ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY University of Economics

ISSN 1211-0442 23/2011 Prague

e
Pirozen zkon ve filosofii
20. stolet a jeho zdroje

Miroslav Vacura
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

Abstract
Natural law is one of the most important ideas that form foundations of European
philosophical, ethical and legal thought. Presented article provides exposition of
development of idea of natural law in philosophical thought with emphasis on its
key moments and textual explications of its most important theses that
foreshadowed understanding of this concept in history. The purpose of this article is
not detailed inquiry into one of the stages of its development or into thought of some
of important authors, but to provide concise picture of its development as whole. The
article starts with description of sources of natural law idea at pre-Socratic, following
with Plato and Aristotle. The next part describes scholastic approach to natural law
idea in works of T. Aquinas and Suarez. Then the focus of the article turns to Grotius,
Pufendorf and Hobbes, and proceeds to short description theoretically opposite
tradition of positivism represented by Bentham, Austin and their followers. The last
part of text provides short description of natural law debate in works of the most
important authors of twentieth century.
Keywords: natural law, law of nature, philosophy.

Abstrakt
Pirozen zkon je jednou z nejvznamnjch idej, kter stoj v zkladech
evropskho filosofickho, etickho a prvnho mylen. Pedloen lnek podv
strunou expozici vvoje ideje pirozenho zkona ve filosofickm mylen
s drazem na jeho klov momenty a vyjden nosnch tez, kter pedurily
rozumn tomuto pojmu v nsledujcch obdobch. Jeho clem nen detailn probdn
nkter z jednotlivch etap i nkterho z autor, ale naopak podat souhrnn a
pehledn obraz vvoje tto ideje. Vchodiskem je zde strun nartnut hlavnch
zdroj ideje pirozenho zkona v antice, ponaje pedsokratiky, nsledn u Platna
a Aristotela a pedstavenm hlavnch rys stoick koncepce. Dal st je vnovan
scholastickmu uchopen problematiky pirozenho zkona u T. Akvinskho a
Suarze. Nsleduje piblen novovkch vah u Grotia, Pufendorfa a Hobbese. Tito
teoretici jsou nsledn kontrastovni s prezovm pehledem mylen positivn
prvnho u Benthama, Austina a jejich pokraovatel, nebo i vvoj positivistickho
mylen vrazn pispl k zformovn modern teorie pirozenho zkona, kter stoj
explicitn v opozici k nmu. Text uzavr piblen stavu pirozenoprvn diskuse u
nejvznamnjch autor 20. stolet.
Klov slova: pirozen zkon, filosofie.

2
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

Tma pirozenho zkona (pokud pomineme oblast prodn vdy, zejmna fyziky a
tedy prodnho zkona) se tk v teoretick oblasti etiky, politick filosofie a filosofie
prva. Tto problematice je ve vech tchto oblastech vnovna v souasnosti znan
badatelsk pozornost. Na tma pirozenho zkona bylo jen v padestch letech
dvactho stolet vydno 282 knih, v edestch letech 486 knih, v sedmdestch
letech 493, v osmdestch 557 a v devadestch letech 694.1 Zrove existuje ada
odbornch asopis, kter se vnuj tomuto tmatu.2
Tak v oblasti politick se jedn o neobyejn ivou oblast. V ad zem existuj
strany pirozenho zkona napklad v USA,3 Kanad, Velk Britnii,4 Izraeli, na
Novm Zland v Pkistnu, stejn jako obansk organizace typu Matky za
pirozen zkon.5 Na pojem pirozenho zkona se tak asto odkazuje vtina
konzervativnch stran, zejmna katolicky orientovanch katolick crkev chpe
pojem pirozenho zkona jako jeden ze zkladnch pojm svho etickho systmu a
aplikuje jej i v oblastech politiky a prva.
V tomto kontextu povaujeme za dleit prozkoumat a piblit historick ideov
koeny konceptu pirozenho zkona a zkladn smry jeho aplikace v souasnm
filosofickm mylen.

Pirozen zkon jako filosofick koncept historick koeny

Souasn filosofie pirozenho zkona navazuje na dlouhou mylenkovou tradici
majc svj potek u v antice. V plnm slova smyslu se pojem pirozenho zkona
objevil sice a ve stoick filosofii, koeny a pvod tohoto konceptu meme ovem
sledovat a do star filosofick tradice, kter zan u pedsokratik a pokrauje
pes Platna a Aristotela.
Z pedsokratovskch autor jsou obvykle zmiovni Anaximandros, Pythagoras,
Hrakleitos, u nich hraje roli vztah prody a prva i zkona. Vznamn i jsou
poiny dramatik Aischyla (ve he Eumenids zkoum podle pirozenosti sprvn
tresty za vradu, matkovradu a cizolostv) a Sofokla (hra Krl Oidipus tematizuje
incest a otcovradu a pedevm pak hra Antigona, kter obsahuje tma poslunosti

1 Kainz, H. P. Natural Law. An Introduction and Re-examination. Chicago and La Salle, Il.: Open Court,
2004, s. xiv.
2 Za jin jmenujme Natural Law Forum v souasn dob vychzejc pod nzvem American Journal of

Jurisprudence.
3 http://www.natural-law.org/
4 Nkter ze stran pirozenho zkona v USA, Kanad a Velk Britnii a v dalch zemch vychzely

z uen guru Mahariiho Mahe a jejich programem byla pedevm transcendentln meditace. Ve
Velk Britnii tato strana psobila v letech 1992 a 2001 (http://www.natural-law-party.org.uk/ ).
Vtina stran napojench na tuto skupinu ukonila svou innost do roku 2004. Program tto strany
zahrnoval mj. i vcvik 1000 levitujcch jogn, kte by svou duchovn silou byli schopni eit svtov
spoleensk problmy. Toto pojet pirozenho zkona nebude pedmtem zkoumn v tomto textu.
5 V USA zaloena v roce 1996, organizace primrn bojujc proti geneticky modifikovanm

potravinm (http://www.safe-food.org/ )

3
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

boskch zkon rodiny). Dleit jsou pak i Djiny peloponsk vlky Skratova
souasnka historika Thkdida (v nich zejmna pak tzv. Mlsk dialog). O boskm
zkonu pe i Hippias a Skratv k Xenofon, kontrastujc nepsan zkon,
identifikovan s prodou, se zkony lidskmi.6
U Platna pak nachzme diskusi pirozenho zkona zejmna v dialogu Gorgias.
Zde jeden z diskutujcch Kallikls , prezentuje pojet pirozenho zkona
v Thkydidov duchu, toti jako zkon silnjho:
Nebo podle jakho prva vythl Xerxs proti Hellad nebo jeho otec proti Skythm? A
bylo by mono uvsti nessln jinch takovch pklad. Ale ti, myslm, dlaj tyto vci podle
pirozenho pojmu spravedlnosti a, bh je svdek, podle pirozenho zkona, a ne snad
podle toho, kter si my dvme; my utvme nejlep a nejsilnj z ns samch, berouce je ji
z mld jako lvata, a zakvnm a kouzelnmi prostedky si je zotroujeme kajce, e je
teba zachovvati rovnost a v tom e zle krsno i spravedlivo.7
Proti Kalliklovu zkonu prody, tedy zkonu silnjch, stoj lidsk uml
zkony. Dal tematizaci podobn otzky pak najdeme i v stav8 a v jednom
z pozdnch Platnovch text, v dialogu Zkony, kde Platn explicitn vedle
podobn relativizujc teze, toti e nejvy prvo jest to, cokoli si kdo vymh nsilm,9
klade vklad o boskm zkon, kter je nezvisl na psanm zkon a je spojen se
spravedlnost, a ti kdo jej nsleduj, jsou astni.10
Aristotels o pirozenm zkonu mluv pedevm ve sv Rtorice:
Zkonem nazvm jednak zkon zvltn, jednak obecn, povechn. Zvltnm jest ten,
kter si kad spoleenstv zvl pro sebe stanovilo, a to a je nepsan nebo psan; obecnm
jest ten, jen m zklad v lidsk pirozenosti. Nebo jak asi kad tu, jest pirozen obecn
prvo a bezprv i tam, kde nen vzjemnho spoleenstv, ani dohody,11
Pi interpretaci tohoto Aristotelova vkladu je vak teba brt v vahu cel smysl
tohoto spisu, v 15. kapitole prvn knihy se toti ukazuje, e Aristotels zde
nevystupuje jako pesvden zastnce pirozenho (obecnho) zkona, ale e ten je
zde chpn jako argumentan prostedek k vtzstv v soudnm sporu.
Obecn lze napsat, e se ve staroeck filosofick tradici formuj dv hlavn
mylenkov pojet pirozenho zkona jednak se jedn o pirozen zkon ve
smyslu zkona prody v ns jakoto v naem ivoinm zkladu, tedy ve smyslu
zkona silnjho i principu sebezchovy. Na druh stran se formuje mylenka

6 Kainz, H. P. Natural Law. An Introduction and Re-examination. Chicago and La Salle, Il.: Open Court,
2004, s. 2.
7 Platn. Gorgias. Praha: OIKOUMENH, 2000, s. 483e. (Zvraznn M. V.)
8 Platn. stava. Praha: OIKOYMENH, 2005, s. 444e.
9 Platn. Zkony. Praha: OIKOUMENH, 1997, s. 890a.
10 Tamt, s. 715e.
11 Aristotels. Rtorika. Praha: Rezek, 2010, s. 1373b.

4
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

pirozenho zkona v ns jakoto zkona boskho, kter je nkdy spojovn

s rozumem v ns, s lidskou racionalitou.
Pln vyjden zachycujc vechny podstatn charakteristiky pirozenho zkona
v druhm pojet, jak byl pak rozvinut v nsledujc tradici, meme najt u stoik,
konkrtn v Cicerov textu O vcech veejnch:
Je ale pravm zkonem zdrav rozum, kter je ve shod s prodou, rozlvajc se ve vem,
stl vn, kter povolv k povinnosti rozkazy, zkazy odvrac od klamu, kter vak ani
poctivm nerozkazuje nebo nezakazuje nadarmo, ani niemy nepohne rozkazy i zkazy. Proti
tomuto zkonu se nen mono ohradit bez svatokrdee, ani nen dovoleno mu nco upt, ani
ho nelze odmtnout jako celek, ani dokonce nememe bt zprotni tohoto zkona sentem
nebo lidem, ani nepotebuje vykladae a interpreta Sexta Aelia, ani nebude jin zkon v m,
jin v Athnch a jin te a jin pozdji, nbr vechny nrody a po vechny doby bude
ovldat jeden vn a nemnn zkon a jedin bude spolen jako uitel a velitel vech: bh.
On je vynlezce tohoto zkona, jeho rozhod a navrhovatel; ten, kdo neuposlechne, sm ped
sebou prchne a pohrdne lidskou pirozenost, bude u tm ohromn potrestn, by i unikl
vemu ostatnmu, co se povauje za trest.12
Pirozen zkon je tak charakterizovn jako: a) ve shod s rozumem (je zde
dokonce pmo identifikovn s rozumem), b) ve shod s prodou (je to zkon
prody), c) je to zkon morln relevantn (zde souvis s rozlienm
poctiv/niema), d) jednat proti nmu je morln nesprvn, e) nepodlh lidsk
legislativ, ani vli jednotlivc i hlasovn, f) je srozumiteln prostmu rozumu
(nepotebuje vklad prvnho specialisty), g) plat bez ohledu na mstn zvyklosti
jednotlivch kultur (plat vude), h) platil a bude platit po vechny doby (je vn), i)
je nemnn, j) jeho poruen samo v sob zahrnuje trest (poruen je vykroenm
mimo lidskou pirozenost), h) pvodcem tohoto zkona je bh. Kad tento bod
takto uveden je samozejm jistm zjednoduenm a vyadoval by podrobnj
vklad.
Na stoiu navazuje kesansk filosofie, piem jednm z nejvznamnjch
impuls pro zalenn koncepce pirozenho zkona do kesanskho mylen byly
nsledujc dky z Pavlova listu manm:
Jestlie nrody, kter nemaj zkon, samy od sebe in to, co zkon d, pak jsou samy
sob zkonem, i kdy zkon nemaj. Tm ukazuj, e to, co zkon poaduje, maj napsno ve
svm srdci, jak dosvduje jejich svdom, ponvad jejich mylenky je jednou obviuj,
jednou hj.13
Nakolik byl Pavel z Tarsu reln ovlivnn stoicismem (i pevzal tyto mylenky
z jinch zdroj) je pedmtem rozshlch diskus, nicmn u starovc autoi

12 Cicero, M. T. O vcech veejnch. Praha: OIKOYMENH, 2009, s. 139 / std. 22 (33). (Uvdm nejprve
slo strany v eskm pekladu, nsledn za lomtkem dle standardn paginace).
13 manm 2:14-15 (ekumenick peklad).

5
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

povaovali tuto spojitost za fakt. Objevilo se dokonce nkolik podvrench list

mezi Pavlem a Senecou (jejich smyslem bylo samozejm prokzat opanou
zvislost, toti e Seneca pevzal sv nejlep mylenky od kesanskch autor).14
K plnmu rozvinut kesanskho pojet ideje pirozenho zkona pak dochz ve
stedovk scholastick filosofii, jej vrchol pedstavuje pirozenzkonn koncepce
Tome Akvinskho a Suarze, kter definuje zkladn rozvrh vech nsledujcch
kesansky orientovanch filosofickch teori pirozenho zkona.15
V zkladu pirozenzkonn filosofie u Tome Akvinskho stoj koncept vnho
zkona:
A proto idea zen vc, kter je v Bohu jako vldci vesmru, m povahu zkona. Bo
rozum ovem nic nepoznv v ase, ale jeho poznn je vn, Proto je nutn nazvat onen
zkon vnm.16
Od tohoto vnho zkona je pak odvozen i pirozen zkon, protoe vechny
vci na zklad vnho zkona, kter do nich byl vtitn, maj sklon k vlastnm konm a
clm.17 Speciln to plat i pro rozumn bytosti, a prv ast rozumnho tvora na
vnm zkon se nazv pirozen zkon.18 Vedle vnho a pirozenho zkona
Tom Akvinsk jet definuje bosk zkon tj. zkon jak je lovku vyhlen
pmo Bohem v Psmu, a dle pak lidsk zkon, co je ustanoven uren lidskm
rozumem, nkdy vychzejc z aplikace pirozenho zkona na konkrtn podmnky,
nkdy jako kodifikace princip, kter jsou uiten pro fungovn lidskho
spoleenstv.19
Tom Akvinsk pak konkretizuje pirozen zkon v nkolika bodech. Prvnm
principem pirozenho zkona je, e dobro je nutno konat a o n usilovat a zla je nutno
se varovat.20 Jako dobro je pak poznvno rozumem to, k emu m lovk od sv
pirozenosti sklon. Pirozen sklony lovka pak maj nkolik rovn, na t
nejzkladnj, kterou m lovk spolenou se vemi substancemi, je to sklon
zachovat sv vlastn byt, sklon k sebezchov. Za druh, jako cosi spolenho se
vemi ivoichy, m lovk sklon ke spojen mue a eny, k vchov dt atd. Za
tet, a to je specifick pro lovka jako pro bytost nadanou rozumem, je v lovku
sklon k poznvn a k ivotu ve spolenosti.21

14 Grant, F. C. St. Paul and Stoicism. The Biblical World, Kvten 1915, pp. 268-81.
15Srv. Lisska, A. J. Aquinas's theory of natural law: an analytic reconstruction. Oxford: Oxford University
Press, 1998.
16 Tom Akvinsk. Summa theologiae. I-II. Q91,a1. (Peklad uvdme podle pekladovho vbru:

Akvinsk, T. Tom Akvinsk o zkonech v Teologick sum. Ed. prunk, K.. Praha: Krystal OP, 2003.)
17 Tamt, Q91,a2.
18 Tamt.
19 Tamt, Q91,a3.
20 Tamt, Q94,a2.
21 Tamt.

6
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

Suarzv vklad pirozenho zkona obsahuje jeho dlo De legibus, ac Deo

legislatore (1612), ve kterm pichz se syntzou pedchozch pozic a stedovkch
disputac, zejmna mezi dominikny a jezuity. Podobn jako Tom Akvinsk dl
Suarz zkon na vn, pirozen, bosk positivn a lidsk positivn. Oproti
Tomovi vak Suarz klade podstatn vt draz na vli zkonodrce jako
pedpoklad obligatornosti zkona a tak pipravuje cestu pro pozdj prvn
positivismus. Vn zkon je tak zkonem jen ve specifickm slova smyslu jako
zkon, kter je boskou pirozenost,22je to zkon, kter uvaluje Bh sm na sebe,23 je
poznateln jen tehdy, pokud se manifestuje v podob nkterho z dalch t typ
zkona.24 Ve striktnm slova smyslu tedy v ppad vnho zkona absentuje
zkonodrce a jeho vle, a jeliko pirozen zkon je zpsob, jak je vn zkon
inherentn v morln pirozenosti lovka, tak tot plat pro pirozen zkon:
neexistuje zkon ve vlastnm smyslu slova s naizujc silou, bez aktu vle njakho
zkonodrce; avak pirozen zkon nezvis na vli njakho zkonodrce, tud nen pesn
eeno zkonem Je nepochybn, e Bh je eficientn pinou a tak uitelem pirozenho
zkona. Ovem z toho neplyne, e je zkonodrcem. Protoe pirozen zkon nezahrnuje Boha
jako zkonodrce, ale spe ukazuje, co je dobr a patn o sob, stejn jako akt vidn
smovan na dan objekt ukazuje, e je bl nebo ern, a stejn jako vsledek Boho
psoben poukazuje na Boha jako autora, ale ne jako na zkonodrce.25
Z pirozenho zkona (lidsk pirozenosti) pak u Suarze plyne, e lid mus t
v uritch socilnch skupinch (rodina a njak vy struktura), kter jsou
organizovny s ohledem na spolen dobro a zahrnuj njakou formu autority
suverna a legislativn moci, stejn jako njak systm vlastnickch vztah. Nicmn
specifick povaha tchto uspodn me bt v rznch spoleenstvch rzn.26
V novovku pak pichz se svou reformulac pirozenho zkona Hugo Grotius,
kter bv povaovn za vznamn meznk v djinch pirozenho zkona, protoe
integruje tuto ideu do kontextu protestantskho mylen. Zatmco v souasnosti
povaujeme vvoj od tomistickho pojet pirozenho zkona ke Grotiovi za
v podstat kontinuln, pomrn dlouho byly povaovny tomistick a protestantsk
kola pirozenho zkona za podstatn odlin. Hugo Grotius se pirozenmu
zkonu vnuje ve svm spise De iure belli ac pacis, zde se sna jednotnm zpsobem
vyloit dv protikladn charakteristiky lidsk pirozenosti, jednak prima natur, co
jsou lidsk instinkty a pudy smujc k sebezchov, jednak lidsk rozum (a pojet

22 Suarz, F. De legibus, ac Deo legislatore. Neapoli: Ex Typis Fibrenians, 1872, s. II.1.11.

23 Tamt, II.2.8.
24 Tamt, II.4.9.
25 Tamt, II.6.1-2.
26 Haakonssen, K. Natural Law and Moral Philosophy. From Grotius to the Scottish Enlightenment.

Cambridge: Cambridge University Press, 1996, s. 17.

7
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

toho, co je honestum), kter umouje spolen sociln ivot s druhmi.27 Vsledn

Grotiova teorie pak slou k vyvrcen dvou hlavnch teoretickch protivnk
skepticismu (Grotius zde explicitn odkazuje na tradici ponajc Karneadem), a
teologickho voluntarismu.28
Dlo Samuela von Pufendorfa je luternskou reakc na Grotiovu filosofii.
Pufendorf podobn jako Grotius m ambici budovat prvn systm zaloen na
pirozenm zkonu jakoto deduktivn systm po vzoru matematiky (eukleidovsk
geometrie). Ve svm spise Elementa tak pedstavuje systm, kter zahrnoval 21
definic, 2 axiomy a 5 pozorovn. Ve svm nejvznamnjm dle De iure pak na
tomto zklad, ale u bez zte formlnho apartu, vykld svoji teorii pirozenho
zkona. Lidsk pirozenost je nemnn, stvoen Bohem a na jejm zklad se
konstituuje morln svt, kter existuje paraleln se svtem fyzickm, takt
stvoenm Bohem. Lidsk pirozenost zahrnuje potebu sebezchovy, zkladn
sociabilitu (spojenou s poznnm, e sebezchova nen mon mimo spolenost) a
rozpoznn tchto charakteristik jako platnch i pro druh. Na tomto zklad vznik
lidsk jazyk jako mdium, prostednictvm kterho vznikaj pravidla pro spolen
ivot a spoleensk instituce.29
Dalmi autory, kte mluv o pirozenm zkonu, je pak Thomas Hobbes
nsledovan R. Cumberlandem a autory tzv. skotskho osvcenstv Davidem
Humem a Adamem Smithem. Hobbesovo pojet navazuje na Grotiovo a explicitn
formuluje vztah obou zkladnch pirozenzkonnch moment. Na jedn stran je
zde pirozen prvo:
Pirozen prvo, kter se v literatue obyejn nazv jus naturale, je svoboda, kterou m
kad lovk, aby uplatoval svou vlastn moc, jak sm chce, k zachovn sv vlastn
pirozenosti, to znamen, svho vlastnho ivota a tedy aby dlal cokoli, co pokld podle
svho vlastnho sudku a rozumu za nejvhodnj prostedek k tomuto cli.30
Toto pirozen prvo pak v pirozenm stavu (tj. stavu, kdy neexistuje centrln
vlda) je prvem pouit jakchkoliv prostedk k zajitn sv sebezchovy a
poitku, vetn zotroen i zabit jinch lid. Toto prvo pak m ve svch dsledcch
(pi realizaci) destruktivn inky na lidsk ivot, proto jeho nsledkem je, e n
rozum dospv k uritm zsadm, kter jsou implikovny principem sebezchovy.
Obecn vymezen pirozenho zkona je tud nsledujc:

27 Tamt, s. 27.
28 Grotius, H. De Iure Belli ac Pacis. Paris: Jean Barbeyrac, 1625, s. Prol.5.
29 Pufendorfova koncepce je tak z epistemologickho hlediska pedchdcem odmtnut vrozench

idej u J. Locka. Bh sice vytv zklad naeho poznn tm, e njakm konkrtnm a nemnnm
zpsobem konstituuje nai pirozenost, ovem nae poznn pak u probh nezvisle, deduktivnm
zpsobem zaloenm ist na rozumu. ( Haakonssen, K. Natural Law and Moral Philosophy. From
Grotius to the Scottish Enlightenment. Cambridge: Cambridge University Press, 1996, s. 38.
30 Hobbes, T. Leviathan. Praha: OIKOYMENH, 2010.

8
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

Pirozen zkon (lex naturalis) je pedpis nebo obecn pravidlo zprostedkovan

rozumem, podle nho se lovku zakazuje dlat to, co me zniit jeho ivot nebo ho zbavit
prostedk nezbytnch pro zachovn jeho ivota a opominout to, co by jej podle jeho domnn
mohlo nejlpe zachovat.31
Konkrtn specifikace tchto princip pirozench zkon pak zahrnuje
pkazy umoujc fungovn organizovanho lidskho spoleenstv (sttu), kter
by zaruoval zachovvn lidskho ivota.
Vedle zmiovanch britskch autor v ele s Hobbesem pak bv mezi teoretiky
spojen s filosofi pirozenho zkona azen napklad i I. Kant. Takov pohled m i
sv kritiky, napklad P. C. Westermanov tvrd, e tito autoi jsou postavami
spojenmi s odklonem od filosofie pirozenho zkona k filosofii pirozench prv a
tud adit je do historie filosofie pirozenho zkona je striktn vzato nesprvn.
Sama je tak ve sv publikaci peskakuje a na kapitolu vnovanou Pufendorfovi
navazuje rovnou oddlem vnovanm autorovi, kter podle n obnovuje tradici
filosofie pirozenho zkona ve 20. Stolet, J. Finnisovi.32 Westermanov tvrd, e
pestoe za filosofa pirozenho zkona meme ve volnm slova smyslu povaovat
kohokoli, kdo njak spojuje moralitu s prodou, bez ohledu na to jak, tak ona dv
pednost tomu, pouvat tento vraz pouze pro autory, kte se pokou toto spojen
zaloit na vnch nebo universlnch principech. Z jejho pohledu tak ani Kant ani
Hume nevytvoili sv normativn koncepce jakoto unifikovan a zaloen na
(lidsk) pirozenosti, tud je nen mon v tomto smyslu povaovat za teoretiky
pirozenho zkona. Hume sice vyel z lidsk pirozenosti, ovem nikoli proto, aby
zdvodnil oprvnnost normativity lidskho spoleenstv, ale pouze proto, aby ji
vysvtlil.33 Problmem Kantovy filosofie pak podle Westermanov je, e empirick
svt je zde irelevantn vzhledem k morlnmu diskurzu. Empirick zkony prody
jsou u Kanta v protikladu k morlnmu zkonu, jeho zdrojem je na empirick
prod nezvisl rozum. Sfra prody je pro Kanta sfrou dostivosti, kter je
vzhledem k moralit v lepm ppad neutrln, v horm jde pak proti poadavkm
mravnho zkona. Westermanov tedy sice akceptuje Huma a Kanta jako (v oblasti
filosofie pirozenho zkona) pokraovatele Pufendorfa, ovem nikoli jako teoretiky
pirozenho zkona v plnm slova smyslu.34
Akoli nkter body Westermanov interpretace filosofie pirozenho zkona u
autor skotskho osvcenstv (zejmna D. Huma) a I. Kanta povaujeme za mon
nmt na dal polemickou diskusi, meme souhlasit s tm, e v 19. stolet zjem

31 Tamt.
32 Westerman, P. C. The Disintegration of Natural Law Theory. Leiden, New York, Koln: Brill, 1997, s. 231.
33 Westerman, P. C. Hume and natural lawyers: a change of landscape. In: Hume and Hume's

connexions. Ed. Stewart, M. A.; Wright, J. P. Edinburgh: Pennsylvania State University Press, 1994, pp.
83-104.
34 Westerman, P. C. The Disintegration of Natural Law Theory. Leiden, New York, Koln: Brill, 1997, s.

232-3.

9
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

myslitel o teorie spojen s mylenkou pirozenho zkona postupn oslabuje a do

centra pozornosti se postupn dostvaj positivisticky orientovan koncepce.
Obnoven zjmu o pirozen zkon pichz a ve 20. stolet, po druh svtov vlce.

Positivistick prvn kola

Mezi zdroje positivistick prvn filosofie nkte autoi ad i ve jmenovan
filosofy Hobbese a Huma, zejmna na zklad konvecionalistick interpretace jejich
politick filosofie.35 Plnho rozvinut vak doshla positivistick prvn filosofie
teprve v dle Jeremyho Benthama. Betham ve svch textech vnovanch principm
legislativy k, e rzn nrody nazvaly sv lokln zvyklosti tkajc se rodinnch
vztah pirozenm zkonem a ve, co tmto zvyklostem odporovalo, chpaly jako
neist a hrozily se toho;36 dle e frze jako poadavek spravedlnosti, sprvnho
rozumu nebo pirozenho zkona, byly pouvny pro pesvden lid o
pravdivosti njakho morlnho tvrzen tam, kde se mluv domnval, e nen teba
nebo nedoke toto tvrzen vysvtlit.37 Mnoho lid tak podle Benthama mluv o
pirozenm zkonu,38 ovem pouv odkazu na nj pouze jako zpsobu jak
zdvodnit sv osobn pocity (sentiments) ohledn toho, co je sprvn a co patn.
Tyto jejich pocity pak maj pedstavovat adu kapitol a oddl pirozenho zkona.39
Pvod pouvn pojmu pirozenho zkona pak vid v oznaen skupiny zkonnch
pravidel regulujcch lidsk jednn, kter vak vznikla jet ped vznikem politick
vldy a suverna.40 Zkon jako takov definuje Bentham s ist positivistickou
ambic jako soubor znak deklarujcch vli rozmylenou nebo pijatou
suvernem,41 piem dleit je zejmna to, e tyto znaky (psan i vyen
zkony) jsou relnmi entitami, kter jsou empiricky zaznamenateln.
Na Benthamovu prci pak navazuje John Austin (1790-1859), britsk filosof prva
(nezamovat s filosofem jazyka jmnem John Langshaw Austin ijcm ve 20.
stolet), kter tvrdil, e esenciln charakteristikou zkona je jeho schopnost

35 Green, L. Legal Positivism. In: The Stanford Encyclopedia of Philosophy. Ed. Zalta, E. N. Stanford, CA:
Stanford University, 2009.
36 Bentham, J. Principles of the Civil Code. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait,

1843, I (p. 349).

37 Bentham, J. A Fragment on Government. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait,

1843, I (p. XXXVIII).

38 Nebo o zkonu rozumu, sprvnm rozumu (right reason), pirozen spravedlnosti, pirozen

poctivosty (natural ekvity), dobrm podku (good order), co m podle Benthama stejn el, jako
pojem pirozenho zkona.
39 Bentham, J. An Introduction to the Principles of Morals and Legislation. In: The Works of Jeremy

Bentham Edinburgh: William Tait, 1843, I (pp. 8-9).

40 Bentham, J. Principles of Penal Law. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait, 1843, I

(p. 453). Bentham ve svm odmtnut konceptu pirozenho zkona tak vychzel z odmtnut
vrozench idej J. Lockem, inspiroval se vak tak mylenkami F. Bacona a I. Newtona.
41 Bentham, J. Of Laws. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait, 1843, I (p. 1). (an

assemblage of signs declarative of volition conceived or adopted by the sovereign ina state)

10
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

vyadovat poslunost. Austin chtl, aby systm zkon svou jednoduchost a

uritost byl podoben eukleidovskmu geometrickmu systmu nememe zde
nepipomenout Spinozv pokus vybudovat cel filosofick systm more geometrico,
kterm, jak k podtitul, byla jeho Etika ovem Austin by samozejm odmtnul
jakkoli metafyzick pedpoklady toho typu, s jakm pracuje Spinoza.
Zkladem Benthamovy a Austinovy koncepce je pojem suverna, osoby nebo
skupiny osob, kter maj absolutn faktickou moc ostatn oban sttu poslouchaj
jejich pkazy, suvern naopak neposlouch pkazy nikoho jinho. Zkony jsou pak
specifickou podmnoinou pkaz suverna, jsou obecn, tkaj se velkch skupin
oban a existuje hrozba sankc za jejich neuposlechnut. Zklad tohoto pojet zkona
vak najdeme u u Johna Locka, pro kterho je pedstava zkona, kter by nebyl
svzn se zkonodrcem s moc prosazovat postihy za jeho pekroen,
nemysliteln:42
Jeliko by bylo zcela marn pedpokldat pravidlo pedepsan svobodnmu lidskmu
jednn, bez pipojen njakho donucen, dobrho a zlho, k uren jeho vle, musme kdykoli
pedpokldm zkon, zrove pedpokldat tak njakou odmnu nebo trest pipojen
k tomuto zkonu. Bylo by zcela marn, kdyby jedna inteligentn bytost vytvoila pravidlo pro
jednn jin, kdyby nemla moc odmnit dodrovn a potrestat poruovn tohoto pravidla
Toto, jestli se nemlm, je prav pirozenost vech zkon, hodnch svho jmna
Tak tedy teorii prva chpeme jako positivistickou, protoe prvn systm je
identifikovn pouze s positivn (fakticky) existujcm systmem zkon, a nepipout
otzky tkajc se prva suverna na vydvn tchto pkaz nebo morlnosti i
prospnosti samotnch zkon.43
Na tuto austinovskou tezi pak v modern dob navazovaly dal postavy
filosofie prva, zejmna H. L. A. Hart, Hans Kelsen, Alf Ross a Noberto Bobbio.
Nederman charakterizuje positivistickou prvn pozici nsledujcmi body:44
1. Zkon pedstavuje oblast zkoumn oddlenou od morln oblasti
zpsobem analogickm rozdlu mezi faktem a hodnotou.
2. Platnost zkona je extern spe ne intern v tom smyslu, e pkaz
zkona, nikoli obsah samotnho zkona, jej in zvaznm.
3. Vyeen vech otzek, kter vyvstvaj v souvislosti s pkazy a poadavky
zkona, je zcela empirickou zleitost, jej vyeen spad do psobnosti
expertn znalosti praktikujcch prvnk.

42 Locke, J. Essay concerning human understanding. In: The Works of John Locke in Nine Volumes, 12th
vyd. London: Rivington, 1824 , 1-2 (p. II.xxviii.6).
43 Green, L. Legal Positivism. In: The Stanford Encyclopedia of Philosophy. Ed. Zalta, E. N. Stanford, CA:

Stanford University, 2009.

44 Nederman, C. J. Introduction. In: Natural Law. An Introduction to Legal Philosophy New Brunswick

and London: Transaction Publishers, 2009 (p. xi).

11
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

4. Primrn (pokud ne jedinou) vahou ohledn toho, zdali m bt pkaz

uzkonn, je jeho konzistence s pedchzejcm legln rmcem.

Hans Kelsen (narozen v Praze) se sna ve sv Obecn teorii zkona a sttu vytvoit
prvn filosofick systm (nazvan ryz nauka prvn), kter by nebyl zaten
politickmi ideologiemi a moralizovnm, co, jak se domnval, byl ppad vtiny
systm jeho doby (potku 20. stolet), zrove vak odmt redukcionistick snahy
odvodit prvn systm po vzoru prodnch vd. V centru jeho teorie stoj idea
hierarchie prvnch norem, v nich ty ni odvozuj zvaznost od vych. Na
vrcholu tto hierarchie pak stoj jedin zkladn norma (Grundnorm), jej zvaznost u
nen odvozena od nieho dalho.
Aby zvaznost tto normy vysvtlil, Kelsen zavd pojem efektivnosti, kter
v podstat znamen, e normou se d relevantn st populace: norma je
povaovna za legln platnou za podmnky, e pat do jistho systmu norem,
jistho du, kter jako celek je efektivn.45 Zvaznost prvn systmu tak zce
souvis s faktickou spoleenskou prax. V prbhu ivota se vak Kelsenovy nzory
postupn promovaly a od neokantovsk pozice (je zahrnovala i jistou formu
odvozen platnosti zkladn normy pomoc transcendentlnho argumentu), kter
byla patrn v jeho prvnch textech, se postupn dostv spe do mylenkovho
rmce humovskho skepticismu, kter je zejm v jeho Obecn teorii.46 Zde Kelsen
chpe zkon jako specifickou sociln techniku, kter spov v dosaen
poadovanho spoleenskho jednn lid, prostednictvm hrozby pouit
donucovacch prostedk, v ppad opanho jednn.47 Jednotliv zkon pak je
chpn jako norma pro aplikaci tchto donucovacch prostedk a tako zaloen
systm rozvrhuje do dvou rovin, oznaovanch jako nomostatika a
nomodynamika.
Dal z positivisticky orientovanch teoretik Joseph Raz vid v uritch aspektech
Kelsenovy koncepce analogii s pirozenzkonnmi teoriemi jedn se zejmna o
jeho akceptaci toho, e normativita zkona m podobnou povahu jako normativita
morln, i normativita nboensk.48 Raz sm chpe zkon jako soubor norem, kter
poskytuj metodu i techniku urenou k autoritativnmu rozhodnut spor. Tyto
normy jsou ureny a) pro primrn instituce, b) pro jednotlivce. Tito jednotlivci
jsou pak souzeni prv primrnmi institucemi, a prvn stt se tak li od jinch

45 Kelsen, H. General Theory of Law and State. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1945, s. 42.
46 Marmor, A. The Pure Theory of Law [online]. In: The Stanford Encyclopedia of Philosophy
<http://plato.stanford.edu/entries/lawphil-theory/> [cit. 1 Leden 2012]
47 Kelsen, H. General Theory of Law and State. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1945, s. 19.
48 Raz, J. Kelsen's Theory of the Basic Norm. In: The Authority of Law. Ed. Raz, J. Oxford: Oxford

University Press, 1979.

12
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

forem spoleenskho uspodn tm, e i primrn instituce se mus dit uritmi

normami (nikoli rozhodovat ad hoc).49
Dal z autor tradin zaazovanch do positivistick tradice, H. L. A. Hart, ve
sv knize Pojem zkona sice argumentuje proti tradinmu pojet pirozenho prva,
ovem sm pichz s teori minimlnho obsahu pirozenho prva, kter je tvoen
pti zjevnmi pravdami, tzv. truismy.50 Tmito truismy pak jsou a) lidsk
zranitelnost, b) piblin rovnost, c) omezen altruismus, d) omezen zdroje, e)
omezen porozumn a sla vle.51
Prvn pozitivismus se tedy sna oddlit morln soudy od prvnho systmu,
tud tradin otzky filosofie prva (a politick filosofie), tedy otzky po idelnch
nebo sprvnch i spravedlivch zkonech, jsou eliminovny a do prvnho
diskurzu vbec nevstupuj.

Prvn novotomismus
Novotomistickou prvn filosofii pedstavuj zejmna Jacques Maritain (1882
1973) a Etienne Gilson (18841978). Jejm programem je nvrat ke kesansk
katolick filosofii, zkladnm principem natura, id est Deus, velkm vzorem a
zkladem uen pak filosofie Sv. Tome Akvinskho, andlskho doktora, uitele
Crkve.52
Zde je zkladem a garantem pirozenho zkona Bh. Crkev pak m
privilegovanou roli vykladae tohoto zkona, kter je pstupn rozumovmu
zkoumn, nikoli vak zkoumn netrnovan a nekolen mysli. Vklad
pirozenho, tedy Boho, zkona je tak sven Crkv povenm jednotlivcm
patinho vzdln a schopnost, ale takt duchovn prpravy, kte pak mohou
posuzovat a provdt kritiku navrhovan i existujc sttn legislativy, co do jejho
souladu s pirozenm zkonem.53
Rozvoj novotomistick prvn filosofie pirozenho zkona byl podncen
chovnm instituc a jednotlivc za druh svtov vlky, kdy zejmna ve Francii byla

49 Raz, J. Practical Reason and Norms. London: Hutchinson, 1975, s. 136-39. Srv. Finnis, J. Natural Law and
Natural Rights. Oxford: Oxford University Press, 1980, s. 7.
50 Pojem truismu je ve filosofii spojen pedevm s tzv. filosofii zdravho rozumu G. E. Moora, kter tak

oznaoval samozejm nepopirateln fakty kadodennho ivota, se ktermi mus bt, podle jeho
pesvden, kad smyslupln filosofick koncepce v souladu. Takovmi truismy byly pro nj
tvrzen jako Zem existovala mnoho let ped tm, ne jsem se narodil, Jsem lidsk bytost, M tlo
existovalo vera. ( Moore, G. E. A Defense of Common Sense. Contemporary British Philosophy (2nd
Series), 1925, 273-300.)
51 Hart, H. L. A. Pojem zkona. pekl. Fantys, P.. Praha: Prostor, 2004, s. 192-96.
52 Tom Akvinsk byl v roce 1567 papeem Piem V. vyhlen za uitele Crkve, bv t nazvn

doctor angelicus andlsk doktor.

53 Nederman, C. J. Introduction. In: Natural Law. An Introduction to Legal Philosophy New Brunswick

and London: Transaction Publishers, 2009 (p. xiii).

13
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

ada situac nsledn interpretovna jako kolaborace, ovem tyto ppady byly
v souladu s positivistickmi prvnmi pstupy nebo jimi byly nepostiiteln.
Novotomistick prvn filosofie se tak rozvjela zejmna na povlench
francouzskch akademickch institucch, ppadn na nkterch mstech severn
Ameriky.54
V edestch letech dvactho stolet pak zjem o novotomistick pstupy
k prvu podntila i encyklika papee Pavla VI. Humanae Vitae, ve kter se pape
postavil proti umlm formm antikoncepce s odvolnm na tomistickou koncepci
pirozenho zkona. Za papeovu pozici se postavili katolit filosofov Germain
Grisez (*1929) a John Finnis (*1940). Grisez nejprve spolu s Johnem C. Fordem vydal
vznamn lnek vnovan otzce vztahu neomylnosti v katolick crkvi a
antikoncepce.55 Finnis v reakci na dal vznamn Grisezv lnek56 vydal velmi
vlivnou knihu Pirozen zkon a pirozen prva.57
Koncepce vymezen Finnisovou knihou je zkladem smru v oblasti filosofie
prva, ktermu se dnes k Nov teorie pirozenho zkona (New Natural-Law
Theory). K tto pozici se pozdji pipojili Robert George,58 Joseph Boyle; naopak
nkte autoi, kte se sami hlsili k tomistick tradici a teorii pirozenho zkona,
tuto koncepci kritizovali napklad Ralph McInerny,59 60 Henry Veatch61 a Russell
Hittinger.62 Z tohoto krtkho pehledu je patrn, pro je v souasn dob hlavn
v oblasti filosofie prva problematika pirozenho zkona spojovna pedevm
s novotomistickou katolickou filosofi.63
John Finnis se ve ve zmnn knize Pirozen zkon a pirozen prva sna
rehabilitovat teorii pirozenho zkona vychzejc z uen Tome Akvinskho,
piem se domnv, e jednm z hlavnch problm jsou jej chybn reinterpretace
(nebo desinterpretace) pozdjmi teoretiky pirozenho zkona. Zrove si je

54 Tamt, s. xiv.
55 Teologick pozad debaty popisuje lnek: Grisez, G.; Ford, J. Contraception and the Infallibility of
the Ordinary Magisterium. Theological Studies, erven 1978.
56 Grisez, G. The First Principle of Practical Reason: Commentary on the Summa theologiae, 1-2,

Question 94, Article 2. Natural Law Forum, 1965. (Vimnme si zde narky na kategorick imperativ,
kter je Kantem vykldn jako apriorn morln princip praktickho rozumu).
57 Finnis, J. Natural Law and Natural Rights. Oxford: Oxford University Press, 1980.
58 George, R. In Defense of Natural Law. Oxford: Oxford University Press, 1999.
59 McInerny, R. Ethica Thomistica: The Moral Philosophy of Thomas Aquinas. Washington, D.C.: Catholic

University of America Press, 1982.

60 McInerny, R. Aquinas on Human Action: a Theory of Practice. Washington, D.C.: Catholic University of

America Press, 1992.

61 Veatch, H. Swimming Against the Current in Contemporary Philosophy. Washington, D.C.: Catholic

University of America Press, 1990.

62 Hittinger, R. A Critique of the New Natural Law Theory. Notre Dame: Notre Dame University Press,

1987.
63 Kainz, H. P. Natural Law. An Introduction and Re-examination. Chicago and La Salle, Il.: Open Court,

2004, s. xiv.

14
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

vdom, e hlavnm argumentem proti pirozenzkonnm teorim je humovsk

rozlien mezi je a m bt, proto mu vnuje ve svm textu velkou pozornost.
Nsledn pak o kapitolch tvocch druhou st jeho knihy a podvajcch vklad
jeho naturalistick koncepce k:
tyto dv kapitoly se zabvaj evaluativnm substrtem vech morlnch soud. To
znamen, e se zabvaj akty praktickho rozumu, v nich uchopujeme zkladn hodnoty
lidsk existence a tud i zkladn principy praktickho uvaovn.64
Finnis nsledn vymezuje sedm forem dobra, pod n je mon ostatn podadit:
a) ivot, b) vdn, c) hra, d) estetick zkuenost, e) spoleenskost (ptelstv), f)
praktick rozumnost, g) nboenstv a nejobecnj filosofick otzky tkajc se
naeho ivota a svta. Finnis pitom tyto zkladn formy dobra povauje za o sob
evidentn.65 Pestoe je tato jeho pozice inspirovna a v mnoha ohledech blzk
koncepci pirozenho zkona u Tome Akvinskho, je zde podstatn rozdl.
Zatmco Tom zejm ve sv koncepci odvozuje pirozen zkon z inklinac danch
v lidsk pirozenosti, Finnis toto odmt jako soust sv obrany proti
humovskmu problmu odvozen normativity z fakt. Evidence zkladnch forem
dobra tak u nj nen evidenc jejich odvozen, ale evidenc svou formou stejnou jakou
se vyznauj zkladn geometrick axiomy.
Tato Finnisova strategie je vak tak podrobena kritice. Nap. P. Westermanov se
ve sv historick studii Rozpad teorie pirozenho zkona: Od Akvinskho po Finnise66
sna na zklad dkladnho prozkoumn prac Suarze, Grotia a Pufendorfa
ukzat, e se nejednalo o desinterpretace teorie Tome Akvinskho, ale o snahu o
vyeen problm inherentnch v Tomov pozici. stup pirozen zkonnch
teori pak byl dsledkem toho, e tyto pokusy o vyeen vnitnch rozpor teori
pirozenho zkona byly nespn. Zrove se pak sna ukzat, e John Finnis ve
svm vkladu nakonec dochz do stejnch problm a vnitnch rozpor, kter se
nepodailo vyeit jeho pedchdcm a ani u nj nejsou uspokojiv doeeny.
Na ve zmnnou prci H. L. A. Harta Pojem zkona reaguj Lon Fuller nkolika
lnky a knihou Morlka prva67 a Ronald Dworkin spisem Kdy se prva berou vn.68
Oba dva se domnvaj, e je teba jt za Hartv minimln obsah a hj nutnost urit
formy pirozenho zkona. Fuller pichz s mylenkou (pirozenho zkona)
udren komunikace v oblasti legislativy, kter se tk osmi typ selhn, proti
nim by mlo bt postupovno: a) selhn charakteru zkona jako pravidla, jeho
dsledkem je ad hoc rozhodovn, b) selhn zveejnn zkonnch norem, c) selhn
ve form retroaktivn aplikace zkona, d) selhn srozumitelnosti, v jeho dsledku

64 Finnis, J. Natural Law and Natural Rights. Oxford: Oxford University Press, 1980, s. 59.
65 Tamt, str. 85-89.
66 Westerman, P. C. The Disintegration of Natural Law Theory. Leiden, New York, Koln: Brill, 1997.
67 Fuller, L. L. Morlka prva. Praha: OIKOYMENH, 1998.
68 Dworkin, R. M. Kdy se prva berou vn. Praha: OIKOYMENH, 2001.

15
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

nejsou normy pro populaci srozumiteln, e) selhn pijetm kontradiktornch norem,

f) selhan ve form poadavk (na znalosti), kterm neme doten strana dostt, g)
selhn ve form pli astch zmn zkona, h) selhn ve form nesouladu mezi
zkonem a zpsobem jeho aplikace. Obecn jsou vak tyto principy povaovny za
pli technick a tkajc se teoretickch otzek jurisprudence a nesouvisejc pmo
s pirozenm zkonem v obecnm, tradinm chpn.69
Piblin od padestch let dvactho stolet dochz k renesanci zjmu o
koncepce pirozenho zkona i v oblasti etiky. Zatmco v oblasti prvn filosofie se
jednalo o potebu najt teoretick koncept zakldajc postupy Norimberskho
procesu, v oblasti etiky tato nov zamen pozornost souvisela s obnovenm zjmu
o Aristotelovu morln filosofii.
Za vznamn je v tomto ohledu povaovn lnek Elizabeth Anscombe Modern
morln filosofie,70 ve kterm autorka upozoruje na to, e modern etika zcela ztratila
ze zetele morln psychologii; teorii povinnosti je tedy teba revidovat a zrove je
teba vnovat pozornost typicky aristotelskm morlnm konceptm jako ctnost,
praktick rozum, zskan dispozice apod. S obnovou zjmu o Aristotelovu etiku pak
tak pichz obnoven zjem o morln koncepce Sv. Tome Akvinskho, u nho,
jak jsme vidli, nachzme vznamn zdroj souasnho rozvinut teori pirozenho
zkona.71 Za dal takto vznamn text v oblasti souasn morln filosofie pak lze
povaovat Ztrtu ctnosti A. MacInryra. Opt zde nalzme kritiku vvoje morln
filosofie od osvcenstv a snahu o nvrat k etice aristotelsk tradice.

Zvrem
V tomto pomrn strunm a zahutnm lnku jsme se pokusili naznait
v historickm prezu zkladn momenty vvoje ideje pirozenho zkona, od
potk u pedsokratik a filosof klasickho obdob Platna a Aristotela, nsledn
u stoickch filosof a pot u autor vrcholnho stedovku Tome Akvinskho a
Suarze, kte do znan mry pedurili jej dal vvoj. Z autor novovkch jsme
se zmnili pedevm o Hobbesovi a Grotiovi a Pufendorfovi. Vklad pak doplnil
krtk oddl vnovan positivistick koncepci zkona, kter stoj
k pirozenzkonnm koncepcm v opozici. Zvr textu pak byl zamen na souasn
autory, pedevm pak na Finnise, kter pedstavuje centrln postavu obnovenho
zjmu o ideu pirozenho zkona ve filosofii. Mnoho autor a text jsme jen zmnili
a do budoucna tak zstv zvazek vyrovnat tento dluh dkladnjm a

69 Kenneth, E. Functionalism and Legal Theory: the Hart-Fuller Debate Revisited. De philosophia, 1998
(pp. 213-32). ; Srv. Kainz, H. P. Natural Law. An Introduction and Re-examination. Chicago and La Salle,
Il.: Open Court, 2004, s. 45.
70 Anscombe, E. Modern Moral Philosophy. Philosophy, Leden 1958.
71 Lisska, A. J. Aquinas's theory of natural law: an analytic reconstruction. Oxford: Oxford University

Press, 1998, s. 2.

16
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

rozvinutjm textem. Tato poznmka se tk zejmna navzn na tradici

pirozenho zkona a pirozenosti v souasn etice, kterou jsme mohli pouze zmnit
na zvr celho textu.

17
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

Bibliografie

AKVINSK, T. Tom Akvinsk o zkonech v Teologick sum. Ed. prunk, K.. Praha:
Krystal OP, 2003.

ANSCOMBE, E., Modern Moral Philosophy. Philosophy. Leden 1958.

ARISTOTELS. Rtorika. Praha: Rezek, 2010.

BENTHAM, J. A Fragment on Government. In: The Works of Jeremy Bentham

Edinburgh: William Tait, 1843, I.

BENTHAM, J. An Introduction to the Principles of Morals and Legislation. In: The

Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait, 1843, I.

BENTHAM, J. Of Laws. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh: William Tait,
1843, I.

BENTHAM, J. Principles of Penal Law. In: The Works of Jeremy Bentham Edinburgh:
William Tait, 1843, I.

BENTHAM, J. Principles of the Civil Code. In: The Works of Jeremy Bentham
Edinburgh: William Tait, 1843, I.

CICERO, M. T. O vcech veejnch. Praha: OIKOYMENH, 2009.

DWORKIN, R. M. Kdy se prva berou vn. Praha: OIKOYMENH, 2001.

FINNIS, J. Natural Law and Natural Rights. Oxford: Oxford University Press, 1980.

FULLER, L. L. Morlka prva. Praha: OIKOYMENH, 1998.

GEORGE, R. In Defense of Natural Law. Oxford: Oxford University Press, 1999.

GRANT, F. C., St. Paul and Stoicism. The Biblical World. Kvten 1915. pp. 268-81.

GREEN, L. Legal Positivism. In: The Stanford Encyclopedia of Philosophy. Ed. Zalta,
E. N. Stanford, CA: Stanford University, 2009.

GRISEZ, G., The First Principle of Practical Reason: Commentary on the Summa
theologiae, 1-2, Question 94, Article 2. Natural Law Forum. 1965.

GRISEZ, G.; FORD, J., Contraception and the Infallibility of the Ordinary
Magisterium. Theological Studies. erven 1978.

GROTIUS, H. De Iure Belli ac Pacis. Paris: Jean Barbeyrac, 1625.

18
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

HAAKONSSEN, K. Natural Law and Moral Philosophy. From Grotius to the Scottish
Enlightenment. Cambridge: Cambridge University Press, 1996.

HART, H. L. A. Pojem zkona. Pekl. Fantys, P.. Praha: Prostor, 2004.

HITTINGER, R. A Critique of the New Natural Law Theory. Notre Dame: Notre
Dame University Press, 1987.

HOBBES, T. Leviathan. Praha: OIKOYMENH, 2010.

KAINZ, H. P. Natural Law. An Introduction and Re-examination. Chicago and La

Salle, Il.: Open Court, 2004.

KELSEN, H. General Theory of Law and State. Cambridge, Mass.: Harvard

University Press, 1945.

KENNETH, E., Functionalism and Legal Theory: the Hart-Fuller Debate Revisited.
De philosophia. 1998.

LISSKA, A. J. Aquinas's theory of natural law: an analytic reconstruction. Oxford:

Oxford University Press, 1998.

LOCKE, J. Essay concerning human understanding. In: The Works of John Locke in
Nine Volumes. 12th vyd. London: Rivington, 1824 , 1-2.

MARMOR, A. The Pure Theory of Law [online]. In: The Stanford Encyclopedia of
Philosophy <http://plato.stanford.edu/entries/lawphil-theory/> [cit. 1 Leden
2012]

MCINERNY, R. Ethica Thomistica: The Moral Philosophy of Thomas Aquinas.

Washington, D.C.: Catholic University of America Press, 1982.

MCINERNY, R. Aquinas on Human Action: a Theory of Practice. Washington, D.C.:

Catholic University of America Press, 1992.

MOORE, G. E. 'A Defense of Common Sense'. Contemporary British Philosophy (2nd

Series), 1925, 273-300.

NEDERMAN, C. J. Introduction. In: Natural Law. An Introduction to Legal Philosophy

New Brunswick and London: Transaction Publishers, 2009.

PLATN. Zkony. Praha: OIKOUMENH, 1997.

PLATN. Gorgias. Praha: OIKOUMENH, 2000.

19
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

PLATN. stava. Praha: OIKOYMENH, 2005.

RAZ, J. Practical Reason and Norms. London: Hutchinson, 1975.

RAZ, J. Kelsen's Theory of the Basic Norm. In: The Authority of Law. Ed. Raz, J.
Oxford: Oxford University Press, 1979.

SUARZ, F. De legibus, ac Deo legislatore. Neapoli: Ex Typis Fibrenians, 1872.

VEATCH, H. Swimming Against the Current in Contemporary Philosophy.

Washington, D.C.: Catholic University of America Press, 1990.

WESTERMAN, P. C. Hume and natural lawyers: a change of landscape. In: Hume

and Hume's connexions. Ed. Stewart, M. A.; Wright, J. P. Edinburgh: Pennsylvania
State University Press, 1994, pp. 83-104.

WESTERMAN, P. C. The Disintegration of Natural Law Theory. Leiden, New York,

Koln: Brill, 1997.

20
M. Vacura Pirozen zkon ve filosofii

ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY

Ronk/Year: 2011 (vychz prbn/ published continuously)

Msto vydn/Place of edition: Praha
ISSN 1211-0442

Vydv/Publisher:
Vysok kola ekonomick v Praze / University of Economics, Prague
nm. W. Churchilla 4
Czech Republic
130 67 Praha 3
I: 61384399

Web: http://e-logos.vse.cz

Redakce a technick informace/Editorial staff and technical information:

Miroslav Vacura
vacuram@vse.cz

Redakn rada/Board of editors:

Ladislav Benyovszky (FHS UK Praha, Czech Republic)
Ivan Blecha (FF UP Olomouc, Czech Republic)
Martin Hemelk (VP Jihlava, Czech Republic)
Angelo Marocco (Pontifical Athenaeum Regina Apostolorum, Rome, Italy)
Jozef Kelemen (FPF SU Opava, Czech Republic)
Daniel Kroupa (ZU Plze, Czech Republic)
Vladimr Kvasnika (FIIT STU Bratislava, Slovak Republic)
Jaroslav Novotn (FHS UK Praha, Czech Republic)
Jakub Novotn (VP Jihlava, Czech Republic)
Jn Pavlk (editor-in-chief) (VE Praha, Czech Republic)
Karel Pstruina (VE Praha, Czech Republic)
Miroslav Vacura (executive editor) (VE Praha, Czech Republic)

21