Univerzity Palackho v Olomouci

Filozofick fakulta
Katedra asijskch studi

Kristna Sivokov

- WU JIANG EKA WU

Seminrn prce k pedmtu Geografie ny

Akademick rok 2016/2017, zimn semestr
Datum odevzdn: 8.12.2016
Obsah
Cl prce ........................................................................................................................................... 2

Zkladn daje .................................................................................................................................. 3

Systm eky ...................................................................................................................................... 4

Cesta eky pes Guizhou do Chongqingu ......................................................................................... 5

Od pramnku k nejvt elektrrn svta .......................................................................................... 6

Vodn ndre a eka Wu ................................................................................................................... 7

Splavnost eky ................................................................................................................................ 10

Mosty na ece Wu .......................................................................................................................... 11

Prodn krsy na ece Wu .............................................................................................................. 14

eka Wu a Dlouh pochod ............................................................................................................ 17

Zvr: ............................................................................................................................................. 18

Zdroje: ............................................................................................................................................ 19

Clprce
Clem prce je vyhledn zkladnch geografickch charakteristik Wu jiang eky Wu a jejich
pehledn prezentace. Prce byla zpracovna v rmci vuky pedmtu Geografie ny na Katede
asijskch studi Filozofick fakulty Univerzity Palackho v Olomouci.

 WU JIANG EKA WU
Zkladndaje
eka Wu se nachz v jihozpadnm regionu nsk lidov republiky, kter se nazv Xinan,
a spad do mo Vchodonskho moe a Tichho ocenu. Je soust povod eky Yangtze,
znm jako Yangzi Jiang (v etin Jangctiang), kter je nejvt ekou Asie a tet nejvt ekou
na svte. eka Wu je jejm nejvtm jinm ptokem o dlce 1100 km (700 mil). Celkov rozloha
povod eky se pot pes 80 000 km2 a prmrn prtok je stanoven na 1800 m3/s.

Uren polohy eky Wu na map ny

Systmeky
eka Wu se dostv na povrch v zpadnm poho provincie Guizhou blzko hranicm s provinci
Yunnan. Jej hlavn proud tee smrem na vchod skrze zk soutsky a mezi strmmi tesy.
Ve mst Sinan se eka st na sever a vtk do samosprvnho zem Chongqing, kde se v oblasti
Fuling vlv do eky Yangtze. sti na hornm toku eky Wu jsou pojmenovny eky Yachi
a Sancha. Od jejich pramen m eka celkovou dlku 1100 km. Systm eky Wu m 15 hlavnch
ptok zahrnujcch napklad eky Liuchong, Maotiao, Qingshui, Xiang, Hongdu, Furong
a Tangyan. (Wu River system, Britannica Academic) Podl vtiny tchto ek byly vybudovny
pehrady a vodn elektrrny. Nejvt z tchto projekt jsou vodn elektrrny Wujiangdu
a Goupitan. Elektrrna Wujiangdu byla dokonena roku 1983 v kombinaci s pehradou vysokou
165 metr, kterou a v roce 2011 pekonala elektrrna Goupitan s 232,5 metry. (Hydroelectric
Power Plants in China - Guangxi & Guizhou. Industcards.com)

Pehrada Goupitan s mostem Wujiang Goupitan Bridge v pozad

( http://www.highestbridges.com/wiki/index.php?title=File:GoupitanDamBridgeView.jpg )

CestaekypesGuizhoudoChongqingu
Ze zpadnho cpu provincie Guizhou eka Wu dle tee skrze mstsk prefektury Bijie, Guiyang,
Zunyi, autonomn prefekturou Qinnn Buyei and Miao, a s Guizhou se eka lou v mstsk
prefektue Tongren, kde ve svm dolnm toku pekrauje hranice se samosprvnm zemm
Chongqing. V Chongqingu dle pokrauje oblast Youyang, Pengshui, Wulong a svou pou
zakonuje v oblasti Fuling, kde se nsledn vlv do eky Yangtze. Nzorn prtok jednotlivmi
prefekturami a kraji mete vidt na obrzku pod textem. (Chongqing, Explore China through
photography), (Guizhou province map, Map of World)

Detailn prtok eky Wu skrze Guizhou a Chongqing

Odpramnkuknejvtelektrrnsvta
Horn tok eku Wu, kter se tm cel nachz v mstsk prefektue Bijie, je nazvn Sancha.
Sancha tee smrem na vchod asi 350 km (220 mil). Tady se Sancha mn na Yachi, kter protk
prefekturou Guiyang a st se na sever a pak zpt na jih v dlce asi 300 km (190 mil). Po seku
Yachi u pichz eka Wu ve sv pln sle a vytv rozshl oblouk, kter se st severovchodn
skrz Guizhou, kde pibr na 15 hlavn ptok jako napklad eku Yu, Furong a Ya. V tto sti
tak eka protk nkolika velkmi vodnmi ndremi Goupitan, Pengshui, Shatuo nebo Silin.
Nsledn pekrauje, respektive petk, hranice samosprvnho zem Chongqing a vlv se to
eky Yangtze u msta Fuling, nedaleko pehrady Ti soutsky (The Three Gorges), co je pehradn
hrz s nejvt elektrrnou na svt. (Wu River system, Britannica Academic)

Wu Jiang eka Wu
( http://3.bp.blogspot.com/-
mh1XDZOmjpY/U8SSKWexuzI/AAAAAAAAWQk/gzOH2qSKfiU/s1600/11499597_211315676000_2.jpg )

 Ti soutsky

( http://www.euanmearns.com/wp-content/uploads/2016/06/threegorges.gif )

VodnndreaekaWu
V n maj vodn ndre a pehrady hojn zastoupen a maj tud znan vliv na rozvoj zem
a jej obyvatelstvo. Od roku 2007 je na svtovm ldrem ve vstavb obrovskch pehrad,
pesahujcch vku a 300 m (nejvy pehrada Jinping-1 m 305 m). V dnen dob m na
pes 87 000 pehrad, co si stav na prvn msto v potu pehrad na svt, a navc na m i tu
nejvt The Three Gorges (Ti soutsky). Jak potvrzuje ve svm lnku Philip Ball na je
posedl vstavbou obrovskch pehrad.

Pehrady a vodn ndre se stav z mnoha dvod slou jako vodn vroba elektrick energie,
ochrana ped povodnmi, nstroj pro zmrnn sucha a zavlaovn, zajiuj vodn pepravu
a cestovn ruch. V souasn dob se na ad na prvn pky ve vrob vodn energie. Tyto
vhody a pozitivn vlivy vstavby pehrad jdou vak ruku v ruce s negativnmi dopady. Stavn
obrovskch pehrad donutilo u vce ne 23 milion obyvatel opustit sv domovi a pdu, z nich
mnoz stle trp vysdlenm a pocitem dislokace. (China, International Rivers)

Vechny pedchoz informace se tak pmo tkaj eky Wu a jejho prosted, protoe samotn
eka byla znan rozena za elem vroby elektiny z vodnch zdroj a v souasnosti nese osm
vodnch pehrad, vechny a na pehradu Yinpan pesahujc vku 100 m. Jsou to pehrady
Dongfeng (162 m), Goupitan (232,5 m), Pengshui (116,5 m), Shatuo (156 m), Silin (117 m),
Suofengying (121 m), Wujiangdu (165 m) a Yinpan (78,5 m). V tto oblasti pehrady slou
pevn jako kontrola zplav a nstroj k zavlaovn.

Pro zajmavost a lep pedstavu o rozmstn pehrad na ece jsem vytvoila mapku eky Wu
a postupn do n zanesla umstn jednotlivch pehrad. Jak mete vidt na obrzku pod textem,
vodn pehrady a ndre na ece Wu jsou rozmstny tm po cel dlce jejho toku a na sek
Sancha horn tok eky Wu.

 Pehrada Dongfeng

( http://www.industcards.com/goupitan.jpg )

Pehrada Suofengying

( http://www.ghidri.com.cn/en/images/hydro/suofeng.jpg )

Splavnosteky
Kvli mnostv podvodnch kamen a peejm nebyla eka a do poloviny 20. stolet a na pr
sek splavn. Avak roku 1950 se rozjel projekt na zven splavnosti eky Wu. V hornm toku
eky se dky odstelovn a bagrovn pdy otevelo vce ne 480 km (300 mil) eky a jejch sek,
byly vyteny usazeniny a stovky problematickch peej byly znieny nloemi. Tyto akce
otevely horn tok eky pro peplavu motorovmi luny. Splavnost dolnho toku eky byla vak
problematick kvli obtnmu pekraovn eky Yangtze. Avak po vybudovn elektrrny
s pehradou Ti soutsky v roce 2003 se splavnost dolnho toku eky Wu vrazn zvila. (Wu
River system, Britannica Academic)

Lodika na ece Wu

( http://www.cqtic.net/Upload/20141113012314081.jpg )

10

MostynaeceWu
Pes eku Wu je postaveno nespoet pozoruhodnch most, kter ji kiuj na jej cest. Podle webu
HighBridges.com nen na svt jin eka, krom eky Beipanjiang, kter by mla podl svho behu
tak ohromn mnotv most jako m eka Wu.

Most Jiangjiehe je betonov obloukov kost, kter zabr 330 metr pes eku Wu. Se svou
pozoruhodnou vkou 256 metr byl od roku 1995, kdy byl oteven, do roku 2001 nejvym
mostem v n. V souasnosti se stle ad mezi 20 nejvych most svta.

Most Jiangjiehe na ece Wu

( https://www.youtube.com/watch?v=ltfDqNsXYno, 1:20 )

Most Liuguanghe byl oteven roku 2001 a svou vkou 305 metr pekonal svho pedchdce
most Jiangjiehe a stal se nejvym mostem na svt. Dnes se ad mezi nejvy mosty svta, avak
v kategorii trmovch most je stle na prvnm mst.

11

 Most Liuguanghe na ece Wu

( http://photos.wikimapia.org/p/00/01/37/79/27_big.jpg ),
( http://www.highestbridges.com/wiki/images/thumb/2/2d/24LiuguangheBridge.jpg/750px-
24LiuguangheBridge.jpg )

V oblasti Fulingu, kde se eka Wu vlv do eky Yangtze, se nachz mnoho zajmavch most,
ale pedevm tch, kter kiuj eku Yangtze. Na ece Wu se nachz dva vznamn mosty z tto
oblasti. Prvn z nich byl dokonen v roce 1989 a je to kamenn obloukov most Fuling
(Fuling Arch Bridge), kter zabr 200 metr pes eku Wu.

Druh most Fuling (Fuling Wujiang Bridge) byl dokonen o 20 let pozdji v roce 2009 a zabr
340 metr pes eku Wu. Od pedelch pklad se Fuling Wujiang Bridge li hned ve dvou
aspektech. Za prv, jak meme vidt na prvn pohled, m na rozdl od pedelch most lanovou
konstrukci. Mon ns ale vce pekvap druh rozdlnost tohoto mostu, a to sice fakt, e jeho
konstrukce je asymetrick, co u most nebv zvykem. Jedna v mostu je o jednu tetinu vy
ne v druh.

12

 Fuling Arch Bridge

( https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/Fuling_Arch_Bridge-
1.jpg/220px-Fuling_Arch_Bridge-1.jpg )

Fuling Wujiang Bridge

( https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ec/Fuling_Wujiang_Bridge-
1.jpg/220px-Fuling_Wujiang_Bridge-1.jpg )

13

ProdnkrsynaeceWu
Jezero Dongfeng

Karov jezero Dongfeng se na ece Wu nachz v oblasti mstsk prefektury Bijie. Najdete zde
ndhernou krasovou oblast s krasovmi horami a dolmi. Je prvem nazvn jako prodn
galerie, protoe je zde mimodn krsn prodn scenrie s istou vodou, modrm nebem a vodn
hladinou o rozloze 19 km2. Jezero skladuje vodu o objemu 102,5 milionu m3 pi sv celkov dlce
62 km. V nejirm mst m 250 metr a v nejum mst m 70-80 metr.

Jezero Dongfeng

( http://3g.travelchina.gov.cn/tirms/newImgTem/0b0dc61fdd8e4274b16158171cea57b7.jpg )

14

Kaon Liuguanghe

Dech berouc kaon, kter je pznan nazvn Grand Canyon Liuguanghe, je pln hlubokch
dol a strmch vrcholk, mezi ktermi hluboko protk eka Wu. Pes toto dol se tak n
stejnojmenn most, kter byl zmnn v pedchoz kapitole, most Liuguanghe.

Grand Canyon Liuguanghe

( http://p1.pstatp.com/large/c4c000daaa38af1f1ed )

Zkruty eky

eku Wu protk skrze msto Zunyi Yuqing a tvo zde ast peeje, vodopdy a pozoruhodn
zkruty eky. Krajina kolem se vyznauje rozshlmi roklemi, sklami, jeskynmi a lesy
s neobvyklmi zvaty. Nejvznamnj atrakc je zde irok tyg populace.

Zkruty eky kolem Zunyi Yuqing

( http://p3.pstatp.com/large/c3a0001feed53c0c894 )

15

Sedm soutsek

Podl kaonu Liuguanghe se nachz systm soutsek, kter se jednotliv jmenuj soutska Yulong,
Eagle Gap, Gap Chibi, Pinnacle Gap, Gap Monkey worry, Creamy Gap a Gap Yuquan, a
dohromady jsou nazvny Sedm soutsek, jejich celkov dlka je 80 km.

Sedm soutsek Wujiang seven gorge

( http://p3.pstatp.com/large/c42000e3f9fff55d089 )

( Dongfeng lake, Beautiful China )

( Guizhou Wujiang along so beautiful, go and see, Top-news.top )

16

ekaWuaDlouhpochod
eka Wu hrla tak roli ve vznamn historick udlosti nazvan Dlouh pochod, co byl
rozshl vojensk stup Rud armdy Komunistick strany ped Nrodn revolun armdou
Kuomintangu. stup, neboli Dlouh pochod, se odehrl bhem nsk obansk vlky v roce 1934
a 1935 a eka Wu tvoila po njakou dobu dleitou hranici mezi vlcmi stranami.

Vez z videa o ece Wu a jej roli v Dlouhm pochodu

( http://www.travelbook.tv/video/wujiang-river-and-its-role-in-the-long/WxA18yImezg, 1:11 )

17

Zvr:
Zvrem bych chtla napsat, e po dkladnm vyhledvn a shrnut informac o ece Wu, meme
tvrdit, e eka Wu rozhodn nen bezvznamnou ekou v obrovskm mnostv nskch ek, ale
naopak je jednou z tch dleitch. eka Wu je hlavn ptokem eky Yangzi Jiang - nejdel eky
v cel Asii a tet nejdel eky na svt. M dleitou funkci z hlediska vroby obnoviteln
elektrick energie dky velkmu potu vodnch pehrad, kter jsou postaveny podl jejho toku.
Tyto pehrady zrove chrn oblast provincie Guizhou a samosprvnho zem Chongqing ped
povodnmi a v zemdlstv pomhaj zavlaovnm. Krom ji zmnnho mnostv vodnch
pehrad se eka Wu me jako jedna ze dvou ek na svt pynit nejvtm potem most, kter ji
pekrauj. Tyto mosty slou nejen pro pepravu v danch oblastech, ale tak jako turist lkadlo
i zpesten krajiny, protoe se vtinou jedn o vysok stavby, kter jsou zajmav svou
architekturou. V neposledn ad meme kolem eky Wu najt spoustu prodnch krs, jako jsou
jezera, kaony, zkruty eky a dal. Krom svho vznamu z geografickho hlediska, mla eka
Wu dleitou lohu bhem jedn vznamn historick udlosti Dlouhho pochodu kdy tvoila
hranici mezi dvma vlcmi stranami mezi Rudou armdou Komunistick strany a Nrodn
revolun armdou Kuomintangu.

18

Zdroje:

1) 2011 High Bridge Trip Photo Album: 2011 China High Bridge Trip Photo Album Hubei
and Chongqing Provinces. HighestBridges.com [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
http://www.highestbridges.com/wiki/index.php?title=2011_High_Bridge_Trip_Photo_Al
bum (2011 High Bridge Trip Photo Album, HighestBridges.com )
2) BALL, Philip. China is obssessed with building giant dams. BBC [online]. 2015 [cit.
2016-12-02]. Dostupn z: http://www.bbc.com/future/story/20151014-the-chinese-are-
obsessed-with-building-giant-dams
3) Dongfeng lake. Beautiful China [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
http://www.travelchina.gov.cn/tirms/front/en_US/spot_182.html
4) Fuling Arch Bridge. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2016-12-01].
Dostupn z: https://en.wikipedia.org/wiki/Fuling_Arch_Bridge
5) Fuling Wujiang Bridge. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Fuling_Wujiang_Bridge
6) Guizhou province map. Maps of World [online]. [cit. 2016-12-02]. Dostupn z:
http://www.mapsofworld.com/china/provinces/guizhou/
7) Guizhou Wujiang along so beautiful, go and see. Www.top-news.top [online].
[cit. 2016-12-01]. Dostupn z: http://www.top-news.top/news-12305897.html
8) Hydroelectric Power Plants in China - Guangxi & Guizhou. Industcards.com [online].
2014 [cit. 2016-12-01]. Dostupn z: http://www.industcards.com/hydro-china-guangxi-
guizhou.htm
9) China. International Rivers [online]. [cit. 2016-12-06]. Dostupn z:
https://www.internationalrivers.org/programs/china
10) Chongqing. Explore China through photography [online]. [cit. 2016-12-02]. Dostupn z:
http://www.p-lepetit.com/CHINA%202012/PROVINCES/Chongqing/00-
Province/index.html
11) Jiangjiehe Bridge. HighestBridges.com [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
http://www.highestbridges.com/wiki/index.php?title=Jiangjiehe_Bridge

19

 12) List of dams and reservoirs in China. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_dams_and_reservoirs_in_China
13) Liuguanghe Bridge. HighestBridges.com [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
http://www.highestbridges.com/wiki/index.php?title=Liuguanghe_Bridge
14) Wu River (Yangtze tributary). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Wu_River_(Yangtze_tributary)
15) Wu River system 2016. Britannica Academic. [online]. 2016 [cit. 2016-12-01].
Dostupn z: http://academic.eb.com/levels/collegiate/article/77594
16) Wujiang Goupitan Dam Bridge. Highest Bridges [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
http://www.highestbridges.com/wiki/index.php?title=Wujiang_Goupitan_Dam_Bridge
17) Wujiang river and its role in the Long March. Travelbook.tv [online]. [cit. 2016-12-01].
Dostupn z: http://www.travelbook.tv/video/wujiang-river-and-its-role-in-the-
long/WxA18yImezg
18) Wu-iang. Wikipedia [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupn z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wu-%C5%A5iang

20