8.

BIOSFRA
- vznikla ped 3,5 4 miliardami lety
- sfra s vhodnmi podmnkami pro ivot na Zemi
- jeden z nejvznamnjch lnk fyzicko-geografick sfry Zem
- zahrnuje i st ostatnch sfr:
1. litosfry a pedosfry (povrch a podpovrchov sti Zem)
2. hydrosfry (svtov ocen a vody pevnin)
3. atmosfry (spodn vrstva)
4. kryosfry (tj.st litosfry a hydrosfry,kde se vce ne 2 roky udruje teplota pod
bodem mrazu)
- zkladnm procesem je petven slunen energie do iv hmoty
- z chem.prvk maj nejvznamnj lohu = kyslk,uhlk a vodk (tvo 96,5% iv hmoty)
Dln:
a) fytogeografie = flora ( studuje rozen rostlin na Zemi)
b) zoogeografie = fauna (studuje rozen ivoich na Zemi)

- fauna a flora m vliv na: vzhled krajiny, vodu, pdu, zvtrvn ko.systm, hnojen
GEOBIOCENZA = spoleenstvo rostlin a ivoich spojen se svm neivm
prostedm = Ekosystm
EKOSYSTM je nap. : step, savana, tundra, ocen, korlov ostrov,
- v kadm ekosystmu dochz k neustlmu obhu anorganickch a organickch ltek
a k pevodm a pemnm energie)
BIOCENZA = spoleenstvo rostlin a ivoich na uritm mst
UML BIOCENZA:
- vznikaj zsluhou lovka ( pole, louky, zahrady, parky, ZOO, vesnice, msta, )
ENVIRONMENTALISTIKA = modern vdn obor,kter se zabv obecn ivotnm
prostedm
EKOLOGIE = zabv se vztahy mezi organismy a jejich prostedm

BIOKLIMATICK PSY
- planetrn lenn biosfry:
1) Horizontln stupovitost (kov zonalita)
- psmov uspodn rostlinstva a ivoistva v zvislosti na zempisn ce (dno
mnostvm a dlkou slunench paprsk = svtla a tepla a ptomnosti vody = srky)
2) Vertikln stupovitost (vkov stupovitost)
- zmna rostlin a ivoich v zvislosti na nadmosk vce
- je pro ni dleit pokles teploty a rst srek,, - projevuje se tu i orientace svah
- v rznch oblastech svta se utvela rzn, v zvislosti na tamnch geografickch
podmnkch
1. Tropick oblasti
- zabraj asi 40% plochy zem.povrchu, nachz se mezi obratnky
- prmrn teplota nejstudenjho msce nekles pod 18C (zde nepetrit vegetan
obdob ovlivnno mnostvm srek)
- v tropickch oblastech jsou vchodn okraje pevnin vce zavlaovny,protoe pasty vanou
z ocenu na pevninu
- v tchto oblastech jsou rozeny tropick detn pralesy
- na zpad such a horsk podneb

2. Vlhk tropy
- prmrn msn teplota je 20C
- srky 2000mm na vtrnch svazch i vce
- sklenkov klima vytv ideln podmnky pro vegetaci
- rovnkov eky obsahuj velik mnostv vody dky srkm, nejvt a nejdel je
Amazonka(6500km),dle je nejvodnatj,m nejvt povod
- dal rovnkov eka je Kongo
- dominantnm vegetanm typem jsou tropick detn pralesy,ty tvo asi 1/5 rozlohy vech
les na Zemi, rozkldaj se kolem Amazonky
- pedstavuj vce jak 4000 rznch druh ke a strom
- vytvej se rostlinn patra : 1. mechov
2. bylinn do 1m
3. keov do 5m
4. spodn stromov do 20m
5. stedn stromov do 40m
6. horn stromov do 60m
- t se zde kauuk, vzcn deviny, znan zsoby nerostnch surovin
- rovnkov detn pralesy (4,4mil.km - zabraj 18% vech les na zemi):
1.Amazonsk prales nejrozshlej; krokodl,lenochod, ,mravenenk,papouci, jagui
2.Konsk prales gorily, chameleoni, krajta
3.Indonsk prales bambusy, liny, orangutani

3. Stdav vlhk tropy

- v tchto oblastech se pravideln std zimn obdob such a letn obdob de
- letn obdob de - na srky je nejbohat na jae a na podzim, ale se vzrstajc
zempisnou kou jsou celkov srek ubv a zimn obdob such jsou stle zetelnj
- v tchto oblastech se teploty pohybuj okolo 40C 50C ve stnu, v noci klesaj na 10C,
na okrajch pout a pod bod mrazu
- savany vysokotravnat krajiny s ojedinlmi kei nebo stromy
-
typy savan: such, velk a kovinn , v savanch jsou 2 rostlinn patra
-
dleit plodina je kvovnk
-
J Amerika jsou po obou stranch trop.pralesa j campos, - s - Ilanos
-
Austrlie typick porost jsou blahovinky
-
ptakopysk, medvdek koala
- Afrika baobab, irafy, antilopy, leopardi, lvi, sloni
- velk plochy pemnny na plante
- sahel oblast,kter navazuje na jihu na Saharu, postupn se pemuje na pou
- v savanch nejvt NP (Tsavo-Kea, Serengeti-Tansnie), Krgerv
(Sever.Jihoafric.Rep.)
- velk kumulace zvat
4. Such tropy (pout)
- oblasti kolem obratnk
- vysok teploty, teplota pes den ve stnu je kolem 50C,v noci kles k bodu mrazu
- minimum srek 50-100mm, v okrajovch stech max. 200mm/ron
- sev. Afrika, jihozpadn Asie, Austrlie
- 1/3 celkov rozlohy soue
- pod pskem je voda pod tlakem(artzsk voda), psobenm vody,vtru a teploty vznikaly
rzn typy pout: kamenit = hamada 70%
soln = sebka (nejmn rozen),v Sev.Americe
psen = erg 20% (tak psit pou Kuma)
oblzkov, trkovit = serir 10% ( nejmn rozen)
jlovit a hlinit = Kevir (Afghnistn, Irn)
- jsou zde pout, nejvt je Sahara (8mil.km2), Libyjsk (1,6mil.km2)
- Gobi (1mil.km2) Mongolsko,na
- Rub-al-Chl (800tis.km2) Saudsk Arbie
- Kalahari (500tis.km2) Afrika-Botswana
- Velk psen pou (400tis.km2) - Austrlie

5. Subtropy
Se zimnmi srkami:
- rozkldaj se vtinou na zpadnm pobe kontinent, pouze v Evrop zaujmaj daleko na
vchod
- podneb: lto je hork a such, vanou zde etziov vtry, zima je mrn a detiv
- ron odtee 75% vody
- vegetace: tvo trvale zelen koviny pvodn zde byly dubov a piniov lesy(vykceny)
- zemdlstv: penice,jemen,citrusy,ovoce,vno,olivy
S letnmi srkami:
- rozkldaj se vtinou na vchodnch okrajch kontinent, piblin od obratnku smrem
k mrnm km
- podneb: v lt dochz k silnmu peht zem a je tam stl tlak
- nkter eky vysychaj nebo maj mlo vody
- vegetace: tvo je stle monzunov lesy, jsou tvoeny rododendrony a magnoliemi
- zemdlstv: bavlna,tabk,podzemnice olejn,re
- ve Stedomo Macchie = stlozelen porosty
= olivovnky,fkovnky,vavn,..
6. Stepi a polopout
- nachz se kolem 40- 50zem.ky
- zabraj pedevm vchodn Evropu a Asii, sted sev.Ameriky,jn oblast jn Ameriky
- stepi: nzkotravnat spoleenstva v mrnm psu
- nedostatek srek 300-400 mm za rok
- pevld zde kontinentln podneb krtk tepl lto a dlouh mraziv zima (a k 40C)
- typickou vegetac jsou nzk traviny a velmi rodn pdy(ernozem), nejvt obilnice
svta
- maj rzn nzvy: 1. Prrie Sev.Amerika
2. Pampy Jin Amerika
3. Stepi Evropa,Asie
4. Puszta Maarsko
5. Celiny - Ukrajina
- hraboi,zajci,ptci,bizoni,syslov
- polopout: - vyvinuty vchodn od Kaspickho moe, v zvtch nejvych poho
Asie(Gobi,Taklamakan), mezi horskmi psmy Kordiller
- je pro n typick suchost a slanost

7. Lesy mrnho psu

- vyskytuj se mezi 40- 60zem.ky hlavn na sev.polokouli
- lesy jsou rozloeny podle dlky vegetanho obdob = poet dn s teplotou vy ne 10C
- u listnatch strom je dlka vegetanho obdob 120 dn, u jehlinatch alespo 30dn
- listnat lesy rostou v oblastech s mrnm podnebm,kde se stdaj 4 ron obdob
(nejvhodnj tern pro rozvoj civilizac)
- pvodn listnat lesy u neexistuj,lovk je pemnil na kulturn krajiny
- lpy,buky,bzy,javory,ole
- jelen,srnky,liky,hlodavci,ptci
- jehlinat lesy vyskytuj se v drsnch klimatickch podmnkch, dlouh mraziv zimy,
omezen podmnky pro zemdlstv a osdlen, tyto oblasti pat
k nejzachovalejm prodnm spoleenstvm
- vznik zde dlouhodob zmrzl pda = Permafrost
- tajga Rusko,Sev.Kanada
- smrky,jedle,borovice
- medvdi,jeleni,vlci,liky
- n s dobe vyvinut,hust,eky jsou bohat na vodu
- zpadoevropsk maj vyrovnan odtokov reim a to z dvodu dostatku srek bhem
celho roku (nap.:Seina,Teme,Labe)
- vchodoevropsk maj vce rozkolsan odtokov reim, nejvce vody maj v jarnch
mscch pi tn snhu na horch (nap.: Volha)
- Sibisk veletoky velk mnostv vody,maxima dosahuj v lt, vtinu roku jsou zamrzl
(nap.: Ob,Lena,Jenisej)

8. Subpolrn oblasti
- jsou to pechodn zny mezi mrnou a studenou oblast
- tvo ps irok 500-1500km
- na severn polokouli se nazv subarktick ps v zim pevld studen arktick vzduch
(teploty 50C,max. 78C)
- bhem krtkho lta (60dn) pevld teplej vzduch z mrnch z.., celkov srky jsou
nzk, pda je dlouhodob zmrzl a v lt rozmrz jen do urit hloubky
- vegetace: lesotundra a tundra (mechy,liejnky a byliny),,polrn lika,sobi
- subarktick oblast le severn od jinho polr.kruhu, cel probh ocenem,nezasahuje do
pevniny, le v n jen nkolik souostrov

9. Polrn oblasti
- Arktida: - zem sev.ledovho ocenu s okrajovmi moi + okraje Eurasie a sev.Ameriky
- rozloha je asi 26,4km2
- v zim je prmrn teplota na okrajch 0C, v centrlnch oblastech 40C
- v lt je na okrajch asi 10C,, extrmn teploty dosahuj 52C
- srky jsou vtinou snhov,velmi nzk asi 100-150mm v centrlnch oblastech
a na okrajch asi 200-240mm,, ledov pokryv sah do hloubky 2km
- ledn medvd,tuleni,mroi
- Antarktida: - m rozlohu 13,2km2
- teplota ve vnitrozem je asi 56C(v lt 36C, v zim 72C),,
nejvy teplota namena na Zemi je 82,9C, smrem k pobe teplota kles
 - srek je velmi mlo,pedevm snhov na pobe asi 650mm i deov
- rostou zde rzn zbarven liejnky a mechy.,tuci, albatrosy
- stedn tlouka pevnin.ledovce dosahuje 2km, max.hloubka je pes 4744m

Vkov stupovitost
- zmna rostlin a ivoich v zvislosti na nadmosk vce
- je pro ni dleit pokles teploty a rst srek,, - projevuje se tu i orientace svah
- v rznch oblastech svta se utvela rzn, v zvislosti na tamnch geografickch
podmnkch
Biota vkov vegetan stupn ve stedn Evrop

1. Ninn stupe
= do 200 m.n.m., rostly v nm pvodn listnat,pevn dubov lesy
2. Stupe pahorkatin
= od 200 do 500 m.n.m, bvaly v nm dubov a dubohabrov lesy
= tyto lesy ji lid dvno vykceli a na jejich mst je vtinou kulturn,zemdlsky
vyuvan krajina
= zbvajc lesn porosty zmnny na smrkov i borov monokultury
3. Podhorsk stupe vrchovin
= od 500 do 900 m.n.m., poppad 1000 m.n.m.
= rostly v nm bukov a bukojedlov lesy, i ty byly vtinou vykceny nebo zmnny ve
smrkov monokultury
4. Horsk stupe
= od 900 do 1200 m.n.m. v Karpatech do 1500m a v Alpch do 1800m.n.m.
= pvodn vegetan kryt mnohdy zachovn, v nich polohch bukojedlov, ve vych
polohch smrkov,kter sahaj a k horn hranici lesa
5. Subalpnsk stupe
= do 1900 a 2000m.n.m.
= pvodn vegetace kosodevina,msty jsou porosty jalovc,modn a vrb
6. Alpnsk stupe
= do 2200m.n.m.
= pvodn vegetace travnat a bylinn porosty, na skalch mechorosty a liejnky
7. Subnivln(podsnn)stupe
= od 2200 do 2500m.n.m.
= skly bez vegetace hlavn Karpaty a Alpy

8. Nivln(snn)stupe
= nad 2500m.n.m.
= je to stupe vnho ledu a snhu nad snnou arou
= nad horsk ledovce vynvaj hol skaln tty,na kterch se snh neudr
= tento stupe je ve stedn Evrop vyvinut jen v Alpch

Rostlinstvo a ivoistvo svtovho ocenu

- zvis na vlastnostech vody, ta se mn se zempisnou kou a hloubkou

- ivoistvo dlme na: litorln=poben , abysln=hlubokomosk
- plankton = drobn ivo.bez pohybu slou jako potrava pro ostatn
- tepl moe hodn druh,ale mal poet ; naopak ve studench moch je mlo druh,ale
hojn poet

Vliv lovka na Biosfru

- lovk je jednm z nejdleitjch ekologickch initel

- kcen les, stavn budov a zneitn prosted
- oznov dra
- chrnn oblasti (sev. Amerika)