Manuál Pro Léčbu Přístroji Rikta - Mail PDF

Manul pro lbu zazenm
Strnka 1 z 173 APKP Prochzka s.r.o.

kvantov medicny RIKTA
OBSAH
Pedmluva ................................................................................................... 9
Kvantov terapie. Mechanismus inku a klinick inky ........................................ 10
Kapitola 1..................................................................................................... 14
ZKLADN INFORMACE O PSTROJI KVANTOV TERAPIE RIKTA ........................... 14
Pouit zazen: .......................................................................................... 14
1. Stoln zazen RIKTA ........................................................................................................... 14
2. Typy a parametry zi, kter mohou bt pipojeny k zazen RIKTA (desktop modely)...... 15
3. Penosn zazen RIKTA ...................................................................................................... 16
4. Nkolik slov o vbru frekvence............................................................................................ 16
VHODY A ROZLIOVAC VLASTNOSTI PSTROJ KVANTOV MEDICNY RIKTA ....... 17
Srovnn tabulka lby pomoc kvantov lby .................................................. 19
Srovnvac tabulka lby pomoc kvantov terapie u dtskch pacient .................. 20
Aspekty kvantov medicny. POUIT INDIKACE ................................................ 22
Hlavn zsady pi rozvoji lebnho programu ................................................... 24
Exacerbace (zhoren nebo nov vzplanut nemoci) bhem nebo provzejc kvantovou
terapii ....................................................................................................... 31
Kapitola 2..................................................................................................... 32
Metody lby a preventivn zdravotn pe se zazenm RIKTA .............................. 32
st I .......................................................................................................... 32
METODY preventivn zdravotn pe a podpora zdrav ......................................... 32
Prevence nemoc z povoln ........................................................................... 33
Prevence strnut. Prodlouen ivota............................................................... 34
Metody zvyovn zdrav a imunitn stimulace. Neinvazivn (transkutnn) ozaovn
krve (kvantov hemoterapie) ......................................................................... 35
Celkov tln stimulace podle Korepanova ........................................................ 37
Celkov tln stimulace ziem D30/50 ........................................................... 39
Univerzln rehabilitan program (URP) ........................................................... 40
st II ......................................................................................................... 42
Lba nemoc pomoc metod kvantov medicny ................................................ 42
Infekn nemoci a nemoci zpsoben parazity ...................................................... 42
Opary ....................................................................................................... 42
Bradavice .................................................................................................. 43
Plse neht ............................................................................................... 44
Nemoci lz s vnitn sekrec ............................................................................ 46
Rozptlen zvten ttn lzy s pznaky mrn hypertyrezy ............................ 46
Cukrovka ................................................................................................... 48
Nervov bolesti ............................................................................................. 50

Bolest trojklanho nervu ............................................................................... 51
On nerv zan nad obom a kon uprosted temene hlavy.................................. 51
Bolest lcnho nervu ..................................................................................... 52
Bolesti nerv .............................................................................................. 52
Ischias ...................................................................................................... 52
Epilepsie.................................................................................................... 54
Nemoci o.................................................................................................... 56
Zlepen ostrosti zraku ................................................................................. 56
Nemoci rohovky .......................................................................................... 57
Oeten pooperanch stav u rohovky ............................................................ 58
Zntliv onemocnn stnice ......................................................................... 59
Nemoci sluchu ............................................................................................... 60
Monirova choroba ...................................................................................... 60
Chronick znt ucha ................................................................................... 62
Otosklerza, Huen v uch, Zhoren sluchu .................................................... 62
Tympanoplastika Chirurgick vkon, kter se sna o znovuvytvoen funknho
pevodnho systmu ucha Vyuit kvantov terapie v pooperanch stavech ............. 64
Nemoci obhovho systmu ............................................................................. 66
Bolesti hlavy............................................................................................... 67
Infarkty, Angina pectoris, onemocnn srdenho svalu........................................ 68
Infarkty ..................................................................................................... 68
Poinfarktov stavy, infarkt myokard, ............................................................. 70
Arytmie. Obecn pstup kvantov medicny...................................................... 72
Nsledky mrtvice Ischemie Encefalopatie ......................................................... 74
Kornatn tepen dolnch konetin Znt tepen - trombza .................................... 75
Keov ly na dolnch konetinch................................................................. 77
Hemeroidy ................................................................................................. 79
Aplikace zie D30 a D50 pi len ilnch onemocnn dolnch konetin ................ 81
Raynaudova choroba (je onemocnn tepennho systmu nejastji hornch konetin)
............................................................................................................... 82
Nemoci dchacho apartu ............................................................................... 84
Rzn klinick formy rmy ............................................................................ 84
Znt dutin ................................................................................................ 85
Angna, znt mandl ................................................................................... 86
Znt hltanu .............................................................................................. 88
Chronick a akutn zpal plic.......................................................................... 90
Astma ....................................................................................................... 92
Aplikace zie D30 a D50 pi len respiranch chorob ..................................... 94
trvic stroj a sta........................................................................................ 96
Nemoci jater, Hepatitida, Cirhza.................................................................... 96
Nemoci lunku a luovch cest, diskinzie luovch cest, postcholecystektomick
syndrom .................................................................................................... 98
Znt slinivky bin ................................................................................... 100
aluden vedy, gastritida .......................................................................... 102
Vedy dvancternku .................................................................................. 104
Zcpa, kolitida .......................................................................................... 106
Aplikace zie D30 a D50 v gastroenterologii ................................................. 108
Znt stn sliznice .................................................................................... 110
Paradontza ............................................................................................. 112
Pulpitida znt zubn den ....................................................................... 114
Chronick periodontitida ............................................................................. 115
Nemoci ke ............................................................................................... 116
Zntliv onemocnn bez znmek hnisn...................................................... 116
Abscesy, znty, vedy............................................................................... 118
Brcov vedy .......................................................................................... 119
Aplikace zie D30 a D50 pi lb brcovho vedu ........................................ 120
Ekzmy ................................................................................................... 121
Anln svdn .......................................................................................... 122
itn trhliny .............................................................................................. 123
Ztrta vlas, nemoci skalpu ......................................................................... 124
Akn ....................................................................................................... 125
Celulitida ................................................................................................. 125
Omlazen ke krku a oblieje ...................................................................... 126
Aplikace zie D30 a D50 pi len konm nemoc ......................................... 126
pohybov apart (nemoci kost, sval a pojivov tkn)....................................... 127
Artrza elistnho kloubu ............................................................................. 127
Artritida kln kosti .................................................................................... 128
Artritida ramennho kloubu .......................................................................... 129
Loketn kloub............................................................................................ 130
Tenisov loket .......................................................................................... 131
Artritida zpst ........................................................................................ 132
Artritida kloub prst na ruce ...................................................................... 133
Artritida kyle ........................................................................................... 134
Artritida kolen........................................................................................... 135

Artritida kotnku ........................................................................................ 136
Artritida prst na noze................................................................................ 137
Ostruhy ................................................................................................... 138
Oblast ptee. Osteochondrza, degenerace obratl ......................................... 138
Aplikace zie D30 a D50 pi len osteochondrzy......................................... 140
Bolesti sval znty sval, znty lach....................................................... 141
Urologick onemocnn ................................................................................. 142
Zntliv onemocnn dlohy, znt dlon sliznice, znt pobinice indukovan ze
zntu vejcovodu ...................................................................................... 142
Benign ndor v dloze, poruchy menstruanho cyklu, sterilita ........................... 143
Pnevn bolesti, nepravideln menstruace, endometriza ................................... 144
Fibrocystick onemocnn prsu ..................................................................... 145
Samolba je kontraindikovna .................................................................... 145
Pyelonefritida - bakteriln hnisav znt ledvin, tj. znt ledvinn pnviky (pyelitida)
a ledvinnho parenchymu, soust infekce moovch cest ................................. 146
Nemoci prostaty........................................................................................ 148
Znt moov trubice................................................................................. 150
Znt moovho mche ........................................................................... 152
Pomoovn, dysurie .................................................................................. 154
Poporodn obdob, prevence mastitidy............................................................ 156
Mastitida ................................................................................................. 156
Hypogalakcie nedostaten tvorba mlka..................................................... 157
razy a jin nsledky vnjch vliv ................................................................. 158
Zlomeniny ............................................................................................... 158
Aplikace zie D30 a D50 pi len zlomenin a raz....................................... 158
Porann vaz okolo kloub: vyklouben, vyvrtnut ........................................... 160
Fraktury elisti .......................................................................................... 161
Rny, pooperativn rny (10 dn po raze) ...................................................... 162
Pooperan jizvy (po odstrann steh)........................................................... 162
Popleniny a omrzliny ................................................................................ 162
Povrchov zrann: pohmodniny ................................................................ 164
st III ...................................................................................................... 165
Aplikace kvantov medicny na dti ................................................................. 165
Celkov tln stimulace pro dti star 3let ...................................................... 165
Gastroenterologie u dt ............................................................................. 167
Nemoci ledvin a moovch cest u dt............................................................ 169
st IV ...................................................................................................... 171
Rehabilitace ................................................................................................ 171
st V ....................................................................................................... 172
spnost aplikace kvantov medicny v nemocnin praxi ................................. 172
Zvr ........................................................................................................ 173
Abscesy, 120 Cukrovka, 48

Akn, 128 degenerace obratl, 142
Anln svdn, 125 diskinzie luovch cest, 100
Angna, 88 Dysurie, 158
Angna pektoris, 68 Ekzmy, 124
Aplikace zie D30 a D50 pi lb Encephalopatie, 74
brcovho vedu, 123 Endometriza, 149
Aplikace zie D30 a D50 pi len Epilepsie, 54
konm nemoc, 130 Fibrocystick onemocnn prsu, 149
Aplikace zie D30 a D50 pi len Fraktury elisti, 165
osteochondrzy, 144 Gastritida, 104
Aplikace zie D30 a D50 pi len Gastroenterologie u dt, 170
respiranch chorob, 96 Hemeroidy, 80
Aplikace zie D30 a D50 pi len Hepatitida, 98
ilnch onemocnn dolnch konetin, Huen v uch, 62
82 Hypogalakcie, 161
Aplikace zie D30 a D50 Chronick periodontitida, 117
v gastroenterologii, 110 Chronick znt ucha, 62
Artrzy infarkt myokard, 70
Artritida kln kosti, 132 Infarkty, 68
Artritida kloub prst na ruce, 137 Ischemie, 74
Artritida kolen, 139 Ischias, 52
Artritida kotnku, 140 kolitida, 108
Artritida kyle, 138 Kornatn tepen dolnch konetin, 76
Artritida prst na noze, 141 Keov ly na dolnch konetinch, 78
Artritida ramennho kloubu, 133 Mastitida, 160
Artritida zpst, 136 Metody zvyovn zdrav a imunitn
Artrza elistnho kloubu, 131 stimulace., 34
Loketn kloub, 134 Monirova choroba, 60
Tenisov loket, 135 Nsledky mrtvice, 74
Arytmie, 72 Nemoci jater, 98
Astma, 94 Nemoci ledvin a moovch cest u dt,
Benign ndor v dloze, 148 172
Brcov vedy, 122 Nemoci rohovky, 57
Bolest lcnho nervu, 52 Nemoci skalpu, 127
Bolest trojklanho nervu, 51 Nemoci lunku a luovch cest, 100
Bolesti hlavy, 67 Nepravideln menstruace, 149
Bolesti nerv, 52 Oblast ptee, 142
Bolesti sval, 145 Omlazen ke krku a oblieje, 129
Bradavice, 43 Omrzliny, 166
Celkov tln stimulace podle onemocnn srdenho svalu, 68
Korepanova, 36 Opary, 42
Celkov tln stimulace pro dti star Osteochondrza, 142
3let, 168 Ostruhy, 142
Celkov tln stimulace s vyslaem Oeten pooperanch stav u rohovky,
D30/50, 38 58
Celulitida, 128 Otosklerza, 62
Cirhza, 98 Pnevn bolesti, 149
Paradontza, 114 Vyklouben, 164

Plse neht, 44 Vyvrtnut, 164
Pohmodniny, 168 Zcpa, 108
Poinfarktov stavy, 70 Znt dlon sliznice, 146
Pomoovn, 158 Znt dutin, 87
Pooperan jizvy, 166 Znt hltanu, 90
Pooperativn rny, 166 znt mandl, 88
Popleniny, 166 Znt moov trubice, 154
Poporodn obdob, 160 Znt moovho mche, 156
Poruchy menstruanho cyklu, 148 Znt pobinice indukovan ze zntu
postcholecystektomick syndrom, 100 vejcovodu, 146
prevence mastitidy, 160 Znt slinivky bin, 102
Prevence nemoc z povoln, 32 Znt tepen - trombza, 76
Prevence strnut. Prodlouen ivota, 33 Znt stn sliznice, 112
Prostata, 152 Znt zubn den, 116
Pulpitida, 116 Zntliv onemocnn dlohy, 146
Pyelonefritida, 150 Zntliv onemocnn ke bez znmek
Rny, 166 hnisn, 118
Raynaudova choroba, 84 Zntliv onemocnn stnice, 59
Rozptlen zvten ttn lzy Znty, 120
s pznaky mrn hypertyrezy, 46 znty sval, 145
Rma, 86 znty lach, 145
itn trhliny, 126 Zpal plic, 92
Sterilita, 148 Zhoren sluchu, 62
Tympanoplastika, 64 Zlepen ostrosti zraku, 56
Univerzln rehabilitan program (URP), Zlomeniny, 162
40 Ztrta vlas, 127
Vedy, 120 aluden vedy, 104
Vedy dvancternku, 106
Pedmluva
Mnoho lka povauje pchod svteln terapie za science-fiction. Ve skutenosti je
svtlo jednm z nejstarch fyziklnch initel znmch lovku. Jeho potky lze
vystopovat u ek, jejich lkai asto pedepisovali formu svteln terapie s nzvem
helioterapie. Vyuvn svtla pokraovalo i ve 20. stolet, kdy nstup antibiotik pomalu
vymazal tuto formu lby.
Zsluha za rozvoji laserov teorie je obecn pipisovna Albertu Einsteinovi. V jeho teorii,
"Zur quantum theory der Strahlung", publikovan v roce 1916, poprv pouil nzev
stimulovan emise. V roce 1960 Theodore Maiman vyuv techniku soustedn
a zesilovn monochromatickho svtla, pvodn vyvinutou dvma tmy vzkumnk.
Vyprodukoval zazen oznaovan jako laser, zeslen svtla pomoc vynucen emise
zen. Vvoj prvnho laseru zplodil novou ru v lkask vd. Laser byl poprv pouit
na poli medicny jako clen, vysoce vkonn paprsek s fototermlnmi inky, ve kterm
byla tk ozaovna intenzivnm teplem. Bhem poten fze jeho pouit jako
chirurgickho nstroje bylo zjitno, e laserov zkrok byl mn bolestiv
a bezzntliv ne konvenn chirurgick ez.
Maarsk lka Endre Mester vytuil, e laser by mohl niit zhoubn ndory. Jeho lba
byla pesto neinn proti zhoubnm ndorm. Nicmn vypozoroval, e v mnoha
ppadech konch ez, kter udlal, aby implantoval zhoubn buky u pokusnch zvat,
se prokzalo, e u lench zvat se hoj rychleji ve srovnn s ezy kontrolnch zvat,
kter nebyla lena svtlem. Mester nakonec zjistil, e jeho laser nebyl dostaten
vkonn, co bylo pinou toho, e neml destruktivn efekt na rakovinnou tk. To ho
dovedlo k zvru, e stejn jako i slunen zen je nezdrav ve velkm mnostv, ale
naopak pnosn v malm mnostv, doke i laserov zen o malm vkonu bt
prospn tm, e stimuluje hojen v tknch.
Laserov pstroje byly vyrbny tak, aby objemy sly a energie byly sneny na rove,
kde nedochz k dnm foto-tepelnm efektm, ale fotobiostimulan inky jsou stle
funkn. Tak dolo k pouit "studenho" laseru nebo "mkkho" laseru, jak se dve
nazval, v lkask praxi. Typy laser pouvanch ve fototerapii, se nazvaj "lasery
nejni rovn", protoe produkuj svtlo, kter nezpsob destrukci tkn.
Ale oboje opaten a jeden typ laserovho zen nejsou vdy schopny vylit
onemocnn. To je dvod, pro pedpis elektromagnetickch kvantovch "krok" mus
zahrnovat nkolik typ elektromagnetickho zen (nejen laserov zen), kter by
mly inn a blahodrn vliv na organismus. Z tohoto dvodu je zazen kombinujc
vce rozdlnch typ zen innj, ne zazen pouze s jednm lebnm faktorem.
Pstroje RIKTA, vyrbn firmou MILTA-PKP GIT, byly nejprve vyvinuty v osmdestch
letech pro sovtsk vesmrn program. Kosmounaut, kte se vydvali na
nkolikamsn cesty na orbitln stanice, nemohli s kadou bolstkou nazpt na Zemi.
Z tohoto dvod sovtt vdci pili s pstrojem, kter by pomhal lit tyto jednoduch
bolstky pmo na mst. Vznikl uniktn lebn pstroj RIKTA. Technologie byla prvn
svho druhu, zahrnovala kombinovan vliv pulznho infraervenho laserovho zen,
pulsujc irokopsmovho infraervenho nekoherentnho svtla (nebo-li IREDs),
pulsujcho ervenho svtla a konstantnho magnetickho pole. Tato tyi zen psobc
souasn (neboli synergicky), posiluj kad dal klinick inky. RIKTA je neinvazivn,
bezpen a bezbolestn zpsob poskytovn levy od bolesti. Tento pstroj me bt
pouit na klinikch a v nemocnicch, stejn jako v domcnosti, take pacienti mohou mt
aktivn ast na sv vlastn rehabilitaci.
Spolen innost zazen kvantov terapie a medikamentozn medicny poskytuje

vrazn zven innosti lby a sniuje jej nutnou dlku. V mnoha ppadech dochz k
smysluplnmu poklesu nutn dvky podvanch lku a me dojt k redukci doby, po
kterou je vyadovno oeten, v prmru o 2/3. Kvantov terapie je schopna nejen
odstranit piny patologie, ale i mobilizovat obrannou innost hostitele, m se zv
obranyschopnost organismu.
KVANTOV TERAPIE. M ECHANISMUS INKU A KLINICK

INKY
Pouit prvk nalezench v prodnm prosted za elem stimulace hojen a len

nemoc je fyziologick pstup, kter je zrove prakticky nekodn.
Jejich pesn aplikace zlep funkn integritu tla a pome pedchzet opakovanmu
onemocnn.
Vyvjejc se lidsk bytost je obklopena prodn soustavou elektromagnetickch pol
a zrove je soust tohoto systmu. Elektromagnetick oscilace existuj vude, bu vn
nebo uvnit ivch organism. Vechny ijc organismy se tomu pizpsobily v prbhu
evoluce. Pi absenci elektromagnetickch pol by nebyla mon existence pirozenho
pozemskho ivota.
Biologick inky jakhokoliv fyziklnho faktoru jsou doprovzeny pokraujc vmnou
informac, energie a hmoty. Tyto ti provzan sousti hmotnho svta (informace,
energie a hmota) jsou integrovny jako jeden dynamick systm velmi komplexnm
zpsobem. Hmota a energie mohou bt meny, ale informace nesen tmito zpsoby
v biologickch systmech stle zstvaj zhadami.
Pojem "informace" je nanejv dleit, jako kad jin proces kontroly je zce spojen
s pstupem k datm, hromadnm a pedvnm informac. Chcete-li pochopit dleitost
svtla, zavete na chvli oi, uctte ezn toku obrazovch informac...
Studie mechanismu vlivu elektromagnetickho pole (EMP) na organismus nm dv
pleitost ke zdraznn velmi dleit zvltnosti: Informan inky se objev pi pouit
dvek o nzk intenzit. Tyto informan dvky/signly o nzk intenzit, nejsou
vzruujc, nebo utlumujc s ohledem na organismus, ale jsou "velmi slabmi signly",
kter jsou nositeli nkterch konkrtnch daj, kter mohou organismus navrtit k bodu
rovnovhy nebo do stabilnho stavu. Rozhodujcm faktorem takovch signl je foto
biologick reakce organismu k absorbovan kvantov energii. V dsledku tto reakce je
prava vzjemnch vztah mezi bukami, tknmi a orgny.
Toto nov odvtv medicny se nazv KVANTOV MEDICNA. Jeho rychl rozvoj byl
zahjen v 90. letech. V souasn dob to me bt definovno jako souhrn prostedk,
znalost a metod, zaloench na vyuit elektromagnetickch zen, kvantovch proces
a vlnovch informativnch vlastnost ivho organismu. Dopad kvantov lby se
odehrv na bunn a molekulrn rovni, nsledn se etzovmi reakcemi pen na
cel organismus. irok terapeutick inek zazen kvantov medicny se vysvtluje
zejmna kompatibilitou a schopnost elektromagnetickch informac k interakci
s proteometabolickmi procesy.
Termn "kvantov terapie" zdrazuje prioritu kvantovho vlivu, co jsou
nepedstaviteln mal a bezpen dvky elektromagnetickho zen, pi poskytovn
stabilnho zdravotnho stavu pro iv organismus.
Dal fze tohoto vzkumu zahrnuj vvoj pi hojen rznch typ onemocnn a monosti
pouit nkolika rznch typ zen souasn. Vzkum ukzal, e souasn pouit
pulsujcho laserovho zen, pulzujcho infraervenho zen, pulsujcho ervenho

svtla ve viditelnm psmu a permanentnho magnetickho pole zesiluj lebn inek
ve srovnn s jejich samostatnm pouitm.
Zd se, e vliv kvantov medicny stimuluje skryt adaptivn schopnosti organismu a to
jak na bunn, tak i na cel bio systmov rovni. To tak stimuluje imunitn systm
a uvd do pohybu nezbytn ochrann sly v rmci organismu tak, e se stv bt vce
schopen psobit proti jakkoli odchylce nebo zmn zpsoben rznmi nemocemi.
Na zklad mnohaletho vzkumu typ elektromagnetickho zen bylo zvoleno pro
lbu naimi zdravotnickmi pstroji:
pulzn koherentn laserov zen o vlnov dlce 905 nm o nzk intenzit
pulzujc irokopsmov infraerven zen v rozsahu 890-960 nm;
pulzujc erven svtlo viditelnho sti spektra 640 740 nm;
pevn magnetick pole s intenzitou 35 mT.
Pulzn koherentn laserov zen pronik hluboko (12 -13 cm) do tkn a m siln
stimulujc vliv na krevn obh, membrny a intracelulrn metabolismus, aktivuje
neurohumorln faktory, imunokompetentn systmy a upravuje endokrinn systm.
V pouitelnm rozsahu (viz ve), jsou biologick tkn nejvce opticky transparentn.
Pod vlivem nzko intenzivnho zen dochz ke zmnm bunn membrny
a intracelulrn tvorby, co vede ke zven aktivace ltkovho penosu pes membrnu
a zeslen zkladnch bio-energetickch podmnek. Zen tak iniciuje kaskdu
nespecifickch regulanch odpovd, kter maj zjevn regeneran, potravn, anestetick
a protizntliv inek.
Pulzujc nekoherentn infraerven zen majc men pronikavou schopnost a ir
spektrln psmo ve srovnn s laserem ovlivuje rzn reflexogenick zny a m siln
harmonizan vliv na rz centrlnho a vegetativnho nervovho systmu.
Pulzujc erven svtlo pronik do ponkud men hloubky ne infraerven zen.
Poskytuje pzniv inek sniovn intenzity zntlivch proces, zejmna pro porzn
tkn.
Jednosmrn magnetick pole je ureno k vytvoen energetick pekky kodlivm
vlivm prosted vetn klimatickch faktor. Magnetick pole tak dr ionizovan
molekuly tkn v disociovanm stavu, kter vyvolv energii na molekulrn a bunn
rovni. Psob jako jeden z lebnch faktor na zklad vyzaovn kvantovho
magnetickho pole, pispv k zven propustnosti laserovho zen. To umouje
snen dvky zen, kter by byla poadovna, pokud by byla pouita laserov
monoterapie samostatn k dosaen stejnho efektu.
Vechny ve uveden faktory psob souasn (synergicky) a vzjemn zesiluj
jedinen efekt kvantov medicny. Vsledkem tohoto synergickho efektu, jak ji bylo
ve uvedeno, je skutenost, e kvantovou terapi lze lit celou adu rznch problm
tm, e stimuluje regulan jednotky organismu.
Kvantov energie v provoznm rozsahu zazen je excelentn kvality podle nejvych
standard a neru pirozen mezimolekulrn procesy. V tomto ppad jsou komplikace
a nedoucm inky vyloueny.
Poet pokus jasn prokzal, e v ppad laser se stejnou vlnovou dlkou se biologick
inek projevil, kdy sla pulznho zen byla vznamn men ne sla kontinulnho
zen, tj. jeho biologick aktivita byla vy.
Je dleit pochopit, e pstroj kvantov terapie se vyznauje tm, e m smyslupln
ir rozsah tzv. "terapeutickho zbru", ne je ve srovnn s monoterapi laseru.
Vhody kvantov terapie:

Zven innosti livch ppravk;
Snen poadovan dvky lku, nebo jeho dal nepotebnost;
Zkrcen obdob len o 2/3;
Snen lebnch obdob irok kly chorob;
Vkonn profylaktick lba;
Absence vedlejch ink, neinvazivn a ekologicky bezpen;
Zazen, kter se velmi snadno pouv;
Univerzln zazen, kter me bt pouito v mnoha rznch situacch a je velmi
bezpen pro domc pouit.
Biologick inky
Nabuzen syntzy
protein (DNA, RNA)
Zlepen Zlepen
Zven tvorby a aktivace
imunity enzym
skladby krve
Zlepen propustnosti
nervovch spojen
Stabilizovn imunity
Zmrnn Protizntliv
bolesti Zven tvorby ATP inky
(adenosin trifosft)
Zven produkce
kolagenu
Snen hladiny
cholesterolu
Zlepen
Mstn utien zsoben tkn
Ustlen tvorby
ivinami
prostaglandinu
Snen oxidace tuk
Regenerace Siln oxidan inky

V prh
pokozen
Prohvn tkn bolesti
tkn
inek na kon receptory
Zeslen prostupu laseru

Zlepen krevn tkn
Zlepen
cirkulace mikrocirkulace
Zlepen monost bunk
Obrzek 1 - Biologick inky a klinick pznaky kvantov medicny

Kapitola 1
ZKLADN INFORMACE O PSTROJI KVANTOV

TERAPIE RIKTA
Pouit zazen:
Magnetick infraerven laserov lebn zazen RIKTA (dle jen zazen) je ureno
pro bezbolestnou, neinvazivn, nefarmakologickou lbu rznch lidskch nemoc.
Zazen kombinuje nejinnj typy elektromagnetickho zen. To umouje souasn
razantn vliv koherentnch a nekoherentnch svtelnch tok infraervenho a ervenho
spektra svtla na organismus v kombinaci s dopadem poskytovanho statickho
magnetickho pole. Zazen je ureno pro provoz jak ve stacionrnch podmnkch klinik,
nemocnic, ordinac, tak i pro domc pouit. Je dleit zdraznit, e s pstrojem
kvantov terapie se nevyluuje dal konvenn lba. Naopak, kombinovn obou
pstup me vst k rychlmu zotaven, a me dopomoci snen dvek konvennch
lk.
RIKTA je spolehliv, jednoduch na ovldn a bezpen. Parametry a nastaven dvky
laserovho zen se provd pomoc vbru laserov frekvence pulsu, vstupnho vkonu
zazen a relace asu pomoc senzorovch tlatek na pednm panelu pstroje.
Zazen RIKTA. Uiten informace pro zkaznky pstroj RIKTA kvantov terapie:
skupina obsahuje nsledujc modely: RIKTA - 02/1, RIKTA - 03/2; RIKTA - 04/4;
RIKTA - 05, RIKTA - ESMIL (1A a 2A). Tato pruka pokrv rozsahem pruky
pstroj RIKTA (viz ve), s vjimkou RIKTA - 02 / 1, RIKTA -05 a RIKTA-ESMIL
(2A), pro kter jsou pruky zpracovny samostatn.
RIKTA - 02/1; RIKTA - 03/2; RIKTA - 04/4; RIKTA - 05 jsou stoln zazen uren
pro domc i profesionln pouit. Pstroje RIKTA-ESMIL jsou penosn analogy
zkladnho zazen RIKTA napjeny pomoc adaptru nebo akumultor. Kad model
m sv specifick rysy podrobn popsny v odpovdajcch provoznch prukch, ale
vechny z nich maj stejn zkladn principy kvantov lby.
1. Stoln zazen RIKTA

RIKTA -02 / 1 RIKTA -03 / 2 RIKTA -04 / 4 RIKTA -05
LCD, uivatelsk
LCD, uivatelsk
LCD uivatelsk LCD uivatelsk dialogov reim.
dialogov reim.
dialogov reim. dialogov reim. Biologick zptn
Pt
Pm vstup Pm vstup vazba, snmae
pednastavench
parametr len. parametr len. dechu a pulsu. Dva
lebnch
Dva vstupy pro Dva vstupy pro reimy: standardn
program. Dva
zie zie a bio. Dva vstupy
vstupy pro zie
pro zie.
Speciln zie:
Typ"5","D1 (5)"
Tyto modely mohou bt vybaveny zii T1, T2, T2E, D30, D50,
(obdlnkovho
D2 a IVP-1 v libovoln kombinaci.
tvaru velikosti 20
cm2) a IVP-1(5)
2. Typy a parametry zi, kter mohou bt pipojeny k zazen

RIKTA (desktop modely).
Vechny typy zi (krom IVP-1 a T2E) vytvej 4 typy biologicky aktivnch dopad na
pacienta. Jsou vybaveny automatickm testem dostupnosti zen.
4 lebn faktory. Aktivn plocha 4 cm2. Laserov zen
1 Zi T1
o pulsnm vkonu 10 W
4 lebn faktory. Aktivn plocha 4 cm2.
2 Zi T2 Laserov zen o pulznm vkonu 20 W (pi objednvce
zkaznka a 50 W)
5 lebnch faktor (elektroneurostimulan (TENS)).
Dv elektrody pro TENS. Samostatn pouit na
kombinaci TENS a kvantov terapie. Aktivn
3 Zi T2E
plocha 4 cm2.
Laserov zen o pulznm vkonu 20 W (pi objednvce
zkaznka a 50 W)
4 lebn faktory. Aktivn kruhov otvor 20 cm2.
4 Zi D30
Laserov zen o pulznm vkonu 30 W.
4 lebn faktory. Aktivn plocha obdlnkovho tvaru
5 Zi D50 20 cm2.
Laserov zen o pulsnm vkonu 50 W.
4 lebn faktory. Speciln konstrukce ve tvaru
6 Zi D2 "hebenu", na lbu patologie vlas.
Jeden lebn faktor (laser emise). Ozen plocha 2
7 Intrakavitrn zi IVP-1 cm2. Speciln design pro ozaovn vnitn dutiny.
4 lebn faktory. Speciln design pro zazen RIKTA-
8 Zi 5
05. Laserov zen o pulznm vkonu 8 W.
4 lebn faktory. Speciln design pro zazen RIKTA-
9 Zi D1 (5)
05. Laserov zen o pulznm vkonu 30 W.
Jeden lebn faktor (laser emise). Speciln design pro
10 Intrakavitrn zi IVP1 zazen RIKTA-05. Laserov zen o pulznm vkonu 8
W.
Chcete-li rozit schopnosti RIKTA zazen, me kad zi T1, T2, T2E a 5 bt
vybaven svtelnou vodic tryskou z nsledujcch sad: KON-1 (4 trysky pro gynekologii,
proktologii, akupunkturu, kosmetologii), KON-2 (2 trysky pro otorinolaryngologii), KON-3
(3 trysky pro stomatologii), KON-G (5 trysky pro gynekologii / mammologii).
Zie D30/50 a D2 maj nsledujc liv dopady: pulzujc infraerven laserov zen,
statick magnetick pole a navc TENS - v zii T2E.
Zie typu D30/50 maj otvor o rozmru 20 cm2 k lb rozshlch porann: rny,
popleniny, omrzliny, onemocnn jater a ptee, keov ly, bronchopulmonln
nemoci, a tak v dermatologii, chirurgii, pi pedoperan pprav a pooperan
rehabilitaci.
Zi D2 je uren pro lbu rznch typ alopecie (pleatosti) a v ppadech, kdy vlasy
vypadvaj, pi zven produkci lup, pi kehkch a bolestivch vlasech.
Intrakavitrn zi (IVP-1) laserovho pulzu o vkonu 10 W poskytuje stejn typy

dopad lby jako zie typu D30/50, D2. Ve zdravotnickch zazench se pouv
pouze pi lb urologickch, gynekologickch a proktologickch nemoc ozenm vnitn
dutiny.
3. Penosn zazen RIKTA

RIKTA- RIKTA - ESMIL RIKTA -
RIKTA-ESMIL (2A)
ESMIL(1) (1A) ESMIL(2)
Monoblok s LED Monoblok s Monoblok s LED Monoblok s LED
indiktory a ukazateli LED a indiktory a tlatky indiktory a tlatky
tlatky pro tlatky pro pro nastaven pro nastaven
nastaven nastaven lebnch lebnch lebnch parametr.
lebnch parametr. parametr. AC / DC adaptr
parametr. AC / DC adaptr AC / DC adaptr. dobjec baterie.
AC / DC adaptr. dobjec baterie. Elektrody pro TENS. Elektrody pro TENS.
Chcete-li rozit monosti zazen RIKTA-ESMIL, mohou bt vybaveny svtelnou vodic
tryskou z nsledujcch sad: KON-1 (4 trysky pro gynekologii, proktologii, akupunkturu,
kosmetologii), KON-2 (2 trysky pro Otoneurologii), KON-3 (3 trysky pro stomatologii),
KON-G (5 trysky pro gynekologii/mammologii).
4. Nkolik slov o vbru frekvence

Na pednm panelu nkterch zazen kvantov terapie RIKTA je tlatko pro volbu
pulzn frekvence (tlatko FREQUENCY). Volba frekvence (5, 50, 1000 Hz nebo variabiln
250-1 Hz) definuje mnostv energie dodan do tkn. Jmenovit:
na frekvenci 5 a 50 Hz - energie rozptlen v povrchovch vrstvch je minimln
a poskytuje maximln radian pronikn do tkn bez zmny ve svch
vlastnostech;
na frekvenci 1000 Hz je povrchn vliv zen provdn na ki, na ppovrchovch
orgnech, smyslovch receptorech a signlnch systmech organismu
Variabiln frekvence ("VAR") poskytuje dostaten hlubok prnik do tkn
a zabrauje nebo minimalizuje biologickou adaptaci. Tento lebn reim je
zvltn "vlnov houpaka". Pi pouit tohoto reimu se v prbhu mn pulzn
obnovovac frekvence od maxima na minimum s dobou innosti asi 1 minuty v
rozsahu 250 Hz -1 Hz.
Bylo zjitno pi vdeckm, experimentlnm a lkaskm eten, e pulzujc kvantov
zen je mnohem innj ne kontinuln zen, protoe poskytuje tzv. "spoutc" vliv
na organismus, nastartovn proces mstn a obecn reakce, zamen na rehabilitaci
ztracench funkc orgn a tkn a na rychlej hojen tkn mstnch zrann.
Z vsledk ve uvedench faktor lze vyvodit zvr, e reim s "promnnou" frekvenc
me bt innji pout v ppad snen imunity, lby a prevence infeknch
onemocnn, obou bakterilnch i virovch, a tak v ppad lby bolestivch syndrom
spojench s ptomnost chronickho zntlivho procesu, kter podstatn sniuje
imunitn reaktivitu organismu po del asov obdob. Pklady: syndrom intenzivn bolesti
v ppadech ptee, osteochondrza, artrzy, artritidy, nsledky zrann a zlomenin, atd.
VHODY A ROZLIOVAC VLASTNOSTI PSTROJ

KVANTOV MEDICNY RIKTA
Jako vsledek mnoha let zkuenost s aplikac zdravotnch prostedk kvantov terapie
byly zjitny nsledujc vhody:
Monost snen dvky pedepsanch lk a zven jejich lebnch ink ve stejn
dob, vysok preventivn potencil, znan zkrcen lby v nemocnici, snen mnostv
medikament a provoznch nklad pacienta, rozen pleitost pro ambulantn len;
absence vedlejch ink, neinvazivn a ekologicky nezvadn, zven schopnosti
organismu odolvat stresu a vypodat se s prostedm, monost zvldnut technologie
v co nejkrat dob (pro zdravotnicky personl 7 -10 dn).
Jsou tu tak k dispozici bezpen lebno-preventivn metodiky, kter lze doporuit pro
samostatn pouit v domcnosti.
Jednou z hlavnch zvltnost pstroj RIKTA je schopnost ovlivovat nervy, krev,
endokrinn, imunitn a respiran systm zrove, pomoc nkolika druh
elektromagnetickho zen:
pulzujc infraerven laserov zen;
pulzujc irokopsmov infraerven zen;
pulzujc erven zen z viditelnho psma;
pevn magnetick pole.
Vliv synergickho inku (viz ve) pinesl zven lebnch ink ve srovnn
s monoterapi (laser, magnetick, infraerven, erven, elektropulsn terapie). Jeho
aplikace tak zlepuje innost vech uvanch lk a dopomh velmi asto ke snen
dvky medikament.
Tyto vsledky byly potvrzeny v mnoha situacch, patentech, vdeckch a klinickch
studich:
1. Kvantov zdravotnick zazen RIKTA, dve vyrbn s obchodn znmkou MILTA,
jsou uniktn rusk zdravotnick prostedky, kter obdrely mezinrodn osvden
o shod s normami jakosti Evropsk Unie. Jsou schvleny a bn pouvny jak v
domc prosted, tak i zdravotnickm personlem v takovch zemch, jako je Nmecko,
Francie, vcarsko, panlsko, Izrael, Amerika a mnoha dalch.
2. Pro innost a vysok terapeutick vlastnosti bylo zazen RIKTA ocenno Zlatou
medail na V. mezinrodnm fru "High tech XXI stolet", zlatou medaili Rusk akademie
prodnch vd "za praktick pnos pro konsolidaci zdrav nroda", Zlatou medail za
"prkopnick spchy", dosaen v salnu XXIII International v enev v roce 1995;
Prohlen 3. stupn Akademie lkaskch a technickch vd "pro prkopnick rozvoj".
Podnik vyrbjc zazen RIKTA byl vtzem Ve-rusk soute: "1000 nejlepch
ruskch podnik", a vtzem cen z nsledujcch sout: "Nejlep Moskevsk podnik",
vtz soute o "Nejlep podnik okresu".
3. Podle zvltnho rozhodnut vboru Sportu a ochrany zdrav sttn dumy Rusk
federace (Protokol . 63 ze dne 24.1.2002) byla nov technologie, vyvinut spolenost
KVANTOV MEDICNY (vetn RIKTA) pijata jako jeden z nejlepch zpsob, jak
zlepit domc veejn zdrav.
4. RIKTA zazen m velk liv inky a pouv se k lb tisce lid s celou adou
rznch nemoc:
Kardio-vaskulrn;
Muskuloskeletlnho systmu;
Urologickho systmu;
Gynekologick;
Bronchopulmonln;
Gastrointestinln;
Otorinolaryngologick;
Stomatologick;
Oftalmologick;
Kon;
Dtsk;
Chirurgick;
Onkologick.
Nsledujc srovnvac tabulka lby pomoc kvantov terapie ukazuje vysokou innost
kvantov terapie a lebnch ink zazen na odstraovn rznch onemocnn.
Srovnn tabulka lby pomoc kvantov lby

(Oficiln daje dodan vedoucmi profilovch specilnch klinik)
Vsledky lby v %
Poet
Obor medicny Bez
pacient Dobr Uspokojujc Zlepen %
efektu
Kardiologie
Ischemick srden choroba
720 80 18 2 98
(ICHS), angina pectoris
Infarkt myokardu 150 83 17 83
Pulmonologie
Plicn tuberkulza 624 68 21 11 89
Bronchiln astma 71 70 26 4 96
Stomatologie 1000 85 10 5 95
Gynekologie
Hypogalakcie 28 39 43 18 82
Mastopatie 130 81 19 0 100
Chromozm (objasnn)
140 92 8 0 100
salpin-goperitonitis
Chromozom metritis a
250 80 18 2 98
cophoritis
Dysmenorea 91 93 6 1 99
Urologie
Prostatitida 187 78 14 8 92
Chronick pyelonefritida 731 91 9 0 100
Gastroenterologie 3042 71 21 8 92
Chirurgie 938 60 28 12 88
Endokrinologie
Pankreatick diabetes 69 80 18 2 98
Neurologie 83 64 27 9 91
On lkastv 1000 84 16 0 100
Nemoci pohybovho
162 90 2 8 92
apartu
Dermatologie 30 50 39 11 89
Kosmetologie 1815 75 15 10 90
Onkologie
(Doba rehabilitace po 703 56 38 6 94
chemoterapii/radioterapii)
Nervov nemoci
Syndrom chronick navy 196 85 14 1 99

Srovnvac tabulka lby pomoc kvantov terapie u

dtskch pacient
Vsledky lby v %
Poet
Obor medicny Bez
pacient Dobr Uspokojujc Zlepen %
efektu
Dermatologie
Ztrta vlas 25 80 20 0 100
Kardiologie
Plen na srdci 92 83 10 7 93
Oftalmologie
Tupozrakost 23 70 20 10 90
Gastroenterologie
Nemoci jcnu 44 83 17 0 100
Urologie
Poruchy moen 165 67 20 13 87
Pomoovn 150 90 8 2 98
Znt moovho mche 78 70 30 0 100
Nemoci centrlnho nervovho systmu (CNS)
Mentln deficit z
419 56 11 67
genetickho pvodu
Profylaxe
Disadaptativn syndrom 30 90 10 0 100
Preventivn zdravotn pe
196 81 14 5 95
hornch cest dchacch
Psychoemocionln poruchy 20 78 20 2 98
Otorinolaryngologie
Znt nosohltanu 196 77 19 4 96
Plicn 80 85 10 5 95
Informace byly poskytnuty pednmi lkaskmi vzkumnmi skupinami. Mezi nimi jsou
Moskevsk vdeckovzkumn stav dtskho lkastv a dtsk chirurgie ruskho
ministerstva zdravotnictv, Dtsk klinick nemocnice . 9, Moskevsk regionln
vdeckovzkumn stav porodnictv a gynekologie; Moskevsk akademie medicny -
Sechenovsk akademie, Petersbursk Vojensk lkask akademie, Rusk lkask
akademie postgradulnho vzdlvn; Botkinova stedn nemocnice, Moskva; Rusk
onkologick vzkumn centrum, Blohinova Rusk akademie lkaskch vd, Moskva;
Rut ptel univerzity; Mstsk nemocnice . 29, Moskva, Sttn vdeck centrum
laserov medicny Ruskho ministerstva zdravotnictv, Moskva; stedn vojensk
Burdenkova nemocnice; Vdeck vzkumn stavu dtsk hematologie ruskho
ministerstva zdravotnictv, Moskva.
5. Mnoho let zkuenost ukazuje, e zazen RIKTA jsou velmi populrn mezi irokou
klou spotebitel, kter zahrnuje soukrom osoby a stavy, kliniky a zdravotn
stediska. Co je tak oveno potem prodanch zazen RIKTA:
soukrom osoby - vce ne 1.200.000,
lkask a lebn stavy 320.000;
armdn zdravotnick zazen asi 100.000;
zvltnch lkaskch instituc s vrozenou a ddinou nemoc okolo 8.000.
RIKTA zazen jsou tak pouvny ve stovkch kol a kolek, a sportovnch klubech.
6. Vysok innost RIKTA zazen se setkv s uznnm nezvislch vdc
a lka/praktik:
Vbr z dopisu lena Rusk akademie lkaskch vd, doktora medicny, profesora
V.N.Serovem k rukm ruskho nmstka ministra zdravotnictv O.V.Sharapova:
"Na zklad klinickch a praktickch vzkum, kter se konaly v pednch centrlnch a
regionlnch centrech pro porodn asistentky a gynekologii a ruskch zdravotnickch
institucch, kter shromdily informace, kter dokazuj, e pouit zazen RIKTA je
velmi inn pro lbu ady gynekologickch onemocnn. Souasn se snila dvka
a dlka uvn pedepsanch lk (antibiotika, hormonln ppravky).
Vbr z dopisu editele moskevskho Vzkumnho stavu pediatrie a dtsk chirurgie,
doktora medicny, profesora A.D.Tcharegorodtseva ruskmu ministrovi zdravotnictv:
"Mnoho let pouvn kvantov lkask technologie (RIKTA) dokazuje, e je mon
vrazn zlepit zdravotn stav obyvatelstva, snit potebu liv, nklady a snit as
hospitalizace".
Vbr z dopisu doktora medicny Daniela Karlna (vcarsko):
"Na zklad mch vlastnch zkuenost s pstrojem RIKTA, jsem jeden z tch, kte
doporuili pout jej k denn lb akutnch a chronickch onemocnn pohybovho
apartu. Dkuji vm za tento pstroj."
Vbr z dopisu prezidenta Rusk hzenksk unie A.B.Kozhukhova adresovanmu JSC
MILTA-PKP GIT ":
"Pi trnincch pro olympijsk hry v Sydney v roce 2000 jsme asto pouvali zazen
RIKTA. To poskytovalo vysokou rove fyzick a psycho-emocionln stability
sportovc, cenn rehabilitace a bezpochyby pomohlo k vtzstv. Vae jedinen
technologie pomohla naemu tmu k dosaen vynikajcch vsledk a k zisku zlat
medaile". Existuje mnoho pznivch recenz dokazujcch, e toto zazen RIKTA a jeho
vysok innost nen mtus, ale bylo prokzno, e jsou pravdiv a navc oven 13 lty
zkuenost z na lkask a domc praxe.
ivotnost zazen je stejn jako u bnho televizoru nejmn 10 let. Me bt
pouvno leny rodiny, pteli a znmmi. Kad me okamit vyut zazen, ani by
opustil domov, ani by musel stt v dlouhch frontch v nemocnicch nebo na klinikch.
RIKTA je asto uiten, kdy jin metody nepomhaj. A pokud vezmeme v vahu as
a penze, uloen v drahch lcch a as strven u lkae, pak lze pochopit, e mt
takov pstroj doma je stejn pirozen, jako mt televizi. Televize Vm vak me jen
brt V as a zdrav, ale zazen RIKTA zlep v zdravotn stav a prodlou aktivn
a zdravotn obdob Vaeho ivota.
Rusk zazen kvantov terapie, zazen RIKTA nem srovnn ve sv uitenosti, ve
svch bio-stimulanch parametrech, zlepovn zdrav a pi lb a prevenci nemoc. Je
to dal krok smrem k lidskmu zdrav!
Aspekty kvantov medicny.

POUIT INDIKACE
V souasn dob RIKTA je jednm z mla zdravotnickch zazen, kter m takov
irok spektrum indikac a aplikac.
Indikace
1. Nkter infekn a parazitrn nemoci.
2. Nemoci endokrinnho systmu.
3. Nemoci nervov soustavy.
4. Nemoci o a okolnch tkn, vetn vedlejch nosnch dutin.
5. Nemoci u a bubnkov kost.
6. Nemoci obhov soustavy.
7. Nemoci dchacch cest.
8. Nemoci trvicho stroj.
9. Nemoci ke a bunn tkn.
10. Nemoci svalov a kostern soustavy a pojivov tkn.
11. Nemoci urogenitlnho systmu.
12. Problmy v poporodnm obdob.
13. Traumata a nkter jin nsledky zrann.
Nedvno pstroj nael uplatnn v kosmetice a sportovn medicn.
Chcete-li zjistit nemoc, kterou chcete lit, podvejte se na index na strnkch 5, 6.
Seznam podmnek vhodnch pro kvantovou terapii s pstroji RIKTA je mimodn
obshl, co znamen, e tento nstroj je uiten pro irok spektrum odbornk
a terapeut veho druhu, vetn veterin. Zazen m velmi snadnou obsluhu a me
souasn lit mnostv orgn a tkn.
Kontraindikace
Je dleit umt poznat oblasti, v nich by se tato lba nemla provdt, nebo by mla
bt provdna s opatrnost. Tyto kontraindikace budou rovn ovlivnny stavem osoby,
kompatibilitou s lbou a dalmi zvltnosti, kter mohou nastat. Pestoe kvantov
terapie pomoc pstroj RIKTA m velmi nzk profil nedoucch ink, je dleit
vyut zkuenost praktik, aby se zabrnilo komplikacm a zskat tak maximln innost
lby.
Kontraindikace k lb zazenm RIKTA pro domc pouit zahrnuj akutn onemocnn,
kter me zpsobit nevratn strukturln zmny v tle a vyaduj okamitou lkaskou
nebo chirurgickou pomoc. Seznam obsahuje nkter nemoci, kter jet nebyly
prozkoumny pro lbu s pstroji RIKTA. Pokud jsou ptomna soubn onemocnn
(endokrinn, ndory), pak bychom mli konzultovat s lkaem, zda je kvantov lba
vhodn.
Zkladn kontraindikace k lb kvantov lkask jsou tyto:
Chronick onemocnn s akutnmi zhorenmi:
Vrazn tyreotoxikza;
Esenciln hypertenze tetho stupn;
Mozkov mrtvice;
Akutn forma hypotonie (nzk krevn tlak);
Malign novotvar;
Krevn onemocnn;
Nedostatenost krevnho obhu, II a III fze;
Duevn nemoci vyadujc specializovanou lbu;
Kardiovaskulrn onemocnn u dekompenzan fze.

Akutn onemocnn a nkter dal zdravotn komplikace:
Aktivn tuberkulzy;
Bhem thotenstv;
Horeka (tlesn teplota vy ne 38 C);
Krvcen a sklon ke krvcen;
Smrteln stav pacienta;
Zntliv proces v dutin bin a ensk pnevn oblasti;
Akutn chirurgick patologie vyadujc operan intervenci;
Obdob brzy po infarktu;
Uml kardiostimultory;
Poruchy mozkov cirkulace (akutn stavy);
Akutn slabost tla;
Ledvinn/jatern selhn.
Za elem dosaen optimlnch ink je dobr se dret rad v pruce.
1. Pi lb se pohodln posate v kesle nebo lete na rovnm povrchu s poltem pod
spodn sti tla. Aby se co nejlpe uplatnila lba pmo na povrchu ke, doporuuje se
odstranit obleen v oblasti provdn aplikace lby. Je velmi douc, aby se zabrnilo
pmmu slunenmu zen nebo silnmu umlmu svtlu v mstnosti, kde probh lba.
2. Optimln doba pro len chronickho onemocnn je rno, ped polednem, zatmco
akutn zntliv onemocnn by se mlo lit po poledni. Je dobr pokusit se opakovat
lbu vdy ve stejnou denn dobu.
Po oeten je nutn 15 a 20 minutov odpoinek.
3. Bhem lby mus pacient dret dietu, kter vyluuje koenn jdla a jdla s ostrou
chut a naopak se doporuuje jst vce erstvho ovoce a zeleniny. Je velmi dleit pt
dostaten mnostv vody, nebo tak minerln vody, ovocn vy a bylinn aje.
Minimln 2,5 litru za den by mlo bt mnostv dostaujc pro vtinu lid.
4. Program kvantov terapie m adu rznch fz:
a) vodn fze: Toto je prvotn fze lby, pi kter jet nen mono pozorovat
jakkoliv zmny, ale tlo ji pijm kvantovou lbu a zahajuje se proces hojen.
Hojen pichz na hlub rovni a dn zmna v symptomech jet nen patrn.
Nedivte se vak, pokud je ji po prvnm oeten znt posun lebnch pznak.
To vak me trvat jen nkolik hodin, nebo den, ppadn dva po nkolika prvnch
oetench. Hloubkov chronick orgnov onemocnn vak budou vyadovat
mnohem vce pe. vodn fze lby se me skldat z 2-10 procedur. Poet
procedur zvis na pacientov zdrav a reakci na lbu. Nkter ppady, jak ji
bylo uvedeno, mohou reagovat dramaticky i po pouhch 2 nebo 3 oetench,
zejmna svalov problmy a problmy pojivovch tkn. Lba vnitnch orgn
bude vyadovat del as a vce dvek.
b) Terapeutick etapa: Vyplv z vodn fze a me zat po 3 nebo 4 procedurch
v ppad svalovch problm a problm pojivovch tkn. Problmy mohou trvat
mnohem dle u nemoc vnitnch orgn. Tato fze se me skldat z 5-15
procedur a bude nsledovat po vodn etap.
c) Rozhodn etapa: Je uiten sledovat vsledky terapeutick lby jet dal 3 - 4
tdny po oeten s clem podpoit lbu.
d) Profylaktick etapa: Nkterm lidem se osvdilo opakovn cyklu lby 3-4 krt
za rok. Toto lze povaovat za posilujc oeten, kter me zabrnit dalmu
zhoren stavu.
5. Pokud dojde ke zhoren pznak po 3-4 oeten, pak je nezbytn zkrtit dobu lby,
jak je doporueno v nvodu v tto pruce, nebo ponechat den odpoinku mezi
jednotlivmi aplikacemi terapie. Zpravidla jsou zhoren povaovna za pozitivn znamen
a netrvaj dle ne 48 hodin.
Chcete-li zabrnit zhoren, doporuuje se pijmat tyto doplky: Vitamin A, E (tokoferol)
a C (kyselina askorbov) - 300 mg, enenov tinktura a kvalitn antioxidanty. Tyto by
mly bt rovn pijmny ped kadou terapeutickou sekc.
6. Lebn kry by mly vdy dodrovat doporuen uveden v nvodu.
Lebn sekce by se nemla zastavit okamit po odeznn pznak a zmizen bolesti.
Doporuen procedury by se mly vyerpat v plnm potu. Stle zde probhaj lebn
procesy, kter mus bt dokoneny.
7. Lebn program by neml bt del, ne je doporueno v nvodu.
Doba trvn kry nesm pekroit 35-40 minuty!!!
8. Dv onemocnn mohou bt lena souasn i v ppad, e jsou pozorovna zlepen.
9. Pokud je vsledek lby nedostaten, nebo nen dn odezva na lbu, pak se
prbh lby me opakovat po pestvce za msc nebo dva.
10. Doporuen vkon ozen zvis na vku pacienta: pro novorozence je vkon
nastaven na rovni 25%, pro dti do 14 let a seniory by ml bt nastaven na rove
50%. Pro lbu dt ve vku 14 let, nebo starch a dosplch se pouv 100% vkonu.
11. Pozor! Nedovolte pm zen do o!
Rzn metody a principy oetovn.
V lb se zdravotnickm zazenm RIKTA se pouvaj rzn metody v zvislosti na
onemocnn, tlesn oblasti a vku pacient.
Pouit metody mohou bt rozdleny do nsledujcch skupin:
1. kontaktn;
2. vzdlenostn;
3. stabiln;
4. skenovac;
5. kombinan.
1. Metoda kontaktn: Run apliktor je umstn v plnm kontaktu s oetovanou oblast.
2. Metoda vzdlenostn (tzv. bezkontaktn): Run apliktor je umstn v urit
vzdlenosti od len oblasti. Tato vzdlenost se obvykle pohybuje v rozmez 0,5 - 3 cm.
3. Metoda stabilita: Apliktor je pevn fixovn v poloze nad oblast, kter m bt
oetena.
4. Metoda skenovac: Tato metoda se pouv, kdy je poteba lebnou terapi
zashnout ir oblast. V tomto ppad je apliktor veden ve sprvnm smru rychlost
0,5 a 1,5 cm za sekundu (vped - vzad, vlevo - vpravo nahoru - dol).
5. Metoda kombinovan: Kombinace nkterch metod popsanch ve v zvislosti na
poadavcch aktuln situace.
Hlavn zsady pi rozvoji lebnho programu

Pi vbru lebn oblasti by jste si mli bt vdy vdomi tlesn konstrukce,
homeostatickch regulanch mechanism v tle a reakc tla na nemoc, zdrav
a choroby.
1. Pm aplikace pes pokozen na ki (trofick ved, hydradenitis atd.), sliznici
(angna, cervikln eroze atd.), frontln projekce pes orgny tam, kde se nachz
choroba (plce, aludek atd.). Pm aplikace na chorobu me bt kombinovna s body
podl ptee, kter spojuj a ovlivuj orgny a tkn len postupnm zpsobem. Dal
body na tle mohou bt tak leny ve spojen s nemocnou oblast reflexnmi zpsoby
prostednictvm rznch vcerovovch nervovch spoj nervov regulace.
2. Oblasti obecnch regulanch ink:
Hormonln oblast (oblasti nadledvinek, vajenk), Obr. 2, a oblasti prostaty
(perineum mezi konenkem a koenem penisu ble ke konenku);
Obrzek 2
Antialergick oblasti (oblasti nadledvinek, eln projekce jater, slinivky bin a

stev)
Obrzek 3 - Oblasti stev:

1) Prav kyeln oblast
2) Tlust stevo v blzkosti jater
3) Tlust stevo v blzkosti sleziny
4) Lev kyeln oblast
Oblast vnlku krn ptee

Oblasti velkch cv (obr. 4) a projekce v srden oblasti (tvrt meziebern
prostor na lev stran hrudn kosti)
Obrzek 4
3. Specifick oblasti (obr. 5;. obr. 6)

Existuj specifick oblasti a vlivy, kter mohou bt pedmtem zvltnho zjmu
lka a jinch terapeut, kte by mohli mt zjem hloubji se zabvat
kvantovou metodikou.
Konkrtn oblasti jsou Zaharjin-head zny a tzv. spoutc zny, jak je znzornno na
obr. 5 a 6.
Zaharjin-Head zny jsou oblasti na povrchu ke, kter jsou pecitlivl a dokonce
hypersenzitivn na bolest a jsou asto pidrueny k onemocnnm orgn (jtra, ledviny
atd.). Tyto zny jsou zvltnm ppadem spoutcch zn popsanch ne.
Spoutc zny jsou oblasti hyperaktivity, kter se objevuj obvykle na ki, ve svalech,
ale tak kloubnch pouzdrech, vazech, okosticch, ki a jizvch.
Mohou se jevit jako kon (v medicn je to "extraceptive") spoutc zny, svalov

(lkask termn "proprioceptivn") spoutc zny a spoutc zny vnitnost
("intraceptive").
Kon (extraceptivn) spoutc zny se mohou jevit jako ohniskov zeslen (indurace),
jako hus ke, zarudnut, blanrovan nebo jako sloupvn ke.
Svalov (proprioceptivn) spoutc zny se daj nahmatat (nap. jako Zaharjin-head
zny) nebo psob jakoby ztuhlm dojmem.
Diagnza intraceptivnch (vnitnch) spoutcch zn me zpsobit obte, jeliko jsou
asto zamniteln s konmi nebo svalovmi znami (nebo Zaharjin-head znami).
Spoutc zny se mohou vce projevovat (se aktivovat) pokud je lovk nemocn. Jinmi
slovy, mohou vykazovat vznamn znmky orgnovch onemocnn. Mohou bt tak
pouity jako komunikan kanly, pes kter terapeut me mt vliv na nemocn orgny.
Tyto aktivan zny lze nalzt v pm blzkosti orgnu nebo daleko od nj, podl
uvedench kanl, kter mohou nsledovat pten segmentov vzory. Tyto spoutc
zny maj tedy vznamn terapeutick monosti a tak jsou jedny z diagnosticky
hodnotnch.
Kdy ovlivujeme tyto spoutc zny se vemi monostmi zazen RIKTA,
zjistme a poznme princip zptn vazby, protoe fyzick orgn je spojen
s fyzickou spoutc znou a naopak a nemocn orgn je spojen se spoutc
znou. Take spoutc zny nepmo poskytuj pesnj orientaci
a individualizaci lkaskho oeten prostednictvm tchto bio-energicky-
informanch zn.
Pokud spoutc zny nejsou patrny, nemly by bt tyto zny leny.
Kmitotov rozsah kvantov terapie na spoutcch znch:
Extraceptivn spoutc zny: 1000 Hz (s vjimkou eln a srden projekce);
Propriocepn, introceptivn spoutc zny: 50 Hz, 5 Hz nebo Variabiln.
Kritriem pro dobu trvn kvantov lby na spoutcch znch je snen nebo
odstrann pznak odpovdajcch len oblasti (v prmru 2-5 minut). Metoda (stabiln
nebo skenovn) pouit k ovlivnn spoutcch zn bude zviset na rozsahu, v jakm se
tyto pznaky . Jako obecn pravidlo plat, e je lep, aby se zi nehbal pli rychle
po povrchu.
Obrzek 5 - Spoutc zny pedn sti tla (oblasti vnmn bolesti a

pecitlivlosti dle Zaharjin-Head) pro kardiovaskulrn a plicn systm.
Obrzek 6 - Spoutc zny zadn sti tla (oblasti vnmn bolesti a

pecitlivlosti dle Zaharjin-Head) pro kardiovaskulrn a plicn systm.
Exacerbace (zhoren nebo nov vzplanut nemoci)

bhem nebo provzejc kvantovou terapii
Pi pouit kvantovch terapeutickch pstroj RIKTA (zpravidla po 2-5 sekcch) se
me u pacienta dostavit stav charakterizovan zhorenm symptom (nap. doasn
zeslen bolesti). Tato situace me nastat z dvodu silnho zven prokrven orgnu
nebo orgnovho systmu a navc zlepen vlastnost toku krve (snen viskozity,
zlepen prtokov charakteristiky krve) a zejmna v dsledku dilatace kapilr a arteriol.
iln systm na druhou stranu neme zvit sv prtokov vlastnosti tak rychle, jako
tepenn systm, protoe nem svalov vlkna. Dsledkem tohoto je krvcen nebo
peten tkn, kter je pinou pocitu bolesti a dalch nepznivch ink.
Pokud dojde ke zhoren, pak zastavte vechna oetovn pro nsledujc 1 a 3 dny. To
umon ilnmu systmu pizpsobit se zlepen celkovho prtoku krve. Pokud se poda
pznaky exacerbace snit nebo se jich zbavit pln, mohou zat znovu terapeutick
procedury.
Obecn, jakkoli exacerbace s kvantovou lebn metodou se povauje za dobr znamen
a ukazuje, e zaal proces hojen.
Kapitola 2
METODY LBY A PREVENTIVN ZDRAVOTN PE SE

ZAZENM RIKTA
st I
METODY preventivn zdravotn pe a podpora zdrav

Profylaxe (slovo pochz z eckho slova prophylasso, co znamen "hldat", nebo
"prophylaktikos", co znamen "preventivn") je opaten pijat k udren zdrav,
prevenci en nkazy a prodlouen ivota.
Prevence zdravotn pe skrze metody kvantov terapie me bt pouita v mnoha
smrech jako monoterapie nebo st sloitj metody.
Profylaxe exacerbac chronickch onemocnn by mla nsledovat po zkladnm
lebnm protokolu, jak je uvedeno v nvodu nebo podle rozhodnut lkae odpovdnho
za lbu.
Profylaktick a terapeutick prbh se li v potu relac procedur. Terapeutick kra
me vyadovat 10 -15 procedur, zatmco k profylaktick ke se jev 5 -7 procedur,
aplikovanch obden jako dostaujc. Pokud m chronick onemocnn seznn charakter,
pak je dobr spustit preventivn kru 2-3 tdny ped oekvanou dobou obvykl
exacerbace. Toto me zcela zabrnit exacerbaci nebo zmrnit jej pznaky na minimum.
Chronick onemocnn me vyadovat opakovanou preventivn kru 3-4 krt ron.
Preventivn opaten pi epidemii chipky a jinch akutnch respiranch virovch
infekc: viz kvantov terapeutick program "Univerzln rehabilitan program" (strana
54). Poet procedur me kolsat od 3-7. procedury se konaj se kad den nebo obden.
Clem lby je stimulovat obranyschopnost, aby odolvala onemocnn dchacch cest.
Vliv neinvazivnho ozen na krev me bt pouit jako nezvisl prevence virovch
onemocnn (str. 31). Zi je umstn na oblasti pulzace krkavic a stehenn tepny. Doba
lby je 10 minut pro kadou stranu, frekvence 50 Hz.
Poet procedur je 8-10. Pokud dolo ke kontaktu s nemoc, pak je tak mon provdt
dv procedury denn (rno a veer) po 5 minutch na obou stranch.
Preventivn opaten zamlen pro nespecifikovan adaptivn regulovn
proces, kterm je zlepen obranyschopnosti, by mla bt pijata ped obdobm
pepracovn nebo neobvykle tk pracovn zte (fyzick, psycho-
emocionln, teplota apod.).
Zlepen obranyschopnosti vyvol odolnost organismu vi vnjm agresivnm dopadm
(epidemim).
Tato preventivn opaten mohou bt pouvny alpinisty ped vstupem, sportovci ped
soutemi a tmi, kte plnuj pechod do jinch asovch psem nebo do jin klimatick
zny.
Metoda pouit pro tyto podmnky s clem zlepit odolnost tla a zabrnit peten je
popsna v tabulce a obrzku . 7 a shoduje se s preventivnmi opatenmi pro nemoci
z povoln. Pokud je zde monost, mlo by bt dodreno 1-5 terapeutickch procedur
denn nebo 1,5 - 2 hodiny ped nadchzejcm stresem.
Prevence nemoc z povoln

. Len msto Frekvence as expozice
1 tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti 5 Hz 2 minuty
Oblast krn tepny. Neinvazivn metoda ozaovn 2 minuty kad
2 50 Hz
krve strana
Stehenn tepna. Neinvazivn metoda ozaovn 2 minuty kad
3 50 Hz
krve strana
1 minuta kad
4 Okolo ptee na rovni 7. krnho obratle 50 Hz
strana
5 Jtra (skenovn rychlost 1 cm za sekundu) 5 Hz 2 minuty
6 Slinivka (skenovn) 5 Hz 2 minuty
7 Slezina (skenovn) 5 Hz 2 minuty
2 minuty kad
8 Ledviny Variabiln
strana
9 Oblast mezi kostr a konenkem Variabiln 2 minuty
Nezdrav pracovn podmnky a nvyky vyaduj profylaktickou lbu s pstrojem
kvantov terapie. Tyto podmnky zahrnuj zneitn vdechovanho vzduchu, kter
obsahuje kodliv neistoty, jedovat sloueniny vstebvan pes trvic trakt a ki,
SHF-pole (velmi vysok frekvence), nadmrnou hladinu hluku a dal faktory. Vechny
ve vyjmenovan faktory mohou ovlivnit fungovn velmi citlivch orgn a systm
tla. Zejmna orgny vyluovacho systmu a orgny podlejc se na neutralizaci
kodlivch ltek, jako jsou ledviny, jtra, slinivka, plce a centrln a vegetativn nervov
systm jsou zvl postien. Jsou-li tyto orgny otrven a jejich funkce narueny,
pak se mohou zat objevovat chronick onemocnn. Chronick onemocnn v tchto
ppadech jsou vsledkem poruchy detoxikanch orgn. Rzn chronick onemocnn,
kter se rozvjej, mohou zahrnovat chronickou toxickou hepatitidu, nefritidu,
pankreatitidu, neuritidu, polyneuropatii, destruktivn zmny na bronchiln plicn tkni
atd.
V ppad nemoc z povoln je nutn zat profylaxi s kvantovou lkaskou metodou co
nejdve, jak jen to bude mon, ne se zanou objevovat pznaky chronickch
onemocnn.
Metodick zklad profylaxe tchto nemoc mus obsahovat pm vliv na vechny vjemov
orgny a systmy, stejn jako obhov systm, hemopoiesis, segmentometamerickch
(mcho-nervovch spojen) oblast. Pokud byli zkouman lid zamstnan v nebezpenm
prmyslu, je nezbytn vdt, zda maj pznaky choroby nebo si stuj na body
spoutcch zn (strana 26) protoe mohou bt indiktory systmov individuln reakce
na riziko povoln (spoutc zny, jejich vlastnosti a doporuen, strnky 27, 28)
extraceptivn (spoutc zny ke, str. 29) zny jsou leny na kmitotu 1000 Hz kad
po dobu 2 a 5 minut, propriocepn (Svalov spoutc zny strnky 27, 28)
a intraceptive (kon svalov zny a Zaharjin-heads tyto zny, strnky 26, 27) - 50/5 Hz
nebo variabiln frekvence, kad oblast 2 5 minut. Poet procedur zvis na odezv na
lbu.
Lebn oblasti a poad lby jsou uvedeny v tabulce a obr. 7. Oblasti 2 a 3 uvedeny na
obr. 7 - neinvazivn psoben na krev nen leno souasn v rmci jedn relace, ale
ozenm v alternativnch dnech.
Kra se skld z 10-12 procedur provdnch obden. Kra by se mla opakovat kad 2-
3 msce.
Obrzek 7 - Prevence nemoc z povoln
Prevence strnut. Prodlouen ivota

Je pirozen, e kad chce mt dlouh a zdrav ivot. Po tisce let lid snili o dlouhm
ivot. Jet ped nkolika sty lety byl vk 30 40 let povaovn za ctyhodn a mnoz
nedosahovali ani tohoto vku. V 20. stolet dolo k vraznmu prodlouen ivota mnoha
lid, dky smysluplnmu pokroku v medicn, biologii, farmakologii, sanitaci a hygien.
Dnes je ve vysplch zemch prmrn dlka ivota 75-80 let.
Nov odvtv medicny nazvan kvantov terapie se objevilo v poslednm tvrtlet 20.
stolet a pedstavuje nov monosti pro zlepen zdrav, prevenci strnut a prodlouen
ivota. Jak k doktor lkaskch vd, profesor Korepanov: preventivn kvantov lebn
postupy aplikovan 2-4 krt ron prodlou aktivn ivot o 5 -12 rok. Prevence strnut
je udrovn normlnch funkc vech hlavnch orgn a systm tla, stejn jako ke
a podkonho tuku.
Omlazujc metody zdrav ke jsou na stran 129 tto pruky. Souasn bychom mli
chpat, e stav pokoky zvis na stavu vnitnch orgn, jako je tomu na vech vnjch
faktorech. To je dvod, pro se postupy tkajc se profylaxe a prodluovn ivota prvn
ad pat zachovn a regulaci vnitnho prosted tla.
Prevence strnut v mladm vku vyaduje peliv sledovn zen ivotnho stylu, kter
zahrnuje odpovdajc pohyb, dobr vbr potravin, zvldn stresu, osobn hygienu
a vyven pracovn a odpoinkov rozvrh. Jak lovk strne (po 40 letech), zen
ivotnho stylu se stv dleitjm, jako se s vkem vce projevuj nchylnosti
k nemocem a zanaj se objevovat chronick onemocnn.
V tomto ppad je za zdravotn standard povaovna schopnost vnitnost a proces

zdravotn drby regulovat funkce normlnm zdravm zpsobem, udrovnm rovnovhy
vech funkc a schopnost reagovat odpovdajcm zpsobem na neustl zmny vnjho
prosted.
Lidem, kte mli vn akutn onemocnn teba i v dtstv nebo tlm mld (infekn
hepatitida, akutn otrava, akutn pyelonefritida, thotensk nefropatie, otes mozku,
akutn zpal plic atd.) se mohou tato onemocnn vyvinout v onemocnn chronick ve
stednm vku nebo pozdji. Doten orgn me zstat ve stavu vratk rovnovhy,
kter se me dle stt ohroenou bezvznamnm initelem, kter zahj proces
chronick nemoci.
Postupy potebn k prevenci strnut a prodlouen ivota pomoc kvantov lkask
metody jsou nsledujc.
1. Kvantov lkask ochrann postupy "celkov tln stimulace" 2-4 krt ron
(strany 36, 38).
2. Kurzy lby pro stvajc chronick onemocnn.
3. Profylaktick kurzy ped nebo bhem obdob tok infeknch onemocnn,
zvanch fyzickch a psycho-emocionlnch stres a v ptomnosti nepznivch
podmnek prosted.
4. Bhem kad kvantov lkask procedury by mly bt podvny tyto vitamny:
vitamny A, E a C.
Vitamin A (retinol) - jedna tobolka (3,300 IU) po kadm jdle (je kontraindikovn
v ppadech lunkovch kamen a chronick pankreatitidy).
Vitamin E (tokoferol) - jedna tobolka (100 g) po sndani (kontraindikace: po dobu
jednoho msce po akutnm infarktu myokardu).
Vitamin C (kyselina askorbov) - 300 g denn.
Metody zvyovn zdrav a imunitn stimulace.

Neinvazivn (transkutnn) ozaovn krve (kvantov
hemoterapie)
Mnoho rznch autor prokzalo vysokou innost lby pomoc laserov terapie o nzk
intenzit psobc na krev: hematopoza je stimulovna, veobecn cirkulace krve
a mikrocirkulace jsou aktivovny, dochz k zlepen prtoku krve (tekutost), zvyuje se
asimilace kyslku do bunk a tkn, systm bunk a imunity je proitn, je pozorovn
protizntliv inek, ltky sniujc pekrven a analgetick inek se vyluuj do krve.
Transkutnn vliv na krev (kvantov hemoterapie) se asto pouv bu jako samostatn
metoda nebo komplexn lba rznch chorob. Me bt pouita, pokud nen uvedena
lokln lba, napklad u oslabench pacient nebo pacient s intoxikanmi znaky.
V kadodenn praxi je efektivn pidn kvantov hemoterapie (k jedn z uvedench
oblast) do hlavnho programu lby doporuen pro konkrtn patologii. Je dleit, e
tento krevn vliv se provd v oblastech velkch cv blzko povrchu ke: oblast
Malgaignova trojhelnku (ped ikmm krnm svalem trapzov sval zepedu), nad
kln kost, [trapzov sval zezadu], podpa, v ohybu lokte, v oblasti stehennho
trojhelnk.
Kvantov terapie m adu smysluplnch vhod ve srovnn s intravenznm laserovm
vlivem:
Neinvazivnost metody;
Absence bolesti a nepohodl;
Nen nutn pouvat jednorzov ppravky, aby byla zaruena sterilita;

Nedochz k pokozen dnch krvinek vzhledem k nzk intenzit zen.
Zi se dr na kmitotu 5 Hz nebo 50 Hz po dobu nejve 5 minut na znu, pokud jsou
i ostatn orgny zahrnuty v procesu lby. Pi pouit metody hemoterapie jako jedinho
postupu na velkch tepnch, me bt proces ozen prodlouen na 10 minut na kad
stran (tzn. celkov doba nen del ne 20 minut). Je nezbytn, aby lkai pouvali
krevn cvy nejble k oblasti vyadujc lbu s clem zskat vt efekt. V prbhu lby
se doporuuje deset procedur. Ty mohou bt uvny denn nebo obden. V ppad
poteby je mon postup po 3 4 tdnech opakovat. Doba trvn interval mezi postupy
a potem opakovanch procedur se stanovuje s pihldnutm na dynamiku a stabilitu
dosaench vsledk.
Obrzek 8 - Neinvazivn ozaovn krve

Celkov tln stimulace podle Korepanova

1 Krkavice msto, kde lze nahmatat puls, 2 - podpa, 3 - jatern oblast, 4 - slezina, 5
stehenn tepny; 6 - krn pte, 7 - hrudn pte, 8 - ledviny, 9 - bedra.
Den
Len msto Frekvence as expozice
lby
5. Stehenn tepna, jedna strana 5 Hz 5 minut
1 1 minuta kad
6. Krn pte, ob strany (podl ptee) 50 Hz
msto
5. Stehenn tepna, druh strana 5 Hz 5 minut
2 1 minuta kad
7. Hrudn pte, ob strany (podl ptee) 50 Hz
msto
2. Podpa, jedna strana 5 Hz 5 minut
3 1 minuta kad
8. Ledviny, ob strany 50 Hz
strana
2. Podpa, druh strana 5 Hz 5 minut
4 1 minuta kad
3. Jtra 50 Hz
strana
1 krkavice z jedn strany 50 Hz 2 minuty
5 1 minuta kad
9. Bedern pte, okolo ptee z obou stran 50 Hz
msto
1 krkavice z druh strany 50 Hz 2 minuty
6 1 minuta kad
4. Slezina 50 Hz
msto
Tento program se pouv jako monoterapie napklad u sportovc pod extrmnm
svalovm naptm a mohou bt pidny do mnohch jinch postup, pokud budou
vhodn plnovan. Program podporuje veobecnou stimulaci a upevnn a m modulan
inek na imunitn systm.
Kry je mon opakovat podle poteby.
Obrzek 9 - Celkov tln stimulace
1 Krkavice msto, kde lze nahmatat puls, 2 - podpa, 3 - jatern oblast, 4 - slezina, 5
stehenn tepny; 6 - krn pte, 7 - hrudn pte, 8 - ledviny, 9 - bedra.
Celkov tln stimulace ziem D30/50

Indikace pro pouvn zie D30/50 pro obecn somatick bio-stimulace jsou stejn
jako pro standardn zie. Rozdl mezi nimi je v ovlivovanch oblastech: vechny
potebn oblasti mohou bt ozeny ziem D30/50 nejve jednou procedurou
nepekraujc ppustn dvky.
Lba se provd skenovacmi pohyby blzko povrchu ke rychlost 1 cm za sekundu.
1 Skenovn podl ptee od lebky ke kostri 50 Hz 5 minut
2 Skenovn ledvin 50 Hz 1 minuta kad
Femorln trojhelnk
3 50 Hz 1 minuta
kad den jin strana
4 Oblast jater (skenovn) 5 Hz 2 minuty
Oblast lunku, aludku, dvancternku, slinivky,
5 5 Hz 4 minuty
sleziny. Skenovn
Kurz obsahuje 5-7 procedur vykonvanch denn, nebo alternativn.
Obrzek 10 - Celkov tln stimulace - pouit D30/D50

Univerzln rehabilitan program (URP)

Nsledujc doporuovan schma obecn stimulace je inn pro jakkoliv nemoci,
zesiluje inek jinch kvantovch lebnch metod a jakkoli jin lby.
. Popis lebn zny Frekvence as expozice
1 tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti 5 Hz 5 minut
2 Hrudn kost 50 Hz 1 minuta
50 Hz pak 1 minuta na kad
3 Nadbiek
5 HZ frekvenci
1 minuta kad
4 Podeb (vlevo i vpravo) 50 Hz
strana
1 minuta na kadou
5 pod kln kost* (vlevo i vpravo) 50 HZ
oblast
1 minuta kad
6 Krkavice 50 Hz
strana
Jamka na zadn sti krku u prvnho obratle (vlevo 1 minuta kad
7 50 Hz
a vpravo) strana
8 Ztylek 50 Hz 1 minuta
1 minuta na kad
50 Hz pak
9 Oblast ledvin a nadledvin frekvenci a kad
5 HZ
msto
* Prostor mezi velkm prsnm svalem a deltovmi svaly tsn pod kln kost.
Zkuenosti ukzaly, e tento postup aplikovn souasn vedle hlavn lby, zvyuje
kvantov lebn efekt 1,5 a 2 krt. To vede k harmonizaci organismu. Spolu
s programem celkov tln stimulace (str. 36, 38) je tu tak velmi vznamn zlepen
imunitn biostimulace. Pokud je prvn metoda pouvna ped nebo v prbhu epidemi
jako opaten zabraujc onemocnn jako je chipka, pouv se tato lba pro urit
onemocnn ji vyvinutch chorob nebo pro rzn poststresov stavy. Tak me bt
pouita jako samostatn lebn postup nebo v kombinaci s jinmi programy, urenmi k
lb onemocnn (bronchitida, gastritida, artritida, prostatitida, atd.). Celkov doba
trvn pro kad postup nesm pekroit 35 - 40 minut.
Pokud kombinovan metody lby zahrnuj stejn oblasti, nemly by se v tchto
oblastech lby opakovat. Obecn 10 - 15 procedur tvo jednu kru. Tyto postupy se
mohou opakovat denn nebo obden. V ppad poteby se kurz me opakovat po 3-4
tdnech. Intervaly mezi kurzy a poet kurz jsou vybrny s ohledem na dynamiku
a stabilitu vsledk dosaench s kadm prbhem lby. Lba se me opakovat 4-6
krt ron.
Obrzek 11 - Univerzln rehabilitan program

st II
Lba nemoc pomoc metod kvantov medicny
INFEKN NEMOCI A NEMOCI ZPSOBEN PARAZITY

Infekn (bradavice, opary) a plsov nemoci ke jsou docela bn. Problmy
imunitnho systmu sn schopnost tla bojovat s viry. Proto ped lbou tchto
konkrtnch onemocnn zvate celkovou obrodu imunitnho systmu pomoc praktik na
stranch 36, 38, 40.
Opary
Lbu konch opar zanme neinvazivnm ozaovnm krve v mst oparu. Pokud se
opary nachzej na oblieji nebo na sliznicch, pak je nutn ozaovat krev v krnch
tepnch po dobu 2 minut pro kadou tepnu na frekvenci 50 Hz dle bodu 1 na obrzku 12.
Paklie se opar nachz na povrchu genitli, provdme stejn ozaovn na stehenn
tepn. Lba v mst oparu se provd frekvenc 1000 Hz nad oparem. Pokud se opar
vyskytuje na oblieji, volme 5 minut, bod 2 na obrzku 12.
V ppad genitli provdme lbu 10 min. 2-5 procedur aplikovanch 2x denn by mlo
stait pro lbu opar na oblieji.
Pokud se opar vyskytuje na genitlich, provedeme 7-10 procedur 1 nebo 2x denn.
Obrzek 12 - Opary
Bradavice
Bradavice, stejn jako opary jsou virovho pvodu a proto je lba toton. Jedin rozdl
v potu procedur, kdy bradavice lme ve dvou krch po 10 procedurch s intervalem 3
tdn.
Obrzek 13 - Bradavice
Plse neht
Lbu kvantovou terapi v ppad plsn neht pouvme souasn s uvnm lkaem
pedepsanch lk.
Kad lebn procedura zan neinvazivnm ozaovnm krve postien oblasti. Pokud
jsou plsn zasaeny nehty na nohou, ozaujeme krev na stehn dle obrzku 15, bod
1(b). Pokud jsou plsn zasaeny nehty na rukou, ozaujeme krev na lokti dle obrzku 15,
bod 1(a).
Doba procedury je 5 minut pi frekvenci 50 Hz.
Mstn ozaovn neht provdme frekvenc 1000 Hz po dobu 2 minut na kadm plsn
zasaenm nehtovm lku. Pokud jsou zasaeny vechny prsty, je mon pout
skenovac metodu po dobu 10 min.
Pro dosaen poadovanch vsledk musme provst 1-3 kry po 10-12 procedurch
Obrzek 14 - Plsn neht

Obrzek 15 - Plsn neht

NEMOCI LZ S VNITN SEKREC

Existuje spousta klinickch studi, kter podporuj pouit kvantov terapie hlavn jako
doplnk k bnmu len konvennmi lky. Dky tomuto spojen klasick a kvantov
medicny dojde ke snen dvky lk u pacienta.
Rozptlen zvten ttn lzy s pznaky mrn

hypertyrezy
Ve velkm mnostv ppad len ttn lzy zvten strumy kvantovou terapi
vede k zlepen stavu pacienta a k vymizen pznak jako je pocen, arytmie a stlaen
prdunice. Pacienti by rovn mli pijmat sloueniny jdu nebo jeho soli.
O pouit kvantov medicny u pacienta rozhoduje vdy endokrinolog na zklad
diagnzy.
Program len je nsledujc:
tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti pi frekvenci 5 Hz po dobu 5 minut.
Pmo podl ttn lzy skenovac metodou frekvenc 50 Hz po dobu 5 minut.
Jedna kra se skld z 8-10 procedur pi etnosti jedna procedura denn. Pacient
nepestv okamit brt lky, pouze postupn na zklad krevnch test a ostatnch
symptom mohou bt dvky lk sniovny.
Opakovn podprnch kr by ml zvit endokrinolog.
Obrzek 16 - Rozptlen zvten ttn lzy s pznaky mrn hypertyrezy

Cukrovka
1 Nadbiek 5 Hz 2 minuty
2 minuty kad
2 Podeb 5 Hz
msto
3 Sted mezi vstupkem hrudn kosti a pupkem 50 Hz 2 minuty
4 Sted mezi 1 a 3 50 Hz 2 minuty
Skenovat podl lev a prav strany ptee (7 8 3 minuty kad
5 1 000 Hz
obratel) strana
Rozliujeme 2 typy cukrovky. Cukrovka 1. typu vyadujc pravideln pdl inzulnu
a cukrovka 2. typu, kdy je pdl inzulnu dodvn do tla v ppad nutnosti podle
hodnot cukru v krvi.
Dky zlepen prtoku krve a zmenen otok pomh kvantov medicna stimulovat
funkci slinivky bin.
Lba cukrovky kvantovou medicnou mue zahrnovat i univerzln rehabilitan program
(strana 40).
Pokud se rozhodnete vyut inky kvantov medicny pro lbu cukrovky, je nutn toto
provdt pod dohledem endokrinologa a pravideln vyhodnocovat mnostv cukru v krvi
a moi.
Obrzek 17 - Cukrovka
NERVOV BOLESTI
Nedvno se seznam nemoc litelnch kvantovou medicnou v oblasti neurologie rozil
zejmna v oblastech neurologickch onemocnn majcch pvod v ptei
a psychoneurologii. Efektivita kvantov medicny spov ve zlepen mikrocirkulace krve,
zmenen otok (to pomh zejmna u syndromu karplnho tunelu), ustlen cirkulace
mozkomnho moku a zlepen veden nervovch vzruch.
Avak sprvn diagnza nemoci bude vdy zsadn pro spch lby kvantovou terapi.
Pro spnou lbu tchto nemoc je klov kombinace nkolika lebnch postup, jako
jsou kvantov terapie, alternativn medicna, mase a jin metody. Nedostaten
zlepen stavu pi pouvn kvantov medicny potvrzuje patnou diagnzu nemoci.
Existuj publikace, kter doporuuj pout kvantovou medicnu pro lbu pacient
s roztrouenou sklerzou a jinch nemoc.
Metody kvantov medicny, popsan v tto kapitole maj u pacient dobrou odezvu a je
mon oekvat pozitivn vsledky v lkask praxi.
Bolest trojklanho nervu

Diagnza by vdy mla bt stanovena specialistou. Je nutn vylouit monost ndoru na
mozku, kter me mt stejn pznaky pro tuto nemoc je vak kvantov medicna
kontraindikovan.
Tyto bolesti mohou bt rovn spojeny s onemocnnm zub nebo nosn dutiny. Pokud
nebude lena sprvn nemoc, nelze oekvat pozitivn vsledky po lb kvantovou
terapi.
Pokud se rozhodneme lit tuto nemoc, je nutn vdt, kter vtve trojklanho nervu by
se mly lit (podvejte se na obrzek popisujc inervaci obr. 18).
On nerv zan nad obom a kon uprosted temene hlavy.
Maxilrn nerv zahrnuje dse horn elisti, horn ret a plochu lcn kosti.
Mandibulrn nerv, kter je umstn v doln elisti.
Pouijeme skenovac metodu pi variabiln frekvenci po dobu 1-2 minuty na kadou znu
avak nesmme pekroit celkovou dobu 10 minut.
Jedna kra se skld z 10-15 procedur. Jedna procedura denn.
Kru opakujeme za 3-4 tdny pokud je to nutn.
Obrzek 18 - Bolesti trojklanho nervu

Bolest lcnho nervu

Lba je vdy spn
a nezle na dvodu vzniku
tto nemoci (ischmie,
nachlazen).
Avak je nutn si uvdomit, e
pznaky mohou bt podobn
s ndorem na mozku, kter je
pro lbu kvantovou medicnou
nevhodn. Toto je nutn
vylouit. Pokud byly v minulosti
zaznamenny u nemocnho
kee v oblieji, pak je rovn
kvantov medicna
kontraindikovna.
Lba kvantovou medicnou by
mla bt provedena pouze
zdravotnm specialistou.
Zi pilome na bolestivou
a ochablou st oblieje. Pokud Obrzek 19 Bolest lcnho nervu, schma

m nemocn pouze bolesti, inervace lcnho nervu
pouijeme frekvenci 1000 Hz po
dobu 2 minut na kad msto. Pokud se jedn o ochablost, pouijeme variabiln frekvenci
po dubu 2 minut na kad msto. Celkov as nesm pekroit 10 minut na jednu
proceduru. Ozaovn provdme skenovac metodou. Dlka jedn kry je 15 procedur
provdnch denn nebo obden. Kru meme opakovat po msn pauze.
Lcn nerv je velmi patn zsobovn krv, a proto kvantovou medicnu vdy
kombinujeme s ostatnmi metodami. Vazolidtor jako napklad kyselina nikotinov je
dleitou soust lby kvantovou terapi.
Bolesti nerv
Zi umstme do prostoru, kde se nachz zdroj akutn bolesti, a nastavme frekvenci na
1000 Hz. Pi mrnj bolesti volme variabiln frekvenci. Ozaujeme kad msto 5 minut.
Je-li bolest i v okol nervu (napklad meziebern nerv), pak umisujeme zi na nkolik
mst okolo nervu v okruhu 5-10 cm. Dobu nastavme na 1-2 minuty.
Pokud je bolestiv msto v oblasti srdce, nastavme frekvenci pouze na 5 Hz (ne jinak).
Trvn jedn procedury nesm bt del ne 40 minut.
Kra se skld z 10 procedur, jedna denn.
Kru meme opakovat po 4 tdnech.
Kvantovou medicnu je mon v tomto ppad kombinovat s jinmi postupy, jako
napklad anestetika, vitamny a jin pokud je to nutn. Kombinac vce metod me vst
k vraznjmu zlepen.
Ischias
Je dleit identifikovat podstatnou pinu ischiasu. V ppad mechanick komprese
tumorem nebo klou meziobratlov plotnky (vyheznut plotnky) nelze na toto msto
pout kvantovou terapii.

3 minuty kad
1 Skenovn v oblasti kov okolo ptee 1 000 Hz
strana
2 Pozad dle obrzku
3 Zhyb na spodn sti pozad 2 minuty kad
Variabiln
4 Sted zadn sti stehna msto
5 Podkolen jamka
V ppad vyheznut plotnky se doporuuje pout Celkovou Tln Stimulaci (strany 36,
38). Zlepen metabolismu, imunity a jinch obrannch mechanizm pome pedejt
degeneraci pslunch orgn. V takovm ppad je kvantov terapie vhodnm
doplkem.
Pot je vhodn vyut mas pro obnoven sprvn innosti bedern a kov oblasti,
v souinnosti s kvantovou terapi zahrnujc postien oblasti.
Pokud nervov bolesti vysteluj do chodidel, me bt lba rozena i smrem dol.
Jedna kra se skld z 10 procedur, kad den jedna. Pokud je bolest vn, mono
provdt 2x denn.
Kvantov terapie se vhodn dopluje s vitamny A, C, E a kyselinou nikotinovou.
Preventivn kry je vhodn zaazovat na jae a na podzim. Je mon pout mstn
anestetika, pokud je to nutn.
Obrzek 20 - Ischias
Epilepsie
Ke klasick lb epilepsie me bt pidna kvantov terapie. Doporuuje se tento
postup:
5 minut na kad
2 Loketn jamky 50 Hz
stran
3 Krn tepny 1 minuta kad
50 Hz
4 Podztyln jamky msto
7-10 procedur, jedna denn, bhem jedn kry.

Lka me na zklad lby navrhnout dal kru.
Obrzek 21 - Epilepsie
NEMOCI O
Experimenty na zvatech a klinick zkouky na onch klinikch (zdroj: fakulta onho
lkastv rusk lkask university v Moskv, 2003) potvrdily, e pstroje RIKTA maj
lebn vliv na nemoci o. Zlepuj mikrocirkulaci, metabolismus, krevn obh a obnovu
tekutin v oku. Dle zlepuj zrakovou ostrost a urychluj regeneran procesy v oku.
Pacienti s poruenou rohovkou a tak pacienti po operaci o mohou vyut protizntliv
efekt kvantov terapie. Na rozdl od dve pouvanch metod je multifaktoriln kvantov
terapie dostaten a m irok spektrum ink pro lbu akutnch i chronickch onch
nemoc a mla by bt aplikovna hlavn odbornmi lkai.
Zlepen ostrosti zraku

Touto metodou lze doshnout zlepen zrakov ostrosti dky stimulaci elektrogeneze
(schopnost onho nervu vytvet elektrick potencil), metabolismu a krevnho obhu
stnice a nitrolebenho prostoru. Pokud vezmeme v vahu, e oko je perifern st
mozku, pak kvantov medicna me bt povaovna za nefarmakologickou terapii, kter
m vliv na neuromodulrn a neurometabolick procesy. To je zejm, pokud se
podvme na funkci a stavbu neuron, pi inku kvantov energie. Pi ozen se zv
potencil neuron a zrychl se nervov impulzy, zvt se nervov vbky a stimuluje se
myelinov proces.
Lba se provd vsed nebo vlee.
Postupujeme tak, e zi je v kontaktu s k. Zaneme na vnjm koutku oka
a postupujeme pes obo u obou o. Snme intenzitu laseru na 0,25 a nastavme
frekvenci 50 Hz po dobu 5 minut. Pokud jsme nuceni pout plnou slu laseru (zazen
neum snit intenzitu), snme dobu procedury na 1-2 minuty. Kra se skld z 6
procedur aplikovanch kad druh den.
Obrzek 22 - Zlepen ostrosti zraku

Nemoci rohovky
Vysok frekvence onemocnn a porann rohovky (68-70% ze vech raz o) si
vydala rozvoj lebn etrn metody kvantov medicny pomoc pstroj RIKTA.
Zi pilome na krn ly a minutu psobme na kadou zvl frekvenc 50 Hz
a 1 000 Hz. Stejnm zpsobem ozme i horn tetinu hrudn kosti. Podle zvanosti
provdme denn nebo obden v kombinaci s ozaovnm vnjho koutku oka po dobu
5 minut stejnm zpsobem jako u zlepen ostrosti zraku. (intenzita laseru 0,25,
intenzita IR 0,25)
Kombinace kvantov medicny s konvennmi livy me zkrtit dobu lby o polovinu
a zmenit pravdpodobnost obnovy nemoci 5-6krt.
Obrzek 23 - Nemoci rohovky

Oeten pooperanch stav u rohovky

S pchodem laserovch operac a novch metod v len rohovky nastaly pote
s pooperanmi stavy, zejmna s regenerac rohovky a jej sprvn vivy.
Pouit pstroj ady RIKTA po operaci rohovky pin obrovsk rozdly v regeneraci.
Bolesti, podrdn jako napklad fotocitlivost je odstranna velice rychle, co m za
nsledek men utrpen pacienta a zlepen vlastnho zdravotnho stavu (zkrcen o asi 4-
5 dn). Zrak je obnoven o 3 dny dve, dky zmizen otoku a zlepen psunu ivin do
rohovky. V prmru je pacient zdrv o 5-7 dn rychleji. Pokud je pouit pstroj RIKTA,
nezvyuje se nitroon tlak a nen nutn pouvat kortikoidy, protoe m zazen
protizntliv inky.
S procedurami lze zat ji den po operaci. Provdme skenovn okolo o. Frekvenci
nastavme na 50 Hz a as na 2 minuty. Intenzitu laseru a infraervenho svtla
nastavme na 0,25. Procedury provdme denn.
Tato metoda lby je vhodn, jednoduch, efektivn a m vborn vsledky.
Obrzek 24 - Oeten pooperanch stav u rohovky

Zntliv onemocnn stnice

Pstroje RIKTA jsou velice inn, bezbolestn a ekonomicky vhodn pi lb onho
pozad, diabetick retinopatie a nkterch forem zelenho zkalu. Srdcem metod
kvantov terapie je pozitivn vliv na on bunnou tk a on svaly. Doporuuje se
ozaovat prostor nad obom frekvenc 50 Hz po dobu 2 minut nad kadm okem, pi
snen intenzity laseru a infraervenho zen na 0,25. Len by mlo bt pod dozorem
onho lkae. Pi tomto zpsobu lby dochz ke snen nitroonho tlaku zlepen
zraku, co se vysvtluje zlepenm cirkulace mozkomnho moku a iln a tepenn
cirkulace v oku.
Obrzek 25 - Zntliv onemocnn stnice

NEMOCI SLUCHU
Pi tchto nemocech je aplikace kvantov terapie vdy spn.
Pi pouit konvenn medicny v kombinaci s kvantovou terapi u lby chronickch
znt u, otosklerzy a jinch vnch stav asto sn dobu lby a dochz
k celkovmu uzdraven. Pi kombinovanm pouit programu celkov tlesn stimulace
dojde k jet vtmu inku (strana 36, 38)
Monirova choroba
Tato nemoc se projevuje opakovanmi nezvladatelnmi zchvaty zvrat, huenm
v uch a stlm zvonnm v uch. Pvod nemoci nen znm. Nemoc me bt lena
lkaem, kter doke sprvn urit diagnzu a lbu. Ta me bt chirurgick, na ni
me navazovat lba kvantovou terapi. Je vak mon kvantovou terapii pout i
k vlastnmu samostatnmu len.
Po prvn procedue me dojt k doasnmu zhoren stavu, ale ten netrv dle ne 12
hodin a u se neopakuje.
Mastoidn kost (za unm boltcem na rovni unho 2 minuty na lev a
1 5 Hz
lalku) prav stran
Nsadou slo 2 ze sady KON-1 pmo do ucha ale 2 minuty na lev a
2 1 000 Hz
nesm dojt ke kontaktu s unm bubnkem prav stran
3 Oblast ela, skenovn vlevo a vpravo
1 minuta kad
Jamka na zadn sti krku u prvnho obratle (vlevo 50 Hz
4 strana
a vpravo)
Vbek pod vnjm zvukovodem ucha (ped
5 5 Hz 2 minuty
uchem)
Kra se skld ze 7-12 procedur provdnch denn.
Kra me bt zopakovna 3 s msnmi intervaly.
Obrzek 26 - Monirova choroba

Chronick znt ucha

Pokud se ve stednm uchu nachz hnis, je nutn jej ped lbou kvantovou medicnou
odstranit. Cel sluchovod by ml bt vyitn a osuen. Mezi procedurami me bt
pouita klasick lba.
1 Vbek pod vnjm zvukovodem ucha 50 Hz 2 minut
Mastoidn kost (za unm boltcem na rovni unho
2 50 Hz 3 minut
lalku)
Nsadou slo 2 ze sady KON-1 pmo do ucha, ale
3 1 000 Hz 2 minuty
nesm dojt ke kontaktu s unm bubnkem
Obrzek 27 - Chronick znt ucha
Otosklerza, Huen v uch, Zhoren sluchu

Pi lb otosklerzy je aplikace kvantov medicny velmi spn. Vtinou sta provst
10-14 procedur a dojde ke zlepen. Kry je mon opakovat 6 ron. Audiogram me
bt opakovn po kad ke.
1 minuta na kad
1 Uprosted tsn pod kln kost 50 Hz
stran
2 Horn st je 50 Hz 2 minuty
3 5 Hz 3 minuty
lalku)
4 Variabiln 2 minuty
Vbek pod vnjm zvukovodem ucha (ped
uchem)
Ozaujte pouze postien ucho.
Obrzek 28 - Otosklerza, Huen v uch, Zhoren sluchu

Tympanoplastika
Chirurgick vkon, kter se sna o znovuvytvoen
funknho pevodnho systmu ucha
Vyuit kvantov terapie v pooperanch stavech
O nasazen kvantov terapie rozhoduje lka
Obvykle sta provst 7 procedur, jednu denn. Pokud je to nezbytn, je mono kru
opakovat po msci.
Vbek pod vnjm zvukovodem ucha (ped 2 minuta na kad
1 5 Hz
uchem) stran
2 variabiln 2 minuty
lalku)
3
Jamka na zadn sti krku u prvnho obratle (vlevo 1 minuta na
4 50 Hz
a vpravo) kadm mst
5 rove 4. obratle vlevo a vpravo od ptee
Obrzek 29 - Tympanoplastika
NEMOCI OBHOVHO SYSTMU

Je dleit pouvat kvantovou medicnu pi lb nemoc obhovho systmu z dvod
vysok mortality ve vysplch zemch.
Kardiovaskulrn nemoci, mozkov phody, aterosklerzy dolnch konetin, nedokrvovn
jsou zvl nebezpen. Aterosklerzy maj velk vliv na kardiovaskulrn nemoci a
zpsobuj problmy s cirkulac krve a zsobovn tkn kyslkem. Rusk vzkum potvrdil,
e pouvn kvantov terapie sniuje hodnotu cholesterolu a zlepuje mikrocirkulaci
krve.
Mli bychom mt na pamti, e srdce pracuje na pirozen autonomn frekvenci
1-1,5 Hz.
Proto musme ozaovat srdce vdy frekvenc 5 Hz. Je absolutn zakzno
pouvat jin frekvence pi lb v pmm okol srdce.
Ptomnost kardiostimultoru je kontraindikac pro pouit kvantov medicny. Pro lbu
kardiovaskulrnho systmu je nezbytn aplikovat dl principy pi uit nervovch
prostor a rovn se zamit na pslun zny, pokud se jich to tk. (strany 26, 27).
Bolesti hlavy
Kra se skld z 10-15 procedur. Procedury provdme denn nebo obden. Kru meme
opakovat po msci, nejvce vak 2-3ron.
Kvantovou terapii meme kombinovat s rostlinnmi diuretickmi prostedky. Mli
bychom omezit konzumaci soli, tunho a energetickho jdla, vajek, msla, kvy
a limond. Alkohol a cigarety mus bt kompletn vyloueny. Kombinace kvantov a jin
(chiropraktici, osteopatie nebo jin metody zaloen na masi) terapie zejmna v oblasti
je a krku je doporuena.
2 Oblast ela, skenovn vlevo a vpravo
3 Krkavice vlevo i vpravo
Jamka na zadn sti krku u prvnho obratle (vlevo
4 variabiln 1 minuta na
a vpravo)
50 Hz kadm mst
7 Sted horn sti trapzovho svalu
5 minuta kad
8 Ledviny na obou stranch 5 Hz
strana
Obrzek 30 - Bolesti hlavy

Infarkty, Angina pectoris, onemocnn srdenho svalu

2 Zna lunku 5 Hz 2 minuty
Msto, kde lze nahmatat puls na krn tepn
3 50 Hz 2 minuty
(vlevo)
4 Nalevo od ptee, u lev lopatky 5 Hz 2 minuty
2-5 minut (podle
Pae 1000 Hz dosaenho
inku)
5
50 Hz nebo
Nad oblast srdce (zepedu i zezadu) stdat 2 minuty
s 5Hz
Kra se skld z 10 procedur, maximln 15 procedur, kter provdme denn nebo
obden. V ppad nutnosti me bt kra opakovna po msci. Lba me bt
aplikovna 2-4za rok. Nutno kontrolovat EKG.
Kvantov medicna umouje snit mnostv lk, jako napklad nitroglycerin, inhibitory
na bzi vpnku a jin medikace od 6-8 procedur, ale vdy pod dohledem lkae. Pjem
-bloktor je mon snit a po 7 procedue. Bhem prvn kry nen vhodn vylouit
pjem vekerch medikament.
Infarkty
Kvantov medicna funguje dobe pi suplementaci vitamn A, C, E a dalch vitamn
bhem kry (dvkovn 3 tdn ped jdlem). Adenosin trifosft (ATP), thiamine mohou
bt pnosem, ale je vhodn toto konzultovat s lkaem.
Obrzek 31 - Infarkty, Angna pektoris, onemocnn srdenho svalu

Poinfarktov stavy, infarkt myokard,

Pro lidi, kte prv proli infarktem myokard, akutn angnou, zhorenm srden
innosti, je kvantov medicna kontraindikovna. Nejefektivnj doba pro len tchto
chorob je v dobch stupu nemoci, kdy je lovk relativn stabiln. V tto dob lba
psob jako prevence monch zhoren anebo opakovn vnch stav.
1 Spojen hrudn a kln kosti
2 Sted hrudn kosti
3 Druh meziebern prostor nalevo od hrudn kosti
tvrt meziebern prostor nalevo v mst 5 Hz 1 minutu kad
4
vertiklnho prmtu stedu kln kosti
tvrt meziebern prostor nalevo v mst
5
vertiklnho prmtu podpa
6 Zna lunku 5 Hz 2 minuty
Msto, kde lze nahmatat puls na krn tepn
7 50 Hz 2 minuty
(vlevo)
8 Nalevo od ptee, u lev lopatky nahoe
2 minuty kad
9 Nalevo od ptee, u lev lopatky uprosted 5 Hz
msto
10 Nalevo od ptee, u lev lopatky dole
Kra se skld ze 7-10 procedur, provdnch denn nebo obden. Kru opakujeme po 3-
4 tdnech. EKG a konzultace s lkaem je nezbytn.
Je dobr k lb pidat vitamny A, E, rozinky, suen meruky a peen brambory.
Obrzek 32 - Poinfarktov stavy, infarkt myokard

Arytmie. Obecn pstup kvantov medicny

Pi pouit kvantov medicny pro lbu arytmie je vhodn vzt v potaz nzor kardiologa
a tato fakta:
Pm ozaovn srdce podporuje mikrocirkulaci a zpomaluje rozvoj srden fibrzy, kter
me bt zpsobena uvnm -bloktor.
V ppad bradyarytmie (pomal arytmie) je preferovno umstit zi na zda v mstech
spodn je (2)
V ppad tachyarytmie (rychl arytmie) me doktor zvolit obecnou tln stimulaci
(strana 36, 38). Avak ped pouitm kvantov medicny mus bt vyloueny tyto nemoci
(nejdve mus bt leny piny a a pot arytmie): zvten ttn lzy, onemocnn
srdench chlopn, brnin kla atd.
Pro podporu para sympatickho nervovho systmu ozaujeme krkavice (3) a nadbiek
(4).
Me bt nezbytn konzultovat zdravotn stav s neurologem, aby byla vylouena arytmie
zpsobena porannm nervovho systmu nebo duevn chorobou. K vylouen arytmie
zpsoben nemocemi ttn lzy je nutn vyhledat specialistu.
Oblast srdce sm bt ozaovna jen frekvenc 5 Hz, a po dobu ne del ne 5 minut.
Pokud lba vyaduje ozaovat srden oblast na vce mstech, kad msto sm bt
ozaovno jen 1 minutu.
V kadm ppad by mla bt kvantov terapie pedepsna a mla by bt provdna
pod dohledem lkae.
Obrzek 33 - Arytmie. Obecn pstup kvantov medicny

Nsledky mrtvice
Ischemie
Encefalopatie
Prmrn dlka kry je 10-15 procedur, jedna denn nebo obden. 2-3 kry ron.
Msto napojen deltovho svalu na kln kost
2 1 minuta kad
pod kln kost 50 Hz
msto
3 Nad stedem kln kosti
4 Krkavice 50 Hz 2 minuta kad
2 minuty na kad
5 Oblast ela, skenovn vlevo a vpravo 50 Hz
stran
Jamka na zadn sti krku u prvnho obratle (vlevo 1 minuta kad
6 50 Hz
a vpravo) strana
7 7. obratel 2 minuty na
50 Hz
8 Nalevo a napravo od 7. Obratle kadm mst
Lka by ml bt ptomen u lby kvantovou medicnou.

Lbu neprovdme v ppad akutnch mrtvic, ale meme zat 3-4 tdny po mrtvici,
pokud je zdravotn stav stabilizovan.
Obrzek 34 - Nsledky mrtvice, Ischemie, Encefalopatie

Kornatn tepen dolnch konetin

Znt tepen - trombza
Pokud lme ob konetiny, je nutn do ozaovn zahrnout i bod 1. Procedury
provdme denn nebo obden kra se skld z 15 procedur. Kru je mon opakovat
po msci, maximln vak 6 ron.
Lba nebude inn, pokud nemocn kou, pije alkohol, siln aj, j sladk a tun jdlo
a m sedav zpsob ivota. Cukrovka rovn komplikuje lbu.
Lba je velice efektivn, pokud je ke konvenn lb pidna kvantov medicna.
2 Stehenn tepna msto, kde lze nahmatat pulz.
Prostor mezi kyl a holen pedn vnitn strana
3
vdy 10 cm od sebe. 2 minuty na
50 Hz
4 Ob strany achillovy lachy kadm mst
5 Sted ltkovho svalu
6 Podkolenn jamka
2 minuta na
7 Okolo obratl bedern ptee Variabiln
kad stran
Obrzek 35 - Kornatn tepen dolnch konetin

Keov ly na dolnch konetinch

Souasn operativn lba (chirurgick odejmut keovch il) je velice radikln. Hlavn
dvod vzniku tto nemoci je patn prtok krve lami.
2 Stehenn tepna msto, kde lze nahmatat pulz.
3 Sted stehna ze pedn strany
4 Oblast ky zepedu
5 Zepedu pmo pod kolenem
6 Sted holen zepedu
2 minuty
7 Kotnk 50 Hz
kad msto
Zadn strana ltkovho svalu 2 msta asi 10 cm
8
od sebe
9 Podkolen jamka
10 Sted stehna zezadu
11 Zhyb na spodn sti pozad
Prospch kvantov medicny pi len keovch il spov v tom, e se zlep odtok
krve z hluboko poloench il, co zmen tlak na keov ly a rovn m kvantov
terapie vrazn kosmetick inky. Tepenn mikrocirkulace a obh krve se zlep. Bolest
se zmrn nebo zmiz zcela a ance na rozvoj brcovch ved se sn.
15 procedur v jedn ke. Prvnch 10 se provd denn a 5 dalch obden. Je mon
provst 6 kr ron. Minimln prodleva mezi krami je 1 msc.
Lbu je mon kombinovat s pjmem dalch liv (troxevasin, ginko). Kvantov
medicna je v len keovch il velmi doporuovna a je ji mon pout i pi
pooperanch stavech.
Obrzek 36 - Keov ly na dolnch konetinch

Hemeroidy
Pokud dochz ke krvcen z hemeroid, je kvantov medicna kontraindikovna. Je
rovn doporueno provst testy krve na srlivost, HIV a Wassermannv test. Pokud
pacient trp chronickm krvcenm, mla by se vylouit monost stevn polypzy.
1 Nadbiek
2 Prav podeb 2 minuty kad
5 Hz
3 Lev podeb msto
4 Lev kyeln oblast

5 Msta okolo itnho otvoru Variabiln 1 minuta
6 Hrz 5 Hz 1 minuta
7 Stehenn tepny msto, kde lze nahmatat pulz 5 Hz 5 minut kad
Kra se skld z 10-15 procedur, provdnch denn nebo obden. Kru lze opakovat po
2 mscch.
Pokud je operace nutn, pak pouijeme kvantovou terapii nejdve 10-12 dn po
chirurgickm zsahu. Po tto dob meme provdt procedury denn podle rozpisu,
abychom pedeli pooperanm komplikacm (trombza). Navc me proktolog pout
nsadku . 1 ze sady KON-1 anln pi frekvenci 1000 Hz po dobu 5 minut.
Pokud jsou hemeroidy zpsobeny jinou chorobou, je nezbytn lit i pvodn chorobu
simultnn.
Obrzek 37 - Hemeroidy
Aplikace zie D30 a D50 pi len ilnch onemocnn

dolnch konetin
Zi D30/50 je mon pout na len keovch il, aterosklerzy dolnch konetin
podle tohoto schmatu:
Skenovac metodou msta 1 z obrzku po dobu 5 minut frekvenc 50 Hz,
Skenovac metodou msta 2 z obrzku po dobu 2 minut frekvenc 50 Hz,
1 minutu v mst 3 a 4 z obrzku frekvenc 5 Hz.
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. Opakovn kry je mon po
msci.
Obrzek 38 - Aplikace zie D30 a D50 pi len ilnch onemocnn dolnch

konetin
Raynaudova choroba (je onemocnn tepennho systmu

nejastji hornch konetin)
2 Nad stedem kln kosti
3 Kln jamka
4 Podpa
1 minuta kad
Sted pan kosti v jamce mezi pan kost a 50 Hz
5 msto
bicepsem
6 Loketn jamka
7 Msto, kde se d nahmatat pulz na zpst
2 minuty na kad
8 Prsty na rukou na dlaov a hbetn stran 1 000 Hz
stran
Podl ptee na postien stran od 3. krnho po
9 1 000 Hz 2 minuty
10 hrudn obratel
Tyto nemoci jsou charakteristick opakujcmi se a dlouhotrvajcmi keemi perifernch
ilek. Onemocnn je doprovzeno chladem, postupem asu zpsob zmnu kapilrn
cirkulace.
Kvantov terapie me bt pouita samostatn stejn jako soust komplexn lby. Jako
doplkov lba me bt pouita po operacch. Dlka kry 10-15 procedur provdnch
denn nebo obden. Kru meme opakovat 3-5 za rok.
Obrzek 39 - Raynaudova choroba

NEMOCI DCHACHO APARTU

Kvantov medicna m mnoho zkuenosti s lenm nemoc hornch dchacch cest.
Vzkumy v Rusku prokzaly, e kvantov medicna m dobr vsledky u mladch
i dosplch. Ve vtin ppad dojde k objektivnmu i subjektivnmu zlepen, napklad
vznamn snen dvek lk. Ovem pokud dojde ke vzniku hnisu, mus bt nejprve hnis
odstrann a teprve potom lze s lbou zat/pokraovat v n.
Bronchiln astma je zvltn ppad. Je to zvan onemocnn s rznmi variacemi ve
vvoji a pinami, s rozdlnou citlivost na alergick inidla a rozdlnou citlivost na
nasazen liva.
Pi aplikaci kvantov medicny pi tomto onemocnn by ml vdy bt ptomen lka.
Je nezbytn provst komplexn vyeten zdravotnho stavu pacienta a urit piny jeho
stavu. Bhem terapie by se nemly pekraovat povolen doby ozaovn. Denn by se
mly analyzovat symptomy.
Nen neobvykl, e bronchiln astma souvis i s nemocemi trvicho traktu, slinivkou
bin, jtry. Pokud znme kompletn anamnzu nemocnho, meme sprvn urit lbu
kvantovou terapi.
Ped nedvnem se stala kvantov medicna docela populrn pi lb tuberkulzy.
V kombinaci s celkovou tln stimulac (strana 36, 38) pin lba kvantovou terapi
velk zlepen ve zdravotnm stavu.
Rzn klinick formy rmy

1 Po stranch nosu u jeho konce 5 Hz
2 minuty kad
2 Krn mandle 50 Hz
msto
3 Nstavec . 2 ze sady KON-1 do obou nozder 1 000 Hz
4 Sted ela 5 Hz 1 minuta
V ppad rmy je doporueno neinvazivn ozaovat krev na krkavici po dobu 2 minuty
frekvenc 50 Hz a okolo krn ptee od je a po hrudn st frekvenc 1 000 Hz po dobu
2 minut. Homeopatika mohou v kombinaci s kvantovou medicnou pomoci napklad
halazolin, sanorin a jin.
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. Kry meme opakovat po 3-4
tdnech, nejvce vak 6 za rok.
Pouit nstavce pi lb by mlo bt pod dozorem lkae.
Obrzek 40 - Rzn klinick formy rmy

Znt dutin
Znty nosnch a okolnch dutin mohou bt spn leny kvantovou medicnou. Pokud
mme podezen na hnisn, tak nesmme kvantovou medicnu pout, dokud nen hnis
odstrann.
2 minuty na kad
1 Projekce elistnch dutin 5 Hz
stran
2 eln dutiny 5 Hz 2 minuty
3 Nstavec . 2 ze sady KON-1 do obou nozder 1 000 Hz 2 minuty kad
Kra se skld z 7-10 procedur, jedna procedura denn. Kra me bt opakovna po
msci. Neinvazivn ozaovn krve na krkavici je doporuovno frekvenc 50 Hz po dobu
2 minut na kad stran.
Obrzek 41 - Znt dutin

Angna, znt mandl

Ped pouitm kvantov medicny je konzultace s odbornm lkaem nutn.
V ppad hnisn nebo v ppad folikulrn tonzilitidy mus bt lba kvantovou
medicnou peruena, dokud nen hnis odstrann. V takovch ppadech me bt lba
vedena pouze specialistou.
5 minut kad
2 Lev a prav mandle 5 Hz
strana
2 minuty kad
3 Krn pte vlevo i vpravo - skenovn 50 Hz
msto
Nstavec . 1 nebo . 2 ze sady KON-1 v mst 2 minuty na
4 1 000 Hz
mandl v stech kadou mandli
Kra se skld ze 7-10 procedur provdnch denn. Pi chronickch projevech nemoci
se doporuuje provdt 2-4 ron, jaro a lto.
Obrzek 42 - Angna, znt mandl

Znt hltanu
1 Prdunice v mst ttn lzy 50 Hz 2 minuty kad
2 Horn st hrudn kosti 5 Hz msto
3 Uprosted nad kln kost 1 minuta kad

5 Hz
4 Uprosted pod kln kost msto
5 Nstavec . 1 ze sady KON-1 skrz sta do krku 1 000 Hz 2 minuty

Okolo ptee nalevo i napravo od 3. krnho po 1. 2 minuta kad
6 1 000 Hz
hrudn obratel strana
Kra se skld ze 7-10 procedur, jedna procedura denn. V ppad zhoren
prchodnosti hltanu by mlo dojt k peruen kvantov medicny a pokraovn tradin
medicnou. 2-3 kry ron.
Obrzek 43 - Znt hltanu

Chronick a akutn zpal plic

2 minuty kad
2 Uprosted nad kln kost, vlevo i vpravo 50 Hz
strana
1 minuta kad
3 Uprosted pod kln kost, vlevo i vpravo 50 Hz
strana
Oblast ptee na rovni lopatky, vlevo i vpravo
4
(horn st)
Oblast ptee na rovni lopatky, vlevo i vpravo 2 minuty kad
5 5 Hz
(sted lopatky) msto
6
(msto, kde se lopatka zan oddalovat od ptee)
2 minuty kad
7 Pod lopatkou, vlevo i vpravo 5 Hz
strana
Je rovn mon ozaovat spoutc zny (trigger zones) a to tmto zpsobem: 50 Hz po

dobu 2-5 minut, ne se dostav pslun vsledek. Kra se skld z 12-15 procedur,
jedna procedura denn. Kombinace s klasickou medicnou (antibiotika apod.) je
nezbytn. Kru je mon opakovat po msci. Pokud je diagnostikovn znt na
konkrtnm mst, je mon toto msto ozaovat frekvenc 5 Hz po dobu 2 minut. Pokud
je zpozorovno zhoren jako napklad destrukce plic, pak je nutn kvantovou medicnu
pestat pouvat po dobu odeznn tchto pznak.
Obrzek 44 - Chronick a akutn zpal plic

Astma
Existuj 2 druhy astma: Alergick astma, u kterho existuje alergen, kter zhoruje
nemoc a prav astma, kter se rozvj na pozad nemoc sliznic.
Pokud toto vezmeme v potaz, je nutn, aby pi lb byl vdy ptomen lka. Jeliko je
alergen spoutem nemoci, je vhodn ozaovat antialergenn zny, napklad
nadledvinky, frekvenc 5 Hz po dobu 2 minut.
Kra se skld z 10-15 procedur. Pokud je to nutn, je mon kru opakovat po 4
tdnech, maximln 4 za rok.
1 Horn st hrudn kosti 5 Hz 2 minuty
2 Sted hrudn kosti 5 Hz 1 minuta
Prdunice v mstech ttn lzy uprosted nebo 50 Hz a 1 minuta na
3
nalevo a napravo pak 5 Hz kadou frekvenci
1 minuta kad
4 Nad stedem kln kosti 50 Hz
strana
1 minuta kad
5 Pod stedem kln kosti 5 Hz
strana
6 Lev podeb
7 Prav podeb
8 Nadbiek
9 1 minuta kad
(horn st) 50 Hz
msto
10
(sted lopatky)
11 (msto, kde se lopatka zan oddalovat od
ptee)
Obrzek 45 - Astma
Aplikace zie D30 a D50 pi len respiranch chorob

Tento zi pouijeme pi len zpalu plic, bronchitidy, tuberkulzy, zntu prdunice,
nemoci z dekomprese a pi zrannch hrudnku.
Metoda lby znzornna na obrzku je pouiteln pro symetrick onemocnn obou plic.
kolem lkae je najt zpsob, jak tmto zpsobem oetit jednostrannou chorobu
v zvislosti na poloze a zvanosti choroby. Prostor nad plcemi a prdukami ozaujeme
skenovac metodou rychlost 1cm za sekundu. as expozice je rozdlen nsledovn:
5 minut na pedn a hrudn st a 5 minut na zda. Ve pi frekvenci 5 Hz. Jedinou
vjimkou je oblast ptee zezadu, kde pouijeme frekvenci 50 Hz. Pokud existuj
komplikace s jinmi orgny, pak prostor nad tmito orgny neozaujeme.
Kra se skld z 10-15 procedur, provdnch denn u akutnch ppad a obden
u ostatnch.
Zvrem je teba ct, e kvantov terapie nesm bt pouita samostatn u nemoc jako
zpal plic, bronchitida apod., tedy ty, kter maj infekn piny, a kde je uvn
antibiotik k potlaen pznak nemoci nezbytn a pi jejich neuvn by mohlo dojt
k ohroen ivota.
Obrzek 46 - Aplikace zie D30 a D50 pi len respiranch chorob

TRVIC STROJ A STA
Nemoci jater, Hepatitida, Cirhza

Skenovn okol pravho podeb smrem
2 2 minuty kad
k podbiku 5 Hz
msto
3 5 cm nad bodem 2
4 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem 50 Hz 1 minuta
2 minuty kad
5 Skenovn okolo ptee od lopatek po bedra Variabiln
strana
6 Msto spojen krnho svalu s kln kost 50 Hz 1 minuta
Spoutc zny
7 1 000 Hz
Extraceptivn
5-50 Hz 2-5 minut kad
Proprioceptivn nebo
variabiln
Infekn hepatitida me zpsobit selhn jater. Pokud mme podezen na toto selhn,
je nutn peruit ozaovn v oblasti jater. I v tchto ppadech je vak vhodn provdt
neinvazivn ozaovn krve k lb. Zkuenosti ukzaly, e toto ozaovn krve pisplo
k zintenzivnn ozdravnch proces a obnoven biochemick rovnovhy. Lka me
optovn zaadit ozaovn jater po obdob rekonvalescence. Pokud lba probhne
hladce, mou bt spoutc zny ozaovny po dobu 10-15 dn (v zvislosti na stavu).
Pokud lme kvantovou terapi neloutenkov onemocnn, provdme 10-15 procedur
v jedn ke, denn nebo obden. Meme provst 2-3 kry za pl roku.
Obrzek 47 - Nemoci jater, Hepatitida, Cirhza

Nemoci lunku a luovch cest, diskinzie luovch

cest, postcholecystektomick syndrom
Vdy provdme pod dohledem lkae, po celkovm vyeten. Lba je mon jen pokud
se ve lunku nenachz kameny (psek me bt). Je dleit si uvdomit, jak silnou
vazbu m lunk na srdce, a proto dobe zvit pouit kvantov terapie, pokud m
pacient ischemickou chorobu srdenho svalu.
Kvantov terapie je vhodn se souasnm vyuitm homeopatik a elektrostimulac
lunku.
1 Msto, kde se nachz lunk prav podeb 5 Hz 2 minuty
2 minuty kad
2 5 cm pod a 5 cm nad bodem 1 5 Hz
msto
3 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem 5 Hz 2 minuty
4 Pupek 5 Hz 2 minuty
5 Msto spojen krnho svalu s kln kost napravo 50 Hz 1 minuta
Skenovat okolo ptee od msta, kde se lopatka
6 5 Hz 2 minuty
vzdaluje od ptee, po msto, kde kon ebra.
Podvejte se na metody oeten spoutcch zn lunku.
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Kru je mon opakovat po msci,
maximln 3 ron.
Obrzek 48 - Nemoci lunku a luovch cest, diskinzie luovch cest,

postcholecystektomick syndrom
Znt slinivky bin

2 Nadbiek 5 Hz 2 minuty
2 minuty kad
3 Lev a prav podeb 5 Hz
strana
4 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem 50 Hz 2 minuty
5 Msto spojen krnho svalu s kln kost nalevo 50 Hz 1 minuta
2 minuty kad
6 Okolo ptee od stedu lopatky k zatku beder 1 000 Hz
strana
7 Mezi body 2 a 4 (slinivka bin) 5 Hz 2 minuty
Mly by se zkontrolovat Calkovy a Obraztsovovy spoutc zny a lit je 2-5 minut na
1 000 Hz.
Do 10-12 procedur bhem kry, denn nebo obden. Druh kra nejdve po msci.
Maximln 3-4 kry ron.
Obrzek 49 - Znt slinivky bin

aluden vedy, gastritida

Ped pouitm kvantov terapie mus bt proveden test na zhoubn ndory. Lka by ml
bt seznmen s vsledky fibrogastroskopie a biopsie ne star ne jeden msc.
Pokud dochz ke krvcen z ved, kvantov terapie nen doporuena.
2 Nadbiek
3 Sted levho podeb 2 minuty kad
5 Hz
4 Podeb dle obrzku msto
5 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem

Skenovat okolo ptee od msta, kde se lopatka 2 minuty kad
6 Variabiln
vzdaluje od ptee po horn st beder strana
7 Mezi body 2 a 5 5 Hz 2 minuty
Rozhodnut o len spoutc zny aludku by ml udlat doktor. Frekvence 1 000 Hz na
extraceptivn zny a 5, 50 Hz nebo variabiln na proprioceptivn zny, pi dlce trvn 2-
5 minut.
Kra se skld z 10-12 procedur, provdnch denn, ped nebo 2 hodiny po jdle.
Blem lby nesm bt podvn alkohol a plat zkaz kouen. Zrove je nutn mt dietu
doporuenou lkaem nebo dietologem.
Obrzek 50 - aluden vedy, gastritida

Vedy dvancternku
2 Nadbiek
3 Pupek
2 minuty kad
4 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem 5 Hz
msto
5 Prav podeb
6 Lev podeb
Okolo ptee od spodn sti lopatky po horn st 2 minuty kad
7 1 000 Hz
beder strana
8 Mezi body 4 a 5 5 Hz 2 minuty
Kra se skld z 10-12 procedur, jedna denn. Kru lze opakovat 2 ron.
Bhem lby nepodvme alkohol a je zakzno kouit. Zrove je nutn mt dietu
doporuenou lkaem nebo dietologem.
Bhem len kvantovou medicnou mohou bt podvny klasick lky. Kvantov terapie
pid lkm na inku, a proto bude mon brzy snit dvky.
aludek a dvancternk jsou typick opakujcmi se akutnmi stavy, povtinou na jae
a na podzim. Proto je preventivn lba piblin 2-3 tdny ped oekvanmi stavy
doporuovna. Toto vrazn uleh prbh nemoci.
Obrzek 51 - Vedy dvancternku

Zcpa, kolitida
Ped zahjenm lby je nutn analyzovat stravovac nvyky pacienta, aby bylo mon
poznat piny nemoci.
Berte v potaz, e existuje mnoho chorob, kter mohou bt zamnny s kolitidou, a proto
by mlo bt nasazen lby kvantovou medicnou rozhodnuto odbornkem, kter provede
potebn vyeten (kolposkopii a radiologick vyeten)
2 Vpravo nad kyl zepedu
3 Dle obrzku
4 Mezi doln st hrudn kosti a pupkem 2 minuty kad
Variabiln
5 Pupek msto
6 Dle obrzku
7 Vlevo nad kyl zepedu
Skenovn okolo ptee od spodn sti lopatky po 2 minuty kad
8 Variabiln
5. kov obratel strana
Je mon t ozaovat spoutc znu steva.
Kra se skld z 15 procedur, provdnch denn nebo obden. 2. kra me bt
zaazena po msci. Maximln vak 4-6 za rok.
Obrzek 52 - Zcpa, kolitida

Aplikace zie D30 a D50 v gastroenterologii

Mono pout pi onemocnnch jako hepatitida, cirhza, znt slinivky bin a dal.
Na obrzku je znzornno 5 zn, kter ozaujeme pi len trvicho stroj.
Postupujeme takto:
1 Infekce a hepatitida, skenujeme tato oblasti:
zna 1, 5 minut, 5 Hz
zna 2, 2 minuty, 5 Hz
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn.
2 Nsledky infekn hepatitidy, chronick hepatitidy, cirhzy, skenujeme:
Kra se skld z 15 procedur provdnch denn nebo obden.
3 Znt lunku, chronick znt slinivky bin, skenujeme:
zna 2, 5 minut, 5 Hz
4 Chronick znt tlustho steva, zcpa, skenujeme:
zna 2, 2 minuta, 5 Hz
zna 3, 5 minut, variabiln frekvence
Kra se skld z 15 procedur provdnch obden
5 Chronick gastritida, aluden a dvancternkov vedy, skenujeme:
zna 5, 5 minut, variabiln frekvence
Pokud m pacient jin provzejc choroby, tak pidme zny pro len tchto nemoc.
Obrzek 53 - Aplikace zie D30 a D50 v gastroenterologii 1/2
Obrzek 54 - Aplikace zie D30 a D50 v gastroenterologii 2/2

Znt stn sliznice

Krn tepna v mst, kde lze nahmatat puls, ob 5 minut na kad
1 50 Hz
strany stran
2 Postien msto z venku. Zi pilome na ki 50 Hz 5 minut
Nstavec . 1 ze sady KON-1, nebo nstavec . 1
3 ze sady KON-3, skrz sta k postienmu mstu na Variabiln 5 minut
vzdlenost cm.
Kra se skld z 5-10 procedur provdnch denn.
Pro zlepen lebnho efektu je mon aplikovat celkovou tln stimulaci (str. 36, 38)
Kru je mon opakovat dle pznak po 3-4 tdnech.
Obrzek 55 - Znt stn sliznice

Paradontza
1 Prostor mezi klnmi kostmi
2 Sted hrudn kosti 1 minuta kad
5 Hz
3 Druh meziebern prostor nalevo od hrudn kosti msto
4 tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti

Nstavec . 2 ze sady KON-1 nebo nstavec . 2
5 Variabiln 5 minut
ze sady KON-3, skrz sta k postienmu mstu
Prvn kra se skld z 12-15 procedur, jedna denn. V ppad souasnch problmu
s aludkem, jtry nebo slinivkou bin je nutn komplexnj lba.
Pokud je lba pli pomal je mon opakovat kru skldajc se ze 7-10 procedur za
1,5 a 2 msce.
Je mon lbu poslit pidn celkov tln stimulace (str. 36, 38).
Pokud nemte k dispozici patin nstavec, je mon ozaovat postien msto zvenku
pes ki skenovac metodou 50 Hz, 5 minut spodn elist a 50 Hz, 5 minut horn elist.
Obrzek 56 - Paradontza
Pulpitida znt zubn den

1 Bolav zub z venku pes ki Variabiln 5 minut
Nstavec . 2 ze sady KON-1 nebo nstavec 1 ze
2 1 000 Hz 2 minuty
sady KON-3 skrz sta k dsni bolavho zubu.
Procedura by mla bt opakovna 3-4 za den, zvl pokud je zlepovn pomal.
Pokud lba nem inek, tak po prvn probdl noci by zdravotn stav ml bt
konzultovn s lkaem. Lba je kontraindikovan, pokud mme podezen na hnisn.
Kra by nemla pekroit 3-5 dn.
Dal kra me bt provedena pi dalch pznacch.
Obrzek 57 - Pulpitida znt zubn den

Chronick periodontitida
Tato nemoc me bt lena kvantovou medicnou, pokud nemme podezen na hnisn.
V ppad pochybnost je vhodn stav konzultovat se zubnm lkaem, kter rozhodne,
jestli dan zub bude odstrann.
Pokud dojde k hnisn je nutn hnis odstranit. Po zaveden drene je mon kvantovou
terapii zat.
1 Bolav zub z venku pes ki Variabiln 2 minut
Nstavec . 2 ze sady KON-1 nebo nstavec . 1
2 1 000 Hz 2 minuty
ze sady KON-3 skrz sta k dsni bolavho zubu.
Obrzek 58 - Chronick periodontitida

NEMOCI KE
Znty ke ve stavu hnisn (hnisav znt) je mon lit kvantovou medicnou pouze
po chirurgickm odstrann hnisu.
Nemoci ke vdy souvis s celkovm stavem organismu a proto je vhodn pi len
konch chorob pout celkovou tln stimulaci (str. 36, 38) P mstnm pouit kvantov
medicny dojde v ki ke zlepen mikrocirkulace, zlepen regenerativnch proces,
vylouen zntlivch zmn a otok.
Zntliv onemocnn bez znmek hnisn

V ranch stdich zntu, kdy se jet netvo hnis, je mon pout kvantovou terapii.
Situace se me vyvinout dvma smry v zvislosti na stdiu onemocnn: bu dojde
k zahojen zntu, nebo k tvorb hnisu a oteven abscesu.
Kra se skld z 3-7 procedur. Pi vnch stavech meme provdt a 2 procedury
denn. Pokud se objev hnis nebo jen podezen, mus bt peruena lba kvantovou
terapi, hnis mus bt chirurgicky odstrann a teprve pot je mon s lbou pokraovat.
Po operativnm zkroku pokraujeme v ozaovn dle postup pro zrann.
Msto zntu velkho rozsahu a zvanosti Variabiln 5 minut na 10 cm2
2-5 minut na
Mal povrchov znt Variabiln
10 cm2
2-5 minut na
Bolestiv, citliv znt nebo otok 1 000 Hz
10 cm2
2-5 minut na
Znt na oblieji nebo hlav 1 000 Hz
10 cm2
Obrzek 59 - Zntliv onemocnn bez znmek hnisn

Abscesy, znty, vedy

Kvantov terapie me bt pouita a po chirurgickm odstrann abscesu, vedu nebo
hnisu. Ped pouitm kvantov terapie mus bt dutina abscesu zvlhena. Pooperativn
rny (ezy) stejn jako tk do 5 cm do rny ozaujeme skenovac metodou asi 0,5-1 cm
od pokoky.
Msto otevenho abscesu nebo vedu Variabiln 5 minut na 10 cm2
Je doporueno pout neinvazivn ozaovn krve na nejbli tepn od postien oblasti.
Pokud se objev hnis, jsou nasazovna antibiotika. Kvantov terapie podstatn zlep
dopravu innch ltek do msta zrann.
Obrzek 60 - Abscesy, znty, vedy

Brcov vedy
Na zatku vzniku brcovho vedu je vdy systmov onemocnn. Nejastj piny
jsou: cukrovka, znt il, keov ly a jin.
Ped zatkem lby brcovho vedu kvantovou medicnou bychom mli nejprve
vnovat 5 procedur lb nemoci, kter brcov ved vyvolala. Pot lit bedern oblast
okolo ptee a teprve pot zat s lbou vlastnho vedu.
Pokud se brcov ved vyvinul s odstrannm aterosklerzy dolnch konetin, pak bychom
mli zat lit tuto chorobu na stran tla, kde se nemoc nachzela. Tato men kra se
skld z 5 procedur. Pot pokraujeme na sprvn stran bedern ptee a na mst
vedu.
Pokud je ved posttraumatickm pznakem minul nemoci, pak nejprve vylme prvn
problm a pak teprve provedeme lbu dle obrzku.
Pro optimln efektivitu lby je mon kvantovou terapii kombinovat s jinmi metodami.
Kra se skld z 10-15 procedur (vetn 5 procedur pro lbu pvodn nemoci)
provdnch denn nebo obden. Po 3-4 tdnech je mon kru opakovat.
Bedern oblast po obou stranch ptee 2 minuty kad
1 Variabiln
(skenovn) strana
Stdav
5 minut nad
2 Msto, kde se nachz brcov ved variabiln
postienou oblast
a 1 000 Hz
Obrzek 61 - Brcov vedy

Aplikace zie D30 a D50 pi lb brcovho vedu

1 Skenovat znu 1 50 Hz 5 minut
2 Skenovat znu 2 50 Hz 2 minuty
3 Skenovat znu 3 2 minuty kad
Variabiln
4 Brcov ved msto

Prvnch 5 procedur provdme na znch 1 a 2. 6. a 12. na znch 3 a 4.
Obrzek 62 - Aplikace zie D30 a D50 pi lb brcovho vedu

Ekzmy
Jedno z monch schmat lby:
5 minut kad
2 Neinvazivn ozaovn krve* 50 Hz
strana
2-3 minuty kad
3 Ledviny zepedu 5 Hz
msto
4 Nadledvinky Variabiln 5 minuta kad
2 minuty nad
Problematick msto, skenovac metodou asi 1 cm
5 1 000 Hz povrchem asi
nad povrchem ke
10 cm2
*Mete zvolit i jin msta nap. 2(b) dle obrzku
Dal kru je mon aplikovat po msci, nejve vak 4 ron.
Pro poslen imunity je doporueno pout univerzln rehabilitan program (str. 40) a
uvat prodn povzbuzujc ltky.
Obrzek 63 - Ekzmy
Anln svdn
Existuje nkolik pin anlnho svdn.
Je doporueno odhalit pvod svdn. Lba kvantovou terapi je velice efektivn.
V kadm ppad by lka ml urit pvod svdn a eliminovat vechny piny.
Oblast konenku, skenovn 1 cm nad anlnm
1 1 000 Hz 5 minut
otvorem
Okolo ptee ve spodn oblasti, skenovn obou 5 minut kad
2 Variabiln
stran strana
Kra se skld ze 7-10 procedur provdnch denn. Po msci je mon opakovat kru.
Meme ozaovat kontaktn metodou skrz polyetylenovou flii nebo skenujeme 1 cm od
povrchu tla (bod 1).
Tyto postupy lze kombinovat s celkovou tln stimulac (str. 36, 38).
Obrzek 64 - Anln svdn

itn trhliny
Kvantov terapie je velice inn na lbu itnch trhlin. Ozaovn provdme v blzkosti
nebo pes polyetylenovou folii kontaktn.
Trhliny chronick nebo ty, kter nereaguj na lbu, je vhodn eit chirurgickou cestou.
V ppad pooperanch stav je kvantov terapie rovn doporuovna, avak
postupujeme dle metodiky pro zrann (str. 162).
itn otvor (kontaktn nebo ze vzdlenosti do
1 Variabiln 5 minut
1 cm)
4 body: nad, pod a 2-3 cm vlevo a vpravo od 1 minuta kad
2 1 000 Hz
itnho otvoru. zna
Tento postup lze doplnit o celkovou tln stimulaci (str. 40)
Ped operac se doporuuje provst 2-3 procedury, jednu denn, a pokraovat po operaci
se 7-10 procedurami, jednu denn, podle schmatu.
Obrzek 65 - itn trhliny

Ztrta vlas, nemoci skalpu

Lba se provd metodou skenovn, 1 cm za sekundu co nejble skalpu. Je doporueno
pouvat zi D2 heben pro dosaen optimlnho kontaktu s pokokou. Pohyby po
skalpu jsou znzornny na obrzku. Doba expozice nesm peshnout 10 minut.
Frekvence je 1 000 Hz. Pidat meme neinvazivn ozaovn krve v mst pulzu na
krkavici 2 minuty, 50 Hz.
V ppad chronick choroby je doporueno, aby byly souasn leny i piny nemoc
skalpu.
K dosaen poadovanch vsledk je poteba 3-6 kr, kad se skld z 15 procedur
a mezi jednotlivmi krami je nutn udlat pestvku 3-6 msc. Lbu perume po
roce nebo dvou, avak zlepen by mlo bt patrn ji po jedn, dvou nebo 3 krch.
Obrzek 66 - Ztrta vlas, nemoci skalpu

Akn
Lba mus probhat v kombinaci s univerzlnm rehabilitanm programem (str. 40),
protoe toto onemocnn je vdy spojeno s hormonlnmi zmnami. Po ukonen
univerzlnho rehabilitanho programu je mon zat lit postien msta skenovac
metodou, frekvence 50 Hz. Expozice: Obliej 10 minut, prsa 10 minut, zda
10 minut. Kra se skld z 10-12 procedur, provdme 1-3 kry.
Celulitida
Lba se provd skenovac metodou podl ar naznaench na obrzku. Oblast kad
vyznaen ry ozaujeme 5 minut. Kra se skld z 15 procedur provdnch denn
nebo obden.
Vsledky by se mly dostavit po 3-4 krch, s pauzou + msc mezi krami.
Pro zlepen vsledku je doporueno lbu kombinovat s vakuovmi masemi
a univerzlnm rehabilitanm programem (str. 40) ped vlastn procedurou.
Celkov doba 10-
1 Dle obrzku rychlost 1 cm za sekundu 50 Hz
40 minut
Obrzek 67 - Celulitida
Omlazen ke krku a oblieje

Dle obrzku skenovac metoda, rychlost 1 cm za
1 50 Hz 5-10 minut
sekundu
Lba je provdna na krku a oblieji skenovac metodou dle obrzk frekvenc 50 Hz.
Obliej ozaujeme maximln 10 minut a krk 5 minut.
V ppad nemoc ttn lzy neozaujeme krk.
Lbu provdme na such, odmatn pleti ped nanesenm krmu, lidel a podobnch
kosmetickch ppravk.
Je zakzno provdt souasn lbu v oblasti hlavy (napklad nemoci skalpu), protoe
doba pro ozaovn hlavy nesm peshnout 10 minut.
Obrzek 68 - Omlazen ke krku a oblieje
Aplikace zie D30 a D50 pi len konm nemoc

Len konch nemoc se skld z mstn a celkov lby. Mstn lbu provdme
skenovac metodou nad postienou oblast variabiln frekvenc po dobu maximln
5 minut.
Celkovou lbu provdme na jtrech, ledvinch, slezin, dle metod v pslun sekci.
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn nebo obden.
POHYBOV APART (NEMOCI KOST, SVAL A POJIVOV

TKN)
Kvantov terapie je v ppad lby pohybovho apartu zvlt inn. Klem

k spchu je sprvn diagnza a porozumn proces nemoci. Lit nsledky bez znalosti
jejich pvodu je zbyten a vede jen k stenm nebo doasnm vsledkm.
Faktor infekc a alergi je velice dleit pi vvoji zntlivch onemocnn kloub
(artritida). sten je to nezbytn pro revma, kter hlavn postihuje klouby rukou,
nohou, kolen a ramen. Revma je autoimunn choroba, kter postihuje a deformuje klouby
tm, e ni kolagen. Kvantov terapie v tomto ppad umon snit dvku liv a tm
pome od nepznivch ink tchto lk.
Artrza elistnho kloubu

Kloub na obou stranch (i kdy je postien pouze 5 minut kad
1 Variabiln
jeden kloub) strana
vkac sval na spodn elisti, pouze na postien
2 50 Hz 5 minut
stran
Kra se obvykle skld z 7-10 procedur provdnch denn. Kra me bt opakovna
po 3-4 tdnech.
Obrzek 69 - Artrza elistnho kloubu

Artritida kln kosti

Ped lbou mohou bt postien msta namazna 75-100% roztokem dimethylsulfoxidu.
Koncentraci volme podle citlivosti. Po 5-10 minutch se zane namazan msto
pekrvovat a plit.
1 Kln kost Variabiln 5 minut
Skenovn okolo ramene ze vzdlenosti 5 cm
2 minuty zepedu po vsei o prmru asi 5 cm 2 minuty kad
2 Variabiln
jako na obrzku a zezadu 2 minuty jako na strana
obrzku
Po procedue namaeme msto zklidujcm krmem. Kra se skld z 10 procedur
provdnch denn. Kru meme opakovat 3 s msnm intervalem.
Je vhodn pouvat i jin metody lby, napklad kompresn obklady mezi krami
kvantov terapie, jeliko tyto problmy jsou specifick pomalm zlepovnm
a vytrvalmi bolestmi.
Pokud je tento zdravotn stav doprovzen i nemocemi trvicho traktu, slinivky bin,
lunku nebo ledvin, pak mus bt lba prvodn nemoci zahrnuta do komplexn lby.
Nicmn celkov as lby kvantovou terapi by neml pekroit doporuovan limit 40
minut denn.
Obrzek 70 - Artritida kln kosti

Artritida ramennho kloubu

Kra se skld z 10-12 procedur provdnch denn nebo obden. Pokud je to nutn, je
mon opakovat kru po msci, maximln vak 6 ron. Je vhodn uvat vitamny A,
C, E.
1 Kloub zepedu
2 Kloub zezadu 2 minuty kad
Variabiln
3 Kloub shora msto
4 Sted deltovho svalu

5 podpa 50 hz 2 minuty
Obrzek 71 - Artritida ramennho kloubu

Loketn kloub
1 Kloub z boku
2 minuty kad
2 Sted ohybu kloubu Variabiln
msto
3 Horn st kloubu
Je mon provst 3 kry s intervalem 1 msc.
Pokud je nutn s lbou dle pokraovat, musme udlat pauzu dlouhou 6 msc
Je vhodn uvat vitamny A, C, E.
Obrzek 72 - Loketn kloub

Tenisov loket
1 Kloub z boku Variabiln 2 minuty
2 Skenovn okolo kloubu ve vzdlenosti 5 cm Variabiln 5 minut
Varianta I: Loket z boku meme namazat 75-100% roztokem dimethylsulphoxidu.
Koncentraci volme podle citlivosti. Po 5-10 minutch se zane namazan msto
pekrvovat a plit. Namazan msto ozaujeme.
Varianta II: Masrujeme boky kloubu, dokud nezervenaj a pot pilome zi na msto,
kter je nejcitlivj. Dlka zen je 10 minut pi frekvenci 1 000 Hz. Kra se skld
ze 7-10 procedur provdnch denn. Pokud nedojde k velkmu zlepen, meme kru
opakovat po 4 tdnech. Pokud je to nezbytn, opakujeme dal kru po pl roce.
Obrzek 73 - Tenisov loket

Artritida zpst
1 Po stranch kloubu
2 minuty kad
2 Kloub na stran dlan Variabiln
msto
3 Kloub na stran hbetu ruky
4 Pedn strana lokte 50 Hz 2 minuty
Dal 3 kry s msn pauzou jsou mon. Pokud je bolest na potku velk, je mon
provst 2 procedury denn.
Je mon provst dal proceduru po 6 mscch.
Obrzek 74 - Artritida zpst

Artritida kloub prst na ruce

1 Pedn strana lokte 50 Hz 2 minuty
2 Strana dlan 2 minuty kad
Variabiln
3 Strana hbetu ruky strana
Pokud je artritida na vech kloubech, pouijeme skenovac metodu a prodloume as

expozice na 5 minut pro ob strany. Bhem skenovn meme zi pouvat na
nejbolestivjch mstech.
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. Opakovat kru meme 6 za rok
s intervalem aspo 1 msc.
Obrzek 75 - Artritida kloub prst na ruce

Artritida kyle
1 Kyeln kloub zezadu Variabiln 5 minut
2 minuty kad
2 4 msta okolo bodu 1, vdy 5 cm od bodu 1. Variabiln
msto
Kra se skld z nejmn 15 procedur provdnch nejlpe denn. Kad kloub mus bt
len 3-4 krami bhem roku s intervaly 3-4 tdny mezi krami.
Obrzek 76 - Artritida kyle.

Artritida kolen
1 Lev a prav strana kolene
2 minuty kad
2 Na stranch ky v mst kloubu Variabiln
msto
3 Kloub v podkolen jamce
Neinvazivn ozaovn krve v mst kde lze na
4 50 Hz 5 minut
stehenn tepn nahmatat puls (na postien noze)
Kra se skld z 15 procedur provdnch denn. Kru je mon opakovat po msci,
Je doporueno kombinovat kvantovou terapii s masemi.
Obrzek 77 - Artritida kolen

Artritida kotnku
1 Kotnk ze strany
2 minuty kad
2 Kotnk zepedu Variabiln
msto
3 Kotnk ze zadn vnj strany
4 50 Hz 5 minut
Kra se skld z 15 procedur provdnch denn. Kru je mon opakovat po msci. Ve
vnch ppadech je mon opakovat 6 kr za rok.
Obrzek 78 - Artritida kotnku

Artritida prst na noze

Je nutn si uvdomit, e tyto choroby jsou vtinou komplexnho rzu. Len pouze
dlch nemoc nezaru celkov uzdraven. Je proto nutn zjistit pvodn pinu a provst
celkovou stimulaci a vylouit ostatn nemoci, nap. nemoci jater, ledvin, slinivky bin
nebo nemoci trvicho traktu.
1 50 Hz 5 minut
2 Skenovn na hbetn stran chodidla 5 minut kad
Variabiln
3 Skenovn na chodidle zespodu msto
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. Kru meme opakovat po 4

tdnech.
Obrzek 79 - Artritida prst na noze

Ostruhy
Ped procedurou (5-10 minut) je vhodn namazat msto nejvt bolestivosti 100%
roztokem dimethylsulphoxidu.
1 Spodn st patn kosti 1 000 Hz 10 minut
2 Bok Achillovy lachy zleva i zprava 1 000 Hz 2 minuty
3 Zadn st Achillovy lachy 50 Hz 1 minuta
Kra se skld z 15 procedur provdnch denn. Opakovat kru je mon po 3-4
tdnech do uzdraven.
Pokud je pokoka paty zrohovatl nebo ztvrdl mus kvantovou terapii pedchzet
kosmetick lba, aby nebyla pokoka pli hrub.
Obrzek 80 - Ostruhy
Oblast ptee. Osteochondrza, degenerace obratl

Je nutn projt lkaskm vyetenm pro uren sprvn diagnzy.
Pokud je to nutn, kru je mon opakovat po msci.
Od kostre po tl. Jedn se o 8 mst, kter jsou 1 minuta kad
1 1 000 Hz
dle vky osoby vzdleny asi 10 cm od sebe msto
50 nebo
5 Hz
(frekvenci
je mon 1 minuta kad
2 Vdy nalevo a napravo od bodu 1
mnit msto
obden)
nebo
variabiln
3 50 Hz 2 minuty kad
stehenn tepn nahmatat puls ob strany
Obrzek 81 - Oblast ptee. Osteochondrza, degenerace obratl

Aplikace zie D30 a D50 pi len osteochondrzy

Len ptee - osteochondrza se provd
okolo ptee skenovac metodou. Pokud si
pacient stuje na bolest vystelujc do dolnch
konetin, pak by ml bt ozaovn i sedac
nerv. Oblast lby stanovme dle bolest.
V ppad akutnch projevu bolesti v konkrtnch
mstech, zamme lbu prv na tato msta.
Procedura trv 5 minut variabiln frekvenc.
Rychlost skenovn je 1 cm za sekundu.
Pokud bolest vysteluje do kyl a nohou
pipojme k lb i oblast 4, okolo sedacho
nervu na 3 minuty variabiln frekvenc, oblast 5
na 2 minuty variabiln frekvenc.
V ppad, e neexistuje konkrtn loisko
bolesti, ozaujeme oblasti 1, 2 nebo 3 podle
msta vskytu nemoci 3 minuty na frekvenci
50 Hz.
Kra se skld z 8-12 procedur.
Obrzek 82 - Aplikace zie D30 a

D50 pi len osteochondrzy
Bolesti sval znty sval, znty lach.

Nemocn sval nebo lacha. Skenovac metodou 2-5 minut na
1 Variabiln
nebo pmo podle rozsahu kadm mst
Oblast na stranch okolo ptee dle polohy bolesti
sval/lach
Pokud je bolest:
1 v hornch konetinch, pak ozaujeme spodn jovou a horn hrudn st zad okolo
ptee,
2 v dolnch konetinch, pak ozaujeme bedern st zad okolo ptee,
3 na hrudnku nebo zdech, pak ozaujeme pslunou st hrudnku na stran, kde se
nachzej bolesti.
Pokud bolest nevysteluje z pslun sti ptee, pak je ji toto msto vyleno.
Pokud je to nezbytn, kru opakujeme po 3-4 tdnech.
Obrzek 83 - Bolesti sval znty sval, znty lach.

UROLOGICK ONEMOCNN
Lbu kvantovou terapi by ml vdy pedepsat doktor z dvodu komplexnho pohledu na
lbu (hormonln lba, antiparazitick lba).
Tyto nemoci jsou pro kvantovou medicnu kontraindikovny: ledvinov kameny,
problmy s propustnost moov trubice, cystick nemoci ledvin a dal.
Pouze lka me urit diagnzu a pot lbu.
Zntliv onemocnn dlohy, znt dlon sliznice,

znt pobinice indukovan ze zntu vejcovodu
Den Len msto Frekvence as expozice
1. Dloha
Den 1., 3. 5 Hz
2. Pvky dlohy
1. Dloha
Den 2., 4., 6., 10. 50 Hz
2. Pvky dlohy
2. Pvky dlohy 5 minut kad
Den 5., 9. 5 Hz
3. Sted hrze msto
3. Sted hrze
Den 7. 5 Hz
4. Stehenn tepna
1. Dloha
Den 8. 50 Hz
4. Stehenn tepna
Kvantov terapie je kontraindikovan, pokud je podezen na hnisajc infekci v dloze
nebo jejich pvscch.
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Extraceptivn a proprioceptivn
spoutc zny ozaujeme frekvenc 1 000 Hz, 5 a 50 Hz nebo variabiln. Doba 2-5 minut
(popis zn str. 26).
Od 3. do 10. dne me gynekolog pout nstavec . 1 ze sady KOH-G na frekvenci
1 000 Hz po dobu 5 minut.
Kru je mon opakovat po 3-4 tdnech.
Obrzek 84 - Zntliv onemocnn dlohy, znt dlon sliznice, znt

pobinice indukovan ze zntu vejcovodu
Benign ndor v dloze, poruchy menstruanho cyklu,

sterilita
Den Len msto Frekvence as expozice
1. Dloha
Den 1. 5 Hz
2. Pvky dlohy
1. Dloha
Den 2., 4., 8. 5 Hz
3. Stehenn tepna
1. Dloha
Den 3., 10. 5 Hz
2. Pvky dlohy 5 minut kad
2. Pvky dlohy msto
Den 5., 9. 5 Hz
4. Sted hrze
1. Dloha
Den 6. 50 Hz
5. Tsla
1. Dloha
Den 7. 50 Hz
5. Tsla
Extraceptivn a proprioceptivn spoutc zny ozaujeme frekvenc 1 000 Hz, 5 a 50 Hz
nebo variabiln. Doba 2-5 minut (popis zn str. 26, 27). Kra se skld z 10 procedur
provdnch denn. Od 5. do 10. dne me gynekolog pout nstavec . 1 ze sady KOH-
G na frekvenci 1 000 Hz po dobu 5 minut.
Kru lze opakovat podle pznak, ne vak dve ne po msci. Lebn efekt podpome,
pokud do lby zahrneme oblasti 6 a 7 frekvence variabiln, as expozice 2 minuty pro
kad msto od prvnho dne lby.
Obrzek 85 - Benign ndor v dloze, Poruchy menstruanho cyklu, sterilita

Pnevn bolesti, nepravideln menstruace, endometriza

1. Dloha
Den 1., 9. 5 Hz
2. Pvky dlohy
1. Dloha
Den 2., 6., 10. 50 Hz
2. Pvky dlohy
5 minut kad
Den 3., 7. 3. Sted hrze 5 Hz
msto
1. Dloha
Den 4., 8. 50 Hz
4. Stehenn tepna
2. Pvky dlohy
Den 5. 5 Hz
3. Sted hrze
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Od 5. do 10. dne me gynekolog
pout nstavec . 1 ze sady KOH-G na frekvenci 1 000 Hz po dobu 5 minut.
Kru lze opakovat podle pznak, ne vak dve ne po msci. Pokud je to nutn je
mon kvantovou terapii kombinovat s lebnmi metodami pedepsanmi lkaem.
inek lby zvme, pokud budeme ozaovat zda v mstech 4. a 5. bedernho obratle
po dobu 2 minut variabiln frekvenc.
Obrzek 86 - Pnevn bolesti, nepravideln menstruace, endometriza

Fibrocystick onemocnn prsu

Doporuuje se provst jednu proceduru za tden. Celkov se kra skld ze 4-7
procedur. Lba mus bt provdna doktorem.
Samolba je kontraindikovna
Pyelonefritida - bakteriln hnisav znt ledvin, tj. znt ledvinn pnviky

(pyelitida) a ledvinnho parenchymu, soust infekce moovch cest
2 Solar plexus 50 Hz 2 minuty
3 Ledvina 5 Hz 5 minut kad
4 Okolo ptee bedra Variabiln 2 minuty
V bod 3 je znzornna jen jedna ledvina zezadu, ale je mon ozaovat i druhou a
dokonce i zepedu.
nebo variabiln frekvenc po dobu 2-5 minut (popis, str. 26, 27)
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. Mono opakovat po 4 tdnech.
Lba lky jako antibiotika apod. je doporuen. Je nezbytn zvit pjem tekutin,
zejmna zsadit minerln vody. Pouit rostlinnch diuretik je mon. Pacienti se
zntem ledvin mohou podstoupit kvantovou terapii a po vylen choroby.
Kvantov terapie je kontraindikovna, pokud m pacient pouze jednu ledvinu. V takovm
ppad o nasazen lby rozhoduje lka.
Klinick experimenty okzaly, e je vhodn mnit frekvenci pi ozaovn ledvin:
1. procedura 50 Hz
2. a3. procedura 1 000 Hz
od 4. procedury variabiln frekvence
Kra se skld z 10 procedur.
Obrzek 87 - Pyelonefritida
Nemoci prostaty
Ndor na prostatick lze nebo hyperplazie 1. a 2. stupn nen pro kvantovou terapii
kontraindikovn, ba naopak lba bv spn. Zlepen znt prostaty, kter obas
ndory doprovzej, mohou zmenit otoky prostaty a oddlit nutnost operativnch
zkrok pokud dochz k zadrovn moi.
1 Moov mch 5 Hz 2 minuty
2 Koen penisu zepedu
3 Tlo penisu zepedu 1 minuta kad
50 Hz
4 Tlo penisu zezadu msto
5 Tlo penisu ze stran

6 Varlata Variabiln 2 minuty kad
7 Sted hrze 5 Hz 5 minut
8 Stehenn tepna 50 Hz 5 minut kad
9 Nstavec . 1 sady KON-1 skrz konenk Variabiln 5 minut
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Pouit nstavce je douc, ale nen
nezbytn. Kru je mon opakovat po 3-4 tdnech podle pznak.
Je vhodn uvat vitamny A, C, E. V ppad infekce by mla bt nasazena antibiotika.
Varianty:
1. Moov mch: 5 Hz, 5 minut
2. Sted hrze: Variabiln, 5 minut
Obrzek 88 - Nemoci prostaty

Znt moov trubice

1 Stehenn tepna 50 Hz 5 minut kad
2 Koen penisu zepedu
3 Tlo penisu zepedu
1 minuta kad
4 alud (nebo klitoris) zepedu 50 Hz
msto
5 Sted tla penisu zezadu
6 Koen penis zezadu
7 Hrz Variabiln 2 minuty
Kra se skld ze 7-10 procedur provdnch denn. Kru je mon opakovat po
3 tdnech v zvislosti na pznacch.
Je nezbytn uvat antibiotika a jin lky pokud to rozhodne lka.
Ped zatkem pouit kvantov terapie by mlo bt provedeno komplexn vyeten na
HIV, cervikln test apod.
Obrzek 89 - Znt moov trubice

Znt moovho mche

1 Moov mch 5 Hz 5 minut
2 minuty kad
2 5 cm nalevo a napravo od bodu 1 5 Hz
msto
5 minut kad
3 Stehenn trojhelnk 50 Hz
strana
2 minuta kad
4 Okolo bedern ptee, skenovn Variabiln
strana
nebo variabiln frekvenc po dobu 2-5 minut (popis, str. 26, 27)
Kra se skld z 10-15 procedur provdnch denn. V ppad chronickch nebo
akutnch zntech obden a kombinovat s celkovou tln stimulac (str. 36, 38). 2-4 kry
ron.
Je nutn testovat na pohlavn choroby.
Obrzek 90 - Znt moovho mche

Pomoovn, dysurie
1 Hrudn kost (v mst kln kosti)
1 minuta kad
2 tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti 5 Hz
msto
3 Solar plexus
4 Nad stydkou kost 5 Hz
5 Hrz Variabiln 2 minuty kad
6 Mui koen penisu. eny moov trubice 5 Hz msto
7 Okolo bedern ptee, skenovn Variabiln

Kvantov terapie je velice inn pi lb pomoovn, pokud jde o problmy
s moovm mchem. Pokud vak jsou piny jin, ke zlepen po pouit kvantov
terapie nedojde.
Metody lby jsou rzn. Tato metoda je kombinac postup 2 autor.
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Kru je mon opakovat po 3-4
tdnech.
Obrzek 91 - Pomoovn, dysurie

Poporodn obdob, prevence mastitidy

Oblast bradavky, skenovac metoda, krouiv
1 Variabiln 2 minuty kad
pohyby asi 0,5-1 cm nad bradavkou.
Kra se skld ze 7-10 procedur ped oekvanm porodem provdnch denn.
Po porodu prvn 3 dny denn. Pak dalch 5-7 procedur obden.
Mastitida
2-5 minut na 10
2 Msto prosaku Variabiln
cm2 povrchu
Pi znmkch hnisn je nutn lbu kvantovou terapi peruit do odstrann hnisu.
Pot pokraujeme lbou pro abscesy.
Je mon denn neinvazivn ozaovat krev pro celkovou stimulaci obrannho systmu.
Kra se skld z 10-15 procedur. Kru je mon opakovat po 3-4 tdnech.
Hypogalakcie nedostaten tvorba mlka

Je nutn si uvdomit, e lepch vsledk doshneme, pokud zaneme brzy a bytek
mlka nen drastick. Kra trv 7-8 procedur, ale me bt prodlouena, pokud to
situace vyaduje a i etnost me bt snena. Preventivn je mon procedury provdt
tdn v celm obdob tvorby mlka v dob kojen.
Skenovn okolo ptee od 7. jovho po 7. 2 minuty na kad
3 50 Hz
hrudn obratel stran
5 minut kad
4 Neinvazivn ozaovn krve na krn tepn 50 Hz
strana
Obrzek 92 - Hypogalakcie
RAZY A JIN NSLEDKY VNJCH VLIV

Zlomeniny
Aplikace kvantov medicny na zlomeniny m vborn vsledky.
Pro dobr vsledky je nutn udlat do sdry otvor.
Neinvazivn ozaovn krve na mst, kter je 5 minut kad
2 50 Hz
nejbli ke zlomenin. msto
3 Msto zlomeniny skrz otvor v sde Variabiln 5 minut
V prmru se kra skld z 10-15 procedur provdnch denn. Mjte na pamti, e
pokud jde o zlomen ebra v oblasti srdce, je mon ozaovat pouze frekvenc 5 Hz.
V ppad vzniku hemotoraxu nebo pneumotoraxu me bt kvantov terapie pouita a
po odst krve a zastaven krvcen.
Aplikace zie D30 a D50 pi len zlomenin a raz

1 Zna 1, neinvazivn ovlivnn krve na frekvenci 50 Hz po dobu 2 minuty.
2 Zna 2, skenovac metoda na porann sti tla variabiln frekvenc po dobu 5 minut.
Obrzek 93 - Aplikace zie D30 a D50 pi len zlomenin a raz

Porann vaz okolo kloub: vyklouben, vyvrtnut

Kvantov terapie je kontraindikovan, pokud dochz k vymovn krve do kloub
v takovm ppad je doporuovna konvenn lba, tedy punkce, chlad, odpoinek. Asi
2. den, kdy u krev v kloubech ptomna nen, je mon zahjit lbu kvantovou terapi.
Msto zrann, vyvrtnut atd. (v mst nejvt
1
citlivosti na bolest) 2 minuty kad
Variabiln
4 body okolo msta 1. Vlevo, vpravo, nahoe a msto
2
dole.
V prmru je poteba 7-10 procedur provdnch denn. Msto lby zvis na umstn
otoku a bolesti. Lebn proces je mon opakovat po 3-4 tdnech pokud to indikace
vyaduj. Metoda ve uveden je vhodn pro vechny klouby.
Obrzek 94 - Porann vaz okolo kloub: vyklouben, vyvrtnut

Fraktury elisti
Kvantovou terapii je mon pout souasn s konvenn i chirurgickou lbou.
Pi znehybnn nebo fixaci je dobr vytvoit otvor pro ozaovn v mst zlomeniny.
Po ke by se ml udlat rentgen, a pokud je vsledek dobr, tak zaadit dalch
5 procedur. V ppad jednoduchch zlomenin nen poteba dalch 5 procedur.
Rozhodnut o opakovn kry provede lka.
1 Msto zlomeniny Variabiln 5 minut
Obrzek 95 - Fraktury elisti

Rny, pooperativn rny (10 dn po raze)

Jedn se napklad o rny po operacch jako ezy.
Je mon ozaovat pes a 3 vrstvy bande. Funkce kvantov terapie se sn v ppad
gz, band, mast apod., ale nikdy nepozbyde inku. Nen mon ozaovat rny, ve
kterch je hnis. V takovch ppadech je nutn gzu sundat, rnu vyistit a teprve po
aplikaci kvantov terapie rnu zpt zavzat.
Skenovac metodou okolo rny nebo jizvy a 2- 2 minuty na
1 Variabiln
3 cm po stranch 10 cm2 plochy
Zi by ml bt ve vzdlenosti 0,5-1 cm. Rychlost skenovn 1 cm za sekundu. Zaneme
vdy ozaovnm zdrav ke okolo rny a a pot zi pemstme nad rnu.
Pro zven inku meme neinvazivn ozaovat krev na nejbli tepn.
U pacient s intoxikac nebo oslabenm imunitnm systmem se doporuuje pidat
celkovou tln stimulaci (str. 36, 38) nebo univerzln rehabilitan program (str. 40).
Pokud nedojde k plnmu zhojen, je mon opakovat kru po msci.
Obrzek 96 - Rny, pooperativn rny (10 dn po raze)
Pooperan jizvy (po odstrann steh)

Lba pooperativnch jizev je velice inn, ale je mon zat a 10 dn po vythnut
steh.
Skenujeme okolo jizev rychlost 1 cm za sekundu frekvenc 50 Hz. Dlka jizvy 15-20 cm,
vyaduje dlku ozen 5 minut. Dlka jizvy 5-7 cm 2 minuty.
Pro zven inku meme neinvazivn ozaovat krev na nejbli tepn frekvenc 50 Hz
po dobu 5 minut.
Pro dosaen co nejlepch ink je nutn provst 2-5 kr, kter se skldaj z 10-12
procedur provdnch denn s msnmi pestvkami. Dlka lby zvis od st jizvy.
Popleniny a omrzliny
Pi aplikaci kvantov medicny pro lbu poplenin a omrzlin je nutn dodret toto
pravidlo: ozaovat povrch spleniny (omrzliny) asi 2 cm okolo spleniny (omrzliny)
v ppad zrann prvnho, druhho a tetho stupn; v ppad tetho stupn je nkdy
nutn ozaovat a 5 cm zdrav pokoky okolo zrann.
Tabulka ne popisuje lbu poplenin a omrzlin velkho rozsahu (tet stupe), kter lze
provdt v nemocnicch. Kra se skld z 10-15 procedur.
Lba poplenin a omrzlin druhho stupn malho rozsahu mue bt lena ambulantn
nebo pod dozorem lkae.

Msto nejble ke stedu popleniny (omrzliny)
z tchto t:
5 minut kad
2 jamka nad kln kost 50 Hz
msto
3 pedn strana loketnho kloubu
4 stehenn trojhelnk
Skenovn okolo ptee v mst vskytu 1 minuta na 10 cm
5 1 000 Hz
popleniny dlky
Frekvence
se mn
kad den 2 minuty na
6 Msto popleniny nebo omrzliny
mezi 10 cm2 plochy
1 000 Hz a
variabiln.
V ppad prvnho stupn poplenin lze pout kvantovou terapii, nastavit frekvenci na
1 000 Hz, psobit 2-5 minut a poslze obvzat rnu oetenou vhodnou mast. Obvykl
doba lby je 4-5 dn.
V ppad prvnho stupn omrzlin meme jako prvn pomoc oht omrzlou ki vodou
a bhem toho provdt mas od kraje omrzliny k stedu. Pak asi za 30-40 minut mus
bt zrann osueno a proteno 70% alkoholem a pak me nasazena kvantov terapie
s frekvenc 1000 Hz po dobu 2-5 minut. Po aplikaci obveme rnu sterilnm obinadlem
a zahejeme.
Oeten hlubokch a rozshlch poplenin nebo omrzlin zahrnuje mstn i celkov
ozaovn. Skenovn v mst zrann po dobu maximln 5 minut promnnou frekvenc.
Celkov ozaovn m dopomoci k obnov a zamuje se proto na jtra, ledviny, slezinu,
podle procedur pro tyto orgny. Toto len trv 10-15 procedur, kter se provdj
denn nebo obden.
Obrzek 97 - Popleniny a omrzliny

Povrchov zrann: pohmodniny

Tato zrann je vhodn lit a 3. den po zrann.
Lbu provdme kontaktnm ozaovnm po dobu 2-5 minut frekvenc 1 000 Hz.
Pro zven inku meme neinvazivn ozaovat krev na nejbli tepn frekvenc 50 Hz
po dobu 2 minut. Kra se skld ze 7-10 procedur provdnch denn.
st III
APLIKACE KVANTOV MEDICNY NA DTI

Vk Vkon zie
Novorozenci a mlad 1 roku Bezkontaktn metody a 25% vkonu
(2 cm od tla)
Dti od 2 do 8 let Kontaktn metoda a 25 % vkonu
Dti od 9 do 14 let Kontaktn metoda a 50 % vkonu
Dti star 14 let 100%
Pouit kvantov terapie je iroce rozen mezi pediatry jako druh lby i jako
prevence.
Metody pouvan pro dospl jsou s spchem pouiteln na dtech. Jen je nutn mt
na pamti, e dtem sta mnohem men dvka zen.
Celkov tln stimulace pro dti star 3let

1 Msto, kde se hrudn kost spojuje s kln
2 tvrt meziebern prostor nalevo od hrudn kosti
3 Krn mandle
1 minuta kad
4 Loketn jamka 5 Hz
msto
5 Prav podeb
6 Nadbiek
7 Prav podeb
Podl cel ptee vlevo a vpravo, skenovac 2 minuta kad
8 50 Hz
metoda strana
1 minuta kad
9 Ledviny Variabiln
strana
Dlka kry je 7 procedur provdnch denn.
Kru lze opakovat 2-3 ron.
Lka me pidat nebo odebrat nkter msta.
Bhem lby je vhodn uvat vitamny a jin stopov prvky dle pokyn lkae.
Pozor! Intenzitu laseru a IR nastavte podle vku dtte.
Obrzek 98 - Celkov tln stimulace pro dti star 3let

Gastroenterologie u dt
Ped nasazenm kvantov terapie mus bt vdy provedena sprvn diagnza vech
nemoc. Pro nkter onemocnn je kvantov medicna kontraindikovna.
Naopak nemoci jako gastritida, znt dvancternku, stevn katar, kolitida, dyskinza
lunku, dyskinza jater, slinivka bin, disbalance stevnch bakteri apod. jsou leny
s velkm spchem.
. Len msto Vk 7-10 let 10 a vce let
1 Prav kyeln oblast
2 Prav podeb
3 Nadbiek 5 Hz, 50 Hz,
1 minuta 1 minuta
4 Lev podeb kad msto kad msto
5 Lev kyeln oblast
6 Pupen oblast
Variabiln,
7 Podl ptee od spodn hrudn sti po bedra
1-2 minuty vlevo a vpravo
Dti nad 14 let se l podle stejn metodiky jako dospl.
Kra se skld z 10 procedur provdnch denn. Kru lze opakovat nejdve po 1,5-
2 mscch, avak ne astji ne 3 za rok.
Pozor! Intenzitu laseru a IR nastavte podle vku dtte.
Obrzek 99 - Gastroenterologie u dt
Nemoci ledvin a moovch cest u dt

. Len msto Vk 7-10 let 10 a vce let
1 Moov mch
2 Svra moovho mche 5 Hz, 2 minuty 5 Hz, 2 minuty
3 Ledviny zezadu kad msto kad msto
4 Hrz
Variabiln, 1- Variabiln, 1-
Okolo ptee od spodn hrudn sti po bedra,
5 2 minuty zleva 2 minuty zleva
skenovn vlevo i vpravo
a zprava a zprava
Obrzek 100 - Nemoci ledvin a moovch cest u dt

st IV
REHABILITACE
Pro rehabilitace je doporuena Celkov tln stimulace. Pro mstn ozaovn je vhodn
pout metodiku z kapitoly razy nebo zlomeniny.
Rehabilitace po oku je vhodn doplnit o Univerzln rehabilitan program.
Rehabilitace po otrav me bt doplnna o program len nemoc z povoln. Kra se
skld z 10-12 procedur provdnch denn.
Pokud je to nutn je mon kru opakovat po 3 tdnech.
st V
spnost aplikace kvantov medicny v nemocnin

praxi
Analza vsledk aplikace kvantov medicny v letech 1991-2003 ukzala vysokou
spnost tchto metod.
Tabulka . 1 znzoruje snen mnostv pijmanch lk.
Tabulka . 2 znzoruje spnost kvantov medicny v rznch oblastech medicny
v Moskevskch a Petrohradskch nemocnicch.
Snen dvek Snen dlky
Nemoc Zdroj informac
lk lby
asopis Clinical
medicine
Zpal plic 1,9 mn 5-8 dn mn
Koryutchina a
Grigoriev
Vojensk lkask
Zrann, popleniny 2,4 mn 2-3 mn
akademie
2. mezinrodn
2,7 mn, konference Actual
aludek,
V 60% ppad byly 6-9 dn mn question of laser
dvancternk
lky zcela vysazeny medicine 1994,
Amirov
The aplication of
Vysok krevn tlak 3-4 mn 3-5 dn mn lasers in Sumery,
Bugaev, 1988
Actual problems of
Prevence Snen nemocnosti
Bez lk laser medicine
bronchitidy o 76%
1994, Barkt
Actual problems of
Snen nemocnosti
Un, nosn, krn Bez lk laser medicine
o 89%
1994, Likhaeva
Lasers in medical
Infarktn stavy 2-3 mn 8-12 dn mn practise, 1992,
Babushkina
Dkan fakulty
urologie na rusk
Prostata Bez lk 2,5 mn
peoples friendship
universit
Osteochondrza Bez lk 1,7-2,2 mn Gaidamakina
Vsledek lby
Poet
Oblast medicny Lepen Bez efektu
pacient
Poet % Poet %
Kardiologie 386 363 94 23 6
Gastroenterologie 290 278 96 12 4
Pulmonologie 364 353 97 11 3
Chirurgie 116 108 93 8 7
Revmatologie 82 72 88 10 12
Neurologie 214 180 84 34 16
Gynekologie 90 84 93 6 7
Otorinolaryngologie 264 248 94 16 6
Stomatologie 180 173 96 7 4
Urologie 442 415 94 27 6
Dermatologie 76 68 89 8 11
Proktologie 102 93 91 9 9
ZVR
Potencil kvantov medicny u dvno pekroil metody popisovan v tto metodick
pomcce. Metody popsan v tto knize byly ji publikovny v odborn literatue a maj
dlouhou historii pouit s vbornmi vsledky. Avak zkuen lka me navrhnout
vlastn metodu lby na zklad metod v tto pruce.
Tme se na vae komente a poznatky z aplikace kvantov medicny.

Manuál Pro Léčbu Přístroji Rikta - Mail PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Manuál Pro Léčbu Přístroji Rikta - Mail PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Manul pro lbu zazenm

Strnka 1 z 173 APKP Prochzka s.r.o.

Nervov bolesti ............................................................................................. 50

Artritida kolen........................................................................................... 135

Abscesy, 120 Cukrovka, 48

Paradontza, 114 Vyklouben, 164

Spolen innost zazen kvantov terapie a medikamentozn medicny poskytuje

KVANTOV TERAPIE. M ECHANISMUS INKU A KLINICK

Pouit prvk nalezench v prodnm prosted za elem stimulace hojen a len

pulsujcho laserovho zen, pulzujcho infraervenho zen, pulsujcho ervenho

Vhody kvantov terapie:

Snen oxidace tuk

Regenerace Siln oxidan inky

inek na kon receptory

Zeslen prostupu laseru

Obrzek 1 - Biologick inky a klinick pznaky kvantov medicny

ZKLADN INFORMACE O PSTROJI KVANTOV

1. Stoln zazen RIKTA

2. Typy a parametry zi, kter mohou bt pipojeny k zazen

Intrakavitrn zi (IVP-1) laserovho pulzu o vkonu 10 W poskytuje stejn typy

3. Penosn zazen RIKTA

4. Nkolik slov o vbru frekvence

VHODY A ROZLIOVAC VLASTNOSTI PSTROJ

Srovnn tabulka lby pomoc kvantov lby

Syndrom chronick navy 196 85 14 1 99

Srovnvac tabulka lby pomoc kvantov terapie u

Aspekty kvantov medicny.

Kardiovaskulrn onemocnn u dekompenzan fze.

Hlavn zsady pi rozvoji lebnho programu

Antialergick oblasti (oblasti nadledvinek, eln projekce jater, slinivky bin a

Obrzek 3 - Oblasti stev:

Oblast vnlku krn ptee

3. Specifick oblasti (obr. 5;. obr. 6)

Mohou se jevit jako kon (v medicn je to "extraceptive") spoutc zny, svalov

Obrzek 5 - Spoutc zny pedn sti tla (oblasti vnmn bolesti a

Obrzek 6 - Spoutc zny zadn sti tla (oblasti vnmn bolesti a

Exacerbace (zhoren nebo nov vzplanut nemoci)

METODY LBY A PREVENTIVN ZDRAVOTN PE SE

METODY preventivn zdravotn pe a podpora zdrav

Prevence nemoc z povoln

Obrzek 7 - Prevence nemoc z povoln

Prevence strnut. Prodlouen ivota

V tomto ppad je za zdravotn standard povaovna schopnost vnitnost a proces

Metody zvyovn zdrav a imunitn stimulace.

Nen nutn pouvat jednorzov ppravky, aby byla zaruena sterilita;

Obrzek 8 - Neinvazivn ozaovn krve

Celkov tln stimulace podle Korepanova

Obrzek 9 - Celkov tln stimulace

Celkov tln stimulace ziem D30/50

Obrzek 10 - Celkov tln stimulace - pouit D30/D50

Univerzln rehabilitan program (URP)

Obrzek 11 - Univerzln rehabilitan program

Lba nemoc pomoc metod kvantov medicny

INFEKN NEMOCI A NEMOCI ZPSOBEN PARAZITY

Obrzek 14 - Plsn neht

Obrzek 15 - Plsn neht

NEMOCI LZ S VNITN SEKREC

Rozptlen zvten ttn lzy s pznaky mrn

Obrzek 16 - Rozptlen zvten ttn lzy s pznaky mrn hypertyrezy

Bolest trojklanho nervu

Obrzek 18 - Bolesti trojklanho nervu

Bolest lcnho nervu

a ochablou st oblieje. Pokud Obrzek 19 Bolest lcnho nervu, schma