Tezba A Upravnictvi Surovin - Tezba A Lomarstvi

VYSOK U EN TECHNICK V BRN
FAKULTA STAVEBN
STANISLAV ASTNK
T BA, LOMA STV A PRAV-

NICTV
MODUL M01
T BA A LOMA STV
T ba, loma stv a pravnictv Modul M01
STUDIJN OPORY
PRO STUDIJN PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
Stanislav astnk, Brno 2005
- 2 (105) -
Obsah
OBSAH
1 vod ...............................................................................................................7
1.1 Cle ........................................................................................................7
1.2 Poadovan znalosti ..............................................................................7
1.3 Doba pot ebn ke studiu .......................................................................7
1.4 Kl ov slova.........................................................................................7
1.5 Metodick nvod na prci s textem ......................................................8
2 Nerostn suroviny z geologickho a technickho hlediska .......................9
2.1 Vznik a podstata hornin. .......................................................................9
2.2 Geotechnick vlastnosti hornin ...........................................................12
2.2.1 Struktura hornin ....................................................................12
2.2.2 lon pom ry hornin ..........................................................13
2.2.3 Odlu nost a puklinatost hornin .............................................14
2.3 Technick vlastnosti hornin ................................................................15
2.4 Poruovn hornin ...............................................................................17
2.5 Mechanicko-technologick vlastnosti kamene z hlediska jeho t by a
zpracovn ...........................................................................................18
3 GEOLOGICK PROZKUM ....................................................................22
3.1 Vyhledvn loiska ............................................................................22
3.2 Geologick pr zkum loiska ..............................................................22
3.3 Klasifikace zsob nerostnch surovin.................................................23
3.4 Provd n geologickho pr zkumu.....................................................24
3.5 Geofyzikln metody v geologickm pr zkumu .................................26
4 Pracovn postupy p i t b hornin v lomech ...........................................28
4.1 Rozd len a zakldn lom ................................................................28
4.2 Zkladn charakteristiky zp sob rozpojovn a postup dobvn
hornin ..................................................................................................29
4.3 Skrvkov prce..................................................................................33
4.3.1 Provd n skrvek.................................................................34
4.3.2 P eprava a ukldn skrvek na odval ..................................35
4.4 Vbuiny .............................................................................................36
4.4.1 Pr b h vbuchovch reakc..................................................36
4.4.2 Vbun slou eniny ..............................................................38
4.4.3 Plastick trhaviny..................................................................40
4.4.4 Vlastnosti charakterizujc vkonnost trhavin ......................41
5 Rozn covadla a pom cky trhacch prac .................................................47
5.1 Rozn covadla ......................................................................................47
5.1.1 Rozbuka...............................................................................47
5.1.2 Zpalnice...............................................................................48
5.1.3 Elektrick palnk...................................................................49
5.1.4 Elektrick rozbuka...............................................................50
5.1.5 Bleskovice.............................................................................51
5.2 Pomocn prost edky k rozn covadl m ...............................................52
- 3 (105) -
6 Rozpojovn hornin vbuinami............................................................... 55

6.1 P soben detonace vbunin v horninch........................................... 55
6.2 Odt p hornin p i vbuchu ................................................................. 55
6.3 Druhy nlo ....................................................................................... 57
6.4 Vpo ty nlo.................................................................................... 58
6.4.1 Vpo ty soust ednch nlo ............................................... 58
6.4.2 Vpo et thlch nlo......................................................... 61
6.5 Dutiny pro trhavinov nloe ............................................................. 64
6.5.1 Zakldn dutin pro thl nloe .......................................... 64
6.5.2 Vytv en dutin pro soust edn nloe................................. 66
6.6 Nabjen dutin trhavinovmi nloemi............................................... 68
6.6.1 Po inov nlo ..................................................................... 68
6.6.2 Ums ovn nlo ve vrtech ................................................ 69
6.6.3 T sn n trhavinovch nlo ................................................ 71
6.7 Rozn t trhavinovch nlo................................................................ 73
6.7.1 Rozn t zpalnicov .............................................................. 73
6.7.2 Rozn t bleskovic ................................................................. 74
6.7.3 Elektrick rozn t .................................................................. 74
6.7.4 Rozn t nlo dle asov organizace.................................... 76
6.7.5 Volba zp sobu rozn tu......................................................... 77
6.8 Zvady p i provd n trhacch prac................................................... 77
7 TECHNOLOGICK CHARAKTERISTIKY TRHACCH PRAC ... 80
7.1 Kusovost rubaniny............................................................................. 80
7.2 Odhoz a rozlet rubaniny ..................................................................... 81
7.3 Seismick p sobeni vbuchu, tlakov vlny a zvukovho efektu ....... 82
7.4 Zatrhvn hornin ............................................................................... 83
7.5 Volba milisekundovho intervalu zpod n p i odpalovn soustavy
nlo .................................................................................................. 84
8 POVRCHOV ROZPOJOVN HORNIN V PRAXI .......................... 86
8.1 Dobvn v tch blok kamene ........................................................ 86
8.1.1 Dobvn blok vlomem.................................................... 86
8.1.2 Dobvn blok odvrtvnm............................................... 87
8.1.3 Dobvn blok vy ezvnm ze skly ................................ 87
8.2 Volba optimln vky lomov st ny v zvislosti na druhu trhavinov
nloe.................................................................................................. 88
8.3 Rozpojovn hornin individulnmi nloemi .................................... 89
8.3.1 Metoda jednotlivch vvrt v ikm st n .......................... 89
8.3.2 Sklpkovn vrt ................................................................... 89
8.4 adov odst ely .................................................................................. 90
8.4.1 Organizace provd n adovch odst el ............................. 90
8.5 C1onov odst e1y............................................................................... 91
8.5.1 Podmnky pro zavd n clonovch odst el ........................ 92
8.5.2 Stanoven zkladnch parametr clonovch odst el ........... 92
8.5.3 Rozn t nlo clonovch odst el ........................................ 94
- 4 (105) -
Obsah
8.6 Plon odst ely ....................................................................................94

8.6.1 N kter zsady pro provd n plonch odst el .................94
8.7 Komorov odst ely..............................................................................95
8.7.1 Podmnky pro provd n komorovch odst el ....................95
8.7.2 Rozmst n komor.................................................................95
8.7.3 Dimenzovn nlo komorovch odst el ...........................97
8.7.4 Rozn t nlo komorovho odst elu .....................................97
8.8 Obecn technicko-ekonomick porovnn komorovch a clonovch
odst el ................................................................................................98
8.9 Druhotn rozpojovn hornin ..............................................................99
8.9.1 Rozpojovn p lonmi nloemi......................................100
8.9.2 Rozpojovn vvrtovmi nloemi.....................................101
8.9.3 Rozpojovn termitem.........................................................101
9 BEZPE NOSTN P EDPISY................................................................102
9.1 Zajit n bezpe nosti pracovit a okol ...........................................102
9.2 Vstran signly ..............................................................................102
9.3 ekac doby.......................................................................................103
9.4 Selhvky............................................................................................103
9.5 Ni en vbuin ..................................................................................104
10 Studijn prameny ......................................................................................105
- 5 (105) -
vod
1 vod
P edloen text vychz z p vodnho textu skripta Tomek, J., T ba, loma stv
a pravnictv, kter Doc. Ing. Ji Tomek, CSc. p ipravil pro vuku stejno-
jmennho p edm tu vyu ovanho na bvalm oboru Technologie vroby sta-
vebnch hmot. V pozd j dob se pak na p echodnou dobu ujal vuky tohoto
odbornho p edm tu Ing. Vladimr T hnk z Vzkumnho stavu stavebnch
hmot Brn .
V nsledn dob zm n v uspo dn studia a zavd n velmi zce specializo-
vanch p edm t se dostal tento p edm t na okraj vznamu studovan proble-
matiky. V sou asn dob dochz k ur it inovaci p edm tu, vychz se p itom
z p vodnho rozsahu studovan problematiky.
1.1 Cle
P edloen souhrn poznatk o zp sobech dobvn nerostnch surovin
vhodnch k vrob stavebnch hmot, kter je zkladem vrobnch technologi,
je jsou studovny na oboru Materilovho inenrstv v rozsahu:
T ba a loma stv,
prava surovin.
Na problematiku tohoto p edm tu pak navazuj dal odborn p edm ty studia
Materilovho inenrstv.
1.2 Poadovan znalosti

Ke studiu tohoto p edm tu se nep edpokld znalost specilnch technologic-
kch vlastnost surovin, ten vysta se zkladnmi fyziklnmi, matematic-
kmi poznatky z d v jch odbornch p edm t .
1.3 Doba pot ebn ke studiu

Obvykle nebude vyadovna v t asov nro nost ne doba pot ebn k p e-
ten p edloenho textu.
1.4 Kl ov slova
T ba nerostnch surovin, uitn vlastnosti surovin, dobvn, dobvac
prostor, vlastnosti pr myslovch vbunin, vyuit expanzn prce vbunin,
teorie odt pu, odst el, bezpe nost prce v kamenolomu, zuitkovn surovin
pro zpracovn.
- 7 (105) -
1.5 Metodick nvod na prci s textem

P edkldan text tvo soubor zpravidla empirickch poznatk , kter jsou se-
staveny v logickch souvislostech. Pro zvldnut p jde o jeho souvisl p e te-
n, promylen souvislost a zodpov zen na kontroln otzky.
- 8 (105) -
23 GEOLOGICK PROZKUM
2 Nerostn suroviny z geologickho a technic-

kho hlediska
2.1 Vznik a podstata hornin.

Horniny se rozd luj na vyv el, usazen a p em n n.
Vyv el horniny lze dle rozliovat podle zp sobu tuhnuti na hlubinn, iln a
vlevn. Hlubinn vyv eliny vznikly utuhnutm hluboko pod povrchem a v
d sledku pomalejho ochlazovn dochzelo u nich k vvoji v tch krystal .
Nerostn sou sti, kter se vylou ily jako prvn, vykrystalovaly v podob
dob e vyvinutch krystal . Dal sou sti, kter tuhly pomaleji, byly ji v dal
krystalizaci omezeny. Posledn, jako kup . k emen v ule, vypl uj jen zbyl
mezery.
iln vyv eliny vznikaly z magmatu, kter proniklo blzko k povrchu a utuhlo
v podob horninovch il. Vlevn horniny vznikly rychlm ztuhnutm mag-
matu vyvrenho na povrch k ry a proto jsou charakterizovny velmi asto
sklovitou strukturou. Formy tvar t chto hornin jsou dny p edevm pohyb-
livost p vodnho havotekutho magmatu. Tak nap . magmata bohat na kys-
li nk k emi it, mn pohybliv, byla vytla ovna na zemsk povrch ve for-
m vych a strmch homol. Magmata chud na kysli nk k emi it a bohat
na kysli nk eleznat, elezit a hore nat, je m la v t pohyblivost, vytv-
ela plo p krovy.
P i vech t chto pochodech dochzelo i k sloit jm jev m, kdy se nap . od-
m ovaly ji vykrystalizovan sloky, je se znovu rozpout ly ve vyv rajcm
magmatu apod.
Z technickho hlediska je d leit i d len vyv elch hornin podle jejich che-
mickho sloen, danho zejmna obsahem kysli nku k emi itho, ur ujcho
jejich kyselost.
Pro kysel horniny a obsahem Si02 nad 65% (ula, k emi it porfyr), je charak-
teristick vskyt volnho k emene, kter se nesta il vzat v ivcch.
Polokysel horniny obsahuj k emen pom rn z dka. Polozsadit a zsadit
horniny maj obsah kysli nku k emi itho ji tak mal, e p i tuhnut magma
tu mohly vznikat zsadit j plagioklasy, amfiboly, augit, olivin apod.
P ehled o sloen n kterch d leit jch zstupc vyv elin je patrn s nsledu-
jc tabulky . I.
Usazen horniny (sedimenty) lze zase d lit na mechanick, chemick a usaze-
niny organickho p vodu.
Mechanick usazeniny, vznikly dodate nm zpev ovnm zbytku zv tralch
starch vyv elch, usazench a p em n nch hornin. Ty se spojovaly tmelem
z jemnch jlovitch sou stek a k emennch zrnek, nebo tmelem, vylou enm
z roztok , kolujcch v prech hornin. Nej ast ji lo o tmel k emi it, vpnit
neb elezit.
Nezpevn n sedimenty jsou pak podstatou zemin.
- 9 (105) -
Tabulka . I. Sloen n kterch d leit jch vyv elch hornin

Mnostv sou st druh hornin
SiO2 v %
hlavn vedlej hlubinn vlevn
star mlad
> 65 ivec (K) amfibol ula K emi it Liparit
porfyr
k emen rhyolit
slda
60 ivec (K) Biotit Syenit Bezk emenn Trachyt
amfibol Augit porfyr tufy
55 Amfibol Biotit Diorit porfyrit edi
ivec Augit
(plagioklas)
50 Pyroxen magnetit Gabbra Diabas edi
ivec melafyr
(plagioklas)
< 50 Amfibol slda Nefelinick Nefelinick Fonolit
Nefelin (eleolitick) (eleolitick)
syenit syenit
< 50 Olivin Peridot pikrit limburgit
augit
P ehled o n kterch mechanickch usazeninch je uveden v dal tabulce . II.

Chemick usazeniny se na rozdl od mechanickch, zpev ovaly p i vylu ovn
s vody krystalizac a maj v tinou krystalick sloh. Podle chemickho sloen
lze takto rozliit:
1. usazeniny uhli itanov (vpence, travertiny),
2. usazen elezn a manganov rudy,
3. usazeniny solnch loisek (s l kamenn, anhydrit, sdrovec),
4. usazeniny k emi it (sladkovodn k emence, bulink, opl),
5. usazeniny fosfore n.
V p rod jsou nejroz en j usazeniny uhli itanov. Usazeniny solnch loi-
sek tvo v n kterch tvarech vznamn loiska pro pr mysl (u ns sdrovec u
Opavy a Spisk Nov vsi).
Usazeniny organickho p vodu zase vznikaly nahromad nm pevnch ltek z
ivo ich nebo rostlin. Pat sem biochemick sedimenty (vpenat) k da,
dolomit, (k emi it) diatomity, rohovce a usazeniny fosftov. Z organickch
ltek odum elch organizm se chemickou cestou vytv ely i ho lav usazeni-
- 10 (105) -
ny humusovit (raeliny a uhl) tak ivice, tvo en uhlovodky (kup . ozoke-

rit a asfalt).
Tabulka . II P ehled mechanickch sediment dle velikosti zkladnch sou s-

t
St edn
Hrub usa- zrnit Jemn velmi jemn
zeniny, pse- usazeniny, usazeniny, usazeniny,
Druh sedimentu fity psamity aleurolity pelity
p es 50 % stic m 2,0 0,05 0,05
velikost Nad 2 mm mm 0,01 mm Pod 0,01 mm
Nezpevn n sedi- Sprae,
menty (zeminy) Sut , t rky psky hlny Jly
Pskovce,
k emence, jlovce (lup-
zpevn n sedimen- Brekcie, droby, ky), jlovit
ty slepence arkzy prachovce b idlice
P em n n (metamorfovan) horniny vznikly jak znmo v hlubinch zemsk

k ry p em nou (p ekrystalovnm) usazench neb vyv elch hornin. P inou
t chto p em n byla zejmna zven teplota a tlak. Podle toho se v geologii
rozliuje p em na tlakov (dynamick), tepeln neboli dotykov (kontaktn) a
oblastn (regionln).
P i tlakov p em n se inkem horotvornho tlaku drtily horniny v psmech v
ostrohrann lomky a v jemnou dr , kter se asem op t stmelily v tektonic-
kou brekcii, neb v jemnozrnn nebo celistv mylonit.
Kontaktn se zase p em nily horniny, je p ily do styku se havotekutm
magmatem. Prv p sobenm jeho vysok teploty sousedn horniny p ekrysta-
lovaly a zm nily sv nerostn sloen, sloh i stavbu. Mal magmatick t lesa
zp sobila p em nu jen v t sn blzkosti t chto hornin. Velk hlubinn t lesa
ovliv ovala p em nu do vzdlenosti n kolika set metr i kilometr .
Oblastn (regionln ) p em n n horniny nazvan t krystalick b idlice, z
nich nejroz en j jsou ruly, svory, fylity a mramory, vznikaly v rozlehlch
oblastech zemsk k ry inkem tepla a vesm rnho tlaku, zp sobenho vahou
nadlo a nebo i inkem jednosm rnho horotvornho tlaku. P i t chto pocho-
dech, stejn jako u p edchozch, se na p em n vrazn podlely plyny a vodn
para, unikajc z magmatu. Za t chto podmnek pozbyly p vodn nerosty stabi-
litu, p ekrystalovaly a orientovaly se ve sm ru horotvornho tlaku. Tm zskaly
horniny krystalick sloh deskovitou odlu nost, neboli b idli natost (odtud tak
nzev krystalick b idlice).
- 11 (105) -
2.2 Geotechnick vlastnosti hornin

Zajit n praktick pouitelnosti hornin je podmn no p edevm vhodnmi
petrografickmi vlastnostmi, odvozenmi z jejich zkladnho nerostnho slo-
en, podrobn ji uvd nho v publikacch o systematick mineralogii a petro-
grafii.
Dle je zvisl na struktu e a textu e hornin, kter udvaj, jak jsou jednotliv
nerostn sou sti v hornin vyvinuty a prostorov uspo dny.
Stejn vznamn, zejmna p i t b je i to, jak jsou horniny v jednotlivch
lokalitch utv eny ze strukturn geologickho a tektonickho hlediska.
Uveden initel pak zsadnm zp sobem ovliv uj pro technickou praxi t by,
zpracovn a vyuit hornin, d leit mechanicko-technologick vlastnosti.
Struktura a textura hornin
Mme-li na mysli strukturu (sloh) hornin, vmme si jednotlivch nerostnch
zrn z hlediska jejich tvaru, velikosti, vvinu krystal a vzjemnho pom ru
jednotlivch minerl . Textura (stavba) pak popisuje prostorov uspo dn
jednotlivch sloek. Sloh se zpravidla studuje mikroskopicky, kdeto stavba
bv patrn ji pouhm okem.
2.2.1 Struktura hornin

U vyv elch hornin se struktury d l na celokrystalick, polokrystalick a sklo-
vit
Prvn z nich, celokrystalick,vyskytujc se v tinou u hornin hlubinnch a n -
kterch ilnch, jsou charakteristick tm, e jednotliv nerostn sou stky
jsou vrazn krystalicky vyvinuty. Rychlejm ochlazenm magmatu pak vzni-
kaly slohy polokrystalick, p i em se st p vodn taveniny vylou ila v krys-
talech a st utuhla jako beztvar, sklovit hmota. Velmi rychlm ochlazenm
ztuhlo magma ve sklovitou strukturu. Tak kup . vznikla vulkanick skla.
Z usazench hornin pak mechanick sedimenty se nej ast ji vyzna uj lom-
kovitm slohem, u n ho se jet podle tvaru a velikosti sou stek rozliuje
sloh brekciovy (s ostrohrannmi lomky), slepencov a pskovcov (s lomky
zaoblenmi).
Chemick usazeniny, mohou pak mt dle d ve uvedenho, sloh jemn a hrub
krystalick (kamenn s l), celistv (vpenec, travertin), zemit (limonit) apod.
Pokud se tk p em n nch hornin, charakteristi t j struktury se vyskytuj u
hornin p em n nch kontaktn a u krystalickch b idlic.
U hornin kontaktn p em n nch je to zejmna struktura dlaebn (n kter
rohovce), vyzna ujc se hlavn zaoblenm jednotlivch krystal .
U struktur krystalickch b idlic jsou nerosty jen z dka kdy omezeny krystalo-
vmi plochami. Zde se rozeznv p edevm strukturu homeoblastickou
s p iblin stejn velkmi sou stmi a porfyroblastickou, kdy jsou v zkladn
hmot rozmst ny sou stky v tch rozm r .
Po rozdrcen zkladnch sou st intenzivnm tlakem a po jejich dodate nm
zpevn n zde vznikly kone n struktury kataklastick.
- 12 (105) -
Textura hornin
Mezi charakteristick textury vyv elin lze p edevm po tat stavbu vesm r-
nou, bez pravideln jho uspo dn zkladnch sou st. Jej p klad poskytuj
velmi asto n kter uly, diority a pod.
Z dalch, usm rn nch textur lze uvst kup . rovnob nou texturu vyzna ujc
se tm, e nerostn sou stky jsou se azeny do rovnob nch ad. Proud n
magmatu ovliv ovalo u n kterch vlevnch hornin vznik podobnch textur
proudovch.
U vlevnch hornin, z nich p i tuhnut magmatu unikaly plyny a pra, obsa-
en v magmatu, vznikaly zase provit textury.
Stavba usazench hornin je v d sledku postupnho usazovni nerostnch sou-
stek r znho sloen a velikosti, zpravidla z eteln rovnob n nebo vrstev-
nat. Jen u n kterch chemickch sediment , jako kup . u kamenn soli a n -
kterch sdrovc a tak i u n kterch mechanickch usazenin, kup . u moc-
nch pskovcovch vrstev je textura nez eteln.
Hrub lomkovit usazeniny, zvlt t rky a pskovce a z chemickch sedi-
ment i travertiny se vyzna uj uvedenou provitou texturou. S p ibvajcm
st m t chto hornin se vak jejich pry postupn zapl uj tmelem, jen se vy-
lu uje z roztok , kolujcch v prech.
Z textur p em n nch hornin jsou nejcharakteristi t j typy, vyskytujc se u
krystalickch b idlic.
Je to p edevm stavba b idli nat, kter se projevuje se azenm sou stek, jako
je nap . slda a ivec, v rovnob n ady. Dle je to plstevn stavba, kde se
st daj pruhy, vyzna ujc se r znm nerostnm sloenm.
Struktury a textury maj velk vznam i p i praktickm oce ovn hornin a sice
jak z hlediska dal pravy kup . zdrob ovnm, tak p i jejich opracovn a
vyuit jako stavebnho materilu. U vyv elch hornin pak velikost zrn, jejich
vzjemn spojen a uspo dn, podstatn rozhoduj o upot eben kamene v
technick praxi.
Stejnom rn zrnit horniny poskytuj zpravidla dobr materil pro kamenick
prce, nebo se dob e opracovvaj. Velikost zrna rozhoduje o jejich trvanli-
vosti v atmosfrickch podmnkch, po p pad i o jejich mechanick pevnosti.
Jemnozrnn j odr dy bvaj stlej a pevn j neli odr dy hrubozrnn, kter
snze v traj a drol se. Jejich prava zdrob ovnm je vak n kdy nesnadn,
vzhledem k tomu, e maj sklon vytv et tvarov mn vhodn frakce.
Pro zpracovn a pravu hornin jsou d leit i textury.
Tak kup . pevnost hornin se stavbou paraleln a b idli natou je v t ve sm ru
kolmm na plon rozloen sou stek, ne rovnob n s nim. Naproti tomu
naskavost a stla itelnost jsou v t ve sm ru usm rn n.
2.2.2 lon pom ry hornin

P i provd n vlastn t by je d leit p edevm malost lonch pom r v
loiscch hornin. Loiskem zde rozumme nahromad n technicky d leit
horniny, p i em st loisek, kter lze ekonomicky vyt it, vytv tzv. bloky
zsob.
- 13 (105) -
lon pom ry tvo souhrn p irozench vlastnost hornin a podmi uj zakl-

dn lom i volbu technologie vlastn t by.
Pro lon pom ry vyv elin jsou p edevm charakteristick hlubinn magma-
tick t lesa. Mezi n pat mohutn t lesa nepravidelnho tvaru (masivy - ba-
tholity), kter vznikla ztuhnutm magmatu v hloubi zemsk kury, obr. . 1.
Smr ovnm tuhnoucch magmatickch t les vznikaly v okol pukliny, je se
vypl ovaly magmatem.
Obr. . l Podpo-
vrchov magma-
tick t lesa
a - batholit, b -
lakolit, c - so-
pouch, d - lon
la, e - prav
la
Vyv eliny vytv ely i dal podpovrchov t lesa. Mezi n lze za adit sopouch a
prav ly, kter vznikly proraenm vrstev zemsk k ry magmatem. Protla i-
lo-li se magma mezi vrstvy, vytvo ilo lon ly,uloen rovnob n s vrstva-
mi, nebo o ky (lakolity), charakteristick rovn rovnob nm uloenm, ale
v t mocnost.
Ztuhnutm magmatu na zemskm povrchu pak vznikla u vyv elin kone n i
povrchov magmatick t lesa. Rozlila-li se na povrchu dk bazick lva (dia-
basov, edi ov), vytv ela rozlehl lvov p krovy nebo proudy. Viskzn j-
kysel magmata (andesit, zn lec) pak zase vytv ela vy kupy.
Sedimentrn horniny jsou uloeny ve vrstvch p edstavujcch vdy ur it
sedimentrn obdob. Tyto vrstvy jsou p erueny sprami. N kdy jsou podobn
vrstvy nad sebou uloeny zcela rovnob n . V tomto p pad jde o uloen
souhlasn - konkordantn. Nastaly-li po uloen vrstev n jakho souvrstv po-
hyby zemsk k ry, byla sedimentace do asn p eruena a v normlnm, vrstev-
natm sledu pak n kter vrstvy i souvrstv chyb j. Tehdy jde o tzv. nesouhlas-
n (diskonkordantn) uloen, je je p i t b p inou astch komplikac.
P em n n horniny maj lon pom ry velmi rozmanit. U nich je nej ast j
b idli nat uloen, p ipomnajc sedimenty.
Uvd n lon pom ry jsou velmi asto komplikovny poruchami geologic-
kch t les. Jako jsou st ihy, dislokace, prohyby, vrsn n apod., jejich hodno-
cen z hlediska t by spad pak do specielnho oboru, tektonick geologie.
2.2.3 Odlu nost a puklinatost hornin

Charakteristickm znakem pevnch hornin je dle jejich d litelnost podle od-
lu nch ploch. Podle vzniku rozliujeme odlu n plochy prvotn (primrn), je
vznikaly u vyv elin p i tuhnut smr ovnm magmatu, u sediment p i ukl-
dn jednotlivch vrstev.
- 14 (105) -
P i tom vznikaly spry, je lze rozd lit na pukliny (z eteln mezery mezi od-
lu nmi plochami) a trhliny (spry jet uzav en).
D litelnost podle t chto ploch tvo obecn odlu nost hornin.
Druhotn (sekundrn) odlu n plochy vznikaly a dodate n , p sobenm ho-
rotvornch tlak . Vznikaly prv v mstech, kde byla pevnost hornin uvede-
nmi tlaky p ekonna. D litelnost podle t chto ploch je zase znma pod po-
jmem puklinatosti nebo tak trhlinatosti hornin.
Z praktickho hlediska t by a zpracovn hornin jsou vznamn zejmna pr-
votn odlu n plochy u vyv elin. Vzhledem k tomu, e se magma nejrychleji
ochlazovalo u po vrchu, kde se tvo ila zemsk k ra, ilo se i smr ovn ve
sm ru svislm k povrchu a dochzelo za danch podmnek k odd lovn vrs-
tev, rovnob nch s povrchem. Takto vznikla odlu nost deskovit (zn lec). U
ul p istupuje zpravidla jet dal dvojice puklin,k ve uvedenm kolm.
Vznikaly tm, e odpor sou st proti poruen v danm rovnob nm sm ru,
zpo tku nepatrn, vzr stal se vzdlenost od povrchu. Brzy se vyrovnal odpo-
ru sou st proti poruen ve sm ru svislm, p padn jej i p ed il. tm se vy-
tvo ila s puklin ve t ech sm rech na sob kolmch, p i em vznikla tzv.
kvdrov odlu nost. U edi je kup . dle znma i odlu nost sloupovit, cha-
rakterizovan ty - a vcehranmi sloupci. S p ibvajc hloubkou se tento typ
odlu nosti stv obvykle mn vrazn. U n kterch hornin probhalo smrt n
centricky kolem ur itch st edisek v magmatu za vzniku kulovch, soust ed-
nch puklin, kolem kterch se hornina p i v trn rozpadla na kulovit tvary,
charakterizujc kulovitou odlu nost (silursk diabasy).
Zejmna odlu nost je d leitou vlastnost, ovliv ujc t en a dal zpracovn
hornin. Je-li vyvinuta odlu nost kulovit, hod se hornina pro zpracovn na
stavebn
kamenivo. Horniny a kvdrovou odlu nost lze vyut pro vrobu dlaebnch
kostek, dekora nch desek apod. Je-li zde vyvinuta, odlu nost siln ji podle
jednoho sm ru, lze n kdy s sp chem zskvat velk bloky technologi vlo-
mu, s minimlnm pouitm trhacch prac.
Pro t bu je zejmna zna n d leit puklinatost hornin. Je to asto rozhodujc
vlastnost pro zakldn lom , pro zp sob t by a stanoven druhu vrobku.
2.3 Technick vlastnosti hornin

Zji ovn technickch vlastnost hornin souvis p edevm s jejich petrogra-
fickm pr zkumem. Ten se provd na vzorcch o velikosti asi 10 x 8 x 4 cm,
odebranch z r znch mst lomu. Pro mechanick zkouky slou obvykle
vzorky v tch rozm r (30 x 30 x 15 cm).
P i petrografickm pr zkumu se makroskopicky vyet uje vzhled, barva, nav t-
rn, textura, primrn odlu nost, stav lomov plochy a dutiny. U zrnitch hor-
nin velikost, tvar, neporuenost zrn apod.
Mikroskopicky se dle zji uje struktura, nerostn sloen, zastoupen hlavnch
a vedlejch nerostnch sloek, u sediment mnostv a jakost tmele, provi-
tost, po p pad i jin vlastnosti.
- 15 (105) -
Vzhled a barva
Posuzuje se v tinou b nm odhadem. Barva se d druhem a mnostvm
p evauj cch petrografickch sloek, co plat zejmna u jemnozrnnch hor-
nin. K bezbarvm nebo sv tlm nerost m pat zejmna k emen, n kter ivce,
muskovit, vpenec, dolomit, sd rovec. K barevnm a tmavm nerost m se
zase po t hlavn amfibol, augit, biotit, olivin. ist barva s leskem poukazuje
zpravidla na nenav tralou horninu, zatmco ne istou barvu a matn vzhled maj
obvykle horniny nav tral.
Tvrdost
Tvrdost hornin je dna tvrdost jejich zkladnch nerostnch sou st, u nich
pak zvis na pevnosti vazby mezi sticemi strukturn m ky. m men je
zde vzd lenost hmotnch stic, tm pevn j bv vazba i tvrdost a naopak.
2 technickho hlediska zpracovn hornin rozumme pak tvrdost odpor, kter
klade kmen proti pronikn jinho p edm tu. Mimo uveden tvrdosti zklad-
nch nerostnch sloek, zvis tvrdost hornin i na struktu e a textu e a odtud i
na pevnosti horniny.Tvrd horniny maj v tinou tlakovou pevnost v t ne
100 MPa st edn tvrd 40 a 100 MPa, m kk pod 40 MPa. Posuzovno dle
Mohsovy stupnice, lze povaovat horniny stupn I a III za m kk, stupn IV
a VII za st edn tvrd a stupn VIII za velmi tvrd.
Z technologickho hlediska vrtn hornin vak zvis tvrdost i na zp sobu pro-
nikn pevnho t lesa do horniny (nrazem, obrusem, nebo kombinac t chto
zp sob ) a na tvaru profilu tohoto t lesa.
Pevnost hornin.
Kriterium pro posuzovn pevnosti hornin je dno zp sobem jejich vyuit a je
proto n koliker. Hodnot se jednak pevnost v tlaku (na zkuebnch krychlch
nebo vle cch) a sice dle maximlnho nap t v tlaku, p i n m se zkuebn
vzorek poru. Mn asto se zkou pevnost v prostm tahu, je in asi 5 % z
tlakov pevnosti a pevnost v tahu za ohybu. P i hodnocen pouitelnosti sta-
vebnch kameniv je vznamn i pevnost v otluku, je se stanov ze ztrty na
vze kameniva ur it frakce, otloukanho normovm zp sobeni v ot ejcm se
bubnovm za zen. Podobnou charakteristiku m i zji ovn pevnosti v rzu,
aplikovan u hrubho kameniva (frakce nad 40 mm), ur en ho kup . pro v-
stavbu kolejovch lo. I zde se stanov ztrta na vze zkouenho kamene da-
n frakce, na n j dopad standardn kladivo v p edepsanm po tu rz .
Naskavost
Charakterizuje u horniny schopnost p ijmat vodu pry, danmi vznikem hor-
niny a odtud jej texturou a strukturou. V praxi se udv nej ast ji jako tzv.
zdnliv provitost z toho d vodu, e se ur uje dle obsahu pr , p stupnch
pro vnikn kapaliny z povrchu hornin a to v d sledku kapilrnch sil p i p so-
ben atmosfrickch vliv , nebo hydrostatickm tlakem p i pono en v kapali-
n . Z technologickho hlediska je stanoven naskavosti obvykle d leit j,
- 16 (105) -
ne stanoven celkovho obsahu pr , vyadujc sloit j p pravu a m en

vzorku.
Vy naskavost hornin je pro praxi nevhodn, nebo sniuje pevnost a hou-
evnatost hornin, podporuje v trn a to jednak p mo, jestlie voda m e v
prech vyluhovat horninu, jednak nep mo, kdy se voda v prech m n v led,
jen horninu trh. U hutnch hornin bv naskavost men ne 0,5% obj., u
slab provitch 2,5 a 5 %, u zna n provitch nad 5 % obj.
S naskavost souvis i vysychavost hornin, dan schopnost odpa ovn fyzi-
kln vzan vody z pr a kapilr za vy teploty. Za t chto podmnek tvo
voda v prech pru, kter svm tlakem z pr unik, ale tak tmto tlakem na
st ny pr zv tuje celkovou pevnost horniny. Naproti tomu kmen, erstv ze
skly vylomen, kter m vy obsah vlhkosti, ve form tzv. vlhkosti skaln,
lze kup . zase lpe zdrob ovat ne p i jeho dlouhodob jm uloen v rozvalu.
Podobn lze tak snadn ji kamenicky opracovat horniny s vym obsahem
vlhkosti ne such.
Mrazuvzdornost
Je zvisl na naskavosti a mnostv vody v prech horniny a vyjad uje odol-
nost kamene proti st davmu p soben mrazu a tn. P i zmrznuti je jak znmo
poruovna hornina tlakem ledu, kter vypl uje jej pry. Je t eba mt na mysli
i to, e u n kterch hornin se p i jejich zmrznuti jev i ur it zpevn n v d -
sledku nap t ledu v prech.
Mrazuvzdornost se v tinou zkou jen u hornin, jejich naskavost je v t jak
1,5 % obj.a pevnost v tlaku men ne 100 MPa a to b nm zp sobem pomoc
zmrazovacch cykl , zp soby popsanmi v p slun norm .
Mimo uveden, lze zkouet i dal fyzikln vlastnosti kamene, vyaduje-li to
druh a povaha jeho pouit, pop pad zp sob jeho dalho zpracovn. V tako-
vm p pad je nutno pout metod a zkuebnch postup dle norem, neb zku-
ebnch postup schvlench sttn zkuebnou.
Zvltn kapitolu pak tvo mechanicko-technologick zkouky drobnch a
hrubch t ench nebo drcench kameniv pro stavebn ely. Mimo uvedenou
pevnost v otluku
a rzu je to p edevm zji ovn zrnitosti, tvarovho indexu, odlinch a od-
plavitelnch stic, reaktivnosti a humusovitosti kameniva, kter jsou zde
p edm tem hodnocen.
Podrobn j popis zkouek a poadovan kvalitativn kriteria vlastnost kame-
niva jsou op t obsaeny v p slunch normch.
2.4 Poruovn hornin

V technick praxi vyuvn hornin pro stavebn ely nelze zanedbvat ani
jejich odolnost proti pov trnostnm vliv m. Podstatn ji ovliv uj bu sou sti
kodlivin v hornin ji p tomnch (kyzy, organick ltky), nebo kodliv lt-
ky, kter v hornin vznikaj vlivem pov trnostnch podmnek dodate n .
- 17 (105) -
Nejvce odolvaj vliv m pov trnosti nerosty jako k emen, erstv muskovit,
cordierit, erstv biotit, epidot. Mn odoln jsou matn ivce, zejmna pak
nefelin a leucit, dle olivn, vpenec a dolomit. Neodoln jsou kone n siln
nav tral ivce, pyrit, markazit, sdrovec a anhydrit.
Pr b h zv trvn hornin, jako hlavn pr vodn jev zhorovn jejich kvality, je
zvisl na mnoha fyziklnch a chemickch vlivech.
Z fyziklnch vliv je to zejmna vn j tlak, tepeln a objemov zm ny, vliv
mrazu, vliv ltek krystalizujcch a znovu se rozpout jcch v prech horniny.
P soben chemickch vliv je p i v tran hornin charakterizovno n ktermi
chemickmi pochody.
Jde kup . o hydrataci, p i n jak znmo v n kter nerosty chemicky do
svch m ek vodu, jako je tomu nap . p i p em n anhydritu v sdrovec. M e
jt i o oxidaci, je je zejmna u sirnk p inou jejich p em ny na hydroxidy za
sou asnho uvol ovn kodliv kyseliny srov dle reakce
4 FeS2 + 15 02 + x H2O 8 H2S04 + 2 Fe203 (x - 8) H2O
Uplat ovat se m e i karbonatizace alkalickch hydroxid , uvol ujcch se
zejmna p i hydrolze n kterch nerost , jako t eba muskovitu.
Z hlediska chemickho v trn je velmi nep zniv i hydrolza, projevujc se
zejmna u zsadit jch hornin. Jejm inkem podlhaj rozkladu ivce i jin
hlinit k emi itany za vzniku vodnatch k emi itan , jako je kaolinit a jin
jlovit nerosty. P i tom p echzej do roztoku alkalick kovy za spolup soben
zmn n ji karbonatizace jako uhli itany. P kladem toho m e bt prvn fze
hydrolytickho t pen ortoklasu na kaolinit a hydroxid draseln dle reakce
K20 . A1203 . 6 Si02 + 3 H20 2 KOH + Al2O3. 2 SiO2. 2 H2O
Bez vznamu nez stv ani p soben mikroorganism a rostlin, zp sobujc
biologick v trn hornin tm, e je rozleptvaj inkem vylu ovanch orga-
nickch kyselin a kyseliny uhli it.
K omezen vlivu pov trnosti a tm i k zven trvanlivosti, co je hlavn aktu-
ln u dekora nch hornin, p ispv p edevm takov jejich povrchov prava,
zejmna let nm, j se zaji uje ucpn povrchovch pr a kapilr horniny a
tm se ste n zamez pronikn kodlivch atmosfrickch a jinch vliv .
P slun ochrann opat en a pot ebn p pravky k tto ochran jsou kup .
uvedeny v souborn publikaci Vav n F., Kr ma R., Chemick p pravky ve
stavebnictv z roku 1962.
2.5 Mechanicko-technologick vlastnosti kamene z

hlediska jeho t by a zpracovn
Tyto vlastnosti hornin jsou op t dny p edevm uvedenmi geotechnickmi
vlastnostmi a ur uj mimo jin zp sob t by a dal zpracovn kamene. Z hle-
diska t by lze k nim po tat lmatelnost kamene ze skly, vrtatelnost, trhatel-
nost a st litelnost, z hlediska dalho opracovn nebo pravy kamene v-
znamnou tpatelnost, ezatelnost, kamenickou opracovatelnost a drtitelnost.
- 18 (105) -
Lmatelnost kamene je dna zejmna odlu nost a puklinatost hornin, m se

ur uj vhodn zp soby lmn bu prostm p enm klny a sochory, nebo
podle pot eby i s vyuitm trhavin.
Vrtatelnost kamene je dle d ve uvedenho dna pevnost horniny v rzu neb
jej odolnost proti obrusu a sice s ohledem na zvolen nrazov, rota n, neb i
jin zp sob vrtn horniny.
St litelnost hornin zase zvis na odporu, jen kladou nrazu explodujc trha-
viny a tlaku vbuchovch plyn . Vedle druhu pouit trhaviny je st litelnost
hornin ovlivn na zejmna jejch tvrdost a mechanickou pevnost.
Posledn dv uveden vlastnosti hornin bvaj slu ovny pod pojem dobva-
telnosti. Polokvantitativn vyjd en zvislosti dobvatelnosti (st litelnosti a
vrtatelnosti) na kvalit hornin je uvedeno v nsledujc tabulce . III
Tabulka . III. Dobvatelnost hornin
Hornina st litelnost rychlost vrt-
n v cm/min
*1)
Pevn a houevnat edi e, k emence 1 a 3
kompaktn edi e, diabasy, diority, droby, Velmi 2 a 4
granulity t k
2 a 4,5
Pevn uly, porfyry, hadce
rula, syenit, gabbro, porfyrit 2,5 a 5
t k
Pevn vpence, pskovce, slepence 3 a 6
magnezit, andezit, mn pevn uly 3,5 a 7
mn pevn ruly, porfyrity, droby st edn 4 a 8,5
mramory, dolomity 5 a 10
pskovce, ps it b idlice 6 a 13
lehk
travertin, slinit pskovec 9 a 18
Jlov b idlice 10 a 15
velmi leh-
M kk pskovce 25
k
Pevn t rky 25
*1) Poznmka: Rozum se vrtn otvor o pr m ru 40 mm p klepovou
vrta kou o hmotnosti 20 a 25 kg
Nutnost sprvnho plnovn loma skch prac, volba vhodn mechanizace,
sestavo vn rozpo t a norem si vynutily i dal podobn, rovn pouze p i-
blin kriteria hornin podle velikosti jejich odporu p i dobvn.
Tak se kup . setkvme s kriteriem tzv. rozpojitelnosti, j se rozum mnostv
a obtnost vykonan prce, spojen a rozpojovnm hornin nebo zemin a z n
vyplvajc volba prost edk p im ench k jejich rozpojeni. Dle tohoto krite-
ria lze rozd lit horniny do 7 skupin na
- 19 (105) -
I Sypn
II Rypn
III Kopn
IV Drobiv
V snadno trhateln
VI Nesnadno trhateln
VII Velmi nesnadno trhateln
Podobn se vilo i hodnocen hornin dle t itelnosti, j se zase rozum souhrn
prac a nklad spojench a rozpojenm horniny, v etn naloen a dopravy
rozpojen horniny do ur it vzdlenosti.
Podle d v j s. normy 1171 - 1935 - Prce zemn rozt i uje horniny obdob-
n do 7- stup rozpojitelnosti a do 4 t nch t d dle tabulky 2. IV.
Tabulka . IV Rozd len hornin podle t itelnosti
T n Stupe popis horniny Prost edky k
t da rozpojovn
I a-horniny sypn nesoudrn zeminy, kypr psek
b-horniny rpne soudrn zeminy, ulehl ornice,
pse n hlny, su
II c-horniny lehce ulehl hlinit psek, t rkov hlna,
ru n nstro-
kopn t rk 4 a 7 cm
je, event.
d-horniny bainat p da, ulehl su , siln strojn roz-
st edn zv tral neb vrstevnat skly, lo- pojovac
mov kmen 7-15 cm mechanismy
e-horniny t ce t rk promen jlem, m kk ps-
kopn kovce a opuky, siln zv tral vy-
v eliny a krystalick b idlice, roz-
vly lomovho kamene po odst elu
III f-drobiv skly pevn, nezv tral horniny, drobiv,
tvrd pskovce, snadno trhateln Trhaviny a
horniny, suti z balvan , zmrzl strojn roz-
p da pojovac
IV g-ostatn horni- horniny nesnadno a velmi nesnad- mechanizmy
ny no trhateln
Pokud se tk dalch technologickch vlastnost hornin, je ur uj obtnost

jejich opracovn zejmna v hrub a jemn kamenick vrob , nelze v tinou,
pro p linou specifi nost p pad , stanovit zvislost mezi ur itou, z tohoto
hlediska d leitou vlastnost horniny, a zp sobem jejho opracovn ani rela-
tivn .
Tak kup . tpatelnost se pouze klasifikuje jak dalece je mono d lit kmen ve
vztahu k jeho uloen v lokalit a vzhledem k jeho textu e.
- 20 (105) -
ezatelnost kamene je zase dna podobn jako lmatelnost p irozenou odlu -

nost a pevnost horniny. Na nich je zvisl i volba eznch nstroj jako jsou
pro b n horniny listov nebo kotou ov pily, pro m k horniny pak i ocelo-
v lana. P i ezn desek a blok je t eba p i tom vst ez vdy kolmo k hlavn
odlu n ploe. Vrobky ezan po odlu nch plochch toti snadn ji v traj,
co se zvlt projevuje p i ezn usazench hornin.
Kamenick opracovatelnost udv zp sobilost kamene k opracovn speciel-
nm kamenickm n adm neb strojnm za zenm. Je mimo jin zvisl na
pevnosti kamene v rzu a otluku, dle na tvrdosti a velikosti zkladnch nerost-
nch zrn, co je z v t mry dno strukturou a texturou.
Vyv el horniny obsahuj velmi asto zna n tvrd ivce a k emen ve velkch
zrnech, kter zna n zhoruj opracovatelnost. Vhodn j jsou z tohoto hle-
diska st ed n neb jemn zrnit horniny. Zna n nevhodnou je pro opracova-
telnost p tomnost t pnch nerost , jako jsou sv tl a tmav sldy, je zt uj
dosaen rovnho a hladkho povrchu.
Letitelnost kamene je obdobn zvisl na tvrdosti, struktu e a textu e hornin.
Dob e letiteln jsou horniny ze stejnorod zkladn hmoty a z nerost stejn
tvrdosti. Horniny r znorod, s velmi odlinou zkladn hmotou zrn jsou neleti-
teln (pskovce, slepence, opuky a horniny obsahujc sldu).
Drtitelnost kamene je d leit zejmna pro jeho pravu v zdrob ovacm proce-
su.
Umo uje posuzovat schopnost mechanickho rozpadu kamene p i drcen tla-
kem mezi elistmi nebo nrazem. I kdy je tto vlastnosti v novna zvltn
pozornost v p ednkovch textech o pravnictv nerostnch surovin, je mono
ji na tomto mst uvst, e p esn j stanoven drtitelnosti je rovn velmi
obtn jeliko i hornina ze stejn lokality se ne drt stejn snadno, pon vad
m zpravidla v r znch vrstvch r znou kvalitu. Drtitelnost nelze jednozna n
odvozovat ani z tlakov pevnosti hornin. Je mon pouze relativn srovnn
drtitelnosti hornin na ur itm zdrob ovacm stroji.
Horniny lze podle drtitelnosti rozd lit do n kolika skupin, p i em se jejich
drtitelnost srovnv s drtitelnosti zkladn horniny, kterou je u ns diabas nebo
moravsk droba, jej drtitelnost se pokld za 100 % . P i drcen ostatnch
hornin kup . na elis ovm drti i, je drtitelnost melafyru a k ehkch vpenc
120 a 125 %, ruly, amfibolitu a m k uly 90 a 95 %, edi e a b n uly 80
a 85 %, tvrdho edi e 60 a 80 %.
Kontroln otzky
1) Sestavte hierarchii rozd len hornin
2) Vymezte obsah pojm textu a struktura hornin.
3) Uve te hlavn technick vlastnosti hornin.
4) Vyjmenujte stupn tvrdosti hornin podle Mohse.
5) Uve te mechanicko-technologick vlastnosti hornin z hlediska t by
hornin.
- 21 (105) -
3 GEOLOGICK PROZKUM
Mezi veobecn koly geologickho pr zkumu pat p edevm to, aby se co
nejvce vyuilo p rodnho bohatstv zem , p edevm se zajit nm co nejv t-
ho mnostv rud neeleznch a vzcnch kov a st edn bohatch eleznch
rud. V rmci geologickho pr zkumu je dle t eba ov it dal zsoby pro t -
bu paliv a naftov pr mysl. Pro vrobu stavebnch hmot pak zajistit pr zkum-
nmi pracemi surovinovou zkladnu pro t bu kamene, t rkopsku a cihl -
skch hln v krajch, kde je p slunch surovin nedostatek. Dle ov it nov
loiska cement skch surovin, vpenc , kaolin , keramickch a ruvzdor-
nch jl , magnesit , skl skch psk apod.
Podobn zaji ovn surovin je n kolikafzov a jeho sled je mono rozd lit na
vyhledvn a pr zkum loiska,
3.1 Vyhledvn loiska

Vyhledvn (prospekce) surovin lze za adit do geologickho event. geofyzi-
klnho pr zkumu, jeho kolem je nejprve objeven nahromad n pr myslov
vznamn suroviny a zsadn je odliit od pouhho mineralogickho vskytu.
Podle druhu surovin lze rozd lit loiska do ty skupin a to na
I barevn a vzcn kovy
II ern kovy
III uhl
IV nerudn suroviny (v etn loisek kamene a t r-
kopsku)
Podle rozsahu a npln pak jde o vyhledvn p edb n neb podrobn.
P edb n vyhledvn sleduje p edevm na zklad geologickho studia ob-
lasti vymezen vskytu nerostn suroviny z tektonickho a petrografickho
hlediska. Jsou st geologickho mapovn.
Podrobn vyhledvn m zase za kol lokalizovan vskyt zhodnotit po strn-
ce hospod sk a rozhodnout, zda je mon pr myslov vyuit suroviny. Dal
sledovn takto vyhodnocenho loiska ji spad do oboru vlastnho geologic-
kho (loiskovho) pr zkumu.
3.2 Geologick pr zkum loiska

Tento pr zkum se d l dle r znch hledisek, nej ast ji podle elu a posloup-
nosti.
Z hlediska elu jeho provd n je to zejmna pr zkum
a) loiskov, jeho clem je ov ovat zsoby surovin,
b) hornicko-technick (p i podzemnm t en), p i n m se zji uje velikost
horskch tlak , obtnost raen podzemnch d l,
- 22 (105) -
c) technologick, kter se kone n zabv zp sobem a metodou t by.

Sem mono za adit i tzv. aplikovan geologick pr zkum, kter se provd s
clem dokonalho ov en technologickch vlastnost zjit n suroviny a to
nejen z hlediska t by, ale i eventuelnho dalho pr myslovho zpracovn
suroviny. Uveden druhy pr zkumu spolu velmi zce souvis a zpravidla se
provd j sou asn.
Podle posloupnosti lze zase d lit pr zkum na p edb n, podrobn a pr zkum
provd n b hem t by.
P edb n geologick pr zkum sleduje p edb n stanoven rozm r , polohy,
jakosti a dobvacch podmnek dle stvajcch geologickch podklad a na
zklad podrobn rekognoskace ternu, p i em se tm nevyuv pr zkum-
nch d l v ternu. Vsledky t ch to zjit n mohou kup . slouit k vypracovn
investi nho kolu t by.
Podrobn geologick pr zkum zji uje podrobn geologickou stavbu loiska,
jeho tvar, jakost a rozd len surovin podle jednotlivch druh , geologickch,
hydrogeologickch a technologickch podmnek t by. Zde se ji vyuv bo-
hat st pr zkumnch d l.
Pr zkum provd n b hem t by ov uje a up es uje vsledky podrobnho
geologickho pr zkumu a uplat uje se hlavn na okrajch loiska, v tektonic-
kch poruchch, kde nebyly zjit ny d v jm pr zkumem pot ebn podrob-
nosti. Zajit n plynul zsobovn surovinou se zaji uje podrobn jm hod-
nocenm geologickch pom r u t ebn st ny.
3.3 Klasifikace zsob nerostnch surovin

Vrobn kapacity dobvn a zpracovn nerostnch surovin je t eba budovat
tak, aby byly rentabiln a to p edevm z hlediska zajit n dostate nch dlou-
hodobch zsob kvalitnch surovin.
Uvedenm geologickm pr zkumem se zji uj p edevm bilan n zsoby
nerostnch surovin, vyhovujc pr myslovmu t en a dalmu vyuit. Odd -
len se zaji uj i ne bilan n zsoby, zatm nedobyvateln pro nzk obsah
uitkovch sloek, nebo malou mocnost loisek, je tvo eventueln zsobu
pro budoucnost.
Podle r znho rozsahu a podrobnosti proveden geologickho pr zkumu je
t eba uvst, e ani u bilan nch zsob nejsou prov en neb vypo ten mno-
stv surovin v loiscch vymezena se stejnou p esnost a spolehlivost. To se
pak vyjad uje za azenm lokality do p slun kategorie zsob. Dle stupn pro-
vedenho geologickho pr zkumu se rozd luj suroviny do ty kategori zsob
- A, B, C1 a C2.
Zsoby kategorie A jsou podrobn prozkoumny dly geologickho pr zkumu,
v etn dostate n st vrt a tol. Pat sem ty sti loiska, kde jsou dostate n
znmy lon, hydrogeologick a t ebn pom ry, je jsou dostate nm pod-
kladem pro vypracovn vhodnho zp sobu otvrky lomu.
- 23 (105) -
Zsoby kategorie B jsou prozkoumny vrty a d lnmi pracemi id eji ne je

tomu u kategorie A. Hydrogeologick pom ry a podmnky pro t bu jsou vak
dostate n znmy.
Zsoby kategorie C1 jsou zajit ny jen dkou st vrt a d lnch d l. Geologic-
k pom ry se odvozuj ze zsob kategorie A a B, s nimi tyto zsoby zpravidla
souvis. Hydrogeologick pom ry jsou zde znmy jen povechn .
K zsobm kategorie C2 pat kone n ty, je jsou pouze p edpokldan na
zklad geologickch a geofyziklnch daj , ov ench pouze mn nro -
nmi pr zkumnmi ternnmi pracemi.
3.4 Provd n geologickho pr zkumu

K zkladnm dl m geologickho pr zkumu, sloucm k zaji ovn pot eb-
nch vzorku ze sledovanch lokalit pat a) rhy, vkopy a odkopy,
b) achtice,
c) vrty a
d) toly.
Rhou se rozum z ez o ce 0,8 a 1,5 m. Jej dlka mus p esahovat hloubku
a klon st n mus bt volen tak, aby se rha samovoln nesesypvala. Obdobn
provd n z ezy o ce v t jak 1,5 m, se stejnmi poadavky na dlku,
hloubku a klon st n, jmenujeme vkopy. irok z ez do svahu s vodorovnou
po vou je odkop. Svisl z ezy bez vztue je dovoleno provd t nanejve do
hloubky 3 m a to pouze v soudrnch horninch.
Pr zkumn dlo o p dorysn tvercov nebo kruhov ploe cca 2 m2, budovan
a do hloubky 40 m je achtice, kter mus bt paen. Jej realizace slou
jednak k vyhodnocovn jednotlivch vrstev hornin pod skrvkou, jednak k
zji ovn pom r v samotn skrvce.
Mezi nejnro n j dla geologickho pr zkumu pak pat toly, v podstat
chodby raen v hornin . Jejich pr ez bv 1,2 x 1,8 m. Z hlediska odvodn n
se raz se stoupnm 0,5 %. Vznam tohoto pr zkumnho dla tkv nejen v tom,
e zna n objem horniny, jen vznik p i raen tol, dv obshl podklad k
hodnocen lokality, ale i v tom e lze vyut tol i dodate n , p i vlastn t b
horniny komorovmi odst ely.
K nejefektivn jm pr zkumnm dl m pat bezesporu vrty, je umo uj me-
chanizovan zskvat vzorky hornin nejen na mnohch mstech ternu, ale i z
r znch hloubek. Vrty se provd j vrtnmi soupravami pro jdrov vrtn
(obr. .2). Vrtn korunka, j se zaji uje vrtn, je naroubovna na jdrovnici,
p ipojen pomoc spojnku ke kalovce a k vrtnmu souty . Kalovkou se za-
chycuj hrub zrna, kter vplachov voda nes tac z vrtu vyplavit. Ty se vdy
po jednom nvrtu z kalovky odstra uj. Vrtn souty tvo ocelov trubky,
spojovan na zvit. Na jeho hornm konci je p ipevn na vplachov hlavice
pro p vod vplachov vody a p i vrtn rotem t i k jeho p vodu. Prost ed-
nictvm hlavice se vrtn souty zav uje na vrtnou v .
- 24 (105) -
Obr. .2 Schma vrtn soupravy

l - vrtn korunka, 2 kdrovnice,
3 - spojnk, 4 - kalovka, 5 panice,
6 vrtn souty
P i provd n vrt z stv uvnit jdrovnice jdro; je se vyjme, jakmile do-

shne dlky jdrovnice. Vrt se zahajuje vodn vrtnou kolonou, kter podle
plnovan hloubky m pr m r od 175 do 195 mm. Po dosaen ur it hloubky
vrtu, kdy je korunka opot eben, vol se korunky menho pr m ru.
Jinak je volba korunky zvisl na druhu horniny. Pro vrtni m kkch hornin,
jako jsou lupky nebo jly, jsou ur eny korunky zubov. Pro vrtn m kkch neb
st edn tvrdch hornin se vol korunky roubkov, jejich zuby jsou opat eny
tvrdokovem. K vrtn tvrdch hornin se osv d uji korunky rotov, p izp so-
ben pro vrtn ocelolitinovm rotem, kter se do vrtu sype neb vplavuje vo-
dou. Nejtvrd horniny se kone n vrtaj diamantovmi korunkami. Nejd lei-
t j technologi t initel uvedenho pr zkumnho vrtni na jdro jsou zejm-
na tlak na dno vrtu, dle po et ot ek vrtnho nstroje a mnostv vplachov
tekutiny. Tlak na dno (po vu) vrtu mus bt dostate n velik, aby nastalo po-
ruen horniny. Nesm vak bt p li zna n, aby se nepokozovalo vrtn za -
zen. Pro r zn korunky a horniny jsou pot ebn tlaky uvd ny v tabulkch.
Po et ot ek, dan obvodovou rychlost rotujc korunky, mus bt takov, aby
rovn nevzniklo pokozeni vrtnho nstroje a aby se p linmi ot kami ne-
pokozovalo vrtn jdro. U tvrdokovovch korunek se nap . osv d uje obvo-
dov rychlost v zvislosti na tvrdosti horniny 0,4 a 1,0, u rotovch korunek
0,6 a 0,8 m.sec-1.
Mnostv vplachov kapaliny mus zajistit dobr chlazen vrtnho nstroje a
vynen vrtn drt z vrtu. Vplachov kapalina vak nesm poruovat vrtn
jdro nebo poruovat st ny sondy. U tvrdokovovch korunek se kup . vypo -
tv mnostv pot ebn vplachov kapaliny Q v litrech za minutu dle vztahu:
Q = S . v . 60,
kde S - plocha mezikru mezi st nou vrtu a vrtnmi trubkami v dm2 ,
v - obvodov rychlost korunky v m.sec-1.
D leitou roli hraje z technologickho hlediska i druh vplachov kapaliny, je
se vol podle elu, kter m proplachovn splnit a dle vlastnosti hornin. Tak
kup . velmi asto pouvan vplachy jlov, aplikovan v komplikovanch
geologickch podmnkch, udruj odvrtan ste ky hornin ve vznosu a zpev-
uj st ny vrtu. istou vodu lze pouit k vplachu u tvrdch, stabilnch hornin.
Slanch vplach se zase pouv p i vrtn v zim .
- 25 (105) -
Hroz-li p i vrtn v sypkm nebo velmi rozpukanm materilu zavaleni vrtu, je

t eba jej zapait ocelovmi panicemi Zskan jdra se ukldaj do plochch
beden, kter se p esn ozna uj jmnem lokality, slem vrtu, jeho hloubkou
apod.
Pro n kter ely pr zkumnch prac se vyuv i bezjdrovho vrtni, zejm-
na je-li clem zskn pouze vrtn mou ky k dalmu vzkumu. Z bezjdrovch
vrt se zsk vzorek b nmi vrtnmi soupravami se vzdunm vplachem.
Vrtn mou ka, v etn letu, se z ur itho seku vrtu jm do odpraovac sk -
n a odtud se bal do paprovch pytl k dalmu rozboru.
3.5 Geofyzikln metody v geologickm pr zkumu

P i vyhledvn a pr zkumu loisek maj zna n vznam i n kter geofyzikln
metody. Dk jim je asto umon n nlez slepch loisek, up esn n jejich po-
lohy a rozlohy v p pad , e jsou jen ste n otev eny d lnmi pracemi. Dle
tyto metody umo uj vyhodnocovat tektonickou stavbu zem, ur it hloubko-
v polohy d leitch horizont apod.
P i geologickm pr zkumu se z nich hlavn pouv metoda magnetick, gra-
vimetrick, seismick, elektrick a termick.
Magnetick metoda je zaloena na magnetick jmavosti a velikosti p irozen-
ho magnetickho pole, slou hlavn k vyhledvn loisek magnetickch ne-
rost . Dle lze tuto metodu vyut k ur en polohy hornin, jejich magnetick
susceptibilita je rozdln. Nakonec, vyzna uje-li se n jak hornina menmi
magnetickmi vlastnostmi ne jej okol, lze pak i v tomto p pad ur it pomoc
tohoto zp sobu jej loisko. K vlastnmu m en se pouv variometr .
Gravimetrick metody zase umo uj nlez geologickch loisek pomoc gra-
vimetr nebo torznch vah, jen se v ternu stanov poloha anomli zemsk
te, kter odpovdaj bu loisk m nerost o v t i men objemov hmot-
nosti.
Seismick metody jsou zaloeny na principu rozli nho en seismickch vln
v r znch horninch (nap . v ule 5500, vpenci 5000, aluvilnch pscch
1000, v suti 7000 m.sec-l). P i aplikaci t chto metod se sleduje pr b h ot eso-
vch vln, kter se vyslaj do zem vbuchy nlo, dopadem zva nebo vib-
rtory. K m en slou v tinou seismografy. P i zavd n t chto metod je
vak t eba uvaovat s tm, e d ve uveden rychlost en ot esovch vln, je
je pro kadou horninu konstantn, se sniuje trhlinami a jinmi dislokacemi v
hornin , je tvo impedan n p epky.
Elektrick metody jsou zase zaloeny na rozli n elektrick vodivosti nerost .
V podstat jde bu o sledovn pom r elektrickho pole, kter vznik p i vy-
sln stejnosm rnho neb st davho proudu do zem , nebo pom r p iroze-
nch elektrickch pol. Elektrick proudy se zavd do zem elektrodami a
p slun elektrick pole se prom uj galvanometry, potenciometry apod.
Termick metody jsou zase zaloeny na poznatku, e r zn horniny vod
nestejn teplo a maj tud rozdlnou teplotu. Zven teplota se zejmna pro-
jevuje v blzkosti uhelnch a naftovch loisek, v okol teplch pramen . P -
slun m en se v t chto p padech provd j termo lnky.
- 26 (105) -
I kdy lze v tinu z t chto metod vyut bez podstatn jho poruovn ternu,
lze je tm vechny aplikovat i p i tzv. karoti, tj. geofyziklnm vzkumu
p i sou asn provd nm vrtu.
Kontroln otzky
1) Vyjmenujte druhy loisek.
2) Uve te hlavn hlediska geologickho pr zkumu loiska.
3) Vyjmenujte klasifikaci loisek podle mry prozkoumanosti loiska.
4) Uve te pr zkumn geologick dla a charakterizujte je.
- 27 (105) -
4 Pracovn postupy p i t b hornin v lomech

V loma stv se pod pojmem t ba zpravidla rozum souhrn vech prac spoje-
nch se zskvnm hornin a nakldnm rubaniny. T bou v pravm slova
smyslu vak mnostv suroviny zskan loma skou innost za ur it asov
obdob v lomech.
4.1 Rozd len a zakldn lom

Pro t bu siliktovch surovin p ichzej nej ast ji v vahu povrchov lomy,
kde se t tm zp sobem, e po odstran n skrvek probh dobvn na po-
vrchu.
Podle polohy, kterou zaujm lom ve vztahu k okolnmu ternu, lze povrchov
lomy rozd lit na st nov (svahov), jmov a polojmov (kombinovan).
U st novch lom je st na a jej pata nad rovn ploiny lomu. Vka st ny a
dobvac zp sob pak mohou vst k d len lomov st ny, tj. k z izovn stup
do 10 m, neb pater nad 10 m. Zatm co stupn jsou kup . vhodn zejmna pro
t bu v tch blok kamene, z izovn pater, kter se realizuje u vysokch lo-
movch st n, je vhodn pro hromadnou t bu drobn jch surovin. S tm sou-
vis z izovn dostate n dlouhch a irokch pracovnch ploin u t chto lom ,
pro snadnou manipulaci a transport vyt ench surovin.
U jmovch lom je pak t ebn st na pod rovn p ilehlho, ternu. To po-
chopiteln klade zna n nrok zejmna na vertikln dopravu produktu t by a
na zajit n bezpe nosti pracovnk . K dobvn v t chto lomech p istupuje
asto navc problm jejich odvod ovn.
Tam, kde st lomov st ny je nad rovn p ilehlho zem a zbvajc st
spolu s patou st ny pod n, jde o lomy polojmov.
Geologick pom ry, druh hornin a technicko-ekonomick parametry dopravy,
odbytu apod., ur uj druh zkladnho produktu ur itho lomu. Proto se setk-
vme s rozd lenm lom i z hlediska sortimentu produktu. Tak lze rozeznvat
lomy pro vrobu kamene pro stavebn ely (lomov kmen, drcen kameni-
vo), lomy pro kamenickou vrobu (dlaebn kostky, obrubnky, kvdry, desky
apod.), a lomy pr myslov, jejich produkty slou v nejr zn jch pr myslo-
vch odv tvch (vpenec pro vrobu vpna, cementu, pro pot eby hutnho
pr myslu a cukrovary, k emenec pro skl sk pr mysl).
Zejmna posledn uveden hlediska ur uj vhodn zaloen lomu s ohledem na
navren zp sob dobvn.
K vlastnmu zaloen lomu je vak zapot eb nutn zajit n nsledujcch tech-
nicko-prvnch nleitost;
Proveden geologickho pr zkumu a schvlen jeho vsledk komis pro klasi-
fikaci zsob, kter vyd vm r.
Opat en rozhodnut p slunho ministerstva a zp sobilosti loiska k dobvn
a povolen k dobvni.
- 28 (105) -
P edloen nvrhu na stanoven dobvacho prostoru p slunmu ministerstvu

podle vsledku geologickho pr zkumu.
Vypracovn a p edloen plnu otvrky p pravy a dobvn (POPD) p slu-
nmu obvodnmu b skmu adu ke schvlen a to nejmn 6 m sc p ed
zahjenm t by.
Zajistit vyjmut jmenovitch pozemk ze zem d lskho p dnho fondu.
Dobvacm prostorem se zde rozum podzemn prostor v rmci tzv. vhradnho
loiska (vhradn nrodnho majetku), jen bude p edm tem t by. Na po-
vrchu ternu je tento prostor vymezen polygonem s vrcholy, udanmi v plat-
nm sou adnicovm systmu. Prostorov je zpravidla tento prostor omezen
svislmi rovinami, proloenmi stranami polygonu.
Pln p pravy, otvrky a dobvn mus zaji ovat
o dn dobvn loiska podle p slunho Hornho zkona,
o provd n vech hospod sky od vodn nch opat en k zabrn n kod
na pozemcch v etn rekultivace,
o zabezpe en chrn n objekt a vech zjm , vymezench p i stanoven
dobvacho prostoru,
o bezpe nost p i prci.
Tento pln mono rozd lit jednak na pln otvrky a p pravy, jednak na pln
dobvn. Cel pln POPD se provd jen v p pad zakldn zcela novch
lom . Tam, kde se navazuje na p edchoz dobvn v ur it lokalit se zaji u-
je pouze pln dobvn. POPD je v podstat graficky zpracovan zp sob ote-
v en loiska a etapovho dobvn hornin. K jeho nejd leit jm p lohm
kup . pat situa n pln plochy, objem zsob a komunikac, charakteristick
ezy loiskem s vyzna enm skrvkovch a lonch pom r horniny a vyzna-
enm tzv. generlnho svahu (ud len p mka, spojujc horn hranu lomov
st ny a jej patou), dle grafick znzorn n z izovn skrvkovch odval ,
nvrh elektrizace, odvodn n, rekultivace apod.
4.2 Zkladn charakteristiky zp sob rozpojovn a

postup dobvn hornin
Zp soby rozpojovn hornin jsou ur eny v zvislosti na druhu a situaci lomu s
p edevm prost edky, kterch se vyuv k zskn horniny z dan lokality.
Jde-li kup . o zskvn velkch blok kamene, vyuv se hlavn ru nch
pneumatickch kladiv, p padn lanovch pil a v pom rn malm rozsahu i
trhac techniky. Zde aplikovan,mn brizantn trhaviny, vkldan do p iroze-
nch puklin a vrt , maj slouit ne k poruen, ale pouze k odd len bloku ze
skalnho masivu, p i em dal zpracovn, d len a doprava jsou dodnes jet
velmi namhav operace.
Jin je zase situace v lomech pro stavebn kmen nebo v pr myslovch lo-
mech, kde jde o zskn suroviny drobn j fragmentace" ve" velkm objemu.
Zp soby rozpojovn jsou zde charakterizovny zna nm podlem jak vrtac
techniky p i zaji ovn dutin pro nloe, tak trhac techniky. Zna n objemy
takto zskvan rubaniny kladou i zde velk nroky na nakldn a dopravu, ji
vak lze v t chto p padech do zna n mry mechanizovat.
- 29 (105) -
S technicko-ekonomickmi parametry, ur ujcmi zp soby rozpojovn souvis

i volba dobvacho postupu, asto nazvanho t metodou t en.
Obr. .3 Stup ovit
t en
Sou asn stav t ebnch metod je charakterizovn postupnm p echodem od

zastaralch postup k modernm, umo ujcm lep organizaci prce a mecha-
nizaci, pochopiteln i za cenu vyho nroku na strojn za zen a spot ebu
trhavin.
Zten pracovn, dopravn a zejmna bezpe nostn podmnky p i t b na
ikm st n si vynutily uveden ji dobvac postup ve stupnch, pouvan
hlavn p i t b v tch blok kamene a zaru ujc v lomu dostatek pracovi
pro dobvn (obr. . 3).
P i t b v t rkovch a pr myslovch lomech se vak osv d ilo t en v jed-
nom nebo jen n kolika vych stupnch, patrech, s dostate nmi pracovnmi
ploinami, umo ujcmi mechanizaci vrtacch prac, snadn rozebrn a p e-
pravu odst elen rubaniny. V tomto p pad jde o t en etov neb patrov
(obr. . 4).
Je-li hornina uloena v ikmch neb svislch vrstvch, pak lze volit tzv. t en
po vrstvch. P i rozpojovn hornin na drobn frakce je mono je sest elovat
pomoc thlch i soust ed nch nlo po svahu, p i em se vyuv k rozbit
kamene na men kusy i gravitace p i jeho dopadu na ploinu lomu.
Obr. . 4 Etov
t en
- 30 (105) -
P i t b v tch blok kamene je lze v tomto p pade po odd len opatrn se-
sunovat a dopravovat s vyuitm vlastn vhy (obr. . 5).
Mezi star dobvac postupy pat t en podrubn, vhodn u dob e odlu nch
hornin. P i tomto postupu se ve spodn sti loiska pror s tol, kter se
k . V podrubvan hornin tak vznikaj kamenn pil e, po jejich odst elen
se hornina z t a rozpadne, ani je zapot eb v tho mnostv thlch nebo
soust ednch trhavinovch nlo (obr. .6).
Obr. .5. T en po
ikmch vrstvch
Obdobn je i zp sob, kdy se ur it st loiska podrubv pomoc plonho,

asi 2 m vysokho vrobu, kter se zaji uje vd evou. Jejm odst elenm dojde
op t k z cen a rozpojeni nadlo. Tohoto zp sobu se kup . a vhodou vyuilo
p i t en pskovce a sloupcovit odlu nho edi e v severo eskch kameno-
lomech.
K starm postup m dobvn, kde se e zejmna problm dopravy rubaniny
samospdem, pat anglick zp sob, tak nazvan mlnkovn. Hornina se p i
tomto zp sobu odst eluje do svislch nebo mrn sklon nch achet (sp ). z
nich se vypout do :pod stavench vozk , umst nch ve vyruban tole v
doln sti loiska, kam spy st. st sp do tol se vespod uzavr uzv ry.
Postupnm rozpojovnm horniny okolo sp se jejich prostor nlevkovit
rozi uje. I tento postup vyaduje dob e odlu nou horninu, . vylu ujc vskyt
v tch balvan , kter by mohly ucpvat spy. Nevhodou je zamrzn zvlhl a
zne it n horniny p i poklesu teplot okolnho prost ed, je vede k ucpn s-
p . Schma tohoto postupu je patrn na obr. .7.
- 31 (105) -
Obr. .6 Podrubn t en
l - skrvka, 2 - pil e podrubu
V ur it obdob se s tmto postupem setkvme i p i mechanickm dobvn

suchch aluvilnch t rkopsk , je spo v v jejich rozpojen vhodnm stroj-
nm za zenm jako je buldozer neb rypadlo a nsledujcm shrnovnm po sva-
hu na dopravn pas (obr. . 8). To ovem vyaduje zajit n zvench bezpe -
nostnch opat en k ochran pracujcch, zejmna v seku okraje svahu a pod
nsypnou hlavou dopravnch ps .
Obr. . 7 Ang-
lick zp sob
t en l -
tola, 2 - sp,
3 - vpustn
komora
Obr. . 8
T ba t r-
kopsku
mlnkovnm
Uveden postupy dobvn mohou bt kombinovny s r znmi zp soby roz-

pojovn hornin trhavinami. Tto problematice vak bude v novna pozornost
v dalch kapitolch.
- 32 (105) -
4.3 Skrvkov prce

Vlastnmu dobvn uitkov horniny mus zpravidla p edchzet odstran n
nepot ebnho podlo tvo enho nejr zn jmi zeminami, zv tralinovmi po-
kryvy apod. Tyto vrstvy tvo skrvku. J se podle n kterch autor rozum i
vloky jinch hornin, prostupujc t enou lokalitu a poruujc jej homogeni-
tu. Mocnost a povaha skrvky je jednm z rozhodujcch faktor , ovliv ujcch
ekonomii t by. Pokud jde o maximln p pustn objem skrvek v b nch
lomech, nelze jej v dnm p pad jednozna n vymezit. Ovliv uje jej nejen
pom r mocnosti skrvky k uitkov hornin , ale i jej sloen a rozpojitelnost.
V sou asnch podmnkch naich lom na stavebn kmen je ji n kolikamet-
rov skrvka pro provoz nehospodrn. Jin m tka pro hospodrnou mocnost
skrvek jsou pochopiteln u t by ekonomicky vhodn jch kamenickch
vrobk , jak je vid t z hodnot nsledujc tabulky . V., kde jsou z ekonomic-
kho hlediska informativn uvedeny maximln podly skrvek k mocnosti
t en horniny.
Tab. . V Maximln pom r skrvek k uitkov hornin a minimln mocnost

loiska uitkov horniny v zvislosti na druhu loma skho vrobku
Druh vrobku Maximln podl Minimln mocnost
skrvky k t ebn uitkov horniny v
mocnosti uitkov m
horniny v %
Drcen kamenivo 30 10
Lomov kmen 20 10
dlaebn kostky a hrub kame- 30 6
nick vrobky
ulechtil kamenick vrobky
o ze uly 35 6
o z pskovce
60 4
o z mramoru a travertinu
60 3
Hospodrnost t by ur uje pak v praxi nej ast ji tzv. skrvkov koeficient,

udvajc pom rn objem skrvkovch prac k objemov jednotce dobvan
suroviny.
Z hlavnch zsad, platnch pro skrvkov prce je nutno zvlt p ipomenout
nutnost jejich proveden v dostate nm p edstihu a dle, aby se zaji ovala
maximln bezpe nost na pracoviti, zejmna proti eventuelnmu sesut skrv-
kovho svahu. Tak je p edevm stanoveno, aby byly skrvkov prce prove-
deny v estim s nm p edstihu p ed zahjenm dobvn. P slun bezpe -
nostn p edpisy dle stanov, aby mezi patou skrvky a hornm okrajem lomo-
v st ny byl trvale zajit n voln bezpe n pruh (nazvan t lavi kou i
bermou).
- 33 (105) -
P i vce lomov st ny do 12 m je stanovena jeho minimln ka vdy 12 m.

P i vce lomov st ny nad uvedenou hranici, mus se o stejnou hodnotu v me-
trech roz it i bezpe nostn pruh.
4.3.1 Provd n skrvek

Zp sob provd n skrvkovch prac je p edevm dn mocnost skrvky, je-
jmi mechanicko-technologickmi vlastnostmi, lenitost ternu, vzdlenost
deponie apod.
Skrvku je mono odstra ovat ji ru n , a to
a) p i zahajovn skrvkovch prac, aby se usnadnil p stup stroj m,
b) p i do i ovn ternu po strojnm proveden skrvek,
c) zil-li se uveden bezpe nostn pruh vlivem odst elu.
V tinou se vak skrvkov prce provd j mechanizovan a sice dodavatel-
sky specil izolovanmi podniky pro zemn prce.
Skrvkov stroje je mono rozd lit na
a) stroje, rozpojujc nadlo a sou asn je p ems ujc na deponie (buldozery a
skrejpry),
b) stroje rozpojujc nadlo a nakldajc je na dopravn prost edky (rypadla).
Buldozery a skrejpry lze vyut snadno rozpojitelnch skrvek i k jejich p e-
ms ovn na krat vzdlenost (u buldozer do 60 a u skrejpr asi do 400 m).
K rozpoj ovn rozshlejch a mocn jch skrvek, (za azench do t n t dy I
a a IIe) je vhodn j pouit rypadel na psovm podvozku s vkovou lopa-
tou. Zde je jen d leit, pokud to jen podmnky dovoluj, zvolen sprvnho
pom ru mezi velikost rypadla a obsahem nkladnho automobilu, odvejcho
skrvku. Z tohoto hlediska se jev nejvhodn j jeho obsah, rovnajc se 3- a
5-nsobku obsahu lopaty rypadla.
Mezi nejprogresivn j metody pat hydromechanizovan provd n skrvek a
to zejmna u vodnch zdroj a tam, kde jsou k dispozici velk usazovac pro-
story. Princip metody spo v v tom, e se proti svahu skrvky vrh hydromo-
nitorem proud vody pod tlakem 5 a 15 bar , m se skrvka rozpojuje a roz-
plavuje do odvalovacho prostor . P ebyte n voda se odtud svd zp t do
vodnho toku pomoc sb rn studny a odvod ovacho potrub.
Tohoto zp sobu lze nejlpe vyut u stejnorodch skrvek s drobn jmi sou-
stmi hornin a zemin. U nestejnorodho materilu se hrub a t sou sti
hromad pod svahem a brzd dal postup. Schematick znzorn n hydrome-
chanizovanho provd n skrvek je patrno na obr. . 9 a 10.
Nen bez zajmavosti, e vyuitm tlaku vhodn usm rn nho paprsku vodnho
proudu se zabv zejmna zahrani n vzkum i z jinch hledisek aplikace a
sice p i vvoji eznch a tpacch stroj , vrtacch za zen a d lnch razcch
kombajn .
- 34 (105) -
Obr. . 9 Uspo dn hydro-

mechanickho skrvkovho
za zen
1- erpac stanice,
2-p vodn potrub,
3-hydromonitor,
4-sb rn studna s odvod ova-
cm potrubm,
5-hrz odvalu,
6-usazovac ndr rozplaven
skrvky.
4.3.2 P eprava a ukldn skrvek na odval

Obr. . 10 Schma bagro-
vn hydromonitorem
1 - p vod el.motoru er-
padla,
2 - sac potrub,
3 - vodn erpadlo,
4 - vtla n potrub,
5 - hydromonitor
Kone nou fz skrvkovch prac je p eprava skrvek a jejich ukldn na od-

vly, je se ums uj dle situa nch podmnek lomu bu p mo v jeho vyt e-
nch prostorech, nebo na jeho okrajch, i mimo prostor lomu.
Obr. . 11 P e-
sun skrvky na
vnit n odval
lopatovm ry-
padlem
Z hlediska nasazen skrvkovch mechanizm a p epravy skrvek jsou prvn

dva zp soby nejvhodn j. P epravu na krtkou vzdlenost mohou v t chto
p padech obstarvat ji mechanizmy, slouc k rozpojovn hornin, jako uve-
den buldozery, skrejpry, lopatov rypadla (obr. . 11), lanov krabky (obr. .
12) apod. Skrvky je mono odvet i ru n p eklopnmi vozky po zkokole-
jov drze. Tento postup, jen vyaduje zejmna dokonale vyrovnan tern a
pe liv sestaven kolejiva, je p li pracn a je ekonomicky vhodn jen do
vzdlenosti 100 m.
- 35 (105) -
Obr. . 12
Schma skr-
vn lanovm
krabkem
Pro p epravu strojn rozpojovanch skrvek na v t vzdlenost je proto nutn

bezkolejov doprava vhodnmi dopravnmi prost edky, je mohou p ekonvat
ternn nerovnosti v lomech (u ns vhodn nkladn automobily Tatra 148,
Caterpillar a dempry se samovyklp c korbou).
4.4 Vbuiny
Mnoh z uvedench rozpojovacch za zen se vyuvaj v lomech i p i dob-
vn vlastn uitkov horniny. Tyto mechanizmy vak zde slou k rozebrn a
nakldn ji zdrobn n horniny, kterou bylo nutno pro zna nou pevnost a
houevnatost nejprve rozpojit vbuinami, je p edstavuj jedin prost edek k
rozpojovn hornin nejvych t nch t d.
Jde o ltky, schopn vbun p em ny za sou asnho uvoln n zna nho
mnostv energie. Vbun p em na je u t chto ltek charakterizovna
a) exotermnm pr b hem reakce,
b) samovolnm enm tto reakce
c) zna nm vvojem tepla a plyn a v d sledku toho i zna n mechanick
energie.
4.4.1 Pr b h vbuchovch reakc

Pod pojmem vbuchu rozumme takov fyzikln nebo fyzikln -chemick
d je, kter
vedou k nhlmu uvoln n energie. Podle p iny uvoln n energie se m eme
setkat v praxi s n kolika druhy vbuchu.
M e to bt jednak vbuch fyzikln, jen se m e projevit exploze, kdy bylo
jeho p inou uvoln n p etlaku, nebo jako imploze, uvoln nm podtlaku. Dal
druh je vbuch elektrick vznikajc v d sledku rychl p em ny elektrick
energie v energii tepelnou a mechanickou.Jinou formou vbuchu je vbuch
jadern, p i n m jsou zdrojem energie nuklern reakce. Jestlie se zde uvol-
uje energie nuklernm t penm, jde o vbuch atomov, uvol uje-li se ener-
gie nuklern syntzou jde o vbuch termonuklern. Je-li kone n zdrojem
energie chemick vbuchov p em na, pak se jedn o vbuch chemick. Tento
druh vbuchu p ichz v vahu prakticky jako jedin p i pouit v lomech.
Co do reak nho mechanizmu m e jt u chemickch vbuchovch reakc p e-
devm o pouh rozpad vybuchujc ltky v ltky jednodu. To je p zna n
pro n kter vbun slou eniny jako jsou azidy, jododusk apod.
ast ji vak jde o p pad, kdy dochz p i vbuchov reakci k rychlmu okysli-
en ho lavch sou st vbunch sm s, p i em nen mono vyut k tto
rychle probhajc reakci vn jho kyslku a k vbuchov p em n mus sta it
- 36 (105) -
kyslk z okysli ovadla, homogenn obsaenho ve vlastn hmot vbun sm -

si. To je pak hlavnm a jedinm p edpokladem k rychlmu pr b hu vbuchov
reakce.
Chemick vbuchov reakce m e probhat r znou rychlost a to bu jako
detonace
nebo jako vbuchov ho en. P i trhacch pracech vyuvme zpravidla detona-
ce, mn ji se setkvme s vbuchovm ho enm, je se uskute uje odpalo-
vnm mench nlo z mn brizantnch trhavin.
Vbuchov (explozivn) ho en se vbuinou men rychlost ne je rych-
lost zvuku. B hem n ho je prakticky stejn tlak ve vlastn vbunin , na jejm
povrchu a okolnch plynech, kter sta plynule odchzet. Tlak a tm i rychlost
ho en se zvyuj vak tehdy, probh-li tento proces v uzav enm prostoru.
Vbuchov ho en je charakteristick p edevm pro st eliviny.
Detonace je zase vbun p em na. kter se vbuinou v t rychlost ne
je rychlost zvuku (a n kolik km/s). Ve vbuin vznik detona n vlna, vy-
zna en zna nm tlakovm skokem. Zatm co se p i explozivnm ho en che-
mickou reakc vznikl plyny od msta vzniku vzdaluj, p i detonaci se v prvnm
okamiku pohybuj sm rem k vbuin ; souvis to se zna nou hustotou pov-
buchovch zplodin za elem detona n vlny, kter je v prvnm okamiku mno-
honsobn v t ne vlastn hustota vbuiny.
Detonace a vbuchov ho en mohou za ur itch podmnek vzjemn p ech-
zet. Tak nejsou-li spln ny podmnky pro pr b h ji vytvo en detona n vlny,
m e detonace p e jt v explozivn ho en. Pro zaveden a zachovn detonace
mus bt p edevm zajit na jej stabilita.
Rozd len vbunin
Vbuiny rozliujeme dle povahy vbuchov p em ny a dle uplatn n na st e-
liviny, t askaviny a trhaviny
Pro st eliviny je charakteristickou vbuchovou p em nou explozivn ho en.
Pouv se jich nej ast ji jako vmetn npln k ud len pohybu st el u zbran
( ern prach). Za ur itch okolnost lze ovem i st eliviny s pomoc mohutnho
po inu v uzav enm prostoru p ivst k detonaci.
T askaviny jsou velmi citliv vbuniny, zejmna na mechanick, tepeln neb
elektricky podn t. Toho se u nich vyuv k vyvoln detonace jin vbuiny.
Tvo zkladn sou st rozn covadel, p edevm rozbuek.
K vlastnm trhacm pracem se pouv kone n trhavin, p i jejich vbuchov
reakci dochz tm vdy k detonaci, za sou asnho vzniku siln rzov vlny.
Trhaviny jsou v i mechanickm a jinm podn t m mn citliv. K vyvoln
vbuchov reakce vyaduj siln podn t detonaci jin citliv j vbuniny
(t askaviny). Pokud se tk rozd len v loma sk praxi nejvce pouvanch
pr myslovch trhavin, pak jde o jejich klasifikaci p edevm podle msta, kde
je povoleno jejich pouit. Tak je lze rozd lit na povrchov trhaviny d ln skal-
n trhaviny a d ln bezpe n trhaviny .
Povrchov trhaviny se sm j pouvat jen na povrchovch pracovitch, protoe
sloen zplodin po vbuchu je pro d ln podmnky nep zniv. Jsou zpravidla
ur eny pro nabjen velkopr m rovch vrt a komor.
- 37 (105) -
D ln skaln trhaviny jsou nejb n jm typem pr myslovch trhavin. Sm j se

pouvat jak na povrchu, tak i v dolech, ne ovem tam, kde hroz nebezpe
vbuchu sm s vzduchu s ho lavmi plyny neb prachy.
D ln bezpe n trhaviny jsou ur eny tm vhradn pro uheln doly a vyzna-
uj se tm, e p i jejich sprvnm pouvn nenastane nedouc vbuch sm -
s vzduchu a metanm neb uhelnm prachem. Podle stupn d ln bezpe nosti
se tyto trhaviny jet d l do n kolika skupin a to na protiprachov, protiplyno-
v a protiplynov se zvenou bezpe nost. S omezenm stupn zehu d lnch
prach a plyn souvis tak men vkonnost t chto zvl p izp sobench
trhavin.
Z technologickho hlediska rozliujeme pr myslov trhaviny nej ast ji podle
konzistence a to bu jako sypk, plastick neb poloplastick.
Pro trhac prce lze vyut ji samotnch vbunch slou enin, je po vhodn
Iniciaci samy vybuchuj a vyvolvaj zna n t tiv a seismick inek.
ast ji se pro tyto prce vol uveden pr myslov trhaviny, je jsou tvo eny ji
kombinac zmn nch vbunch slou enin, okysli ovadel, paliv a pomocnch
ltek.
4.4.2 Vbun slou eniny

Mezi vbun slou eniny pat p edevm ji zmn n anorganick ltky,
jako t askav rtu a azidy, dle organick nitroltky jako trinitrotoluen (TNT -
tritol), dinitrotoluen, kyselina pikrov, dle organick nitroestery - nitroglyce-
rin, nitroglykol, nitrocelulza. Kone n sem pat n kter nitraminy, jako he-
xogan a oktogen.
Z uvedench anorganickch vbunch slou enin t askav rtu v podsta-
t izokyanatan rtu nat Hg(CNO)2 je t askavina pouvan v inicitorech.
Vzhledem k jej v t navlhavosti a pon kud pomalejmu p echodu od iniciace
k detonaci, bv kombinovna s efektivn jm azidem st brnm AgN3 p pad-
n pln nahrazovna jet vhodn jm azidem olovnatm Pb(N3)2. Zejmna
posledn uveden slou enina s vraznm charakterem t askaviny se pouv
jako primrn npl v rozbukch.
Z organickch vbunch slou enin jsou p i vrob pr myslovch trha-
vin nejb n ji pouvan zejmna nitroltky a z nich hlavn tritol. Je to lut
ltka s bodem tn 80C. Do pr myslovch trhavin se p idv v prku. V liso-
vanm neb litm stavu tvo specieln po inov nebo geofyzikln nloe. Dal
dinitrotoluen se zase pouv jako vbun slou enina do sm snch trhavin a
jako p sada k zven vodovzdovzdornosti.
Z nitroesteru se nejvce pouvaj nitroglycerin a nitroglykol. Jde o kapa-
liny, kter jsou velmi citliv a proto je t eba s nimi velmi citliv zachzet.
Zejmna nitroglycerin, kter tuhne ji p i teplot +8C, je v pevnm stavu
zvlt citliv k vbuchu.
Uveden nitroestery se proto pouvaj ve sm si s nitrocelulzou k vro-
b tzv. trhac elatiny (sm s 92 % nitroglycerinu a nitroglykolu s 8 % nitroce-
lulzy). Vzhledem k tomu, e nitroglykol je energeticky bohat a m mnohem
ni bod tuhnut (-30C), nahrazuje se jm st nitroglycerinu v uveden sm -
si. Zatm co trhac elatina je zkladn sou st plastickch vbun samotn
sm s nitroglycerinu a nitroglykolu,bez elatinace nitrocelulzou, se pouv
- 38 (105) -
jen vjime n , p i vrob tzv. zkrp nch trhavin (p echodn typ mezi trhavi-
nami sypkmi a plastickmi).
Do stejn skupiny nitroesteru pat jako vbun slou enina pentrit (pen-
taerytrit tetranitrt). Ve srovnn s d ve uvedenmi estery, kter snadno t kaj
a jejich pry p sob kodliv na lidsk zdrav, je pevn a krystalick pentrit v
tomto sm ru mnohem stabiln j. Je vak zna n citliv k nrazu a mus se
flegmatizovat voskem nebo parafinem. Pouv se ho jako vysoce vkonn a
brizantn trhaviny k vrob sekundrnch npln rozbuek a k vrob blesko-
vic.
Z nitramin m podobnou charakteristiku zejmna hexogen (cyklotrime-
tylentrinitramin), jen je mn citliv, ale tak mn vkonn. Pouv se k
vrob trhavin, ur ench pro prost ed o vy teplot a rovn k vrob bles-
kovic.
Okysli ovadla. paliva a pomocn ltky
Zkladn vznam okysli ovadel pr myslovch trhavin vyplv ji z d ve po-
pisovan teorie vbuchovho d je. Technologick a ekonomick hledisko v-
roby a pouit pr myslovch trhavin si vynucuje jejich kompozici l se zna nm
podlen paliv. Proto je clem p davku okysli ovadel, pokud mono vyrovnat
celkov obsah kyslku ve vbunin na stechiometrickou rove a zajistit tak
dokonal pr b h vbuchovch reakc.
Nej ast ji se jako okysli ovadla pouv dusi nanu amonnho, jen je dokonce
za ur itch podmnek sm schopen detonace. Po vbuchu m 20% p ebytek
kyslku a je proto b nou sou st sypkch (amonoledkovch) trhavin. Je vel-
mi levn, nevhodou ke vak jeho navlhavost.
Ve vrob pr myslovch trhavin jej m e nahradit i mn navlhav dusi nan
sodn a u d ln bezpe nch trhavin i dusi nan draseln nebo vpenat.
Vedle vbunch slou enin a okysli ovadel je to u pr myslovch trhavin i
zmn n ji obsah paliv, kter ovliv uje charakter vbuchu. Obvykle jsou pod-
statou paliv organick ltky, jako d evn mou ka, nafta, topn oleje apod.
K zven energetickho potencilu vbuin se pouv i p davku kov ,
zejmna prkovho hlinku.
K zven vodovzdornosti pr myslovch trhavin je vhodn prv vy p da-
vek trhac elatiny. U prkovch trhavin zlepuje vodovzdornost uveden
dinitrotoluen, vosk a parafin.
Do d ln bezpe nch trhavin se kone n p idvaj i p sady, kter sniuj v-
buchovou teplotu, tm e ochlazuj plamen, m zvyuj bezpe nost proti z-
ehu vbunch sm s prachu a plyn . Nejuvan j z t chto p sad jsou chlo-
rid amonn a chlorid sodn.
Nejd leit j pr myslov trhaviny
Podle elu pouit se vyrb v r znch kombinacch z ji d ve uvedench
sloek pr myslov trhaviny plastick, poloplastick a sypk.
- 39 (105) -
4.4.3 Plastick trhaviny

Vyrb se bu v klasick form s trhac elatinou, nebo jako plastick trhaviny
se stabilizovanou detona n rychlost, nebo kone n jako trhaviny plastifikova-
n vodou.
Podstatu plastickch elatinovanch trhavin tvo obvykle 20 a 40 % trhac
elatiny z jejich celkov hmoty. Pat mezi nejdra pr myslov trhaviny. P i
jejich pouit vak lze doshnout nejv t, tzv. npl ov hutnoty nloe (pom -
ru mezi hmotnost trhaviny a objemem dutiny pro nlo). Tm lze doclit i nej-
v t objemov koncentrace energie. Vzhledem k jejich zna n vkonnosti a
v t odolnosti proti vod , je lze pouvat ve vlhkch a vodnch prost edch.
Jsou citliv j ne b n sypk trhaviny a je t eba s nimi zachzet opatrn ji. Je
zakzno je pouvat p i nich teplotch jak -15C. Nloky p ipraven z
t chto surovin se nesm d lit a mus se pouvat v p vodnch obalech. U ns
nej ast ji vyrb n trhaviny tohoto typu maj obchodn ozna en Perunit a
Danubit.
B n elatinovan trhaviny detonuj v nloch malch a st ednch pr m r
pon kud pomaleji. Tam, kde se chce zvit detona n rychlost, mus se pout
bu brizantn jho po inu a nebo plastickch trhavin se stabilizovanou deto-
na n rychlost. Stabilizace se dosahuje p davkem inertnch a t kch, p sad
jako kup . barya v mnostv 5 a 15 %. Tm lze zvit zejmna detona n rych-
lost. K tomu zde ovem p ispv i v t mnostv trhac elatiny (a 40 %). Me-
zi nae trhaviny tohoto typu pat zejmna Danubit Geofex 2 (pro p lon geo-
fyzikln nloe). Zvlt vysok obsah trhac elatiny zaru uje u t chto trha-
vin zna nou odolnost proti vod .
Do tto skupiny trhavin pat dle i trhaviny, plastifikovan vodou. Zkladn
sloky t chto trhavin (bez trhac elatiny) jsou:
o dusi nan amonn - nad 50 %,
o voda s plastifiktorem - 8 - 20 %
o vbun slou enina - 15 - 40 % .
Jako vbun slou eniny, kter zde sou asn pln funkci paliva, se pouv
tritol. Obecn se ozna uj tyto trhaviny zkratkou TPV. Obchodn nzvy naich
vrobk tohoto typu jsou Permori extra 8 a Permon extra 18. P sada vhodnho
plastifiktoru u t chto
trhavin zaru uje ve srovnan s b nmi sypkmi trhavinami vy vodovzdor-
nost. Pouvaj se p i plonch i komorovch odst elech. Zejmna jsou-li ulo-
eny u dna vrtu, dovoluj dosaen pom rn zna n vbuchov energie. Jsou
mlo citliv, nedetonuj od rozbuek ani bleskovic, K jejich rozn tu je zapot e-
b mohutnho po inu pentritem nebo uvedenm Dabunitem se stabilizovanou
detona n rychlost.
Poloplastick trhaviny
Jsou znm pod obchodnmi nzvy Danubal, Danubal 1 a Danubal 2. V uvede-
nm po ad se tak zvyuje jejich vkonnost. Jsou p echodnm typem mezi
plastickmi a sypkmi trhavinami. Spojuj tak vhody plastickch i sypkch
trhavin (vodovzdornost, v t pracovn schopnost, ni cena). Pouv se jich
hlavn jako trhavin d lnch skalnch.
Sypk trhaviny
- 40 (105) -
Jde o levn trhaviny, pouvan p i trhacch pracch nej ast ji. Jejich d v j
obchodn nzvy byly Dynamon, Ajpabnit, Donarit. Dnen jim odpovdajc
typy jsou Permonex V 19 (d ln skaln), Synthesit V 18 (d ln bezpe n proti-
prachov), Permon (povrchov, pop . i d ln skaln), Karpatit (d ln skaln)
apod.
Tyto trhaviny obsahuj oby ejn 80 % dusi nanu amonnho a 20 % tritolu. S
vjimkou druh ozna ench V jsou vechny ostatn neodoln proti vod . Vy-
rb se v mlo- i velkopr m rovch nlokch, p padn se dodvaj i pytlova-
n pro nabjen komor. Z pytl se mohou sypat i do vrt v tch pr m r . P i
pouit t chto trhavin vak dochz n kdy ke snen trhacho efektu v d sledku
zpomalen detonace zejmna tehdy, kdy se nabjenm doshne p li velkch
npl ovch hutnot stla enm pytl , nebo kdy jsou dutiny, do nich se tyto
trhaviny nabjej, p li vlhk.
K t mto trhavinm se ad i ekonomicky nejvhodn j druhy, tvo en jedno-
duchou sm s dusi nanu amonnho s palivem, ozna ovan tak zkratkou DAP.
Tyto trhaviny lze toti vyrb t p mo v lomech ambulantn . Nejvhodn j
msc pom r je 94,4 % NH4N03 a 5,6 % topnho oleje L nebo nafty. P i tomto
pom ru je toti stechiometricky zajit n pot ebn obsah kyslku pro dokonalou
oxidaci paliva. Tyto trhaviny pot ebuj k rozn tu zna n po in, nedetonuj od
rozbuek ani bleskovic. P ipravenou sm s je nutno zformovat do vodot snho
obalu, aby bylo mono doshnout p i nabjen vhodn npl ov hutnoty. Do
vrt menho pr m ru se tyto trhaviny nabj i pneumaticky, m lze zajistit
t sn styk se st nou vrtu s tak i nejv t npl ovou hutnotu nloe. Vzhledem k
tomu, e se pracovn schopnost t chto trhavin p li neli od b nch sypkch
trhavin, mohou je pln nahrazovat zejmna p i hromadnch odst elech.
Dle n kterch nov jch zkuenost s nabjenm trhavin typu DAP zafukov-
nm do vrtu se poukazuje na monost vzniku elektrostatickho nboje, jen
m e vst k nedoucmu rozn tu el. rozbuek. Vzhledem k tomu, e je to
opodstatn no jen v suchm prost ed, p edepisuje se s ohledem na maximln
bezpe nost p i prci s t mito trhavinami na pracoviti min. relativn vlhkost 75
%, p i n je elektrostatick nap t zanedbateln. Dle se vyaduje, aby vrty,
p ipraven k nabit byly vodiv, tj. proplchnut vodou.
Vlastnosti a zkouen pr myslovch trhavin
Vlastnosti trhavin mono posuzovat z dvojho hlediska. A to jednak z hlediska
vlastnost, ur ujcch pracovn vkonnost trhavin a vlastnost, charakterizuj-
cch manipula n bezpe nost a funk n spolehlivost.
4.4.4 Vlastnosti charakterizujc vkonnost trhavin

K nejd leit jm vlastnostem tto skupiny pat vbuchov teplo, vbuchov
teplota, objem a tlak vbuchovch plyn , dle detona n rychlost, pracovn
schopnost a brizance trhavin.
Vbuchov teplo
Pod tmto pojmem se rozum mnostv tepla, kter se vyvine p i i p em n v-
buiny v plyny, prakticky bez p stupu vzduchu. Tm se li od spalnho tepla,
kter vznik ho enm ltek za p stupu vzduchu. Vbuchov teplo je m rn
- 41 (105) -
vnit n energii vbuniny. U skalnch trhavin se pohybuje okolo hodnoty 4200

kJ.kg-1 u d ln bezpe nch je jeho hodnota ni, asi 1300 kJ.kg-1.
Podle termodynamickch zsad jej lze i teoreticky vypo tat a sice jako sou et
slu ovacch tepel povbuchovch slou enin, zmenen o slu ovac teplo p -
vodn vbuiny. K vpo tu se pouv tabelrnch hodnot slu ovacch tepel,
nsobench po tem molekul dle znmho mechanizmu vbuchov reakce.
Krom vpo tov metody lze stanovit vbuchov teplo i empiricky, co je ve
v tin p pad dostupn j. Jde o postup podobn stanoven spalnho tepla
paliv v kalorimetrick bomb .
Vbuchov teplota
Z hlediska teorie vbuchu jde o nejvy stupe teploty, kter mohou dosh-
nout vbuchov plyny za p edpokladu, e jde pochod pln adiabatick. Zna-
lost tto teploty je d leit jak z hlediska ur en objemu a tlaku vbuchovch
plyn , tak z hlediska posouzen bezpe nosti trhavin.
Experimentln je velmi obtn stanoven tto teploty a proto lze vyut pouze
vpo tu na zklad vztahu
Q
t=
c
kde: t = vbuchov teplota v C,
Q= .vbuchov teplo v kJ/.kg,
c = m rn teplo povbuchovch zplodin v kJ.kg-1.
Zatm co vbuchov teplo lze stanovit, jak vyplv z d ve uvedenho, pom r-
n snadno, je zji ovn m rnho tepla sloit j. M n se jak znmo s tlakem,
teplotou a zejmna s chemickm sloenm povbuchovch zplodin, take je p i
vpo tu nutno opravovat je nsobenm p slunmi tabulkovmi koeficienty.
U skalnch trhavin bvaj hodnoty vbuchov teploty 2500 a 3500C, u d ln
bezpe nch 1000 a 2000C.
Objem vbuchovch plyn
P edstavuje velikost objemu povbuchovch zplodin a udv se jako m rn
objem, tj. objem povbuchoveh plyn p i 0C, vypo tan z vbuchov reak-
ce dle Avogadrova vztahu. Prakticky vznamn j je ji technick objem v-
buchovch plyn , jen uvauje i vliv vbuchov teploty. Pro jeho vpo et plat
vztah Gay-Lueac v
V0 .t
Vt =
273,15
kde Vt = technick objem vbuchovch plyn p i skute n vbuchov tep-

lot v dm3,
V0 = m rn objem vbuchovch plyn p i 0C v dm3,
t = vbuchov teplota v C.
- 42 (105) -
Detona n rychlost
Charakterizuje kinetiku vbun p em ny. P i praktick zkouce se zji uje
m enm rychlosti detonace vzorku trhaviny, uloen v trubce. Vedle sloen
trhaviny m rozhodujc vliv na detona n rychlost pr m r nloe, dle uvede-
n jej npl ov hutnota a hustota trhaviny.
detonace nestabiln ideln detonace Obr. .13: Obecn znzorn -
se ne (neideln) n hornho a dolnho mezn-
doln mezn pr m r nloe
horn mezn pr m r nloe

detonace
ho pr m ru nloe
detona n rychlost
v zvislosti na pr m ru vrtu
pr m r nloe
Sprvn je toti vyuita trhavina pouze tehdy, kdy m schopnost detonovat po

cel dlce nloe stlou detona n rychlost. Tuto schopnost nazvme stabili-
tou detonace. P i velmi malch pr m rech nloe nen trhavina schopna deto-
novat po cel dlce nloe stejnou rychlost; teprve p i zv ten pr m ru nad
ur itou hodnotu - doln mezn pr m r nloe, se detonace nlo ur itou
konstantn rychlost. Tato detona n p em na vak nen jet dokonal, je nei-
deln. Dalm zv tovnm pr m ru nloe se detona n rychlost op t zvyuje
a po p ekro en dal limitn hodnoty - hornho meznho pr m ru nloe, do-
shne detonace nejvy stl rychlosti a probh.jako detonace ideln. Uvede-
n oblast neideln a ideln detonace, je pat do oboru detonac stabilnch, je
v. zvislosti na meznch pr m rech nloe znzorn na na obr. . 13.
Hustota trhaviny ovliv uje rovn zsadnm zp sobem detona n rychlost. P i
p li nzk hustot ztrc trhavina schopnost detonace. To je kup . patrno z
nsledujcho obr. . 14, kde je znzorn n vliv hustoty tritolu na jeho detona n
rychlost p i stejnch podmnkch exploze.
Pracovn schopnost
P iblinm vodtkem pro posouzen pracovn schopnosti trhavin je hodnota
vbuchovho tepla. m je v t jeho hodnota, tm je zpravidla v t pracovn
schopnost trhaviny.
Pro p esn zhodnocen skute n pracovn schopnosti pr myslovch trhavin
nen zatm vypracovna dn p esn j metoda. N kter zkouky poskytuj do
jist mry obraz o pracovn schopnosti ve vrtu, jin v komo e. Pracovn schop-
nost trhavin se zkou dle metody Trauzlovy a nebo v balistickm mod i.
Trauzlova zkouka se provd tak, e mal, standardn mnostv zkouen trha-
viny, se p ivede k vbuchu v dutin normalizovanho, olov nho bloku.
- 43 (105) -
Obr. . 14 Zvislost deto-

na n rychlosti na hustot
hustota (kg/m3)
1600
TNT
1400
1200
1000
800
3000 4000 5000 6000 7000
detona n rychlost (m/s)
Objem vdut po vbuchu (v cm ) je ukazatelem pracovn schopnosti. Zkouka

do jist mry napodobuje pom ry p i odplen trhaviny ve vrtu obr. .15).
Jin je princip stanoven pracovn schopnosti v balistickm mod i. Relativn
hodnoty pracovn schopnosti se zde stanov z hlu vkyvu balistickho mod-
e po vbuchu standardnho vzorku trhaviny v normalizovan vbun komo e.
Zkouka pouze udv relativn hodnoty pracovn schopnosti zkouen trhaviny
v pom ru k standartu, jm je trhac elatina neb tritol.
Brizance
J se rozum t tiv schopnost trhaviny, je m vznam pro hodnocen vbuin
z hlediska jejich vyuit zejmna pro p lon nloe. Ur uje se nej ast ji podle
Hesse, kdy se zji uje vliv explodujc nloky standardn velikosti na velikost
deformace olov nho vle ku, na n m je zkouen vbuina poloena.
Obr. . 15 Uspo dn zkouky

pracovn schopnosti vbuiny dle
Trauzla
Vlastnosti charakterizujc manipula n bezpe nost a funk n spolehlivost trha-

vin
Mezi tyto vlastnosti se obvykle za azuje citlivost trhavin v i tepelnmu im-
pulsu, citlivost k mechanickmu podn tu, citlivost k ink m, jinch trhavin,
schopnost p enosu detonace, odolnost proti vlhkosti a teplot a kyslkov bi-
lance.
- 44 (105) -
Citlivost trhavin proti tepelnmu impulsu je charakterizovna teplotou

vzbuchu, tj. nejni teplotou, p i n dojde ke vzbuchu, vzplanut nebo k roz-
kladu.
Vzbuchem rozumme samovzncen trhaviny, zah t na vy teplotu. Na roz-
dl od prostho zaplen vbuniny plamenem, postupuje p i vzbuchu ho en
rychleji, ale stle podstatn pomaleji ne p i vbuchu. Jde tedy o. mezistupe
mezi ho enm a vbuchem.
U pr myslovch trhavin se pohybuje teplota vzbuchu okolo 300C.
Citlivost k mechanickmu podn tu se posuzuje nrazovou zkoukou dle Kasta.
Mrou
citlivosti je minimln vka pdu kladiva o vze 2 kg (v cm) na vzorek vbu-
iny, p i n dojde k explozi.
Citlivost k p mmu inku jin vbuniny se vyjad uje nejmen nlo ur it
vbuniny jet schopn p ivst zkouen vzorek k ideln detonaci. P i zkou-
kch pr myslovch trhavin se toti vyaduje, aby detonovaly p i iniciaci roz-
bukami s menm obsahem vbun sloe (tj. rozbukami . 3), ne maj v
provozu b n rozbuky .8.
Zkouka p enosu detonace je vznamn zvlt p i pouit p eruovanch a
mezerovch nloi. P enos detonace se stanov tak, e se zkouen nloky
ulo za sebou do d ev nho lbku a m se maximln vzdlenost v cm, p i
n jet dochz k p enosu detonace z jedn nloky na druhou, p i em se k
iniciaci vyuije rozbuky .8.
K tto zkouce je nutno poznamenat, e v ut sn nm vvrtu jsou podmnky pro
p enos mnohem p zniv j, take zkouka je z hlediska praktickch podmnek
p sn j.
O odolnosti pr myslovch trhavin proti vlhkosti bylo pojednno ji d ve.
Pokud se tk vlivu vysokch neb nzkch teplot, je nutno respektovat p i pou-
vn p slunch vbuin pokyny vrobce.
Sypk amonoledkov trhaviny jsou mrazuvzdorn. Naopak k nzkm teplotm
jsou citliv j plastick trhaviny s vym obsahem nitroester . Teploty pod -
20C p sob zde proto velmi nep zniv nejen z hlediska manipula n bezpe -
nosti, ale i stability detonace.
Vznamnm kriteriem hodnocen pr myslovch trhavin z technicko-
ekonomickho, ale i hygienickho hlediska je kyslkov bilance. Dle n se po-
suzuje obsah kyslku ve vbunin . Toto kriterium udv, kolik gram kyslku
v 100 gramech vbuiny schz nebo p ebv k jej pln oxidaci.
Kyslkov bilance je kladn, m-li ltka p ebytek kyslku a zporn, nedostv-
li se kyslk k plnmu okysli en vech p slunch sloek vbuiny. Sta -1i
kyslk obsaen ve vbuin prv jen k plnmu okysli en sloek, je kysl-
kov bilance nulov.
Jak z hlediska nejlepho vyuit energie vbuiny, tak z hlediska nekodnosti
povbuchovch plyn je nejvhodn j nulov kyslkov bilance. P i zporn
bilanci vznik po vbuchu jedovat, kysli nk uhelnat, p i kladn bilanci se
zase uvol uj nemn kodliv kysli nky dusku. V praxi se tm vechny
pr myslov trhaviny vyrb j tak, aby jejich kyslkov bilance byla mrn
- 45 (105) -
kladn (o a 5 %). Hodnoty bilanc n kterch vbunch slou enin jsou uve-
deny v nsledujc tabulce . VI.
Jinak lze pro komplexn j informaci o n kterch naich nejd leit jch pr -
myslovch trhavinch a jejich technologickch vlastnostech doporu it publika-
ce Me , R., Vlek, D., Novodob vrtac a trhac technika, SNTL Praha
(1969).
Tab.S. VI Kyslkov bilance n kterch vbunch slou enin

Vbunina kyslkov bilance v %
dusi nan amonn +20,0
nitroglycerin +3,5
nitroglykol 0,0
pentlit 10,1
t askav rtu 11.3
Hexogen 21,6
Trinitrotoluen 74,0
Kontroln otzky
1) Vyjmenujte rozd len lom z hlediska dobvn suroviny.
2) Uve te hlavn zp soby t by surovin .
3) Vymezte vznam skrvky a charakterizujte stroje pro skrvkov prce.
4) Uve te hlavn vlastnosti pr myslovch vbunin
5) Definujte pojem expanzn prce trhaviny.
6) Popite mechanismus odt pu horniny p i detonaci trhaviny.
7) Co se rozum pojmem kyslkov bilance vbunin?
- 46 (105) -
5 Rozn covadla a pom cky trhacch prac

A tomu, abychom vyvolali u trhavin vbuchov reakce, je zapot eb rozn co-
vadel. Pokud tyto prost edky trhac techniky vyvolvaj rozn t samy, adme je
mezi rozn covadla zkladn. Sem pat p edevm rozbuky, je maj tuto
schopnost prv v d sledku v nich obsaench, k rozn tu velmi citlivch t as-
kavin.
Mezi pomocn rozn covadla adme zase ta, kter p enej jinm impulsem
ji d ve vyvolan ho en (zpalnice), nebo kter p enej p mo detonaci
(bleskovice).
Vhodn vyuit rozn covadel podmi uje i sprvn aplikace ostatnch pom cek
trhac techniky, jako jsou u zpalnicovho rozn tu zapalova e, rozbukov
klet , u elektrickho rozn tu rozn tnice, rozn tn veden, spojky, ohmmetry
ke kontrole rozn tnho veden apod.
5.1 Rozn covadla

Rozn covadla tvo zkladn lnek mezi vemi prost edky trhac techniky a
jejich sprvn vb r a pouit dv zsadn p edpoklad pro bezpe nost a hos-
podrnost trhacch prac.
5.1.1 Rozbuka
Slou jako zkladn rozn covadlo k vyvoln detonace trhavinovch nlo a
bleskovic. Jej zkladn typ - pr myslovou rozbuku zehovou, tvo dutinka,
obsahujc primrn a sekundrn npl vbuiny.
Obr. . 16 Zehov pr myslo-

v rozbuka . 8
Vbuina vypl uje asi dv t etiny dlky dutinky, do n je zalisovna. Zbyl

st dutinky je voln pro nasazeni zpalnice nebo el. palnku. Primrn npl
tvo t askavina (t askav rtu pro rozbuky s m d nou dutinkou) nebo azid
olovnat (u rozbuek s dutinkou hlinkovou). K t askav rtuti, u ni je, jak d -
ve uvedeno, ve srovnn s azidem olovnatm zapot eb o n co del doby od
iniciace k detonaci, p idv se ur it mnostv azidu st brnho, p i em vzni-
- 47 (105) -
k t askav sm s typu astryl, je uveden nepom r vyrovnv. Sekundrn n-

pl , kter vypl uje prostor mezi primrn npln a dnem rozbuky, je obvykle
tritol, pentrit, nebo jejich sm s, nazvan pentolit (90 % pentritu a 10 % trito-
lu).
V p edu za stm rozbuky je primrn npl kryta pojistkou, v n je otvor pro
zeh npln . P i trhacch pracech se nej ast ji pouvaj pr myslov rozbuky
v proveden . 8 (obr. . 16). Zna en rozbuek sly toti vyjad uje odchylku
rozbuek v rozm rech a v rozli nm mnostv jejich npln . Mezinrodn ada
obsahuje zehov rozbuky . l a 12. m vy je slo, tm v t je obsah
vbun npln a m rn tomu jsou zv teny rozm ry rozbuek.
Rozbuka . 8 je dlouh asi 4 cm a jej pr m r je asi 7 mm. Hmotnost vbun
npln je asi l g. Zehov rozbuky se zaehuj plamenem zpalnice nebo
el.palnkem. Primrn t askavinov npl p ejde velmi rychle z vbuchovho
ho en v detonaci a uvede v detonaci druhotnou npl , je je podn tem pro
detonaci trhavinovch nlo.
Vce ne uvedench, klasickch zehovch rozbuek, pouv se v sou asn
trhac technice na obdobnm principu zaloench elektrickch rozbuek, o
nich bude u in na podrobn j zmnka dle.
5.1.2 Zpalnice
Jsou to nejstar pouvan rozn covadla, je slou k rozn tu zehovch roz-
buek a trhavinovch nlo Vesuvitu TN (nlo z ernho prachu).
Dnen druhy zpalnic se skldaj z due z ernho prachu, op eden a obalu,
jeho povaha ur uje, zda je zpalnice pouiteln v suchm i mokrm prost e-
d. Zpalnice lze rozd lit podle doby ho en na normln ho c a rychle ho c.
U ns se vyrb j pouze normln ho c zpalnice. S ozna enm .l je to z-
palnice s izolac z plastick hmoty (PVC - mipolamov), ur en pro prce ve
vlhku a ve vod . Zpalnice . 2 m dvojitou asfaltovou izolaci a pouv se v
suchch, nanejve vlhkch prost edch.
Dui zpalnic tvo zpalnicov ern prach o velikosti zrna 0,2 a 0,6mm.
Tato due, jejm st edem prochz vodc nit, je ovinuta n kolika vrstvami
jutov p ze a je chrn na d ve uvedenmi izola nmi vrstvami. Vn j pr m r
zpalnice je asi 5,8 mm, aby ji bylo mono zasunout do rozbuky. Doba ho en
l m normln zpalnice je 125 -15 sec.
P i pouit mus bt dlky normlnch zpalnic vym eny tak, aby st elmistr
event. jeho pomocnk, m li po zaehnut posledn zpalnice dostatek asu
uchlit se do bezpe nho krytu. P i tom nen dovoleno pouvn kratch
zpalnic ne 120 cm.
Prachov npl zpalnice m bt rovnom rn rozloena po cel jej dlce. Ne-
n-li tomu tak, zpalnice ho nepravideln . Je-li prachov npl due id,
postupuje ohe rychleji, je-li due p eruena, ohe se zastavuje. V takovm
p pad se m e ohe p enst na obal prachov due a z n ho zp t na pracho-
vou dui, kter pak ho dle, ale se zpod nm. P ed asn i zpod n vbuchy
jsou p inou raz a proto se mus zpalnice pouvat 3 nejv t opatrnost.
P ed pouitm m bt kad kus zpalnice zkontrolovn proloenm mezi prs-
ty, neb p etaenm p es obl p edm t.
- 48 (105) -
Konce jednotlivch kus zpalnice mus bt p ed pouitm se znuty ostrm

noem tak, aby plocha ezu s prachovou du byla cel odkryt. Konec ur en
ke vsunut zpalnice do rozbuky se se zne kolmo k ose zpalnice. Konec ur-
en k zaehnut se obvykle se zne ikmo. Konce zpalnic, vy nvajc z vrtu
se nesm j svinovat a mus bt nejmn 20 cm dlouh. P i pouit nlo z er-
nho prachu (Vesuvit TN) je p edepsna minimln dlka vy nvajc zpalnice
120 cm.
V zahrani se pouvaj ji i rychleho c zpalnice s dobami ho en 1 m 3,35
nebo 60 sekund. Dui t chto zpalnic tvo pyrotechnick sm s, obal pak tenk
polyetylenov izolace. Tyto zpalnice ho povrchov otev enm plamenem a
slou k rychlmu p enosu zehu na vzdlenosti n kolika destek metr . V-
hodou rychleho cch zpalnic je jednak to, e lze s jejich pomoc zaehnout
v t po et asovanch nlo najednou, jednak to e spolehliv ho i na deti.
Pomoc rychleho l zpalnice se kup . mohou asovat nloe tak, e se jejich
rozbuky opat stejn dlouhmi normlnmi zpalnicemi a jejich voln konce
se spoj s vedenm rychleho c zpalnice v takovm sledu od msta zehu, v
jakm po ad je t eba vbuchy nlo od asovat. Doby zpod n se p i tom
upravuj vzdlenost spoj na hlavnm veden rychleho c zpalnice. Takto
tedy slu uje rychleho c zpalnice vhody zpalnicovho a elektrickho rozn -
tu, nebol se kup . vylu uj p ed asn vbuchy v d sledku bludnch proud a
umo uje se, aby st elmistr mohl zpalnic zajistit libovoln po et zeh .
5.1.3 Elektrick palnk

Rozn t zehovch rozbuek se d je i elektrickm palnkem. Jeho zkladnm
lnkem je elektrick pilule, v n se p evd elektrick energie v energii tepel-
nou. Tvo ji m stek (odporov drtek, napnut mezi dv ma kovovmi hroty) a
pyrotechnick slo, nanesen na odporov drtek. Tato slo je na povrchu
opat ena ochrannou vrstvou nitrolaku (obr. .17).
K rozn tu se vyuv odporovho tepla, je mus p i pr chodu proudu zah t
odporov m stek na takovou teplotu, aby nastal rozn t cel pilule. Ohmick
odpor el.pilule bez p vodnch drt se pohybuje v rozmez od 0,5 do 3 ohm .
Obr. . 17 Elektrick
pilule
Elektrick pilule, pevn vsazen do dutinky z kovu neb plastick hmoty, tvo
pak elektrick palnk. Vzhledem k tomu, e se el. palnku pouv k rozn tu
rozbuek, ale i zpalnic, mus mt jeho dutinka takov pr m r, aby do n bylo
mono zasunout rozbuku neb zpalnici. Pevnm spojenm el.palnku s roz-
bukou, jeho se dosahuje specielnmi rozbukovmi klet mi vznik elektric-
k palnk mikov, zajitujc okamit p enos rozn tu z pilule na rozbuku.
Tento p enos je vak tak mono zpo ovat a sice pomoc kusu do dutinky
palnku vloen zpalnice, kter se pak zasunuje do rozbuky, umst n v nlo-
i. Interval zpod ni se d dlkou vloen zpalnice. Tato prava je pak pod-
statou el.palnku asovanho.
- 49 (105) -
Spojen rozbuky s mikovm nebo asovanm palnkem mus byt provedeno

pe liv , nensiln a a vylou enm jakchkoliv ne istot v dutince rozbuky.
Tyto rozn covac systmy se sm pouvat jen v suchm, nanejve vlhkm
prost ed.
5.1.4 Elektrick rozbuka

Tovrn proveden pevn a vodot sn spojen el. pilule se zehovou rozbu-
kou tvo podstatu elektrick rozbuky, dnes nej ast jl pouvanho rozn co-
vadla. Na rozdl od d ve uvedenho spojen klasickch zehovch rozbuek s
palnky, nem e do nich vniknout voda a ne istoty, take se sniuje pravd po-
dobnost selhvek. Stejn .1ako {mikov el.rozbuky (charakterizovan p -
mm spojenm el.pilule s primrn rozbukovou npln) vyrb j se i
el.rozbuky asovan. kde se dosahuje zpod nho p enosu rozn tu z pilule na
rozbukovou npl pomoc vloen pyrotechnick, zpo ovac sloe, zpravidla
sm si prkovch kov s nenavlhavmi okysli ovadly (obr. . 18).
Podle dlky zpod n, tj. doby od zaveden proudu a do vbuchu rozbuky,
rozliuj se rozbuky mikov, milisekundov a dle asovan.
asovn nlo m vznam, jak bude dle podrobn ji uvedeno, p i odpalovn
vce nlo. V porovnn s mikovm (sou asnm) odplenm vech nlo
najednou, je toti jejich rozn t v kratch po sob nsledujcch intervalech v-
znamn zejmna tm, e zlepuje n kter technologick ukazatele t by a ome-
zuje nep zniv ot esy p dy.
Obr. . 18 Schmatick uspo dn elektric-

k milisekundov rozbuky
l-vodi e el.veden,
2-dutinka rozbuky,
3-el.pilule,
4-zpo ovac slo,
5-primrn npl rozbuky,
6-sekundrn npl rozbuky
Mikov rozbuky, je vybuchuj po zaveden proudu ihned, pouvaj ae p i

mikovm odpalovn nlo v jednom okruhu, nebo ve spole nm okruhu
s rozbukami asovanmi.
Milisekundov rozbuky se dodvaj v sadch o r znch asovch stupnch,
vdy vzjemn zpod nch o 10 a 100 ms. U ns vyrb n a nej ast ji pou-
van jsou el.milisekundov rozbuky, ozna en
o DeM - 15 se zpo ovacm intervalem 15 ms,
o DeM se zpo ovacm intervalem 23 ms,
o DeR se zpo ovacm Intervalem 40 ms.
- 50 (105) -
o DeD s intervalem zpod n 1/4 sec,

o DeP s intervalem zpod n 1/2 sec.
Z hlediska aktivace rozbuek elektrickou energi se vyrb vedle rozbuek b -
n citlivosti i el.rozbuky se snenou citlivost typu ANTI a to k v li v t
bezpe nosti proti nedoucmu rozmetu ciz elektrickou energii, jako je kup .
statick atmosfrick elekt ina apod. P slun prava spo v v tom, e p -
padn vboj statick elekt iny se odvd mimo m stek a mimo slo pilule.
Pro trhac prce v prost edch s vskytem vbunch sm s vzduchu s ho la-
vmi plyny neb prachy se vyrb el.rozbuky se zvenou bezpe nost ozna e-
n DeM - Zb, se zpo ovacm intervalem 23 ms, ur en zejmna pro prce v
dolech.
Z dalch specielnch typ el.rozbuek zaslou pozornosti i rozbuky ter-
mostabiln, pro prce za vych teplot a tzv. mikov seismick rozbuky
ozna en ReT, charakterizovan v t odolnost proti p soben tlaku.
V tina el.rozbuek m pr m r a dlku podle stupn asovn od 50 do 95 mm.
Dodvaj se zpravidla s neodizolovanmi konci p vodnch vodi . P vodn
vodi e jsou obvykle ocelov (pozinkovan nebo pocnovan), vjime n m -
d n. Pro bezpe nost a snaz orientaci p i pouvn se jednotliv druhy
el.rozbuek odliuj barvou izolace vodi , ev. barvou t snc ztky. asov
stupe je vyzna en jednak ttkem na p vodnm vodi i, jednak je vyraen na
dn rozbuky.
5.1.5 Bleskovice
P i rozn covn trhavinovch nlo se b n setkvme s pouitm bleskovice.
Ta se podob zpalnici, ovem s tm rozdlem, e msto pom rn pomalu ho c
zkladn prachov sloky, tvo jej npl brizantni trhavina jako je pentrit,
pentolit nebo hexogen. Tato npl je chrn na proti vlhku a vn jmu pokoze-
n pevnm a ohebnm obalem. Bleskovice je vlastn mnohonsobn prodlou-
en sekundrn npl rozbuky, j tak v mnoha p padech nahrazuje.
Uvd se v innost vbuchem rozbuky, kter se k n t sn p ipojuje motouzem
nebo lepc pskou. Bleskovice p ivd k vbuchu tm vechny druhy b -
nch pr myslovch trhavin, pokud jimi v nloch prochz a nebo je s nimi
pevn ve styku. Nelze ji jen zcela spolehliv vyut (stejn jako samotn roz-
buky) k rozn tu trhavin d ve uvedenho typu DAP a trhavin plastifikovanch
vodou.
U ns pouvan bleskovice ozn. NP m detona n rychlost asi 6700 m/sec,
vn j pr m r 5,2 mm a lze ji pouvat v rozmez teplot od -30 a do +50C a
to i po n kolikadennm uloen ve vod . Je velmi bezpe n i proti mechanic-
km nraz m. To je zvlt vznamn ve srovnn se starmi, zna n citliv-
mi typy bleskovic s npln t askav rtuti. Dodv se ve svitcch, p i em konce
bleskovice jsou chrn ny hlinkovm nebo m d nm ukon enm.
K zajit n bezpe nho rozn tu pomoc bleskovice se v poslednch letech vyr-
b i dvoubleskovice. Jsou to vlastn dv bleskovice, t sn k sob p iloen, ve
spole nm vodot snm obalu z plastick hmoty. Dvoubleskovice podstatn
zvyuj spolehlivost bleskovicovho rozn tu v p pad , e by snad u jedn
- 51 (105) -
bleskovice dolo k p eruen detonace. Tehdy p ivede vbuch probhajc v

druh bleskovici prvn, t sn p ilhajc bleskovici znovu k vbuchu.
Bleskovici lze pouvat i k milisekundov zpod nm rozn t m. Tehdy se za-
azuj do bleskovicovho rozn tnho veden bleskovicov milisekundov
zpo ova e (obr. .19). Skldaj se ze dvou rozbuek a primrn a sekundrn
npln a pyrotechnickch zpo ova podle osy k sob obrcen uspo danch
a upravench pro utlum rzovho inku bleskovice.
Obr. . 19 Mili-
sekundov bles-
kovicov zpo-
ova
l- dutinka,
2-rozbuka,
3-ztka,
4-zpo ovac
t lsko,
5-tlumc vle ek
Tyto zpo ova e se dodvaj ji s 30 cm dlouhmi kusy bleskovice, spojenmi
se zpo2ova em na obou stranch; jsou inn p i oboustrannm zapojen. V
tomto uspo dn p ivede vybuchujc bleskovice k innosti rozbuku, detonac
se proraz zpo ovac t lsko a vbuch se utlum v tlumcm vle ku. P i tom
se vak sta zaehnout druh zpo ova a na n j napojen druh rozbuka,
kter p evede kone n detonaci dle na bleskovici.
U ns vyrb n zpo ova e maj ozna en ISBZ - 5, MBZ - 9 a MBZ - 17.
sla udvaj jmenovit zpod n v milisekundch.
Krom velk manipula n bezpe nosti a bezpe nosti proti nedoucmu rozn -
tu vlivem cizho elektrickho proudu Je ve srovnn s el. milisekundovmi roz-
bukami hlavn vhodou bleskovicovch milisekundovch zpo ova prak-
ticky neomezen po et asovch stup . Zatm co u el. milisekundovch roz-
buek je tento po et ur en rozsahem dodvan sady, je mono vdy zapojenm
dalho milisekundovho zpo ova e do bleskovicov rozn tn st vytv et
libovoln dlouhou adu zpod n, co je vznamn zejmna pro realizaci plo-
nch odst el .
5.2 Pomocn prost edky k rozn covadl m

Aby d ve uveden rozn covadla mohla plnit svoji funkci, je zapot eb k jejich
pouit i n kterch pomocnch prost edk .
P i pouvn zpalnic jde p edevm o prost edky k jejich zehu. I kdy nej-
jednodu zp sob zehu zpalnice je ten, e se k prachov dui t sn p ilo
hlavi ka b n zpalky, kter se zapl krtnutm o plochu krabi ky zpalek,
vyrb se pro snadn j a bezpe n j rozn t specieln zapalova e. Z nich je to
p edevm nasazovac zapalova , ve form krtk paprov dutinky, opat en
hlavi kou z pyrotechnick sloe.
Zapalova se nasad na rovn se znutou zpalnici a uvede se v innost krtnu-
tm t ec plochy zpaln krabi ky o hlavi ku zapalova e.
- 52 (105) -
Jin typ je v truvzdorn zapalova s vstranm sv tlem. Je to v podstat

dlouh pouzdro, nepln n dv ma druhy pyrotechnick sloze a opat en na kon-
ci stopinou, kter se zapaluje oby ejnou zpalkou. Po zaplen ho nejprve
prvn slo jasn r ovm plamenem 35 vte in, pak druh, ervenm vstra-
nm plamenem po dobu 15 vte in. Tento signl je pro st elmistra znamenm
pro odchod do krytu. Protoe nen dovoleno pouvat kratch zpalnic ne
120 cm, zbv st elmistrovi p i uveden rychlosti ho en zpalnice po zhasnut
ervenho sv tla asi 100 vte in k tomu, aby se bezpe n ukryl.
Je-li zapot eb odplit najednou v t po et zpalnic, pouv se zaehovac
dutinky. Je to lepenkov vle ek o pr m ru asi 21,5 mm a dlce 47 mm, jeho
dno je na vnit n stran opat eno zpalnou slo. Takto lze zaplit 5 a 7 zpal-
nic, jejich se znut konce se vkldaj do dutinky. Spolu s nimi se do dutinky
vlo i konec pomocn zpalnice, kterou se za ehu je. Po jejm proho en se
vznt zpaln slo na dn dutinky a od n konce vech ostatnch zpalnic. Za-
ehnut jedn dutinky, v etn vech ostatnch zpalnic, se z hlediska bezpe -
nostnch p edpis povauje za jeden zeh.
K pevnmu spojen zpalnice se zehovou rozbukou slou i st elmistrovsk
klet , jimi se sekrt voln konec dutinky zehov rozbuky se zpalnic.
Jsou uzp sobeny i k ezn zpalnice.
Z pomocnch prost edk pro pouit bleskovic mono uvst zejmna manipu-
la n rozvinovac cvku, j se umo uje i ezn na ni navinutch bleskovic.
Jinak je nutno bleskovice ezat na d ev n podloce ostrm noem neb epel-
kou v nsadce o to zsadn bez rozbuek.
Pom rn nenro n j jsou pomocn prost edky pro zeh a kontrolu elektric-
kch rozn covadel. Sem pat p edevm za zen k vrob rozn tnho proudu-
rozn tnice.
Jejich zkladnmi typy jsou rozn tnice dynamoelektrick a kondenztorov.
Podstatou dynamoelektrickch rozn tnic je kompaudn dynamo, v n m se
vyrb elektrick proud ot enm kl e. T mito za zenmi lze vyrobit proud o
nap t n kolika set volt . K spolehlivmu rozn tu vech rozn covadel zapoje-
nch do okruhu je zapot eb elektrickho proudu o intenzit l A, nejmn 0,8
A. P i sriovm zapojen el.rozbuek neb el.palnk lze proudu tto intenzity
doshnout dle ohmova zkona tehdy, jestlie odpor rozn tnho veden je ni
ne nap t doty n rozn tnice.
U ns vyrb n rozn tnice tohoto typu jsou ozna eny DEOS 25, s nap tm 110
V k odplen nanejve 25 rozn covadel, DEOS 50, s nap tm 300 V, pro 50
rozn covadel a DEOS 100 s nap tm 500 V pro 100 rozn covadel.
U kondenztorovch rozn tnic je zase zdrojem proudu kondenztor nabjen
induktorem, co je za zen, v n m ot enm kotvy mezi ply magnetu vznik
proud, jen se dle pot eby usm r uje. Kondenztorov rozn tnice dodvaj
proud s prom nnou amplitudou, jen je dn vybjenm kondenztoru. Umo u-
j sou asn rozn t velkho po tu standardnch elektrickch rozn covadel, aneb
p im enho po tu rozn covadel se snenou citlivost. Z t chto za zen se u
ns pouv zejmna rozn tnice ozn. RK l a, pro rozn t maximln 100 rozn -
covadel v srii, p i maximlnm odporu rozn tnho okruhu 500 ohm . Je ur e-
na pro trhac prce na povrchu.
- 53 (105) -
Vhodou kondenztorovch rozn tnic je hlavn jejich mal hmotnost, vysok

vkon a vestav n ohmmetr.
Pro kontrolu spojen rozn tnch okruh a jejich el.odporu slou dle u elek-
trickho rozn tu i ohmmetry. Z naich vrobk jsou pouvny typy ozn.
KN66 a Mx 10. Vzhledem k tomu, e u b nch rozn covadel m e dojt k
zehu ji tehdy, prochz-li jimi proud intenzity 0,25 A, mus bt vechny
uveden kontroln p stroje konstruovny tak, aby max. intenzita proudu z je-
jich vlastnho zdroje nep eshla 0,025 A, m se zaji uje bezpe nost p ed
p ed asnm rozn tem ji p i m en. I kontroln m en se mus provd t z
krytu.
K zapojovn rozn covadel je nutn rozn tn veden, tvo en pozinkovanmi,
ocelovmi, neb m d nmi drty, opat enmi izolac z PVC. Jejich pr m r je
nej ast ji 0,8 a 1,0 mm. K spojovn vodi rozn tnho veden slou kone n
rychlospojky. Jsou to trubi ky z m k enho PVC, vyloen uvnit hlinkovou
foli. Do nich se vsunuj odizolovan konce k sob spojench drt . Po p ehnu-
t dutinky se pak vytvo dokonal spoj. Pro vlhk a mokr prost ed se pou-
vaj rychlospojky pln n vazelnou, pro such prost ed sta rychlospojky
przdn.
Kontroln otzky
1) Vyjmenujte hlavn rozn covadla.
2) Uve te uspo dn pr myslov rozbuky.
3) Jak jsou rozdly mezi pouitm zpalnice a bleskovice?
4) Uve te hlavn d vody pouvn asovn rozn tu.
- 54 (105) -
6 Rozpojovn hornin vbuinami

Neodd litelnou sou st vhodnho slad n vech doposud uvedench prost ed-
k trhac techniky a geologickmi a geotechnickmi vlastnostmi hornin, je
vedle z nich vyplvajcho postupu dobvn i volba vhodnho zp sobu rozpo-
jovn trhavinami. Jde p edevm o vhodn ums ovn, dimenzovn, dokona-
l provd n a odpalovn nlo, je m zaru it dosaen plnovanch ukaza-
tel t by p i dodren maximln bezpe nosti a hygieny prce.
6.1 P soben detonace vbunin v horninch

Rozpojovn hornin vbuinami je komplikovan proces, skldajc se z velk-
ho po tu dl ch d j . P i explozi nloe umst n v hornin p sob vznikl
detonace dvojm zp sobem. Jednak rzovm inkem detona nho tlaku na
plochu p ilehl horniny, jednak p sobenm tlaku plyn na okoln horninu.
Zatm co rzov inek p sob jen velmi krtkou dobu (n kolik milisekund),
tlak vbuchovch plyn p sob pon kud dle (n kolik setin sekundy). Souhrne
m p soben detonace charakter velmi intenzivnho dynamickho rzu. Podle
nejnov jch poznatk je prvotnm initelem rozpojen uveden inek deto-
na nho tlaku, jeho vslednic jsou tzv. vlny nap t, kter prochzej horninou,
deformuj ji a rozpojuj. P soben vbuchovch plyn je ve v tin p pad p i
rozpojovn hornin druhotn.
Pro en vln nap t v horninch se vyuv akustick teorie en podlnch a
p nch vln. Rychlost en zvis pouze na modulu prunosti a je pro dan
materil v mezch platnosti Hookeova zkona konstantn. Tato rychlost je dle
ur ena hustotou danho prost ed a nem n se ani s amplitudou vlny ani s jej
frekvenc. To ovem plat jen pro ideln homogenn prost ed, je nachzme
v lokalitch t by jen mlo, kdy pro teorii rozpojovn hornin jsou proto d le-
it jevy s pr chodem vln nap t prost edmi s m ncmi se fyziklnmi vlast-
nostmi a z nich zejmna akustickou impedanc Z ( m . kg . s ). Prochz-li takto
vlna nap t z jednoho prost ed do druhho, postupuje beze zm ny dle jen v
p pad , kdy ob prost ed maj shodnou akustickou impedanci; prochz-li
vak rozhranm dvou prost ed o r zn impedanci; , d l se vlna nap t na vlnu
postupujc a odraenou. Tak kup . p i p echodu tlakov vlny z prost ed o vy-
ak.impedanci do prost ed o impedanci ni (z horniny do vzduchu), m n se
povahu odraen vlny, kter se vrac jako tahov. V opa nm p pad , kup . p i
p echodu ze vzduchu do horniny, vrac se odraen tlakov vlna op t jako tla-
kov.
Z hlediska teorie rozpojovn hornin je zejmna d leit to, e podl energie od
raen vlny z celkov energie je tm v t, m v t je rozdl impedanc p ileh-
lch prost ed.
6.2 Odt p hornin p i vbuchu

Zkladnm mechanismem p i rozpojovn hornin vbuchem je jejich odt p.
Dle d ve uvedench skute nost se tlakov vlny, vyvolan p i detonaci, v
- 55 (105) -
hornin a jakmile doshnou voln plochy na povrchu (rozhran s prost edm o

zna n ni ak.impedanci), odraz se a vracej se jako vlny tahov. Vzhledem
k tomu, e pevnost v tahu je u hornin ve srovnn s tlakovou pevnost mnohem
men, poruuje se hornina zejmna vlivem odraench tahovch vln. Avak
krom volnho povrchu se p i odt pu uplat uj ze stejnho hlediska i jin roz-
hran v hornin , jako pukliny, mezivrstevn spry/ od nich se tlakov vlny
rovn odrej.
Obr. . 20 Obecn znzorn n
vlivu velikosti zb ru nloe na
rozpojen horniny
Tm vznik vzjemn p soben n kolika vln nap t, m se pr b h rozpojov-

n stv sloit j kombinac popsanch d j .
Uveden rozpojovac inek se vak projevuje ne vdy stejnm in-
kem. Zle p edevm na tom, jak hluboko je uloena nlo od voln plochy
(povrchu) rozpojovan horniny. Tuto vzdlenost nazvme b n p mkou
nejmenho odporu, nebol i odporem i zb rem. To potvrzuj p pady, kdy
umstme a p ivedeme k explozi vdy stejnou nlo, v r znch vzdlenostech
od povrchu horniny, obr. . 20. Je-li nlo velmi blzko povrchu (p edimenzo-
van), vytvo se jejm vbuchem kuelov vtr, jej polom r je v t ne
byla vzdlenost nloe od povrchu. Zv tujeme-1i postupn vzdlenost (zb r)
nloe, pak se p i ur it optimln vzdlenosti vytvo vtr o nejv tm obje-
mu (pravohl), jej polom r je shodn se vzdlenost nloe od voln st ny,
tj. se zb rem. P i jet v tm zb ru stejn nloe se vytvo sice hlub, ale
u vtr, p padn dochz jen k poruen horniny bez jejho odt pu.
Z hlediska teorie mechanizmu odt pu hornin p i vbuchu je dle vznamn i
zjit n n kterch autor , e u t ch a pevn jch hornin s ak.impedanci' v t
jak 10 . m . kg . a se uplat uje p i rozpojovn spe rzov inek detona nho
tlaku, zatm co u hornin mn pevnch a mn soudrnch s hodnotou
ak.impedance 5 a 10 . m . kg . a , podl se na rozpojovn spe tlak vbucho-
vch plyn .
To je d leit zejmna p i zaji ovn maximlnho vyuit energie vbuin v
nloch tzv. impedan nm p izp sobenm systmu trhavina - nlo. V tomto
p pad jde p edevm o zamezen a vylou en p in, je mohou p sobit ztrty
vbuchov energie a to z hlediska ji vlastn nedokonal konstrukce nloe. P i
explozi nloe se toti vytv rozhran ji mezi trhavinou a okolnm vzduchem
v p slun dutin , dle mezi vzduchem a st nou dutiny nloe, je p i r znch
ak. impedancch trhaviny, vzduchu a horniny, vedou dle zmn nch skute nost
k zna nm energetickm ztrtm. Tomu lze do zna n mry elit tm, e trha-
vina mus bt v dutin p edevm v t snm styku s horninou.
Dal, sloit j opat en pak dle n kterch autor spo v v tom, e by se m lo
k trhacm pr em pout takov trhaviny, jej ak.impendance by se blila im-
- 56 (105) -
pedanci horniny. Tm se m zaru it, e tlak povbuchovch plyn , nsledujc

ihned za rzovm inkem detonace, bude p sobit jet v celistv hornin a
nebude unikat mezerami a puklinami, vzniklmi ji jako d sledek prvotnho
inku detona nho tlaku.
6.3 Druhy nlo

Trhavinov nloe rozliujeme jednak podle tvaru, na nloe soust edn a th-
l, jednak dle umst n a uzav enosti v rozpojovanm objektu na uzav en,
polouzav en a neuzav en.
U soust ednch nlo se trhavina ukld do dutin zhruba kulovitho tvaru -
sklpku, nebo "do v tho kubickho prostoru -komory. Sklpky se z izuj tak,
e se na dn provedenho vrtu postupn odpaluje men mnostv trhaviny (asi
1/10 z mnostv, je chceme ve sklpku umstit), m vznik v hornin roz-
en, kulovit prostor. Velk soust edn nloe se ukldaj do komor, vyrae-
nch ze tol.
Zkladnm tvarem thl nloe vrtu, do n ho se ukld trhavina
Obr. . 21 Zkladn typy thlch
nlo
a - souvisl thl nlo,
b - d len thl nlo,
c mezerovit thl nlo
Rozliujeme thl nloe souvisl neb thl nloe s meziucpvkami nebo me-
zerami, je jsou charakterizovny tm, e se do nich vkldaj r zn vloky (obr.
. 21). V p pad pouit kup . dutch vloek vznikaj v nloi vzduchov pol-
t e, je tvo dle d ve uvedenho impedan n, p epku, j se sniuje po -
te n inek vbuchu. Tyto nloe nazvme t axiln odleh en. Odleh en
m eme doshnout i p i konstrukci souvisl, thl nloe, kdy trhavina nevy-
pl uje cel prostor dutiny tm, e se do dutiny vkld kup . d ev n laika po
cel jej dlce, kter takto vytv impedan n p epku podl nloe. V tomto
p pad jde zase o nlo odleh enou radiln (obr. .22). Odleh en nloe se
uplat uj zejmna v t ch p padech trhac techniky, kde se m doshnou hlad-
kho vlomu bez ztrh a tak v jinch p padech, je budou popsny dle.
Kdy jsou soust edn neb thl nloe umst ny v rozpojovan hornin , p i-
em dutina mezi nlo a povrchem horniny je vypln na Ucpvkou, jde o n-
loe uzav en. Za polouzav en se povauj nloe ve vrtech bez ucpvky. N-
loe, kter se zevn p ikldaj k rozpojovanmu objektu, nazvan t p lon,
pokldaj se za neuzav en.
- 57 (105) -
6.4 Vpo ty nlo

Vechny dnes prakticky pouvan,v tinou poloempirick vzorce pro vpo et
nlo vychzej z p edpokladu, e velikost nloe je m rn rozm rovm ve-
li inm rozpojovanho objektu, tj. rozpojovanmu objemu nebo nejmen
vzdlenosti nloe od povrchu lomov st ny - zb ru (W).
Obr. . 22 Radiln odleh en
nlo
r r Obr. . 23 Kuelov vtr,

l psmo rozdrcen,

r=w
2 - psmo odhozen,
oblast rozruen
oblas
3 psmo sesuvu,
1 t rozp
2 ojen
3 4 - psmo nakyp en,
4
5 5 - psmo ot es .
Konstantou m rnosti je zpravidla z hlediska rozpojovanho objemu m rn

spot eba trhavin (q) tj. spot eba trhavin k rozpojen objemov jednotky (l m-3)
horniny. Jej velikost zvis p edevm na vlastnostech horniny, zp sobu trhac
prce, po tu volnch ploch, rozn tu a druhu trhaviny. Nejlpe je ji ur it poku-
sem v podmnkch, blcch se co nejvce vlastnmu odst elu.
6.4.1 Vpo ty soust ednch nlo

Praktick vpo ty se odvozuj bu ze zkladnho vztahu Vauban-Hauserova
N = q . W3 ,
kde: N = velikost nloe (kg),
q = m rn spot eba trhavin (kg/m3),
W = zb r (m) nebo ze vzorce Blidorova.
N = k . (W2 + W3 ), kde n = konstanta prost ed. Vauban-Hauser v vzorec vy-
chz ze skute nosti, e soust edn nlo, dle n ho optimln dimenzovan,
vytv vtr ve tvaru kuele s d ve uvedenm pravm hlem 2. (obr. . 23).
V tomto p pad se polom r jej zkladny rv rovn jej vce, tj. zb ru, p i-
em objem kuele V W3 /3 W3 .
V p pad , e ry je men nebo v t ne W, koriguje se vzorec podle tzv. uka-
zatele vtr Wi = rv/W . Jeho hodnota je p i optimln pravohl vtri rovna 1.
- 58 (105) -
Dlouhodob praxe vak ukzala, e korekce vpo tu tmto ukazatelem je mn

p esn.
Nejv tho roz en sv doby doznal z d ve uvedenho vzorce odvozen vztah
Lares v. Tento autor se snail vystihnout vechny faktory, je ovliv uj p so-
ben vbuchu. Vsledkem jeho prce bylo stanoven n kolika dalch koefici-
ent (pevnosti horniny, t sn n nloe, npl ov hustoty trhaviny apod.). Tyto
koeficienty sestavil do tabulek. Nejvznamn j je ovem tmto autorem zave-
den tzv. reduk nho initele n, opravujcho vpo et nloe z hlediska dosae-
n optimlnho, pravohlho tvaru vtre.
Hodnoty tohoto sou initele v zvislosti na zvolen hodnot zb ru jsou patrn
z nsledujcho obr. . 24. Lares v vzorec pro vpo et velikosti soust ednch
nlo se uvd ve tvaru
N = W3 . n . c. ,
kde c = koeficient, vznikly nsobenm z p slunch tabulek zjit nch dl ch
koeficient , udvajcch kvalitu horniny, druh a uloen trhaviny.
I v tomto p pad ukzaly praktick zkuenosti, e hodnoty n jsou p i W > 6 m
nzk, co vede k poddimenzovn nlo, zatm co p i W <. 6 m vychz hod-
noty n vy, m zase dochz k p edimenzovn nlo. O npravu tohoto
nepom ru se pokusil Weichelt, kter doplnil p vodn Lares v vzorec tm, e
stanovil jeho platnost v p vodn form pro W >3 m a pro hodnoty zb ru W <
3 m pak doporu il nov vztah N = W2 . c.
Obr. . 24 Zvislost velikosti reduk -

nho sou initele na zvolen hodnot
zb ru
Blidor v typ vzorce pro vpo et velikosti soust ednch nlo se zase opr o
teorii, kter p edpokld, e velikost nloe je m rn nejen objemu rozpojo-
van horniny, ale i povrchu plt kuelov vtre. Odtud tak vyplv, e se
v p slunch vzorcch pro vpo et nlo vyskytuje hodnota zb ru v druh i
t et mocnin . Na tomto podklad je zaloen u ns pro vpo et soust ednch
nlo nejvce roz en vzorec Jurajd v, jeho obecn forma je obdobn for-
mulaci Blidorov N = (W3+ W2) . c, ovem a tm, e c je zde sloen koefici-
ent dle
b
c = k ( p + ) g.u.a.s.t
h
p i em
- 59 (105) -
k koeficient stupn rozruen horniny,

u koeficient upnut horniny,
p pevnost horniny v tlaku,
a koeficient spolup soben nlo,
objemov hmotnost horniny,
g koeficient vlivu gravitace,
b koeficient vkonnosti trhaviny,
s koeficient stla itelnosti horniny,
h npl ov hutnota nloe,
t koeficient t sn n nloe.
Koeficient stupn rozpojen se vol dle toho, zda m bt rozpojen docleno v
psmu odhozu, sesuvu neb nakyp en, dle obr. . 23. Pro jednotliv psma se
kup . vol nsledujc hodnoty tohoto koeficientu:
o psmo odhozu - 1/4 a 1/5,
o psmo sesuvu - 1/20,
o psmo nakyp en - 1/40.
Koeficienty p , f a s zahrnuj trhatelnost horniny. Hodnota p se udv v MPa ,
v kg.m-3 horniny. Hodnota s se zji uje vpo tem dle vztahu s = l + 40/c je
hodnota modulu stla itelnosti trhan horniny.
Koeficient innosti trhaviny b se zji uje v pom ru k vkonnosti 60 % trhac
elatiny a je obvykle udvn v tabulkch.
Velikost sou initele npl ov hutnoty h se ur uje z objemovho pom ru nloe
trhaviny a nabjenho prostoru. U sklpkovch nlo lze doshnout hodnoty h,
p i nabjen komor zpravidla 0,8 a 0,9.
Sou initel upnut horniny u se zji uje jako pom r vrcholovho uhlu aktivn
polokoule vbuchovho t lesa (vdy 180) h vrcholovmu hlu aktivn kulov
vse e , p sobc na voln povrch horniny dle u = 180/ (obr. . 25).
Mnohmi zkuenostmi z praxe se ukzalo, e nejvhodn j rozestup dvou
sousednch nlo je 0,8.W. Tato vzdlenost zaru uje vhodn spolup soben
nlo i p i nep zniv vrstevnatosti horniny, p i em dno kuelovch vtr
z stv rovn a nenastv nedouc rozlet kamene.
Obr. . 25 P soben aktivn kulov vse e z
aktivn polokoule vbuchovho t lesa na
volnou st nu
Jestlie se vak nloe p ibl na men vzdlenost a nezmen se velikost n-

loe, vznik nedouc rozlet materilu a naopak, kdy se zase nloe oddl,
rozpojen je nedokonal. Pro jin rozestup je vzdlenost 0,8 W, je t eba opravit
vpo et zavedenm koeficientu spolup soben nlo a dle vztahu
- 60 (105) -
2
l
W+
2
a=
2.W 2
kde l = vzdlenost mezi nloemi (m).
Je t eba si uv domit, e zejmna p i oprav vpo tu pro v t vzjemnou vzd-
lenost nlo (rozte ), ponechme-li zb r v p vodn hodnot , nastane sice do-
konalej spolup soben nlo, ale nastane sou asn v t rozlet kamene.
V Jurajdov vzorci je dle brn z etel i na vliv gravitace na hlavn sm r v-
buchu a sice zavedenm koeficientu gravitace g dle g = l - 1/3 sin , kde =
hel mezi hlavnm sm rem vbuchu a vodorovnm sm rem. Za hlavn sm r se
povauje p mka zb ru. Znamnko + se uv tehdy, kdy nlo p sob sm -
rem vzh ru, znamnko -, kdy nlo p sob sm rem dol .
Koeficient t sn n nloe t vyjad uje dokonalost proveden ut sn n nloe v
dutin . U uzav ench nlo je nutno provd t ucpvku co nejdokonaleji a p -
slun koeficient by se m l v kadm p pad rovnat 1. U polouzav ench a
uzav ench nlo by p i jejich dimenzovn p ichzelo v vahu vyuit vy-
ch hodnot tohoto koeficientu. P i jejich aplikaci, jako kup . p i provd n
sklpk , nebo p i vyuit p lonch nlo
k rozst elovn v tch kus kamene, vak v praxi plat , jak bude uvedeno d-
le, jin pravidla.
Jurajd v vzorec se v praxi velmi dob e osv d il, pro vechny druhy odst elu
soust ednch nlo. Pro urychlen prce s tmto vzorcem se doporu uje rozd -
lit uveden sou initele, je lze nalzt v p slunch tabulkch, do dvou skupin.
Do prvn skupiny pak za adit sou initele, je maj v jedn lokalit a p i tomt
typu odst ela konstantn hodnoty. Do druh zase ty, je se m n dle umst n
nloe. Takto lze koeficienty prvn skupiny sumarizovat ve form spole nho
sou initele c' = k( p + )b/h.s.t, s nim se p i dalm vypo tu po t jako s kon-
stantou dle N = (W3 + W2).u.a.g.c.
6.4.2 Vpo et thlch nlo

K vpo t m tohoto druhu nutno p edevm poznamenat, e sama podstata p -
soben thlech nlo vyaduje pro provd n pot ebnch vpo t mnohem
sloit j problematiku, ne je tomu u nlo soust ednch. P i tom je t eba si
uv domit, e vsledky, dosaen b nmi, empirickmi zp soby, maj pro
dal pouit thlch nlo v praxi dosta ujc p esnost.
Z empirickch vzorc zaslou jmenovat vzorec Grenon v, jen stanov veli-
kost nloe pro l b n metr vrtu
N = W2 . u . b . D / 4 , kde D je pr m r vrtu v mm, ostatn jsou ji d ve uve-
den koeficienty, jejich hodnoty jsou podle praktickch zkuenost sestaveny
tabelrn .
Vzhledem k tomu, e thl nloe umo uj pom rn rovnom rn rozloen
trhavin a tm i rovnom rn roznen tlaku v rozpojovan hornin , lze pak p i
vpo tech jejich velikosti postupovat empiricky i na zklad m rn spot eby
trhavin. Tento postup je asto pouvan p i dimenzovn cel soustavy thlch
nlo ( adov nebo clonov odst ely). P i vpo tu celkov nloe se vychz
- 61 (105) -
jednak z kubatury, odpovdajc rozpojen horniny vhovm mnostvm trhavi-

ny v thl nloi jednoho vrtu.
Jin postup je ten, e se odpovdajc, d ve ov en, celkov mnostv trhavi-
ny, m rn velikosti rozpojovanho/ bloku, rozd l rovnom rn do p slunho
po tu vrt . Velikost celkov nloe je pak dna vztahem Nc = W..v.c , kde
= ka odst elovanho bloku (m), v = vka odst elovanho bloku (m), c' =
sumrn koeficient m rn spot eby trhavin. Pro velikost jedn nloe plat od-
tud N = Nc/x , kde x = po et vrt . Vhodn pouit t chto vpo tovch vztah je
podmn no volbou zb ru vrt o velikost 2 a 3 m a jejich vzjemnmi rozte-
emi v d v j hodnot 0,8 W.
P i p esn jm vpo tu thlch nlo je vak nutno postupovat opa n , ne
kup . u soust ednch nlo, tj. e zpravidla dan pr m r vrtu ur uje v podstat
svm objemem velikost nloe a k takto ur en jej velikosti hledme pak p -
slunou hodnotu zb ru.
Typick p pad rozpojovn thlou nlo v optimlnm uspo dn (vrt veden
rovnob n s lomovou st nou) je patrn z obr. . 26.
P i p esn jm vpo tu velikosti tto nloe (N) je t eba dle d ve uvedenho
uvst v soulad vku lomov st ny (H), velikost se ky nejmenho odporu -
zb r (W), dlku nloe (Ln) a p evrtn CL ) a pr m rem vrtu (D ) a druhem
trhaviny, jimi je ur ena vha l m nloe (k ).
P itom dlka ucpvky Lu se m rovnat 0,3 a 1,25 W. Dostate n odpor sloup-
ce dokonale proveden ucpvky u vrt v tch pr m r m pak vyhovovat
podmnce Lu 25 . Dv.
Obr. . 26 Zkladn parametry

thl nloe v optimlnm uspo-
dn
Velikost p evrtn L se vol dle podmnek upnuti v pat lomov st ny v hodno-

t 0,2 a 0,3 W. V p padech, kde se m omezit ot esn inek nloe je t eba
volit co nejmen p evrtn a vyut rad ji k p ekonn v tho upnut nlo,
umst nch v patnch vrtech. Nlo p im en rozpojovanmu objemu m vy-
pl ovat cel vrt.
P i dodren vech uvedench podmnek je vztah d v jch veli in dn
rovnic N = a.q.H .W 2 = km .Ln ,
Kde: a = konstanta, je je pro rozpojovn jednou thlou nlo rovna 0,5, p i
rozpojovn organizovanou soustavou pak 1,0,
- 62 (105) -
q = m rn spot eba trhavin.

Podle toho, kterou z t chto veli in mme ur it, upravme si rovnici do vhodn
formy. Je-li, jak se nej ast ji stv, dno q, H, km a m se ur it optimln zb r
W2 k
jedn nloe, uprav se uveden rovnice na tvar = m , dle obrzku
Ln a.q.H
H
Ln = Lv Lu , kde Lv = dlka vrtu, je je Lv = Lp , kde = hel sklonu
cos
lomov st ny.
P i dosazen za Lu = 1,0 W a za Lp = 0,1 W vyplv pro
H H
Ln = 0,1W W = 0,9W .
cos cos
pravou a dosazenm Ln do p vodn rovnice obdrme vztah pro vypo et op-
timlnho zb ru
1 H 1 k .H
W 2 . .q.H = k m 0,9W , W 2 . .q.H = m k m .0,9W ,
2 cos 2 cos
2.k m .H
cos .W 2 .q.H = 2k m .H cos .k m .1,8W , W 2 .q.H = k m .1,8W
cos
2.k m .H
W 2 .q.H + k m .1,8W =0
cos
P i dimenzovn thlch nlo v lomovch st nch o vce 20 a 30 m
(zejmna p i clonovch odst elech) se vhodn osv d uje vpo et a kontrola
souladu d ve uvedench parametr dle nomogramu na obr. . 27. Na n m pak
ode tme pot ebn parametry takto: Po zjit n m rn hmotnosti trhaviny
postupujeme od horn sti svisl osy a po k ivku p slunho pr m ru vrtu D.
Obr. . 27. Nomogram pro ur en
zkladnch parametr pro thl
nloe
Z pr se ku spustme kolmici na pravou st vodorovn osy, kde ode teme

hmotu trhaviny v 1 bm vrtu p. Prodlouenm tto kolmice do prav doln sti
nomogramu; protneme p mku m rn spot eby dan trhaviny q. Z tohoto pr -
se ku vedeme rovnob ku s vodorovnou osou a na doln svisl ose ode tme
hodnotu zb ru W. Prodlouenm tto p mky protneme v lev doln sti no-
mogramu p mku p slunho hlu svahu lomov st ny. Kolmice veden
- 63 (105) -
z tohoto pr se ku nahoru nm udv na horn vodorovn stupnici hodnotu x,

tj. horizontln vzdlenost vrtu od kraje povrchu (koruny) lomov st ny. Pro-
dlouenm tto kolmice do lev horn sti nomogramu zskme pr se k, jm
veden rovnob ka s vodorovnou osou nm udv na nejbli stupnici hodno-
ta pot ebnho p evrtn e.
6.5 Dutiny pro trhavinov nloe

V naprost v tin p pad trhacch prac se vyuv pro p pravu dutin trhavi-
novch nlo vrt . Jejich proveden je dno p slunou vrtnou soupravou a
druhem zvolen nloe. Jejich aplikace je b n nejen p i zakldn thlch
nlo, ale i soust ednch, jako jsou nloe sklpkov. Vrty jsou tak nedlnou
sou st raen tol a komor, ur ench pro odpalovn velkho a soust ed nho
mnostv trhavin.
6.5.1 Zakldn dutin pro thl nloe

Vrty, kter v t chto p padech nutno provd t dle p edpis pro trhac prce se
v tinou zakldaj za elem odst elu v tho po tu thlch nlo. Odplen
nloe m uvolnit upnut horniny a usnadnit tak rozpojen horniny p i pon kud
zpod nm odplen nloe nsledujc.
Z tohoto hlediska je d leit, aby byl sprvn zvolen sm r vrtu, dle jeho z-
b r, hloubka, pr m r a rozte .
Sm r a umst n vrtu Sm r vrtu je t eba volit tak, aby rozpojovan hornina
kladla p i odst elu co nejmen odpor. U thlch nlo se podle monosti vy-
hbme tomu, aby sm r vrtu byl shodn se zb rem trhavinov nloe. I za
cenu v tho rozsahu trhacch prac se obvykle sname v t chto p padech za-
kldat pokud mono vrty rovnob n s volnmi plochami lomov st ny. Jde
zejmna o tzv. vrty mono zakldat podle zp sobu t by i vrty neodpovdajc
zcela uvedenmu poadavku; jde o tzv. vrty zvedac (obr. . 28), je po nabit a
odplen slou mimo jin kup . k vytv en stup na lomov st n .
Obr. . 28 Druhy vrt dle polohy v

lomov st n , a - vrt zhlavn,
b vrt zvedac,
c - vrt patn.
Dle jsou to na stejnm obraze znzorn n vrty patn, zakldan z paty lomov
st ny. Zde mohou thl nloe zase spolup sobit v kombinaci s nloemi ve
vrtech zhlavnch, m lze zvit inek rozpojen v mst nejv tho upnut
horniny v pat lomov st ny.
- 64 (105) -
P i individuln metod t by, tj. tam, kde se m odpalovat jedna nebo jen n -
kolik mench nlo v ikm st n , za elem vytvo en v tho po tu volnch
ploch a tm i zmenen upnut horniny, pouv se k umst n thlch nlo
zlomovch vrt . Jejich sm r se vol tak, aby hel mezi vrtem a lomovou st -
nou u t ce st litelnch hornin byl max. 30 a u st edn a lehce st litelnch
hornin max. 45.
Mnohem v t vznam maj zlomov vrty v d ln t b , p i raen tol a ko-
mor. Zlomov vrty se zde ums uj dle uloen vrstev tam, kde se p edpokld
relativn nejmen odpor proti vytren, nej ast ji uprost ed raenho profilu. I
v tomto p pad se m thlmi nloemi v zlomovch vrtech zajistit vytvo en
nov voln plochy.
Po vytvo en zlomu se do nov vzniklch volnch ploch zakldaj tzv. p ibr-
kov vrty. Vzhledem k tomu, e v nich ji p sob nloe do vce volnch
ploch, mohou bt v d sledku toho men, take neporuuj tolik horninu, m
se zaji uje raen sprvnho profilu.
Z mnoha druh pouvanch zlom lze uvst nap . zlom kuelov, vhodn
pro raen v kompaktnch horninch, kde se n kolika vrty, umst nmi sou-
m rn s osou toly, vyst el v elb toly komol kuel, do n ho se odst eluj
uveden p ibrkov vrty kup . dle schmatu na obr. . 29.
Obr. . 29 Schma kuelovho

zlomu
U vrstevnatch a lpe odlu nch hornin lze zase vyut zlomu klnovho, kde
se dle sm ru a sklonu vrstev v elb toly, obdobn jako v p edelm p pad
vyr kln, do n ho se odplenm p ibrkovch vrt odst eluje zbytek pr ezu
toly.
Jin druh je vlcov zlom (nazvan t kanadsk). V tomto p pad se rov-
nob n s osou toly vyvrt n kolik otvor ve vzdlenosti lo a 20 cm od sebe.
Nenabjej se vechny vvrty, take p i vbuchu je hornina odhazovna do pro-
storu nenabitch vrt . N kdy se nabjej vechny vrty, ale ne po cel dlce,
take rozpojen hornina se po odplen p ems uje do volnch mezer ve vrtech
(obr. . 30).
Pr m r a hloubka vrtu
Tyto pro trhac prce d leit veli iny zvis na zvolenm dobvacm postupu,
zp sobu rozpojovn hornin a na typu vrtacho za zen, je je k dispozici.
Podle pr m ru d lme vrty na zk a irok, zk vrty, provd n v tinou
ru nmi, vrtacmi kladivy, maj pr m r 32 a 50 mm. Jejich hloubka dosahuje
nejve 5 a 6 m. Vrty s v tm pr m rem jak 50 mm ji obvykle ozna ujeme
- 65 (105) -
jako irok. Provd se t mi vrtacmi soupravami na kolovch nebo pso-

vch podvozcch.
Obr. . 30 Kanadsk zlom s vrty,

nenabitmi po cel dlce
Jimi se b n dosahuje vvrt hlubokch i vce ne 40 m. Pr m r vrtu mus

bt vdy o 5 a 10 mm v t ne pr m r pouitch, trhavinovch nloek, aby
je bylo mono do dutiny spolehliv ums ovat.
Zb r a rozte vrt
Jak vyplv z teorie vpo tu velikosti nlo mus umst n vrtu v lomov st -
n umo ovat dosaen zvolenho zb ru p edpokldan trhavinov nloe a
to po cel dlce vrtu. Rozte vrt m bt rovn , jak d ve uvedeno, zvolena v
hodnot 0,8 W.
6.5.2 Vytv en dutin pro soust edn nloe

V t ebn praxi se asto setkvme s nutnost vytv et v n kterch lokalitch
dutiny pro men soust edn nloe, je jsou ur eny k rozpojovn pom rn
menho objemu horniny, jako je tomu kup . v kapacitch such t by t rko-
psk , kde p lin ulehlost t chto materil nedovoluje nasazen b nch me-
chanickch rozpojovacch za zen.
Jindy je zase t eba pon kud zv tit prostor na konci patnch i zhlavnch vrt ,
aby zde bylo mono umstit v t mnostv trhaviny a zvit tak rozpojovac
efekt v mst nejv tho upnut lomov st ny.
Sklpkovn
Uveden prostory pro men soust edn nloe pak nazvme sklpky a vytv
se metodou pojmenovanou obdobn sklpkovnm. V podstat jde o n kolikrt
opakovan odplen mench, postupn zv tovanch nlo na dn p edem
provedenho vrtu. Mnostv nloe,kter spot ebujeme k vytvo en sklpku
in, jak d ve uvedeno, asi 1/10 velikosti nloe, kterou chceme do sklpku
umstit. Kdy kup . pot ebujeme vytvo it sklpek pro 60 kg trhaviny, p iprav-
- 66 (105) -
me si pro sklpkovn asi 6 kg trhavin. Ve vvrtu se pak nejprve odpl 100 k g

trhaviny, pak postupn vdy dvojnsobek tj.. 200, 400, 800, 1600g a 3000 g.
Tyto sklpkovan nloe se zpravidla net sn, aby se omezil ot es a poruen
vvrtu. niku plyn se vyuv k odstran n drt a prachu ze sklpku. Tuto
metodu lze vyut jen v soudrnch a neporuench horninch a to p i dodren
p edepsanch bezpe nostnch p edpis .
Raen tol a komor

Raen tol a komor je nedlnou sou st zp sob hromadn t by komorovmi
od st ely, kde je nutno pouvat velkch soust ednch nlo o velikosti i n ko-
lika tisc kilogram trhaviny. Zsadn se raz nejprve toly bez komor. Komory
se vyraz dodate n , a po kone n prav projektu a to pravohle od tol, p i-
em mus bt sledovna snaha, aby m ly tvar krychle, jej velikost se m
volit velmi pe liv , aby se doclilo co nejvy npl ov hutnoty nloe.
tolovac prce postupuj podle projektu za neustl kontroly sm ru a vky
toly. tola m mt vku 180 a ku 120 cm a m bt raena v mrnm stou-
pn k v li snadn jmu odvodn n.P i raen tol se opakuj stle tyt kony
ve stejnm po ad, tj. vrtn, nabjen, odst el, v trn po odst elu, nakldn a
odvoz rubaniny. P i zakldn vrt ve tole se zpravidla pracuje klnovm z-
lomem.
P i raen tol je dle t eba dbt na jejich vyztuovn. Jen v pevnch a soudr-
nch horninch nen t eba tohoto opat en, jinak se mus toly vyztuovat ihned
po prorce, aby se p edelo vzniku horninovho tlaku. Bezprost edn po pro-
veden d lnho dla se tento tlak neprojevuje; jestlie se vak projev, lze mu
zabrnit jen s obtemi. P i tolovacch pracech se vyuv k vyztuovn oje-
din lch mst horniny, hrozcch rozpadem, d ev nch stojek (pil p edepsa-
nch rozm r ). Je-li t eba vyztuit cel pr ez d lnho prostoru, pouv se
dve eje, sestvajc ze dvou stojek a stropnice. Zde je zejmna d leit prove-
den d kladnho zaklnovn, aby nemohly bt dve eje vyvrceny d lnm tla-
kem. K v li bezpe nosti p i raen tol se spojuj dve eje i rozp rami.
P i tolovacch pracech je t eba vyhov t i p edpisu o max. p pustnm mnostv
prachu v 1 m3 vzduchu. Toto mnostv je dno obsahem SiO2 v prachu, zp so-
bujcm u pracujcch nebezpe nou silikzu plic. Pranost, kter vznik p i d l-
nch trhacch pracech lze zmenit specilnmi tlakovodnmi neb vzduchovod-
nmi rozpraova i, rozst elovnm vak a vodou, zav ovanch asi 1 m p ed
elbou toly, nebo pouitm t sn n vrt vodn ucpvkou, tj. v kem z um l
hmoty, napln nm vodou. K zven odpraovacho inku se p idvaj do
vody sm edla, jako soda apod.
K d lnm pracem se nezbytn osv tlen zaji uje ze st jen potud, pokud nap -
t st nen v t jak 50 V a pokud se jet nepracuje s elektrickmi rozn cova-
dly. Pak mus bt elektrick veden ze tol odstran no a k osv tleni se povoluj
jen schvlen d ln svtidla s nap tm nejve 24 nebo 12 V.
Vyuit trhlin a puklin k ums ovn nlo
- 67 (105) -
P i vhodn odlu nosti hornin, kter je i s jinmi technickoekonomickmi uka-

zateli p edur uje kup . k t b v tch blok , lze s vhodou vyut k umst n
soust ednch nlo i p irozench puklin ve skle.
Zpravidla vak tyto dutiny jet upravujeme roz enm, a ohrani enm msta
pro nlo.K omezen prostoru uvme d ev nch kln , ze stran t sn nch
zeminou. Dno se upravuje sypkm neb plastickm materilem. Po uloen n-
loe se dopln trhlina shora stejnm t sn nm, aby nedochzelo k zbyte nm
ztrtm energie (obr. . 31).
Obr. . 31 Trhlinov nlo
Vzhledem k tomu, e se p i odpalovn podobnch nlo sleduje jen odsunut

uvedench v tch blok , vyuv se zpravidla nejmn brizantn trhaviny Ve-
suvitu TN (v podstat ernho prachu, sm si draselnho ledku, sry a d ev n-
ho uhl).
6.6 Nabjen dutin trhavinovmi nloemi

P ed nabjenm dutin je t eba zejmna u vrt zajistit, aby byly ist, a aby od
st vrtu byl odstran n psek. P i nabjen se m e toti dostat psek mezi jed-
notliv nloky a brnit tak p enosu detonace. Dle je t eba dbt toho, aby se
do mokrch dutin nabjely vhradn vodovzdorn trhaviny.
P i nabjen komor je zase zapot eb, aby se po jejich vyraen zkontrolovalo
hlavn jejich rozmst n a velikost podle projektovanch vpo t velikosti n-
loe. V p pad pot eby je nutno prostor komory upravit tak, aby odpovdal
dosaen optimln npl ov hutnoty trhaviny.
6.6.1 Po inov nlo

Aby se zajistila stabilita detonace, m bt popud k n dn brizantn j trhavi-
nou. ne je u vlastn nloe. I kdy tento poadavek respektuje to, e se sekun-
drn npl rozbuek a due bleskovic vyrb j z brizantnch trhavin, nesta
asto mal mnostv t chto trhavin v rozbukch a bleskovicch k zajit n sta-
biln detonace b nch pr myslovch trhavin. Proto je t eba pouvat do vech
nlo tzv. po inovch rozn tnch nlo. Jde o nloe na bzi velmi brizant-
nch trhavin, do nich se vkldaj adjustovan zehov rozbuky (rozbuky
p edem spojen se zpalnic) nebo el.rozbuky nebo bleskovice.
Adjustace rozbuek a p prava rozn tnch nloek se mus provd t krtce
p ed nabjenm. Sm jich bt p ipraveno jen tolik, kolik jich bude bezprost ed-
n pouito.
- 68 (105) -
Pokud se pouv k rozn tu rozbuky zpalnice postupuje se tak, e jej konec,

na n j se nasad rozbuka, se dle d v jho popisu roz zne a zasune zlehka do
rozbuky, a dosedne na pojistku. Pevn spojen zpalnice s rozbukou se do-
shne zm knutm rozbuky rozbukovmi klet mi. Takto adjustovan roz-
buka se zasune do po inov nloky tak, e se nejprve kolkem z nejisk ivho
materilu p iprav v ele nloky otvor, ani se poru jej obal. Do n ho se
zasune rozbuka tak, aby jej konec p esahoval asi o 5 mm konec nloky. Ji-
nak by toti mohla po inov nlo p i hlubm uloen rozbuky vyho et ji od
zpalnice a ne vybuchnout. Rozbuka i se zpalnic se maj jet p ipevnit k
po inov nloi motouzem.
P i elektrickm rozn tu se el.palnk, a spoj s rozbukou tak, aby jejich dutinky
do sebe zapadly, p i em el. pilule mus sm ovat k otvoru v pojistce rozbu-
ky. El. . palnk ve spojen se zehovou rozbukou nebo p mo el.rozbuka se
p ipojuj k po inov nloce smy kou, vytvo enou z p vodnch vodi .
P i bleskovicovm rozn tu se rozn tn nloka spojuje s bleskovic bu prota-
enm bleskovice nlokou a zauzlenm bleskovice, nebo p iloenm bleskovi-
ce k nloce a ovinutm izola n pskou.
Pro trhac prce s nloemi v malopr m rovch vrtech se kup . dob e osv d u-
j po inov nloe z plastickch trhavin se stabilizovanou detona n rychlost
(Danubit Geofex, Perunit 44). P i bleskovicovm rozn tu thlch nlo syp-
kch trhavin je nap . mono pout jako po inovch rozn tnych nloek i t l-
sek z lisovanho pentritu rozm r 25 x 20 x 7 mm o hmotnosti 10 g, kter lze
navlkat na bleskovici.
Pro vrty velkch pr m ru a pro po in nlo v komorch se zase vyrb j vl-
cov tritolov nloe 78 x 280 mm neb 78 x 580 mm o vze n kolika ki-
logram .
6.6.2 Ums ovn nlo ve vrtech

U vvrtovch nlo, je se skldaj z vlastn nloe, po inov nloe a ucpv-
ky je p i praktick aplikaci nejvhodn j vyuit souvislch nlo, je umo-
uj maximln p soben trhaviny ve vrtu a tak rychl nabjen.
Obtn j rozpojen horniny u paty st ny vedlo k pouvn dvou typ trhavin
v to trhaviny plastick, plastifikovan vodou apod. Do horn sti vrtu (ucpv-
ce) se pak v tinou pouvaj amonoledkov trhaviny.
D len a mezerov nloe jsou eln tam, kde se m e vrtat pouze vertikln
a kde se hlavn st nloe mus soust edit do spodn sti vrtu, protoe p i
plnm vyuit vrtu by u jeho st mohlo nastat p ebit. V horn sti je potom
t eba uplatnit meziucpvky. neb vzduchov mezery. T chto opat en je t nut-
no obecn pout i v t ch mstech vrtu, kde se zmenil zb r.
Po et po inovch nlo v jednom vrtu zvis na konstrukci nloe a na poa-
dovan m e spolehlivosti rozn tu. U mench soustav nlo (jako jsou dle
uvd n adov neb men clonov odst ely) se obvykle pouv jedn po ino-
v nloe ve vrtu. U v tch odst el se vkldaj dv rozn tn nloe. U d le-
nch nlo je vak t eba, aby kad dl nlo m la samostatn po in.
- 69 (105) -
Je-li v jednom vrtu pouze jedna po inov nlo, ums uje se zpravidla do doln
sti vrtu. P i tom mus bt rozbuka vkldna do po inov nloe tak, aby jej
dno sm ovalo k hlavn sti nloe.
Vjimku pochopiteln tvo ums ovn po inov nloe, rozn covan zpalni-
c s rozbukou, j je t eba umstit do vrtu jako posledn a vylou it tak styk ho-
c zpalnice s hlavn st trhavinov nloe. P i sestav rozn tu a po inu
nlo se vdy musme dit zsadou, aby sled exploz byl uspo dn shodn s
klesajc charakteristikou impedanc jednotlivch st nloe, tj. aby nejd ve
detonovala trhavina nejbrizantn j.
Do vrt se trhavina nabj bu nlokovan nebo voln. Nlokovan trhavina,
balen do obal z papru nebo plastickch hmot se nabj zpravidla ru n po-
moc nabijk , d ev nch neb lamintovch ty , jejich pr m r mus bt men-
ne pr m r nloek. Vhodn jsou z tohoto hlediska nloky z plastickch
trhavin, jejich pr m r lze hn tenm neb vlenm upravit tak, e je lze lehce
vsunovat mrnm tlakem nabijk do dutiny. P i vech t chto operacch mus
bt vylou en jakkoliv nraz na nabjk. Nloky se nabj kad zvl a ne-
sm j se vzjemn svazovat. Nov ji lze nabjet nloky i mechanizovan me-
chanickmi nabjky, pracujcmi na principu stla enho vzduchu.
Do strm padnch vrt lze neadjustovan nloky t vhazovat. Hmotnost
nloek vak nesm bt v t jak 3 kg a hloubka vrtu pak nesm p eshnout 30
m.
Pro nabjen v tho mnostv vvrtovch dutin sypkmi trhavinami se vedle
ru nho zp sobu nov ji pouv i ejektorovch neb p etlakovch p stroj se
stla enm vzduchem.
Zvltn opatrnost vyaduje zasouvn po inovch nlo do vrtu. Je t eba dbt
zejmna na to, aby se p i tto operaci neporuilo p vodn elektrick veden,
bleskovice nebo aby po inov nloka nezm nila polohu. Pro tyto p pady m
nabjk po cel dlce na okraji podln lbek, do n ho se vkld p vod p -
slun rozn tn soupravy. Po inov nloka se spust do svislho vvrtu tak, e
se ove motouzem s o kem na hornm povrchu, jm se provlkne jin spou-
t c motouz, kter lze po dosednut nloe op t vyvlci a znovu pout.
P es veker, teoreticky od vodn n pokyny o optimlnm ukldn po ino-
vch nlo do spodn sti vrtu je t eba upozornit na to, e dotla ovn nlo-
ek na vespod umst nou po inovou nlo m e bt spojeno s d ve uveden-
mi poruchami a e mimo to mus provd t ums ovn po inov nloe sm
st elmistr, stejn tak jako i dalch nloek ums ovanch a po n. Tm se pr-
ce zna n prodluuje. Proto nelze zamtat i postupy, je zejmna z bezpe nost-
nho hlediska doporu uj ums ovn po inovch nloek s rozbukami a jako
poslednch do horn sti vrtu, co sniuje riziko event. poruch a tak i prac-
nost.
Ums ovn nlo v komorch

Do komor se nabj trhavina v pytlch, p padn i voln . Pouv se zde tm
vhradn sypkch amonoledkovch trhavin nebo sm si DAP a pro po in bu
speciln nebo jen plastick trhaviny se stabilizovanou detona n rychlost.
Jsou-li komory vlhk, je t eba je vyloit dehtovou lepenkou bu zcela, nebo
- 70 (105) -
alespo ve spodn sti, po p pad se trhavina jen lepenkou p ikryje. Do mok-

rho prost ed je nutno pout vodovzdornch obal .
Po inov nlo se ums uje pokud mono do geometrickho st edu velk sou-
st edn nloe. Veobecn se doporu uje velikost po inov nloe kolem 3 a
5 % celkov hmotnosti trhaviny v komo e. Rozhodujc je dobr styk po inov
nloe s trhavinou vlastn nloe.
6.6.3 T sn n trhavinovch nlo

Pro optimln pr b h vbuchovch d j m zsadn vznam dokonalost
ucpvky. U vvrtovch nlo se ucpvkou vypl uje konec vrtu nad nlo. U
komorovho systmu odst elu se ucpvkou vypl uj bu zcela, nebo jen z sti
prostory vstupnch tol nebo i bo nch, je byly vyraeny k v li vhodnmu
rozmst n komor.
Ucpvkov materil m klst dostate n odpor pr chodu vln nap t (nap . tak,
e obsahuje velk mnostv rozhran na nich nastv odraz a t pen vln nap -
t) a dle m brnit unikn zplodin vbuchu. Tento materil mus bt snadno
dostupn a levn, dob e zpracovateln a vpraviteln do dutiny, v n se instalu-
je nlo.
T sn n nlo ve vrtech
Z hlediska innosti a snadn manipulace je zde nejvhodn j foukan, pskov
ucpvka. Psek dopravuje do vrtu p etlakovmi za zenmi. Zejmna p i el.
rozn tu m psek obsahovat min. 2% vlhkosti, aby se p i t en pskovch zrn
zamezilo p ed asnmu elektrickho rozn tu elektrostatickm nbojem. Tak
zafoukvac pistole mus bt v tomto p pad zhotovena z vodivch materil a
p i prci mus bt uzemn na. Podle n kterch zkuenost maj bt tyto ucpvky
ukon eny 10 cm vysokou ucpvkou z jlu.
Vhodn je i ucpvka jlopskov, sloen ze 2 dl psku zrna 0,5 a 3,0 mm a
jednoho dlu jlu, kter se do vrtu p chuje nabjakem. Velmi vhodn je i psko-
v ucpvka v um lch obalech
Ur it zdravotn zvadnost pskov ucpvky (zven obsahu silikzu zp sobu-
jcho k emi itho prachu po odst elu) vedla v posledn dob k zaveden vodn
ucpvky, kter se ji d ve pouvala ve zvodn lch svislch, nebo strm zapa-
dajcch vrtech. Rozvoj pr myslu plastickch hmot umonil v poslednch le-
tech i vkldn polyetylenovch v k nebo ampul pln nch vodou. Tyto v -
ky jsou r zn tvarovan, aby se doshlo co nejv tho odporu proti jejich vysu-
nut z vrtu. Pro zcela bezpe n zajit n vodn ucpvky ve vrtu je vhodn zeslit
ucpvku p i st vrtu alespo 10 cm dlouhou ucpvkou z jlu.
Hlavn vznam vodn ucpvky je bezpe nostn a hygienick. Voda z ucpvky
se toti po vbuchu rozptyluje na jemn kapi ky event. pru a pohlcuje n kter
jedovat sloky vbuchovch zplodin. Dob e proveden vodn ucpvka ome-
zuje tak monost zaplen vbunch sm s vzduchu s ho lavmi plyny nebo
prachy. Jinou p ednost tto ucpvky je to, e se p i likvidaci selhvky snadno
odstra uje.
- 71 (105) -
U ru n provd nch vvrtovch nlo m init dlka ucpvky nejmn 50

cm. Obecn se p edepisuje dlka ucpvky pro vvrtov nloe v hodnot 1/2
a 1/3 z celkov dlky vrtu. Podle d ve uvedenho vpo tu thlch nlo se
doporu uje volit dlku ucpvky i v zvislosti na zb ru a to v hodnot 0,8 a
1,25 W. Rozn t nloe bez ucpvky je zakzn; vjimku tvo pouze odst ely,
jimi se z izuj sklpky pro men soust edn nloe.
T sn n komorovch nlo
Ze zp sob t sn n t chto velkch, soust ednch nlo se vyuv zejmna
t sn n kamenem, vodou, nov ji i um lm zvalem.
T sn n kamenem
P i tomto zp sobu se vypln tola sypkm materilem nebo kusy lomovho
kamene. Vude tam, kde je t eba zajistit zven odpor proti vyraen ucpvky
vbuchovmi plyny, provede se t sn n jako klenba z lomovho kamene na
sucho.
T sn n vodou
P i provd n vodnho t sn n se na za tku toly z d vodot sn zv rn st na
a do takto uzav enho prostoru se na erp voda. Tento zp sob je vhodn, je-li
v blzkosti dostatek vody a nen-li nebezpe , e by voda unikla dutinami neb
trhlinami skalnm masivem. Zv rn st na se vyzd na tlou ku 45 cm, p i
em se na nvodn stran opat asfaltovou izolac a ochrannm, kamennm
zhozem.
tolu lze uzav t i dvojitou d ev nou p kou, dokonale vypln nou jlem. Z-
v rn st na mus bt nleit zaput na do st n toly, aby dob e vzdorovala
tlaku vody.
Obr. . 32: T sn n komor vo-
dou p i padnm raen toly
l - t snc st na, 2 - p vod vo-
dy, 3 - odvzdun n, 4 - vka
vodn hladiny p i odvzdun n.
Zv rnou st nou prochz potrub pro p vod vody, odvzdu ovac potrub,
rozn tn veden a vodom r k sledovn postupu t sn n. Odvzdu ovac potru-
b m e odpadnout, provede-li se systm tol upadne (obr. . 32). Potom nen
t eba zdt zv rnou st nu a ke stropu toly a ponechanm otvorem se proth-
nou vechna pot ebn veden. P i vodnm t sn n odpad namhav prce v
nebezpe nm pracovnm prost ed a zkracuje se doba pot ebn k t sn n.
Nevhodou vodnho t sn n je zeslen seismick inek, pon vad voda vel-

mi dob e zprost edkuje p enos rzovho inku.
- 72 (105) -
T sn n um lm zvalem
Efektivn se ukazuje i u ns zaveden nov metoda t sn n um lm zvalem.
P i tom to postupu se zalo komory do vzdlenosti asi 2m na ob strany od
jejich okraje kamenem,. t rkem nebo pytlovanm pskem. Pro vypln n zby-
lho prostoru se p iprav jeho um l zavalen. Zval se provede odst elem n-
lo ve vrtech provedench do boku a .stropu tol obvykle se sklonem 60 (obr.
. 33).
Rozmst n vrt a dimenze nlo se provd tak, aby odst el vylomil horninu
v objemu o 2/3 a 3/4 v tm, ne je p ilehl prostor neut sn nch tol. Nloe
ve vrtech se rozn cuj s p edstihem 300 milisekund p ed prvnmi nloemi v
komorch.
Obr. . 33 Schma t sn n komorovho odst elu um lm zvalem,

dole p dorys, naho e svisl ez
6.7 Rozn t trhavinovch nlo

Podle toho jakmi prost edky se p ivd k rozn tu trhavinov nlo lze roze-
znvat bu rozn t zpalnicov, bleskovicov nebo elektrick.
Z hlediska asov organizace rozn tu v tho po tu nlo lze zase d lit jejich
rozn t na mikov, milisekundov nebo dle asovan.
6.7.1 Rozn t zpalnicov

Tohoto rozn tu sm bt pouito tam, kde nen zakzno pouvat otev enho
sv tla a kde je zajit n spolehliv stup z astn nch pracovnk na rozn tu.
Pouit tohoto rozn tu vyaduje p edevm dnou kontrolu zpalnic. Zkou
se, mimo ji d ve uveden, stejnom rnost, doba ho en a soudrnost p i ho en.
Zpalnice, kter p i t chto zkoukch nevyhov, nesm se upot ebit.
Zpalnice se zapaluje n kterm z popsanch ji zp sob (nasazovacm zapalo-
va em, zaehovac dutinkou apod.). Rozn t sm provd t pouze st elmistr s
jednm pomocnkem a to jen tehdy, jsou-li vechny vvrty p ipraveny k odst e-
lu a jsou-rozestav ny stre Podle platnch p edpis sm jedna osoba provst
najednou nejve 5 zeh ; st elmistr s jednm pomocnkem tedy nanejve 10
zeh .
- 73 (105) -
6.7.2 Rozn t bleskovic

Tam, kde m bt sou asn odplena soustava nlo se vyuv k jejich rozn tu
bleskovice. Zna nou vhodou tohoto zp sobu je to, e se v soustav nlo
pracuje bez rozbuek s vjimkou jedn, kter se p ikld k bleskovici. I u bles-
kovice je t eba p ed pouitm vyzkouet spolehlivost rozn tu rozbukou a spo-
lehlivost p enosu ve spojch. Pro rozn t v jedn sti se p edepisuje pouit bles-
kovic stejn vroby.
S rozbukou se bleskovice spojuje tak, e se rozbuka p ilo k bleskovici asi
10 a 15 cm od jejho za tku a ovine se motouzem neb textiln lepc pskou.
Rozbuka mus bt p itom umst na tak, aby jej dno sm ovalo ve sm ru po-
stupu detonace.
Dva kusy bleskovice se spojuj tm zp sobem, e se jejich konce p ilo k sob
a ovinou v p edepsan dlce motouzem. Napojen dal odbo ujc v tve bles-
kovice se provede obdobn tak, aby i odbo ujc v tev sledovala postup deto-
nace.
P i pouit bleskovice ve vod se konce bleskovice zaji uj tm, e se st el
mistrovskmi klet mi na bleskovici sekrt koncovky dodvan vrobnm
zvodem. Krom toho se mus zajistit, aby msto, kam se p ikld rozbuka
nebylo pod vodou.
Bleskovicov veden mus bt voln a prosta zkrut, nesm se k it (s vjim-
kou odborn provedenho spojen uzlem). Veden se dle nesm vzjemn p i-
bliovat (pokud nejsou v ochrannch obalech) na vzdlenost men ne 25 cm.
S rozn tnou nlokou se bleskovice spojuje tak, e nlokou prochz nebo se
k n p ipojuje dle d v jho popisu lepic pskou. Do thlch nlo lze tuto
nloku umis ovat jako prvn nebo druhou, p i em bleskovice prochz ce-
lm vrtem a zaji uje spolehliv rozn t celho sloupce trhaviny i v hlubokch
a zkch vrtech.
6.7.3 Elektrick rozn t

Podle platnch p edpis~ lze pout tohoto zp sobu rozn tu
a) v prost ed, kde nen dovoleno manipulovat s otev enm ohn m,
b) v prostorech, kde nelze zajistit bezpe n stup pracujcch,
c) tam. kde by na jednoho pracovnka p ipadalo vce jak 5 zeh a
d) ve vlhkm prost ed.
V prost edch, kde hroz nebezpe bludnch proud se sm elektrickho rozn tu
pout jen tehdy, jsou-li u in na p edepsan bezpe nostn opat en, kdy se
zejmna ukld zajit n vypnut vech zdroj el. proudu v dob od_zapojen
nlo na rozn tn okruh a do ukon eni odst elu.
- 74 (105) -
Obr. . 33 Schma t sn n
komorovho odst elu um -
lm zvalem,
dole p dorys, naho e svisl
ez
Druhy proudovch okruh

Jednotliv nloe se p i elektrickm rozn tu zapojuj bu do srie (za sebou),
paraleln (vedle sebe), nebo kombinovanm zp sobem (obr. . 34).
U
U = R.I I=
R
P i rozn tu e1. proudem je t eba dbt zsad, platnch pro vpo et proudovch
okruh , jako i technickch p edpis pro pouvn el. palnk , el.rozbuek,
rozn tnic apod. K spolehlivmu rozn tu el.palnku a el. rozbuek je zapot eb
proudov intenzity alespo 0,8 A. Tato intenzita vak zvis na praktickch
podmnkch rozn tu, tj. na el. nap t pouit rozn tnice (V) a na celkovm
el.odporu rozn tn soustavy (R) dle Ohmova zkona:
Nap t dosaiteln u rozn tnice je dno vrobnm typem.
Odpor proudovho okruhu se zjist p i sriovm zapojen jednodue se tenm
el.odpor el.palnk event. el.rozbuek a odpor rozn tnho veden.
U paralelnho zapojen se celkov,odpor rozn tnho okruhu po t tak, e se
nejprve se tou vodivosti vech paraleln zapojench palnk , rozbuek a v tv
1 1 1
dle vztahu: + + ... =
R1 R2 R
P itom 1/R je vsledn el.vodivost a R vsledn el.odpor takto zapojen sou-
stavy. Tato hodnota el.odporu se pak dosazuje za elem vpo tu proudov
intenzity a el.nap t do Ohmova zkona.
Jsou-li odpory jednotlivch v tvi soustavy stejn, tj. plat-li R1 = R2 = R3,
apod., pak je vsledn hodnota el.odporu R rovna p i paralelnm zapojen 2
stejnch v tv polovin , p i zapojen 3 stejnch v tv t etin odporu jedn dl
v tve apod.
Proud prochzejc paraleln zapojenmi, rozn tnmi vedenmi se vak rozd -
luje d, jednotlivch v tv v pom ru jejich vodivosti (podle p evrcen hodnoty
odporu).
P i stejnm odporu dvou, t v tv apod. se pak rozd luje celkov proud do
jednotlivch v tv na polovinu, t etinu atd. Vzhledem k tomu, e pro spolehliv
rozn t vech el.rozn covadel je t eba, aby kadou v tv prochzel proud o uve-
den intenzit , nejmn vak 0,8 A, pak je nutno, aby byla volena takov roz-
n tnice, jej nap t umoni v zvislosti na d ve vypo tenm celkovm odporu
2 stejnch, paraleln zapojench v tv pro chod proudu o celkov minimln
- 75 (105) -
intenzit 1,6 A, u , v tv pak pro chod proudu o intenzit minimln 2,4 A

apod.
Jde-li kup . o sriov zapojen pln stejnch v tv, sestvajcch vdy z 20 el.
pa1nk s odporem po 3,5 ohm , p i em p vodn veden kad v tve m 5
ohm , pak celkov el.odpor tto soustavy se rovn Rc = 3 x (20 x 3,5 + 5) =
225 ohm . Pot ebn nap t rozn tnice, zaru ujc za danch podmnek proud o
min. intenzit 0,8 A mus bt V = 225 x 0,8 = 180 V.
P i paralelnm zapojen uvedench v tv, kdy odpor jedn v tve je R = 20 x
3,5 + 5 = 75 ohm , odvod se celkov odpor dle vztahu
1 1 1 1 1 1 1 3
= + + = + + = Odkud Rc = 25 ohm .
RC R1 R2 R3 75 75 75 75
Aby kadou v tv p i tomto zapojen prochzel proud o p edepsan intenzit ,
mus bt jeho intenzita Jet p ed rozv tvenm min. 3 x 0,8 = 2,4 A. Pot ebn
nap t rozn tnice, zaru ujc spolehliv rozn t pak mus bt V=25 x 2,4 = 60
V.
P prava elektrickho rozn tu

EI.palnky nebo el.rozbuky, zapojovan do rozn tnho veden mus bt stejn
odporov t dy a p ed pouitm se mus zkontrolovat p slunmi m cmi p -
stroji. P i doprav a nabjen mus bt vechny el.rozbuky a palnky spojeny
nakrtko. Rozpojit se sm a p i p ipojen do rozn tnho veden.
Vodi e .el.rozn covadel mus bt tak dlouh, aby se jejich konce daly mezi
sebou spojovat mimo dutiny pro nloe. Tyto konce lze spojovat po odstran n
izolace sto enm a novm zaizolovnm. Pohodln j je pouit ji d ve uve-
dench rychlospojek. Hlavn rozn tn veden se vol tak dlouh, aby st elmistr
p i rozn tu byl dostate n chrn n. P ed provedenm rozn tu je nutno zkontro-
lovat vodivost celho rozn tnho okruhu schvlenmi kontrolnmi p stroji.
6.7.4 Rozn t nlo dle asov organizace

P i trhacch pracch se odpaluje mlokdy jedna nlo. V tinou jde o ce-
lou.soustavu nlo, kde jednotliv nloe mohou vybuchovat sou asn nebo
za sebou v malch asovch intervalech. Podle velikosti zpod n vbuchu lze
rozeznvat milisekundov rozn t (interval zpod n 5 a 100 ms), nebo dle
asovan rozn t se zpo ovacm intervalem v tm jak 100 ms.
Mikov (sou asn) rozn t m v novodob trhac technice oprvn n uplatn n
jen z dka. Je vhodn pro neorganizovan skupiny nlo, je se vzjemn neo-
vliv uj (p i druhotnm odst elu balvan ) a nen-li se t eba obvat nadm rnho
seismickho a zvukovho efektu.
Vznam milisekundovho rozn tu spo v zejmna v tom, e nlo vyho.
asovho stupn vybuchuje jet v dob , kdy nebyla odhozena hornina po v-
buchu p edchzejc nloe stupn niho. To vede k dokonalejmu rozpojen
horniny a k zmenen ot esnch ink v okol apod.
Dle asovan rozn t se pouv p i trhacch pracch malho rozsahu a hlavn
tam, kde je nutn, aby nlo vyho asovho stupn vybuchovala a po odho-
- 76 (105) -
zen hornin, p edchzejc nloe. Vhoda dle asovanho rozn tu spo v v

tom, e d ve vybuchujc nlo, vytv pro nsledujc nlo novou volnou
plochu. S vhodou se ho pouv tam, kde chceme usm rnit hlavn p soben
vbuchu.
6.7.5 Volba zp sobu rozn tu

Jakho zp sobu rozn tu vyut v praxi, zvis p edevm na povaze trhac pr-
ce.
Klasick zpalnicov rozn t je dnes zastaral a oprvn n jen pro rozn t oje-
din lch nlo, pop pad pro rozn t bleskovicovch rozn tnch st v pod-
mnkch nebezpe vyuit elektrickho rozn tu rozbukami. Svoje oprvn n
m v modern trhac technice zpalnicov rozn t rychloho c zpalnic pro
druhotn rozst elovn balvan apod.
Elektrick rozn t poskytuje v t zruku bezpe nosti; dovoluje odplit v t
po et nlo a umo uje i krat ekac doby po odst elu. Ve vlhku a ve vod je
pouit el. rozbuek spolehliv j, pop pad jedin p pustn.
Bleskovicov rozn t se eln uplat uje p edevm u hromadnch odst el .
Pro men nloe je jeho pouit nkladn. Pro komorov nloe a pro nloe
ve velkch vrtech je to vak obvykle rozn t nejvhodn j, nebo umo uje
podstatn zrychlit prci v d sledku omezenho pouvn rozbuek.
Pokud se tk asov organizace rozn tu, pak se v trhac technice p i hromad-
n t b vyuv p i odpalovn soustav nlo v tinou asovanho a zejmna
milisekundovho rozn tu. Je tomu tak z uvedenho ji technologickho a bez-
pe nostnho d vodu, jak bude jet podrobn ji uvedeno v dalm textu.
6.8 Zvady p i provd n trhacch prac

P esto, e vbuiny, rozn covadla a jin prost edky trhac techniky jsou ve
vrob kontrolovny a dodvny na trh v p edepsan kvalit , m e dojt p i
rozn tu nlo k ur itm nepravidelnostem p i vbuchu, pop pad se vbuch
nemus uskute nit v bec.
P ed asn vbuch
Je jednou z vnch zvad, je m e nastat tehdy, dojde-li k samovolnmu
rozn tu, anebo prob hne-li rozn t rychleji ne se plnovalo. Nebezpe samo-
volnho rozn tu p ichz v vahu u elektrickho rozn tu vlivem bludnch
proud , p i bleskovicovm rozn tu pak neopatrnm zachzenm s bleskovic,
bleskovicovm zpo ova em nebo rozbukou. U zpalnicovho rozn tu m e
bt p inou p ed asnho vbuchu nerovnom rn rozloen prachov due v
zpalnici.
Zpod n vbuch
Jde o nej ast j zvadu p i zpalnicovm rozn tu v p pad , e prachov due
zpalnice je p eruena ve v t dlce a ohe se pak p en mnohem pomaleji
- 77 (105) -
pouze ho enm obalu zpalnice. Tm m e nastat zpod n vbuchu i o n kolik

minut.
Z obdobnch p in m e nastat ur it, i kdy krat zpod n i u elektrickho
rozn tu p i pouit el. asovanch palnk , kde se ur it del na asovn doci-
luje vloenm p slun dlouhho kusu zpalnice mezi el.palnk a rozbuku v
po inov nloi.
Z hlediska omezen jak p ed asnho, tak i zpod nho vbuchu je proto t eba
v novat mimo jin i nleitou p i kontrole zpalnice p ed pouitm.
P eraen nlo
K tto zvad m e dojt p i rozn tu v tho po tu thlch nlo, umst nch
blzko sebe a odpalovanch asovan . Vbuchem jedn nloe m e bt odho-
zena st sousedn nloe, v etn po inov nloky, d ve ne dolo k jej ini-
ciaci. Zbvajc st nloe pak z stv nevybuchl na dn takto poruen du-
tiny.
Vyfouknut nloe
V p pad , e vbuchov plyny unikly ve skle puklinami, nebo nedokonale
provedeno ucpvkou na povrch rozpojovanho objektu, jde o tzv. vyfouknut
nloe, charakterizovan nedokonalm rozpojovacm inkem.
Vyho en nloe
P inou tto zvady, mon p i aplikaci zpalnicovho rozn tu, je vadn ad-
justace po inov nloe tm, e je rozbuka uloena p li hluboko v trhavin .
Ne nastane sprvn iniciace rozbuky, vzplane vbuina v d sledku p mho
dotyku s ho c zpalnici a vyho .
K podobnmu p padu m e dojt i p i pouit vadn rozbuky, kdy exploduje
pouze jej primrn npl , nebo je-li provedena adjustace nloe pouze
el.palnkem bez rozbuky.
P inou tho nedostatku m e .bt i vadn trhavina. Charakteristickm p -
znakem vyho en nloe je vvin barevnho kou e.
P ala
Vznik tehdy, je-li nlo poddimenzovna, nebo je-li opat ena pouze krtkou
ucpvkou. Takov nlo nesta k rozpojen horniny a p i vbuchu vyraz jen
t sn n a kolem st vrtu se vytvo jen nlevka. Takto deformovan vrt lze po
vychladnut znovu nabt a odplit; je zakzno jej vak jakmkoliv zp sobem
upravovat.
Selhvky
Nedojde-li p es uskute n n p edepsanho opat en k vbuchu v bec, jde o
selhvku. Jej p iny mohou bt r zn.
- 78 (105) -
P i zpalnicovm rozn tu to m e bt p elomen nebo vlhk zpalnice, nebo

vadn spojen zpalnice s rozbukou. Selhvka zde m e nastat i tehdy, je-li
pouita vlhk, zne ist n nebo slab rozbuka.
P i bleskovicovm rozn tu m e zavinit selhvku vadn bleskovice, vadn
proveden spoje bleskovice s rozbukou, s rozn tnou nlokou, nebo vadn
proveden bleskovicovch spoj .
P i elektrickm rozn tu m e dojt k selhvce p i pouit vadnch palnk , p i
p eruen rozn tnho okruhu, p i pouit slab rozbuky nebo slab rozn tnice.
Selhvku m e zp sobit obdobn i vadn, tj. zmrzl, vlhk nebo zhrudkovat l
trhavina s prolou zru n lh tou.
Kontroln otzky
1) Popite inek detonace vbunin v horninch.
2) Uve te hlavn druhy trhavinovch nlo pro rozpojovn hornin.
3) Vymezte parametry a jejich vznam u soust ed nch nlo.
4) Vymezte parametry a jejich vznam u thlch nlo.
5) Popite zp soby rozn tu trhavinovch nlo.
6) Kter sou sti obsahuje projekt rozn tu ?
- 79 (105) -
7 TECHNOLOGICK CHARAKTERISTI-
KY TRHACCH PRAC
Jet p ed popisem praktickch p pad rozpojovn hornin v praxi je t eba
uvst i hodnocen n kterch d leitch charakteristik trhacch prac z hlediska
hospodrnosti a bezpe nosti t by a to hlavn v zvislosti na zp sobu rozpojo-
vn hornin.
Toto hodnocen se zam uje zejmna na
a) kusovost rubaniny,
b) odhoz a rozlet horniny,
c) seismick p soben vbuchu a vznikajc vzdun a tlakov vlny,
d) zatrhvn horniny,
e) volbu milisekundovho intervalu zpod n rozn tu.
7.1 Kusovost rubaniny

Kusovost se hodnot podle maximln velkch kus a rovnom rnosti fragmen-
tace horniny. V lomech rozhoduje zpravidla podl nadm rnch kus kamene,
kter zhoruj rozebrn rozvalu po odst elu, nakldn rubaniny a drceni. Pro-
to je t eba takov kusy kamene sekundrn rozst elovat.
Velikost. frakce zvis p i odst elu na vlastnostech a uloen horniny na sm ru
p sobeni nlo vzhledem k vrstvm, na m e soust ed n trhaviny a na zp so-
bu rozn tu.
P sob-li trhaviny kolmo na vrstvy, je zpravidla p edpoklad k dosaen drob-
n j a pravideln j kusovosti, ne je tomu v opa nm p pad p soben ve
sm ru vrstev.
Jednm z nejd leit jch initel , ovliv ujcch kusovost je mra soust ed n
nlo.V praxi do zna n mry plat, e p i v tm soust ed n nloe dochz
p i odst elu vzniku hrub a nepravideln j fragmentace, ne v p pad , kdy je
nlo rozloena ve v t dlce v p slun dutin .
Nemn vznamn je z tohoto hlediska i zp sob rozn tu, de rozhoduje p ede-
vm jeho asov organizace.p i odpalovn soustavy nlo. Vznamn je
zejmna uveden vyuit milisekundovho rozn tu s vhodn volenm interva-
lem zpod n mezi rozn ty jednotlivch nlo. To, e vdy po krtkm aso-
vm intervalu nsledujc vbuch sousedn nloe nastv v okamiku, kdy
jet trv ur it nap t v hornin , zp sobuje zejmna u thlch nloi v t roz-
pojovac efekt, projevujc se zpravidla v dosaeni drobn j fragmentace. Tm
tak tento zp sob m e vst k sneni spot eby trhavin a omezen ot es p dy.
P es vechny zde uveden skute nosti je t eba si uv domit, e tyto zvislosti
zsadn ovliv uje ji zmn n povaha horniny, zejmna pak jej odlu nost a
rozpojitelnost. Proto lze kup . p i rozpojovn dob e odlu n horniny dosh-
nout p i aplikaci soust ednch nlo velmi dobr a pravideln fragmentace,
- 80 (105) -
zatm co u hornin kompaktnch ani vyuit thlch, vhodn asovanch nlo

neovlivn nepravidelnosti ve fragmentaci.
Pokud se tk m eni velikosti frakc rubaniny, pak vyuit p esn jch metod
pro tento el je velmi omezeno a vsledky jsou jen p iblin.
Z p mch metod lze uvst postupn m eni rozm r velk ady zrn nhodn
vybranch z ur itch, plon i prostorov vymezench mst rozvalu.
Z nep mch metod se uplat uj zejmna planimetrick stanoven m eni kuso-
vosti p mo v rozvalu. Jejich podstata spo v v m en kus kamene z ezu
nejv t plochy. P edpokladem vak mus bt, aby jednotliv kusy kamene le-
ely na sv nejv t ploe a dle aby nadm rn kusy byly v hald rovnom rn
rozloeny a drobn kousky byly pouze v psmu rozdrcen, tj. v mal vzdle-
nosti od msta p soben nloe. Pro vyhodnocovn pot ebn plnogramy se
zhotovuj tak, e se na rubaninu polo d ev n m ka o ur it velikosti tver-
covch otvor , je se spolu s pod n uloenou rubaninou vyfotografuje. Na
snmcch se pak m plochy jednotlivch kus . Jejich p iblin objem se vy-
po te dle empirickho vztahu.
V = K 0 ( S )3
kde S = plocha kusu (m2),
V = objem kusu (m3),
K = objemov koeficient.
7.2 Odhoz a rozlet rubaniny

P i v tin trhacch prac p i hromadn t b se vyaduje, aby rubanina byla
p im en rozloena p ed t ebn st nou z hlediska jejho snadnho odb ru.
Zvlt p i rozebrn vysokch hald vzr st nebezpe razu a kod na do-
pravnm za zen.
Z t chto d vod mus bt zajit n p edevm vhodn odhoz odst elovan ruba-
niny.
Vedle druhu a uloen horniny, m p i sprvn dimenzovan nloi vliv na
odhoz po et volnch ploch, kter na pomhaj k rozkladu tlak p i p soben
nlo a tm zmenuji odhoz. Se sniujcm se po tem volnch ploch se p so-
beni nlo vce usm r uje a odhoz se zv tuje.
Nej ast ji se reguluje odhoz asovou organizaci rozn tu nlo. Zatm co p i
mikovm rozn tu je odhoz nejv t, p i rozn tu dle asovanm se odhoz
usm r uje vytv enm zmn nch volnch ploch a v d sledku monosti pouit
menho mnostv trhavin k rozpojeni stejnho objemu horniny, je mono od-
hoz podstatn zmenit. V ur it m e plat tato zsada i p i aplikaci vhodn
uspo danho milisekundovho rozn tu soustavy nloi.
Hlavni sm r odhozu je zpravidla velmi blzk spojnici t it nloe s nejbli-
m mstem hlavn voln plochy.
Z bezpe nostnho hlediska je t eba se varovat p i rozn tu trhavinovch nlo
zejmna rozletu osamocench kus horniny: Rozlet ovliv uje p edevm druh.
nloe, kvalita ucpvky a p tomnost vrazn jch puklin v hornin .
- 81 (105) -
Jak vyplv z d ve uvedenho, m zejmna p edimenzovan nlo vliv na

zv ten odhozu a tak logicky ovliv uje i v t rozlet ojedin lch kus kame-
ne.
P inou rozletu vak m e bt i nlo poddimenzovan, vzhledem k tomu, e
p i vznikajcm v tm odporu horniny proti rozpojen m e vyrazit nlo
ucpvku a spolu s n do velk vzdlenosti i kusy horniny z prostoru kolem
ucpvkov dutiny.
K stejnmu defektu mohou vst i trhliny a pukliny v hornin , je mohou bt
rovn p inou zeslaben odporu k rozpojeni horniny v ur itm mst lomov
st ny a tm tak zp sobit nedouc rozlet ojedin lch kus kamene.
Statistiky ukazuj, e t k razy, zp soben rozletem kamene se neomezuj
jen na zsahy t sn u msta odst elu. Jet ve vzdlenosti 300 m od odst elu
bylo zaznamenno mnoho smrtelnch a vnch raz .
7.3 Seismick p sobeni vbuchu, tlakov vlny a zvu-

kovho efektu
P i rozn tu trhavinovch nlo je t eba vdy po tat s ur itm, na okoln tern
a objekty p sobcm ot esnm inkem. Tento inek je vedle vlastnosti horni-
ny p mo zvisl na brizanci pouit trhaviny, npl ov hutnot a velikosti
nloe.
Obecn plat, e ot es je tm men, m snze p ekonv nlo odpor lomov
st ny proti rozpojen. Proto tak p edimenzovan nlo p sob men ot es ne
poddimenzovan.
Zmenen ot esnho inku lze doshnout p edevm uvedenm ji rozd lenm
celkov nloe do v tho po tu mench celk a zejmna pak jejich mili-
sekundovm rozn tem. Z hlediska kod, zp sobench seismickm p sobenm
vbuchu je velmi d leit m en ot es a vymezen jejich p pustn mry.
Ot esn inek lze posuzovat jednak dle amplitudy ot esn vlny, j lze vypo -
tat p iblin ze vztahu
k N
A=
Ld
kde: A amplituda ot esn vlny v m,
k konstanta prost ed (1200 pro tvrd skly, 3500 pro zvodn l hlny),
N velikost nloe v kilogramech,
Ld vzdlenost od msta vbuchu v m.
Z velikosti amplitudy se tak usuzuje na mru kodlivosti ot esnho inku. Za
nekodn se z hlediska monch kod povauj amplitudy, je nep esahuj 0,4
mm. Za vhodn j se asto povauje hodnocen ot esnho inku dle rychlosti
kmitn, je lze m it p mo vhodnmi p stroji nebo vypo tat ze zm en am-
plitudy A a z frekvence vibrac fv dle
vi = 2 . f v . A.104
- 82 (105) -
kde vi rychlost kmitn v cm.sec-1 ,

A amplituda v m,
fv frekvence vibrac v Hz.
Podle tohoto zp sobu hodnocen a praktickch zkuenost je zcela nepravd -
podobn vznik kod je-li rychlost kmitn vi men jak 0,5 cm.sec-1. Vedle
ot esnho inku je to dle i tlakov vlna, kter v ur itm prostoru v okol v-
buchu ohrouje bezpe nost osob a objekt . Tato oblast je vak prokazateln
men ne oblast ohroen rozletem. Zvlt vrazn je vak p soben t1akov
vlny p i prci ve tolch pod zem, kde se tlakov vlna usm r uje a tm tak
do mnohem v tch vzdlenost ne na povrchu. Vraznmi tlakovmi vl-
nami se projevuj odst ely polouzav ench a hlavn neuzav ench, p lonch
nlo, je mohou zp sobit vn kody. inek vbuchu lze z tohoto hlediska
charakterizovat p edevm podle velikosti maximlnho tlaku pt (MPa) v ur it
vzdlenosti od centra vbuchu a sice dle p iblinho vztahu
N
pt = C.
L3d
kde: konstanta C zvis na druhu pouit trhaviny a na vlastnostech prost ed
v okol nloe.
D ve uveden, detonaci provzejc rzov vlna, p echzejc ve vlnu akustic-
kou, je p inou i zvukovho efektu. Jeho kodlivost z hlediska lidskho orga-
nizmu a tak i stavebnch objekt se hodnot podle sou asn vznikajcho akus-
tickho p etlaku. Pro lidsk organizmus je kodliv i pom rn nzk p etlak.
T k zran n vznikaj p i p etlaku nad 0,1 MPa , p i em velmi intenzivn
jsou vnmny i p etlaky 0,0005 MPa. Pro stavebn objekty se za zcela nekodn
pokldaj hodnoty akustickho p etlaku do 0,0003 MPa a to i p i opakovn
odst el .
7.4 Zatrhvn hornin

ast jev, jen provz trhac prce ve skalch, je poruen a nerovn, nov
vznikl lomov st na. Poruen st ny je velmi nebezpe n, vzhledem k tomu,
e se z n mohou uvol ovat a samovoln vypadvat kusy hornin, je ohrouj
bezpe nost osob a za zen. Navc pak n kdy vlom p esahuje projektovanou
hranici a zasahuje nedouc partie skalnho masivu. Takto vznikajc zatrh-
vn m e bt velmi nep zniv i tehdy, kdy se rozpojuj i zne it n sti
blzko loiska, je znehodnocuj rubaninu. P i razcch pracch pak tato nepra-
videlnost zvyuje mimo jin nroky na ,dodate n pravy a na pracnost p i
vyztuovn tol. Opat en, jimi se sname elit zatrhvn jsou zhruba tat,
jako p i sniovn ot esnho inku nlo (omezen soust ed n nlo, vylu-
ovn poddimenzovanch nlo, vyuit milisekundovho rozn tu apod.).
V posledn dob se pak vyvinulo n kolik dalch metod tzv. zenho vlomu,
zam ench vhradn na maximln vylou en zatrhvn. Pro povrchov pr-
ce je z nich vznamn j metoda odstn nch nlo a metoda presplit
blasting.
- 83 (105) -
Obr. . 35 Schma poui-

t metody zenho v-
lomu presplit blasting"
Odstn n nloe
Principu a p soben odstn nch nlo byla v novna pozornost ji v d v j-
m textu. K vyuit tohoto zp sobu p i odpalovn soustavy vrtanch nlo
zbv dodat, e vrty je ,nutno m rn zhustit (zmenit rozte e) a m rn tomu
tak zmenit zb ry. V souladu s t mito opat enmi mus bt dle d v jch
vpo tovch vztah p im en sneny i velikosti nlo. Rozte e a zb ry se v
t chto p padech vol zhruba v hodnot 50 a 70 % z hodnot, je by byly p i
stejnch pr m rech vrt nutn pro normln zp sob odst elu.
Metoda "presplit blasting"
V principu jde o odd leni rozpojovanho bloku od masivu souvislou sprou,
vytvo enou vbuchem trhavin jet p ed vlastnm rozpojenm. P edem vytvo-
en spra vytv impedan n p epku pro en vln nap t p i vbuchu hlav-
nch nlo. take jejich inek se omez jen na blok, jen m bt rozpojen
(obr. . 35). Na obrysu vlomu se vyvrt hust ada vrt velmi malch pr m r ,
do nich se nabj nloe o velmi snen npl ov hutnot . Obvykle je to pou-
ze bleskovice, na ni jsou v malch odstupech navle eny mal nloe trhaviny.
Ostatn nloe, ur en k vlastnmu rozpojen se nabij normln . P i odst elu se
nejprve s malm p edstihem (50 a 100 ms) odpaluj uveden, zeslaben a
zhut n nloe v obrysu, m se mezi nimi vytvo souvisl t rbina. Pak,
zpravidla p i vhodnm od asovn s vyuitm nov vzniklch volnch ploch)
vybuchuj postupn hlavn nloe, zaji ujc hladk rozpojen vlastnho bloku.
7.5 Volba milisekundovho intervalu zpod n p i

odpalovn soustavy nlo
Dosud uvd n technologick parametry, jako je zejmna kusovost rubaniny,
jej odhoz a rozlet, p soben seismickch vliv , jsou, jak ji bylo zd razn no,
zvisl zejmna na asov organizaci rozn tu. S tm souvis zejmna volba
vhodnho milisekundovho intervalu zpod n rozn tu, jm lze v mnoha p -
padech z uvedench hledisek zlepit bezpe nost a hospodrnost t by.
V sou asn dob lze shrnout publikovan nzory na kladn p soben mili-
sekundovho efektu v tomto sm ru do nsledujcch hypotz:
a) Jde o p soben rzovch vln nap t, p padn rezonan n kmitn ve sfrch
jednotlivch vtr.
- 84 (105) -
b) Nlo druhho po ad p sob v dob , kdy masiv je ve stavu nap t vyvola-

nho vbuchem nloe prvnho po ad.
c) P i explozi nloe druhho po ad existuj ji voln plochy, vytvo en nlo
prvnho po ad.
Vzkum a praxe ukazuj, e nelze vylou it dnou z uvedench hypotz a e je
nutn p edpokldat jejich sou innost. Volba optimlnho milisekundovho in-
tervalu zvis na mnoha r znch veli inch, danch zp sobem rozpojen, kva-
litou horniny apod. Praktick zkuenosti stle ukazuj, e nelze stanovit mili-
sekundov interval, kter by byl optimln sou asn z hlediska odhozu, rozle-
tu, omezen seismickch vliv a kusovosti rubaniny.
Nejv t pozornost se soust e uje ovem na stanoven optimlnho milisekun-
dovho intervalu z hlediska kusovosti rubaniny a omezen seismickch vliv .
U t chto interval se m za to, e jejich optimln hodnoty jsou vzjemn vel-
mi blzk.
Z vpo t p slunho optimlnho milisekundovho intervalu zaslou jmeno-
vat metodu dle Pokrovskho. Pro volbu optimlnho ms.intervalu zpod n
tento autor doporu uje dobu, nutnou k pr chodu vln nap t po vbuchu od prv-
n nloe k volnmu povrchu a po odraen zp t k dal nloi. Dle n ho je tak
kup . dn optimln interval zpod n pro dv sousedn nloe vztahem
l 2 + 4W 2
=
ca
kde = interval zpod n (ms),
l = vzdlenost nlo (m),
ca = rychlost en podln vlny(m.ms-1).

= k .W
Dle Chanukajeva lze zase vyut i jednoduho vztahu q
kde objemov hmotnost horniny (t.m-3),

q m rn spot eba trhavin (kg. m-3),
k sou initel (pro b n horniny =2).
Jet jednodu vraz pro vpo et optimlnho ms. intervalu dle d ve uvede-
nch hledisek doporu uje Langefors a sice v zvislosti na rozte i nlo a akus-
tick impedanci horniny (podobn jako Pokrokovskij) dle = a.1, p i em a
doporu uje volit a 5 podle druhu horniny, je-li l udno v metrech. Pro praktic-
k ur ovn p slunho optimlnho asovn ms. rozn tu lze vyut i nomo-
gram , zpracovanch nej ast ji op t na zklad zvislosti mezi rozte nlo a
akustickou impedanc hornin.
Kontroln otzky
1) Popite inky trhacch prac na ivotn prost ed.
2) Co je to tzv, rozval horniny po odst elu a jeho popite tvar.
3) Uve te hlavn zvady, kter vznikaj p i trhacch pracech.
4) Zd vodn te inek asovn rozn tu nlo.
- 85 (105) -
8 POVRCHOV ROZPOJOVN HORNIN

V PRAXI
Nej ast ji v praxi pouvan zp soby rozpojovn hornin jsou ur eny zejmna
druhem loma skho produktu v dan lokalit , v celkovm komplexu dl ch
operac t by, jako je jej p prava, doprava apod. Pom rn nejmn nro n na
vyuvn trhavin jsou zp soby dobvn v tch blok kamene pro hrubou a
jemnou kamenickou vrobu, p i em p i rozpojovn hornin za tmto elem je
u n kterch postup pouvn trhavin tm pln vylou eno. Trhac prce
menho rozsahu se provd j p i rozpojovn individulnmi nloemi v ma-
lch provozech, kde jinak p evld ru n prce. Mnohem v t nroky na pro-
vd n trhacch prac vak vyaduj hromadn dobvac metody hornin, ur e-
nch bu p mo k vyuit jako stavebnho kamene, nebo jako surovin k dal-
mu technologickmu zpracovn v jinch pr myslovch odv tvch. Sem pat
adov odst ely; zaloen na odpalovn ady nlo menho pr m ru a
zejmna clonov a . plon odst ely, vyuvajc ji celch organizovanch
soustav nlo k rozpojen velkch objem horniny. Tot plat i o komorovch
odst elech, kde se za stejnm clem pouv velkch soust ednch nlo, ulo-
ench ve vhodn rozmst nch komorch.
8.1 Dobvn v tch blok kamene

Pro hrub kamenick vrobky a pro vrobky, je maj bt dle broueny a le-
t ny, dodv se kmen v hranolech vylomench, odvrtanch nebo vy ezanch
ze skly. Takovto polotovary se potom zpracuj v dlnch v lomu, nebo se
dodvaj p slunm zpracovatelskm organizacm mimo lom. P slun zp -
sob t by vyaduje d kladn o ist n horniny od zbytk skrvek, aby se obna-
ily trhliny a pukliny, podle nich bude mono vylamovat v t bloky. Zvlt
jsou zde d leit vodorovn lon spry. Jsou-li vrstvy horniny upnuty mezi
v tmi, celistvmi st nami, je nutn je p edem na jedn stran uvolnit. P i
vy lomov st n je nejlpe zajistit pro tento zp sob t by vhodn co nejv t
po et pracovi dobvnm ve stupnch, kdy se vytv ete, umo ujc po-
stup t by po cel front .
8.1.1 Dobvn blok vlomem

Tohoto zp sobu se vyuv v dob e t pnch horninch, zejmna s kvdrovou
a lavicovitou odlu nost. K odpojovn blok se pouv trhavinovch nlo,
obvykle Vesuvitu TN. V n kterch p padech lze men bloky odpojit pouhm
odklnovnm. Vrty, kter se z izuj pro nloe, jsou malho pr m ru a nesm j
pronikat celou vrstvou. Jejich rozte e jsou 50 i vce cm. Dal d len blok se
zpravidla d je klnovnm pomoc klnovacch kladiv eventueln specilnmi
prizmatickmi nebo provmi klny. P itom je t eba dbt, aby d len probhalo
ve sm rech t pnosti horniny. Pokud nejsou p stupn pro dal d len, je mo-
no je po vodorovn lon ploe jet odsunout pomoc plochch t rbinovch
nlo, nej ast ji asi z 2 kg Vesuvitu TN.
- 86 (105) -
8.1.2 Dobvn blok odvrtvnm

Mlo t pn horniny, jako kup . n kter nae pskovce a vdsk syenity je
mono dobvat ve v tch blocch jen odvrtvnm. Z loiska se odpojuj od-
st elem v tho po tu nlo malho pr m ru, a v mal vzjemn vzdlenosti.
Vzhledem k tomu, e jde o net pn kmen, je i dal d len mon jen s po-
moc hust ady vrt , do nich se vkldaj thl prov klny s ocelovmi p -
lokami; na n se postupn p itlouk palic.
I kdy je vhodou tohoto postupu mal ztrta kamene a vznik men t rbiny,
usnad ujc dal zpracovn, zna n nrok na namhavou ru n prci vede ke
snaze i zde provd t d len s vyuitm trhavin. Za tmto elem se provd z-
koprofilov vrty ( 30mm) do 1/2 vky bloku, je se nabjej a odpaluj Vesu-
vitem TN.
8.1.3 Dobvn blok vy ezvnm ze skly

N kter m k a celistv horniny jako kup . tufy a mramory lze n kdy ve for-
m blok ze skly vy ezvat. ezn se provd lanovou pilou nebo dobvac-
mi kombajny.
Obr. . 36 Schma vy ezvn blok ze skly lanovou pilou
Pracovnm lnkem lanov pily (obr. . 36) je lano bez konce, veden od hnac
stanice do ezu po vodcch kotou ch, umst nch na sm rnch stojanech, a
ven z ezu p es napnac stanici zp t do stanice hnac. Lanem, kter se takto
pohybuje stle jednm sm rem, je vy ezvn blok p mo ze skly. K ezn se
vyuv sm si psku s vodou, je se vpout do ezu na pohybujc se lano. To
je spleteno ze t ocelovch drt pr m ru 2 a 3 mm. Je dlouh 300 a 500 m
a vydr asi 500 m ezu. Pak se opot ebovv tm, e zaniknou drky, unej-
c psek s vodou a mus se vym nit. Lanov pila je ekonomicky vhodn jen ve
velkch lomech a lze j provd t svisl, ikm, vynme n i vodorovn ezy.
Men bloky n kterch hornin lze zskat i ezacmi kombajny. Jsou to stroje
opat en kruhovmi pilami, jejich ozuby jsou z vloek z tvrdch kov . Tato
za zen maj zpravidla t i takto upraven kotou e v rovinch na sebe kolmch
a mohou ve dvou operacch vy ezvat bloky poadovanch rozm r . P es ve-
ker snahy zavd t v technologii t by blok modern j mechaniza n pro-
st edky, z stv zde stle mnoho namhavch a nebezpe nch pracovnch ope-
rac zejmna na seku dopravy. Tak kup . vzn blok ocelovmi lany a et -
zy a jejich p prava pro zvedn je bem je stle prce velmi namhav, zdlou-
hav a nebezpe n.
- 87 (105) -
8.2 Volba optimln vky lomov st ny v zvislosti

na druhu trhavinov nloe
Jednm ze zsadnch poadavk dobvacho postupu a zp sobu rozpojovn
hornin v dan lokalit , je volba optimln vky lomov st ny (nadlo), kter
m bt rozpojovna. K tomuto stanoven je t eba brt v vahu v t po et fak-
tor jako je zejmna bezpe nost prce, uveden dobvac postup a zp sob roz-
pojovn, druh horniny, zp sob dopravy produktu apod. Kad dobvac meto-
da m sv pracovn postupy, je ur uj rozmst n trhavin v rozpojovanm blo-
ku a tak druhy nlo. Uvme-li toto i z hlediska d ve uveden teorie v-
buchu, nutn dosp jeme k nzoru, e kadmu dobvacmu postupu bude vy-
hovovat jin nejvhodn j vka lomov st ny.
Pom rn velmi konkrtn jsou formulovny poadavky na vku lomovch
st n p i odpalovn soust ednch nlo. Zde bylo mnohaletou prax ov eno,
e optimln vka lomov st ny je dna vztahem mezi zb rem a mocnost
nadlo. Doln mezn hranice se zpravidla vymezuje tm, e zvolen zp sob
rozpojovn mus zaru it, e se p i odplen nloe vytvo dokonal vtr ve
sm ru voln plochy.
Horn mez je zase dna poadavkem, aby p i danm zp sobu rozpojen
nevznikly p evisy, p padn zna n velk kusy nerozpojen horniny z horn
sti st ny. Vka vrstvy nadlo (H) m bt podle praktickch zkuenosti v
souladu se zb rem nloe dle vztahu W = (2/3 a 1/2)H a sice jde-li o upnutou
st nu, tj. v prostoru jej paty.
V p pad umis ovn soust ednch nlo ve volnch st nch (ve svazch),
kdy je mono po tat s p sobenm nloe jen ve sm ru k voln ploe, m bt
vka lomov st ny v souladu se zb rem nloe dle W = 1,1. H .
U thlch nloi/pouvanch kup . v zhlavnch vrtech adovch event. clo-
novch odst el je doln hranice vky t ebn st ny dna hlavn poadavkem,
aby p i zvolenm zb ru nenastalo usm rn n inku nloe do nadlo. Horn
hranice vky lomov st ny je zpravidla dna jen dosahem vrtn soupravy.
Jinak lze vhodn volit zb r v zvislosti na vce a sklonu lomov st ny, pr -
m ru vrtu a druhu trhaviny zp sobem uvedenm v kap. 6.4.2.
Dle n kterch autor sta ur it vhodn zb r thlch nlo v zvislosti na
vce lomov st ny ze vztahu W = 2/3h, kde h je vzdlenost t it thl nlo-
e ve sm ru vrtu k povrchu lomov st ny (obr. . 37).
- 88 (105) -
Obr. . 37 Volba
zb ru thl nloe
8.3 Rozpojovn hornin individulnmi nloemi

Tato metoda t by spo v v rozn tu jednotlivch nlo a pouv se p i na-
hodil t b a v t b v malch kamenolomech, t rkovnch apod. Ur itou
vhodou je zde jej jednoduchost a pouitelnost v r znch geologickch pod-
mnkch. P i nej ast j aplikaci vvrtovch nlo vyuv se jen lehkch vr-
tacch souprav, nebo ru nch vrtacch kladiv, co je spojeno se zna nou prac-
nost, astm st lenm a tm i snenou bezpe nost pracovnk .
8.3.1 Metoda jednotlivch vvrt v ikm st n

Nejd leit j je p i tto metod z hlediska bezpe nosti a hospodrnosti sprv-
n umst n nloe. S tm souvisejc sm r vrtu se m volit tak, aby zb r t i-
t , nloe na volnou st nu byl men ne vzdlenost t it nloe k st vrtu.
Dle d ve uveden skute nosti je vak sm r vrtu dn i pevnost a rozpojitelnost
hornin. Pro volbu jeho sklonu od plochy lomov st ny pak plat stejn zsady,
jak byly ji uvedeny p i popisu provd n povrchovch zlomovch vrt v
zvislosti na st litelnosti hornin. V t chto vrtech nem nlo p esahovat 2/3
jejich dlky. Velikost nloe se zde mlokdy vypo tv a vyuv se v tinou
zkuenost dle m rn spot eby trhaviny, zskanch pokusnmi odst ely. Vka
lomov st ny vak nem p ekro it 10 m, p i em nadlo horniny nad nlo
nem p eshnout dvojnsobek zvolenho zb ru.
Vzhledem k tomu, e pracovnci na ikm st n mus velmi asto pracovat
zajit n vazem, jde o postup zna n nebezpe n a namhav, kter pochopi-
teln ustupuje vkonn jm a mn pracnm metodm.
8.3.2 Sklpkovn vrt

Jinm z pouvanch zp sob individueln t by je metoda odpalovn men-
ch soust ednch nlo ve sklpcch, o nich bylo v textu pojednno. Zbv
proto jen dodat, e sklpkovn je vhodn zejmna p i v tch 3 metrovch z-
b rech a zejmna pak u patnch vrt , jsou-li mlo odchleny od p mky zb ru.
Pouit thl nloe zde nezaru uje toti poadovan rozpojovac inek, po-
n vad pracovn efekt pouze vykonv ta st nloe, kter je nejble lomov
- 89 (105) -
st n , kdeto druh st nloe na konci vrtu, ji jen poruuje a zt uje tm dal

t bu.
8.4 adov odst ely

Tento zp sob, jen za azujeme ji mezi metody hromadn t by s omezenou
kapacitou, spo v v tom, e se odpaluje srie vrtanch nlo menho pr m -
ru (32 a 50 mm), umst nch v zhlavnch, nebo patnch vrtech, p padn i v
jejich kombinaci. Dle d v jch zsad m bt rozn t organizovn tak, aby od-
plenm jedn nloe se vytvo ila voln plocha, uleh ujc rozpojen horniny
p i odplen nloe nsledujc. P i tto metod se doporu uje volit zb r 4 a 6
m, p i optimln vce lomov st ny do 15 m. Rozte vrt je obvykl - 0,8 W.
Mnostv rozpojovan horniny in p i pouit tto metody obvykle 2000 a
5000 t. Pouvaj-li se k rozpojovn pouze srie odpalovanch patnch vrt ,
vytv se tak p edpoklad pro zskn kamene v t velikosti (lomov kmen).
Dochz zde k spo e p i vrtn a vzr st vt nost 1 bm vrtu.
Za nejvhodn j se u tto metody povauje pouit zhlavnch vrt , kter se
z izuj po cel vce st ny (stupn ). Jejich vhodnm rozmst nm a odplenm
lze zpravidla zskat rubaninu drobn j a rovnom rn j fragmentace. Hlavn
vhodou je zde i eliminace p evis . Tento zp sob vak vyaduje provd n
delch vrt , m se sniuje jejich vt nost.
Velmi dobrch vsledk lze zskat odpalovnm kombinace vrt zh1avnch a
patnch. Tmto zp sobem se zaji uje vhodn rozmst n trhaviny v hornin ,
zvlt kdy se patn vrty vysklpkuj a umst mezi zhlavn vrty s thlmi
nloemi (obr. . 38).,Soust edn nloe zp sobuj podtren a z cen nadlo,
thl nloe zase podporuj rovnom rn rozpojen horniny a brn tvorb p evi-
s . P i rozmis ovn jednotlivch druh vrt je mono zvit rozte e a na
hodnotu 1,5 W.
8.4.1 Organizace provd n adovch odst el

Zkladnm poadavkem t by adovmi odst ely je p edevm vhodn verti-
kln a horizontln rozd len t ebn st ny. Vzhledem k uveden, maximln
p pustn vce 15 m je podle bezpe nostnch p edpis nutn provd n ado-
vch odst el na vych lomovch st nch ve stupnch (etch). Zpravidla
vysta me s vertiklnm rozd lenm do 2 a 3 stup .
Dle se rozd luje t ebn st na i horizontln , zpravidla na 3 pracovit ,
z nich na jednom je halda rozpojenho kamene, na druhm probhaj vrtac
prce a nabjen. A na t etm se provd prava stup a zahajuje se vrtn.
Jednotliv kony se na pracoviti s postupem t by cyklicky m n. Jako p klad
organizace prce a provd n adovho odst e1u m e op t slouit uveden
schma na obr. . 38, kde se rozpojovn horniny provd asovanm odst elem
v jednotlivch stupnch nad sebou. Rozn t probh postupn od nejvyho
stupn k nejnimu. Odplen nlo v rovni nejvyho 3. stupn umon
vdy vznik dalho. Stupn . Pak dochz k rozn tu nlo 2. stupn , m dojde
k odpojen da1ho bloku a sou asn k pdu rubaniny, kter se na n m zadrela
p i odpojovn 3. stupn . To se opakuje i p i kone nm rozpojovn 1. stupn .
- 90 (105) -
P esto, e ur it st rubaniny z stane vdy na nov vytvo enm stupni, jej

podstatn st dopadne na hlavn pracovit .
Obr. . 38 Schma t by adovmi odst ely
Nejvhodn j od asovn odpalovn jednotlivch stup (je se samy odpa-

luj bu mikov nebo mi1isekundov ) je 1 a 2 sec. Tato metoda je vhodn
zejmna z hlediska dopravy rubaniny z jednotlivch stup , nebo se takto
vyuv samospdu odst e1em odhozen rubaniny. V jinm p pad , kdy do-
chz k t b odd len , pouze na jednotlivch stupnch, vznikaj zna n nroky
na dopravu rubaniny, co vyaduje vybudovn bezpe nch a investi n n-
ro nch cest. N kdy lze vyut jednoduchho zp sobu dopravy tzv. zemnm
skluzem, vyst lenm labem na boku ete ve sk1onu.a 50, v n m se ruba-
nina posunuje vlastn vahou na pracovn ploinu.
8.5 C1onov odst e1y

Ve srovnn s adovmi odst ely jde v tomto p pad o hromadn zp sob t by
o v t kapacit . P i vce lomov st ny 15 a 30 m, vol se obvykle kapacita
jednoho odst elu v rozmez od 10000 do 40000 t rozpojovanho materilu. K
rozpojovn se vyuv vhradn nlo ve svislch nebo jen mrn sklon nch
vrtech v tho pr m ru (75 a 250 mm), umst nch v jedn nebo i vce adch
za sebou. Ty se z izuj p evn z horn ploiny t ebn st ny pojzdnmi vrta-
cmi soupravami. Z hlavnch technologickch vhod nutno uvst, e tato meto-
da dv vhodn p edpoklad k rozshlmu a rovnom rnmu rozmst n trhavin
v odst elovanm bloku. Tm se zaji uje co nejv t po et vbuchovch ohni-
sek a vytv se velk sty n plocha mezi trhavinou. a rozpojovanou horninou,
co umo uje dosaen drobn j a rovnom rn j fragmentace.
- 91 (105) -
8.5.1 Podmnky pro zavd n clonovch odst el

Aby mohl bt vhodn proveden clonov odst el, je t eba, aby byly spln ny
ns1edujc podmnky:
a) mus bt k dispozici vhodn a dostate n vkonn vrtac souprava,
b) sklon t ebn st ny m bt 65 a 90,
c) vka t ebn st ny m bt minimln 10 m, .
d) hornina m mt takov vlastnosti, aby v n bylo mono provd t stabiln vr-
ty,
e) povrch lomov st ny mus umonit bezpe n pojezd vrtacch souprav,
f) lomov st na mus mt vhodn tvar, aby se umonilo proveden vrtu na celou
vku.
Vnou p ekkou je p i tomto zp sobu t by r znorodost, siln vrstevnatost a
zvlt tektonick poruchy hornin, kter: se mohou stt d vodem k prost elo-
vn hornin a k vytv en nerozpojench pat u lomovch st n.
8.5.2 Stanoven zkladnch parametr clonovch odst el

P i p prav clonovch odst el je hlavnm kolem mimo jin slad n ji uve-
dench parametr jako je vka lomov st ny, zb r nlo, pr m r, hloubka,
rozte , p evrtn apod. Pro stanoven zb ru plat zvislost mezi jeho hodnotou
a vkou lomov st ny, jak byla ji uvedena pro p pad thlch nlo v kap.
8.2, a sice e by zb r nem l p eshnout hodnotu W = 2/3 . h (obr. . 37).
Stanoven zb ru je vak logicky zvisl i na vrtu, jen ur uje mnostv trha-
viny, kter je mono umstit do jeho profilu tak, aby se odst elem doclilo
p edpokldan rozpojen a nedolo k poddimenzovn nebo p edimenzovn
nlo se vemi jejich nevtanmi, pr vodnmi jevy. To ovem vyaduje, aby
tak velikost zb ru byla v cel dlce vrtu stejn. Pokud se tk pr m ru vrt ,
pouvanch u clonovch odst el , pak plat obecn pravidlo, e v horninch
dob e rozpojitelnch lze volit vrty v tch pr m r (120 a 150 mm) a u hornin
t ce rozpojitelnch pak vrty pr m r mench (80 a 105 mm).
Dalm d leitm faktorem, zajitujcm vhodn spolup soben nlo je rozte
vrt , Zkuenosti a praxe ukzaly, e i p i odpalovn thlch nlo je jejich
vzjemn spolup soben zvisl na hodnot zb ru a sice v optimln hodnot
0,8 W. P i event. zm n velikosti rozte e plat obdobn p epo tov vztah, jen
byl uveden v kap 6.4.1.
To, e p i t b clonovmi odst ely asto z stvaj ve spodn sti st ny nedo-
state n rozpojen paty je zp sobeno tm, e v t chto mstech v tho upnut je
inek trhaviny i p i sprvnm dimenzovn nloe nedostate n. K odstran n
tohoto nedostatku by mohlo nejjednodueji vst p edimenzovn nloe u dna
vrtu a jej umst n v p edem vytvo enm sklpku. Sklpkovn by vak v p -
pad dlouhch vrt mohlo vst k jejich pokozen a proto se vylu uje. Monm
eenm tohoto problmu je podvrtn skaln st ny v tomto mst patnm vrtem
a jeho sou asnm odplenm spolu s thlou nlo, kter se takto odleh . Jed-
nodu zp sob, jak eliminovat nedostate n rozpojen horniny v podobnm
upnut, je uveden ji p evrtn, co je vlastn prodlouen dlky vrtu pod ro-
- 92 (105) -
ve ternu. Zkuenosti z provedench clonovch odst el ukazuj, e m str-

m j je lomov st na, tm hlub mus bt p evrtn. Dle je tak p evrtn
m rn i zb ru; p i v tm zb ru je rovn t eba p evrtn zv tit. Vhodnou
dlku p evrtn lze pak i vypo tat ze vztahu (obr. .39)
0,26. X
e=
sin( + )
kde e - dlka p evrtni (m),

- hel sklonu st ny a vvrtu (),
- hel mezi horizontlou a spojnici paty lomu a dnem vrtu (),
jen nem p eshnout 15 ,
X - vodorovn vzdlenost vrtu od paty st ny (m).
Pokud se tk ut s ovn nlo clonovch odst el , plat rovn dle d ve
uveden zsady, e dlka t sn n by m la bt vdy p iblin rovna zb ru.
Pom rn jednoduchm zp sobem lze ur ovat pot ebn parametry clonovch
odst el ve vzjemnm souladu dle nomogramu na obr. . 27.
Volba po tu ad
Podle ekonomickho hodnoceni mnoha ji provedench jedno- i vce adovch
clonovch odst el se ukazuje, e je nejvhodn j provd n pouze jednodu-
ch clony (1 ady nlo). P i zaveden druh clony je obvykle nutno volit men-
zb r a proto se vt nost zmenuje. Jsou to vak hlavn snahy po zvyovn
kapacity t by, je vedou k provd n dvou- a vce adovch clonovch odst e-
l . Vedle rozte e vrt v jednotlivch adch m zde vznamn vliv na frag-
mentaci rubaniny i vzdlenost jednotlivch ad. Podle dosavadnch zkuenost
se jev jako optimln vzdlenost jednotlivch ad v hodnot 0,7 W (ze zb ru
prvn ady). P i tom vrty zadn ady, se stejnou rozte jako u ady prvn, maj
bt v pohledu umst ny vdy do st edu mezi vrty prvn ady (obr. . 40).
Obr. . 39 Schma pro vpo et Obr. . 40 Rozmst n vrt p i dvou adovm

p evrtn clonovm odst elu
- 93 (105) -
8.5.3 Rozn t nlo clonovch odst el

Rozn t clonovch odst el se nej ast ji provd s milisekundovm zpod nm
jednotlivch nlo nebo jejich skupin a to elektricky nebo bleskovic. Zejmna
u t chto odst el lze maximln vyuit uvedench technologickch vhod mi-
lisekundovho rozn tu. Navc lze vhodnm asovnm nlo vytv et omeze-
n a usm rn n rozval, kter m nejv t ku v mstech iniciovanch miko-
v nebo s nejnim stupn m zpod n. Z eteln usm rn n odhozu do prostoru
volnch st n, vytvo ench vbuchem p edchzejcch nlo, se dociluje p i
volb v tho zpo ovacho intervalu ne je 30 ms.
8.6 Plon odst ely

Rozpojovn hornin plonmi neboli kobercovmi odst ely se vyuv zejmna
p i t b v mn lenitm ternu, dle k rozpojovn rozshlejch skrvek
apod. V principu jde o nej ast ji s milisekundovm zpod nm provd n od-
palovn mnoha za sebou umst nch ad svislch nlo ve vrtech v tho
pr m ru (105 a 229 mm). Plon odst ely nelze povaovat za modifikaci clo-
novch odst el a to z d vodu jin vzjemn polohy nloe a voln st ny. Za-
tm co u clonovch odst el je osa thl nloe bu zcela, nebo jen p iblin
rovnob n a lomovou st nou, u plonch odst el je obvykle sm r nlo
kolm k voln st n , m se zna n sniuje jejich inek. Aby se zajistil po-
t ebn rozpojovac inek, je t eba, aby se v t chto p padech provedla hust st
vrt v tho pr m ru. Ur itho zlepen lze doclit vysklpkovnm vrt , je po
nabit nabvaj charakteru soust ednch a v tomto p pad inn jch nlo.
Mezi nedostatky tohoto zp sobu pat i to, e odhoz rubaniny sm uje vdy
proti , p soben gravitace, take zna n st trhaviny se spot ebuje jen k nad-
zvednut hmoty. Ve srovnn s jinmi, d ve uvedenmi zp soby hromadn
t by, je zde proto spot eba trhavin p i stejnm efektu v rozpojovn horniny a
o 30% v t.
P es uveden nevhody tkv nesporn vznam tto metody zejmna v monosti
rozpojovat zna n objemy hornin v plochch ternnch tvarech.
8.6.1 N kter zsady pro provd n plonch odst el

Pro nej eln j provd n t chto odst el se pak zejmna doporu uje:
a) Volba takov dlky vrt , aby vechny kon i1y ve stejn rovni.
b) Profil vrt volit co nejv t, aby se cel nlo mohla umstit do spodn t eti-
ny vrtu.
c) P i t b nep ekro it mocnost vrstvy nad 10 m.
d) Dimenzovn nlo provd t dle vztah pro soust edn nloe.
e) Rozn t organizovat s milisekundovm zpod nm v p mch nebi hlop -
nch adch, s co mon nejmenm zpo ovacm intervalem (8 a 25 ms).
Jinak je nutno po tat p i aplikaci tto metody se zna nmi seismickmi inky
a zejmna s nebezpe m monho poruen sloit rozn tn soustavy.
- 94 (105) -
8.7 Komorov odst ely

Nedostatek vhodnch a vkonnch vrtacch souprav je jednou z hlavnch p -
in, e v tina trhacch prac p i hromadn t b hornin se realizuje jednm ze
starch zp sob - komorovm odst elem. Princip tohoto zp sobu je odplen
velkch soust ednch nlo mikovm nebo od asovanm rozn tem. Jeho
vhodou je, e nevyaduje zvltn strojn vybaven, nebo k raen tol a ko-
mor se vysta s menmi vrtacmi kladivy. P i vce lomov st ny minimln
od 15 do maximln 40 m, bv obvykle rozpojovno 20000 a 300000 tun
horniny.
8.7.1 Podmnky pro provd n komorovch odst el

Komorovmi odst ely se dosahuje nejlepch vsledk u dob e odlu nch hor-
nin. Kompaktn j horniny z stvaj p i tomto odst elu ve v tch kusech, co
vyaduje zna n druhotn rozpojovn. Proto jsou p i realizaci komorovho
odst elu nutn sprvn posouzen geologickch pom r . Z hlediska fragmenta-
ce rubaniny zde maj zsadn vznam pukliny, jejich sm r, ka a vka. Pra-
videln deskovit, neb sloupcovit odlu nost usnad uje rozpojitelnost, kdeto
kulovit ji zhoruje. V t mnostv puklin vak nemus vdy p ispvat k lep-
mu rozpojen, ale m e bt naopak p inou niku vbuchovch plyn a tm i
snen celkovho efektu odst elu.
I kdy provd n komorovch odst el nen tolik zvisl na lenitosti ternu
jako je tomu u odst el clonovch , z stv d leitm kriteriem pro ur en
jejich velikosti zejmna bezpe nost proti p soben seismickch vliv a bez-
pe nost prac p i zpracovn rozvalu. Dlouho lec rubanina se velmi asto
zpev uje a je nutno ji znovu nkladn rozst elovat.
8.7.2 Rozmst n komor

Komory, je slou k umst n velkch soust ednch nlo, raz se do tvaru
krychle a umis uj se do odbo ek vstupn toly. Rozmis uj se v jedn nebo
vce adch. Nej ast jm typem je dvoj adov odst el, kter umo uje nejlep
spolup soben nlo. Komorov odst el lze situovat bu v rovni pracovit ,
nebo p i vy lomov st n v ur it vi nad nm. Tehdy je nutno zajistit bez-
pe n p stup k vstupn tole (obr. . 41).
- 95 (105) -
Obr. . 41 Komo-
rov odst e1 zalo-
en ve zven
rovni
Zna n vliv na situovn komor m tvar a sklon st ny. Zejmna nep zniv
jsou paty rostl skly v doln sti lomovch st n, je zvyuj upnut a p i roz-
n tu nlo komor mohou usm r ovat vbuch sm rem do nadlo. V t chto
p padech je nutno st nu p edem upravit. Mimo kapacitnho poadavku, je roz-
sah komorovho odst elu ur en rovn dle d v jch zsad pom rem mezi
vkou lomov st ny (H), zb rem komor (W) a frontln kou () odst elu
dle vztahu
H : W : = 1 : (1/2 a 2/3) : 1,5
Obr. . 42 Jed-
noduch sch-
ma b nho,
dvou adovho
komorovho
odst elu
Zkladn uspo dn komor je zpravidla v systmu T (obr. . 42). Komory prv-

n ady se rozms uj tak, aby sledovaly tvar t ebn st ny. Maj se situovat asi
v 1/3 a 1/2 kolm vzdlenosti zadnch komor od obrysu st ny. Jejich odple-
nm se m vytvo it zlom, jen m obvyklm zp sobem uleh it rozpojovac
efekt zadnch, zpravidla v tch komor. Ty jsou; toti ur eny k vlastnmu roz-
pojovni horniny, jak sm rem k voln st n , tak do nadlo. Jejich zb r m
- 96 (105) -
bt proto op t volen v zvislosti na vce. Lomov st ny dle d v jch zsad a

sice v mst upnut
W =. (1/2 a 2/3) . H, a ve voln st n W = 1,1. H .
Stejn tak se vol i rozte e komor v hodnot 0,8 W s vjimkou p pad , kdy se
aplikuje komorov odst el u t ce trhatelnch hornin, kde se rozte zadnch
komor zmenuje na hodnotu 0,7 W. Zadn komory se umis uj tak, aby jejich
hlavn sm r vbuchu nep sobil shodn s vbuchem n kter z p ednch komor.
To znamen, e zadn komory se situuj tak, aby p sobily vdy mezi komorami
prvn ady. Sprvn rozmst n komor je nutno zajistit p edevm sprvnm
geodetickm zam enm. Pro projekt komorovho odst elu a zejmna pro
sprvn stanoven se ek zb ru jednotlivch nlo, je rozhodujc zam en
obrysu skly v rovni komor a v rozsahu jejich p soben. Dle je nutno zam it
patu lomov st ny, jej korunu, sklon a tak v t nerovnosti v rozsahu p sobe-
n komor, je by mohly nep zniv usm r ovat hlavn sm r vbuchu.
8.7.3 Dimenzovn nlo komorovch odst el

V souladu s vpo tovmi vztahy pro soust edn nloe doporu uje se pro ko-
morov odst ely vypo tvat velikost nlo dle uvedenho vzorce podle Ju-
rajdy. V p pad dvou adovch odst el je vak t eba vpo et zadnch komor
upravovat. Zatm co p i vpo tu nlo komor p edn ady se ve vpo tu uva-
uje zb r v pln, skute n zm en hodnot W, nloe zadnch komor se di-
menzuj na snenou hodnotu jejich skute n odporov se ky, p i em se v
p slunm vzorci po t s tzv. redukovanm zb rem v hodnot 0,8 W.
Odplenm p ednch komor v ur itm p edstihu se tak zaru uje optimln vyu-
it takto vypo tenho mnostv trhavin v zadnch komorch. P itom je zajit -
no dokonal rozpojeni horniny v prostoru zadnch komor vytvo enm alespo
ostrohlch nlevek a tak odsunut ji rozpojenho materilu z prostoru p ed-
nch komor.
8.7.4 Rozn t nlo komorovho odst elu

S ohledem na omezen seismickho inku se vol u komorovch odst el mi-
lisekundov rozn t nlo. Z technologickch vhod je to p edevm usm rn n
vbuchu, je lze doclit vhodnm asovnm rozn tu jednotlivch komor. P i
stanoven optimlnho intervalu zpod n p i odpalovn jednotlivch komor je
t eba vychzet z tzv. geometrie systmu (vzdlenosti mezi nloemi a volnou
st nou) a fyziklnch vlastnost horniny. Podrobnm rozborem vsledk dosa-
ench p i milisekundovm . asovn jednotlivch. komor se dosp lo k nzoru,
e asovn na pouh milisekundy je p li krtk, ale e nej inn jm asov-
nm, zejmna z hlediska omezen seismickch vliv a usm rn n vbuchu, je
volba zpo ovacho intervalu 20 a 60 ms. To lze nejlpe zajistit elektrickm
rozn tem elektrickmi milisekundovmi rozbukami.
V praxi se ovem setkvme i s tm, e komorov odst ely jsou n kdy odpalo-
vny i mikov , nebo jen s velmi krtkm od asovnm. I kdy jde o postup,
jen je v rozporu s d ve uvedenmi skute nostmi, jeho opodstatn n je dno v
p padech, jestlie je nebezpe , e by p i milisekundovm rozn tu z staly hor-
n vrstvy nadlo nerozpojeny, zejmna jde-li o horniny s vodorovnmi vrst-
- 97 (105) -
vami. P i delm asovni by u mohlo dojt k prolehnut vbuchu lomovou

st nou a tm k snen rozpojovacho efektu.
Vliv asovni na kusovost rubaniny nen ji: dle praktickch zkuenost u ko-
morovch odst el tak podstatn, jako u clonovch odst el . Jak bylo ji uve-
deno, rozhoduje zde p edevm celkov uspo dn odst elu a kvalita horniny.
Vznam vhodnho od asovn se vak projevuje v spo e trhavin a to zejmna
v d sledku monosti ur itho poddimenzovn zadnch komor s redukovanm
zb rem. A ji jde o p pravu a provd n komorovch, nebo d ve uvedench
clonovch odst el , sm je podle zde uvd nch nejd leit jch zsad realizo-
vat jen pracovit , zam stnvajc technika, oprvn nho k provd ni t chto
odst el (technickho vedoucho odst elu).
8.8 Obecn technicko-ekonomick porovnn komo-

rovch a clonovch odst el
P i sledovn a vyhodnocovni zkladnch technicko-ekonomickch ukazatel
metod hromadn t by nen zatm zaveden zcela jednotn postup, jm by bylo
mono s kone nou platnost p esn ji vyhodnotit celkovou efektivnost a porov-
nat z jejho hlediska jednotliv metody. Proto je v nsledujcm pouze uvedeno
technicko-ekonomick porovnn komorovch a clonovch odst el obecn ji a
to jen z nejd leit jch bezpe nostnch a technologicky dominujcch hledisek.
1. Strojn vybaven
a) komorov odst ely nekladou zvltn nroky na strojn vybaven. Lze je za-
ji ovat se za zenm, je je b n k dispozici,
b) p i clonovch odst elech je zapot eb vrtat do hloubek 25 a 30 m nro n-
mi a asto nedostupnmi vrtnmi soupravami.
2. Kusovost rubaniny
a) U komorovch odst el zvis kusovost na p irozen odlu nosti horniny a
nelze ji zpravidla ovlivnit zp sobem rozn tu.
b) U clonovch odst el lze asto u rozpojovan horniny doclit drobn j a
rovnom rn j fragmentaci v d sledku monosti v tho rozmst n trhaviny
v hornin . Tm lze omezit i nkladn sekundrn rozpojovn v tch balvan
3. lenitost ternu
a) provd n komorovch odst el je nezvisl na lenitosti ternu,
b) clonov odst ely, kter se zaji uj odpalovnm soustav srecch vrt , vy-
aduj rovn tern na povrchu lomovch st n, umo ujc bezpe n pojezd
vrtacch souprav.
4. T ebn st na
a) p i komorovm odst elu m init ka t ebn st ny 2 a 3 nsobek ky,
pot ebn pro jeden komorov odst el. tolovac prce se mohou provd t a po
plnm vyklizen rozvalu.
- 98 (105) -
b) U clonovch odst el , zaji ovanch vrtnm shora dol je mono vrty pro
dal noe p ipravovat v te sti t ebn st ny krtce po p edchozm odst e-
lu.
5. Vka rozvalu
a) U komorovch odst el dosahuje rozval zpravidla zna nch vek, co je
nebezpe n p i jeho rozebrn, zvlt jsou-li p tomny v t nerozpojen kusy
kamene.
b) U clonovch odst el je vka rozvalu p i stejn vce lomov st ny obvyk-
le ni. Rozebrn rozvalu je zde proto snadn j.
6. Seismick inky
a) Soust edn nloe komorovch odst el vyvolvaj zna n seismick inky
na okol. Tyto inky lze omezit, ale ne pln odstranit milisekundovm rozn -
tem.
b) U clonovch odst el , kde jsou nloe mnohem men a rovnom rn ums-
t ny v rozpojovan hornin , jsou seismick inky, zvlt p i vyuit mili-
sekundovho rozn tu, mnohem men.
7. Namhavost a hygiena prce
a) toly a komory se u komorovch odst el zaji uj namhavou ru n prac,
navc v pranm, pro lidsk organizmus velmi nep znivm prost ed.
b) Dutiny pro nloe clonovch odst el lze zaji ovat mechanizovan vrtnmi
soupravami.
8. M rn spot eba trhavin
Zatmco u komorovch odst el se udv pr m rn m rn spot eba trhavin v
p iblinm mnostv 0,1 kg. t-1 rozpojen horniny, in tato hodnota u clono-
vch odst el zhruba 0,2kg.t-1 horniny. Z uvedenho porovnn vyplv, e
clonov odst ely poskytuj v t bezpe nost p i prci, sou asn spl uj pod-
mnky pro v t hygienu a zna n sniuj pracnost p i provd n vlastn t by.
Ve srovnn s komorovmi jsou proto clonov odst ely efektivn j a jsou-li
pro n v praxi podmnky, m la by jim bt dvna veobecn p ednost. Chce-
me-li alespo p iblin vyjd it pom rn finan n nklady t by clonovch a
komorovch odst el formou index , pak zhruba plat, e pom r CO : KO = 2 :
1.
8.9 Druhotn rozpojovn hornin

I kdy se zavedenm milisekundovho rozn tu omezil po et a velikost balvan
po odst elu, p esto je jejich vskyt p i hromadn t b jet dosti zna n a as-
to podstatn ovliv uje celkovou ekonomii. Za nadm rn se pokldaj zpravidla
takov kusy, jejich nejv t rozm r je v t ne 67 % t et odmocniny obsahu
lopaty nakldacho za zen, anebo v t ne 75 % nejv tho otev en vstupn-
ho otvoru drti e. Nadm rn kusy se rozpojuj r znmi zp soby, jako kup . me-
chanicky t km zvam, zav enm na lopat rypadla apod. Ve v tin pro-
voz je vak nej eln j zaveden trhac techniky s vyuitm p lonch, nebo
vvrtovch nlo.
- 99 (105) -
8.9.1 Rozpojovn p lonmi nloemi

Je nejroz en j metodou druhotnho rozpojovn, jej vhodou je to, e od-
padaj vrtac prce a e se celkov zvyuje produktivita prce. Nevhodou je
zase v t spot eba trhavin, 5 x a 10 x v t ne p i rozpojovn vvrty, a e je
nutno po tat se zna nmi inky tlakovch vln na okol. innost p lon
nloe zvis hlavn na detona n rychlosti pouit trhaviny. K rozpojovn se
p i tto metod pouv d ve uvedench usm rn nch nlo nebo nlo z
plastickch trhavin se stabilizovanou detona n rychlost.
Obr. . 43 Usm rn -
n nlo 1 - l ko
pro rozbuku,
2 - pentritov po i-
nov t lsko,
3 - trhavinov n-
lo,
4 - pl ,
5 - usm r ovac
vloka
Princip usm rn nch (kumulativnch) nlo (obr. . 43) spo v v tom, e se v

nloi vytv dutina kuelovitho tvaru, je je vyloena vlokou z kovu. P ilo-
enm nloe dutinou k rozpojovanmu objektu a jejm odplenm se vytv
hmotn, zna n zhutn n paprsek vbuchovch zplodin, kter p sob v rozpo-
jovanm materilu jako kln. inek tlakov vlny, je vznik p i odplen tto
nloe lze jen pon kud zmrnit jejm p ikrytm zeminou, pskem apod. U ns se
vyrb j p lon nloe typu UPN o velikosti 200, 400 a 600 g, jejich podsta-
tou jsou trhavina podklad trhac elatiny s po inovm pentritovm t lskem.
Vzhledem k vy cen se doporu uj k rozpojovn velkch a nep zniv ulo-
ench balvan o v tm objemu (nad 2 m3). Nevhodou t chto nlo je, e
nejsou tvrn a nelze je p ikldat k v tm kus m kamene t sn . Impedan n.
vzduchov p epka, kter takto vznik mezi nlo a balvanem zna n sniuje
rozpojovac efekt. Z tohoto hlediska jsou vhodn j d ve uveden trhaviny z
plastickch trhavin se stabilizovanou detona n rychlost. Tyto nloe se vyr-
b j ve tvaru desti ek, je lze t sn p ikldat k rozpojovanmu objektu. Roz-
buka se do t chto nlo zasunuje tak, aby z stala mezi dnem rozbuky a roz-
pojovanm objektem co nejv t vrstva trhavinov nloe.
Tyto nloe je vhodn ukldat zejmna do p irozench prohlubn balvan . Dle
n kterch zkuenost je eln vyuit t chto nlo jen do ur it maximln
tlou ky nadm rnho kusu (asi 1,5 m). Efektivn je jejich pouit jen u tvrdch
a dob e t pnch hornin. Zcela nevhodn je jejich aplikace u porznch a m k-
ch hornin, vzhledem k nebezpe vzniku zna n tlakov vlny. Jako p iblin
vodtko m rn spot eby trhavin pro druhotn rozpojovn se kup . p i vyuiti
plastickch trhavin uvd 400 g.m-3 horniny.
- 100 (105) -
8.9.2 Rozpojovn vvrtovmi nloemi

Nadm rn kusy se v tomto p pad navrtvaj tak, aby umst n nloe bylo
p iblin v geometrickm st edu kusu. Profily vrt , je se provd j ru n , jsou
asi 33mm. Vrty se nabjej b nmi amonoledkovmi trhavinami a po ut sn n
pskem neb hlnou se odpaluj elektricky neb zpalnic. M rn spot eba trhavi-
ny je ve srovnn s p lonmi nloemi podstatn ni, asi 50 g/m3 horniny.
P esn vpo et velikosti nlo se v t chto p padech neprovd. Mezi nevho-
dy tto metody pat mal produktivita prce v d sledku pracnho ru nho vr-
tn, vy razovost a ohroen okol v tm rozletem kamene. Podle n kte-
rch zkuenost lze uveden nevhody zna n omezit vyuitm t sn n s vodn
ucpvkou, m lze doclit pravideln jho rozpojen kusu, bez vzniku drobn j-
ch podl , omezen rozletu a podstatnho snen tlakov vlny.
8.9.3 Rozpojovn termitem

Jde o speciln metodu druhotnho rozpojovn, aplikovanou tam, kde nelze
pout trhavin, kup . p i ucpn tlamy drti e velkm kusem kamene, p i zavale-
n dopravnch cest apod. V tomto p pad jde o vyuiti tepeln energie, uvoln -
n p i ho en termitov sm si (nej ast ji sm si prkovho hlinku a eleznch
okuj) podle reakce 3 Fe3O4 + 8 Al 4 Al2O3 + 9 Fe + 3,25 MJ (tj. 774 kcal)
p i em zpaln teplota termitu je 800C.
P i velikosti nadm rnho kusu asi 1 m3 a vce, se balvan navrt do hloubky 30
cm. Do vrtu, jen je v pr m ru 32 a 38 mm se vsype asi 300 g termitu, je se
zapl specieln termitovou zpalkou. Ihned po zehu je nutno se vzdlit, po-
n vad je-li ve vvrtu voda, nastane rozprsknut havch st termitu. Proto je
tak nutn p i tto metod vrty p edem vysuovat. Termitov npl ho ve vrtu
n kolik sekund. B hem tto doby se nejbli okol krtkho vrtu rozhav a
na teplotu 2000C. Mstnm p eh tm kusu a postupnm ochlazovnm pak
dojde .k jeho popraskn. Dle n kterch nov jch pramen lze k podobnmu
elu vyut i elektromagneticko-termickho rozpojovn mikrovlnami. Tento
zp sob je zaloen na rozpojovn horniny v d sledku vytv en vnit nch tep-
lotnch nap t zp sobench nehomogennm oh vnm materilu. V principu
jde o to, e elektromagnetick pole dodv energii, je se vhodn usm rn, se v
ur it oblasti horniny absorbuje a p em uje v teplo. Z hlediska praktickho
vyuit se upozor uje zejmna na to, e innost tohoto zp sobu se zvyuje se
zv tujc se tvrdost hornin. Z dalch vhod se zd raz uje dokonal bezpe -
nost, bezhlu nost a monost dlkovho ovldn tohoto postupu. Efektivnost
tohoto postupu vak stle zvis na tom, jak podl z celkovho mnostv ener-
gie se v hornin skute n spot ebuje k poadovan tepeln p em n .
Kontroln otzky
1) Popite zp soby povrchovho dobvn kamene (bez vyuit trhavin).
2) Nakreslete schma lanov pily.
3) Uve te hlavn zvady pro nvrh uspo dn lomu.
4) Zd vodn te provozn -ekonomick parametry komorovch a clonovch
odst el
5) Uve te zp soby rozpojovn hornin bez vyuit trhavin.
- 101 (105) -
9 BEZPE NOSTN P EDPISY

Bezpe nostn p edpis o vbuinch stanov nejen zsady bezpe nho zachzen
s nimi, ale t zp sob jejich nabvn, evidenci, povolovn trhacch prac,
kvalifika n poadavky na st elmistry a technick vedouc odst elu apod.
Smyslem je doclen takov prvn pravy, aby se p i pouvn vbuin zabr-
nilo raz m, kodm na majetku a zneuit vbuin nepovolanmi osobami.
Zkladnm obecnm p edpisem vymezujcm pouvn vbuin je vnos .J.
65/1965 st ednho b skho adu, jm se vydv Bezpe nostn p edpis o
vbuinch. Ustanoven tohoto p edpisu mus bt respektovno veobecn ve
vech oborech. Pro jednotliv obory jsou vydvny dopl ujc p edpisy se z e-
telem na specifick podmnky p slunch provoz . Jinak jsou bezpe nostn
pravidla pro pouvn vbuin obsaena v obecnch a zvltnch p edpisech,
v etn p slunch sttnch norem. Pro konkrtn pracovit plat jejich prava
v technologickm p edpise trhacch prac a v p edpise pro provd n technic-
kho projektu odst elu.
V dalm textu jsou proto uvedeny jen vtahy z nejd leit jch ustanoven,
zce souvisejcch s provd nm odst el p i povrchovm dobvn.
9.1 Zajit n bezpe nosti pracovit a okol

Pro kad odst el mus bt vymezen manipula n prostor a bezpe nostn okruh
a stanovena doba, kdy se tyto prostory uzavraj. P i tom vbuiny nesm j bt
dopravovny ne pracovit d ve, ne byl vyklizen manipula n prostor. Za
manipula n prostor se povauje pracovit a jeho nejbli okol, kde se pracu-
je s vbuinami. Zde se mohou zdrovat pouze osoby, kter pln pracovn ko-
ly, souvisejc s provedenm odst elu. Velikost manipula nho prostoru se mus
stanovit tak, aby pracovnci, p ipravujc odst el nebyli rueni innost pracov-
nk a stroj vn manipula nho prostoru a aby se zajistila bezpe nost pracov-
nk mimo manipula n prostor v p pad neo ekvan exploze. Celkov ze-
m, ohroen inky odst el u se uzavr bezpe nostnm okruhem. P i ur ovn
bezpe nostnho okruhu a doby jeho uzav en se vychz z toho, jak prost edky
trhac techniky jsou pouity, dle z technologie trhac prce, druhu a umst n
lomu. Z hlediska bezpe nosti osob je asto nejzvan jm problmem odhad
vzdlenosti rozletu lomk . Zde je t eba znovu poukzat na to, e vn i smr-
teln razy nastaly i ve vzdlenosti 300 m od msta vbuchu.
9.2 Vstran signly

Za tek i konec doby uzav en bezpe nostnho okruhu se vyhlauje vstra-
nmi signly, kter mus bt dob e vnmateln po celm obvodu bezpe nostn-
ho okruhu. Pro trhac prce menho rozsahu se dv vstran signl ve dvou
stupnch: p i prvnm stupni dvakrt, p i druhm jednou. Prvn stupe vstrahy
je p kazem k plnmu odchodu osob z ohroenho zem a k odchodu hldek
na ur en stanovit . Druh stupe vstrahy se dv po zjit n, e zem je
zcela vyklizeno, zajit no hldkami a e nloe jsou p ipraveny k rozn tu.
Rozn t nsleduje zpravidla jednu minutu po druhm vstranm signlu.
- 102 (105) -
Pro prce v tho rozsahu se dv vstraha ve t ech stupnch. P i prvnm stupni

se dv vstran signl t ikrt, p i druhm dvakrt a p i t etm jednou. Prvn
stupe vstrahy je p kazem k odchodu hldek na stanovit a k odchodu vech
nez astn nch osob z ohroenho zem. Druh stupe vstrahy se dv 15
minut p ed odst elem a je znamenm pro uzav en vech komunikac prochze-
jcch ohroenm zemm. T et signl se dv 1 minutu p ed odst elem. Trha-
c prce se ukon uj signlem, kter se dv jednou, a to teprve po uplynut.
ekac doby na pokyn osoby odpov dn za odst el, kter se mus p ed vydnm
pokynu p esv d it na mst odst elu, e nehroz nebezpe . Tento signl je tak
znamenm k uvoln n bezpe nostnho okruhu.
9.3 ekac doby

Po odst elu mus st elmistr nebo technick vedouc odst elu prohldnout msto
odst elu, a to a po rozptlen vbuchovch zplodin, ne vak d ve, ne po
uplynut ekac doby. M l-li odst el normln pr b h, je ekac doba p i vce
ne jedn nloi:
a) p i pouit zpalnice, a to i v elektrickm rozn tnm systmu nejmn 10
minut,
b) p i pouit elektrickho rozn tu nejmn 5 minut,
c) p i bleskovicovm rozn tu se ekac doba d zp sobem iniciace bleskovice
dle bodu a) nebo b).
d) P i jinch zp sobech rozn tu ur ekac dobu p slun orgn, jen tento
zp sob rozn tu povolil.
Vznikla-li selhvka nebo nen jistota, e vechny nloe byly p ivedeny k v-
buchu, jsou ekac doby dvojnsobn.
9.4 Selhvky
Vznikne-li selhvka mus se bezodkladn znekodnit d ve, ne se v mst od-
st elu budou konat jin prce. Vyhledvat a znekod ovat selhvky sm jen
st elmistr nebo technick vedouc odst elu. Najdou-li jin pracovnci teprve
b hem dalch prac selhvku nebo zbytky nevybuchlch trhavin, o nich se
d ve nev d lo, jsou povinni p eruit prci a hlsit tuto zvadu st elmistrovi.
Zbytky trhavin, nalezen v rubanin se mus shromdit na jednom mst a
odevzdat. Selhan nloe ve vrtech lze znekodnit t mito zp soby:
a) vyjmutm, vyplchnutm nebo vyfouknm ucpvky selhan nloe a zave-
denm nov rozn tn nloky do vrtu,
b) vyplchnutm nebo vyfouknm ucpvky i nloe u sypkch trhavin,
c) odplenm pomocn nloe, umst n v novm vrtu, zaloenm rovnob n
ve vzdlenosti nejmn 30 cm od vrtu selhan nloe,
d) v nevbunm prost ed t p iloenm a odplenm nov nloe u st vrtu.
- 103 (105) -
9.5 Ni en vbuin
St elmistr nebo technick vedouc odst elu sm ni it jen ty vbuiny, kter sm
pouvat. Ni se pouze nepouiteln vbuiny a sice podle podrobnho nvo-
du, kter vydv vrobce, p i em se zpravidla kad druh vbuin ur ench
k zni en znekod uje samostatn . V organizacch, kter pouvaj vbuiny
sm st elmistr nebo technick vedouc odst elu ni it najednou nejvce 25 kg
trhavin nebo 100 ks rozbuek nebo 100 m bleskovice. Vbuiny je mono ni it
rozpout nm, splenm nebo odplenm. Rozpout nm lze ni it kup . ve vod
rozpustn amonoledkov trhaviny. Ni en vbuin splenm nebo odplenm se
mus provd t na bezpe nm mst . Maximln p pustn mnostv vbuin,
kter je mono zni it t mito zp soby najednou, je dno jejich chemickm slo-
enm a jejich vlastnostmi a je rovn uvedeno v pokynech vrobce. Vbuiny,
kter ni me splenm, rozlome v 20 cm irokm pruhu, polijeme petrolejem
a zaplme zpalnic bez rozbuky tak, aby ho en postupovalo proti v tru a
nerozi ovalo se na v t plochu, pon vad by jinak mohlo dojt k vbuchu.
Kontroln otzky
1) Popite hlavn zsady bezpe nosti p i provd n pr myslovch odst el .
2) Popite signalizaci p ed odst elem a b hem n j.
3) Uve te pravidla pro likvidaci selhvek p i trhacch pracch.
- 104 (105) -
10 Studijn prameny
Odkazy jsou uvedeny v seznamu literatury v modulu M02.
- 105 (105) -

Tezba A Upravnictvi Surovin - Tezba A Lomarstvi

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Tezba A Upravnictvi Surovin - Tezba A Lomarstvi

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

VYSOK U EN TECHNICK V BRN

T BA, LOMA STV A PRAV-

Stanislav astnk, Brno 2005

6 Rozpojovn hornin vbuinami............................................................... 55

8.6 Plon odst ely ....................................................................................94

1.2 Poadovan znalosti

1.3 Doba pot ebn ke studiu

1.5 Metodick nvod na prci s textem

2 Nerostn suroviny z geologickho a technic-

2.1 Vznik a podstata hornin.

Tabulka . I. Sloen n kterch d leit jch vyv elch hornin

P ehled o n kterch mechanickch usazeninch je uveden v dal tabulce . II.

ny humusovit (raeliny a uhl) tak ivice, tvo en uhlovodky (kup . ozoke-

Tabulka . II P ehled mechanickch sediment dle velikosti zkladnch sou s-

P em n n (metamorfovan) horniny vznikly jak znmo v hlubinch zemsk

2.2 Geotechnick vlastnosti hornin

2.2.1 Struktura hornin

2.2.2 lon pom ry hornin

lon pom ry tvo souhrn p irozench vlastnost hornin a podmi uj zakl-

2.2.3 Odlu nost a puklinatost hornin

2.3 Technick vlastnosti hornin

ne stanoven celkovho obsahu pr , vyadujc sloit j p pravu a m en

2.4 Poruovn hornin

2.5 Mechanicko-technologick vlastnosti kamene z

Lmatelnost kamene je dna zejmna odlu nost a puklinatost hornin, m se

Pokud se tk dalch technologickch vlastnost hornin, je ur uj obtnost

ezatelnost kamene je zase dna podobn jako lmatelnost p irozenou odlu -

3.1 Vyhledvn loiska

3.2 Geologick pr zkum loiska

c) technologick, kter se kone n zabv zp sobem a metodou t by.

3.3 Klasifikace zsob nerostnch surovin

Zsoby kategorie B jsou prozkoumny vrty a d lnmi pracemi id eji ne je

3.4 Provd n geologickho pr zkumu

Obr. .2 Schma vrtn soupravy

P i provd n vrt z stv uvnit jdrovnice jdro; je se vyjme, jakmile do-

Hroz-li p i vrtn v sypkm nebo velmi rozpukanm materilu zavaleni vrtu, je

3.5 Geofyzikln metody v geologickm pr zkumu

4 Pracovn postupy p i t b hornin v lomech

4.1 Rozd len a zakldn lom

P edloen nvrhu na stanoven dobvacho prostoru p slunmu ministerstvu

4.2 Zkladn charakteristiky zp sob rozpojovn a

S technicko-ekonomickmi parametry, ur ujcmi zp soby rozpojovn souvis

Sou asn stav t ebnch metod je charakterizovn postupnm p echodem od

Obdobn je i zp sob, kdy se ur it st loiska podrubv pomoc plonho,

V ur it obdob se s tmto postupem setkvme i p i mechanickm dobvn

Uveden postupy dobvn mohou bt kombinovny s r znmi zp soby roz-

4.3 Skrvkov prce

Tab. . V Maximln pom r skrvek k uitkov hornin a minimln mocnost

Hospodrnost t by ur uje pak v praxi nej ast ji tzv. skrvkov koeficient,

P i vce lomov st ny do 12 m je stanovena jeho minimln ka vdy 12 m.

4.3.1 Provd n skrvek

Obr. . 9 Uspo dn hydro-

4.3.2 P eprava a ukldn skrvek na odval

Kone nou fz skrvkovch prac je p eprava skrvek a jejich ukldn na od-

Z hlediska nasazen skrvkovch mechanizm a p epravy skrvek jsou prvn

Pro p epravu strojn rozpojovanch skrvek na v t vzdlenost je proto nutn

4.4.1 Pr b h vbuchovch reakc

kyslk z okysli ovadla, homogenn obsaenho ve vlastn hmot vbun sm -

D ln skaln trhaviny jsou nejb n jm typem pr myslovch trhavin. Sm j se

4.4.2 Vbun slou eniny

4.4.3 Plastick trhaviny

4.4.4 Vlastnosti charakterizujc vkonnost trhavin

vnit n energii vbuniny. U skalnch trhavin se pohybuje okolo hodnoty 4200