Professional Documents
Culture Documents
Obcansky Zakonik 2014 PDF
Obcansky Zakonik 2014 PDF
2012
OBSAH:
ST PRVN...................................................................................................................... 1
OBECN ST ................................................................................................................. 1
Hlava I.............................................................................................................................. 1
Dl 1 ............................................................................................................................. 1
Dl 2 ............................................................................................................................. 3
Dl 3 ............................................................................................................................. 3
Hlava II ............................................................................................................................ 4
Osoby ............................................................................................................................... 4
Dl 1 ............................................................................................................................. 4
Dl 2 ............................................................................................................................. 6
Oddl 1..................................................................................................................... 6
Oddl 2..................................................................................................................... 9
Oddl 3................................................................................................................... 14
Nezvstnost ........................................................................................................... 14
Oddl 4................................................................................................................... 15
Oddl 5................................................................................................................... 16
Oddl 6................................................................................................................... 17
Osobnost lovka .................................................................................................. 17
Pododdl 1 ............................................................................................................. 17
Pododdl 2 ............................................................................................................. 18
Pododdl 3 ............................................................................................................. 19
Pododdl 4 ............................................................................................................. 22
Pododdl 5 ............................................................................................................. 24
Pododdl 6 ............................................................................................................. 24
Dl 3 ........................................................................................................................... 25
Prvnick osoby......................................................................................................... 25
Oddl 1................................................................................................................... 25
Oddl 2................................................................................................................... 44
Korporace .............................................................................................................. 44
Pododdl 1 ............................................................................................................. 44
Obecn o korporacch............................................................................................ 44
Pododdl 2 ............................................................................................................. 45
Spolek.................................................................................................................... 45
Oddl 3................................................................................................................... 64
Fundace ................................................................................................................. 64
Pododdl 1 ............................................................................................................. 64
Pododdl 2 ............................................................................................................. 65
Nadace ................................................................................................................... 65
Pododdl 3 ............................................................................................................. 84
Nadan fond ......................................................................................................... 84
Oddl 4................................................................................................................... 86
stav ..................................................................................................................... 86
Dl 4 ........................................................................................................................... 90
Spotebitel.................................................................................................................. 90
Dl 5 ........................................................................................................................... 90
Podnikatel .................................................................................................................. 90
Zastoupen ...................................................................................................................... 93
Dl 1 ........................................................................................................................... 93
Dl 2 ........................................................................................................................... 95
Smluvn zastoupen.................................................................................................... 95
Oddl 1................................................................................................................... 95
Oddl 2................................................................................................................... 96
Prokura .................................................................................................................. 96
Dl 3 ........................................................................................................................... 98
Oddl 1................................................................................................................... 98
Oddl 2................................................................................................................... 99
Dl 1 ......................................................................................................................... 106
Dl 2 ......................................................................................................................... 107
Rozdlen vc ......................................................................................................... 107
Dl 3 ......................................................................................................................... 109
Dl 4 ......................................................................................................................... 111
Dl 1 ......................................................................................................................... 119
Dl 2 ......................................................................................................................... 129
Dl 3 ......................................................................................................................... 131
ST DRUH................................................................................................................ 139
Dl 1 ......................................................................................................................... 139
Dl 2 ......................................................................................................................... 139
Dl 3 ......................................................................................................................... 143
Dl 4 ......................................................................................................................... 145
Dl 5 ......................................................................................................................... 160
Dl 1 ......................................................................................................................... 165
Dl 2 ......................................................................................................................... 166
Dl 1 ......................................................................................................................... 196
Dl 2 ......................................................................................................................... 199
Opatrovnk........................................................................................................... 199
Dl 3 ......................................................................................................................... 201
Sven dtte do pe jin osoby a pstounstv ...................................................... 201
Dl 4 ......................................................................................................................... 205
Dl 1 ......................................................................................................................... 207
Dl 2 ......................................................................................................................... 209
Dl 3 ......................................................................................................................... 213
Vlastnictv................................................................................................................ 213
Dl 4 ......................................................................................................................... 233
Dl 5 ......................................................................................................................... 260
Dl 6 ......................................................................................................................... 291
Dl 1 ......................................................................................................................... 305
Dl 2 ......................................................................................................................... 308
Zv ................................................................................................................... 309
Dl 3 ......................................................................................................................... 327
Dl 4 ......................................................................................................................... 334
Dl 5 ......................................................................................................................... 337
Dl 6 ......................................................................................................................... 341
Dl 7 ......................................................................................................................... 343
Dl 8 ......................................................................................................................... 353
Dl 1 ......................................................................................................................... 354
Dl 2 ......................................................................................................................... 355
Dl 3 ......................................................................................................................... 368
Dl 4 ......................................................................................................................... 372
Dl 5 ......................................................................................................................... 389
Dl 6 ......................................................................................................................... 391
Dl 7 ......................................................................................................................... 397
Splnn................................................................................................................. 397
Dl 8 ......................................................................................................................... 416
Dl 1 ......................................................................................................................... 424
Dl 2 ......................................................................................................................... 449
vr ..................................................................................................................... 493
Dl 3 ......................................................................................................................... 494
Dl 4 ......................................................................................................................... 494
Dl 5 ......................................................................................................................... 500
Pkaz................................................................................................................... 500
Dl 6 ......................................................................................................................... 516
Dl 7 ......................................................................................................................... 523
Dl 8 ......................................................................................................................... 530
Dl 9 ......................................................................................................................... 540
Pe o zdrav............................................................................................................ 540
Dl 10 ....................................................................................................................... 544
Dl 11 ....................................................................................................................... 545
et ..................................................................................................................... 545
Dl 12 ....................................................................................................................... 552
Dl 13 ....................................................................................................................... 555
Spolenost................................................................................................................ 555
Dl 14 ....................................................................................................................... 561
Dl 15 ....................................................................................................................... 563
Dl 16 ....................................................................................................................... 593
Dl 1 ......................................................................................................................... 595
Dl 2 ......................................................................................................................... 612
Dl 1 ......................................................................................................................... 618
Dl 2 ......................................................................................................................... 621
ST PT ................................................................................................................... 623
Dl 2 ......................................................................................................................... 637
ST PRVN
OBECN ST
Hlava I
Dl 1
Soukrom prvo
(1) Kad ustanoven soukromho prva lze vykldat jenom ve shod s Listinou
zkladnch prv a svobod a stavnm podkem vbec, se zsadami, na nich spov
tento zkon, jako i s trvalm zetelem k hodnotm, kter se tm chrn. Rozejde-li se
vklad jednotlivho ustanoven pouze podle jeho slov s tmto pkazem, mus mu
ustoupit.
(2) Zkonnmu ustanoven nelze pikldat jin vznam, ne jak plyne
z vlastnho smyslu slov v jejich vzjemn souvislosti a z jasnho myslu
zkonodrce; nikdo se vak nesm dovolvat slov prvnho pedpisu proti jeho
smyslu.
(3) Vklad a pouit prvnho pedpisu nesm bt v rozporu s dobrmi mravy
a nesm vst ke krutosti nebo bezohlednosti urejc obyejn lidsk ctn.
1
3
(1) Soukrom prvo chrn dstojnost a svobodu lovka i jeho pirozen prvo
brt se o vlastn tst a tst jeho rodiny nebo lid jemu blzkch takovm
zpsobem, jen nepsob bezdvodn jmu druhm.
(2) Soukrom prvo spov zejmna na zsadch, e
a) kad m prvo na ochranu svho ivota a zdrav, jako i svobody, cti,
dstojnosti a soukrom,
b) rodina, rodiovstv a manelstv povaj zvltn zkonn ochrany,
c) nikdo nesm pro nedostatek vku, rozumu nebo pro zvislost svho postaven
utrpt nedvodnou jmu; nikdo vak tak nesm bezdvodn tit z vlastn
neschopnosti k jm druhch,
d) dan slib zavazuje a smlouvy maj bt splnny,
e) vlastnick prvo je chrnno zkonem a jen zkon me stanovit, jak vlastnick
prvo vznik a zanik, a
f) nikomu nelze odept, co mu po prvu nle.
(3) Soukrom prvo vyvr tak z dalch obecn uznanch zsad spravedlnosti
a prva.
(1) Kdo se veejn nebo ve styku s jinou osobou pihls k odbornmu vkonu
jako pslunk uritho povoln nebo stavu, dv tm najevo, e je schopen jednat
se znalost a pelivost, kter je s jeho povolnm nebo stavem spojena. Jedn-li bez
tto odborn pe, jde to k jeho ti.
(2) Proti vli doten strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost prvnho
jednn jen proto, e jednal ten, kdo nem ke sv innosti potebn oprvnn, nebo
komu je innost zakzna.
2
(2) Nikdo nesm tit ze svho nepoctivho nebo protiprvnho inu. Nikdo
nesm tit ani z protiprvnho stavu, kter vyvolal nebo nad kterm m kontrolu.
M se za to, e ten, kdo jednal uritm zpsobem, jednal poctiv a v dobr ve.
Dl 2
10
11
Dl 3
12
14
Svpomoc
(1) Kad si me pimenm zpsobem pomoci k svmu prvu sm, je-li jeho
prvo ohroeno a je-li zejm, e by zsah veejn moci piel pozd.
(2) Hroz-li neoprvnn zsah do prva bezprostedn, me jej kad, kdo je
takto ohroen, odvrtit silm a prostedky, kter se osob v jeho postaven mus jevit
vzhledem k okolnostem jako pimen. Smuje-li vak svpomoc jen k zajitn
prva, kter by bylo jinak zmaeno, mus se ten, kdo k n pikroil, obrtit bez
zbytenho odkladu na pslun orgn veejn moci.
Hlava II
Osoby
Dl 1
Veobecn ustanoven
15
16
Prvn osobnosti ani svprvnosti se nikdo neme vzdt ani zsti; uin-li tak,
nepihl se k tomu.
17
(1) Prva me mt a vykonvat jen osoba. Povinnost lze uloit jen osob a jen
vi n lze plnn povinnosti vymhat.
(2) Zd-li nkdo prvo nebo ulo-li povinnost tomu, co osobou nen, pite se
prvo nebo povinnost osob, kter podle povahy prvnho ppadu nle.
4
18
19
20
21
22
5
Dl 2
Fyzick osoby
Oddl 1
Obecn ustanoven
23
24
25
26
Dkaz smrti
27
28
(1) Nen-li znmo, kde lovk zemel, m se za to, e se tak stalo tam, kde bylo
nalezeno jeho tlo.
6
(2) Za msto, kde zemel lovk prohlen za mrtvho, plat to, kde naposledy
pobval iv.
29
Zmna pohlav
30
Zletilost
Nezletil
31
32
7
(2) Je-li zkonnch zstupc vce, posta, projev-li vi tet osob vli
alespo jeden z nich. Jedn-li vak vi dal osob vce zstupc spolen
a odporuj-li si, nepihl se k projevu dnho z nich.
33
(1) Udl-li zkonn zstupce nezletilho, kter nenabyl pln svprvnosti,
souhlas k samostatnmu provozovn obchodnho zvodu nebo k jin obdobn
vdlen innosti, stv se nezletil zpsobil k jednnm, je jsou s touto innost
spojena. K platnosti souhlasu se vyaduje pivolen soudu.
(2) Pivolen soudu nahrazuje podmnku uritho vku, je-li stanovena pro
vkon urit vdlen innosti jinm prvnm pedpisem.
(3) Souhlas me zkonn zstupce odvolat jen s pivolenm soudu.
34
35
(1) Nezletil, kter dovril patnct let a ukonil povinnou koln dochzku, se
me zavzat k vkonu zvisl prce podle jinho prvnho pedpisu.
(2) Zkonn zstupce nezletilho, kter nedoshl vku estnct let, me
rozvzat jeho pracovn pomr nebo smlouvu o vkonu prce zakldajc mezi
zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek, pokud to je nutn v zjmu
vzdlvn, vvoje nebo zdrav nezletilho, zpsobem stanovenm jinm prvnm
pedpisem.
36
Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nen nikdy, bez ohledu na obsah
ostatnch ustanoven, zpsobil jednat samostatn v tch zleitostech, k nim by
i jeho zkonn zstupce poteboval pivolen soudu.
37
Piznn svprvnosti
(1) Navrhne-li nezletil, kter nen pln svprvn, aby mu soud piznal
svprvnost, soud nvrhu vyhov, pokud nezletil doshl vku estncti let, pokud je
osvdena jeho schopnost sm se ivit a obstarat si sv zleitosti a pokud s nvrhem
8
souhlas zkonn zstupce nezletilho. V ostatnch ppadech soud vyhov nvrhu,
je-li to z vnch dvod v zjmu nezletilho.
(2) Za podmnek stanovench v odstavci 1 soud pizn nezletilmu svprvnost
i na nvrh jeho zkonnho zstupce, pokud nezletil s nvrhem souhlas.
Oddl 2
Pedbn prohlen
38
39
40
(1) in-li prohlen nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo
pst, mus j bt prohlen nahlas peteno svdkem, kter prohlen nepsal.
Nevidom, nebo osoba, kter neum nebo neme st nebo pst, ped svdky
potvrd, e listina obsahuje jeho pravou vli.
(2) in-li prohlen osoba se smyslovm postienm, kter neme st nebo
pst, mus j bt obsah listiny tlumoen takovm zpsobem dorozumvn, kter si
zvolila, a to svdkem, kter prohlen nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob
dorozumvn, kterm je obsah listiny tlumoen. Kdo prohlen in, potvrd ped
svdky zvolenm zpsobem dorozumvn, e listina obsahuje jeho pravou vli.
9
41
42
43
44
Je-li prohlen nebo jeho odvoln neplatn, soud k nim pihldne, nen-li
piny pochybovat o vli toho, kdo je uinil.
Npomoc pi rozhodovn
45
46
10
47
48
49
(1) Brn-li duevn porucha zletilmu, kter nem jinho zstupce, samostatn
prvn jednat, me ho zastupovat jeho potomek, pedek, sourozenec, manel nebo
partner, nebo osoba, kter se zastoupenm ila ped vznikem zastoupen ve spolen
domcnosti alespo ti roky.
(2) Zstupce d zastoupenmu na vdom, e ho bude zastupovat, a srozumiteln
mu vysvtl povahu a nsledky zastoupen. Odmtne-li to lovk, kter m bt
zastoupen, zastoupen nevznikne; k odmtnut posta schopnost projevit pn.
50
51
52
11
(2) Zstupce me nakldat s pjmy zastoupenho v rozsahu potebnm pro
obstarn obvyklch zleitost, jak to odpovd ivotnm pomrm zastoupenho;
s pennmi prostedky na tu zastoupenho vak me nakldat jen v rozsahu
nepesahujcm msn vi ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho
pedpisu.
53
M-li zastoupen vce zstupc, posta, pokud jedn jeden z nich. Jedn-li vak
vi dal osob vce zstupc spolen a odporuj-li si, nepihl se k projevu
dnho z nich.
54
(1) Zastoupen zanik, pokud se jej zstupce vzd nebo pokud zastoupen
odmtne, aby ho zstupce dle zastupoval; k odmtnut posta schopnost projevit
pn. Zastoupen rovn zanik, pokud soud jmenuje zastoupenmu opatrovnka.
(2) Je-li uzavena smlouva o npomoci pi rozhodovn, zanikne zastoupen
innost smlouvy v rozsahu, v jakm je zastoupen zpsobil prvn jednat.
Omezen svprvnosti
55
(1) K omezen svprvnosti lze pistoupit jen v zjmu lovka, jeho se to tk,
po jeho zhldnut a s plnm uznvnm jeho prv a jeho osobn jedinenosti. Pitom
mus bt dkladn vzaty v vahu rozsah i stupe neschopnosti lovka postarat se
o vlastn zleitosti.
(2) Omezit svprvnost lovka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak zvan
jma a neposta-li vzhledem k jeho zjmm mrnj a mn omezujc opaten.
56
57
(1) Soud me omezit svprvnost lovka v rozsahu, v jakm lovk nen pro
duevn poruchu, kter nen jen pechodn, schopen prvn jednat, a vymez rozsah,
v jakm zpsobilost lovka samostatn prvn jednat omezil.
(2) M-li lovk obte dorozumvat se, nen to samo o sob dvodem k omezen
svprvnosti.
12
58
59
60
61
62
63
64
13
65
(1) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka, lze jeho
prvn jednn prohlsit za neplatn, jen psob-li mu jmu. Posta-li vak k nprav
jen zmna rozsahu opatrovancovch povinnost, soud tak uin, ani je vzn nvrhy
stran.
(2) Jednal-li opatrovanec samostatn, a nemohl jednat bez opatrovnka,
povauje se opatrovancovo jednn za platn, pokud je opatrovnk schvlil. To plat
i v ppad, e takov prvn jednn schvlil jednajc sm pot, co nabyl
svprvnosti.
Oddl 3
Nezvstnost
66
67
68
14
69
70
Bude-li za nezvstnho prohlen ten, kdo ustavil sprvce svho majetku, nejsou
tm dotena prva a povinnosti ustavenho sprvce. To neplat, jestlie sprvce nen
znm, odmtne jednat v zjmu nezvstnho, sv jednn v zjmu nezvstnho
zanedbv, nebo jednat vbec neme.
Oddl 4
Domnnka smrti
71
(1) Na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem, prohls soud za mrtvho
lovka, o nm lze mt dvodn za to, e zemel, a ur den, kter se pokld za den
jeho smrti.
(2) Na lovka, kter byl prohlen za mrtvho, se hled, jako by zemel.
Prohlenm manela za mrtvho zanik manelstv dnem, kter se pokld za den
jeho smrti; tot plat o registrovanm partnerstv.
72
73
74
(1) lovka, kter se stal nezvstn tm, e opustil sv bydlit, nepodal o sob
zprvu a nen o nm znmo, kde se zdruje, avak nebyl za nezvstnho prohlen,
15
lze prohlsit za mrtvho nejdve po uplynut sedmi let od konce roku, v nm se
objevila posledn zprva, z n lze usuzovat, e byl jet naivu.
(2) lovka, kter se stal nezvstnm ped dovrenm osmnctho roku vku,
nelze prohlsit za mrtvho ped uplynutm roku, v nm uplyne dvacet pt let od jeho
narozen.
75
76
Oddl 5
77
(1) Jmno lovka je jeho osobn jmno a pjmen, poppad jeho dal jmna
a rodn pjmen, kter mu podle zkona nleej. Kad lovk m prvo uvat sv
jmno v prvnm styku, stejn jako prvo na ochranu svho jmna a na ctu k nmu.
(2) lovk, kter v prvnm styku uv jin jmno ne sv vlastn, nese
nsledky omyl a jem z toho vzniklch.
78
(1) lovk, kter byl doten zpochybnnm svho prva ke jmnu nebo kter
utrpl jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, zejmna neoprvnnm uitm
jmna, se me domhat, aby bylo od neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl
odstrann jeho nsledek.
(2) Je-li doten neptomen, nebo je-li nezvstn, nesvprvn i neme-li
z jin piny uplatnit prvo na ochranu svho jmna sm, me je uplatnit jeho
manel, potomek, pedek nebo partner, ledae doten, a svprvn, dal vslovn
najevo, e si to nepeje.
16
(3) Tk-li se neoprvnn zsah pjmen a je-li pro to dvod spovajc v
dleitm zjmu na ochran rodiny, me se ochrany domhat samostatn manel
nebo jin osoba dotenmu blzk, by do jejich prva ke jmnu pmo zasaeno
nebylo.
79
Pseudonym
(1) lovk me pro urit obor sv innosti nebo i pro soukrom styk vbec
pijmout pseudonym. Prvn jednn pod pseudonymem nen na jmu platnosti, je-li
zejm, kdo jednal, a neme-li druh strana mt pochybnost o osob jednajcho.
(2) Vejde-li pseudonym ve znmost, pov stejn ochrany jako jmno.
80
Bydlit
Oddl 6
Osobnost lovka
Pododdl 1
Obecn ustanoven
81
(1) Chrnna je osobnost lovka vetn vech jeho pirozench prv. Kad je
povinen ctt svobodn rozhodnut lovka t podle svho.
(2) Ochrany povaj zejmna ivot a dstojnost lovka, jeho zdrav a prvo t
v pznivm ivotnm prosted, jeho vnost, est, soukrom a jeho projevy osobn
povahy.
17
82
(1) lovk, jeho osobnost byla dotena, m prvo domhat se toho, aby bylo od
neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek.
(2) Po smrti lovka se me ochrany jeho osobnosti domhat kterkoli z osob
jemu blzkch.
83
Pododdl 2
Podoba a soukrom
84
Zachytit jakmkoli zpsobem podobu lovka tak, aby podle zobrazen bylo
mon urit jeho totonost, je mon jen s jeho svolenm.
85
86
18
87
(1) Kdo svolil k pouit psemnosti osobn povahy, podobizny nebo zvukovho
i obrazovho zznamu tkajcho se lovka nebo jeho projev osobn povahy,
me svolen odvolat, tebae je udlil na uritou dobu.
(2) Bylo-li svolen udlen na uritou dobu odvolno, ani to odvoduje
podstatn zmna okolnost nebo jin rozumn dvod, nahrad odvolvajc kodu
z toho vzniklou osob, kter svolen udlil.
88
(1) Svolen nen teba, pokud se podobizna nebo zvukov i obrazov zznam
pod nebo pouij k vkonu nebo ochran jinch prv nebo prvem chrnnch
zjm jinch osob.
(2) Svolen nen teba ani v ppad, kdy se podobizna, psemnost osobn
povahy nebo zvukov i obrazov zznam pod nebo pouij na zklad zkona
k ednmu elu nebo v ppad, e nkdo veejn vystoup v zleitosti veejnho
zjmu.
89
90
Pododdl 3
91
lovk je nedotknuteln.
92
(1) Lidsk tlo je pod prvn ochranou i po smrti lovka. Naloit s lidskmi
pozstatky a s lidskmi ostatky zpsobem pro zemelho nedstojnm se zakazuje.
19
(2) Nejsou-li lidsk ostatky uloeny na veejnm pohebiti, m na jejich vydn
prvo osoba, kterou lovk ped svou smrt vslovn uril; jinak postupn jeho
manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich nebo odmtnou-li ostatky pevzt,
pevezme je jeho ddic.
Zsah do integrity
93
(1) Mimo ppad stanoven zkonem nesm nikdo zashnout do integrity jinho
lovka bez jeho souhlasu udlenho s vdomm o povaze zsahu a o jeho monch
nsledcch. Souhlas-li nkdo, aby mu byla zpsobena zvan jma, nepihl se k
tomu; to neplat, je-li zsah podle vech okolnost nutn v zjmu ivota nebo zdrav
dotenho.
(2) Zkonn zstupce me udlit souhlas k zsahu do integrity zastoupenho,
je-li to k pmmu prospchu osoby, kter nen schopna dt souhlas sama.
94
(1) Kdo chce provst na jinm lovku zkrok, vysvtl mu srozumiteln povahu
tohoto zkroku. Vysvtlen je dn podno, lze-li rozumn pedpokldat, e druh
strana pochopila zpsob a el zkroku vetn oekvanch nsledk i monch
nebezpe pro sv zdrav, jako i to, zda pichz v vahu ppadn i jin postup.
(2) Udluje-li souhlas za jinho jeho zkonn zstupce, pod se vysvtlen
i tomu, kdo m bt zkroku podroben, je-li schopen sudku, zpsobem pimenm
schopnosti dotenho vysvtlen pochopit.
95
96
20
97
98
(1) Neme-li lovk udlit souhlas pro neschopnost projevit vli, by jen
pechodnou, a nem-li zkonnho zstupce, vyaduje se souhlas ptomnho
manela, rodie, nebo jin osoby blzk. Nen-li ptomna dn z tchto osob,
vyaduje se souhlas manela, a nen-li, souhlas rodie, poppad jin osoby blzk,
pokud je lze bez obt zjistit a zastihnout a pokud je zejm, e nehroz nebezpe z
prodlen. Nen-li mon zskat souhlas dnm z ve uvedench zpsob, me
souhlas udlit jin ptomn osoba, kter o dotenou osobu osvd mimodn
zjem.
(2) Pi zkroku i pi udlen souhlasu se vezme zetel na dve vysloven znm
pn lovka, do jeho integrity m bt zasaeno.
99
100
(1) M-li bt zasaeno do integrity nezletilho, kter dovril trnct let, nenabyl
pln svprvnosti a kter zkroku vn odporuje, tebae zkonn zstupce se
zkrokem souhlas, nelze zkrok provst bez souhlasu soudu. To plat i v ppad
proveden zkroku na zletil osob, kter nen pln svprvn.
(2) Nesouhlas-li zkonn zstupce se zsahem do integrity osoby uveden
v odstavci 1, a si jej tato osoba peje, lze zkrok provst na jej nvrh nebo na nvrh
osoby j blzk jen se souhlasem soudu.
101
21
102
Soud pivol k zkroku podle 100 nebo 101, je-li doten osob podle
rozumnho uven k prospchu, po jejm zhldnut a s plnm uznvnm jej
osobnosti.
103
Bylo-li zasaeno do integrity lovka, kter byl ve stavu, kdy nemohl posoudit,
co se s nm dje, a nedal-li sm k zkroku souhlas, mus mu bt, jakmile to jeho stav
dovol, vysvtleno zpsobem, ktermu bude schopen porozumt, jak zkrok byl na
nm proveden, a mus bt pouen o jeho monch nsledcch i o riziku neproveden
zkroku.
Pododdl 4
104
105
106
22
(2) Vysvtlen se pod tak, aby mu lovk mohl dostaten porozumt
a uvdomit si povahu uinnho opaten a jeho nsledky; m-li takov lovk
zkonnho zstupce, opatrovnka nebo podprce, pod se vysvtlen bez zbytenho
odkladu tak jemu.
107
108
109
110
23
Pododdl 5
111
(1) lovk, jemu byla odata st tla, m prvo dozvdt se, jak s n bylo
naloeno. Naloit s odatou st lidskho tla zpsobem pro lovka nedstojnm
nebo zpsobem ohroujcm veejn zdrav se zakazuje.
(2) Odatou st tla lovka lze za jeho ivota pout k elm zdravotnickm,
vzkumnm nebo vdeckm, pokud k tomu dal souhlas. K pouit odat sti tla
lovka k elu svou povahou neobvyklmu se vyaduje jeho vslovn souhlas
vdy.
(3) O tom, co m pvod v lidskm tle, plat obdobn to, co o stech lidskho
tla.
112
Pododdl 6
113
(1) lovk m prvo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloeno s jeho tlem.
(2) Provst pitvu nebo pout lidsk tlo po smrti lovka pro poteby lkask
vdy, vzkumu nebo k vukovm elm bez souhlasu zemelho lze jen, pokud tak
stanov jin zkon.
114
24
(2) Nklady pohbu a opaten pohebit se hrad z pozstalosti. Pokud
pozstalost nesta ke kryt nklad toho zpsobu pohbu, jak si zesnul pl, mus
bt pohben alespo slunm zpsobem podle mstnch zvyklost.
(3) Jin prvn pedpis stanov, jakm zpsobem a na nklady bude pohben
lovk, jeho pozstalost ke kryt nklad pohbu nesta a nen-li nikdo ochoten
uhradit nklady pohbu dobrovoln.
115
Zeme-li lovk, ani projev souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po
smrti zpsobem podle 113, plat, e s provedenm pitvy nebo s takovm pouitm
svho tla nesouhlas.
116
Kdo souhlas, aby po jeho smrti bylo jeho tlo pitvno nebo pouito zpsobem
podle 113, zape sv stanovisko do rejstku vedenho podle jinho prvnho
pedpisu; tento souhlas lze projevit i ve veejn listin, nebo vi poskytovateli
zdravotnch slueb s inky vi tomuto poskytovateli.
117
Souhlas s pitvou nebo s pouitm svho tla po smrti pro poteby lkask vdy,
vzkumu nebo k vukovm elm lze odvolat. Odvol-li souhlas lovk ve
zdravotnickm zazen, me tak uinit prohlenm v psemn form.
Dl 3
Prvnick osoby
Oddl 1
Obecn ustanoven
118
119
25
Veejn rejstky prvnickch osob
120
(3) Zmn-li se zapsan skutenost, oznm zapsan osoba nebo ten, komu to
ukld zkon, zmnu bez zbytenho odkladu tomu, kdo veejn rejstk vede, a ten
tuto zmnu do veejnho rejstku bez zbytenho odkladu zape.
121
(1) Proti osob, kter prvn jedn dvujc daji zapsanmu do veejnho
rejstku, nem ten, jeho se zpis tk, prvo namtnout, e zpis neodpovd
skutenosti.
(2) Byl-li daj zapsan ve veejnm rejstku zveejnn, neme se nikdo po
uplynut patncti dn od zveejnn dovolat, e o zveejnnm daji nemohl vdt.
Neodpovd-li zveejnn daj zapsanmu daji, neme se ten, jeho se daj tk,
vi jin osob dovolat zveejnnho daje; proke-li vak, e j byl zapsan daj
znm, me proti n namtnout, e zveejnn daj zapsanmu neodpovd.
122
123
26
(2) Pro zakladatelsk prvn jednn se vyaduje psemn forma.
124
125
(1) Vce zakladatel zakld prvnickou osobu pijetm stanov nebo uzavenm
jin smlouvy.
(2) Zkon stanov, ve kterch ppadech lze prvnickou osobu zaloit i prvnm
jednnm jedn osoby obsaenm v zakladatelsk listin.
126
127
Za prvnickou osobu lze jednat jejm jmnem ji ped jejm vznikem. Kdo takto
jedn, je z tohoto jednn oprvnn a zavzn sm; jedn-li vce osob, jsou
oprvnny a zavzny spolen a nerozdln. Prvnick osoba me inky tchto
jednn pro sebe do t msc od svho vzniku pevzt. V takovm ppad plat, e
je z tchto jednn oprvnna a zavzna od potku. Pevezme-li je, d dalm
zastnnm najevo, e tak uinila.
128
129
(1) Soud prohls prvnickou osobu po jejm vzniku za neplatnou i bez nvrhu,
pokud
a) zakladatelsk prvn jednn chyb,
b) zakladatelsk prvn jednn nem nleitost nezbytnou pro prvn existenci
prvnick osoby,
c) prvn jednn zakladatel odporuje 145 nebo
27
d) prvnickou osobu zaloilo mn osob, ne je k tomu podle zkona teba.
(2) Dnem, kdy je prvnick osoba prohlena za neplatnou, vstupuje do
likvidace.
130
Ped rozhodnutm podle 129 poskytne soud prvnick osob pimenou lhtu
k zjednn npravy, jedn-li se o zvadu, kterou lze odstranit.
131
Nzev
132
133
134
(1) Nzev prvnick osoby me obsahovat nkter pznan prvek nzvu jin
prvnick osoby, je-li pro to dvod v jejich vzjemnm vztahu. I v tom ppad mus
bt veejnost s to oba nzvy dostaten rozliit.
(2) Pznan prvek nzvu jin prvnick osoby nelze v nzvu pout bez jejho
souhlasu. Ustanoven 133 odst. 3 se pouije obdobn.
28
135
(1) Prvnick osoba, kter byla dotena zpochybnnm svho prva k nzvu
nebo kter utrpla jmu pro neoprvnn zsah do tohoto prva, nebo kter takov
jma hroz, zejmna neoprvnnm uitm nzvu, se me domhat, aby bylo od
neoprvnnho zsahu uputno nebo aby byl odstrann jeho nsledek.
(2) Stejn ochrana nle prvnick osob proti tomu, kdo bez zkonnho
dvodu zasahuje do jej povsti nebo soukrom, ledae se jedn o ely vdeck i
umleck nebo o tiskov, rozhlasov, televizn nebo obdobn zpravodajstv; ani
takov zsah vak nesm bt v rozporu s oprvnnmi zjmy prvnick osoby.
136
Sdlo
137
Pemstn sdla
138
29
139
140
(1) Prvnick osoba, kter hodl pemstit sdlo do zahrani, zveejn tento
zmr s uvedenm adresy novho sdla a prvn formy po pemstn sdla alespo ti
msce pede dnem pedpokldanho pemstn sdla. Vitel maj prvo poadovat
dostaten zajitn svch dosud nesplatnch pohledvek do dvou msc od
zveejnn, dojde-li po pemstn sdla ke zhoren dobytnosti jejich pohledvek
v esk republice.
(2) Nedojde-li k dohod o zpsobu a rozsahu zajitn, rozhodne o dostatenm
zajitn a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a vi pohledvky. Neposkytne-li
prvnick osoba zajitn podle rozhodnut soudu, ru za dluhy, kter nebyly
zajitny, lenov statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli
dostaten sil, aby rozhodnut bylo splnno.
141
142
Pemstn sdla je inn ode dne zpisu jeho adresy do pslunho veejnho
rejstku.
143
30
el prvnickch osob
144
(1) Prvnickou osobu lze ustavit ve veejnm nebo v soukromm zjmu. Tato
jej povaha se posuzuje podle hlavn innosti prvnick osoby.
(2) Zkon stanov, ke kterm elm lze ustavit prvnickou osobu jen pi
splnn zvltnch podmnek.
145
(1) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu, jejm elem je poruen prva nebo
dosaen njakho cle nezkonnm zpsobem, zejmna je-li jejm elem
a) popen nebo omezen osobnch, politickch nebo jinch prv osob pro jejich
nrodnost, pohlav, rasu, pvod, politick nebo jin smlen, nboensk
vyznn a sociln postaven,
b) rozncovn nenvisti a nesnenlivosti,
c) podpora nsil nebo
d) zen orgnu veejn moci nebo vkonu veejn sprvy bez zkonnho
zmocnn.
(2) Zakazuje se zaloit prvnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenmi
slokami, ledae se jedn o prvnickou osobu zzenou zkonem, j zkon ozbrojen
nebo vytvoen ozbrojen sloky vslovn dovoluje nebo ukld, nebo o prvnickou
osobu, kter nakld se zbranmi v souvislosti se svm podniknm podle jinho
prvnho pedpisu, anebo o prvnickou osobu, jej lenov dr nebo uvaj zbran
pro sportovn nebo kulturn ely i k myslivosti nebo k plnn kol podle jinho
prvnho pedpisu.
Veejn prospnost
146
147
31
148
Je-li ve veejnm rejstku zapsn status veejn prospnosti, vymae jej ten,
kdo veejn rejstk vede, pokud se prvnick osoba statusu veejn prospnosti
vzd, nebo pokud o jeho odnt rozhodne soud. Vmazem z veejnho rejstku
status veejn prospnosti zanik.
149
150
151
(1) Zkon stanov, poppad zakladatelsk prvn jednn ur, jakm zpsobem
a v jakm rozsahu lenov orgn prvnick osoby za ni rozhoduj a nahrazuj jej
vli.
(2) Dobr vra len orgnu prvnick osoby se pit prvnick osob.
152
(1) Prvnick osoba si tvo orgny o jednom lenu (individuln) nebo o vce
lenech (kolektivn).
(2) Fyzick osoba, kter je lenem orgnu prvnick osoby a kter je do funkce
volena, jmenovna i jinak povolna (dle jen len volenho orgnu), mus bt
pln svprvn. To plat i pro zstupce prvnick osoby, kter je sama lenem
volenho orgnu jin prvnick osoby.
(3) Tk-li se hlavn innost prvnick osoby nezletilch nebo osob s omezenou
svprvnost a nen-li hlavnm elem prvnick osoby podnikn, me
zakladatelsk prvn jednn urit, e lenem volenho kolektivnho orgnu
prvnick osoby me bt i osoba nezletil nebo osoba s omezenou svprvnost.
32
153
(1) Osoba, jej padek byl osvden, se me stt lenem volenho orgnu,
oznmila-li to pedem tomu, kdo ji do funkce povolv; to neplat, pokud od
skonen insolvennho zen uplynuly alespo ti roky.
(2) Byl-li osvden padek osoby, kter je lenem volenho orgnu, oznm to
tato osoba bez zbytenho odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.
(3) Nedolo-li k oznmen, me se domhat kad, kdo na tom m prvn
zjem, aby lena volenho orgnu z funkce odvolal soud. To neplat, rozhodl-li ten,
kdo lena volenho orgnu povolal, pot, co se o osvden padku tto osoby
dozvdl, e m ve funkci setrvat.
154
Je-li lenem volenho orgnu prvnick osoby jin prvnick osoba, zmocn
fyzickou osobu, aby ji v orgnu zastupovala, jinak prvnickou osobu zastupuje len
jejho statutrnho orgnu.
155
(1) Byl-li lenem volenho orgnu povoln ten, kdo k tomu nen podle zkona
zpsobil, hled se na jeho povoln do funkce, jako by se nestalo. Ztrat-li len
volenho orgnu po svm povoln do funkce zkonnou zpsobilost bt lenem
volenho orgnu, jeho funkce zanik; znik funkce prvnick osob oznm bez
zbytenho odkladu.
(2) Hled-li se na povoln osoby do funkce lena volenho orgnu, jako by se
nestalo, nebo je-li povoln neplatn, nedotk se to prva nabytho v dobr ve.
156
157
(1) Je-li rozhodnut pijato, zaznamen se na dost lena volenho orgnu, kter
nvrhu odporoval, jeho odchyln nzor.
(2) Byl-li nvrh pijat za neasti nkterho z len, je tento len oprvnn
dozvdt se obsah rozhodnut.
33
158
159
(1) Kdo pijme funkci lena volenho orgnu, zavazuje se, e ji bude vykonvat
s nezbytnou loajalitou i s potebnmi znalostmi a pelivost. M se za to, e jedn
nedbale, kdo nen tto pe dnho hospode schopen, a to musel zjistit pi pijet
funkce nebo pi jejm vkonu, a nevyvod z toho pro sebe dsledky.
(2) len volenho orgnu vykonv funkci osobn; to vak nebrn tomu, aby
len zmocnil pro jednotliv ppad jinho lena tho orgnu, aby za nho pi jeho
neasti hlasoval.
(3) Nenahradil-li len volenho orgnu prvnick osob kodu, kterou j
zpsobil poruenm povinnosti pi vkonu funkce, akoli byl povinen kodu
nahradit, ru viteli prvnick osoby za jej dluh v rozsahu, v jakm kodu
nenahradil, pokud se vitel plnn na prvnick osob neme domoci.
160
161
162
34
163
164
165
166
35
167
168
169
(1) Po zruen prvnick osoby se vyaduje jej likvidace, ledae cel jej jmn
nabv prvn nstupce, nebo stanov-li zkon jinak.
(2) Neplyne-li z prvnho jednn o zruen prvnick osoby, zda je ruena
s likvidac nebo bez likvidace, plat, e je zruena s likvidac.
170
171
172
(1) Soud na nvrh toho, kdo na tom osvd prvn zjem, nebo i bez nvrhu,
zru prvnickou osobu a nad jej likvidaci, jestlie
a) vyvj nezkonnou innost v takov me, e to zvanm zpsobem naruuje
veejn podek,
b) ji nadle nespluje pedpoklady vyadovan pro vznik prvnick osoby
zkonem,
c) nem dle ne dva roky statutrn orgn schopn usnet se, nebo
36
d) tak stanov zkon.
(2) Umouje-li zkon soudu zruit prvnickou osobu z dvodu, kter lze
odstranit, soud j ped vydnm rozhodnut stanov pimenou lhtu k odstrann
nedostatk.
173
174
175
176
177
37
stanov tak, aby nepedchzel den podn nvrhu na zpis pemny do veejnho
rejstku o vce ne dvanct msc.
(2) Jsou-li zastnn osoby zapsny do veejnho rejstku v rznch
obvodech, pod se nvrh na zpis pemny v ktermkoli z nich a orgn veejn moci
zape do veejnho rejstku vechny zapisovan skutenosti k tmu dni.
178
179
180
38
181
Fzovat a rozdlovat se mohou prvnick osoby o rzn prvn form jen tehdy,
stanov-li tak zkon.
182
183
(1) Pi zmn prvn formy se neru ani nezanik prvnick osoba, jej prvn
forma se mn, pouze se mn jej prvn pomry, a jde-li o korporaci, tak prvn
postaven jejch len.
(2) Nen-li den, k nmu byl vyhotoven nvrh smlouvy nebo rozhodnut
o zmn prvn formy rozvahovm dnem podle jinho prvnho pedpisu, sestav
prvnick osoba k tomuto dni mezitmn etn zvrku. daje, z nich je sestavena
etn zvrka ke dni zpracovn zmny prvn formy, nesm pedchzet den
rozhodnut prvnick osoby o zmn prvn formy vce ne ti msce.
184
185
186
39
Likvidace
187
188
189
190
191
(1) Prvnick osob, kter vstoupila do likvidace, ani byl povoln likvidtor
podle 189, jmenuje likvidtora soud, a to i bez nvrhu. Soud jmenuje likvidtora i
v ppad, e sm rozhodl o zruen prvnick osoby.
(2) Na nvrh osoby, kter na tom osvd prvn zjem, soud odvol likvidtora,
kter dn nepln sv povinnosti, a jmenuje novho likvidtora.
(3) Nebyl-li podn jin nvrh i nelze-li nvrhu vyhovt, me soud pi postupu
podle odstavc 1 nebo 2 likvidtorem jmenovat i bez jeho souhlasu lena
statutrnho orgnu. Takov likvidtor neme ze sv funkce odstoupit. Me vak
40
navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze spravedliv
poadovat, aby funkci vykonval.
(4) Nelze-li likvidtora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob
zapsanch do seznamu insolvennch sprvc.
192
193
194
195
Odmnu a zpsob jej vplaty uruje likvidtorovi ten, kdo jej povolal.
196
(1) innost likvidtora me sledovat jen el, jak odpovd povaze a cli
likvidace.
(2) Nabyla-li prvnick osoba ddictv nebo odkaz s podmnkou, doloenm
asu nebo s pkazem, tato omezen likvidtor dodr. Jestlie vak prvnick osoba
obdrela elov vzan prostedky z veejnch rozpot, pouije likvidtor tyto
prostedky podle rozhodnut orgnu, kter je poskytl; obdobn likvidtor postupuje,
jestlie prvnick osoba obdrela prostedky elov vzan k dosaen veejn
prospnho elu.
197
198
41
vitele, aby pihlsili sv pohledvky ve lht, kter nesm bt krat ne ti msce
od druhho zveejnn.
199
200
201
202
203
(1) Vitelm, kte pevezmou likvidan podstatu, nle kadmu podl uren
pomrem ve jejich pohledvek; ve zbytku jejich pohledvky zanikaj.
42
(2) Odmtne-li nkter z vitel ast na pevzet likvidan podstaty, povauje
se jeho pohledvka za zaniklou. To neplat, pokud se nsledn zjist dosud neznm
majetek prvnick osoby.
204
205
206
207
Zjist-li se jet ped vmazem prvnick osoby z veejnho rejstku jej dosud
neznm majetek nebo objev-li se poteba jinch nezbytnch opaten, likvidace
neskon a likvidtor tento majetek vypod nebo provede dal nezbytn opaten.
Po ukonen tchto jednn postupuje podle 205 a 207; ustanoven 170 se
nepouije.
209
Oddl 2
Korporace
Pododdl 1
Obecn o korporacch
210
211
212
Pokod-li korporaci jej len nebo len jejho orgnu zpsobem, kter zakld
jeho povinnost k nhrad a kterm byl pokozen i jin len korporace na hodnot sv
asti, a domh-li se nhrady jen tento len, me soud kdci i bez zvltnho
nvrhu uloit povinnost nahradit zpsobenou kodu jen korporaci, pokud to
odvoduj okolnosti ppadu, zejmna pokud je dostaten zejm, e se takovm
opatenm vyrovn i koda na znehodnocen asti.
Pododdl 2
Spolek
214
215
216
Nzev spolku mus obsahovat slova spolek nebo zapsan spolek, posta
vak zkratka z. s..
217
45
(3) Zisk z innosti spolku lze pout pouze pro spolkovou innost vetn sprvy
spolku.
Zaloen spolku
218
219
Stanovy mohou zaloit pobon spolek jako organizan jednotku spolku nebo
urit, jakm zpsobem se pobon spolek zakld a kter orgn rozhoduje
o zaloen, zruen nebo pemn pobonho spolku.
220
221
Ustavujc schze
222
46
223
224
225
Vznik spolku
226
227
47
Pobon spolek
228
229
230
231
Nabytm statusu veejn prospnosti pro hlavn spolek nabvaj tento status
i pobon spolky. Vzd-li se hlavn spolek statusu veejn prospnosti, nebo je-li
mu odejmut, pozbvaj jej i pobon spolky.
lenstv
232
48
233
234
235
Stanovy mohou urit vi a splatnost lenskho pspvku nebo ur, kter orgn
spolku ur vi a splatnost lenskho pspvku a jakm zpsobem.
236
Seznam len
(1) Vede-li spolek seznam len, stanovy ur, jakm zpsobem provd
v seznamu len zpisy a vmazy tkajc se lenstv osob ve spolku. Stanovy dle
ur, jak bude seznam len zpstupnn, anebo e zpstupnn nebude.
(2) Kad len, a to i bval, obdr na svou dost od spolku na jeho nklady
potvrzen s vpisem ze seznamu len obsahujc daje o sv osob, poppad
potvrzen, e tyto daje byly vymazny. Namsto zemelho lena me o potvrzen
podat jeho manel, dt nebo rodi, a nen-li dn z nich, me o vydn potvrzen
dat jin osoba blzk nebo ddic, prok-li zjem hodn prvn ochrany.
(3) Seznam len me bt uveejnn se souhlasem vech len, kte jsou
v nm zapsni; pi uveejnn neplnho seznamu len mus bt z nho patrn, e je
nepln.
Znik lenstv
237
49
238
Neur-li stanovy jinak, zanikne lenstv, pokud len nezaplat lensk pspvek
ani v pimen lht uren spolkem dodaten ve vzv k zaplacen, akoli byl na
tento nsledek ve vzv upozornn.
239
(1) Neur-li stanovy nco jinho, me spolek vylouit lena, kter zvan
poruil povinnost vyplvajc z lenstv a v pimen lht npravu nezjednal ani po
vzv spolku. Vzva se nevyaduje, nelze-li poruen povinnosti odinit nebo
zpsobilo-li spolku zvl zvanou jmu.
(2) Rozhodnut o vylouen se doru vylouenmu lenu.
240
(1) Neur-li stanovy jin orgn, rozhoduje o vylouen lena statutrn orgn.
(2) Neur-li stanovy jinak, me nvrh na vylouen podat v psemn form
kterkoli len; v nvrhu se uvedou okolnosti osvdujc dvod pro vylouen. len,
proti ktermu nvrh smuje, mus mt pleitost se s nvrhem na vylouen
seznmit, dat o jeho vysvtlen a uvst i doloit ve, co mu je k prospchu.
241
242
50
Organizace spolku
243
Orgny spolku jsou statutrn orgn a nejvy orgn, ppadn kontroln komise,
rozhod komise a dal orgny uren ve stanovch. Stanovy mohou orgny spolku
pojmenovat libovoln, nevzbud-li tm klamn dojem o jejich povaze.
244
245
246
(1) Neur-li stanovy funkn obdob len volench orgn spolku, je toto
obdob ptilet.
(2) Neur-li stanovy jinak, mohou lenov volench orgn spolku, jejich
poet neklesl pod polovinu, kooptovat nhradn leny do nejbliho zasedn orgnu
pslunho k volb.
(3) Neur-li stanovy jinak, pouij se pro svoln, zasedn a rozhodovn
kolektivnch orgn spolku 156 a 159 odst. 2 a pimen t ustanoven o
lensk schzi.
247
(1) Stanovy ur, kter orgn je nejvym orgnem spolku; do jeho psobnosti
zpravidla nle urit hlavn zamen innosti spolku, rozhodovat o zmn stanov,
schvlit vsledek hospodaen spolku, hodnotit innost dalch orgn spolku i jejich
len a rozhodnout o zruen spolku s likvidac nebo o jeho pemn.
(2) Je-li podle stanov statutrn orgn spolku i jeho nejvym orgnem a nen-li
s to vykonvat psobnost po dobu del ne jeden msc, me alespo ptina len
spolku svolat shromdn vech len spolku; na shromdn pechz psobnost
nejvyho orgnu spolku. To neplat, ur-li stanovy nco jinho.
51
(3) Neur-li stanovy jinak, je nejvym orgnem spolku lensk schze;
ustanoven 248 a 257 se na lenskou schzi pouij, pokud stanovy neur nco
jinho.
lensk schze
248
(2) Statutrn orgn spolku svol zasedn lensk schze z podntu alespo
tetiny len spolku nebo kontrolnho orgnu spolku. Nesvol-li statutrn orgn
spolku zasedn lensk schze do ticeti dn od doruen podntu, me ten, kdo
podnt podal, svolat zasedn lensk schze na nklady spolku sm.
249
250
(1) Kdo zasedn svolal, me je odvolat nebo odloit stejnm zpsobem, jakm
bylo svolno. Stane-li se tak mn ne tden ped oznmenm datem zasedn,
nahrad spolek lenm, kte se na zasedn dostavili podle pozvnky, eln
vynaloen nklady.
(2) Je-li zasedn svolno podle 248, me bt odvolno i odloeno jen na
nvrh nebo se souhlasem toho, kdo k nmu dal podnt.
251
52
252
253
(1) Kdo zasedn zahj, ov, zda je lensk schze schopna se usnet. Pot
zajist volbu pedsedy zasedn a ppadn i dalch inovnk, vyaduj-li jejich
volbu stanovy.
(2) Pedseda vede zasedn tak, jak byl jeho poad ohlen, ledae se lensk
schze usnese na pedasnm ukonen zasedn.
(3) Zleitost, kter nebyla zaazena na poad zasedn pi jeho ohlen, lze
rozhodnout jen za asti a se souhlasem vech len spolku oprvnnch o n
hlasovat.
254
255
Dl lensk schze
Stanovy mohou urit, e se zasedn lensk schze bude konat formou dlch
lenskch schz, ppadn t, o kterch zleitostech tmto zpsobem rozhodnout
nelze. Pipust-li stanovy zasedn dlch lenskch schz, ur rovn obdob,
v nm se vechna zasedn mus konat. Pro schopnost usnet se a pro pijmn
usnesen se zastnn lenov a odevzdan hlasy staj.
53
256
Shromdn delegt
257
(1) Nen-li lensk schze na svm zasedn schopna usnet se, me statutrn
orgn nebo ten, kdo pvodn zasedn svolal, svolat novou pozvnkou ve lht
patncti dn od pedchozho zasedn lenskou schzi na nhradn zasedn.
Z pozvnky mus bt zejm, e se jedn o nhradn zasedn lensk schze.
Nhradn zasedn lensk schze se mus konat nejpozdji do esti tdn ode dne,
na kter bylo zasedn lensk schze pedtm svolno.
(2) Na nhradnm zasedn me lensk schze jednat jen o zleitostech
zaazench na poad pedchozho zasedn. Usnesen me pijmout za asti
libovolnho potu len, ledae stanovy ur nco jinho.
(3) Rozhoduje-li lensk schze na zasedn dlch lenskch schz nebo
rozhoduje-li namsto n shromdn delegt, postupuje se podle odstavc 1 a 2
obdobn.
258
Kad len spolku nebo ten, kdo na tom m zjem hodn prvn ochrany, me
navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnut orgnu spolku pro jeho
rozpor se zkonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgn
spolku.
259
54
260
261
(1) Poruil-li spolek zkladn lensk prvo lena zvanm zpsobem, m len
prvo na pimen zadostiuinn.
(2) Namtne-li to spolek, soud prvo na zadostiuinn lenu spolku nepizn,
nebylo-li uplatnno
a) v dob stanoven pro podn nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut, nebo
b) do t msc ode dne prvn moci rozhodnut o zamtnut nvrhu, byl-li tento
nvrh zamtnut podle 260.
Kontroln komise
262
(1) Zd-li stanovy kontroln komisi, vyaduje se, aby mla alespo ti leny.
Neur-li stanovy jinak, vol a odvolv leny kontroln komise lensk schze. Ur-
li stanovy, e leny kontroln komise jmenuje nebo odvolv statutrn orgn,
nepihl se k tomu.
(2) Neur-li stanovy dal omezen, nen lenstv v kontroln komisi sluiteln
s lenstvm ve statutrnm orgnu spolku ani s funkc likvidtora.
263
264
55
Rozhod komise
265
266
(1) Neur-li stanovy jinak, m rozhod komise ti leny, kter vol a odvolv
lensk schze nebo shromdn len spolku.
(2) lenem rozhod komise me bt jen bezhonn zletil a pln svprvn
osoba, kter ve spolku nepsob jako len statutrnho orgnu nebo kontroln komise.
Nenavrhl-li nikdo vysloven neplatnosti volby lena rozhod komise pro nedostatek
bezhonnosti, plat s vhradou zmny okolnost, e byla zvolena bezhonn osoba.
(3) Z innosti rozhod komise je vylouen jej len, jemu okolnosti ppadu
brn nebo by mohly brnit rozhodovat nepodjat.
267
268
Zruen spolku
(1) Soud zru spolek s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m oprvnn
zjem, nebo i bez nvrhu v ppad, e spolek, a byl na to soudem upozornn,
a) vyvj innost zakzanou v 145,
b) vyvj innost v rozporu s 217,
c) nut tet osoby k lenstv ve spolku, k asti na jeho innosti nebo k jeho
podpoe, nebo
d) brn lenm ze spolku vystoupit.
(2) Ustanoven 172 nen doteno.
Likvidace spolku
269
(1) Pi zruen spolku s likvidac sestav likvidtor soupis jmn a zpstupn jej
v sdle spolku vem lenm.
56
(2) Likvidtor vyd proti hrad nklad soupis jmn kadmu lenu, kter o to
pod.
270
(1) Nelze-li povolat likvidtora jinak, jmenuje soud likvidtorem i bez jeho
souhlasu nkterho z len statutrnho orgnu. Nen-li to mon, jmenuje soud
likvidtorem i bez jeho souhlasu nkterho lena spolku.
(2) Likvidtor jmenovan podle odstavce 1 neme z funkce odstoupit, me
vak navrhnout soudu, aby jej z funkce zprostil, proke-li, e na nm nelze
spravedliv poadovat, aby funkci vykonval.
271
272
273
Fze spolk
274
57
275
276
277
278
279
58
280
Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis fze stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, zhor-li se
dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku fze dobytnost
pohledvky zhor podstatnm zpsobem, m prvo na dostatenou jistotu jet ped
zpisem fze do veejnho rejstku.
281
282
283
Nvrh na vysloven neplatnosti smlouvy o fzi lze podat jen spolen s nvrhem
na neplatnost usnesen lensk schze schvalujcho tuto smlouvu. Prvo domhat se
neplatnosti m jen zastnn spolek nebo osoba oprvnn podat nvrh na
vysloven neplatnosti lensk schze.
284
59
slouily, a ppadn dal zmny u nstupnickho spolku, pokud v dsledku fze
nastaly,
b) splynutm provede zpis nstupnickho spolku a poznamen u nho nzvy,
adresy sdla a identifikujc daje spolk, kter jsou jeho prvn pedchdci.
285
Po zpisu fze do veejnho rejstku nelze smlouvu o fzi zmnit nebo zruit.
286
287
(1) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do esti msc ode dne,
kdy byla smlouva o fzi uzavena, me ten ze zastnnch spolk, kter byl
pipraven nvrh podat, od smlouvy o fzi odstoupit. Odstoup-li od smlouvy i jen
jedna strana, zanik tm zvazek vech stran zaloen smlouvou.
(2) Nepodaj-li zastnn spolky nvrh na zpis fze do jednoho roku ode dne,
kdy byla smlouva o fzi uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny
zastnn spolky.
(3) Spolen a nerozdln se spolkem, kter zpsobil, e nvrh na zpis fze
nebyl podn vas, nahrad ostatnm spolkm kodu z toho vzniklou lenov jeho
statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli dostaten sil, aby nvrh
byl podn vas.
Rozdlen spolku
288
60
(4) Nestanov-li smlouva o rozdlen jinak, nabv kad len zanikajcho
spolku ke dni innosti rozdlen lenstv ve vech nstupnickch spolcch.
289
290
291
292
(1) Zasedn lensk schze, ktermu bude pedloena smlouva o rozdlen nebo
projekt rozdlen ke schvlen, mus ten, kdo je svolv, ohlsit nejmn ticet dn
ped jeho konnm.
61
(2) Ve lht uveden v odstavci 1 spolek zpstupn ve svm sdle vem lenm
zprvu statutrnho orgnu vysvtlujc hospodsk i prvn dvody a dsledky
rozdlen, je-li jej vyhotoven nutn. Zprva mus obsahovat,
a) jedn-li se o rozdlen slouenm, nvrh smlouvy o rozdlen, stanovy
nstupnickho spolku a vkaz majetku a zvazk vech zastnnch spolk ne
star ne est msc, nebo
b) jedn-li se o rozdlen se zaloenm novch spolk, projekt rozdlen, vkaz
majetku a zvazk rozdlovanho spolku, jako i zahajovac rozvahy a nvrh
stanov nstupnickch spolk.
293
294
295
62
b) se zaloenm novch spolk provede zpis nstupnickch spolk a poznamen u
nho nzev, adresu sdla a identifikujc daj spolku, kter je jeho prvnm
pedchdcem.
296
297
298
299
63
300
Pihls-li vitel zastnnho spolku pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis rozdlen stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, pokud
proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku
rozdlen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na
dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku.
301
(1) Kad, jeho prvn zjmy jsou rozdlenm doteny, m prvo, aby mu
kterkoli ze zastnnch spolk sdlil do jednoho msce od doruen dosti, jak
jmn pechz rozdlenm na jednotliv nstupnick spolky.
(2) Nedostane-li se dlunku zaniklho spolku sdlen, kdo je po rozdlen
spolku jeho vitelem, me plnit ktermukoli z nstupnickch spolk. Nedostane-li
se viteli zaniklho spolku sdlen, kdo je po rozdlen spolku jeho dlunkem,
me poadovat plnn od kterhokoli z nstupnickch spolk.
302
Oddl 3
Fundace
Pododdl 1
Obecn o fundacch
303
304
305
64
Pododdl 2
Nadace
306
307
308
Zaloen nadace
309
310
311
312
(1) Neobsahuje-li pozen pro ppad smrti dal nleitosti stanoven v 310,
rozhodne o nich osoba uren v pozen, jinak vykonavatel zvti; to plat
i v ppad, e zstavitel jmenoval leny sprvn rady nebo dozor rady a nkter
z nich zemel, nen zpsobil funkci zastvat nebo ji odmtne.
(2) Rozhodnut podle odstavce 1 vyaduje formu veejn listiny.
313
66
314
Statut nadace
315
Vznik nadace
316
317
67
318
(2) Zmnu nadan listiny nadace zveejn; innosti zmna nabv uplynutm
t msc ode dne zveejnn. Navrhne-li soudu v tto lht ten, kdo tvrd, e jeho
prva byla zmnou nadan listiny dotena, aby rozhodl o neplatnosti zmny, me
soud rozhodnout, e se innost zmny nadan listiny odkld a do jeho
rozhodnut.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se nepouij, pokud by se zmna nadan listiny
mla tkat jej sti, o kter zakladatel v nadan listin uril, e je nezmniteln.
319
320
321
68
(2) Nadace zveejn bez zbytenho odkladu po podn nvrhu oznmen
o navrhovan zmn. Kad, kdo na tom m prvn zjem, me proti nvrhu u
soudu odporovat ve lht jednoho msce ode dne, kdy bylo oznmen zveejnno.
322
323
324
325
326
69
Vklady do nadace
327
328
(1) Je-li pedmtem vkladu investin cenn papr nebo nstroj pennho trhu
podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt jeho hodnota
urena tak venm prmrem z cen, za kter byly uskutenny obchody tmto
cennm paprem nebo nstrojem na regulovanm trhu v dob esti msc ped
splacenm vkladu.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li hodnota pedmtu vkladu, uren podle
odstavce 1, ovlivnna vjimenmi okolnostmi, kter by ji ke dni splnn vkladov
povinnosti vznamn zmnily.
329
(1) Je-li pedmtem vkladu jin vc ne investin cenn papr nebo nstroj
pennho trhu podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu, me bt
hodnota urena tak
a) trn hodnotou vci urenou obecn uznvanm nezvislm odbornkem za
vyuit obecn uznvanch postup a zsad oceovn ne dve ne est msc
ped splnnm vkladov povinnosti, nebo
b) v ocenn vci v etn zvrce za etn obdob bezprostedn pedchzejc
vznik vkladov povinnosti, pokud je tato vc ocenna relnou hodnotou podle
jinho prvnho pedpisu a pokud auditor ovil etn zvrku s vrokem bez
vhrad.
(2) Odstavec 1 se nepouije, pokud nastaly nov okolnosti, je by mohly
hodnotu vkladu ke dni splnn vkladov povinnosti vznamn zmnit.
330
(1) Ped vznikem nadace se vkladov povinnost spln alespo tak, aby souhrnn
ve vklad odpovdala alespo stce 500 000 K.
(2) Vklady do nadace pijme ped jejm vznikem osoba, kterou nadan listina
urila jako sprvce vklad. Zanikne-li jeho funkce, povol zakladatel, poppad
vykonavatel zvti nebo jin oprvnn osoba bez zbytenho odkladu novho
sprvce vklad; nen-li to mon, povol nov sprvce vklad sprvn rada nadace.
70
O prvech a povinnostech sprvce plat obdobn ustanoven o prvech
a povinnostech len orgn prvnickch osob.
331
332
Sprvce vklad potvrd v psemn form osob, kter navrhne zpis nadace do
veejnho rejstku, kdo vkladovou povinnost splnil, kdy se tak stalo, jak je pedmt
vkladu a jak je souhrnn ve vklad. Potvrd-li sprvce vklad vy rozsah plnn,
ne jak odpovd skutenosti, ru a do ve rozdlu vitelm za dluhy nadace po
dobu pti let od vzniku nadace.
333
(1) Pevzat pedmt vkladu ped sprvce vklad nadaci bez zbytenho
odkladu po jejm vzniku.
(2) Nevznikne-li nadace, vrt sprvce vklad pedmt vkladu osob, kter jej
splatila nebo vnesla. Prvn jednn uinn sprvcem pi sprv pedmtu zavazuj
i tuto osobu.
334
(1) Po vzniku nadace lze nadan jistinu rozmnoit nadanmi dary nebo
rozhodnutm o zven nadanho kapitlu.
(2) Spluje-li nepenit pedmt daru pedpoklad trvalho vnosu a neslou-li
jako jistota, m se za to, e dar rozmnouje nadan jistinu.
71
Majetek nadace a nadan kapitl
335
336
337
338
(1) Nadace pouv svj majetek v souladu s elem uvedenm v nadan listin
i ve statutu a za podmnek tam urench k poskytovn nadanch pspvk,
k zajitn vlastn innosti k naplnn svho elu a k hrad nklad na zhodnocen
nadan jistiny i nklad na vlastn sprvu.
(2) K prvnmu jednn, kterm nadace pevezme neomezen ruen za jinou
osobu, se nepihl.
339
(1) Co tvo nadan jistinu, nelze zastavit, ani jinak pout k zajitn dluhu. To
neplat, pokud nadace provozuje obchodn zvod, v rozsahu potebnm pro jeho
plynul provoz.
(2) Zcizit lze nco z nadan jistiny, jen pokud to neodporuje vli osoby, kter
nadaci darovala dar nebo splnila vkladovou povinnost. Jinak lze nco z nadan
jistiny zcizit, jen pokud k tomu dojde za protiplnn zahrnut do nadan jistiny nebo
v ppad, e potebu zcizen vyvolala takov zmna okolnost, kterou nebylo mon
pedvdat a jinak se s n nelze vypodat ani pi vynaloen pe dnho hospode.
340
Nadace nakld s nadan jistinou s p, jakou tento zkon stanov pro sprvu
cizho majetku. Vyaduje-li se podle ustanoven o prost sprv cizho majetku
k uritmu prvnmu jednn souhlas beneficienta, vyaduje se k takovmu prvnmu
jednn pedchoz souhlas osoby uren v nadan listin; nen-li tato osoba urena,
vyaduje se pedchoz souhlas dozor rady.
72
341
(1) Dosahuje-li nadan kapitl nebo obrat nadace v uplynulm etnm obdob
ve alespo desetkrt vy, ne stanov 330 odst. 1, podlhaj dn etn
zvrka, mimodn etn zvrka a konsolidovan etn zvrka oven
auditorem.
(2) Oven auditorem podlh etn zvrka i v ppad, rozhoduje-li se podle
n o zven nebo snen nadanho kapitlu, nebo o pemn nadace.
342
(1) Po schvlen etn zvrky me sprvn rada do jednoho roku ode dne, ke
ktermu byly zjitny daje, z nich byla etn zvrka sestavena, rozhodnout
o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu
a) nebude-li zven nadanho kapitlu vy ne rozdl mezi v vlastnch zdroj
financovn majetku nadace vykazovanch v rozvaze na stran pasiv a nadanm
kapitlem a
b) nebudou-li ke zven nadanho kapitlu pouity vlastn zdroje, kter jsou
elov vzny a jejich el nen nadace oprvnna mnit.
(2) Rozhodnut o rozmnoen nadan jistiny a zven nadanho kapitlu
obsahuje stku, o ni se nadan kapitl zvyuje, a oznaen zdroje, z nho se
nadan kapitl zvyuje, podle struktury vlastnch zdroj financovn majetku nadace
v etn zvrce.
(3) Zjist-li nadace z jakkoliv nsledn sestaven etn zvrky snen
vlastnch zdroj, vychz se pi rozhodovn o zven nadanho kapitlu z tto
etn zvrky.
343
344
345
346
Spolen ustanoven
347
348
Pidruen fond
349
(1) Smlouvou lze nadaci svit do sprvy jako pidruen fond majetek
zpsobil bt pedmtem vkladu do nadace a povit nadaci k pouit tohoto majetku
k ujednanmu elu, souvis-li s poslnm nadace; pouit nesm spovat v podpoe
politick strany nebo politickho hnut.
(2) Smlouva vyaduje psemnou formu.
350
74
351
352
Nadan pspvek
353
(1) Nadace nesm poskytnout nadan pspvek osob, kter je lenem jejho
orgnu nebo kter je zamstnancem nadace, ani osob jim blzk.
(2) Nejsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, vyvolan na stran
zakladatele zmnou okolnost, nesm nadace poskytnout nadan pspvek svmu
zakladateli; jsou-li tu takov dvody, rozhodne sprvn rada po projednn s dozor
radou nebo s revizorem. To plat i pro ppad poskytnut nadanho pspvku osob
zakladateli blzk, ledae nadace byla zzena k podpoe osob zakladateli blzkch.
354
355
357
Nklady sprvy
Vron zprva
358
359
(1) Pod-li o to drce, nadace daje o drci ve vron zprv neuvede. Stejn
prvo m i pjemce nadanho pspvku. Pi poskytnut nadanho pspvku
v hodnot vy ne 10 000 K, me dat o zachovn anonymity jen lovk, jen
dostal nadan pspvek z humanitrnch dvod, zejmna z dvod zdravotnch.
(2) Nadace zachov anonymitu, doru-li j oprvnn osoby dost ped
schvlenm vron zprvy. lovk, jen dostal nadan pspvek z humanitrnch
dvod, vak me uplatnit sv prvo na anonymitu kdykoli, jestlie jej nadace
76
o jeho prvu pi poskytnut pspvku nepouila; m se za to, e pouen nebylo
dno.
360
361
Sprvn rada
362
363
Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv ve sprvn rad zpsobil
osoba, kter
a) je lenem dozor rady nadace,
b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo
c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn.
364
Neur-li nadan listina jin funkn obdob lena sprvn rady, je ptilet.
Nevylou-li to nadan listina, lze lena sprvn rady volit i opakovan.
365
(1) Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny sprvn rada
sama.
(2) Nadan listina me stanovit, e urit poet len sprvn rady mus bt
zvolen z kandidt navrench sprvn rad osobami urenmi nadan listinou,
ppadn osobami urenmi zpsobem tam stanovenm.
77
366
Nestanov-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada z funkce svho
lena, kter zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter
poruil zkon zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho
msce ode dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti
msc ode dne, kdy tento dvod vznikl, odvol lena sprvn rady z funkce soud na
nvrh osoby, kter osvd prvn zjem; prvo domhat se odvoln lena sprvn
rady zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode dne, kdy dvod k odvoln vznikl.
367
(1) Zanikne-li lenstv ve sprvn rad, zvol sprvn rada novho lena do t
msc. Neuin-li to, jmenuje novho lena sprvn rady soud na nvrh dozor rady
nebo na nvrh osoby, kter osvd prvn zjem, na dobu, dokud sprvn rada
nezvol novho lena.
(2) Soud jmenuje novho lena sprvn rady i bez nvrhu, je-li sprvn rada pro
pokles potu svch len neschopna usnst se na nov volb.
Dozor rada
368
369
Neur-li nadan listina dal omezen, nen k lenstv v dozor rad zpsobil
osoba, kter
a) je lenem sprvn rady nebo likvidtorem,
b) je vi nadaci v pracovnm pomru, nebo
c) nen ve vztahu k elu nadace bezhonn.
370
(1) Nesv-li nadan listina nebo v mezch jejho uren statut nadace dozor
rad dal psobnost, dozor rada
a) dohl, zda sprvn rada vykonv psobnost podle zkona a ve shod s nadan
listinou i statutem,
b) kontroluje plnn podmnek stanovench pro poskytovn nadanch pspvk,
c) upozoruje sprvn radu na zjitn nedostatky a podv nvrhy na jejich
odstrann,
78
d) kontroluje, jak je vedeno etnictv a pezkoumv ron, mimodnou
a konsolidovanou etn zvrku,
e) vyjaduje se k vron zprv a
f) nejmn jedenkrt ron podv sprvn rad v psemn form zprvu o sv
kontroln innosti.
(2) Dozor rada zastupuje nadaci proti lenu sprvn rady, jako i v kad
zleitosti, kdy zjem len sprvn rady odporuje zjmm nadace. Za tm elem
pov dozor rada jednoho ze svch len.
371
(1) Dozor rada svol zasedn sprvn rady, pokud tak k nvrhu dozor rady
neuin pedseda sprvn rady.
(2) V rozsahu psobnosti dozor rady me jej poven len nahlet do
doklad nadace a poadovat od len dalch orgn nadace nebo jejch zamstnanc
vysvtlen k jednotlivm zleitostem.
372
Neur-li nadan listina nco jinho, vol a odvolv sv leny dozor rada
sama. Pro volbu a odvoln len dozor rady a pro jejich funkn obdob plat
obdobn ustanoven o sprvn rad.
Revizor
373
374
(1) Pro zpsobilost bt revizorem plat obdobn 369. Je-li revizorem prvnick
osoba, me vykonvat jej prva a povinnosti spojen s funkc revizora jej
zstupce, kter spluje podmnky podle vty prvn.
(2) Neur-li nadan listina obdob krat, je funkn obdob revizora ptilet.
Revizora lze volit i opakovan, pokud to nadan listina nevylou.
375
(1) Neur-li nadan listina jin zpsob, vol a odvolv revizora sprvn rada.
79
(2) Neur-li nadan listina dal dvody, odvol sprvn rada revizora, kter
zvan nebo opakovan poruil nadan listinu nebo statut, nebo kter poruil zkon
zpsobem zjevn naruujcm povst nadace. Neuin-li tak do jednoho msce ode
dne, kdy se o dvodu k odvoln dozvdla, nejpozdji vak do esti msc ode dne,
kdy tento dvod vznikl, odvol revizora soud na nvrh osoby, kter osvd prvn
zjem; prvo domhat se odvoln revizora zanik, nebylo-li uplatnno do roka ode
dne, kdy dvod k odvoln vznikl.
376
Bylo-li dosaeno elu, pro kter byla nadace zaloena, je nadace zruena
a sprvn rada zvol likvidtora.
377
(1) Soud zru nadaci s likvidac na nvrh osoby, kter na tom m prvn zjem,
nebo i bez nvrhu v ppad, e
a) nadace vyvj innost zakzanou v 145 nebo jedn v rozporu s 307,
b) se nadace stane neomezen rucm spolenkem obchodn spolenosti,
c) nadace zvan nebo opakovan poruuje zkaz poskytovat nadan pspvek
osob uveden v 353,
d) nadace neposkytuje nadan pspvky dle ne dva roky, ani pro to m vn
dvod,
e) nadace nakld s nadan jistinou v rozporu s 339,
f) se hodnota nadan jistiny sn pod vi 500 000 K, a e tento stav trv dle
ne jeden rok od konce etnho obdob, v nm k snen hodnoty nadan
jistiny dolo,
g) nadan jistina nepin dn vnos po dobu del ne dva roky, nebo
h) nen trvale mon, aby nadace nadle plnila svj el.
(2) Tmto ustanovenm nen doten 172.
378
379
80
me sprvn rada rozhodnout, e se likvidan zstatek pednostn nabdne obci,
kraji nebo sttu.
(2) Nen-li dobe mon nadaci s obdobnm elem likvidan zstatek
nabdnout, anebo je-li nabdka uinn podle odstavce 1 odmtnuta, nabdne
likvidtor likvidan zstatek obci, na jejm zem m nadace sdlo. Nepijme-li
obec nabdku ani do dvou msc ode dne jej innosti, nabv likvidan zstatek
kraj, na jeho zem m nadace sdlo.
380
Zsk-li likvidan zstatek obec, kraj nebo stt, pouije likvidan zstatek jen
k veejn prospnmu cli.
381
Pemna nadace
382
383
384
385
386
(1) Je-li sestavena zprva podle 385, rozhodnou o slouen sprvn rady
zastnnch osob. Zasedn sprvn rady mus bt ohleno nejmn ticet dn ped
jeho konnm; v tto lht se kadmu lenu sprvn rady zpstupn
a) nvrh smlouvy o slouen,
b) m-li dojt v dsledku slouen ke zmn stanov nstupnick osoby, jej stanovy,
c) etn zvrky vech zastnnch osob; je-li etn zvrka sestavena z daj
ke dni, od nho ke dni vyhotoven nvrhu smlouvy o slouen uplynulo vce
ne est msc, tak mezitmn etn zvrka pslun osoby,
d) zahajovac rozvaha nstupnick osoby a
e) zprva podle 385.
(2) Sprvn rada me nvrh smlouvy o slouen jen pijmout nebo odmtnout.
(3) Svol-li se zasedn sprvnch rad zastnnch osob jako spolen, hlasuj
jednotliv sprvn rady o nvrhu smlouvy o slouen oddlen. Pokud se vak po
schvlen smlouvy vol lenov orgn nstupnick osoby, mohou sprvn rady
zastnnch osob rozhodnout, e budou o tchto lenech hlasovat spolen.
82
387
(1) Zastnn osoby zveejn nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady
spolen oznmen, v nm uvedou, jakch osob se slouen tk a kter z nich se
stane nstupnickou osobou.
(2) Pihls-li vitel zastnn osoby pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis slouen stal vi nmu innm, m prvo na dostatenou jistotu, pokud
proke, e se dobytnost pohledvky zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku
slouen dobytnost pohledvky podstatnm zpsobem zhor, m prvo na
dostatenou jistotu jet ped zpisem rozdlen do veejnho rejstku.
388
389
390
(1) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do esti msc ode
dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, me kterkoli z tch zastnnch
osob, kter byla pipravena nvrh podat, od smlouvy odstoupit. Odstoup-li od
smlouvy i jen jedna strana, zanikaj tm zvazky vech stran, zaloen smlouvou.
(2) Nepodaj-li zastnn osoby nvrh na zpis slouen do jednoho roku ode
dne, kdy byla smlouva o slouen uzavena, plat, e od smlouvy odstoupily vechny
zastnn osoby.
(3) Spolen a nerozdln se zastnnou osobou, kter zpsobila, e nvrh na
zpis slouen nebyl podn vas, nahrad ostatnm zastnnm osobm kodu z toho
vzniklou lenov jejho statutrnho orgnu vyjma tch, kte prok, e vyvinuli
dostaten sil, aby nvrh byl podn vas.
83
Zmna prvn formy nadace na nadan fond
391
392
393
(1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady nadace zveejn oznmen
o zmru pijmout rozhodnut o zmn prvn formy.
(2) Vitel nadace, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode dne, kdy
se zpis zmny prvn formy stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn
sv pohledvky dostatenou jistotou, jestlie se v dsledku zmny prvn formy jej
dobytnost zhor. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy dobytnost
jeho pohledvky podstatnm zpsobem zhor, nle mu dostaten jistota jet ped
zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku.
Pododdl 3
Nadan fond
394
395
Nadan fond se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti.
84
396
397
398
(1) Majetek nadanho fondu tvo soubor vznikl z vklad a dar, jejich
pedmt nemus splovat pedpoklad trvalho vnosu. Co je v majetku nadanho
fondu, nelze zastavit, ani jinak pout k zajitn dluhu; k prvnmu jednn, kter
tomu odporuje, se nepihl.
(2) Majetek nadanho fondu lze zcizit, je-li to v souladu s elem nadanho
fondu. Lze jej t pout k investici povaovan za obezetnou.
(3) Nadan fond nevytv nadan jistinu ani nadan kapitl.
399
(1) Nejmn ticet dn ped zasednm sprvn rady zveejn nadan fond
oznmen o zmru zmnit prvn formu.
(2) Vitel nadanho fondu, kter pihls svou pohledvku do esti msc ode
dne, kdy se zpis zmny stal innm vi tetm osobm, me dat zajitn sv
pohledvky dostatenou jistotou, zhor-li se v dsledku zmny prvn formy
dobytnost pohledvky. Proke-li vitel, e se v dsledku zmny prvn formy
dobytnost jeho pohledvky zhor podstatnm zpsobem, nle mu dostaten
jistota jet ped zpisem zmny prvn formy do veejnho rejstku.
401
(1) Nen-li trvale mon, aby nadan fond nadle plnil svj el, rozhodne
sprvn rada o zruen nadanho fondu s likvidac a zvol likvidtora.
(2) Nepln-li nadan fond el, ke ktermu byl zzen, soud jej zru na nvrh
osoby, kter na tom osvd prvn zjem, a nad jeho likvidaci.
Oddl 4
stav
402
403
Provozuje-li stav obchodn zvod nebo jinou vedlej innost, nesm bt provoz
na jmu jakosti, rozsahu a dostupnosti slueb poskytovanch v rmci hlavn innosti
stavu. Zisk me stav pout jen k podpoe innosti, pro ni byl zaloen, a k
hrad nklad na vlastn sprvu.
404
Nzev stavu
Nzev stavu mus obsahovat slova zapsan stav, posta vak zkratka z. .
86
405
Zaloen stavu
(1) stav se zakld zakldac listinou nebo pozenm pro ppad smrti.
Zakladatelsk prvn jednn obsahuje alespo
a) nzev stavu a jeho sdlo,
b) el stavu vymezenm pedmtu jeho innosti, poppad i pedmt jeho
podnikn,
c) daj o vi vkladu, poppad o jeho nepenitm pedmtu,
d) poet len sprvn rady i jmna a bydlit jejch prvnch len a
e) podrobnosti o vnitn organizaci stavu, nevyhrad-li se jej prava statutu
stavu.
(2) Zd-li zakladatelsk prvn jednn dozor radu, uvedou se v nm poet len
dozor rady a jmna i bydlit jejch prvnch len.
406
407
Vznik stavu
408
editel
(1) editel je statutrn orgn stavu. Statut me pro tento orgn zvolit i jin
oznaen, pokud tm nevzbud klamn dojem o jeho povaze.
(2) editel neme bt lenem sprvn rady a byla-li zzena dozor rada nebo
jin orgn obdobn povahy, pak ani lenem takovho orgnu. Byla-li editelem
zvolena osoba odsouzen za mysln trestn in, nepihl se k volb.
87
Sprvn rada
409
(1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin zpsob, jmenuje a odvolv leny
sprvn rady zakladatel. Nen-li to mon, vol a odvolv leny sprvn rady dozor
rada, pokud byla zzena; jinak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama.
(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn jin funkn obdob lena sprvn
rady, je tlet. Nevylou-li to zakladatelsk prvn jednn, lze lena sprvn rady
volit i opakovan; pokud vak sprvn rada vol a odvolv sv leny sama, lze tut
osobu opakovan zvolit nanejv na dv po sob jdouc funkn obdob.
(3) Byla-li zzena dozor rada, je lenstv ve sprvn rad a v dozor rad
nesluiteln.
410
411
412
(1) Neur-li zakladatelsk prvn jednn dal omezen, udluje sprvn rada
pedchoz souhlas k prvnmu jednn, kterm stav
a) nabv nebo pozbv vlastnickho prva k nemovit vci,
b) vlastn nemovitou vc zatuje,
c) nabv nebo pozbv prvo autorsk nebo prmyslov nebo
d) zakld jinou prvnickou osobu nebo se na takov osob podl vkladem.
(2) Neur-li zakladatelsk prvn jednn nco jinho, udluje sprvn rada
pedchoz souhlas i k prvnmu jednn, kterm stav nabv nebo pozbv
vlastnick prvo k movit vci, jej hodnota je vy ne hodnota zakzky malho
rozsahu podle zkona upravujcho veejn zakzky.
88
413
Statut stavu
(1) Ur-li to zakladatelsk prvn jednn nebo je-li to eln, vyd sprvn rada
statut stavu a uprav v nm vnitn organizaci stavu a podrobnosti o jeho innosti.
(2) stav statut uveejn uloenm do sbrky listin. Kad me ve veejnm
rejstku do statutu nahlet a poizovat si z nj vpisy, opisy nebo kopie. Stejn
prvo lze uplatnit tak v sdle stavu.
414
415
416
Vron zprva
417
Nenapluje-li stav dlouhodob svj el, zru jej soud na nvrh osoby, kter
osvd prvn zjem.
89
418
Dl 4
Spotebitel
419
Dl 5
Podnikatel
420
421
422
Podnikatel, kter nem obchodn firmu, prvn jedn pi svm podnikn pod
vlastnm jmnem; pipoj-li k nmu dodatky charakterizujc ble jeho osobu nebo
obchodn zvod, nesm bt klamav.
90
Obchodn firma
423
424
425
426
427
(1) Kdo nabude obchodn firmu, m prvo ji pouvat, pokud k tomu m souhlas
svho pedchdce nebo jeho prvnho nstupce; vyaduje se vak, aby k obchodn
firm pipojil daj vyjadujc prvn nstupnictv.
(2) Pi pemn prvnick osoby pejde obchodn firma na prvnho nstupce,
pokud s tm souhlas; souhlas jin osoby se nevyaduje. M-li prvnick osoba vce
prvnch nstupc a neur-li se, na kterho z nich obchodn firma pechz, nepejde
obchodn firma na dnho z nich.
428
429
Sdlo podnikatele
Zastoupen podnikatele
430
431
432
Zkaz konkurence
433
434
435
Hlava III
Zastoupen
Dl 1
Veobecn ustanoven
436
437
(1) Zastoupit jinho neme ten, jeho zjmy jsou v rozporu se zjmy
zastoupenho, ledae pi smluvnm zastoupen zastoupen o takovm rozporu vdl
nebo musel vdt.
(2) Jednal-li zstupce, jeho zjem je v rozporu se zjmem zastoupenho, s tet
osobou a vdla-li tato osoba o tto okolnosti nebo musela-li o n vdt, me se
toho zastoupen dovolat. M se za to, e tu je rozpor v zjmech zstupce
a zastoupenho, pokud zstupce jedn i za tuto tet osobu nebo pokud jedn ve
vlastn zleitosti.
438
439
M-li zastoupen pro tut zleitost vce zstupc, m se za to, e kad z nich
me jednat samostatn.
440
94
Dl 2
Smluvn zastoupen
Oddl 1
Obecn ustanoven
441
442
443
444
(1) Kdo vlastn vinou vyvol u tet osoby domnnku, e zmocnil nkoho jinho
k prvnmu jednn, neme se dovolat nedostatku zmocnn, byla-li tet osoba
v dobr ve a mohla-li rozumn pedpokldat, e zmocnn bylo udleno.
(2) Dal-li zmocnitel jin osob najevo, e zmocnnce zmocnil k uritm
prvnm jednnm, me se vi n dovolat, e zmocnn pozdji zaniklo, jen pokud
j to ped zmocnncovm jednnm oznmil, nebo pokud tato osoba pi
zmocnncov jednn o zniku vdla.
445
95
446
447
448
449
Oddl 2
Prokura
450
96
(2) Pi udlen prokury mus bt vslovn uvedeno, e jde o prokuru. Udluje-li
podnikatel prokuru pro nkterou poboku svho obchodnho zvodu nebo pro
nkter z nkolika svch obchodnch zvod, ozna vslovn poboku nebo
obchodn zvod.
451
Prokurista nen oprvnn penst prokuru na nkoho jinho ani udlit dal
prokuru; k opanm ujednnm se nepihl.
452
453
454
455
456
Prokura zanik i pevodem nebo pachtem obchodnho zvodu nebo poboky, pro
kter byla udlena. Smrt podnikatele prokura nezanik, ledae bylo ujednno nco
jinho.
97
Dl 3
Oddl 1
Obecn ustanoven
457
458
459
460
461
98
462
463
464
Oddl 2
Opatrovnictv lovka
465
(1) Soud jmenuje opatrovnka lovku, je-li to poteba k ochran jeho zjm,
nebo vyaduje-li to veejn zjem. Soud jmenuje opatrovnka zejmna tomu, koho ve
svprvnosti omezil, tomu, o kom nen znmo, kde pobv, neznmmu lovku
zastnnmu pi uritm prvnm jednn nebo tomu, jeho zdravotn stav mu
psob obte pi sprv jmn nebo hjen prv.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, me soud opatrovnku uloit, aby se
v pimenm rozsahu pojistil pro ppad, e pi vkonu sv funkce zpsob
opatrovanci nebo jin osob kodu.
99
466
467
468
469
(1) lovku, jemu psob zdravotn stav pi sprv jeho jmn nebo pi hjen
jeho prv obte, jmenuje soud na jeho nvrh opatrovnka a ve shod s takovm
nvrhem ur opatrovnkovi rozsah psobnosti. Na nvrh opatrovance soud
opatrovnka tak odvol.
(2) Opatrovnk jedn zpravidla spolen s opatrovancem; jedn-li opatrovnk
samostatn, jedn v souladu s vl opatrovance. Nelze-li vli opatrovance zjistit,
rozhodne na nvrh opatrovnka soud.
470
Opat-li si nkdo sprvce svho jmn sm, nelze mu jmenovat opatrovnka pro
sprvu jmn. To neplat, nen-li sprvce jmn znm, odmtne-li jednat v zjmu
zastoupenho nebo zanedbv-li tuto povinnost, anebo neme-li jmn spravovat.
100
471
Opatrovnick rada
472
473
(1) Osoby ptomn na schzi vol leny opatrovnick rady, ppadn i jejich
nhradnky, vtinou hlas. Pi volb mus bt dbno, je-li to mon, o rovnomrn
zastoupen osob uvedench v 472.
(2) lenem opatrovnick rady me bt jen osoba, kter o opatrovance osvd
dlouhodob a vn zjem a schopnost projevovat jej i do budoucna a jej zjmy
neodporuj zjmm opatrovance. Opatrovnk neme bt lenem opatrovnick rady.
474
101
475
476
477
478
(1) Opatrovnick rada zased nejmn jednou za rok; k zasedn ji svol jej
pedseda, nebo opatrovnk, jinak kterkoli len opatrovnick rady, poppad soud na
nvrh osoby, kter osvd vn zjem o opatrovance, anebo i bez nvrhu.
(2) Opatrovnick rada pizve na zasedn opatrovance i opatrovnka.
(3) Ze zpisu o zasedn opatrovnick rady mus bt zejm, kdy se konalo, kdo
se jej astnil, jak rozhodnut byla pijata, kdo vznesl protest a kdo zpis podil.
Nen-li v zpise uvedeno, kdo hlasoval pro nvrh a kdo proti nvrhu, m se za to, e
102
vichni ptomn lenov opatrovnick rady hlasovali pro pijet nvrhu. Zpis doru
pedseda opatrovnick rady opatrovnkovi a soudu, kter opatrovnka jmenoval.
479
480
481
len opatrovnick rady, kter pro jej rozhodnut nehlasoval, opatrovnk nebo
opatrovanec me do patncti dn od pijet rozhodnut navrhnout soudu, aby
103
rozhodnut opatrovnick rady zruil a nahradil je svm rozhodnutm. Dokud soud
nerozhodne, nenabude rozhodnut opatrovnick rady prvn inky.
482
(1) Nelze-li opatrovnickou radu zdit pro nezjem dostatenho potu osob
uvedench v 472 odst. 1 nebo z jinch podobnch dvod, me soud na nvrh
nkter z tchto osob rozhodnout, e psobnost opatrovnick rady bude vykonvat
jen jedna z tchto osob a rozhodne zrove o jejm jmenovn.
(2) Nen-li zvolena opatrovnick rada a nen-li mon ani postup podle odstavce
1, schvaluje opaten opatrovnka stran opatrovance nebo jeho jmn namsto
opatrovnick rady soud.
483
484
485
105
Oddl 3
486
(1) Soud jmenuje opatrovnka prvnick osob, kter to potebuje, aby mohly
bt spravovny jej zleitosti nebo aby mohla bt hjena jej prva.
(2) Opatrovnkem prvnick osoby me soud jmenovat jen osobu, kter spluje
podmnky stanoven pro zpsobilost bt lenem statutrnho orgnu. Pestane-li
opatrovnk tyto podmnky splovat, oznm to soudu bez zbytenho odkladu.
Dozv-li se soud, e opatrovnk uveden podmnky nespluje, nahrad ho bez
zbytenho odkladu novm opatrovnkem.
487
488
Hlava IV
Dl 1
Veobecn ustanoven
489
490
106
491
492
(1) Hodnota vci, lze-li ji vyjdit v penzch, je jej cena. Cena vci se ur jako
cena obvykl, ledae je nco jinho ujednno nebo stanoveno zkonem.
(2) Mimodn cena vci se stanov, m-li se jej hodnota nahradit,
s pihldnutm ke zvltnm pomrm nebo ke zvltn oblib vyvolan nhodnmi
vlastnostmi vci.
493
Lidsk tlo ani jeho sti, tebae byly od tla oddleny, nejsou vc.
494
495
Souhrn veho, co osob pat, tvo jej majetek. Jmn osoby tvo souhrn jejho
majetku a jejch dluh.
Dl 2
Rozdlen vc
496
107
497
498
499
Zastupiteln vc
500
Zuivateln vc
501
Hromadn vc
108
502
Obchodn zvod
503
Poboka
504
Obchodn tajemstv
Dl 3
Soust vci
505
506
(1) Soust pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zzen
na pozemku a jin zazen (dle jen stavba) s vjimkou staveb doasnch, vetn
toho, co je zaputno v pozemku nebo upevnno ve zdech.
109
(2) Nen-li podzemn stavba nemovitou vc, je soust pozemku, i kdy
zasahuje pod jin pozemek.
507
508
(1) Stroj nebo jin upevnn zazen (dle jen stroj) nen soust nemovit
vci zapsan do veejnho seznamu, byla-li se souhlasem jejho vlastnka zapsna do
tho seznamu vhrada, e stroj jeho vlastnictvm nen. Vhrada bude vymazna,
proke-li vlastnk nemovit vci nebo jin osoba oprvnn k tomu podle zpisu ve
veejnm seznamu, e se vlastnk nemovit vci stal vlastnkem stroje.
(2) M-li bt takovm strojem nahrazen stroj, kter je soust nemovit vci,
lze vhradu do veejnho seznamu zapsat, pokud proti tomu osoba zapsan ve
vhodnjm poad nevznese odpor. Prvo odporu vak nem osoba, jej prvo
neme bt zpisem vhrady zkrceno, ani osoba, jej pohledvka byla ji splnna;
za tm elem me bt splnna i pohledvka dosud nedospl.
509
Psluenstv vci
510
(1) Psluenstv vci je vedlej vc vlastnka u vci hlavn, je-li elem vedlej
vci, aby se j trvale uvalo spolen s hlavn vc v rmci jejich hospodskho
uren. Byla-li vedlej vc od hlavn vci pechodn odlouena, nepestv bt
psluenstvm.
(2) M se za to, e se prvn jednn a prva i povinnosti tkajc se hlavn vci
tkaj i jejho psluenstv.
511
110
512
513
Dl 4
Cenn papr
Oddl 1
Obecn ustanoven
514
515
516
517
111
518
519
(1) Datum emise cennho papru oznauje den, kdy me dojt k vydn cennho
papru prvnmu nabyvateli. Nen-li stanoveno jinak, ur datum emise cennho
papru emitent.
(2) Emisn podmnky vymezuj prva a povinnosti emitenta a vlastnk cennch
papr, jako i podrobnj daje o emisi.
520
(1) Cenn papr je vydn dnem, kdy spluje nleitosti stanoven pro nj
zkonem nebo jinm prvnm pedpisem a kdy se stanovenm zpsobem stane
majetkem prvho nabyvatele.
(2) Penn stka, za kterou emitent cenn papr vydv, je emisn kurs
cennho papru.
521
(1) Byl-li nabyvatel v dobr ve, e nabv dn vydan cenn papr, je vydn
i pesto, e nebyly dodreny nleitosti postupu pi vydn cennho papru nebo e se
cenn papr nestal vlastnictvm prvnho nabyvatele stanovenm zpsobem.
(2) Ten, do jeho prva bylo zasaeno tm, e nebyly dodreny nleitosti
postupu pi vydn cennho papru nebo e se cenn papr nestal vlastnictvm prvho
nabyvatele stanovenm zpsobem, m prvo na nhradu kody vi emitentovi
i vi osob, kter v tto zleitosti jednala jmnem emitenta nebo na jeho et, za
podmnek stanovench tmto zkonem.
112
522
Stejnopisy
(1) Je-li cenn papr vydn ve vce stejnopisech, mus bt stejnopisy v textu
listiny slovny, jinak se kad stejnopis povauje za samostatn cenn papr.
(2) Bylo-li plnno na jeden stejnopis, zanikaj prva ze vech ostatnch
stejnopis.
523
Kupn
(1) Je-li s cennm paprem spojeno prvo na vnos, lze pro uplatnn tohoto
prva vydat kupn jako cenn papr na doruitele; kupny se vydvaj v kupnovm
archu. Je-li soust kupnovho archu taln, vyplv z nho prvo na vydn
novho kupnovho archu; taln vak nen cennm paprem.
(2) Kupn mus obsahovat alespo daje o
a) druhu a emitentovi cennho papru, ke ktermu byl vydn; byl-li kupn vydn
k cennmu papru, vyaduje se i jeho seln oznaen,
b) vi vnosu nebo zpsobu jejho uren a
c) datu a mstu uplatnn prva na vnos.
524
Hromadn listina
(1) Zastupiteln cenn papry lze nahradit hromadnou listinou. Pro emisi
a vydn hromadn listiny plat stejn podmnky jako pro vydn jednotlivho
cennho papru. Hromadn listina obsahuje alespo ty nleitosti, kter zkon
stanov pro jednotliv cenn papr vetn jeho sla.
(2) Vlastnk hromadn listiny m prvo na jej vmnu za jednotliv cenn
papry; ur-li emitent podmnky pro jej vmnu, pak pi splnn tchto podmnek.
(3) Prva z hromadn listiny nelze pevodem dlit na podly. To neplat, pokud
dolo k imobilizaci cennho papru pi jeho hromadn schov; v tom ppad mus
takov podl odpovdat jednotlivm cennm paprm, kter jsou hromadnou listinou
nahrazovny.
113
Oddl 2
525
(1) Je-li cenn papr nahrazen zpisem do pslun evidence a nelze-li jej
pevst jinak ne zmnou zpisu v tto evidenci, jedn se o zaknihovan cenn papr.
Zaknihovan cenn papry jsou zastupiteln, pokud byly vydny tm emitentem
a pokud z nich vznikaj stejn prva.
(2) Ustanoven o cennch paprech se pouij i na zaknihovan cenn papry,
ledae to vyluuje jejich povaha, tento zkon nebo jin prvn pedpis.
526
527
et vlastnka
(1) Na tu vlastnka jsou evidovny zaknihovan cenn papry toho, pro nho
byl et zzen.
(2) M se za to, e vlastnkem zaknihovanho cennho papru je osoba, na jejm
tu vlastnka je zaknihovan cenn papr evidovn.
528
et zkaznk
114
Oddl 3
Pododdl 1
529
530
531
532
115
po uplynut lhty stanoven v 529 odst. 1 nebo i ped jejm uplynutm, pokud mu
byly odevzdny vechny cenn papry, nejpozdji vak po uplynut dodaten lhty.
(2) Od podn dosti emitenta o zaevidovn zaknihovanho cennho papru do
centrln evidence do zaevidovn cel emise nelze s tmito cennmi papry
obchodovat na evropskm regulovanm trhu.
533
(1) Cenn papr, kter nebyl odevzdn, eviduje centrln depozit na zvltnm
technickm tu; majitelem technickho tu je emitent. Zaevidovnm na tomto
tu jsou tyto cenn papry pemnny na zaknihovan cenn papry.
(2) Prvo na vnos z cennho papru uvedenho v odstavci 1 za dobu od
skonen lhty podle 529 odst. 1 nedospje dve, ne vlastnk cennho papru
emitentovi cenn papr odevzd.
534
(1) Nebyl-li cenn papr odevzdn ani v dodaten lht, prohls jej emitent za
neplatn.
(2) Po prohlen cennho papru za neplatn prod emitent zaknihovan cenn
papr, kter jej nahrazuje, s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat zaknihovan
cenn papr ve veejn drab, uveejn msto, dobu a pedmt draby alespo dva
tdny ped jejm konnm.
(3) Emitent vyplat vtek z prodeje zaknihovanho cennho papru osob, jej
cenn papr byl prohlen za neplatn, po zapoten pohledvek vzniklch
emitentovi prohlenm cennho papru za neplatn a prodejem zaknihovanho
cennho papru, kter jej nahrazuje.
535
Pododdl 2
536
116
537
(1) Centrln depozit ped emitentovi do ticeti dn ode dne, kdy obdr
emitentovo oznmen o pemn zaknihovanho cennho papru na cenn papr,
vpis z centrln i navazujc evidence obsahujc daje o emisi zaknihovanho
cennho papru, o vlastncch zaknihovanch cennch papr, zda bylo nakldn se
zaknihovanm cennm paprem pozastaveno a zda byl zaknihovan cenn papr
zastaven vetn oznaen zstavnho vitele.
(2) Centrln depozit ani majitel tu zkaznk nesm po vyhotoven vpisu
provst ve sv evidenci dn zpis tkajc se zaknihovanho cennho papru
pemovanho na cenn papr.
538
539
540
117
paprem pozastaveno. To neplat, jestlie osoba, kter dala pkaz k tomu, aby bylo
pozastaveno nakldn, souhlas s odevzdnm cennho papru vlastnku.
541
542
543
(1) Nepevezme-li vlastnk cenn papr ani v dodaten lht, emitent jej prod
s odbornou p. Rozhodne-li emitent prodat cenn papr ve veejn drab, uveejn
msto, dobu a pedmt draby alespo dva tdny ped jejm konnm.
(2) Emitent vyplat vtek z prodeje cennho papru vlastnku po zapoten
pohledvek vzniklch emitentovi v souvislosti s jeho prodejem.
544
118
Hlava V
Prvn skutenosti
Dl 1
Prvn jednn
Oddl 1
Veobecn ustanoven
545
546
Prvn lze jednat konnm nebo opomenutm; me se tak stt vslovn nebo
jinm zpsobem nevzbuzujcm pochybnost o tom, co jednajc osoba chtla projevit.
547
Podmnka
548
(1) Vznik, zmnu nebo znik prv lze vzat na splnn podmnky. Je-li znik
prva nebo povinnosti vzn na nemonou podmnku, nepihl se k n.
(2) Podmnka je odkldac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn nsledky
jednn nastanou. Podmnka je rozvazovac, zvis-li na jejm splnn, zda prvn
nsledky ji nastal pominou.
(3) Neplyne-li z prvnho jednn nebo jeho povahy nco jinho, m se za to, e
podmnka je odkldac.
549
119
550
Doloen asu
551
552
553
(1) O prvn jednn nejde, nelze-li pro neuritost nebo nesrozumitelnost zjistit
jeho obsah ani vkladem.
(2) Byl-li projev vle mezi stranami dodaten vyjasnn, nepihl se k jeho
vad a hled se, jako by tu bylo prvn jednn od potku.
554
Oddl 2
555
556
(1) Co je vyjdeno slovy nebo jinak, vylo se podle myslu jednajcho, byl-li
takov mysl druh stran znm, anebo musela-li o nm vdt. Nelze-li zjistit mysl
jednajcho, pisuzuje se projevu vle vznam, jak by mu zpravidla pikldala osoba
v postaven toho, jemu je projev vle uren.
120
(2) Pi vkladu projevu vle se pihldne k praxi zaveden mezi stranami
v prvnm styku, k tomu, co prvnmu jednn pedchzelo, i k tomu, jak strany
nsledn daly najevo, jak obsah a vznam prvnmu jednn pikldaj.
557
558
Oddl 3
559
Kad m prvo zvolit si pro prvn jednn libovolnou formu, nen-li ve volb
formy omezen ujednnm nebo zkonem.
560
Psemnou formu vyaduje prvn jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn
prvo k nemovit vci, jako i prvn jednn, kterm se takov prvo mn nebo
ru.
561
121
(2) Jedn-li vce osob, vyaduj se jejich projevy na te listin pi prvnm
jednn, kterm se zizuje nebo pevd vcn prvo k nemovit vci, anebo kterm
se takov prvo mn nebo ru.
562
563
(1) Pokud v psemn form prvn jedn ten, kdo neme st a pst, ale je
schopen seznmit se s obsahem prvnho jednn pomoc pstroj i specilnch
pomcek nebo prostednictvm jin osoby, kterou si zvol, opat listinu podpisem;
nen-li s to se podepsat, uin namsto podpisu ped alespo dvma svdky na listin
rukou nebo jinak vlastn znamen, ke ktermu jeden ze svdk pipe jmno
jednajcho.
(2) O svdcch plat 39 obdobn.
(3) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, vyaduje se k jednn osoby, kter
neme st a pst, forma veejn listiny. Takov forma se vyaduje i tehdy, stanov-
li zkon, e projev vle jednajcho mus bt na listin napsn vlastn rukou. Je-li
toho jednajc schopen, pipoj na zpis o svm prvnm jednn vlastn znamen.
564
Vyaduje-li zkon pro prvn jednn uritou formu, lze obsah prvnho jednn
zmnit projevem vle v te nebo psnj form; vyaduje-li tuto formu jen
ujednn stran, lze obsah prvnho jednn zmnit i v jin form, pokud to ujednn
stran nevyluuje.
Oddl 4
Soukrom listina
565
566
(1) Nen-li soukrom listina podepsna, je na tom, kdo ji pouil, aby dokzal, e
pochz od osoby, o n to tvrd.
(2) M se za to, e psemnosti tkajc se prvnch skutenost, k nim dochz
pi bnm provozu zvodu, dokazuj, dovolv-li se jich druh strana k svmu
prospchu, co je v listin obsaeno a e listina byla vystavena v dob na n uveden;
to plat i v ppad, e listina nebyla podepsna.
Veejn listina
567
Veejn listina je listina vydan orgnem veejn moci v mezch jeho pravomoci
nebo listina, kterou za veejnou listinu prohls zkon; to neplat, pokud trp
takovmi vadami, e se na ni hled, jako by veejnou listinou nebyla.
568
569
Byla-li veejn listina pozena, aby popela dvj veejnou listinu o prvnm
jednn mezi tmi osobami, nabv vi tetm osobm inky, byl-li jej obsah
zveejnn ve veejnm seznamu, anebo byla-li tet osob pedloena.
Oddl 5
570
571
Dojde-li projev vle zmnn vlivem prostedk pouitch tm, kdo jednal, anebo
jinch okolnost nastavch bhem pepravy, posoud se prvn ppad podle
ustanoven o omylu.
572
573
Oddl 6
Veobecn ustanoven
574
575
M-li neplatn prvn jednn nleitosti jinho prvnho jednn, kter je platn,
plat toto jin prvn jednn, pokud je z okolnost zejm, e vyjaduje vli jednajc
osoby.
576
Tk-li se dvod neplatnosti jen takov sti prvnho jednn, kterou lze od
jeho ostatnho obsahu oddlit, je neplatnou jen tato st, lze-li pedpokldat, e by k
prvnmu jednn dolo i bez neplatn sti, rozpoznala-li by strana neplatnost vas.
124
577
578
Chyby v psan nebo v potech nejsou prvnmu jednn na jmu, je-li jeho
vznam nepochybn.
579
580
581
582
(1) Nen-li prvn jednn uinno ve form ujednan stranami nebo stanoven
zkonem, je neplatn, ledae strany vadu dodaten zhoj. Zahrnuje-li projev vle
souasn vce prvnch jednn, nepsob nedostatek formy vyadovan pro nkter
z nich sm o sob neplatnost ostatnch.
(2) Nen-li dodrena forma prvnho jednn ujednan stranami, lze neplatnost
namtnout, jen nebylo-li ji plnno. To plat i tehdy, vyaduj-li formu uritho
prvnho jednn ustanoven sti tvrt tohoto zkona.
125
Omyl
583
584
585
Vyvolala-li omyl jednajcho osoba tet, je prvn jednn platn. Mla-li vak
osoba, s n se prvn jednalo, na inu tet osoby podl, anebo o nm vdla i
alespo musela vdt, povauje se i tato osoba za pvodce omylu.
Nsledky neplatnosti
586
(1) Je-li neplatnost prvnho jednn stanovena na ochranu zjmu urit osoby,
me vznst nmitku neplatnosti jen tato osoba.
(2) Nenamtne-li oprvnn osoba neplatnost prvnho jednn, povauje se
prvn jednn za platn.
587
(1) Kdo byl k prvnmu jednn pinucen hrozbou tlesnho nebo duevnho
nsil vyvolvajc vzhledem k vznamu a pravdpodobnosti hrozcho nebezpe
i k osobnm vlastnostem toho, jemu bylo vyhroovno, jeho dvodnou obavu, m
prvo namtnout neplatnost prvnho jednn.
(2) Kdo pivedl jinho k prvnmu jednn hrozbou nebo lst, nahrad vdy jmu
z toho vzniklou.
588
126
Oddl 7
Relativn neinnost
589
590
591
592
Stejn jako prvn jednn uveden v 590 nebo 591 se posoud i opomenut,
kterm dlunk pozbyl majetkov prvo nebo kterm jin osob vi sob vznik,
zachovn nebo zajitn jejho prva majetkov povahy zpsobil. To plat i tehdy,
odmtl-li dlunk ddictv, ledae bylo pedlueno.
127
593
594
(1) Neinnosti prvnho jednn se lze dovolat proti tomu, kdo s dlunkem
prvn jednal, nebo kdo z prvnho jednn pmo nabyl prospch, vi jeho ddici
nebo vi tomu, kdo nabyl jmn pi pemn prvnick osoby jako jej prvn
nstupce.
(2) Vi jinmu prvnmu nstupci se lze neinnosti dovolat jen tehdy, jestlie
a) prvnmu nstupci musely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl
dovolat neinnosti prvnho jednn,
b) prvn nstupce nabyl prvo bezplatn, anebo
c) je prvnm nstupcem osoba blzk, ledae j v dob, kdy prvo po pedchdci
nabyla, nemusely bt znmy okolnosti, pro n by se vitel mohl dovolat
neinnosti prvnho jednn.
595
596
128
597
598
599
Dl 2
Prvn udlosti
600
Veobecn ustanoven
Vznam asu
601
(1) Nabv-li se prvo nebo vznik-li povinnost v urit den, nabude se nebo
vznikne potkem toho dne; zanik-li prvo nebo povinnost v urit den, zanikne
koncem toho dne. To neplat, vyluuje-li to povaha prvnho ppadu.
(2) Podmiuje-li znik uritho prva vznik jinho prva ve vzjemn
nvaznosti, nastv oboje v t okamik. Nen-li ujednno nebo stanoveno nco
jinho, nastane takov prvn inek koncem dne.
129
602
M-li se prvo vykonat nebo povinnost splnit v urit den nebo do uritho dne,
vyaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denn dobu, ledae nco jinho plyne ze
zvyklost, ze zaveden praxe stran, poppad ze zvltnch okolnost ppadu.
603
604
Zmna v osob vitele nebo dlunka nem vliv na bh doby nebo lhty.
Potn asu
605
(1) Lhta nebo doba uren podle dn pon dnem, kter nsleduje po
skutenosti rozhodn pro jej potek.
(2) Konec lhty nebo doby uren podle tdn, msc nebo let pipad na den,
kter se pojmenovnm nebo slem shoduje se dnem, na kter pipad skutenost,
od n se lhta nebo doba pot. Nen-li takov den v poslednm msci, pipadne
konec lhty nebo doby na posledn den msce.
606
(1) Polovinou msce se rozum patnct dn a stedem msce jeho patnct den.
(2) Je-li lhta nebo doba urena na jeden nebo vce msc a st msce, pot
se st msce naposled.
607
Pipadne-li posledn den lhty na sobotu, nedli nebo svtek, je poslednm dnem
lhty pracovn den nejble nsledujc.
608
Lhta nebo doba uren v kratch asovch jednotkch, ne jsou dny, se pot
od okamiku, kdy zane, do okamiku, kdy skon.
130
Dl 3
Promlen a prekluze
Oddl 1
Promlen
Pododdl 1
Veobecn ustanoven
609
610
611
612
613
614
131
615
(1) Je-li splnn dluhu zajitno zstavnm prvem, neproml se zstavn prvo
dve ne pohledvka. Promlen pohledvky nebrn zstavnmu viteli v
uspokojen ze zstavy.
(2) Zstavn prvo se neproml, dokud m zstavn vitel movitou zstavu u
sebe, poppad dokud ji pro nho opatruje tet osoba.
(3) M-li vitel zadrovac prvo, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn.
616
617
618
619
620
(1) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu
kody zahrnuj vdomost o kod a osob povinn k jej nhrad. To plat obdobn
i pro odinn jmy.
132
(2) Okolnosti rozhodn pro potek bhu promlec lhty u prva na nhradu
kody zpsoben vadou vrobku podle 2939 zahrnuj vdomost o kod, vad
a totonosti vrobce.
621
622
623
Pi dlch plnnch dluhu pone promlec lhta bet u kadho dlho plnn
ode dne jeho dosplosti. Dospje-li pro nesplnn nkterho dlho plnn cel dluh,
pone pro cel dluh bet promlec lhta ode dne dosplosti nesplnnho dlho
plnn.
624
625
626
U prva na pojistn plnn pone promlec lhta bet za jeden rok od pojistn
udlosti. To plat i v ppad, kdy pokozenmu vzniklo pm prvo na pojistn
plnn vi pojistiteli, nebo v ppad, kdy pojitn uplatuje vi pojistiteli hradu
toho, co pokozenmu poskytl pi plnn povinnosti nahradit kodu nebo jinou jmu.
627
M-li bt podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly,
pohledvka vyrovnna na zklad vytovn pedkldanho koncem uritho
133
obdob, pone promlec lhta bet ode dne nsledujcho po konci obdob, kdy
vytovn mlo bt pedloeno.
628
Pododdl 2
Obecn ustanoven
629
630
(1) Strany si mohou ujednat krat nebo del promlec lhtu potanou ode dne,
kdy prvo mohlo bt uplatnno poprv, ne jakou stanov zkon, nejmn vak
v trvn jednoho roku a nejdle v trvn patncti let.
(2) Je-li krat nebo del lhta ujednna v neprospch slab strany, nepihl se
k ujednn. Nepihl se ani k ujednn krat promlec lhty, jde-li o prvo na
plnn vyplvajc z jmy na svobod, ivot nebo zdrav nebo o prvo vznikl
z myslnho poruen povinnosti.
Zvltn ustanoven
631
Bylo-li prvo zapsno do veejnho seznamu, proml se za deset let ode dne,
kdy mohlo bt vykonno poprv.
632
134
633
(1) Brn-li osoba zavzan z vcnho bemene vkonu prva, proml se vcn
bemeno, pokud oprvnn osoba neuplatn sv prvo do t let.
(2) Prvo na jednotliv plnn z relnho bemene se promluje jako
pohledvka.
634
Prvo poadovat, aby soud uril na zklad smlouvy o smlouv budouc obsah
budouc smlouvy, se proml za jeden rok od poslednho dne lhty, kdy mla bt
budouc smlouva uzavena. To plat i v ppad, e bylo ujednno, e uritou
nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud.
635
636
(1) Prvo na nhradu kody nebo jin jmy se proml nejpozdji za deset let
ode dne, kdy koda nebo jma vznikla.
(2) Byla-li koda nebo jma zpsobena mysln, proml se prvo na jej
nhradu nejpozdji za patnct let ode dne, kdy koda nebo jma vznikla. To plat
i v ppad vzniku kody nebo jmy poruenm povinnosti v dsledku platkstv
spovajcho v nabdce, slibu nebo dn platku jinm ne pokozenm nebo
v pmm i nepmm vydn platku od pokozenho.
(3) Pro prvo vznikl z jmy na svobod, ivot nebo na zdrav se odstavce 1 a 2
nepouij.
637
638
135
639
Uznal-li dlunk svj dluh, proml se prvo za deset let ode dne, kdy k uznn
dluhu dolo. Ur-li vak dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za
deset let od poslednho dne uren doby.
640
Prvo piznan rozhodnutm orgnu veejn moci se proml za deset let ode
dne, kdy mlo bt podle rozhodnut plnno.
641
Bylo-li v uznn dluhu nebo v rozhodnut orgnu veejn moci plnn rozloeno
na jednotliv dl plnn, plat desetilet promlec lhta i pro tato dl plnn a
pon bet ode dne dosplosti kadho dlho plnn. Dospje-li nesplnnm
nkterho dlho plnn cel dluh, pone promlec lhta bet ode dne dosplosti
nesplnnho dlho plnn.
642
Byl-li dluh uznn nebo bylo-li prvo piznno rozhodnutm orgnu veejn moci,
neplat desetilet promlec lhta pro roky a pro ta optujc se plnn, kter dosply
po uznn dluhu nebo po piznn prva.
643
644
Pododdl 3
Bh promlec lhty
645
Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone
promlec lhta bet ohledn prva takov osoby nebo ohledn prva proti n a ode
136
dne, kdy zkonnho zstupce nebo opatrovnka zsk. Ji zapoat lhta b dle,
avak neskon dve, ne uplyne jeden rok po odpadnut pekky.
646
Mezi manely nepone promlec lhta bet ani neb, dokud manelstv trv.
To plat obdobn i pro prva mezi osobami ijcmi ve spolen domcnosti, mezi
zastoupenm a zkonnm zstupcem, opatrovancem a opatrovnkem nebo mezi
poruencem a porunkem.
647
648
649
650
Promlec lhta neb po dobu, kdy se viteli hrozbou brn prvo uplatnit. To
plat i v ppad, kdy vitel prvo neuplatnil, jsa dlunkem nebo osobou dlunku
blzkou lstiv uveden v omyl.
651
137
652
Pododdl 4
653
(1) Bylo-li prvo ji promleno a uznal-li dlunk svj dluh, nrok se obnov
a pone bet nov promlec lhta ode dne, kdy k uznn dluhu dolo. Ur-li vak
dlunk v uznn i dobu, do kter spln, proml se prvo za deset let od poslednho
dne uren doby.
(2) Bylo-li prvo, akoli bylo ji promleno, piznno rozhodnutm orgnu
veejn moci, pouije se odstavec 1 obdobn.
Oddl 2
Prekluze
654
138
ST DRUH
RODINN PRVO
Hlava I
Manelstv
Dl 1
Veobecn ustanoven
655
Manelstv je trval svazek mue a eny vznikl zpsobem, kter stanov tento
zkon. Hlavnm elem manelstv je zaloen rodiny, dn vchova dt
a vzjemn podpora a pomoc.
Dl 2
Vznik manelstv
656
657
658
(1) Jedn-li se o obansk satek, jin prvn pedpis stanov, kdo je orgnem
veejn moci provdjcm saten obad.
(2) Jedn-li se o crkevn satek, je orgnem oprvnn crkve osoba poven
oprvnnou crkv.
139
659
660
661
662
(1) M-li v ppad volby podle 660 psm. c) snoubenec, jeho pjmen nem
bt pjmenm spolenm, pipojovan pjmen, me jako pipojovan pjmen
zvolit pouze prvn pjmen.
(2) Volba podle 660 psm. c) nen mon, m-li ji snoubenec, jeho pjmen
bude pjmenm spolenm, pipojovan pjmen.
663
664
665
666
667
(1) Je-li ivot snoubence pmo ohroen, me saten obad provst kad
orgn podle 658, poppad jin ad stanoven jinm prvnm pedpisem, a to na
ktermkoli mst; to plat obdobn i pro crkevn satek. Mimo zem esk
republiky me saten obad provst tak velitel nmonho plavidla plujcho pod
sttn vlajkou esk republiky nebo velitel letadla zapsanho v leteckm rejstku v
esk republice a je-li alespo jeden ze snoubenc sttnm obanem esk republiky
rovn velitel vojensk jednotky esk republiky v zahrani.
(2) V ppadech uvedench v odstavci 1 nen teba pedloit doklady jinak
potebn; ptomnosti matrike nen zapoteb.
668
141
669
(1) Jsou-li pro to dleit dvody, me krajsk ad, v jeho sprvnm obvodu
m bt manelstv uzaveno, na dost snoubenc povolit, aby projev vle jednoho
ze snoubenc o vstupu do manelstv za nj uinil jeho zmocnnec.
(2) Pln moc mus obsahovat daje osvdujc totonost a dal rozhodn
skutenosti tkajc se obou snoubenc a zmocnnce a prohlen o pjmen. Mus v
n bt rovn uvedeno, e snoubencm nejsou znmy pekky, kter by jim brnily
uzavt manelstv, e navzjem znaj svj zdravotn stav a e zvili uspodn
budoucch majetkovch pomr, svho bydlen a hmotn zajitn po uzaven
manelstv. Pln moc vyaduje psemnou formu a podpis na n mus bt edn
oven.
(3) Odvoln pln moci je inn jen tehdy, dozv-li se o nm druh snoubenec
dve, ne uin svj saten projev vle.
670
(1) Byl-li uzaven obansk satek, nemaj nsledn nboensk obady prvn
nsledky.
(2) Byl-li uzaven crkevn satek, nelze nsledn uzavt obansk satek.
671
672
673
Manelstv neme uzavt osoba, jej svprvnost byla v tto oblasti omezena.
674
Manelstv neme uzavt osoba, kter ji dve uzavela manelstv, ani osoba,
kter ji dve vstoupila do registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku
142
uzavenho v zahrani, a toto manelstv, registrovan partnerstv nebo jin
obdobn svazek uzaven v zahrani trv.
675
676
Dl 3
Oddl 1
Zdnliv manelstv
677
(1) Manelstv nevznikne, pokud alespo u jedn z osob, kter hodlaly uzavt
manelstv, nebyly v projevu vle o vstupu do manelstv nebo ve satenm obadu
nebo v souvislosti s nm splnny takov nleitosti, na jejich splnn je k tomu, aby
manelstv vzniklo, nutno bezvhradn trvat.
(2) V ppad crkevnho satku nle k tmto nleitostem i skutenost
uzaven satku ped orgnem oprvnn crkve. Neprovd-li se saten obad
v ppad pmho ohroen ivota snoubence, jsou tmito skutenostmi i osvden
matrinho adu, e snoubenci splnili vechny poadavky zkona pro uzaven
manelstv, jako i e mezi vydnm tohoto osvden a uzavenm satku uplynula
doba nejve est msc.
678
679
(1) Neprodlen pot, kdy soud ur, e manelstv nen, rozhodne soud
o otcovstv ke spolenmu dtti i o povinnostech a prvech rodi k nmu.
(2) Majetkov povinnosti a prva mue a eny se posoud jednotliv podle sv
povahy. Nelze-li jinak, pouij se ustanoven o bezdvodnm obohacen. V tchto
zleitostech je teba brt ohled na mue nebo enu jednajc v dobr ve, jako i na
prva a prvn zjmy spolench dt a tetch osob.
143
Oddl 2
Neplatnost manelstv
680
681
682
683
684
(1) Soud prohls manelstv za neplatn na nvrh manela, jeho projev vle
o vstupu do manelstv byl uinn pod ntlakem spovajcm v uit nsil nebo
vyhroovnm nsilm nebo jeho projev vle o vstupu do manelstv byl uinn jen
v dsledku omylu o totonosti snoubence nebo o povaze satenho prvnho
jednn. Nvrh lze podat nejpozdji do jednoho roku ode dne, kdy tak manel mohl
vzhledem k okolnostem nejdve uinit, poppad kdy se dozvdl o pravm stavu
vc.
(2) V ppad stanovenm v odstavci 1 prohls soud manelstv za neplatn,
tebae zaniklo smrt manela dve, ne skonilo zen o neplatnost manelstv
zahjen na nvrh druhho manela, nebo pokud potomci manela, kter podal nvrh
na prohlen manelstv za neplatn, navrhnou do jednoho roku po jeho smrti, aby
soud prohlsil manelstv za neplatn.
685
144
a) osobou, kter ji dve uzavela manelstv, nebo kter ji dve vstoupila do
registrovanho partnerstv nebo jinho obdobnho svazku uzavenho
v zahrani, pokud takov manelstv, partnerstv nebo jin obdobn svazek trv,
b) mezi pedkem a potomkem, mezi sourozenci nebo mezi osobami, jejich
pbuzenstv vzniklo osvojenm.
686
Dl 4
Oddl 1
Obecn ustanoven
687
688
Manel m prvo na to, aby mu druh manel sdlil daje o svch pjmech
a stavu svho jmn, jako i o svch stvajcch i uvaovanch pracovnch, studijnch
a podobnch innostech.
689
145
690
691
692
693
694
146
prvn nejednal, pedem tet osob, e s prvnm jednnm nesouhlas. Tak soud
me na nvrh manela pro nho vylouit nsledky budoucho prvnho jednn
druhho manela vi tetm osobm. Takov opaten se netkaj prvnch jednn,
jimi manel obstarv bn nezbytn ivotn poteby rodiny a jejch len,
zejmna dt, kter nenabyly pln svprvnosti.
(2) V ostatnch zleitostech rodiny prvn jednn jednoho manela zavazuje
a opravuje oba manele spolen a nerozdln, dal-li druh manel k prvnmu
jednn manela souhlas; ustanoven 692 odst. 2 se pouije obdobn. Nedovol-li
se vak manel, kter s prvnm jednnm druhho manela nesouhlas, pomoci
soudu pedem, me se dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
(3) Neij-li manel spolu za situace uveden v 691 odst. 2, prvn jednn
jednoho manela v zleitostech rodiny druhho manela bez jeho souhlasu
nezavazuje ani neopravuje.
695
696
697
147
Obvykl vybaven rodinn domcnosti
698
(1) Obvykl vybaven rodinn domcnosti tvo soubor movitch vc, kter
slou bn nezbytnm ivotnm potebm rodiny a jejch len; pitom nen
rozhodn, zda jednotliv vci nle obma manelm nebo jen jednomu z nich.
(2) K nakldn s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn
domcnosti, potebuje manel souhlas druhho manela; to neplat, jedn-li se o vc
zanedbateln hodnoty.
(3) Manel se me dovolat neplatnosti prvnho jednn, jm druh manel
s vc, kter je soust obvyklho vybaven rodinn domcnosti, naloil bez jeho
souhlasu.
699
(1) Opust-li manel rodinnou domcnost v myslu uinit tak trvale a odmt se
vrtit, me dat, aby mu manel vydal to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn
domcnosti a nle vhradn jemu. Co nle manelm spolen, si manel
rozdl rovnm dlem, ledae to povaha vci vyluuje v takovm ppad se pouij
obecn ustanoven tohoto zkona o zruen a vypodn spoluvlastnictv.
(2) Potebuje-li manel to, co pat k obvyklmu vybaven rodinn domcnosti,
zejmna tak pro spolen nezletil dt manel, kter nenabylo pln svprvnosti
a vi ktermu maj oba vyivovac povinnost, nebo pro nezletil dt, kter
nenabylo pln svprvnosti, bylo sveno do spolen pe manel ijc v rodinn
domcnosti a v rodinn domcnosti zstalo, odstavec 1 se nepouije.
Rodinn zvod
700
148
zvodu manel, pouij se ped ustanovenmi o rodinnm zvodu pednostn
ustanoven tohoto zkona o manelskm majetkovm prvu.
701
702
703
704
705
149
706
707
Oddl 2
708
Zkonn reim
709
(1) Soust spolenho jmn je to, eho nabyl jeden z manel nebo eho
nabyli oba manel spolen za trvn manelstv, s vjimkou toho, co
a) slou osobn poteb jednoho z manel,
b) nabyl darem, ddnm nebo odkazem jen jeden z manel, ledae drce pi
darovn nebo zstavitel v pozen pro ppad smrti projevil jin mysl,
c) nabyl jeden z manel jako nhradu nemajetkov jmy na svch pirozench
prvech,
d) nabyl jeden z manel prvnm jednnm vztahujcm se k jeho vlunmu
vlastnictv,
e) nabyl jeden z manel nhradou za pokozen, znien nebo ztrtu svho
vhradnho majetku.
(2) Soust spolenho jmn je zisk z toho, co nle vhradn jednomu
z manel.
150
(3) Soust spolenho jmn je tak podl manela v obchodn spolenosti
nebo drustvu, stal-li se manel v dob trvn manelstv spolenkem obchodn
spolenosti nebo lenem drustva. To neplat, pokud jeden z manel nabyl podl
zpsobem zakldajcm podle odstavce 1 jeho vlun vlastnictv.
710
711
712
Nen-li v tto sti zkona stanoveno jinak, pouij se pro spolen jmn
obdobn ustanoven tohoto zkona o spolenosti, poppad ustanoven
o spoluvlastnictv.
713
(1) Sousti spolenho jmn uvaj, berou z nich plody a uitky, udruj je,
nakldaj s nimi, hospoda s nimi a spravuj je oba manel nebo jeden z nich podle
dohody.
(2) Povinnosti a prva spojen se spolenm jmnm nebo jeho soustmi nle
obma manelm spolen a nerozdln.
(3) Z prvnch jednn tkajcch se spolenho jmn nebo jeho soust jsou
manel zavzni a oprvnni spolen a nerozdln.
151
714
715
Smluven reim
716
717
152
718
719
720
721
153
Sprva ve smluvenm reimu
722
723
724
(1) Je-li pro to zvan dvod, soud na nvrh manela spolen jmn zru nebo
z jeho stvajc rozsah.
(2) Zvanm dvodem je vdy skutenost, e manelv vitel poaduje
zajitn sv pohledvky v rozsahu pesahujcm hodnotu toho, co nle vhradn
tomuto manelu, e manela lze povaovat za marnotratnho, jako i to, e manel
soustavn nebo opakovan podstupuje nepimen rizika. Jako zvan dvod me
bt shledno tak to, e manel zaal podnikat nebo e se stal neomezen rucm
spolenkem prvnick osoby.
725
154
726
(1) Soud me spolen jmn pot, co je zruil, obnovit; soud tak rozhodne
zejmna, kdy pominou dvody zruen spolenho jmn. To plat i v ppad, e
manel navrhne, aby spolen jmn, jeho rozsah byl zen, bylo rozeno do
zkonnho rozsahu.
(2) Zaniklo-li spolen jmn na zklad zkona, soud jej na nvrh manela
obnov, pokud je to v zjmu obou manel.
727
(1) Rozhodnutm soudu nelze vylouit ani zmnit ustanoven upravujc obvykl
vybaven rodinn domcnosti.
(2) Rozhodnut soudu o zmn, zruen nebo obnoven spolenho jmn nesm
svmi dsledky vylouit schopnost manela zabezpeovat rodinu a nesm se
obsahem nebo elem dotknout prv tet osoby, ledae by s rozhodnutm souhlasila.
728
729
730
731
Vznikl-li dluh jen jednoho z manel proti vli druhho manela, kter
nesouhlas projevil vi viteli bez zbytenho odkladu pot, co se o dluhu dozvdl,
me bt spolen jmn postieno jen do ve, ji by pedstavoval podl dlunka,
kdyby bylo spolen jmn zrueno a vypodno podle 742. To plat i v ppad
povinnosti manela plnit vivn nebo jde-li o dluh z protiprvnho inu jen jednoho
z manel nebo v ppad, e dluh jen jednoho z manel vznikl jet ped
uzavenm manelstv.
733
734
735
Zvltn ustanoven
736
Je-li spolen jmn zrueno nebo zanikne-li, anebo je-li zen jeho stvajc
rozsah, provede se likvidace dosud spolench povinnost a prv jejich vypodnm.
Dokud zen, zruen nebo zanikl spolen jmn nen vypodno, pouij se pro
n ustanoven o spolenm jmn pimen.
156
737
(1) Vypodnm jmn nesm bt doteno prvo tet osoby. Bylo-li jej prvo
vypodnm doteno, me se tet osoba domhat, aby soud uril, e je vypodn
vi n neinn.
(2) Vypodn dluh m inky jen mezi manely.
738
(1) Dohoda o vypodn m vdy inky ke dni, kdy spolen jmn bylo
zeno, zrueno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavena ped
anebo po zen, zruen nebo zniku spolenho jmn. Je-li vak pedmtem
vypodn vc, kter se zapisuje do veejnho seznamu, nabv dohoda prvnch
ink v sti tkajc se tto vci zpisem do veejnho seznamu.
(2) Platnosti dohody o vypodn nebrn, tk-li se jen sti spolench
majetkovch povinnost a prv.
739
740
741
157
742
743
744
158
745
(1) Je-li obydlm manel dm nebo byt, k nmu ml jeden z manel ke dni
uzaven manelstv njemn prvo, vznikne uzavenm manelstv k domu nebo bytu
obma manelm spolen njemn prvo; pi pozdjm uzaven njemn smlouvy
vznik obma manelm spolen njemn prvo innost smlouvy. To plat
obdobn i v ppad jinho obdobnho zvazkovho prva.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, ujednaj-li si manel nco jinho.
746
(1) Maj-li manel k domu nebo bytu spolen njemn prvo, jsou zavzni
a oprvnni spolen a nerozdln.
(2) Manel, kter m prvo bydlen, m postaven ruitele svho manela.
747
(1) M-li alespo jeden z manel prvo nakldat domem nebo bytem, ve
kterm se nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu
je k bydlen manel nebo rodiny nezbytn teba, mus se zdret veho a pedejt
vemu, co me bydlen znemonit nebo ohrozit. Manel zejmna nesm bez
souhlasu druhho manela takov dm nebo byt zcizit nebo k domu, jeho sti nebo
k celmu bytu zdit prvo, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo
rodiny, ledae zajist manelovi nebo rodin po vech strnkch obdobn bydlen
s bydlenm dosavadnm.
(2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1,
me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
748
(1) Maj-li manel spolen njemn prvo k domu nebo bytu, ve kterm se
nachz rodinn domcnost manel nebo rodiny, plat 747 odst. 1 vta prvn
obdobn. Manel nesm bez souhlasu druhho manela njem ukonit, nebo jej
omezit prvem, jeho vkon je nesluiteln s bydlenm manel nebo rodiny.
(2) Jedn-li manel bez souhlasu druhho manela v rozporu s odstavcem 1,
me se tento manel dovolat neplatnosti takovho prvnho jednn.
749
750
751
752
753
Prvo domhat se ochrany proti domcmu nsil m tak kad jin osoba, kter
ije spolu s manely nebo rozvedenmi manely v rodinn domcnosti.
Dl 5
Znik manelstv
Oddl 1
Obecn ustanoven
754
160
Oddl 2
Rozvod manelstv
755
756
757
161
758
Oddl 3
759
760
162
761
762
763
764
765
766
(1) Zaniklo-li manelstv smrt manela a manel mli spolen njemn prvo
k domu nebo bytu, v nm se nachzela jejich rodinn domcnost, zstane njemcem
bytu pozstal manel. Svdilo-li manelm k domu nebo bytu spolen jin
zvazkov prvo, zstane oprvnnm pozstal manel.
(2) Zaniklo-li manelstv smrt manela a njemn prvo k domu nebo bytu,
v nm se nachzela rodinn domcnost manel, ml jen jeden z nich, pouij se
ustanoven o njmu bytu.
767
768
769
770
Zaniklo-li manelstv rozvodem, a manel mli v dom nebo byt prvo bydlet,
s tm, e jedno prvo bylo odvozeno od druhho, m prvo dat vysthovn toho
z rozvedench manel, kter ml jen prvo odvozen, ten, kdo m k domu nebo
bytu vcn nebo zvazkov prvo, od kterho bylo prvo druhho z manel bydlet
pmo odvozeno.
Hlava II
Pbuzenstv a vagrovstv
Dl 1
Veobecn ustanoven
Pbuzenstv
771
165
772
773
Stupe pbuzenstv mezi dvma osobami se uruje podle potu zrozen, jimi
v linii pm pochz jedna od druh a ve vedlej linii ob od svho nejbliho
spolenho pedka.
774
vagrovstv
Dl 2
Oddl 1
Urovn rodiovstv
775
Matestv
Otcovstv
776
166
777
778
779
(1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, m se za to, e
otcem je mu, jeho otcovstv bylo ureno souhlasnm prohlenm matky a tohoto
mue. Takto lze urit otcovstv i k dtti jet nenarozenmu, je-li ji poato.
(2) Prohlen se in osobn ped soudem nebo ped matrinm adem.
Nezletil, kter nen pln svprvn, in prohlen vdy ped soudem.
780
in-li prohlen ten, kdo nen pln svprvn, me je uinit pouze ped
soudem. Soud podle okolnost ppadu posoud, zda ten, kdo nen pln svprvn, je
schopen jednat sm, nebo zda za nho bude jednat jeho opatrovnk.
781
Neme-li matka pro duevn poruchu posoudit vznam svho prohlen nebo
je-li opaten jejho prohlen spojeno s tko pekonatelnou pekkou, nen mon
urit otcovstv souhlasnm prohlenm.
782
167
783
(1) Nedojde-li k uren otcovstv podle 776, 777 nebo 778, ani podle 779,
me matka, dt i mu, kter tvrd, e je otcem, navrhnout, aby otcovstv uril soud.
(2) M se za to, e otcem je mu, kter s matkou dtte souloil v dob, od kter
neprolo do narozen dtte mn ne sto edest a vce ne ti sta dn, ledae jeho
otcovstv vyluuj zvan okolnosti.
(3) Nen-li domnl otec naivu, podv se nvrh proti opatrovnkovi, kterho
k tomu jmenuje soud.
784
Poprn otcovstv
785
786
787
788
789
790
791
Matka dtte me popt, e otcem dtte je mu, jeho otcovstv bylo ureno
souhlasnm prohlenm rodi, a to ve lhtch stanovench v 790 odst. 1 vta
druh.
792
793
Oddl 2
Osvojen
Pododdl 1
794
795
796
(1) O osvojen nezletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce dt osvojit.
K nvrhu na osvojen dtte z ciziny nebo do ciziny pipoj navrhovatel rozhodnut
pslunho orgnu veejn moci o souhlasu s osvojenm.
(2) O osvojen zletilho rozhodne soud na nvrh osoby, kter chce zletilho
osvojit, k nmu se pipojil zletil, kter m bt osvojen.
797
798
799
801
802
803
804
Pododdl 2
Souhlas s osvojenm
805
O osvojen neme bt rozhodnuto bez souhlasu dtte, rodi dtte nebo osob,
kter jsou oprvnny dt souhlas za rodie, poppad manela osvojitele. To plat
i v ppad, e byl souhlas vzat zpt.
806
(1) Doshlo-li osvojovan dt alespo dvancti let, je teba vdy jeho osobnho
souhlasu, ledae je mimo jakoukoli pochybnost, e by byl postup poadujc osobn
souhlas osvojovanho dtte v zsadnm rozporu se zjmy dtte, nebo e dt nen
schopno posoudit dsledky souhlasu.
171
(2) Dve ne se osvojovan dt vyjd, soud je dn pou o elu, obsahu
a dsledcch souhlasu s osvojenm.
807
808
Souhlas rodi
809
810
811
(1) Souhlasu rodie k osvojen jeho dtte je teba i tehdy, nenabyl-li pln
svprvnosti. Rodi, kter jet nedoshl vku estncti let, neme dt souhlas k
osvojen.
(2) Dv-li souhlas rodi, kter nenabyl pln svprvnosti, nelze, aby za nho
jednal jeho opatrovnk; jeho zpsobilost dt souhlas posoud soud podle obecnch
ustanoven.
812
172
813
814
Nen rozhodn, zda byl souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu
osvojitele, nebo bez takovho uren.
815
Byl-li souhlas k osvojen dn s urenm pro uritou osobu jako osvojitele a bude-
li nvrh na osvojen vzat zpt, nebo zamtnut, pozbude souhlas innosti.
816
Souhlas k osvojen pozbude innosti vdy, nedojde-li k osvojen do esti let ode
dne, kdy byl souhlas dn.
817
(1) Souhlas k osvojen lze odvolat po dobu t msc ode dne, kdy byl dn.
(2) Souhlas k osvojen lze odvolat i po uplynut t msc ode dne, kdy byl dn,
a) nebylo-li osvojovan dt jet pedno do pe osvojitele ped osvojenm,
b) m-li bt osvojovan dt podle rozhodnut soudu vydanho na nvrh rodi
vydno tm, komu bylo sveno do pe, protoe je v souladu se zjmy dtte,
aby bylo se svmi rodii.
(3) Pro odvoln souhlasu plat obdobn ustanoven o tom, jak, vi komu
a s jakmi inky se souhlas k osvojen dv.
818
(1) Souhlasu rodie osvojovanho dtte nen k osvojen teba, pokud rodi
a) byl zbaven rodiovsk odpovdnosti a zrove prva dt souhlas k osvojen,
b) nen schopen projevit svou vli nebo rozpoznat nsledky svho jednn nebo je
ovldnout, nebo
c) se zdruje na neznmm mst a toto msto se nepoda soudu v souinnosti
s dalmi orgny veejn moci zjistit ani pi vynaloen potebn pelivosti.
(2) Jsou-li tyto skutenosti dny u obou rodi, vyaduje se k osvojen souhlas
porunka, poppad souhlas opatrovnka, kterho k tomu elu jmenuje soud; to
plat i v ppad, e oba rodie zemeli nebo e rodiovstv k osvojovanmu dtti
173
nebylo ureno. Ped udlenm nebo odmtnutm souhlasu mus bt zjitny vechny
rozhodn skutenosti tkajc se osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly
mt vliv na rozhodnut o osvojen; zejmna se zjist, zda osvojovan dt m blzk
pbuzn a zda ti maj zjem o dt peovat, a vyslechne se i ten, v jeho pi se
osvojovan dt prv nalz.
819
(1) K osvojen dle nen teba souhlasu rodie, kter zjevn nem o dt zjem.
(2) Rodi zjevn nem o dt zjem, neprojevuje-li soustavn o dt opravdov
zjem, a tm trvale zavinn poruuje sv povinnosti rodie.
820
821
(1) Soud rozhoduje ve zvltnm zen, je-li, nebo nen-li teba k osvojen
souhlasu rodie.
(2) Rozhodne-li soud, e k osvojen nen teba souhlasu obou rodi, je
k osvojen zapoteb souhlasu opatrovnka, kterho soud k tomu elu jmenuje. Dve
ne d opatrovnk souhlas, zjist vechny rozhodn skutenosti tkajc se
osvojovanho dtte a jeho rodiny, kter by mohly mt vliv na rozhodnut o osvojen;
zejmna zjist, m-li osvojovan dt blzk pbuzn, kte maj zjem o n peovat,
a vyslechne toho, v jeho pi se osvojovan dt prv nalz.
822
(1) Nastaly-li okolnosti, kdy k osvojen nen teba souhlasu rodie, nelze pesto
o osvojen kladn rozhodnout, je-li tu nkdo z blzkch pbuznch dtte, kter je
ochoten a schopen o dt peovat a uin v tomto smyslu nvrh soudu.
(2) Soud sv dt do pe jeho blzkho pbuznho, je-li to v souladu se zjmy
dtte a je-li zjevn, e tato osoba je schopna o dt peovat.
174
Pododdl 3
Pe ped osvojenm
823
824
825
826
827
828
829
830
(1) Pod-li mu, kter tvrd, e je otcem osvojovanho dtte, nvrh na uren
otcovstv, nelze o osvojen rozhodnout, dokud o nvrhu na uren otcovstv nebude
rozhodnuto.
(2) Bylo-li osvojovan dt pedno do pe budoucho osvojitele podle 823
a uplynula-li tmsn lhta, ve kter lze souhlas k osvojen odvolat, dve, ne byl
nvrh podle odstavce 1 podn, pouije se 817 obdobn.
831
176
Pododdl 4
Nsledky osvojen
832
(1) Dt, kter bylo spolen osvojeno manely, nebo manelem svho rodie,
m postaven spolenho dtte manel; jinak m postaven dtte osvojitele.
(2) Osvojitel maj rodiovskou odpovdnost.
833
834
835
836
177
837
Utajen osvojen
838
839
(1) Bez zetele k tomu, zda je dohled nad spnost osvojen uloen, poskytne
zpravidla orgn sociln-prvn ochrany dt osvojitelm poradenstv a sluby
spojen s p o osvojence.
(2) Odvoduj-li to okolnosti ppadu, nad soud i bez nvrhu nad osvojitelem
a osvojencem dohled na dobu nezbytn nutnou, jej dlku zrove ur; dohled
vykonv zpravidla prostednictvm orgnu sociln-prvn ochrany dt.
Zruen osvojen
840
(1) Jsou-li pro to dleit dvody, soud osvojen na nvrh osvojitele nebo
osvojence zru; pod-li nvrh jen jeden z nich, me se druh k nvrhu pipojit.
(2) Osvojen nelze zruit po uplynut t let od rozhodnut o osvojen. To neplat,
je-li osvojen v rozporu se zkonem.
841
178
842
843
844
845
Pododdl 5
Osvojen zletilho
846
847
179
(3) Ustanoven o osvojen nezletilho, vetn ustanoven o nsledcch osvojen,
se pouij, s vjimkou 838 a 839, obdobn.
848
849
850
851
180
852
853
854
Oddl 3
Rodie a dt
Pododdl 1
Obecn ustanoven
855
856
857
858
859
Pododdl 2
860
861
Je-li znm jen jeden z rodi, m dt jeho pjmen. Tento rodi tak ur osobn
jmno dtte; jinak je ur soud.
862
(1) Jde-li o dt, jeho rodie nejsou manely, zvol rodie pro dt pjmen
jednoho z nich; jinak jeho pjmen ur soud.
(2) Uzave-li manelstv matka dtte, jeho otec nen znm, mohou matka dtte
a jej manel shodn prohlsit ped matrinm adem, e pjmen uren pro jejich
ostatn dti bude mt i toto dt.
182
863
(1) Ke zmn pjmen dtte podle 862 je teba vyjden dtte za stejnch
podmnek jako v jinch zleitostech tkajcch se dtte; je-li dt star patncti let,
je teba, aby se zmnou svho pjmen souhlasilo.
(2) Ustanoven 862 nelze pout, doshlo-li dt zletilosti.
864
Pododdl 3
Rodiovsk odpovdnost
865
866
867
(1) Ped rozhodnutm, kter se dotk zjmu dtte, poskytne soud dtti
potebn informace, aby si mohlo vytvoit vlastn nzor a tento sdlit.
(2) Nen-li podle zjitn soudu dt schopno informace nleit pijmout nebo
nen-li schopno vytvoit si vlastn nzor nebo nen-li schopno tento nzor sdlit, soud
informuje a vyslechne toho, kdo je schopen zjmy dtte ochrnit, s tm, e se mus
jednat o osobu, jej zjmy nejsou v rozporu se zjmy dtte; o dtti starm dvancti
let se m za to, e je schopno informaci pijmout, vytvoit si vlastn nzor a tento
sdlit. Nzoru dtte vnuje soud patinou pozornost.
868
183
povinnosti a tohoto prva se pozastavuje a do doby, kdy rodi nabude plnou
svprvnost.
(2) Vkon rodiovsk odpovdnosti rodie, jeho svprvnost byla v tto oblasti
omezena, je po dobu omezen jeho svprvnosti pozastaven, ledae soud rozhodne,
e se rodii vzhledem k jeho osob zachovv vkon povinnosti a prva pe o dt
a osobnho styku s dttem.
869
870
871
(1) Zneuv-li rodi svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon, anebo
svoji rodiovskou odpovdnost nebo jej vkon zvanm zpsobem zanedbv,
soud jej jeho rodiovsk odpovdnosti zbav.
(2) Spchal-li rodi proti svmu dtti mysln trestn in, nebo pouil-li rodi
sv dt, kter nen trestn odpovdn, ke spchn trestnho inu, nebo spchal-li
rodi trestn in jako spolupachatel, nvodce, pomocnk i organiztor trestnho inu
spchanho jeho dttem, soud zvl posoud, nejsou-li tu dvody pro zbaven
rodie jeho rodiovsk odpovdnosti.
872
184
873
874
Zbaven rodie jeho rodiovsk odpovdnosti ani jej omezen nem vliv na jeho
vyivovac povinnost k dtti.
875
876
877
878
(1) Neije-li nkter z rodi nebo nen-li znm, nem-li nkter z rodi
rodiovskou odpovdnost, nebo je-li vkon jeho rodiovsk odpovdnosti
185
pozastaven, vykonv rodiovskou odpovdnost druh rodi; to plat i tehdy, je-li
rodiovsk odpovdnost jednoho z rodi omezena nebo je-li omezen jej vkon.
(2) Nem-li dn z rodi rodiovskou odpovdnost v plnm rozsahu nebo je-li
vkon rodiovsk odpovdnosti obou rodi pozastaven, anebo je-li rodiovsk
odpovdnost rodi dotena nkterm z uvedench zpsob, ale kadho jinak,
jmenuje soud dtti porunka, ktermu nle povinnosti a prva rodi nebo jejich
vkon na mst rodi.
(3) Je-li rodiovsk odpovdnost rodi omezena nebo je-li omezen jej vkon,
jmenuje soud dtti opatrovnka.
879
Pe o dt a jeho ochrana
880
881
882
(1) Zadruje-li jin osoba dt protiprvn, maj rodie prvo dat, aby jim dt
pedala; to plat i mezi rodii navzjem. Toto prvo m i ten, kdo o dt oprvnn
peuje.
186
(2) Osoba, kter dt protiprvn zadruje, m povinnost jej dn pedat tomu,
kdo m dt po prvu v pi.
883
884
(1) Rodie maj rozhodujc lohu ve vchov dtte. Rodie maj bt vestrann
pkladem svm dtem, zejmna pokud se jedn o zpsob ivota a chovn v rodin.
(2) Vchovn prostedky lze pout pouze v podob a me, kter je pimen
okolnostem, neohrouje zdrav dtte ani jeho rozvoj a nedotk se lidsk dstojnosti
dtte.
885
886
887
Vkon prva rodi udrovat osobn styk s dttem nemohou rodie svit jin
osob.
888
187
smj, poppad nesmj styku astnit. Rodi, kter m dt v pi, je povinen dt
na styk s druhm rodiem dn pipravit, styk dtte s druhm rodiem dn
umonit a pi vkonu prva osobnho styku s dttem v potebnm rozsahu s druhm
rodiem spolupracovat.
889
890
891
(1) Rodi, kter m dt v pi, a druh rodi se spolu dohodnou, jak se rodi,
kter dt v pi nem, bude s dttem stkat. Nedohodnou-li se rodie, nebo
vyaduje-li to zjem na vchov dtte a pomry v rodin, soud styk rodie s dttem
uprav. V odvodnnch ppadech me soud urit msto styku rodie s dttem.
(2) Je-li to nutn v zjmu dtte, soud omez prvo rodie osobn se stkat
s dttem, anebo tento styk i zake.
Zastoupen dtte
892
893
188
894
(1) Rodie jako zkonn zstupci mohou pro vyzen zleitosti dtte, nejedn-
li se o zleitost osobnho stavu, uzavt smlouvu o zastoupen osobou s odbornmi
znalostmi, poppad i jinou vhodnou osobou.
(2) Uzave-li dt smlouvu o zastoupen, nem to vliv na zkonn zastoupen
dtte rodii.
(3) Nedojde-li mezi zkonnm a smluvnm zstupcem k dohod, rozhodne soud
v souladu se zjmy dtte.
895
Pe o jmn dtte
896
(1) Rodie maj povinnost a prvo peovat o jmn dtte, pedevm je jako
dn hospodi spravovat. S pennmi prostedky, o kterch lze pedpokldat, e
nebudou zapoteb k hrad vdaj souviscch s majetkem dtte, mus bezpen
nakldat.
(2) Pi prvnm jednn, kter se tk jednotliv sousti jmn dtte, vystupuj
rodie jako jeho zstupci; ustanoven 892 odst. 3 plat obdobn.
(3) Poru-li rodie povinnost peovat o jmn dtte jako dn hospodi,
nahrad dtti kodu z toho vzniklou spolen a nerozdln.
897
898
(1) K prvnmu jednn, kter se tk existujcho i budoucho jmn dtte nebo
jednotliv sousti tohoto jmn, potebuj rodie souhlas soudu, ledae se jedn
o bn zleitosti, nebo o zleitosti sice vjimen, ale tkajc se zanedbateln
majetkov hodnoty.
(2) Souhlasu soudu je teba zejmna k prvnmu jednn, kterm dt
a) nabv nemovitou vc nebo jej st a kterm s n nakld,
b) zatuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou st,
189
c) nabv dar, ddictv nebo odkaz nikoli zanedbateln majetkov hodnoty, nebo
takov dar, ddictv nebo odkaz odmt, nebo takov dar nebo dar pedstavujc
nikoli nepodstatnou st jeho majetku poskytuje, nebo
d) uzavr smlouvu zavazujc k optovnmu dlouhodobmu plnn, smlouvu
vrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu tkajc se bydlen, zejmna njmu.
(3) K prvnmu jednn rodie, k nmu schz potebn souhlas soudu, se
nepihl.
899
900
(1) Pjmy z majetku dtte, kter rodie nepouij k dn sprv jeho majetku
(zisk), pouij nejprve k viv dtte. Je-li toho teba, mohou rodie pot pout
zbvajc zisk z majetku dtte jako jeho pspvek na vlastn vivu rodi a vivu
nezletilho sourozence dtte, pokud s dttem ij v rodinn domcnosti, ledae je
z dleitch dvod nezbytn zachovat je pro dt na dobu po nabyt svprvnosti.
(2) Majetek dtte mohou rodie se souhlasem soudu pout k viv vlastn
a sourozence dtte jen tehdy, jestlie by bez zavinn osob, kter maj vyivovac
povinnost k dtti, vznikl vrazn nepomr mezi pomry dtte a pomry povinnch
osob.
901
(1) Povinnost a prvo rodie peovat o jmn dtte zanik prohlenm padku
na majetek rodie. Nen-li tu druh rodi, kter by mohl peovat o jmn dtte, soud
jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte.
(2) Po uplynut t let od zruen konkursu me soud na nvrh rodie nebo
opatrovnka pro sprvu jmn dtte omezen rodiovsk odpovdnosti zruit, ledae
by obnoven povinnosti a prva rodie peovat o jmn dtte bylo v rozporu se
zjmy dtte.
902
190
903
(1) Byla-li sprva jmn znan obtn, zejmna pro rozshlost i rozmanitost
majetkovho souboru, a rodie sprvu jmn dn vykonvali, mohou pot, co
odevzdaj spravovan jmn svmu dtti, dat pimenou odmnu, umouje-li to
vnos jmn.
(2) Je-li ji bhem trvn sprvy jmn z okolnost zejm, e sprva je znan
obtn a rodie ji vykonvaj dn, soud jim na nvrh pizn pimenou ron,
poppad jinak asov urenou odmnu za sprvu jmn.
904
905
(1) Soud jmenuje i bez nvrhu opatrovnka pro sprvu jmn dtte, jestlie by
zjmy dtte mohly bt ohroeny, zejmna jsou-li tu spolen majetkov prva
rodi a dtte nebo dtte a jeho sourozence. V rozsahu povinnost a prv
opatrovnka pro sprvu jmn dtte jsou rodie ve vkonu povinnost a prv ve
vztahu ke jmn dtte omezeni.
(2) Pro povinnosti a prva opatrovnka pro sprvu jmn dtte, kter byl
jmenovn vedle rodi, se pouij obdobn ustanoven o porunkovi, kter spravuje
jmn poruence, poppad o opatrovnkovi, kter spravuje jmn opatrovance.
906
(1) M-li bt rozhodnuto o rozvodu manelstv rodi dtte, soud nejprve ur,
jak bude kad z rodi napt o dt peovat, a to s uvenm zjmu dtte; s tmto
zetelem se od souhlasnho stanoviska rodi soud odchl jen tehdy, vyaduje-li to
zjem dtte. Soud vezme v vahu nejen vztah dtte ke kadmu z rodi, ale tak
jeho vztah k sourozencm, poppad i k prarodim.
(2) Soud me rozhodnout i tak, e schvl dohodu rodi, ledae je zejm, e
dohodnut zpsob vkonu rodiovsk odpovdnosti nen v souladu se zjmem dtte.
907
191
(2) Pi rozhodovn o sven do pe soud rozhoduje tak, aby rozhodnut
odpovdalo zjmu dtte. Soud pitom bere ohled na osobnost dtte, zejmna na jeho
vlohy a schopnosti ve vztahu k vvojovm monostem a ivotnm pomrm rodi,
jako i na citovou orientaci a zzem dtte, na vchovn schopnosti kadho
z rodi, na stvajc a oekvanou stlost vchovnho prosted, v nm m dt
napt t, na citov vazby dtte k jeho sourozencm, prarodim, poppad
dalm pbuznm i nepbuznm osobm. Soud vezme vdy v vahu, kter z rodi
dosud o dt dn peoval a dn dbal o jeho citovou, rozumovou a mravn
vchovu, jako i to, u kterho z rodi m dt lep pedpoklady zdravho
a spnho vvoje.
(3) Soud pi rozhodovn o sven dtte do pe db rovn na prvo dtte na
pi obou rodi a udrovn pravidelnho osobnho styku s nimi, na prvo druhho
rodie, jemu dt nebude sveno, na pravidelnou informaci o dtti, dle soud bere
zetel rovn ke schopnosti rodie dohodnout se na vchov dtte s druhm
rodiem.
908
909
Zvltn ustanoven
Pododdl 4
Vyivovac povinnost
910
912
Nezletil dt, kter nen pln svprvn, m prvo na vivn, i kdy m vlastn
majetek, ale zisk z majetku spolu s pjmem z vdlen innosti nesta k jeho
viv.
913
914
915
(1) ivotn rove dtte m bt zsadn shodn s ivotn rovn rodi. Toto
hledisko pedchz hledisku odvodnnch poteb dtte.
(2) Dt je povinno zajistit svm rodim slunou vivu.
916
193
ptadvacetinsobek stky ivotnho minima jednotlivce podle jinho prvnho
pedpisu.
917
918
919
920
(1) Nen-li matka dtte provdna za otce dtte, poskytne j otec dtte vivu
po dobu dvou let od narozen dtte a pispje j v pimenm rozsahu na hradu
nklad spojench s thotenstvm a porodem. Povinnost k hrad nklad spojench
s thotenstvm a porodem vznikne mui, jeho otcovstv je pravdpodobn,
i v ppad, e se dt nenarod iv.
(2) Soud me na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je
pravdpodobn, aby stku potebnou na vivu a pspvek na hradu nklad
spojench s thotenstvm a porodem poskytl pedem.
(3) Soud me rovn na nvrh thotn eny uloit mui, jeho otcovstv je
pravdpodobn, aby pedem poskytl stku potebnou k zajitn vivy dtte po
194
dobu, po kterou by en nleela jako zamstnankyni podle jinho prvnho pedpisu
matesk dovolen.
921
922
(1) Vivn lze piznat jen ode dne zahjen soudnho zen; u vivnho pro
dti i za dobu nejdle t let zpt od tohoto dne.
(2) Vivn pro neprovdanou matku a hradu nklad spojench s thotenstvm
a porodem lze piznat i nazpt, nejdle vak dva roky ode dne porodu.
923
Oddl 4
924
925
195
a) napomenout vhodnm zpsobem dt, rodie, osobu, do jej pe bylo dt
sveno, poppad toho, kdo naruuje dnou pi o dt,
b) stanovit nad dttem dohled a provdt jej za souinnosti koly, orgnu sociln-
prvn ochrany dt, poppad dalch instituc a osob, kter psob zejmna
v mst bydlit nebo pracovit dtte, nebo
c) uloit dtti nebo rodim omezen brnc kodlivm vlivm na jeho vchovu,
zejmna zkazem uritch innost.
(2) Soud sleduje, zda je dodrovno vchovn opaten, o kterm rozhodl,
a hodnot jeho innost zpravidla v souinnosti s orgnem sociln-prvn ochrany
dt, poppad dalmi osobami.
926
Oddl 5
927
Hlava III
Dl 1
Poruenstv
928
196
929
930
(1) Soud jmenuje dtti porunka neprodlen pot, kdy zjist, e jde o dt,
jemu je teba porunka jmenovat.
(2) Zeme-li porunk, ztrat-li schopnost nebo zpsobilost poruenstv
vykonvat, anebo je sv funkce zprotn nebo z funkce odvoln a jin osoba dosud
nebyla do funkce porunka jmenovna, plat ustanoven 929 obdobn.
(3) Soud neprodlen pot, co nastala situace uveden v 928, nebo v odstavci 1,
zjiuje, zda tu je vhodn lovk, kter by mohl poruenstv vykonvat. Nepoda-li
se takovou osobu najt, jmenuje soud do funkce porunka orgn sociln-prvn
ochrany dt.
931
(1) Nen-li to v rozporu se zjmy dtte, jmenuje soud porunkem toho, koho
naznaili rodie, ledae tato osoba poruenstv odmtne. Jinak soud jmenuje
porunkem nkterou z osob pbuznch nebo blzkch dtti nebo jeho rodin,
ledae rodi takovou osobu vslovn vylouil. Nen-li takov osoby, jmenuje soud
porunkem jinho vhodnho lovka.
(2) Fyzick osoba, kterou soud jmenoval, me sv jmenovn do funkce
porunka odmtnout. Soud pak jmenuje jinou osobu.
932
(1) Porunkem lze jmenovat jen pln svprvnou osobu, kter zpsobem ivota
zaruuje, e je schopna funkci porunka dn vykonvat. Ped jejm jmenovnm
do funkce porunka soud zjist, zda jej jmenovn nen v rozporu se zjmem dtte.
933
197
(3) Do devadesti dn po svm jmenovn pedlo porunk soudu soupis jmn
dtte; soud me tuto lhtu na dost porunka prodlouit, nejdle vak o edest
dn.
934
935
936
937
938
(1) Po skonen vkonu funkce porunka postoup ten, kdo funkci vykonval,
bez zbytenho odkladu, nejpozdji vak do esti msc, soudu vechno, co ml
z dvodu sv funkce u sebe, a pedlo mu zvrenou zprvu o vkonu poruensk
funkce; jej soust je zvren et ze sprvy jmn dtte.
(2) Zeme-li ten, kdo vykonval funkci porunka, postoup jeho ddic soudu
vechno, co ml zemel u sebe z dvodu vkonu sv poruensk funkce. Nen-li
198
ddic, m tuto povinnost kad, kdo m pstup k tomu, co ml zemel z dvodu
vkonu sv poruensk funkce u sebe.
939
940
941
942
Dl 2
Opatrovnictv dtte
Oddl 1
Opatrovnk
943
Soud jmenuje dtti opatrovnka, hroz-li stet zjm dtte na stran jedn a jin
osoby na stran druh, nehj-li zkonn zstupce dostaten zjmy dtte, nebo je-li
toho v zjmu dtte zapoteb z jinho dvodu, anebo stanov-li tak zkon.
Jmenovan opatrovnk m prvo podat nvrh na zahjen zen vdy, je-li z hlediska
zjmu dtte zapoteb, aby soud nebo jin orgn veejn moci v zleitosti dtte
rozhodl.
199
944
945
946
947
Oddl 2
948
949
950
200
(2) Pro prvn jednn opatrovnka pro sprvu jmn plat ustanoven o tom, jak
rodie vykonvaj sprvu jmn dtte obdobn; soud ur, povauje-li to za potebn,
kter prvn jednn opatrovnka pro sprvu jmn musej bt schvlena soudem.
(3) Opatrovnk pro sprvu jmn pedkld soudu pravideln zprvy a ty ze
sprvy jmn, a to vdy za dobu, jej dlku soud stanov; tato doba nesm bt del
ne jeden rok.
951
(1) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo odest si z vnosu jmn dtte
potebn nklady souvisc se sprvou jmn dtte. Nesta-li vnos, me soud
rozhodnout, e nklady budou uhrazeny z majetku.
(2) Opatrovnk pro sprvu jmn m prvo na pimenou odmnu z vnosu
jmn dtte; odstavec 1 plat obdobn. Vi odmny a dobu, za kterou m bt
odmna opatrovnkovi pro sprvu jmn stanovena, ur soud s ohledem na povahu
vnosu jmn dtte. Ustanoven 903 odst. 2 plat obdobn.
952
Dl 3
Oddl 1
953
954
(1) Peujc osoba mus sktat zruky dn pe, mt bydlit na zem esk
republiky a souhlasit se svenm dtte do osobn pe.
201
(2) Ujala-li se osobn pe o dt osoba pbuzn nebo dtti blzk, d j soud
pednost ped jinou osobou, ledae to nen v souladu se zjmy dtte.
955
956
957
Oddl 2
Pstounstv
958
959
202
960
961
962
963
964
965
203
(2) Souhlasu druhho manela ke sven dtte do pstounsk pe nen teba,
jestlie druh z manel nen pln svprvn nebo je-li opaten jeho souhlasu
spojeno s tko pekonatelnou pekkou.
(3) Na osobn pi o dt v pstounsk pi se podl i manel pstouna, pokud
ije v rodinn domcnosti.
966
967
968
969
970
204
Dl 4
stavn vchova
971
(1) Jsou-li vchova dtte nebo jeho tlesn, rozumov i duevn stav, anebo
jeho dn vvoj vn ohroeny nebo narueny do t mry, e je to v rozporu se
zjmem dtte, anebo jsou-li tu vn dvody, pro kter rodie dtte nemohou jeho
vchovu zabezpeit, me soud jako nezbytn opaten tak nadit stavn vchovu.
Uin tak zejmna tehdy, kdy dve uinn opaten nevedla k nprav. Soud pitom
vdy zvauje, zda nen na mst dt pednost sven dtte do pe fyzick osoby.
(2) V ppad, e rodie nemohou z vnch dvod zabezpeit vchovu dt na
pechodnou dobu, sv soud dt do zazen pro dti vyadujc okamitou pomoc,
a to na dobu nejdle est msc.
(3) Nedostaten bytov pomry nebo majetkov pomry rodi dtte nebo
osob, kterm bylo dt sveno do pe, nemohou bt samy o sob dvodem pro
rozhodnut soudu o stavn vchov, jestlie jsou jinak rodie zpsobil zabezpeit
dnou vchovu dtte a plnn dalch povinnost vyplvajcch z jejich rodiovsk
odpovdnosti.
(4) Soud v rozhodnut, kterm naizuje stavn vchovu, ozna zazen, do
kterho m bt dt umstno. Pitom pihldne k zjmm dtte a k vyjden orgnu
sociln-prvn ochrany dt. Soud db na umstn dtte co nejble bydliti rodi
nebo jinch osob dtti blzkch. To plat i tehdy, rozhoduje-li soud o pemstn
dtte do jinho zazen pro vkon stavn nebo ochrann vchovy.
972
(1) stavn vchovu lze nadit nejdle na dobu t let. stavn vchovu lze ped
uplynutm t let od jejho nazen prodlouit, jestlie dvody pro nazen stavn
vchovy stle trvaj. Trvn stavn vchovy lze prodlouit opakovan, vdy vak
nejdle na dobu t let. Po dobu, ne soud rozhodne o zruen nebo o prodlouen
stavn vchovy, dt zstv v stavn vchov, i kdy u ubhla doba dve
rozhodnutm soudu stanoven.
(2) Pominou-li dvody, pro kter byla stavn vchova nazena, nebo je-li
mon zajistit dtti jinou ne stavn pi, soud neprodlen stavn vchovu zru
a zrove rozhodne podle okolnost o tom, komu bude napt dt sveno do pe.
(3) stavn vchova zanik rozhodnutm soudu o osvojen. Bylo-li rozhodnuto
o sven dtte do pe budoucho osvojitele podle 823 nebo 829, stavn vchova
se peruuje.
205
973
Bylo-li soudem rozhodnuto podle 971, je soud povinen nejmn jednou za est
msc pezkoumat, zda trvaj dvody pro nazen tohoto opaten nebo zda nen
mon zajistit dtti nhradn rodinnou pi. Za tm elem zejmna
a) si vyd zprvy pslunho orgnu sociln-prvn ochrany dt,
b) si opat vyjden nzoru dtte, je-li dt schopno si jej vytvoit a sdlit pot, co
jej soud, s ohledem na jeho vk a rozumovou vysplost, dn pou, a
c) vyzve rodie dtte k vyjden jejich stanoviska.
974
975
ST TET
ABSOLUTN MAJETKOV PRVA
Hlava I
Veobecn ustanoven
976
977
978
206
Hlava II
Vcn prva
Dl 1
Obecn ustanoven
979
Ustanoven tto hlavy se pouij na vci hmotn i nehmotn, na prva vak jen
potud, pipout-li to jejich povaha a neplyne-li ze zkona nco jinho.
980
981
Je-li do veejnho seznamu zapsno vcn prvo k ciz vci, m pednost ped
vcnm prvem, kter nen z veejnho seznamu zjevn.
982
(1) Pro poad vcnch prv k ciz vci rozhoduje doba podn nvrhu na zpis
prva. Prva zapsan na zklad nvrh podanch v te dob maj stejn poad.
(2) Zizuje-li vlastnk vcn prvo k vlastn vci, me ped tmto prvem
vyhradit a do veejnho seznamu zapsat pednostn poad pro jin prvo; m-li bt
vhrada do veejnho seznamu zapsna a po zzen vcnho prva, vyaduje se
souhlas osoby, jej prvo m bt doteno. K zpisu prva, pro n bylo vyhrazeno
lep poad, se nevyaduje souhlas osoby, jej prvo je vhradou omezeno, ledae
m bt prvo, jemu svd vhrada lepho poad, zapsno do veejnho seznamu v
irm rozsahu, ne jak to z vhrady vyplv.
983
984
985
986
208
Dl 2
Drba
987
988
(1) Dret lze prvo, kter lze prvnm jednnm pevst na jinho a kter
pipout trval nebo opakovan vkon.
(2) Osobn prvo nen pedmtem drby ani vydren. Kdo vak vykonv
osobn prvo poctiv, je oprvnn sv domnl prvo vykonvat a hjit.
989
(1) Vlastnick prvo dr ten, kdo se vci ujal, aby ji ml jako vlastnk.
(2) Jin prvo dr ten, kdo je poal vykonvat jako osoba, j takov prvo
podle zkona nle, a komu jin osoby ve shod s nm pln.
Nabyt drby
990
(1) Drbu lze nabt bezprostedn tm, e se j dritel ujme svou moc.
Bezprostedn se drba nabv v rozsahu, v jakm se j dritel skuten ujal.
(2) Drbu lze nabt odvozen tm, e dosavadn dritel pevede svou drbu na
novho dritele, nebo tm, e se nov dritel ujme drby jako prvn nstupce
dosavadnho dritele. Odvozen se nabv drba v rozsahu, v jakm ji ml dosavadn
dritel a v jakm ji na novho dritele pevedl.
991
dn drba
209
Poctiv drba
992
993
Prav drba
994
995
996
997
(1) Poctivmu driteli se hrad nutn nklady, jich bylo pro trvajc zachovn
podstaty vci poteba, jako i nklady vynaloen eln a zvyujc uitenost vci
210
nebo jej hodnotu. Nhrada nle do ve ptomn hodnoty, pokud ta nepevyuje
nklady skuten.
(2) Obvykl udrovac nklady se nehrad.
998
Z nklad uinnch poctivm dritelem ze zliby nebo pro okrasu se hrad jen
tolik, o kolik se zvila obvykl cena vci; dvj dritel vak me k svmu
prospchu odstranit ve, co lze od vci oddlit bez zhoren jej podstaty.
999
Ani poctiv dritel se neme domhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou
na sebe vc pevedl.
1000
Nepoctiv dritel vyd veker uitek, kterho drbou nabyl, a nahrad ten, kter
by zskala zkrcen osoba, jako i vechnu kodu, kter vzela z jeho drby.
1001
Vynalo-li nepoctiv dritel nutn nklady, jich bylo poteba pro zachovn
podstaty vci, nle mu jejich nhrada. Pokud jde o ostatn nklady, pouij se
obdobn ustanoven o nepikzanm jednateli.
1002
Ochrana drby
1003
Drbu nen nikdo oprvnn svmocn ruit. Kdo byl v drb ruen, me se
domhat, aby se ruitel ruen zdrel a ve uvedl v pedel stav.
1004
(1) Je-li dritel provdnm stavby ohroen v drb nemovit vci nebo me-li
se pro to dvodn obvat nsledk uvedench v 1013 a nezajist-li se proti nmu
stavebnk cestou prva, me se ohroen dritel domhat zkazu provdn stavby.
Zkazu se dritel domhat neme, jestlie ve sprvnm zen, jeho byl astnkem,
neuplatnil sv nmitky k dosti o povolen takov stavby, a tak uinit mohl.
211
(2) Dokud nen o zleitosti rozhodnuto, me soud zakzat, aby se stavba
provdla. Hroz-li vak pm nebezpe, nebo d-li alovan pimenou jistotu, e
vc uvede v pedel stav a nahrad kodu, ale alobce jistotu za nsledky svho
zkazu ned, soud nezake, aby se zatm v provdn stavby pokraovalo, ledae
zkaz odvoduj okolnosti ppadu.
1005
Uchovn drby
1006
1007
1008
Prekluzivn lhty
(1) Soud zamtne alobu na ochranu nebo na uchovn drby, pokud bude aloba
podna po uplynut esti tdn ode dne, kdy se alobce dozvdl o svm prvu
i o osob, kter drbu ohrouje nebo ru, nejdle vak do jednoho roku ode dne, kdy
alobce mohl sv prvo uplatnit poprv.
(2) K nmitce vypuzen z drby soud nepihldne, pokud ji alovan uplatn po
uplynut lht stanovench v odstavci 1.
1009
Znik drby
(1) Drba zanik, vzd-li se j dritel, nebo ztrat-li trvale monost vykonvat
obsah prva, kter dosud vykonval. Drba rovn zanik, je-li z n dritel vypuzen
a neuchov si ji svpomoc nebo alobou.
212
(2) Nevykonv-li dritel drbu, drba tm nezanik. Ani smrt dritele nebo jeho
znik nepsob znik drby.
1010
Spoludrba
Dl 3
Vlastnictv
Oddl 1
1011
1012
1013
(1) Vlastnk se zdr veho, co psob, e odpad, voda, kou, prach, plyn, pach,
svtlo, stn, hluk, otesy a jin podobn inky (imise) vnikaj na pozemek jinho
vlastnka (souseda) v me nepimen mstnm pomrm a podstatn omezuj
obvykl uvn pozemku; to plat i o vnikn zvat. Zakazuje se pmo pivdt
imise na pozemek jinho vlastnka bez ohledu na mru takovch vliv a na stupe
obtovn souseda, ledae se to opr o zvltn prvn dvod.
(2) Jsou-li imise dsledkem provozu zvodu nebo podobnho zazen, kter byl
edn schvlen, m soused prvo jen na nhradu jmy v penzch, i kdy byla jma
zpsobena okolnostmi, k nim se pi ednm projednvn nepihldlo. To neplat,
pokud se pi provdn provozu pekrauje rozsah, v jakm byl edn schvlen.
213
1014
(1) Ocitne-li se na pozemku ciz movit vc, vyd ji vlastnk pozemku bez
zbytenho odkladu jejmu vlastnku, poppad tomu, kdo ji ml u sebe; jinak mu
umon vstoupit na svj pozemek a vc si vyhledat a odnst. Stejn tak me vlastnk
sthat na cizm pozemku chovan zve nebo roj vel; vlet-li vak roj vel do cizho
obsazenho lu, nabv vlastnk lu vlastnick prvo k roji, ani je povinen
k nhrad.
(2) Zpsob-li vc, zve, roj vel nebo vkon prva podle odstavce 1 na
pozemku kodu, m vlastnk pozemku prvo na jej nhradu.
1015
1016
1017
1018
Pozemek nesm bt upraven tak, aby sousedn pozemek ztratil nleitou oporu,
ledae se provede jin dostaten upevnn.
214
1019
1020
1021
1022
(1) Neme-li se stavba stavt nebo bourat, nebo neme-li se opravit nebo
obnovit jinak ne uitm sousednho pozemku, m vlastnk prvo po sousedovi
poadovat, aby za pimenou nhradu snel, co je pro tyto prce potebn.
(2) dosti nelze vyhovt, pevyuje-li sousedv zjem na neruenm uvn
pozemku zjem na proveden prac.
1023
(1) Vlastnk pozemku mus snet uvn prostoru nad pozemkem nebo pod
pozemkem, je-li pro to dleit dvod a dje-li se to takovm zpsobem, e vlastnk
neme mt rozumn dvod tomu brnit.
(2) Z takovho uvn cizho prostoru neme nikdo odvodit prvo, jeho by se
mohl nkdo dovolvat po odpadnut dvodu, kter k uvn opravoval; pokud vak
v dsledku tohoto uvn vzniklo edn schvlen zazen, me vlastnk dat
nhradu kody.
215
Rozhrady
1024
(1) M se za to, e ploty, zdi, meze, strouhy a jin podobn pirozen nebo
uml rozhrady mezi sousednmi pozemky jsou spolen.
(2) Spolenou ze me kad uvat na sv stran a do poloviny jej tlouky
a zdit v n vklenky tam, kde na druh stran nejsou. Nesm vak uinit nic, co ze
ohroz nebo co sousedovi pek v uvn jeho sti.
1025
Kde jsou rozhrady dvojit nebo kde je vlastnictv rozdleno, udruje kad svm
nkladem, co je jeho.
1026
Vlastnk nen povinen znovu postavit rozpadlou ze, plot nebo obnovit jinou
rozhradu, mus ji vak udrovat v dobrm stavu, hroz-li nsledkem jejho pokozen
sousedovi koda. Dojde-li vak k takovmu naruen rozhrady, e hroz, e se hranice
mezi pozemky stane neznateln, m kad soused prvo poadovat opravu nebo
obnoven rozhrady.
1027
1028
Nezbytn cesta
1029
1030
(1) Za nezbytnou cestu nle plata a odinn jmy, nen-li ji kryto platou.
Povol-li se spoluuvn ciz soukrom cesty, zahrne plata i zven nklady na jej
drbu.
(2) Vlastnk nemovit vci, v jeho prospch byla nezbytn cesta povolena,
poskytne jistotu pimenou ppadn kod zpsoben na dotenm pozemku; to
neplat, je-li zjevn, e patrn koda na dotenm pozemku nevznikne.
(3) Plnn podle odstavc 1 a 2 nle pedevm vlastnku pozemku dotenho
povolenm nezbytn cesty, m-li vak jm bt doteno t vcn prvo dal osoby k
dotenmu pozemku, poskytnou se tato plnn v pimenm rozsahu i j. Dal
osob, j bylo k doten nemovit vci zzeno jin prvo, nle nhrada za
utrpnou jmu proti vlastnkovi dotenho pozemku; k tomu mus bt pihldnuto pi
stanoven platy podle odstavce 1.
1031
1032
1033
217
1034
1035
(1) Pi zniku prva nezbytn cesty se plata nevrac, sloen jistota se vak
vypod.
(2) Je-li plata za nezbytnou cestu splatn ve spltkch nebo v opakujcch se
dvkch, zanik povinnost platit spltky nebo dvky, kter pi zniku prva nezbytn
cesty nejsou splatn.
1036
1037
1038
Ve veejnm zjmu, kter nelze uspokojit jinak, a jen na zklad zkona lze
vlastnick prvo omezit nebo vc vyvlastnit.
1039
(1) Za omezen vlastnickho prva nebo vyvlastnn vci nle vlastnkovi pln
nhrada odpovdajc me, v jak byl jeho majetek tmito opatenmi doten.
(2) Nhrada se poskytuje v penzch. Lze ji vak poskytnout i jinm zpsobem,
pokud si to strany ujednaj.
1040
1041
(1) Kdo se domh, aby mu vc byla vydna, mus ji popsat takovmi znaky,
ktermi se rozeznv od jinch vc tho druhu.
(2) Vydn movit vci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejmna jedn-
li se o penze nebo o cenn papry na doruitele smen s jinmi vcmi tho druhu,
se lze domhat, jen lze-li z okolnost seznat vlastnick prvo osoby, je prvo
uplatuje, a nedostatek dobr vry osoby, na n je poadovno vydn vci.
1042
1043
1044
219
Oddl 2
Pododdl 1
Pivlastnn a nlez
Pivlastnn
1045
(1) Vc, kter nikomu nepat, si kad me pivlastnit, nebrn-li tomu zkon
nebo prvo jinho na pivlastnn vci. Movit vc, kterou vlastnk opustil, protoe ji
nechce jako svou dret, nikomu nepat.
(2) Oputn nemovit vc pipad do vlastnictv sttu.
1046
1047
(1) Zkrocen zve, kter vlastnk nesth a kter se ani samo k vlastnkovi
v pimen dob nevrt, a mu v tom nikdo nebrn, se stv zvetem bez pna
a sm si je pivlastnit na soukromm pozemku jeho vlastnk, na veejnm statku pak
kdokoli. Plat, e pimenou dobou pro nvrat zvete k vlastnkovi je doba esti
tdn.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li zve oznaeno takovm zpsobem, e lze jeho
vlastnka zjistit.
1048
1049
220
1050
Nlez
1051
1052
(1) Ztracenou vc vrt nlezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastnkovi proti hrad
nutnch nklad a nleznho.
(2) Nelze-li z okolnost poznat, komu m bt vc vrcena, a nepovauje-li se vc
za oputnou, oznm nlezce bez zbytenho odkladu nlez obci, na jejm zem
byla nalezena, zpravidla do t dn; byla-li vak vc nalezena ve veejn budov nebo
ve veejnm dopravnm prostedku, odevzd nlezce nlez provozovateli tchto
zazen, kter se zachov podle jinch prvnch pedpis, a nen-li jich, postupuje,
jako by byl nlezcem.
1053
1054
221
odstavce 1; pedtm vak odete vlastn nklady s dosavadn sprvou vci. S
neprodejnou vc obec nalo libovolnm zpsobem; to neplat, jde-li o vc, o n
nelze mt pochybnost o jej vjimenosti a hodnot.
1055
1056
(1) Nlezn nle nlezci i tehdy, kdy lze vlastnka zejm poznat ze znamen
na vci, nebo z jinch okolnost.
(2) Nlezn in desetinu ceny nlezu. M-li vak ztracen vc hodnotu jen pro
toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejho vlastnka, nle nlezci nlezn podle slunho
uven.
1057
1058
(1) Je-li nalezeno zve, u nho je zjevn, e mlo vlastnka, oznm nlezce
nlez bez zbytenho odkladu obci, nelze-li z okolnost poznat, komu m bt
vrceno.
(2) Osoba, kter nalezen zve opatruje, o n peuje jako dn hospod, dokud
se jej neujme vlastnk.
1059
222
(2) Prohls-li nlezce obci, e zve nabt nechce, a sv-li obec zve
neodvolateln osob, kter provozuje tulek pro zvata, me tato osoba se zvetem
voln nakldat, pokud se o n nikdo nepihls do ty msc ode dne, kdy j bylo
zve sveno. Byl-li nlez vyhlen a po pedn zvete, pone lhta bet od
vyhlen nlezu.
1060
1061
Nlezci, kter nlez neoznm, pisvoj si jej nebo jinak poru sv povinnosti,
nenle hrada a nlezn, ani neme nlez uvat nebo nabt k nmu vlastnick
prvo podle ustanoven tohoto zkona o nlezu. Tm nen dotena jeho povinnost
nahradit kodu.
1062
1063
O nlezu vci zakopan, zazdn nebo jinak skryt plat tot, co o nlezu
ztracen vci. Nlezci vak nenle nlezn, kdy vlastnk o krytu vci vdl.
1064
(1) Nen-li zejm, komu skryt vc pat, oznm nlezce jej nalezen
vlastnkovi pozemku a obci, na jejm zem byla nalezena; 1062 plat obdobn.
(2) Nepipadne-li skryt vc podle jinch prvnch pedpis do vlastnictv sttu,
kraje nebo obce, ujedn si nlezce s vlastnkem pozemku, kdo z nich si vc ponech
a vyplat druhmu polovinu ceny vci. Neshodnou-li se, nle vc vlastnku
pozemku a ten nlezci zaplat polovinu jej ceny.
1065
Osoba zjednan k nalezen ztracen nebo skryt vci nen nlezcem a nle j
jen odmna za hledn, byla-li ujednna.
223
Pododdl 2
Pirozen prstek
1066
1067
Strom nle tomu, z jeho pozemku vyrst kmen. Vyrst-li kmen na hranici
pozemk rznch vlastnk, je strom spolen.
Naplavenina a str
1068
1069
1070
(1) Oddl-li vodn tok od pozemku jeho st jako ostrov, je vlastnk pvodnho
pozemku vlastnkem ostrova.
(2) V ostatnch ppadech nle ostrov vlastnku vodnho koryta.
1071
Vodn koryto vznikl str nebo v dsledku vzniku ostrova se stv vlastnictvm
vlastnka pvodnho koryta.
1072
224
1073
Pododdl 3
Uml prstek
Zpracovn
1074
1075
1076
1077
Pouije-li se ciz vc jen na opravu jin vci, pipadne vlastnkovi opraven vci,
a ten nahrad vlastnkovi zpracovan vci hodnotu pouit ciz vci.
225
Smsen
1078
(1) Sms-li se movit vci nkolika vlastnk tak, e obnoven pedelho stavu
sice nen mon, ale celek lze bez poruen podstaty rozdlit na dly, ponechv se
kadmu na vli, zda si oddl pomrnou st toho, co vzniklo smsenm, anebo zda
bude poadovat nhradu toho, co pozbyl. Nebyl-li ten, kdo vci smsil, v dobr ve,
m vlastnk prvo penechat mu svj podl na smsen vci za plnou nhradu.
(2) Ustanoven 1075 odst. 2 plat obdobn.
1079
1080
1081
1082
Spolen ustanoven
Stavba
1083
(1) Uije-li nkdo ciz vc pro stavbu na svm pozemku, stane se stavba soust
pozemku. Vlastnk pozemku nahrad vlastnku uit vci jej hodnotu.
(2) Kdo nebyl pi uit ciz vci pro stavbu v dobr ve, nahrad vlastnku uit
vci tak ul zisk; skutenou kodu hrad vak jen v tom rozsahu, v jakm vlastnk
nedoshl jej nhrady podle odstavce 1.
226
1084
1085
1086
1087
Pestavek
Pododdl 4
Smen prstek
1088
(1) Pi oset pozemku cizm semenem nebo oszen cizmi rostlinami nle
vlastnku pozemku, co takto pibude; rostliny mu vak nle a pot, co zapust
koeny.
(2) O nhrad za osivo a rostliny plat 1083 a 1084 obdobn.
227
Pododdl 5
Vydren
dn vydren
1089
(1) Dr-li poctiv dritel vlastnick prvo po urenou dobu, vydr je a nabude
vc do vlastnictv.
(2) Nepoctivost pedchdce nebrn poctivmu nstupci, aby poal vydren
dnem, kdy nabyl drby.
1090
1091
1092
1093
1094
Vyaduje-li se, aby osoba mla zkonnho zstupce nebo opatrovnka, pone
vydrec doba bet ohledn prva proti n a ode dne, kdy zkonnho zstupce nebo
opatrovnka zsk. Ji zapoat doba b dle, avak neskon dve, ne uplyne
jeden rok po odpadnut pekky.
228
1095
Mimodn vydren
1096
(1) Nabyl-li nkdo poctiv drbu od poctivho dritele, jeho drba se zakld
na prvnm dvodu, kter by postail ke vzniku vlastnickho prva ( 1090 odst. 1),
zapotv se mu vydrec doba jeho pedchdce.
(2) Pi mimodnm vydren se nstupci zapote vydrec doba poctivho
pedchdce bez dalho.
1097
Zkaz vydren
1098
Mezi manely nepone vydrec doba bet ani neb, dokud manelstv trv.
To plat obdobn i pro osoby ijc ve spolen domcnosti, zkonnho zstupce
a zastoupenho, opatrovnka a opatrovance i pro porunka a poruence.
Pododdl 6
1099
1100
1101
1102
1103
1104
230
1105
1106
1107
(1) Kdo nabude vlastnick prvo, pejm tak zvady vznouc na vci, kter
jsou zapsny ve veejnm seznamu; jin zvady pejm, ml-li a mohl-li je
z okolnost zjistit nebo bylo-li to ujednno, anebo stanov-li tak zkon.
(2) Zvady, kter nepejdou, zanikaj.
1108
Ustanoven 1106 a 1107 plat obdobn tak pi nabyt vlastnickho prva jinak
ne pevodem.
Pododdl 7
1109
Vlastnkem vci se stane ten, kdo zskal vc, kter nen zapsna ve veejnm
seznamu, a byl vzhledem ke vem okolnostem v dobr ve v oprvnn druh strany
vlastnick prvo pevst na zklad dnho titulu, pokud k nabyt dolo
a) ve veejn drab,
b) od podnikatele pi jeho podnikatelsk innosti v rmci bnho obchodnho
styku,
c) za platu od nkoho, komu vlastnk vc svil,
d) od neoprvnnho ddice, jemu bylo nabyt ddictv potvrzeno,
e) pi obchodu s investinm nstrojem, cennm paprem nebo listinou
vystavenmi na doruitele, nebo
f) pi obchodu na komoditn burze.
231
1110
1111
1112
1113
Pododdl 8
1114
232
Dl 4
Spoluvlastnictv
Oddl 1
Obecn ustanoven
1115
(1) Osoby, jim nle vlastnick prvo k vci spolen, jsou spoluvlastnky.
(2) Ustanoven o spoluvlastnictv se pouij pimen i pro spoleenstv jinch
vcnch prv.
1116
1117
1118
1119
1120
233
Oddl 2
Spoluvlastnick podl
1121
1122
1123
1124
(1) Bylo-li spoluvlastnictv zaloeno pozenm pro ppad smrti nebo jinou
prvn skutenost tak, e spoluvlastnci nemohli sv prva a povinnosti od potku
ovlivnit, a pevd-li nkter ze spoluvlastnk svj podl, maj ostatn spoluvlastnci
k podlu po dobu esti msc ode dne vzniku spoluvlastnictv pedkupn prvo,
ledae spoluvlastnk podl pevd jinmu spoluvlastnku nebo svmu manelu,
sourozenci nebo pbuznmu v ad pm. Neujednaj-li si spoluvlastnci, jak
pedkupn prvo vykonaj, maj prvo vykoupit podl pomrn podle velikosti podl.
(2) Pedkupn prvo maj spoluvlastnci i v ppad, e nkter ze spoluvlastnk
pevd podl bezplatn; tehdy maj spoluvlastnci prvo podl vykoupit za
obvyklou cenu. To plat i v jinch ppadech zkonnho pedkupnho prva.
1125
234
(2) Pevd-li spoluvlastnk svj podl osob, kter by byla jeho ddicem podle
ustanoven o zkonn posloupnosti ddic, nebo jinmu spoluvlastnku, odstavec 1
se nepouije. To plat i v ppad, e se spoluvlastnk pedkupnho prva v psemn
form vzdal.
Oddl 3
1126
1127
1128
1129
235
1130
1131
1132
1133
1134
1135
1136
1137
1138
1139
Oddl 4
1140
1141
237
(2) Spoluvlastnci se vypodaj rozdlenm spolen vci, jejm prodejem
z voln ruky nebo ve veejn drab s rozdlenm vtku, anebo pevedenm
vlastnickho prva jednomu nebo vce spoluvlastnkm s vyplacenm ostatnch.
1142
(1) Jedn-li se o spolenou vc, kter m jako celek slouit k uritmu elu,
nen jej rozdlen mon.
(2) Zemdlsk pozemek me bt rozdlen jen tak, aby dlenm vznikly
pozemky eln obdlvateln jak vzhledem k rozloze, tak i k monosti stlho
pstupu. To neplat, pokud m bt pozemek rozdlen za elem zzen stavby nebo
za takovm elem, pro kter lze pozemek vyvlastnit.
1143
1144
(1) Je-li to mon, rozhodne soud o rozdlen spolen vci; vc ale neme
rozdlit, snila-li by se tm podstatn jej hodnota.
(2) Rozdlen vci vak nebrn nemonost rozdlit vc na dly odpovdajc
pesn podlm spoluvlastnk, vyrovn-li se rozdl v penzch.
1145
1146
1147
238
1148
1149
1150
Rozdlen spolen vci nen na jmu osob, kter m vcn prvo ke spolen
vci.
1151
Pi rozdlen panujc vci trv vcn bemeno pro vechny dly zpravidla
nadle, nesm vak bt rozeno, ani se stt obtnjm. Prospv-li vcn bemeno
jen nkterm dlm, zanikne vzhledem k dlm ostatnm.
1152
1153
(1) Poskytuje-li prvo ze sluebnosti nebo jin zaten prvo k plodm nebo
uitkm, me
a) kad z oprvnnch osob, pokud se dl vc panujc, nebo
b) kad z obtench osob, pokud se dl vc obten,
navrhnout, aby vykonvn upravil soud.
239
(2) Soud vykonvn uprav s ohledem na povahu a el zaten, jako
i s ohledem na hospodsk zvltnosti jednotlivch dl tak, aby vsledek odpovdal
zsadm slunosti a aby se zaten nezvtilo.
1154
1155
1156
1157
240
Oddl 5
Bytov spoluvlastnictv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1158
1159
Spolen sti
1160
(1) Spolen jsou alespo ty sti nemovit vci, kter podle sv povahy maj
slouit vlastnkm jednotek spolen.
(2) Spolenmi jsou vdy pozemek, na nm byl dm zzen, nebo vcn prvo,
je vlastnkm jednotek zakld prvo mt na pozemku dm, stavebn sti podstatn
pro zachovn domu vetn jeho hlavnch konstrukc, a jeho tvaru i vzhledu, jako i
pro zachovn bytu jinho vlastnka jednotky, a zazen slouc i jinmu vlastnku
jednotky k uvn bytu. To plat i v ppad, e se urit st penech nktermu
vlastnku jednotky k vlunmu uvn.
1161
1162
241
okolnosti zmnily tak podstatn, e uren jeho podlu na spolench stech je
zjevn nespravedliv.
(2) Nedojde-li na nvrh vlastnka jednotky ke zmn prohlen ( 1169), zmn
prohlen soud.
Pododdl 2
Vznik jednotky
1163
Vstavba
1164
(1) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne, pokud vlastnk nebo osoba
k tomu oprvnn z jinho vcnho prva prohlenm rozdl sv prvo k domu
a pozemku na vlastnick prvo k jednotkm.
(2) Zpisem do veejnho seznamu jednotka vznikne i v ppad, e si to
ujednaj spoluvlastnci pi oddlen ze spoluvlastnictv nebo pi jeho zruen
a vypodn, nebo e si to ujednaj manel pi zmn rozsahu nebo pi vypodn
spolenho jmn. Ustanoven o prohlen se na tato ujednn pouij pimen.
1165
Rozhodnut soudu
Prohlen
1166
242
b) daje o jednotce, zejmna
1. pojmenovn a oznaen jednotlivch byt alespo slem a umstnm
s urenm elu uvn,
2. uren a popis spolench st se zetelem k jejich stavebn, technick nebo
uivatelsk povaze a s ppadnm urenm, kter z nich jsou vyhrazeny
k vlunmu uvn vlastnku urit jednotky,
3. velikost podl na spolench stech,
c) jak vcn a jin prva a jak zvady pechzej se vznikem vlastnickho prva
k jednotce na vechny vlastnky jednotek nebo na nkter z nich.
(2) M-li rozdlenm vzniknout alespo pt jednotek, z nich maj bt alespo ti
ve vlastnictv t rznch vlastnk, uvedou se v prohlen i nleitosti stanov
spoleenstv vlastnk jednotek (dle jen spoleenstv vlastnk). Nevznikne-li v
souvislosti s rozdlenm spoleenstv vlastnk, ur prohlen sprvce pravidla pro
sprvu domu, pravidla pro uvn spolench st a pspvky na nklady spojen
se sprvou domu a pozemku.
(3) K prohlen se pilo pdorysy vech podla, poppad jejich schmata,
urujc polohu byt a spolench st domu, spolu s daji o podlahovch plochch
byt.
1167
1168
1169
Zmna prohlen
(1) Vlastnci jednotek mohou prohlen zmnit. Je-li jednotka zatena, lze
prohlen zmnit s pedchozm souhlasem osoby oprvnn z vcnho prva.
243
(2) Ke zmn prohlen se vyaduje dohoda dotench vlastnk jednotek
o zmn jejich prv a povinnost uzaven v psemn form. innosti dohoda
nabv, pokud s n v psemn form souhlas vlastnci jednotek s vtinou hlas,
poppad s kvalifikovanou vtinou hlas urenou v prohlen, a to i kdy nejsou
stranami dohody.
Pododdl 3
1170
Smlouva o vstavb
1171
1172
(1) M-li jednotka vzniknout nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou domu
a nejsou-li v dom jednotky dosud vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i vymezen
jednotek v dom a vlastnk nebo osoba k tomu oprvnn z jinho vcnho prva
pevede na zjemce o nabyt nov jednotky spoluvlastnick podl k nemovit vci ve
244
velikosti odpovdajc velikosti jeho spoluvlastnickho podlu jako vlastnka jednotky
na spolench stech.
(2) M-li vzniknout nov jednotka nebo m-li bt dosavadn jednotka zmnna
nstavbou, pstavbou nebo stavebn pravou v dom, kde jsou jednotky ji
vymezeny, ujednaj strany ve smlouv i zmny velikosti spoluvlastnickch podl po
vzniku nov jednotky nebo zmn dosavadn jednotky a jejich pevody tak, aby
odpovdaly nov urenm velikostem spoluvlastnickch podl.
1173
1174
Pododdl 4
1175
1176
245
1177
(1) Kdo nabyl jednotku do vlastnictv, oznm to vetn sv adresy a potu osob,
kter budou mt v byt domcnost, vlastnkm jednotek prostednictvm osoby
odpovdn za sprvu domu nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy se dozvdl
nebo mohl dozvdt, e je vlastnkem. To obdobn plat i v ppad zmny daj
uvedench v oznmen.
(2) Vlastnk jednotky oznm bez zbytenho odkladu osob odpovdn za
sprvu domu zmny v potu osob, kter maj v byt domcnost a bydl v nm po
dobu, kter in v souhrnu nejmn ti msce v jednom kalendnm roce. To plat
i tehdy, penechal-li vlastnk jednotky byt k uvn jin osob; v takovm ppad
oznm i jmno a adresu tto osoby.
1178
1179
Vlastnk jednotky m prvo seznmit se, jak osoba odpovdn za sprvu domu
hospoda a jak dm nebo pozemek spravuje. U tto osoby me vlastnk jednotky
nahlet do smluv uzavench ve vcech sprvy, jako i do etnch knih a doklad.
1180
1181
(1) Vlastnk jednotky plat zlohy na plnn spojen nebo souvisejc s uvnm
bytu (sluby) a m prvo, aby mu osoba odpovdn za sprvu domu zlohy vas
vytovala, zpravidla nejpozdji do ty msc od skonen ztovacho obdob.
(2) Nen-li urena doba splatnosti nedoplatku nebo peplatku zloh, jsou splatn
k tmu dni do t msc po uplynut lhty uveden v odstavci 1.
246
1182
Upravuje-li vlastnk jednotky stavebn svj byt, umon do bytu pstup pro
oven, zda stavebn pravy neohrouj, nepokozuj nebo nemn spolen sti,
pokud byl k tomu pedem vyzvn osobou odpovdnou za sprvu domu.
1183
(1) Vlastnk jednotky se zdr veho, co brn drb, oprav, prav, pestavb
i jin zmn domu nebo pozemku, o nich bylo dn rozhodnuto; jsou-li provdny
uvnit bytu nebo na spolen sti, kter slou vlun k uvn vlastnka jednotky,
umon do nich pstup, pokud k tomu byl pedem vyzvn osobou odpovdnou za
sprvu domu. To plat i pro umstn, drbu a kontrolu zazen pro men spoteby
vody, plynu, tepla a jinch energi.
(2) Pi pokozen jednotky provdnm prac podle odstavce 1, nahrad vlastnku
jednotky kodu spoleenstv vlastnk, a nevzniklo-li, nahrad ji pomrn
spoluvlastnci domu. Provdl-li vak tyto prce ve svm zjmu jen nkter vlastnk
jednotky, nahrad kodu sm.
1184
1185
Spoluvlastnictv jednotky
1186
1187
1188
Pododdl 5
1189
1190
248
Sprva bez vzniku spoleenstv vlastnk
1191
1192
1193
Spoleenstv vlastnk
1194
1195
249
1196
1197
1198
1200
1201
1202
1203
1204
251
1205
Shromdn
1206
(1) Shromdn tvo vichni vlastnci jednotek. Kad z nich m poet hlas
odpovdajc velikosti jeho podlu na spolench stech; je-li vak vlastnkem
jednotky spoleenstv vlastnk, k jeho hlasu se nepihl.
(2) Shromdn je zpsobil usnet se za ptomnosti vlastnk jednotek, kte
maj vtinu vech hlas. K pijet rozhodnut se vyaduje souhlas vtiny hlas
ptomnch vlastnk jednotek, ledae stanovy nebo zkon vyaduj vy poet
hlas.
1207
(1) Statutrn orgn svol shromdn k zasedn tak, aby se konalo nejmn
jedenkrt do roka. Statutrn orgn svol shromdn i z podntu vlastnk jednotek,
kte maj vce ne tvrtinu vech hlas, nejmn vak dvou z nich; neuin-li to,
svolaj tito vlastnci shromdn k zasedn na nklad spoleenstv vlastnk sami.
(2) Nejsou-li k pozvnce pipojeny podklady tkajc se poadu zasedn,
umon svolavatel kadmu vlastnku jednotky vas se s nimi seznmit.
1208
1209
253
Rozhodnut mimo zasedn
1210
1211
Nvrh mus obsahovat alespo nvrh usnesen, podklady potebn pro jeho
posouzen nebo daj, kde jsou uveejnny, a daj o lht, ve kter se m vlastnk
jednotky vyjdit. Neur-li stanovy del lhtu, plat, e lhta in patnct dn.
1212
1213
1214
1215
254
(2) Rozhodnutm vlastnk jednotek lze spoleenstv vlastnk zruit, pokud
bylo zaloeno dobrovoln nebo pokud poet jednotek v dom klesl na mn ne pt.
V takovm ppad vlastnci jednotek pijmou pravidla pro sprvu domu a pozemku
a pro pspvky na ni.
1216
Pododdl 6
1217
1218
(1) M-li ke vem jednotkm v dom vlastnick prvo jedin vlastnk a prohls-
li, e mn vlastnick prvo k jednotkm na vlastnick prvo k nemovit vci, bytov
vlastnictv zanikne zpisem do veejnho seznamu.
(2) Prohlen vyaduje psemnou formu.
1219
255
Pododdl 7
Spolen ustanoven
1220
1221
1222
Oddl 6
Pdatn spoluvlastnictv
Obecn ustanoven
1223
256
1224
1225
1226
1227
1228
1229
257
Sprva vci v pdatnm spoluvlastnictv
1230
1231
(1) Nedojde-li k jin dohod, vol spoluvlastnci sprvce vtinou hlas; kad
spoluvlastnk m jeden hlas.
(2) Spoluvlastnk, kter pro zvolen sprvce nehlasoval, me navrhnout soudu,
aby sprvce odvolal, jsou-li pro to dleit dvody, a aby jmenoval sprvcem jinho
spoluvlastnka. Nen-li nvrh podn do ticeti dn od pijet rozhodnut, prvo podat
jej zanik.
1232
1233
1234
1235
Oddl 7
1236
1237
1238
1239
259
Dl 5
Oddl 1
Prvo stavby
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1240
1241
1242
Pododdl 2
1243
(1) Prvo stavby se nabv smlouvou, vydrenm, anebo, stanov-li tak zkon,
rozhodnutm orgnu veejn moci.
(2) Prvo stavby zzen smlouvou vznik zpisem do veejnho seznamu.
Zpisu do veejnho seznamu podlh i prvo stavby vznikl rozhodnutm orgnu
veejn moci.
260
1244
(1) Prvo stavby lze zdit jen jako doasn; nesm bt zzeno na vce ne 99 let.
Posledn den doby, na kterou je prvo stavby zzeno, mus bt patrn z veejnho
seznamu.
(2) Nabyl-li stavebnk prvo stavby vydrenm, nabv je na dobu 40 let. Jsou-li
pro to spravedliv dvody, me soud dobu, na kterou je prvo stavby zzeno,
k nvrhu doten strany zkrtit nebo prodlouit.
1245
Trvn prva stavby lze prodlouit se souhlasem osob, pro kter jsou na
pozemku zapsna zaten v poad za prvem stavby.
1246
1247
1248
1249
Pi zniku prva stavby pedtm, ne uplyne jeho doba, nastanou prvn nsledky
vmazu prva stavby vi vcnmu prvu nleejcmu osob, pro kterou bylo
k prvu stavby do veejnho seznamu zapsno vcn prvo, a znikem tohoto
vcnho prva. Jestlie vak tato osoba k vmazu udl souhlas, nastanou prvn
nsledky vmazu prva stavby vi jejmu vcnmu prvu ji tmto vmazem.
261
Pododdl 3
1250
1251
1252
1253
1254
1255
1256
Vcn bemena
Pododdl 1
1257
1258
Sluebnost zahrnuje ve, co je nutn k jejmu vkonu. Nen-li obsah nebo rozsah
sluebnosti uren, posoud se podle mstn zvyklosti; nen-li ani ta, m se za to, e je
rozsah nebo obsah spe men ne vt.
1259
Pododdl 2
Nabyt sluebnosti
1260
(1) Sluebnost se nabv smlouvou, pozenm pro ppad smrti nebo vydrenm
po dobu potebnou k vydren vlastnickho prva k vci, kter m bt sluebnost
zatena. Ze zkona nebo rozhodnutm orgnu veejn moci se sluebnost nabv v
ppadech stanovench zkonem.
(2) Pi vydren sluebnosti odpovdajc veejnmu statku je vydritelkou obec,
na jejm zem se vc nalz.
1261
263
1262
Pododdl 3
1263
1264
1265
1266
K vci lze zdit i nkolik sluebnost, pokud nen novj prvo na jmu prvm
starm.
264
Pododdl 4
Sluebnost inenrsk st
1267
1268
1269
1270
Sluebnost okapu
(1) Kdo m prvo na svod deov vody ze sousedn stechy na svj pozemek,
hrad sm nklady na zazen k tomu potebn.
(2) Je-li k svodu potebn strouha nebo podobn zazen, nese nklady na jejich
zzen a drbu vlastnk panujcho pozemku.
1272
Prvo na vodu
1273
Sluebnost rozlivu
(1) Sluebnost rozlivu zakld vlastnku vodnho dla, kter umouje zen
rozliv povodn, prvo rozlvat na sluebnm pozemku vodu. Sluebnost zahrnuje
i prvo vlastnka vodnho dla mt a udrovat na sluebnm pozemku obslun
zazen, a je-li to vslovn ujednno, provdt na nich i na vodnm dle pravy za
elem jejich modernizace nebo zlepen jejich vkonnosti.
(2) Vlastnk pozemku se zdr veho, co vede k ohroen vodnho dla
a obslunch zazen, a je-li to s nm pedem projednno, umon oprvnn osob
vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutnm rozsahu.
(3) Ustanoven 1267 odst. 3 a 1268 se pouij obdobn.
1274
266
1275
(1) Sluebnost prhonu zakld prvo hnt zvata pes sluebn pozemek.
Se sluebnost prhonu je spojeno i prvo jezdit jinmi ne motorovmi vozidly.
(2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek uren k plnn funkc lesa, zakazuje se
zdit sluebnost prhonu dobytka. Rozhodne-li orgn veejn moci, e je sluebn
pozemek uren k plnn funkc lesa a po zzen takov sluebnosti, sluebnost
zanik.
1276
(1) Sluebnost cesty zakld prvo jezdit pes sluebn pozemek jakmikoli
vozidly.
(2) Ve sluebnosti cesty nen obsaeno prvo prhonu.
(3) Osoba, kter pslu sluebnost cesty, pispv pomrn k udrovn cesty
vetn lvek a most. Vlastnk sluebnho pozemku pispv, jen kdy tato zazen
uv.
1277
Plocha pro vkon sluebnosti stezky, cesty nebo prhonu mus bt pimen
poteb a mstu. Stanou-li se stezka, cesta nebo prhon psobenm nhody
neschdnmi, lze se domhat, aby byla vykzna nhradn plocha, ne budou
uvedeny v pedel stav.
Prvo pastvy
1278
Nen-li uren druh, poet dobytka nebo rozsah a as pastvy, kdy se prvo
pastvy zdilo, chrn se pokojn desetilet drba. Jsou-li pochybnosti, pouij se
ustanoven 1279 a 1282.
1279
(1) Prvo pastvy se vztahuje na kad druh hospodskch zvat, nikoli vak na
prasata a drbe. Zvata nadmrn zneitn, nemocn nebo ciz jsou z pastvy
vylouena.
(2) Je-li sluebnm pozemkem pozemek s lesnmi porosty, zakazuje se zdit
sluebnost pastvy dobytka.
1280
1281
1282
(1) Prvo pastvy nezahrnuje jin uvn. Nevyluuje zpravidla ani vlastnka
sluebnho pozemku z prva spolupastvy.
(2) Hroz-li koda, mus bt dobytek hldn.
Pododdl 5
Uvac prvo
1283
Sluebnost uvacho prva se uivateli poskytuje prvo uvat ciz vc pro jeho
vlastn potebu a potebu jeho domcnosti. Zmn-li se tyto poteby po zzen
sluebnosti, nezakld to uivateli prvo na jej rozen.
1284
Vlastnku vci nleej vechny uitky, kter me brt bez zkrcen prva
uivatele. Vlastnk vak nese vechny jej zvady a mus vc udrovat v dobrm
stavu. Pesahuj-li nklady uitek, kter vlastnkovi zbv, mus uivatel bu tyto
zven nklady nst, anebo od uvn upustit.
Povac prvo
1285
1286
268
1287
Poivatel pejm vechny zvady, kter na vci vzly v dob, kdy byla
sluebnost zzena. Nese tak nklady, bez nich by se plod a uitk nedoshlo.
1288
1289
1290
1291
1292
1293
Kdy skon povn, nleej plody jet neoddlen vlastnkovi. Vlastnk vak
nahrad, co na n poivatel vynaloil, podle ustanoven o poctivm driteli. Na jin
uitky m poivatel prvo podle toho, jak dlouho povn trvalo.
269
Spolen ustanoven
1294
1295
(1) Uivatel nebo poivatel jistiny uloen na rok m prvo jen na tento rok.
rok nle uivateli nebo poivateli i z jistiny, kter nsledkem njak zmny
nastoup na msto jistiny dvj.
(2) Uivatel nebo poivatel a vitel rozhoduj spolen, m-li se co s jistinou
podniknout. Nedohodnou-li se, rozhodne soud.
(3) Dlunk se dluhu zprost jen splacenm jistiny spolen viteli a tomu, kdo
je jejm uivatelem nebo poivatelem. Kad z obou, vitel i uivatel nebo
poivatel, se me domhat jen toho, aby se pro oba sloila jistina do notsk nebo
soudn schovy.
1296
Sluebnost bytu
1297
1298
Pododdl 6
Znik sluebnosti
1299
1300
1301
1302
Pododdl 7
Reln bemena
1303
1304
1305
271
1306
1307
1308
Oddl 3
Zstavn prvo
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1309
1310
272
1311
(1) Zstavnm prvem lze zajistit dluh o urit vi nebo dluh, jeho vi lze
urit kdykoli v dob trvn zstavnho prva. Zstavnm prvem lze zajistit dluh
penit i nepenit, podmnn nebo i takov, kter m vzniknout teprve
v budoucnu.
(2) Zstavnm prvem lze zajistit i dluhy uritho druhu vznikajc dlunkovi
vi zstavnmu viteli v urit dob nebo i rzn dluhy vznikajc vi zstavnmu
viteli z tho prvnho dvodu.
Pododdl 2
Zastaven
1312
1313
Zstavn prvo zajiuje dluh a jeho psluenstv; je-li to zvl ujednno, pak
i smluvn pokutu.
1314
(1) Nen-li movit vc jako zstava odevzdna zstavnmu viteli, nebo osob
tet, aby ji pro zstavnho vitele opatrovala, vyaduje se pro zstavn smlouvu
psemn forma.
(2) Zstavn smlouva vyaduje formu veejn listiny,
a) je-li zstavou zvod nebo jin vc hromadn,
b) je-li zstavou nemovit vc, kter nepodlh zpisu do veejnho seznamu, nebo
c) m-li zstavn prvo k movit vci vzniknout zpisem do rejstku zstav.
1315
Zakzan ujednn
(1) Zakazuj se ujednn, podle kterch dlunk nebo zstavce nesm zstavu
vyplatit.
273
(2) Dokud zajitn dluh nedospje, zakazuje se ujednat, e
a) zstavn vitel se nebude domhat uspokojen ze zstavy,
b) vitel me zstavu zpenit libovolnm zpsobem nebo si ji za libovolnou,
anebo pedem urenou cenu me ponechat nebo
c) vitel me brt ze zstavy plody nebo uitky.
(3) Je-li zstavcem nebo zstavnm dlunkem spotebitel nebo lovk, kter je
malm nebo stednm podnikatelem, nepihl se k ujednn s obsahem uvedenm
v odstavci 2 psm. b), a ji k nmu dolo ped dosplost zajitnho dluhu nebo
i pot, co zajitn dluh dospl.
1316
1317
1318
Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci tm, e
zstavce nebo zstavn vitel odevzd vc tet osob, aby ji opatrovala pro
zstavnho vitele a zstavnho dlunka. Nen-li jinak ujednno, hrad zstavce
nklady s tm spojen.
1319
(1) Ur-li tak zstavn smlouva, vznikne zstavn prvo k movit vci zpisem
do rejstku zstav.
(2) Zstavn prvo k nemovit vci nezapisovan do veejnho seznamu,
k zvodu a movit vci hromadn vznikne zpisem do rejstku zstav.
(3) Zpis do rejstku zstav provede not, kter sepsal zstavn smlouvu, bez
zbytenho odkladu po uzaven zstavn smlouvy.
274
Zastaven podlu v korporaci
1320
(1) Lze-li podl v korporaci voln pevst, lze k nmu zdit i zstavn prvo; lze-
li podl pevst jen za uritch podmnek, vyaduje se splnn tch podmnek pi
jeho zastaven. To neplat v ppad, e zastaven podlu spoleensk smlouva zake
nebo omez.
(2) Je-li podl pedstavovn cennm paprem, je zpsobilou zstavou jen tento
cenn papr.
1321
1322
1323
1324
1325
275
1326
Bylo-li to ujednno, nabv zstavn vitel zastaven podl okamikem, kdy byl
jeho pokus o zpenen podlu pi vkonu zstavnho prva nespn. Nebylo-li
ujednno, e zstavn vitel ji tmto okamikem nabv zastaven podl, me
zstavn vitel od tohoto okamiku vykonvat spolenick prva spojen s podlem.
1327
1328
1329
276
1330
1331
1332
1333
1334
277
(2) Dojde-li k pevodu cennho papru ze zastavenho tu s pedchozm
souhlasem zstavnho vitele, zanikne pevodem i zstavn prvo k tomuto cennmu
papru.
Zastaven pohledvky
1335
(1) Zastavit lze pohledvku, kterou lze postoupit jinmu. Je-li zstavou
pohledvka zstavnho dlunka za zstavnm vitelem, pohledvka a dluh
nezanikaj splynutm osoby vitele a dlunka.
(2) Zstavn prvo k pohledvce vznikne innost zstavn smlouvy, ledae je
ujednna pozdj doba, inky vi dlunku zastaven pohledvky vak zstavn
prvo nabv, a mu je zstavn dlunk oznm nebo zstavn vitel proke. To
neplat, pokud si strany ujednaly zpis zstavnho prva do rejstku zstav.
1336
1337
1338
278
1339
1340
1341
1342
1343
279
1344
1345
Pro t dluh lze zastavit vespolek i nkolik vc. Zajiuje-li t dluh nkolik
samostatnch zstav, me se zstavn vitel uspokojit z kterkoli z nich, anebo ze
vech zstav.
Pododdl 3
1346
1347
1348
280
1349
Na trvn a rozsah zstavnho prva k cennmu papru nem vliv ani vmna
zastavenho cennho papru emitentem zstavnmu dlunkovi za jin cenn papr,
ani pemna cennho papru na zaknihovan cenn papr nebo pemna
zaknihovanho cennho papru na cenn papr. Vzejde-li z vmny nebo pemny
cenn papr na ad, opat ho zstavnm rubopisem emitent ped vydnm cennho
papru osob oprvnn mt cenn papr u sebe.
1350
1351
1352
Pododdl 4
1353
1354
(1) Je-li zstava pojitna a nastane-li pojistn udlost, pln pojiovna z pojistn
smlouvy zstavnmu viteli, proke-li zstavn vitel pojiovn vas, e na vci
vzne jeho zstavn prvo, anebo oznm-li j to vas zstavce nebo zstavn dlunk.
(2) Zstavn vitel m prvo zadret plnn z pojistn smlouvy a uspokojit se
z nho, nebude-li jeho pohledvka dn a vas splnna, ledae je ujednno jinak. Co
281
pevyuje pohledvku vetn psluenstv a nklad, na jejich nhradu m zstavn
vitel prvo, vyd zstavn vitel zstavnmu dlunkovi.
1355
1356
1357
1358
Pododdl 5
1359
1360
1361
Je-li proti dlunku zapoteb zvltnch kon, aby pohledvka dospla, mus
bt tyto kony pi rozdlnosti v osob osobnho a zstavnho dlunka nameny
i proti zstavnmu dlunku, aby se zstavn vitel mohl ze zstavy uspokojit.
1362
(1) Zapoet vkonu zstavnho prva oznm zstavn vitel v psemn form
zstavnmu dlunkovi; v oznmen uvede, jak se ze zstavy uspokoj.
(2) Je-li zstavn prvo zapsno ve veejnm seznamu nebo v rejstku zstav,
zajist zstavn vitel zpis zapoet vkonu zstavnho prva tak v tomto rejstku.
1363
1364
1365
1366
1367
(1) Zstavn dlunk strp vkon zstavnho prva, vyd zstavnmu viteli
zstavu i s listinami potebnmi k pevzet, prodeji a uvn a poskytne mu dal
potebnou souinnost. M-li zstavu nebo listiny u sebe tet osoba, m stejnou
povinnost.
(2) Kdo m zstavu u sebe, zdr se veho, m by se hodnota zstavy zmenila;
k bnmu opoteben se nepihl.
1368
1369
1370
284
Pododdl 6
1371
(1) Vzne-li na zstav vce zstavnch prv, stanov se jejich poad podle doby
vzniku zstavnho prva. M-li bt vznik zstavnho prva zapsn ve veejnm
seznamu, rozhoduje pro poad okamik podn nvrhu na proveden zpisu.
(2) Je-li zstavou vc, k n m zstavci vzniknout vlastnick prvo teprve
v budoucnu, stanov se poad zstavnch prv podle doby uzaven zstavn
smlouvy; zapisuje-li se budouc zstavn prvo do rejstku zstav nebo do veejnho
seznamu, rozhoduje poad, v nm byly nvrhy na proveden zpisu podny.
(3) Vzne-li na movit vci vce zstavnch prv, uspokoj se prvo zstavnho
vitele zapsan v rejstku zstav nebo ve veejnm seznamu podle poad zpisu
pednostn ped prvem vzniklm jinm zpsobem. Prvo vznikl odevzdnm
zstavy zstavnmu viteli nebo tet osob se uspokoj pednostn ped prvem
vzniklm oznaenm vci znamenm.
1372
1373
285
1374
(1) Vykon-li zstavn vitel zstavn prvo, kter je prvn v poad rozhodnm
pro uspokojen zstavnch prv (dle jen pednostn zstavn vitel), pechz
zstava na nabyvatele nezaten dalmi zstavnmi prvy.
(2) Pevyuje-li vtek z prodeje zstavy pohledvku vetn psluenstv
a nklad, na jejich nhradu m prvo, ulo pednostn zstavn vitel pebytek do
soudn schovy ve prospch vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn
prvo, a zstavnho dlunka, nedohodne-li se s nimi jinak.
(3) Z pebytku budou vitel ostatnch pohledvek, kterm svd zstavn
prvo, uspokojeni podle poad rozhodujcho pro uspokojen zstavnch prv.
Co zbude, vyd se zstavnmu dlunkovi.
1375
Pododdl 7
1376
1377
1378
1379
(1) Zaniklo-li zstavn prvo zapsan do rejstku zstav, pod zstavn vitel
bez zbytenho odkladu o jeho vmaz a zstavn prvo se vymae. To plat
i v ppad, e zstavn prvo bylo zapsno do veejnho seznamu, ledae si strany
ujednaly, e zstavn vitel o vmaz zstavnho prva nepod nebo vlastnk
podal o zpis uvolnnho zstavnho prva.
(2) Zstavn dlunk m prvo podat dost o vmaz zstavnho prva;
nezaniklo-li zstavn prvo uplynutm doby, vymae se z rejstku zstav nebo
z veejnho seznamu, proke-li zstavn dlunk znik zstavnho prva listinou
potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou veejnou
listinou. Nepotvrd-li zstavn vitel zstavnmu dlunkovi na jeho dost znik
zstavnho prva, nahrad kodu z toho vzniklou.
Pododdl 8
1380
1381
287
listinou potvrzenou zstavnm vitelem nebo rozhodnutm soudu nebo jinou
veejnou listinou. Nezajist-li vlastnk uvolnnm zstavnm prvem jin dluh do
deseti let od zpisu uvolnn zstavnho prva, jeho prvo uinit tak zanik.
1382
1383
1384
Pododdl 9
1385
1386
1387
288
1388
1389
Pododdl 10
Podzstavn prvo
1390
1391
1392
1393
1394
Zadrovac prvo
1395
1396
(1) Zadret ciz vc nesm ten, kdo ji m u sebe neprvem, zejmna zmocnil-li
se j nsiln nebo lst.
(2) Zadret ciz vc nesm ani ten, komu bylo uloeno, aby s n naloil
zpsobem nesluitelnm s vkonem zadrovacho prva; to neplat, ml-li vc u sebe
v dob zahjen insolvennho zen, ve kterm se e padek nebo hrozc padek
dlunka.
1397
(1) Kdo zadrel ciz vc, vyrozum dlunka o jejm zadren a jeho dvodu. M-
li vitel vc u sebe na zklad smlouvy uzaven v psemn form, vyaduje
i vyrozumn psemnou formu.
(2) Vitel je povinen peovat o zadrenou vc jako dn hospod a m proti
dlunku prvo na nhradu nklad jako dn dritel. Uvat zadrenou vc me
vitel jen se souhlasem dlunka a zpsobem pro dlunka nekodnm. Nen-li
jinho ujednn, zapote se prospch z vci na nhradu nklad podle odstavce 1.
1398
1399
290
b) vzd-li se vitel zadrovacho prva jednostrann i ujednnm s vlastnkem
zadren vci,
c) dostane-li se vc trvale z moci vitele, nebo
d) d-li se viteli dostaten jistota.
Dl 6
Oddl 1
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1400
1401
1402
(1) M se za to, e sprvci nle obvykl odmna podle povahy jeho slueb.
(2) Kdo spravuje ciz majetek bez prvnho dvodu, nem prvo na odmnu.
1403
Zisk a nklady sprvce rozdl mezi beneficienty podle stanov i jin smlouvy,
jinak co nejspravedlivji se zetelem k povaze a pedmtu sprvy a k okolnostem
jejho vzniku se zetelem k obecnm zvyklostem. Nelze-li stanovit jin pomr pro
rozdlen zisku a nklad mezi beneficienty, plat, e jsou tyto podly stejn.
291
1404
Pododdl 2
1405
1406
1407
1408
Pododdl 3
1409
292
1410
Oddl 2
Pravidla sprvy
Pododdl 1
1411
1412
(1) Je-li beneficient vce, a souasn nebo nsledn, mus sprvce jednat vi
vem nestrann a brt ohled na jejich pslun prva.
(2) Je-li sprvce sm beneficientem, mus brt na sv zjmy stejn zetel jako na
zjmy ostatnch beneficient a vykonvat svou psobnost ve spolenm zjmu.
1413
1414
1415
293
(2) Sprvce me uvat spravovan majetek nebo informace zskan pi sprv
k vlastnmu prospchu jen se souhlasem beneficienta, ledae monost takovho uit
uruj stanovy i jin smlouva nebo stanov-li tak zkon.
1416
1417
1418
Pododdl 2
1419
(1) Sprvci nevznik osobn povinnost ze zvazku, kter ujednal s jinou osobou
na et beneficienta. To plat i v ppad, je-li zjevn, e sprvce jedn na et
svenskho fondu.
(2) Jedn-li sprvce pi vkonu sv psobnosti na et beneficienta vlastnm
jmnem, je zavzn spolen s beneficientem; po beneficientovi lze vak dat
plnn jen ze spravovanho majetku. To plat i v ppad, e sprvce jednal na et
svenskho fondu, tebae to nebylo zjevn.
1420
294
1421
1422
Pododdl 3
1423
1424
(1) Je-li sprvce povinen sestavit invent, uvede v nm vrn a pesn seznam
jmn zahrnutho do sprvy vetn seznamu vznamnch doklad.
(2) Vci osobn poteby zahrnut do invente lze popsat jen obecn, ledae jsou
mezi nimi vci hodnoty nikoli nepatrn.
1425
1426
295
1427
Pododdl 4
Spolen sprva
1428
1429
(1) Nemohou-li spolen sprvci jednat podle 1411 pro pekku zpsobenou
prvn udlost, pro soustavnou neinnost i soustavn odpor nkterho sprvce,
anebo z jinho podobnho dvodu, mohou ostatn sprvci rozhodovat a jednat
samostatn v zleitostech potebnch k udren souasnho stavu. V jinch
zleitostech mohou takto jednat se souhlasem soudu.
(2) Trv-li stav podle odstavce 1, me soud rozhodnout na nvrh osoby, kter
na tom m prvn zjem, e sprvci mohou rozhodovat a jednat jinm zpsobem, ne
stanov 1428, e nkter ze sprvc bude mt rozhodujc hlas, nebo rozhodnout
o dalm vkonu sprvy jinm zpsobem pimenm okolnostem ppadu.
1430
1431
296
Pododdl 5
Obezetn investice
1432
1433
1434
1435
Pododdl 6
Vytovn
1436
1437
297
Oddl 3
Skonen sprvy
1438
1439
Sprva zanik uplynutm doby, na kterou byla zzena, dosaenm elu nebo
znikem prva beneficienta k spravovanmu majetku.
1440
1441
1442
Prvn jednn toho, kdo jednal jako sprvce v dobr ve, e sprva dosud
neskonila, beneficienta zavazuje. Beneficienta zavazuje i prvn jednn osoby,
kter pestala bt sprvcem, pokud druh strana jednala v dobr ve, e sprva trv.
1443
1444
(1) Zeme-li sprvce nebo zanikne-li, oznm osoba, kter m povinnost zadit
sprvcovy zleitosti, bez zbytenho odkladu pot, co se o sprvcov smrti nebo
zniku dozv, znik sprvy tomu, kdo sprvce sprvou povil, jako i beneficientovi
298
a dal osob, o n to bylo ujednno nebo stanoveno zkonem. To plat i tehdy,
zanikla-li sprva proto, e sprvce byl ve svprvnosti omezen.
(2) Kdo m povinnost oznmen podle odstavce 1, uin ve, co je jinak
oprvnn nebo povinen uinit pi zniku sprvy sprvce.
1445
1446
1447
Oddl 4
Svensk fond
Pododdl 1
1448
299
ani vlastnictvm sprvce, ani vlastnictvm zakladatele, ani vlastnictvm osoby, kter
m bt ze svenskho fondu plnno.
1449
1450
1451
Svensk fond vznikne, kdy svensk sprvce pijme poven k jeho sprv;
je-li svenskch sprvc vce, posta, pokud poven pijme alespo jeden z nich.
Byl-li vak svensk fond zzen pozenm pro ppad smrti, vznikne smrt
zstavitele.
1452
(1) Kad svensk fond mus mt statut. Statut svenskho fondu vydv
zakladatel. Zizuje-li se svensk fond pozenm pro ppad smrti, pouije se
pimen 311.
(2) Statut obsahuje alespo
a) oznaen svenskho fondu,
b) oznaen majetku, kter tvo svensk fond pi jeho vzniku,
c) vymezen elu svenskho fondu,
d) podmnky pro plnn ze svenskho fondu,
e) daj o dob trvn svenskho fondu; nen-li uvedena, plat, e fond byl zzen
na dobu neuritou, a
f) m-li bt ze svenskho fondu plnno urit osob jako obmylenmu, uren
tto osoby, nebo zpsobu, jak bude obmylen uren.
(3) Statut vyaduje formu veejn listiny.
300
Pododdl 2
1453
1454
1455
1456
Pododdl 3
Obmylen
1457
301
1458
1459
1460
1461
1462
302
Pododdl 4
1463
1464
Je-li svensk fond zzen ve prospch obmylenho, kter v den vzniku fondu
jet nen, nebo kterho v den vzniku fondu nelze urit, jmenuje zakladatel osobu
oprvnnou dohlet na sprvu svenskho fondu v zjmu obmylenho. Nen-li to
mon, nebo je-li zakladatel neinn, jmenuje takovou osobu soud na nvrh sprvce
nebo toho, kdo na tom m zjem.
1465
(1) Svensk sprvce bez zbytenho odkladu doru tomu, kdo m prvo
dohledu nad sprvou svenskho fondu podle zkona, oznmen, v nm uvede
alespo oznaen, el a dobu trvn svenskho fondu a sv jmno a adresu.
Oznmen nen teba, jsou-li tyto skutenosti osob oprvnn k dohledu ji znmy.
(2) Na dost toho, kdo m prvo dohledu nad sprvou svenskho fondu,
umon svensk sprvce kontrolu doklad o svenskm fondu a pedlo mu
vydan vytovn, zprvu nebo jinou informaci.
1466
(1) Zakladatel, obmylen nebo i jin osoba, kter na tom m prvn zjem,
me soudu navrhnout, aby svenskmu sprvci urit jednn uloil nebo zakzal,
anebo aby svenskho sprvce odvolal nebo jmenoval novho. Tyto osoby se tak
mohou dovolat neplatnosti prvnho jednn, kterm sprvce pokozuje svensk
fond nebo prvo obmylenho; nabyla-li vak tet osoba prvo v dobr ve, nesm
to vst k jej jm.
(2) Soud pov osobu uvedenou v odstavci 1 na jej nvrh zahjenm nebo
vedenm zen v zjmu svenskho fondu msto svenskho sprvce a jeho
jmnem, je-li svensk sprvce bez dostatenho dvodu neinn.
303
1467
Pododdl 5
1468
1469
1470
Ped rozhodnutm podle 1469 si soud vyd stanovisko zakladatele nebo jeho
prvnho nstupce, svenskho sprvce, obmylenho a toho, komu nad sprvou
svenskho fondu nle dohled, pokud nejsou navrhovateli.
Pododdl 6
1471
Uplyne-li doba, na kterou byl svensk fond zzen, je-li dosaeno elu, pro
kter byl svensk fond zzen, nebo rozhodne-li tak soud, sprva svenskho
fondu kon. Byl-li svensk fond zzen za soukromm elem, kon jeho sprva
i v ppad, e se vichni obmylen vzdaj prva na plnn ze svenskho fondu.
304
1472
Pi zniku sprvy svenskho fondu vyd svensk sprvce majetek tomu, kdo
na nj m prvo. M se za to, e na majetek m prvo obmylen, a pokud nen,
zakladatel svenskho fondu; nen-li dn z nich, pipad majetek do vlastnictv
sttu.
1473
1474
Hlava III
DDICK PRVO
Dl 1
Prvo na pozstalost
1475
1476
305
1477
1478
Ddick npad
1479
Ddick prvo vznik smrt zstavitele. Kdo zeme ped zstavitelem, nebo
souasn s nm, nedd.
1480
Ddickho prva, kter m teprve vzniknout, se lze jen zci; nelze je pevst ani
s nm jinak naloit.
Ddick nezpsobilost
1481
1482
306
1483
1484
(1) Ddickho prva se lze pedem zci smlouvou se zstavitelem; nen-li jinak
ujednno, psob zeknut i proti potomkm. Kdo se zekne ddickho prva, zk se
tm i prva na povinn dl; kdo se vak zekne jen prva na povinn dl, nezk se
tm prva z ddick posloupnosti.
(2) Zekl-li se nkdo ddickho prva ve prospch jin osoby, m se za to, e
zeknut plat, jen stane-li se tato osoba ddicem.
(3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny; prva a povinnosti z n vak mohou
bt zrueny, pokud strany dodr psemnou formu.
Odmtnut ddictv
1485
(1) Ddic m prvo po smrti zstavitele ddictv odmtnout; smluvn ddic vak
jen, pokud to nen ddickou smlouvou vyloueno. Odmt-li ddictv nepominuteln
ddic, me ddictv odmtnout s vhradou povinnho dlu.
(2) Zmocnnec me za ddice prohlsit, e ddictv odmt, nebo neodmt,
nebo e ddictv pijm, jen je-li k tomu podle pln moci vslovn oprvnn.
1486
1487
307
1488
Zeme-li ddic ped uplynutm lhty pro odmtnut ddictv, pechz jeho prvo
odmtnout ddictv na jeho ddice a nezanikne dve, ne tomuto ddici uplyne lhta
k odmtnut ddictv i po pedchozm ddici.
1489
(1) Odmtne-li ddic ddictv pod podmnkou, s vhradou nebo jen zsti, je
odmtnut ddictv neplatn.
(2) K odmtnut ddictv se nepihl, dal-li ddic ji svm ponnm najevo, e
chce ddictv pijmout. Nepihl se ani k projevu vle, kterm ddic odvol sv
prohlen, e ddictv odmt, nebo neodmt, anebo e ddictv pijm.
1490
Vzdn se ddictv
(1) Ddic, kter ddictv neodmtl, se jej me ped soudem v zen o ddictv
vzdt ve prospch druhho ddice; uin-li tak nepominuteln ddic, vzdv se tm
tak prva na povinn dl s innost i pro sv potomky. Souhlas-li i druh ddic,
pouij se obdobn ustanoven 1714 a 1720; nesouhlas-li vak, k vzdn se
ddictv se nepihl.
(2) Byl-li ddic, kter se ddictv vzdal, obten pkazem, nazenm odkazu
nebo jinm opatenm, kter podle zstavitelovy vle me a m splnit jen osobn,
nezbavuje se tm povinnosti splnit takov opaten.
Dl 2
Oddl 1
Veobecn ustanoven
1491
Pozen pro ppad smrti jsou zv, ddick smlouva nebo dovtek.
1492
308
1493
(1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti v dob, kdy byl v pi zazen, kde se
poskytuj zdravotnick nebo sociln sluby, nebo kdy jinak pijmal jeho sluby,
a povolal-li za ddice nebo odkazovnka osobu, kter takov zazen spravuje nebo
je v nm zamstnna nebo v nm jinak psob, je povoln tchto osob za ddice
nebo odkazovnka neplatn, ledae se tak stalo zvt uinnou ve form veejn
listiny.
(2) Mohl-li zstavitel po ukonen pe takovho zazen nebo po uplynut
doby, kdy jinak pijmal jeho sluby, bez obt podit ve form veejn listiny,
odstavec 1 se nepouije, pokud jde o neplatnost zvti nebo dovtku.
Oddl 2
Zv
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1494
1495
Pouke-li zstavitel v zvti na obsah jin listiny, m i tato jin listina stejn
prvn inky, pokud spluje nleitosti zvti. Nespluje-li je, lze jejho obsahu
pout jen k vysvtlen zstavitelovy vle.
1496
309
1497
Zstavitel mus svou vli projevit tak urit, e nesta, aby jen pisvdil
nvrhu, kter mu byl uinn.
1498
Dovtek
1499
Ddici pipadne cel pozstalost, je-li povoln jako ddic jedin. Je-li
povolanmu ddici zstaven jen podl, pipadne zbyl st pozstalosti zkonnm
ddicm.
1500
(1) Je-li povolno nkolik ddic a podly nejsou ureny, maj prvo na
pozstalost rovnm dlem.
(2) Je-li povolno nkolik ddic tak, e jsou vem ureny podly, ale
pozstalost nen vyerpna, maj prvo na zbylou st pozstalosti zkonn ddicov.
Toto prvo zkonn ddicov nemaj, zstavil-li zstavitel povolanm ddicm
zejm celou pozstalost, by i pi vtu podl nebo vc nco pehldl.
1501
1502
310
1503
Uvolnn podl
1504
1505
(1) Prvo na prstek nem ten, komu byl zstaven urit ddick podl.
(2) Jsou-li nkte ddici povolni s podlem a dal bez takovho uren,
piroste uvolnn podl tm, kte jsou povolni bez podlu.
1506
Nhradnictv
1507
311
1508
1509
1510
1511
Svensk nstupnictv
1512
1513
312
1514
1515
(1) Je-li povolno vce svenskch nstupc, z nich nkte v dob smrti
zstavitele jako osoby jet neexistuj, zanikne svensk nstupnictv, jakmile jmn
nabude prvn svensk nstupce z tch, kte nebyli zstavitelovmi souasnky.
1516
1517
1518
1519
1520
1521
1522
1523
1524
314
Poizovac nezpsobilost
1525
1526
Kdo dovril patncti let vku a dosud nenabyl pln svprvnosti, me poizovat
bez souhlasu zkonnho zstupce formou veejn listiny.
1527
1528
inky omylu
1529
1530
(1) Omyl je podstatn, tk-li se osoby, kter se nco zstavuje, nebo podlu i
vci, kter se zstavuj, anebo podstatnch vlastnost vci. Vlastnosti jsou podstatn,
je-li zejm, e by zstavitel v zvti tak neuril, kdyby se v nich nebyl zmlil.
(2) Ustanoven zvti je platn, uke-li se, e osoba nebo vc byla jen
nesprvn popsna.
315
1531
Pododdl 2
Forma zvti
1532
1533
Kdo chce poizovat v psemn form beze svdk, nape celou zv vlastn
rukou a vlastn rukou ji podepe.
1534
Zv, kterou zstavitel nenapsal vlastn rukou, mus vlastn rukou podepsat
a ped dvma svdky souasn ptomnmi vslovn prohlsit, e listina obsahuje
jeho posledn vli.
1535
(1) Je-li zstavitel nevidom, projev posledn vli ped temi souasn
ptomnmi svdky v listin, kter mus bt nahlas petena svdkem, kter zv
nepsal. Zstavitel ped svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli.
(2) Je-li zstavitel osobou se smyslovm postienm a neme-li st nebo pst,
projev posledn vli ped temi souasn ptomnmi svdky v listin, jej obsah
mus bt tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, kter si zstavitel zvol,
svdkem, kter zv nepsal; vichni svdci mus ovldat zpsob dorozumvn,
kterm je obsah listiny tlumoen. Zstavitel zvolenm zpsobem dorozumvn ped
svdky potvrd, e listina obsahuje jeho posledn vli.
1536
316
posledn vli. Byl-li obsah tlumoen zvltnm zpsobem dorozumvn, uvede se to
v listin vetn daje, jak zpsob dorozumvn zstavitel zvolil.
(2) Listinu podepe i zstavitel; neme-li pst, pouije se 563 obdobn.
1537
1538
Kdo sepisuje veejnou listinu o zvti, pesvd se, zda se projev posledn vle
dje s rozvahou, vn a bez donucen.
Svdkov zvti
1539
1540
1541
317
levy pi poizovn zvti
1542
1543
1544
1545
318
(2) Zv pozenou podle odstavce 1 odevzd velitel bez zbytenho odkladu
veliteli nadzenho velitelstv, odkud se bez zbytenho odkladu ped Ministerstvu
obrany esk republiky.
1546
Byla-li zv pozena podle 1543, zad obec bez zbytenho odkladu jej
schovu u note. Byla-li zv pozena podle 1544 nebo 1545, zad tot ad,
jemu byla zv pedna.
1547
(1) Podil-li zstavitel podle 1543, 1544 nebo 1545, vyaduje se, aby osoba,
kter zznam podila, jej tak s obma svdky podepsala a zstaviteli za ptomnosti
obou svdk peetla a aby zstavitel potvrdil, e jde o projev jeho posledn vle.
Takto pozen zv se povauje za veejnou listinu.
(2) Dolo-li pi vyhotovovn zvti podle 1543, 1544 nebo 1545 k poruen
pedepsanch formalit, zejmna chyb-li na listin podpisy ptomnch svdk, a se
vyaduj, ale je-li pesto jist, e listina spolehliv zaznamenv zstavitelovu
posledn vli, nepsob to neplatnost zvti; takov listina se vak za veejnou listinu
nepovauje.
1548
1549
1550
Mlenlivost
Kdo psobil pi pozen zvti nebo jinm prvnm jednn, pro kter tento
zkon vyaduje nleitosti jako pro zv, jako pisatel, svdek, peditatel,
tlumonk, schovatel nebo edn osoba, zachov o obsahu zstavitelovy vle
319
mlenlivost, ledae je zejm jin vle zstavitele; poru-li tuto povinnost, odin
zstaviteli jmu, kterou mu tm zpsobil.
Pododdl 3
1551
1552
Vykonavatel zvti
1553
1554
320
1555
Sprvce pozstalosti
1556
(1) Zstavitel me povolat sprvce pozstalosti nebo nkter jej sti (dle jen
sprvce pozstalosti) a ppadn urit, jak m povinnosti a zda i jak bude
odmovn. Povoln sprvce pozstalosti vyaduje formu veejn listiny.
(2) Projev vle, kterm byl sprvce pozstalosti povoln, lze zruit stejnm
zpsobem, jakm se zruuje zv.
1557
1558
1559
1560
Podmnky
1561
321
1562
1563
Doloen asu
1564
1565
Je-li as uren tak, e rozhodn chvle nastat mus, pechz zstaven prvo
jako jin nepodmnn prva i na ddice t osoby, j bylo takto zstaveno.
1566
Je-li jist, e doba vymen v zvti nastat nikdy neme, posoud se toto
doloen asu jako nemon podmnka. Bude-li vak nepochybn, e se zstavitel pi
uren asu jenom zmlil, ur se rozhodn chvle podle jeho pravdpodobn vle.
Zvltn ustanoven
1567
1568
322
Pkaz
1569
1570
Nelze-li pkaz splnit pesn, budi splnn alespo tak, aby mu bylo piblin co
mon vyhovno. Nen-li mon ani to, nle osob obten pkazem, co j bylo
zstaveno, ledae zstavitel projevil jinou vli. Kdo se vak uinil neschopnm
splnit pkaz, vda, e jej tm zma, pozbude, co mu bylo zstaveno.
1571
1572
(1) Smuje-li pkaz k prospchu vce osob bez bliho uren, spln obten
osoba pkaz vi prvnick osob oprvnn chrnit zjmy tchto osob. Je-li
takovch prvnickch osob vce a nen-li zejm jin zstavitelova vle, m volbu
osoba obten pkazem; neprovede-li ji bez zbytenho odkladu, ur oprvnnou
osobu soud na nvrh toho, kdo na tom m prvn zjem.
1573
323
1574
Pododdl 4
Zruen zvti
1575
1576
Odvoln zvti
1577
1578
1579
1580
1581
Oddl 3
Ddick smlouva
1582
(1) Ddickou smlouvou povolv zstavitel druhou smluvn stranu nebo tet
osobu za ddice nebo odkazovnka a druh strana to pijm.
(2) Ddick smlouva vyaduje formu veejn listiny.
1583
1584
1585
1586
1587
1588
1589
1590
1591
Ddick smlouva neplatn pro nedostatek formy nebo neplatn pro nesplnn
podmnek v 1584 a 1585 nebo proto, e nevyhovuje ustanovenm o smlouvch
326
podle sti tvrt tohoto zkona, me mt pesto platnost zvti, m-li jinak vechny
nleitosti zvti.
1592
(1) Manel mohou uzavt ddickou smlouvu, podle n jedna strana povolv
druhou za ddice nebo za odkazovnka a druh strana toto povoln pijm, anebo se
takto za ddice nebo za odkazovnky povolvaj navzjem.
(2) Takovou smlouvu mohou pro ppad vzniku manelstv uzavt i snoubenci,
ale smlouva se stane innou a vznikem manelstv.
1593
Dl 3
Odkaz
Oddl 1
Obecn ustanoven
Zzen odkazu
1594
(1) Odkaz zstavitel zd tak, e v pozen pro ppad smrti nad urit osob,
aby odkazovnku vydala pedmt odkazu. Odkazovnkem me bt jen osoba
zpsobil ddit. Povol-li zstavitel ddice s urenm, e ten uritou vc ddit nem,
povauje se to za zzen odkazu zkonnm ddicm.
(2) Darovn zvisl na podmnce, e obdarovan drce peije, se povauje za
odkaz, pokud se drce nevzdal prva dar odvolat.
1595
327
1596
Obten odkazem
1597
1598
1599
Pododkaz
1600
Zstavitel, kter odkazem pamatuje na uritou skupinu osob, jako jsou zejmna
pbuzn i chud, nebo na veejn prospn, dobroinn i podobn el, me
ponechat ddici nebo nkomu jinmu, aby uril, jak a kter z tchto osob nebo el
maj bt podleny. Nevyslov-li se o tom zstavitel, m volbu ddic. Neme-li ddic
volbu vykonat, ur odkazovnky soud.
1601
Nhradnictv pi odkazech
328
Odvoln odkazu
1602
1603
Oddl 2
Pododdl 1
1604
1605
(1) Pi odkazu vci uritho druhu, kter vak v pozstalosti nen, nen odkaz
platn. Odke-li zstavitel nkolik vc uritho druhu a nen-li jich v pozstalosti
uren mnostv, spokoj se odkazovnk s tmi, kter v pozstalosti jsou.
(2) Neodke-li vak zstavitel vc uritho druhu vslovn ze svho vlastnictv
a nen-li takov vc v pozstalosti, opat ji osoba obten odkazem odkazovnku
v jakosti pimen osobnm pomrm a poteb odkazovnka.
1606
329
(2) Soud ur odkaz tak tehdy, kdy odkazovnk nevykon volbu, kter mu byla
ponechna, ve lht stanoven k dosti osoby obten odkazem.
1607
Pododdl 2
1608
1609
1610
(1) Nepihl se k odkazu vci ciz nenleejc ani zstaviteli, ani ddici nebo
odkazovnkovi, kter ji m poskytnout nkomu jinmu. Maj-li uveden osoby na
odkzan vci podl nebo prvo, tk se odkaz jen tohoto podlu nebo prva.
(2) Nadil-li zstavitel, e ciz vc m bt koupena a poskytnuta odkazovnku,
avak jej vlastnk ji nechce prodat za obvyklou cenu, vyplat se odkazovnku tato
cena.
1611
Zastaven nebo jin zaten odkzan vci postihuj pjemce jako zvady
odkazu.
Pododdl 3
Odkaz pohledvky
1612
1613
1614
1615
1616
(1) Odkaz dluhu, kter m zstavitel uhradit odkazovnku, m ten prvn inek,
e zavazuje osobu obtenou odkazem uznat dluh, kter zstavitel urit vyjd nebo
odkazovnk proke, a uhradit jej nejpozdji ve lht pro splnn ostatnch odkaz
bez zetele k podmnkm a lhtm, kter obten se zstavitelem ujednal.
(2) Nad-li zstavitel, aby odkazovnkova pohledvka byla zajitna, mus mu
bt poskytnuta dostaten jistota.
1617
Pododdl 4
Jin odkazy
1618
Dtmi se rozum jen synov a dcery, jestlie zstavitel pamatoval na dti nkoho
jinho. Jedn-li se vak o vlastn dti zstavitele, rozum se tm i potomci vstupujc
na jejich msto.
331
1619
Oddl 3
Nabyt odkazu
1620
(1) Odkazovnk nabv prvo na odkaz pro sebe a pro sv nstupce smrt
zstavitele.
(2) O prvu na odkaz, kter m teprve vzniknout, plat 1480 obdobn.
1621
1622
1623
1624
1625
Pi odkazu jednotliv vci nle odkazovnku ode dne splatnosti odkazu plody
a uitky i ve, co k vci pibude, vetn prv s vc spojench. Od tho dne
332
postihuj odkazovnka i zvady na odkzan vci, jako i jej zhoren nebo zkza
vznikl ze skutenost, za kter nikdo neodpovd.
1626
(1) Pi odkazu dvek splatnch ron, msn nebo jinak nabude odkazovnk
prvo k stce, kter pipad na celou dobu, doije-li se jejho potku; spltka se
vak stane splatnou a v urenou dobu splatnosti.
(2) Pi odkazu vivnho plat obdobn 922.
1627
(1) Pi odkazu opakovanho plnn nebo pi odkazu, jeho plnn se jet nelze
domhat vzhledem k zkonn lht nebo vzhledem k lht i podmnce uren
zstavitelem, m odkazovnk vi osob obten odkazem prvo na poskytnut
dostaten jistoty. To neplat, je-li zejm, e zajitn nen poteba.
(2) Jinak m odkazovnk vi osob obten odkazem stejn prva jako kad
jin vitel.
Uvolnn odkaz
1628
(1) Neme-li odkazovnk pijmout odkaz nebo odmtne-li jej, pipadne odkaz
nhradnkovi. Nen-li nhradnk a je-li celm odkazem pamatovno na nkolik osob
bu bez uren podl, anebo veobecnm vrazem znamenajcm rovn podlen,
pibude uvolnn podl pomrn ostatnm podlnkm.
(2) Je-li odkazovnku zstaven urit podl, nem prvo na prstek podle
odstavce 1, ledae je zejm vle zstavitele zanechat vyjmenovanm odkazovnkm
cel odkaz a e urenm podl nechtl nic jinho ne omezit odkazovnky navzjem.
(3) V ostatnch ppadech povinnost splnit odkaz zanikne.
1629
333
Prva ddice vyhradivho si soupis
1630
1631
(1) Nesta-li ist pozstalost k hrad vech dluh a jinch povinnch vdaj,
odkazy se pomrn sn.
(2) Nesta-li ist pozstalost k vyzen vech odkaz, uspokoj se pede vemi
ostatnmi odkaz zaopaten, vchovy a vivy; ostatn odkazy se pomrn sn.
1632
Dl 4
Zkonn posloupnost
1633
(1) Kde nedojde k posloupnosti podle ddick smlouvy nebo podle zvti,
nastane zkonn ddick posloupnost k pozstalosti nebo k jej sti. Nen-li
zkonn ddic, nebo nenabude-li ddictv, stvaj se ddici odkazovnci podle
pomru hodnoty svch odkaz.
(2) Kdo nabyl ddictv proto, e ddic ani nhradnk povolan ddickou
smlouvou nebo zvt ddit nechtl nebo nemohl, spln ostatn nazen zstavitele.
334
1634
Odmr
1635
1636
1637
335
1638
1639
Pt tda ddic
1640
1641
Nkoliker pbuzenstv
336
Dl 5
Povinn dl
Oddl 1
Nepominuteln ddic
1642
1643
(1) Nepominutelnmi ddici jsou dti zstavitele a nedd-li, pak jsou jimi jejich
potomci.
(2) Je-li nepominuteln ddic nezletil, mus se mu dostat alespo tolik, kolik
in ti tvrtiny jeho zkonnho ddickho podlu. Je-li nepominuteln ddic zletil,
mus se mu dostat alespo tolik, kolik in tvrtina jeho zkonnho ddickho podlu.
1644
1645
Kdo se zekl ddictv nebo povinnho dlu, kdo je nezpsobil ddit nebo kdo
byl zstavitelem vyddn, prvo na povinn dl nem, ale pi vpotu povinnch dl
ostatnch ddic se k nmu hled prv tak, jako by z ddickho prva nebyl
vylouen.
337
Oddl 2
Vyddn
1646
1647
1648
1649
(1) Prohlen o vyddn lze uinit nebo je lze zmnit i zruit stejnm
zpsobem, jakm se poizuje nebo ru zv.
(2) Stejnm zpsobem me zstavitel prohlsit o nkterm z ddic nikoli
nepominutelnch, jemu svd zkonn ddick posloupnost, e pozstalosti
nenabude.
338
Oddl 3
1650
1651
1652
1653
Oddl 4
1654
339
1655
1656
1657
Oddl 5
1658
1659
Zapoten na povinn dl
1660
340
zstavitele bezplatn obdrel ddicv pedek. Pi zapoten se vak nepihl
k obvyklm darovnm.
1661
1662
1663
1664
Dl 6
1665
Kdo by jinak byl nepominutelnm ddicem, ale nem prvo na povinn dl, m
prvo na nutnou vivu, pokud se mu j nedostv a pokud nen schopen sm se
ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti vce, ne kolik by inil jeho povinn
dl. Prvo na nutnou vivu vak nem ten, na jeho mst dd jeho potomek, nebo
je-li jeho potomek na jeho mst povoln k povinnmu dlu.
341
1666
1667
1668
(1) Byl-li pozstalmu rodii zkonn ddick podl odepen nebo zkrcen, m
pozstal rodi prvo na nutn zaopaten, pokud se mu takovho zaopaten jinak
nedostv a pokud nen schopen sm se ivit; takto vak neme dostat z pozstalosti
vce, ne kolik by inila tetina jeho zkonnho ddickho podlu. Prvo na nutn
zaopaten nenle rodii nezpsobilmu bt ddicem, rodii, kter se ddictv zekl
nebo je odmtl, ani rodii, kter se dopustil inu zakldajcho dvod k vyddn.
(2) Nutn zaopaten nelze rodii poskytnout, zkrtilo-li by se tm prvo na
nutnou vivu podle 1665.
1669
342
Dl 7
Oddl 1
Nabyt ddictv
1670
Nabyt ddictv potvrzuje soud. Soud potvrd nabyt ddictv osob, jej ddick
prvo bylo prokzno.
1671
(1) Neuplatnil-li ddic ddick prvo ped soudem ve lht, kterou soud stanov,
nezanik ddici ddick prvo, avak pi projednn pozstalosti se k nmu
nepihl. To plat i o ddickm prvu neznmho ddice nebo ddici neznmho
pobytu, kter byl o svm prvu vyrozumn vyhlkou soudu a v uren lht o sob
nedal vdt.
(2) M-li neznm ddic nebo ddic neznmho pobytu opatrovnka, neme
opatrovnk uinit prohlen, e tento ddic ddictv odmt, nebo e je neodmt,
anebo pijm.
1672
Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob a odporuj-li si, odke soud toho
z ddic, jeho prvn dvod je slab, aby sv prvo uplatnil alobou. Nepod-li
tento ddic alobu ve lht uren soudem, nezanik sice jeho ddick prvo, avak
pi projednn pozstalosti se k nmu nepihl.
1673
343
Vhrada soupisu
1674
1675
1676
Oddl 2
Sprva pozstalosti
1677
1678
344
(2) Kdo spravuje pozstalost, poskytne z n spltky na zaopaten osobm, kter
na n maj prvo, a doru odkazovnkm zprvu o odkazech, kter jim pipadly.
Dospl odkazy vyrovn, schvl-li to soud.
1679
(1) Pi sprv lze z pozstalosti nco zcizit nebo pout jako jistotu, vyaduje-li
to zjem na zachovn hodnoty nebo podstaty spravovanho majetku, jinak za
protiplnn. To plat i v ppad, e m bt zmnn el spravovanho majetku.
(2) Sprvce ddictv nebo vykonavatel zvti me uinit kon pesahujc
rozsah prost sprvy, souhlas-li s tm ddici. Nedohodnou-li se ddici nebo je-li
ddicem osoba pod zvltn ochranou, vyaduje se souhlas soudu.
1680
(1) Ddici, jeho ddick prvo je ji jasn prokzno, me soud povolit i ped
skonenm zen o ddictv, aby s uritmi pozstalostnmi pedmty voln
nakldal, pokud je splnn posledn vle zstavitele zabezpeeno nebo souhlas-li
ostatn spoluddicov, nepominuteln ddicov a odkazovnci.
(2) Uplatuje-li prvo na ddictv vce osob, kter si odporuj, nelze opaten
podle odstavce 1 uinit. Dostalo-li se vak ddici vhody ji dve, nelze mu ji
odejmout.
1681
Zvra pozstalosti
1682
(1) Soud uin bez odkladu opaten zajiujc pozstalost (zvru), jestlie
a) nkter z ddic nen svprvn,
b) nkter z ddic je neznmho pobytu,
345
c) je obava, e je pozstalost pedluena,
d) vitel navrhl odlouen pozstalosti, nebo
e) je-li tu jin dleit dvod pro zvltn opatrnost.
(2) Je-li jen nkter ddic nesvprvn, neptomn nebo neznm, lze se
spokojit se zvrou takov sti pozstalosti, kter sta k uspokojen jeho ddickho
prva. To plat i tehdy, je-li tu osoba, kter pslu prvo na povinn dl.
1683
Soupis pozstalosti
1684
1685
(1) Soud nad soupis pozstalosti, uplatn-li ddic prvo vhrady soupisu, nebo
je-li to potebn pro vpoet povinnho dlu.
(2) Soud nad soupis pozstalosti tak,
a) je-li mezi ddici osoba, kter nen pln svprvn, nebo kter je neznm i
neptomn, nebo prvnick osoba veejn prospn i zzen ve veejnm
zjmu (dle jen osoba pod zvltn ochranou),
b) je-li nejistota, zda je nkdo ddicem nebo kdo je ddicem,
c) d-li o to vitel podle 1709, nebo
d) osvd-li vitel zstavitele, e tu je pro proveden soupisu jin vn dvod.
346
1686
1687
1688
1689
347
Oddl 3
Potvrzen ddictv
1690
(1) Soud potvrd ddictv tomu, kdo ddictv neodmtl a m podle prbhu zen
o ddictv nejlep ddick prvo, pot, co je zabezpeeno, e vle zstavitele bude
nleit splnna.
(2) Byl-li povoln vykonavatel zvti, potvrd soudu splnn zstavitelovch
nazen; nebyl-li povoln, prok to soudu ddicov. Neshodnou-li se ddici nebo
odporuj-li tomu, co potvrdil vykonavatel zvti, rozhodne soud, jak dkaz opat.
1691
1692
(1) Jedinmu ddici soud potvrd, e ddictv nabyl. Uvede, kdo je ddicem,
pozstalost nabv, z jakho dvodu a zda se tak dje s vhradou soupisu, nebo bez
n.
(2) Nkolika ddicm soud potvrd i ddick podly ve vi po ppadnm
zapoten na ddick podl a po zapoten ppadnch odkaz. Pi rozdlen
pozstalosti soud rovn potvrd, jak ddictv kad ddic nabyl a z jakho dvodu
k rozdlen ddictv dochz.
(3) Je-li nazena ddick posloupnost zzenm svenskho nstupnictv,
doloenm asu nebo jinm zpsobem, soud potvrd, e byla nazena, kdo nsleduje
jako nsledn ddic a za jakho pedpokladu. Uril-li zstavitel, e pedn ddic
me s ddictvm voln nakldat, soud potvrd i to.
1693
(1) Ddicov si mohou ped soudem v zen o ddictv dohodnout, jak bude
ve jejich ddickch podl. Soud dohodu schvl, neodporuje-li zjmu osoby pod
zvltn ochranou.
348
(2) Dd-li se na zklad pozen pro ppad smrti, mohou si ddici dohodnout
jinou vi ddickch podl, ne jakou jim zstavitel vymil, pokud to zstavitel
vslovn pipustil.
(3) Dd-li se podle zkonn ddick posloupnosti, m ddic prvo poadovat po
ostatnch ddicch vypodn, pokud se staral o zstavitele del dobu nebo pispl
znanou mrou k udren i zvten zstavitelova majetku prac, penitou
podporou nebo podobnm zpsobem, ani byl za to odmovn. Vypodn se
poskytne ve vi pimen trvn a rozsahu toho, co plnil, a hodnot pozstalosti;
o tuto vi se zvt jeho ddick podl. To plat i v ppad, e ddic, kter nen
pozstalm manelem, plnil vi zstaviteli vyivovac nebo obdobnou povinnost.
Oddl 4
Rozdlen pozstalosti
1694
(1) Podil-li zstavitel pro ppad smrti, rozdl se pozstalost podle jeho vle.
Ddici se mohou ped soudem dohodnout, e si pozstalost zcela nebo zsti rozdl
i jinak, pokud to zstavitel vslovn pipustil.
(2) Pidlil-li zstavitel ddicm jednotliv vci ze svho jmn, ani vslovn
pikzal, e pozstalost mus bt rozdlena, jak nadil, nebo e povolan ddic me
pijmout jen, co mu bylo pidleno, poppad, e urit vc m zstat ve
spoluvlastnictv ddic, hled se na jeho projev vle jako na pn bez prvn
zvaznosti.
1695
(1) Nepodil-li zstavitel pro ppad smrti, mohou se ddici ped soudem
dohodnout o rozdlen pozstalosti jakkoli.
(2) Nepodil-li zstavitel o nkter sti pozstalosti nebo nepikzal-li, jak m
bt pozstalost nebo jej st rozdlena, nebo nen-li rozdlen pozstalosti podle
zstavitelovy vle vbec mon, pouije se ustanoven odstavce 1 obdobn.
1696
349
1697
(1) Soud rozdl pozstalost podle nazen zstavitele. Povil-li zstavitel tet
osobu urenm, jak m bt pozstalost rozdlena, soud tto osob stanov pimenou
lhtu, nejmn v dlce dvou msc; soud vak k uren nepihldne, je-li zjevn
nespravedliv nebo dojde-li k nmu po lht.
(2) Nebrn-li tomu zstavitelovo nazen, soud rozdl pozstalost schvlenm
dohody ddic; nedojde-li k dohod, soud pozstalost rozdl, pokud o to podaj
vichni ddicov a pokud mezi nimi nen sporu, co do pozstalosti nle. Soud
pitom db zjm osoby pod zvltn ochranou.
(3) V ostatnch ppadech soud pozstalost nerozdl a potvrd ddicm nabyt
ddictv podle ddickch podl.
1698
1699
1700
Oddl 5
1701
350
(2) Ddic je zavzn k hrad nklad zstavitelova pohben a opaten
zstavitelova hrobovho msta, ledae tyto nklady byly z pozstalosti uhrazeny
podle 114 odst. 2.
1702
1703
Dokud soud nepotvrd ddici nabyt ddictv, mohou vitel vymhat plnn jen
vi tomu, kdo spravuje pozstalost, a domhat se uspokojen jen z majetku
nleejcho do pozstalosti.
1704
1705
Proveden soupisu nem prvn inky pro rozsah povinnosti k hrazen dluh
u ddice, kter vhradu soupisu neuplatnil.
1706
1707
Kad z ddic, kter uplatnil vhradu soupisu, hrad dluhy zstavitele spolen
a nerozdln s ostatnmi ddici, vitel vak me po kadm ddici vyhradivmu si
soupis poadovat plnn jen do ve odpovdajc jeho ddickmu podlu.
351
1708
Odlouen pozstalosti
1709
1710
1711
Ddic, kter si vyhradil soupis, nebo ten, kdo pozstalost spravuje, me ped
rozhodnutm soudu o potvrzen ddictv navrhnout, aby soud pro vyhledn dluh
zstavitele vitele vyzval, aby v pimen lht ohlsili a doloili sv pohledvky.
Dokud nebude skoneno zen, kter se takto zavede, nem ddic, ani ten, kdo
spravuje pozstalost, povinnost uspokojovat vitele.
1712
(1) Vitel, kter se ve lht nepihls, nem prvo na uhrazen vi ddici, je-li
pozstalost vyerpna uhrazenm ohlench pohledvek.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije,
a) proke-li vitel, e ddic vdl o pohledvce, nebo
b) zajiuje-li pohledvku vitele zstavn nebo jin vcn prvo k vci nleejc
do pozstalosti.
1713
352
rmec uveden v 1692, a to a do ve, v jak by vitel doshl uspokojen pi
likvidaci pozstalosti podle jinho prvnho pedpisu.
Dl 8
Zcizen ddictv
1714
(1) Ddictv lze zcizit po smrti zstavitele; je-li smlouva uzavena dve,
nepihl se k n. Zcizenm ddictv vstupuje nabyvatel do prv a povinnost
nleejcch k pozstalosti.
(2) Ddictv se zcizuje odvnou smlouvou, pokud pi zcizen ddictv nebyl za
zklad smlouvy vzat seznam prv a povinnost. Byl-li takov seznam za zklad vzat,
zle na obsahu smlouvy, zle na ujednn stran, nakolik se pouij tak 1716
a 1717.
(3) Smlouva vyaduje formu veejn listiny.
1715
Strany oznm bez zbytenho odkladu soudu, kter vede zen o ddictv, e
ddictv bylo zcizeno.
1716
(1) Nabyvatel nem prvo na vc nleejc zciziteli nikoli jako ddici, ale
z jinho prvnho dvodu, ani na psemnosti, podobizny a zznamy rodinn povahy.
(2) Nabyvateli naproti tomu nle ve, co k ddictv pibude tm, e ubude
odkazovnk nebo spoluddic nebo jakmkoliv jinm zpsobem, ml-li by na to
zcizitel prvo.
1717
1718
353
1719
1720
ST TVRT
RELATIVN MAJETKOV PRVA
Hlava I
Dl 1
1721
1722
1723
354
Dl 2
Smlouva
Oddl 1
Obecn ustanoven
1724
(1) Smlouvou projevuj strany vli zdit mezi sebou zvazek a dit se obsahem
smlouvy.
(2) Ustanoven o smlouvch se pouij pimen i na projev vle, kterm se
jedna osoba obrac na osoby jin, ledae to vyluuje povaha projevu vle nebo
zkon.
1725
1726
1727
1728
1729
1730
Oddl 2
Uzaven smlouvy
1731
Z nvrhu na uzaven smlouvy (dle jen nabdka) mus bt zejm, e ten, kdo
jej in, m mysl uzavt uritou smlouvu s osobou, vi n nabdku in.
1732
356
1733
Projev vle, kter nevyhovuje 1732, nen nabdkou a neme bt proto pijat.
Obsahuje-li projev vle slib plnn za urit vkon nebo vsledek, jedn se o veejn
pslib, jinak o pouhou vzvu k podn nabdky. Tot plat o projevu, kter smuje
vi neuritmu okruhu osob nebo kter m povahu reklamy, pokud z nho jasn
neplyne nco jinho.
1734
Nabdka uinn stn mus bt pijata bezodkladn, ledae nco jinho plyne
z jejho obsahu nebo z okolnost, za nich se stala. To plat i tehdy, byla-li ptomn
osob pedloena nabdka uinn v psemn form.
1735
. 1736
1737
Zruen nabdky
1738
Odvoln nabdky
(1) I kdy je nabdka odvolateln, nelze ji odvolat ve lht uren pro jej pijet,
ledae se to v nabdce vyhrad. Odvolatelnou nabdku lze odvolat, jen pokud
odvoln dojde druh stran dve, ne ta odeslala pijet nabdky.
(2) Nabdku nelze odvolat, pokud je v n vyjdena neodvolatelnost.
1739
357
(2) Zeme-li nkter ze stran, nebo pozbude-li svprvnosti uzavt smlouvu,
nabdka zanikne, pokud je to zejm z nabdky sam nebo z povahy a elu
navrhovan smlouvy.
Pijet nabdky
1740
1741
1742
1743
(1) I pozdn pijet nabdky m inky vasnho pijet, pokud navrhovatel bez
zbytenho odkladu alespo stn vyrozum osobu, kter nabdku uinil, e pijet
povauje za vasn, nebo se zane chovat ve shod s nabdkou.
(2) Plyne-li z psemnosti, kter vyjaduje pijet nabdky, e byla odeslna za
takovch okolnost, e by dola navrhovateli vas, kdyby jej peprava probhala
obvyklm zpsobem, m pozdn pijet inky vasnho pijet, ledae navrhovatel
bez odkladu vyrozum alespo stn osobu, kter byla nabdka urena, e povauje
nabdku za zaniklou.
358
1744
1745
Oddl 3
Obsah smlouvy
1746
1747
1748
1749
(1) Ujednaj-li strany, e uritou nleitost smlouvy ur tet osoba nebo soud,
je takov uren podmnkou innosti smlouvy. Neur-li tet osoba nleitost
smlouvy v pimen lht nebo odmtne-li ji urit, me kterkoli strana navrhnout,
aby tuto nleitost uril soud.
(2) Pi uren nleitosti se pihldne k elu, kter smlouva zejm sleduje,
k okolnostem, za nich byla smlouva uzavrna, jako i k tomu, aby byly prva
a povinnosti stran poctiv uspodny.
359
1750
1751
1752
(1) Uzavr-li strana v bnm obchodnm styku s vtm potem osob smlouvy
zavazujc dlouhodob k optovnm plnnm stejnho druhu s odkazem na obchodn
podmnky a vyplv-li z povahy zvazku ji pi jednn o uzaven smlouvy rozumn
poteba jejich pozdj zmny, lze si ujednat, e strana me obchodn podmnky
v pimenm rozsahu zmnit. Ujednn je platn, pokud bylo pedem alespo
ujednno, jak se zmna druh stran oznm a pokud se tto stran zalo prvo
zmny odmtnout a zvazek z tohoto dvodu vypovdt ve vpovdn dob
dostaten k obstarn obdobnch plnn od jinho dodavatele; nepihl se vak
k ujednn, kter s takovou vpovd spojuje zvltn povinnost zatujc
vypovdajc stranu.
(2) Nebyl-li ujednn rozsah zmn obchodnch podmnek, nepihl se ke
zmnm vyvolanm takovou zmnou okolnost, kterou ji pi uzaven smlouvy
strana odkazujc na obchodn podmnky musela pedpokldat, ani ke zmnm
vyvolanm zmnou jejch osobnch nebo majetkovch pomr.
1753
360
1754
1755
Oddl 4
Forma smlouvy
1756
Nen-li smlouva uzavena slovy, mus bt z okolnost zejm vle stran ujednat
jej nleitosti; pitom se pihldne nejen k chovn stran, ale i k vydanm cenkm,
veejnm nabdkm a jinm dokladm.
1757
1758
361
Oddl 5
inky smlouvy
Obecn ustanoven
1759
Smlouva strany zavazuje. Lze ji zmnit nebo zruit jen se souhlasem vech stran,
anebo z jinch zkonnch dvod. Vi jinm osobm smlouva psob jen
v ppadech stanovench v zkon.
1760
1761
Zkaz zaten nebo zcizen vci psob jen mezi stranami, pokud nebyl zzen
jako vcn prvo. Takov zkaz je platn, pokud byl zzen na dobu trvn
svenskho fondu, svenskho nstupnictv, zastoupen nebo na jinou uritou
a pimenou dobu v takovm zjmu strany, kter je hodn prvn ochrany.
1762
1763
Zmna okolnost
1764
362
1765
1766
1767
(1) M-li podle smlouvy dlunk plnit tet osob, me vitel poadovat, aby j
dlunk splnil.
(2) Podle obsahu, povahy a elu smlouvy se posoud, zda a kdy tak tet osoba
nabyla pm prvo poadovat splnn. M se za to, e tet osoba takov prvo
nabyla, m-li bt plnn hlavn k prospchu prv j.
(3) Nmitky ze smlouvy m dlunk tak proti tet osob.
1768
Odmtne-li tet osoba prvo nabyt ze smlouvy, hled se na ni, jako by nebyla
prva na plnn nabyla. Neodporuje-li to obsahu a elu smlouvy, me vitel
plnn dat pro sebe.
363
1769
Zave-li se nkdo zajistit pro druhou stranu, aby j tet osoba splnila, zavazuje
se tm, e se u tet osoby pimluv, aby ujednan plnn poskytla. Zave-li se vak
nkdo k tomu, e tet osoba spln, co bylo ujednno, nahrad kodu, kterou vitel
utrp, pokud k splnn nedojde.
Oddl 6
1770
1771
Draba
1772
1773
1774
364
1775
1776
(1) Neur-li podmnky soute nco jinho, nelze nabdku odvolat po uplynut
lhty uren v podmnkch soute pro pedkldn nabdek.
(2) Podmnky soute mohou urit, e nabdku lze zmnit nebo doplnit; ke
zmn nebo k doplnn nabdky provedenm po uplynut lhty uren v podmnkch
soute pro pedkldn nabdek se vak nepihl. Opravu chyb vzniklch pi
vyhotoven nabdky lze provst kdykoli, pokud to podmnky soute nevyluuj.
1777
1778
1779
365
Veejn nabdka
1780
1781
1782
(1) Na zklad veejn nabdky je smlouva uzavena s tm, kdo vas a v souladu
s n navrhovateli nejdve oznm, e veejnou nabdku pijm. Pijme-li veejnou
nabdku souasn nkolik osob, je smlouva uzavena s tou, kterou navrhovatel zvolil.
(2) Neur-li veejn nabdka lhtu k pijet, plat za ni lhta pimen povaze
veejn nabdky.
1783
1784
366
Oddl 7
1785
Zkladn ustanoven
1786
Zavzan stran vznik povinnost uzavt smlouvu bez zbytenho odkladu pot,
co ji k tomu vyzve oprvnn strana v souladu se smlouvou o smlouv budouc.
1787
1788
367
Dl 3
Obsah zvazk
Obecn ustanoven
1789
Ze zvazku je dlunk povinen nco dt, nco konat, neho se zdret nebo nco
strpt a vitel je oprvnn to od nho poadovat.
1790
Zvazek nelze zmnit bez ujednn vitele a dlunka, ledae zkon stanov
jinak.
1791
(1) Vzniku a trvn zvazku nebrn, nen-li vyjden dvod, na jeho zklad
m dlunk povinnost plnit; vitel je vak povinen prokzat dvod zvazku.
(2) Jedn-li se o zvazek z cennho papru, vitel dvod zvazku neprokazuje,
ledae to zkon zvl stanov.
1792
plata za plnn
Nemrn zkrcen
1793
368
(2) Odstavec 1 se nepouije pro ppad nabyt na komoditn burze, pi obchodu
s investinm nstrojem podle jinho zkona, v drab i zpsobem postavenm
veejn drab narove, ani pro ppad szky nebo hry, anebo pi narovnn nebo
novaci, pokud byly poctiv uinny.
1794
(1) Prvo podle 1793 nevznik, pokud dvod nepomru vzjemnch plnn
vyplv ze zvltnho vztahu mezi stranami, zejmna pokud zkrcen strana mla
mysl plnit zsti za platu a zsti bezplatn, nebo jestlie ji nelze vi zkrcen
zjistit.
(2) Prvo podle 1793 nevznik ani tehdy, vzdala-li se jej zkrcen strana
vslovn a prohlsila-li, e plnn pijm za mimodnou cenu ze zvltn obliby,
anebo souhlasila-li s nemrnou cenou, a j skuten cena plnn byla nebo musela
bt znma.
1795
1796
Lichva
1797
1798
369
(2) Pouije-li se k uzaven smlouvy se slab stranou smluvn formul uvan
v obchodnm styku nebo jin podobn prostedek, m se za to, e smlouva byla
uzavena adheznm zpsobem.
1799
1800
1801
roky
1802
1803
1804
(1) Nen-li doba placen rok ujednna, plat se roky s jistinou, a je-li jistina
splatn pozdji ne za rok, plat se roky ron pozadu.
(2) Vitel, kter bez rozumnho dvodu otl s uplatnnm prva na zaplacen
dluhu tak, e roky in tolik co jistina, pozbv prvo poadovat dal roky. Ode
dne, kdy uplatnil prvo u soudu, mu vak dal roky nle.
1806
1807
Zloha
Zvdavek
1808
(1) Byl-li ujednn zvdavek, vyaduje se, aby byl odevzdn nejpozdji pi
uzaven smlouvy. Zvdavkem se potvrzuje uzaven smlouvy a strana, kter jej dala,
poskytuje jistotu, e dluh spln.
(2) Nespln-li se dluh z piny na stran toho, kdo dal zvdavek, me si druh
strana zvdavek ponechat. Dala-li tato strana zvdavek, m prvo poadovat, aby j
bu bylo vydno dvojnsobn tolik, anebo aby dlunk dluh splnil, nebo, nen-li
splnn dluhu ji mon, nhradu kody.
1809
371
Dl 4
Oddl 1
Obecn ustanoven
1810
1811
372
1812
(1) Lze-li obsah smlouvy vyloit rznm zpsobem, pouije se vklad pro
spotebitele nejpznivj.
(2) K ujednnm odchylujcm se od ustanoven zkona stanovench k ochran
spotebitele se nepihl. To plat i v ppad, e se spotebitel vzd zvltnho prva,
kter mu zkon poskytuje.
1813
1814
373
1815
1816
(1) Hrad-li se cena alespo zsti pomoc vru nebo zpjky poskytnutch
podnikatelem a vyuije-li spotebitel prva odstoupit od smlouvy, vztahuj se inky
odstoupen i na smlouvu o vru nebo zpjce; to plat i v ppad, e vr nebo
zpjku poskytla tet osoba podle smlouvy uzaven s podnikatelem. V takovm
ppad se poskytovateli vru nebo zpjky, poppad i jin osob zakazuje
uplatnit vi spotebiteli jakkoli sankce.
(2) Ustanoven odstavce 1 se pouije v ppad, e spotebitelsk smlouva byla
uzavena distannm zpsobem nebo e se jedn o spotebitelskou smlouvu
o doasnm uvn ubytovacho zazen a jinch rekreanch slubch. V ostatnch
ppadech se ustanoven odstavce 1 pouije, pokud se od nho strany ve smlouv
o vru nebo zpjce neodchl nebo pokud je nevylou.
1817
1818
1819
374
Oddl 2
Pododdl 1
Obecn ustanoven
1820
375
j) daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost
spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo
sttnho dozoru.
(2) daje podle odstavce 1 psm. f), g) a h) me podnikatel spotebiteli sdlit
tak prostednictvm vzorovho pouen o monosti odstoupen od smlouvy, jeho
nleitosti stanov provdc prvn pedpis.
(3) Pokud podnikatel poskytl spotebiteli vyplnn vzorov pouen o monosti
odstoupen od smlouvy, m se za to, e sdlil spotebiteli daje uveden v odstavci 1
psm. f), g) a h).
1821
1822
Obsah smlouvy
(1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm.
Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj. Uzaven smlouva mus
bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy. Tyto
daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj, jinak plat jako obsah
smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
(2) Podnikatel vyd spotebiteli bezprostedn po uzaven smlouvy alespo
jedno jej vyhotoven.
1823
1824
376
(2) Pokud prostedek komunikace na dlku neumouje poskytnout spotebiteli
vechny daje, obdr spotebitel alespo daje podle 1811 odst. 2 psm. a), b), c)
a g) a daje podle 1820 odst. 1 psm. b), c) a h). Ostatn daje sdl podnikatel
spotebiteli v textov podob nejpozdji do doby plnn.
1825
1826
1827
377
1828
Odstoupen od smlouvy
1829
(1) Spotebitel m prvo odstoupit od smlouvy ve lht trncti dn. Lhta podle
vty prvn b ode dne uzaven smlouvy a jde-li o
a) kupn smlouvu, ode dne pevzet zbo,
b) smlouvu, jejm pedmtem je nkolik druh zbo nebo dodn nkolika st,
ode dne pevzet posledn dodvky zbo, nebo
c) smlouvu, jejm pedmtem je pravideln opakovan dodvka zbo, ode dne
pevzet prvn dodvky zbo.
(2) Nebyl-li spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v souladu s 1820
odst. 1 psm. f), me spotebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a trncti
dn ode dne potku bhu lhty pro odstoupen podle odstavce 1. Jestlie vak byl
spotebitel pouen o prvu odstoupit od smlouvy v tto lht, b trnctidenn lhta
pro odstoupen ode dne, kdy spotebitel pouen obdrel.
1830
1831
1832
1833
1834
1835
379
1836
1837
380
l) o dodn digitlnho obsahu, pokud nebyl dodn na hmotnm nosii a byl dodn
s pedchozm vslovnm souhlasem spotebitele ped uplynutm lhty pro
odstoupen od smlouvy a podnikatel ped uzavenm smlouvy sdlil spotebiteli,
e v takovm ppad nem prvo na odstoupen od smlouvy.
1838
Neobjednan plnn
Spolen ustanoven
1839
1840
381
Pododdl 2
Finann sluby
1841
Smlouvou o finann slub se pro ely pravy spotebitelskch smluv v tomto
zkon rozum kad spotebitelsk smlouva tkajc se bankovn, vrov, platebn
nebo pojistn sluby, smlouva tkajc se penzijnho pipojitn, smny mn,
vydvn elektronickch penz a smlouva tkajc se poskytovn investin sluby
nebo obchodu na trhu s investinmi nstroji.
1842
(1) Ustanoven tohoto pododdlu se pouij na smlouvu o finann slub a na
prva a povinnosti z n vznikl, pokud byl k uzaven smlouvy pouit vhradn
prostedek komunikace na dlku.
(2) Uzavou-li se vak na zklad smlouvy uveden v odstavci 1 dal smlouvy
stejn nebo obdobn povahy, kter na sebe v ase navazuj, pouij se ustanoven
tohoto pododdlu jen na prvn smlouvu; to neplat, pokud od uzaven posledn
smlouvy uplynul vce ne jeden rok. Dojde-li na zklad smlouvy uveden v odstavci
1 k jinmu projevu vle stejn nebo obdobn povahy, postupuje se obdobn.
1843
(1) Podnikatel v dostatenm pedstihu ped uzavenm smlouvy nebo ped tm,
ne spotebitel uin zvaznou nabdku, sdl spotebiteli v textov podob alespo
a) daje uveden v 1811 odst. 2 psm. a), b), d) a 1820 odst. 1 psm. a) a c),
b) hlavn pedmt svho podnikn,
c) nzev a sdlo orgnu odpovdnho za vkon dohledu nebo sttnho dozoru nad
innost podnikatele, jde-li o podnikn na zklad povolen,
d) celkovou cenu poskytovan sluby vetn vech poplatk, jako i dan
placench prostednictvm podnikatele a jinch souvisejcch nklad; nelze-li
pesnou celkovou cenu urit pedem, pak veker daje o zpsobu vpotu
konen ceny umoujc spotebiteli si tuto cenu ovit,
e) daje o dalch danch nebo nkladech, kter se prostednictvm podnikatele
nehrad nebo kter podnikatel nevybr,
f) mon rizika mimo kontrolu podnikatele spojen s poskytovanou finann
slubou vetn ppadnho upozornn, e minul vnosy nezaruuj vnosy
budouc,
g) pouen o monosti i nemonosti odstoupit od smlouvy podle 1846, vetn
pouen o lhtch k uplatnn prva odstoupit od smlouvy, o podmnkch, za
jakch me bt uplatnno, o stce, jej zaplacen me bt po spotebiteli
382
poadovno podle 1849, jako i pouen o dsledcch neuplatnn prva na
odstoupen od smlouvy,
h) praktick pokyny pro uplatnn prva odstoupit od smlouvy vetn adresy msta,
na kter m bt oznmen o odstoupen od smlouvy zaslno,
i) pouen o prvu kad ze stran ukonit pedasn nebo jednostrann zvazek ze
smlouvy na zklad smluvnch podmnek vetn pouen o ppadnch sankcch,
j) oznaen lenskho sttu nebo lenskch stt Evropsk unie, jejich prvn
pedpisy bere podnikatel za zklad pro vytvoen vztah se spotebitelem ped
uzavenm smlouvy,
k) daj o smluvn doloce o rozhodnm prvu a o pslunosti soudu v ppad
sporu ze smlouvy,
l) daj o jazyku nebo jazycch, ve kterch bude podnikatel se spotebitelem jednat
za trvn zvazku a ve kterch poskytne spotebiteli smluvn podmnky a dal
daje,
m) daj o existenci, zpsobu a podmnkch mimosoudnho vyizovn stnost
spotebitel vetn daje, zda se lze obrtit se stnost na orgn dohledu nebo
sttnho dozoru,
n) daj o existenci garannho fondu, a
o) dobu, po kterou zstvaj poskytnut daje vetn daje o cen v platnosti.
(2) Jedn-li podnikatel prostednictvm zstupce nebo jedn-li spotebitel se
zprostedkovatelem, uvedou se spolen s daji podle odstavce 1 tak daje uveden
v 1811 odst. 2 psm. a) o zstupci nebo zprostedkovateli, jako i prvn dvod, na
jeho zklad zprostedkovatel prvn jedn.
(3) Z daj poskytnutch spotebiteli mus bt rozpoznateln jejich
podnikatelsk el.
1844
(1) Uzaven smlouva mus bt v souladu s daji, kter byly spotebiteli sdleny
ped uzavenm smlouvy. M-li se obsah smlouvy pesto od tchto daj liit, mus
to bt spotebiteli sdleno ped uzavenm smlouvy a zmny mus bt ve smlouv
vslovn oznaeny; jinak plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
(2) daje, kter byly spotebiteli sdleny ped uzavenm smlouvy, mus bt
v souladu s daji, kter je teba spotebiteli sdlit podle prvnho du rozhodnho
pro uzaven smlouvy.
1845
383
(2) Pod-li o to spotebitel kdykoli za trvn zvazku ze smlouvy, m prvo
dostat smluvn podmnky v titn podob, jako i prvo zmnit zpsob komunikace
na dlku, pokud to neodporuje povaze poskytovanch slueb ani uzaven smlouv.
Odstoupen od smlouvy
1846
1847
1848
1849
384
1850
1851
Neobjednan plnn
Oddl 3
1852
1853
Je-li pro pouit ustanoven tohoto oddlu rozhodn trvn zvazku, zohledn se
vechna ujednn umoujc obnovit smlouvu nebo prodlouit zvazek i bez
vslovnho projevu vle smluvn strany.
385
1854
1855
Forma smlouvy
Obsah smlouvy
1856
(1) Ve smlouv mus bt uvedena jmna smluvnch stran a jejich bydlit nebo
sdlo, daje sdlen spotebiteli ped uzavenm smlouvy, jako i den uzaven
smlouvy a msto, kde byla smlouva uzavena.
(2) Soust smlouvy je formul pro odstoupen od smlouvy; daje ve formuli
vypln podnikatel. Nleitosti formule a vet daj stanov provdc prvn
pedpis.
1857
(1) Smlouva mus obsahovat i daje sdlen spotebiteli ped jejm uzavenm.
Tyto daje lze zmnit, pokud si to strany vslovn ujednaj nebo pokud jejich
nesoulad s daji uvedenmi ve smlouv vyvolala nepedvdateln a nepekonateln
pina nezvisl na podnikatelov vli.
(2) Nesdl-li podnikatel spotebiteli jet ped uzavenm smlouvy tyto zmny
v textov podob zpsobem umoujcm snadn pstup, a nevyzna-li je ve
smlouv vslovn, plat jako obsah smlouvy daj pro spotebitele pznivj.
386
1858
1859
1860
Jazyk smlouvy
Odstoupen od smlouvy
1861
1862
387
uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven, nastal-li
pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od obdren formule.
(3) Nebyly-li ve smlouv uvedeny daje, kter mus bt spotebiteli sdleny ped
uzavenm smlouvy, me spotebitel od smlouvy odstoupit do t msc a trncti
dn. Byly-li vak tyto daje spotebiteli sdleny do t msc ode dne, kdy byla
smlouva uzavena, poppad ode dne, kdy spotebitel obdrel jej vyhotoven,
nastal-li pozdji, kon lhta pro odstoupen trnctm dnem od sdlen daj.
1863
1864
(1) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. a) nebo b),
nesm po nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo
jejich zajitn, dokud spotebiteli b lhta pro odstoupen od takov smlouvy.
Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu neplatn.
(2) Uzavel-li spotebitel smlouvu uvedenou v 1852 odst. 1 psm. c), nesm po
nm nikdo na zklad tto smlouvy poadovat zlohu ani jin plnn nebo jejich
zajitn, dokud nedojde k platnmu nabyt nebo platnmu pevodu prva, nebo
dokud povinnost podnikatele na zklad tto smlouvy nezanikne z jinho prvnho
dvodu. Uzn-li v tto dob spotebitel dluh z tto smlouvy, je uznn dluhu
neplatn.
1865
Zvltn ustanoven
1866
(1) Uzavel-li spotebitel na obdob del ne jeden rok smlouvu, kterou nabyl za
platu prvo na vhodu spojenou s ubytovnm, poppad s dopravou nebo jinmi
slubami, nepihl se k ujednn, kter ho zavazuje hradit platby na zklad tto
smlouvy, vetn lenskho poplatku, jinak ne v rovnomrnch platbch
388
rozdlench do ronch spltek v te vi. To neplat, pokud si strany ujednaj
zmnu ve ronch spltek po prvnm roce podle vvoje cen.
(2) Podnikatel vyzve v textov podob spotebitele k zaplacen pokad
nejpozdji trnct dn pedem; jinak je dluh splatn ve lht trncti dn pot, co
podnikatel spotebitele k zaplacen vyzval.
1867
Dl 5
1868
Obecn ustanoven
Nedliteln plnn
1869
1870
389
1871
Dliteln plnn
1872
(1) Je-li nkolik dlunk zavzno plnit spolen a nerozdln, jsou povinni
plnit jeden za vechny a vichni za jednoho. Vitel me poadovat cel plnn nebo
jeho libovolnou st na vech spoludluncch, jen na nkterch, nebo na ktermkoli
ze spoludlunk.
(2) Zvltn ujednn vitele a spoludlunka nepsob vi ostatnm
spoludlunkm.
1873
1874
1875
1876
390
(2) Vyrovnal-li spoludlunk vce, ne in jeho podl, nle od ostatnch
spoludlunk nhrada. Neme-li nkter ze spoludlunk splnit, rozvrhne se jeho
podl pomrnm dlem na vechny ostatn.
1877
1878
Dl 6
Zmny zvazk
Oddl 1
Pododdl 1
Postoupen pohledvky
1879
1880
391
1881
(1) Postoupit lze pohledvku, kterou lze zcizit, pokud to ujednn dlunka
a vitele nevyluuje.
(2) Nelze postoupit pohledvku, kter zanik smrt nebo jej obsah by se
zmnou vitele k ti dlunka zmnil.
1882
1883
1884
1885
1887
Pododdl 2
Pevzet dluhu
1888
(1) Kdo ujedn s dlunkem, e pejm jeho dluh, nastoup jako dlunk na jeho
msto, d-li k tomu vitel souhlas pvodnmu dlunku nebo pejmateli dluhu.
(2) Pejde-li na nabyvatele pi pevodu vlastnickho prva k vci zapsan ve
veejnm seznamu i zapsan zstavn prvo nebo jin jistota vznouc na vci, m se
za to, e peel i dluh zajitn jistotou. Po pevodu vlastnickho prva me zcizitel
vyzvat vitele v psemn form, aby namsto nho pijal nabyvatele jako novho
dlunka. Neodepe-li vitel dt k tomu souhlas, plat, e souhlas dal, pokud byl na
tento nsledek ve vzv vslovn upozornn.
1889
393
1890
(1) Obsah zvazku se pevzetm dluhu nemn. Pejmateli dluhu nle vechny
nmitky, kter mohl uplatnit pvodn dlunk. Pevzet dluhu se nedotk ani
vedlejch prv spojench s pohledvkou.
(2) Zajitn dluhu poskytnut tet osobou vak trv jen tehdy, souhlas-li tet
osoba se zmnou v osob dlunka.
1891
1892
Pistoupen k dluhu
(1) Kdo bez dlunkova souhlasu ujedn s vitelem, e za dlunka spln jeho
dluh, stv se novm dlunkem vedle pvodnho dlunka a je spolu s nm zavzn
spolen a nerozdln.
(2) Zajistila-li dluh pvodnho dlunka tet osoba, nelze proti n nastoupit pro
neplnn dluhu novm dlunkem, ledae k tomu dala souhlas.
1893
Pevzet majetku
(1) Pevezme-li nkdo od zcizitele veker majetek nebo jeho pomrn urenou
st, stv se spolen a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter
s pevzatm majetkem souvis a o nich nabyvatel pi uzaven smlouvy vdl nebo
musel vdt. Nabyvatel vak nen povinen plnit vce, ne kolik in hodnota majetku,
jeho takto nabyl.
(2) Pevezme-li takov majetek osoba zciziteli blzk, stv se spolen
a nerozdln se zcizitelem dlunkem z dluh, kter s pevzatm majetkem souvis,
bez omezen na hodnotu majetku, jeho takto nabyla. To neplat, proke-li, e
o uritm dluhu nevdla, ani vdt nemusela.
(3) Opan ujednn mezi zcizitelem a nabyvatelem je vi viteli neinn.
1894
394
Pododdl 3
Postoupen smlouvy
1895
1896
1897
1898
1899
Oddl 2
1901
1902
Novace
Narovnn
1903
1904
Platnost narovnn nen dotena omylem v tom, co bylo mezi stranami sporn
nebo pochybn, ledae omyl vyvolala nkter strana lst. Narovnn dohodnut
v dobr ve nepozbv platnosti ani tehdy, zjist-li se na zklad skutenost vylch
najevo dodaten, e nkter ze stran pohledvku nemla.
1905
396
Spolen ustanoven
1906
1907
Dl 7
Znik zvazk
Oddl 1
Splnn
Obecn ustanoven
1908
1909
1910
Proti sv vli neme bt vitel nucen, aby pijal nco jinho, ne co pslu
k jeho pohledvce, a dlunk neme bt nucen, aby poskytl nco jinho, ne co je
dluen. Tot plat o mst, ase a zpsobu splnn.
397
1911
1912
1913
Jedna strana neme odept plnn ani odstoupit od smlouvy proto, e dluh
druh strany vznikl z jinho prvnho dvodu nebyl splnn dn a vas.
dn plnn
1914
(1) Kdo pln za platu jinmu, je zavzn plnit bez vad s vlastnostmi
vymnnmi nebo obvyklmi tak, aby bylo mon pout pedmt plnn podle
smlouvy, a je-li stranm znm, i podle elu smlouvy.
(2) Je-li splnno vadn, m pjemce prva z vadnho plnn.
1915
Dlunk je zavzn plnit ve stedn jakosti, nen-li mezi stranami ujednna jin
jakost.
1916
398
(2) K projevu vle, kterm zcizitel pedem omez zkonn rozsah svch
povinnost z vadnho plnn, se nepihl. Vzd-li se nabyvatel pedem svho prva
z vadnho plnn, vyaduje projev jeho vle psemnou formu.
1917
Je-li vada npadn a zejm ji pi uzavrn smlouvy nebo lze-li vadu zjistit
z veejnho seznamu, jde k ti nabyvatele. To neplat, pokud zcizitel vadu lstiv
zastel nebo pokud nabyvatele vslovn ujistil, e vc takovou vadu nem nebo e je
vbec bez vad.
1918
1919
(1) Pevezme-li zcizitel zruku za jakost, zaruuje se, e pedmt plnn bude po
uritou dobu po splnn zpsobil pro pouit k ujednanmu elu a e si podr
ujednan vlastnosti; nejsou-li ujednny, vztahuje se zruka na el a vlastnosti
obvykl.
(2) Nen-li zruka ujednna ve smlouv, me ji zcizitel pevzt prohlenm
v zrunm listu, poppad vyznaenm zrun doby nebo doby pouitelnosti i
trvanlivosti vci na obalu. Je-li ve smlouv ujednna zrun doba odlin od zrun
doby uveden na obalu, plat, co bylo ujednno. Uvede-li se v zrunm list zrun
doba del, ne je doba ujednan nebo vyznaen na obalu, plat tato del zrun
doba.
1920
(1) Pedmt plnn m prvn vadu, pokud k nmu uplatuje prvo tet osoba,
ledae o takovm omezen nabyvatel vdl nebo musel vdt. V takovm ppad to
nabyvatel oznm bez zbytenho odkladu zciziteli.
(2) Kdo na sebe pevedl prvo k pedmtu, o kterm v, e zciziteli nepat nebo
e zcizitel nen oprvnn takov prvo zdit, nem prvo z tto vady.
1921
399
(2) Vadu krytou zrukou mus nabyvatel vytknout zciziteli bez zbytenho
odkladu pot, kdy ml monost pedmt plnn prohldnout a vadu zjistit, nejpozdji
vak v reklaman lht uren dlkou zrun doby. Tm nen doten odstavec 1.
(3) Nevytkl-li nabyvatel vadu vas a namtne-li zcizitel opodn vytknut, soud
nabyvateli prvo nepizn. To neplat, pokud je vada dsledkem skutenosti, o kter
zcizitel pi pedn vdl nebo musel vdt.
1922
(1) Jakmile nabyvatel zjist vadu, oznm to bez zbytenho odkladu zciziteli
a pedmt plnn zciziteli ped, nebo jej podle jeho pokyn uschov nebo s nm
jinak vhodn nalo tak, aby vada mohla bt pezkoumna. Jedn-li se o pedmt
podlhajc rychl zkze, me jej nabyvatel po upozornn zcizitele bez prodlen
prodat.
(2) Vytkl-li nabyvatel zciziteli vadu oprvnn, neb lhta pro uplatnn prv
z vadnho plnn ani zrun doba po dobu, po kterou nabyvatel neme vadn
pedmt uvat.
1923
1924
1925
Prvo z vadnho plnn nevyluuje prvo na nhradu kody; eho vak lze
doshnout uplatnnm prva z vadnho plnn, toho se nelze domhat z jinho
prvnho dvodu.
Zpsob plnn
1926
(1) Lze-li dluh splnit nkolika zpsoby, pak se m za to, e volba zpsobu
plnn nle dlunku. M-li prvo volby vitel, mus zpsob plnn zvolit
400
v ujednan dob, jinak bez zbytenho odkladu tak, aby dlunk mohl podle jeho
volby splnit.
(2) Nevykon-li strana volbu vas, nabv prvo zvolit zpsob plnn trvale
druh strana.
(3) Kdo zvolil zpsob plnn, neme jej bez souhlasu druh strany zmnit.
1927
(1) M-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn, nen oprvnn splnit st
jednoho a st jinho plnn, ani k tomu neme bt nucen.
(2) Stane-li se jedno z vce volitelnch plnn nemonm, omezuje se zvazek
na plnn zbvajc. Jestlie vak nemonost tohoto plnn zpsobil ten, kdo neml
prvo volby, me druh strana od smlouvy odstoupit.
1928
1929
M-li dlunk plnit vc urenou podle druhu, je zavzn poskytnout viteli vc,
je se hod pro el, pro nj se vc tho druhu zpravidla pouv na zklad
obdobnch smluv.
1930
1931
1932
1933
(1) Je-li dlunk dluen z nkolika zvazk k plnn stejnho druhu a neur-li
pi plnn, na kter dluh pln, zapote se plnn nejprve na zvazek, o jeho splnn
vitel dlunka ji upomenul, jinak na zvazek nejmn zajitn. Pi stejn me
zajitn nkolika zvazk se plnn zapote nejprve na zvazek nejdve splatn.
(2) Na nhradu kody se placen zapote a po splnn zvazku, jeho poruenm
povinnost k nhrad kody vznikla, neuril-li dlunk nco jinho.
1934
Spln-li dlunk, kter nen pln svprvn, svj splatn dluh, zprost se
zvazku. Plnil-li vak na dluh nejist nebo nesplatn, lze poadovat, aby mu bylo
plnn vrceno; to neplat, stal-li se dluh mezitm splatnm.
1935
Pln-li dlunk pomoc jin osoby, odpovd tak, jako by plnil sm.
1936
(1) Vitel mus pijmout plnn, kter mu se souhlasem dlunka nabdne tet
osoba. To neplat, je-li plnn vzno na osobn vlastnosti dlunka.
(2) Kdo pln dluh jinho, ani za dluh ru a ani jinak dluh nezajistil, me na
viteli poadovat ped splnnm nebo pi nm, aby mu postoupil svoji pohledvku.
1937
(1) Souhlasu dlunka nen teba, pokud tet osoba pln viteli jeho dluh proto,
e za dluh ru nebo zvazek jinak zajiuje.
(2) Splnnm dluhu vstupuje tato osoba do prv vitele a m prvo, aby j
dlunk vyrovnal, co za nho plnila. Pohledvka vitele na ni pechz vetn
psluenstv, zajitn a dalch prv s pohledvkou spojench. Vitel vyd tomu,
kdo za dlunka plnil, potebn doklady o pohledvce a sdl mu ve, co je
k uplatnn pohledvky zapoteb.
1938
(1) Pln-li tet osoba za dlunka jen st dluhu, me poadovat jen vyrovnn
toho, co za dlunka plnila. Pvodn vitel m prvo poadovat vyrovnn zstatku
sv pohledvky pednostn ped novm vitelem, ledae se novmu viteli zaruil,
e mu bude nahrazeno, co za dlunka vydal.
402
(2) Pln-li za dlunka vce osob, m kad prvo na pomrn vyrovnn podle
podlu, v nm za dlunka plnila.
Poukzka
1939
1940
1941
1942
1943
1944
403
1945
1946
Poukzka na ad
1947
Poukzka na doruitele
1948
Kvitance
1949
(1) Pijm-li vitel plnn, vyd dlunkovi na jeho dost potvrzen o splnn
dluhu (kvitanci). V kvitanci vyzna jmno dlunka i vitele, pedmt plnn
a msto a as, kde a kdy byl dluh splnn. Je-li kvitance vydna na jistinu, m se za to,
e bylo vyrovnno tak psluenstv pohledvky.
(2) Dlunk me plnn odept, nevyd-li mu vitel zrove kvitanci.
1950
404
1951
Dlunk spln dluh i tehdy, spln-li tomu, kdo mu pedlo vitelovo potvrzen,
e je oprvnn plnn pijmout, nebo vyd-li mu kvitanci, kterou vitel vystavil,
ledae dlunk vdl, e ten, kdo potvrzen pedloil, nen oprvnn plnn pijmout.
1952
Dlun pis
(1) Vitel, kter m dlunkovo prohlen o uznn dluhu nebo jin dlun
pis, je mus dlunkovi pi splnn vrtit nebo na dlunm pisu vyznait, e bylo
splnno sten. Nen-li to mon, me dlunk poadovat, aby mu vitel vydal
potvrzen, e dlun pis pozbyl platnosti v rozsahu, ve kterm byl dluh splnn.
Ustanoven o kvitanci tm nejsou dotena.
(2) Obdr-li dlunk dlun pis bez kvitance, m se za to, e dluh byl splnn.
1953
Nhradn splnn
(1) Nelze-li dluh splnit proto, e vitel je neznm nebo neptomn, e vitel
odmtl bezdvodn plnn pijmout, e dlunk je bez sv viny v nejistot, kdo je
vitelem, nebo z jinch dleitch pin na stran vitele, je dlunk oprvnn
sloit pedmt plnn do soudn schovy. eln vynaloen nklady spojen
s nhradnm splnnm jdou k ti vitele.
(2) O sloen pedmtu plnn do schovy vyrozum soud toho, pro koho se
sloen stalo, a podle poteby zad jeho zastoupen.
Msto plnn
1954
1955
(1) Nepenit dluh pln dlunk v mst svho bydlit nebo sdla. Penit
dluh pln dlunk v mst bydlit nebo sdla vitele.
(2) Vznikl-li zvazek pi provozu zvodu, pln se dluh v mst zvodu. To plat
obdobn, vznikl-li zvazek pi provozu provozovny.
405
1956
1957
as plnn
1958
(1) Je-li as plnn pesn ujednn nebo jinak stanoven, je dlunk povinen plnit
i bez vyzvn vitele.
(2) Neujednaj-li strany, kdy m dlunk splnit dluh, me vitel poadovat
plnn ihned a dlunk je pot povinen splnit bez zbytenho odkladu.
1959
1960
Je-li podle smlouvy dlunk oprvnn, aby uril as plnn, a neur-li jej
v pimen dob, ur jej na nvrh vitele soud podle okolnost ppadu.
406
1961
Neujednaj-li si strany, zda je as plnn uren v prospch jich obou, nebo jen
jedn z nich, plat, e je uren v prospch obou stran. To neplat, vyluuje-li to
povaha plnn.
1962
(1) Je-li as plnn ve prospch obou stran, neme vitel poadovat plnn
pedasn, ani dlunk pedasn plnit dluh.
(2) Je-li as plnn ve prospch dlunka, neme vitel pedasn poadovat
plnn, ale dlunk me dluh pedasn splnit.
(3) Je-li as plnn stanoven ve prospch vitele, me vitel poadovat plnn
pedasn, ale dlunk nesm dluh pedasn splnit.
1963
(1) Je-li obsahem vzjemnho zvazku podnikatel povinnost dodat zbo nebo
slubu za platu, je cena splatn, ani je zapoteb vzvy k placen, do ticeti dn ode
dne, kdy byla dlunku doruena faktura nebo jin vzva podobn povahy, anebo ode
dne obdren zbo nebo sluby, podle toho, kter z tchto dn nastal pozdji. Bylo-li
vak ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven, zda bylo dn
splnno, je cena splatn do ticeti dn ode dne pevzet, poppad oven. To plat
i pro zvazek podnikatele a veejnoprvn korporace, poppad prvnick osoby
touto korporac zaloen, i kdy nejsou podnikateli.
(2) Smluvn strany si mohou ujednat dobu splatnosti del edesti dn jen tehdy,
pokud to nen vi viteli hrub nespravedliv. Je-li vak obsahem zvazku
podnikatele povinnost dodat zbo nebo slubu veejnoprvn korporaci, smluvn
strany si mohou ujednat del dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odvodnno
povahou zvazku, a doba splatnosti nesm peshnout edest dn.
1964
407
1965
Je-li mezi podnikateli ujednno pevzet zbo nebo sluby, poppad oven,
zda bylo dn splnno, nepekro doba takovho pevzet nebo oven ticet dn.
Doba pevzet nebo oven me pekroit ticet dn jen tehdy, nen-li to vi
viteli hrub nespravedliv.
1966
1967
Pln-li dlunk penit dluh ped stanovenm asem, nen oprvnn bez
souhlasu vitele odest od dlun stky roky odpovdajc dob, o ni plnil dve.
Prodlen dlunka
1968
1969
1970
1971
1972
1973
1974
Prodlen vitele
1975
1976
Je-li pedmtem plnn vc, nese vitel po dobu svho prodlen nebezpe
kody na vci, a ji koda vznikne z jakkoli piny. To neplat, zpsob-li kodu
dlunk.
Spolen ustanoven
1977
1978
1979
1980
Fixn zvazek
Oddl 2
1981
Dohoda
Stranm je na vli ujednat si znik zvazku, ani bude zzen zvazek nov.
Zapoten
1982
410
1983
1984
1985
Ten, kdo vede pro druhou stranu et, me zapost penn prostedky na nm
uloen na hradu vzjemn pohledvky vznikl na zklad smlouvy o tu.
1986
1987
(1) K zapoten jsou zpsobil pohledvky, kter lze uplatnit ped soudem.
(2) Pohledvka nejist nebo neurit k zapoten zpsobil nen.
1988
(1) Zakazuje se zapoten proti pohledvce vivnho pro nezletilho, kter nen
pln svprvn.
(2) Zakazuje se zapoten proti pohledvce na nhradu jmy zpsoben na
zdrav, ledae se jedn o vzjemnou pohledvku na nhradu tho druhu, a proti
pohledvce mzdy, platu, odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc
mezi zamstnancem a zamstnavatelem obdobn zvazek a nhrad mzdy nebo platu
ve vi pesahujc jejich polovinu.
1989
411
(2) Odsunul-li vitel k dlunkov dosti as plnn bezplatn, me svoji
pohledvku pesto zapost po uplynut asu, kdy ml dlunk plnit pvodn.
1990
1991
1992
Odstupn
Splynut
1993
1994
Prominut dluhu
1995
1996
1997
Promine-li vitel povinnost tomu, kdo dluh zajiuje, nem prominut inky
vi hlavnmu dluhu. Propust-li vak vitel ze zvazku jednoho ze spoluruitel,
zstvaj ostatnm spoluruitelm zachovny nmitky, kter mohl uplatnit
spoluruitel, jeho povinnost byla prominuta.
Vpov
1998
(1) Zvazek lze vypovdt, ujednaj-li si to strany nebo stanov-li tak zkon.
(2) Je-li zvazek vypovzen, zanik uplynutm vpovdn doby. Lze-li vak
zvazek vypovdt bez vpovdn doby, zanik zvazek innost vpovdi.
1999
2000
(1) Byla-li smlouva bez vnho dvodu uzavena na dobu uritou tak, e
zavazuje lovka na dobu jeho ivota, anebo e zavazuje kohokoli na dobu del ne
deset let, lze se po uplynut deseti let od vzniku zvazku domhat jeho zruen. Soud
zvazek zru i tehdy, pokud se okolnosti, z nich strany zejm vychzely pi vzniku
zvazku, zmnily do t mry, e na zavzan stran nelze rozumn poadovat, aby
byla smlouvou dle vzna.
413
(2) Vzd-li se strana pedem prva domhat se zruen zvazku, nepihl se
k tomu. To neplat, je-li zavzanou stranou prvnick osoba.
Odstoupen od smlouvy
2001
2002
2003
2004
2005
414
(2) Odstoupen od smlouvy se nedotk prva na zaplacen smluvn pokuty nebo
roku z prodlen, pokud ji dospl, prva na nhradu kody vznikl z poruen
smluvn povinnosti ani ujednn, kter m vzhledem ke sv povaze zavazovat strany
i po odstoupen od smlouvy, zejmna ujednn o zpsobu een spor. Byl-li dluh
zajitn, nedotk se odstoupen od smlouvy ani zajitn.
2006
2007
2008
2009
(1) Smrt dlunka povinnost nezanikne, ledae jejm obsahem bylo plnn, kter
mlo bt provedeno osobn dlunkem.
(2) Smrt vitele prvo zanikne, bylo-li plnn omezeno jen na jeho osobu.
415
Dl 8
Oddl 1
Obecn ustanoven
2010
(1) Dluh lze zajistit, zave-li se tet osoba viteli nebo ve prospch vitele za
dlunkovo plnn, anebo d-li nkdo viteli nebo ve prospch vitele majetkovou
jistotu, e dlunk svj dluh spln. Utvrdit lze dluh ujednnm smluvn pokuty nebo
uznnm dluhu.
(2) Spravuje-li jistotu ve prospch vitele jin osoba, me tato osoba uplatnit
proti dlunku nebo poskytovateli jistoty stejn prva a pln vi nim stejn
povinnosti jako vitel.
2011
Vitel sdl tomu, kdo dal jistotu, na jeho dost kdykoli a bez zbytenho
odkladu, jak je ve zajitnho dluhu.
Jistota
2012
2013
2014
416
(2) M se za to, e cenn papr zajiujc bezpen vnos je dostatenou
jistotou do t tvrtin obvykl ceny.
(3) Vklady v bankch nebo spoitelnch a vrnch drustvech jsou zpsobilou
jistotou do ve pojitn.
2015
2016
2017
Oddl 2
Zajitn dluhu
Ruen
2018
(1) Kdo viteli prohls, e ho uspokoj, jestlie dlunk viteli svj dluh
nespln, stv se dlunkovm ruitelem. Nepijme-li vitel ruitele, neme po nm
nic dat.
(2) Ruitelsk prohlen vyaduje psemnou formu.
417
2019
(1) Ruen pedpokld platn dluh dlunka; ruen lze poskytnout i pro dluhy
budouc nebo podmnn, jako i za soubor dluh uritho druhu vznikajcch
dlunku v urit dob nebo soubor rznch dluh z tho prvnho dvodu.
(2) Platnosti ruen nebrn, je-li zvazek dlunka neplatn pro nedostatek jeho
zpsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ruitel pi pevzet
ruitelskho zvazku vdl nebo vdt musel.
2020
2021
2022
2023
2024
418
2025
2026
2027
2028
Finann zruka
2029
2030
2031
419
(2) Vstavce, kter potvrdil finann zruku a na tomto zklad plnil, m prvo
na nhradu vi vstavci, kter jej o potvrzen finann zruky podal.
2032
2033
2034
2035
(1) Jsou-li podmnky uveden v zrun listin splnny, spln vstavce povinnost
z finann zruky, pokud jej k tomu vitel vyzve v psemn form. Podmiuje-li
zrun listina plnn vstavce pedloenm uritho dokumentu, mus bt pedloen
pi vzv nebo bez zbytenho odkladu po n, avak vdy za trvn finann zruky.
(2) Nevyplv-li ze zrun listiny nco jinho, neme vstavce uplatnit vi
viteli nmitky, kter by vi nmu byl oprvnn uplatnit dlunk. Pedchoz vzva
vitele, aby dlunk splnil dluh, se vyaduje, stanov-li to zrun listina.
2036
2037
420
2038
2039
(1) Dlunk nahrad vstavci to, co plnil podle zrun listiny vystaven
v souladu s uzavenou smlouvou. Uzavela-li s vstavcem smlouvu o poskytnut
finann zruky tet osoba, nahrad tato osoba vstavci, co plnila podle zrun
listiny vystaven v souladu se smlouvou.
(2) Dlunk neme vi vstavci uplatnit nmitky, kter by mohl uplatnit vi
viteli, neujednal-li s nm, e si vstavce vi viteli uplatnn takovch nmitek
vyhrad v zrun listin.
2040
(1) Smlouvou o zajiovacm pevodu prva zajiuje dlunk nebo tet osoba
dluh tm, e viteli doasn pevede sv prvo.
(2) M se za to, e zajiovac pevod prva je pevodem s rozvazovac
podmnkou, e dluh bude splnn.
2041
2042
2043
Pomine-li dvod trvn zajiovacho pevodu prva, umon vitel osob, kter
zajitn poskytla, vkon prva v pedelm rozsahu. Zrove j vyd ve, co
z pevedenho prva zskal nebo co k nmu pibylo, proti nhrad nklad, kter
v souvislosti s vkonem zajiovacho pevodu prva eln vynaloil.
421
2044
2045
(1) Dluh lze zajistit dohodou vitele a dlunka o srkch ze mzdy nebo platu,
z odmny ze smlouvy o vkonu zvisl prce zakldajc mezi zamstnancem
a zamstnavatelem obdobn zvazek nebo z nhrady mzdy nebo platu ve vi
nepesahujc jejich polovinu. Nejde-li o srky podle vty prvn k uspokojen prva
zamstnavatele, je teba k uzaven dohody pedchozho souhlasu zamstnavatele.
(2) Proti pltci mzdy nebo platu nabv vitel prva na vplatu srek
okamikem, kdy byla pltci dohoda pedloena.
2046
Nklady spojen s placenm srek nese pltce mzdy nebo platu; m-li vak
pltce mzdy nebo platu plnit souasn podle nkolika dohod o srkch ze mzdy
nebo platu, jdou nklady s placenm srek podle druh a dal dohody k ti
dlunka.
2047
Oddl 3
Utvrzen dluhu
Smluvn pokuta
2048
422
smluvn pokutu bez zetele k tomu, zda mu poruenm utvrzen povinnosti vznikla
koda. Smluvn pokuta me bt ujednna i v jinm plnn ne penitm.
2049
2050
Je-li ujednna smluvn pokuta, nem vitel prvo na nhradu kody vznikl
z poruen povinnosti, ke ktermu se smluvn pokuta vztahuje.
2051
2052
Uznn dluhu
2053
2054
423
Hlava II
Dl 1
Oddl 1
Darovn
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2055
Zkladn ustanoven
(1) Darovac smlouvou drce bezplatn pevd vlastnick prvo k vci nebo se
zavazuje obdarovanmu vc bezplatn pevst do vlastnictv a obdarovan dar nebo
nabdku pijm.
(2) Plnn z pouh spoleensk sluhy nen darovnm, je-li z chovn stran
zejm, e se nechtj smluvn vzat.
2056
Kdo druhmu dar jen slb, nen zavzn darovat, ale ten, kdo slib obdrel, m
prvo, aby mu slibujc nahradil nklady eln vynaloen v oekvn daru.
2057
2058
(1) Drce me darovat teba i vechen svj souasn majetek. Smlouva, kterou
nkdo daruje svj budouc majetek, plat jen potud, pokud nepesahuje polovinu
tohoto majetku.
(2) Darovn vci, kterou drce nem, je platn, jen zave-li se drce ve
smlouv vc nabt.
424
2059
2060
Bylo-li nkomu nco dno z uznn nebo vzhledem k jeho zsluhm nebo jako
zvltn odmna, je to darovn, pokud na to pjemce neml ji dve prvo.
2061
2062
Darovn podpory
2063
2064
425
2065
Pododdl 2
2066
2067
Pododdl 3
Odvoln daru
2068
(1) Upadne-li drce po darovn do takov nouze, e nem ani na nutnou vivu
vlastn nebo nutnou vivu osoby, k jej viv je podle zkona povinen, me dar
odvolat a poadovat po obdarovanm, aby mu dar vydal zpt nebo zaplatil jeho
obvyklou cenu, nanejv vak v tom rozsahu, v jakm se drci nedostv prostedk
k uveden viv. Obdarovan se me tto povinnosti zprostit poskytovnm toho,
co je k tto viv poteba.
(2) Obdarovan nem povinnost podle odstavce 1, je-li sm v obdobn nouzi
jako drce.
2069
Bylo-li obdarovno vce osob, je ta, kter byla obdarovna dve, povinna plnit
jen v tom rozsahu, v jakm k viv nesta pspvek pozdji obdarovanho.
426
2070
2071
Prvo odvolat dar nem drce, kter si stav nouze pivodil mysln nebo z hrub
nedbalosti.
2072
(1) Ublil-li obdarovan drci mysln nebo z hrub nedbalosti tak, e zjevn
poruil dobr mravy, me drce, neprominul-li to obdarovanmu, od darovac
smlouvy pro jeho nevdk odstoupit. Byl-li dar ji odevzdn, m drce prvo
poadovat vydn celho daru, a nen-li to mon, zaplacen jeho obvykl ceny.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, povauje se za nevdk vi drci tak zjevn
poruen dobrch mrav vi osob obdarovanmu blzk.
2073
2074
2075
(1) Drce me dar pro nevdk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovan
drci ublil, ale dozv-li se o tom drce pozdji, do jednoho roku ode dne, kdy zskal
vdomost o dvodu pro odvoln daru. Ddic drce me dar odvolat nejpozdji do
jednoho roku od smrti drce.
(2) Je-li dar odvoln pozdji a namtne-li obdarovan opodn odvoln daru,
soud k odvoln nepihldne.
427
Spolen ustanoven
2076
Vzd-li se drce pi darovn mezi ivmi pedem prva odvolat dar pro nouzi
nebo nevdk, nepihl se k tomu.
2077
2078
Nem-li ji obdarovan dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvoln daru
k vydn toho, co mu z obohacen jet zbv. To neplat, zbavil-li se daru, aby
vydn zmail, anebo odvolal-li dar pro nevdk samotn drce.
Oddl 2
Koup
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2079
Zkladn ustanoven
2080
Kupn cena je ujednna dostaten urit, je-li ujednn alespo zpsob jejho
uren.
2081
428
2082
2083
Tomu, kdo koup budouc uitky vci hrnkem nebo s nadj na nejist budouc
uitky, pat vechny uitky dn vyten. Nese vak ztrtu, bylo-li jeho oekvn
zmaeno.
2084
Pododdl 2
Zkladn ustanoven
2085
(1) Jako koup movit vci se posoud kad koup, jejm pedmtem nen
nemovit vc, jako i koup sousti nemovit vci, m-li kupujc podle smlouvy
nabt soust po oddlen jako vc movitou. Za kupn smlouvu se vdy povauje
smlouva o dodn spotebnho zbo, kter je nutn sestavit nebo vytvoit.
(2) Maj-li strany vli uzavt kupn smlouvu bez uren kupn ceny, plat za
ujednanou kupn cena, za ni se t nebo srovnateln pedmt v dob uzaven
smlouvy a za obdobnch smluvnch podmnek obvykle prodv.
2086
(1) Smlouva o dodn vci, kter m bt teprve vyrobena, se posoud jako kupn
smlouva, ledae se ten, komu m bt vc dodna, zavzal pedat druh stran
podstatnou st toho, eho je k vyroben vci zapoteb.
(2) Za kupn smlouvu se nepovauje smlouva, podle n pevn st plnn
dodavatele spov ve vkonu innosti.
429
Povinnosti prodvajcho
2087
2088
2089
2090
2091
2092
430
2093
2094
Pedmt koup
2095
2096
Pi uren jakosti nebo proveden podle smluvenho vzorku nebo pedlohy mus
vc jakost nebo provedenm odpovdat vzorku nebo pedloze. Li-li se jakost nebo
proveden uren ve smlouv a vzorek nebo pedloha, rozhoduje smlouva. Ur-li
smlouva a vzorek jakost nebo proveden vci rozdln, nikoli vak rozporn, mus
vc odpovdat smlouv i vzorku nebo pedloze.
2097
2098
431
Prva z vadnho plnn
2099
2100
2101
2102
(1) Prva kupujcho z vadnho plnn nejsou dotena, zpsobilo-li vadu pouit
vci, kterou kupujc pedal prodvajcmu. To neplat, proke-li prodvajc, e na
nevhodnost pedan vci kupujcho vas upozornil a kupujc na jejm pouit trval,
nebo proke-li, e nevhodnost pedan vci ani pi vynaloen dostaten pe
nemohl zjistit.
(2) Zpsobil-li vadu vci postup prodvajcho podle nvrh, vzork nebo
podklad, kter mu kupujc opatil, pouije se odstavec 1 obdobn.
2103
2104
432
2105
2106
2107
2108
433
2109
2110
2112
2113
434
2114
Uruj-li smlouva a prohlen o zruce rzn zrun doby, plat doba z nich
nejdel. Ujednaj-li vak strany jinou zrun dobu, ne jak je vyznaena na obalu
jako doba pouitelnosti, m pednost ujednn stran.
2115
2116
2117
Povinnosti kupujcho
2118
2119
2120
(1) Je-li kupujc v prodlen s pevzetm vci nebo s placenm kupn ceny,
uchov prodvajc vc, me-li s n nakldat, pro kupujcho zpsobem pimenm
okolnostem.
(2) Pevzal-li kupujc vc, kterou zaml odmtnout, uchov ji zpsobem
pimenm okolnostem.
435
(3) Kdo uchovv vc pro druhou stranu, me ji zadret, dokud mu druh
strana neuhrad eln vynaloen nklady spojen s uchovnm vci.
2121
2122
2123
2124
2125
436
Svpomocn prodej
2126
2127
Hroz-li vci rychl zkza a nen-li na upozornn as, nen upozornn nutn.
Pododdl 3
2128
(1) Pi prodeji a koupi nemovit vci vyaduje kupn smlouva formu podle
560. Pro ujednn o vhrad vlastnickho prva, o prvu zptn koup, o zkazu
zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce, jako i pro
ujednn o koupi na zkouku vak posta i jin forma, nem-li bt takovm
ujednnm k nemovit vci zzeno vcn prvo.
(2) Zizuje-li se ujednnm o vhrad vlastnickho prva, prvu zptn koup,
zkazu zcizen nebo zaten, o vhrad pedkupnho prva nebo lepho kupce nebo
ujednnm o koupi na zkouku vcn prvo k vci zapsan do veejnho seznamu,
vznik takov prvo a zpisem do veejnho seznamu.
2129
437
2130
2131
Pododdl 4
2132
2133
2134
2135
438
v nezhorenm stavu a prodvajc vrt kupujcmu kupn cenu; tm jsou vyrovnny
i uitky z penz a plody z vci snad vyten.
(2) Vhrada zptn koup zavazuje ddice a prvo na zptnou koupi lze zcizit,
jen je-li to vslovn ujednno.
2136
2137
Nebyla-li ujednna lhta, ve kter m prodvajc prvo dat vrcen vci, plat
vzhledem k movit vci za ujednanou tlet lhta a vzhledem k nemovit vci
desetilet lhta.
2138
2139
2140
Pedkupn prvo
2141
Vhrada pedkupnho prva zavazuje ddice a pedkupn prvo lze zcizit, je-li to
vslovn ujednno.
2143
2144
(1) Je-li pedkupn prvo zzeno jako prvo vcn, opravuje pedkupnka
domhat se vi nstupci druh strany, jen vc nabyl koup nebo zpsobem
postavenm ujednnm o pedkupnm prvu koupi na rove, aby mu vc za
pslunou platu pevedl.
(2) Nabude-li nstupce vlastnick prvo k vci jinm zpsobem, pechz na
nho povinnost nabdnout pedkupnkovi vc ke koupi za podmnek, ktermi byl
vzn jeho pedchdce.
(3) Nekoup-li pedkupnk nabdnutou vc, zstv mu pedkupn prvo
zachovno.
2145
2146
2147
440
2148
2149
Koup na zkouku
2150
2151
441
Vhrada lepho kupce
2152
2153
Cenov doloka
2154
2155
(1) Neur-li strany, kter doba rozhoduje pro posouzen cenovch zmn,
pihldne se k cenm v dob uzaven smlouvy a v dob, kdy ml prodvajc vc
dodat. M-li se dodn vci uskutenit bhem urit lhty, rozhoduje doba
skutenho vasnho plnn, jinak konec tto lhty.
(2) Dod-li prodvajc vc s prodlenm a jsou-li ceny rozhodnch sloek
vrobnch nklad ni ne ceny uren podle odstavce 1, pihl se k nim
cenm.
2156
2157
Ujednaj-li strany jin vhrady nebo podmnky pipoutjc zmnu nebo znik
prv a povinnost z kupn smlouvy, zanik vhrada nebo podmnka nejpozdji do
442
jednoho roku od innosti kupn smlouvy, pokud ji neuplatnil v tto lht ten, kdo je
z vhrady nebo podmnky oprvnn.
Pododdl 5
2158
(1) Je-li prodvajcm podnikatel, plat pro prodej pi jeho podnikatelsk innosti
krom obecnch ustanoven o kupn smlouv i ustanoven tohoto pododdlu, ledae
je kupujcm tak podnikatel a pi uzaven smlouvy je z okolnost zejm, e se
koup tk tak jeho podnikatelsk innosti.
(2) Plnn, kter se pi prodeji vci obvykle neposkytuj, je teba zvlt ujednat.
2159
2160
2161
Jakost pi pevzet
2162
2163
2164
M-li vc vadu, kter nebrn uvat vc k urenmu elu, lze ji prodat jen za
ni cenu, ne je obvykl cena bezvadn vci. Prodvajc kupujcho upozorn, e
vc m vadu a o jakou vadu se jedn, nen-li to zejm ji z povahy prodeje.
2165
2166
444
2167
2168
2169
2170
445
2171
2172
2173
2174
Pododdl 6
2175
(1) Koup zvodu nabv kupujc ve, co k zvodu jako celku nle. O koupi
zvodu se jedn i v ppad, e strany z koup jednotlivou poloku vylou, ani tm
celek ztrat vlastnost zvodu.
(2) Koup zvodu se povauje za pevod innosti zamstnavatele.
2176
2177
2178
2179
(1) V zpisu o pedn zvodu strany uvedou vet veho, co zvod zahrnuje
a co se kupujcmu pedv, jako i veho, co chyb, a to podle smlouvy nebo
etnch zznam zvod spoluvytv. Prodvajc nejpozdji v zpisu kupujcho
upozorn na vady pedmtu prodeje, o kterch v, nebo o kterch vdt ml a mohl.
(2) Neuvede-li se v zpisu vc nleejc k zvodu, nabv ji kupujc spolen
se zvodem. Neuvede-li se v zpisu dluh, kupujc jej nabv, musel-li jeho existenci
alespo rozumn pedpokldat.
2180
2181
447
2182
2183
Oddl 3
Smna
2184
Zkladn ustanoven
2185
(1) Dojde-li k nahodil zkze vci ped pechodem nebezpe kody na vci,
hled se na smlouvu, jako by nebyla uzavena. Dojde-li ped odevzdnm vci
k jejmu nahodilmu zhoren do t mry, e hodnota vci klesne pod polovinu, m
druh strana prvo od smlouvy odstoupit.
(2) Jin nahodil zhoren vci nebo jej postien bemeny jde k ti zcizitele;
k nepatrnmu snen hodnoty se nepihl.
(3) Pi smn vc hrnkem postihuje nahodil zkza nebo nahodil zhoren
jednotlivch vc pejmatele, nebyl-li tm jinak celek znehodnocen pod polovinu
ceny.
448
2186
2187
2188
Dl 2
Oddl 1
Vprosa
2189
Zkladn ustanoven
2190
2191
449
2192
Oddl 2
Vpjka
2193
Zkladn ustanoven
2194
2195
2196
Byl-li ujednn jen el, k nmu se m vc uvat, zad se vypjitel tak, aby
zaal vc uvat bez zbytenho odkladu a aby ji po splnn elu bez zbytenho
odkladu vrtil.
2197
2198
450
(2) Potebuje-li pjitel vc nevyhnuteln dve z dvodu, kter nemohl pi
uzaven smlouvy pedvdat, me se domhat jejho pedasnho vrcen, jen bylo-li
to ujednno.
2199
2200
Oddl 3
Njem
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2201
Zkladn ustanoven
2202
Pedmt njmu
2203
451
2204
(1) Neujednaj-li strany dobu trvn nebo den skonen njmu, plat, e se jedn
o njem na dobu neuritou.
(2) Ujednaj-li strany njem na dobu uritou del ne padest let, m se za to, e
byl njem ujednn na dobu neuritou s tm, e v prvnch padesti letech lze njem
vypovdt jen z ujednanch vpovdnch dvod a v ujednan vpovdn dob.
Pronajmatel
2205
2206
2207
(1) Po dobu njmu provd bnou drbu vci njemce, ledae se k n zavzal
pronajmatel. Ostatn drbu vci a jej nezbytn opravy provd pronajmatel, ledae
se k nktermu zpsobu nebo druhu drby a k oprav nkterch vad zavzal
njemce.
(2) Pronajmatel neodpovd za vadu, o kter v dob uzaven njemn smlouvy
strany vdly a kter nebrn uvn vci.
2208
452
(2) Njemce m prvo zapost si to, co me podle odstavce 1 dat od
pronajmatele, a do ve njemnho za jeden msc; je-li doba njmu krat, a do
ve njemnho.
(3) Neuplatn-li njemce prvo podle odstavce 1 do esti msc ode dne, kdy
vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepizn, namtne-li pronajmatel jeho
opodn uplatnn.
2209
2210
(1) Uke-li se bhem njmu poteba provst nezbytnou opravu vci, kterou
nelze odloit na dobu po skonen njmu, mus ji njemce strpt, i kdy mu
proveden opravy zpsob obte nebo omez uvn vci.
(2) Trv-li oprava vzhledem k dob njmu dobu nepimen dlouhou nebo
ztuje-li oprava uvn vci nad mru obvyklou, m njemce prvo na slevu
z njemnho podle doby opravy a jejho rozsahu.
(3) Jedn-li se o takovou opravu, e v dob jejho provdn nen mon vc
vbec uvat, m njemce prvo, aby mu pronajmatel doasn poskytl k uvn
jinou vc, nebo me njem vypovdt bez vpovdn doby.
2211
Ohroz-li tet osoba njemce v jeho njemnm prvu nebo zpsob-li njemci
poruenm njemnho prva jmu, me se ochrany domhat njemce sm.
2212
(1) Uplatuje-li tet osoba vlastnick nebo jin prvo k vci nebo d-li vydn
nebo vyklizen vci, njemce to pronajmateli oznm; pod-li o to, poskytne mu
pronajmatel ochranu.
(2) Neposkytne-li pronajmatel njemci dostatenou ochranu, me njemce
njem vypovdt bez vpovdn doby.
(3) Bude-li njemce ruen v uvn vci nebo jinak doten jednnm tet osoby,
m prvo na pimenou slevu z njemnho, pokud takov jednn tet osoby
pronajmateli vas oznmil.
453
Njemce
2213
2214
Podnjem
2215
2216
Njemn
2217
2218
454
Dal prva a povinnosti stran
2219
2220
Zmna vlastnictv
2221
2222
(1) Strana nem prvo vypovdt njem jen proto, e se zmnil vlastnk vci. Pi
opanm ujednn m pronajmatel prvo njem vypovdt do t msc pot, co se
dozvdl nebo musel dozvdt, kdo je njemcem, a njemce do t msc pot, co se
o zmn vlastnka dozvdl.
(2) Neml-li nov vlastnk rozumn dvod pochybovat, e kupuje vc, kter
nen pronajata, m prvo vypovdt njem do t msc pot, co se dozvdl nebo
musel dozvdt, e je vc pronajata a kdo je njemcem. Njemcova prva vi
osob, se kterou njemn smlouvu uzavel, nejsou dotena.
455
(3) Jedn-li se o nemovitou vc, je vpovdn doba tmsn. Jedn-li se
o movitou vc, je vpovdn doba jednomsn.
2223
2224
Byl-li pronajat byt, ve kterm njemce bydl, nem pronajmatel prvo njem
vypovdt z dvodu zmny vlastnictv. K opanmu ujednn se nepihl.
Skonen njmu
2225
2226
2227
2228
456
(2) Neuposlechne-li njemce vzvy podle odstavce 1, m pronajmatel prvo
njem vypovdt bez vpovdn doby.
(3) Hroz-li vak v ppad uvedenm v odstavci 1 nalhav vn nebezpe
z prodlen, m pronajmatel prvo njem vypovdt bez vpovdn doby, ani
njemce vyzval k nprav.
(4) Pronajmatel m prvo postupovat stejn, jak je uvedeno v odstavcch 1 a 2,
nezaplat-li njemce njemn ani do splatnosti ptho njemnho.
2229
2230
2231
(1) Njem ujednan na dobu neuritou skon vpovd jednou ze stran. Jedn-li
se o vc movitou, je vpovdn doba jednomsn, jedn-li se o vc nemovitou, je
tmsn.
(2) Vpov nemus bt odvodnna; to neplat, m-li strana prvo vypovdt
njem bez vpovdn doby.
2232
2233
(1) V dob t msc ped skonenm njmu, je-li stranm den skonen njmu
znm, umon njemce vci, kter m bt znovu pronajata, zjemci o njem pstup
k vci v nezbytnm rozsahu za elem prohldky v ptomnosti njemce
a pronajmatele; pronajmatel oznm njemci nvtvu v pimen dob pedem.
457
(2) Ustanoven 2219 odst. 2 plat i zde.
2234
Pododdl 2
Zkladn ustanoven
2235
2236
(1) Bytem se rozum mstnost nebo soubor mstnost, kter jsou st domu, tvo
obytn prostor a jsou ureny a uvny k elu bydlen. Ujednaj-li si pronajmatel
s njemcem, e k obvn bude pronajat jin ne obytn prostor, jsou strany
zavzny stejn, jako by byl pronajat obytn prostor.
(2) Skutenost, e pronajat prostor nen uren k bydlen, neme bt na jmu
njemci.
(3) Je-li k zajitn bytovch poteb njemce pronajat dm, pouij se ustanoven
o njmu bytu pimen.
2237
2238
Uv-li njemce byt po dobu t let v dobr ve, e njem je po prvu, povauje
se njemn smlouva za dn uzavenou.
458
2239
Zakzan ujednn
2240
2241
Odevzdn bytu
2242
(1) Nen-li ujednna doba, kdy pronajmatel zpstupn njemci byt zpsobil
k nasthovn a obvn, zpstupn pronajmatel njemci byt prvnho dne msce
nsledujcho po dni, kdy smlouva nabyla innosti. Byt je zpstupnn, obdrel-li
njemce kle a nebrn-li mu nic v pstupu do bytu.
(2) Pronajmatel se me s njemcem dohodnout, e k obvn bude pedn byt,
kter nen zpsobil k obvn. Takov ujednn je platn, jen jsou-li zrove
ujednna zvltn prva a povinnosti plynouc ze zvltn povahy bytu, vetn ve
a zpsobu hrady nklad na proveden nutnch prav.
2243
2244
(1) Nen-li v ujednanou dobu byt zpsobil k nasthovn a obvn nebo je-li
byt ve stavu, kter neodpovd sdlen pronajmatele, m njemce prvo odmtnout
459
se nasthovat. Nasthuje-li se, m prvo poadovat na pronajmateli splnn
smlouvy; neuin-li tak bez zbytenho odkladu, jeho prvo zanik.
(2) Znal-li njemce stav bytu ji pi uzaven smlouvy, ustanoven odstavce 1 se
nepouije. To plat i v ppad, e njemce stav bytu pi uzaven smlouvy neznal,
protoe si jej neprohldl, akoli pronajmatel vas a dn vyzval njemce
k prohldce.
2245
2246
2247
2248
460
2249
2250
2251
(1) Njemce plat njemn pedem na kad msc nebo na jin ujednan
platebn obdob, nejpozdji do ptho dne pslunho platebnho obdob, nebyl-li
ujednn den pozdj. Spolen s njemnm plat njemce zlohy nebo nklady na
sluby, kter zajiuje pronajmatel; o tchto zlohch a nkladech plat 2253
obdobn.
461
(2) Pronajmatel nesm poadovat po njemci jin plnn ne uveden v odstavci
1, a ji ve form vkladu nebo jinak, ani platbu njemnho pozdji datovanm ekem
nebo jinm obdobnm zpsobem.
2252
2253
2254
Jistota
2255
462
2256
(1) Pronajmatel udruje po dobu njmu v dom nleit podek obvykl podle
mstnch pomr.
(2) Njemce dodruje po dobu njmu pravidla obvykl pro chovn v dom
a rozumn pokyny pronajmatele pro zachovn nleitho podku obvyklho podle
mstnch pomr.
2257
2258
2259
Njemce je povinen strpt pravu bytu nebo domu, poppad jeho pestavbu
nebo jinou zmnu, jen nesn-li hodnotu bydlen a lze-li ji provst bez vtho
nepohodl pro njemce, nebo provd-li ji pronajmatel na pkaz orgnu veejn
moci, anebo hroz-li pmo zvl zvan jma. V ostatnch ppadech lze zmnu
provst jen se souhlasem njemce.
2260
463
(3) Neprohls-li njemce pronajmateli do deseti dn po oznmen, e byt na
poadovanou dobu vyklid, m se za to, e vyklizen bytu odmtl.
2261
Je-li nutn vyklizen bytu nejdle na dobu jednoho tdne, posta oznmit
njemci alespo deset dn ped zahjenm prac. Lhta k prohlen njemce se
zkracuje na pt dn.
2262
2263
2264
(1) Zjist-li njemce v byt pokozen nebo vadu, kter je teba bez prodlen
odstranit, oznm to ihned pronajmateli; jinou vadu nebo pokozen, kter brn
obvyklmu bydlen, oznm pronajmateli bez zbytenho odkladu.
(2) Njemce uin podle svch monost to, co lze oekvat, aby pokozenm
nebo vadou, kter je teba bez prodlen odstranit, nevznikla dal koda. Njemce m
prvo na nhradu nklad eln vynaloench pi zabrnn vzniku dal kody,
ledae pokozen nebo vada byly zpsobeny okolnostmi, za kter njemce odpovd.
2265
464
(2) Neodstran-li pronajmatel pokozen nebo vadu bez zbytenho odkladu
a dn, me pokozen nebo vadu odstranit njemce a dat nhradu
odvodnnch nklad, poppad slevu z njemnho, ledae pokozen nebo vada
nejsou podstatn.
(3) Neoznm-li njemce pronajmateli pokozen nebo vadu bez zbytenho
odkladu pot, co je ml a mohl pi dn pi zjistit, nem prvo na nhradu nklad;
odstran-li pokozen nebo vadu sm, nem prvo ani na slevu z njemnho.
2266
2267
2268
(1) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn, brn-li uvn
bytu prvo tet osoby.
(2) Ustanoven o pokozen nebo vad bytu se pouij obdobn tak tehdy,
brn-li uvn bytu ustanoven zkona nebo rozhodnut orgnu veejn moci vydan
na zklad zkona.
2269
465
Spolen njem
2270
2271
2272
2273
Podnjem
2274
466
2275
2276
2277
2278
2279
(1) Zeme-li njemce a nejde-li o spolen njem bytu, pejde njem na lena
njemcovy domcnosti, kter v byt il ke dni smrti njemce a nem vlastn byt. Je-li
touto osobou nkdo jin ne njemcv manel, partner, rodi, sourozenec, ze,
snacha, dt nebo vnuk, pejde na ni njem, jen pokud pronajmatel souhlasil
s pechodem njmu na tuto osobu.
(2) Njem bytu po jeho pechodu podle odstavce 1 skon nejpozdji uplynutm
dvou let ode dne, kdy njem peel. To neplat v ppad, e osoba, na kterou njem
peel, doshla ke dni pechodu njmu vku sedmdesti let. Stejn tak to neplat
v ppad, e osoba, na kterou njem peel, nedoshla ke dni pechodu njmu vku
osmncti let; v tomto ppad skon njem nejpozdji dnem, kdy tato osoba doshne
vku dvaceti let, pokud se pronajmatel s njemcem nedohodnou jinak.
(3) Spluje-li vce len njemcovy domcnosti podmnky pro pechod njmu,
pejdou prva a povinnosti z njmu na vechny spolen a nerozdln.
(4) Kad osoba splujc podmnky pro pechod njmu me do jednoho
msce od smrti njemce psemn oznmit pronajmateli, e v njmu nehodl
pokraovat; dnem dojit oznmen pronajmateli jej njem zanik.
467
(5) Zeme-li njemce drustevnho bytu a nejde-li o byt ve spolenm njmu
manel, pechz smrt njemce jeho lenstv v drustvu a njem bytu na toho
ddice, ktermu pipadl lensk podl.
2280
2281
2282
2283
2284
Nen-li njemcv ddic znm ani do esti msc ode dne njemcovy smrti,
me pronajmatel byt vyklidit; tm njem zanik. Vci z bytu pronajmatel ulo na
nklad njemcova ddice ve veejnm skladiti nebo u jinho schovatele;
468
nepevezme-li njemcv ddic vci bez zbytenho odkladu, me je pronajmatel na
jeho et vhodnm zpsobem prodat.
Skonen njmu
2285
2286
(1) Vpov njmu vyaduje psemnou formu a mus dojt druh stran.
Vpovdn doba b od prvnho dne kalendnho msce nsledujcho pot, co
vpov dola druh stran.
(2) Vypov-li njem pronajmatel, pou njemce o jeho prvu vznst proti
vpovdi nmitky a navrhnout pezkoumn oprvnnosti vpovdi soudem, jinak je
vpov neplatn.
2287
2288
469
a) m bt byt uvn pronajmatelem, nebo jeho manelem, kter hodl opustit
rodinnou domcnost a byl podn nvrh na rozvod manelstv, nebo manelstv
bylo ji rozvedeno,
b) potebuje pronajmatel byt pro svho pbuznho nebo pro pbuznho svho
manela v pm linii nebo ve vedlej linii v druhm stupni.
(3) Vypov-li pronajmatel njem z dvod uvedench v odstavci 1 a 2, uvede
vpovdn dvod ve vpovdi.
2289
2290
2291
2292
Njemce odevzd byt pronajmateli v den, kdy njem kon. Byt je odevzdn,
obdr-li pronajmatel kle a jinak mu nic nebrn v pstupu do bytu a v jeho
uvn. Opust-li njemce byt takovm zpsobem, e njem lze bez jakchkoli
pochybnost povaovat za skonen, m se byt za odevzdan ihned.
470
2293
2294
2295
2296
(1) Je-li v byt vc, o kter lze mt za to, e pat njemci nebo lenu jeho
domcnosti, postar se pronajmatel o vc ve prospch njemce a na jeho et.
Nepevezme-li njemce tuto vc bez zbytenho odkladu, vznik pronajmateli prvo
vc po pedchozm upozornn njemce na jeho et vhodnm zpsobem prodat
pot, co poskytne dodatenou pimenou lhtu k pevzet.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, jedn-li se o vc, kterou njemce nebo
len jeho domcnosti zjevn opustil.
2297
Je-li njem bytu ujednn v souvislosti s vkonem zamstnn, funkce nebo jin
prce a je-li podle vslovnho uren smlouvy pronajat byt sluebn, mohou bt
471
prva njemce sluebnho bytu omezena. To plat i v ppad, je-li v tto souvislosti
ujednn njem domu.
2298
2299
Zeme-li njemce, njem sluebnho bytu skon. Osoba, kter v byt bydlela
spolen s njemcem, m prvo v byt bydlet; vyzve-li ji vak pronajmatel, aby byt
vyklidila, je povinna tak uinit nejpozdji do t msc ode dne, kdy vzvu obdr.
2300
(1) Je-li pedmtem njmu byt uren pro ubytovn osob se zdravotnm
postienm nebo byt v dom se zazenm urenm pro tyto osoby nebo byt v dom
s peovatelskou slubou, jedn se o njem bytu zvltnho uren.
(2) Smlouvu o njmu bytu zvltnho uren me pronajmatel uzavt jen na
zklad psemnho doporuen toho, kdo takov byt svm nkladem zdil, nebo jeho
prvnho nstupce.
2301
472
Pododdl 3
Zkladn ustanoven
2302
2303
2304
(1) Njemce nem prvo provozovat jinou innost nebo zmnit zpsob i
podmnky jejho vkonu, ne jak to vyplv z elu njmu nebo z jinho ujednn
stran, anebo z toho, co bylo mon dvodn oekvat pi uzaven smlouvy, pokud
by tato zmna psobila zhoren pomr v nemovit vci nebo by nad pimenou
mru pokozovala pronajmatele nebo ostatn uivatele nemovit vci.
(2) Ustanoven odstavce 1 se nepouije, pokud se v dsledku zmny pomr na
stran njemce jeho innost v nkterm ohledu zmnila jen nepodstatn.
2305
2306
473
2307
Skonen njmu
2308
2309
2310
(1) Ve vpovdi mus bt uveden jej dvod; vpov, v n nen uveden jej
dvod, je neplatn.
(2) Vpovdn doba je tmsn.
2311
474
2312
2313
2314
(1) Vypovdan strana m prvo do uplynut jednoho msce ode dne, kdy j
byla vpov doruena, vznst proti vpovdi nmitky; nmitky vyaduj psemnou
formu.
(2) Nevznese-li vypovdan strana nmitky vas, prvo dat pezkoumn
oprvnnosti vpovdi zanikne.
(3) Vznese-li vypovdan strana nmitky vas, ale vypovdajc strana do
jednoho msce ode dne, kdy j nmitky byly dorueny, nevezme svou vpov zpt,
m vypovdan strana prvo dat soud o pezkoumn oprvnnosti vpovdi, a to
do dvou msc ode dne, kdy marn uplynula lhta pro zptvzet vpovdi.
2315
Pododdl 4
2316
Zkladn ustanoven
475
(2) Nen-li dle stanoveno jinak, pouij se pro podnikatelsk pronjem
movitch vc obecn ustanoven o njmu.
2317
2318
(1) M-li vc vadu, pro kterou ji nelze dn uvat nebo pro kterou ji lze uvat
jen se znanmi obtemi, m njemce prvo, aby mu pronajmatel poskytl jinou vc
slouc tmu elu.
(2) Po dobu, po ni njemce nemohl vc dn uvat vbec nebo jen se
znanmi obtemi, m njemce prvo na prominut njemnho, anebo na slevu
z njemnho nebo snen njemnho; sv prvo mus njemce uplatnit
u pronajmatele do konce ujednan doby njmu, jinak zanikne.
2319
(1) Njemce oznm pronajmateli pokozen, ztrtu nebo znien vci bez
zbytenho odkladu.
(2) Njemce plat njemn, dokud neoznm pronajmateli pokozen vci, pro
kter vc neme dn uvat, anebo ztrtu nebo znien vci; stejn tak plat
njemn, dokud je v prodlen s vrcenm vci.
(3) Njemce neodpovd za opoteben vci zpsoben dnm uvnm.
2320
476
Pododdl 5
2321
Zkladn ustanoven
2322
2323
2324
2325
477
Pododdl 6
Ubytovn
2326
Zkladn ustanoven
2327
2328
2329
2330
478
2331
Oddl 4
Pacht
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2332
Zkladn ustanoven
2333
2334
2335
479
zlohu. Pachtovo prvo na slevu z pachtovnho nebo na jeho prominut tm
doteno nen.
(2) Zlep-li propachtovatel propachtovanou vc do t mry, e pacht me pi
dnm hospodaen doshnout vyho vnosu, me se propachtovatel domhat
pimenho zven pachtovnho.
2336
2337
2338
Je-li pacht ujednn alespo na dobu t let, me strana vyzvat v dob ne krat
ne est msc ped uplynutm ujednan doby druhou stranu, aby sdlila, zda hodl
v pachtu pokraovat, s tm, e vyslov-li druh strana do t msc od doruen
vzvy svj souhlas, prodlou se pacht o dobu, na kterou byl pvodn ujednn; jinak
pacht skon v pvodn ujednan dob.
2339
2340
480
2341
Nen-li v ustanovench tohoto oddlu stanoveno nco jinho, pouij se pro pacht
pimen ustanoven o njmu.
Invent
2342
2343
2344
481
Pododdl 2
Zemdlsk pacht
2345
Zkladn ustanoven
2346
2347
2348
Pododdl 3
Pacht zvodu
2349
482
2350
2351
2352
2353
2354
2355
2356
Neprok-li strany, e vznik nebo znik pachtu byl tet osob znm dve, jsou
vi n tyto skutenosti inn ode dne, kdy bylo oznmen o vzniku nebo zniku
pachtu zveejnno.
2357
Oddl 5
Licence
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2358
Zkladn ustanoven
(1) Nabyvatel nen povinen licenci vyut, ledae trvn prva zvis na jeho
vkonu.
(2) Poskytovatel udruje po dobu trvn licence prvo, vyaduje-li to jeho
povaha.
2360
(1) Je-li ujednna vhradn licence, poskytovatel nem prvo poskytnout tut
licenci tet osob po dobu, co vhradn licence trv. Nen-li vslovn ujednn opak,
zdr se i poskytovatel vkonu prva, ke ktermu udlil vhradn licenci.
(2) Poskytne-li poskytovatel za trvn vhradn licence nabyvatele bez jeho
souhlasu udlenho v psemn form licenci tet osob, licence nevznikne. Byla-li
vak nevhradn licence poskytnuta ped poskytnutm vhradn licence, zstv
zachovna.
2361
2362
2363
Podlicence
2364
(1) Nabyvatel me licenci postoupit tet osob zcela nebo zsti jen se
souhlasem poskytovatele. Souhlas vyaduje psemnou formu.
(2) Nabyvatel sdl poskytovateli bez zbytenho odkladu, e licenci postoupil,
jako i osobu postupnka.
485
2365
Byl-li peveden zvod nebo jeho st, kter tvo jeho samostatnou sloku,
souhlas poskytovatele k peveden licence se vyaduje, jen bylo-li to zvl
ujednno.
2366
Odmna
(1) Nen-li ujednna ve odmny nebo zpsob jejho uren, je smlouva pesto
platn, pokud
a) z jednn stran o uzaven smlouvy vyplv jejich vle uzavt platnou smlouvu
i bez uren ve odmny; v takovm ppad nabyvatel poskytovateli zaplat
odmnu ve vi, kter je obvykl v dob uzaven smlouvy za obdobnch
smluvnch podmnek a pro takov prvo, nebo
b) strany ve smlouv ujednaj, e se licence poskytuje bezplatn.
(2) Je-li ve odmny ujednna v zvislosti na vnosech z vyuit licence,
umon nabyvatel poskytovateli kontrolu pslunch etnch zznam nebo jin
dokumentace ke zjitn skuten ve odmny. Poskytne-li takto nabyvatel
poskytovateli informace oznaen nabyvatelem jako dvrn, nesm je poskytovatel
prozradit tet osob ani je pout pro sv poteby v rozporu s elem, ke ktermu mu
byly poskytnuty.
(3) Nabyvatel pedlo poskytovateli pravideln vytovn odmny podle
odstavce 2 v ujednanch asovch obdobch; nen-li ujednno jinak, je povinen tak
uinit alespo jednou ron.
2367
2368
486
2369
2370
Vpov
Pododdl 2
2371
Zkladn ustanoven
2372
2373
(1) O podn nvrhu na uzaven smlouvy jde i tehdy, smuje-li projev vle
i vi neuritmu potu osob. Obsah smlouvy nebo jeho st lze urit tak odkazem
na licenn podmnky, je jsou stranm znm nebo veejn dostupn.
(2) S pihldnutm k obsahu nvrhu nebo praxi, kterou strany mezi sebou
zavedly, nebo zvyklostem me osoba, kter m v myslu nvrh pijmout, vyjdit
souhlas s nvrhem na uzaven smlouvy provedenm uritho konu bez vyrozumn
navrhovatele, zejmna poskytnutm nebo pijetm plnn. V tomto ppad je pijet
nvrhu inn v okamiku, kdy byl tento kon uinn.
487
(3) Je-li v nvrhu adresovanm neuritmu okruhu osob, kter lze pijmout bez
vyrozumn navrhovatele podle odstavce 2, stanovena lhta k pijet, nelze nvrh
bhem tto lhty odvolat.
2374
2375
2376
488
c) mnostevn rozsah licence je omezen na mnostv, kter je obvykl u danho
druhu dla a zpsobu uit.
(4) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje oprvnn k pozen rozmnoenin
pmch i nepmch, trvalch i doasnch, vcelku nebo zsti, jakmikoli
prostedky a v jakkoli form.
(5) Licence k rozmnoovn dla zahrnuje i licenci k roziovn takto
zhotovench rozmnoenin.
2377
2378
2379
489
2380
Jsou-li pro to dvody zvltnho zetele hodn, nahrad autor nabyvateli kodu,
kter mu vznikla odstoupenm od smlouvy. Pitom se vezmou v vahu zejmna
dvody, pro n nabyvatel licenci dostaten nevyuil.
2381
(1) Nedolo-li k vyuit licence vbec, vrt autor nabyvateli odmnu, kterou od
nho pijal na zklad smlouvy, od kter odstoupil; dolo-li k vyuit licence pouze
nedostaten, vrt autor odmnu snenou o st, kter s ohledem na pomr mezi
uskutennm a mezi ujednanm nebo zkonem stanovenm rozsahem vyuit
licence pipad na uskutenn vyuit.
(2) Byl-li nabyvatel povinen licenci vyut a poruil-li tuto povinnost, zstv
prvo autora na odmnu odstoupenm od smlouvy pro neinnost nabyvatele
nedoteno. Byla-li odmna ujednna v zvislosti na vnosech z uit autorskho dla,
m se za to, e autorovi vzniklo prvo na odmnu v t vi, v jak by mu vzniklo,
kdyby nabyvatel v dob ped odstoupenm od smlouvy licenci dostaten vyuil.
2382
2383
Znik licence
Smrt fyzick osoby nebo znikem prvnick osoby, kter byla udlena licence,
pechz prva a povinnosti z licenn smlouvy na jejho prvnho nstupce. Licenn
smlouva me takov pechod prv a povinnost na prvnho nstupce vylouit.
490
Pododdl 3
2384
Zkladn ustanoven
2385
(1) Nabyvatel poskytne autorovi ped vydnm autorskho dla pimenou lhtu
k proveden drobnch tvrch zmn jeho dla, kter nevyvolaj na stran nabyvatele
potebu vynaloen nepimench nklad a jimi se nezmn povaha dla (autorsk
korektura).
(2) Neumon-li nabyvatel autorovi proveden autorsk korektury, me autor
od smlouvy odstoupit, dolo-li by v dsledku toho k uit autorskho dla zpsobem
sniujcm jeho hodnotu.
2386
Pododdl 4
2387
Pro umleck vkony se 2371 a 2383 pouij obdobn; vkonn umlec vak
nem prvo stanoven v 2377.
491
2388
2389
Oddl 6
Zpjka
2390
Zkladn ustanoven
2391
(1) M-li se penit zpjka vrtit v jin mn, ne v jak byla dna, splat
vydluitel zpjku tak, aby se to, co se vrac, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dno.
Zpjka se splc v mn msta plnn.
(2) Pi nepenit zpjce se vrac vc stejnho druhu, jak byla zpjkou
dna; nezle na tom, zda jej cena mezitm stoupla nebo klesla.
2392
(1) Pi penit zpjce lze ujednat roky. Tot plat o zpjce poskytnut
v cennch paprech.
(2) Pi nepenit zpjce lze ujednat msto rok plnn pimenho vtho
mnostv nebo vc lep jakosti, ale tho druhu.
2393
492
2394
Oddl 7
vr
2395
Zkladn ustanoven
2396
2397
2398
2399
493
2400
Dl 3
Pracovn pomr
2401
Dl 4
Oddl 1
schova
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2402
Zkladn ustanoven
2403
(1) Schovatel opatruje pevzatou vc, jak bylo ujednno, jinak tak peliv, jak to
odpovd povaze vci a jeho monostem, aby na vci nevznikla koda, a po uplynut
doby schovy vc uschovateli vrt spolu s tm, co k n pibylo.
494
(2) Pod-li o to uschovatel, vrt mu schovatel vc i ped uplynutm ujednan
doby schovy. Sm ale nem prvo vrtit vc dve, ledae ji neme pro
nepedvdatelnou okolnost bezpen nebo bez vlastn kody opatrovat.
2404
2405
Uije-li schovatel pevzatou vc pro sebe, umon-li jinmu uit vci nebo d-li
ji do schovy jinmu bez svolen uschovatele nebo bez nezbytn poteby, nahrad
uschovateli vekerou kodu, a to i nahodilou. To neplat, proke-li schovatel, e by
koda postihla vc i jinak.
2406
2407
2408
Pododdl 2
2409
495
(2) Schovatel vede evidenci o cennm papru uloenm do schovy, jejm
obsahem je t identifikace uschovatele a msto uloen cennho papru.
2410
Hromadn schova
2411
2412
2413
(1) Uschov-li cenn papry do hromadn schovy jejich emitent, je cenn papr
vydn dnem, kdy emitent ped listinu schovateli ve prospch jejho vlastnka jako
prvho nabyvatele (imobilizovan cenn papr). Pedv-li se do schovy cenn
papr na jmno, nebo cenn papr na ad, neuvd se na cennm papru pi pedn do
schovy jmno vlastnka cennho papru.
(2) Vlastnk uschovanho cennho papru m prvo poadovat, aby mu byl
cenn papr vydn jen za podmnek stanovench v emisnch podmnkch cennho
papru. Schovatel ped vydnm cennho papru z schovy dopln na cennm papru
na jmno nebo na ad jmno jeho vlastnka.
496
(3) Schovatelem imobilizovanho cennho papru me bt pouze osoba
oprvnn vst samostatnou evidenci investinch nstroj podle zkona
upravujcho podnikn na kapitlovm trhu; druhotnm schovatelem me bt
pouze osoba oprvnn vst evidenci navazujc na samostatnou evidenci
investinch nstroj podle zkona upravujcho podnikn na kapitlovm trhu.
2414
Oddl 2
Skladovn
2415
Zkladn ustanoven
2416
2417
(1) Potvrzen o pevzet vci lze nahradit skladitnm listem. Skladitn list je
cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat vydn skladovan vci; lze jej
vydat na jmno, na ad, nebo na doruitele.
(2) Skladitn list obsahuje alespo
a) jmno skladovatele a jeho bydlit nebo sdlo,
b) jmno ukladatele a jeho bydlit nebo sdlo,
c) oznaen, mnostv, vhu nebo objem uskladnnch vc,
d) formu skladitnho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen
osoby, na jej jmno nebo ad byl vydn,
e) daj o mst, kde je vc uskladnna, a
f) msto a den vydn skladitnho listu a skladovatelv podpis.
497
(3) Neobsahuje-li skladitn list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se
za vystaven na ad ukladatele.
2418
2419
2420
2421
2422
(1) Trv-li skladovn dle ne est msc, plat se skladn pololetn pozadu.
(2) Skladn za neukonen pololet i skladn za krat dobu skladovn se plat
pi vyzvednut skladovan vci.
(3) I po zniku zvazku ze smlouvy m skladovatel prvo na skladn za dobu,
po kterou byla vc u nho uloena proto, e ji ukladatel vas nevyzvedl.
2423
2424
498
(2) Skladovatel me skladovn ujednan na neuritou dobu vypovdt;
vpovdn doba in jeden msc a pone bet prvnm dnem msce nsledujcho
po doruen vpovdi.
2425
2426
2427
2428
Svpomocn prodej
499
2429
Dl 5
Oddl 1
Pkaz
2430
Zkladn ustanoven
2431
2432
(1) Pkaznk pln pkaz poctiv a peliv podle svch schopnost; pouije
pitom kadho prostedku, kterho vyaduje povaha obstarvan zleitosti, jako
i takovho, kter se shoduje s vl pkazce. Od pkazcovch pokyn se pkaznk
me odchlit, pokud to je nezbytn v zjmu pkazce a pokud neme vas obdret
jeho souhlas.
(2) Pkaznk penech pkazci veker uitek z obstaran zleitosti.
2433
2434
500
2435
2436
2437
2438
(1) Pkazce poskytne pkaznkovi odmnu, byla-li ujednna nebo je-li obvykl,
zejmna vzhledem k pkazcovu podnikn.
(2) Pkazce poskytne odmnu, i kdy vsledek nenastal, ledae byl nezdar
zpsoben tm, e pkaznk poruil sv povinnosti. To plat i v ppad, e splnn
pkazu zmaila nhoda, ke kter pkaznk nedal podnt.
2439
2440
501
2441
2442
2443
2444
Oddl 2
Zprostedkovn
2445
Zkladn ustanoven
2446
502
2447
2448
2449
2450
2451
2452
2453
Oddl 3
Komise
2455
Zkladn ustanoven
2456
2457
2458
2459
504
2460
2461
2462
2463
2464
2465
(1) Po dobu, kdy m komision u sebe vci pevzat od komitenta nebo pro
komitenta, m povinnosti jako skladovatel. Hroz-li na vci koda nebo opomene-li
komitent s vc naloit, a byl k tomu povinen, me komision vc prodat podle
2428.
(2) Komision m k vci, dokud se u nho nachz nebo dokud s n me jinak
nakldat, zadrovac prvo k zajitn dluh vyplvajcch ze smlouvy.
505
2466
2467
2468
2469
2470
Oddl 4
Zaslatelstv
2471
Zkladn ustanoven
506
2472
2473
2474
2475
2476
2477
(1) Zaslatel pod pkazci zprvu o kod, kter zsilce hroz nebo na n ji
vznikla, jakmile se o tom dozv, jinak nahrad pkazci kodu zpsobenou tm, e
pkazce takto nezpravil.
(2) Hroz-li podstatn koda na zsilce bezprostedn a nen-li as vydat si
pokyny pkazce nebo prodlv-li pkazce s nimi, m zaslatel prvo zsilku prodat
podle 2126 a 2127.
2478
2479
507
2480
2481
(1) Zaslatel m k zsilce, dokud je zsilka u nho nebo dokud m listiny, kter
ho opravuj se zsilkou nakldat, zstavn prvo k zajitn dluh pkazce
vyplvajcch ze smlouvy. To plat i v ppad, e zsilka nebo listiny jsou u nkoho,
kdo je m u sebe zaslatelovm jmnem.
(2) Mezizaslatel uplatn na dost dvjch zaslatel vechna prva, kter jim
pslu z jejich zstavnho prva, a m prvo i povinnost jejich prva uspokojit.
Uspokoj-li je, pechzej na nho spolu se zstavnm prvem, kter je zajiuje.
2482
Oddl 5
Obchodn zastoupen
Zkladn ustanoven
2483
2484
508
2485
Rozhodn zem
2486
2487
2488
2489
509
(2) Obchodn zstupce sdl zastoupenmu daje o vvoji trhu a vech dalch
okolnostech dleitch pro oprvnn zjmy zastoupenho, zejmna pro jeho
rozhodovn souvisc s uzavrnm obchod.
2490
2491
2492
2493
2494
Povinnosti zastoupenho
2495
510
2496
2497
2498
2499
2500
511
2501
2502
Prvo na provizi podle 2501 odst. 1 a 2 obchodnmu zstupci nevznik, m-li
prvo na provizi podle 2501 odst. 3 pedchoz obchodn zstupce, ledae je
vzhledem k okolnostem spravedliv provizi rozdlit mezi oba obchodn zstupce.
2503
Bylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen pleitost
k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci prvo na
provizi ji obstarnm tto pleitosti.
2504
(1) Nebylo-li ujednno, e obchodn zstupce obstar pro zastoupenho jen
pleitost k uzaven obchodu s uritm obsahem, vznik obchodnmu zstupci
prvo na provizi v okamiku, kdy zastoupen splnil povinnost nebo byl povinen
splnit zvazek na zklad smlouvy uzaven s tet osobou, anebo kdy tet osoba
splnila zvazek z takov smlouvy.
(2) Prvo na provizi vznik nejpozdji v okamiku, kdy tet osoba splnila svou
st zvazku nebo byla povinna ji splnit, splnil-li zastoupen svoji st. M-li vak
tet osoba splnit sv povinnosti a po uplynut doby pesahujc est msc po
uzaven obchodu, vznik obchodnmu zstupci prvo na odmnu uzavenm
obchodu.
2505
512
2506
2507
Je-li zejm, e obchod mezi zastoupenm a tet osobou nebude splnn, prvo
na provizi nevzniklo; to neplat, nespln-li se obchod z dvod na stran
zastoupenho.
2508
2509
2510
513
2511
2512
Zvltn odmna
2514
514
2515
2516
2517
2518
Konkurenn doloka
2519
Zakzan ujednn
(1) Zakzna jsou ujednn odchylujc se od 2489, 2495, 2496 odst. 1, 2497
nebo 2498.
515
(2) K ujednnm, kter se odchyluj od 2504 odst. 2, 2505, 2506, 2507, 2514,
2515, 2516 nebo 2517 v neprospch obchodnho zstupce, se nepihl.
2520
Zjezd
Zkladn ustanoven
2521
2522
2523
(1) Za poadatele se povauje ten, kdo nabz zjezd veejnosti nebo skupin
osob podnikatelskm zpsobem, a to i prostednictvm tet osoby.
(2) Kdo zprostedkuje nebo zad jednotliv sluby cestovnho ruchu, se
povauje za poadatele, vyvol-li na zklad zvltnch okolnost u tetch osob
pedstavu, e sluby cestovnho ruchu poskytuje jako zjezd na vlastn odpovdnost.
516
2524
Potvrzen zjezdu
2525
2526
2527
517
d) stravovn, daj o jeho zpsobu a rozsahu.
(3) Pedal-li poadatel zkaznkovi katalog, kter obsahuje vechny stanoven
daje o vymezen zjezdu podle odstavce 1 psm. b), me poadatel v potvrzen
o zjezdu jen odkzat na slo nebo jin oznaen zjezdu v katalogu.
2528
2529
2530
518
(2) Cenu zjezdu me poadatel zvit, zv-li se do jedenadvactho dne ped
sjednanm okamikem zahjen zjezdu
a) cena za dopravu vetn cen pohonnch hmot,
b) platby spojen s dopravou, jako jsou letitn, pstavn i jin poplatky zahrnut
v cen zjezdu, nebo
c) smnn kurs esk koruny pouit pro stanoven ceny zjezdu v prmru o vce
ne 10 %.
(3) Odele-li poadatel oznmen o zven ceny zkaznkovi pozdji ne
dvact prvn den ped zahjenm zjezdu, nem zven ceny prvn inky.
2531
Zmna smlouvy
2532
Postoupen smlouvy
Odstoupen od smlouvy
2533
519
2534
2535
(1) Zru-li poadatel zjezd ve lht krat ne dvacet dn ped jeho zahjenm,
uhrad zkaznkovi penle ve vi 10 % z ceny zjezdu. Prvo zkaznka na nhradu
kody tm nen doteno.
(2) Poadatel se zprost povinnost podle odstavce 1 dkazem, e zjezd byl
zruen v souladu s 2528 odst. 1 nebo vzhledem k vy moci.
2536
2537
(1) Nem-li zjezd vlastnosti, o nich poadatel zkaznka ujistil nebo kter
zkaznk vzhledem k nabdce a zvyklostem dvodn oekval, zajist poadatel
npravu, pokud si nevyd nemrn nklady.
(2) Nezjedn-li poadatel npravu ani v pimen lht, kterou mu zkaznk
ur, me si zkaznk zjednat npravu sm a poadatel mu nahrad eln
vynaloen nklady. Uren lhty k nprav nen teba, pokud poadatel odmtl
npravu zjednat nebo vyaduje-li se okamit nprava vzhledem k zvltnmu zjmu
zkaznka.
2538
2539
Pomoc v nesnzch
Nhrada kody
2542
2543
2544
Umouje-li mezinrodn smlouva, kterou je esk republika vzna, omezen
ve nhrady kody vznikl poruenm povinnosti ze smlouvy o zjezdu, hrad
521
poadatel kodu jen do ve tohoto omezen, ujedn-li to ve smlouv. To neplat,
byla-li koda zpsobena mysln nebo z hrub nedbalosti.
2545
2546
2547
Spolen ustanoven
2548
Zjezdem podle tohoto dlu nen soubor slueb cestovnho ruchu poskytnut
podnikateli za elem jeho dalho podnikn ani soubor slueb cestovnho ruchu,
jeho nabdka a poskytnut nen podniknm.
2549
Oddl 1
Peprava osob a vc
Pododdl 1
Peprava osoby
2550
Zkladn ustanoven
2551
2552
2553
(1) Jedn-li se o pravidelnou pepravu osob, stanov pepravn dy, jak prva
m cestujc vi dopravci, nebyla-li peprava provedena vas.
(2) Pi nepravideln peprav osob nahrad dopravce kodu vzniklou cestujcmu
tm, e peprava nebyla provedena vas; podmnky a rozsah nhrady stanov
pepravn dy.
(3) Prva podle odstavc 1 a 2 mus cestujc uplatnit u dopravce bez zbytenho
odkladu. Nebylo-li takov prvo uplatnno nejpozdji do esti msc, soud je
nepizn, namtne-li dopravce, e prvo nebylo uplatnno vas.
2554
523
sebe, nahrad ji dopravce podle ustanoven o nhrad kody zpsoben provozem
dopravnch prostedk.
(2) kodu zpsobenou na zavazadle pepravovanm oddlen od cestujcho
dopravce nahrad podle ustanoven o nhrad kody pi peprav vci.
Pododdl 2
Peprava vci
2555
Zkladn ustanoven
2556
2557
(1) Odeslatel poskytne dopravci sprvn daje o obsahu zsilky a jeho povaze.
(2) Je-li k proveden pepravy zapoteb zvltn listiny, ped ji odeslatel
dopravci nejpozdji pi pedn zsilky k peprav.
2558
2559
Peruen pepravy
524
2560
(1) Zn-li dopravce pjemce zsilky, zsilku mu doru. M-li vak pjemce
podle smlouvy zsilku v mst uren vyzvednout, oznm mu dopravce jen ukonen
pepravy a zsilku mu na podn vyd.
(2) Zavazuje-li smlouva dopravce, aby ped vydnm zsilky vybral od pjemce
uritou stku i uskutenil jin inkasn kon, pouij se pimen ustanoven
o dokumentrnm inkasu.
2561
2562
2563
Pepravn
2564
2565
525
Nhrada kody
2566
2567
(1) Pi ztrt nebo znien zsilky nahrad dopravce cenu, kterou zsilka mla
v dob, kdy ji pevzal.
(2) Pi pokozen nebo znehodnocen zsilky nahrad dopravce rozdl mezi
cenou, kterou zsilka mla v dob jejho pevzet dopravcem, a cenou, kterou by
v tto dob mla zsilka pokozen nebo znehodnocen.
2568
2569
Nen-li prvo na nhradu kody u dopravce uplatnno do esti msc ode dne
pevzet zsilky, anebo nebyla-li zsilka pevzata, do esti msc ode dne, kdy mla
bt doruena, soud je nepizn, namtne-li dopravce, e prvo bylo uplatnno
opodn.
526
2570
Svpomocn prodej
2571
Pododdl 3
Nlon list
2572
(1) Potvrzen o pevzet zsilky lze nahradit nlonm listem. Nlon list je
cenn papr, se kterm je spojeno prvo poadovat na dopravci vydn zsilky
v souladu s obsahem nlonho listu; lze jej vydat na jmno, na ad nebo na
doruitele.
(2) Nlon list obsahuje alespo
a) jmno dopravce a jeho bydlit nebo sdlo,
b) jmno odeslatele a jeho bydlit nebo sdlo,
c) oznaen, mnostv, vhu nebo objem pepravovanch vc,
d) formu nlonho listu; pokud byl vydn na jmno nebo na ad, i oznaen osoby,
na jej jmno nebo ad byl vydn,
e) daj o mst uren a
f) msto a den vydn nlonho listu a dopravcv podpis.
(3) Neobsahuje-li nlon list jmno osoby, na jej ad je vydn, povauje se za
vystaven na ad odeslatele.
2573
527
2574
Dopravce vyd odeslateli za znien nebo ztracen nlon list nov nlon
list s vyznaenm, e se jedn o nhradn nlon list. Odeslatel nahrad dopravci
kodu, vznikne-li mu zneuitm pvodnho nlonho listu.
2575
2576
2577
Pododdl 4
2578
2579
2580
528
kdy poteba takovho omezen pro vnitrosttn pepravu nezbytn vyplv ze zsad
platnch pro mezinrodn pepravu.
(3) Ppadn omezen povinnosti dopravce k nhrad jmy v pepravnch dech
se nevztahuj na ppady jmy zpsoben mysln nebo z hrub nedbalosti.
2581
Oddl 2
2582
2583
2584
529
2585
Dl 8
Dlo
Oddl 1
Obecn ustanoven
2586
Zkladn ustanoven
2587
Dlem se rozum zhotoven urit vci, nespad-li pod kupn smlouvu, a dle
drba, oprava nebo prava vci, nebo innost s jinm vsledkem. Dlem se rozum
vdy zhotoven, drba, oprava nebo prava stavby nebo jej sti.
2588
530
Zpsob provdn dla
2589
Zhotovitel bu provede dlo osobn, anebo je nech provst pod svm osobnm
vedenm. To neplat, nen-li proveden dla vzno na osobn vlastnosti zhotovitele
nebo nen-li to vzhledem k povaze dla zapoteb.
2590
2591
2592
2593
2594
531
objednatel na provdn dla s pouitm pedan vci nebo podle danho pkazu, m
zhotovitel prvo poadovat, aby tak objednatel uinil v psemn form.
(3) Lhta stanoven pro dokonen dla se prodluuje o dobu peruenm
vyvolanou. Zhotovitel m prvo na hradu nklad spojench s peruenm dla nebo
s pouitm nevhodnch vc do doby, kdy jejich nevhodnost mohla bt zjitna.
(4) Zachov-li se zhotovitel podle odstavc 1 a 2, nem objednatel prva z vady
dla vznikl pro nevhodnost vci nebo pkazu.
2595
2596
2597
2598
(1) Objednatel nese nebezpe kody na vci, kterou opatil k proveden dla,
dokud trv jeho vlastnick prvo k vci.
(2) Zhotovitel odpovd za vc pevzatou od objednatele jako skladovatel.
S provedenm dlem pedlo objednateli vytovn a vrt mu ve, co z jeho vc
nezpracoval.
532
Vlastnick prvo k pedmtu dla
2599
2600
2601
2602
2603
533
Proveden dla
2604
2605
(1) Dlo je dokoneno, je-li pedvedena jeho zpsobilost slouit svmu elu.
Objednatel pevezme dokonen dlo s vhradami, nebo bez vhrad.
(2) Pevezme-li objednatel dlo bez vhrad, nepizn mu soud prvo ze zjevn
vady dla, namtne-li zhotovitel, e prvo nebylo uplatnno vas.
2606
2607
2608
(1) Je-li pedmtem dla vc, d se pedn vci obdobn ustanovenmi o kupn
smlouv.
(2) Pevzetm nabv objednatel vlastnick prvo k vci a pechz na nho
nebezpe kody na vci, nestalo-li se tak ji dve.
2609
Svpomocn prodej
534
objednatele o zamlenm prodeji a stanov mu nhradn lhtu k pevzet vci, avak
ne krat ne jeden msc.
(2) Nehls-li se neznm nebo nesnadno dosaiteln objednatel o dlo po dobu
del ne est msc, poppad, brn-li tomu povaha vci, nehls-li se objednatel
o vc po dobu pimenou jej povaze, me zhotovitel vc na jeho et prodat i bez
vyrozumn.
Cena za dlo
2610
2611
2612
2613
2614
535
Vady dla
2615
2616
2617
2618
2619
Oddl 2
2620
(1) Je-li cena ujednna pevnou stkou, nebo odkazem na rozpoet, kter je
soust smlouvy nebo byl objednateli sdlen zhotovitelem do uzaven smlouvy,
536
neme ani objednatel ani zhotovitel dat zmnu ceny proto, e si dlo vydalo jin
sil nebo jin nklady, ne bylo pedpokldno.
(2) Nastane-li vak zcela mimodn nepedvdateln okolnost, kter dokonen
dla podstatn ztuje, me soud podle svho uven rozhodnout o spravedlivm
zven ceny za dlo, anebo o zruen smlouvy a o tom, jak se strany vypodaj.
To neplat, pevzala-li nkter ze stran nebezpe zmny okolnost, nebo jedn-li se
o okolnost, o n nkter ze stran pedem prohlsila, e nenastane.
2621
(1) Bylo-li dlo zadno podle rozpotu, neme zhotovitel poadovat zven
ceny za dlo, ani maj-li rozsah nebo nkladnost prce za nsledek pekroen
rozpotu.
(2) Byla-li zaruena plnost rozpotu, neme zhotovitel dla poadovat zven
ceny za dlo, objev-li se poteba dalch prac k dokonen dla.
2622
Oddl 3
2623
537
2624
Nebezpe kody
2625
Prvo na vytovn
Je-li cena dla urena s odkazem na skuten rozsah prce a jej hodnotu nebo na
hodnotu pouitch vc a vi dalch nklad, vytuje zhotovitel na dost
objednatele dosavadn postup prac, jako i dosud vynaloen nklady.
2626
2627
Skryt pekky
(1) Zjist-li zhotovitel pi provdn dla skryt pekky tkajc se msta, kde
m bt dlo provedeno, znemoujc provst dlo dohodnutm zpsobem, oznm to
bez zbytenho odkladu objednateli a navrhne mu zmnu dla. Do dosaen dohody
o zmn dla me jeho provdn peruit.
(2) Nedohodnou-li se strany na zmn smlouvy v pimen lht, me
kterkoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel m prvo na cenu za st dla
provedenou do doby, ne pekku mohl pi vynaloen potebn pe odhalit.
538
2628
Pevzet stavby
Objednatel nem prvo odmtnout pevzet stavby pro ojedinl drobn vady,
kter samy o sob ani ve spojen s jinmi nebrn uvn stavby funkn nebo
esteticky, ani jej uvn podstatnm zpsobem neomezuj.
Vady stavby
2629
(1) Soud nepizn prvo ze skryt vady, kter objednatel neoznmil bez
zbytenho odkladu pot, co ji mohl pi dostaten pi zjistit, nejpozdji vak do
pti let od pevzet stavby, namtne-li druh strana, e prvo nebylo uplatnno vas.
Tot plat o skryt vad projektov dokumentace a o jinch obdobnch plnnch.
(2) Provdc prvn pedpis me v odvodnnch ppadech stanovit zkrcen
doby uveden v odstavci 1 pro nkter sti stavby a na dva roky. Ujednaj-li strany
zkrcen tto doby, nepihl se k tomu, je-li objednatel slab stranou.
2630
Oddl 4
2631
539
2632
2633
2634
2635
Dl 9
Pe o zdrav
2636
Zkladn ustanoven
2637
Pe o zdrav zahrnuje kon, prohldku nebo radu a vechny dal sluby, kter
se tkaj bezprostedn oetovanho a kter jsou vedeny snahou zlepit nebo
zachovat jeho zdravotn stav. Pe o zdrav vak nen innost spovajc jen v
prodeji nebo jinm pevodu lk.
540
Pouen
2638
2639
2640
2641
2642
2643
2644
2645
2646
Zznamy o pi o zdrav
2647
542
(3) Do zznam poskytovatel vdy poznamen, kdo do nich nahlel.
2648
2649
(1) Nestanov-li zkon nco jinho, nelze zznamy zpstupnit jin osob bez
vslovnho souhlasu oetovanho, teba by to byl i pkazce nebo zstupce
oetovanho.
(2) Udlil-li oetovan souhlas, nebo odmtl-li jej udlit, uvede se to
v zznamech, kter poskytovatel o oetovanm vede.
2650
2651
543
Dl 10
Kontroln innost
2652
Zkladn ustanoven
2653
2654
2655
2656
2657
2659
2660
2661
Dl 11
Oddl 1
et
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2662
Zkladn ustanoven
Smlouvou o tu se ten, kdo vede et, zavazuje zdit od urit doby v urit
mn et pro jeho majitele, umonit vloen hotovosti na et nebo vbr hotovosti
z tu nebo provdt pevody pennch prostedk z tu i na et.
545
2663
Je-li et zzen pro vce osob, m kad z nich postaven majitele tu. Tyto
osoby nakldaj s tem spolen. M se za to, e jejich podly na pennch
prostedcch na tu jsou stejn.
2664
2665
Ujednaj-li strany, e ten, kdo vede et, umon vbr hotovosti nebo provede
pevod pennch prostedk z tu, a pro to na tu nen dostatek pennch
prostedk, pouij se pimen ustanoven o vru.
2666
Zeme-li majitel tu, zastav ten, kdo vede et, v den nsledujc po dni, kdy
mu byla smrt majitele tu doloena, ty vplaty hotovosti a pevody pennch
prostedk z tu, o kterch majitel tu uril, e se v nich po jeho smrti pokraovat
nem.
2667
2668
Zanikne-li zvazek, vypod ten, kdo vede et, bez zbytenho odkladu
pohledvky a dluhy tkajc se tu, zejmna provede pevody pennch prostedk
z tu uskutenn prostednictvm platebnch prostedk a ek pouitch do dne
zniku zvazku, et zru a zstatek pennch prostedk vyplat majiteli tu.
Pododdl 2
Platebn et
2669
Jin ne platebn et
2670
Ustanoven tohoto pododdlu se pouij pro et, kter nen platebnm tem.
Ustanoven tohoto pododdlu se rovn pouij pro vloen hotovosti, vbr hotovosti
nebo pevod pennch prostedk provdn na platebnm tu, jestlie se nejedn o
platebn transakci podle jinho zkona.
2671
Byl-li sjednn rok, nle majiteli tu ode dne pipsn pennch prostedk
na et do dne pedchzejcho dni jejich odepsn z tu.
2672
Ten, kdo vede et, pipe na nj pijat nebo peveden penn prostedky
nejpozdji nsledujc pracovn den pot, co zskal prvo s nimi nakldat.
2673
(1) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu vloen i vbr hotovosti nebo
pevod pennch prostedk, k nmu dolo v uplynulm kalendnm msci, bez
zbytenho odkladu po skonen kalendnho msce.
(2) Ten, kdo vede et, oznm majiteli tu bez zbytenho odkladu po
skonen kalendnho roku zstatek pennch prostedk na tu.
2674
2675
547
Pododdl 4
Vkladn knka
2676
2677
2678
2679
Oddl 2
Jednorzov vklad
2680
548
2681
Vkladn list
Oddl 3
Akreditiv
2682
Zkladn ustanoven
2683
2684
2685
2686
549
Potvrzen akreditiv
2687
2688
2689
Vstavce akreditivu, kter oprvnnmu jen oznm, e pro nho jin vstavce
akreditivu otevel akreditiv, nevznik zvazek z akreditivu, nahrad vak kodu,
bylo-li oznmen nesprvn.
Dokumentrn akreditiv
2690
2691
2692
Jin akreditivy
Oddl 4
Inkaso
2694
Zkladn ustanoven
2695
2696
2697
551
2698
Dokumentrn inkaso
2699
2700
Dl 12
Oddl 1
Dchod
2701
Zkladn ustanoven
2702
2703
Nen-li ujednna doba splatnosti dchodu, jsou dvky splatn msn naped.
Zeme-li osoba, na dobu jejho ivota byl dchod ujednn, zaplat pltce dvku,
552
kter za ivota on osoby ji dospla. Bylo-li vak ujednno, e dchod je splatn
pozadu, zaplat pltce dvku pipadajc na dobu, po kterou ona osoba byla jet
naivu.
2704
2705
2706
(1) Byl-li dchod poskytnut za platu, nelze pro neplacen dvek odstoupit od
smlouvy a poadovat vrcen platy. To neplat, bylo-li placen dchodu zajitno
a jistota zanikne, nebo se zhor, ani ji pltce v pimen lht dopln na pvodn
rozsah.
(2) Odvoduj-li to okolnosti, nad soud na nvrh pjemce prodej sti
pltcova majetku a pouit vtku k placen dchodu po pimenou dobu do
budoucna.
Oddl 2
Vmnek
2707
Zkladn ustanoven
553
2708
(1) Je-li vmnek zzen jako reln bemeno, uin nabyvatel nemovit vci
ve, co je z jeho strany zapoteb, aby vmnek mohl bt zapsn do veejnho
seznamu. Nezekne-li se vmnk zpisu, lze do veejnho seznamu zapsat
vlastnick prvo nabyvatele jen souasn se zpisem vmnku.
(2) Vlastnk nemovit vci me pro sebe zapsat budouc vmnek do veejnho
seznamu jet ped pevedenm nemovit vci.
2709
2710
2711
2712
2713
Vmnek nelze postoupit; postoupit lze jen prvo na splatn dvky, avak ne na
ty, jejich rozsah je uren podle osobnch poteb vmnke.
554
2714
2715
Dl 13
Spolenost
Oddl 1
Obecn ustanoven
2716
Zkladn ustanoven
2717
2718
555
2719
(1) Penn prostedky a zuivateln vci, jako i vci uren podle druhu
vloen do spolenosti, se stvaj spoluvlastnictvm spolenk, kte vklady pispli;
jin vci se stvaj jejich spoluvlastnictvm jen tehdy, byly-li ocenny penzi.
Spoluvlastnick podly spolenk se ur pomrem hodnot majetku, kter kad
spolenk do spolenosti vloil.
(2) K jinmu pedmtu vkladu nabvaj spolenci prvo bezplatnho povn.
2720
Oddl 2
2721
2722
(1) Kdo se zavzal pispt spolenosti jen innost, nen povinen k jinmu
pspvku. Kdo se zavzal pispt jen majetkem, nen povinen piinit se o dosaen
spolenho elu jinm zpsobem.
(2) Spolenka nelze nutit, aby pispl vce, ne se zavzal. Zmn-li se vak
pomry tak, e spolenho elu nelze bez zven pspvku doshnout, me ten,
kdo nen ochoten svj pspvek zvit, ze spolenosti vystoupit, anebo z n bt
vylouen.
2723
2724
556
2725
2726
2727
(1) Spolenk nesm bez souhlasu ostatnch spolenk init na vlastn nebo ciz
et nic, co m vzhledem ke spolenmu elu konkurenn povahu. Stane-li se tak,
mohou se ostatn spolenci domhat, aby se tento spolenk takovho jednn zdrel.
(2) Jednal-li spolenk na vlastn et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby
bylo jednn spolenka prohleno za uinn na spolen et. Jednal-li spolenk
na ciz et, mohou se ostatn spolenci domhat, aby jim bylo ve prospch
spolenho tu postoupeno prvo na odmnu nebo aby jim byla vydna odmna ji
poskytnut. Tato prva zanikaj, pokud nebyla uplatnna do t msc ode dne, kdy
se podnikatel o jednn dozvdl, nejpozdji vak rok ode dne, kdy k jednn dolo.
(3) Namsto prv podle odstavce 2 mohou ostatn spolenci poadovat nhradu
kody.
2728
2729
557
Oddl 3
Sprva spolenosti
2730
2731
2732
2733
Je-li poveno vce sprvc, ani je ble upravena jejich psobnost, jedn kad
z nich v zleitostech spolenosti samostatn.
2734
2735
558
Oddl 4
2736
2737
2738
Oddl 5
Znik lenstv
2739
2740
559
b) pistoupil-li spolenk k nvrhu na zahjen insolvennho zen, ve kterm se
e jeho padek nebo hrozc padek, nebo
c) bylo-li v insolvennm zen rozhodnuto o padku spolenka.
(2) Omezen spolenka ve svprvnosti je dvodem pro vylouen spolenka
jen tehdy, je-li tento jeho stav na jmu spolenosti.
2741
2742
2743
(1) Bylo-li ujednno, e spoleensk smlouva plat i pro ddice, vstoup ddic do
spolenosti namsto zstavitele. Takovm ujednnm nelze vzat ddice ddic.
(2) Nen-li ddic s to vykonvat pro spolenost innost, k n se zstavitel
zavzal, me mu bt snena pimen st podlu.
Oddl 6
Znik spolenosti
2744
2745
2746
Dl 14
Tich spolenost
2747
Zkladn ustanoven
2748
(1) Tich spolenk ped podnikateli pedmt vkladu bez zbytenho odkladu
po vzniku tich spolenosti, nebo mu s nm umon nakldat.
(2) Vkld-li se nemovit vc, nabv k n podnikatel na dobu trvn tich
spolenosti uvac a povac prvo. Je-li pedmtem vkladu nco jinho, m se za
to, e podnikatel nabyl k pedmtu vznikem tich spolenosti vlastnick prvo.
2749
2750
561
Podl tichho spolenka na zisku nebo ztrt
2751
2752
2753
(1) Na ztrt se tich spolenk podl stejn jako na zisku; k opanmu ujednn
se nepihl. O podl tichho spolenka na ztrt se jeho vklad sniuje; tich
spolenk nen povinen vklad o podl na ztrt doplnit.
(2) Byl-li tichmu spolenkovi podl na zisku ji vyplacen, nen povinen jej pi
pozdj ztrt vracet.
2754
562
2755
Dl 15
Oddl 1
Obecn ustanoven
2756
2757
Oddl 2
Pojitn
Pododdl 1
Zkladn ustanoven
2758
2759
563
Nabdku pojistitele me pojistnk pijmout i vasnm zaplacenm pojistnho ve vi
uveden v nabdce.
(2) Povauje-li se odpov na nabdku za nov nvrh, plat, e byl odmtnut,
nepijme-li jej druh strana do jednoho msce ode dne doruen.
(3) Navrhuje-li strana zmnu smlouvy, pouij se odstavce 1 a 2 obdobn.
2760
Pojistitel sdl ped uzavenm smlouvy zjemci o pojitn daje, jejich rozsah
a zpsob pedn stanov jin zkon upravujc pojiovnictv. To plat i o
skutenostech, k jejich zmn dojde za trvn pojitn.
Pojistn zjem
2761
2762
2764
564
2765
2766
Pojitn
Osoba, na jej ivot, zdrav, majetek nebo odpovdnost nebo jinou hodnotu
pojistnho zjmu se pojitn vztahuje, je pojitnm.
2767
565
2768
(1) Je-li smlouva uzavena ve prospch tet osoby, me s n tato osoba projevit
souhlas i dodaten pi uplatnn prva na pojistn plnn. Tet osoba m na pojistn
plnn prvo, dal-li pojitn, poppad jeho zkonn zstupce tet osob souhlas
k pijet pojistnho plnn pot, co byl seznmen s obsahem smlouvy.
(2) Je-li ve prospch tet osoby pojitno ciz pojistn nebezpe, pouije se
2767 obdobn.
2769
Rovn zachzen
2770
Oprvnn osoba
2771
2772
(1) Nen-li ujednna doba vzniku pojitn, vznik pojitn prvnm dnem
nsledujcm po dni uzaven smlouvy.
(2) Bylo-li ujednno, e se pojitn vztahuje i na dobu pede dnem uzaven
smlouvy, nen pojistitel povinen poskytnout pojistn plnn, pokud pojistnk v dob
nabdky vdl nebo vdt ml a mohl, e pojistn udlost ji nastala, a pojistitel
nem prvo na pojistn, pokud v dob nabdky vdl nebo ml a mohl vdt, e
pojistn udlost nastat neme.
2773
(1) Prvn jednn tkajc se pojitn vyaduje psemnou formu, ledae strany
ujednaj, e tto formy nen zapoteb.
566
(2) Pro oznmen se vyaduje psemn forma, jen bylo-li to ujednno. Pod-li
vak pojistnk v psemn form pojistitele o sdlen daj vznamnch pro plnn
podle smlouvy, sdl mu je pojistitel bez zbytenho odkladu v psemn form.
2774
Pojistn podmnky
Pojistka
2775
2776
2777
567
(2) Je-li smlouva uzaven v psemn form, mus obsahovat daje uveden
v odstavci 1 a pojistitel uvede v pojistce alespo
a) slo smlouvy,
b) uren pojistitele a pojistnka,
c) uren oprvnn osoby nebo zpsobu, jakm bude urena,
d) pojistnou udlost a pojistn nebezpe a
e) pojistnou dobu.
(3) Pi uren osob podle odstavc 1 nebo 2 se uvede jejich jmno nebo jmna,
adresa bydlit nebo sdla a identifikujc daj. To plat i tehdy, m-li bt uren
pojitn.
2778
Povinn pojitn
2779
(1) Ukld-li jin zkon urit osob povinnost uzavt pojistnou smlouvu, lze se
ve smlouv odchlit od ustanoven tohoto oddlu jen tehdy, pipout-li to zkon
a nedojde-li tm ke snen rozsahu pojitn stanovenho jinm zkonem.
(2) Stanov-li tak jin zkon, vznik pojistiteli povinnost uzavt pojistnou
smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistn plnn vznikla i tehdy, byla-li
koda zpsobena myslnm jednnm pojistnka, pojitnho nebo jin osoby.
2780
2781
568
Pojistn
2782
2783
(1) Nen-li doba vzniku prva pojistitele na pojistn ujednna, vznik takov
prvo pojistiteli dnem uzaven smlouvy.
(2) Jednorzov pojistn je splatn dnem potku pojitn. Je-li ujednno bn
pojistn, je splatn prvnho dne pojistnho obdob; nen-li ujednno pojistn obdob
jako asov obdob, za kter se plat bn pojistn, povauje se za ujednan pojistn
obdob ron.
(3) Pod-li o to pojistnk, sdl mu pojistitel zsady pro stanoven ve
pojistnho.
2784
2785
2786
2787
2788
2789
2790
570
odkladu oznm. Zv-li se pojistn nebezpe nezvisle na pojistnkov vli,
oznm to pojistnk pojistiteli bez zbytenho odkladu pot, co se o tom dozvdl.
(3) Je-li pojitno ciz pojistn riziko, m povinnosti stanoven v odstavci 2
pojitn.
2791
2792
2793
2794
2796
2797
(1) Pojistitel zahj bez zbytenho odkladu po oznmen podle 2796 eten
nutn ke zjitn existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. eten je skoneno
sdlenm jeho vsledk osob, kter uplatnila prvo na pojistn plnn; na dost tto
osoby j pojistitel v psemn form zdvodn vi pojistnho plnn, poppad dvod
jeho zamtnut.
(2) Obsahuje-li oznmen vdom nepravdiv nebo hrub zkreslen podstatn
daje tkajc se rozsahu oznmen udlosti, anebo zaml-li se v nm vdom daje
tkajc se tto udlosti, m pojistitel prvo na nhradu nklad eln vynaloench
na eten skutenost, o nich mu byly tyto daje sdleny nebo zamleny. M se za
to, e pojistitel vynaloil nklady v prokzan vi eln.
(3) Vyvol-li pojistnk, pojitn nebo jin osoba, kter uplatuje na pojistn
plnn prvo, nklady eten nebo jejich zven poruenm povinnosti, m pojistitel
vi nmu prvo na pimenou nhradu.
2798
2799
2800
2801
Peruen pojitn
573
Znik pojitn
2802
2803
2804
2805
2806
2807
2808
2809
575
a) o kter se dozvdl a po vzniku pojistn udlosti,
b) kterou pi sjednvn pojitn nebo jeho zmny nemohl zjistit v dsledku
zavinnho poruen povinnosti stanoven v 2788 a
c) pokud by pi znalosti tto skutenosti pi uzavrn smlouvy tuto smlouvu
neuzavel nebo pokud by ji uzavel za jinch podmnek.
2810
Pododdl 2
kodov pojitn
2811
Rozsah
2812
2813
2814
(1) Ujedn-li se, e se pojistn plnn omez horn hranic, ur se tato hranice
pojistnou stkou nebo limitem pojistnho plnn.
(2) Lze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven
smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn pojistnou
stkou ve vi odpovdajc pojistn hodnot pojitnho majetku v dob uzaven
576
smlouvy. Pojistitel m prvo pezkoumat pi uzaven smlouvy hodnotu pojitnho
majetku.
(3) Nelze-li pi pojitn majetku urit jeho pojistnou hodnotu pi uzaven
smlouvy, ur se na nvrh pojistnka horn hranice pojistnho plnn limitem
pojistnho plnn. Tento limit se ujedn i v ppad, e se pojitn vztahuje jen na
st hodnoty pojitnho majetku podle odstavce 2 (zlomkov pojitn). Odpovd-
li tomu pojistn zjem, lze takto urit horn hranici pojistnho plnn i pi pojitn
podle odstavce 2.
2815
2816
Mnon pojitn
Je-li t pojistn zjem pojitn proti tmu pojistnmu nebezpe a pro tut
dobu u nkolika pojistitel, vznik mnon pojitn. Mnon pojitn me
vzniknout jako
a) soupojitn, byla-li uzavena smlouva mezi pojistnkem a vce pojistiteli
zastoupenmi vedoucm pojistitelem a zavzal-li se pojistnk platit jedin
pojistn,
b) soubn pojitn, nepesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu
pojitnho majetku nebo nepeshne-li souhrn limit pojistnho plnn
skutenou vi vznikl kody, nebo
c) vcensobn pojitn, pesahuje-li souhrn pojistnch stek pojistnou hodnotu
pojitnho majetku nebo peshne-li souhrn limit pojistnho plnn skutenou
vi vznikl kody.
2817
Soupojitn
2818
Vcensobn pojitn
2819
Zachraovac nklady
2820
Pododdl 3
Obnosov pojitn
2821
579
2822
2823
Pododdl 4
2824
(1) V pojitn osob lze pojistit lovka pro ppad smrti, doit se uritho vku
nebo dne urenho ve smlouv jako konec pojitn, pro ppad nemoci, razu nebo
jin skutenosti souvisc se zdravm nebo zmnou osobnho postaven pojitn
osoby.
(2) Pojitn osob zakld osob uren ve smlouv prvo na vplatu ujednan
stky i dchodu nebo prvo na pojistn plnn v uren vi, nastane-li pojistn
udlost podle odstavce 1.
2825
2826
2827
Skupinov pojitn
2828
2829
2830
581
nebo pojistnka. To plat i tehdy, byl-li neodvolateln uren obmylenm pojistnkv
osvojenec nebo osvojitel a bylo-li osvojen zrueno.
2831
2832
Pododdl 5
ivotn pojitn
2833
ivotn pojitn pro ppad smrti, doit se uritho vku nebo dne urenho
smlouvou jako konec pojitn, anebo pro ppad jin skutenosti tkajc se zmny
osobnho postaven lovka lze ujednat jen jako pojitn obnosov.
2834
(1) Uril-li pojistitel chybn pojistn, pojistnou dobu, dobu placen pojistnho
nebo pojistnou stku proto, e pojistnk uvedl nesprvn datum narozen nebo
pohlav pojitnho, m pojistitel prvo snit pojistn plnn v pomru ve
pojistnho, kter bylo placeno, k vi pojistnho, kter by bylo placeno, kdyby byl
pojistnk bval uvedl datum narozen nebo pohlav pojitnho sprvn.
(2) Bylo-li v dsledku nesprvn uvedench daj podle odstavce 1 placeno
vy pojistn, uprav pojistitel jeho vi ponaje pojistnm obdobm nsledujcm
po pojistnm obdob, ve kterm se dozvdl sprvn daje. Pojistn placen za
582
nsledujc pojistn obdob se sniuje o peplatek pojistnho; bylo-li pojistn
jednorzov, vrt pojistitel peplatek pojistnkovi bez zbytenho odkladu.
2835
2836
2837
Vluka z pojitn
2838
2839
583
2840
2841
Odkupn
2842
2843
U pojitn pro ppad smrti ujednanho na pesn urenou dobu, vznik prvo
na odkupn, jen bylo-li vslovn ujednno. Tot plat u pojitn, z nho se vyplc
dchod, dolo-li ji k vplat dchodu.
Pododdl 6
razov pojitn
2844
584
2845
2846
Pododdl 7
2847
2848
Pododdl 8
Pojitn majetku
2849
585
2850
(1) Je-li pojitna hromadn vc, vztahuje se pojitn na vechny vci, kter
k hromadn vci nle pi vzniku pojistn udlosti. Ustanoven o pojistn stce
nebo limitu pojistnho plnn, o pojistn hodnot, o podpojitn a pepojitn se
vztahuj na celou hromadnou vc. Vztahuje-li se pojitn na nkolik hromadnch
vc, ur se pojistn stka nebo limit pojistnho plnn na kad soubor samostatn.
(2) Je-li pojitn soubor vc, pouije se odstavec 1 obdobn.
2851
(1) Byl-li majetek pojistnou udlost pokozen nebo znien, zdr se osoba, kter
m prvo na pojistn plnn, oprav pokozenho majetku nebo odstraovn zbytk
znienho majetku, dokud s tm pojistitel neprojev souhlas. Byla-li ujednna doba,
do jejho uplynut se m pojistitel vyjdit, zanik tato povinnost nejpozdji
uplynutm tto doby; nebyla-li ujednna, zanik tato povinnost, nevyjd-li se
pojistitel v dob pimen okolnostem ppadu.
(2) Odstavec 1 se nepouije, je-li potebn zat s opravou majetku nebo
s odstraovnm jeho zbytk dve z dvodu bezpenosti, ochrany zdrav nebo
ivotnho prosted nebo z jinho zvanho dvodu.
2852
2853
Pepojitn
2854
Podpojitn
2855
Zvltn ustanoven
Pododdl 9
2856
2857
2859
2860
588
Pododdl 10
Pojitn odpovdnosti
2861
2862
(1) Pojitn oznm bez zbytenho odkladu pojistiteli vznik kodn udlosti,
skutenost, e proti nmu pokozen uplatnil prvo na nhradu a vyjd se ke sv
povinnosti nahradit vzniklou kodu, poppad jmu, k poadovan nhrad a k jej
vi.
(2) Pojitn oznm pojistiteli bez zbytenho odkladu i to, e proti nmu bylo
v souvislosti se kodnou udlost zahjeno zen ped orgnem veejn moci nebo
rozhod zen; zrove mu sdl, kdo je jeho prvnm zstupcem a zprav pojistitele
o prbhu i vsledcch zen. V zen o nhrad postupuje pojitn v souladu
s pokyny pojistitele; nklady zen hrad pojitnmu pojistitel.
2863
2864
2865
589
(2) Ujedn-li pojistitel s pokozenm, e mu poskytne, jde-li o prva s povahou
opakovanho plnn, jako jsou zejmna prvo na nhradu ztrty na vdlku nebo
nklad na vivu pozstalch, jednorzovou nhradu ve vi uren s pouitm
pojistn matematickch metod, vyrovnaj se jednorzovou vplatou tato veker ji
vznikl i budouc prva. K takovmu ujednn je zapoteb souhlasu pojitnho.
Neme-li jej pojitn udlit, nen tohoto souhlasu zapoteb.
2866
(1) Zpsobil-li pojitn kodnou udlost pod vlivem poit alkoholu nebo
pouit nvykov ltky nebo ppravku takovou ltku obsahujcho, m pojistitel proti
nmu prvo na nhradu toho, co za nho plnil.
(2) Prvo podle odstavce 1 pojistitel nem, obsahoval-li alkohol nebo
nvykovou ltku lk, kter pojitn uil zpsobem, kter pojitnmu pedepsal
lka, a neupozornil-li lka nebo vrobce lku pokozenho, e v dob psoben
lku nelze vykonvat innost, v jejm dsledku kodnou udlost zpsobil.
2867
Pododdl 11
2868
2869
590
2870
Pododdl 12
2871
(1) Pedmtem pojitn finannch ztrt jsou vynaloen nklady, kter vznikly
v dsledku kodn udlosti, nebo ul zisk, anebo jin finann ztrty uren ve
smlouv.
(2) Pojitn finannch ztrt lze ujednat jako pojitn kodov nebo obnosov.
2872
Oddl 3
Pododdl 1
Szka
2873
Zkladn ustanoven
(1) Szkou se alespo jedna strana zavazuje vi druh plnit vhru, uke-li se
nesprvnm jej tvrzen o skutenosti stranm neznm nebo uke-li se tvrzen
druh strany o tto udlosti sprvnm.
(2) M-li strana, jej tvrzen se uke sprvnm, jistotu o vsledku a zataj-li to
druh stran, je szka neplatn.
2874
591
2875
2876
2877
2878
2879
2880
Pododdl 2
Hra
2881
592
Pododdl 3
Los
2882
Pododdl 4
Spolen ustanoven
2883
Dl 16
Oddl 1
Veejn pslib
Pododdl 1
Pslib odmny
2884
2885
(1) Nezekl-li se pislibujc prva veejn pslib odvolat, me jej odvolat ped
provedenm vkonu v te form, v jak byl veejn pslib uinn; nen-li to mon,
pak ve form stejn inn.
(2) Odvoln nen inn vi tomu, kdo vkon ji byl se zetelem k veejnmu
pslibu provedl, jestlie v t dob o odvoln nevdl ani nemusel vdt.
2886
(1) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob, nle odmna tomu, kdo
vkon provedl nejdve, ledae z veejnho pslibu plyne jin vle pislibujcho.
593
(2) Spln-li podmnky veejnho pslibu nkolik osob souasn, rozdl
pislibujc mezi n odmnu rovnm dlem, ledae z veejnho pslibu plyne jin
vle pislibujcho.
(3) Odstavec 2 nebrn dohod odmnnch o jinm rozdlen odmny, a nen-li
takov dohody, prvu kadho z odmnnch poadovat vi ostatnm takov sti
odmny, kter odpovd pomru, v jakm se na dosaenm vsledku podlel.
Pododdl 2
Vypsn ceny
2887
2888
2889
Oddl 2
Slib odkodnn
2890
2891
594
(2) Pjemce slibu uskuten jednn, o nj ho slibujc d, jen zavzal-li se
k nmu.
2892
2893
Pjemce slibu uin vas na et slibujcho takov opaten, aby rozsah kody
byl co nejmen.
Hlava III
Zvazky z delikt
Dl 1
Oddl 1
Zkladn ustanoven
2894
(1) Povinnost nahradit jinmu jmu zahrnuje vdy povinnost k nhrad jmy na
jmn (kody).
(2) Nebyla-li povinnost odinit jinmu nemajetkovou jmu vslovn ujednna,
postihuje kdce, jen stanov-li to zvl zkon. V takovch ppadech se povinnost
nahradit nemajetkovou jmu poskytnutm zadostiuinn posoud obdobn podle
ustanoven o povinnosti nahradit kodu.
2895
2896
595
2897
2898
2899
Kdo pro sebe pijal nebezpe obti, by tak uinil za takovch okolnost, e to
lze povaovat za neprozeteln, nevzdal se tm prva na nhradu proti tomu, kdo
jmu zpsobil.
Prevence
2900
2901
2902
2903
2904
Nhoda
jmu zpsobenou nhodou nahrad ten, kdo dal ze sv viny k nhod podnt,
zejmna tm, e poru pkaz nebo pokod zazen, kter m nahodil jm
zabrnit.
2905
Nutn obrana
2906
Krajn nouze
Kdo odvrac od sebe nebo od jinho pmo hrozc nebezpe jmy, nen povinen
k nhrad jmy tm zpsoben, nebylo-li za danch okolnost mon odvrtit
nebezpe jinak nebo nezpsob-li nsledek zjevn stejn zvan nebo jet
zvanj ne jma, kter hrozila, ledae by majetek i bez jednn v nouzi podlehl
zkze. To neplat, vyvolal-li nebezpe vlastn vinou sm jednajc.
2907
2908
597
Oddl 2
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2909
2910
Poruen zkona
Domnnka nedbalosti
2911
2912
2913
(1) Poru-li strana povinnost ze smlouvy, nahrad kodu z toho vzniklou druh
stran nebo i osob, jejmu zjmu mlo splnn ujednan povinnosti zjevn slouit.
598
(2) Povinnosti k nhrad se kdce zprost, proke-li, e mu ve splnn
povinnosti ze smlouvy doasn nebo trvale zabrnila mimodn nepedvdateln
a nepekonateln pekka vznikl nezvisle na jeho vli. Pekka vznikl ze
kdcovch osobnch pomr nebo vznikl a v dob, kdy byl kdce s plnnm
smluven povinnosti v prodlen, ani pekka, kterou byl kdce podle smlouvy
povinen pekonat, ho vak povinnosti k nhrad nezprost.
2914
2915
2916
2917
599
2918
2919
Pododdl 2
Zvltn ustanoven
2920
(1) Nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien duevn
poruchou, nahrad zpsobenou kodu, pokud byl zpsobil ovldnout sv jednn
a posoudit jeho nsledky; pokozenmu nle nhrada kody i tehdy, nebrnil-li se
kdci ze etrnosti k nmu.
(2) Nebyl-li nezletil, kter nenabyl pln svprvnosti, nebo ten, kdo je stien
duevn poruchou, zpsobil ovldnout sv jednn a posoudit jeho nsledky, m
pokozen prvo na nhradu, je-li to spravedliv se zetelem k majetkovm
pomrm kdce a pokozenho.
2921
2922
600
2923
Kdo se vdom ujme osoby nebezpench vlastnost tak, e j bez jej nutn
poteby poskytne tulek nebo j sv uritou innost, a ji v domcnosti,
provozovn i na jinm podobnm mst, nahrad spolen a nerozdln s n kodu
zpsobenou v takovm mst nebo pi tto innosti nkomu jinmu nebezpenou
povahou takov osoby.
2924
Kdo provozuje zvod nebo jin zazen slouc k vdlen innosti, nahrad
kodu vzniklou z provozu, a ji byla zpsobena vlastn provozn innost, vc pi n
pouitou nebo vlivem innosti na okol. Povinnosti se zprost, proke-li, e
vynaloil vekerou pi, kterou lze rozumn poadovat, aby ke kod nedolo.
2925
(1) Kdo provozuje zvod nebo jin zazen zvlt nebezpen, nahrad kodu
zpsobenou zdrojem zvenho nebezpe; provoz je zvl nebezpen, nelze-li
pedem rozumn vylouit monost vzniku zvan kody ani pi vynaloen dn
pe. Jinak se povinnosti zprost, proke-li, e kodu zpsobila zvnjku vy moc
nebo e ji zpsobilo vlastn jednn pokozenho nebo neodvratiteln jednn tet
osoby; ujednaj-li se dal dvody zprotn, nepihl se k tomu.
(2) Je-li z okolnost zejm, e provoz vznamn zvil nebezpe vzniku kody,
akoli lze dvodn poukzat i na jin mon piny, soud zave provozovatele k
nhrad kody v rozsahu, kter odpovd pravdpodobnosti zpsoben kody
provozem.
(3) M se za to, e provoz je zvlt nebezpen, pokud se provozuje tovrnm
zpsobem nebo pokud se pi nm vbun nebo podobn nebezpen ltka pouv
nebo se s n nakld.
2926
Kdo, by oprvnn provd nebo zajiuje prce, jimi se jinmu psob koda
na nemovit vci, nebo jimi se drba nemovit vci znemon nebo podstatn zt,
nahrad kodu z toho vzniklou.
601
koda z provozu dopravnch prostedk
2927
(1) Kdo provozuje dopravu, nahrad kodu vyvolanou zvltn povahou tohoto
provozu. Stejnou povinnost m i jin provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla,
ledae je takov dopravn prostedek pohnn lidskou silou.
(2) Povinnosti nahradit kodu se neme provozovatel zprostit, byla-li koda
zpsobena okolnostmi, kter maj pvod v provozu. Jinak se zprost, proke-li, e
kod nemohl zabrnit ani pi vynaloen vekerho sil, kter lze poadovat.
2928
2929
Msto provozovatele nahrad kodu ten, kdo pouije dopravnho prostedku bez
vdom nebo proti vli provozovatele. Provozovatel nahrad kodu spolen
a nerozdln s nm, pokud mu takov uit dopravnho prostedku z nedbalosti
umonil.
2930
2931
Vznikla-li koda na vci jejm odcizenm nebo ztrtou, nahrad provozovatel tuto
kodu, jen pokud pokozen neml monost vc opatrovat.
2932
2933
Zpsob-li kodu zve, nahrad ji jeho vlastnk, a ji bylo pod jeho dohledem
nebo pod dohledem osoby, kter vlastnk zve svil, anebo se zatoulalo nebo
uprchlo. Osoba, kter zve bylo sveno nebo kter zve chov nebo jinak pouv,
nahrad kodu zpsobenou zvetem spolen a nerozdln s vlastnkem.
602
2934
2935
(1) Odala-li tet osoba svmocn zve vlastnku nebo osob, kter vlastnk
zve svil, nahrad tet osoba kodu zpsobenou zvetem sama, proke-li vlastnk
nebo osoba, kter vlastnk zve svil, e odnt nemohli rozumn zabrnit; jinak
spolen a nerozdln s nimi.
(2) Kdo zve svmocn odal, neme se zprostit povinnosti k nhrad.
koda zpsoben vc
2936
Kdo je povinen nkomu nco plnit a pouije pi tom vadnou vc, nahrad kodu
zpsobenou vadou vci. To plat i v ppad poskytnut zdravotnickch, socilnch,
veterinrnch a jinch biologickch slueb.
2937
(1) Zpsob-li kodu vc sama od sebe, nahrad kodu ten, kdo nad vc ml mt
dohled; nelze-li takovou osobu jinak urit, plat, e j je vlastnk vci. Kdo proke,
e nleit dohled nezanedbal, zprost se povinnosti k nhrad.
(2) Zpsobila-li kodu vc pdem nebo vyhozenm z mstnosti nebo podobnho
msta, nahrad kodu spolen a nerozdln s tm, kdo je povinen k nhrad podle
odstavce 1, i osoba, kter takov msto uv, a nelze-li ji urit, vlastnk nemovit
vci.
2938
(1) Pi zcen budovy nebo odlouen jej sti v dsledku vady budovy nebo
nedostatenho udrovn budovy nahrad jej vlastnk kodu z toho vzniklou.
(2) Spolen a nerozdln s nm hrad kodu pedel vlastnk, m-li koda
pinu v nedostatku vzniklm za trvn jeho vlastnickho prva, na nj nstupce
neupozornil, a dolo-li ke kod do roka od zniku jeho vlastnickho prva. To
neplat, pokud se jedn o takov nedostatek, o kterm nstupce musel vdt.
603
koda zpsoben vadou vrobku
2939
(1) kodu zpsobenou vadou movit vci uren k uveden na trh jako vrobek
za elem prodeje, njmu nebo jinho pouit nahrad ten, kdo vrobek nebo jeho
soust vyrobil, vytil, vypstoval nebo jinak zskal, a spolen a nerozdln s nm
i ten, kdo vrobek nebo jeho st oznail svm jmnem, ochrannou znmkou nebo
jinm zpsobem.
(2) Spolen a nerozdln s osobami uvedenmi v odstavci 1 hrad kodu i ten,
kdo vrobek dovezl za elem jeho uveden na trh v rmci svho podnikn.
(3) koda na vci zpsoben vadou vrobku se hrad jen v stce pevyujc
stku vypotenou z 500 EUR kursem devizovho trhu vyhlenm eskou nrodn
bankou v den, v nm koda vznikla; nen-li tento den znm, pak v den, kdy byla
koda zjitna.
2940
(1) Nelze-li vrobce urit podle 2939, nahrad kodu i kad dodavatel, pokud
pokozenmu pi uplatnn prva na nhradu kody do jednoho msce nesdl, kdo
je vrobcem nebo kdo mu vrobek dodal.
(2) Jedn-li se o dovezen vrobek, pak nahrad kodu kad dodavatel, i kdy
je vrobce znm, pokud pokozenmu ve lht nesdl, kdo je dovozcem.
2941
(1) Vrobek je ve smyslu 2939 vadn, nen-li tak bezpen, jak to od nho lze
rozumn oekvat se zetelem ke vem okolnostem, zejmna ke zpsobu, jakm je
vrobek na trh uveden nebo nabzen, k pedpokldanmu elu, jemu m vrobek
slouit, jako i s pihldnutm k dob, kdy byl vrobek uveden na trh.
(2) Vrobek nelze povaovat za vadn jen proto, e byl pozdji uveden na trh
vrobek dokonalej.
2942
(1) Povinnosti k nhrad kody zpsoben vadou vrobku se kdce zprost, jen
proke-li, e kodu zavinil pokozen nebo ten, za jeho in pokozen odpovd.
(2) Povinnosti k nhrad kody se tato osoba rovn zprost, proke-li, e
a) vrobek na trh neuvedla,
b) lze dvodn pedpokldat s pihldnutm ke vem okolnostem, e vada
neexistovala v dob, kdy byl vrobek na trh uveden, nebo e nastala pozdji,
c) vrobek nevyrobila pro prodej nebo jin zpsob pouit pro podnikatelsk ely,
ani e vrobek nevyrobila nebo neila v rmci sv podnikatelsk innosti,
604
d) vada vrobku je dsledkem plnn tch ustanoven prvnch pedpis, kter jsou
pro vrobce zvazn, nebo
e) stav vdeckch a technickch znalost v dob, kdy uvedl vrobek na trh,
neumonil zjistit jeho vadu.
(3) Kdo vyrobil soust vrobku, zprost se povinnosti k nhrad kody,
proke-li, e vadu zpsobila konstrukce vrobku, do nho byla soust
zapracovna, nebo e ji zpsobil nvod k vrobku.
(4) Vzd-li se druh strana pedem prva na nhradu kody zcela nebo zsti,
nepihl se k tomu.
(5) K ujednnm odporujcm odstavcm 1 a 4 se nepihl.
2943
2944
2945
605
koda na vnesen vci
2946
(1) Kdo provozuje pravideln ubytovac sluby, nahrad kodu na vci, kterou
ubytovan vnesl do prostor vyhrazench k ubytovn nebo k uloen vc, poppad
na vci, kter tam byla pro ubytovanho vnesena. To plat i tehdy, byla-li vc za tm
elem ubytovatelem pevzata.
(2) Proke-li ubytovatel, e by ke kod dolo i jinak, nebo e kodu zpsobil
ubytovan nebo osoba, kter ubytovanho z jeho vle provz, povinnosti k nhrad
kody se zprost. K ujednnm o jinch dvodech zprotn se nepihl.
2947
2948
2949
2950
Kdo se hls jako pslunk uritho stavu nebo povoln k odbornmu vkonu
nebo jinak vystupuje jako odbornk, nahrad kodu, zpsob-li ji neplnou nebo
nesprvnou informac nebo kodlivou radou danou za odmnu v zleitosti svho
vdn nebo dovednosti. Jinak se hrad jen koda, kterou nkdo informac nebo radou
zpsobil vdom.
606
Oddl 3
Pododdl 1
Obecn ustanoven
2951
2952
2953
Snen nhrady
(1) Z dvod zvltnho zetele hodnch soud nhradu kody pimen sn.
Vezme pitom zetel zejmna na to, jak ke kod dolo, k osobnm a majetkovm
pomrm lovka, kter kodu zpsobil a odpovd za ni, jako i k pomrm
pokozenho. Nhradu nelze snit, byla-li koda zpsobena mysln.
(2) Odstavec 1 se nepouije, zpsobil-li kodu ten, kdo se hlsil k odbornmu
vkonu jako pslunk uritho stavu nebo povoln, poruenm odborn pe.
2954
2955
607
Pododdl 2
Obecn ustanoven
2956
2957
2958
2959
608
2960
2961
Nklady pohbu
Penit dvky
2962
2963
609
(2) Dosahuje-li pokozen po skonen pracovn neschopnosti vdlku jen
s vynaloenm vtho sil nebo se zvenou nmahou, kter by, nebt kodn
udlosti, jinak nemusel vynaloit, odin se mu penitm dchodem i zven
nmaha nebo sil. Pi stanoven ve penitho dchodu se pihldne i ke
zvyovn vdlk v danm oboru, jako i k pravdpodobnmu rstu vdlku
pokozenho podle rozumnho oekvn.
(3) Jsou-li pro to vn dvody, me soud rozhodnout, zda, jakm zpsobem
a do jak ve kdce zajist pohledvku pokozenho na penit dchod; nvrhy
stran pitom nen vzn.
2964
2965
Konal-li pokozen bezplatn prce pro jinho v jeho domcnosti nebo zvodu,
nahrad kdce tto jin osob penitm dchodem, o pila.
2966
2967
610
2968
Odbytn
Pododdl 3
Zvltn ustanoven
2969
2970
2971
611
Dl 2
Oddl 1
Obecn ustanoven
2972
2973
2974
eskm osobm jsou, pokud se jedn o ochranu proti nekal souti, postaveny
na rove zahranin osoby, kter se v esk republice astn hospodsk soute.
Jinak mohou zahranin osoby poadovat ochranu podle mezinrodnch smluv, jimi
je esk republika vzna a kter byly vyhleny ve Sbrce mezinrodnch smluv,
a nen-li jich, na zklad vzjemnosti.
2975
612
Oddl 2
Nekal sout
2976
Zkladn ustanoven
2977
Klamav reklama
613
d) povahy, vlastnost a prv zadavatele reklamy, jako jsou zejmna jeho totonost,
majetek, odborn zpsobilost, jeho prva duevnho vlastnictv nebo jeho
vyznamenn a pocty.
2978
(1) Klamav oznaen zbo nebo sluby je takov oznaen, kter je zpsobil
vyvolat v hospodskm styku mylnou domnnku, e jm oznaen zbo nebo
sluba pochzej z urit oblasti i msta nebo od uritho vrobce, anebo e
vykazuj zvltn charakteristick znak nebo zvltn jakost. Nerozhodn je, zda
oznaen bylo uvedeno bezprostedn na zbo, na obalu, obchodn psemnosti nebo
jinde. Rovn je nerozhodn, zda ke klamavmu oznaen dolo pmo nebo nepmo
a jakm prostedkem se tak stalo.
(2) Klamavost psob i daj veobecn vit v hospodskm styku k oznaen
druhu nebo jakosti, je-li k nmu pipojen dodatek zpsobil klamat, zejmna
s pouitm vrazu prav, skuten nebo pvodn.
(3) Ustanovenmi pedchozch odstavc nejsou doteny jin prvn pedpisy
o ochran prmyslovho nebo jinho duevnho vlastnictv.
2979
614
e) nezlehuje-li soutitele, jeho postaven, jeho innost nebo jej vsledky nebo
jejich oznaen ani z nich nekalm zpsobem net, a
f) nenabz-li zbo nebo slubu jako napodoben i reprodukci zbo nebo sluby
oznaovanch ochrannou znmkou soutitele nebo jeho nzvem.
2981
2982
Parazitovn na povsti
2983
Podplcen
615
2984
Zlehovn
2985
2986
Dotrn obtovn
616
2987
2988
Osoba, jej prvo bylo nekalou sout ohroeno nebo porueno, me proti
ruiteli poadovat, aby se nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav.
Dle me poadovat pimen zadostiuinn, nhradu kody a vydn
bezdvodnho obohacen.
2989
(1) Prvo, aby se ruitel nekal soute zdrel nebo aby odstranil zvadn stav,
me mimo ppady uveden v 2982 a 2985 uplatnit t prvnick osoba
oprvnn hjit zjmy soutitel nebo zkaznk.
(2) Uplatn-li spotebitel prvo, aby se ruitel zdrel nekal soute nebo aby
odstranil zvadn stav a jde-li o nkter ppad stanoven v 2976 a 2981 nebo
v 2987, mus ruitel prokzat, e se nekal soute nedopustil. Uplatn-li spotebitel
prvo na nhradu kody, mus ruitel prokzat, e koda nebyla zpsobena nekalou
sout.
2990
617
Hlava IV
Dl 1
Bezdvodn obohacen
2991
(1) Kdo se na kor jinho bez spravedlivho dvodu obohat, mus ochuzenmu
vydat, o se obohatil.
(2) Bezdvodn se obohat zvlt ten, kdo zsk majetkov prospch plnnm
bez prvnho dvodu, plnnm z prvnho dvodu, kter odpadl, protiprvnm uitm
ciz hodnoty nebo tm, e za nho bylo plnno, co ml po prvu plnit sm.
2992
2993
Plnila-li strana, ani tu byl platn zvazek, m prvo na vrcen toho, co plnila.
Plnily-li ob strany, me kad ze stran poadovat, aby j druh strana vydala, co
zskala; prvo druh strany namtnout vzjemn plnn tm nen doteno. To plat
i v ppad, byl-li zvazek zruen.
2994
Dal-li nkdo neoprvnn vc k uvn nebo povn jinmu, ani ten byl
v dobr ve, m vlastnk nebo spoluvlastnk vci vi uivateli nebo poivateli prvo
na nhradu.
2995
Vedlo-li plnn k obohacen tet osoby, vyd je ochuzenmu, jen pokud byl
ochuzen k plnn piveden lst, donucen hrozbou i zneuitm zvislosti nebo pokud
nebyl svprvn.
618
2996
Ml-li dlunk plnit jedno z vce volitelnch plnn a poskytl-li jich omylem
vce, zle na jeho vli, co bude dat zpt. Ml-li vak prvo volby vitel, me se
dlunk domhat toho, aby vitel provedl volbu; neprovede-li vitel volbu bez
zbytenho odkladu, lze se domhat, aby prohlen jeho vle nahradil soud.
2997
(1) Dlunk, kter plnil dluh nealovateln nebo promlen nebo takov, kter
je neplatn pro nedostatek formy, nem prvo na vrcen toho, co plnil. Prvo na
vrcen nem ani ten, kdo jinho obohatil s vdomm, e k tomu nen povinen, ledae
plnil z prvnho dvodu, kter pozdji nenastal nebo odpadl.
(2) Plnila-li osoba proto, e k tomu byla pivedena lst, donucena hrozbou nebo
zneuitm zvislosti, ustanoven odstavce 1 se nepouije. To plat i v ppad, e
plnila osoba nesvprvn.
2998
Plnila-li strana vdom proto, aby druh strana nco vykonala za elem
zakzanm nebo zcela nemonm, nem prvo poadovat, aby j to bylo vrceno.
Dal-li vak nkdo, aby zabrnil protiprvnmu inu, nco tomu, kdo se chtl inu
dopustit, me poadovat vrcen.
2999
3000
619
3001
3002
(1) Plnila-li strana podle platn smlouvy, by nebyla platn, nen jej prvo na
penitou nhradu vi druh stran ustanovenmi 3000 a 3001 doteno. To plat i
v ppad, e byl zvazek z takov smlouvy zruen.
(2) Uval-li vc nabytou podle platn smlouvy poctiv pjemce a je-li
smlouva neplatn, poskytne druh stran nhradu za uvn, avak jen do ve
odpovdajc jeho prospchu.
3003
3004
(1) Obohacen, kter nebyl v dobr ve, vyd ve, co obohacenm nabyl, vetn
plod a uitk; rovn nahrad uitek, kter by ochuzen byl zskal. Zcizil-li pedmt
bezdvodnho obohacen za platu, m ochuzen prvo poadovat, aby mu byla
podle jeho volby vydna bu penit nhrada, anebo co obohacen zcizenm utril.
(2) Bylo-li bezdvodn obohacen nabyto zsahem do pirozenho prva lovka
chrnnho ustanovenmi prvn sti tohoto zkona, me ochuzen poadovat za
neoprvnn nakldn s hodnotami tkajcmi se jeho osobnosti namsto plnn
podle odstavce 1 dvojnsobek odmny obvykl za udlen souhlasu s takovm
nakldnm. Je-li pro to spravedliv dvod, me soud rozsah plnn pimen
zvit.
3005
620
Dl 2
Oddl 1
Nepikzan jednatelstv
3006
Zkladn ustanoven
Vms-li se nkdo do zleitost jin osoby, a k tomu nen oprvnn, jdou k jeho
ti nsledky z toho vznikl.
3007
Odvracen kody
Obstar-li nkdo, a k tomu nebyl povoln, ciz zleitost, aby odvrtil hrozc
kodu, pak mu ten, jeho zleitost byla obstarna, nahrad eln vynaloen
nklady, tebae se vsledek bez zavinn nepikzanho jednatele nedostavil.
3008
3009
(1) Ujme-li se nkdo zleitosti ve prospch jin osoby bez jejho svolen,
nahrad mu tato osoba eln vynaloen nklady, zadil-li zleitost k jejmu
pevnmu uitku. Zda byla zleitost provedena k uitku jinho, se neposoud
podle obecnch hledisek, ale se zetelem k jeho pochopitelnm zjmm a zmrm.
(2) Nen-li uitek pevn, nem nepikzan jednatel prvo na nhradu
nklad. Osoba, jej zleitost na sebe vzal, me po nepikzanm jednateli
poadovat, aby ve uvedl do pedelho stavu, a nen-li to dobe mon, aby nahradil
kodu.
621
Spolen ustanoven
3010
3011
Oddl 2
3012
Zkladn ustanoven
3013
Kdo uin za druhou osobu nklad, kter tato osoba byla povinna uinit sama,
m prvo poadovat nhradu.
3014
622
ST PT
USTANOVEN SPOLEN, PECHODN A ZVREN
Hlava I
Ustanoven spolen
3015
3016
1)
Smrnice Rady ze dne 25. ervence 1985 o sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch
stt tkajcch se odpovdnosti za vadn vrobky (85/374/EHS); Smrnice Rady ze dne 20.
prosince 1985 na ochranu spotebitele v ppad smluv uzavench mimo obchodn
prostory (85/577/EHS); Smrnice Rady ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci prvn pravy
lenskch stt tkajc se nezvislch obchodnch zstupc (86/653/EHS); Smrnice Rady ze
dne 22. ervna 1987 o koordinaci prvnch a sprvnch pedpis tkajcch se pojitn prvn
ochrany (87/344/EHS); Smrnice Rady ze dne 13. ervna 1990 o soubornch slubch pro cesty,
pobyty a zjezdy (90/314/EHS); Smrnice Rady ze dne 5. dubna 1993 o nepimench
podmnkch ve spotebitelskch smlouvch (93/13/EHS); Smrnice Evropskho parlamentu a
Rady ze dne 20. kvtna 1997 o ochran spotebitele v ppad smluv uzavench na dlku
(97/7/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 6. jna 1997, kterou se mn
smrnice 84/450/EHS o klamav reklam tak, aby zahrnovala srovnvac reklamu (97/55/ES);
Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 16. nora 1998 o ochran spotebitele pi
oznaovn cen vrobk nabzench spotebiteli (98/6/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a
Rady ze dne 25. kvtna 1999 o uritch aspektech nkupu spotebnho zbo a zruk za
spotebn zbo (1999/44/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 29. ervna 2000
o postupu proti opodnm platbm v obchodnch transakcch (2000/35/ES); Smrnice
Evropskho parlamentu a Rady ze dne 12. prosince 2006 o klamav a srovnvac reklam
(2006/114/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady ze dne 14. ledna 2009 o ochran
spotebitele ve vztahu k nkterm aspektm smluv o doasnm uvn ubytovacho zazen
(timeshare), o dlouhodobch rekreanch produktech, o dalm prodeji a o vmn
(2008/122/ES); Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. z 2009 o
koordinaci ochrannch opaten, kter jsou na ochranu zjm spolenk a tetch osob
vyadovna v lenskch sttech od spolenost ve smyslu l. 48 druhho pododstavce Smlouvy,
za elem dosaen rovnocennosti tchto opaten.
623
3017
3018
3019
daji, podle nich lze lovka zjistit, jsou zejmna jmno, bydlit a datum
narozen, poppad identifikujc daj podle jinho prvnho pedpisu.
Identifikujcm dajem prvnick osoby nebo podnikatele je identifikan slo
osoby, bylo-li jim pidleno.
3020
3021
3022
3023
3024
624
(2) Zpsobilost nabvat prva a zavazovat se k povinnostem, kterou m jin ne
fyzick zahranin osoba podle prvnho du, podle nho byla zaloena, j nle
rovn v oblasti eskho prvnho du. Prvnm dem, podle nho byla tato osoba
zaloena, se d i jej vnitn prvn pomry a ruen jejch len nebo spolenk za
jej dluhy.
3025
3026
3027
625
Hlava II
Dl 1
Pechodn ustanoven
Oddl 1
Veobecn ustanoven
3028
(1) Tmto zkonem se d prva a povinnosti vznikl ode dne nabyt jeho
innosti.
(2) Nen-li dle stanoveno jinak, d se ustanovenmi tohoto zkona i prvn
pomry tkajc se prv osobnch, rodinnch a vcnch; jejich vznik, jako i prva
a povinnosti z nich vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak
posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis.
(3) Nen-li dle stanoveno jinak, d se jin prvn pomry vznikl pede dnem
nabyt innosti tohoto zkona, jako i prva a povinnosti z nich vznikl, vetn prv
a povinnost z poruen smluv uzavench pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona, dosavadnmi prvnmi pedpisy. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich
prva a povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti.
3029
3030
3031
626
3032
(1) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis zbaven zpsobilosti k prvnm
konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu omezenou ve
svprvnosti podle tohoto zkona.
(2) Kdo byl podle dosavadnch prvnch pedpis omezen ve zpsobilosti
k prvnm konm, povauje se ode dne nabyt innosti tohoto zkona za osobu
omezenou ve svprvnosti podle tohoto zkona a je i napt zpsobil prvn
jednat v rozsahu stanovenm dosavadnmi prvnmi pedpisy, nerozhodne-li soud
podle tohoto zkona jinak.
3033
(1) Osoby, kter byly zbaveny zpsobilosti k prvnm konm pede dnem
nabyt innosti tohoto zkona nebo jejich zpsobilost k prvnm konm byla
pede dnem nabyt innosti tohoto zkona omezena, nabudou svprvnosti
nejpozdji uplynutm t let ode dne nabyt innosti tohoto zkona, ledae soud
rozhodne jinak.
(2) Dokud jin prvn pedpis nestanov nco jinho, pechz opatrovnictv
podle 468 na obec, na jejm zem m opatrovanec bydlit.
3034
3035
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o osvojen,
dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis. kony, kter byly provedeny
v rmci ppravnho zen smujcho k osvojen, se posoud podle tohoto zkona;
to neplat, jedn-li se o udlen souhlasu rodi k osvojen nebo o rozhodnut soudu
o tom, e tohoto souhlasu nen teba.
Oddl 2
Lhty a doby
3036
627
jako i lhty a doby pro uplatnn prv, kter se d dosavadnmi prvnmi pedpisy,
i kdy zanou bet po dni nabyt innosti tohoto zkona.
3037
(1) Dozvdla-li se osoba pede dnem nabyt innosti tohoto zkona o poruen
svho prva na jmno, est, povst nebo o poruen obdobnho soukromho pomru
a o tom, kdo je poruil, nebo mla-li a mohla se o tom pede dnem nabyt innosti
tohoto zkona dozvdt, pone lhta k zniku prva na jeho ochranu bet ode dne
nabyt innosti tohoto zkona.
(2) Dozvdla-li se osoba za innosti tohoto zkona, e jej prvo na jmno,
est, povst nebo jin obdobn soukrom pomr bylo porueno pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona a o tom, kdo je poruil, nebo mla-li a mohla se o tom
dozvdt, pone lhta k zniku prva na jeho ochranu bet ode dne nabyt innosti
tohoto zkona.
Oddl 3
3038
3039
Co pede dnem nabyt innosti tohoto zkona nabyl bezplatn jeden z manel
nebo co bezplatn nabyli oba manel, ani se to stalo soust spolenho jmn,
nen i nadle soust spolenho jmn.
3040
Oddl 4
Prvnick osoby
3041
628
veejnho rejstku, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; odporuje-li
vak zakladatelsk prvn jednn uinn pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona dosavadnm prvnm pedpism, povauje se za platn, vyhovuje-li
ustanovenm tohoto zkona.
(2) Ustanoven spoleensk smlouvy nebo statutu prvnickch osob uvedench
v odstavci 1, kter odporuj donucujcm ustanovenm tohoto zkona, pozbvaj
zvaznosti dnem nabyt jeho innosti; prvnick osoba pizpsob do t let ode dne
nabyt innosti tohoto zkona spoleenskou smlouvu nebo statut prav tohoto
zkona a doru je orgnu veejn moci, kter vede veejn rejstk, do nho je
prvnick osoba zapsna. Neuin-li tak, pslun orgn veejn moci ji k tomu
vyzve a stanov ve vzv dodatenou pimenou lhtu ke splnn tto povinnosti;
uplyne-li dodaten lhta marn, soud prvnickou osobu na nvrh orgnu veejn
moci nebo osoby, kter na tom osvd prvn zjem, zru a nad jej likvidaci.
3042
3043
3044
629
3045
3046
3047
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti
rozhodnut orgnu obanskho sdruen, soud o nvrhu rozhodne podle tohoto
zkona.
3048
3049
630
nebo zanikl-li zakladatel pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh
nadace zmnit zakladatelsk prvn jednn soud.
(3) Ustanoven odstavc 1 a 2 se obdobn pouij i pro nadan fondy.
3050
3051
3052
3053
631
Oddl 5
Vcn prva
Pozemky a stavby
3054
3055
(1) Stavba spojen se zem pevnm zkladem, kter nen podle dosavadnch
prvnch pedpis soust pozemku, na nm je zzena, a je ke dni nabyt innosti
tohoto zkona ve vlastnictv osoby odlin od vlastnka pozemku, se dnem nabyt
innosti tohoto zkona nestv soust pozemku a je nemovitou vc. Tot plat
o stavb, kter je ve spoluvlastnictv, je-li nkter ze spoluvlastnk i vlastnkem
pozemku nebo jsou-li jen nkte spoluvlastnci stavby spoluvlastnky pozemku.
(2) Odstavec 1 plat obdobn pro stavbu, kter m bt zzena na pozemku
jinho vlastnka na zklad vcnho prva vzniklho stavebnku pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona nebo na zklad smlouvy uzaven pede dnem nabyt
innosti tohoto zkona.
3056
3057
Zd-li vlastnk k pozemku vcn prvo ve prospch tet osoby, kter vcn
prvo nabv v dobr ve, e stavba je soust pozemku, povauje se vi tto
osob stavba za soust pozemku. Vlastnk stavby je vi zizovateli vcnho prva
oprvnn poadovat nhradu za znehodnocen svho vlastnictv; je-li stavba zatena
zstavnm prvem, roziuje se zstavn prvo i na pohledvku na tuto nhradu.
632
3058
3059
3060
3061
Spoluvlastnictv
3062
3063
633
nabyt innosti tohoto zkona vlastnick prvo k dalm jednotkm v tomto dom
podle dosavadnch prvnch pedpis.
Katastr nemovitost
3064
3065
Jedn-li se o vcn prvo, kter pede dnem nabyt innosti tohoto zkona
nepodlhalo zpisu do veejnho seznamu, nastanou vi tmto prvm inky
pednosti zapsanch vcnch prv podle 981 a inky poad vcnch prv podle
982 odst. 1 dnem 1. ledna 2018.
3066
Mimodn vydren
3067
Je-li oputna nemovit vc, pone bet doba uveden v 1050 odst. 2 ode dne
nabyt innosti tohoto zkona.
3068
634
Oddl 6
Ddick prvo
3069
3070
3071
3072
Oddl 7
Zvazkov prva
3073
Prva ze zajitn zvazku vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona,
by byla zzena i jako prva vcn, se posuzuj a do svho zniku podle
dosavadnch prvnch pedpis. To nebrn ujednn stran, e se tato jejich prva a
povinnosti budou dit tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti.
3074
(1) Njem se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy ke vzniku
njmu dolo ped tmto dnem; vznik njmu, jako i prva a povinnosti vznikl pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch prvnch
pedpis. To neplat pro njem movit vci ani pro pacht.
635
(2) Ustanoven 2249 odst. 1 se nepouije v ppad, e njemn nebylo ureno
ujednnm pronajmatele a njemce nebo rozhodnutm soudu, ale na zklad jinho
prvnho pedpisu. V takovm ppad m pronajmatel prvo navrhnout v psemn
form njemci zven njemnho; ustanoven 2249 odst. 3 se pouije obdobn.
3075
Byl-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zzen byt zvltnho uren ze
sttnch prostedk nebo pispl-li stt na jeho zzen, lze uzavt smlouvu o njmu
tohoto bytu jen na zklad doporuen obecnho adu obce s rozenou psobnost
a njem lze vypovdt jen s pedchozm souhlasem tohoto adu.
3076
Bylo-li pede dnem nabyt innosti tohoto zkona zahjeno zen o neplatnosti
vpovdi njmu bytu, dokon se podle dosavadnch prvnch pedpis; prvo
njemce na bytovou nhradu nebo na jin plnn podle dosavadnch prvnch
pedpis nejsou dotena.
3077
(1) et se d tmto zkonem ode dne nabyt jeho innosti, i kdy k uzaven
smlouvy o tu dolo ped tmto dnem; vznik tto smlouvy, jako i prva
a povinnosti z n vznikl pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se vak posuzuj
podle dosavadnch prvnch pedpis.
(2) Jestlie byla vplata z vkladn knky pede dnem nabyt innosti tohoto
zkona vzna na heslo, na pivolen tet osoby nebo na skutenost, o n je jisto, e
nastane, d se vzanost vplaty dosavadnmi prvnmi pedpisy.
3078
Je-li cestovn smlouva uzaven pede dnem nabyt innosti tohoto zkona
podle dosavadnch prvnch pedpis neplatn, povauje se vzhledem k prvm
uplatnnm za innosti tohoto zkona za platnou smlouvu o zjezdu, vyhovuje-li
tomuto zkonu; i na zvazky z cestovnch smluv uzavench podle dosavadnch
prvnch pedpis se pouije 2542, nebylo-li o uplatnnm prvu dosud
rozhodnuto. Dolo-li k poruen povinnosti poadatele nebo cestovn kancele, a to
i pede dnem nabyt innosti tohoto zkona, pouije se 2543, nebylo-li pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody jet rozhodnuto.
3079
636
(2) Nerozhodl-li soud ke dni nabyt innosti tohoto zkona o nhrad kody
vznikl poruenm povinnosti stanoven prvnmi pedpisy, k nmu dolo pede
dnem nabyt innosti tohoto zkona, me na nvrh pokozenho lovka, jsou-li
pro to mimodn dvody hodn zvltnho zetele ( 2 odst. 3), piznat
pokozenmu i nhradu nemajetkov jmy podle tohoto zkona.
Dl 2
Zvren ustanoven
3080
Zruuje se:
637
14. l. II zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch zkon.
15. l. III zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
16. 12 vetn nadpisu zkona . 159/1999 Sb., o nkterch podmnkch
podnikn a o vkonu nkterch innost v oblasti cestovnho ruchu a o zmn
zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a
zkona . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve
znn pozdjch pedpis.
17. st druh zkona . 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch
souvisejcch zkon (zkon o pojiovnictv).
18. st est zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o veejnch drabch.
19. st pt zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992
Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn
zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a
dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis.
20. st druh zkona . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu a o zmn
nkterch dalch zkon (zkon o elektronickm podpisu).
21. st prvn zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
22. l. I zkona . 317/2001 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn dalch zkon.
23. st tet zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o platebnm styku.
24. Zkon . 135/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
25. Zkon . 136/2002 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 65/1965 Sb., zkonk prce,
ve znn pozdjch pedpis.
26. st tict osm zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon
v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
27. st druh zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
638
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho
soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
28. st druh zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch
zkon (zkon o pojistn smlouv).
29. st tvrt zkona . 47/2004 Sb., kterm se mn zkon . 168/1999 Sb.,
o pojitn odpovdnosti za kodu zpsobenou provozem vozidla a o zmn
nkterch souvisejcch zkon (zkon o pojitn odpovdnosti z provozu
vozidla), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 586/1992 Sb., o danch
z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch,
ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve
znn pozdjch pedpis.
30. st druh zkona . 480/2004 Sb., o nkterch slubch informan
spolenosti a o zmn nkterch zkon (zkon o nkterch slubch
informan spolenosti).
31. st prvn zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis.
32. st prvn zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony.
33. st tvrt zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
34. st tict tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
35. st druh zkona . 107/2006 Sb., o jednostrannm zvyovn njemnho
z bytu a o zmn zkona . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
pozdjch pedpis.
36. st est zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
639
37. st tet zkona . 160/2006 Sb., kterm se mn zkon . 82/1998 Sb.,
o odpovdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm
nebo nesprvnm ednm postupem a o zmn zkona esk nrodn rady
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 201/2002 Sb., o adu pro zastupovn sttu ve vcech
majetkovch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
38. st tyict tet zkona . 264/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkonku prce.
39. st druh zkona . 315/2006 Sb., kterm se mn zkon . 26/2000 Sb.,
o veejnch drabch, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
40. st tet zkona . 443/2006 Sb., kterm se mn zkon . 178/2005 Sb.,
o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky a o psobnosti
Ministerstva financ pi privatizaci majetku esk republiky (zkon o zruen
Fondu nrodnho majetku), a zkon . 319/2001 Sb., kterm se mn zkon
. 21/1992 Sb., o bankch, ve znn pozdjch pedpis.
41. st est zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
42. st dest zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
43. st tet zkona . 306/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1995 Sb.,
o dchodovm pojitn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 582/1991 Sb.,
o organizaci a provdn socilnho zabezpeen, ve znn pozdjch pedpis,
a nkter dal zkony.
44. st est zkona . 384/2008 Sb., kterm se mn zkon . 155/1998 Sb.,
o znakov ei a o zmn dalch zkon a dal souvisejc zkony.
45. st est zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb.,
o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani
ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost
a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
46. st tet zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
47. st pt zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
48. st druh zkona . 155/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony
ke zkvalitnn jejich aplikace a ke snen administrativn zte
podnikatel.
640
49. st prvn zkona . 28/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
50. Zkon . 132/2011 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 102/1992 Sb., kterm se
upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm
se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
51. st jedenct zkona . 139/2011 Sb., kterm se mn zkon . 284/2009 Sb.,
o platebnm styku, ve znn zkona . 156/2010 Sb., a nkter dal zkony.
52. Zkon . 116/1990 Sb., o njmu a podnjmu nebytovch prostor.
53. st pt, pokud jde o 24 bod 3, zkona . 403/1990 Sb., o zmrnn nsledk
nkterch majetkovch kivd.
54. Zkon . 529/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb.,
o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb.,
o zmrnn nsledk nkterch majetkovch kivd.
55. 26 odst. 1 zkona . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a
jinmu zemdlskmu majetku.
56. Zkon . 540/1991 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 116/1990 Sb.,
o njmu a podnjmu nebytovch prostor, ve znn zkona . 403/1990 Sb.
a zkona . 529/1990 Sb.
57. Zkon . 302/1999 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis.
58. Zkon . 522/2002 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis, a kterm se
zruuje zkon . 124/1990 Sb., o psobnosti nrodnch vbor pi provdn
nkterch ustanoven zkona o njmu a podnjmu nebytovch prostor.
59. Zkon . 360/2005 Sb., kterm se mn zkon . 116/1990 Sb., o njmu
a podnjmu nebytovch prostor, ve znn pozdjch pedpis.
60. Zkon . 72/1994 Sb., kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k
budovm a nkter vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a
dopluj nkter zkony (zkon o vlastnictv byt).
61. Zkon . 97/1999 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se
upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy
k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon
o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis.
62. st prvn zkona . 103/2000 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 344/1992
Sb., o katastru nemovitost esk republiky (katastrln zkon), ve znn
zkona . 89/1996 Sb., zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn
pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn
641
pozdjch pedpis, a zkon . 357/1992 Sb., o dani ddick, dani darovac a
dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch pedpis.
63. st tet zkona . 229/2001 Sb., kterm se mn zkon . 219/2000 Sb.,
o majetku esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn
zkona . 492/2000 Sb., a nkter dal zkony.
64. st prvn zkona . 451/2001 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal
zkony.
65. st sedmdest prvn zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch
zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
66. st tet zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
67. Zkon . 171/2005 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb., kterm se
upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter vlastnick vztahy
k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony (zkon
o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis.
68. st tict zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk
republiky.
69. st tict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
70. st padest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
71. st prvn zkona . 345/2009 Sb., kterm se mn zkon . 72/1994 Sb.,
kterm se upravuj nkter spoluvlastnick vztahy k budovm a nkter
vlastnick vztahy k bytm a nebytovm prostorm a dopluj nkter zkony
(zkon o vlastnictv byt), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 183/2006
Sb., o zemnm plnovn a stavebnm du (stavebn zkon), ve znn
pozdjch pedpis.
72. Zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk.
73. l. VII zkona . 264/1992 Sb., kterm se mn a dopluje obansk zkonk,
zruuje zkon o sttnm notstv a o zen ped sttnm notstvm (notsk
d) a mn a dopluj nkter dal zkony.
74. l. III zkona . 286/1993 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 63/1991
Sb., o ochran hospodsk soute, ve znn zkona . 495/1992 Sb., a zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn zkona . 264/1992 Sb., zkona
. 591/1992 Sb. a zkona . 600/1992 Sb.
75. l. II zkona . 156/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, dopluje zkon . 513/1991 Sb.,
642
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb.,
o konkurzu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis.
76. l. II zkona . 84/1995 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 530/1990 Sb.,
o dluhopisech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 328/1991 Sb., o konkurzu
a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk
soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 21/1992 Sb., o bankch,
ve znn pozdjch pedpis.
77. l. III zkona . 94/1996 Sb., kterm se mn a dopluj zkon . 328/1991
Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 455/1991
Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
78. l. I zkona . 142/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 513/1991
Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a mn zkon . 99/1963
Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis.
79. st est zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu
a o zmn a doplnn dalch zkon.
80. l. II zkona . 165/1998 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb., o bankch,
ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
81. st pt zkona . 356/1999 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb.,
o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter dal zkony.
82. st sedm zkona . 27/2000 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o veejnch drabch.
83. st dvanct zkona . 29/2000 Sb., o potovnch slubch a o zmn
nkterch zkon (zkon o potovnch slubch).
84. st tet zkona . 30/2000 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
85. st pt zkona . 105/2000 Sb., kterm se mn zkon . 328/1991 Sb.,
o konkursu a vyrovnn, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
86. st tvrt zkona . 367/2000 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
87. st prvn zkona . 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch
zkon, ve znn zkona . 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch,
ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve
znn pozdjch pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn,
ve znn pozdjch pedpis.
643
88. st druh zkona . 120/2001 Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti
(exekun d) a o zmn dalch zkon.
89. st pt zkona . 353/2001 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
90. st pt zkona . 15/2002 Sb., kterm se mn zkon . 238/1992 Sb.,
o nkterch opatench souvisejcch s ochranou veejnho zjmu
a o nesluitelnosti nkterch funkc (zkon o stetu zjm), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter dal zkony.
91. st druh zkona . 125/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
92. st pt zkona . 126/2002 Sb., kterm se mn zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 219/1995 Sb., devizov
zkon, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 593/1992 Sb., o rezervch pro
zjitn zkladu dan z pjm, ve znn pozdjch pedpis, zkon .
239/2001 Sb., o esk konsolidan agentue a o zmn nkterch zkon
(zkon o esk konsolidan agentue), ve znn zkona . 15/2002 Sb., zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 363/1999 Sb., o pojiovnictv a o zmn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o pojiovnictv), ve znn pozdjch pedpis.
93. st dvact druh zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho.
94. st sedm zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb.,
o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn
pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
95. st tict sedm zkona . 309/2002 Sb., o zmn zkon souvisejcch
s pijetm zkona o slub sttnch zamstnanc ve sprvnch adech
a o odmovn tchto zamstnanc a ostatnch zamstnanc ve sprvnch
adech (sluebn zkon).
96. st tet zkona . 312/2002 Sb., o edncch zemnch samosprvnch celk
a o zmn nkterch zkon.
97. st prvn zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
644
pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho
soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
98. st druh zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
99. st tet zkona . 85/2004 Sb., kterm se mn zkon . 252/1997 Sb.,
o zemdlstv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
100. st druh zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona
o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
101. st druh zkona . 360/2004 Sb., o Evropskm hospodskm zjmovm
sdruen (EHZS) a o zmn zkona . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, a zkona . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve
znn pozdjch pedpis, (zkon o evropskm hospodskm zjmovm
sdruen).
102. st druh zkona . 484/2004 Sb., kterm se mn zkon . 143/2001 Sb.,
o ochran hospodsk soute a o zmn nkterch zkon (zkon o ochran
hospodsk soute), ve znn zkona . 340/2004 Sb., zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 526/1990 Sb., o
cench, ve znn pozdjch pedpis.
103. st pt zkona . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub a o zmn
nkterch zkon.
104. st tvrt zkona . 554/2004 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk, ve znn pozdjch pedpis.
105. st pt zkona . 179/2005 Sb., kterm se mn nkter zkony v souvislosti
s pijetm zkona o zruen Fondu nrodnho majetku esk republiky.
106. st prvn zkona . 216/2005 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 189/1994 Sb.,
o vych soudnch edncch, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch
pedpis.
107. st devt zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami,
spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry
ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o
finannch konglomertech).
645
108. st devt zkona . 413/2005 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti.
109. st dvanct zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
110. st dvact tet zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
111. st jedenct zkona . 79/2006 Sb., kterm se mn zkon . 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
112. st sedm zkona . 81/2006 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb.,
o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
113. st prvn zkona . 308/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o evropsk drustevn spolenosti.
114. st tet zkona . 269/2007 Sb., kterm se mn zkon . 365/2000 Sb.,
o informanch systmech veejn sprvy a o zmn nkterch dalch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
115. st dvanct zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
116. st prvn zkona . 344/2007 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb.,
o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis.
117. st tet zkona . 36/2008 Sb., kterm se mn zkon . 634/1992 Sb.,
o ochran spotebitele, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy a o zmn a doplnn zkona . 468/1991 Sb.,
o provozovn rozhlasovho a televiznho vysln, ve znn pozdjch
pedpis, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
118. st druh zkona . 104/2008 Sb., o nabdkch pevzet a o zmn nkterch
dalch zkon (zkon o nabdkch pevzet).
119. st druh zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
120. st osm zkona . 130/2008 Sb., kterm se mn zkon . 455/1991 Sb.,
o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a dal souvisejc zkony.
121. st pt zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
122. st prvn zkona . 215/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 627/2004 Sb.,
o evropsk spolenosti, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 21/1992 Sb.,
o bankch, ve znn zkona . 126/2002 Sb., zkon . 357/1992 Sb., o dani
646
ddick, dani darovac a dani z pevodu nemovitost, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 125/2008 Sb., o pemnch obchodnch spolenost
a drustev, a zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk, ve znn pozdjch
pedpis.
123. st tet zkona . 217/2009 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006 Sb.,
o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a dal souvisejc zkony.
124. st dvact druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
125. st sedm zkona . 230/2009 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
126. st est zkona . 285/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o platebnm styku.
127. st prvn zkona . 420/2009 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
128. Zkon . 152/2010 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn
zkonk, ve znn pozdjch pedpis.
129. st tet zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o finannm zajitn.
130. st tinct zkona . 427/2010 Sb., kterm se mn zkon . 326/1999 Sb., o
pobytu cizinc na zem esk republiky a o zmn nkterch zkon,
ve znn pozdjch pedpis, zkon . 325/1999 Sb., o azylu a o zmn zkona
. 283/1991 Sb., o Policii esk republiky, ve znn pozdjch pedpis,
(zkon o azylu), ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
131. st pt zkona . 188/2011 Sb., kterm se mn zkon . 189/2004 Sb.,
o kolektivnm investovn, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc
zkony.
132. Zkon . 94/1963 Sb., o rodin.
133. Zkon . 132/1982 Sb., kterm se mn a dopluje zkon o rodin.
134. Zkon . 234/1992 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin, ve znn zkona . 132/1982 Sb.
135. l. I a II zkona . 91/1998 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 94/1963
Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a o zmn a doplnn dalch
zkon.
136. st druh zkona . 360/1999 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o sociln-prvn ochran dt.
137. st druh zkona . 301/2000 Sb., o matrikch, jmnu a pjmen a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
138. st druh zkona . 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann
vchovy ve kolskch zazench a o preventivn vchovn pi ve kolskch
zazench a o zmn dalch zkon.
647
139. st tyict tet zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch
zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
140. Zkon . 321/2002 Sb., kterm se mn zkon . 94/1963 Sb., o rodin, ve
znn pozdjch pedpis.
141. st druh zkona . 315/2004 Sb., kterm se mn zkon . 117/1995 Sb.,
o sttn sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963 Sb.,
o rodin, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 359/1999 Sb., o sociln-
prvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis.
142. st tet zkona . 383/2005 Sb., kterm se mn zkon . 109/2002 Sb.,
o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve kolskch zazench
a o preventivn vchovn pi ve kolskch zazench a o zmn dalch
zkon, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
143. st druh zkona . 112/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o ivotnm a existennm minimu a zkona
o pomoci v hmotn nouzi.
144. st tvrt zkona . 115/2006 Sb., o registrovanm partnerstv a o zmn
nkterch souvisejcch zkon.
145. st druh zkona . 134/2006 Sb., kterm se mn zkon . 359/1999 Sb.,
o sociln-prvn ochran dt, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 94/1963
Sb., o rodin, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk
soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 117/1995 Sb., o sttn
sociln podpoe, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 200/1990 Sb.,
o pestupcch, ve znn pozdjch pedpis.
146. st sedm zkona . 227/2006 Sb., o vzkumu na lidskch embryonlnch
kmenovch bukch a souvisejcch innostech a o zmn nkterch
souvisejcch zkon.
147. st tyict tet zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony.
148. st druh zkona . 259/2008 Sb., kterm se mn zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
149. Zkon . 42/1980 Sb., o hospodskch stycch se zahranim.
150. Zkon . 102/1988 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb.,
o hospodskch stycch se zahranim.
151. Zkon . 113/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 42/1980 Sb.,
o hospodskch stycch se zahranim, ve znn zkona . 102/1988 Sb.
152. st tet, pokud jde o 5, zkona . 223/1994 Sb., o slouen eskoslovensk
obchodn a prmyslov komory s Hospodskou komorou esk republiky,
o nkterch opatench s tm souvisejcch a o zmn
a doplnn zkona esk nrodn rady . 301/1992 Sb., o Hospodsk komoe
esk republiky a Agrrn komoe esk republiky, ve znn zkona
. 121/1993 Sb.
153. st druh zkona . 62/2000 Sb., o nkterch opatench pi vvozu nebo
dovozu vrobk a o licennm zen a o zmn nkterch zkon.
648
154. Zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn oban.
155. Zkon . 300/1990 Sb., kterm se mn a dopluje zkon . 83/1990 Sb.,
o sdruovn oban.
156. l. I zkona . 68/1993 Sb., kterm se mn a dopluj nkter zkony na
seku veobecn vnitn sprvy.
157. st osm zkona . 151/2002 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm soudnho du sprvnho.
158. st druh zkona . 230/2006 Sb., kterm se mn zkon . 89/1995 Sb.,
o sttn statistick slub, ve znn pozdjch pedpis, a dal souvisejc
zkony.
159. st tict pt zkona . 342/2006 Sb., kterm se mn nkter zkony
souvisejc s oblast evidence obyvatel a nkter dal zkony.
160. Zkon . 33/2008 Sb., kterm se mn zkon . 83/1990 Sb., o sdruovn
oban, ve znn pozdjch pedpis.
161. st dvanct zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
162. st est zkona . 424/2010 Sb., kterm se mn zkon . 111/2009 Sb.,
o zkladnch registrech, ve znn zkona . 100/2010 Sb., a dal souvisejc
zkony.
163. Zkon . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech a o zmn
a doplnn nkterch zkon.
164. Zkon . 208/2002 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn
prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon.
165. st estnct zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch zkon
v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
166. st tvrt zkona . 437/2003 Sb., kterm se mn zkon . 563/1991 Sb.,
o etnictv, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
167. st tyict tvrt zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
168. st jedenct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
169. st edest zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
170. Zkon . 231/2010 Sb., kterm se mn zkon . 248/1995 Sb., o obecn
prospnch spolenostech a o zmn a doplnn nkterch zkon, ve znn
pozdjch pedpis.
171. Zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu zpsobenou vadou vrobku.
172. Zkon . 209/2000 Sb., kterm se mn zkon . 59/1998 Sb., o odpovdnosti
za kodu zpsobenou vadou vrobku.
173. st prvn a v sti devt 35 a 36 zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o nadacch a nadanch fondech).
649
174. st prvn zkona . 210/2002 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb.,
o nadacch a nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch
zkon (zkon o nadacch a nadanch fondech), a zkon . 586/1992 Sb.,
o danch z pjm, ve znn pozdjch pedpis.
175. st estnct zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona
o kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
176. st padest druh zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
177. st dvanct zkona . 126/2008 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o pemnch obchodnch spolenost a drustev.
178. st sedmdest prvn zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
179. Zkon . 158/2010 Sb., kterm se mn zkon . 227/1997 Sb., o nadacch a
nadanch fondech a o zmn a doplnn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o nadacch a nadanch fondech), ve znn pozdjch pedpis.
180. st osm zkona . 160/2010 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm nazen Evropskho parlamentu a Rady o ratingovch
agenturch.
181. st tinct zkona . 188/2011 Sb., o kolektivnm investovn, ve znn
pozdjch pedpis, a dal souvisejc zkony.
182. Zkon . 102/1992 Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s
vydnm zkona . 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje
obansk zkonk.
183. st osm zkona . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech a o zmn
a doplnn nkterch souvisejcch zkon (zkon o nadacch a nadanch
fondech).
184. Zkon . 126/1998 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 102/1992
Sb., kterm se upravuj nkter otzky souvisejc s vydnm zkona
. 509/1991 Sb., kterm se mn, dopluje a upravuje obansk zkonk, ve
znn zkona . 227/1997 Sb.
185. st tict devt zkona . 320/2002 Sb., o zmn a zruen nkterch
zkon v souvislosti s ukonenm innosti okresnch ad.
186. st druh zkona . 359/2005 Sb., kterm se mn zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, a nkter souvisejc zkony.
187. Zkon . 591/1992 Sb., o cennch paprech.
188. Zkon . 89/1993 Sb., kterm se mn zkon esk nrodn rady . 591/1992
Sb., o cennch paprech.
189. st osm zkona . 331/1993 Sb., o sttnm rozpotu esk republiky na rok
1994 a o zmn a doplnn nkterch zkon.
190. l. II a l. III bod 15 zkona . 259/1994 Sb., kterm se mn a dopluje zkon
esk nrodn rady . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve znn pozdjch
650
pedpis, a zkon esk nrodn rady . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve
znn pozdjch pedpis.
191. Zkon . 152/1996 Sb., kterm se mn a dopluje zkon esk nrodn rady
. 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon
. 214/1992 Sb., o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis.
192. st tet zkona . 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitlovho trhu
a o zmn a doplnn dalch zkon.
193. l. II zkona . 70/2000 Sb., kterm se mn zkon . 229/1992 Sb.,
o komoditnch burzch, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 214/1992 Sb.,
o burze cennch papr, ve znn pozdjch pedpis.
194. st druh zkona . 307/2000 Sb., o zemdlskch skladnch listech
a zemdlskch veejnch skladech a o zmn nkterch souvisejcch zkon.
195. st prvn zkona . 362/2000 Sb., kterm se mn zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
196. st druh zkona . 259/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na
hradu ztrty Konsolidan banky Praha, sttnho pennho stavu, za rok
1999 a o zmn zkona . 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve znn
pozdjch pedpis.
197. st druh zkona . 308/2002 Sb., kterm se mn zkon . 15/1998 Sb.,
o Komisi pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn
pozdjch pedpis, a nkter dal zkony.
198. st tvrt zkona . 88/2003 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb.,
obchodn zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 40/1964 Sb.,
obansk zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 99/1963 Sb.,
obansk soudn d, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 591/1992 Sb.,
o cennch paprech, ve znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb.,
o notch a jejich innosti (notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon
. 370/2000 Sb., kterm se mn zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve
znn pozdjch pedpis, zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d), ve znn pozdjch pedpis, zkon . 15/1998 Sb., o Komisi
pro cenn papry a o zmn a doplnn dalch zkon, ve znn zkona
. 30/2000 Sb., zkon . 200/1990 Sb., o pestupcch, ve znn pozdjch
pedpis, zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve znn
pozdjch pedpis, ve znn zkona . 501/2001 Sb. a nlezu stavnho
soudu vyhlenho pod . 476/2002 Sb., zkon . 219/2000 Sb., o majetku
esk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve znn pozdjch
pedpis, a zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk
zkon), ve znn pozdjch pedpis.
199. st prvn zkona . 257/2004 Sb., kterm se mn nkter zkony v
souvislosti s pijetm zkona o podnikn na kapitlovm trhu, zkona o
kolektivnm investovn a zkona o dluhopisech.
651
200. st osm zkona . 56/2006 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
201. st dvact sedm zkona . 296/2007 Sb., kterm se mn zkon . 182/2006
Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), ve znn pozdjch
pedpis, a nkter zkony v souvislosti s jeho pijetm.
202. st est zkona . 230/2008 Sb., kterm se mn zkon . 256/2004 Sb.,
o podnikn na kapitlovm trhu, ve znn pozdjch pedpis, a dal
souvisejc zkony.
203. st tyict zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter zkony
v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
204. st pt zkona . 409/2010 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o finannm zajitn.
205. st prvn zkona . 37/2004 Sb., o pojistn smlouv a o zmn souvisejcch
zkon (zkon o pojistn smlouv).
206. st trnct zkona . 377/2005 Sb., o doplkovm dohledu nad bankami,
spoitelnmi a vrnmi drustvy, pojiovnami a obchodnky s cennmi papry
ve finannch konglomertech a o zmn nkterch dalch zkon (zkon o
finannch konglomertech).
207. st jedenct zkona . 57/2006 Sb., o zmn zkon v souvislosti se
sjednocenm dohledu nad finannm trhem.
208. st pt zkona . 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch
prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch zkon
(antidiskriminan zkon).
209. st sto tyict druh zkona . 227/2009 Sb., kterm se mn nkter
zkony v souvislosti s pijetm zkona o zkladnch registrech.
210. st prvn zkona . 278/2009 Sb., o zmn zkon v souvislosti s pijetm
zkona o pojiovnictv.
211. Nazen vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen
a poplatku z prodlen podle obanskho zkonku.
212. Nazen vldy . 163/2005 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb.,
kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle
obanskho zkonku.
213. Nazen vldy . 33/2010 Sb., kterm se mn nazen vldy . 142/1994 Sb.,
kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle
obanskho zkonku, ve znn nazen vldy . 163/2005 Sb.
214. Nazen vldy . 258/1995 Sb., kterm se provd obansk zkonk.
215. Nazen vldy . 174/2009 Sb., kterm se mn nazen vldy . 258/1995 Sb.,
kterm se provd obansk zkonk.
216. Nazen vldy . 371/2004 Sb., kterm se vydvaj vzorov stanovy
spoleenstv vlastnk jednotek.
217. Nazen vldy . 151/2006 Sb., kterm se mn nazen vldy . 371/2004 Sb.,
kterm se vydvaj vzorov stanovy spoleenstv vlastnk jednotek.
652
218. Vyhlka . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm.
219. Vyhlka . 136/1969 Sb., o zmn vyhlky . 47/1964 Sb., o pennch
slubch obanm, ve znn vyhlky . 45/1965 Sb.
220. Vyhlka . 27/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn vyhlky
federlnho ministerstva financ . 136/1969 Sb.
221. Vyhlka . 146/1990 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
financ . 47/1964 Sb., o pennch slubch obanm, ve znn pozdjch
pedpis.
222. Vyhlka . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
223. Vyhlka . 74/1981 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
224. Vyhlka . 106/1984 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka ministerstva
dopravy . 133/1964 Sb., o silninm pepravnm du.
225. Vyhlka . 18/1965 Sb., o podmnkch drby a oprav silninch vozidel pro
motorovou dopravu v majetku oban a nesocialistickch organizac.
226. Vyhlka . 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du.
227. Vyhlka . 15/1971 Sb., kterou se dopluje vyhlka ministerstva dopravy
. 17/1966 Sb., o leteckm pepravnm du.
228. Vyhlka . 121/1980 Sb., o finann pomoci pi pevodu skupinovch
rodinnch domk z drustevnho do osobnho vlastnictv.
229. Vyhlka . 122/1980 Sb., o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho
bydlen obanm, kte uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou
organizac.
230. Vyhlka . 69/1982 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky
a ministerstva financ Slovensk socialistick republiky . 122/1980 Sb.,
o jednorzovm pspvku na opaten nhradnho bydlen obanm, kte
uvoln byt v objektu spravovanm sttn socialistickou organizac.
231. Vyhlka . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv.
232. Vyhlka . 74/1989 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv.
233. Vyhlka . 73/1991 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
653
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb.
234. Vyhlka . 398/1992 Sb., kterou se mn a dopluje vyhlka federlnho
ministerstva financ, ministerstva financ esk socialistick republiky,
ministerstva financ Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky
eskoslovensk . 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn
a individuln bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm
vlastnictv, ve znn vyhlky . 74/1989 Sb. a vyhlky . 73/1991 Sb.
235. Vyhlka . 89/1998 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva
financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ
Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk
. 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln
bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve
znn pozdjch pedpis.
236. Vyhlka . 385/2000 Sb., kterou se mn vyhlka Federlnho ministerstva
financ, Ministerstva financ esk socialistick republiky, Ministerstva financ
Slovensk socialistick republiky a pedsedy Sttn banky eskoslovensk
. 136/1985 Sb., o finann, vrov a jin pomoci drustevn a individuln
bytov vstavb a modernizaci rodinnch domk v osobnm vlastnictv, ve
znn pozdjch pedpis.
237. Vyhlka . 440/2001 Sb., o odkodnn bolesti a zten spoleenskho
uplatnn.
238. Vyhlka . 50/2003 Sb., kterou se mn vyhlka . 440/2001 Sb.,
o odkodnn bolesti a zten spoleenskho uplatnn.
3081
innost
654