Slvrenstv

Ve slvrnch se vyrbj strojrensk polotovary zvan odlitky. Vyrbj se

odlvnm kov nebo jinch tavitelnch materil, pi kterm se tavenina vlije nebo vtla do
dutiny formy, kter m tvar budoucho odlitku, a ve kter tekut kov ztuhne.

1.1.1 el, pouit, zkladn pojmy

Odlitek me bt bu hotovm vrobkem a nebo spe polotovarem, kter se dle

nejastji mechanicky tskov obrb. Pro odlitky je typick sloit tvar s lenitm povrchem,
kter by jinou metodou bu nebyl vbec vyrobiteln, ppadn s obtemi a v kadm ppad
neefektivn zejmna s vt spotebou materilu. Odlitky se vyrbj rzn velikosti od
hmotnosti nkolika gram do nkolika destek tun.
Materily pouvan na odlitky mus mt dobrou slvatelnost (zabhavost), abychom
pedeli vrob zmetk. Z kovovch materil je to pedevm litina (ed ve vech modifikacch,
bl hlavn temperovan), oceli na odlitky, neelezn kovy - slitiny mdi (bronzy a mosazi),
slitiny hlinku a hoku, zinku, nekovov materily - nkter plasty, sklo, porceln, edi apod.
Podle toho potom rozliujeme slvrny ed litiny, ocelolitiny, neeleznch kov apod.
Slvrensk vroba je typicky tmov prce a na jejm zen se podl ada pracovnk
odlinch profes konstruktr, technolog, metalurg, chemik, model, form, slva, isti
tryska, kontrolor, natra, expedient.

1.1.2 Pehled slvrensk vroby

je zejm z obr. 3, ze kterho je patrn, e zkladnm technickm podkladem pro

vrobu odlitku je vrobn vkres sousti, kter vyhotov konstruktr a souasn ur polotovar
dan sousti jako odlitek. Po konzultaci s technologem se nkdy jet uprav tvar sousti, aby
vroba formy byla co nejsnadnj a tak, aby bylo nejmen riziko vzniku vad trhlin, pr apod.
Na zklad toho zhotov konstruktr vkres odlitku, kter ji m rozmry zvteny o tzv.
slvrensk technologick pdavky, pdavky na obrbn a tak technologick kosy. Nesmj
chybt ani nlitky a jde-li o dut odlitek, pak tak jdra a znmky. Podle vkresu odlitku se
vyhotov vkresy modelovho zazen podle nich se v modelrn vyrob pslun modely a
jadernky.
V pravn formovacho materilu se pipravuje smsenm ostiva nap. kemiitho
psku a pojiva nap. jlu, piprav formovac sms, kter mus mt pedepsanou vlhkost a s n
souvisejc dal fyzikln vlastnosti vaznost, prodynost, rovzdornost atd., a doprav se do
formovny. Zde se za pouit modelu a jadernk zhotov vtinou dlen forma a ppadn jdra.
Po zaformovn poloviny modelu do spodnho formovacho rmu a jeho otoen, piloen hornho
formovacho rmu, usazen druh poloviny modelu a zaloen modelu vtokov soustavy, posypn
dlic roviny dlicm prkem se zaformuje horn st modelovho zazen. Po oteven formy se
vyjme modelov zazen, run se uprav prvky vtokov soustavy kanlky, ktermi se pivd
roztaven kov do dutiny formy - struskovk se zezy, v hornm dlu formy se zhotov tak vfuky
pro odvod unikajcch plyn, a dle se zhotov dutiny pro nlitky, kter slou jako zsoba
tekutho kovu, odkud si tuhnouc a smrujc se odlitek dopluje chybjc kov. Lc obou dl
formy se jet run vysprav, ppadn se nate grafitem s vodou, aby povrch odlitku byl hladk a
ist. Vlo se jdra do lek po modelovch znmkch. Horn rm formy se usad pes zavdc
kolky na doln rm formy a zat se proti vztlakov sle ztkami. Tm je forma pipravena k lit.
 Obr. 3 Schma pehledu slvrensk vroby

Tekut kov o pedepsanm chemickm sloen, istot a lic teplot se pipravuje

v tavrn. Tav se v pecch rznho typu a vszky, kter obsahuje urit podl kov dodanch
z huti, vratn materil, kovov odpad (rot) a psady. Tekut kov se doprav v pnvi na lic pole
k formm pipravenm k lit a vlv se do vtokov jamky nebo nlevky. Pitom nesm do dutiny
formy vnikat struska a proud kovu nesm strhvat s sebou vzduch a pokodit formu. Jakmile tekut
kov vypln dutinu formy vetn oblasti nlitk a vfuk, lit formy se ukon.
Po ztuhnut a dostatenm vychladnut se odlitek z formy vyjm u netrvalch forem
se vytlouk pskov forma se rozbije. U trvalch kovovch forem (kokil) se odlitek vyjme
z rozloen formy. Zsk se tak surov odlitek se vemi pomocnmi stmi (vtokovou soustavou,
nlitky, vfuky), asto jet na povrchu zneitn stmi zapeen formovac smsi a uvnit se
zbytky jader, tvocch dutinu odlitku.
V istrn (cdrn) se odstran vtoky, vfuky, nlitky a ppadn vy, tj. kov, kter
vnikl do dlic roviny. Otrysknm nebo jinm zpsobem se odlitek zbav zbytk psku a jader,
podle poteby se tak tepeln zpracuje napklad hnm ke snen vnitnch pnut. Odezan
vtoky, vfuky, nlitky a ppadn zmetky se dopravuj zpt do tavrny jako vratn materil.
Takto zskan, upraven, oitn a zkontrolovan dl se nazv hrub odlitek, kter
se jet ped expedic nkdy opatuje antikoroznm ntrem.
Hrub odlitek je konenm produktem slvrny me bt i konenm vrobkem, ale
astji je pouze polotovarem, kter se odesl k dalmu zpracovn nejastji do obrobny, kde
se na nm provdj dal operace tskovm obrbnm.

Obr. 4 Postup vroby netrval (pskov) formy

a) vkres dlce; b) vkres modelu; c) modelov zazen; d) sloen dvoudln pskov forma

Postup technologickch operac od vrobnho vkresu sousti po sloenou formu je

zejm z obr. 4. K jednoduch run vrob forem je zapoteb modelovho zazen, formovac
materil a pracovn nad. Tento vrobn zpsob je znm nkolik tisc let, m vak opodstatnn i
v podmnkch dnen modern prmyslov vroby. Klade sice nroky na odbornou kvalifikaci a
zrunost pracovnk, je pomal a mlo produktivn, nevyaduje vak drah modelov zazen, a
proto je v kusov a malosriov vrob i dnes prakticky nenahraditeln.
1.1.3 Formovn netrvalch forem

Jak vyplv z ve uvedenho, stoj na potku formovn netrvalch forem vroba

modelovho zazen, mezi kter pat - modely, ablony, jadernky a dle vechny ppravky a
pomcky vyroben v modelrn, kter nsledn slou k vrob formy.

Model je zkladn pomckou pro vrobu forem a jeho tvar odpovd vnjmu tvaru
odlitku zvtenmu o znmky pro jdra, o nlitky a me bt bu nedlen, astji vak dlen.
Ob poloviny dlench model spojuj v dlic rovin epy tak, aby byla zajitna jednoznan
jejich vzjemn poloha. Pi kusov vrob rozmrnch odlitk se vyrbj modely ze deva,
trvanlivj a tak dra kovov modely jsou vhodn pro velk srie stednch nebo spe drobnch
odlitk.
Rozmr modelu vychz z rozmru dlce, je vak vt o pdavky rznho druhu.
Pdavek na obrbn zaruuje ist povrch obrobench ploch - je stanoven normou a internmi
pedpisy. kosy usnaduj vyjmn modelu z formy, a proto plochy kolm na dlic rovinu maj
sklon 1 : 50 a 1 : 100. Vechny rozmry modelu se zvtuj o mru smrtn, nebo vychladl
odlitek m vlivem n rozmr men ne byl rozmr dutiny. Hodnota smrtn zvis hlavn na
sloen slitiny.

ablony maj tvar obrysu odlitku a pouvaj se v ppad odlitk jednoduchch

zejmna pmkovch a rotanch tvar. ablony jsou levn, ale vroba forem ablonovnm je
zdlouhav a nkladn.

Jadernky jsou devn nebo kovov formy, jejich dutina se vypln kvalitn
formovac sms, ze kter se tak zhotov jdro. Jadernky bvaj asto hodn sloit, vdy dlen,
skldajc se z mnoha st a mus bt eeny tak, aby se z nich dalo pskov jdro bez pokozen
vyjmout.

Psluenstv modelovho zazen - tvo modely vtokovch systm model

jamky, vtokovho kanlu, struskovho ppadn rozvdcch kanl, zez, dle vfuk, nlitk
apod.

Pomocn prostedky slou k usnadnn a k zpesnn formovn. Pat sem

modelov desky, kontroln ablony, zavdc kolky apod.

Zvltn skupinu tvo modely netrval - zejmna vytaviteln (voskov) nebo

spaliteln (z pnovho polystyrnu), kter se pro kadou formu mus vyrobit znovu.

Vyroben model se zaformuje ve formovn formovac sms, kterou tvo ostivo

pskov zrna vzan pojivem. Formovac sms mus mt dobrou formovatelnost schopnost
dokonale otisknout tvar modelu, vaznost schopnost dt form pevnost, aby odolvala tlaku
tekutho kovu, prodynost aby forma umonila rychl unikn plyn a par, ruvzdornost
schopnost formy odolvat vysokm teplotm, aby se psobenm tekutho kovu sama nezaala
tavit, a konen mus mt i dobrou rozpadavost, kter je nutn pro snadn rozbit formy a vyjmut
surovho odlitku.
Nejvt nroky jsou kladeny na formovac sms, kter je bezprostedn ve styku
s modelem - tzv. modelov sms, kter je v pmm kontaktu s tekutm kovem a m tedy vliv na
kvalitu povrchu odlitku. Zbytek rmu se dosype tzv. vplovou formovac sms, kter ji je
mn kvalitn.
Zkladem vech formovacch sms je ostivo a pojivo. Nejbnjm a tak
nejlevnjm ostivem je ist kemenn psek, kter m ruvzdorn zrna oxidu kemiitho
uritho tvaru a frakce, kterou je mono upravit pesvnm. Pojivo obaluje a ve jednotliv
zrna ostiva. Jeho fyzikln vlastnosti, chemick sloen a mnostv uruj fyzikln a technologick
vlastnosti formovac smsi. Nejastji se pouvaj kvalitn jly bentonit, vodn sklo nebo
termoreaktivn plastick hmoty fenolformaldehydov pryskyice apod.
Formovac smsi mohou bt bu prodn, co jsou psky, kter obsahuj ve vhodnm
pomru jak kemiit zrna potebn zrnitosti, tak vazn jl. T se v ad lokalit a jsou levn, ale
jejich vlastnosti vtinou nejsou stle stejn. Pro mechanizovanou vrobu se proto nehod, zde se
spe pouvaj pouze syntetick smsi pipravovan smsenm ostiva a pojiva o definovanch
vlastnostech v pesn stanovenm mnostv.
Veker formovac smsi obsahujc jl mus mt optimln vlhkost, aby mly potebnou
plasticitu a vaznost. Pak je mono odlvat do tzv. syrovch forem tj. nesuench forem. Je-li
vlhkost pli vysok mus se formy suit nebo alespo pisouet.
Aby se snily nklady, tak se po rozbit forem veker formovac smsi regeneruj
v pravn formovacho materilu.

1.1.3.1 Pracovn nad a pomcky

K run vrob netrvalch forem potebuje form krom modelovho zazen a

formovac smsi jet pracovn nad a pomcky.

a) Formovac rmy
Vtina odlitk m takov tvar, e se mus formovat do dlen, nejastji dvoudln formy. Aby
spolu ob poloviny formy lcovaly bez pesazen a dobe se s nimi manipulovalo pouvaj se
dva rmy spodn a horn. Jejich vzjemn poloha je zajitna kolky prochzejcmi
zavdcmi otvory. Rmy vtch rozmr jsou opateny vztunmi pkami, na kter se
zavuj vztun hky zabraujc vypadnut formovac smsi z rm. Pky tak zachycuj
vztlakovou slu od tekutho kovu pi lit. Rmy jsou vtinou obdlnkov normalizovanch
rozmr, mn asto tvercov. Pouze pi velkosriov vrob jsou pizpsobeny tvarem a
svmi rozmry odlitku, aby byla minimln spoteba formovac smsi. Velk formy maj tak
epy pro vzac prostedky a monost manipulace jebem.
Formovac rmy mus bt rozmrov i geometricky pesn zejmna pedepsan chylky
rovinnosti v dlic rovin mus bt dodreny. Dle mus bt tuh, pevn, mt vysokou trvanlivost
a nzkou hmotnost. Zhotovuj se bu lit, svaovan nebo skldan.
 Obr. 5 Formovac rmy
b) Nstroje a pomcky
Model a rm se pi runm formovn klade na podkladovou formovac desku, tzv. pdnici,
kter mus bt rovn a tvrd. Modelov sms se pesv pes sto, aby se na model nedostaly
hrudky a neistoty.
Run se sms pchuje pchovakami rznho tvaru a dlky. V rozch a v blzkosti modelu se
pchuje klnovou st, aby se doshlo vysokho stupn upchovn, dle od modelu se pchuje
druhm koncem knoflkem. Vkonnj je pchovn pneumatickmi pchovakami.
Pebyten psek se sezne kovovm pravtkem. Prodynost formy se zv pchnm prduch
kovovm bodcem. Pi vyjmn modelu z formy se zvlhuj okraje formy v blzkosti modelu ve
vod smenmi vlasovmi ttci. Model se uvoluje z formy poklepnm palikou z tvrdho
deva a vytlauje se z formy pomoc hku s okem. Povrch formy se uhlazuje hladtkem,
v he pstupnch mstech lancetkami rznch tvar, ktermi se zhotovuj tak zezy,
spojujc vtokov kanl s dutinou formy. Dlic rovina se zaprauje dlicm prkem. Povrch
suench forem se natr barvivem velkmi ttci nebo se provede nstik rosenkou. Ke
zpevnn nkterch exponovanch st formy se pouvaj drtn pskovky s kruhovou
plochou hlavou. Do mst, ze kterch poadujeme rychlej odvod tepla z formy, vkldme
kovov chladtka. Pesn ustaven polohy hlavn rozmrnjch jader ve form umouj
podprky z pocnovanho plechu.
ada pomcek je normalizovanch; mnoh si formi zhotovuj pro usnadnn prce sami a tak
proto, aby mohli formovat nkter odlitky hlavn sloitch tvar. Nejbnj nstroje a
pomcky jsou zejm z nsledujcho obr. 6.

1.1.3.2 Run vroba forem

 pevld zejmna v kusov a malosriov vrob, nebo vyaduje nejmen investin
nklady. Z n se postupn vyvinuly metody strojnho formovn, pi kterm byly nkter hlavn
fyzicky nron prce mechanizovny nap. manipulace s formovac sms, pchovn,
vytahovn modelu apod. V dalm se budeme zabvat pouze dvma zkladnmi zpsoby runho
formovn a to formovnm na model a vrobou forem ablonovnm.

I. Formovn na model

je nejrozenj metoda run vroby forem. S vjimkou tch nejtch odlitk, kdy
spodn st formy se zhotovuje do pdy slvrny a horn st do rmu, naprost vtina odlitk se
zaformuje do dvou rm, piem model me bt bu nedlen, nebo astji dlen.
a) Formovn na nedlen model

Tento zpsob je vhodn jen pro nkter jednoduch tvary odlitk. Na formovac desku
se polo model a spodn formovac rm. Model se popr dlicm prkem a pokryje prostou
modelovou sms, kter se kolem modelu mrn upchuje. Zbytek objemu se postupn vypln
vplovou formovac sms, upchuje pchovakou, pebyten psek se szne pravtkem a
napchaj se prduchy viz obr. 7 a).
Rm s modelem se oto, odstran se pebyten psek, dlic rovina se uhlad a posype
dlicm prkem. Nasad se horn rm a vzjemn poloha se zajist zavdcmi kolky. Pilo se
model vtokov soustavy a rozvdcho kanlu, dle model vfuku a ve se zaformuje jako
v pedchozm ppad viz obr. 7 b).
Forma se rozebere, vyjme se model vtoku a vfuku a ve spodku formy se vyzne zez,
kterm bude kov vtkat do dutiny formy. Psek u modelu se navlh ttcem, aby se nedrobil pi
vyjmn modelu. Model se mrn poklepe palikou, aby se uvolnil od psku a vyjme se z formy
pomoc hku, kter se do modelu bu zaraz nebo zaroubuje. Pi vyjmn nutno dbt, aby smr
byl kolm na dlic rovinu a tak aby se nedrolily okraje pskov formy. Pokozen msta se oprav,
dutina formy se vyfouk a lc formy se zapr nebo nate barvivem, aby odlitek ml hladk
povrch. Nkdy se urit msta formy zpevn pomoc pskovk.
V zvren fzi se uprav a vyhlad lic jamka a po eventulnm suen nebo pisouen
je mono formu skldat. Sloen forma se doprav na lic pole a pokud nebyly ob poloviny rmu
spojeny zd nebo svornkem zat se forma ztkami (kladky) a tm je pipravena k lit jak
ilustruje obr. 7 c).

Obr. 7 Formovn na nedlen model

b) Formovn na dlen model

 Princip je stejn jako v pedchozm ppad. Model mus bt vak dlen nebo by se
nedal z dutiny formy vyjmout; dutina v odlitku se zhotov pomoc jdra s kuelovmi znmkami
viz obr. 8 a).

Obr. 8 Formovn na dlen

model
Nejprve se zhotov doln polovina formy viz obr. 8 b), pak horn polovina s vtokovm
kanlem a vfuky. Po vyjmut modelu se zhotov zezy a forma se zpevn pskovky.
Pi skldn se do formy vlo jdro, kter bylo zhotoveno v jadernku. Dlic rovina se
utsn, aby tudy nemohl unikat kov a forma se zat. V ppad znzornnm na obr. 8 c) byla lic
jamka zaformovna zvl v malm tzv. vyhrazovacm rmeku, kter se klade na povrch formy
tak, aby otvory lcovaly.

Nronou a vysoce kvalifikovanou prac je sprvn navren, dimenzovn a umstn

vtokovho systmu. Tekut kov mus formu toti vyplnit co nejrychleji, pitom ji vak nesm
pokodit eroz, ani s sebou nesm strhvat strusku a plyny. U sriov vroby je proto model
vtokov soustavy soust modelovho zazen. ed litina se bn vlv do lic jamky, ocel na
odlitky do nlevky rozdl je patrn z obr. 9. Prezy vech kanl se dve potaly, v dnen dob
existuj programy pro jejich dimenzovn na potai. Podle poteby se upravuj na zklad
ovovacch odlitk.

U sloitjch nebo mn vhodnch

tvar odlitk mus technolog navrhovat
zvltn postupy, aby bylo mono
vyjmout model bez zbyten
komplikovanho modelov zazen.
Nkdy se nabz volit radji sloitj
dlic plochu viz obr. 10 b). Nebo m-
li odlitek vstupky, kter by brnily
vyjmut modelu z formy, zhotov se
jako snmateln (voln) sti modelu,
kter se po vyjmut hlavn sti modelu
dodaten vyjmou smrem do dutiny
formy viz obr. 10 a).
Obr. 9 Model vtokov soustavy

Nkter sti odlitku se formuj pomoc tzv. nepravch jader, kter netvaruj dutinu
v odlitku, ale jeho povrch, jak ilustruje pklad formovn kladky viz obr. 10 c).
 Obr. 10 Pklady nkterch zvltnch zpsob formovn na model

II. Vroba forem ablonovnm

se pouv hlavn pi kusov vrob velkch odlitk jednoduchch rovinnch a
rotanch tvar, nebo v tchto ppadech je vroba modelovho zazen pli nkladn a naopak
nklady na vrobu ablony pedstavuj zlomek vrobn ceny modelu. Vrobu forem ablonovnm
vystihuje nsledujc obr. 11.
a) Rovinn ablonovn

Takto se formuj dlouh odlitky nap. lit dopravn laby, trubky nekruhovho
prezu apod. viz obr. 11 a) a c). Pro tuto technologii formovn podlnm ablonovnm mus
bt v pd slvrny trvale zabudovny vodic lity a prostor mezi nimi mus bt vyplnn kvalitn
formovac sms, kter umouje odvzdunn i zespodu.
 Obr. 11 Vroba forem ablonovnm
a) Postup rovinnho ablonovn; b) Typick tvary odlitk; c) Podln a pn rovinn ablonovn
d) Postup rotanho ablonovn; e) Pomcky pro rotan ablonovn

Formovac sms mezi litami se nejprve upchuje a pomoc prv ablony se vytvo
tvar, kter odpovd horn stran odlitku; pitom se odezv pebyten psek lc a ablonou se
pimuje. Zhotov se tak pskov model, na kter se posad formovac rm, jeho poloha se zajist
kolky. Pskov model se posype dlicm prkem, pilo se modely vtokovho systmu a nm ji
znmm zpsobem se zhotov svrek formy, kter se jebem zvedne, oto, oprav, nate a
prozatm ulo.
Pilo se druh ablona a stejnm zpsobem se odebere psek v mnostv
odpovdajcm tlouce stny odlitku a zhotov se vtokov zezy. Tm je vyroben spodek formy,
kter se opt vyhlad, oprav, nate; podle poteby se tak pisou.
Ob poloviny formy se slo, zat se odpovdajcmi kladky a tm je forma pipravena
k odlvn.

U dutch odlitk, kam je nutno vkldat jdro, je vhodnj pn ablonovn viz

obr. 11 c), nebo se takto d zhotovit i jadern znmka.
b) Rotan ablonovn

Slou k vrob odlitk rotanho tvaru, kter lze formovat bu do pdy a rm a nebo
do dvou rm. Postup zachycuje obr. 11 d), ze kterho vyplv, e jde o analogii rovinnho
ablonovn. ablony se vak v tomto ppad upevuj na rameno, kter se ot kolem vetene.
Vertikln polohu ablony uruje vodic krouek zajitn stavcm roubem. Doln konec vetene
je zasunut do patky ukotven do pdy slvrny viz obr. 11 e). Otvory, kter zstanou ve form po
vyjmut vetene, se zapln pskem. Vtokov soustava se zhotov bnm zpsobem.

1.1.3.3 Strojn vroba forem

Nedostatkem run vroby forem je znan pracnost a nkter operace jsou fyzicky
namhav, pomal a proto mlo produktivn nap. pchovn, jin vyaduj velk zkuenosti a
zrunost napklad umstn zez, vyjmn modelu apod. Kvalita formy a tm i odlitku je tak
siln ovlivnna lidskm faktorem, co pro sriovou vrobu nen vbec vhodn, a proto ji nahrazuje
strojn vroba forem, kter se vyznauje vym stupnm mechanizace.

Pchovn a ji run nebo pneumatickou pchovakou se nahrazuje lisovnm,

stsnm nebo metnm psku. Vtokov soustava je pesn navrena technologem vetn jej
polohy a form ji neme mnit, protoe je soust tzv. modelov desky tj. jednoelov
formovac desky pdnice s pevn upevnnou polovinou modelu vetn model vtokov soustavy
a zavdcch kolk, jak ilustruje obr. 12 a). Tak jakkoliv manipulace s dly formy je
mechanizovan, co sniuje riziko pokozen formy. Zkladn zpsoby strojnho formovn jsou
patrn z obr. 12.

Pi lisovn viz obr. 12 b) - se pedem stanoven objem psku vtla do formovacho

rmu lisovac silou vyvozenou bu shora lisovac deskou, nebo zdola modelovou deskou proti
lisovac desce v tomto ppad je psek vce upchovan ble modelu, co je vhodnj. U
vysokch forem se pouv kombinace obou pedchzejcch zpsob.
Pi stsn viz obr. 12 c) - modelov deska s formovacm rmem nastavenm
pomocnm plncm rmem zaplnnm pskem dopad na pevnou podloku a pchovacho inku
se doshne setrvanou silou psobc na formovac sms. Pohon tchto stroj je bu pneumatick
nebo mechanick.
U metacch stroj viz obr. 12 d) - rychle rotujc metac rameno met do formy
hrudky psku, m dochz k zaformovn modelu.
Strojn vyjmn modelu je zejm z obr. 12 e), kde pomoc pesn vedench pk se
nadzvedne rm a tm se bezpen oddl forma od modelov desky.
 Obr. 12 Strojn vroba forem

1.1.3.4 Pprava tekutho kovu v tavicch pecch

Forma pipraven k lit se pln tekutm kovem o pedepsanm chemickm sloen a

potebn lic teplot, kter se tav ve vhodn tavic peci.

Veden tavby je nronou operac. Je teba dodret zejmna chemick sloen slitiny,
nebo ppadn odchylky mohou mt za nsledek nevyhovujc vlastnosti a nevhodnou strukturu
materilu. Dle nesm bt tekut kov prosycen plyny, aby odlitek nebyl bublinat, a tak nesm
obsahovat nedouc neistoty a neppustn mnostv nekovovch stic tzv. vmstk. Dodren
sprvn lic teploty m vliv na bezpen vyplnn cel dutiny formy do vech detail; ni teplota
zpsobuje pedasn tuhnut kovu a tm zkonit zhorenou zabhavost, naopak vy teplota me
zpsobit vniknut tekutho kovu mezi pskov zrna a jejich nataven, m vznik nekvalitn povrch
odlitku.
Obsah plyn v tavenin lze snit nap. vakuovnm tekutho kovu, obsah neistot
vhodnm sloenm strusky a strukturu lze ovlivnit nap. tzv. okovnm.

Pece pro taven kov pouvan ve slvrnch jsou nkolika typ a li se zpsobem
ohevu, velikost, vkonem, innost vyuit energie, dosaitelnou teplotou, monostmi ovlivnit
chemick sloen a dosaitelnou istotou roztavenho kovu. Nejbnj tavic pece jsou na obr. 13:

a) Kuplovna je urena vhradn pro taven litiny. Jde o vkonnou achtovou pec, do n se stdav
zav kovov vszka, struskotvorn psada - vpenec a koks jako palivo. Do pece se dmych
vzduch a hork spaliny obsahujc dusk a sms CO a CO2, unikajc horn st kuplovny pes
vmnk tepla. Tekut kov se shromauje v doln sti mezi vplovm koksem a po odpichu
vytk odpichovm otvorem bu do pnve a nebo pmo na lic pole do forem, v nich tuhne. O
nco ve se vypout tekut struska, kter nesm zahltit dmyn otvory. Vkon taven v kuplovn
je vysok pi dobr innosti, avak monosti ovlivnn metalurgickch pochod jsou omezen, a
 proto je obtn udret pedepsan chemick sloen tekutho kovu, nebo do nj pechzej
neistoty z kovov vszky a tak uhlk a sra z koksu.

b) Obloukov pec
Je urena hlavn pro taven ocel na odlitky. Kovov vszka se ohv teplem elektrickho
oblouku, kter ho mezi temi grafitovmi elektrodami a vszkou. Tekut kov je kryt aktivn
struskou, co umouje zpracovat i mn kvalitn vszku, provst jej rafinaci ve znanm
rozsahu, co umon radikln snit obsah neistot, ale souasn to vede k propalu legur.
V mal me se tchto pec vyuv i pro taven nkterch druh jakostnch litin, kter nahrazuj
oceli.

c) Indukn stedofrekvenn pec

Pracuje na principu vivch proud. Tavba je velmi rychl, pec pracuje s vysokou innost a
s minimlnm propalem psadovch prvk. Vszka mus mt vysokou istotu, abychom doshli
kvalitn oceli.

d) Kelmkov pec
Je vytpn plynem, ppadn naftou. Pouv se hlavn pro taven neeleznch kov zejmna
slitin mdi a slitin hlinku. M levn provoz, tekut kov se vak siln nasycuje vodkem, kter
v atomrnm stavu pronik z paliva pes stnu kelmku do taveniny.

e) Elektrick odporov kelmkov pec

 Nem ve uveden nedostatek. Jej provoz je vak nkladn. Pouv se opt spe k taven
slitin lehkch kov.

1.1.3.5 Odlvn

Roztaven kov se a na vjimky nejprve z pece vlv do pnv a v nich se dopravuje na

lic pole, kde probhne vlastn lit.

Lic pnve jsou kovov ndoby rzn velikosti, tvaru a konstrukce, opaten
keramickou rovzdornou vyzdvkou. Ped nalitm tekutho kovu mus bt dn vysueny a
pedehty. Men pnve se penej run, velk se pepravuj jebem a jsou ureny bu
k odlvn shora zejmna vhodn pro litinu, bronz a hlink nebo spodem pro odlvn oceli.
Druh zpsob umon lep oddlen strusky a tak tavenina se ochlazuje pomaleji. Oba zpsoby
jsou zejm z obr. 14.

Obr. 14 Lic pnve: a) pnev k odlvn shora

b) pnev k odlvn spodem

Nejastji se formy odlvaj gravitanm litm - tekut kov se volnm proudem vlv
do lic jamky a jeho pohyb do vlastn dutiny je usmrovn vtokovou soustavou psob na nj
pouze gravitan sla a k odlvn nejsou zapoteb dal zazen.
U nkterch odlitk nelze takto zajistit dn vyplnn formy nebo potebnou kvalitu
odlitku a vol se pak napklad odlvn pod tlakem do trvalch - kovovch forem, odstediv lit,
vakuov lit apod. Zven nklady na odlvn se pak vracej formou snen zmetkovitosti, lep
jakost odlitk vy pesnost, kvalitou povrchu apod.

1.1.4 Lit do trvalch forem

Pat sem pedevm lit do kokil, co je velice produktivn a pesn metoda vroby
odlitk odlvnm tekutho kovu do litinovch nebo ocelovch forem s ivotnost 200 a 200 0000
odlitk, kter se d jet zvit, provede-li se dvakrt a tikrt za smnu ntr dutiny formy
rovzdornm ntrem a tak barvivem ped kadm litm.
Vhodou jsou hlavn vysok pesnost odlitk, jejich leskl vzhled, jemnozrnn
struktura vznikl vlivem vy rychlosti ochlazovn a dle snadn automatizace vroby.
 K nevhodm pat vysok cena formy, kter je dna nkladnou vrobou a nutnost
realizace sloitch postup tepelnho zpracovn.
Metoda je vhodn zejmna pro vrobu pst, armatur a typick je rovn vroba
soust elektrickch stroj.

1.1.5 Zvltn zpsoby lit

a) Lit pod tlakem

Vynik vysokou pesnost lze doshnout toleranc rozmr v rozmez (0,2 a 0,05) [mm],
odlitky maj velmi malou drsnost povrchu, a proto se u nich obrbj pouze funkn plochy. Lze
odlvat i otvory od prmru 2,5 [mm] a dokonce i zvity od rozmru M10, dle rzn pesn
tvarov podrobnosti psmo, znaky apod., tenkostnn odlitky minimln tlouka (3 a 1)
[mm].
Podstatou je vyplovn kovov formy roztavenm kovem pi vysokm tlaku (10 a 100) [MPa].
Pouv se hlavn pro slitiny neeleznch kov zejmna Sn, Pb, Zn, Al, Mg, Cu apod.
Podle uspodn rozliujeme stroje s teplou a se studenou tlakovou komorou, jak vystihuje
nsledujc obr. 15.

Obr. 15 Lit pod tlakem: a) stroj s teplou tlakovou komorou; b) stroj se studenou tlakovou komorou

b) Odstediv lit
Roztaven kov se z pnve vlv do rychle se otejc formy a odstedivou silou je pitlaovn
ke stn formy, kde tuhne. Tmto zpsobem lze odlvat rzn dut polotovary a sousti
rotanch tvar - napklad litinov odpadn trouby s hrdlem, vlce, krouky, prstence apod.
Vhodou tohoto zpsobu je odlvn dutch tvar bez nutnosti vroby jdra a tm i jadernku a
odpad tak vroba modelu vtokov soustavy a jej zaformovn. Podle polohy osy rotace
rozeznvme odstediv lit se svislou nebo s vodorovnou osou rotace - viz obr. 16.
 Obr. 16 Odstediv lit: a) stroj se svislou osou rotace; b) stroj s vodorovnou osou rotace

c) Lit do skoepinovch forem

K vrob skoepinovch forem se pouv smsi kemennho psku s psadou (5 a 10) [%]
syntetick pryskyice. Kovov modelov deska s kovovm modelem poloviny odlitku vetn
vtokov soustavy se postk silikonem a zaheje se na (200 a 250) [C] a pipevn se na
zsobnk s pskem. Cel zazen se peklop o 180, pskov sms se pesype na modelovou
desku, pryskyice se teplem roztav, obal zrnka psku, slep je a vytvo na modelu tenk povlak
skoepinu. Po dosaen tlouky (5 a 12) [mm] podle velikosti odlitku, se cel zazen
peklop zpt do pvodn polohy, pebyten psek odpadne a zstane jen skoepina,. Skoepina
se vlo vetn modelov desky do pece, kde pi cca 300 [C] nastv polymerizace dojde
k vytvrzen. Po vyjmut z pece se skoepina sejme z modelov desky, m dostaneme polovinu
formy. Stejnm zpsobem se soubn vytvo tak druh polovina formy a obdobn i jdra
v jaderncch. Ob poloviny formy se slo, mechanicky spoj a zasypou se pskem do
formovacho rmu, m je forma pipravena k lit. Postup vroby je zejm z obr. 17.
Zpsob je vhodn zejmna pro hromadnou vrobu malch a stedn velkch soust
sloitjch tvar ebrovan vlce motor a kompresor, obn kola odstedivch erpadel
apod.
 Obr. 17 Postup vroby skoepinov formy
a) modelov deska; b) zsobnk psku ped peklopenm; c) zsobnk psku po peklopen a vytvoen
skoepiny; d) zptn peklopen zsobnku a vyjmut modelov desky se skoepinou; e) vytvrzen skoepina;
f) sloen skoepinov forma pipraven k lit; g) hrub odlitek

d) Lit do forem zskanch metodou vytavitelnho modelu

Jde o technologicky nronou, avak velmi pesnou metodu odlvn do nedlench forem,
kterou zskme odlitky s velmi hladkm povrchem Ra (12,5 a 6,3) pi dosaen stupn
pesnosti od IT 13 do IT 12.
Model, vyroben ze spalitelnch (vytavitelnch) materil, se namo i s vtokovou soustavou do
dk obalov kae s etylsiliktem a tak se vytvo keramick obal, kter se nech vysuit a
namen se nkolikrt opakuje a se doshne potebn tlouky stny. Modely se z forem
vytav, m vznikne opt skoepina, kter se vlo do formovacho rmu a zaformuje se pskem.
Celek se vlo do tunelov pece, v n se pi teplot (900 a 1050) [C] forma vypl. Odlv se
do havch forem pi teplot 900 [C] - prakticky ihned po vyjmut z pece. Postup viz obr. 18.

Obr. 18 Postup vroby odlitk odlvnm do forem zskanch metodou vytavitelnho modelu
a) modely sestaven do stromeku; b) vytvoen keramickho obalu - skoepiny; c) zasypn skoepiny
kemiitm pskem; d) vytaven modelu, suen a vypalovn formy; d) odlvn do formy; f) surov odlitky

Metoda se pouv pi odlvn drobnch tvarov sloitch hodn lenitch - nap. umleckch
pedmt a klenotnickho zbo, chirurgickch nstroj, soust pro automobilov a leteck
prmysl lopatky spalovacch turbn, dle soust zbran apod.

1.1.6 Konstrukn a technologick zsady odlvn: technologinost konstrukce

Konenm produktem slvrny je odlitek, jeho kvalita bude dna pedevm

sprvnost nvrhu jeho konstrukce, pi kter je teba dodret zejmna tyto zsady:
sprvn volba materilu se zetelem na funkn, technologick a hospodsk poadavky;
odlitek navrhnout s jednoduchmi, hladkmi, oblmi tvary a s rovnomrnou tloukou stn;
odlitek navrhnout bez ostrch hl stn a bez ostrch hran, kter mus mt sprvn zaoblen;
stny rzn tlouky musej na sebe navazovat pozvolnmi pechody, v jednom mst se m
spojovat co nejmn stn, smrem k nlitkm se stny maj pozvolna zvtovat;
sprvn volit technologick kosy s ohledem na snadn a bezpen vyjmn modelu a tak
odlitku z dutiny formy;
 Obr. 19 Spoje dvou stn odlitku

a) pechody pi zmnch prez: 1. nesprvn bez zaoblen vznikne trhlina, 2. nesprvn pli velk
zaoblen vznikne staenina, 3. sprvn - pozvoln pechod een
kosem a malm zaoblenm
b) oboustrann zaoblen odlitku: 1. een pi nestejn tlouce stn, 2. een pi stejn tlouce. stn,
3. een je-li tlouka stn znan rozdln
navrhnout sprvn odlitek s ohledem na vznik minimlnch vnitnch pnut vnitn stny
odlitku (ebra) chladnou pomaleji ne vnj stny, a proto mus bt jejich tlouka jen
v rozmez (0,7 a 0,9) nsobku tlouky vnjch stn a dleit je tak sprvn umstn eber;

Obr. 20 ikm spoj dvou rznch stn odlitku Obr. 21 Umstn vztunch eber
a) nesprvn ppad; b) sprvn a) nesprvn ppad; b) sprvn

sprvn volit pdavky na obrbn a polohu ploch, kter se budou obrbt;

Obr. 22 Poloha ploch, kter se budou na odlitku obrbt: a) nevhodn nesnadn obrbn; b) vhodn

odlitek navrhnout bez vnlk, osazen a jinch tvarovch podrobnost, kter zvyuj vlivem
hromadn kovu riziko vzniku vad odlitku nap. vznik bublin, staenin a tak trhlin vlivem
zvtenho smrtn odlitku apod.
mimodnou pozornost je teba vnovat sprvnmu nvrhu nlitk, nebo jejich velikost a tak
poloha maj vliv na hospodrnost a vskyt staenin, kter pokud vzniknou, je teba vythnout
mimo vlastn odlitek do nlitku.
 Obr. 23 Nlitek a tvar pruby

a) nesprvn v odlitku vznikne staenina; b) nehospodrn staenina vznikne sice mimo vlastn odlitek, ale je
velk spoteba materilu; c) nesprvn mal nlitek, kter nevythne celou staeninu mimo vlastn odlitek;
d) sprvn navren nlitek metodou vepsanch koul staenina je mimo vlastn odlitek v nlitku pi zajitn
hospodrnosti vyuit materilu

Ji nvrh konstrukce odlitku, o kter kme, e mus bt technologick tj. mus

umoovat vrobu funkn sprvnho, dostupnmi technologiemi vyrobitelnho odlitku
s minimlnmi nklady s ohledem na jeho poadovanou pesnost, kvalitu povrchu, sriovost a jin
hlediska - peduruje nslednou aplikaci technologie vroby odlitku lit do psku, do kokil, do
skoepinovch forem, pod tlakem, do forem vyrobench metodou vytavitelnch model apod.
Jak ji bylo eeno, ist odlitek vznikne obrobenm hrubho odlitku, kter se od nho
li o pdavky na obrbn, jejich velikost pro odlitky z ed litiny a z ocelolitiny uruje
norma SN 01 4980 s ohledem k pesnosti vroby odlitk, kter je dna stupnm pesnosti 1 a 6
dle SN 01 4470. Pesnost odlitk bn pouvanch ve strojrenstv je dna stupnm pesnosti 5.
Dosaitelnou pesnost vroby pi pouit rznch technologi odlvn vystihuje tab. 1.

Tab. 1: Stupe pesnosti odlitk podle pouit technologie

Stupe pesnosti
Technologie
1 2 3 4 5 6

Pskov formy run formovn na model x x

Pskov formy run formovn ablonovnm x x
Pskov formy strojn formovn s modelem x x x
Formy vyroben metodou vytavitelnho modelu x x x

Na vkresu odlitku jsou dny tzv. jmenovit rozmry, kter v sob ji zahrnuj i
pdavky na obrbn, nebo ke jmenovitm rozmrm se vztahuj v jednotlivch stupnch
pesnosti mezn chylky jak je zejm z tab. 2.

Tab. 2: Mezn chylky jmenovitch rozmr pro jednotliv stupn pesnosti

Jmenovit Mezn chylky [mm]
rozmr Stupe pesnosti
 pes do 1 2 3 4 5 6
0,06 0,20 0,50 0,60 0,80
0 500 a a a a a
0,60 1,60 2,50 4,00 6,00
1,80 2,50 4,50
500 800 a a a 7,00
2,00 3,00 5,00
3,50 5,50 8,00
800 2 000 a a a
4,00 7,00 10,00
8,00 11,00 15,00
2 000 5 000 a a a
13,00 15,00 20,00
16,00 22,00
5 000 12 500 a a
30,00 36,00

Poadavky na obrbn odlitk jsou dny:

1. Zkladnm rozmrem, kter je definovn jako vzdlenost dvou nejvzdlenjch obrobench
ploch.
2. Smrodatnm rozmrem, co je nejvt ktovan rozmr v rovin kolm na zkladn rozmr.
3. Velikost meznch chylek, kter jsou ureny stupnm pesnosti odlitku, jmenovitm
rozmrem, smrodatnm rozmrem a zvltnmi poadavky.
4. Polohou plochy pi lit

1.1.7 Vady odlitk

Oitn odlitky se podrobuj kontrole rozmr a jakosti. Sleduje se vizuln vzhled

odlitk vskyt povrchovch vad a trhlin, geometrick tvar odlitk - kontroluj se rozmry a
jejich tolerance zda odlitek vyhovuje zaazen do stupn pesnosti pedepsanho na vkresu
odlitku. Vnitn vady odlitk se zjiuj defektoskopickmi zkoukami - rentgenem nebo
ultrazvukem. Tyto zkouky jsou vak dosti nkladn, proto se pedepisuj a provdj pouze u
odlitk zvl nronch dl, u kterch je vskyt vnitnch necelistvost nedouc. Chemick
sloen, struktura a zkouky mechanickch vlastnost se provdj na vzorcch cel tavby a
namtkov u vybranch odlitk. Dobr odlitek mus vyhovovat vem technickm pedpism a
dodacm podmnkm.

Pes veker opaten se u odlitk vyskytuj vady, kter bvaj dsledkem napklad
nesprvn konstrukce odlitk, nesprvn dimenzovan a umstn vtokov soustavy, nesprvn
provedenho tepelnho zpracovn, nedodren lic teploty apod. K nejastjm vadm odlitk
pat:
1. Bubliny - vlivem plyn, kter nemohou uniknout z formy do atmosfry. Pli vlhk
forma bez prduch.
2. Staeniny - vznikaj vlivem patn navrench nlitk.
3. Trhliny - vznikaj za tepla vlivem nestejn tlouky stn odlitk jako dsledek jejich
nerovnomrnho ochlazovn.
4. Praskliny - vlivem nevhodn konstrukce odlitku jako dsledek rozdln smrtivosti
rznch objem kovu nebo vlivem nevhodnho tepelnho zpracovn odlitku.
5. Nezabhnut - vlivem patn dimenzovan a nevhodn umstn vtokov soustavy a tak
nap. vlivem pli tenkch eber - tekut kov nevypln zcela dutinu formy.
6. Pesazen - dsledek nadmrnho opoteben rm a zavdcch kolk.
7. Zapeeniny - vznikaj vlivem pli vysok lic teploty a nevhodn volen formovac smsi,
m tekut kov vnikne mezi zrna ostiva, dojde k jejich nataven a doslova
k pikvaen k povrchu odlitku, co zhor jeho kvalitu.

Vady odlitk jsou astou pinou vzniku zmetk, jejich nebezpe vskytu je pi
vrob odlitk mnohem vy ne u jinch technologi, protoe se zde stetv ada faktor, z nich
mnoh neme slvrna ovlivnit nap. vlhkost ovzdu, jakost nkterch surovin, sloitost tvaru
odlitku apod. Pokud se zmetkovitost pohybuje v obvyklch mezch, pot se s touto skutenost a
zhotov se potebn poet odlitk navc. Nepedvdan zven zmetkovitosti vak me vrobn
cyklus slvrny vn naruit, a to tm vce, m pozdji se defekty odhal.
Z tchto dvod m pro slvrnu velk vznam odbor zen jakosti, pod kter spad
technick kontrola, jejm kolem je krom provdn vech druh zkouek tak analza
zmetkovitosti a ve spoluprci s technickou ppravou vroby nvrh opaten na jej snen
odstrannm pin opakovanch zvad. Dleitou lohu pi sledovn, analyzovn a
vyhodnocovn zmetkovitosti m matematick statistika.