PRODUKCE DLNCH ODPAD

JAK VELK JE PRODUKCE Produkce odpad se u jednotlivch surovin velmi li:

DLNCH ODPAD? jly, psky a trky neprodukuj tm dn odpady pi tb

a zpracovn (drcen, tdn, myt) jlovou frakci odpad lze
vyut jako minerln hojiva

jednotky % (nap. polymetalick kovy) a jednotky ppm (nap.

Au, Pt kovy) velk mostv DO

PRODUKCE DLNCH ODPAD PRODUKCE DLNCH ODPAD

Absolutn produkce odpad pi tb a zpracovn suroviny: celkov ron tba

minerlnch komodit je
uhl > kovy > prmyslov minerly dobe znma (viz.
tabulka pro rok 1999)
Velk rozdly v produkci DO mezi nrody

Evropsk Unie
> 4700 Mt hluiny
> 1200 Mt odkali
(zejmna Finsko, Nmecko, ecko, Irsko, Portugalsko, 3700 Mt
panlsko, vdsko a UK)

Austrlie Jak je vak celkov

ron 1750 Mt/rok DO (80 % vech odpad) (Connor et al. 1995) produkce DO?

PRODUKCE DLNCH ODPAD PRODUKCE DLNCH ODPAD

Ron tba a odhad produkce DO na zklad prmrn Ron tba a odhad produkce DO na zklad prmrn
kovnatosti: kovnatosti:

2540 t Au (kovnatost 2 ppm) 2540 t Au (kovnatost 2 ppm) 1270 Mt DO

40 Mt kov (kovnatost 0,5 %) 40 Mt kov (kovnatost 0,5 %) 7960 Mt DO

4500 Mt uhl, 990 Mt Fe rudy, 127 Mt bauxitu, 2500 Mt prmy- 4500 Mt uhl, 990 Mt Fe rudy, 127 Mt bauxitu, 2500 Mt prmy-
slovch minerl (cca kovnatost 50 %) slovch minerl (cca kovnatost 50 %) 8117 Mt DO

ron produkce DO je ... Mt ron produkce DO je 15000-20000 Mt

1
 PRODUKCE DLNCH ODPAD

pohyb hmoty vlivem

dynamiky Zem (vznik
JSOU DLN ODPADEY
ocensk kry, pdn
eroze, orogeneze,
VDY NECHTNM
etc.) je stejnho du
jako produkce DO
VEDLEJM ODPADEM?
vlivem snen
kovnatosti se me
produkce DO za 20-
30 let zdvojnsobit
(Frstner 1999)

DLN ODPADY DLN ODPADY

v mnoha ppadech se pi zmn nkterch okolnost

(zmna technologie, cena suroviny, atd.) mohou stt
surovinou

Recyklace:
pravrensk odpady manganu agrolesnictv, stavebn
materily, vroba skla, keramiky, glazur (Verlaan a Wiltshire 2000)
pravrensk odpady jsou asto vhodnm hnojivem golfovch hi
fosfosdrovec zemdlstv, stavebn materily
jlovit odpady vroba cihel, zlepovn kvality psitch pd
dln voda pro ely zahvn/ ochlazovn, prava na pitnou
vodu
odpady s pyritem neutralizace siln alkalickch zemdlskch Hydraulick tba pravrenskch odpad po historick tb zlata v
pd Kalgoorlie, z. Austrlie. Z 60 mil. tun O bylo zskno cca 25 tun zlata!

DOPADY NA IVOTN PROSTED

Dopady tby na ivotn prosted probhaj ped tbou, bhem

TBA A JEJ DOPADY NA tby i po skonen tby.
Hlavn dopady jsou:
IVOTN PROSTED odlesnn, odstrann vegetace
vstavba pstupovch cest, infrastruktury
vytven przkumnch rh, vrt
vytven hald a ndr s pravrenskmi odpady
subsidence v ternu, ppadn i propady
obvykle zmna hydrologickho reimu
emise tepla, radioaktivity a hluku
nhodn i mysln vypoutn pevnch, kapalnch a
plynnch kontaminant do okolnch ekosystm

2
 DOPADY NA IVOTN PROSTED DOPADY NA IVOTN PROSTED

Tok kov a metaloid do vodnch, atmosferickch a terestril- Uvolovn a tok prvk z dlnch odpad nemus
nch ekosystm vlivem antropogennho psoben se odhaduje vdy nutn vst k pokozen ivotnho prosted:
na nkolik tisc tun/rok (Nriagu a Pacyna 1988; Smith a Huyck
1999). i kdy je obsah nebezpench prvk v dlnch odpadech vysok, nemus
bt bn dostupn pro iv organismy (bioavailable)
Hlavn faktor ovlivujc uvolnn a tok kontaminant je: pokud jsou prvky dostupn ivmu organismu, nemus je rostliny ani
ivoichov nutn pijmat
GEOLOGIE LOISKA
i kdy je prvek pijmn, nemus bt nutn pro organismus toxick
dal vznamn faktory jsou:
Poznmka: procesy kter nevedou k pokozen ekologickch proces v
Klima prodnch systmech, nejsou pinou toxicity nebo nezpsobuj
pokozen zdrav lovka a dalch organism se nazvaj
Topografie CONTAMINATION POLLUTION pedstavuje procesy, kter
naopak maj kodliv inky (Thornton et al. 1995)
Zpsob tby a zpracovn

DOPADY NA IVOTN PROSTED

HISTORICK REGULOVAN HISTORICK TBA A

TBA TBA IVOTN PROSTED

NEREGULOVAN
TBA

HISTORICK TBA HISTORICK TBA

Doba mdn, bronzov a elezn tba kov
ped vce ne 5000 lety:
chemostratigrafick studium archv raelini odhalilo v tomto obdob
kontaminaci kov vlivem praen sulfid (Shotyk et al. 1996; Ernst 1998)
hutnn Ag-Pb rud many ve panlsku ped 2000 lety vedlo k 4nsob-
nmu zven atmosfrick koncentrace Pb v Grnsku (Rosman et al.
1997)
tba kov v severnm Hartzu zneistila fluviln sedimenty ped 3500
lety (Monna et al. 2000)
tba rud v v pyritovm psu Rio Tinto kontaminovala n a estuarijn
sedimenty bhem doby mdn (cca ped 5000 lety) (Leblanc et al. 2000;
Davis et al. 2000)
Negativn vliv tby a pravy rud na ivotn prosted
byl zjitn ji v dvn minulosti:
eck filozof Theophrastus (cca 325 b.c.) popsal oxidaci pyritu, vznik
sekundrnch sol kov a kyselosti.
ve stedovku (1556) popsal vznik kyselch dlnch vod ve stedn
Evrop Agricola a napsal prvn systematickou knihu o tb a prav rud.
T se zmiuje o negativnm vlivu tby na ivotn prosted:
Krajina je devastovna tbou Dle, kdy se ruda myje, vypoutn voda
otravuje potoky a eky a bu ryby zabj nebo je vyhn pry. Vlivem devastace
krajiny, les, potok a ek obyvatel tchto regin jen velmi obtn zskvaj
zkladn poteby pro ivot a vlivem vykcen les mus t vydvat vce prostedk
pro zisk deva na stavbu a topen. Proto se asto k, e tba vce kod ne
pin v podob vytench kov (voln peloeno: Agricola, 1556, De re
metallica, str. 8)

3
 HISTORICK TBA HISTORICK TBA-VLIV NA LOVKA

ve stedovku byl vznamn nrst zneitn ivotnho prosted ve zjem o zdrav hornk je spojen zejmna s tbou rtuti a arzenu
spojen s nrstem tby, se zmnami v technologii hutnn rudy a se
rtu byla nejprve tena v oblasti Stedomo Fniany, Kartagincy, Etrusky
zvenm vzdlenosti transportu rudy nebo koncentrtu k pravn rud
a many, kte vyuvali rudu jako erven barvivo v malb a kosmetice
globlnm zdrojem zneitn
se stv a zaveden novch man zruili doly v Itlii aby ochrnili sv hornky a okoln prosted a
technologi taven rudy (vysok pemstili tbu Hg do okupovanho panlska, kde ji zabezpeovali otroci
pece) bhem Prmyslov (Ferrara 1999)
revoluce rozshl atmosf-
rick emise SO2 a kov Hg bylo v t dob (ped 3000 lety) ji pouvno k extrakci Au a Ag z rud;
Hg byla dovena ze panlska do Itlie a vyuvna pi tb Au
to vedlo k zvyovn
negativnch dopad na ivotn podobn praktiky byly pouvny i u ns a v relativn modern dob: v
prosted a do konce 19. stol.
dopady teby, zpracovn a
okupovanm eskoslovensku nebo vchodnm Nmecku byla tena
taven rud nebyly do t doby uranov ruda sovtskmi metodami bez jakchkoliv ohled na zdrav
detailn znmy, tyto aktivity hornk, sprvn nakldn s dlnmi odpady a bez plnovanho zen
nebyly nijak regulovna, nebo tby s ohledem na ivotn prosted
byly na okraji zjmu Denudovan kopce v okol historickho Cu-Au loiska Mt. Lyell, Austrlie

SOUASN NEREGULOVAN TBA

tba v mnoha rozvojovch sttech je hlavn silou ekonomickho rstu,

NEREGULOVAN TBA A
zamstnanosti a vvoje infrastruktury
v tchto rozvojovch sttech podobn jako v mnoha postsovtskch

IVOTN PROSTED republikch je environmentln management dlnch odpad obvykle

neregulovan, nedbal nebo opomjen z ekonomickch dvod
tzv. selsk tba (artisan mining) se podl 15-20% na svtov tb;
zamstnv 11,5-13 milinu lid po celm svt a je na nm ekonomicky
zvisl a 100 milinu lid (Kafwembe a Veasey 2001)

akoli extrakce Au pomoc Hg definitivn skonila nstupem metody

kyanizace koncem 19 stol., amalgamace zaala bt znovu lokln (selsky)
vyuvna 70 letech 20 stol. v Brazlii, Bolvii, Venezuele, Peru, Ekvdoru,
Kolumbii, Francouzsk Guyan, Indonzii, Ghan a na Filipnch.
Amalgamace je levnj, spolehlivj a technologicky nenron...
kontaminace Amazonky (ten: Fraser, 2009, EST 43, 7162-7164)

MODERN REGULOVAN TBA

tba je plnovan tak, aby mla co nejmen dopad na ivotn

REGULOVAN TBA A prosted v okol teebn aktivity a uloench dlnch odpad

uren dopad na ivotn prosted (environmental impact

IVOTN PROSTED assessment) se provd ped zapoetm samotn tby ta
navrhuje postupy, kter by mly snit riziko negativnch dopad na
.p. tyto postupy poslze schvaluj sttn ochransk agentury,
kter pak jejich dodrovn monitoruj a kontroluj

v souasnosti jsou environmentln aspekty modern regulovan

tby nadazen vem ostatnm aspektm (Maxwell a Govindarajalu
1999)
task firmy mus operovat v rmci zkon a norem .p. a t
investovat mnohamilinov stky do rekultivac

4
REKULTIVACE MST POSTIENCH TBOU REKULTIVACE MST POSTIENCH TBOU

jakmile dojde k ukonen tby, mus dojt k rekultivaci postiench mst
rekultivace postiench mst je ji nedlnou soust plnovn tby
zexistuje nkolik vznamnch aspekt rekultivace, kter jsou spolen pro
vtinu tench mst navzdory typu loiska a typu tby:
1. odstrann tebnch zazen (drtie, pravny rudy, aj.)
2. uzaven a zabezbeen dlnch dl (oplocen, zapeetn tol)
3. zajitn dlouhodob stability loi dlnch odpad (velmi dleit a tak
technologicky a finann nron aspekt)
4. modelovn vvoje kvality a kvantity dlnch vod v otevench lomech
5. modelovn vvoje kvality a kvantity podzemnch dlnch vod (v zatope-
nch dlech a ve zvodnch)
6. vytvoen vhodnho tvaru ternu (umle vytvoen charakter ternu mus
limitovat vtrnou a vodn erozi; topografie by mla odpovdat charakteru
okolnho ternu)
7. vytvoen vhodnho pdnho substrtu pro rst rostlin (obvykle selektivn
manipulac s hluinou a pdou; mnoho pevnch dlnch odpad jsou chud
na organickou hmotu, zkladn minerln iviny (P,N,K), malou retenn
kapacitu na vodu, obsahuj kontaminanty: soli, kovy, polokovy, kyseliny,
radionuklidy)
8. zaloen rostlinho pokryvu
9. een specifickch otzek pro danou lokalitu (kad loisko generuje
specifick dln odpady, a proto je teba kadou lokalitu v tomto ohledu
zvl charakterizovat, monitorovat, modelovat a navrhovat een)

REKULTIVACE MST POSTIENCH TBOU

clem rekultivace nen vrtit postien msto do pvodnho stavu,

ale vytvoit z nj prostor pro budouc vyuit
v mlo obydlench oblastech me bt rekultivace standardn
JAK JSOU ZPSOBY
zalesnn, pastvina, atd. TBY?
zv hust obydlench oblastech jsou vsledkem rekultivace hald msta
socilnho komfortu: parky, fotbalov a golfov hit, uml lyask
svahy
zjmov lomy se mou zmnit na: vodn ndre, mokinov stanovit
ptactva, akvakulturn ndre pro chov a lov ryb, rekrean oblasti,
msta uloen prmyslovho nebo komunlnho odpadu
zpodzemn prostory se vyuvaj jako skladovac prostory, archvy,
koncertn sly, nkter doly obsahujc radon slou jako ozdravovny
(Evrop)

TYPY ZRUDNN SEDIMENTRN LOISKA

KONTRASTN vs. NEKONTRASTN ZRUDNN PotashCorp,

Saskatchewan,
Kanada
Thompson mine, Kanada, Ni ruda
MASIVN: obecn kovy, Cu, Ni, Zn

VTROUEN: Au, Pt kovy

DIAMANTY

Bisset mine, Kanada, Au ruda

Ekati, Kanada, Diamanty
Syncrude, Alberta, Kanada,
roponosn psky Tar sands

Black Thunder,Wyoming, USA,

ern uhl

5
 ZPSOBY TBY JMOV LOM

ZPSOB DOBVN ZVIS ZEJMNA NA TVARU A POZICI RUDNHO

TLESA, NA TYPU ZRUDNN

jmov lom, zahlouben lom Open Pit

povrchov lom Strip Mining

podzemn tba Underground Mine

Ekati, Kanada, Diamanty Bingham Canyon Cu Mine, Utah, USA

rozpoutn: nap. draslk, uran vyuit pro rozshl rudn tlesa v blzkosti
povrchu
mobilizace in situ: nap. roponosn bidlice mnostv odebran hluiny je asto vt, aby
zaruilo dostaten sklon lomu pro pstup
nkladnch automobil
chemick louen na hald Heap Leaching
me bt zavezen dlnmi odpady po jeho
uzaven

POVRCHOV LOM STRIP MINING PODZEMN TBA

Przkum

Rekultivace

Skrvka

Uhl

velmi efektivn pro deskovit polohy suroviny tsn pod povrchem

soubn rekultivace s tbou minimalizace dopad na ivotn prosted

ROZPOUTN IN SITU: soli K, Na, Li MOBILIZACE IN SITU: sra, uran, roponosn s.

kysel louen rudnch loisek in situ

mobilizace sry nebo ropy pomoc

rozpoutn NaCl nebo KCl ve vod hork vody nebo pry

6
MOBILIZACE IN SITU: Str pod Ralskem MOBILIZACE IN SITU: Str pod Ralskem

ada erpacch vrt na vyluhovacm poli Dolu chemick tby zjednoduen schma sanace v souasnosti

MOBILIZACE IN SITU: Str pod Ralskem CHEMICK LOUEN NA HALD

4Au(s)+ 8NaCN(aq)+O2(g)+ 2H2O(l) 4NaAu(CN)2(aq)+ 4NaOH(aq)

zjednoduen schma sanace v budoucnosti

Kyanizace haldovho materilu a sbrn bazny, zlatodl Wirralee, Austrle

CHEMICK LOUEN NA HALD

Kyanizace haldovho materilu ve velkm mitku, zlatodl Yanacocha, Peru