Nov doklady boji z doby msk

Pi studiu boji pokrv archeologie velk mnostv zdroj, mezi n pat

zbran, rekonstrukce boj, zbraov depoty a nejdleitji lidsk hroby in
situ, nalzan pravideln na bojitch. Prbh boj a vlek v dvnch
dobch lze dnes sledovat pouze na mstech bitev, jejich soust jsou
vdy vt organizovan skupiny. Do tto kategorie spadaj tak prostedky
boje jako pepady, masakry i loupenick vpravy. Pklady bitev
pozorujeme v archeologii ji od neolitu.
V dnen dob jsou bojit objevovna prakticky hlavn dky detektorm,
na novch lokalitch nen ve vtin ppad ani kopno. Tento ppad
pozorujeme prv nap. na Harzhornu nebo na slovinskch lokalitch.
Prv z doby msk lze nlezy lpe interpretovat a najt dky vvoji
materil a zbran. Nalezeny byly stopy po Csarovch taench, kter
umonily studovat militaria ve vtm rozsahu, stejn jako msto bitvy
man a Kelt v Cap-Ses nebo v Septimeru. Bojit v Kalkriese zase
umonilo studium strategick situace bitvy. V dnen dob je bn
fenomn malho mnostv germnskch nlez na kor mskch, co lze
pisuzovat vt vysplosti mskho impria. Nejdleitjm konem je
dkladn prospekce studovanho bojit. O velikosti tehdejch armd lze
pouze spekulovat.
Harzhorn
Nmeck lokalita Harzhorn byla objevena kolem roku 2008 dky ileglnm
przkumm detektor kov. Nlezy potvrdil prvn organizovan przkum.
Lokalita Harzhorn je lesnat kopec v jihovchodn sti vblu ve vce
kolem 330 m. n. m. Povdom o lokalit udroval ji od zatku stolet
Wilhelm Lampe. Lokalitu protn severojin cesta podl Harzu, kter byla
pouvna minimln do 17.-18. stolet. Dky detektorovm przkumm
byl objeven rozshl soubor nlez, od pravku po 20. stolet (pes 200
nlez). Prospekn prce v roce 2009 vydaly stopy po poniench
objektech, dal nlezy militari (hroty). Vchodn strana obsahovala
koncentraci hebk z bot na malm prostoru a nkolik mskch spon.
Lokalita byla rozdlena na pt hotspot, na kterch poslze probhly dal
przkumy. V dalm roce probhl dky vsledkm ternn przkum s ezem
32x2 metry, kter vydal keramick nlezy, lidsk i zvec kosti a nboje z
katapult. Vtina z objevench artefakt pochzela z vrstvy humusu.
Historick kontext Harzhornu je spojen s germnskmi vpady na zem,
ovldan mem za doby csae Caracally, kdy man udrovaly
pravdpodobn njakou formu spoluprce s Germny.

Harzhorn vydal archeologm pes 1700 mskch objekt, 3073 artefaktm

celkov, ti pedmsk, 113 keramickch, 950 se ned urit. Do doby
msk bylo datovno mnostv hebk z bot a 214 kus dlkovch zbran.
Nkolik mlo spon zaazujeme do 3. stolet naeho letopotu. Ze zbran se
nali msk koile, panc, opasky (vzhledem nezvykl pro m, nejsp i
germnsk) a dlouh hroty z dlkovch zbran. Analogii pro vtinu nlez
nalzme u Limes v horn Germanii. 43 hrot p bylo datovno kolem
roku 235. Prostor hotspotu 5 vydal i 16 objekt msk jzdy a zbytky
koskch postroj i uzdy. Ze stejnho msta pochz i zbytky voz.
K zajmavm nlezm pat i vceetn nlezy no (200 BC - 3. st. AD.) a
nstroj (sekery, lopaty), kter slouily ke zpracovn deva. Nlez
mskch minc, stbrnch i bronzovch, je jeden z prvnch od nlez v
Teutoburskm lese. Na vtin je vyobrazena severovsk dynastie. Prv
mince dokazuj pouit Harzhornu ped rokem 240.
Nlezy dokazuj boj ve tetm stolet, podobn materily pochz z kastel
v Einingu a Ellingenu. Uzaven nlezov celek byl datovn do tetho
stolet, stejn tak germnsk nlezy, kter obsahuj zejmna hroty a listy
kop. Podobn nlezy znme z Dnska z Illerupu. Paralely nachzme i u
labskch Germn, zejmna Bleibeskopfu. Pi vyhodnocen tak hledme na
antick bojov pole, kde se stetli man a Germni. Vtina nlez spad
kontextuln do tetho stolet. Nalezen militaria jsou pedevm dlkov
zbran, projektily z katapult. I kdy Harzhorn vydal nkter nlezy patc
msk jzd, ji tehdy zalesnn tern bylo pro jzdu sloit. msk
armda zde byla nejspe obklena. Nlezy z hotspotu 2 dokazuj boj tv
v tv, stejn tak na hotspotu 4. Zbytky voz pochz z hotspotu 5. Na
Harzhornu pravdpodobn probhl oteven boj.
Gradie v Cerknu, Vrh gradu u Peine

V poslednch nkolika letech byly pomoc detektor nalezeny tak dv

nov lokality ve Slovinsku. V Gradii objevil detektorem amatr rozshlou
koncentraci zbraovch nlez z doby msk, kter se koncentrovaly
zejmna na severozpadn stran podlouhlho kopce. Vt koncentrace se
nala v doln sti strmch svahu, na horn sti byla men. Vtinou lo o
hroty pu nebo zbytky stel z katapult. Zajmav byla tak koncentrace
spon typu Aucissa, kter dle analogi datujeme a pozdji ne bojit mezi
roky 20-15 p. n. l. a tm pdem mohou reprezentovat a pozdj objekty.
Podle dalch spon a jejich nejranjho typu byla lokalita urena mezi roky
35-33 a spojuje s Octavianovm taenm v Ilyrsk vlce, kdy msk
armda smovala severovchodn z Itlie. Na mst byly nalezeny jet i
dal mlad objekty.

Druhou novou lokalitou ze Slovinska je Vrh, prodn opevnn lokalita nad

dolm Idrijce. Przkum zde byl znovu proveden pouze detektory, stejn
jako v Gradii. Vrch, bc ze severozpadu na jihovchod, byl vyuvn
ji ped dobou mskou ve starm haltatu a asnm latnu jako rituln
msto. K nlezm z doby msk pat zbran, konkrtn prak a rzn hroty
p. O pobytu man na Vrhu vypovd tak soubor 14 minc rznho
st, nejstar jsou z obdob republiky, nejmlad z 5. stolet. Nlezy jsou
datovny mezi doby Csarovu a stedn dobu Augustovu (50 BC - 15 AD).
Zajmavou skupinu tvo tak soubor eleznch mskch kolk z obdob
republiky.
Na obou slovinskch lokalitch bylo dokzno pedmsk osdlen, analogii
s mstnmi nlezy hledme v Alpch a ve vcarskou dky sponm a dky
vojenskm nlezm ze panlska ze stejnho obdob. Lokality jsou
datovny nkde kolem roku 40 BC, kdy msk vojska v dob Octavianov
thla na severovchod jako soust tzv. Ilyrsk vlky.