Masarykova univerzita

Filozofick fakulta

Katedra eskho jazyka a literatury

esk jazyk a literatura

Petr Kubnsk

Pnosy postup experimentln poezie pro rozvjen

literrnch kompetenc

Bakalrsk diplomov prce

Vedouc prce: PhDr. Zbynk Fier, Ph.D.

2010
 Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracoval
samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.

Podpis autora prce

2
Podkovn:
Mj nejvt dk pat vedoucmu prce, Zbyku Fierovi za jeho neskonalou trplivost,
cenn rady a konstruktivn vtky. Za cenn podnty z oblasti tvrho psan jsem vdn
Jiin Salaquardov a Pavle Pazdernkov.

Podkovn si zaslou i Veronika Vlkov, kter byla nejvtm motivtorem pro do-
konen prce a oporou v kritickch fzch psan.

Dkuji tak astnkm obou kurz tvrho psan, bez nich by tato prce nevznikla.

Ponkud nezvykl dk vzdvm jazzovm hudebnkm Django Reindhardtovi, Milesi

Davisovi a Johnu Coltranovi za to, e mi zpjemovali proces vytven tohoto textu.

3
Obsah:

1. Vymezen pojm............................................................................................................. 6
1.1 Experimentln poezie .............................................................................................. 6
1.2 Cesta k experimentln poezii................................................................................... 8
2. Psychologicko-pedagogick vod do tvrho psan (s pihldnutm ke specifikm
experimentln poezie)...................................................................................................... 11
2.1 Zklady kreativity ................................................................................................... 12
2.1.1 Experimentln poezie a kreativita................................................................... 13
2.1.2 Experiment jako podmnka tvoivosti.............................................................. 15
2.1.3 Experimentln poezie jako syntza linernho a laterlnho mylen............. 17
2.2 Motivace ................................................................................................................. 18
2.2.1 Poteba tvorby.................................................................................................. 18
2.2.2 Motivace v ase - teorie stavu plynut ............................................................. 19
2.2.3 Model zn komfortu a stresu ........................................................................... 20
3. Metodika veden kurzu tvrho psan se zamenm na experimentln poezii .......... 23
3.1 Definovn hypotz a cl ....................................................................................... 23
3.2 astnick skupina ................................................................................................. 24
3.3 Dramaturgie kurzu .................................................................................................. 25
3.3.1 Scn kurzu..................................................................................................... 27
3.4 Reflexe .................................................................................................................... 29
3.5 Tvr blokdy ........................................................................................................ 31
3.6 Instruktor a veden kurzu ........................................................................................ 34
4. Popis aktivit .................................................................................................................. 37
4.1 Avantgarda a pedchdci experimentln poezie.................................................... 39
4.1.1 Metafory........................................................................................................... 39
4.1.2 Zesurrealistitn.............................................................................................. 40
4.1.3 Dadaistick klobouk ........................................................................................ 40
4.1.4 zen dada...................................................................................................... 40
4.1.5 Automatick text.............................................................................................. 41
4.1.6 Abeceda............................................................................................................ 41
4.1.7 Blatnho bsn ................................................................................................. 41
4.2 Negramatick poezie............................................................................................... 42
4.2.1 Konstelace........................................................................................................ 42
4.2.2 Makromolekuly................................................................................................ 43
4.2.3 Topologick etzec......................................................................................... 44
4.2.4 Transforman bse........................................................................................ 44
4.2.5 Procesuln text................................................................................................ 45
4.3 Optick poezie ........................................................................................................ 45
4.3.1 Kaligram .......................................................................................................... 45
4.3.2 Typogramy....................................................................................................... 45
4.3.3 Barevn bse .................................................................................................. 46
4.3.4 Nelinern bse............................................................................................... 46
4.3.5 Strukturln analytick bse........................................................................... 46
4.3.6 Narativn bse ................................................................................................ 47

4
 4.4 Fonetick bsn....................................................................................................... 47
4.4.1 Ozvuen msta................................................................................................. 47
4.4.2 Tlumonci ....................................................................................................... 47
4.4.3 Onomatopoick bsn...................................................................................... 48
4.4.4 Podivuhodn atlas............................................................................................ 48
4.5 Nvody a parafrze ................................................................................................. 48
4.5.1 Heslo sne....................................................................................................... 48
4.5.2 Akn denk...................................................................................................... 49
4.5.3 Sout............................................................................................................... 49
4.5.4 Ichichvoi ......................................................................................................... 49
4.5.5 Recept ........................................................................................................... 50
4.5.6 Ped obrazy ...................................................................................................... 51
4.5.7 arodjnick ritul........................................................................................... 51
4.5.8 Nvody k bsni ................................................................................................ 51
4.6 Kole a objekty ..................................................................................................... 52
4.6.1 Speen texty ................................................................................................... 52
4.6.2 Restrukturalizace bsn ................................................................................... 52
4.6.3 Fragmenty ........................................................................................................ 52
4.6.4 Streetart ............................................................................................................ 53
4.7 Evidentn poezie...................................................................................................... 53
4.7.1 Pedmtov bse ............................................................................................ 53
4.7.2 seln rytmus ................................................................................................. 54
4.7.3 nsk znak...................................................................................................... 54
4.7.4 Nov abeceda ................................................................................................... 54
4.8 Vtov poezie........................................................................................................ 55
4.8.1 Bse z... .......................................................................................................... 55
4.8.2 dy ................................................................................................................. 55
4.8.3 Sypk bse ..................................................................................................... 55
4.9 Jin druhy experiment........................................................................................... 56
4.9.1 Kybertext.......................................................................................................... 56
4.9.2 Seriln bse ................................................................................................... 57
4.9.3 Logick text ..................................................................................................... 57
4.9.4 Nov smantika................................................................................................ 57
4.9.5 Deklinace ......................................................................................................... 57
4.9.6 Pli oteven vta........................................................................................... 58
5. Vzkumn st.............................................................................................................. 59
5.1 Vstupn dotaznky ................................................................................................... 59
5.2 Zvren dotaznky ............................................................................................... 60
5.3 Zhodnocen vzkumu.............................................................................................. 62
5.4 Zvren shrnut.................................................................................................... 64
6. Literatura....................................................................................................................... 65

5
1. Vymezen pojm
Clem tto prce je osvtlit, jakm zpsobem se daj aplikovat postupy experi-
mentln poezie na obor tvrho psan, jak pipravit kurz, kter je na tuto oblast literatu-
ry zamen a pedevm, jak konkrtn pnosy textotvorn cvien z oblasti experimen-
tlnho bsnictv maj pro rozvjen literrnch kompetenc.
Na potku vak povauji za nezbytn vymezit ku oblasti experimentln po-
ezie a zaadit ji do historickho rmce.

1.1 Experimentln poezie

Pokus o jednotnou definici experimentln poezie mus nutn ztroskotat na dvou
problmech. Prvn dvod je e zbru nru a druh pojmoslovn nejednotnost jeho te-
oretik. Nejvznamnj dokument z historie experimentln poezie je manifest Prvn
stanovisko mezinrodnho hnut a ten pouv termn prostorov poezie. Nevhodnost to-
hoto oznaen tkv v objemnosti toho, co se sna nepli dobe zvolenm slovem vyjd-
it. Pojem prostoru m bt toti zstupnm symbolem asu, struktury a energie.
Lambert (1967: 67) navrhuje termny oteven poezie (bse jako vzva k parti-
cipaci), operativn poezie (bsnk je operatrem jazyka) nebo akn poezie (bse jako
nestl objekt). dn z nich se vak v historick perspektiv pli neujal.
Nmeck smiotik Max Bense preferuje oznaen uml poezie, kter je dodnes
pomrn pouvan. Umlou poezi rozum takov druh poezie, v n neexistuje, pokud
je produkovna nap. strojov, dn osobn poetick vdom se svmi zkuenostmi,
zitky, vzpomnkami, mylenkami, obrazotvornost atd., tedy dn preexistenn svt,
a v n u psan nen dnm ontologickm pokraovnm, jeho prostednictvm by se
mohl aspekt slov k svtu vztahovat na njak j (1967: 121). Problmem tohoto pojmu
je, e neme obshnout cel spektrum experimentln poezie, nebo automaticky ped-
pokld vylouen osobnosti, kter text tvo. Umlou poezi tak meme zvt nap. sto-
chastick 1 , kybernetick, permutacionln a mon z sti i konkrtn texty, nikoliv vak
bsn, kter zachovvaj existenci autorskho vkladu v podob zamlenho sman-
tickho vznamu nebo pirozen slovosled.

1
Stochastick znamen nhodn; v ppad uml poezie je tm myen vbr lexika na zklad nhodnho
principu s vyuitm zenosti v podob statistickho pedvbru kategori.

6
 Pojem experimentln poezie povauji v konenm dsledku za nejlep mon
vymezen. Je velmi pesn i pes i umleckch prostedk, kterou mus obshnout a
zrove je v dnen dob velmi dobe zauvan. V tto prci jej budu v nkterch
ppadech obmovat termnem konkrtn poezie, kter nem sice tak univerzln plat-
nost, ale pro pojmenovn dl, kter vznikaj z prostedk psanho jazyka a jsou v in-
tencch experimentln poezie, posta.
Je obtn v krtkosti vyjdit, jak znaky experimentln poezie souhrnn m.
Lehr (2006: 826) k, e je zaloena na racionlnm pstupu, pesn a promylen
stavb dla, ale otevr se tak nhod a he. Vsledn dlo nen vrazem cit, lyrickho
postoje, ale konstrukc jazykovho materilu. Tato definice je pes svoji neuritost
pomrn vstin.
Ve ve zmnnm Prvnm stanovisku mezinrodnho hnut (1967: 98-99) se d
nalzt jedna z nejpesnjch kategorizac oblast, kter pojem experimentln poezie zas-
teuje. Je nutn si uvdomit, e tyto oblasti se namnoze pekrvaj a nemaj stejnou hier-
archickou rove. 2
poezie konkrtn: pracuje s jazykem jako s materilem, vytv z nho struktury
a pedv informaci pedevm estetickou.
poezie fonetick: je zaloena na fonmech, znlch sticch jazyka a veobecn
na vech zvucch vydvanch lidskmi hlasovmi orgny.
poezie objektivn: malsk, grafick, sochask, hudebn aranovn textu
umonn aktivn spoluprac pedstavitel rznch disciplin.
poezie vizuln: slovo nebo jeho prvky jsou rozmstny po ploe a pojmny jako
centra vizuln energie.
poezie kybernetick, seriln, permutacionln, verbafonie, atd.

Povauji z nutn zmnit, e toto rozdlen nen vyerpvajc. pln napklad pomj
kategorie bsnickho happenignu a performance. Vynechv tak v eskoslovensku ho-
jn vyuvanou formu poezie nvodn a text, kter jsou variacemi literrnho stylu mi-
moumleckch oblast (tvorba nap. J. Kole, nebo L. Novka).

2
Nap. pojem konkrtn poezie je ze sv definice nadazen vem kategorim vjma poezie objektivn (ne-
boli evidentn).

7
1.2 Cesta k experimentln poezii
Experimentln poezie m svho pmho pedchdce v avantgardnm bsnictv
20. stolet. U dve vak ve Francii Stphane Mallarm tvo z typografickch postup
dominantn soust poetick koncepce, je pochopila text a podobu textu jako vzjemn
shodn (KRIWET, 1967: 163). Ve sv sbce Vrh kostek nikdy nezru nhodu (vydno
a posmrtn 1914) rozkld jednotnou grafickou podobu bsn a zvrazuje slova, nkdy
i psmena, kter maj zajmav optick nebo zvukov psoben. Povyuje tak formu nad
obsah.
V podobn dob pe odtren od hlavnch svtovch proud literatury nmeck
bsnk Christian Morgenstern sv ibenin psn (1900). Intenzivn se zabv auditivn
slokou textu. Nkter bsn zcela rezignuj na tradin lexikln prostedky jazyka a jsou
sloeny pouze z onomatopoi (Velk Llul), ppadn z grafickch symbol (Non ryb
zpv).
Potkem 20. stolet svt umn zcela ovldly rzn proudy avantgardn literatury,
kter se vymezuj vi dosavadn poetick tradici, ale i vi sob navzjem. Akoli jsou
postupy jejich tvorby znan odlin, kad z nich njakm zpsobem pispl ke vzniku
experimentln poezie. Guillaume Apollinaire vydv v roce 1912 sv Psmo, kter se
sna napodobit rychlost a promnlivost doby ve form bsnickho proudu slov. Na tuto
snahu nave T. Marinetti svm manifestem futurismu. Sbrka Osvobozen slova (1919)
je vlastn zvukovou kol zachycenou v psemn podob s vraznou typografickou
pravou. Marinetti tak navazuje na snahy Mallarmho a sm se stv pedchdcem
fonetick a kinetick poezie. Jeho poadavek naruovn syntaxe jej dv do souvislosti s
expresionistou Augustem Strammem, kter se pokou adit sv slova-obrazy podle jejich
sluchov hodnoty a rytmick sly bez ohledu na jejich obvykl syntaktick pozice a o-
hbn v gramatickm smyslu.
Jet dle zalo hnut dada, kter vzniklo po 1. sv. vlce ve vcarsku, odkud se
rozilo do Francie a Nmecka. Jeho pedstavitel H. Arp, M. Duchamp a T. Tzara pro-
vokuj svmi pedpovmi o smrti umn a ve svm dle zcela rezignuj na vznamovou
sloku. Literatura vznik za pomoc nhody, dostv rznorodou grafickou podobu (a
do t mry, e se v nkterch ppadech bezprostedn spj s vtvarnm umnm) a pe-
devm rozkld text na jeho materil (slovo, hlsku). Tato kritria ad avantgardn

8
tvorbu mezi pm pedchdce konkrtn poezie. Kriwet se na tento fakt dv krititji.
k, e tyto prce dadaist a futurist nedosply k znakm literatury, je by byla chtla
peshnout katalog materil a jazykovou zsobu zbo, nbr zstaly z vt sti
vcemn pmmi demonstracemi grafickch monost [...] materil (1967: 165).
Raoul Hausman v roce 1918 maluje slova a psmov znaky na velk pltna. Dnes
je povaovn za prvnho zstupce letterismu, smru, kter se pln rozvine v 50. letech a s
experimentln poezi vytvo krtkou, ale dleitou konjunkturu.
Pnos surrealismu experimentln poezii nebyl tak velk, protoe pokud jde o ex-
trmn zpodobnn formy, pedstavuje surrealistick metoda vlastn krok zpt. Pesto
napklad automatick psan, poprv aplikovan A. Bretonem v textu Magnetick pole
(1921), roz v 60. letech rejstk konkretist.
Nsledovnci Hausmanna ve vyuvn hlsky jako materilu byli dvojho druhu.
V prvn kategorii najdeme pokraovatele abstraktnho malstv, kte rezignuj na sman-
tickou sloku dla. Sem pat dlo Franze Mona nebo Klause-Petera Diensta. V druh
kategorii prezentuje vizuln uspodn hlsek poselstv textu. To je ppad Ferdinanda
Kriweta. Tyto prkopnick pokusy o propojen vtvarna a literatury nali uplatnn v let-
terismu, jeho manifest byl zveejnn v roce 1946. Prav rozkvt skupiny piel a zat-
kem 50. let s dly Maurice Lematra a Isidora Isou. Oba vytvej nov znakov sady,
nebo dopluj ty star o nov psmena a tvo z nich literrn i malsk dla. V pojmech
Jiho Kole o nich meme mluvit jako o evidentnch bsncch.
Rozhodujc vliv na vznik experimentln poezie ml povlen autor Helmut He-
issenbttel. Jako prvn pedestel nutnost rozloit jazyk na jeho dl sousti a pracovat s
nm jako s materilem, m poloil zkladn premisy konkrtnho bsnictv. Dvody to-
hoto kroku souvisej s vlenou propagandou a s vyuvnm literatury k elu ovldn
mas. Hiral a Grgerov p, e Heissenbttel zail a zav svt, v nm byl jazyku
uprn jeho vlastn smysl, v nm byl zmrn odtrhovn zvuk a struktura slova od jeho
vznamu, vnm propast mezi vdomm a poznnm byla rafinovan prohlubovna de-
magogi nejrznjho druhu (in HEISSENBTTEL, 1965: 98).
Dal snahy jednotlivc na celm svt tvoily v padestch letech zvedajc se
vlnu zjmu o nov zpsoby prce s textem a vystili v roce 1963 v sepsn Prvnho
stanoviska mezinrodnho hnut, kter svm textem pmo definuje cle a metody experi-

9
mentln poezie. Stanovisko sdruuje autory konkrtn, fonetick, objektivn (evidentn),
vizuln, fnick a permutacionln poezie ze trncti zem t kontinent. Mezi podpisy
nechyb ani et zstupci Ladislav Novk, Bohumila Grgerov a Josef Hiral.
Dky stenmu uvolnn v druh polovin edestch let se ozvuky hnut
rozily i po eskoslovensku. Pidali se k jeho mylenkm spisovatel rznch generac,
kte zpravidla pouze navzali na sv experimentln pokusy obmnit tradin poetick
postupy z dvjka. Velkou st z nich tvoili vtvarnci. Mezi nejvraznj pedsta-
vitele meme jmenovat dle Jiho Kole, Jindicha Prochzku, Emila Julie, Jiho
Valocha, Vladimra Burdu, Zdeka Barborku, Josefa Honyse, Vclava Havla a dal.
J. Hiral a B. Grgerov se stali vznamnmi nsledovnky idej nmeckho
literrnho teoretika a propagtora uml poezie Maxe Benseho a iniciativn pekldali
nejen jeho vdeck lnky, ale i texty dalch autor z celho svta. Mimo jin v roce
1967 uspodali svtov vbor modernho bsnictv s nzvem Experimentln poezie. V
roce 1969 na nj ml navzat esk sbornk Vrh kostek, kter vak u nestail vyjt a pub-
likace se dokal a po Sametov revoluci. Osud tto knihy pedznamenal konec hnut v
echch a pestoe vtina autor zstala jet njakou dobu vrn proudu konkrtnho
bsnictv, vydvn podobnch dl u u ns nebylo mon.

10
2. Psychologicko-pedagogick vod do tvrho psan
(s pihldnutm ke specifikm experimentln poezie)
Tato kapitola by mla osvtlit, jakmi pravidly se kreativn procesy d, jak je
motivace astnk kurz tvrho psan a jak jsou druhy rizikovch faktor ohrouj-
cch sprvn prbh kurzu. Jsem si vdom, e se pi stanovovn vzorc chovn nevy-
hnu jist generalizaci, ale mjme na zeteli, e se jedn o pokus popsat univerzln mode-
ly nejzkladnjch psychologickch pochod pi rozvjen tvoivosti.
Druh upozornn se tk e zbru pohledu na oblast kreativity. Jsem si vdom,
e rzn psychologick smry a koly se v nkterch otzkch mohou rozchzet. Rozsah
a tma tto prce neumouj tyto nuance zohlednit. Clem je spe vytvoit pokud mono
komplexn pohled na oblast vnitnch kreativnch pochod lovka. Zjemce o hlub po-
znn kognitivnch schmat odkazuji k soupisu literatury na konci prce.
Tvorba umleckho textu je, jak si ukeme, spojena s rizikem nezdaru a nsled-
nho zklamn sama sebe. Skupinov tvorba vystavuje lovka navc riziku nepijet
ostatnmi astnky. Kurzy tvrho psan, stejn jako jakkoli jin lidsk innost, jsou
zeny uritmi pochody uvnit skupiny i v oblasti intrapersonln. U z nzvu samotn
disciplny je zejm, e klovm slovem je tvoivost neboli kreativita. Kreativitu me-
me definovat jako schopnost tvoit, kter existuje v potencilnm stavu u kadho jedin-
ce v kadm vku (SILLAMY, 2001: 102). Ped tvorbou samotnho programu kurzu je
nutn se zamyslet nad tm, jakm zpsobem lovk tvr sloky sv osobnosti aktivuje,
jak motivace jej vedou, aby podstupoval sil nachzet nov zpsoby een, bt inova-
tivn a oprostit se od zaitch schmat. Dvojnsobn dleit je to pi setkn s experi-
mentln poezi, kterou meme pokldat za velmi nezvyklou a exkluzivn oblast literatu-
ry. Pro nkter astnky me bt obtn u samotn fakt akceptace konkrtn poezie
jako hodnotnho druhu umleck literatury.

11
2.1 Zklady kreativity
ada prac, kter pojednvaj o praktickch aspektech veden k tvoivosti nezod-
povd dv zkladn otzky: pro chceme kreativitu rozvjet a jak jsou vlastnosti krea-
tivnho lovka. Prvn otzku by mly zodpovdt nsledujc kapitoly. Druhou z rznch
hl pohledu rozeberu zde.
Je zejm, e tvoivost je vlastn kadmu lovku. Definice tvoivosti, jak jsme ji
popsali ve, vak nepodv plastick obraz psychologickch pochod, na nich kreativi-
ta stoj. Clenou innost ji jedinec me rozvjet a uvolovat tak svj potencil. Jejm
principem je objevovn a invence. Zd se, e nen snadn vymezit, co je zkladem in-
vence. Chalupa (2005: 19) piznv, e v tto oblasti nepanuje jednotn nzor. Rzn
psychologick smry kladou draz na jinou sloku kognitivn inteligence: kritick
uvaovn, vizualizaci, zpsobilost generovat nov ideje, originalitu, fantazii atd. Nez-
anedbateln je pro vznik invennho dla jist i role intuice nebo prost nhody. Pro
kad z tchto dlch aspekt nalezneme uplatnn v jin oblasti tvoiv prce. Role vi-
zualizace bude hrt velkou roli pi een problm prostoru a perspektivy, role kritickho
mylen bude dleit pi selekci npad apod. V souinnosti se vak tyto sloky invence
efektivn dopluj a umouj jedinci bt inovativn.
Inovace je produktem invence, je tedy realizac kreativnho mylen. Dleitou
vlastnost kreativity je prv produktivita neboli vytven novch hodnot (umleckch
dl, npad atd.). Hlavsa (1985: 84) v opozici k n vyleuje imitaci, kter je re-
produktivn. Clem tvrho psan, jako i vchovy k tvoivosti mus tedy bt motivace k
vymaovn se ze zaitch schmat a k vynalzn novho a hodnotnho produktu.
Bylo by myln domnvat se, e jednotn zadn na kurzu tvoivho psan vede k
ablonovitosti a omezovn originality. Chceme-li toti navyovat tvr potencil jako
sloku osobnostn kapacity, je zapoteb rozvjet speciln schopnosti a dovednosti, [...]
osvojovat metody tvr innosti, [...] nabvat tvr zkuenosti (HLAVSA, 1981: 48-
49). Praktick cvien pi een textotvornch problm umouj jedinci zskvat prv
takov zkuenosti, kter me nsledn aplikovat na problmy reln, tedy v oblasti sv
(voln) tvorby.
Krom toho Fier (2006: 114) zdrazuje, e role tvrho psan nespov jen v
rozvjen specifickch literrnch dovednost, ale tvorba textu je vznamnou soust v

12
procesu mylenkovho tvoen. Techniky, kter v kurzech uvme, maj tedy ir
dopad na celou oblast kreativnho mylen tak, jak jsem ji popsal ve.
A do tetice je vhodn uvst, e jednotn formulace vchozho bodu zadn me
bt naopak pro kreativn osobnost stimulem k individulnmu een. Rozdln pstup k
tmu pedmtu je v tvr skupin nikoli monost, ale asto hlavnm clem.
Jak ji bylo eeno, kreativita je promnlivou konstantou. Jestlie chceme upev-
ovat zkuenost, kterou jsme kreativn innost zskali, je nezbytn, aby neztratila svj
dynamick (tvoiv) charakter. Aby zstala tvr, mus si zachovat tyto vlastnosti: al-
ternativnost (zsobu vce pouitelnch zpsob), flexibilitu a otevenost, individualitu a
disponibilitu (HLAVSA, 1981: 49). Ztrta dynamiky znamen posun k rigidit, kter je
pravm opakem tvoivosti a je ze sv podstaty reproduktivn.

2.1.1 Experimentln poezie a kreativita

Setkn s konkrtn poezi meme povaovat za mezn setkn s literaturou. Ne
kvli jejm stynm bodm s ostatnmi druhy umn, spe kvli extrmn povaze expe-
rimentu. Jak k teoretik experimentln poezie Max Bense, experiment je kategori za-
tku (in HIRAL, GRGEROV, 1967: 251). Jist tm mnil zaveden novch estetic-
kch norem, ale meme jeho slova vykldat i tak, e experiment je potkem novho
vnmn literatury. Vdy, kdy se setkme s nm novm a neznmm, co nm in pro-
blm uchopit, jsme vystaveni riziku oku, nezvyku a nepijet. A jestlie nm chyb opora
v dosavadn zkuenosti, jsme vystaveni silnmu tlaku entropie. Kreativn jedinci podle
Daceyho a Lennona se rdi vystavuj stavu nzk redundance, protoe je pro n zmatek
zajmavj ne pro jin (2000: 94). Tvoivost je podle nich zena neobvyklmi okol-
nostmi, podnty, kter vybouj z linearity na zkuenosti.
Podobn to vid Hlavsa (1985: 82), kter tvrd, e hodnotn kreativita se vyznau-
je elnm vyuitm extrm, rozpor a polarit progresivnm smrem. Invenn jedinec
zuitkovv i nezamlen a nhodn vsledky sv prce. Zrove je ale nutn zdraznit,
e kreativn prce nen tpnm, ale zpravidla je psn metodick. Tm vce, m dle
kreativitu clen rozvjme. Tvoivost meme tedy vnmat i jako nstroj, u nho me-
me rozvjet elnost pouvn.

13
tab. 1 (HLAVSA, 1981)

Podvme-li se na tabulku kreativnho pole (tab. 1), vidme, e pi operacch, kter

popisuje lev strana schmatu, zapojujeme ve vt me fantazijn operace, kter pracuj
s vysokou mrou entropie a sna se zaplnit chybjc informace, utdit systm a zavst
d. Naopak prav strana tabulky nrokuje lehk, schematick operace. Stedn sloupeek
tvo sted mezi dvojicemi krajnch vlastnost pedmtu a vyaduje heuristick operace.
Lev strana, sted a st prav strany tvo tzv. kreativn pole, tedy prmt vlastnost pro-
blmu, kter vyaduje a podporuje kreativn een. Zajmav je, e tvoivost stimuluje
jak problm neplnosti informac, tak jejich nadmrn mnostv, vyadujc selekci.
Vzthneme-li Hlavsovu teorii na oblast tvrho psan, vidme, e vtina bnch cvie-
n, kter astnci kurz tvo, koresponduj s jejich znalostmi o svt (slova se skldaj
do vt, vty spolu koreluj a vytvej fabuli atd.). Na druhou stranu vyaduje plnn tch-
to kol heuristick operace. Velmi zjednoduen meme tedy bn cvien zaadit do
stednho sloupce tabulky s pesahy na ob jej strany. Oproti tomu cvien z oblasti ex-
perimentln poezie se pro vtinu astnk pravdpodobn nebudou sluovat s bnou

14
tenskou a pisatelskou zkuenost a umstila by se spe v levm sloupci tabulky. Ostat-
n chaotick uspodn, pravdivostn neurenost, rznorodost a neplnost souboru in-
formac jsou pro vt st experimentln poezie charakteristick. Skuten kreativn je-
dinci berou tyto vlastnosti problm za vzvu svm schopnostem, mn tvoiv jedinci
mohou bt v takovmto uspodn informac znejistn i bezradn.

2.1.2 Experiment jako podmnka tvoivosti

Zvolme-li jako tma kurzu tvrho psan experimentln poezii, je nutn uvao-
vat i nad samotnou motivac takovho kroku a pedevm o cli, kter tm sledujeme. Je
mon nkter dl prvky, charakteristick pro experimentln poezii, vyut jako
ozvltnn mezi prac na "obvyklejch" textech. Pokud zvolme vhodn cvien, d se v
takovm ppad pedpokldat bezproblmov pijet astnky. Velmi pravdpodobn
vak bude tento exkurz do oblasti konkrtn poezie reflektovn pouze jako zbavn h-
ka pro zpesten programu. Akoli Emil Juli mluv v souvislosti s dem poezie jako ta-
kov o nutnosti propojen s dem hry (JULI, 1993: 253-254), mm za to, e redukovat
pro to jakoukoli st bsnickho umn na nevnou kratochvli nelze.
Za pedpokladu, e tvome kurz zamen na experimentln poezii, mme mo-
nost pivst astnky k plnjmu pochopen tohoto svrznho nru, akceptovn a
adaptovn jeho pravidel v rmci vlastn tvorby. Jak dokld k (2004: 152 a 154), exis-
tuje pm sepjet postoje a schopnost. U jsem zmnil, e v ppad experimentln po-
ezie lze oprvnn potat s potenm nepijetm ze strany astnk. Je tomu tak proto,
e postoj (tedy pipravenost k uritmu druhu jednn) lovka je zen schmaty, vzorci
chovn, kter si lovk buduje na zklad svch zkuenost. Tato schmata jsou ze sv
podstaty konzervativn a maj tendenci k rigidit, pichylovn se ke znmmu. V ppa-
d, e se potenciln astnk s experimentln poezi doposud neseznmil, nesluuje se
takov vnmn literatury s jeho postojem. Negativn postoj tedy siln ovlivn i schopnost
tvoit experimentln texty a zamez monost rozvjet potencil astnka novm sm-
rem. Tato vazba vak funguje podle ka oboustrann. Pi sprvnm veden kurzu, kter
zahrnuje i interpretaci typickch dl nru a teoretick vysvtlen jeho vchodisek, me
(a mlo by) dojt k pochopen princip konkrtn poezie. Tm se otevr monost rozit
paletu literrnch schopnost a roziovat pole kreativity (viz Hlavsova teorie v pedchoz

15
kapitole). Nov nabit schopnosti, kter astnk uplatuje s porozumnm principm,
zptn ovlivuj jeho postoj a roziuj jeho pole. Tato teorie bude dslednji zpracovna
v kapitole 2.2.3.
Ptrme-li po procedurch, kter rozvjej tvoiv mylen, nabz nm Chalupa
(2005: 19) adu monost. Nepekvap, e mezi nimi nalezneme ptrn, orientaci, explo-
raci, produktivn mylen, divergentn mylen, generovn idej a hypotz, heuristick
postupy nebo fantazijn produkci. To jsou prvky, kter tvr psan pirozen rozvj. In-
tegrln soust rozvoje kreativnho mylen je vak podle nj i experimentovn a vytv-
en novch program a kognitivnch struktur. Klov je tedy do znan mry i inovace a
pehodnocovn znmho.
Existuj vak i dal procedury, kter meme rozvjet pomoc specifickch tvr-
ch aktivit, a prv na tyto mn obvykl druhy mylenkovch proces psob experi-
mentln poezie pi rozvjen literrnch kompetenc. Jedn se napklad o manipulaci se
stvajcm materilem, variace a kombinatoriku, transformace, transpozice nebo relan
mylen. Srovnme-li tyto procedury s principy modernho a postmodernho umn (mezi
n EP nesporn pat), dojdeme k pekvapiv shod. Typick formy konkrtn poezie,
jako konstelace, typogramy, kol, preparovan, redukovan, procesuln, strukturln a
logick texty, pracuj s kombinatorickmi principy a vyaduj mylen v souvislostech.
Dal dkaz sepjet experimentu a tvoivosti podvaj Dacey a Lennon (2000: 42):
Tvoiv lid jsou schopni zkoumat monosti a hrt si s teoriemi, co jim umouje vyt-
vet hypotzy, vyjadovat absurditu, pevdt z jedn formy na druhou a petvet kon-
cepty do nepravdpodobnch ekvivalent. Tato definice velmi pesn koresponduje s
principy konkrtn poezie. Experiment je vyboenm z hranic znmho a vytvenm
kategori novho. V jeho intencch je hloubkov promna astnka, ne jen mechanick
koprovn metody. A jak dokld Hlavsa (1981: 64), chceme-li opravdu rozvjjet tvoiv
mylen, musme otst kognitivnmi schmaty, ale i postoji, schopnostmi, motivy, hod-
notami...
Z tohoto hlu pohledu se experiment jev jako podmnka tvoivosti. A by si
nedlm nroky na prosazen experimentln poezie jako jedin mon metody, kter to-
muto tvrzen odpovd, je zejm, e se jedn o sepjet funkn.

16
2.1.3 Experimentln poezie jako syntza linernho a laterlnho
mylen
Kognitivn psychologie rozliuje zkladn opozici mylen linernho a laterln-
ho. Linern uvaovn se ubr pokud mono pmou cestou a hled co nejpesnj od-
pov, kdeto pro laterln mylen je dleitj rozmanitost ne sprvnost. Dacey a
Lennon (2000: 154) oznauj linern mylen jako selektivn (provdn selekce se tk
monost logickho een problmu) a laterln jako tvr. Rzn psychologick smry
maj pro tuto dvojici pojm i jin oznaen - nap. mylen vertikln x horizontln; kon-
vergentn x divergentn atd.
Jak ji bylo eeno, kreativita se dv do souvislosti s laterln mozkovou aktivi-
tou, protoe podncuje fantazii a thne k neloginosti, m nm dv monost fabulovat
v oblastech pesahujcch nai zkuenost a kadodenn realitu. Pro je tato schopnost d-
leit pro bsnky a literty veobecn, nen teba zdrazovat. Stejn tak percepce ob-
vyklho umleckho textu se odehrv pevn v oblasti horizontlnho mylen. ten
poezie pin vnmateli adu novch podnt, kter mus zpracovvat. Protoe tyto pod-
nty nevychzej asto z logiky konstrukce na reality, je lidsk mysl asto nucena de-
finovat vztah k nov pchozmu elementu, zaujmout k nmu stanovisko, by prozatm
nepln a zcela emon, intuitivn (K, 2004: 40). Toto stanovisko se tak zpravidla
d optikou lb - nelb.
Povauji za dleit na propojen tvoivosti a laterlnho mylen poukzat prv
kvli distanci tradin poezie od bsnictv experimentlnho. Konkrtn poezie toti zpra-
covv v umleckch textech poznatky logiky, statistiky a jazykov kombinatoriky a
obrac se ke kontrolujcmu rozumu a ne k difznmu citu; [jedn se o] umn, jemu jde
vc o poitek rozumu ne o poitky ve slujch emoce (SCHMIDT, 1969: 7). Experimen-
tln poezie je tedy z velk sti propojena s linernm, resp. konvergentnm mylenm.
ulc (2006: 150) popisuje konvergentn uvaovn z hlediska originality jako re-
produktivn, kdeto mylen divergentn jako produktivn a tedy inovativn. Je teba toto
rozlien pijmat s rezervou ze dvou dvod. Ob sloky v mozku psob souinn a ne-
n mon je striktn oddlit a hlavn uit znmch a logickch postup vede asto k ino-
vativnm vsledkm. Nejlepm dkazem tohoto tvrzen je pokrok v exaktnch vdch.
Stejn tak zapojen vy mry logiky do kreativnho procesu v oblasti tvrho psan tedy

17
neznamen automaticky vytven dl neoriginlnch a imitujcch, tm pdem nehodnot-
nch (viz. kap. 2.1).
Naopak, Dacey a Lennon tvrd, e tvoiv jedinci jsou ve svm mylen analyti-
t, i intuitivn (2000: 101). Experimentln poezie se v tomto svtle jev jako inn pro-
stedek k dosaen syntzy mylen linernho a laterlnho, co me vst ke zcela no-
vmu postoji jedince k literatue v oblasti tvrho procesu i textov recepce.

2.2 Motivace
2.2.1 Poteba tvorby
Zakladatel humanistick psychologie Abraham Harold Maslow publikoval v roce
1943 svoji Pyramidu poteb, kter se od t doby objevuje v nesetnch variacch a dopl-
nnch v teorii rznch vdeckch discipln. Tato pyramida definuje a hierarchizuje z-
kladn lidsk poteby, jejich naplovnm dochz k uspokojen a psychickmu zdrav
lovka. Nejne v tomto modelu stoj ti tzv. poteby existenn. Vzestupn to jsou: fyzi-
ologick poteby, poteby bezpe a jistoty a poteba lsky a sounleitosti. Tyto poteby
pedstavuj nejzkladnj elementy, bez nich nen mon udrovat psychologickou sta-
bilitu jedince. Jsou-li uspokojeny, ije lovk v rovnovze a sna se naplnit vy struk-
tury pyramidy, tj. rstov poteby. Toto oznaen nese poteba cty (bt druhmi ven a
ocenn a sm sebe kladn hodnotit) a poteba seberealizace. Uspokojovat tuto nejvy
pku je znakem zdrav, tvoiv a rozvinut osobnosti (BICHEK: 17).
Dacey a Lennon pedkldaj revidovanou verzi Maslowovy pyramidy. Prvn tyi
stupn jsou toton s pvodnm modelem a jsou oznaovny jako poteby z nedostatku.
Tyto tyi nutnosti lze alespo na as naplnit. Nad nimi stoj tzv. poteby byt. Jsou-li us-
pokojeny, maj tendenci rst a zkvalituj tak n ivot. Seberealizace jako monost
uplatnn naeho potencilu je na ptm stupni a nejve stoj estetick poteby, kter ve-
dou jedince k hlubm pochopen vlastnho svta a cle ivota (DACEY, LENNON,
2000: 41).
Je zejm, e tvr psan rozvj ob poteby byt. Uspokojuje pirozenou lidskou
touhu realizovat se a prosadit (co vede k sebect a monosti bt ostatnmi cenn).
Ovem, jak Dacey a Lennon dodvaj, akt tvorby je produktem touhy po lepm po-

18
chopen a uchopen univerza. Bylo by tedy krtkozrak redukovat motivaci kreativnch
jedinc pouze na produkt nutnosti potvrzen svch kvalit.
V souvztanosti s poezi mluv Ji Kol o uritm druhu uchvcen a pirozen
zvdavosti. Poezie nen jenom druh zvltnho poetickho poznn nebo druh jazyka, ale
i zvltn druh vnmn (KOL, 1995: 255). Jedn se o touhu objevovat, obohacovat a
revidovat to, co vme o svt. Tuto roli me plnit experimentln poezie, i autorsk po-
kusy o jej tvorbu podle zadn v kurzech tvrho psan.

2.2.2 Motivace v ase - teorie stavu plynut

Teorii stavu optimlnho plynut vytvoil americk psycholog Mihaly Csikszent-
mihalyi (1996). Popisuje v n model navozen subjektivnho pocitu tst a spokojenosti v
prbhu kulturnch aktivit (her, tvoivostnch aktivit). Plynut (ang. flow) je stav, v nm
se zapojuj emoce do slueb tvoivosti a dochz tak k uen. Emoce jsou v tomto stavu
pociovny jako konstruktivn energie a jsou zce spjaty s innost, kterou vykonvme.
Msilka (2003) pedkld revidovan model stavu plynut, v nm dochz ke
zkuenostnmu uen pouze v ppad, e je vykonvan innost adekvtn naim schop-
nostem. Pokud je pli triviln, nevynucuje si pln zapojen na mylenkov aktivity a
jej vykonavatel vnm po ase subjektivn stav nudy. Obdobn nevyhovujc proces na-
stv v ppad, e je aktivita pli nron a kol pevyuje nae schopnosti. Stav plynu-
t vznik prv mezi tmito dvma extrmy, tedy za pedpokladu, e je innost vnman
jako vzva naim
Tab. 2 (Msilka, 2003)
dovednostem a ne-
vzbuzuje v ns z-
kost (viz. tab. 2).
Krom toho stav
plynut vyaduje,
aby aktivita mla
jasn vymezen cl a
formu evaluace.

19
Bhem doby, kdy jsme ponoeni do innosti, kter zamstnv nae smysly a dovednosti,
pociujeme zmny vnmn asu, kter jsou zpsobeny plnm soustednm na dan
kol. Meme mluvit o stavu sebezapomnn.
Klovm prvkem stavu optimlnho provn je autotelick zkuenost (termn je
odvozen z eckch slov auto = samo a tlos = cl). Jedn se o sobstanou innost, tj.
takovou, kter se nevykonv s oekvnm budoucho prospchu, ale jednodue proto,
e samo jej vykonvn m pro ns hodnotu (CSIKSZENTMIHALYI, 1996: 103). Pi
autotelick innosti dochz ke zmnm vdom, kter maj dva dsledky: absolutn mo-
tivovanost a osobnostn rst.
Tato zkuenost ns pen do nov reality, kdy nen teba dal vnj motivace a
pinen externch stimul. Aktivita sama o sob ns pohlcuje, vnmme innost jako ra-
dostn zitek z spnho een problm, kdy nejdleitjm pnosem je sebe-
potvrzen, nabyt vdom, e dokeme vce (LEBEDA 2006: 146).
Pokud jsem v minul kapitole hovoil o primrn motivaci k realizaci tvrho po-
tencilu na zklad hierarchie hodnot, navozen stavu plynut pedstavuje motivaci se-
kundrn, vztaenou ke konkrtnmu kolu, motivaci, kter se rozprostr v ase, kdy
innost vykonvme.
Druhm, velmi podstatnm dsledkem stav plynut jsou zmny osobnosti. Mn
se nae postoje, kognitivn schmata, zskvme nov schopnosti a rozvjme ty stvajc.
Zitky plynut tedy transformuj nae j tm, e ho in komplexnjm - propracovan-
jm a ucelenjm (CSIKSZENTMIHALYI, 1996: 114). Tm, jak se zdokonaluj nae
dovednosti, vzrst i vdom toho, co meme dokzat, a vyhledvme stle obtnj
koly. Dostvme se tak do jakhosi perpetua mobile uen.

2.2.3 Model zn komfortu a stresu

Csikszentmihalyiho model ukzal, e je pro rozvjen osobnostnch a tvrch slo-
ek lidskho vdom nutn vyvit pomr mezi rovn kol a dovednostmi. V oblasti
plinch obav a nudy toti k uen nedochz. Zitkov pedagogov Franc a Martin
(2007: 28-29) vak tvrd, e je nutn urit rovn stresu ve vdom lovka doshnout,
aby se mohly jeho schopnosti rozvjet. Ostatn i Dacey a Lennon (2000: 93) potvrzuj, e
neschopnost rozumn riskovat me vst k pocitu bezepe, ale ne k tvoivosti.

20
 Teorie zn komfortu a stresu vychz z pedpokladu, e lovk bhem svho iv-
ota zskv zkuenosti, kter petavuje ve vzorce jednn a komunikace s okolm. Tm
okolo sebe vytv znu komfortu. Zkuenosti, kter jsou v n obsaeny, byly jedincem
zvnitnny a pi setkn se znmm problmem se nect bt ohroen a aplikuje na nj
pedpipraven model chovn. Pokud dojde k setkn s neznmou situac, je lovk
nucen ze sv zny komfortu vystoupit do zny stresu. Prv takovm ppadem me bt
pro literta napklad prvn kontakt s experimentln poezi.
Pechod mezi znami me bt podntnm zitkem, protoe vyaduje od
lovka proaktivn jednn a vymann se ze zaitch ablon. Setkn s oblast
neznmho je pedpokladem osobnostnho rstu, protoe zna komfortu se pi sprvnm
pedagogickm veden chov jako dynamick systm a m tendenci se kontaktem s oblast
stresu roziovat.

Tab. 3 (podle FRANC, ZOUNKOV, MARTIN, 2007 a PELNEK, 2008)

Dleit vak je, aby se jednalo pouze o stres subjektivn vnman v situaci, pro
ni jsou astnkovy schopnosti dostaten. Jinmi slovy, duevn sly a dovednosti je-
dince mus na splnn kolu stait. Podle Nmce (2006: 37) je tvoiv lovk ochoten se
poutt do nejistch a neznmch situac, kter vnm jako dobrodrun a inspirujc. V
tom ppad me mt zkost motivujc charakter (mluvme o tzv. eustresu). V ppad,
e pekrome osobn limity astnka kurzu, ten se ocit v zn paniky (distresu), kter

21
na nj psob negativn. Zde nedochz k uen ani pehodnocovn postoj. V obvyklm
ppad se lovk uchyluje k regresi - nvratu do zny komfortu a je tk ho motivovat,
aby innost, kter distres vyvolala, zkouel nkdy znovu.

22
3. Metodika veden kurzu tvrho psan se zamenm
na experimentln poezii
Pedchoz kapitola poukazovala na teoretick aspekty kreativnho psan a vnitn
pochody jedince. Tato st prce je krtkm souhrnem poznatk, kter se tkaj praktic-
kch rovin lektorstv tvoivho psan. Jejm clem je objasnit, jak vznik krok za krokem
celistv tvar kurzu; od potench vah o nplni akce a po jej realizaci. Teoretick v-
chodiska budu dokldat zkuenostmi z veden dvou kurz tvrho psan, kter se usku-
tenily na jae 2009. Oba tyto kurzy byly inspirovan vchodisky experimentln poezie.
Vtina poznatk vak m univerzlnj platnost, aplikovatelnou na jin typy tvoivch
setkn.

3.1 Definovn hypotz a cl

Pi plnovn struktury programu je nutn si na potku prce vymezit, jakch c-
l chceme v rmci kurzu tvrho psan doshnout. Tyto cle je nutno konfrontovat s oe-
kvnmi clov skupiny. V ppad, e nemme od respondent dostatek vstupnch in-
formac, je vhodn alespo vytvoit hypotzu takovch oekvn, na jejm zklad bu-
deme schopni odhadnout skal, kter se tkaj pijet vytvoenho programu a monost
dosaen vymezench cl.
Cle kurz tvrho psan, jejich vsledky vyhodnocuji v tto prci, zce souvi-
sej i s otzkami vzkumnmi. Zajmalo m, do jak mry jsou v tvrm psan aplik-
ovateln postupy konkrtn poezie a experimentlnch bsnickch hnut, kter zrodu
konkrtn poezie pedchzela. A pak pedevm, zda a jakm zpsobem tyto postupy
obohacuj obecn pohled na literaturu a reflexi vlastn tvorby. Nejklovj otzkou pi-
tom zstv, jak konkrtn pnosy v oblasti rozvjen literrnch kompetenc poezie ex-
perimentu skt.
Vychzel jsem z pedpokladu, e avantgardn postupy a metody experimentln
poezie mohou mt zsadn a velmi konkrtn pozitivn dopady pro rozvjen literrnch
kompetenc, kter bn techniky tvrho psan nenabzej nebo nabzej pouze
v omezen me. V rmci hypotzy jsem predikoval, e netradin literrn postupy
vznamn roziuj pohled na literaturu z hlediska recipienta. Zrove jsem vak
povaoval za pravdpodobn, e vtinov tensk vnmn nen na tento typ literatury

23
navykl a bude mt problm ji jako umlecky hodnotnou literaturu akceptovat, proto je
teba pozvolnho a metodickho pstupu s drazem na jedince spe ne na skupinu.

Jednotliv dl cle programu kurz zahrnuj:

oprotn od zaitch literrnch schmat

okamitou stimulaci fantazie a tvrch sil
odstrann tvrch blok
odstrann barir v oblasti tvorby, zejm. pekek ovlivujcch kreativitu jako
postoj 3
seten hranice mezi literrnmi rody (poezie, prza) a rznmi umleckmi disci-
plinami

Jako metoda verifikace cl mi poslouilo dotaznkov eten ped zahjenm

kurzu a po jeho skonen, doplnn o vlastn pozorovn.

3.2 astnick skupina

Jako vzkumn skupina poslouili astnci dvou kurz tvoivho psan. Jejich
potem jsem se pokusil pidret doporuen, kter uvd ve sv knize Fier (2001: 33),
kter tvrd, e se nejlpe osvduj kurzy veden lektorem pro est a trnct astnk
(optimln poet je 8 a 10). Malou statistiku poskytuje tab. 4. Podrobnj informace o
astnickch skupinch naleznete v kapitole Vstupn dotaznk.
Prvn kurz se odehrval formou kadotdennch dvouhodinovch setkn v roz-
mez esti tdn. astnili se ho pedevm mlad vysokokolt studenti z Brna, kte se
ped zahjenm kurzu neznali a mli minimln nebo vbec dn zkuenosti s technika-
mi tvrho psan.
Druhou skupinu tvoili stedokolci a vysokokolci. Ti se na kurzu tvrho
psan seli u po nkolikt. Toto setkn mlo formu vkendovho intenzivnho kurzu v
Tebi.

3
Podle typologie ka (2004) mluvme o formch psychosklerzy (viz kapitola 3.5 Tvr bloky).

24
Tab. 4

Poet Z toho Z toho Prmrn Studenti Studenti Absolven-

astnk mu en vk S V ti V

Skupina
1 6 (9)* 3 3 29 (22)** 0 6 0
Skupina
2 7 (8)* 2 5 21 2 3 2

* daj v zvorce u potu astnk udv celkov poet astnk kurzu. Nen ale pro vzkum relevantn,
protoe st lid, kter in rozdl mezi obma hodnotami se zastnila pouze mal sti kurzu a nadto neo-
devzdala poten nebo zvren dotaznk. Proto tyto respondenty nezahrnuji do dalch statistickch
daj.
** Ve skupin . 1 (Brno) se astnil programu respondent ve nkolikansobn vym vku (67 let), ne
byl zbytek skupiny. daj v zvorce vypotv tedy prmrn vk astnk bez tohoto respondenta.

3.3 Dramaturgie kurzu

V pedagogice zitku se pro vytven struktury kurzu ujalo pojmoslov pevzat
z divadeln oblasti. Povauji tuto volbu za nejlep monou a proto se j pidrm. Prce
lektora tvrho psan toti skuten pipomn v plnovac fzi prci dramaturga a sce-
nristy, jeho clem je promyslet a vytvoit zklad pro bezproblmov chod nsledn ak-
ce.
Jen pro vysvtlen, dramaturgi kurzu se mn metoda, jak vybrat a pot seazo-
vat jednotliv programy a dal dje do asu, kter m kurz k dispozici s clem doshnout
co nejvtho inku (HOLEC, 1994: 37). Samotn scn je vsledkem dramaturgick
snahy o vyvenou kompozici programu, doplnnou alespo hrubm asovm plnem.
Povauji jej za nezbytnou soust ppravy lektora ped zapoetm prce s ast-
nky, protoe pome optimalizovat vyuit asu na kurzu a umouje vytvoit organiz-
torovi pedstavu o idelnm prbhu akce.
Draz pi vytven koncepce kurzu by ml bt kladen na umn sestavit aktivity
do tematickch celk, zarmovat je, uvst je a poskytnout astnkm monost kvalitnho

25
rozboru a maximalizovat tak jejich osobn i sociln rozvoj (FRANZ, ZOUNKOV,
MARTIN, 2007: 25).
Tvorba dramaturgie kurz obsahovala ti roviny. Prvn zohledovala rozlenn
aktivit podle logick nvaznosti jejich npln podle vzoru od jednoduchho k sloit-
jmu (resp. od obvyklho k neobvyklmu). Zpravidla jsem uvdl na potku setkn ak-
tivity, kter byly bli bn tensk zkuenosti. V ppadech obou kurz lo o innosti
inspirovan tvorbou rznch avantgardnch smr, kter experimentln poezii asov
pedchzely. Usiloval jsem tak o snadnj pijet frekventanty kurzu a zrove naznaen
historick cesty, kter k vzniku konkrtn poezie vedla. Tento fakt vrazn napomohl k
pochopen a akceptaci odlinost experimentlnho bsnictv od tradin poezie.
V druh rovin jsem se pokusil seazovat tvr innosti do programovch blok
podle typu jejich zamen (fonetick poezie, vizuln poezie), aby mli astnci
monost vyzkouet si rzn hly pohledu na tent problm. Tato st dramaturgie byla
dleit zejmna pro kadotdenn brnnsk schzky, kde bylo dky vraznm pedlm
mezi jednotlivmi setknmi snaz ji uplatnit.
Naopak, tet rovina byla podstatnj pro intenzivn kurz v Tebi. Akcentovala
pestrost a vyvenost rznch druh program a jejm hlavnm clem bylo zabrnit
monotnnosti a vyerpn skupiny. Bylo nutn uvaovat nad zaazenm pohybovch ak-
tivit, asu na jdlo, nebo nap. rozbor poezie.
Kreativn bylo teba v obou kurzech pracovat i s vraznmi dramaturgickmi
momenty akce, tj. jejm zatkem a koncem. Jako startovn bod zatku kurzu jsem zvolil
metodu pekvapen. Frekventanti dostali za kol vytvoit bse z pipraven sady ped-
mt. 4 Jednalo se o mule, lsteky s chemickmi prvky, hrac karty apod. Tento vstupn
moment oku ml astnky naladit k vy vnmavosti vi zamen celho kurzu a
zrove poslouil jako prostor pro oteven diskuze nad otzkou konkrtn poezie a mod-
ernho umn vbec. Nsledovalo vysvtlen teoretickch vchodisek a princip experi-
mentlnho bsnictv.
V souladu s hypotzou ml pozvoln pstup a zvyovn nrok na frekventanty
v oblasti roziovn pole postoje k experimentln literatue zajistit osvobozen od

4
V ppad brnnskho kurzu nebyla Bse z pedmt prvnm cvienm. astnky bylo nutn seznmit a
zbavit ostychu. Jako vhodnou aktivitu jsem pouil Akrostych na vlastn jmno (FIER, 2001: 84).

26
nnosu konvence a oteven mysli k vlastnm experimentm astnk. Pro zakonen
kurz jsem proto zvolil velmi nestukturovan zadn, kter poadovalo po frekventan-
tech, aby vytvoili vlastn originln metodu k inovaci poezie a po jejm vzoru stvoili
alespo jedno dlo. K dispozici mli rzn druhy vtvarnch poteb a rozlinch ped-
mt, z nich mohli bse vyrbt. Byl jsem zvdav, jak si s takovm mnostvm stimu-
lan svobody porad. Dacey a Lennon (2000: 90) uvdj, e tvoiv jedinec si doke
petvoit pli tsn nebo nevyhovujc zadn tak, e si uprav jeho pravidla. Naopak
lid, kte se nechvaj asto svazovat stimuly, maj pi neexistenci pevnho zadn nebo
jeho dvojznanosti tendenci pijmout neexistujc pokyny, aby se zbavili strachu z
nesprvnosti svho ponn. Pokyny si vytvo podle sv zkuenosti, v n se ct bez-
pen. Krom toho, e se zvren dlo mlo stt "opusem magnum" kurzu pro kadho
astnka, mlo tedy slouit i jako test kreativity a samostatnosti.

3.3.1 Scn kurzu

Tvorba scne je vsledkem vah o cli akce a praktickm vstupem dramatur-
gie. V optimlnm ppad by ml mt vsledn produkt podobu asovho harmono-
gramu, kter reflektuje vechny pedvidateln aspekty kurzu. Proto je teba zohlednit v
nm i bn lidsk biorytmy, jako je as na jdlo nebo odpoinek, protoe, jak ukazuje
Maslowova pyramida, aby mohl lovk napnout svou mysl ke kreativnm kolm, mus
bt uspokojeny zkladn fyzick poteby.
Dramaturgie vak u Tab. 5 (FRANZ, MARTIN, ZOUNKOV, 2007)
tvorby scne nekon. Marti-
novo schma (tab. 5) zachycuje
prvn tyi kroky dramaturgie
jako vsledek domc ppravy a
nsledn pt stupe jako pmou
dramaturgii pi realizaci kurzu.
Tato fze znamen pehodno-
covn plnovanho scne
podle poteb astnk a flexi-

27
biln reakci na neplnovan udlosti, kter zashnou do bhu kurzu (nava frekventant,
posuny oproti asovmu plnu, chybn pedpoklady v bezproblmovm pijet programu
apod.).
Vecheta (2009: 24) zdrazuje, e tvrdohlav lpn na plnovanm scni vede
zpravidla ke konfliktm a nezdaru projektu a navrhuje tvorbu scne ve tech
posloupnch krocch:
plnovan scn
reln scn
ideln scn

Reln scn je v jeho pojet vsledkem dramaturgie na kurzu a ideln scn je

revidovanou verz relnho scne. Vznik na podklad zkuenosti z veden kurzu a
nsledn zptn vazby astnk. Ml by bt sestaven po skonen akce pro ppad dal
realizace kurzu pro novou astnickou skupinu.
Jako pklad realizovanho scne uvedu harmonogramy obou kurz zamench
na experimentln poezii. Naleznete je v plohch. Je mon si povimnout, e v celkov
struktue kurz jsou vrazn diference. V obou ppadech je znt uplatnn prvn roviny
dramaturgickho postupu, jak byla popsna ve (od jednoduchho ke sloitjmu).
Oproti tomu druhou rovinu (shlukovn aktivit do tematickch blok) jsem aplik-
oval dsledn pi brnnskch setknch. Pro vkendov kurz v Tebi nebyla vhodn,
protoe vzhledem k intenzivn povaze tto tvr seance by mohlo snadno dojt k vyer-
pn astnk zavalovanch podnty podobnho charakteru v krtk dob za sebou.
Volil jsem proto radji hledisko pestrosti rozloen kol v celkov struktue programu.
Do asu, jen byl jednotlivm programm vymezen, byl zapotn i prostor pro
vzjemnou zptnou vazbu a ohldnut za smyslem kolu. Pesn dvod a zpsob veden
zptn vazby popisuji v kapitole o reflexi.
Vm, e nem cenu zde lit vechny ppady, kdy jsem upravoval plnovan
scn z vnjch pin, nebo podle momentlnho naladn astnk Jako pklad
dramaturgickch zsah do scne v prbhu kurzu uvedu tedy dv situace, kter na
kurzech nastaly. V ppad tebskho setkn jsme v sobotu rno po prvnm roze-
hvacm cvien zanali programem arodjnick ritul. Pi hodnocen v nsledn re-

28
flexi vyplynulo, e astnci po ptench zkuenostech jet pln neakceptuj experi-
mentln poezii jako soust hodnotnho umn a maj problm s postupnou rezignac na
tradin smantick a syntaktick konvence. Dalm bodem podle pvodnho plnu mlo
bt cvien seln rytmus, pi nm zstv zachovna jako jedin forma bsnick
vpovdi rytmick sloka, nahln individuln skrze seln zobrazen. Usoudil jsem,
e v tomto rozpoloen by dodren programu jet vce poslilo veobecnou skepsi vi
konkrtn poezii, a proto jsem na toto msto pesunul pvodn odpoledn rozbor dvou
Juliovch bsn, na nich jsem chtl demonstrovat estetick kvality experimentln
poezie a poukzat na rozdln pstup k tvorb.
Druh ppad se tk brnnskch kurz. Zde se astnci dopedu neznali a tento
faktor jsem pi prvnm setkn podcenil. Pi psan prvnch cvien a v nslednch re-
flexch prac ostatnch len skupiny projevovali frekventanti zetelnou nedvru a
ostych. Proto jsem se rozhodl druh sezen zahjit krtkm icebreakerem, tj. drobnm
dramatickm cvienm, kter astnky stmelilo a usnadnilo dal prci.

3.4 Reflexe
Nedlnou soust procesu rozvjen literrnch kompetenc na kurzu tvrho
psan by mla bt i zptn vazba (ang. review). Jedn se o skupinovou diskuzi nad vyt-
voenmi texty za elem umleck evaluace. Smyslem reflexe je mimo jin pochopit
emon, iracionln
Tab. 6 Kolbv cyklus (PELNEK, 2008)
sloky tvrho
procesu (DACEY,
LENNON, 2000: 159).
Zptn vazba od ostat-
nch astnk
napomh utven
kritickho pohledu na
literaturu, obzvlt na
tu, kterou sami tvome
a u samotn akt ten

29
vlastnho dla ped ostatnmi leny skupiny umouje srovnn rozdlnch pstup k
tvorb a distribuci kreativnch npad. V neposledn ad se tak rozvj nezbytn dvra
ve skupin. Pro instruktora je navc skupinov diskuze vtanou monost zskvat kon-
trolu nad vvojem tmov dynamiky.
Aplikovan model reflexe popisuje tzv. kolbv cyklus zkuenostnho uen (tab.
6). V prvn fzi cyklu dostane astnk zadn prce, kter se sna naplnit. Po skonen
programu hled odpov na otzku, jakm zpsobem kol eil a zda pouil pimen a
maximln efektivn postup. Ve tet fzi zskv hodnocen ostatnch astnk, kte se
podleli na vzniku dla nebo vidli vsledn produkt. Jedn se o vcnou, konstruktivn
kritiku. tvrtm bodem procesu je zhodnocen zskanch poznatk spojen s plnem
zmn, kter me jedinec aplikovat v dalm zadn. V optimlnm ppad se tedy jedn
spe ne o cyklus, o spirlu uen, kter zaruuje jedinci rst urit dovednosti nebo op-
timalizaci jistho zpsobu mylen.
Pelnek nicmn poznamenv, e v praxi se "kolbv cyklus vtinou zjed-
noduuje na dv fze: zkuenost a reflexe, kter zahrnuje zvajc st cyklu. Po reflexi
nsleduje dal zkuenost, pi kter by se mlo dojt k posunu dky nabytm
zkuenostem" (PELNEK, 2008: 21).
Reflexe k vstupm, kter vznikly tvoivou aktivitou, probh nsledovn: ast-
nci jeden po druhm tou sv dla. Nikdo by neml bt nucen prezentovat svj vtvor,
pokud k tomu nem sm chu. Po peten kadho dla pichz fze zhodnocen ostat-
nmi frekventanty kurzu. Lektor diskuzi moderuje, stimuluje a dr ji ve vcnch mezch.
Dleit je, e hodnocen nesm uret autora, mus smovat k prezentovanm textm
(FIER, 2001: 33). Vtna je tedy konstruktivn kritika, kter pomh autorovi vidt sv
dlo z novho hlu. Vtky by mly bt praktickho rzu (co bych udlal lpe...) a
smovny pmo k tvrci. Je dobr zdraznit, e sv msto m v literrn disputaci i
pochvala a vyjden obdivu.
Pokud je problm diskuzi na potku vyvolat, povauje Reitmayerov (2007) za
ppadn pokldat otzky do plna. Nemly by bt smovny ke konkrtnm jedincm,
protoe jim tak modertor podsouv roli nucenho soudce, v n se nemus ctit dobe.
Otzky by mly bt oteven a kladeny nepmo. Oteven struktura dotazu smuje k vy-
jden subjektivnch mylenek, kdeto uzaven otzka implikuje svm podnm pouze

30
dv monosti, mezi nimi je nutno si vybrat. Forma nepmho dotazu pak jet vce
roziuje spektrum monch oblast v textu, k nim je mon zaujmout postoj.
Veden zptn vazby je jednou z nejnronjch discipln dramaturgie na kurzu.
Vyaduje uritou zkuenost a vysokou mru kreativity a rychlho uvaovn. Jet
dleitj je vak obecn schopnost empatie a ten emoc, aby mohl lektor pedchzet
duevnm jmm, kter me negativn zptn vazba vyvolat, obzvlt u astnk s
nzkm sebvdomm.

3.5 Tvr blokdy

Bhem nkterho z program na kurzu me dojt k individulnmu tvrmu
bloku, tj. k neschopnosti astnka naplnit zadn nkterho cvien. Je nutn si uv-
domit, na jak typy pekek meme pi budovn a roziovn kreativnch sloek
mylen narazit. k (2004: 48) shrnuje typy pekek do t skupin:
Pekky rozvoje kreativnch schopnost (vnj i vnitn indispozice k tvorb)
Pekky brnc kreativit jako procesu (patn zadn)
Pekky ovlivujc kreativitu jako postoj (strnulost postoje vi literatue)

Strnulost postoje k literatue me bt u nkterch jedinc velmi siln, obzvlt

jsou-li konfrontovni s nezvyklmi, exkluzivnmi nry, mezi n meme adit i ex-
perimentln poezii. Takovto druh strnulosti oznauje Goleman (in K, 2004: 49) jako
psychosklerzu: Jedinec s pli kritickou povahou ve vtin ppad nikdy nemn sv
nzory a pesvden, pistupuje ke kadmu zadn s pevn danmi kritrii, kter odmt
v prbhu procesu mnit. Je teba poznamenat, e tento druh rigidity je do jist mry
vlastn kadmu lovku. Samozejm s narstajcmi literrnmi zkuenostmi se pole
vstcnho postoje roziuje a projevy psychosklerzy jsou stle vzcnj. Oproti tomu
star lid maj tendenci vce se pichylovat ke sv zkuenosti a mn se konforntovat s
jinmi normativnmi mtky. Ve v obecnosti tedy meme ci, e u mladho jedince,
kter si hodnotov ebek a postoj k rznm aspektm kultury teprve buduje, je snaz
tuto pekku pekonat. innm eenm je objasnn zkladnch princip nru a bu-
dovn pochopen pro literrn odlinosti.

31
 Blokd existuje mnostv druh. Vybral jsem dv rzn typologie pro srovnn.
Fier rozdluje kreativn bariry do dvou skupin: blokdy emocionln a blokdy kogni-
tivn. Preventivn strach z nronosti kolu a neochota pustit se do neprobdanch oblast
vlastn fantazie je barirou emocionln. Projevy psychosklerzy jsou oproti tomu pr-
vodnm jevem kognitivnch blokd. Na jejich vzniku se sten podlej mylenkov
stereotypy, vybudovan okolo ns a v ns psobenm spolenosti. (FIER, 2001: 51)
Bakal (in NMEC, 2006: 35) rozliuje bariry ve vnmn (neschopnost vidt
problm pluralitn, myslet heuristicky, ubrnit se stereotypu atp.) a bariry kultury a
prosted (neschopnost oddat se fantazii, he, citm, brnit se spoleenskm konvencm
aj.). Zcela tak pomj obyejn strach z nrok zadn a vlastn nedostaivosti pi tvorb
dla, ili Fierovy emocionln blokdy. Ani Fier v tto typologii vak nezmiuje bloky
zpsoben vnjmi okolnostmi. Snad proto, e se sten pekrvaj s emocionlnmi
barirami. Jedn se nap. o vlivy prostoru (ruiv okol), navy a nedostatku (spodn patra
Maslowovy pyramidy), ppadn vlivy citovch deprivac, kter nejsou zpsobeny pro-
gramem kurzu.
Pokud dojde u nkterho astnka k tvr blokd, je teba nahlet na situaci
komplexn z hlediska cel dramaturgie, obzvlt pokud se pohybujeme v intencch
kurzu zce profilovanho na urit druh literatury.
Kdy odhldneme od ryze individulnho problmu, kter je zpsoben ruivmi
stimuly (nap. ospalost), nejspe bude blokda podmnn zadnm prce, je je vy-
volno entropickm uspodnm informac vzhledem k vnmn astnka. Existuj vak
i dal monosti vyvolan selhnm instruktora a patnm odhadem jeho dramaturgickho
zmru. Vezmeme-li si na pomoc pojmoslov z Franzova modelu (viz kapitola 2.2.3),
jedn se o vykroen do zny negativnho stresu, spojen s nslednou regres (tkem do
zny komfortu). Forem tku je podle ka (2004: 68-69) nkolik:
Agrese - vymezen se proti, spojen s osobnm tokem (To dlat nebudu.).
Piny: neuren rol ve skupin, patn homogenizace, strach z kolu.
een: asertivn jednn instruktora a motivace jedince.
Regrese - jedinec e poddrunosti, aby se vyhnul podstatnmu.
Piny: pedsudky, konzervativnost, lenost.
een: techniky na komplexn mylen.

32
 Projekce - jedinec pouv ablonu z dvjka.
Piny: slab motivace k novmu een.
een: motivovat, analyzovat metodu.
Racionalizace - hledaj se dvody pro nepracovat, nikoli zpsob, jak tvoit.
Piny: strach z novho, neschopnost, lenost.
een: sjednocen a homogenizace astnick skupiny.
Identifikace - jedinec sluuje podstatu problmu s jinm, kter nen na poadu
dne.
Piny: patn pojmenovn zadn.
een: peformulovat zadn.

Pokud chceme pedchzet vytven tvrch blokd, je dleit postupovat od

zadn, kter ve vt me koresponduj s astnickou zkuenost, k tm nezvyklejm a
abstraktnjm. V kadm ppad je nutn pi odbourvn barir postupovat indi-
viduln, protoe zkuenost a postoj jsou charakteristiky pro kadho lovka jedinen.
Zadn, kter jeden astnk me pociovat jako kognitivn disonanci, me bt pro ji-
nho kreativn vzvou. Pokud se problm tk vt sti skupiny, jedn se o chybn od-
had instruktora a mylnou vahu praktick dramaturgie ped kurzem. V takovm ppad
je vhodn se v ptm cvien vrtit do oblasti, kterou astnci akceptuj. V ppad
patn recepce jednm nebo dvma astnky bych volil metodu rozboru a tematizace
problmu a zvil monost individulnho zadn.
Vyerpvajc a systematick popis jednotlivch blokd v tvrm psan a metod
jejich odstraovn podv ve sv knize Fier (2001: 53-54). Nebudu proto opakovat jeho
poznatky a tlumom pouze mon een t typ blokd, kter se tkaj zadn prce a z
mho pozorovn jsou typick pro kurzy experimentln poezie:
Nov tvr metoda: zbavit se stresu a v uvolnn opakovan cviit novou me-
todu bez drazu na konen vstup.
Neznalost tmatu, resp. kritri nru: vybrat pimen tma nebo dodat vcn
informace o tmatu.
Nesrozumiteln zadn prce: preciznji zadat tma, cl a podmnky prce.

33
3.6 Instruktor a veden kurzu
Od lektora tvrho psan se stejn jako od jakhokoli pedagoga vyaduje nkolik
klovch vlastnost. Dobr instruktor by ml bt peliv, samostatn, iniciativn a pe-
devm tvr. Mus bt schopen eit rychle a sprvn konflikty, kter mohou vyvstat s
dostatenou citlivost a respektem vi astnkm. Ml by mt dostaten rtorick a
rozhodovac schopnosti. Vtina tchto vlastnost je determinovna socilnm zzemm a
vchovou, nicmn vechny se daj v prbhu ivota a pedagogick praxe rozvjet.
douc je, aby lektor zskval praxi ve svm oboru a dokzal analyzovat a zhod-
nocovat sv zkuenosti. Obzvlt tematicky zamen kurz by ml vst jedinec
dostaten vyzrl a s praktickmi zkuenostmi v tvrm psan. Zrove mus bt od-
bornkem na danou oblast literatury. Podle Nmce (2006: 36) je dobr instruktor schopen
najt v sob slu a sebevdom k protispoleenskmu rebelstv, ili jt proti kulturnm
schmatm, tradici a jistot. Jen tak udr svoji schopnost tvoit stle ivou a nesklouzne
k ablonovitosti.
V pedchoz kapitole jsem pojednal o strachu astnka kurzu z naruen statu
quo, kdy m eitel problmu obavu z nedostaujcho vsledku sv prce a z jejho pi-
jet ostatnmi leny skupiny a pedevm lektorem, kter je pojmn jako arbitr a hodno-
titel. Dacey a Lennon uvdj, e prmrn uitel pedpojat kritizuje a opravuje prci
svch student, namsto aby byl naklonn neobvyklm npadm (2000: 75). Z tto
katulky je teba se vymanit. Uvdomme si, e lektor je zodpovdn za pocit dobe vyk-
onan prce, kter by mli astnci po skonen kurzu mt. Hlavnmi hodnotiteli by mli
bt ve fzi reflexe dla ostatn astnci. loha instruktora by mla bt pedevm v roli
modertora diskuze. Jeho hlavnm clem je udret kritiku ve vcnch a pijatelnch
mezch a zajistit, aby mra pozitivn a negativn zptn vazby byla alespo v rovnovze.
Lektor by neml lpt na rigidnch podmnkch zadn dla, protoe to znemouje
kreativn proces (K, 2004: 52). Dvojnsobn dleit je to pi organizaci kurzu ex-
perimentln poezie, protoe experiment je pedevm hlednm novch cest mimo zab-
han stereotypy. Pokud tvoiv jedinec zajde za rmec zadn pi hledn vhodnho tvaru
vslednho textu, ml by instruktor takovto proaktivn jednn podpoit a vyzvat k tomu
i ostatn.

34
 Podstatnou zmnku vnuji roli asu a hospodaen s nm. k poznamenv, e
limit je vrahem kreativity (2005: 55). Kurz tvho psan nen zvod a scn nen dok-
trna. Pokud si to situace vyaduje, je vhodn nkter plnovan aktivity z programu
vykrtnout. Dleitj je, aby se astnci na akci ctili dobe a dostali stejn prostoru pro
vyjden svch nzor. Pokud se jedinec neme ujmout slova jen proto, e as vyhra-
zen pro diskuzi skonil, je chyba na stran lektora a astnk si vybuduje obrann
postoj, kter zt dal komunikaci a prohloub nedvru ve skupin. Stejn tak je v sou-
ladu s cli kurzu zaazovat flexibiln pauzy, kter dvaj frekventantm monost si vy-
dechnout a naerpat nov sly k dalmu programu. Pedchoz dky nicmn nemly za
cl poslit rezignaci na asovou strukturu, kterou jsme vytvoili ve fzi plnovn scne.
Byly jen upozornnm, e veden kurzu vyaduje jistou prunost. Instruktor by ml dbt
na budovn rytmu tvrho sezen a dit se pi nakldn s asem potebami jedince i
skupiny.
Zsadnm prvkem pro sprvn bh kurzu je dvra v rmci astnickho tmu.
Pinou agresivity na jedn stran a nedvry na stran druh je neuren rol, vdom
budovn submisivnho pocitu, nedostaten homogenizace (K, 2004: 63). Velmi
vraznou roli m v tomto ppad sprvn mylenkov ladn na zatku tvr seance.
Pro prvotn stmelen skupiny frekventant, kte se navzjem neznaj, se osvduj rzn
druhy seznamovacch her a icebreaker (krtkch her, kter bo ostych). Pokud u je
skupina seznmena a pesto nen dostaten homogenn, je mon zaadit do programu
nkterou z mnostv teambuildingovch aktivit. Uitenou prukou pro vbr takovch
cvien je v eskm prosted napklad edice Her do kapsy Jana Neumana. Chceme-li
zvolit aktvity, kter jsou vce spjaty s literaturou a pbuznmi tmaty, je mon vybrat z
oblasti krtkch dramatickch her (nap. vynikajc kniha Milana Valenty Dramaterapie),
ppadn meme uvst literrn cvien z oblasti skupinov tvorby. Zajmavou variantu v
oblasti experimentln poezie pedstavuje zadn kybertext, kter uvdm v kapitole
Popis aktivit. Instruktor by si ml dle vmat vdch jedinc, kte maj tendenci v
diskuzch a reflexi strhvat pozornost na sebe a urovat tak ladn skupiny. S tmito agre-
sivnmi jedinci doporuuji pracovat s respektem, ale v ppad konflikt a zrodk so-
ciln patologickch jev vystupovat rzn z pozice autority vedoucho kurzu. Vhodn je
pidlit jim njakou speciln roli, kter zamstn jejich ctidost.

35
 U jsem zmnil, e osobnost instruktora by nemla a na vzcn vjimky vynvat
nad jinmi slokami kurzu. Lektor by ml bt prvodcem po nezmapovanm zem
astnkovy fantazie. V idelnm ppad by jej mli astnci pojmat jako jednoho ze
svch ad, k nmu vzhlej s respektem, nikoli posvtnou ctou. Moje posledn do-
poruen se tk jeho zalenn do tvrho procesu, vyvolanho zadnm programu. Do-
bru vci me pomoci, kdy se zapoj v ppad dostatku asu, kdy nemus eit problmy
dramaturgie a programu kurzu, do naplovn vlastnho zadn a tvorby dla. Tento akt
mu umouje prohloubit vztah s astnky, rozostuje vyhrann vnmn typu my a
oni a dobj tak instruktorsk zsoby energie (FRANC, MARTIN, ZOUNKOV,
2007: 87). Mimo to se me sm stt zdrojem inspirace a podnt pro tpajc jedince.

36
4. Popis aktivit
Jak ji bylo eeno, vymezen pojmu experimentln poezie je ponkud problema-
tick. Ji ze samotn logiky tohoto oznaen vyplv snaha nenechat se snadno zaadit,
stle zkouet nco novho a neobvyklho, co se vzpr tensk zkuenosti. V tto kapi-
tole nalezneme soubor aktivit, kter byly vyuity v rmci vzkumu 5 . Nkter z nich jsou
pmo inspirovny literrnm dlem znmho autora nru, nkter jsou rozpracovnm
metodickch princip, na nich urit st konkrtnho bsnictv stav, a dal vznikly ja-
ko nmt na nov, doposud nepopsan druh experimentu. Aktivity z prvnho oddlu jsou
ovlivnny zejmna postupy avantgardnch hnut, kter konkrtn poezii a jejm souasn-
km asov pedchzela. O propojenosti tchto literrnch smr jsem pojednal u v ka-
pitole Cesta k experimentln poezii. Zaazen tchto cvien do scne kurzu napomh
pochopen historickch souvislost a vazeb na konkrtn poezii.
Dal oddly u jsou inspirovan pmo experimentlnmi dly 50.-70. let. Kapitola
negramatick poezie se vnuje problematice metodickho rozbit struktury syntaktickch
zvyklost. Optick poezie je zaclena na hru s vizuln podobou textu. Fnickou poezii
oproti tomu zajm zvukov pln bsn. Oddl Nvody a parafrze shrnuje nvodnou po-
ezii, jak ji propracoval ve svch dlech Ji Kol nebo Ladislav Novk. Vzhledem k po-
dobnmu formlnmu charakteru sem zaazuji i parafrze text z mimoumleckch oblas-
t (recepty, star sne, apod.). Kapitola Kole se vnuje rznm druhm zadn, kter
pracuj s ji vytvoenm textem, kter pod rukou umlce podlh transformaci v dlo zce-
la nov kvality, kterou tvrce pvodnho textu nezamlel. Do te skupiny adm i tvor-
bu bsnickch objekt, kter se mi zdaj svm pojetm kolm blzk (ve smyslu propo-
jen s vizuln vnmanmi druhy umn). Metoda evidentn poezie pracuje souhrnn s na-
ruovnm arbitrrn vazby mezi oznaujcm a oznaovanm. 6 Tento druh bsnictv vy-
tv nov znakov sady pro individuln recepci textu. Konen posledn sekce shrnuje
dal nezaazen druhy literrnch experiment. 7

5
Zadn programu jsou asto doplnna pklady. Nen-li psno jinak, jedn se o ukzky tvoby pmo z
kurz experimentln poezie, jich se mj vzkum tkal.
6
Psmo je podle Piercova pojet znakovosti druhem symbolick vazby k jazyku. Toto pevn sepjet se vak
pvodn vyvynulo z ikonick blzkosti slova (i jinho celku promluvy) a znaku. Evidentn bsnictv se
navrac k tmto potkm a obnovuje pvodn ikonickou strukturu znakovosti psma.
7
Jsem si vdom nedostaivosti a umlosti vytvoen tto kategorizace, nicmn i pes tyto limity mi pipa-
d vhodn pro rozvrhnut struktury kurzu ve fzi dramatugrickch vah ji pouvat. Rozdlen rznch

37
 Zmnm se jet o dleitosti zaadit do scne kurzu tvrho psan ncvik inter-
pretace vybranch konkrtnch bsn. Ve vtu program toti interpretaci nezmiuji, a
ponechvm tak kapitolu kompaktn, vylennou pouze pro aktivity z oblasti tvorby lite-
rrnho dla. Rozbor vybranch dl me vraznou mrou napomoct k pochopen a ak-
ceptaci umleckch mtek tohoto svbytnho nru. Analza experimentln poezie je
vak problematickou oblast. Strukturalistick interpretace, kter je nejbnjm mode-
lem rozboru lyriky, pedpokld, e bse je celistvost velk vznamov intenzity a
pro vstup do textu se sna vyznait si zkladn nositele soustednho vznamovho
psoben (KOMN, 2005: 8). Opr se tedy o domnnku, e lyrick dlo je souhrnem
smantickch znak a syntaktickch pozic, kter ve spoluinnosti dvaj bsni vznam.
Nesnz konkrtn poezie spov v jej snaze rozruovat tradin smantick a syntaktick
vazby, m tato vodtka strukturalistick metody pozbvaj dleitosti.
Chceme-li aplikovat tradin metody interpretace na dla experimentln poezie a
vyut je na kurzu, je teba peliv volit vchoz text. J jsem pro vzkumnou skupinu
pouval bsn Noci! a Vkik z Juliovy sbrky Nov zem (1970; vyd. 1992). Stejn
dobe by poslouily nkter (obzvlt ran) prce Jiho Kole. Rozluka s tradin for-
mou lyriky v nich nen tak vrazn a pedevm zachovvaj vznamovou explikaci, roz-
loitelnou na souin vzjemn se doplujcch smantickch prvk. Lze na nich vak de-
monstrovat pokus o hledn nov tvr metody, co je pesn ten rys, pro kter povauji
za dleit interpretaci do scne akce zaadit.
Domnvm se, e v ppad poezie, kter ovlivnila oddl negramatick poezie v t-
to kapitole (typickmi zstupci jsou konstelace), by rozbor mohl slouit pouze k vyloen
metody a strukturalistick analza by la uplatnit ve velmi omezen me. Vbec by to
nebylo mon v oblasti uml poezie, kter je tvoena stochasticky, tedy statistickm v-
brem lexika a prakticky eliminuje monost osobnho poetickho vdom, kter ji tvo.
Posledn praktick poznmka: jednotliv zadn z nsledujcch oddl asto pedpokl-
daj prci s vizulnm plnem vslednho textu. Proto je douc, aby astnici kad d-
lo vytveli na ist list papru. Vhodou je, krom ve zmnnch dvod, i snadn ma-
nipulace pro ppad vystaven nebo ciruklace textu mezi astnky bhem fze reflexe.

druh zadn do oddl napomh lektorovi i astnkm k plnjmu pochopen e zbru experimentln
poezie.

38
4.1 Avantgarda a pedchdci experimentln poezie
4.1.1 Metafory
Metafora je odedvna podstatnm stylistickm prostedkem lyriky. Je druhem
tropu, tedy druhem penesen vznamu z jednoho objektu na druh. Velik vznam j
pikly rzn druhy avandgardnch hnut, zejmna surrealist, kte z vrstven npaditch
metafor uinili zkladn stavebn jednotku sv metody. Krom estetickch dvod je k
tomu vedla i touha zprostedkovat nejasnou realitu snu.
Dacey a Lennon navc upozoruj na zajmavou vazbu mezi uvnm metafor a laterl-
nm mylenm: Pouvn metafor v ei je upozornnm na podobnost mezi dvma
zdnliv nepodobnmi vcmi. To svd o procesu podobnmu divergentnmu mylen
(kdy lovk pichz s originln mylenkou namsto oekvan sprvn odpovdi)
(2000: 142).
astnci si mohou v tomto cvien procviit svoji fantazii spojovnm za-
jmavch obraz. Vyzvme je, aby tvoili ve tech fzch co nejnpaditj metafory.

Fze 1: Vyberte si njakou obvyklou vc denn poteby a ve spojen pedmt jako...

piate k pojmu mylenkovou asociac slovo nebo slovn spojen.
Fze 2: Zvolte si jednu ze zkladnch barev spektra a piate k n podobnm zpsobem
jako v prvn fzi djov pirovnn.
Fze 3: Zvolte si lovka, kterho dobe znte (kamarda, pbuznho) a nov ho po-
jmenujte na zklad njakho vnjho nebo vnitnho rysu. Pokuste se to uinit pomoc
rozvit vty a tentokrt bez pomcky v podob spojovacho vrazu.

Ukzka z prce astnk kurzu:

Fze 1 Fze 2 Fze 3

rovka jako Zelen jako kdy jdu Jsi sr po zrun dob

rozjaen dtstv kolem rybnka Jsi rann kocovina
rovka jako Zelen jako kdy kouu Jsi neustl cinkn
elysion much do ervivho jablka v hlav
rovka jako Zelen jako kdy jaro Jsi kostlivec ve skni
dbnek medu zan Jsi jako bys nebyl

39
4.1.2 Zesurrealistitn
Rozdejte astnkm rzn druhy text z neumleckch oblast (vhodn jsou
napklad novinov lnky, rzn druhy nvod a jinch technickch popis apod.) a
nechte je texty ozvltnit pouitm metafor. Zdraznte, e pvodn vznam textu nen
pro prci podstatn. Dleit je uvdomnn si estetickch kvalit a monost, kter tropus
skt.

4.1.3 Dadaistick klobouk

Dadaismus byl vdm umleckm smrem zpadn Evropy v obdob tsn po
prvn svtov vlce. Jako prvn vyhlsil absolutn rozluku s tradin pojmanou podobou
bsnictv a prohlsil umn za mrtv. Zaloil tradici nonsensov poezie a dla jako
nepedvdanho vsledku aktu tvorby. Jednou z nejznmnjch metod je dodnes vyta-
hovn nhodnch slov z klobouku. Tento anarchistick poin znamenal pln vyazen
rozumu a osobnosti autora z fze vzniku bsn. Pozdji na tento odkaz navzali
propagtoi stochastick poezie, kte jej propojili s kybernetickou teori informace tm,
e zamnili volbu nhody za metodu statistickho vbru.
Nasthejte dostaten mnostv slov z njakho existujcho textu na paprov
prouky. Vhodn je, aby pouit lexikum obsahovalo ve vtm mnostv slova citov
zabarven a expresiva, kter vyvolvaj mnostv konotac v mysli tene. Vlote lstky
do njak neprhledn ndoby nebo pytlku a nechte astnky tahat jednotliv slova a
vlepovat je na sv listy. Dlka textu me bt omezena potem slov nebo asem.

4.1.4 zen dada

Metoda je velmi podobn pedchozmu cvien s tm rozdlem, e astnci
mohou slova za sebe adit libovoln (tedy mimo poad, kdy je vythli ze zsobnku),
ppadn maj monost urit mnostv slov i doplnit podle vlastn vle a dopsat je perem
na list. Pracuj tak syntzou nhody a vlastn kreativity. Nutnost reagovat na nhodn
podnty me bt pro mnoh zajmavou tvr vzvou.

40
4.1.5 Automatick text
Tvorba automatickho textu je metodou volnch asociac, jak ji popisuje nap.
Fier (2001: 55). Doporuuje se mimo jin jako rozehvac cvien nebo zadn pro frek-
ventanty, kte podlehli momentln neschopnosti pst (tvrmu bloku). Jedn se o
proces, kdy astnk v urenm asovm limitu pe, cokoli ho napadne. Jedinm
dleitm kritriem je potlaen rozumov kontroly nad textem. Je nutn zdraznit, e
opravovn a cizelovn dla je bhem psan nedouc. Vhodn je dt prostor intuici a
asociacm, kter obrazy vslednho produktu tvo.
Zaazen tvorby automatickho textu do scne kurzu me mt vak i jinou mo-
tivaci, ne je prvn pomoc proti kreativn blokd. Postup zpropagovalo dadaistick hnut
potkem dvactch let, pouvali ho rut futurist a uplatnil se i v experimentln
poezii, jak dokazuj Hiral a Grgerov (1993: 285). Pi zadn kolu je mon udat im-
pulz urenm potenho slova textu.

4.1.6 Abeceda
Jedn se o typ bsn, kter pravdpodobn poprv pouil Charles Baudelaire 8 . Po
nm se o npodobu pokusili i dal vznamn autoi. U eskho poetismu meme
jmenovat Vtzslava Nezvala 9 a v oblasti konkrtn poezie Josefa Hirala a Bohumilu
Grgerovou 10 . Vd mylenkou metody je hledn novho vkladu psmen a asociativn
piazovn metafor na zklad individulnho bsnickho citu.
Zadn mohou plnit astnci napklad na zklad hlsek obsaench ve svm
jmn (tm se cvien podob tvorb akrostychu) anebo se me jednat o kolektivn
cvien, v nm jsou vechna psmena abecedy rozdlena mezi frekventanty.

4.1.7 Blatnho bsn

V eskm prosted mla na vznik experimentln poezie znan vliv i Skupina
42, jejm lenem byl mlad Ji Kol. Jejm vznikem se ohlsil oficiln odklon mlad
generace bsnk od metafyzickch otzek ivota a pklon k popisu kadodenn reality.

8
Narm na znmou bse Samohlsky, poprv uveejnnou ve sbrce Sezna v pekle (1873).
9
Bse Abeceda ve sbrce Pantomima (1924).
10
Bse Abeceda z Odyssea v souboru Experimentln poezie (1967).

41
Prostedm, z nho Skupina 42 tila, se stalo velkomsto, jeho drsn tv, mnohovr-
stevnatost, mnohohlasost, msen prodn ivelnosti s civilizac (LEHR, 2006: 708). V
tomto vyjden tmatu se vak skrv i popis metody, kterou vyuvali nkte z autor,
zejmna pak Ivan Blatn. Ona mnohohlasost je toti zastoupena v poetice Blatnho
prostednictvm trk vt a citac zaslechnutch nhodn v ulicch.
Zadn cvien je jednoduch: astnci maj tvrt a pl hodiny na to, aby se ro-
zeli po mst, nebo alespo nejblim okol a zapisovali si zajmav ryvky hovor. Po
nvratu na msto setkn pak z nasbranho materilu vytvo bsnick dlo. Mohou si ci-
tace po libosti upravovat, ppadn vkldat do textu sv npady. Jako motivaci je vhodn
pest nkterou z Blatnho bsn.

Ukzka z prce astnka kurzu:

J sem ho nechtla zabt
k jenom
J sem mu na to ekla: budu s tebou
Mu, kter zabil smrt
Ber si Ber si Ber si Ber si

J se tady
A byl

Dostala dvru a po tyech letech

Bu rd, e nen u tohohle stolu
Tak a byly tady
ivoty, ivoty, ivoty, ivoty
Po tech dnech u je nemly
A nic proti tomu nenamtal

4.2 Negramatick poezie

4.2.1 Konstelace
Konstelace jsou vytveny pomoc uspodn nkolika mlo plnovznamovch
slov (nezdka eufonicky nebo vizuln podobnch) po ploe papru tak, aby se skldaly
v rzn druhy relac pi ten textu. Satirick, ppadn filozofick pointa zpravidla stav
na jednom nebo nkolika slovech, kter z mechanismu opakovn stejnch lexiklnch
jednotek vybouj.

42
 Cvien je vhodn uvst nkterm znmm dlem, kter metodu uv. Pklady
lze hledat v dlech Havla, Hirala nebo Novka.

Ukzka z prce astnka kurzu:

KExNPAD
KExNPAD
KExNPAD
KExNPAD
KExNPAD
KExNPAD
KEN=PD

4.2.2 Makromolekuly
Ladislav Novk svoji tvr metodu popisuje jako specifick druh konstelac, v
nm jsou zdraznny asociativn vazby mezi jednotlivmi slovy (in HIRAL,
GRGEROV, 1993: 184). Pojet makromolekul je inspirovan grafickou pravou
vzorc v organick chemii. Bse se skld z sel, matematickch znamnek a znak,
kter se uvaj k zpisu poznatk prodnch vd. Vechny pouit symboly maj ve po-
jmovm rejstku, kter je k bsni pipojen, piazen slovn ekvivalent. Rekonstrukce
fabule a zpsob ten je ponechn na fantazii tene.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Vztahy: Vznamy:
1 + 1 = 2 1 lovk
2 . 3 2 pr
1 / 8 / 1 3 stl
1 ! 9 4 kakao
1 => 4 + 5 5 jed
4 + 1 6 podlaha
5 + 1 7 nebotk
1 => 6 ! 7 8 hdka
9 npad

(Na motivy Mrtkovic Maryi)

43
4.2.3 Topologick etzec
Topologick bsn rozkrvaj monosti variability a mutanch schopnost jazyka
tm, e ad za sebe slova tvoen rznmi zklady, ale s podobnmi koncovmi i za-
tenmi slabikami. Dky psn nastavenm kritrim vbru pouitelnho lexika maj ty-
to texty schopnost produkovat vznam v inovativnch spojench. Dal estetick inek
pak pin rozvrhnut bsn na ploe.

Ukzka:
Vtr
trv
vnm
bv
chab
lcha
hal
lce
cel
lto
touhy
hynou
vhy
...

(ryvek z knihy Hirala a Grgerov: Vrh kostek, 2003, s. 319)

4.2.4 Transforman bse

kolem astnk je tvoit originln spojen slov postupnm nahrazovnm jed-
notlivch psmen jinmi fonmy. Jejich spojen me vytvet nov a neekan sman-
tick vazby. Jinou monost je azen vraz za sebe na zklad znlostn podobnosti.
Toto cvien navc poukazuje na pnos vyuit eufonickch hlskovch ad v poezii jako
takov.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Vlah plmsc
pl vrahy
v plnocch
vrtkav snahy

44
vlet plcemi
splny pes prahy
drah vln Vltavy
- klna Prahy.

4.2.5 Procesuln text

Zkladn mylenkou procesulnch text je vyjden pohybu v bsni. Prbh po-
pisovanho dje je naznaen pohyby samotnho jazykovho materilu. Toto cvien je
vhodn uvst v pokroil fzi kurzu, kdy u se astnci seznmili s monostmi experi-
mentln poezie a jejmi zkladnmi formami. Clem je vytvoit iluzi hybnosti (tedy po-
zvolnho pohybu od neho k nemu). Chceme-li frekventanty stimulovat konkretizac
zadn, meme uvst, e se m jednat nap. o prbh ivota od zrozen po smrt. Kon-
krtn metodu si mohou zvolit sami. Me se jednat formln o konstelaci, typogram ne-
bo jakkoli jin druh bsn. Pklady je mon najt v Nebeskho paratextech (in
HIRAL, GRGEROV, 1993: 91), Barborkovch procesulnch textech (tamt: 55-
74) nebo Havlov typogramu Vznik a prbh manelstv (in Antikdy, 1993).

4.3 Optick poezie

4.3.1 Kaligram
Prazkladem vizuln poezie se stala tvorba Guillauma Apollinaira, j je tak in-
spirovno toto zadn. astnci maj za kol vytvoit text bsn vztahujc se vznamov
ke zvolenmu pedmtu a zaznamenat ho do podoby, kter imituje jeho tvar. Jinou mo-
nost je pracovat tmto zpsobem s ji hotovm textem, kter tak nabv nov kvality
(nap. vypodobnn Poeova Havrana ve tvaru ptka).

4.3.2 Typogramy
Pi tvorb typogramu je text redukovn na pouh shluk psmen a interpunknch
znamnek, je figuruj v bsni coby zstupn symboly pro zobrazen urit situace v bs-
ni vypodobnn. Obvykle je k douren vznamu nejdleitjm vodtkem nzev dla,
kter bv ve vtipnm kontrapunktu k textu samotnmu. Nejznmnjm pedstavitelem

45
tohoto typu poezie je v eskm prosted Vclav Havel. Dal pklady je mon najt v
dle Vladimra Burdy, Ladislava Nebeskho i Jiho Valocha.

4.3.3 Barevn bse

Po dobu tvorby se pro astnky stv list papru malskm pltnem, na nm za-
chycuj pomoc jednotlivch slov rozloench na ploe obraz. Me se jednat o jejich
vlastn motiv (nap. krajinku v okol msta konn) nebo se pedlohou me stt znm
umleck dlo. Slovo je bu doslovnm popisem sti pedobrazu, kter zastupuj, nebo
me bt prostorem pro metaforick vyjden.
Jako vodn stimul mete pout Prochzkovu Jezern bse (in HIRAL,
GRGEROV, 1993: 129).

4.3.4 Nelinern bse

Jako podklad pro tento typ textu je vhodn pout ablonu se strukturou, podoba-
jc se pletivu drtnho plotu (najdete ji v plohch tto prce). Je v n zaznamenno
pouze jedno vchoz slovo. Zbytek bsn vypluj astnci podle sv vle a fantazie na
vyznaen msta. Vznik tak text, kter umouje mnostv rznch druh ten, protoe
msta, kde se pmky vyprvn potkvaj, se profiluj jako smantick uzly, odkud se
vdy do dvou smr fabule opt rozbh a je jen na teni, ktermu z vlken d pi re-
cepci textu pednost.

4.3.5 Strukturln analytick bse

Frekventanti obdr pi zadn strukturln bsn narsovanou mku o uritm
potu tvercovch pol. Jejich kolem je mku zaplnit pozorovnm jev mikrosvta (co
nejmench vsek okoln krajiny) v zajmavch vizulnch reprezentacch. Po dokonen
astnci pmky vzoru vygumuj a zstane pouze text s velmi kondenzovanou vznamo-
vou slokou v netradinm optickm uspodn.
Ukzky analytickch bsn ze sbornku text z tebskho kurzu jsou v plohch
tto prce.

46
 Ukzka z prce astnka
4.3.6 Narativn bse kurzu (vez):
astnci na zatku cvien obdr obrys
bytu (ablona je soust ploh), jeho prostor zapl-
uj texty vztaenmi k jeho obyvateli. Tyto mikro-
pbhy vyprvj pedmty denn poteby, kter jsou
integrln soust bytu, a jejich tvar dodruje p-
dorys jednotlivch kus nbytku, o nich se pojed-
nv.
Styl text by ml bt sp vcn s dominanc
popisn a vyprvc funkce.

4.4 Fonetick bsn

4.4.1 Ozvuen msta
Pojmy Jindicha Prochzky mluvme o foneticko-vizuln strukturln bsni.
Tento druh poezie pracuje podobn jako barevn bsn s rozloenm slov na ploe papru.
Meme tak vypodobnit napklad portrt krajiny. Hlavn odlinost tkv v pouitm ma-
terilu. Prodn zkout se prezentuje pomoc citoslovc. Po skonen tvr fze pro-
gramu mohou astnci hdat, jak druh krajiny je na listu ztvrnn.

4.4.2 Tlumonci
V ppad hry Tlumonci se jedn o doplnk textotvornch cvien zamench
na zvukovou skladbu dla. Autorka popisuje jej prbh takto: Pomoc intonace, tempa,
intenzity hlasu apod. [astnci] vyjaduj prostednictvm nesmyslnch zvuk rzn
typy promluv - monology a dialogy (VRBLOV, 2006: 82). Divadeln akt pedvd
vdy jednotlivec nebo dvojice astnk. Ostatn se sna rekonstruovat pedpokldan
obsah ei a smysl dje. Nsleduje diskuze o skutenm vznamu rozhovoru.
Tlumonci jsou vhodnm vodem do oblasti fnick a fonetick poezie. Maj navc tu
vhodu, e dky recesistickmu charakteru odbourvaj tvr bariry.

47
4.4.3 Onomatopoick bsn
kolem astnk je vytvoit bse sloenou z neexistujcch slov. Jedinm kri-
triem vbru je jejich zajmav zvukov strnka. Me se jednat o citoslovce, pomoc
nich se prezentuje jist dj. V tom ppad je eln vyut strukturu nkter klasick
bsnick formy (nap. sonet, haiku). Pklady onomatopoickch bsn ze sbornku z te-
bskho kurzu naleznete v ploze prce.

4.4.4 Podivuhodn atlas

Frekventanti se pokouej vymyslet co nejzajmavj pojmenovn tvor nebo
rostlin, kter by chtli osobn spatit. Slova by mla znt jako ze starho herbe nebo
stedovkho bestie. Ppadn je vyuvat netradinch a zvukomalebnch slovnch spo-
jen, kter vybzej k vizualizaci v myslch poslucha, resp. ten.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Kudlanka bezbon
Devinatka svjiv
Rostlinek fotogen
Smchoeht
Poser omtkoer
Kamnek suchovodn
Flurt urit
Nechutnk poar
Dvounoka nekonen

4.5 Nvody a parafrze

4.5.1 Heslo sne
Clem tto krtk hky je napsat volnou, vtipnou parafrzi na motivy starch
sn. Formln styl by ml napodobit archaickou mluvu lidovch knih z pelomu 19. a
20. stolet.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Hol zadek ve snu vidti - rychle sen zapomnti
Knihu otevenou ve snu vidti - psemku druh den psti

48
4.5.2 Akn denk
Obansk ivot provz mnostv rznch druh formul a ednch listin. Po
vzoru Vladimra Burdy (in HIRAL, GRGEROV, 1993: 154-160) vytvej astnci
svoji vlastn zbavnou formu dotaznku pro tene, kter vybz k doplnn.

Ukzka z prce astnka kurzu:

V ptm ivot budete:
A) KOMREM - dopustil jsem se proheku proti vem pikznm, ale
jsem mil
B) KRYSOU - lhal jsem a podvdl, ale jinak jsem mil
C) VRABCEM - utkal jsem od veho, co se naskytlo, ale jinak jsem mil
D) MUEM - z ve uvedench dvod

4.5.3 Sout
sout o vznam slova ......................

podmnky soute
...................... znamen
...................... znamen
...................... znamen
...................... znamen
.....................
.....................
.....................
..................... *)

__________
*) pebytenou rubriku prokrtnte

Pro zadn tohoto cvien jsem vyuil formul vytvoen Ladislavem Nebeskm
(in HIRAL, GRGEROV, 1993: 109). loha astnk spov v rozloen zvo-
lenho slova na jednotliv sti (hlsky, slabiky), kterm je piknut nov vznam. Po
optovnm sloen vrazu, nabv pouit lexm zcela nov, mnohovrstevnat determi-
nace.

4.5.4 Ichichvoi
Autorkou tohoto cvien (stejn jako ne u Recept a Ped obrazy) je Pavla
Pazdernkov, kter jej uvd na svch kurzech tvoivho psan. Je inspirovan tvorbou
Ladislava Novka. Tvorba ichichvor, fantazijnch tvor, zahrnuje st vtvarnou i tex-
tovou. V prvn fzi astnci zpodobuj topologickou kresbou bjn stvoen podle sv

49
pedstavivosti. Jedin omezen se tk metody kresby. Ichichvor mus bt vytvoen jed-
nm tahem a ra se nesm nikde kit. Vsledn dlo pipomn aztck relifn malby
bostev.
Textov fze pedstavuje zpov namalovanho antropomorfnho netvora, jeho
sny, cle, rzn aspekty ivota. Ml by tak dostat jmno, kter se stv nzvem dla.

Ukzka z prce astnka kurzu:

tkovec vlnov
ije v lese,
ije v lese,
ije v lese.
Kad den u studnky
svou mocnou kade ee.
Zobanem svm vodu prolv,
pod tkem cel dny prodlv.
iv se zelen, co najde v lese,
co pod velkm palcem rozmkne se.
Boj se hlasitch vstel,
muflon, dak a jelen.

4.5.5 Recept
Recept je zajmavou formou sebeprezentace. Me bt uit i jako vstupn,
seznamovac cvien. Novkova metoda parafrzuje vcn, stroh styl kuchaskch knih
s tou obmnou, e recept prezentuje nvod na umchn sebe sama. Nzev receptu spojuje
jmno tvrce s kulinskou specialitou (Masov bochnky la Franiek Pokorn). V
dalm textu astnci jmenuj suroviny, z nich je mon pochoutku uvait. Je mon
pidat i podrobn popis vroby.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Eintopf dle Fuxe

60% vody, 39% masa s kost, 1% cizch ltek a vakua

&
60% schizofrenie, 39% fantazie, 1% cizch vliv
&
60% vlek, 39% valku, 1% fraktury lebky

50
Ingredience mchme dle chuti a npadu kuchae v ndob tvarem a
objemem zcela nevhodn, jakmile bude hmota dostvat tvar pipomna-
jc tlo lovka, pidme srst, kosti, zaplenou sirku, mal kek a
krev neptele darovanou dobrovoln.

4.5.6 Ped obrazy

Pi uveden na kurzu je nutn mt s sebou reprodukci jedn nebo vce znmch
maleb svtovch mistr. Vytven texty pedstavuj npadit nvody, jak se ped tako-
vm obrazem chovat. Vechny by mly mt jednotnou formu, kter zan vtou: Ped
obrazem A od autora XY dlej to a to.

Ukzka z prce astnka kurzu:

Ped Vkikem od Muncha stj maniodepresivn a lduj lexaurin a
asbsinth pij. Mj nladu vykiet se z vzteku, mezi zuby cedit krev. A
za zuby kusy masa, co jsi vyrval. Poslouchej metal a sto hodin si
lduj dechovku. Kladivem rnu do hlavy a prorvat bubnky. Pak pomo
pocestn ze 3. patra.

4.5.7 arodjnick ritul

Nvod tohoto druhu je npodobou zpis ve starch magickch i alchymistic-
kch grimorech. Tma a obsah si uruj astnci. Me bt napklad vztaen k aktul-
nm tmatm a bt tak satirickm komentem k souasnm problmm (nap. jak umi-
xovat idelnho politika) atp.
Ukzky kurzov tvorby k tomuto zadn jsou uvedeny v plohch prce.

4.5.8 Nvody k bsni

Ped zatkem psan si kad astnk zvol libovoln dlo znmho bsnka, kte-
r m charakteristick styl. Pot tvo soupisku sloves, kter vystihnou bse v textov
zkratce.

51
Ukzka z prce astnka kurzu:
Vodnk

sedl svtil il
vstala vzala zavzala
la prala spadla
ila byla stskala si
dt mla stskala si
prosila a adonila
touila uprosila
smla se i radovala
pemlela strachovala
bla se plakala prosila
piela volal zabil

4.6 Kole a objekty

4.6.1 Speen texty
Tento typ zadn vyaduje existenci vchozho textu. Pro poteby kurzu poslou
napklad novinov lnky. kolem frekventant je naruovat v textech smantick uzly
a tm zcela vychlit vznam vpovdi. V praxi se jedn o selekci vt a slovnch spojen,
kter nsleduj v textu za sebou a kter poslze vytvo vsledn produkt. Zajmav p-
klady lze nalzt v bsnch Ladislava Novka (in HIRAL, GRGEROV, 1993: 190-
191).

4.6.2 Restrukturalizace bsn

Pouitm vchozm materilem jsou lyrick bsn stedn dlouhho rozsahu, kte-
r lektor rozsth ped vysvtlenm zadn na jednotliv dky. Kadmu astnku pi-
padne jedna rozdlen bse. Podle sv libovle ji me znovu sestavit v poad ver,
kter si sm zvol.

4.6.3 Fragmenty
Frekventanti kurzu p bse neznmho autora nalezenou po sto letech. Jinm
typem zadn me bt dopis objeven v prasem kaliti. Urujc je, e vsledn objekt

52
mus i vizuln naplovat zadn. Fragmenty je tak vhodn uvdt v prodnm prosted,
kter poskytuje dostatek zdroj k umleckmu znehodnocen istho papru.

4.6.4 Streetart
Hnut poulinho umn se vyvinulo ze subkultury graffiti v 70. letech. Sv koe-
ny m nicmn v tvorb objekt avantgardnch hnut a experimentlnch vtvarnk 50. a
60. let, mezi n patili mnoz autoi konkrtn poezie.
kolem astnk je vytvoit text, kter reaguje na poteby genia loci, kam m
bt dlo zasazeno. Tvorba instalac vyaduje del as, ne je u vtiny zadn obvykl.
Zahrnuje toti obhldku vhodnch lokac, psan textu, volbu vhodnho vtvarnho een
a poslze as na samotn umstn dla.
Formou se me jednat o slogan, bse, vtipnou parafrzi komernch hesel, p-
slov apod. Tvorba zpravidla m asto sociln-kritick pesahy. Reaguje na ideovou vy-
przdnnost modernho msta i devastaci prodnch celk.

Ukzka z prce astnka kurzu:

4.7 Evidentn poezie

4.7.1 Pedmtov bse
Zadn pedmtovch bsn je velmi voln. Jde o to tvoit poezii pomoc sady ma-
terilu, kterou kad z astnk obdr. Spektrum vc, kter lze pout, je pomrn rz-
norod. Me se jednat o hrac karty, kartiky s chemickmi vzorci, kameny, mule, star

53
kle. Bla Kolov pouvala napklad iletky (in HIRAL, GRGEROV, 1993:
240).
Diskuze nad metodou a vznamem me bt pro astnky obohacujc
zkuenost. Doporuuji pedmtovou poezii vyut pro prvn vhled do oblasti evidentnho
bsnictv. Pokud se astnk tomuto nezvyklmu zpsobu pohledu na literaturu podd,
me se stt z tvorby uvolujc zitek. Zajmavho srovnn doclme, pokud dme ped
pedmtovmi bsnmi astnkm tot jednoduch zadn (napite bse), kter se
ovem realizuje prostednictvm konvennch zpsob poezie: tedy pomoc bsnickch
obrat, pirovnn, rm a slovnho materilu veobecn. Vtina astnk v reflexi pot-
vrdila, e nezvykl materil je stimuloval k zapoet tvorby ve vrazn vy me.

4.7.2 seln rytmus

Kad frekventant kurzu obdr tut bse, kterou m pepsat do numerick re-
prezentace. Pevod se ovem netk obsahu, ale rytmu a plynut bsn. Vbr a aplikace
metody je na kadm jednotlivci. Vsledn text je mon jakkoli graficky uzpsobit.

4.7.3 nsk znak

Na ploe volnho listu astnci tvo kaligrafick znak pro slovo bse. Tvarov
se mohou inspirovat ve vchodoasijskch systmech ideogram.

4.7.4 Nov abeceda

Clem tohoto cvien je vytvoit abecedu neexistujho nroda. Nemus se nutn
jednat o alfabetick systm; je mon se pidret teba podoby piktogram, kter vyja-
duj v jednom znaku cel slovo nebo dokonce vtu. V kadm ppad by nakonec frek-
ventanti mli bt schopni popsat, jak jsou zkladn rysy kultury fiktivnho obyvatelstva
a demonstrovat na tomto zkladu, pro se u nich vyvjel smantick systm do podoby,
kterou prezentuj.

54
4.8 Vtov poezie
4.8.1 Bse z...
Tento program ideov navazuje na tvorbu pedmtovch bsn. Vyzvte astn-
ky, aby zapojili fantazii a vypsali co nejvc monch druh materilu, z nich se d vyro-
bit bse.

Ukzka z prce astnka kurzu:

kusy barevnch papr
odezan zbytky kvtin
polman sirky
co jet pout
k vrob bsn?
star mince
roubky a matiky
a nkolik druh podloek
kvov zrna
prase ttiny
divoka kel

4.8.2 dy
Vymyslete jednoduch zatek vty, kter provokuje k doplnn, a nechejte ji
astnky dokonovat v rznch variacch. Jako modelov pklad poslouila bse
Konrada Baldera Schuffelena (in HIRAL, GRGEROV, 1967: 81), kde kad dek
zan formulac sv dy nosm... astnci mohou tento text vzthnout metaforicky
na svoji osobu a odpovdat na otzky kde?, kam?, pro? atd.

4.8.3 Sypk bse

Metoda vtu je v tomto ppad soustedna kolem asociac k urit substanci,
resp. jej vlastnosti. Podle poteby se tedy nzev cvien me mnit na schnouc bse,
lutou bse, hoc bse etc.
V prvnm sledu frekventanti kurzu sepisuj seznam volnch spojen k substanci, z
n text vychz. V druhm kroku tato slova rozvrhuj po ploe papru tak, aby i vizuln
podoba odpovdala popisovan vlastnosti (v ppad sypk materiln reprezentace

55
mohou bt slova znzornna jako pomysln zrnka psku v pespacch hodinch). Ped-
lohu naleznete nap. v Kolov Tekouc bsni ze sbrky Bsn ticha (1994).

4.9 Jin druhy experiment

4.9.1 Kybertext
Kybertextov dlo vznik statistickm vbrem lexika, kter je dosazovno do
obecn formulace vtn konstrukce. Takto vznikl stochastick bsn zastupuj funkci
potaovho programu, kter text vytv.
Ped uvedenm cvien si lektor piprav vtnou strukturu, do n se budou dosa-
zovat nhodn vylosovan slova. Vrazy jsou napsny na samostatnch lstecch rozd-
lench do nkolika osud podle slovnch druh a jejich tvar. astnci jsou rozdleni do
skupin po dvou a tyech lidech. V tmech si rozdl funkce, kter budou v procesu v-
roby textu zastvat (losovn uritch slovnch druh, zapisovn), a pot zanou vytaho-
vat z osud jednotliv slova v logickm poad, v nm se tvary objevuj ve vtn kon-
strukci. Prouek papru po vylosovn a zapsn vhod zpt do ndoby. Je vhodn, aby
kad osud obsahovalo maximln deset vraz
Pro ely kurzu mete vyut jednu z nsledujcch struktur permutac:

a) 2 osud: jestlie [initelsk substantivum] [sloveso ve 3. os. sg.], pak [initel. substan-
tivum] [sloveso ve 3. os. sg.]
b) 4 osud: [adjektivum] [dativ adj.] [sloveso ve 3. os. sg.], [adj.] [dativ adj.] [vazba slo-
vesa a substantiva]

Ukzka z prce astnka kurzu:

Afroamerick plodnmu v, prorostl libovmu zpv hymnu
ist barvcmu vzdoruje, ligov plodnmu k hovado
Pohodov libovmu odpout, fixovan plstnatmu slibuje nebe
Ligov plstnatmu v, afroamerick plodnmu sah do zad
Pekocen ervenmu uskakuje, fixovan maskovanmu bere poten
Prorostl plstnatmu uskakuje, pekocen barvcmu sah do zad
Pohodov plodnmu vzdoruje, afroamerick sedajcmu si kopruje kol
Jalov sedajccmu si uskakuje, zkoprs plodnmu kopruje kol
Hrabiv ervenmu uskakuje, zkoprs libovmu slibuje nebe!

56
4.9.2 Seriln bse
Seriln bse zkoum strukturu vc, kter ns obklopuj. astnci maj jedin
kol: zvolit si vchoz bod (pedmt), kter pak rozkldaj na stle men stice, z nich
se skld. in tak formulac: nco je pln neho (a to je pln neho a to je pln...). Je
mon dret se logickch predikt, ale stejn dobe lze stavt vpov metaforicky.
Ukzku je ve sbornku prac z tebskho kurzu (viz plohy prce).

4.9.3 Logick text

Logick bse se tvo velmi podobn jako bse seriln. Pouze princip dekon-
strukce nahrazujeme principem logick kauzuality. Pouit struktura vypad takto: pi-
jde-li nco, stane se nco, stane-li se nco, pijde nco. V ppadech obou zadn vznik
oteven text, kter tene vtahuje do procesu vzniku a nut jej pemlet nad pokrao-
vnm.

4.9.4 Nov smantika

Hiral a Grgerov pro tento druh textu navrhuj pojmenovn syngamick. Kad
astnk si z libovoln knihy vybere nhodn pt plnovznamovch substantiv, mezi ni-
mi bude nsledn hledat smantick vazby. V krtkm textu, kter vytv, se sm obje-
vit pouze tchto pt podstatnch jmen. Spojovat je me dalmi slovnmi druhy. Vznik
tak zen permutacionln bse s velmi originlnmi zpsoby konektivity.

4.9.5 Deklinace
Za vzor poslouila Havlova bse Vzor lid ze sbrky Antikdy (1993). Skupina
m vymyslet text, v nm bude uito pouze jedno substantivum sklonn postupn ve
vech sedmi eskch pdech tak, jak jdou po sob. Podobn zadn pedkld i Fier
(2001: 148).

57
Ukzka z prce astnka kurzu:
M motorka stla samotn
Nechtl jsem bt bez t motorky
Tak jsem el ke sv motorce
Sedm te na n, sedlm svou motorku
km j, pojedem, motorko, na vlet
Kdy tak pemlm o m motorce
Jsem rd, e jsem s motorkou

4.9.6 Pli oteven vta

Na pln zvr jsem ponechal pklad drobnho cvien, kter me lektor zadat
astnkovi, kter doke snadno aktivizovat kreativn sloky svho mylen, a proto pln
textotvorn koly dve ne vichni ostatn a prostoje pi dopisovn stvajc lohy se mu
zdaj moc dlouh.
kol zn: vymyslete pklad pli oteven vty. Zadn je mysln oteven, me-
taforick a ble nespecifikovan. Je teba zdraznit e, nejde o to, naplnit ho textem, kte-
r vychz z exaktnch poznatk esk gramatiky. Stimulace, kter by jinm astnkm
pila pli abstraktn, se pro takovho jedince me stt vzvou. Podobnch drobnch
kol je mon vymyslet spoustu a flexibiln je pouvat.

58
5. Vzkumn st
5.1 Vstupn dotaznky
Tato kapitola shrnuje nejdleitj vstupn daje o obou lenech obou vzkum-
nch skupin zskan formou vodnho dotaznku. Formule, kter frekventanti na zat-
ku i konci akce vyplovali, jsou umstny v plohch prce.
Statistick vtina astnk obou kurz v dotaznku uvedla, e se ve volnm ase
vnuje psan umleckch nr. Pevauje poezie nad przou. Zkuenosti s tvrm psa-
nm popsali vichni absolventi tebskho setkn, oproti tomu pouze jeden astnk br-
nnskch sezen se setkal s clenm rozvjenm literrnch kompetenc.
Tm vichni aktivn autoi se setkali ve sv tvorb s tvr barirou, kter jim
znemoovala na njakou dobu pst. asto se tak stalo v ppadech, kdy byli do tvoiv-
ho procesu nuceni (psanm kolnch seminrnch prac nebo dl na objednvku). Piblin
polovina mladch spisovatel se tvrho bloku zbavuje relaxac, tj. zmnou innosti za
pasivn formy odpoinku. V uvdnch vtech se asto objevuje poslech hudby nebo
stimulace alkoholem. Jeden z frekventant uvedl jako metodu odbourn tvrho bloku
jeho literrn tematizaci. Druh polovina astnk problm e zastavenm tvrch ak-
tivit, dokud barira sama neodezn.
Statistick nadprmr obou skupin tvo jedinci, kte se povauj za aktivn te-
ne poezie. Oblben autoi i literrn smry netvo v rmci obou kurz dn homo-
genn vzorek.
Mezi subjektivn vnman znaky bn poezie astnci nejastji uvdj pojmy
rytmus, vzan ver, rmy, lyrismus, uhlazenost, pravideln metrum. Pestoe takka ni-
kdo nedokzal nr experimentln poezie asov ani autorsky zaadit (nejastji byl ten-
to termn pisuzovn pedchdcm konkrtn poezie - avantgardnm smrm prvn polo-
viny 20. stolet), mli astnci jako skupina velmi pesnou pedstavu o formlnch atri-
butech, na nich je experimentln bsnictv vystavno. V dotazncch popisovali svoji
pedstavu nejastji jako hru s tvarem bsn a jej eufoni, rozruovn syntaktickch
struktur a formlnch konvenc bn poezie, spojovn s jinmi druhy umleckch ob-
last, pevdn psmen a slov na jin znakov sady atp. Dva frekventanti vnmali expe-
riment v poezii jako krok za hranici srozumitelnosti.

59
 Velmi zajmavou vstupn informac pro m, jako lektora kurzu, byla oekvn, s
nimi se astnci na kurz pihlsili. Opakujc se vpovdi se tkaly stimulace tvrmi
podnty, prozkoumn monost vlastn fantazie, rozen literrnch obzor a obohacen
vlastn tvorby o nov podnty.

5.2 Zvren dotaznky

Dotaznky, kter jsem astnkm pedal po skonen tvrch seanc, mly dv
sti: statistickou (s uzavenmi otzkami) a rozepisovac (s otzkami otevenmi). Sta-
tistickou st shrnuje tabulka . 7 na konci tto kapitoly.
Otzka po konkrtnm pnosu absolvovanho kurzu se v odpovdch vrazn in-
dividuln diferencovala podle vstupnch oekvn jednotlivc. Nejastjch reakc by-
lo seznmen s neobvyklou tvr metodou. Vt st respondent sdlila, e experimen-
tln poezie natrvalo ovlivnila spektrum vyuitelnch literrnch postup jejich vlastn
tvorby. Pro mnoh astnky bylo setkn s konkrtnm bsnictvm momentem, kdy zaa-
li prozkoumvat meze vlastn tvorby nebo poezie jako celku. Ve shod s dotaznkovou
odpovd jednoho frekventanta, kurzy rozvily v astnickch skupinch otzku po
smyslu a smovn literatury (a to nejen v kontextu vlastnch textotvornch problm).
Z odpovd zvrenho dotaznku vyplv, e prv poznvn hranic poezie
napomohlo k ujasnn si formln a obsahov strnky literatury, ve kter se astnci
chtj nadle profilovat. Pro nkoho to znamen potvrzen sprvnosti stvajcho smo-
vn (kter nem s postupy experimentln poezie dnou souvislost), pro dalho naopak
zmnu tvrch postup, obohacen o metody, pp. inspiran zdroje, s nimi se na kurzu
potkali.
Dal uvdn pnos souvisel se zmapovnm seku djin umn, o nm vtina
respondent mla jen mlhavou pedstavu. Pozitivn kvitovno bylo i navzn novch
znmost, zejmna v ppad brnnskho kurzu. Zsadn odmtnut tvrho pstupu se v
dotazncch astnk, kte kurz dokonili, neobjevilo. Jedinm vraznm nedostatkem
se pro nkter leny brnnskch setkn stala vnman asov tse, zpsoben limitem
dvou hodin, kter byly na kadou seanci vymezeny.

60
Tab. 7 Statistick st zvrenho dotaznku

Kurz tv. psan rozil moje literrn Je pravdpodobn, e se budu literrnm

obzory: experimentm vnovat i do budoucna:

Souhlasm: 4 Souhlasm: 2
Spe souhlasm: 4 Spe souhlasm: 5
Mezi souhlasm a nesouhlasm: 3 Mezi souhlasm a nesouhlasm: 4
Spe nesouhlasm: Spe nesouhlasm: 1
Nesouhlasm: Nesouhlasm:

Kurz tv. psan mi otevel nov monosti Na setknch jsem neml/a problm s
pro smovn vlastn tvorby: okamitou stimulac tvrch sil:

Souhlasm: 4 Souhlasm: 2
Spe souhlasm: 3 Spe souhlasm: 1
Mezi souhlasm a nesouhlasm: 4 Mezi souhlasm a nesouhlasm: 4
Spe nesouhlasm: 2 Spe nesouhlasm: 6
Nesouhlasm: Nesouhlasm:

Kurz mi pomohl oprostit se od zaitch Tvoen na kurzu pro m bylo radostnou

literrnch schmat: a zbavnou innost:

Souhlasm: Souhlasm: 9
Spe souhlasm: 9 Spe souhlasm: 2
Mezi souhlasm a nesouhlasm: 4 Mezi souhlasm a nesouhlasm: 2
Spe nesouhlasm: Spe nesouhlasm:
Nesouhlasm: Nesouhlasm:

Kurz mi pomohl odbourat bariry v Tvoen pro m bylo ve vymezenm ase

procesu literrnho tvoen: stresujc:

Souhlasm: 1 Souhlasm:
Spe souhlasm: 2 Spe souhlasm: 1
Mezi souhlasm a nesouhlasm: 7 Mezi souhlasm a nesouhlasm: 5
Spe nesouhlasm: 2 Spe nesouhlasm: 3
Nesouhlasm: 1 Nesouhlasm: 4

Zaclen na specificky vymezenou oblast Setkn povauji za dobe pripraven a

experimentln poezie mi vyhovovalo: veden ze strany lektora:

Souhlasm: 6 Souhlasm: 9
Spe souhlasm: 3 Spe souhlasm: 2
Mezi souhlasm a nesouhlasm: 3 Mezi souhlasm a nesouhlasm: 2
Spe nesouhlasm: 1 Spe nesouhlasm:
Nesouhlasm: Nesouhlasm:

61
S lektorskm vedenm vyjdili vichni astnci spokojenost a ve vtin ppad pij-
mali s povdkem rozosten hranice mezi rol instruktora a astnka zpsobenou zapoje-
nm lektora do psan na kurzu.
Posledn otzky na nejvce stimulujc, resp. nejmn zajmav programy nepi-
nesly vraznou statistickou shodu a na ppad konstelac a typogram, kter povaovala
za kvalitn necel polovina respondent.

5.3 Zhodnocen vzkumu

Posledn kapitola m za cl shrnout poznatky zskan dotaznkovm etenm a
porovnat je se vstupnmi hypotzami. Sv zvry doplnm i o zkuenosti s pozorovnm
prce frekventant pmo v prbhu kurz. Rd bych tak dospl ke zhodnocen konkrt-
nch pnos vyuit experimentln poezie pro rozvjen literrnch kompetenc.
Postupovat budu od dlch otzek vzkumu k verifikaci obecnch hypotz, kter
tyto dl cle zasteuj.
K oprotn od zaitch literrnch schmat nepochybn na kurzu dolo. Vyj-
dila se pro to vtina astnk ve statistick sti zptn vazby a samotn fakt, e frek-
ventanti byli (a na nkolik vzcnch vjimek vztaench ke konkrtnm cvienm a jed-
notlivm astnkm) schopni naplovat pedkldan zadn, svd pro tento zvr. Ne-
spornou vhodou ovem bylo, e astnci dky clen propagaci, v n bylo zamen
tvrch setkn deklarovno, tuili, e se pi tvorb na kurzu setkaj s nezvyklm druhem
literatury. Jeden z astnk napklad na otzku, zda kurz splnil jeho vstupn oekvn,
napsal: Splnil. Pomohl mi zkusit odbourat plin konzervativismus pi psan.
S okamitou stimulac fantazie a tvrch sil nejsou vsledky tak jednoznan.
est respondent v dotaznku zmnilo problmy, kter v tomto ohledu mli. U dalch
ty se daj blokdy na zklad nerozhodnosti v odpovdi v urit fzi kurzu pepokldat.
D se tedy ct, e zadn z oblasti experimentln poezie nezaruuj okamitou aktivizaci
kreativnch sloek mylen. Pro srovnn, zda jin druhy nr vce podncuj tvr in-
nost, by bylo nutn mt daje z komparativnho vzkumu. Na zklad pozorovn rozdl
v rychlosti stimulace se mi jev, e velk st problmu se tk individulnch schopnost
jedince a do jist mry je na druhu cvien nezvisl.

62
 Jet mn prokazateln vsledky ml kurz pro odstrann tvrch blok. V ur-
itch chvlch se kognitivn bariry pi psan projevily. Nejvy mru vskytu mly v
cviench, kter mn odpovdala tensk i autorsk zkuenosti. Za nejproblmovj
oblast povauji ve shod s nktermi odpovmi fnickou poezii a rzn druhy zadn,
kter pracovaly s rozbitm syntaxe. Ze zkuenosti s lektorstvm jinch typ kurz tvoi-
vho psan mohu ct, e vskyt kreativnch barir nebyl vrazn vy, ani ni ne na
jinch sezench. Pi opakovn podobnho programu bych si nicmn pipravil vt z-
sobu tmat, kter mohou astnci vyut jako impulz pro zatek psan. Samotn zadn,
jak je v tto prci popisuji, jsou toti zpravidla jen rozvedenm formlnch kritri.
Projevy emocionlnch blok jsem ani na jednom z kurz nezaznamenal. Naopak,
mnoz frekventanti v odpovdch zmiovali klady pjemnho prosted a dobr pracovn
pohody v tmu.
tvrtm dlm clem mho vzkumu bylo prolomen barir, kter ovlivuj
kreativitu jako postoj. Vzhledem k exkluzivit a nezvyklm schmatm nru experi-
mentln poezie jsem pedpokldal vy mru vskytu pznak tzv. psychosklerzy. Jak
se ukzalo, spoleensk konvence a individuln recepn nvyky nemly zsadn do-
pad. 11
Domnvm se, e k preventivnmu odstrann postojovch barir napomohla i
dramaturgie kurzu, kter zohlednila postupn pstup k nezvyklejm druhm poezie.
Nemn podstatn se mi zdlo vysvtlovn historickho kontextu, kter nejen naznailo,
pro a na jakch zkladech experimentln bsnictv vzniklo, ale ukzalo i jeho projevy v
souasnch druzch umn (viz cvien streetart popsan v jedn z pedchozch kapitol).
Prohldneme-li si popisy oddl, do nich jsem aktivity lenil, je jasn, e k se-
ten hranice mezi rznmi umleckmi disciplinami dolo. Pokusil jsem se zohlednit
jak prniky do oblasti vtvarn (oddl optick poezie, ale i mnostv dalch jednotlivch
cvien), tak hudebn (fonetick poezie), ale i dalch. Zadn cvien Streetart pracuje s
prvky performance a konceptulnho umn, tvorba kol a objekt spad do oblasti mo-
dernho vtvarnho umn atd.

11
Jen jednomu z astnk inilo vt obte naplovat pi svm psan zadn, kter jsem pedkldal. Jed-
nalo se o vrazn starho astnka (67 let), studenta univerzity tetho vku. Jeho hodnocen kurzu bylo i
pesto pozitivn, protoe se asto ve volnm ase vnuje psan umleckch nr a v ppad, e mu zam-
en cvien nevyhovovalo, uchlil se k tvorb jinho druhu dla.

63
 Tato provzanost se stala klovou slokou pro oteven diskuze v kurzech nad
smovnm souasn literatury a umn vbec. vahy nad tmto tmatem provzely
mnoh astnky takka po cel kurz. Nkolikrt to bylo zmnno i v odpovdch zv-
rench dotaznk. Akoli jsem ve svch hypotzch rozvinut polemiky o smyslu a lo-
ze umn nezahrnoval, zptn se mi jev jako jeden z nejvtch pnos kurzu. Domn-
vm se, e se jedn o otzky, kter by jin zamen tvrch setkn v takovm mtku
nevyvolalo.
Soust cl vzkumu bylo rozit pomoc postup experimentlnho bsnictv
pohled na literaturu z hlediska recipienta. Pestoe v nkolika odpovdch se ukzala ne-
chu vnovat se do budoucna ten konkrtn poezie, takka vichni respondenti uvdj
jako pnos kurzu vznamn rozen literrnch obzor. Mnoz z nich tak tvrd, e se
nejen zvila jejich vnmavost a tolerance k nrovm experimentm, ale hlavn e tvr-
setkn je obohatila o specifick postupy a metody, kter vyuij ve vlastn tvorb, co
jsem ve fzi plnovn dramaturgie povaoval za jeden z hlavnch monch pnos kur-
zu.
Mezi hlavn pozitivn dopady, kter astnci po skoen kurzu vnmali a nezmi-
oval jsem je ve sv hypotze, pat motivace k dalmu prohlubovn svch dovednost a
zsoba inspiranch zdroj, kter frekventantm pomohla jednotliv cvien objevit.

5.4 Zvren shrnut

Vzkum prokzal, e postupy experimentln poezie pouvan ve vuce tvrho
psan roziuj pole postoje astnk (ten i pisatel) k literatue a napomhaj ak-
ceptaci nezvyklch nr. Pm pozitivn dopady na okamitou stimulaci k tvorb textu,
ani k odstraovn tvrch barir (s vjimkou blok ovlivnnch postojem), se vak ne-
potvrdily. V intencch aplikace postup experimentlnho bsnictv na tvr psan je roz-
ruovn schematinosti v oblasti kreativn prce individua. Aktivity z vymezen oblasti
rozvjej literrn kompetence a obohacuj je o nov metody. Zrove maj schopnost ote-
vrat obecn otzky lohy a smyslu modernho umn.

64
6. Literatura
BENSE, Max. Teorie text. 1. vyd. Praha: Odeon, 1967.
BRUKNER, Josef; FILIP, Ji. Poetick slovnk. 2. upr. vyd. Praha: Mlad fronta, 1997.
ISBN 80-204-0650-6.
BICHEK, Vclav. vod ke spolenmu uvaovn o nprav vc lidskch pro-
stednictvm vchovy. In Instruktorsk slabik. Praha: Przdninov kola Lipnice, 1994.
ISBN 80-1210-580-5, s. 11-24.
CSIKSZENTMIHALYI, Mihaly. O tst a smyslu ivota: mete ovldat sv proitky a
ovlivovat jejich kvalitu? 1. vyd. Praha: Lidov noviny, 1996. ISBN 80-7106-139-5.
ERVENKA, Miroslav. K smantice tzv. konkrtn poezie. In Oblhn zevnit. 1. vyd.
Praha: Torst, 1996. ISBN 80-8563-977-7. s. 349-354.
DACEY, J. S.; LENNON, K. H. Tvoivost: souhrn biologickch, psychologickch a soci-
lnch faktor. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-903-9
DDINOV, Tereza. Psmo obraz, obrazy z psma: esk vizuln poezie. In Fenomn
kniha: vtvarn vchova a umn knihy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita a Albert,
2008. ISBN 978-80-210-4727-3.
FIER, Zbynk. Tvr psan: Mal uebnice technik tvrho psan. 1. vyd. Brno: Paido,
2001. ISBN 80-85931-99-0
FIER, Zbynk. Vyuit tvrho psan v literrn vchov. In Zbornk zo Sympzia o
tvorivom psan. 1. vyd. Bratislava: Metodicko-pedagogick centrum Bratislavskho kra-
ja, 2006. ISBN 80-7164-409-9, s. 114-122.
FRANC, D.; ZOUNKOV, D.; MARTIN, A. Uen zitkem a hrou. 1. vyd. Brno:
Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1701-9
HAVEL, Vclav. Antikdy. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-2070-442-6.
HIRAL, J.; GRGEROV, B. [ed.]: Experimentln poezie. 1. vyd. Praha: Odeon,
1967.
HIRAL, J.; GRGEROV, B. [ed.]: Vrh kostek: esk experimentln poezie. 1. vyd.
Praha: Torst, 1993. ISBN 82-85639-13-0.
HEISSENBTTEL, Helmut: Texty. 1. vyd. Praha: Mlad Fronta, 1965.

65
HOLEC, Ota. Dramaturgie. In Instruktorsk slabik. 1. vyd. Praha: Przdninov kola
Lipnice, 1994. ISBN 80-1210-580-5, s. 37-49.
HLAVSA, Jaroslav. Psychologick problmy vchovy k tvoivosti. 1. vyd. Praha: Sttn
pedagogick nakladatelstv, 1981.
HLAVSA, Jaroslav. Psychologick zklady teorie tvorby. 1. vyd. Praha: Sttn pedago-
gick nakladatelstv, 1985.
HRBEK, Josef. vod do studia eskho jazyka. Praha: Karolinum, 1994. ISBN 80-
7066-869-5.
CHALUPA, Bohumr. Tvoiv mylen: tvoivost jako dobrodrustv poznn. 1. vyd.
Brno: Barrister & Principal, 2005. ISBN 80-7364-007-4
JULI, Emil. Nov zem. 1. vyd. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1992. ISBN 80-
2020-339-7.
KOL, Ji. Bsn ticha. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: esk spisovatel, 1994. ISBN
80-2020-513-6.
KOL, Ji. Nvod k upoteben. 1. vyd. Liberec: Dialog, 1969.
KOL, Ji. Odpovdi. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Mlad Fronta, 1995. ISBN 80-
204-0261-6
KOMN, Zdenk. Interpretace bsn. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN
80-210-3714-8.
KRIWET, Ferdinand. Rozklad literrn jednoty: pspvek k teorii vizuln vnman lit-
eratury. In Slovo, psmo, akce, hlas. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1967. s. 161-172.
LAMBERT, Jean-Clarence. 50 tez pro otevenou poezii. In Slovo, psmo, akce, hlas.
Praha: eskoslovensk spisovatel, 1967. s. 66-73.
LEBEDA, Petr. Teorie komfortn zny. Gymnasion. Praha: Przdninov kola Lipnice,
2006. . 5. ISSN 1214-603X, s. 146-147.
LEHR, Jan [a kol.]. esk literatura od potku k dneku. 2. vyd. Praha: Nakladatelstv
Lidov noviny, 2006. ISBN 80-7106-308-8.
LEMATRE, Maurice. Strun historie lettristickho vtvarnho umn. In Slovo, psmo,
akce, hlas. Praha: eskoslovensk spisovatel, 1967. s. 85-97.
LIVRE-CROSSON, lisabeth. Od kubismu k surrealismu. 1. vyd. Praha: KMa, 2007.
ISBN 978-80-7309-507-9.

66
MSILKA, David. Zitkov pedagogika. (Diplomov prce). Olomouc: Univerzita
Palackho, 2003.
NEUMAN, Jan [a kol.]. Hry do kapsy I-X. 1. vyd. Praha: Portl, 2003-2004.
NEZVAL, Vtzslav. Modern bsnick smry. 3. vyd. Praha: eskoslovensk spisovatel,
1969.
NMEC, Ji. Setkn s tvoivost a laterlnm mylenm. Gymnasion. Praha: Przdni-
nov kola Lipnice, 2006. . 5. ISSN 1214-603X, s. 31-39.
NOVK, Ladislav. Recept. 1. esk vydn. Praha: Concordia, 1992. ISBN 80-
900124-9-3.
NNNING, Ansgar; TRVNEK, Ji; HOL, Ji. Lexikon teorie literatury a kultury :
koncepce / osobnosti / zkladn pojmy. 1. vyd. Brno: Host, 2006. ISBN 80-7294-170-4.
PELNEK, Radek. Pruka instruktora zitkovch akc. 1. vyd. Praha: Portl, 2008.
ISBN 978-80-7367-353-6
Prvn stanovisko mezinrodnho hnut. In Slovo, psmo, akce, hlas. Praha: eskoslov-
ensk spisovatel, 1967. s. 98-103.
REITMAYEROV, Eva; BROUMOV, Vra. Clen zptn vazba. 1. vyd. Praha:
Portl, 2007. ISBN 978-80-7367-317-8.
SCHMIDT, Siegfried J. lovk, stroj a bse. 1. vyd. Liberec: Severoesk nakladatel-
stv, 1969.
SILLAMY, Norbert. Psychologick slovnk. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackho,
2001. ISBN 80-244-0249-1
ULC, Marek. Co nm o tvoivosti ekne psychologie a jak ji vyuv zitkov peda-
gogika. Gymnasion. Praha: Przdninov kola Lipnice, 2006. . 5. ISSN 1214-603X, s.
149-152.
VALENTA, Milan. Dramaterapie. 1. vyd. Praha: Portl, 2001. ISBN 978-80-247-1819-
4.
VECHETA, Vladimr. Indoor aktivity. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-
80-251-2561-8
VRBLOV, Timotea. Poksme sa siahnu po vzdialench knihch. In Zbornk zo Sym-
pzia o tvorivom psan. 1. vyd. Bratislava: Metodicko-pedagogick centrum Bratislav-
skho kraja, 2006. ISBN 80-7164-409-9, s.79-85.

67
K, Petr. Kreativita a jej rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-
0457-5

68