Vysok kola ekonomick v Praze

Nrodohospodsk fakulta
Katedra hospodsk a sociln politiky

Metodika pro psan

bakalskch a diplomovch prac
na Nrodohospodsk fakult
Vysok koly ekonomick v Praze

Ing. Karel Zeman, CSc. 2013

Obsah

1. vod ....................................................................................................................................... 1

2. Stanoven postupu pi zpracovn zvren prce................................................................ 1

3. Vbr tmatu .......................................................................................................................... 1

4. Zdroje informac ..................................................................................................................... 1

5. Zpracovn Zadn prce a zkladnho okruhu pouitch literrnch zdroj ..................... 2

6. Metodika................................................................................................................................. 3

7. Zpracovn struktury prce..................................................................................................... 5

8. Rozsah prac ........................................................................................................................... 9

8.1 Rozsah bakalskch prac ............................................................................................... 9

8.2 Rozsah diplomovch prac ............................................................................................. 10

9. Formln nleitosti zpracovn prce.................................................................................. 10

9.1 Odkazy a citace ............................................................................................................... 10

9.2 Stylistick prava prce .................................................................................................. 13

9.3 Grafick prava tabulek, graf a obrzk ...................................................................... 14

10. Schvlen a odevzdn prce .............................................................................................. 15

11. Pprava na obhajobu .......................................................................................................... 15

12. Pouit zdroje ..................................................................................................................... 15

13. Posudky .............................................................................................................................. 16

14. Plohy ................................................................................................................................ 16

1. vod
Clem tohoto materilu je poskytnut ucelenho nvodu na zpracovn kvalifikanch
prac, resp. prac akademickho typu. Rovn tak je clem sjednocen rznch dlch
nvod na zpracovn tchto prac na cel Nrodohospodsk fakult VE v Praze.
V neposledn ad je clem tohoto materilu ulehit budoucm autorm (resp. studentm)
orientaci zpravidla v jejich absolutnm zatku pi psan vech prac akademickho typu,
zejmna prac bakalskch a diplomovch.

2. Stanoven postupu pi zpracovn zvren prce

Smysl zpracovn prvn kvalifikan, resp. akademick prce vdeckho typu spov
ve zvldnut vekerch technik, kter jsou ke zpracovn takovchto prac nezbytn. Jedn se
zejmna o strukturovan pojet prce, o zvldnut literrn reere a prce s odbornou
literaturou vbec, o zvldnut citac a pouvn pevzatch text, ale zejmna pak zpracovn
analz, vzkum, eten, modelovn, vpot apod., tedy samostatn tvorby text
autorskch.

3. Vbr tmatu
Vhodn vbr tmatu je zkladn podmnkou pro budouc spn zpracovn prvn
akademick prce vdeckho typu. Zvolen tma by mlo bt budoucmu autorovi v kadm
ppad uritm zpsobem blzk. Budouc autor by ml sv tma bakalsk a diplomov
prce volit v nvaznosti nap. na svj studijn obor, dal specializace i vdecko-vzkumnou
innost nrodohospodsk fakulty i jinho profilov pbuznho pracovit, pop. katedry,
nebo v nvaznosti na vykonvan zamstnn, svj zjmov obor, pop. profesionln obor
svch pbuznch a blzkch apod. Jednotliv semine, resp. veden kvalifikanch prac se
odliuj okruhem zpracovvanch tmat, protoe kad vedouc prce je odborn zamen na
urit segmenty z ekonomie, hospodsk i sociln politiky, ekonomickch djin, ekonomie
ivotnho prosted apod., proto vypisuje okruhy tmat, ve kterch je mono bakalsk a
diplomov prce zpracovvat pod jeho vedenm. Vedouc bakalskch a diplomovch prac
by mli studentm poskytovat znan stupe volnosti pi vbru tmatu tak, aby studenti ji
ped zahjenm psan prac mli kladn vztah ke svobodn zvolenmu tmatu a zrove tm
pevzali odpovdnost za jeho vbr. Vedouc prce vak mus finln garantovat vcnou
sprvnost a vhodnost tmatu ped pednm ke schvlen.

4. Zdroje informac
Odborn zdroje pro psan prce jsou k dispozici bu v listinn podob, nebo v
elektronick podob. Pi psan bakalskch a diplomovch prac mus bt preferovny
prameny od renomovanch autor domcch, ale i zahraninch, databz veejnch instituc
apod.
V souasn dob rozenho plagitorstv je zcela nezbytn zdroje dn provit, aby
nedolo k pevzet a citaci plagitorskho textu.

 Knihovny a archivy
o Knihovna VE Praha;
o Knihovna NB;
o Knihovny ostatnch vysokch kol;
o Vzkumn stavy, zejmna Nrodohospodsk stav AV R, v.v.i.,
Vzkumn stav prce a socilnch vc, v.v.i. apod.;
o esk statistick ad;
o Ministerstva;
o Nrodn archiv, Sttn oblastn archiv, ostatn archivy.
Elektronick zdroje1
o JSTOR (pstup ze koln st, nastaven vzdlenho pstupu);
o Zdroje dostupn ze st VE (ProQuest 5000, EBSCO, Anopress, Source
OECD aj.);
o Centre for Economic Policy Research;
o EconLib;
o National Bureau of Economic Research;
o Resources for Economist;
o Zlat fond eskho ekonomickho mylen (bibliothecaeconomica.cz).

5. Zpracovn Zadn prce a zkladnho okruhu pouitch

literrnch zdroj
Zadn je strunou charakteristikou prce v eskm nebo anglickm jazyce. V tto
souvislosti je nutno zdraznit, e Zadn prce a Abstrakt nen jedno a to sam, co
nebv asto rozliovno.
Zadn prce se zpracovv na samm potku tvorby, tedy v zatku odbornho
poznn, proto obsahuje krom stanovenho cle pouze obecnou charakteristiku budouc
prce.
Zadn prce mus obsahovat tyi ne uveden odstavce vetn oslovanch bod:
1. Cl prce
Cl prce vymezen v zadn prce je prvn vymezen cle, je tedy strun,
avak mlo by obsahovat zkladn smovn budouc prce.
2. Vznam, aktulnost nebo oekvan pnos zvolenho tmatu
V tomto bod by ml autor charakterizovat vznam, aktulnost nebo
oekvan pnos zvolenho tmatu s tm, e kad zvolen tma by mlo mt
bu urit vznam anebo urit stupe aktulnosti pro danou oblast, pedmt
i obor, na kter je prce zamena, resp. oekvan pnos v een
problematice nebo i pro autora samho. Tzn., e autor nem pouze obecn
konstatovat, e jm zvolen tma je mimodn vznamn i aktuln pro dan
obor i souasn vvoj nrodnho hospodstv i ekonomiky uritho sttu,
ale mus zdvodnit podstatu vznamu i aktulnosti ve vztahu k obdob, kdy se
prce pe.

1
KHP (2013)
2

 3. Charakteristiku teoretick sti prce
Tento bod mus obsahovat strunou charakteristiku dotench teori, dotench
metod, charakteristik pouitch model apod.
4. Charakteristiku praktick sti prce
Tento odstavec mus charakterizovat praktickou st prce jak z pohledu jejho
obsahu, tak zdvodnn zvolen struktury, pop. pouitch metod.
Rozsah zadn by ml bt cca 15 a 20 dk. Soust zadn by krom jinho mlo
bt vysloven hypotzy, pop. nkterch zkladnch otzek a zvolench metod. Soust
zadn by mlo bt minimln 5 a 10 zkladnch literrnch zdroj, ze kterch autor bude
erpat zejmna do teoretick sti prce. Tento okruh se zcela logicky roz v prbhu
zpracovn prce.
Vzhledem k tomu, e Zadn prce se zpracovv na samm potku tvorby, mus
bt na rozdl od Abstraktu formulovno v budoucm ase.
Zadn bakalsk (resp. diplomov) prce mus bt zpracovno do formule
vygenerovanho ze studijnho informanho systmu (ISIS) avak pouze dle pokyn tto
metodiky a dle vzoru, kter je plohou tto metodiky.

6. Metodika
Na zatku psan bakalsk (resp. diplomov) prce je vhodn stanovit metody prce,
kter budou pouvny jak v teoretick, tak praktick sti.

Literrn reere
Reeri lze chpat ve dvoj rovin. Na jedn stran se jedn o vyhledvn informac o
urit problematice na zklad zadanho reernho dotazu, na druh stran pedstavuje
samotn vsledek vyhledvn informac vztahujcch se k zadanmu reernmu dotazu.2
Literrn reere je text, kter pin aktuln pohled na danou problematiku z
hlediska souasn literatury, v podstat se jedn o souhrn teoretickch vchodisek
k zadanmu tmatu. Hlavnm kolem literrn reere je vytvoit si ucelen pehled souasn
literatury o konkrtnm tmatu.
Literrn reere je charakterizovna logicky navazujcmi odstavci, relevantnmi
bibliografickmi odkazy, odbornou terminologi, objektivnm a ucelenm pehledem
dosavadnho vzkumu konkrtnho tmatu a syntzou pedloench informac.3

Druhy reer
Literrn reere je mono rozliovat z nsledujcch hledisek:4
1. podle asu
jednorzov reere shrnuje materil k vytyenmu tmatu za stanoven obdob;
prbn reere shrnuje materil k vytyenmu tmatu od data zadn do
budoucnosti;
2. podle zahrnutho materilu

2
Akademick knihovna JU
3
Jerskov
4
Akademick knihovna JU
3

 pln reere obsahuje veker informace k danmu tmatu;

vbrov reere obsahuje vbr materil dle vcnch a formlnch kritri;
orientan reere obsahuje informace, jejich elem je poskytnout pehled o
pedem mlo znm problematice;
3. podle pouitch pramen
dokumentografick (bibliografick) reere zahrnuje citace, kter mohou bt
rozeny i o abstrakty zznam;
faktografick reere zahrnuje konkrtn fakta, data, parametry a dal informace
o vcech, jevech a osobch (nap. statistick data);
4. podle druhu dokument
druhov komplexn reere obsahuje zznamy vech druh dokument;
jednodruhov reere obsahuje zznamy dokument jedinho druhu;
vcedruhov reere obsahuje zznamy dokument dvou nebo vce druh;
5. podle technologie zpracovn
klasick (intelektuln) reere zpracovna na zklad titnch sekundrnch i
tercilnch informanch zdroj;
strojov reere zpracovna na zklad vyuit pota a jinch technickch
prostedk pi vyhledvn informac.

Pozorovn
Pozorovn pedstavuje clevdom, plnovit a systematick sledovn jistch
skutenost. Jeho vsledkem je popis a vysvtlen tchto skutenost. Pi pozorovn je
dleit volba mcch jednotek. Zvltnm typem pozorovn je experiment (pokus), kter
probh za kontrolovanch nebo zench podmnek s clem ovit pravdivost urit hypotzy
i teorie.5

Srovnvn
Srovnvn se vyuv v ppadech, kdy je poteba zjistit shodn nebo rozdln strnky
u dvou nebo vce rznch objekt. Vybran ukazatel je mon srovnvat v rmci statistickch
soubor z hlediska vcnho (HDP, inflace, nezamstnanost, zisk, ztrta,), prostorovho
(objemy financ na obyvatele v zemch EU,) a asovho (vvoj za obdob 1989 2013,).
Pro bakalskou (resp. diplomovou) prci lze vyut dva zpsoby srovnvn. Prvnm
je srovnvn pojet problm, nzor, hypotz a premis, kter je vyuito za elem
zdvodnn vlastnho stanoviska. Tento zpsob srovnvn je vyuvn zejmna v teoretick
sti prce nap. pi srovnvn rznch pohled jednotlivch autor na konkrtn
problematiku.6
Druhm zpsobem srovnvn je men, zjiovn a objektivizace. V rmci tohoto
zpsobu se vyuvaj rzn typy kritri (moc/mlo, dobr/patn apod.). Tento typ
srovnvn je vyuvn pedevm v praktick sti prce, nap. pi srovnvn ukazatel
charakterizujcch vvoj parametr nrodnho hospodstv.7

5
Synek (2002)
6
Synek (2002)
7
Synek (2002)
4

 K porovnvn je mono rovn vyut rozdl, podl, index, tempo rstu, body apod.8

Analogie
Analogie vychz z metody srovnvn. Jedn se o hledn obdoby znak u rznch
pedmt i jev. Analogie umouje orientaci pi zkoumn neznmch jev.9

Analza
Analza pedstavuje rozbor zkoumanho pedmtu, jevu i situace na jednotliv sti,
kter jsou pozdji dle zkoumny. Podrobnj poznn jednotlivch jev usnadn poznat
dan jev jako celek. Clem analzy je poznat urit systm a odhalit jeho fungovn.10

Syntza
Syntzou se rozum sjednocen jednotlivch st v jeden celek, piem jsou
sledovny vzjemn podstatn souvislosti mezi jednotlivmi slokami danho jevu. Dky
syntze je mono lpe odhadovat vnitn zkonitosti fungovn a vvoje uritho jevu.11
Dle existuj analytick metody, kter je mono vyut pi zpracovvn poznatk a
fakt zskanch vzkumem. Mezi tyto metody pat nap.:12
klasifikan analza (syntetick, analytick, shlukov) slou k azen dlch jev
do skupin nebo k tdn souboru do dlch skupin;
vztahov analza zkoum zvislosti mezi jevy;
kauzln analza zkoum piny jev;
systmov analza zkoum sloitj systmy;
odvtvov analza zkoum vlivy trend jednotlivch makroekonomickch i
mikroekonomickch faktor na trh;
regresn analza odhaduje hodnotu jist nhodn veliiny na zklad znalosti
jinch veliin;
abstrakce pedstavuje oddlen nepodstatnch vlastnost jevu od podstatnch;
indukce a dedukce indukce pedstavuje postup od konkrtnho zvru k obecnmu,
dedukce znamen postup od obecnho zvru ke konkrtnmu;
matematick a statistick metody;
modelovn vytven model;
a jin.

7. Zpracovn struktury prce

Po sprvnm vbru vhodnho tmatu prce je jednoznan nejt na zpracovn
akademick prce vdeckho typu navren, resp. nakoncipovn logick struktury prce,
kter je jednm ze zkladnch hodnotcch kritri pi klasifikaci pedloen prce.
Vypracovn logick architektury prce je prvotn a nejnronj kol, se kterm se autor
vdy potk, a to nejen autor zanajc, ale i autoi velmi zkuen, kte profesionln psob

8
Synek (2002)
9
Synek (2002)
10
Synek (2002)
11
Synek (2002)
12
Synek (2002)
5

na poli vdy. Pi koncipovn logick struktury mus mt autor neustle na zeteli nsledujc
systmovou chronologii, kterou mus respektovat a velmi pozorn vnmat po celou dobu
zpracovn prce.
V systmov chronologii se prolnaj ne uveden segmenty prce:

tma zadn struktura prce (resp. obsah) vod cl zvr

Zvolen tma mus bt zcela jednoznan akceptovno pi zpracovn zadn prce.

Struktura prce mus jednoznan respektovat zvolen tma a logicky rozit a rozvst
zadn prce. Pi zpracovn vodu, kter obsahuje cl prce, mus bt jednoznan
respektovno zvolen tma, zadn a struktura prce. Rovn tak zvr mus bt zcela
v souladu a nesm opomjet nic, co se tk zvolenho tmatu, zadn, struktury, vodu (resp.
vytenho cle) prce.
Ve uveden pedpoklad je mono t definovat jako vzjemnou kompatibilitu vech
jednotlivch segment uvedench v systmov chronologii.
Logickm strukturovnm prce s vyuitm systmov chronologie se rozum odborn
a vcn lenn prce, nikoli formln lenn prce, kter je uvedeno ne.

Formln lenn prce:

1. Tituln strana
2. estn prohlen
3. Podkovn
4. Podepsan zadn prce
5. Abstrakt esky i anglicky, klov slova a JEL klasifikace (ve na stejn strnce)
6. Obsah
7. Vlastn text prce
8. Ppadn seznam pouitch zkratek
9. Seznam tabulek a graf
10. Seznam literatury a dalch pramen
11. Plohy

Tituln list a estn prohlen

Formule pro tituln list a estn prohlen v bakalsk/diplomov prci lze
sthnout z internetovch strnek http://nf.vse.cz/studenti/formulare-pro-studenty/ v sti
Diplomov a bakalsk prce.

Podkovn
Pestoe dn norma toto pesn nevymezuje, je bnou zauvanou prax podkovat
vedoucmu prce zpsobem, kter odpovd dle nzoru autora rozsahu pnosu svho
vedoucho. Rovn je slun podkovat ostatnm osobm, kter mly jakkoli podl na
spnm zpracovn pedmtn akademick prce, pop. institucm, kter poskytly
potebnou souinnost autorovi pi zskvn nezbytnch podklad.

Abstrakt
Abstrakt m obdobnou strukturu jako zadn prce, avak z hlediska textu samotnho
neme bt identick se Zadnm prce, protoe ji mus obsahovat kvalitativn posun,
kter autor zaznamenal v prbhu zpracovn prce, tedy pi rozvoji svho poznn. Abstrakt
mus ji obsahovat hlavn zvry prce, mus charakterizovat pidanou hodnotu vytvoenou
autorem, pop. definovat svoji originalitu, a v neposledn ad by ml uvdt, co pin prce
novho apod.
Soust abstraktu mus bt JEL klasifikace, kter je mezinrodn standardizovanou
pedmtovou klasifikac ekonomickch prac. Seznam kd je uveden na adrese
http://econlit.org/subject_descriptors.html. Podle tmatu prce se vyberou 2 a 4 kdy, kter
se uvdj ve tvaru nap. H53, B37.
Abstrakt mus obsahovat minimln 5 a 10 klovch slov, tj. nejdleitjch pojm
vystihujcch damou kvalifikan prci, a v prci m bt uveden v eskm i anglickm jazyce.
Vzhledem k tomu, e Abstrakt se zpracovv v samm zvru tvorby prce, mus
bt na rozdl od Zadn prce formulovn v ase ptomnm.

Obsah
Jak je ve uvedeno v vodu tto kapitoly, je vytvoen sofistikovan struktury prce
prezentovan jako obsah nejnronj z celho zpracovn, proto je nutn dodret zkladn
pravidlo, bez kterho nen mon spn prci zpracovat.
Toto pravidlo zn: Nzev kad kapitoly i subkapitoly mus meritorn vystihovat
obsah neboli text t dan kapitoly, tedy nzev a text mus bt zcela kompatibiln.
Neodpovdajc nzvy kapitol a subkapitol jsou velmi astm zsadnm nedostatkem,
kter je neobhajiteln. teni prce po peten nzvu kapitoly mus bt jasn, jak text autor
nzvem kapitoly deklaruje.

vod
vod by ml bt strukturovn obdobnm zpsobem, jako je schvlen zadn prce.
Ml by bt tedy rozlenn zpravidla na tyi sti.
Prvn st by mla bt uveden do een problematiky, zejmna z hlediska vznamu a
aktulnosti zvolenho tmatu (pop. pro si autor tuto problematiku zvolil a co oekv od
zpracovn tto prce, jakch vsledk chce doshnout, jak pnosy bude prce mt).
Druhou st by ml bt strun popis teoretick sti prce bez jakhokoli hlubho
een problematiky.
Tet st by mla charakterizovat strukturu, zvolen metody zkoumn problematiky a
dvody, pro je struktura prce takto zvolen a pro byly stanoveny tyto metody.
Nejdleitj st je tvrt st, ve kter mus bt specifikovn zkouman problm,
stanoven cl prce, ve kterm by krom jinho mly bt vysloveny nkter hypotzy (resp.
otzky), kter by mly bt zodpovzeny v kapitole Zvr. Z uvedenho vyplv, e cl
prce obsaen v vodn kapitole mus bt obshlej v konenm znn oproti pvodnmu
cli prce stanovenmu v zadn prce.

 V vodu prce se meritorn nee zvolen tma, ale pouze se charakterizuje a
popisuje struktura, zvolen metody a stanoven cle prce. Bnou chybou bv, e
autoi maj tendenci v vodu meritorn eit zvolen tma a pop. ji vyslovovat nkter
zvry.

Teoretick st
Teoretick st pedstavuje teoretickou zkladnu (resp. teoretick vchodiska) pro st
praktickou. V teoretick sti by mla bt obsaena definice pouitch pojm, doten
ekonomick teorie, a pouit metodika, prostednictvm kter bude een vytyen cl. V tto
sti prce je vhodn vyut znalosti doposud zskan bhem bakalskho studia. Zkladem
pro psan teoretick sti je ucelen prostudovn veker literatury, kter s danou
problematikou souvis. Prostudovn veker doten literatury mus vylouit, e oponent,
vedouc i sttnicov komise zjist, e autor opominul prostudovat (resp. citovat) stejnho
autora v dan problematice.
Teoretick st by mla zaujmat zhruba 1/3 cel prce, avak nemla by peshnout
50 % celkovho rozsahu textu. astou chybou je, e nkte autoi pouvaj jako dominantn
zdroj pro teoretickou st uebnice. Zde je nutno zdraznit, e povinnost autora je seznmit
se, pouvat a citovat domc a zahranin literaturu k tmatu, kter svm obsahem i rozsahem
pevyuje rmec literatury uebnic pouvanch v bn vuce.
Tato st zcela logicky obsahuje pevnou st text bu doslovn i voln
pevzatch. Nicmn autor by i v tto sti ml vyjdit sv teoretick nzory a polemiky
s citovanmi autory, zejmna v zvru tto sti prce nap. nazvan dl zvry.

Praktick st
Praktick st by mla bt postavena na zklad dostaten zpracovanch teoretickch
vchodisek v sti teoretick, piem se zdrazuje, e ob sti prce mus bt
sofistikovanm zpsobem provzny. Pi zpracovn praktick sti je stejn jej
strukturovn. V vodn preambuli by nejdve mlo bt charakterizovno nap. zkouman
odvtv nrodnho hospodstv (resp. organizace, ad nebo nrodohospodsky vznamn
korporace). V dalch kapitolch by ml bt zkoumn nap. prvn rmec dan problematiky,
institucionln zajitn a dle by mla nsledovat analza zkoumanho subjektu i procesu.
Praktick st by mla tvoit cca 2/3 z celho rozsahu prce, piem minimum by
mlo bt 60 % z celho textu.
V praktick sti prce ji autor mus vytvoit svoji pidanou hodnotu, tzn. e text,
tabulky, vpoty, grafy by mly bt v pevn vtin vlastn tvorbou. Pevzat texty i
tabulky, grafy a vpoty by nemly peshnout 30 % rozsahu tto sti prce.
V tto sti prce jsou ji zcela nezbytn vlastn pnosy autora, kter vyplvaj z jeho
vzkumu, analz, statistickch vpot, vytven model, dotaznkovch i jinch eten i
jinch pouitch metod. V praktick sti by mly bt shrnuty vlastn poznatky i vstupy na
zvr kad kapitoly, nebo sumrn na zvr samotn praktick sti.
Zkladn premisou pro navren a zpracovn praktick sti je een a splnn cle
vytenho v vodu prce.

Zvr
S ohledem na nutnost praktikovn systmovho pstupu k cel prci, co je nejt
kol pro zanajc autory pi zpracovn prac akademickho typu, je sprvn pout
v kapitole Zvr analogick strukturovn, kter je pouito v kapitole vod.
V prvn sti zvru by se autor ml vypodat s vznamem a aktulnost zvolenho
tmatu. Z toho vyplv, zda autor dospl k zvru, e zvolen tma je z nrodohospodskho
hlediska vznamn tak, jak pedpokldal. Ml by charakterizovat, jak pnos zpracovn
zvolenho tmatu pro autora mlo.
Ve druh sti by autor ml vyextrahovat nejdleitj vstupy a dl zvry
z teoretick sti, se ktermi by ml vst diskusi, zdali se s pslunmi teoretiky shoduje i
nikoli, nebo se ktermi ano a se ktermi ne, pop. vyslovit nkter sv teoretick nzory i
zvry, tedy provzat vsledky empirick sti s vstupy z sti teoretick.
Stejn st kapitoly Zvr jsou dl zvry, vstupy a poznatky z praktick sti
prce. Zde by autor ml ve velmi komprimovan podob prezentovat vsledky zkoumn,
analyzovn, modelovn, eten, srovnvn apod., nikoli vak popisovat, jakm zpsobem
bylo zkoumn vedeno, jakmi metodami, pop. opakovat popis zvolench metod a struktury
prce, co je velmi ast zsadn pochyben siln devalvujc celou prci, protoe autor tak
neodprezentoval pidanou hodnotu, kterou kad akademick prce mus obsahovat.
Pedposledn st zvru by mlo bt vyhodnocen naplnn stanovenho cle prce
s tm, e autor mus objektivn a sebekriticky vyhodnotit, co se mu ze stanovenho cle splnit
podailo, co se mu ze stanovenho cle splnit nepodailo s tm, e nesplnn uritch st
autor mus zcela pregnantn zdvodnit a vysvtlit. Nesplnn nkterch st stanovenho cle
prce me bt zpsobeno dvody objektivnmi (nap. nepstupnost podkladovch materil
nezbytnch pro zpracovn vzkumu) anebo dvody subjektivnmi, kter ovem, jak je ve
uvedeno, mus autor obhjit.
Posledn st zvru by mlo bt konstatovn autora, kter dal souvisejc
problematiky by bylo mono dle eit nad rmec zadn prce, kdyby autor nebyl limitovn
zadnm a stanovenm rozsahem. Autor v tto sti rovn me navrhnout nov tmata,
pop. souvisejc nmty na navazujc akademick prce pro budouc autory.

Plohy
Do ploh pat podklady, kter dopluj samotn text prce. Vechny plohy mus bt
oslovny a uvedeny v obsahu. Plohy, kter nelze svzat (nap. CD, vkres) se umst na
zadn stran desek do pevn vlepen kapsy.

8. Rozsah prac
8.1 Rozsah bakalskch prac
vod cca 1,5 2 strany.
Teoretick st dle celkovho rozsahu prce cca 10 15 stran, protoe mus bt zachovn
pomr mezi st teoretickou a praktickou.
Praktick st dle celkovho rozsahu prce cca 30 40 stran.

V ojedinlch ppadech u prac vjimenho typu me bt rozsah praktick a teoretick
sti odlin od ve uvedenho, take jejich vzjemn pomr bude rovn odlin, avak
celkov rozsah prce by ml bt zachovn.
Zvr cca 3 a vce stran dle charakteru prce.
Celkov rozsah bakalsk prce je minimln 45 normostran textu.

8.2 Rozsah diplomovch prac

vod cca 1,5 2,5 strany.
Teoretick st dle celkovho rozsahu prce cca 15 25 stran, protoe mus bt zachovn
pomr mezi st teoretickou a praktickou.
Praktick st dle celkovho rozsahu prce cca 45 60 stran.
V ojedinlch ppadech u prac vjimenho typu me bt rozsah praktick a teoretick
sti odlin od ve uvedenho, take jejich vzjemn pomr bude rovn odlin, avak
celkov rozsah prce by ml bt zachovn.
Zvr cca 5 stran dle charakteru prce.
Celkov rozsah diplomov prce je minimln 65 normostran textu.

Stanoven minimlnho rozsahu prac je nutn, protoe jinak nen mon dodret
sprvnou proporcionalitu sofistikovan struktury. To vak neznamen zpracovat za kadou
cenu co nejvt rozsah pouze samoeln. Prioritn je pedevm kvalita prce.

9. Formln nleitosti zpracovn prce

9.1 Odkazy a citace
Pi psan je nutn dodrovat autorsk prva a u vekerch pevzatch daj (citace,
parafrze i pouh seln hodnoty) dsledn uvdt jejich zdroj. Odkazy a seznam literatury je
pitom nutn zpracovat podle nkter z citanch norem (APA, CMS, ISO 690). Za tmto
elem se siln doporuuje pouvat nkter z citanch program (nap. Zotero), kter je
schopen shromaovat, organizovat a analyzovat vechny zdroje literatury. Zrove
automaticky vygeneruje seznam pouit zvren literatury se vemi detaily vyadovanmi
danou normou.13
Bude-li v prci nalezena neoznaen citace i parafrze (sdlen stejn mylenky
jinmi slovy), je prce automaticky hodnocena nevyhovl/a a student je posln ped
disciplinrn komisi fakulty. V ppad nejasnost i pochybnost, jak sprvn citovat, je nutn
sprvn prostudovat pslun citan normy a v ppad petrvvajcch nejasnost toto
konzultovat s vedoucm prce.
Existuj ti druhy text:
text pevzat (doslovn citace);
text voln pevzat (parafrze);
text autorsk (vlastn text).

13
KHP (2013)
10

Tyto druhy text musej bt v prci zcela zeteln identifikovateln tak, aby nedochzelo
k zmn pevzatch nebo voln pevzatch text za texty autorsk. Autor by ml volit text
doslovn pevzat, ale i voln pevzat pedevm z odborn domc a zahranin literatury,
kterou k tmatu prostudoval. Citace i parafrze z uebnic v kvalifikanch pracch typu
bakalsk nebo diplomov prce nen obvykl pouvat, pokud jsou pesto pouity, tak jen
zcela vjimen.

Rozliuj se dva zkladn zpsoby zkrcench citac, tzn. odkaz na citace pmo
v textu prce.
Prvnm zpsobem je uvdt zdroj jako poznmku pod arou na konci strnky. Za
citovan text v bakalsk (resp. diplomov prci) se vlo pouze odkaz na poznmku pod
arou a samotn zdroj se uvede na konec strnky, nikoli vak a na konec prce i kapitoly, s
uvedenm strany citace i parafrze. U poznmek pod arou je vhodn pouvat standardn
funkci MS Word, poznmky pod arou by nemly bt do prce vkldny run. Forma citac
je stejn jako pi odkazech na citace v zvorkch. Rozdl je pouze v tom, e odkazy na zdroje
nenaruuj samotn text, ale jsou uvedeny na konci strnky pod arou.
Internetov zdroje se uvdj v textu prce obvykle stejnm zpsobem (jde-li o
dokumenty, publikace, novinov lnky), ppadn jinm vhodnm zpsobem, kter umon
jejich snadnou identifikaci v seznamu literatury v zvru prce (nap. server, kde byl lnek
publikovn, a jmno jeho autora). Pln odkazy (URL) na texty se v textu prce obvykle
neuvdj (ani pod grafy, ani do poznmek pod arou), ale uvedou se v seznamu literatury.
Druhm zpsobem je uvdn zdroje v kulatch i hranatch zvorkch pmo
v textu. V ppad knih a textovch dokument staench z internetu se neuvd cel nzev
textu, ale pouze jmno autora a rok vydn textu nap. (Weber, 1998). V ppad vce autor
se do zvorky vyp jmna autor a pid se rok vydn textu nap. (Znoj, Havrnek, Sekera,
1995). V ppad kolektivu autor se uvd pouze jmno hlavnho autora a rok (Holman a
kol., 1999). Pokud je v bakalsk nebo diplomov prci pouito vce zdroj od jednoho
autora se stejnm rokem vydn, odliuj se psmenem u roku vydn (nap. OECD, 2003b).
Pi doslovnch citacch se do zvorky za rok vydn publikace uvd i slo strnky nap.
(Synek, 2005, s. 46) a citovan text v bakalsk (resp. diplomov) prci se ozna kurzvou a
vlo do uvozovek. Kompletn nzev dla pouitho pro citaci (tj. nzev textu, vydavatele, rok
vydn apod.) se uvd pouze v seznamu literatury na konci bakalsk (resp. diplomov)
prce. Konkrtn citace v textu prce pak bude vypadat nap.:14
jak popisuje ve svm textu Milton Friedman (1994, str. 53) a jak uvd Kenny (1998, str.
12) Podle Holmana a kol. (1999, str. 17), plat naopak , kterho cituje M. Pokorn v
Respektu . 1/2005 (str. 8).
Inflace je nrst veobecn cenov hladiny zbo a slueb v ekonomice v uritm asovm
obdob. (Holman, 1999, str. 48)

14
KHP (2013)
11

 Seznam literatury je azen podle abecedy (prvnch psmen pjmen autor i nzv
organizac). V ppad vtho potu citovanch zdroj je lze rozdlit do nkolika skupin
(knihy, asopisy, on-line zdroje apod.).15

Pklady uvdn citac v seznamu literatury (tj. v zvru prce)16

knin monografie v eskm jazyce: FRIEDMAN, Milton: Kapitalismus a svoboda, 1.
vydn, Praha, Liberln institut 1994, 182 str., ISBN 80-85787-33-4
v ppad vce autor: do t autor se uvdj vichni, oddlen pomlkou; nad ti se
uvede vedouc autorskho kolektivu s poznmkou a kol., ppadn et al.
sbornk text: nap. ZNOJ, Milan HAVRNEK, Jan SEKERA, Martin (eds.):
esk liberalismus Texty a osobnosti, 1. vydn, Praha, TORST 1995, 521 str.,
ISBN 80-85639-49-1
pspvek ve sbornku text: nap. BOROVSK, Karel Havlek: Strany politick. In:
ZNOJ, Milan HAVRNEK, Jan SEKERA, Martin (eds.): esk liberalismus
Texty a osobnosti, 1. vydn, Praha, TORST 1995, str. 106116
knin monografie v cizm jazyce: autor, nzev, poad vydn, msto vydn,
vydavatel, rok vydn se uvd v originlnm jazyce publikace (nepekldaj se)
lnky v asopisech: nap. SKOLKOV, Michaela STILLER, Vladimr
SYROVTKA, Jan: loha cen aktiv v mnovm transmisnm mechanizmu, Finance a
vr . 9, 2001, str. 488506
(U lnk v odbornch asopisech je vdy nutn uvst slo stran. Pokud pouvte k
vyhledvn lnku databzi Jstor.org, nen nutn uvdt, e byl text nalezen v Jstoru
posta pouze pln citace pvodnho asopisu, kde byl lnek publikovn. V Jstoru
jsou bibliografick daje o lncch soust prvn strany kadho staenho lnku.)
novinov lnky: nap. POKORN, Marek: Jak je ti Rakousko Zprva z
moravskho pohrani o prvnm roce v Unii. Respekt . 1, 3. 1. 2005, str. 8
internetov zdroje: vdy uvdme pln nzev textu v. autora, dle platnou
internetovou adresu (pokud mono kompletn, tj. nikoliv jen jmno serveru), na kter
je text k dispozici, a datum citace, nap. KENNY, Geoff: The Housing Market and the
Macroeconomy: Evidence from Ireland, Technical Paper 1/RT/98, Central Bank of
Ireland 1998, citace 30. 5. 2004, dostupn na:
http://www.centralbank.ie/data/techpaperfiles/1rt98.pdf

Nutno zdraznit, e autor uvd v seznamu literatury pouze ty zdroje, kter v prci
pouv, resp. ze kterch erp, co zcela logicky nen cel vet prostudovan literatury.
Je-li soust bakalsk prce vlastn dotaznkov i jin podobn eten (przkum
veejnho mnn, rozhovory s odbornky apod.), je nutn mt veker data pouit v prci
podloena autentickmi materily (vyplnn dotaznky, nahrvky a pepisy rozhovor,
zznam e-mailov komunikace apod.). Tyto podklady je nutn archivovat minimln do

15
KHP (2013)
16
KHP (2013)
12

spn obhajoby prce. Student je povinen na dost vedoucho nebo oponenta prce tyto
materily zpstupnit.17

9.2 Stylistick prava prce

Prce by mla mt formt A4, text by ml bt zpracovn v textovm editoru (MS
Word), doporuuje se oboustrann tisk. Hlavn text mus zanat na lcov stran (prav strana
v rozloen knize).
Na konci strnky nesm zstat nadpis kapitoly, grafu i tabulky, samostatn prvn
dka odstavce, ani slovo ukonen rozdlovacm znamnkem. Zatek strnky nesm
obsahovat st nadpisu. Na konci dku by nemla zstat jednohlskov pedloka a spojka,
pomlka, zkratka dvou anebo vce slov. V rmci dlen slov nen mon rozdlovat
akademick titul, zkrcen jmno a pjmen, slice a nzev potanho pedmtu, znaky a
jednotky.18
Pro slovn strnek se pouvaj arabsk slice uprosted nebo na vnitnch i
vnjch okrajch dolnho okraje strnky. Nesluje se tituln strana, prohlen, podkovn,
obsah, slovn zan kapitolou vod, ovem poet strnek se pot od titulnho listu.
slovn kapitol a subkapitol by mlo bt vcerovov v desetinnm tdn. Kapitoly
vod a Zvr se nesluj.19

Pklad strukturovn prce:

vod
1. Teoretick st
1.1 Centrln bankovnictv
1.2 Nezvislost centrln banky
1.3 Regulace a dohled nad finannm trhem
1.4 Mnov politika
1.5 Devizov politika
2. Praktick st
2.1 Analza vvoje NB od roku 1993 do roku 2012
2.2 Analza vvoje nezvislosti centrln banky
2.3 Analza vvoje dohledu nad finannm trhem
2.4 Analza innosti centrln banky v mnov politice
2.6 Analza innosti centrln banky v devizov oblasti
Zvr

V celm textu je nutno zachovat jednotnou grafickou pravu. Nen vhodn pouvat
vce druh psma, lep je kombinovat velikost, kurzvu a tlouku jednoho typu psma.
Jednotnou grafickou pravu je nutno dodret nejen ve vlastnm textu, ale i u tabulek a graf,
tzn. u tabulek a graf by mlo bt pouito stejn psmo jako u vlastnho textu prce. prava
nadpis kapitol a subkapitol by mla bt jednotn v cel prci.

17
KHP (2013)
18
Synek (2002), VUT (2010)
19
Synek (2002), VUT (2010)
13

 Pro zvraznn textu je vhodn pouvat umstnn na samostatn dek, tun psmo,
kurzvu, zmnu velikosti psma, velk psmena i vloen textu do uvozovek. Podtren by se
mlo bt pouito pouze v opodstatnnch ppadech.20
Text bakalskch a diplomovch prac mus bt formtovn tak, aby strnka
mla charakter standardizovan strany = jedn normostrany, kter mus obsahovat
1800 znak vetn mezer.

Stanoven formtovn prce:

dkovn: 1,5
velikost psma
o bn text: 12 bod
o nadpisy: max. 24 bod
o popisy tabulek, graf, obrzk: 10 11 bod
o poznmky pod arou: 8 bod
typ psma: Times New Roman
zarovnn odstavce: do bloku
okraje strnky: 2,5 cm, lev okraj 3,5 cm

9.3 Grafick prava tabulek, graf a obrzk

Vechny tabulky, grafy, obrzky, schmata, fotografie apod. mus bt oslovny
arabskm psmem a oznaeny nzvem. Nzev zan velkm psmenem a nepe se za nm
teka. V ppad, e je obrzek, tabulka i graf ir ne strnka, umsuje se naleato hlavou
doleva, piem popisek je vpravo. Pouvan symboly a zkratky mus bt stejn jako v textu.
Tabulky i grafy mus obsahovat legendu. Pokud tabulky nejsou pmo soust textu, uvdj
se v plohch. ka vech sloupc tabulky by mla bt stejn. Maj-li daje stejn poet
znak, zarovnvaj se na vertikln sted, seln daje se zarovnvaj vertikln doprava,
daje v cel tabulce by mly bt horizontln zarovnan na sted. Vsledky se zvrazuj
tun. slice vt ne 999 se oddluj mezerou po kadch tech slicch, pro oddlen se
nepouv teka.21
Matematick a fyzikln vzorce a rovnice zanaj u kraje dku a od okolnho textu
jsou oddleny zvltn mezerou. Nevejde-li se rovnice na jeden dek, mla by bt zalomena
ped rovntkem (=), nebo ped znamnky stn, odetn, nsoben a dlen, za elem
zdraznn souvislosti mezi dvma dky. Rovnice nelze dlit ve zlomcch, vrazech
v zvorkch i vrazech s odmocninou.22
slovn tabulek, graf, obrzk, vzorc a rovnic by mlo bt prbn v cel prci,
v zvru prce by pro pehlednost ml bt uveden jejich seznam. Poznmky k tabulkm a
grafm se uvdj pmo pod dan objekt. Kad tabulka, graf i obrzek mus bt doplnny
dajem o zdroji pouitch dat, kter se zpravidla uvd pod objekt. I pesto, e je tabulka
vsledkem vlastnch vpot, je nutn uvst zdroj dat (nap. Zdroj: S, 2013, vlastn

20
VUT (2010)
21
Synek (2002), VUT (2010)
22
VUT (2010)
14

vpoty). Nadpisy graf se zpravidla zvrazuj tun, zdroje a poznmky k nim se zpravidla
p kurzvou.

10. Schvlen a odevzdn prce

Zkladn podmnkou schvlen prce je prbn pedkldn tvoenho textu
vedoucmu ke konzultacm, kter text prbn koriguje.
Finln verze mus bt vedoucmu pedloena ke schvlen a na zklad jeho kladnho
psemnho stanoviska me bt prce v elektronick podob vloena do ISIS.

11. Pprava na obhajobu

Simulace obhajoby a zvolen zpsobu obhajoby:
o obhajoba formou dialogu;
o obhajoba formou powerpointov prezentace
autor prce pedlo vedoucmu powerpointovou prezentaci ke konzultaci;
powerpointovou prezentaci je nutn v dostatenm asovm pedstihu ped
obhajobou vyzkouet na technickm zazen v zasedac mstnosti, kde se
obhajoby realizuj.

12. Pouit zdroje

Akademick knihovna JU: Jak hledat informace reern innost, Akademick knihovna
Jihoesk univerzity v eskch Budjovicch, dostupn z http://www.lib.jcu.cz/docs/ak-ikurz-
resersni-cinnost.pdf.

VUT v Praze: Doporuen pro psan vysokokolskch zvrench prac, 2010, dostupn z
http://knihovna.cvut.cz/studium/jak-psat-vskp/doporuceni/.

Jerskov, J.: Literrn reere, Jihoesk univerzita, Prodovdeck fakulta, Katedra biologie
ekosystm, dostupn z http://kbe.prf.jcu.cz/files/studenti/Literarni_reserse.pdf.

KHP: 5HP310 Bakalsk semin, VE v Praze, Nrodohospodsk fakulta, Katedra

hospodsk a sociln politiky, 2013, dostupn z http://khp.vse.cz/pro-studium/materialy-k-
vyuce/5hp310/.

Synek, M. Sedlkov, H. Vvrov, H.: Jak pst diplomov a jin psemn prce, VE
v Praze, Fakulta podnikohospodsk, 2002, 59 s., dostupn z http://fph.vse.cz/att/dp.pdf.

15

13. Posudky
S ohledem na provzanost, resp. kompatibilitu priorit v metodice pro zpracovn
bakalskch a diplomovch prac a posudk vedoucch prac a oponent uvedench v ploze
tto metodiky se doporuuje autorm kvalifikanch prac na samm potku jejich tvorby
velmi peliv prostudovat ne uveden posudky tak, aby pochopili vci, na kter je kladen
draz a mli je na zeteli v prbhu celho zpracovn sv kvalifikan prce.
Od data platnosti a innosti tto metodiky mus zpracovatel posudk pouvat pouze
formule posudk, kter jsou plohou tto metodiky.

14. Plohy
Formul 1 Zadn bakalsk prce
Formul 2 Zadn diplomov prce
Formul 3 Posudek vedoucho bakalsk prce
Formul 4 Posudek oponenta bakalsk prce
Formul 5 Posudek vedoucho diplomov prce
Formul 6 Posudek oponenta diplomov prce

16

 Vzor vyplnn zadn prce

Vysok kola ekonomick v Praze Nrodohospodsk fakulta

Katedra hospodsk a sociln politiky 2014/2015

ZADN BAKALSK PRCE

Autor/autorka prce:
Studijn program:
Obor:

Nzev tmatu:

Rozsah prce: min. 45 normostran

Struktura prce

1. Cl prce:
Cl prce vymezen v zadn prce je prvn definovn cle, je tedy strun, avak mus obsahovat zkladn
smovn budouc prce, kter mus bt jednoznan vymezeno.

2. Vznam, aktulnost nebo oekvan pnos zvolenho tmatu:

V tomto bod by ml autor charakterizovat vznam, aktulnost nebo oekvan pnos zvolenho tmatu s tm, e
kad zvolen tma by mlo mt bu urit vznam anebo urit stupe aktulnosti pro danou oblast, pedmt i
obor, na kter je prce zamena, resp. oekvan pnos v een problematice nebo i pro autora samho. Tzn., e
autor nem pouze obecn konstatovat, e jm zvolen tma je mimodn vznamn i aktuln pro dan obor i
souasn vvoj nrodnho hospodstv i ekonomiky uritho sttu, ale mus zdvodnit podstatu vznamu i
aktulnosti ve vztahu k obdob, kdy se prce pe.

3. Charakteristika teoretick sti prce:

Tento bod mus obsahovat strunou charakteristiku nebo definice pouitch odbornch pojm, dotench teori,
dotench metod, pouitch model, vpot a odbornch publikac, kter se na eenou problematiku vztahuj.

1
 Vzor vyplnn zadn prce

4. Charakteristika praktick sti prce:

Tento bod mus obsahovat charakteristiku praktick sti prce jak z pohledu jejho obsahu, tak z pohledu zvolen
struktury v. jejho zdvodnn, pop. pouitch metod.

5. Klov slova:

Seznam odborn literatury:

Datum zadn bakalsk prce:

Termn odevzdn bakalsk prce:

. .

eitel/eitelka Vedouc prce

. .
doc. Ing. Miroslav evk, CSc.
23
Vedouc katedry Dkan NF VE

Tento formul Zadn bakalsk prce je nedlnou soust Metodiky pro psan bakalskch a diplomovch prac na
Nrodohospodsk fakult Vysok koly ekonomick v Praze, proto je jeho pouit zvazn stejn jako uveden metodika.

2
Vysok kola ekonomick v Praze Nrodohospodsk fakulta
Katedra hospodsk a sociln politiky 2014/2015

ZADN DIPLOMOV PRCE

Autor/autorka prce:
Studijn program:
Obor:

Nzev tmatu:

Rozsah prce: min. 65 normostran

Struktura prce

1. Cl prce:
Cl prce vymezen v zadn prce je prvn definovn cle, je tedy strun, avak mus obsahovat zkladn
smovn budouc prce, kter mus bt jednoznan vymezeno.

2. Vznam, aktulnost nebo oekvan pnos zvolenho tmatu:

V tomto bod by ml autor charakterizovat vznam, aktulnost nebo oekvan pnos zvolenho tmatu s tm, e
kad zvolen tma by mlo mt bu urit vznam anebo urit stupe aktulnosti pro danou oblast, pedmt i
obor, na kter je prce zamena, resp. oekvan pnos v een problematice nebo i pro autora samho. Tzn., e
autor nem pouze obecn konstatovat, e jm zvolen tma je mimodn vznamn i aktuln pro dan obor i
souasn vvoj nrodnho hospodstv i ekonomiky uritho sttu, ale mus zdvodnit podstatu vznamu i
aktulnosti ve vztahu k obdob, kdy se prce pe.

3. Charakteristika teoretick sti prce:

Tento bod mus obsahovat strunou charakteristiku nebo definice pouitch odbornch pojm, dotench teori,
dotench metod, pouitch model, vpot a odbornch publikac, kter se na eenou problematiku vztahuj.

1
 4. Charakteristika praktick sti prce:
Tento bod mus obsahovat charakteristiku praktick sti prce jak z pohledu jejho obsahu, tak z pohledu zvolen
struktury v. jejho zdvodnn, pop. pouitch metod.

5. Klov slova:

Seznam odborn literatury:

Datum zadn diplomov prce:

Termn odevzdn diplomov prce:

. .

eitel/eitelka Vedouc prce

. .
doc. Ing. Miroslav evk, CSc.
24
Vedouc katedry Dkan NF VE

Tento formul Zadn bakalsk prce je nedlnou soust Metodiky pro psan bakalskch a diplomovch prac na
Nrodohospodsk fakult Vysok koly ekonomick v Praze, proto je jeho pouit zvazn stejn jako uveden metodika.

2
 Nrodohospodsk fakulta Vysok koly ekonomick v Praze, nm. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3
tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz

POSUDEK VEDOUCHO BAKALSK PRCE

Jmno studenta/studentky: ..............................................................................................

Nzev prce: ....................................................................................................................

Jmno vedoucho prce: ..................................................................................................

1 2 3 4
Hodnocen tmatu samho (bez ohledu na studenta):
1.1 Nakolik je tma prce aktuln a vznamn?
1.2 Jak nron je tma na teoretick znalosti?
1.3 Jak nron je tma na praktick zkuenosti i prci v ternu?
1.4 Nakolik je dostupnost podkladovch materil obtn?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 1.1:
Pop. ostatn:
2. Hodnocen struktury a logick provzanosti prce:
2.1 Nakolik je struktura prce logick a pehledn?
2.2 Nakolik vyuv autor aktulnch a vhodnch pramen?
2.3 Jak vhodn zvolil autor metody ve vztahu k tmatu?
2.4 Nakolik dostaten a funkn autor vybavil prci zejmna
nepevzatmi grafy, tabulkami, daty, plohami apod.?
2.5 Jak je rove vzjemn kompatibility mezi prvky zkladn
linie prce: tma zadn prce cl struktura zvry?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 2.1:
Bod 2.5:
Pop. ostatn:
3. Hodnocen kvality textu prce:
3.1 Jak hluboce a kvalitn autor tma analyzoval?
3.2 Zformuloval autor cl prce jasn a logicky strukturovan?
3.3 Nakolik autor naplnil vyten cl prce a schvlen zadn
prce, jeho je cl soust?
3.4 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval teoretickou st prce?
3.5 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval praktickou, resp.
analytickou st prce?
3.6 Nakolik jsou zvry prce logicky strukturovan a kvalitn
a jakou obsahuj mru pidan hodnoty?
1
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.
Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:
Bod 3.2:
Bod 3.3:
Bod 3.4:
Bod 3.5:
Bod 3.6:
Pop. ostatn:
4. Hodnocen formy a stylu prce:
4.1 Jak je formln prava prce?
4.2 Jak je kvalita citac a odkaz? Jsou identifikovateln zdroje?
4.3 Jak je stylistick rove prce, zejmna pouvn sprvn
ekonomick terminologie?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 4.2:
Pop. ostatn:
5. Celkov hodnocen (Nutno uvst konstatovn, jestli prce spluje z hlediska kvality
obsahu, rozsahu a formlnch nleitost poadavky z Metodiky NF, zdali je prce
doporuena k obhajob i nikoli. Me bt navrena i na zvltn ocenn apod.):

6. Otzky a pipomnky k obhajob:

Navren znmka: Zvolte poloku.

Datum: ...........................................................
Podpis vedoucho prce

2
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.
 Nrodohospodsk fakulta Vysok koly ekonomick v Praze, nm. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3
tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz

POSUDEK OPONENTA BAKALSK PRCE

Jmno studenta/studentky: ..............................................................................................

Nzev prce: ....................................................................................................................

Jmno oponenta prce: ....................................................................................................

1 2 3 4
Hodnocen tmatu samho (bez ohledu na studenta):
1.1 Nakolik je tma prce aktuln a vznamn?
1.2 Jak nron je tma na teoretick znalosti?
1.3 Jak nron je tma na praktick zkuenosti i prci v ternu?
1.4 Nakolik je dostupnost podkladovch materil obtn?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 1.1:
Pop. ostatn:
2. Hodnocen struktury a logick provzanosti prce:
2.1 Nakolik je struktura prce logick a pehledn?
2.2 Nakolik vyuv autor aktulnch a vhodnch pramen?
2.3 Jak vhodn zvolil autor metody ve vztahu k tmatu?
2.4 Nakolik dostaten a funkn autor vybavil prci zejmna
nepevzatmi grafy, tabulkami, daty, plohami apod.?
2.5 Jak je rove vzjemn kompatibility mezi prvky zkladn
linie prce: tma zadn prce cl struktura zvry?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 2.1:
Bod 2.5:
Pop. ostatn:
3. Hodnocen kvality textu prce:
3.1 Jak hluboce a kvalitn autor tma analyzoval?
3.2 Zformuloval autor cl prce jasn a logicky strukturovan?
3.3 Nakolik autor naplnil vyten cl prce a schvlen zadn
prce, jeho je cl soust?
3.4 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval teoretickou st prce?
3.5 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval praktickou, resp.
analytickou st prce?

1
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.

3.6 Nakolik jsou zvry prce logicky strukturovan a kvalitn
a jakou obsahuj mru pidan hodnoty?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 3.2:
Bod 3.3:
Bod 3.4:
Bod 3.5:
Bod 3.6:
Pop. ostatn:
4. Hodnocen formy a stylu prce:
4.1 Jak je formln prava prce?
4.2 Jak je kvalita citac a odkaz? Jsou identifikovateln zdroje?
4.3 Jak je stylistick rove prce, zejmna pouvn sprvn
ekonomick terminologie?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 4.2:
Pop. ostatn:
5. Celkov hodnocen (Nutno uvst konstatovn, jestli prce spluje z hlediska kvality
obsahu, rozsahu a formlnch nleitost poadavky z Metodiky NF, zdali je prce
doporuena k obhajob i nikoli. Me bt navrena i na zvltn ocenn apod.):

6. Otzky a pipomnky k obhajob:

Navren znmka: Zvolte poloku.

Datum: ...........................................................
Podpis oponenta prce

2
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.

 Nrodohospodsk fakulta Vysok koly ekonomick v Praze, nm. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3
tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz

POSUDEK VEDOUCHO DIPLOMOV PRCE

Jmno studenta/studentky: ..............................................................................................

Nzev prce: ....................................................................................................................

Jmno vedoucho prce: ..................................................................................................

1 2 3 4
Hodnocen tmatu samho (bez ohledu na studenta):
1.1 Nakolik je tma prce aktuln a vznamn?
1.2 Jak nron je tma na teoretick znalosti?
1.3 Jak nron je tma na praktick zkuenosti i prci v ternu?
1.4 Nakolik je dostupnost podkladovch materil obtn?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 1.1:
Pop. ostatn:
2. Hodnocen struktury a logick provzanosti prce:
2.1 Nakolik je struktura prce logick a pehledn?
2.2 Nakolik vyuv autor aktulnch a vhodnch pramen?
2.3 Jak vhodn zvolil autor metody ve vztahu k tmatu?
2.4 Nakolik dostaten a funkn autor vybavil prci zejmna
nepevzatmi grafy, tabulkami, daty, plohami apod.?
2.5 Jak je rove vzjemn kompatibility mezi prvky zkladn
linie prce: tma zadn prce cl struktura zvry?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 2.1:
Bod 2.5:
Pop. ostatn:
3. Hodnocen kvality textu prce:
3.1 Jak hluboce a kvalitn autor tma analyzoval?
3.2 Zformuloval autor cl prce jasn a logicky strukturovan?
3.3 Nakolik autor naplnil vyten cl prce a schvlen zadn
prce, jeho je cl soust?
3.4 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval teoretickou st prce?
3.5 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval praktickou, resp.
analytickou st prce?

1
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.

3.6 Nakolik jsou zvry prce logicky strukturovan a kvalitn
a jakou obsahuj mru pidan hodnoty?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 3.2:
Bod 3.3:
Bod 3.4:
Bod 3.5:
Bod 3.6:
Pop. ostatn:
4. Hodnocen formy a stylu prce:
4.1 Jak je formln prava prce?
4.2 Jak je kvalita citac a odkaz? Jsou identifikovateln zdroje?
4.3 Jak je stylistick rove prce, zejmna pouvn sprvn
ekonomick terminologie?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 4.2:
Pop. ostatn:
5. Celkov hodnocen (Nutno uvst konstatovn, jestli prce spluje z hlediska kvality
obsahu, rozsahu a formlnch nleitost poadavky z Metodiky NF, zdali je prce
doporuena k obhajob i nikoli. Me bt navrena i na zvltn ocenn apod.):

6. Otzky a pipomnky k obhajob:

Navren znmka: Zvolte poloku.

Datum: ...........................................................
Podpis vedoucho prce

2
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.

 Nrodohospodsk fakulta Vysok koly ekonomick v Praze, nm. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3
tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz

POSUDEK OPONENTA DIPLOMOV PRCE

Jmno studenta/studentky: ..............................................................................................

Nzev prce: ....................................................................................................................

Jmno oponenta prce: ....................................................................................................

1 2 3 4
Hodnocen tmatu samho (bez ohledu na studenta):
1.1 Nakolik je tma prce aktuln a vznamn?
1.2 Jak nron je tma na teoretick znalosti?
1.3 Jak nron je tma na praktick zkuenosti i prci v ternu?
1.4 Nakolik je dostupnost podkladovch materil obtn?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 1.1:
Pop. ostatn:
2. Hodnocen struktury a logick provzanosti prce:
2.1 Nakolik je struktura prce logick a pehledn?
2.2 Nakolik vyuv autor aktulnch a vhodnch pramen?
2.3 Jak vhodn zvolil autor metody ve vztahu k tmatu?
2.4 Nakolik dostaten a funkn autor vybavil prci zejmna
nepevzatmi grafy, tabulkami, daty, plohami apod.?
2.5 Jak je rove vzjemn kompatibility mezi prvky zkladn
linie prce: tma zadn prce cl struktura zvry?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 2.1:
Bod 2.5:
Pop. ostatn:
3. Hodnocen kvality textu prce:
3.1 Jak hluboce a kvalitn autor tma analyzoval?
3.2 Zformuloval autor cl prce jasn a logicky strukturovan?
3.3 Nakolik autor naplnil vyten cl prce a schvlen zadn
prce, jeho je cl soust?
3.4 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval teoretickou st prce?
3.5 Jak hluboce a kvalitn autor zpracoval praktickou, resp.
analytickou st prce?

1
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.

3.6 Nakolik jsou zvry prce logicky strukturovan a kvalitn
a jakou obsahuj mru pidan hodnoty?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 3.2:
Bod 3.3:
Bod 3.4:
Bod 3.5:
Bod 3.6:
Pop. ostatn:
4. Hodnocen formy a stylu prce:
4.1 Jak je formln prava prce?
4.2 Jak je kvalita citac a odkaz? Jsou identifikovateln zdroje?
4.3 Jak je stylistick rove prce, zejmna pouvn sprvn
ekonomick terminologie?

Slovn hodnocen (nkolik vt), zejmna:

Bod 4.2:
Pop. ostatn:
5. Celkov hodnocen (Nutno uvst konstatovn, jestli prce spluje z hlediska kvality
obsahu, rozsahu a formlnch nleitost poadavky z Metodiky NF, zdali je prce
doporuena k obhajob i nikoli. Me bt navrena i na zvltn ocenn apod.):

6. Otzky a pipomnky k obhajob:

Navren znmka: Zvolte poloku.

Datum: ...........................................................
Podpis oponenta prce

2
Instrukce pro zpracovatele: Autor posudku mus vyplnit slovn hodnocen k vyznaenm bodm, kter
jsou pro hodnocen prce, zejmna u obhajoby, stejn, a proto hodnocen mus mt pimenou
vypovdac schopnost.
Pozn.: zpsob klasifikace: 1 = vborn, 2 = velmi dobe, 3 = dobe, 4 = nedostaten.