Dmy a pnov,

vechny vs vtm na tvrtm celosttnm snmu hnut ANO.

Tento snm urit bude velmi sledovn. Musme si ale

uvdomit, e tady nejsme kvli televiznm kamerm. Jsme tady
kvli naemu hnut.

Kadopdn je dobe, e se na ns lidi v televizi nebo na

socilnch stch dvaj. Aspo se o ns dozv vc ne z mdi.

N snm ekaj dva hlavn koly:

Domluvit se, s m pjdeme do podzimnch parlamentnch

voleb. A vybrat mezi nmi ty, kdo hnut povedou.

Rd bych vm nejdv sdlil svj nzor na situaci v naem hnut.

Nejprve mi dovolte krtk ohldnut.

Letos to bude u est let, kdy jsem nevydrel mlet a pestal se

bt a zaal jsem hlasit kritizovat nae polistopadov politiky.
Hlavn ty, kte se stali symbolem korupce.

Hnut ANO vzniklo jako odpov na korupci a nesnesiteln

politick marasmus, ve kterm nae zem roky byla. Vldly tu
tradin politick strany, kter si 25 let dlaly z veejnch penz
koryto. Byly prolezl korupc, ovlivovaly policii, sttn
zastupitelstv i soudy. Mstn bossov ovldali cel kraje.

Tohle vechno jsme chtli zmnit. Zanali jsme od nuly, bez

politickch zkuenost. Mnoz se nm smli. Mnoz ns nebrali
vn.

Pesto nae hnut v parlamentnch volbch v roce 2013 usplo.

Sice jsme jen o pr procent nevyhrli, ale hlas nm u tehdy
odevzdal tm milin oban.

Z mal skupiny nespokojench lid se stalo velk hnut, kter v

kadch dalch volbch stle slilo. A u to byly volby
komunln, evropsk i ty posledn krajsk. ANO vdy zskalo
nejvy poet hlas.
To je urit velk spch.

Musme si ale piznat, e i pes vechny dosavadn spchy se

nm zatm nepodailo prosadit tolik, kolik jsme chtli. Pin je
cel ada.

Tou prvn pinou jsem asi j. Dobe vte, e to se mnou nen

vdy lehk. Dobe vte, e se nkdy a pli snadno rozlm a
nechm se pak unst emocemi.

Pokud mi to nkdo vyt, tak m pravdu. Vm, e na lidi to

nepsob moc dobe. Ale slibuju budu to trnovat.

Stejn tak ale vte, e nedlm vci napl a e z boje neutkm.

Chci nai zemi zbavit prohnilho establishmentu, kter ji vysv
u 25 let, a postavit ji zase zptky na nohy. A jsem tomu
ochotn obtovat maximum. Maximum svho asu a sv
energie.

Druhou pinou, pro jsme nepokroili tak, jak bychom si pli,

je systm koalinho vldnut. V roce 2013 jsme nemli dost
zkuenost, jak se vyjednv koalice a koalin smlouva a jak se
v esk politice hraje.

Vzpomnte si, jak jsem okamit po volbch v roce 2013

podpoil Sobotku a nezaal jsem s Hakem hrt hru: Tak, pane
Haku, co mi nabzte? Chcete bt premir? I kdy mi to nkte
doporuovali.

Chtli jsme mnit vci k lepmu a doufali jsme, e naim

partnerm pjde o to sam hlavn o prci, nikoliv o
politikaen a podrazy. Byli jsme naivn.

Mysleli jsme, e programem mme blzko k lidovcm a e ve

vld budeme hlasovat spolu. A je to pesn naopak mme tu
harmonickou dvojkoalici a pedsedov naich koalinch
partner si dobe rozum a hlasuji asto proti nm.

I pesto ale meme s hrdost prohlsit, e jsme z naeho

volebnho programu prosadili hodn. Kdybychom ale vldli jako
nejsilnj vldn strana mohli jsme bt jet o kus dl.

Tetm dvodem, pro se nm toho nepodailo zmnit dost, jsou

bohuel nkte nai lid. V roce 2013 jsme dlali kandidtky
doslova na kolen a nen dn tajemstv, e od t doby
schopn lidi pod hledme. adu skvlch lid jsme nali a ti
te psob v nejrznjch pozicch, od obecnch zastupitel a
po primtory, hejtmany nebo ministry.

Ano, taky se nkdy seknu. Dobe vte, e se obas pro nkoho

rychle nadchnu, ani dotynho lovka dobe znm. Nejsem
neomyln. Nejsem superman.

Neml jsem mon vdycky astnou ruku tak na nkter

ministry, ale ani oni nerostou na stromech. Jen tm chci ct
nebyly to stranick nominace, abych ml podporu kraj, ale
odborn.

Poum se z toho. Poume se vichni z naich chyb.

Musm taky piznat, e nejsem spokojen ani s tm, jak pracuj

nkte lenov naeho veden. Bohuel se nkte z nich prci
v hnut pli nevnovali, co bylo vidt. Bt lenem
pedsednictva je celkem intenzivn a vyerpvajc prce, tedy
mla by bt.

eknu to natvrdo: potebujeme zmnu.

A pokud na tomto snmu zvolte stejn lidi, tak alespo

potebujeme jejich zsadn probuzen. Mus zaadit dvojku, jak
j km.

Potebujeme ve veden lidi, kte budou tvrd pracovat a

vnovat se hnut.
A hlavn lidem.

Nen nouze o lidi, kte by byli rdi v pedsednictvu. Nouze je o

lidi, kte jsou v nm ochotni nco reln odpracovat. Pesto
musme prv takov najt, kdy budeme volit nov orgny
naeho hnut.

Vedenm hnut to samozejm nekon. Brzy ns ek mon

jet dleitj kol: sestavovn kandidtek do podzimnch
snmovnch voleb. V kadm kraji musme vybrat siln tm lid,
kte ns budou reprezentovat. Nejdv si ale musme
vyhodnotit, jak jsme pracovali.
Jsou mezi nmi takov, kte odvdli poctivou prci, stavli na
nohy nae hnut a jezdili mezi lidi. Pak jsou tu ale takov, kte se
uzaveli ve snmovn v Praze, udlali si z n cestovn kancel a
na nejrznjch mstech planety eili svtov mr. Msto toho
aby se zajmali, co trp nae lidi doma a jezdili za nimi.

Je jasn, koho potebujeme a koho ne. Musme se zamyslet nad

tm, jestli to, e nkdo dlal tyi roky poslance nebo ministra,
nebo e je hejtmanem, primtorem i starostou, automaticky
znamen, e bude na prvnm mst na kandidtce. Nebo e
vbec na t kandidtce bude.

Existuje jednoduch zpsob, jak si otestovat dvru naich

voli a jak svit svj osud do jejich rukou. Napadlo m to
pomrn nedvno, kdy jsem pemlel, kde bych
mohl kandidovat jestli v Praze, kde pracuji, nebo ve stednch
echch, kde iju. A pak mi to dolo...

Pro bych vbec ml kandidovat z prvnho msta! Pro ne

z poslednho!

Vdy pece chceme pmou demokracii a pmou volbu

prezidenta, starost a primtor a mon tohle je zpsob, jak se
k tomu piblit.

Pro vlastn o tom, jestli budu ve Snmovn, m rozhodovat

poad na kandidtce a ne preferenn hlasy naich voli? Proto
jsem se rozhodl, e pokud mi dte dvru, budu ve
Stedoeskm kraji kandidovat jako pln posledn. A lidi sami
rozhodnou, jestli m budou chtt v Parlamentu.

Stejn tak by si dvru mohli otestovat i dal nai poslanci,

kte by tak mohli kandidovat z poslednch mst. Pojme o tom
diskutovat.

Jestli se osvdili a lid jim v, tak je na kandidtkch

zakroukuj. Na pednch mstech kandidtek bych rd vidl bu
respektovan starosty, nebo nkter vznamn osobnosti z
jednotlivch kraj, kter se zatm do politiky nezapojovaly.

Mon jsem vs pekvapil.

Ale pro bychom se neho takovho mli bt? Nkoho si lidi
zvol, protoe ho znaj a v mu. A jinho teba ne, protoe je
zklamal. Potebujeme skuten ldry a ldi se pece neboj.

Situace ve spolenosti

Nejdleitj je, abychom si stle pipomnali, pro tady jsme.

Hnut ANO je tady kvli lidem, kvli obanm tto zem. Na
naem snmu budeme diskutovat o tom, co lidem nabdneme a
kam chceme nai zemi vst.

Pojme si ct, co je nejdleitj vc v politice, ale i v ivot. Je

to kontakt s lidmi. Prv kontakt s lidmi je nae hlavn vhoda.
Pan premir Sobotka o mn k, e nemu rozumt lidem. On,
kter nikdy nedlal nic jinho ne politiku. Dobr vtip!

Kdybych nerozuml lidem, kdybych jim s pokorou nenaslouchal,

tak bych nikdy nevybudoval od nuly firmu, kter se stala jednou
z nejvtch ve Stedn a Vchodn Evrop a zamstnv 35 tisc
lid!

A nejen to. J jsem od roku 2011 potkal tisce lid.

Co o problmech obyejnch lid vd politici, kte sed ve

snmovn 20 let? Copak mohou nco vdt o problmech
bnch rodin, kdy se od koly nikdy neivili nim jinm ne
politikou?

Kdepak, oni u dvno ztratili kontakt s realitou. Na lidi si

vzpomenou jen ped volbami.

Jak nhoda, e zrovna te pan premir zaal eit rychlovlaky a

dan. A dokonce si vzpomnl na poplatky za sluby mobilnch
opertor.

Vdy je to lidem jenom pro smch.

Tradin politici zanou ped volbami slibovat hory doly a hlavn

rozhazovat penze daovch poplatnk. ene je touha po
teplch mstech pro sebe a sv spolustranky. Ale jet vt
motivac je pro n strach.

Boj se, e by se najednou ocitli v normlnm svt, normlnch

lid, ve kterm vtina z ns ije. Museli by se zat o sebe
starat a vydlvat penze normln prac. To si mnoz z nich
nedovedou ani v nejhorm snu pedstavit.

Tm nekm, e vichni lenov tradinch politickch stran jsou

patn lid. Naopak, jsem pesvden o tom, e mnoz z nich
jsou slun a estn a jde jim skuten o dobro na zem.

Znm starosty, lidovce, sociln demokraty i odesky, se

ktermi bych se rd ve snmovn potkval a teba i dohadoval
na zklad argument, ale bez demagogie, kterou obas jejich
kolegov pedvdj.

Ta brzda nejsou lenov tradinch stran, ale ti, kte u dlouho

tyto politick strany d. Ped kamerami si hraj na levici a
pravici, ale jakmile svtla zhasnou, pracuj spolen jen na tom,
jak dl a dl udrovat svj prohnil systm, na kter jsou
navzan jejich kmoi. Maj tam svj svt ve snmovn. Lidi ani
nepotebuj, vysta si sami. Mluv proti sob v televizi, ale pak
jdou spolen do hospody a dlaj spolu kefty. A na ns proto
permanentn to.

U toti pochopili, e ns si nekoup, e s nimi nepojedeme

v jejich keftech. Lou o ns, denn vymlej njak
pseudokauzy, okopvaj nm kotnky, jen aby ns v och voli
pokodili.

Nae tradin strany si na veejnosti hraj na levici a na pravici,

ale historicky mly stejn program prachy a moc. Dnes ten
program zmnily na program antibabi.

Domlouvaj se nm za zdy, napklad kdy chtj prosadit ni

zdann hazardu. Rozdl mezi nimi a hnutm ANO je v tom, e
my dn zkulisn hry nehrajeme. kme oteven, co
chceme dlat pro lidi, pro tuto zemi, a tak se o to krok za
krokem sname. Na to, e jsme jen men koalin partner, jsme
toho dokzali zmnit celkem dost.

Pomohli jsme nastartovat ekonomiku a vyut pleitost, kter

dv ekonomick rst. Dali jsme do podku finance na zem.

Navzdory rozhazovanm npadm SSD jsme doshli

nejlepho rozpotu v historii na zem a snili jsme absolutn
statn dluh o 70 miliard korun. Od nstupu na vldy rekordn
vybrme dan, kter zrove sniujeme.

Vrazn jsme tak pomohli erpn evropskch fond a zskali

penze, kter se u zdly ztracen.

Po vce ne 30 letech jsme dokzali dokonit dlnici D8 a poprv

jsme pispli krajm na opravu silnic 2. a 3. td ve vi 7,5
miliardy korun. A tento rok navrhujeme dal 4 miliardy korun
navc. Nechpu, pro se tomu pan premir a jeho hejtmani
brn. Asi proto, e jsme navrhli vc ne on a hlavn nali na to
penze.

Navyujeme investice do dopravn infrastruktury, intenzivn

opravujeme dlnice a silnice 1. tdy, rozhbali jsme ppravu
vstavby dlnic, vkup pozemk a umonili jsme obanm
pouvat dlnin obchvaty mst bez dlnin znmky. Vyeili
jsme tak zapeklitou smlouvu s firmou Kapsch na vbr mta,
na kter jsme uetili poplatek 500 milion korun ron.

Prosazujeme rozumnou ochranu ivotnho prosted. Rozjeli jsme

revolun projekt kotlkovch dotac, kdy vymnme 100 tisc
nejstarch domcch kotl. Podporujeme zateplovn dom a
spory pitn vody. Snili jsme kriminalitu v oblasti vkupu kov
o 50 procent.

Armda m konen dost penz. Od nstupu na koalin vldy

kadoron navyujeme rozpoet o 10 procent. Pispvme
k tomu, aby se armda postavila na nohy a stala se
rovnocennm partnerem v NATO. Nabrme vojky loni to byl
prstek 1300 vojk.

Bojujeme o transparentn a rychlej fungovn soud i sttnch

zastupitelstv.
Poslili jsme dlouhodob peten soudy. Zlevnili jsme dluhy a
omezili obchod exekutor s chudobou. Dali jsme prci vzm a
nastartovali reformu vzestv.

Na mstnm rozvoji jsme se postarali o lep regiony. Poskytli

jsme 3,2 miliardy korun na mstn komunikace, dtsk hit,
bydlen pro seniory, pro matky samoivitelky a sociln slab.
Pipravili jsme zjednoduen stavebn zen a transparentnj
prosted u veejnch zakzek.
To jsou ve strunosti nkter vsledky naeho hnut za ti roky v
koalin vld. Detailn o tom urit budou mluvit nai ministi.

Te si zkuste vzpomenout na nkter vci, kter ped nmi za

poslednch 25 let pedvdly tradin politick strany.

Privatizace OKD, kter zdevastovala cel Moravskoslezsk kraj a

na kter Bakala a spol. vydlal vc ne 110 miliard korun a zskal
44 tisc byt tm zdarma.

Pedraen nhrady za crkevn restituce o 54 miliard. Solrn

tunel za tm tisc miliard. Ukraden miliardy na ROP
Severozpad.

Dva souasn pedsedov politickch stran, kdy byli ministry

financ, spolen nasekali dluh ve vi 1060 miliard, to jsou
tm dv tetiny celho naeho sttnho dluhu.

A tak bych mohl pokraovat dlouh hodiny. Ale pojme se radji

podvat do budoucnosti.

Vize, nae sny

Nechceme v politice zstat kvli sob, ale proto, abychom

jednou naim dtem a vnouatm pedali nai zemi v lepm
stavu, ne v jakm je dnes. Nco se nm za ty ti roky podailo
spravit, ale ani zdaleka to nesta.

Mme jasnou vizi, jasn sny o budoucnosti na zem.

Pracujeme na tom u dva roky a nae sny lidem pedstavme u
brzy. Inspirac pro m byla knka star 80 let. Jan Antonn Baa
ji napsal ve Zln v roce 1937 a jmenuje se Budujme stt pro 40
milion.

Od revoluce nikdo takovou knku nenapsal.

Dovolte, abych vm te pedstavil nkter nae programov

priority do jnovch snmovnch voleb.

Chceme dlouhodob pedvdateln stabiln daov

prosted.

Nechceme navyovat dan, ale nkter chceme

stabilizovat a nkter sniovat.
 U nzko a stedn pjmovch skupin chceme dan snit a
u vysokopjmovch skupin dan stabilizovat a u
nenavyovat.

Vidme prostor pro snen snen sazby DPH, ale dleit

je, aby se toto snen promtlo v cench pro lidi a
nezstalo v kapsch obchodnk.

Plat, co km od potku - chceme dan vybrat, chceme,

aby je platili vichni, a nechceme je navyovat.

Provme monost snen socilnho pojitn

ivnostnkm a firmm, tak aby tyto ueten penze
promtly ve mzdch svch zamstnanc.

Chceme navyovat platy zamstnanc a navyovat

dchody, kter jsou stle nzk.

Nechceme sektorov dan ani naven dan podnikm a

firmm, kter by logicky dopadlo na obany a
zamstnance.

Zrove bychom se stali v konkurenci s Polskem a

Slovenskem neatraktivn zem pro investory.

Chceme, aby penze zahraninch investor zstvaly u

ns doma v podob investic, naven plat zamstnanc
a spoleensk odpovdnosti firem, namsto odlivu ve
form dividend.

Chceme psnou regulaci ceny vody, plynu a dalch

sektor, kde je pm dopad na ivotn rove naich
oban.

Potebujeme investice dlnice, obchvaty, rychlovlaky,

koly, kolky, domovy dchodc, centra sociln pe,
sportovit, vznice
 Potebujeme inventuru vech investic na zem a jejich
realizaci. Tm sami zabezpeme hospodsk rst a
nebudeme ekat na okoln zem.

Potebujeme ve kolstv duln systm. Vt propojen

s prax.

Potebujeme perspektivn vyrovnan rozpoet a dret

nzk zadluen.

Potebujeme urychlen novelu zkona o statn slub,

kter te paralyzuje svoj byrokraci sttn sprvu.
Potebujeme zmnu kompetennho zkona, abychom
mohli rychle stavt.

Potebujeme v Bruselu bojovat o nae esk zjmy.

Potebujeme, aby o ns v Bruselu bylo vce slyet.

Evropsk unie potebuje reformu. Hlavn po brexitu.

Nechceme vstupovat do eurozny za stvajcch podmnek
vstupu hlavn z titulu garanc.

To jsou jen nkter vci, kter pedstavme v naem

programu do ptch snmovnch voleb.

Oban
V naem programu ale v prvn ad musme myslet na lidi a
ulehit jim ivot. Je peci hloupost muset si vyizovat doklady
jako obanku, pas, idik, ivnostk, technik a tak dle na
nkolika mstech, kdy k tomu me stait jen jedno
msto. V jinch zemch to u maj. Pro u to taky nemme?

Hnut ANO chce, aby tahle zem dvala anci vem lidem, co
maj talent a vli, a aby jim nehzela klacky pod nohy. Chceme
t v takov zemi, kter se dobe star o sv obany, kdy to
potebuj, ale nebere jim svobodu.

Chceme t v takov zemi, kde si lidi mou plnit svoje sny.

Nechceme lidem slibovat nesmysly. Netvrdme, e u nae
generace bude mt stejnou ivotn rove, jakou znme
z Nmecka nebo Rakouska. Udlme ale vechno pro to, aby
nae dti u nco takovho mohly zat.

Vdy za prvn republiky jsme mli vt produktivitu prce, ne

v Nmecku. Byli jsme prmyslovmi ldry Evropy. A na tu piku
Evropy se musme vrtit.

Udlejme eskou republiku znovu skvlou.

Nae hlavn hodnoty jsou jasn svoboda, demokracie a

solidarita.

Solidarita je podstatou kadho dobrho sttu. Chceme

pomhat potebnm matkm samoivitelkm, dchodcm i
mn majetnm lidem.

Dchodce dneska vyd pomalu vechny penze za njem a lky,

akoliv 40 let pedtm poctiv pracoval a platil dan. A u vbec
nechpu to, e nkte hendikepovan se musej doproovat o
penze na kompenzan pomcky. Pokud tady stt neinn
pihl, musme to zmnit.

Pro ns solidarita znamen chrnit vechny lidsk ivoty,

svobodu a dstojnost.

Chceme, aby se lid nebli budoucnosti, ctili se bezpen, aby

vdli, e je stt ochrn, pokud to bude nutn. Aby vdli, e
jsou v bezpe nejen oni, ale i jejich blzc. e se nemus bt, co
bude, a budou sta.

Nebo bt, jestli jejich dti budou mt dobr vzdln, se kterm

se rychle uplatn a najdou si dobe placenou prci.
Chceme tak, aby se lid nebli podnikat. Poctiv podnikat.
Nae ekonomika stoj tak na ivnostncch, drobnch
podnikatelch, malch a stednch firmch. Ano, vm, e
zavedenm EET a kontrolnm hlenm DPH jsme jim zvili
administrativn zt, ale souasn jsme jim dali monost zbavit
se nekal konkurence.

Dan se prost platit mus, i kdy j si na rozdl od pana

Sobotky nemyslm, e se jich m platit vc, ne nm v danou
chvli zkony ukldaj. Nevm, kdo z vs chce platit vc dan?
Urit nikdo!
Pesto ale potebujeme penze pro uitele, dchodce, koly, na
opravu silnic a dal vdaje. Stt prost ije z dan.

dnou dal administrativn zt v danch nechystme.

Naopak, mme projekt Moje dan, v rmci kterho jsme u
trochu zjednoduili daov formul. Msto ty m u jen dv
strany. Budeme v tom pokraovat. Chceme, aby stt vyploval
daov piznn za podnikatele a aby ivnostnci mohli
komunikovat s adem elektronicky.

Obce

Velmi dleit jsou pro ns obce. Musme je podpoit a vytvoit

jim lep podmnky. Poslit jejich rozpoty a dt jim vt
pravomoci, aby si mohly sv vci spravovat samy. Obce dobe
vd, na co potebuj penze a na co ne.

Teba starosta Nmovic na Plzesku, kde ije necelch dv st

lid, moc dobe v, e potebuje vodovod a e chce investovat do
stavby bytovek. Z Prahy na to nedohldneme a z Prahy tak
nememe hospodaen obc tak dobe kontrolovat. Oban si
to nejlpe ohldaj sami.

Stt

Nejvc je toho ale poteba zmnit na rovni sttu.

Chceme pmou volbu starost a primtor a zkon o referendu.

Jako je to ve vcarsku, kde lid o svch ivotech rozhoduj sami
namsto politik.

Musme zefektivnit zdravotnictv, zlepit kolstv a bojovat proti

byrokracii sttn sprvy a ad.

Kdy dostaneme ve volbch dost hlas, chtli bychom zmnit

zkon o sttn slub tak, aby mohla bt oteven i pro ostatn a
nejen pro souasn ednky.

Chceme tak zmnit kompetenn zkon a vrazn snit poet

ministerstev.

Jak efektivn organizovat stt, se meme inspirovat

v zahrani. Vechno je u vymyleno. Sta si jen vybrat ty
nejlep pklady a prosadit je u ns.
Teba superchytrou ekonomikou v Izraeli. Dokonen dlnice a
rychlodrhu, v Nmecku nebo ve Francii. Bezpenost ve
vcarsku nebo plnou digitalizaci sttn sprvy v Estonsku.
Nebo solidrn sociln a dchodov systm, jak m Kanada.

Pklad je hodn, jen je poteba, aby politici vnovali svoji

energii do sprvnch projekt, a nikoli pi o vlastn prospch.

Abychom toho veho doshli, musme tady mt frov prosted

a prvn stt. Teprve sputnm EET skuten skonila divok
devadest lta. Desetitisce nk a kucha dostanou
konen frovou pracovn smlouvu. Konec zamstnvn typu
nco ofiko, minimln mzda, a zbytek na ruku.

Mon to dneska jet neoceuj, ale vzpomenou si na ns, a

jednou budou odchzet do dchodu. Tohle je dleit. EET ale
znamen pedevm narovnn podnikatelskho prosted, o
kterm pedchoz vldy pouze mluvily.

Pokusme se tak prosadit snen potu zkonodrc.

Domnvm se, e zem na velikosti nepotebuje 281 poslanc
a sentor. Kdyby jich bylo teba jen 101, jako je tomu v ad
dalch zem, urit by to stailo.

Pro tak napklad neprosadit, aby dlka trvn mandtu

poslance mohla bt pouze dv volebn obdob, tedy osm let.

Moji protivnci, hlavn ti, kdo si z poslaneckho nebo

sentorskho mandtu udlali snadnou obivu, budou urit
znovu vytahovat mj nzor, e parlament je vanrna.

Neeknou ale lidem upmn, e jsem tm nekritizoval podstatu

a existenci parlamentn demokracie, ale zpsob, jak prv n
parlament zatm funguje. A pro tak dlouho trv pijmn
zkon.

Kdybychom pevzali z Nmecka jednac d Bundestagu, mli

bychom asi mn vtipnch i nudnch zbr v televizi, ale
zato efektivnj tvorbu zkon. A prav o to by nm peci mlo
jt. Ne o prvo nekonen vanit a mltit przdnou slmu
v pmm penosu, nebo uret kolegy.

Volby
Toho, co bychom mli vylepit, je opravdu mnoho. A nechceme
to dlat jen pro jedny a pro druh ne jako nkter jin politick
strany. Chceme, aby tato zem byla dobrm mstem k ivotu
pro vechny.

Pro mlad lidi, pro rodiny s dtmi i pro seniory. Pro podnikatele i
pro zamstnance. Pro zdrav i pro ty, kte potebuj nai
pomoc.

Do voleb budeme urit dobe pipraveni, pracujeme na

podrobnm programu a dme si zleet, aby za ns kandidovali
slun a poctiv lid, kte neudlaj ostudu a odvedou dobrou
prci pro nai zemi.
Chci, aby nai zemi spravovali lidi, kte v ivot nco dokzali a
nejdou do politiky kvli penzm. Pro takov lidi je to
samozejm ob. Mus obtovat svoje dosavadn ivoty, svoje
pohodl, jako jsem to musel udlat j a my vichni.

Jestli se nm to povede, bude nakonec v rukou voli. Ctm, e

jnov volby do Snmovny budou zsadnm rozcestm.

Ta volebn rovnice pro podzimn volby je velmi jednoduch. Bu

volii budou chtt pokraovn hnut ANO ve vld, anebo si
zvol nvrat k vldnut tradinch politickch stran.

Nemme ale zdaleka vyhrno! Nepeceujme przkumy! Do

voleb je jet daleko a leccos se me stt. Urit pijdou dal
intenzivn pseudokampan a pseudoafry. Hlavn proti moj
osob. Mon se objev njak nov Kubiceho zprva II.

Existuje taky reln monost, e dopadneme jako po krajskch

volbch v Krlovhradeckm kraji, kde do dvou hodin od
vyhlen vsledk vznikla irok koalice vichni proti nm.

To sam hroz i po snmovnch volbch. Tm by se ovem esk

republika znovu vrtila do starho korupnho systmu kmotr a
lobbist.

A prv proto te vichni musme zabrat a pesvdiv vyhrt

ve snmovnch volbch.
V nadchzejcch mscch musme lidi pesvdit, aby li k
volbm a dali nm tolik hlas, abychom vyhrli takovm
zpsobem, abychom mli zsadn vliv v pt vld.
Pokud se nm poda uspt a dostaneme anci sestavit vldn
tm, kter pothne za jeden provaz, bude mt tah na branku,
bude spolu normln mluvit a bude eit problmy za stolem a
ne pes mdia, bude to velk vc pro nai zemi. A budou z toho
mt prospch vichni, kdo v thle zemi ij.

Pevn vm, e se to naemu hnut povede.

Dmy a pnov, dkuji vm za pozornost.