Helnismus

Helnismus = poetn tehdy znmho svta

dochz k tomu dobyvanou vojenskou kampan Alexandra Velikho

eck kultura pronik do cel alexandrovsk e, kterou si pozdji

rozdlili jeho generlov a ms se s mstnmi kulty (judaismem,
egyptskm nboenstvm).

Pro obdob je typick Eklekticismus = msen vech monch

kulturnch nebo filozofickch tradic

Stoicismus kombinuje Sokrata, kyniky, Aristotela

en kultu egyptsk bohyn Isis

Novopythagoreismus

Vznik kesanstv jako spojen judaismu a eck filozofie v

dsledku pekladu Starho zkona do etiny.

Konec konceptu polis, protoe s Alexandrem kon eck demokracie,

filozofov se obracej pevn k etice a jako vedlej obor maj prodn
vdy

Kon rozliovn lid na eky a barbary (ve smyslu cizinec, nebo

nevzdlan lovk). Poznnm jinch kultur vznik obecn koncept
lidstv = ne kdokoli, ale pouze ten, kdo se chov podle dobrch
mrav.

Psob znm antit matematikov (Archimedes, Euclides)

Dle funguj athnsk koly Akadmie a Lykeion

Centrum vdn se tak do Alexandrie, kde je velk knihovna se 700

000 svazky

Stoicismus

-Vychz z kynik a Aristotela

Je dominantn filozofi helnismu

eck obdob zan po Aristotelovi (Zenn z Kitia, Chrysippos)

Stedn obdob penosu do ma (Panaitios, Poseidnios); 2 st. BCE

msk obdob (Seneca, Marcus Aurelius)

Filozofie jako jednota logiky (teorie poznn), fyziky (prodn filozofie) a

etiky (kter uruje smr pedelch dvou). To ale neznamen, e by
 odvozovali, jak je to propojen dohromady. Je to pouze soubor ivotnch
moudrost, co kritizuj skeptikov i epikurejci.

Determinismus prodnch zkon (svt je zen logem; svtov logos,

proto je jen velmi mlo ovlivniteln lovkem)

Sensualismus

Kritrium pravdivosti (pravdiv je to, co nelze vyvrtit rozumem)

Dleit pnos k teorii logiky, kter raz alternativn teorii k Aristotelovi

Marcus Aurelius (Hovory k sob):

Brzy rno ekni vdy sm sob: Dnes se potkm s nepejcmi,

nsilnmi, proradnmi, zvistivmi a nesolidrnmi lidmi. Vechny
tyto negativn vlastnosti jsou jen dsledkem jejich neznalosti toho,
co je skuten dobr a zl. Nikdo z nich mi neubl, protoe m
nikdo neme donutit k niemu zlmu, ani m rozltit, nebo m
donutit nkoho nenvidt; protoe do tohoto svta jsme se narodili
spolen.

Stoick etika:

Stoick etick imperativ = ij ve shod s prodnm dem! = ij ctnostn

(Navazuje na Aristotela (Sta se, m jsi!) a Kyniky)

Draz na sebeovldn a statenost

Stoick klid (apatheia; oprotn od vn, pak nsleduje ataraxie =

neotesiteln klid):

Negativn emoce a netst plynou ze patnho sudku, lovk se

mus osvobodit od zlosti, zvisti a rlivosti. (navazuj na Sokratv
etick intelektualismus a zpytovn svdom, dialog a sebedialog)

Determinismus se promt i do etiky

Nemocn a stle astn, chud a stle astn, umrajc a

stle astn, v nepzni osudu a stle astn Epiktetos

Neme-li vci ovlivnit, nem smysl se jimi urat.

Oprotn lovka od emoc a racionalizace ivota (to je tak jedna z

Aristotelovch mylenek) uznnm cesty (Platnskch) ctnost jako
cesty ke tst.

Sebevrada je ppustn, pokud lovk neme t ve ctnosti. V

diktatue nen mon t pravdiv ivot.
 lovk je spoleensk tvor, je mu to pirozen, take mus t ve
spolenosti.

Moudr lovk je ten, kter se d tmito imperativy, opakem je

blzen, kter se ani nerozhodne poznat sama sebe, nebo pozn
sama sebe a proti vemu revoltuje.

Su lovka podle in, ne podle jeho slov.

Vichni lid jsou si rovni (proti otroctv, ale nedaj jeho zruen, protoe
ho povauj za nutn, jeliko se tak vyvinulo)

Epikurejci

Zakladatel Epikuros ze Samu (341-270 BCE), navazuje na Arristipa z

Kyren.

Zaloil kolu Zahrada Epikurova s npisem nad vstupem Zde sdl

slast.

Podobn jako stoikov buduje filozofii jako jednotu logiky, fyziky a etiky

Rozdl od stoik: odmtaj determinismus, protoe lovk je svobodn a

odpovdn za sebe sama; logos nefunguje s uritost, ale s tzv. svobodnou
odchylkou.

Rozdl od hedonist neusiluj o slast za kadou cenu, ale tak, aby byla
udriteln.

Dleit kola, protoe z n v 18. a 19. stolet vychz utilitarismus a

modern ekonomie

Etick hdonismus

Pvodn hedonismus je naprosto egoistick, etick hedonismus je jin,

zmruje egoismus na individualismus.

Vystupuj proti politice, msto odpovdnosti vldce za lid prosazuj

odpovdnost kadho lovka za sebe sama

Principy:

Je nemon t slastn ivot bez moudrosti, dobra a spravedlnosti,

proto lovk nesm ubliovat, ani si nenechat ubliovat; stejn jako
nen mon t moude, dobe a spravedliv bez slastnho ivota.
(Jejich verze zlatho etickho pravidla; udriteln slast)

Slast = pirozen stav lovka = absence duevn i fyzick bolesti,

strasti;
 Nejvy hodnotou je to pln klid = svoboda od strachu z Boh a ze
smrti.

Strach z boh nen poteba, protoe ij mimo tento svt,

take nemohou odmovat, ani trestat

Strach ze smrti nen poteba: jsem li iv, nejsem mrtv;

jsem-li mrtv, u nejsem iv (tak se m to vlastn netk).

lovk by si ml ujasnit hodnotov ebek a podle toho t, na

vrcholu by mly stt vy ctnosti

lovk by ml t v stran, protoe jedin tak se zbav utrpen.

Antick skepticismus

Reaguj na spor mezi stoiky a epikurejci, vychz ze sofist, kritizuj stoiky

pro dogmatismus (monost poznat pravdu)

Skepticismus se vyjaduje k monosti lidskho poznn

Mezn skepse si protie, protoe kdy ekneme, e nic nememe vdt

jistotou, plat to i pro ten sm vrok.

Stedn skepse (neboli akademick skepse) = zmruje pyrhna a tvrd, e

poznn nen pravdiv, ale pouze pravd podobn.

Sextos Empereikos = skepse proti dogmatm a velkm pravdm

Pijmejme pouze mal pravdy oviteln smysly, empiricky.

Skepsi je nutn pouvat s rozvahou, protoe vyvrtit je mon vechno, i

skepsi samotnou.

Skepticismus x dogmatismus (dva extrmy lidskho poznn)

Patristika

Pter = otec = obdob kesanskch otc

Tak obdob obhjc kesansk vry (apologet)

Koncily a konstruktivn prce na kesansk filozofii a jejm

sjednocovn (systematikov)

Vstebvn antick moudrosti a jej kritika

Kombinuje dohromady Platonismus, Aristotelismus a stoicismus

e vztah kesansk filozofie (ranho kesanstv) a pohansk moudrosti

(klasick antiky) = vztah vry a rozumu.
 1. pstup Justininsk: opovrhovn pohanskou moudrost a odmtn
lidskho vdn a rozumu ve prospch vry

527: byzantsk csa Justinin nechv zavt vechny

nekesansk filozofick koly

Tertullianus: Credo quia absurdum. = Vm, protoe je to

absurdn. x (v rozporu s dnen filozofi katolk)

2. snaha objevit kesanskou moudrost v antick filozofii (ztotonn)

3. snaha filozof petransformovat vru v tzv. gnzi (vy poznn,

ve kterm meme zt Boha)

Mysticismus

svtov nzor zaloen na ve v nadpirozen sly. Skutenost se v

mysticismu dl na pirozenou a nadpirozenou, s nadpirozenm se
lovk sna navzat pm spojen prostednictvm zvltnch
psychologickch postup (osvcen, revelace, extze) a obad.
Mysticismus je star ne vechna nboenstv a je jejich
gnozeologickou zkladnou.

(sv.) Augustin Aurelius

Posledn mu antiky a prvn mu stedovku, inspiruje se

novoplatonismem, pepracovv ho ve prospch kesanstv a tm ho jako
filozofickou konkurenci ni.

Byl synem mskho ednka a matky, kter byla slep vc kesankou.

Potky jeho ivota jsou bouliv

V 18. letech m dt s konkubnou, krade, ru non klid.

e vztah vry a rozumu = jedno bez druhho neme existovat.

Rozumj, abys vil, v, abys rozuml.

Kad poznn je vdy cestou k Bohu, jde to ruku v ruce.

1. Bh je zkladem veho (Stoj mimo as a vnost je pro nj stle

ptomnm okamikem)

2. Bh stvoil svt z nieho (vimnte si rozporu s Aristotelem)

3. Stvoenm svta vznikl i as.

4. Boha nelze pochopit rozumem, protoe existuje mimo as, lovk je ale
bytost zvisl na ase.
 5. Zlo je nedostatkem dobra jako dsledek nesprvn volby zpsoben
asovou omezenost lidskho mylen. lovk neme chpat Bo pln
stvoen a svobodn vle jej zavd.

6. lovk me jt proti Bohu, ale nevydr to dlouho, protoe kdy jde proti
Bohu, a rozumu, jde proti pirozenosti.

7. Bo pravdy nm byly dny osvcenm (iluminac).

8. Cel djiny jsou bojem mezi duchovnm a svtskm pohledem na svt.

(hledn smyslu djin, mylen o filozofii djin)

9. Bh je trojjedin: Otec, Syn i Duch svat jedno jsou.

10. Vinou prvotnho hchu jsme vichni zatraceni, ale nkte z ns mohou
bt spaseni.