METODIKA VDECK PRCE

(KRS/MVP, ZS 2015/2016)
Sylabus a studijn vtah z pednek

doc. Lenka Zajcov, Ph.D.

Program:
1. Typy prac, typy vzkumu, typy excerpnch text
2. Fze prce: volba tmatu, vzkum, shromdn literatury, zhodnocen zdroj atd.
3. Citt, parafrze, plagit a autorsk prvo
4. Voln pstupn informan zdroje uiten pro studium panlsk filologie: RAE (DRAE,
DPD, CREA, CORDE, NTLLE atd.), Biblioteca Virtual Miguel de Cervantes atd.
5. panlsk bibliografick normy a zvyklosti
6. Formln prava prac (ortografie a ortotypografie)
7. Cvien: Prce s informanmi zdroji RAE
8. Cvien: ast ortografick a gramatick chyby ve panltin (psemn projev)
9. Cvien: Pravidla panlsk interpunkce (se zamenm na rku, stednk a dvojteku)

Poadavky k zpotu: ast na semini (max. 2 absence), psemn zpracovn 1 kolu

(prce se zdroji RAE), splnn ortografickho testu (pravopis a interpunkce)

Poadavky ke zkouce: zpracovn prce na zadan tma

Vybran literatura:
ECO, Umberto: Jak napsat diplomovou prci? Olomouc: Votobia, 1997.
FERREIRO, Pilar ZAYAS-BAZN, Eduardo: Cmo dominar la redaccin. 3. vyd. Madrid:
Playor, 1992.
FILKA, Jaroslav: Metodika psan diplomovch prac. Brno: Kniha, 2002.
GIBALDI, Joseph: MLA Handbook for Writers of Research Papers. 7. vyd. New York: Modern
Language Association of America, 2009.
The Chicago Manual of Style: The Essential Guide for Writers, Editors, and Publishers.
16. vyd. Chicago: University of Chicago Press, 2010.
MARTNEZ DE SOUSA, Jos: Manual de estilo de la lengua espaola. 3. vyd. Gijn: Trea, 2007.
MARTNEZ DE SOUSA, Jos: Ortografa y ortotipografa del espaol actual. Gijn: Trea, 2004.
PISTORIUS, Vladimr: Jak se dl kniha. 2. vyd. Praha Litomyl: Paseka, 2005.
 STUDIJN VTAH Z PEDNEK

(zpracovno dle Gibaldi 2009, Chicago 2010, Martnez de Sousa 2007, Martnez de Sousa
2004, Pistorius 2005, Filka 2002)

1. TYPY PRAC, TYPY VZKUMU, TYPY EXCERPNCH TEXT

1.1 Typy studentskch prac vznikajcch na zklad vzkumu

seminrn prce (310 ns.)
bakalsk prce (54 00072 000 znak, tj. 3040 ns., bez ploh s daty a texty, kter nejsou
vsledkem prce)
diplomov prce (min. 108 000 znak, tj. 60 ns., bez ploh s daty a texty, kter nejsou
vsledkem prce)
disertan prce (min. 120 ns., max. 300 ns., bez ploh a seznamu zdroj)
normostrana (ns.) 30 dk o 60 znacch (potaj se vechny znaky vetn mezer), tj. 1800
znak, v etin odpovd piblin 280310 slovm

1.2 Typy vzkumu

1.2.1 Primrn vzkum
pozorovn a vzkum z prvn ruky, na zklad primrnch zdroj, tj. pramen, nap.:
analza literrnho textu, filmu, pedstaven, jinho umleckho dla
analza dat zskanch formou dotaznk, anket, rozhovor
laboratorn experiment
statistick daje, archivn dokumenty

1.2.2 Sekundrn vzkum

zkoumn sekundrnch zdroj, tj. text, kter o danm tmatu napsali jin badatel:
knihy a lnky o literrnch dlech a jejich autorech, o djinch atd.
v psnm slova smyslu je i peklad literrnho dla sekundrn zdroj
vtina prac zvis, minimln sten, na sekundrnch zdrojch
nauit se vyhledat, prozkoumat, zhodnotit a uiten vyuvat informace, mylenky a nzory
ze sekundrnch zdroj je jeden z kol studia na V
vzkumn prce vak neznamen jen shrnut cizch publikac a kompilaci ad citt
1. je teba hledat zdroje pinejc nov informace, aktuln prce, primrn zdroje
2. zdroje, kter dvaj pehled o rznch nzorech na dan problm a nejsou jednostrann
3. kter zpesuj i roziuj vae vdomosti
pes porozumn nzorm jinch je teba dojt k nzoru vlastnmu, vlastnmu porozumn
dan otzky a umt je jasn a eln prezentovat
citovan materily by mly podpoit vae stanoviska a pinet pesn informace, ale nemly
by pehluit vae vlastn nzory i od nich tene odvdt

1.2.3 Kombinace obou typ vzkumu nejbnj

1.3 Typy excerpnch text

1.3.1 Abstrakt
cca. 100 slov, 10 normodek
shrnut zkl. daj o dle: pedmt dla, cl, metody, vsledky (nov poznatky, mylenky)
+ bibliografick daje = anotace
1.3.2 Resum (shrnut, souhrn)
pevyprvn obsahu textu a shrnut postoj autora na 14 strany (max. 15 stran
u vcesvazkovch dl)
podstatn mylenky, prbh argumentace, kritick zhodnocen

1.3.3 Konspekt (excerpt)

podrobn vpisek, podv ucelen pohled na dan dlo
vystihuje stavbu textu, jeho lenn, jde o pehlednou formulaci hlavnch tez dla
36 stran, jeho vytvoen je obvykle asov nron
slou k lepmu pochopen textu, schematizuje mylenky autora, odhaluje jejich podstatu
dleit je vbr vhodnch pklad k ilustraci autorova postupu
nesm vak jt pouze o opisovn dlouhch pas bez vlastnho tvoivho zpracovn
je teba pesn vypsat odkazy (strany, . tabulek)
obsahuje kompletn bibliografick zznam o knize
velmi se hod pro zpracovn etby

1.3.4 Refert
ucelen zprva o njakm dle i njak innosti, vsledcch, stavu een
pedstavuje obsah i jeho hodnocen
o knize nebo lnku:
reference o obsahu knihy a nzorech autora
vklad klovch pas knihy i lnku
zasazen problematiky do irho kontextu (pnos, kritika)
o dan problematice:
z vce knih i lnk
uvd do dan problematiky
vysvtluje klov skutenosti a souvislosti
objektivn pohled na diskutovan otzky
hodnot pstupy a een
informuje o pouitch pramenech a literatue
odkazy na dal literaturu

1.3.5 Recenze
posouzen vdeckho nebo umleckho dla
maximln 7 stran (zle na zu periodika apod., kde se recenze publikuje)
resum: bibliografick daje, seznmen se strukturou dla a obsahem
zaazen do kontextu souasnho poznn problematiky/souasnho umn
vystien cl autora: pro dlo sepsal
zhodnocen dla: kritika, chvla, mus bt doloena konkrtnmi daji

2. FZE PRCE

2.1 Zvolen odpovdajcho tmatu

a) me existovat rzn stupe volnosti pi volb tmatu; pokud je prce na voln tma:
je teba zvolit tma, kter vs opravdu zajm
tma aktuln
konzultovat s vyuujcm/vedoucm prce
b) pi volb tmatu zvit as a rozsah prce:
lpe zat obecnjm tmatem a pak ho zit a upesnit ne naopak
 zsadn je prvn etba materil k tmatu
dobr zat u obecnch referennch pruek (encyklopedie, spec. slovnky, odborn vody)
referenn databze, katalogy knihoven, internet
zjistit, zda ji nkdo o tmatu psal
zda jsou materily dostupn
Zvolen vhodnho tmatu nen vbec snadn.

2.2 Vlastn vzkum, hledn informac o tmatu

knihovna: knin, asopiseck, elektronick zdroje
a) informace o materilech: katalogy, bibliografie, elektronick databze
b) informace o tmatu: slovnky, encyklopedie, biografie, roenky, almanachy, atlasy,
statistick roenky, elektronick databze

2.3 Shromdn pracovn literatury

pracovn bibliografie: vytv se nejprve na zklad pedbn etby, referennch pruek,
katalog, internetu; pak pi bedliv etb bibliografi a poznmkovch apart materil,
kter pojednvaj o tmatu
tato pracovn bibliografie se v prbhu prce stle mn, jak se literatura pidv a vypout
ta, co nebyla shledna uitenou
vhodn pst do zvltnho souboru, kter pak slou jako zklad pouit literatury v prci
je dobr pipsat i vechny informace navc, kter se v zvren bibliografii neobjev, jako
signatura apod., u bibliografickho daje, kter odnkud opisujete (nap. z katalogu knihovny,
databze, poznmkovho apartu jin knihy atd.), zapsat, odkud to bylo, ve pro ppad
poteby pozdjho oven
kdykoli mte poprv v ruce knihu, jej daj jste dve odnkud opsali, je teba peliv
zkontrolovat, zda daje souhlas a eventuln doplnit dal daje, kter povaujete za dleit

2.4 Zhodnocen zdroj

nejnronj st, jste na zatku, o tmatu vte mlo, je velmi obtn hodnotit
ne njak dlo pouijete i ocitujete, muste peliv zvit jeho kvalitu
ne vechny zdroje jsou stejn spolehliv i stejn kvalitn
zdaleka ne vechno, co je vytitno i je na internetu, je spolehliv a pravdiv: nkter
materily mohou vychzet z nesprvnch i zastaralch informac, autorv nzor me bt
neobjektivn, jeho znalosti omezen, jeho zvry nelogick
vdy pomujte to, co tete, tm, co vte a co o tom kaj jin prameny: jsou autorovy
informace sprvn? je jeho uvaovn logick? je objektivn?
zamte se pedevm na ti vci: autoritu, pesnost a aktulnost zdroje
pokud mte o nem pochybnost, zeptejte se vyuujcho, teba bude vdt vc

2.4.1 Autorita zdroje

peer review vtina vdeckch asopis a nakladatel praktikuje politiku tzv. peer review, tj.
dve, ne se lnek i kniha vytiskne, d se o nzor expert; kad konzultant pole
nakladateli posudek a bu vc k publikaci doporu, nebo nedoporu, ppadn doporu
urit zmny; recenzenti posuzuj zejmna dleitost tmatu, originalitu a sprvnost
argumentace, pesnost daj a aktulnost vzkumu; vedle toho lnek posuzuje obvykle i
redakn/edin rada
u internetovch zdroj je to jet obtnj, vtinou jsou vlastnm nkladem, nikdo je
ped publikac neposuzuje, mlokter zdroj se me odvolvat na podobn hodnotc proces,
a tud na podobnou autoritu
pi hodnocen autority zdroje je teba pihlet zejmna k nsledujcm skutenostem:
2.4.1.1 autor lovk nebo skupina lid, kte jsou pmo autory nebo minimln zodpovdn
za publikaci (editoi) mus bt uveden
zhodnotit, s jakou autoritou se autor me vyjadovat k danmu tmatu nkdy bvaj
o autorovi uvedeny zkladn informace (odkud je, kde pracuje, jeho akademick tituly,
publikovan prce a jin odborn spchy apod.) z toho lze usuzovat na jeho odbornost
na webu takov informace bv na domc strnce i na odkazu kontakty, o ns, apod.
bv uiten zaptrat po autorovi na internetu
2.4.1.2 text pokud pracujete s njakm starm textem nebo historickm dokumentem,
muste se ujistit, e pracujete se sprvnm textem, s dvryhodnm vydnm existuj-li
mnoh verze, vydvaj se tzv. kritick vydn; zvlt pozorn je teba toto zjistit u text
zveejnnch na internetu, tj. z jakch vydn jsou pevzaty
2.4.1.3 okolnosti publikovn kontext, ve kterm se nap. lnek objevuje: o jak typ
asopisu i webov strnky se jedn (vdeck, odborn, populrn naun, populrn), jak je
jejich posln (za jakm elem vznikly), kdo za nimi stoj (kdo nap. tvo redakn radu, kdo
je autorem webov strnky, modertorem diskusn skupiny apod.); je teba hledat informace
o celm asopise i webov strnce, nejen o uritm lnku
2.4.1.4 nakladatel kdo je nakladatel nebo ten, kdo strnku sponzoruje: je to njak
dvryhodn instituce? (pozor na osobn strnky, za jejich obsah instituce neru)

2.4.2 Pesnost a ovitelnost informac

jsou uvedeny vechny zdroje, ze kterch autor erpal (v seznamu citovan literatury nebo
formou bibliografickch odkaz v poznmkovm apartu)?
jsou tyto informace kompletn (aby mohly bt oveny)?
na webu mohou bt tyto daje formou hypertextovch odkaz
soubor citovanch zdroj vypovd o i autorova poznn a jeho ppadn subjektivnosti
u webovch strnek je teba zjistit, zda existuje kontakt na autora (e-mailov i jin adresa),
tedy zda je mon si informace ovit nebo upesnit u autora
u odbornch asopis je uvdn adresy autora povinn

2.4.3 Aktulnost
rok vydn (i datum u periodickch publikac)
internet: datum posledn aktualizace webov strnky (me bt zastaral)
na webu nkdy mete najt vcero daj me zde bt rok vydn titn pedlohy, rok
vydn elektronick verze, datum posledn revize; v bibliografick zznam ml zachycovat
vechny tyto daje, pokud z takov strnky erpte
zrove o aktulnosti i neaktulnosti textu vypovdaj data vydn citovanch zdroj
(nkter dla vak maj obecnou platnost)

2.5 Vpisky
proke-li se materil jako vrohodn a uiten, je uiten si z nj udlat vpisky
je mnoho metod, jak dlat vpisky, a kad si mus najt tu, kter mu nejvce vyhovuje
(rukou: nap. listy papru; na potai: et as, zpesuje citovn ve vlastn prci)
je teba zapsat kompletn informace o zdroji (autor, nzev, nakladatelsk daje) a stran, aby
bylo mon vpisek zptn lokalizovat
ti typy vpisk:
shrnut hlavn mylenky rozshlejch text
parafrze mylenka ze zdroje vyjdena vlastnmi slovy
citt v ppad, e budete povaovat za vhodn a uiten, aby se ve va prci
objevil text pesn tmi slovy jako v originle, je teba jej opravdu pesn pepsat
 (vetn interpunkce) a text oddlit od okolnho textu uvozovkami pro odlien od
shrnut a parafrze
ve vech ppadech je teba uvst pesn zdroj vetn strany, eventuln jinho slovn,
nap. odstavc i oddl u elektronickch dokument; u delch citt, kter jdou pes dv
nebo vce stran peliv zaznamenat pedly stran pro ppad, e se v prci nakonec
nepouije cel citt
je teba najt stedn cestu necitovat ani mlo, ani pli
vdy se maximln snait o pesnost nejen pi doslovn citaci, ale i pi parafrzi a shrnut

2.6 Vypracovn pracovn osnovy

dv veobecn pohled na dlo a jeho strukturu; jet ped vypracovnm osnovy je uiten
formulovat obsah prce v jedn vt: shrnut tmatu a vaeho pohledu na toto tma, touto
jednou vtou se odpovd na otzku/problm, kter chcete prac zodpovdt, objasnit, vyeit
pro tuto formulaci je teba si uvdomit:
1. jak je cl prce (nco popsat, vysvtlit, obhjit urit nzor, pesvdit tene, aby
o nem pemlel i nco udlal)
2. publikum (pro koho pete: specialista v oboru? nkdo, kdo s vam nzorem bude sp
souhlasit, i nesouhlasit? nkdo, koho bude vae tma zajmat, i ne?)
pot pejt k vytvoen pracovn osnovy prce:
1. najt njak urujc organizan princip pro strukturu prce:
a. chronologie (nap. u historickch tmat)
b. pina a nsledek
c. popis dje
d. dedukce (od obecnho ke konkrtnmu)
e. indukce (od konkrtnho k obecnmu)
2. zvit vhodnou metodu (to se tak odraz ve zpsobu organizace materilu):
a. definice, klasifikace, analza
b. popis i pklady
c. srovnn
d. argumentace pro urit nzor
3. u v pracovn osnov specifikovat, z jakch zdroj se bude v pslun kapitole,
podkapitole atd. vychzet, co se kde hod citovat
4. osnova me bt v bodech i slovn, nejpehlednj je desetinn tdn
5. pracovn osnovu je vhodn po jejm vytvoen zkonzultovat s vyuujcm/vedoucm prce
6. pracovn osnova se s postupem prce upravuje: je teba vymazat neuiten materil
pistupovat kriticky k materilu, nen teba a vtinou nen ani vhodn pout ve
7. kdy si ujasnte pesnou strukturu prce, je mon nartnout pedbnou verzi vodu
a zvru, to opt pome si ujasnit, jak jsou cle va prce

2.7 Vypracovn vlastn prce

neoekvejte, e prvn verze bude konen, zejmna u delch prac
je vhodn uchovat star verze ve zvltnch souborech: me se stt, e materil, kter jste
mezi 3. a 4. verz vymazali, u 6. verze se uke jako uiten
3. CITT, PARAFRZE, PLAGIT A AUTORSK PRVO

3.1 Plagit
liv osvojen si autorstv, tj. vydvn vsledku mylen jin osoby za vlastn
skld se ze dvou pein uit mylenek, informac, formulac jin osoby bez uznn jeho
prce pedstavuje intelektuln krde
vydvn cizch mylenek, informac a formulac za vlastn s clem zskat njakou vhodu
(zpoet, lep znmku apod.) je podvod
plagitoi riskuj, e neabsolvuj pedmt, i dokonce mohou bt vyhozeni ze studia
plagitorstv me bt i nemysln, i toho je vak teba se vyvarovat
pestoe je plagiovn obvykle morln a etick pein, v nkterch ppadech me
dochzet k poruen autorskho prva a pekrauje se autorsk zkon
proto je teba bhem psan vdy peliv rozliovat, co si pjujete a co tvote sami
protoe clem prce je shrnout pedchzejc vzkum a doplnit ho vlastnmi originlnmi
mylenkami, je samozejm mon pouvat ciz slova, daje a mylenky, ale materil, kter
si takto vypjte, nesmte pedkldat jako vlastn a muste uvst pvod veho, co si vypjte,
nejen pm citty a parafrze, ale tak informace a mylenky
souasn je teba peliv rozliovat mezi shrnutmi a parafrzemi a doslovnmi citty:
jestlie nkoho doslova citujete, ani byste citt pesn vymezili uvozovkami, dopoutte se
plagitu, i kdy uvedete zdroj
k tomuto zvl svd psan prac v cizm jazyce: ve snaze vyvarovat se gramatickch chyb,
spolu s opisovn struktur v cizm jazyce mete nemysln opisovat autorovy mylenky,
informace, slova a vrazy.
nejhor typ plagitu: odevzdat ciz prci jako vlastn

3.2 Prvo na citaci a autorsk prvo

u ns je mu vnovn tzv. autorsk zkon: 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o prvu
autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon
autor njakho dla nebo spisu jen tm, e ho napsal, k nmu zskv prva, uznvan
a chrnn zkonem, proto nikdo neme publikovat nebo koprovat st jeho dla
prvo na citaci je vlastn vjimkou z autorskho prva, jeden z typ tzv. bezplatn
zkonn licence (oddl 3, 31)
autor me pebrat st textu jinho autora s nsledujcmi podmnkami:
citt mus bt v odvodnn me
jeho rozsah mus bt rozumn v zvislosti na tom, jak je cl prce
text se mus jasn odliit od zbytku textu
je teba uvst pesn zdroj: tj. jmno autora, nzev dla a pramen ( 31 c)
cittu je pouito jen k nekomernm elm: vuka, vzkum
jsou ppady, kdy nen teba uvdt odkazy na zdroje: nap. obecn znm pslov a ren,
obecn znm fakta (Ameriku objevil Krytof Kolumbus v roce 1492), znm citty (Kostky
jsou vreny) apod.
v ppad pochybnost je vdy lpe uvst vce odkaz ne mn.

3.3 Pklady plagit

1. Originl (Carlos FUENTES, El espejo enterrado, Mxico, D.F.: FCE, 1992, 355):
Ahora, la Guerra Fra tambin haba terminado, y la Amrica Latina se encontraba en crisis,
dndose cuenta de que tanto el capitalismo como el socialismo, en sus versiones
latinoamericanas, no haban logrado sacar a la mayora de nuestras gentes de la miseria.
Nsledujc text bez uveden zdroje = plagit (pevzat mylenka, pestoe jin formulace)
Al terminar la Guerra Fra, la Amrica Latina se encontraba en crisis, porque se daba cuenta
de que ni el sistema capitalista, ni el socialista haba logrado sacar a la mayora de sus
habitantes de la pobreza.

2. Originl (Carlos FUENTES, El espejo enterrado, Mxico, D.F.: FCE, 1992, 355):
En el medio de nuestra crisis de las cuatro D Deuda, Drogas, Desarrollo
y Democracia nos dimos cuenta de que slo podamos dar contestacin a estas preguntas
a partir de nosotros mismos, es decir, desde adentro de nuestras culturas.
Nsledujc text bez uveden zdroje = plagit (pevzat originln termn):
La crisis de la Amrica Latina podra llamarse la crisis de las cuatro D.

3. Originl (Carlos FUENTES, El espejo enterrado, Mxico, D.F.: FCE, 1992, 356):
Al terminar la Guerra Fra, la Amrica Latina esperaba librarse de las presiones de las
grandes potencias y de su opcin simplista: conmigo o contra m. El anticomunismo, pretexto
principal para la intervencin norteamericana, pareca evaporarse a medida que el antiguo
imperio sovitico se desintegraba. Pero estos hechos, ms que nunca, nos obligaron
a considerar que nos encontrbamos ligados a un mundo de comunicaciones instantneas y de
integracin global, pero sometidos a problemas que, en ocasiones, databan de la poca
anterior a la conquista. Nuestra obligacin se convirti en poner nuestras casas en orden. Pero
para lograrlo tenamos que comprendernos a nosotros mismos, conocer nuestra cultura,
nuestro pasado y nuestras tradiciones como fuente de una nueva creacin. Pero tampoco
podamos comprendernos sin la cultura de los dems, notablemente la de las dos grandes
reflexiones y prolongaciones de nosotros mismos en Europa y en los Estados Unidos, Espaa
y las comunidades hispnicas de Norteamrica.
Nsledujc text bez uveden zdroje = plagit (shrnut):
Despus de la cada del imperio sovitico, la Amrica Latina esperaba librarse tambin de la
presin de los Estados Unidos, porque desapareci el anticomunismo como el pretexto para su
intervencin. Sin embargo, este hecho signific tambin que la Amrica Latina tena que
reconsiderar su lugar en el mundo globalizado y buscar soluciones a sus problemas
comprendiendo primero a su propia cultura, su historia y sus tradiciones.

Pklady monho sprvnho een:

1. Carlos Fuentes afirma que al terminar la Guerra Fra, la Amrica Latina se encontraba en
crisis, porque se daba cuenta de que ni el sistema capitalista, ni el socialista haba logrado
sacar a la mayora de sus habitantes de la pobreza (1992: 355).
2. La crisis de la Amrica Latina es llamada la crisis de las cuatro D por Carlos Fuentes
(1992: 355).
3. Segn Carlos Fuentes, despus de la cada del imperio sovitico, la Amrica Latina
esperaba librarse tambin de la presin de los Estados Unidos, porque desapareci el
anticomunismo como el pretexto para su intervencin. Sin embargo, este hecho signific que
la Amrica Latina tena que reconsiderar su lugar en el mundo globalizado y buscar
soluciones a sus problemas comprendiendo primero a su propia cultura, su historia y sus
tradiciones (1992: 356).

Bibliografa:
FUENTES, Carlos (1992): El espejo enterrado, Mxico, D.F.: FCE.