kouli, souosych vale’, konfokélnich clips nebo hyperbol atd. Pro vypotet rozptylovych poli v elektrickém stroji se této me thody nepouziva a nebudeme se ji proto dile zabjvat. 72 METHODA KONFORMNIHO ZOBRAZENI “Tato methoda se hodi vihradn8 jen pro rovinnd uspoFidani a mé tu vyhodu, Ze v fe- Htelngch pHipadech Ize analyticky s libovolnou pfesnosti stanovit velikost a prabéh poli. Princip methody Ize vysvétlit touto avahou. Méjme komplexni rovinu sel £, kde gaxtiy @2) «je reilné, y imagindrni slotka komplesatho isla. Je-li potenciél V dén fanket pro- ménné 4, t. . komplexnim potencidlem Fate =e +i9) @3) pak, jak se Ize snadno ptesvédtit, vyhovuje iV (x,y) vidy Lartacsove diferencidlni rovnici (31). Abychom se o tom piesvéd&ili, utvofme derivace OP a av 7 ij: m Metis Grate eti=— ie +b) necht je funkce f jakikoli. Problém feSen{ zilezi ‘v tom, nalézt takovou funkci, aby ptifadila (zobrazila) uspotidani, jeho% Feleni hleddme, k néjakému uspofédini se znimym feienim pole. Jde tedy viastné 0 to, aby funkce spliovala dané okrajové podminky. Budiz €+ jn komplexni proménné néjakého ‘uspotidini se znimjm feienim a 2 komplexni proménna daného uspofdini, které mime feiit. Pak Ize pfifazen{ (zobrazeni) vyjédfit a=f0 Ga Nalézt vhodnou funkci je obecné obtiiné, co omezuje poutiti této jinak vyhodné me- ‘thody. Na rozdil od toho obriceny postup, t. j. zvolit urtitou funkci a vySectit, jakym krajovm podminkim odpovids, je velmi snadny a provedeme jej na pHikladé. PHfklad 3. Vyietims tar rovinatho pole definovancho v roving fanket é on ‘Rozepsinim dostaneme Shige Gti sate gan 60), aay Volime-tiv roviné ¢jednu ze soufadnic § a » za potencil V a drutou za magnetick) tok ®, do- sancme pomoct rornic (36) d¥€ soustavy rovnoossch hyperbol, % nich? jedna js ekvipotencidly 4 deuhd induként Ciy (obr. 2. Konformnim zobrazenim na komplexn{ polorovinu ze felt exakiné nékteré Slohy Potencidinich rovinnfch poli, pokud jsou tato pole omezena jednoduchym obrysem slo~ Zenjm z nékolika lomenych éar, anebo je Ize na takovy war s pipustnou pibliznosti pievést. Refeni se déje pomoci Scuwanz-CunistorraLovy diferencidlni rovnice a je roveditelné, pokud dovedeme fesit piislubné kvadratury. Aplikace tohoto zpisobuv§pottu poli u Steinosmérnych strojti se hodi pro feSeni nékterych specilnich to} Ha Sr te a a y 4 ue, I & % by 40 Cet be, fey Obr. 4. Obraz pole daného rovnict Obr. 5. Princip Ftent Cees ftvere8kovou methodou 78 MBTHODA CTVERECKOVA (LEHMANNOVA) auto methoda je graficki a Ize ji poutit jen pro rovinnd us parm obr. 5, de Krivky V,, Vp a V, jou ekviperenciie fs duikéni Géry. Onnatime-Hi B velikost magnetiche ‘iseku ekvipotencily V, o déloe As. a delke Potenciilami As,, je velikost magnetickcho AO = Bas, 67 elikost B je viak neptimo tmémé stfednt vzddlenosti As, ckvipotencill Vi, Vz, take sit ao= hn, neboli Prakticky rozhodujt o piesnostijind hlediska. ¢y tieba k Jef zhotovent. Musime uvélit, 2 je to methoda tines rend #e nevyhovuje-li po dokresent érvereckovd sig met vymazat, opravit navi jen} prilbth indukénich éar nebo ekvipotencil, vyleeshe ad, Mimo i é f noe Bo, Puvodatho névrhu na maoho malfeh,sttajiceh pose Ate Po PApadé mohou leet v mexich dosaditeng phen ‘kresleni a uniknow Pozornosti, 26 eat eet bed vhodné rondtcelkowf potencil na 2a 4 dy. Tinto oat sees! tat pole vhlavnich rysech, fesent dead a nndhe ply ee Penn eRaty Plvodatho fefent se provedou dodatesat tim, Se te Fomeue vem Tiytadae ae anitch Sstech dle omni dl. Aviak ako je len er nace Fada eigekufenot a dobry odhad dle a hit. Zeina neptiemat ede seed ees Tekay Se imsivymasat a nuto Keli opravenéfeen. PA lomo soles ne dojde nékdy snadno ik omylim, Trakckt fen! poll éveretkovou methodou Ize usnadnit kruhovymi kotoutky weal saegniml 24.2 leské Iepenky, gumoidu nebo i Kowa (poche) Jo seen Ton) coat AOtouck, a t ve eltostech jemné odstupovanyed (ned po mr nn ude veloni vice hut, seeing onatenjch lem ussesicin koe Bas my, Pout fe zalodeno na myilence, Ze dostaemelt spelen ae Formate ams! bt mono do cho divereekd vepat krubsce. Sad eae yh, Ketouthy vhodné velista voit je do éveretkt. Koroushy se mua! maior ee, Obr. 6. Princip fetent pomoct br 74 Princip fefent pole pomoct kotoutkd, kotoutkd, hhomogennt pole, ‘Behomogennt pole. ERG ik mdzorje obr. 6 a 7. Obr. 6 pledstavuje homogennt pole, kde jsou vetkeré SneISR: a ted kotouthy, stejndvelké. Na obr 7 je Felenl poke nen Gee ekvipo- fencidlami libovolného wvaru, Cely potencidlni rozdil je rouitlen we tetiny. Crvetice cross J o8 aavatiem dovjkal, nemide mit libovelnou pols, nybrz musi byt SrPatidhaa tak, aby dotykové body Iedly na kruinic (vie Giderrg Coin obr, 627). sunatené Kruinice wot totd obdobnou soustavu Rrudnie veer il each jako krufnice ping vytazené, Ciskované indutinl Gay'c cckvipotencidly pak cordil potenti, po pHipadé magnetickjch toki pislussicich orene ping vyta- taro vison Sghomogeant poe pol or, 6 je zfeims, Ze tom tk mat Ee Ae proc nse, Zachovina i poli nchomogeanim ‘Tam se eichovent nie a Fedy Keng Reem lt aebotjjch ably, indaktnt dry a evipotencah nc Jee ae, Malt se Obé soustavy krulni prouiat pod pravyn shies joe es Eithhds Kv? proche dowykowjmi body. PH praktinmspoulid eesedks oes Pongeuioy sous krulni. Nespln-li se dive wedend pean sen pouhym Podledem dobie vik, po pipadé se to proje vjrazné pli Kaen! debt sie epee Postap Fefeni pole Kotoutky je tento: Ve vhodaém métitku (pokud mote velkém) ‘ nakscll kraj ekvipotencily (pslové nistavee ati). Zvall S¢ posse tog kotoutki,‘v¥pottu poli u steinosmérnych strojii se hodi pro feieni nékterych speciilnich tloh, pro Siruénst se ade viak nebudeme toto methodou dile zabjae. (Vir na pe. I. Hare EO 1945, st 245) br. 4. Obsaz pole dancho rovnics he at ‘everetkovou ‘methodow Obr. 5. Princip Fobent 73. METHODA CTVERECKOVA (LEHMANNOVA) ‘Tato methoda je grafické a Ize jf pouait jen pro rovinnd uspoFédén. Jeji princip je patraf z ob. 5, kde ktvky V,, Vs a, jsou ekviparencily, Kiky ,, Oy Oy joo ine dukéng Siry. Oznatime-li B velikost magnetické indukce (stfedni hotnott) na malém tiseku ekvipotencidly V, 0 délce As,, a délku tiseku induktal &éry ©, medi krajnimi ekvi- Potencidlami sy, je velikost magnetickcho toku mezi indukénimi ¢arami A@ = Bas, em Yettore B je vik neptimo Gmémd stiedn vzdlenosti As, ekvipotencil Vi, Vp take lze psit Abs AO =F by neboli An “ah = kom, 8) Rovnice (38) znati vlastné podminku konstantni vodivost. Volime-li Konstantu rovnou 1, dostivame podminku pro sit sklidajici se z kfivotarfch Etvereckd. Skutetné eeve~ retky bychom dostaliv limité pro nekoneéné hustou sit indukénich éar a ekvipotencia, Pi grafickém fetenf polf methodou Etveretkovou wiivime koneéajch diferenci As, — = Aty, Podle toho, co jsme uvedli, zdilo by se, %e pro dosaéeni pokud moino velké ppécsnosti méli bychom volit As, — As, co nejmenil. To viak plati jen theoreticky. Prakticky rozhoduji o pfesnosti jin hlediska. Cim je totif sit hust, um vice price je ‘eba k jejimu zhotovent. Musime uvédit, Ze je to methoda zkusmého feieni. To zna- ‘mend, Ze nevyhovuje-li po dokresleni étveretkov4 sit, musi se vymazat, opravit nave eng pribth indukénich Ear nebo ekvipotencidl, vykreslit znovu at. Mimo to se pil jemném déleni rozdél i velké chyba pivodniho névehu na mnoho maljch, stitajicich se chyb, které po pHipadé mohou lefet v mezich dosatitelné pfesnosti kresleni a uniknow ozornosti. Pro prakticki elen{ byvi vhodné rozdilit celkovy potenciil na 2 az 4 dily. Timto -zpisobem se vyfeii tvar pole v hlavnich rysech, felen{ detailé az ného plynouci even- tuilni tipravy pivodniho feSen{ se provedou dodatené tim, Ze se ctveretkova sit v celku nebo jen v urditych Eéstech dile jemnéji déli. Avéak i takto je feSeni dosti prac a vyladuje zkuSenosti a dobry odhad délek a ald. Zejména nepfijemneé je, Ze nevyhovuj Feleni se musi vymazat a nutno kreslit opravené fefeni. Pfi tomto zpisobu price dojde nékdy snadno i k omylim. Praktické feSenf poli Etveretkovou methodou Ize usnadnit kruhovmi kotoutky — vystiizenjmi na pé. z lesklé lepenky, gumoidu nebo i kovu (plechu). Je tieba mit vitit zisobu tichto kotoudki, a to ve velikostech jemné odstupiovanych (na pf. po 1 mm) a od kaidé velikosti vice kust, zfetelné oznaéengch dislem udévajicim jejich pri mir v [mm]. Poutiti je zalodeno na mylence, Ze dostaneme-li sprévajm feSenim kfivo- Garé dtveretky, musi byt mono do téchto étverecka vepsat krunice. Stati tedy vyhledat otoutky vhodné velikosti a vlodit je do étveretkt. Kotoutky se musi navzijem dotykat J Ses WAYA Obr. 6. Princip Feten! pomoct br 7 ‘otoutka, homogenat poe tak, jak ztzociuje obr. 6 a 7. Obr. 6 pfedstavuje homogenni pole, kde jsou veikeré everetkcy, a tedy i Kotoutky, stein velké. Na obr. 7 je felent pole mezi dvéma ckvipo~ tencilami libovolného tvaru. Cely potencidlat rozdil je rozdélen na tietiny. Ctvetice Koroutk, jek se navzfjem dorjkaji, nemize mit libovolnou polohu, nfbr? must bjt uspotidina tak, aby dotykové body leéely na kruznici (viz Gérkované kruznice na obr. 647). Cirkované naznatené krulnice toll totié obdobnou soustavu kruznic vzsjemné s¢ dotfkajicich jako kruinice plaé vytazené. Cirkované induként Séry a ekvipotenciily pli rozdil potencidld, po piipadé magnetickjch toki piisluiejcich strandm plné vyta- Zenjch étveretkt, a jsou obalovymi kfivkami (obdlkami) Sirkovanjch krunic. Naopak plné induként Giry a ekvipotencidly pili rozdil potencisld, po pripadé magnetickych {oki piisluejiich straném Girkovanych étvereéki a jsou obilkami k plnjm kruznicim. Jak jsme ji uvedli, dotykove body jedné soustavy kruinic leSi na krudnici drubé sou- savy. Pokud jde o homogenni pole podle obr. 6, je zfejmé, Ze tomu tak musi bjt. Aviak tato viastnost je zachovina i v poli nehomogennim. Tam se Gérkované i plné kruznice protinajiv pravém ihlu, nebot jejch obdlky, indukéni Ciry a ekvipotencidly_jsou k sobs vidy kolmé. Majt-li se obé soustavy kruznic protinat pod pravm uihlem, je to moiné jen tehdy, kaye prochéze}i dotykovfmi body. PH praktickém poutiti Koroudkii nent teba list druhou soustavu kruznic, Nesplai-li se dfive uvedeni podminka, je to pouhym poblesem dobfe vide, po pfipadé se to projevi vjrazné pHi Kladen{ dali Fady kotoutkt. ‘se nakresii krajnf ekvipotencidly (pélové nistavce atd.). Zvoli se potet fad kotoutké,sre nant Pole nebo magneticks indukce Ize ustit pHimo x priméry kotoutki nebo GAY Sand everett pro kerékoli misto takto: Pro homogeant pole (obt, 6) wyrcte Util potceeene ee naetetickéindakce pro uretou volenou vaddlenost » wo ad See 7 rencald mexiekvipotencidinimi plochami jako ve skutetném uspotadel, simpli sh mesa inte rnin nité Paton maps nts ne mato Pl J by lc pole net hs ae aetna sree ng moi it dt men ft Pe eam Ea Pherae Ba ns, Se J alive zmini, teretkovd method pro feent poll pat! piesnd jen donenthetonetnd mach everecki, Bude jst zajimave se piestedce ake chyoyioc opouitime, poutivimerli pit praktickych felenich hrubého délen, & tely velich Etvercil. Piesvédtit se mizeme na piikledé, ktery loe gxaktné vyfetit, a mimo to provedeme jesté srovnivact Febeni étvereckovou methodou. Pitklad 4. V komplexn! polorovin§ (viz obs.) budi kladné fost _X jedaou ekvipotencilou, zipornd ose X druhou eke Poteneiilou. U tohoto uspotidint, t. zw. polorovinys ha Qezatalmi ckvipotencidlamt pHimky prochazalel potitheg, {if rovnomérné piimg hel v potithe, Tada 7 soustfedné polokrufnice, Elementimnl vodivost suka in ac, Ord: pole Polorviny; stano- nich far v prostoru mei ekvipatenciiand aie ‘ent nepicsoont pi felt njes emdsem ony 2 Ghly a's eg Goulet ee oe Mat pa kee dAw oe, Ga soy baa ia satan Pm ee Ya in sry apt yan a aon ay Dalit postup vipottu a vfsledky jeou uvedeay v tabulce: 28 & meri krjnimi ‘kvipoteacidlam! 1688 | au | a 0982 | 0,309 | 0,259 2aa | 1801 | 1,698 Chyba [4 jae | [2 | 86 | ose 74, METHODA RELAXACNE ro Feleni poli rovinnych (dvourezmérngch), atkoli ji ze zobecnit i pro pole prostorova (trojrozmémé). V dalfich vjkladech se omezime na pole rovinné, jejiché feSenf je nepomémé jednodulSi ne feleni poli prostorovych, Podle tio methody {ist roving, v nz se feet providi,rozdime étveretkovou si (viz obt. 9) 4 vypotitime potencidly ve vrcholech étveretkt, Sprivné hodnoty potenciéli se vypotie tivaji methodou postupaého pfiblizovani. Prvn{ hrubé feéeni odhadneme a pak odhadneme opravy (Korckce) potenciélé. Uvazujme urtity bod pole, v ném® potenciél @ | br. 9, Crveretkovs sit Ob. 10. Princip feat pole relaxnéns methodou Px, ») je funkel soutadnic +, y. Vyjédtime-li potenciily v sousednich étyfech bodech Palilench ve sméns os X, ¥ 0: @ (via obs. 10) pomoct Tartonova roroje funkee V(x 9), 2 ndhot poutijeme jedté fend s derivacemi tretiho Hdu, a utvorimerlistfednl hodnotu téchto potenciélt, zistime, Ze pro splnéni Lamaczovy diferencidlni rovnice Gi) Se musi tato stfedni hodnota rovnat potencidlu vazovancho bodu. Tedy pro po. tenciily boda O, P, Q R, S must platit Ve+VatVat Vs—4V¥o= (43) Neni-li ato podminka splnéna, je ticba opravovat potencily ziastnénfch boda. Jak jome jif uvedli fefent se provi tak, Ze se hodnoty potencisld V ve viech bodech sifly odhadnou. Pak se na kaldy bod postupné aplikuje rovnice (43), kterd Sek zpra Vidia nebude spluéna, 1, j, jell pravd strana nebude mit mulovou hodnoty, nybri: hod- gt Hlznou od nul. "Tuto hodnotu nazveme zbytkem a zapifeme ji zpisobem od snjm od volenych hodnot potencidli do potencidatsitky, pHi €emz pHihitime kjejima zaaménku. Z hodnot zbytkti Ize usuzovat na opravy potenciild. Je-li zbytek Kladn), amend 10, Ze je potenciil okoli vzhledem K potencidlu uvazovancho boda velkj ¢ ‘nutno tedy zvéthit potencidl tohoto bodu. Ledi-li vedle sebe vice boda se zbytky téhodznaménka, musi se volit podstatné vétii opravy, ncbot tyto zbytky se it. Rych- lst wyfelent pole zvist priv na vhodné vlbeoprav. Resa! povsduje a akonsene jsou-li hodnoty zbytkiidostateéné malé. Znaménka zbytki maji bit pokud mozno sti ava, aby se nepfesnosti Kompensovaly. PFesnost fefeni je tim vétsi, im jemnéjsi je sif a &im meni jsou zbythy, aviak ziroveli se feleni stiva pracnéjiim. Obyéejné statt tuvazovat v prostoru mezi krajnimi ekvipotenciélami 5 az 8 fad bod, ¥ nich? se vyie- ‘fuji hodnoty potencidli, a spokojit se hodnotou zbytka velikosti asi 1, maximilai hhodnoty potenciélu, Relaxaéni methodow ze viak Fetit i pole virovs, budeme-li misto potenciélu, ktery ve virové oblasti neexistuje, potitat v jednotlivych bodech sitky velikost magnetického toku, ktery je v obou oblastech. Provedime nejdfive matematicky diikaz o oprivatnosti tohoto postupu. ‘Vyideme z pron Maxwautovy rovnice v diferencidint vektorové formé rot B = 40 Coy kde o je vektor proudové hustoty, B vektor maguetické indukee, je permeabilita ne- ferromagneticktho prostfed (které pfedpoklidime), yj indukéni Konstanta, a zavedeme pole vektorového potencidlu A, t. j. pole nové vektorové velitiny, jez bude uréena rov- nicemi (45) a(46) pro viry a zdroje nového pole rtA=—B 6) div A=0 (46) Dosadime-ti z (45) do (44), dostaneme = rot rot A= j%90 an cot Ize piepsat na tvar VPA— grad div A= yo 48) Vahledem k urtujct rovnici (46) odpadé druhg de take i ated kun (46) odpadé druhy Hen rovnice (48), takée rozepsinim eA @# oe + oF ton ay pitlem plipadé ideo roviné pole nesivisé na soufadnici =, tkde se rovicese- je na tar sige 49) PA A “ae + Ge a 60) Vektor proudové hustoty o mé v celé virové oblesti stile smér kolmy k nékresné, Z rovnice (50) je z¥ejmé, Ze tim i vektorovy potenciél A musi mit rovné® stile ty smér, take v naiem pHpadé neni ani tkeba pst rovnici (50) vektorové. Abychom poznali fysikilni vfznam vektorového potencidlu, nésobme rovnici (45) dS, & 4 aerensiem Hbovaloéplochy. Pro jednoduchostpiedsavy je vshodn,pledsa- vime-li si plocha ve odech kolmou k nékresné, Cely vjraz integrujeme pi plochu $ omezenou na okrajich kfivkou s. eit States dee Dostaneme [rtd dS = — eas ony — [Bas (2) Na levé stran® je za integraénim znaménkem skalini soutin vektorového potencidlu A a clementu hranini kfivky ds. Protoze vektorovy potenciil A, jak jsme jiz dfive dokézali, je stile kolmy k nakresné, pfispivajf k hodnoté skalieniho soutinu jen sloZky element ds ve sméru osy Z. Pfedstavujeme-li si plochu $ stile kolmou k nékresné a omezenou jed- nak nékresnou, jednak rovinou rovnobéénou s nékresnou a od ni jednotkové vadélenow, pak Gisti Kfivky + ledicl v nékresné a roviné s ni rovnobéiné nepfispivaji k hodnoté {ntegrilu. Z Kfivky s zbyvail jen dvé ptimé &ésti (ve sméru osy Z) o jednotkové délee pro- tina}ic{ nakresnu v bodech na pf. M, N, v nichz vektorovy potenciél m4 hodnotu Ay, po piipadé Ay, nezivislou na soufadnici 2. Hodnota integeilu na levé strané je tedy Ay — Ay Na’ pravé strané je diferenciél magnetickcho toku dg takée integract dostaneme cel tok ®., jdouc! uvadovanou plochou S. Rovnice (52) dostiva koneény war (Ay = Ax) = — Os 63) Rozdil vektorovch potencidlii dvou bod (M, N) se rovnd magnetickému toku pro- chizejicimu obdéinikovym prifezem jednotkové vysky (ve sméru osy Z), omezenfm vertikélami uvaZovangch dvou bodi (M,N). Lze tedy velikost vektorového potencialu y urtitém bodé poklidat za velikost toku v uréitém méfitku. Platf tedy rovnost mezi rozdily ® a Aa lze proto ® dosadit pfimo do rovnice (50) 8D PD ae tae = Mor cob je Lartacsova diferencidlni rovnice pro magneticky tok ®, které plati pro oblast virovou a nevirovou. Ve virové oblasti mi o uréitou hodnotu, v oblasti nevirové je 0 =. Pro neferromagnetické prostied ye = 1. PH praktickém feleni relaxaéni methodou nutno tedy pamatovat na to, aby ve virové oblasti byly pHislufné zbytky uréené velikosti jr a velikostisité, v nevirové oblasti musi byt zbytky nulové, Refen{ pole magneticktho toku ® je ponékud obtiinesi, nebot zde nejsou pevné ‘okrajové podminky jako v poli potencidlnim. Z podminky, Ze indukéng &éry vstupyji do ferromagnetik kolmo a vystupuji z nich rovné kolmo, vychéai okrajové podminka a en 5) kkde m je normila k obrysu. Podminku (55) Ize splnit pli feSen{ sitkou podle principu zmcadleni tim, Ze zavedeme podminku piedepsanych zbytki: pro okrajové body $ po- ‘ufitim boda soumémé ulozenjch vzhledem k obrysu. Takto se fciilo magnetické pole 1a obr. 66, v némd je t6 slabé naznacena étvercov4 sit a v némd jsou vepsiny hodnoty vve viech bodech sité Rovinné pole virové Ize téz fesit zkusmym kreslenim indukénich éar v této oblasti a dile nakreslenim orthogonilnich trajektoril k témto induktnim farm, t. 2v. gradient «LanMann. Pro virové pole plati tto pravidla: 1, Existuji uzaviené indukén{ C4ry objimajici uréity proud (mms), jez maji stile smér vektoru magnetické indukce. Stejné jako v oblastech nevirovfch, tak i zde se in dukini téry neprotinaji, G4)2. Gradienta se definuje jako orthogonilnt trajektorie k indukéni tite ve virové obiasti. 43. Indukéng Sira nulové délky se naziva indiferentnim bodem. Do tohoto bodu ‘se také sbihaji vsechny gradienty. Indiferentni bod musi lezet uvnitt virové oblast, t. 1u magnetickych poli buzenjch civkou uvnit? prifezu civ. 4, Lze-li piedpoklédat konstantni proudovou hustotu po prifezu civky, tj. kon- stantn{ hodnotu vied, pak gradienty musi délit prez civky na steiné plochy. Celkova hhodnota viri mezi dvéma sousednimi gradientami je totiz védy stejni a v nevirové ‘oblasti se stiva potencidinim rozdilem meai sousednimi ekvipotencidlami. 5. Induktnt téry vychézejict x prostora virového do neviroycho se nelimou, pokud sma prostfedi stejnou permesbilitu, Toté# plati o gradientich, které na rozhran{ pfeché- ei v ckvipotencily. 6. Kreslime-li induktni diry ve virové oblasti tak, aby mezi nimi byl vidy stein’ velky) magneticky tok jako v oblasti nevirové, pak doplnénim gradientami dostivime sit obdélnigkovou, pro niz plati (viz obr. 11) (66) kde je As, stiednt vadélenost dvou gradient, AAs,_stfedn{ vzdélenost dvou indukénich tar, S plocha prifezs vimuti mezi gradientami a k stéedni induként cite, S. plocha celého prifezu vinuti mezi gradientami Podminky 1 4 5 lee snadno pochopit, podminku 6 osvét- Ij jeSté obr. 11. ,, , jsou indukéni &éry omezujicl mag- netické toky Py, D5 , je stiedni indukint ira; gg, jsou uvaZované dvé gradienty; g, je gradienta stiedni. PHimr ka (m) ohranifuje navenek virovou oblast. Body M, Q jsou vicholy Ktivotarcho obdélnitku, Stie % gradient v tomto obdélnitku As, je vzdélenost EF. vadilenost indukénich gar As je vadilenost bod GH. Plocha S je plocha OEF, plocha S, je plocha OJK. Jak Ob. 11. vidime, Vadaluji se od sebe ve virovem prostora indukéni Pole ve virovt oblast. ry tim vice, tim bli#Si je obdéiniéek indiferentnimu bo- du, Pravidlo 6 se odivodiiuje takto: Plocha S je imémé velikosti mms pro wvaZovang obdélnigek. Kolikrét je menti ne plocha S., tolikrat je menii stfedni magneticki indukce mezi gradientami g,, g,. Choeme-li, aby magneticky tok mezi sousednimi indukénimi Earami byl stejnj jako v nevirové oblasti, rmus{me rozmér obdéinitku zvétbit vzhledem k As, v poméru Postup kresleni pole v oblastivirové je tento: Zvoll se odhadem poloha indiferentntho bodu, a z pkedbéncho feleni pole v oblasti nevirové se vySetiené ekvipotencily pro- lout jako gradienty az do indiferentniho bodu. Jejich tvar se voll tak, aby se splnila podminka 4 a 5. Pak se kreslf induként &éry a kontroluje se, 2da je mezi viemi gradien- tami splnéna podminks 6, Neni-li tomu tak, opravi se poloba indiferentatho bodu a konstrukce se opakuje. ReSeni virovych poli je podstatné obtin#j8i a pracnéjs{ net fSeni poli potencidinich a nelze zde také poudit Kotoutkt. Piikiad fefent je na obr. 68 0 69. UW. ZAKLADNI KONSTRUKCNI CASTI STEJNOSMERNYCH, STROJU A ZASADY PRO KRESLEN{ SCHEMAT STEJNOSMERNYCH STROJU 8, ZAKLADNI KONSTRUKCNI CASTI STEYNOSMERNYCH STROJU Jednotlvé zikladni Sisti,z nich se slid stejnosmérny stzo, Ize sledovat na obr. 12, terj znézortiuje fez osou a kolmo Kose norméinim stejnosmécajm strojem stfedni ve~ likostiittového provedent, Na obr. 12 jsou jednotlvé &ésti ozmaéeny potadovsmi tisly. Stator je pevné Gist stroje. Rotor je pohybliva List stroje. Kostra stroje (1) je zikladni konstrukini Gist, na ni navazujt dal &éstistroje 4 Ktcrou se stroj pHipewiuje k zikladu a také zdvih. Cist kostry stroje, kterd zprostied- kkuje uzavieni magnetickych toki, nazjvd se magnetickym jhem. Kostra je bud 2 lié oceli, anebo svazovand z ocelovch pési. ___Hlavni poly (2) plivédtjt magneticky tok ke kotv8 a jsou na strané kotvy rozii- feny v pélové néstavee. Pély a pélové néstavce tvoH{ vétSinou jeden celek a jsou iténé, Provedowl se hlavnt pély jako masivn, pak je tic pout listénych polovych néstavc. Na hlavni pély se nasunujt budielvinuti Pomocné pély (5) leti v ose mezi hlavnimi poly a jejich delem je zajistit dobrou omutaci. Pfedni Sit (4) je sft na stran€ komutitoru. Uzaviré stzoj v osovém sméru a nese lodisk. Obr. 12, Zikindnt tésti stjnosmématho stroje v dttovém provedeni,Zadni Stit (9) je tit na strand vyvedentho hidele. Uzaviri stroj v druhém osovém sméru a nese druhé lozisko. Kotva (indukt) (6) je otidejicl se fist, obsabujicfaktivnt Zelezo s vinutim a komu- tétorem. Vinut! je ulo%eno v drézkich rovnomémé rozlozenych po obvodé kotvy. Hiidel (7). Komutator (8) se sklédé 2 ma ' hiidelem, ‘Ventildtor (9) je naklinovin na htideli a zajiftuje ob&h chladictho veduchu. Kartige (10) se dotfkaji a Klouzou po obihajicim komutitora, Jsou zpravidla gra~ firové. Kartite odebiraji proud z komutitoru (nebo je k nému pHividéi). Sbéract astroji (11) vede kartide a zajiStue jjich spravnow polohu, Lodiska (12) jsou dvé, po jednom v kakdém St. Svorkovnice (15) je umistina na kostfe. Pod odnimatelajm krytem jsou svorky, za n&2 se pfipojuil plivodni kabely. Vinuti kotvy (14) je ulozeno v drdkich a jednotlivé vodite jsou navzsjem propo- jeny éelnimi spojkami. Vinutl pomocnych pOld (15) je nasazeno na pomocn{ch pélech. Vinuti hlavnich p6la (16) je nasazeno na hlavnich pélech. Na hlavaich pélech miide byt jedno nebo vice oddélenych vinuti. Tato vinutt se nazgvajt podle zpisobu zapojeni cil (buzeni), derivaéni, seriové, protiseriové, kompoundni, protikompoundai. Vinuti kompensaéni (17) viz obs. 13, e provadi jen u vetich stro tino v drézkich néstavci hlavnich poli, které se k tomuto uelu musi bohat sovat, Kotva se t€2 nazjva induktem, nebot se v nl, po ptipadé v jejim vinutl indukuje ems, Stator je pak induktorem, ponévadz vytvati poticbay magneticky tok Velké stroje nemaji loiska ve Stitech, nybré v stojanech (/6), viz obr. 13. Lotiskové stojany jsou pfipevnény na z4kladovou desku. jch lamel navzsjem isolovanych. Ouiéi se spolu a aan ole ent Les ‘\ eu f VN \\) \iNee eee | | Z 0 of a We ih ; rs a4 Leos br. 13. Zéldadnt Sst stjnosméemfch stroja v proveden!s lofiskovymi stojany. 9. ZASADY PRO KRESLENI SCHEMATU STI NOSMERNEHO ST ROJE Pil ireslenf schema stejnosmérného stro budeme dodtiovat ty zisady: 2) Rotva stoje vyznatime iroutkem 4 Sipkou naznatime sme tent, Smér togeni se rozum pH pokleda na tro zpieduy tj se strany Komutitora (obr. 14). ib) ‘Schema budeme kreslit jako dvoupolove, 1 Rayd sto} bude nékolikapélovy. Proto bude mit schema jen jednu sadu -_ atic, tj Jeden kladny a jeden ziporny Harte: Prostoy ee Tova osa hlavatch pold'a jejich vinutt bude kolmé na osu pomocnjch péld a piisluéneho vinutt, Sejnou ou sostu vin pornocnjeh poli ma i vinul Koy avin kompensatni, Smér mms vinutf pomocnych péli a vinuti kom- 1E e pensaéntho je stejny, avéak smér mms vinuti kotvy (reakce t kotvy) je opatny. (apt c) Karte budeme Kreslit do osy kolmé na osu hlavnich = 1S. poli, tedy do esy pomocaych péli. Tento zpisob odpovidd nes j2 nepoutivancme vin prstencovémy avsck hodi se OW” 24 Sebems ao. pro titely schematického znizornéng, a proto se ho pfidriime. "memo stoic, ‘Nebudeme tedy kreslit osu kartiée do osy magnet, atkoli 1s normlinich vin tom tak shuteén® je, @ Smér magnetickcho pole buzencho urttjm vinutim budeme disledné pova- ‘ovat za stejnf se smérem proudu v civce, kterd toto pole budi. Uvedeny piedpoklad cpovidé pravototivé troubovic. Budeme tedy pro schematcké znizornen! veikerd ‘intl povaiovat za pravoraive sroubovice. Teno piedpetlad podsime i pro vinut ow. Bude tedy Sipka udivajiet smér proudu od hartge ke karti zat droves sme magnetickeho pole realex kowy. 'Na obr. 14 je skreslena Kora s Faris vinutim pomocnjch poli vinutim kom- pensanim, s trojim vinutim na hlavnich pélech oznaéenym pismeny a, b, c. Naznagend polarita napéti na svorkiich jednotlivych vinuti udava smér proudu v piisluiném vinuti Spoleing spHssnow fipkou, Tao fipka udivi (2 smée mins prislusacho vinut Pola- "ta mis vinut aa je sted, vinutib je opaind, Smér vsledné mms zivis nav estech jednotivjch mms. Pravf kari® je spon olikou + vinotim Kompensaénim 2s vinutim pomocngch pot, aby bya spinéaavisada €) pit dodrient sprivcho sen piisluingch mms. Ze schematu stejnosmérného stroje Ize snadno uréit smér toteni a polaritu kartédi. Je to zntzoréno na obr. 15 pro motor, na obs. 16 pro dynamo, U moor na abr. 15 prochiai proud vinutim kotry smérem od katite + ke Kariel — Naopak w dyrama jde proud od kartiée + vnéjiim obvodem ke kartéci —, tedy uvniti stroje jde proud oo Kartite ~ Ke karti “+, Pode teto ivahy le tedy snadno urtit polait kare 2 svorek, Smértofen stanovime takto: Smétujei vfs pole hlavnieh pold naboro, pak smér toteni kotvy motoru je din smérem, kte~ ym by bylo tieba nati sme pole rakes Kory, thy souhlesi! se smézem pole hlavaich poly t Prot smira tutta’ hodinowjch ratek (ob. 13).U Eyam mer toteat Kory open net mdr, Ke rym by totil zatéZovaci proud, kdyby slo o mo- tot, aebot poblogel sto) dycame premdhd tne rent dynama smefuiel prot sméra ten Je to Ob, 15.°Smér bv, 16, Smir__ "AY Pohonny stroj, ktery urduje smér toleni dy- fofeni motors, tageni dynama, mama (obr. 16).I. THEORIE STEJNOSMERNYCH STROJU i 10. MAGNETICKY OBVOD, MAGNETISACNI CHARAKTERISTIKA 10,1 PREMLED A ZASADY V¥POCTU} V daliich Gvahich se budeme zabjvat povetnim wySetfovinim magnetickjch poli stejnosmémného stroje. Potfebujeme je znit proto, ze z nich Ize vypoditat velikost indu- oranho mip, velit ovcho moment, te kon soe, « mopak velo ‘magnetickych toki: Ize stanovit potfebné prifezy aktivniho Zcleza, a tedy i rozméry je. Z too vidime, Ze nalostpribéhu 4 veikot magnetckjch pol je wehodskemt pro dalfi v¥potty a vay. Princip v¥pott vychézi z prvi Maxwatzovy rovnice [viz té£ rovnice (5) a (6)) fies = NI, 67) kde N je poiet ziviri civky budici uvatované magnetické pole a f, je jeji proud. PHi vy- ‘pottu magnetickych poli v clektrickém stroji Ize viak zpravidla rovnici (57) zjednoduiit, tim, Be 1. integraci providime po indukéni fife, takée tein slozka vektoru intensity magne- tického pole H, se stivé pHimo vektorem intensity magnetického pole H; 2, rozdélime cel magneticky obvod na tiscki, v nicht Ize velikost intensity magne- tického pole H povaiovat za Konstantnf. Tim pfejde integrace v rovnici (57) na soutet Dies 2 Nh, 68) kde 17, je velikost intensity magnetickcho pole ftcho Wscku, F, je mms potfebnd pro Fe sek as, je délka indukéni Géry Atého vseku. Nejsou-i indukéni éizy urGiteho ‘seku stejné dlouhé, vezme se za 5, stiedni hodnota. PHi vySetfoviin magnetickjch poli stsnosmérncho stzoje lze vjhodné vyuiit soumée- ost stoje dednndaea potas Saunt eekeeageh sah fe len ob 1 Bidoucim znakem a jet existenci se vidy snazime dodriet. Z ob. 12 je sejmé, 4 r0- inami soumnémmosti magnetickcho abvodu jsou roviny jdouci osou stroje a osami hlav~ nich i pomocnfeh péld. PH tom nepHihlidime k ndkcerfm Sistem rasicim tuto soumér- nost, které vial nemaji s magnetickjm obvodem nic spoleéného a nema tedy na prabéh poli ve stroji vliv. Takovymi Gistmi jsou na pi. patky stroje, svorkovnice, atd. Se zfete- —_— Oe telem k soumémosti magnetickych poli ve stroji Ize se pi jejich vySertoviini omezit vidy na polovinu celého uvaZovancho magneticktho obvodu, nebot kaidé polovina ‘ii stejnou mms a stejné geometrické usporidén{ Zeleznych i neteleznych List. Ve stejnosmérném stroji mime vice mms, které mohou existovat sougasné pHi nej- rznéjfich vzdjemnych velikostech. Jsou to; 1. mms hlavnich poli, uvaZovand jako vislednd mms vech vinutl a proud na hlay- nim polu. 2, mms vinuti ulozenych v dréfkich kotvy, t. av. mms reakce kotvy. 3. mms pomocnych pélt. 4, mms kompensaéniho vinuti, Kaldé 2 téchto mms vytvoti magnetické pole, které samo 0 sobl je soumémé k dtive uyedenjm rovinim. Kdyby permeabilita r. j. méma magnetické vodivost Zeleza, byla kkonstantni, nezivislé na velikosti magnetické indukce B, t. j. kdyby magnetisaéni cha rakteristika Zeleznjch Gésti byla piimkovi, tak jako je tomu u nefeleznych Zésti, pak by se jednotliva diléi pole na sebe superponovala a magnetické pole v kterémkoli bode prostoru by bylo vektorovjm soudtem jednotlivych dilich poli. Aviak toto vjsledné pole jiz nebude obecné soumémé k uvedenfm roviném, nebot pfihlédneme-li k pola- sité jednotlivych mms, zjistime, Ze jen nékteré z diive uvedenjch rovin soumérnosti jsou skuteénymi rovinami soumémnosti a jsou rdzné pro rizné vinutl, Rovina soumér- ‘osti vinut! blavnich poli je rovina jdouct osou pomocnjch péli, kdedro ostatni vinutt ‘maji za rovinu soumémosti rovinu jdouct osou hlavnich poli. Diisledkem toho tedy je, %e obraz pole znézornéng indukénimi Garami neni soumérny. Opakuje se oviem vy kaidé pélové dvojici. Ackoli ve skutenosti podminka konstantni permeability Zeleza zdaleka neni spinéna, piece jen se nedopustime znatelné chyby, budeme-H piedpoklddat plamost superposic oll. Je to zpisobeno tim, Ze v kaldém z magnetickjch obvodi je zafazena vzduchova mezera, Kteri spotfebuje podstatnou Gist celkové mms. Permeabilita veduchu je ovSem konstantni, plati zde tedy superposice poli. Jho kostry a jho kotwy, které vedou magne tick tok rizzného piwvodu (riznych mms), spotfebuji pti b&né udivané magneticke in ukci nepatmou fist celkové mins, takée nelinedrnost magnetické charakteristiky técito sti nema znatelny viiv na velikost a pribéh poll. O Gselnych hodnotich se Ize pFe~ svédtit na pfikladu 5 (str. 56). Znatelnéji se projevi viiv dvojiho magneticktho toku v mubech rotoru, kde byvi magnetické indukce podstatné vEt, take i mms pfipadajict za zuby nen‘ ji2 zanedbateiné. AvSak k této okolnosti Ize dodateéné ptihliet pii vypoctu charakteristiky zatizeného stroje a provést piisluiné opravy (viz &l. 10.5) Miieme proto potitat magnetické pole jednotlivgch mms oddélené. Z praktickjch davodi je vyhodné provést dvoji vypotet, a to: 1. jen pole blavnich péld, které také odpovidé chodu stroje naprizdno a poskytuje podklady pro vjpotet dileZité charakteristiky naprizdno; 2, spoletného pole viech ostatnich mms, nebot jsou souosé a busi se tfmz proudem (proudem zatéZovacim), take pro urtitj stroj je pomér tchto mms Konstantni. V¥poéet poli ad 2. souvist tésné s komutaci, a proto v¥pocet provedeme a% v odstavei tykajicim se komutace (fl, 15.9). Abychom si piedstavili pribéh vjslednfch poli, vySet¥ime alespoi schematicky pribéh indukénich éar téchto poli pro urtity voleny pomér mms v Gl 13. V dalsich livahich se pak omezime na vySetieni pouze pole hlavnfch péld. Jak jome jié uvedli dive, pfi praktickém vypottu magnetického obvodu stroje rozdé- Hime polovinu obvodu zatinajici a kon%ici na ose soumérnosti (t. j. pi vypoétu polehlavnich pélli na ose pomocnych péll) na dseky, v nich? budeme velikost magnetické indukee poklidat 2a Konstantni. Rozdéleni magneticktho obvodu na iseky provedeme rakto (viz obr. 17): Usek I: Magnetické jho nebo spoj statoru. = Usek TI: Hlavat pély. S| Usek I: Kompensaéni Sst pélu (dritky 1 zuby kompensece). Usek IV: Vaduchovis mezera. Usek V: Piechodova dist kotvy (dréiky a zu- by kotvy). ‘Usck VI: Magnetické jho nebo spoj kotvy. Poklidéme-i magnetickou indukci By v ka- ém iseku za Konstantnt pHi konstantaim aktivnim prifezu Zeleza Sy, pak i magneticky tok ka2dého tiseku @, je konstantou, takée pro des sek le pst BS, 69) Si= buh (60) de 5, je Gist pritez Yeleza, Sj ruby pri fez Jeleaa a ky je Ginitel plnéni v teleze (br, 17, Rozdtlent magnetickéno _-tého viseku, tery pHiblii k nedokonalému ‘bv na tse. vyplnéni prostoru Zelezem vlamelovanych (tj. 2 plechii sklidanfch) Géstech se zfetelem na isolaci plech®, nerovnosti atd, Pro masivni Gist je &, = 1, pro polepované dynamové plechy tlousky 0,5 mm je &, © 0,9, pro dynamové plechy tloustky 1 mm je & ~ 0,95. Lakované plechy maji A, pontkud vEtt. Ve skutetnosti neni oviem, pfesné vzato, magnetickf tok , Konstantou po celé délce ‘iseku, nebot z kazdého mista povrchu (zejména povrchu poli a pélovich néstavcd) vychiai nebo do ntho vehézi urtity magnetickj tok. Jestlize tento tok ,nezabiré" s vo~ GiGi kotwy, .j. nevehéei do kotvy a nezpisobuje vanik indukované ems, pak je} nazj- vyvime tokem rozptylov im na rozdil od aktivniho magneticksho toku, keer nazfvame tokem hlavnim. Rozptylovy magneticky tok se wzavird pies pomocné pély, po pii- padé kostru a obkiopuje vidy alespoii Est budicich civek hlavnich péll. Je tedy wwato~ ‘anf Konstantni magneticky tok v tiscku @, stfednim néhradnim tokem toku skutee- ncho. Z toho t&2 plyne, Ze vlivem rozptylii budou stfedn{ néhradni toky , plishubné rriznjm dsekiim (tj. riznjm &) rizné. Vieobecné le Hci, Ze nejvétii tok bude v tseku I (Kostie), postupné menii v disecich IK (pély) a TIT (Kompensaéni fist pélu), Kdezto vy isecich IV a2 VI je jen hlavnt magneticky tok, jehod velikost se jié neméni Pro viastai vypotet, ktery provedeme nejpohodlngji ve formé tabulky, potfebujeme covéem znét magnetisatai Krivky materila tvoticich magnetickf obvod a také musime ‘stanovit velikost rozptylovych tokt, abychom mohli urét sprivnou velikost ndhradnich toki ®, v jednotlivch isecich. Ve vzduchové mezete a vEtracich kanilech je tieba pli- hliget k viivu zhusténi induktnich far v zubech, jejichi prifez se od hlavy zubu k jeho Kofenu méni, a nutno piilizet k promélivosti mms s indukct, Které privé v zubech ‘jv znagnd; pi velkjch indukcich v Zeleze zuba je tfeba mit na zieteli i tok jdouci drizkou. Zvld8tniho postupu vfpotta je teba u strojas proméanou vzduchovou mezerou, Hlavni poly nékterch buditi mival stabilisaént zifezy, jet deformuji pribéh magneti- ‘sani charakteristiky stroje a komplikuji ponékud jeji vypotet. VSechny tyto okolnosti probereme podrobneji v dalich incich knihy a nakones uvedeme zpisob tabulkoveho ‘yypoetu s prikladem. 192. MAGNBTISACNE KRIVKY MATERIALD POU2IVANYCH VE STAVBE STRINOSMERNYCH STROYS Magnetick) obvod stejnosmérmtho stoje walt pleviéné Zlemé Uist stoje, tj materlly fertomagnetické,v menit mife zduch a jiné nelslené materily. Tyo ‘ne, Eeleznématerdy naj relava! permeblita y ovmou IJ ted pro wos Leatah mel mmagncicou induket Ba intenitou magntikdho poe if (). mms a jedaaaku dk) Bote 10-7H ) Dostaneme je zobeentho vatahu (II), polotmest je 1, A 10-7, Ja vie, vila (61) fe aco jim rain andzornéatm je ely pins Feromagnetické mately nema Konstan! permeability jy, Sime tato veltina acl svt} vjznam, Bylo by sie motno setrojt Kinky ziviasi oa B cba. H, aviak pro technické pout je jednoduili a pohodlngit nezavadet jr vubec a wdivat pro jednodisé materdy pmo aivsst tmgnetict inde D na intent maguctic: kcho pole H, tedy funkee 7 B={H) 2) Kiivigy uddvajict zivislost (62) se nazivaji magnetisaénimi kfivkami. Magne- tisatni ktivky riznjch ferromagnetickfch materidld jgou rizné, zésadné vSak maji stejny charakteristicky pribéh. PH vjpottu magnetickcho obvodu stroje je nejvhod- ngjsi poudit pifmo magnetisaénich kfivek pouditsho materidlu, Spokojime-li se s menSi pesnosti vypoétu nebo jde-li jen o informaci, Ize poudit magnetisatnich Kfivek uvede- nych v tabulee C IV (v dodatku), které jsou sestaveny pro nejéastiji uZivané materidly, ato dynamové plechy, litou ocel, valcovanou ocel a Sedou litinu. 103, ROZPTYLOVA POLE HLAVNICH POLO Rozptylovjm magnetickym tokem hlavnich pélt oznatujeme magnetick) tok buzeny' vinutim hlavnich péli, ktery nevstupuje do kotvy a nedastnt se tedy veniku indukované ems a totivého momentu. Tento tok vychizi z bok hlavnich poli a pélo- vych néstavet a uzavird se jak do pomocnych poli, tak do kostry (viz obr. 18). U stroji bez pomocnych péld se rozptylovy tok wzavird do sousednich hlavnich pélt. Z obrézkit je vider, e délka indukénich éar w stroji s pomocnymi pély je kratSi ned w stroji bez Pomocaych poli. Budou tedy mit ryto stroje relativné vétii rozptyl. Na obr. 18 je na- ‘kresleno rozptylové pole v ezu kolmém k ose stroje jako rovinné pole, t.j. za pied- pokladu, Ze se pole ve sméru osy stroje neméni. Tento piedpoklad nent ovsem spinén pobliz obou élnich ploch pélu. Dale také vzniki urtity rozptylovy tok vychazcjici z éelnich ploch hlavnich péld, jeni se uzaviri do loZiskovych stitd, po plipadé 162 do ostry stroje (viz obr. 19). Ponévadi piesné vySetieni rozptylového toku se zietelem xa uvedené okolnosti a prostorovou proménlivest pole se vymyké bEEnym matematickym prostiedkim uZivanym v technické praxi, spokojime se jen odhadem opravy na dfive ‘uvedené vlivy. Kdybychom potitali s rozptylovym polem podle obr. 18 jako rovinnym, v celé délce pélu, dostali bychom meni hodnotu rozprylového toku nez ve skuteznosti, nebot skutetny magneticky tok pobliZ konci pélt ma vice prostoru, do néhoz se maze zatlatit a mide se tedy silngji vyvinout. K tomu piistupuje i uvedeny rozptyl z Gelnichpole hlavnich pot "Y osowén Fe, (Obr. 19, Rozptylové magnetické Ob, 18, Rozptylové magnetické pole hlavnich poli radian pploch pélu, jchod velikost zivisi na Konstrukénim uspofddini (vadélenosti lobiskovych 4titd), avlak normilné bYva v porovnéni s rozptylovym tokem uvnité stroje (.j. podle obr. 18) maly; relativni hodnota éelniho rozptyiu také zavisi na pomécu délky stoje kpOlové roztet. Pro ely, které pHi vypodtu sledujeme, stati, budeme-Ii uvazovat délku néhradniho rovinného rozptyloveho pole podle obr. 18 piiméfené zvétsenou, Zplsob, jakjm se opravuje délke pélu J, je z¥eimy zobr.20 pro stroje bez pomocnych peli az obr, 21 pro strojes pomocaymi pély. ‘Nahradni délka polu J je podle obr. 20 heahth @) Nahrada{ délka pélu i pli uspofédini podle obr. 21 vyplyne z rovnosti_ magnetickych vodivosti, Kterou napiteme pro jednotkovou délku ve sméru osy hlavniho poly, j. kolo k’nékresné na obt. 21 +4) h (64) a rEAY MES tn a be 20. Petz ops Ol. 21, Pay sty! Oi. 21ers Ai pats anf OFA cet Ob 2. Telos eh eS Sad (oer aap mee Rozptslovy tok vyznageng na obr. 18, rozdélime na dvé Esti, ato na Eést vychizejici zhlavniho polu od kostry a2 k pélovému nistavci, oznatime je) P,,y a na Est vychizejch jen 2 pélového néstavce ,,, Oba tyto toky budow ji hodnoty opravené na gelai ro2- ptyl. Zelezem kostry prochizeil oba toky a zvétiuji jeho magnetickou indukci. Zelezem hlavniho polu prochizi celf tok @,,, tok jen istetné, Pfedpoklidime-li, Ze se magneticki indukee B,, rozptylového toku zvétiuje linedmné se vzdilenosti od kostry pélovému néstavei (viz obr. 22), pak ekvivalentni cist toku ‘,,, kterd pli prichodu , Souéet je viastné splnénim rovnice (58). _Blikla 5. mule je vpott magnesite charatertiy soe eho Muvn miy y Koy cat Kolmein k os jou time 2 abt, 3a, b.Jdeo stro) Kompensovany, »kestou zie oeel © praezu 525 em?. Str} je dvanitipsiov,celkovy pater drdzck kowwy N= 186, potet dra2ck ompensagnich v hlavaim pélu Nis = 14 (78) pon senate atm iid method ul sm) (2) Rape ak sl a tg 1a5-10-e lab cy 4 B= 1510-4 28-097 = 39-10-4 (120 + 707 + 138) = J, = O,11 m (odintfeno 2 vflresy). Rozptylovs tok mezi tly poli, 4, = 4-10 bs faa e Fy + Foo (1 +08 = 4510-4. 0,176 3120 4.707 + 138) Jog (1-408 2, = 0.14 m (odmtfeno 2 vikzes). Rozpojlovg tok mesi polovsminésavel tym 38-10-1-B 4 R 4 = 0.04 m (odentfeno x vitae), Rozpiylory tk mex Gly polovjeh nésaved Cyt Bet B= 5-10 = 1,08-10-* 07 ma. 010m? (pfeteeno z vykresu) 07 ma 923 8 400-30 (210 + 707 + 338) = 7,3-10-* 0.01 DoT F 16-097 =(3120 +707 +138) =Rozptylovy tok pau pq = Ohy + hg = 29 0M? + 1,02-10- = 3,92 10-F Roxptylovy tok pélowcho néstavce Oyj = Ofy + Dy = 73° 10-2 + 1,08 10-* = 8338 - 10-2 Rozptyl kostry Dg = Pag} yg = 3,92 0-8 + 8538 -10-* = 193 -10-2 Rozptyl pal 5 = 2390-106 8985106 + ‘VyidFeno v procenech hlavatho tos Op _123-10-4 ®% ~ 8a-10 es AM 9 5 oy “By ~ Bar ToRt 100 = St % ‘Stanoventroaptyu 2 obraza pole podle rv. (67) a (68. Rozpyl pata 100 — 14,65 9% e-h VehthtG—hth~m) out 9.06 _ 9503 = 088 + 006 +37 — 038 + 023 ~ 009 22 228 Fsch Bob R= 128:10-4 2-3 9508-3905 — 7-10 owl ploch sant Oem DBE +B = 428-142 95035 — 86-104 Rozptylorg tok kostry Gq = Dye + Bag = 181+ 10-2 + 13,76 = 10-2 = 15,61 «10-2 Rozpyor? to pd fui Stat ton Digumepanigteeiees Hodnoty @y, 8 yt vyiédfent v procentech toku @y dévaji OE. . ths 18,6 % Oe ist eldewe. mee Jak vidime, velikosti ozptylu vypotitané obéma uvedenfmi methodami se navzdjem dosti li “Teno wisledck nis nepfckvapt, uvedomime-li si, 2e ob€ methody poutivailurtitjen zjednodubu ficich pedpokiadd «jsou proto priblizné. Pro sstrojent magnetisaeal charakteriatky stole acca Postati, vezmeme-li do pottu hodnoty rozptylu ve jhu Kostry 16 %, v hlavalch pélech 14 9 Vopoter pritezs Pres jha kostry (pfetteno x vfkresu) ‘Sy = 0,105 m* Prifer deleza hlaynich pola Sy = 0.95 In, ~ 0,95 0,35 0,23 = 0,0765 mt Peierls omens st 5.095 (2-— Nisha) = 095 095(009 - 14-9) = ants te 16+ 2(0008+ Loos) = 161m an era(or ta) Pris vedo meey = ale = 0,29 -0,31 = 0,0808 mt Prifes feleza zuba kotvy Na 186 5 gp — . Sa = 09h, 54 a = 09-0331 - 00160 38° o602 ~ 0.0478: a 901325, Sam Sn 2 = 00878 252. osm Za oars 20180 . Sam Sy Zi pete SOU 045 Pres jha rotors 0,9 (dy ~ a) le = 0.9 (1.5078 ~ 1,25) 0,31 ~ 0.0718 mt Vypotet délek magnetickyeh indukénich gar: Tho statora may _ 2d FE = 32 oats m Havas pty = Fd ~ hy 6 = FQ ~ 1,600) ~ 030557 — 0,004 = 0.1905 m Kompensaént sist hy = hy = 000557 m Vaduchovd mezera iy = 0 = ekd = 1,167 - 0886 - 0,004 ~ 0,00414 m CARTEROV Ginitel ursime 2 tab, 1 pro 4 _ O10 ® ~ 0,008 Driky rotoru Tho rotor. + 0,197 m — -Z magnetisatni ktivky pro litou. ‘cel Hy = 3-10 aeZ magnetisaént ktivky pro dynamové plechy: Hy = 85-10% Azjim Fy = Hale = 85-10% 0,1903 ~ 162 Az IIL. Kompensatai dst. ®, _ 8A-10-* Sy 00618 Hy = 122-108 Asim Fy = Hy = 122-10*-0,0557 = 68 Az IV. Vzduchovd mezer. = 1358 T 8410-2 2A 035 2 sos 0995 ~ 310 Ae V. Zaby kowvy. 0,02543 Jam tax 17 09-0018 100+ 10% Azjim; Fxg = 150+ 108 Azim; Hg = 220+ 10% Azim = 096 Bm 2 a H+ Ma) = 1 000+ 4150 + 22-10 19-10 A Fy ~ Hil ~ 1531-108. 0,0461 ~ 707 Az VE. Tho rotoru, BA 10-+ iS Onaaia eri 7-108 Azim Ie = 7+ 108 0,197 = 138 Az Sedten! ditich mms T a8 VI je-v tab. 3 (tr. 57). Steingim zpsobem jsou ¥ tabulce vypoditéay felt dal 3 body zivislosti @ = RP). Z tEchto boda je pak sestrojena magnetsten! charakeristika naprizdno na ob. 35. Pitklad 6, Vypoget_ magnetisaéni charakteristiky pro derivagni budié. (Churakteristicu magaeticktho obvodu vypetivime stzjafm 2pisobem jako ¥ péedehzeicim piikiad®. Charakteristiku zuené Cast (Gtabilisaenich 24fext) vypotttame takto 10126 mj y= C008 ms = 001 ms = 009 m Prater dela zifené tit Si 095 b +,8) Prfez vaduchu 25 (0,126 0,01 ++ 0,004 0,05) = 0,00154 mt Sy = My — 6) = 0,126 0,09 — 0,01) ~ 0,01008 m* Skutetnd vaduchové mezera 6, = 0,0008 m, br. 95. Magnetiseéni charaktcrstika stoje 2 pHikladu 5. Opravend vaduchové mezere 6; = 1,40; ~ 144-0,0008 ~ 0.00112 m Volime indakei v 2eleze Bua — 13 T ‘Toma odpovidi na magnetisadat ktivee H, ~ 10,3 108 Azim CCelkovd mms potiebna ha 2Gdenou east Fy = Hy ~ 103 10*-0,00112 = 1,152 Az ‘Magneticky tok jdoucl elezem D.y ~ BaSs ~ 13 -0,00154 ~ 0,2 - 10-4 Wo Induce vaduchn 001802 7. ‘Tok jdouct vaduehem ®q. = BaySy ~ 0001802 + 0,01008 ~ 0,001815 -10-# Wo ‘Celkors magnetick) tok v zident césti re “+ Oa = 0001815 - 10-* + 02+ 10-* = 0.201815 - 10-* Wo ‘Temto wipotet opakujeme pro nékolik rizné volenjch hodnot pode nisledujfet tbl: iE ‘Nyni sestrojime , — f UF.) (iz obr. 31, kfivia b) a pro kabdé D, — konst ptteme odpovidaict Fy k magnctisaGaicharsicerstce stroje (kev 2), €im? dostaneme vjslednou magnetisatnt charak terisika pinlizjcik viva zien! (Revi ©)4. VINUTI KOTVY 11,1 ZAKLADNI NAZVY A ROZDELENI Vinuti kotvy steinomémného stroje je ta &ést stroje, v nf vaniket pohybem v magne- tickém poli indukované ems, Vinuti kotvy se providéji vesmés uzavieni, t. j. tkovi, 4e se pti sledovéni obvodu v kotvé pohybujeme po uzaviené drize, takde vinut nikde nevaéind a nikde nekonéi. Je to samoziejm) podadavek soumérnosti a rovnocennosti jednotlivjch civek tvoficich dohromady cclé vinuti. Oteviené vinuti, jinak obvyklé u stroja na stiidavy proud, mély jen nejstarsi stejnosmémé stroje s pélovym vinutim konticim na lamelich komutitoru. Behem vvoje se ménil i tvar magnetického obvodu v kotvé. Tvar kotvy pivodnich stejnosmémnych stroj byl prstencovy, ze stejnjch mezikruti ze Zelezacho plechu slozenyjch na sebe. Celek byl po celém poyrchu rovnomérné ovinut isolovanyim vinutim 8 rovnomémé rozdélenjmi odbockami ke komutitoru. Tohoto prstencovcho provedent br, 86. Prstencové vinut br. 37. Vint vileov’ (bubnovd, kotvy se nynt ji neudivé (obr. 36). Je nahrazeno uspotddinim vélcovjm (bubnovim) s vinutim ulozenym v dréakich (obr. 37). U véleového vinutijsou na rozdil od uspotd- dint pratencoveho obé strany civekaktivn, tj. ems se indukuje v abou stranéch civek. Z toho wypl¥v Ze se stroje épe vyudije, Dalit vyhodou valeového uspotédni je ulozeni voditii v dridkch. U vinuti prstencového, které bylo vinuto zivt vedle zivitu pHimo 1a 2elezném jade, umisfovala se viasné veikerd aktivni rotorova m& i's nutnoU Isolact ve vaduchové mezefe stroje, teré se musela dostateéné zvEtit aby bylo mozno 2idany prifez médi na korvé umistt, Tin vanikala velkd vaduchovaé mezera a bylo tieba velké sms blavnich poli, znainé vihy médi na hlavnich pélech a znagngho budiciho vjkonu, ‘Mimo to je vinuti v drizkich mechanicky dokonale zabezpeteno jak ve sméru tangen- reer (2 M 125) potet obthi nutngch k uravieni hvézdice bude ayni £ (2s 4 me ny 147 ae (21) nh ht he se dase vektory ve vektorové hvézdici se zmént na os _ 30 (27 1; je poset drazkovych napét, jejicht vektory se ztotoinily v jednom sméru.Kaidé civka mé dvé aktivni steany. Znéme-li umisténi aktivnich stran v drizkich, mieme vektorovym settenim ems obou aktivnich stran vySetiit vislednow civkovou ‘ems jako vektor. Je-li civkovy krok v pottu drivek yy tj. rozdil isla dratky se zadni stranou a Gisla drizky s pfedni stranou, Zislo celé, pak u pHsluincho vinuti maji civky ulofené pfednimi stranami v jedné drétce také zadni strany v jedné dréce, take ve ech tichto civkich se indukuje tote napéti a pislui jim t¥2 vektor civkoveho napét Jeri v dice u pfednich a w zadnich stran civkowseh, pak viem u civkim pislust t9 Vektor civkového napéti. Sestrojime-li hvézdici vektorh civkovych napéti celého stroje, dostaneme soumémnou hyézdici se viemi vektory stejné délky a stejajm poétem vektora jako ve hvézdici vektord napéti dré#kovfch. To plati pro yy4 — cé (celé tislo). PHiklad ‘takového uspotidini civek je na obr. 44 pro u = 3, 344 = 5° win whine br. 44. Cela spojky a ulodent vodiéh Obr. 45, Celni spojky a ulodent vodit ¥ dice iablonového vinut ¥ dice prestapacho vinut, Obr. 45 zndzoriiuje tote uspokidini, aviek v provedent jako vinut{ pfestupné s Krokem 944+ 3. Proni civka ma krok rovny 4, druhé a tfeti mi krok rovnj 5, takée primérny krok v postu drizck je 4 + 3. Mame 2de dva druhy civek a jim ptislu- ji dva rizné vektory civkovfch napétl. Tak je tomu zcela obecnt i ve wech jiafch pPipadech pfestupného vinut Hvézdice vektord civkovych napéti u vinuti pfestupnych ‘mi dva druhy vektort litic se velikost i dhlovgm argumentem. Kaldy druh vektord tvoil soumérnou hvézdici se stejnjm poftem vektorovjch sméri, jako mé hvézdice vektord napéti drézkovych. Uhrany poéet vektori civkovch napét je tedy dvojndsobny. Zésadné Ize katdé vinutl su > 1 provést jako piestupné, nebot v podstaté nejde 0 nic fingho neZ o posunuti zadnich stran v3ech civek vidi stranim pfednim (obr. 44 2 45) Znéme-ti vektory napét jednotlivjch civek a zndme-li pofadi (podle otislovén civek), v jakém se maji civky spojovat do seric, aby utvofily 2édané vinuul, mideme 1&2 stitat vektory napéti téchto civek v témz pofadi a dostaneme tak polygony (mnohoihelniky) nap&ti pisluincho vinuti. Polygon napéci umoziuje vySetiit napéti v keerémkolt misté v kterékoli dobé. Vrcholy polygond civkovych napéti odpovidaji mistu ve vinut, kde jedna civka kondi a druhi zating, .j. t8 misto, kde je pfipojena lamela, Priméty vrchola polygon do Zasovcho paprsku udivaiitedy okamzita napét! lamel. Kad vektor poly- gonu piedstavuje jedau civku, Cist obvodu polygonu znamend dist vinuti sklédajici sez clvek zapojenfch v seri, a to téch civek, jefché vektory jsou v uvalované Esti polygonu zahrnuty. Aviak civky zapojené v serii jsou Eist paraleini vétve. Dospivime tak k poznatku, Ze kaidé paralelni vEtev vinuti must bjt v polygonu napéti piedstavo- vvina zhruba polovinow obvodu polygonu, nebot kadé paralelni vétev zatind a kont{ ¥ mistech extrémi napéti. Ponévad napétovy polygon je védy pravidelny a uzavieny obrazec, pHisluSi kaZdému obthu jeden pér paralelnich vétvi, Mé-li tedy stroj vinut{ 3 a pary paralelnich vétvi, musi mit t& napétovy polygon vinuti a obéhd. Jednotlivé ‘obéhy polygonu se mohow ztotoénit ping, éésteené nebo mohou bjt plné rizné. Zto- twini-i se v jednom obthu dva nebo vice piri paraelnich vétvi, poznime to podle loving civek, po pHpadé lamel (ke kaZdému vrcholu takoveho polygon jsou pii= sina dv8 nebo vice &sel). 66. Napétovy polygon se urtité uzavie po a obézich; nékdy se uzavie dive. Je-li na pii- Me mee kde Nz je potet civek vinut, uzavie se polygon po KaZdém obéhu. Obeent je potet ruzavieai polygonu %, din nejvétSim spoleéaym délitelem sel %4 (Noa) (128) Tato poutka vyplfvi ze soumémosti huézdice vektord cvkovfch napét{ a soudEinosti sel N, a a. Uvedens pravidla si Ize ovétt na ptikladech uvedengch v dl. 11,9. 113 OZNACENI VELICIN CHARAKTERISUJICICH VINUTI A ZAKLADNI VZTAHY ‘MEZI NIMI. SPOJOVANE CIVEK VE VINUTI Pokuad jde o vinuti kotvy, poudjeme tichto oznatent pro jednotlvé velitiny: Ng poiet drdiek kowwy ~ potet pfednich nebo zadnich civkovfch stran ulozenfch v dridce vedle sebe = poker zivith v civce (jsou obvykle uspotidiny nad sebou) IN, potet cvek vinutt Ny potest civkowgch stran IN’ celkovy poset vodiéh v kowve Ny. poket lame 1. eivkovg krok v poétustran civek ha clvkovy Krok v potta drézek 3a spojkovy krok v potta stran civek aa Spojkovy krok v pottu drizek 3 celkovy krok vinuti v pottu civkowgeh stran 3x krok na komutitoru v potty lamel 3p. rok potencin’ nebo ekvipoteaciéln’v poten eivek nebo lame! pa Krok potencisit nebo ekvipotencidin’ v poétu drazek @™ tihel vektord dvou sousednich drizek hel dvou sousednich vektor ve hvéedici deiZkovych napéet P_ potet vektori ve hvdzdici 1B poket pélovych dvojic @ poset piri paralelnich vétut im Podet vektort drazkovjch napéti, které se ztotodiji v jednom vektorovém sméra Hq poket uzavient napHtoveho polygonu ay poset uzaveni vinut. Pii vySetiovént konkretnich vinuti (viz piklady v Gl. 11,9) zavidime Uslovéns lame, civkowjch stran, po piipadé i dravek. Pro lamely i dré&ky poudivime pofadovich slic, pii fem? postupujeme v utitém sméru od zvolené lamely nebo drizky, Kterou znatime dislem 1. Podobne je tom i pfi slovani civkovych stran. Pokud jde o vinuti dvouvrst- vovi, je vihodné Gislovat pfednt strany Gisly lichymi a zadat Uisly sudjmi- Postup Sslovini na pk. piednich stran, 1, J, 5 atd.jde v drdtce i od jedné drdtky k druhé ve zvoleném sméru. Zpisob zapojeni vinuti se nejlépe zézorni tabulkou vinuth (viz na PE, obr. 50a), v niz kritké svislé isetky zakonéené maljmi plajmi krowtky pfedstavuji zadai éelni spojku civky pednt a zadni aktivni stranu v Zezu, Piedni strany civek twoit horni fadu a zadni tof doin fadu. K obéma se plipiti piisluiné dsice. CislaJamel jsou uprostfed mezi svislfmi dsetkami a Sikmé spojky znati pfedni Selni spojky civek k lamelim. ‘Misto isloving aktivnich stran vystasime maohdy, zeiména jde-tio vinutis civkami 's plnjm krokem (Sablonové vinutf), s Cislovinim civek jako celku, timd se udett price § Gslovdnimn a zska se na pfehledaost. V tomto pHipadé neat tieba zavédét nové tila, ‘yotatime s Gsly lamal, knit je nap. pipojen zatekcivky. Tento zpisob je vjhodag DA theocetickjen vahich, Lze ho powdit prakicky w viech vinuti,u nich? poset lamel Nica poset civek N- je steiny MaN, 12) Rownice (129) neplatiu vinut se zvétienjm nebo zmensenjmm pottem lame. Z vfanemu velitin Na N, vyplivé N= 2N, (430) Die platt N,=2uNg a3) N= aN, = 2suNy (132) Givkovy krok v pottu civkovfch stran 9) je rozdil isla zadn{ strany a pkednt strany. Givkovy kok v pot drazek y,, je rozdil {sla deidky obsahujicizadni stranu a drazky ‘obsahujic pedni stranu; u vinut! pkestupnich je to jeho stfedn hodnota. Krok spoj- kkovy v posta civkovgch stran je rozdiltisla piedai strany jedné civky a zadni strany jiné civky, je jsou obé pkipojeny k té2e lamele. Podobné spojkovy krok v postu drédek ‘uy ie rozdil sel pHislusnych drazek. Vetahy mezi yy a yyy a dle mezi yp Yop Které ‘udivaji nisledujielrovnice, le snadno odvodit 2 obr. 44245, uvédomime-i si Ze zad~ nim civkovjm straném pfishuteji sudi Gisla vétl{ 0 I ned liché Gisla nad nimi ledicich piednich stran, = 2g 1 033) Ja 2-1 (134) U piestupného vinuti jsou yy3 8 yay Sisla zlomkové, 9, a yz musi byt vidy Usla celé alichi. Celkovg krok v pottu civkovch stran y je rozdileisel bud pfednich, nebo zad~ nich stran dvou civek v pribéhu vinuti nisiedujicich bezprostfedné za sebou; je t0 2 soutet obou Eistetnfch kroki vkového a spojkového, Yan tse (135) Pontvadé celkovg Krok y se potit v poétu stran civek,jich® je dvakedt toik ned civel, a pokud poter civek je stejny jako potet lamel, pati y= (136) Potenciiini krok v poétu civkowgch stran 9, je dvojnisobné pélové roztes wyjédtend potea cvkorgch stan, le avojadsobal polovd sont vypidtend potem deel. Civkém vedilenjm o celistvy nésobek potencisniho kroku plislusi ty vektor napétt. Go se tyce vy, viz rovmict (123), viz (128), % (142), a (122), «” (127), P (125). Pravidelna vinuti,jimit se budeme v dallich dvahich zabyvat, vyznatujf se tim, ie maji stile «9 krok y a pravidelné uspoFidént spojek ke Komutitoru. Steinf civkovy icrok 5) znamend i podle (136) stile t¥2 krok na Komutétoru. Stati tedy, aby byl din kok na Komutétors a je tim uréeno pofadi, v jakém se zapojicivky do vinuti. Jde nyn{ © to, jaké musi bgt y,. Chceme-li, aby stroj dival pokud modno nejvétii vjicon a mal obrou winnost, musi geometrick} souset vektord napétt civek zapojenyeh do serie ivat pokud moino nejvétsi vyslednici. Z toho vyplyvé, Ze thel sevieny vektory dvou tivek zapojenjch do seric mé bjt pokud mono malf. Této podmince Ize vyhovet, bude-li civkovy krok blizkj celému nésobku potenciiniho kroku. Potenciilnt krok je dvojinisobné pélové rozteé vyjédfend poétem driZek nebo civek (lamel). Budou tedy civky zapojent bezprostfedné do serie navzjjem vzdileny na obvodu kotvy (6 hodnota velmi blizkou celému nésobiu dvojndsobné pélové rozte Uvaime ayni obecaé stroj o p pélovych dvojicich a 0 a dvojicich paralelnich vétvi. Budi, krok na komutitoru voleng ve smyslu pfedchizejicich uvah. Vyjdeme-li na pi. od lamely xté a vykonime-li p krokii na Komutitoru ve sméru dislovéni, dostaneme se k lamele(¢-+ #9: Pontvadé rok na Komotioru 3 se bit hodnoté « V.,kde 2 je celé fislo v mezich OSe

1, must mit ¥yso¥~ vec spiky propojujclpokud mosno vechay dvoie paalelnich vet Pi rozhodovini o volbé drubu vinuti pro uit Konkretal plipad divime pfednost jednoduchému seriovéma vinut! pfed vinutim! ostatnimi, Bohusel ho nel. pou ‘eobecnt. Seriovévinti se hodizejména pro mal a stfedni stoje, pokud nede o Pali slzké jmenovité nap. Seriovtho vinutlnelze pout tam, kde by maximal! lamelové rapid pfekrfil plipusinou mez, Maximilnlamelové napét tj, theoretic hodaoty Haid Se pve jeténeuded lektick oblous je ast 32 V, od u Kompensovanyen sojaodpovidé stfednima lamelovému napétt 22 V. Se zfetelem na rizzé praktickt okolnosti jako vjrobni nepiesnost, prainé okoli, neodbornou obslubu atd., je radno nepickrotit ‘u kompensovanych stroji stfedni hodnotu lamelového napéti 18 a 19 V, u nekompen= sovangch stroji asi 15 V. Jen u strojt zcela malfch vikonii (Hidu 1 kW) lze piipustit vétii hodnoty. Vzhledem k tomuto omezeni jsme nuceni pouzit u velkjch strojd i n&- terjch stfednich strojd vinuti paralelniho. V tom piipadé volime provedent smyckové vyrovnavacimi spojkami mezi viemi dvojicemi paralelnich vétvi. U stroji mncho- pélovyeh, u nichy jiZ nelze poudit seriového vinut! a vinuti paralelni by vedlo k piilis velkému poétu civek, tenkému vodidi a také k Spatnému vyutiti mista v drédce, jsme nuceni volitvinové vinuti scrioparalelni. U velkch stroji se pouzivé vinuti smyékového s jednim zivitem v civce, tj. vinuti tySového. Stfednf lamelové napéti téchto vinutl le podle potieby snisit poutitim vinuti nékolikandsobné paralelntho, nejéastéji dva- ikrit paralelntho, Toto provedent je na pi. moZné u vétiich stroji na nizké napét. Pokud jde 0 wyutiti mista v drétce, je vyhodné poutit voditi vétiiho pritezu, tedy menitho potty paralelaich vétvi, pokud oviem jiné diivody takové feSeni nevylucuj. Se zfetelem k dobrému vyutiti mista v dréice neni té2 vhodné poutivat slozitych vinuti s vetSim podtem vrstev v dridce neZ 2, jako jsou na pf. vinuti smiend. 11,5 PRAVIDLA VINUTI Pravidla vinut! udévaii pociminky, které je tieba splnit, aby bylo mono provést prak~ ticky poutitelné vinutt s vyrovnivacimi spojkami prvého Fidu. Pravidla odvodime 2165 pro smyékové vinuti a zvlit pro vinuti novi. Krok vinuti mize byt vidy play, akriceny nebo i zlomkovy (vinuti pfestupnd). Uvedend pravidla nepotitai s vyrovnévacimi spo}- kami druhcho fidu. Modnost provedeni by se musila od pfipadu k plipadu vySetiovat 2 napéového polygonu aktivnich civkovyeh stran, 8) Paralein{ smyékové vinuti Paraleini smy&kove vinuti mé v kaldé pélové dvojici jednu dvojici paralelnich vétvi, a lamely pfsluiejct témto paralelnim vétvim zavjimaji jedau dvojnisobnou pélovou rozteé na komutitoru. Bez 2fetele na vyrovndvaci spojky Ize toto vinuti provést pro ibo- volng potet driek Ny a libovolng potet civkovych stran v drézce vedle sebe u. Aby bylo mozno provést vyrovnivaci spoiky mezi viemi dvojicemi paraleinich vétvi, musi splynout vektory napéti civek umisténjch stejnolehle ve wech pélovjch dvojicich. ‘Tomuto poZadavku se vyhovi, bude-li poset dritek pipadajict na pélovou dvojici celé slo, tedy Na ? ebot v tomto ptipadé se ztotoznt vektory drizkovch napét piisluSejic{ rkzmfm pélo- ‘vjm dvojicim, a tedy t€2 rivznjm paralelnim vétvim, do jediné vekvorové hvézdice. Joa (146) b) Nékolikaparaleini smyzkové vinutt Jak jsme ji uvedli v pfedchézejicim Ekinku knihy frovnice (144)], je moa aan pHi demé potet dvojic paralelnich vétvi je celistvjm nésobkem pottu pélovfch dvojic. ‘Zkoumejme nyn{ nékolikaparalelni smytkové vinuti s hlediska proveditelnosti vy- rovnivacich spojek. U vinuti paralelniho staéilo jednou projit vinutim kolem kotvy, po piipadé komutétoru, t. j. vykonat jeden obéh, abychom vyerpali viechny existuj Paralelni vétve. U vinut nékolikaparalelnich je k tomu tieba vykonat 5, obéhd, pfi emt slo », udivé, Kolikrit je uvaZované vinuti paralelni. Pro existenci vyrovnivacich spojek medi dvojicemi paralelnich vétvi jednoho obghu staéi splnit podminku (146) Ne ? Nyni by bylo je&té tkeba spojit vyrovnavacimi spojkami paraleini vétve_piislutejici riznjm obghiim. Snadno dokizeme, Ze ikol nelze fesit spojkami prvého fidu. Kdyby tot existovalo nékolikaparalelni smytkové vinuti, u néhoz by bylo mozno provést ‘vyrovndvact spojky mezi vei dvojicemi paralelnich vétvi, musily by se ztotoznit polygony véech téchto dvojic paralelnich vétvi. To by bylo splnitelné za pfedpokladu, 3e jde o vinutt jednou uzaviené, kdyby byl podet vektort civkovych napéti dalitelay a .j. Wn =e (146) 4s) Aviak a téchto okolnost je poet uzavfen vin 4)-4 149) va(Ne> *) <= (149) protole % Bepmet (150) e Venikne tedy vinuti sykrit uzaviené, tj. 9, obvodiia) Vzljemné poloha napétovfch polygon jednotlivjch uzavieni bude zivisié na tslech 1, yy, Jsou-li sla ny 9, nesou- Ein, budou tyto polygony vzijemné poototeny, takze se polygony nekryji a jcjich vrcholy nelze proto propojit vyrovnivacimi spojkami prvého #idu. Pro oe se sice vlechny polygony kryjf (pouze u vinuti pfestupnych mohou vzniknout dva vaijemné pootosené polygony), avSak také sousedn{ lamely v podtu 3» kterym pHsluseji vodise téie drdzky, maji stile tY2 potencidl, takie Ize tyto lamely vzdjemné propojit. Aviak takové vinuti nema smysl, nebot stejného efektu dosshneme obyéejnjm para- leinim vinutim s yykrét SrSi amelou a y,krde zvétSenym prifezem vodite (po plipadé paralelnimi voditi). Takova vinuti nazjvime degenerovanymi. U vinuti smytkovgch nékolikaparalelnich musime tedy upustit od potadavku zto- toZnént polygon vSech dvojic paralelnich vétvi. Misto toho viak klademe nov pola- davek, aby se v pribhu vinutim postupné vystiidaly vechny obéhy polygont napét, tj. jinjmi slovy, aby rizné polygony jednotlivych dvojic paraleinich vtwi vinutim piimo souvisely. =e asi) 5 Vie 62 J. KUCHRA: »Vinuti» ngkolika pralelnimi vétvemi na proud steinosméeny,zvlifent otisk 2 EO, rot. 37, tis, 30 (1948),a ae Napifovg polygon vaniké geometrickjm stitinim vektord civkovjch napéti obsa~ enjch ve hvézdici nat. Vektory sitime v pofadi daném krokem vinut, Osnatime-i vektory Gisly pisluinjch lamel, pak krokem je 94. Vehledem k pozadavku (146) (146) je podle (123) pode (125) (152) paNe Je tedy potet vektori ve hvézdici civkovych napéti pfislusejicich Ye Avojicim - Ielnich vétvi nésledujicich bezprostiedné caeee ® SS aaeae # polrnn nai ust pled wySerpiim vech wloranjch Pa veto, peaame nesmi bjt nejvétsi spoletny délitel x, tisel (Pu, y,) ve s ye Op) =1 a5) Aby vinuti nedegenerovalo, must bjt éisla w, 4 nesoudélnd %5 (9) = 1 (155) Pro vinut! pfestupné, u nicht je v dice ulozeno 1 civek KratStho kroku a t civek delitho kroku, méni se podminka (155) na 5 Hy Me» Ii) Vyetfeme jeité potet uzavient vinuti #4 (Nod) = % 4 No) = % (09%) Plat-li soutasné rovnice (154), je ~ nejvétSim dilitelem Esel p, 9 3 (Pe) ‘Mi-li bgt vinutf uzavieno jen jednou, musi #5 (Ps) = 1 asi) Pro prktcky pouieatntkolitapralnsmykovd vinu must bj spiny podminky (046), (54), (153) nebo (156) a evdem t22 (147). eepinny 1 (156) ©) Serioparaleini vinuti vinové ‘Ani piiblizime k vyrovnivacim spojkém, must se splnit zékladni rovnice (145) Nita i e (145) Di Gemé smys! mi jen takové feieni, ky? wéechny ttyHi velitiny v rovnici jsou celd Gila Jeli na pf. dino a a p, le sestavit fadu Feieni celfmi Ssly pro yy a Nye ‘Zkoumeime nyni, jaké podminky se musi splnit, aby bylo mono provést vyrovnivact spojky prvniho #idu mezi viemi dvojicemi paralelnich vétvi, Piedpoklidejme zatim Me vinuti s jednim uzavienim, tj. vinuti, Které se nerozpadé na dva neb vice galvanicky oddélenjch celki. Prochézime-li takovjm vinutim vychézejice 2 urtitého mista, vyéer~ pame viechny civky kotvy, ne se vritime do vfchoziho mista. Viech N, civek toil a Avojie paralelnich vétvi, t. j. a obéhi v napéiovém polygony, takée na jeden obéh pie padi “© civek, Majéli se viechay obfhy vektorového polygonu zttoinit v jednom polygon, mast za prvé (158) jeden ob&h polygonu rnapiti), must byt steiné velikosti a stejncho sméru. yy je potencidlaf krok v poétu civek (lamel) piisluinych jednomu obéhu v napifovem polygonu li jednomu pir paralelnich véevi. Pfedstavme si civky otislovény Gisly lamel, K nim jsou plipojeny zatitky tfchto clvek. Vyjdime od lamely (civky) xté a ud@leime mE krokt, Sim naplaime m obéhi v napéfovém polygonu. m je celé Yslo pro které plati Ism ‘Vyrovndvact dvojci toil jedna civka vinuti 1 jedna civka vinuti 2, Rozailjejich kroku na Komutitoru musi divat potencilai krok (jak se Ize péesvdtit, nevede v tomto péi= padé souéet k ci). Ny ska > NaH 192) One ? a Ma Dea Ia = Ip (193) Pro a>pie Ny apn met ass) Dosazenim do (193) 2° (192) a (194) dostaneme po dipravé podminku g-asl (495) Pro p> ae M Dosazenim do rovnice (193) z rovnic (192) a (196) vyide a-qetad ast) Pa (198) Pro dokonalf vyrovnivact tiinek ve vSech paralelnich vétvich je tieba, aby tev Ia) = 1 (198) 11,8 NEPRAVIDELNA VINUTL Vinuti pravideln se vyznatuji tim, Ze viechny civky jsou ulofeny soumémé v dri ich, takée jim pfisluSi soumérné hvézdice vektord civkovgch mapeti, a Ze Krok na ko~ -utitora je stéle 2, Poznali jsme, e vinova vinuti (nejéasti se to tykd vinut serioveho) lee pfi daném pottu pli a potta paralelnich vétvi provést jen pro nékteré N, = Ny. Tak na pi. vinuti seriové, pro néZ u = p, nelze provést pro Zidné Ng. Obecné plati ppodle zikladn{ rovnice pro krok vinovgeh vinuti P= Ny ka (498)Maji-i&isla p, uw nejvétsiho spoleéného délitele ew >I délme jim rovnii (199) a omatme hae o (200) Dostaneme P= WNg kat 201) kde p', w’ jsou celd, vaijemné nesoudéind dsl a’ mide byt cclé Kiso, jeli ny také d&- litelem a, nebo dislo zlomkové, neni-ii x déitelem a. Je-li a’ slo lomené, nelze rov- (199) fedit colymi Gisly, to znamend, Ze pravidelné vinuti neni mozno provést. Existuje-li tedy mop) >1 (202) ‘a neni-li soutasné délitelem a, nelze piisluiné vinuti jako pravidelné provést. Odhodlime-li se provést vinut! nepravidelné, stati na pE. vynechat jednu clvku pli zapojovani vinuti do serie. Vzniké ovSem nepravidelnost v napéfovém maohoihelniku, pponévad je vynechéna jedna strana a tim vaniki urity vyrovnaveci proud. Nezapojent civka se oznatuje jako ci jalova. Nepravidelné viautt bez vyrovndvacich proudd dostaneme, nechime-li dvé civky jalové, Které avolime tak, aby jelich vektory v potencidlnim polygonu byly opatného sméru, na dvou protilehijeh mistech polygonu. Jejich vynechinim se sice polygon vy jednom sméru ponékud smatkne, aviak vyjde uzavienj bez vjslednice napétl a tedy bez vyrovnivaciho proud V nkterfch piipadech, kdy vychiai krok na Komutitoru 9, isl zlomkové, le vinuti {clit jako nepravidelné jednim abnormalnim krokem na komutétoru. Abychom dostali potiebay primémy krok, provedeme nékteré kroky s nejbliZe vyStim tislem a jiné Uslem nejblize nizdim, Aviak jeden krok na komutitoru bude nepravidelny. ‘Nepravidelayjm vinutim je radno se pokud mono’ vyhnout a rozhodné se jich nemé pouzivat u velkgch stroja a u stroji, u nich Ize otekivat vétSi néroky na komutaci. 119 PRIKLADY VINUTI Uvedeme nékolik typickjch vinutt Kowy stejnosmémnjch strojt Které majf sloulit k dopinni provedenjch jiz vykladti a jako voditko pro navrhovant prakticky pouditel- njch vinuti. Pro jednoduchost, pfehledaost a snadaé sledovini maji uveden€ piklady vinuti malf poder dritek Noy mali potet civek v drétce vedle sebe w (vétSinou u = 1) a malf poéet péli proti vinutim, jd se v technické praxi vyskytuj ‘Tak na pi. piiklady uvedené dile se tykaji uspofidini EtyfpSlového, atkoli velké stroje se provédéii s podtem poli vétkim ne 20, Potet drick je t znatné zredukovin, V prasi se obyésjné nepoudiv pottu drézek pHipedaiicich na pélovou rozteé menstho rez 6 u maljch stroji, u vétlich pomémé vice. U velkgch strojt neni 25 drézek na pél zuliStnosti, Velitina u se pohybuje nejéastéi v mezich 2 ab 5, atkoli hodnota 1 i vice ned 5 jsou b&éné, Potet dvojic paralelnich vétvi zivisi na veikosti proudu stroje. Pokud je to mozné, snazime se vystacit s jednoduchym seriovym vinutim, jinak pouzivime vi- ‘uti paralelnich nebo nékolikaparalelnich, podle potfeby i serioparalelnich. \ a) Vinuti paraleinf smyékové nekfizené (obr. 50 a, b, c) Volme p = 2; 0 = 2; Na= 16; u = 1s Ne= Ne = 16, dle pravidel vinui pro proveditelaoit vyrovnivacich spojek prvtho Fd sa spnit (146) Jerok na komutitora pode (144) notte Addn dia ped, tee br. 508 1) Tata vine b) Schema vn ¢ VetarovkBvésice a maplor polygon. Volme na pi. civkovy krok rovny kroku pinéima nae M18 Jam a= Pak eivkowg kok v poétu altivnich strain je pole (133) Perrier nies Z rovnie (133) 9 (136) dostaneme spojkory kok drs 2m =2-9=—7 je dn sled lamel v pribghu vinut, kroky 3; a yy je wren sled kuin straacivkovjeh. Pro pichled s Je poznamenime do tv. tabulky vinuil (vz obr. 503). ‘Vyideme od lamely 1, k nd e pfipojena pedal civkova strana 1. Projdeme-Hi routo pedal akival stuanou, dostaneme s¢ ples cvkovou spojet, kerk d2lt civkov) krok 9 ~ 9, a dostaneme se tak Kzadniaktival civkové sirné, krera ma fislo | + 9 — 10, Zadnl civkovd strana vede na dal lame, [er je od WJchozi vadilena 6 lamelovy kro yx, Kerf je'v nalem péipadé yu ~ 1. lato eto lamely jel += 2. Od lamely 2 dospivimne k pfediat strané nisledujeicivky, jed Je od zadnt strany ped -4HU br, 51a, Vinutl smytkové dvakrét paraeln. br, Ste. 19 Teall vino) Schema vou) Velorvd rade upto pela. hoz elvky vadilena © spojkovg krok 3 = — 7. Cislo to pfednt strany je tedy 10— 7 = 3, ‘Dalil postup je steing, a2 vyplnime cclau tabulks, Na obt. 50b je schema vinut + vyrowndvacim ‘spojkamni (uvnitt Komutitoru),spojulei zde vidy 2 protileié lamely. Vyznateny jou zde viechny ‘Yyrowndvact spojky,atkollv prat se Casto provid jen jelich€dst na pF. Ys "fy Tg at podle okal- ‘Rost. Obr. 50c zntzoriuje hvézdii vektord mapétiakuvnich civkorgeh strana vektorory polygon. 0. ‘V prostoru mezi pély plati superposice poli a mobli bychom tedy superposict jednot- livgch diltich poli vySettit pole vjsledné. Vjslednd zobrazent poli by byla po theore~ tické strince zajimavé, avéak jsou prac’ a pHi nvthu stroje jich nent tfeba, nebot stati zobrazent diléich poli. Mimo to je takové zobrazeni rizné v prostoru mezi dvéma poly (blavnim_a pomocafm) stejné polarity a rizné polarity a zivisl také na poméra vWech ziastnéafch mms. Na rozdil od toho obrazy dilich poli plati pro libovolnow hhodnota mms, Kteri toto pole budi, a jsou tedy neménné. Nebudeme se proto dile zabjvat_piesnym vySetio~ ‘vinim wjsledagch poll a spokojime se se_schema- ‘tickym znézoménim celko- vyjch poli pomoci ekvipo- tencidl kreslengch odha- dem na rozvinutém fezu strojem (viz obr.70 a 73). Piedstavime-li si totit skuteind vimutinahrazena ‘dedlnimi vinutimi_ stejné hodnoty mms, avSak zcela tenké, pak prostor_mezi poly je nevitivy, existule v ném tedy potencidla pole ‘ze zézornit ekvipotencis- Jami. Povrch Zcleza, pokud neobsahuje ploineu mms, je ekvipotenciglou, v misté, kde existuje mms, zvétiuje == = = se potencidl imémé se” ae oN br. 71. Schematick zndzoméot pol ekvipotenciilamt ‘W nskempensovangho srcje DH bj > 0. = 2 de 7 0 7 2 38 (Obr. 70. Schematické zndzornint poli ckvipotencilami ‘u nekompensovancho stroje pHi dy) = aduchu tkmo. Na obr.70 je celkové pole nekompen- sovancho strojes pomérem mms hlavnich poli, re- akce kotwy @ pomocnych poli v poméru Fre? Fax Foy, 24 (223) Obr. 71 je wt pliped, aviak $ pomocajmi pély oddélenymi od jha takovou remagnetickou vlozkou, 2 pomér vodivesti nemagne- tickych mezer u jha au kotvy je v poméra 1: 1. Pomér mms je Fag Fig! yp = 5: 25 (224) ‘mms pomoenych péld je S wvitiena 0 hodnotu po. 7? 7 0 7 ? JJ? 7 0 9 @ SS Hehoatkipicloniah iad Obr. 73. Schematické znézoméni poli ckvipotencifilami ora u jha. ‘w kampensovancho stoje pH Oyj >Obr. 72 a 73 plati pro obdobné ptipad kompensovantho stroje. Na obr. 72 le#i po- ‘mocné pély pimo na jhu a pomér mms je Fg: Fax? Fyp ! Fes = 5 (225) ‘Na obr, 73 je por vodivosti nemagnetickych mezer pomocnjch pélt u jha a u kotvy v poméru 1:1, Pomér mms je Fp: Fax! Fp * Fes (226) Dobrou piedstavu o pribehu a veli- kkostijednotlivych. diléich i souétovych ‘magnetickjch poli v_steinosmérném stroji dévajt diagramy magnetické in- dukce ve vaduchové mezefe v zavis- losti na Ghlové vadilenosti od voleného otitky, viz obr. 74a, b, ¢ d. Na obr. 4) je priibéh pole jen hlavnich poli, na obr. b) je plnou farou vyznaten priibéh ppole reakce otvy a pomocnych pd, Girkované je zndzornén pribéh pole eventudlniho Kompensaéniho vinuti. Vjsledny prObsh pole stroje zatiie~ ného, nekompensovantho je na obr. ©} stroje Kompensovaného na obr. d). Jeli stroj velmi zatifen a zejména pracuje-li v odbuzeném stavu, zméni se u nekompensovanych stroji snadno polarita magnetické indukce pod hlav- nim pélem. Tento jev se projevi na iagramu v obr, 74¢ tim, %e.kfivka pod pélem prochézi nulou, a nazjvé se ,odfouknutim' hlavniho pole polem reakee kotvy. Kompensani vinuti mi kompen- sovat pole reakce kotvy, to znamené, 4e pln a Gitkovand Kfivka na obr. 745 maji mit s vyjimkou oblasti_ pomoc- ayjch pola steiné velké pofadnice opat= rného znaménka, Je-li tohoto stavu do- sazeno, Hkime, ¥e jde 0 100% kom- pensaci, V opaéném pfipadé je mag- neticky’ tok reakce kotvy pod hlay- Ac banegto huni pty poe buneno tek hatry Qateset 2) Catkornt ine digarmem pee vento kenr- nimi poly bud pfckompensovén (mms Pra "d) wuledats pol u sunk boeapemoruntio,” Kompensace je vetSi neZ pro 100% ompensaci), nebo podkompensovin (mms kompensace je menii neZ pro 100% kompensaci). Stanovme podminku, kterd se musi splat, aby byl stro 100%, kompensovin, Vodite kotvy i vodite kompensatniho vinuti jsou uloZeny v drétkéch. Oznatme pro jedno i druhé vinuti #5 po pHipadé 2, potet vodiét v driice, % 44. deddkovou rozte® mBfenou na priméra kotvy, 2 Ins Proud jedné paralelat vitve, @ ‘jy poset dvojic paralelnich véevt, I celkovy proud stroje, 100% Kompensace vyZaduje, aby mms pfipadajfcf na délkovou jednotku po obvodé kkotvy byla pro vinuti kotvy i kompensace stejnd, tedy @n Dil plas 1 1 wage Ieee (228) Pro pomér drizkovych rozteti Kompensace a kotvy dostivime fis, ee (22) Kompensaéni vinuti mie mit jedinou paraleini vétev (pak 2a,,— 1) nebo vice parlch vit bye sud) pots. Se aetelom an spi koto eee Tutuje providét vice paralelnich véti ned dvé, pfi emi spoje mezi civkami Ize uspo- idat tak, Ze se hiidel pfi velkjch proudech nemagnetuje. Na obr. 75 je schematicky ez étyipélovym kompensovanjm strojem s vyznagenow polaritou proudu,prochéze. itciho nejen Kompensaénim vinutim, njbr2 i vSemi ostatnimi vinutimi. Sipky ukazuji ‘Otr, 75. Sms tok proud ve stroji. br. 76. Schema zapojent kompensatatho vinuti a vinutl pomocngeh pold do jedine (paracin) wétres smi tafeni motora a genertors, Na obr. 76 je schema spojenKompensiniho vin {feos pri nes eS ket Mato wnat sala vinutbud pomocné pel, jolt vinut ea tomo obtener tbe zivitem. Casto se viak vinuti pomocnych psi oddéluje od Kompensaéniho vinuti, cof mi tu vyhodu, Ze Ize méfit a nastavit potiebnou mms Pomocnych péld pro optimdlni omutaci ber zmény prouda y kompensénmn vinut V tom pipaie on See mocnych péli oddéleny obvod vyvedeny na svorky,‘VySetieme jeté, jaky viv bude mit vychflen osy kartiéé z neutriln{ polohy 0 hel a. ‘vyietien’ provedme na jednoduchém dvoupélovém stroji (obr. 77a, b). Na obr. 7a je fez strojem, na obr. 77b je prostorovy vektorovy diagram poli ve stroji Z obrézku je zleimé, Ze tok reakce kowy , Ize rozlotit v podélnou slozku My spadaiics do osy hhlavnich péld a v slozku pfiénou, kterd je k ni kolms, @,, PHénd slozka je ekvivalentnt ‘toku reakce kotvy pfi z= 0, slozka podélnd v uspofédéni zézoméném na obrézku pisobi proti toku hlavaich pélii 4, stroj tedy demagnetuje, Kdybychom osu kartiti hatotili o dhel « na druhou stranu od neutrélni polohy, pak by osova slodka pole reakce Kotvy stro} pfibuzovala. Vysledné pole stroje mi tok ¢,, Na obrizku 77a jsou gerchované oddéleny vodige kotvy, Které Ize povazovat za demognetisatni. Ostatni vodite pak budi pif{nou slozku reakce kotwy. Na obrézku 77a je také vyznaten Sipkou smér toten! pro Zeneritor i motor. Jak patrno; demagnetisace nastivé, natotime-li osu kartééa u gene- Titoru ve sméru tofen{, w motoru proti sméru tofeni. Srovnejme nyni jeité vyhody a nevyhody kompensatntho vinuti. i i 4 = Huds gama ar ioe ee cee Or art po ey spot ae Vyhody kompensaéniho vinutt jsou tyto: 1. Kompensuje z velké Usti pole reakce kotwy, tim zrovnomériiuje magnetické naméhéni Zeleza stroje a zlepfuje jeho vyuditi. Zeslabenim pole reakce kotvy se podstat- ng zmenii i jeji indukéno 2. Zabraiiuje ,,odfouknuti* magnetickho pole hlavnich pélti a vzhledem k demagne- tisaénimu vinku pole reakce kotvy nekompensovanych strojii (viz él. 14) stabilisuje chod stroje. Tato okolnost je 2vléité dietita u motor se zietelem na stabilitu otitek, tu dynam vahledem k stabilité napéti. 3. ZmenSuje rozptylové pole mezi nestejnojmennou dvojici hlavntho a pomocného péla (viz obr. 70, 72, po piipadé 71, 73) a zroynomériuje jes tim ma také pilznivy vliv ‘na komutaci stroje. 4. Zmeniuje amplitudu lamelového napét{ v jeho éasovém pribéhu. Nevyhody kompensaniho vinuti: 1, Komplikuje stro}. eno uA 2, Potfebuje dali méd, zhruba asi o tol vie, kolik je médi v kotv8. i 3, V kompensaénim vinuti vanikaji dali ztrty pit prichodu proudu, keré nejen zhorSuj Ueinnost stoje, nybré kladou i vEtst nézoky na vychlazent stroje, ‘Kompensaéntho vinuti se vieobecné uliva u velkjch stroji, kde#to malé stroje se pro- véd8j jako nekompensované. Pfesné rochrantneexistuje, ‘Cinag odpor kompensaéntho vinut! se vypoité ze vzorce Tas Nes Fis 2P- n= ee 5m mm] (Cag )Siy 57 (a (230) kee je Ry odpor kompensaéniho vinut (0), hg” délka vodize kompensaéniho vinuti (mi, Nis potet kompensaénich drigek v pélu, ‘au poset vodits (zavits) v kompensaéni drace, 2p, poéet paralelnich vétvi Kompensatniho vinutl, 2p" potet peli sro, ‘Sq Prifez médi vodize (mm), Délka vodite h, se sklidé z Kisti ulozené v Zeleze pélovych néstaved s velikostt 2 Histi vytnivajicl'» drdéek na obou Gelnich stranich stroje Al'a 2 jedné éelnispojky, jet dlku le v prima vit romnou pblové roctei ty. Poitine ted fy ze zone Ign + +1, @n kde je 1 détka kotvy [mi], ‘Al zivisl na velikosti stroje a je 0,1 a8 0,3 m. 14. MAGNETISACNI CHARAKTERISTIKA ZATIZENEHO STROJE -V &. 10 jome vySetfovali magnetisaéni charakterstiku nezatizeného stroje, je odpo~ vidi chodu naprizdno @ nazyvi se proto také charakteristikou naprizdno, Jeelistroj zati#en, jsou poméry celkem jednoduché u kompensovangch stroji, w nich se pod hlavnimi pély nevytvoii pole reakce kotvy; pole zbytku mms reakce kotvy je jednak malé, jednak se vytvoii v prostoru mimo hlavni pély a nenasycuje Zelez0. Jeho existenc! se t& neméni velikost indukované ems, nebot osa tohoto pole spadi do piitné osy stroje (viz. obr, 64), Ems indukované timto polem ve voditich pobliz kartiée jediné polarity se ruii stejné velkou ems indukovanou do vodiei pobliz kartééi drubé polarity. Zat8tovaci proud tedy svjmi magnetickjmi witinky nevyvolé zménu napéti. To plati ‘za piedpokladu, Ze kartage jsou pfesné v neutrélni poloze. Napét stroje se zméni jen vlivem Ginnjch dbytki ye vinutich stroje a vlivem napéfového uibytku vznikiého pfechodem proudu mezi kartidi a komutétorem. Na obr. 78 je charakteristika naprizdno Ey ~ f(I,). Od jednotlivfch bod této che- rakterstiky odetteme nebo k nim pfitteme (podle toho, jde-li o generitor nebo motor) celkovs bytek pro uvazovany (konstantni) zatézovaci proud stroje a dostaneme body magnetisaéni charakteristiky pHi zatiden{, Pro kazdé zatiZeni dostaneme jiné ubytky, a tedy i jinou charakteristiku. Kdybychom vysunuli kartige z neutrélnt polohy o shel a (via &l 13, obr. 772, b), vanikla by osova slozka mms reakce kotvy ty Asina = 1, Aa = 1, A = (232) kde je elektricky tel v obloukové mite (byvé malj), 1p pélové roateé, A lineérni hustota proudu (mms kotvy na jednotku délky obvodu). Je déna