NVRH PSTUPOVCH

SEMMERING

ACHET

NA

BZOVM

TUNELU

O. Jgr & J. Roek

Amberg Engineering Brno a.s., Brno, esk republika

R. Wahlen, M. Rupnig & G. Wieland

Amberg Engineering AG, vcarsko

O. K. Wagner

BB-Infrastruktur AG, Rakousko

ABSTRAKT: Od roku 2013 probh v Rakousku vstavba novho bzovho tunelu Semmering
(Semmering - Basistunnel, SBT). Soust nvrhu je est pstupovch a vtracch achet v hloubkch
od 100 m do 420 m. Dv z tchto achet jsou trval a budou slouit za provozu tunelu jako vtrac,
ostatn budou slouit pouze po dobu vstavby. Pspvek se zabv popisem jejich konstrukce
a porovnnm s obdobnmi dly v R a zahrani. Podv pehled o kritrich nvrhu z hlediska
logistiky, vtrn, odvodnn a z hlediska poadavk na doasn a trval ostn. Rozdl oproti achtm
budovanm na eskch a slovenskch tunelech nen ani tak v rozmrech i konstrukci ostn, ale ve
skutenosti, e jsou po dobu vstavby jedinm pstupovm mstem pro rabu tunel. Proto mus bt
dimenzovny s ohledem na umstn tnho zazen a jejich uspodn mus umoovat veker
logistick a bezpenostn nroky bez peruen svisl dopravy. achty budou hloubeny v geologicky
pestrm prosted slab petvoench metasediment (fylit, bidlic, kvarcit), vodonosnch
karbontovch hornin a krystalickch bidlic a rul. Geologick jednotky jsou navzjem oddleny
poruchovmi psmy. achty jsou z konstruknch a statickch dvod navreny kruhovho prezu.
Hlouben bude probhat cyklicky pomoc trhavin s menm podlem mechanickho rozpojovn.
Jednotliv dvojice achet pro stavebn seky SBT2.1, SBT1.1 a SBT3.1 se nachz v lokalitch Frschnitz,
Gstritz a Sommerau. V lokalitch Frschnitz a Sommerau achty st na zazen stavenit na povrchu,
zatmco v lokalit Gstritz se zhlav achty nachz v podzemn kavern, propojen se zazenm
stavenit subhorizontlnm pstupovm tunelem dlky 1 km. V dob konn konference ji budou dv
nejhlub achty Frschnitz vyhloubeny a vystrojeny primrnm ostnm.

1. VOD
V poslednm tvrtstolet byla na stavbch dopravnch tunel u ns i v zahrani realizovna ada
achet, a ji trvalch nebo doasnch, jejich stavebn nronost si nijak nezad s vstavbou
samotnch tunel. Pehled vybranch achet je uveden v tabulkch 1 a 2. Brzy k nim pibudou achty
vybudovan v rmci vstavby bzovho tunelu Semmering na rakousk Jin drze.
Tabulka 1: Vybran achty na zahraninch tunelovch stavbch

Hloubka

Stavba
Sedrun, Gotthardsk bzov tunel
achta 1
achta 2
Schacht Paierdorf, Koralmtunnel
Bauschacht Leibenfeld,
Koralmtunnel KAT3
Wienerwaldtunnel

Vnitn
rozmry
m

Technologie vstavby

el

pstupov, tn,
vtrac
pstupov,
przkumn
pstupov, tn,
logistick

800

7,9
6,4

cyklick hlouben pomoc trhavin, monolitick ostn

pilotn vrt, raise boring a strojn rozen, st. beton

121,5

9,1

vertikln tt, segmentov ostn

60

2 x 20,0

pevrtvan piloty, stkan beton

199,0

4,5

pilotn vrt, raise boring a rozen cyklickou rabou, st.

beton

vtrac

Tabulka 2: Vybran achty na tunelovch stavbch v esk a Slovensk republice

Vnitn
rozmry
m

tunel Branisko

120

7,0

tunel Bezno

35

20,0

tunel Klimkovice

31

1,5

Komoansk tunel

43

Krlovopolsk tunel

10

Hloubka

Stavba

tunel Blanka

2 x 36

tunel Mrzovka

79,0

Technologie vstavby

el

pilotn vrt, raise boring a rozen cyklickou rabou,

st. beton

pevrtvan piloty

raise boring, ocelov trouba s rubovou injekt

stkan beton, mezilehl hydroizolace, monolitick
6,9
B ostn
stkan beton, mezilehl hydroizolace, monolitick
6,5
B ostn
stkan beton, mezilehl hydroizolace, monolitick
9,0, 6,9
B ostn
stkan beton, mezilehl hydroizolace, monolitick
3,5
B ostn

vtrac
vyprotn stroje
Perforex, nikov
technologick
vtrac
vtrac
vtrac
vtrac

2. MODERNIZACE RAKOUSK JIN DRHY

Rakousk Jin drha je dleit spojovac lnek transevropsk Baltsko-jadersk osy severojinho
elezninho koridoru, kter spojuje Polsko, eskou republiku, Rakousko a Itlii a kter bude mt
v budoucnu irok hospodsk vznam nejen pro zem, jimi prochz. Baltsko-jadersk osa byla
v roce 2011 Evropskou komis oficiln zaazena do prioritnch projekt tzv. Hlavn st TEN-T. Clem
tto Hlavn st, kter by mla bt dokonena do roku 2030, je modernizace infrastruktury,
odstraovn existujcch pekek a optimalizace peshranin dopravy.
Dleitm bodem v rmci modernizace rakousk Jin drhy je vstavba novho bzovho tunelu
Semmering (Semmering-Basistunnel, dle jen SBT). Vybudovnm a zprovoznnm 27,3 km dlouhho
elezninho tunelu, kter bude spojovat msta Gloggnitz v Dolnm Rakousku a Mrzzuschlag
ve trsku (Obrzky 1-2), dojde k vznamnmu odlehen stvajcho 41,7 km dlouhho seku horsk
eleznin trati Semmeringbahn. Semmeringbahn je povaovna za prvn skutenou horskou eleznici
na svt (otevena ji v roce 1854), v roce 1998 byla zapsna do svtovho kulturnho ddictv
UNESCO a v souasn dob je jednou z nejvce vytench horskch trat v zemi. Stvajc tra
pekonv vkov rozdl 457 m a nachz se na n 16 viadukt a 15 tunel. Nov tunel by ml dky
nvrhov rychlosti 230 km/h pevzt rychlou osobn dopravu dojde ke zkrcen jzdn doby VdeGraz o 30 minut - a dky nzkmu podlnmu sklonu trati (8,4) bude na rozdl od stvajc horsk
eleznice (sklon a 25) schopen mnohem lpe pevdt i tkou nkladn dopravu (BB 2015).
Projekt bzovho tunelu Semmering je v souasn dob povaovn za jeden z nejdleitjch velkch
dopravnch projekt v srdci Evropy a v dob uveden do provozu bude tunel svou dlkou 27,3 km
patit k nejdelm elezninm tunelm Rakouska.

Obrzek 1: Mapa rakousk Jin drhy

Obrzek 2: Trasa novho bzovho tunelu Semmering

3. NVRH BZOVHO TUNELU SEMMERING

Tunel sestv ze dvou paraleln vedoucch jednokolejnch tunelovch trub o prmru zhruba 10 m
ve vzjemn vzdlenosti 40 70 m. Pro zajitn bezpenho niku osob v ppad mimodn
udlosti jsou trouby po pravidelnch vzdlenostech max. 500 m vzjemn propojeny prchozmi
pnmi tunelovmi spojkami a uprosted dlky tunelu je mezi troubami navrena nouzov stanice
(Nothaltestelle, dle jen NHS).
Raba tunelu bude v zvislosti na pedpokldanch geologickch a hydrogeologickch pomrech
provdna dvma rznmi zpsoby kontinuln rabou pomoc TBM a cyklickou rabou pomoc
nov rakousk tunelovac metody (NRTM). Vzhledem ke sv dlce a z organizanch i termnovch

dvod se bude tunel razit ve tech stavebnch secch souasn. Stavebn sek SBT1.1 dlky 7,26 km
bude raen souasn z pstupovho tunelu, kaveren a achet Gstritz a z portlu Gloggnitz, sek
SBT2.1 dlky 13,04 km bude raen z pstupovch achet Frschnitz a sek SBT3.1 o dlce 6,98 km
z pstupovho dla Grautschenhof pomoc achet Sommerau (Obr. 3). Vechny pstupov achty
a tunely budou po ukonen vstavby zrueny, s vjimkou achet Frschnitz, kter budou v provozn
fzi slouit jako vtrac achty.

Obrzek 3: 3D-Model jednotlivch objekt stavby

Soust stavby jsou, krom ve uvedench tunelovch trub, nouzov stanice a pstupovch achet,
tunel, tol a kaveren, tak portly Gloggnitz a Mrzzuschlag, deponie Longsgraben, doasn
komunikace, opaten pro ochranu vod aj. (Obr. 3).
Pravideln aktualizovan informace o projektu jsou k dispozici na internetu (BB 2015).

4. GEOLOGICK POMRY

Trasa tunelu prochz intenzivn tektonicky petvoenm horninovm prostedm. V trase se stdaj, asto
na malm prostoru, slab petvoen metasedimenty (fylity, bidlice, kvarcity, metapskovce), vodonosn
karbontov horniny a krystalick bidlice a ruly. Geologick jednotky jsou navzjem oddleny
poruchovmi psmy. Celkem je zastieno 41 typ horninovho masvu a 33 horninovch celk.
Podrobnj informace byly publikovny v asopise Tunel (Vanek a Fasching 2013).

5. PROJEKTOV PPRAVA SBT Z POHLEDU INVESTORA

Projektov pprava SBT byla zahjena v roce 2005 a bhem nkolikaletho procesu byla z celkem
13 variant veden trasy vybrna varianta Pfaffensattel. Ji ve fzi vbru trasy se mohli k projektu
vyjadovat zstupci obc a zjmovch skupin z regionu. V letech 2008 a 2010 byl provedena prvn fze
podrobnho inenrsko-geologickho przkumu, jeho zvry byly zkladem pro vypracovn
dokumentace pro vydn stavebnho povolen. V polovin roku 2010 byla odevzdna dokumentace
pro posouzen vlivu na ivotn prosted a vydn stavebnho povolen (Einreichung). Ob potebn
stanoviska byla vydna v polovin roku 2011. V roce 2011 a 2012 byla provdna dal fze vrtnho

przkumu a laboratornch zkouek, jejich vsledky se postupn zpracovvaly a slouily

pro vypracovn dokumentace pro zadn stavby (Ausschreibungsprojekt) pro jednotliv sti stavby.
Vlastn tunelov seky jsou projektov rozdleny na ti sti. Jako prvn byl projektov een stavebn
sek SBT2.1, kter ji pokroil do realizan fze. Zadvac dokumentace byla odevzdna v dubnu
2013, nsledn probhalo vbrov zen na zhotovitele stavby, byla vypracovna provdc
dokumentace (Ausfhrungsprojekt), na zklad kter byla na zatku roku 2014 zahjena vlastn
realizace stavby. S uritm asovm odstupem byla zapoata projekn fze stavebnho seku SBT1.1,
jeho zadvac dokumentace byla odevzdna v ervenci 2014, a tak tento stavebn sek se ji od
poloviny roku 2015 realizuje. Jako posledn bude nsledovat stavebn sek SBT3.1, kter se jako jedin
nachz zatm pouze v projekn fzi (zadvac dokumentace byla odevzdna v z loskho roku,
realizan prce by mly bt zahjeny letos). Dokonen a uveden cel stavby do provozu je
pedpokldno na konec roku 2026 (Geomechanics and Tunneling No. 6, 2015).

6. NVRH PSTUPOVCH DL

Firma Amberg Engineering pi nvrhu achet pro SBT mohla v rmci projektovho sdruen PGST
vyut sv zkuenosti z nvrhu a realizace 800 m hlubok achty Sedrun na Gotthardskm bzovm
tunelu a mnoha dalch projekt.
Pstupov achty maj logistickou a ventilan funkci. Kvli zajitn bezpenosti je optimln budovat
achty ve dvojici, m je umonno jednak z hlediska vtrn pouvat jednu ze achet jako vtanou
a druhou jako vdunou, jednak jednu ze achet osadit stabilnm zazenm pro svislou dopravu (dln
vtah, skip apod.) a druhou vyuvat dle poteby pro transport objemnch nklad.
Prvnm krokem nvrhu je vdy oven nutnho rozmru achet z hlediska kapacity pepravy
materilu a osob. Na zklad maximlnch dennch postup raby v traovch tunelech se ur
mnostv rubaniny a stavebnch materil, kter je nutno za asov sek tn achtou pepravit.
V tto fzi ji tedy mus bt rozhodnuto o koncepci logistiky a organizaci vstavby (kolejov i kolov
stavenitn doprava, pouit dopravnk, typ svisl dopravy, umstn betonrny, deponie, skladu
tybink apod.). Dalm faktorem pro uren vnitnch rozmr achty je nutn prmr achty
z hlediska vzduchotechniky bhem hlouben achet (umstn luten), raby tunelu, ppadn
za provozu tunelu, jde-li o achtu trvalou. V neposledn ad je zapoteb zohlednit prostor pro rzn
veden (potrub pro pvod mdi, erpn podzemn vody, kabel atd.).
Vlastn geotechnick nvrh probh v Rakousku dle smrnice GG pro geotechnick nvrh konvenn
raench podzemnch staveb (GG 2010). Ta stanov metodiku pro charakterizaci hornin, stanoven
koncepce vstavby, popis chovn systmu horninov masv-ostn a nvrh projektu raby vetn
stanoven td vrubu. Pi nvrhu td vrubu je zohlednna norma pro zadvn a oceovn
tunelovch staveb NORM B2203-1. Trval sekundrn ostn se navrhuje dle Eurokdu. Dalm
vodtkem pro zpracovn vpot i nvrh konstrukc jsou smrnice RVS. ada smrnic rakouskho
spolku BV (BV 2015) pro stkan beton, piloty, odvodnn tunelu, izolaci a sekundrn ostn
tunel je pak ekvivalentem naich TKP a TP a stanov pomrn pesn poadavky nvrhu tchto
konstrukc.

6.1 NVRH PSTUPOVCH ACHET FRSCHNITZ

Pstupov achty Frschnitz jsou jedinm pstupovm mstem pro vstavbu tinctikilometrovho
seku SBT2.1. V pat achet bude vybudovna soustava logistickch kaveren a propojek, odkud bude
zahjena raba obou traovch tunel smrem k obma portlm (Obr. 4). Smrem vchodnm bude
raba probhat dvma razicmi stroji TBM, zatmco smrem zpadnm bude probhat raba NRTM.
Vkov rozdl mezi rovn zazen stavenit na povrchu a dnem kaveren je zhruba 410 m, piem
z technologickch dvod je nutno hlavn tn achtu jet o cca 10 m prohloubit. Za provozu tunelu
budou achty vyuity jako vtrac a v pat achet se bude nachzet nouzov stanice se zchrannm
prostorem, umoujc v ppad mimodn udlosti zastaven vlaku, evakuaci cestujcch
do chrnnho prostoru se separtnm vtrnm a jejich bezpen pesun k zchrannmu vlaku
ve vedlej tunelov troub. achty tedy budou opateny trvalm ostnm.

Obrzek 4: Prostorov schma pstupovch achet a NHS Frschnitz

Byla navrena dvojice achet o vnitnm svtlm prmru sekundrnho ostn 11,0 m a 8,5 m. Prmr
achet byl stanoven pedevm s ohledem na stavebn fzi, kdy jsou achty vyuvny jako tn
(Erdmann et al. 2014). Na Obr. 5 je znzornno schma dopravy v acht Frschnitz 1. Vzhledem
k tomu, e strojn raba m vrazn vy maximln denn postupy ne NRTM, vznik dky tomu
poadavek na kapacitn svislou dopravu rubaniny pomoc dlnch skip. Typ dopravnho prostedku
v acht zase ovlivuje vybaven zazen stavenit v patn kavern je teba potat s umstnm
plncho zazen se systmem psovch dopravnk a zsobnk.

Obrzek 5: Schma dopravy v acht Frschnitz 1

Ve svrchn sti, kde se vyskytuj nezpevnn svahov sut, je achta paena stnou z pevrtvanch
pilot. Ve zbylm profilu achty pevauj jednak fylity a bidlice, jednak ruly s rznm stupnm
zvtrn a tektonickho poruen. Za zmnku stoj ti poruchov zny mocnosti 9-12 m tvoen
podrcenou horninou. Ptok podzemn vody do achet byl odhadovn na 15 l/s, ovem achtou bude
teba bhem raby traovch tunel pevdt a 250 l/s, piem erpn mus bt dimenzovno se
100% rezervou.
Kruhov primrn ostn je navreno ze stkanho betonu s vztunmi stmi a svornkovou vztu
ve tech typech jitn, licch se navzjem dlkou zbru, tloukou stkanho betonu a typem,
dlkou a rastrem kotev. Pro splnn specifickch poadavk pro hlouben achet byly definovny typy
jitn, namsto vrubovch td ve smyslu NORM B2203-1.
achty budou opateny mezilehlou fliovou hydroizolac. achty jsou stejn jako traov tunely
navreny jako drnovan, tj. s rubovou dren, aby bylo vyloueno zaten plnm hydrostatickm
tlakem. Definitivn obezdvka m jednotnou tlouku 35 cm a je dimenzovna krom vlastn thy
a objemovch zmn na zaten horninovm tlakem, zbytkovm hydrostatickm tlakem, na teplotn
zaten, tlak a sn vzduchu. Pro roznos vlastn thy definitivn obezdvky do okolnho horninovho
prosted jsou v primrnm ostn navreny v pravidelnm rozestupu ozuby pro oprn patky.

6.2 NVRH PSTUPOVCH TUNEL, KAVEREN A ACHET GSTRITZ

Pstupov tunel, kaverny a achty Gstritz se nachz v seku stavby SBT1.1. Umouj zdolat vznamn
poruchov psmo Schlaglstrung pomoc raby NRTM a napojit se na sek raen pomoc TBM v seku
SBT2.1. Jedn se o pstupov tunel dlky cca 1000 m, na jeho konci bude vyraena dvojice kaveren.
Z nich budou hloubeny dv slep achty (bez pmho svislho propojen s povrchem) o vnitnm
svtlm prmru 9,0 m a 7,0 m a hloubce 250 m, na kter budou navazovat patn kaverny. Jedn se
o achty doasn, slouc pouze bhem vstavby jako tn a vtrac, kter budou po dokonen tunely
zlikvidovny. Proto budou vystrojeny pouze primrnm ostnm. Prostorov schma pstupovho dla je
znzornno na Obr. 6. Vzhledem k tomu, e raba traovch tunel bude probhat NRTM, je zde denn
objem rubaniny ni ne v seku SBT2.1 a tomu odpovd i rozdln nvrh svisl dopravy. Rozdln je
i geologick stavba, kdy v sti pstupovho tunelu dominuje poruchov psmo Grassberg-SchlaglStrungssystem s pevahou podrcench fylit, kvarcit a karbontovch hornin a ve zbytku tunelu a
v achtch se vyskytuj dolomity a mramory, sten brekcie. Soust projektu je i nvrh zaplnn
achet a sti pstupovho tunelu. Geotechnick nvrh probhal dle zsad zmnnch ve.

Obrzek 6: Prostorov schma pstupovch tunel, kaveren a achet Gstritz

6.3 NVRH PSTUPOVCH ACHET SOMMERAU

Pstupov dlo pro rabu tunelu v seku SBT3.1, kter bude v cel sv dlce 6,98 km probhat pomoc
NRTM, bylo pvodn eeno pomoc 1,4 km dlouhho tunelu Grautschenhof, kaverny Grautschenhof
a jedn vtrac achty Sommerau. Tato varianta een byla v prbhu projektovn zadvac
dokumentace postupn pepracovna. Z dvodu nepznivch geologickch podmnek v pstupovm
tunelu a z toho vyplvajcch zvench nklad byl pstupov tunel i kaverna pln zrueny
a nahrazeny dvojic pstupovch achet Sommerau, na kter v pat navazuje dvojice logistickch
kaveren (Obr. 7).

Obrzek 7: Prostorov schma pstupovch achet Sommerau

Jedn se o doasn achty o vnitnm svtlm prmru 14,0 m a 8,0 m a hloubce 100 m, kter budou
slouit bhem vstavby jako tn a vtrac, a po dokonen budou zaplnny. Tn zazen je
pedstavovno kombinac svislch psovch dopravnk a patrov tn klece. achty budou hloubeny
z povrchu a podobn jako achty Frschnitz budou v oblastech nezpevnnch zemin ve svrchnch
stech paeny stnami z pevrtvanch pilot. Ve zbylch stech pevauj ruly s rznm stupnm
zvtrn. Protoe achta Sommerau 2 protn znanou st poruchov psmo, ve kterm jsou navc
oekvny znan ptoky podzemn vody, byla v rmci projektu achty 2 navrena tak injekn
opaten. Soust projektu je rovn i nvrh zaplnn achet. Geotechnick nvrh probhal podle ji
dve zmiovanch zsad.

7. ZVR

Investorem stavby je BB Infrastruktur AG (Rakousk spolkov drhy), vypracovnm projektu

stavebn sti bylo poveno sdruen projeknch firem PGST ve sloen Amberg Engineering AG, iC
consulenten ZT GmbH, IGT Geotechnik und Tunnelbau ZT GmbH a Viglconsult ZT GmbH. Investor
zajiuje jak zadvac dokumentaci (Ausschreibungsprojekt), tak provdc dokumentaci
(Ausfhrungsprojekt). Na zklad pedchozch zkuenost s projektem i realizac hlubokch achet
Sedrun na Gotthardskm bzovm tunelu a dalch stavbch se na projektu podl tak firma Amberg
Engineering nvrhem uvedench pstupovch dl.
Ze srovnn tech uvedench achet v lokalit Frschnitz, Gstritz a Sommerau vyplv, e i v rmci jedn
stavby neexistuje typizovan, standardn nvrh achty. Konkrtn een se odvj od vstupnch logistickch
a geotechnickch parametr, kter maj vliv jak na rozmry, tak na konstrukn een ostn.
Bzov tunel Semmering je velmi zajmav jak svm rozsahem, tak komplexnost geotechnickch
pomr a pestrost inenrskch loh, se ktermi je mono se pi jeho nvrhu setkat. Pro n
projektov tm je dobrou zkuenost spoluprce s rakouskmi projeknmi firmami i erudovanmi
odbornky investora. Pnosn je pouit ucelenho systmu rakouskch norem a pedpis, kter se
stle astji pouvaj i u ns a na Slovensku. Inspirac pro nae prosted me bt i systm pedvn,
pipomnkovn a schvalovn dokumentace vhradn elektronicky za pouit internetov platformy
provozovan investorem.

LITERATURA
[1] ERDMANN, P.; WAGNER, O. K.; RUPNIG, M.; DALLER, J. Die Schachtbauwerke des Semmering-Basistunnel neu Geotechnische und baubetriebliche Gesichtspunkte In Proceedings, XV Danube - European Conference on
Geotechnical Engineering, Vienna, Austria (DECGE 2014), H. Brandl & D. Adam (eds.); 2014.
[2] Geomechanics and Tunneling 6. sterreichische Gesellschaft fr Geomechanik, December 2015, Volume 8, ISSN 18657362.
[3] BB-Infrastruktur AG home page, [on-line], http://www.oebb.at/semmering, 2015.
[4] BV (sterreichische Bautechnik Vereinigung) home page, [on-line], http://www.bautechnik.pro/, 2015.
[5] GG: Richtlinie fr die geotechnische Planung von Untertagebauten mit zyklischem Vortrieb, 2. berarbeitete Auflage,
2010, esk peklad esk tunelsk asociace ITA-AITES: Rakousk smrnice pro geotechnick nvrh konvenn
raench podzemnch staveb, 2011.
[6] VANEK, R.; FASCHING, A. Geologick a geotechnick przkum pro nov bzov tunel Semmering
v Rakousku. Tunel 2013, 22 (2), 1824.

Ing. Ondej Jgr

Amberg Engineering Brno a.s., esk republika
E-mail adresa: ojagr@amberg.cz

Ing. Jan Roek

Amberg Engineering Brno a.s., esk republika
E-mail adresa: jrozek@amberg.cz
Dr.-Ing. Roman Wahlen
Amberg Engineering AG, Switzerland
E-mail adresa: rwahlen@amberg.ch
Dipl.-Ing. Markus Rupnig
Amberg Engineering AG, Switzerland
E-mail adresa: mrupnig@amberg.ch
Dipl.-Ing. Gerd Wieland
Amberg Engineering AG, Switzerland
E-mail adresa: gwieland@amberg.ch
Dipl.-Ing. Oliver Kai Wagner
BB-Infrastruktur AG, Austria
E-mail adresa: OliverKai.Wagner@oebb.at