Obalka_1 15.10.

2007 18:55 Strnka 1

Notsk asopis Vydv Notsk komora R v nakladatelstv C. H. Beck

5/2007 strany 133168 13. ronk 22. jna 2007

Z obsahu:

Jindich, M.
Notsk zpis o hmotnprvnm konu jako
exekun titul vaha de lege ferenda

Machala, O. L.
Odpady v notsk kanceli

Wawerka, K.
Bytov drustva, spoleenstv vlastnk a noti

Tgl, P.
Veejn seznamy a ochrana dobr vry.
Strun pohled na eskou a polskou prvn
pravu a jejich srovnn

Kouba, V.
Jet jednou k lichvskm rokm

Nejvy soud R
aloba na ochranu vlastnickho prva
po odevzdn pozstalosti

C. H. BECK
Obsah 15.10.2007 19:02 Strnka 1

AD NOTAM Volby pedstavitel U.I.N.L.

slo 5/2007
OBSAH
lnky
Jindich, M. Notsk zpis o hmotnprvnm
konu jako exekun titul vaha de lege ferenda 133
Machala, O. Odpady v notsk kanceli . . . . . . 136
Wawerka, K. Bytov drustva, spoleenstv
vlastnk a noti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Tgl, P. Veejn seznamy a ochrana dobr vry.
Strun pohled na eskou a polskou prvn
pravu a jejich srovnn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
pro funkn obdob 2008-2010
Na zvr funknho obdob 20052007 se ve dnech
30.9.4.10.2007 konalo v Madridu zasedn Vkonn
rady, Stl rady a Shromdn lenskch notstv
U.I.N.L. (Mezinrodn unie notstv).
Shromdn lenskch notstv zvolilo do funkce
prezidenta Unie pana Eduarda Gallina a tyto vi-
ceprezidenty: Rafael Gmez-Ferrer (Evropa), Gaous-
sou Haidara (Afrika),Francisco Xavier Arredondo Gal-
vn (severn a stedn Amerika a Karibik), Jos Flavio
Bueno Fischer (jin Amerika),Zhengkun Duan (Asie).
Funkci pokladnka bude vykonvat Bernhard Bur-
kard, tajemnkem byl zvolen Oscar Felix Ruiz.
Podrobnj informace budou zveejnny v ptm
sle.

Not a EU
Leszay, L., Neubauer, R. Semin ERA Evropsk
rodinn prvo a ddick prvo pro note
Trevr, 23.25. kvtna 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Diskuse
Kouba, V. Jet jednou k lichvskm rokm . . . 158
Pcha, F. Nkolik poznmek k prvn prav
nezbytn cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Vedouc redaktor:
JUDr. Martin Foukal
Vkonn redaktorka:
Ze zahrani Mgr. Ladislava Jankov
Kajanov, A. Hospitan program pro note, Adresa redakce:
eznick 17, 110 00 Praha 1,
notsk kandidty a notsk koncipienty tel. 225 993 959, 225 993 969, 225 993 955
v Nmecku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 fax 225 993 950
Bischofov, I. VltavaDunaj 2007 . . . . . . . . . . . . . 162 e-mail: ladislava-jankova@beck.cz
Wawerka, K. Japont noti v Praze . . . . . . . . . . . 163 Redakn rada:
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.
JUDr. Roman Fiala
JUDr. Jik Fleischer
Soudn rozhodnut JUDr. Martin Foukal
JUDr.Vclav Kouba
Nejvy soud R aloba na ochranu vlastnickho doc. JUDr.Alena Mackov, Dr.
Mgr. Erik Mrzena
prva po odevzdn pozstalosti . . . . . . . . . . . . . . 163 JUDr. Martin eina
JUDr. Karel Wawerka
Vydv:
Spoleensk rubrika Notsk komora R se sdlem Jen 11, 120 00 Praha 2,
tel. 224 921 258, 224 921 126, tel./fax 224 919 192, 224 919 266,
Fleischer, J. Devadest let JUDr. Frantika Berka . 166 e-mail: nkcr@nkcr.cz, http://www.nkcr.cz,
v nakladatelstv C. H. Beck
asopis vychz estkrt ron. Pedplatn na rok 2007
K 990,, jednotliv sla K 180,.
Stoj za pozornost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Objednvky pijm, administraci a distribuci pedplatnho
a prodej jednotlivch sel zajiuje
nakladatelstv C. H. Beck, eznick 17, 110 00 Praha 1.
Zprvy z Notsk komory Petisk a jakkoliv jin en asopisu nebo jeho jednotlivch
soust lze pouze se souhlasem vydavatele.
Cena Kurta Wagnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Distribuci a pedplatn pro Slovenskou republiku zabezpeuje
Magnet-Press Slovakia s. r. o., ustekova 10, 851 04 Bratislava,
korespondence: P. O. Box 169, 830 00 Bratislava 3,
tel. (asopisy) 00421 267 201 921, (pedplatn) 00421 267 201 931,
Fejeton fax 00421 267 201 910
e-mail: predplatne@press.sk
Smr k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 www.press.sk
ISSN 1211-0558 MK R E 7049
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 133

AD NOTAM
Vydvan
Notskou Notsk asopis
komorou R 22. jna 2007

Notsk zpis o hmotnprvnm
konu jako exekun titul
vaha de lege ferenda
JUDr. Miloslav Jindich*
Souasn prvn prava chpe vykonateln notsk
zpis, jako specieln druh notskho zpisu o prvnm
konu se zvltn pravou v 71a a nsl. zkona
. 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti (notsk
d), ve znn pozdjch pedpis (dle jen notsk v n uznanho byla vykonatelnou. Z tohoto ustanoven,
d). Jedn se tedy o notsk zpis majc formln n- i kdy co do obsahovch nleitost tm totonho se
leitosti kadho notskho zpisu o prvnm konu
a obsahov nleitosti podle zvltnch ustanoven
71a a nsl. Not a je vdy o dvoustrannm prvnm
konu.Tmto prvnm konem je dohoda o splnn z-
vazku, uzavran mezi dlunkem, jako osobou povinnou
a vitelem, jako osobou oprvnnou, v jejm rmci pak
dlunk jednostrann svoluje k vykonatelnosti not-
skho zpisu o takov dohod. Svou povahou je dohoda
podobn soudnmu smru a tento soudn smr,poppad
i rozsudek soudu,jako exekun tituly nahrazuje.elem
tohoto pojednn nen odborn rozbor problm sou-
asn prvn pravy z hlediska jej sprvn, zkonu a ju-
dikatue odpovdajc aplikace a nzory autora na jejich
een,vyjadujc jeho ambice na jejich vyjasnn.Pi v-
dom, e tento mimosoudn exekun titul postupn na-
bv znanho vznamu, je zmrem vaha o tom, jak
ppadnou novou prvn pravou zjednoduit tento
zvltn, dky neobvykl prvn prav komplikovan,
avak stle vce potebn, nstroj k urychlenmu vymo-
en prva a to zejmna s poukazem na pedchoz prvn
pravu a na souasnou prvn pravu zahranin.
Dohoda o splnn zvazku, jako samostatn prvn
kon, je povaovan za tzv. dohodu procesn se vemi
z toho vyplvajcmi konsekvencemi, pinejcmi do-
konce vahy o tom, e i ohledn jednn v rmci dohody
plat procesn ustanoven a tedy e napklad jmnem
spolenosti maj jednat osoby uren v procesnm ped-
pisu,kter mohou bt rozdln od osob oprvnnch jed-
nat pi hmotnprvnch jednnch.Pi takov konstrukci
se nutn pedpokld, e hmotnprvn titul, napklad
smlouva o pjce nebo o vru, kupn smlouva apod.,
takov dohod pedchz jako jin, odlin prvn kon.
Vykonatelnost pi tomto pojet proto nelze vtlit do
samotnho notskho zpisu o prvnm konu, jm z-
vazek vznik. Nutno konstatovat, e v tomto ohledu st-
vajc notsk zpis, na zklad nho lze nadit exe-
kuci nebo soudn vkon rozhodnut nenavazuje na
lnky
pedchoz prvn pravu a neodpovd ani prav v ji-
nch prvnch dech.
O notskm zpisu jako exekunm titulu do roku
1950 platilo ustanoven 3 notskho du z roku 1877,
kter byl zaveden zkonem ze dne 25. 7. 1871, . 75
. z. Podle tohoto ustanoven bylo mono vst exekuci
na zklad notskch spis, v nich byl stanoven dluh
na penzch nebo jinch zastupitelnch hodnotch,
v nich byly pesn ureny osoba oprvnn a zavzan,
prvn dvod, pedmt a doba plnn a jestlie zavzan
osoba zrove v listin pivolila, aby listina, co do dluhu
stvajcm znnm, nebylo mono dovodit samostatn
zvltn ujednn mezi vitelem a dlunkem a oddlen
procesn sti notskho zpisu od samotnho hmot-
nprvnho konu. V dsledku toho mohl bt exeku-
nm titulem samotn notsk zpis napklad o kupn
smlouv,podle kter ml kupujc zaplatit prodvajcmu
kupn cenu nebo jej st v urit lht, pokud by ku-
pujc jednostrann v tomto notskm zpisu pivolil
k jeho vykonatelnosti. Praxe se vyvinula v tom smyslu,
e v jednom notskm zpisu o hmotnprvnm konu
se uvdly vechny pedepsan nleitosti v 3 vetn
pivolen dlunka k vykonatelnosti nebo byl sepsn jako
exekun titul samostatn notsk zpis, avak jako jed-
nostrann prvn kon zavzanho dlunka, v nynj
terminologii osoby povinn.Vzhledem k tomu,e ostatn
nleitosti uveden v 3 notskho du 1877 byly pi-
rozen obsaeny ji v samotnm notskm zpisu
o prvnm konu (tehdy o prvnm jednn), jevilo se
navc jako dal nleitost pouze pivolen zavzan
osoby k vykonatelnosti. Z tohoto dvodu bylo toto pi-
volen oznaovno jako exekun doloka, kterou byl
notsk zpis o prvnm konu ppadn opaten.Je p-
znan, e i nyn je laiky notsk zpis o dohod ch-
pn jako doloka vykonatelnosti a takto i nazvn.
V dnm ppad nebyl takov exekun titul pojmn
jako procesn dohoda. Jednalo se vdy o hmotnprvn
kon obsahujc navc exekun doloku,emu svd
i ta skutenost,e nejvce frekventovanm exekunm ti-
tulem byl notsk zpis o uznn dluhu, typicky jedno-
strannm hmotnprvnm konu, v jeho rmci dlunk
pivolil k vykonatelnosti takovho notskho zpisu
byla pipojena exekun doloka.Tak notsk zpis
o smlouv rukojemsk byl za splnn ve uvedench
nleitost astm pmm exekunm titulem; musel
* Autor je notem v Beneov
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 134

134 slo 5/2007 AD NOTAM

vak v nm bt uveden i hlavn prvn dvod dluhu, na- zejm nekorespondoval s prvn pravou, byla prosa-
pklad smlouva o pjce. zena v rmci rozshl novely obanskho soudnho du
Socialistick zkonodrstv vzhledem ke sv koncepci zkonem . 30/2000 Sb. i zmna prvn pravy, do kter
povaovalo tento institut za nedouc, a proto se ji ne- byl promtnut obsah citovanho usnesen tohoto soudu.
objevil v obanskm soudnm du innm od roku Na zklad novch ustanoven 71a a nsl. Not dolo
1951 a ani v zkon o sttnm notstv. Byl obnoven a ke striktnmu oddlen vykonatelnho notskho z-
prvn zsadn novelou obanskho soudnho du z roku pisu od notskho zpisu o hmotnprvnm konu.Sou-
1991.Podle tehdy novho ustanoven 274 psm.e) OS asn dolo ke zmn v obanskm soudnm du, kdy
jestlie notsk zpis obsahoval obanskoprvn zva- procesn prava exekunho zen povauje za exekun
zek, pozdji jen zvazek, dobu plnn a pedmt plnn titul pouze speciln notsk zpis, kterm je notsk
a byla v nm oznaena osoba povinn a osoba oprv- zpis o dohod o splnn zvazku se svolenm k vyko-
nn, byl vykonateln, jestlie osoba povinn k jeho vy- natelnosti podle 71a a nsl. Not. Poslze tuto pravu
konatelnosti v notskm zpisu svolila.V podstat tato pevzal i zkon . 120/2000 Sb., o soudnch exekutorech
prava navazovala na pravu, kter platila do roku 1950, a exekun innosti (exekun d).Tato dohoda je pak
i kdy odpovdala spe prav nmeck, ne stvajc mon jen tehdy, byl-li zvazkov prvn vztah ji zalo-
prav rakousk. Byla soustedna pouze do tohoto pro- en hmotnprvnm konem. Pvodn zmr byl do-
cesnho pedpisu a zkon o sttnm notstv a pozdji konce takov, e dohoda bude zcela obdobou soudnho
notsk d inn od 1. 1. 1993 dn speciln vyko- smru nebo rozsudku soudu a tedy, e se me uzavrat
nateln notsk zpis neupravoval. Z obsahu proces- jen ohledn ji splatnch pohledvek a v dohod bude
nho ustanoven a z absence prvn pravy v notskm fakticky, tak jako u rozsudku soudu, jen stanovena nov
du bylo mono dovodit, e vykonateln je kad no- lhta pro splnn. Vklad pslunch ustanoven vak
tsk zpis o hmotnprvnm konu, majc navc nle- umouje, e tato dohoda me bt uzavena i ohledn
itosti stanoven v 274 psm. e) OS.V praxi bylo toto plnn jak dosud nesplatnho, tak i ke ktermu m dojt
ustanoven takto vykldno a aplikovno. Byl-li poizo- v budoucnu, avak na zklad ji dve vzniklho hmot-
vn tento exekun titul nsledn po uzaven hmotn- nprvnho titulu. V tomto ppad vak dohoda mus
prvnho titulu a nedochzelo-li k novm ujednnm, byl i ohledn doby plnn zcela koprovat hmotnprvn ti-
poizovn nejastji jako jednostrann hmotnprvn tul, na nm se zakld. V tom smru se nezbytn vyvi-
kon dlunka uznn dluhu i zvazku, t s nlei- nula i praxe, nebo takov dohody jsou logicky mnohem
tostmi pedepsanmi v procesnm pedpisu, zejmna se vce vyuvny, zejmna jde-li o bankovn smlouvy o v-
svolenm k vykonatelnosti. rech,nebo,na rozdl od dohody o ji splatn pohledvce,
Pozdji, za platnosti tto pravy, vak bylo vydno mohou bt uzavrny bezprostedn po vzniku hmotn-
usnesen Nejvyho soudu esk republiky ze dne 14. prvnho titulu,kdy ji neme bt obsaena exekun
4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, podle kterho notsk doloka pmo v nm. K uzaven dohody o ji splatn
zpis je podle ustanoven 274 psm. e) obanskho pohledvce je toti velmi obtn dlunka pesvdit.
soudnho du titulem pro soudn vkon rozhodnut,jest- U samo nsledn uzavrn dohody po ji uzaven
lie spluje formln nleitosti stanoven pro sepiso- smlouv bv asto z tohoto pohledu problmem. M-li
vn notskch zpis o prvnch konech uveden ze- mt podle vle smluvnch stran formu notskho zpisu
jmna v 62 a nsl. notskho du, jestlie obsahuje i hmotnprvn titul (napklad kupn smlouva nebo
dohodu osoby oprvnn ze zvazkovho prvnho smlouva o pjce), mus tak bt neekonomicky a pro a-
vztahu s osobou ze zvazkovho prvnho vztahu po- datele finann nron sepsny notsk zpisy dva
vinnou, v n jsou pesn individualizovny oprvnn notsk zpis o hmotnprvnm konu (nap. kupn
a povinn osoba a vyznaeny prvn dvod plnn, ped- smlouv) a notsk zpis o procesn dohod dle
mt plnn (pesn obsah a rozsah plnn) a doba plnn 71a Not. Pro toto konstatovn je nerozhodn, zda
(pesn a urit uren doba, do kter se povinn osoba jsou oba prvn kony obsaeny v jedn listin nebo
zavazuje pedmt plnn poskytnout oprvnn osob), kad v samostatnm notskm zpisu.V praxi toti v z-
a jestlie osoba povinn v nm svolila k vykonatelnosti. jmu odstrann monosti, e by dlunk po uzaven
Na zklad tohoto usnesen,ve kterm byla vkladem z- vlastn smlouvy ji nemusel chtt uzavt vykonatelnou
konnho ustanoven nepochopiteln vyvozena dohoda, dohodu, se oba oddlen prvn kony asto sepisuj
jako nsledn prvn kon pedpokldajc pedchoz v jednom notskm zpisu, kter m pak dv samo-
hmotnprvn kon (nap.kupn smlouvu nebo smlouvu statn sti a kad je vkladem povaovna za samo-
o pjce), se nutn zcela zmnila praxe a zaaly bt ta- statn notsk zpis. I kdy z rznch dvod je toto e-
kov dohody sepisovny jako samostatn prvn kony, en nevhodn, umouje v tomto ppad reln
odlin od hmotnprvnch titul. Navc pouze jedno- uplatnn tohoto mimosoudnho exekunho titulu.Tm
strannm konem dlunka, napklad uznnm zvazku, vce vak vynik neloginost takov pravy. Ve fak-
nebylo mono notsk zpis jako exekun titul po- ticky jedn listin se toti budouc povinn po prvn sti
dit.V dsledku tohoto novho vkladu a jeho pochopi- notskho zpisu o hmotnprvnm konu v nsledn
telnmu nepochopen prax dochzelo a pohchu do- druh sti o dohod znovu zavazuje splnit svj zde
sud dochz i k poizovn notskch zpis znovu popsan zvazek ve stejnm znn jako v hmot-
o dohodch o uznn dluhu,a uznn zvazku i dluhu nprvnm titulu,budouc oprvnn tento zvazek dlu-
je typickm jednostrannm prvnm konem.Tmto p- nka, nyn ji osoby povinn, kupodivu znovu pijm
stupem se pohled na notsk zpis jako exekun titul a budouc povinn jednostrann svoluje k vykonatelnosti
zcela odchlil od tradinho chpn tohoto institutu a od tohoto notskho zpisu.
prav zahraninch. Vzhledem k tomu, e vklad Nej- V cizch prvnch pravch, napklad ve Francii nebo
vyho soudu esk republiky z tohoto pohledu zcela Itlii, nen vyadovna pro vykonatelnost notskch z-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 135

AD NOTAM slo 5/2007 135

pis, v nich je dohodnuta povinnost dlunka k pen- ve kterm je prv tento exekun titul znan vyuvn
itmu plnn dn zvltn forma k tomu, aby mohly a zvhoduje tento systm prva v tto oblasti oproti
bt povaovny za pmo vykonateln exekun titul systmu common law, kter takov exekun titul po-
v exekunm zen. Hmotnprvn tituly ve form no- strd. Nic by nebrnilo ani tomu, aby byla nadle po-
tskho zpisu, napklad kupn smlouvy, smlouvy nechna, na rozdl od zahraninch prav, monost do-
o pjce apod. jsou automaticky povaovny za pmo hody podle souasn pravy pro ty ppady, kdy ji byl
vykonateln, pokud z nich vyplv penit nrok, jeho zvazkov vztah zaloen hmotnprvnm titulem v jin
ve a splatnost. Podle pravy platn v Nmecku mus form, ne ve form notskho zpisu a nen vhodn
bt v takovm notskm zpisu obsaeno jet svolen nebo pro smluvn strany douc exekun titul jen jako
dlunka k vykonatelnosti a je vslovn stanoveno, e jednostrann kon dlunka a tak pro ty ppady, jed-
toto svolen mus bt obsaeno prv jen v pslunm nalo-li by se o jin nrok ne o nrok penit, bylo-li by
hmotnprvnm titulu. V Nazen Evropskho parla- pozen takovho exekunho titulu i ohledn nepen-
mentu a Rady (ES) . 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kte- itho nroku shledno nadle za mon.Avak i v tchto
rm se zavd evropsk exekun titul pro nesporn n- ppadech takov dohod asto pedchz hmotnprvn
roky (dle jen Nazen) a kter stanov minimln ujednn, napklad jen o novm spltkovm kalendi
poadavky k tomu, aby mohla bt uznna edn listina nebo o narovnn. Mly-li by vak takov hmotnprvn
za evropsk exekun titul (mimo jin, e se mus tkat kony formu notskho zpisu, nic by nebrnilo tomu,
jen penitho nroku), nen stanoven poadavek ob- aby i tyto notsk zpisy byly pmmi exekunmi ti-
dobn na procesn dohod a dokonce ani svolen dlu- tuly.
nka k vykonatelnosti.V dsledku pravy v Nazen,in- Vzhledem ke tradin prav ve stedoevropskm pro-
nho ji od 21. 10. 2005 a zvaznho v celm rozsahu storu se jev model bez nutnho svolen dlunka k vy-
a pmo pouitelnho ve vech lenskch sttech v sou- konatelnosti notskho zpisu zvlt pi dnen prvn
ladu se Smlouvou o zaloen Evropskho spoleenstv, prav a pli revolun. Navc by tak kad notsk
bude u ns paradoxn dochzet k exekuci podle cizch zpis,v nm by byla dohodnuta povinnost dlunka k pe-
notskch zpis o hmotnprvnm konu,kter budou nitmu plnn, byl nutn exekunm titulem bez vle
v lenskm sttu jejich pvodu potvrzeny jako evropsk smluvnch stran, tedy i v tom ppad, kdy by toto ne-
exekun titul a podle na, zcela vjimen a neprak- poadovaly. Jen tato skutenost by mohla vst k tomu,
tick prvn pravy nebude moci dojt na zklad naich e by formu tto veejn listiny pro jejich prvn kon
notskch zpis o hmotnprvnm konu k exekuci nezvolily. Na druhou stranu by vak bylo obecn znmo,
nejen u ns, ale ani v lenskch sttech, nebo nebudou e kad notsk zpis je tak exekunm titulem, co
nam soudem jako exekun titul potvrzeny. Pitom by vedlo k vt transparentnosti prvnho du. Pesto
ustanoven obanskho soudnho du o zen o potvr- se, alespo pro prvn fzi zmny pojet, jev monost
zen evropskho titulu, vloen do tohoto pedpisu z- volby,monost vykonatelnosti,jen kdy dlunk k n svol,
konem . 233/2006 Sb., kterm se potvrzovn exeku- jako vhodnj. Pro tuto variantu hovo i men legisla-
nch titul, jako evropskho exekunho titulu, zavedlo, tivn nronost zmny, nebo posta pouh zmna no-
vslovn odkazuje na edn listiny podle Nazen. tskho du, ani by muselo dojt ke zmn oban-
Vytvoen irho prostoru pro vyuit notskch z- skho soudnho du a exekunho du. Oba tyto
pis jako exekunch titul by nepochybn znan pi- pedpisy toti prohlauj za exekun titul notsk z-
splo k urychlen celho procesu vymoen penit po- pis se svolenm k vykonatelnosti. Z tohoto dvodu by
hledvky a odstrann nalzacho zen v tchto bylo k proveden zmny postaovalo doplnit 71a Not
ppadech jist i k vraznmu odbemenn soud. Z to- o ustanoven, podle kterho by i notsk zpis o hmot-
hoto dvodu by bylo vhodn obnovit monost, aby sa- nprvnm konu, ve kterm se astnk zave splnit
motn hmotnprvn kony ve form notskho zpisu penitou pohledvku druhho astnka vyplvajc ze
a to i prvn kony jednostrann a z nich zejmna uznn zakldanho zvazkovho prvnho vztahu, mohl obsa-
zvazku dlunkem,mohly bt za uritch podmnek exe- hovat svolen zavzanho astnka,aby byl podle tohoto
kunmi tituly, s omezenm vak jen na plnn penit. zpisu nazen a proveden vkon rozhodnut a aby byl
Odpadla by tak zvislost pm exekuce na dobr vli takov notsk zpis exekunm titulem, jestlie svou
dlunka k dalmu prvnmu konu a pi umonn i vy- povinnost dn a vas nespln, piem by takov no-
konatelnch jednostrannch prvnch kon dlunka tsk zpis o prvnm konu musel tak obsahovat i vi
nepochopiteln a asto znan zatujc ast vitele, pohledvky a dobu plnn. Tak notsk zpis o prv-
zvlt v ppad banky.Pitom dlunk by byl dostaten nm konu, ve kterm astnk jednostrann uzn pe-
chrnn. Notsk zpis je veejnou listinou s vy d- nitou pohledvku vyplvajc z ji zaloenho zvaz-
kazn silou, u kter se pedpokld dn pouen obou kovho prvnho vztahu, by mohl obsahovat svolen
smluvnch stran nestrannm notem. V dsledku tako- zavzanho astnka k vykonatelnosti.Takov notsk
vho pouen by jednak byl dlunk srozumn s vyko- zpis by samozejm musel tak obsahovat ostatn nle-
natelnost a jednak lze oekvat z pohledu vitele, e itosti nutn pro exekuci jako je ve pohledvky, doba
exekun doloka by byla pravidelnou soust not- plnn, oznaen osoby, jej pohledvka m bt splnna
skch zpis o prvnch konech, ze kterch by vypl- a skutenosti, na nich se pohledvka zakld.Vzhledem
val penit zvazek.V dsledku pm exekuce by od- k tomu, e by takov notsk zpisy obsahovaly svolen
padlo nalzac soudn zen ohledn sporu o plnn k vykonatelnosti, byly by povaovny za exekun tituly
zvazku vyplvajcho z hmotnprvnho titulu nap. podle obou procesnch pedpis, nebo by byly i tyto
kupn smlouvy, smlouvy o vru i pjce apod.Tak by notsk zpisy notskmi zpisy se svolenm k vyko-
dolo k pizpsoben na prvn pravy prvn prav natelnosti sepsan podle zvltnho pedpisu, jak ped-
ostatnch lenskch stt s kontinentlnm typem prva, pokld 274 psm. e) OS a 40 odst. 1 psm. d) E.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 136
136 slo 5/2007
Bylo-li by zvoleno progresivnj een, na zklad kte-
rho by byl exekunm titulem kad notsk zpis, ve
kterm se zavzal dlunk k penitmu plnn, ani by
jeho obsahem bylo i svolen k jeho vykonatelnosti, vy-
adovala by tato zmna nejen zmnu notskho du,
ale tak obou procesnch pedpis.V obou tchto ped-
pisech by toti i tento notsk zpis musel bt prohl-
en vslovn za exekun titul. Nicmn model not-
skho zpisu jako exekunho titulu bez nutnho svolen
osoby povinn k jeho vykonatelnosti se jev jako velmi
inspirativn pro svoji transparentnost a innost pi efek-
tivnm vymhn pohledvek vitel za jejich dlunky
bez jakkoli komplikace ze strany dlunka. Ten by byl
srozumn s touto skutenost, dohodl-li by s vitelem
pro prvn kon formu notskho zpisu. Dosplo-li by
se k zvru, e je nezbytn zmnit stvajc pravu a ne-
dolo-li by z ve uvedench dvod ke zmn prvn
pravy ve smyslu tohoto modelu, jev se douc, aby
prvn prava nakonec k progresivnmu een dospla,
nebo odpovd trendu zvyovn ochrany vitel a ze-
jmna zjednoduovn postup a zvrazovn jejich
efektivity pi vymhn pohledvek.
V zjmu komplexnosti v tto vaze navrhovan prvn
pravy je teba tak zmnit, e ustanoven 200ua OS,
kter upravuje potvrzovn exekunch titul, jako ev-
ropskho exekunho titulu, vslovn podle Nazen
uv pojem edn listina a odkazuje pitom na edn
listinu podle Nazen. Vzhledem k tomu, e n prvn
d v tomto smyslu pojem edn listina neuv (edn
listina je zamovna nesprvn za veejnou listinu) a no-
tsk zpis m formln nleitosti stanoven pro edn
listinu v Nazen, bylo by douc, aby v notskm du
bylo vslovn uvedeno, e takov notsk zpis, kter
bude mt dal nleitosti stanoven v Nazen pro exe-
kun titul, je edn listinou, kter se potvrzuje jako ev-
ropsk exekun titul.
Odpady v notsk kanceli
Mgr. Ondej Luk Machala, LL.M.*
I. vod
Pedmtem notstv je poskytovn prvnch slueb,
a to zkonem pedepsanou formou a v zkonem vyme-
zench oblastech prvnch vztah.Zkladem innosti no-
te je tzv.notsk innost1 sepisovn veejnch listin
o prvnch konech, osvdovn prvn vznamnch
skutenost a prohlen,a konen notsk schovy lis-
tin a penz.
Hmotnm vsledkem notsk innosti je zpravidla lis-
tina, asto vce listin. Ostatn esk etymologick slov-
nk pod slovem not rozeznv prvnka oprvnnho
sepisovat a ovovat urit listiny ap., slovo, kter se vy-
vjelo od mstskho psae, kancle, pvodn to tedy
byl psa, rychlopisec. e pi sv prci not spotebuje
spoustu papru je samozejm, stejn tak, e vznik
spousta paprovho odpadu.
Nejen pro specifika notsk innosti vak nen mon
vznikajc paprov odpad bez dalho hzet do koe.
Ped vlastn likvidac paprovho odpadu by si ml no-
t a pracovnci note uvdomit nkter dleit okol-
AD NOTAM
nosti a souvisejc prvn pravu, kterou je teba na tuto
situaci vzthnout. Krom papru, kter v odpadu produ-
kovanm notskou kancel pevauje, je teba uvao-
vat o dalm odpadu, kter by u fyzick osoby byl ozna-
en jako smsn komunln odpad2. V rmci notsk
kancele si nevystame jen s pedpisy tkajcmi se i-
votnho prosted v oblasti odpad, je tak teba dbt
pedpis tkajcch se notskch listin a to manipulace
s nimi, jejich uschovn a poslze jejich vyazen a skar-
tace.
II. Uren problmu
1. Popis stvajc situace modelov pklad
Jedn se o notskou kancel se dvma noti spo-
lenky3 a pti pracovnky note (dle pouvan ozna-
en not se vztahuje na oba dva note). Notsk
kancel je umstna v Praze-Vinohradech4, noti uza-
veli s vlastnkem nemovitosti smlouvu o njmu neby-
tovch prostor, jej soust je ujednn, e vlastnk ne-
movitosti je povinen zajistit pro notskou kancel
jednu popelnici a jedenkrt tdn jej odvoz. Pracovnci
note vtinu pouitho papru tzv. skartuj roze-
ou pstrojem na tenk prouky a pot vyhod do po-
pelnice, st vyhod pmo do koe, st vyhod do koe
po roztrhn.
2.Analza problmov situace
Zpsoby vzniku paprovho odpadu v notsk kan-
celi jsou dva. Prbn vznik paprov odpad pi
bn prci vech zamstnanc, jedn se zvlt o kon-
cepty listin, chybn tisky, poznmky.Tento odpad vznik
v podobnm mnostv kad pracovn den. Kad za-
mstnanec st tohoto paprovho odpadu vyhod
pmo do koe,st znehodnot pstrojem ve vlastn kan-
celi, st ped k likvidaci poven notsk pracov-
nici k centrln likvidaci. Druhm zdrojem paprovho
odpadu je likvidace po proveden skartaci listin po uply-
nut zkonnch lht pro jejich uschovn. K tomuto
kroku jet not nepistoupil,nebo se mu skartan no-
tsk d zd komplikovan. Na druhou stranu je nucen
eit nedostatek skladovacch prostor a likvidace listin
po proveden skartaci by tyto prostory uvolnila pro nov
listiny.
3. Identifikace problmu
Je teba nalzt zpsob likvidace paprovho odpadu
tak, aby na jedn stran vyhovoval vem pedpism, z-
rove aby pro notskou kancel byl co nejmn a-
sov i finann zatujc. Nelze tak pipustit, aby jed-
* Autor je notskm koncipientem JUDr. Jiho Strnada, note v Te-
bi.
1
2
2 zkona . 358/1992 Sb. o notch a jejich innosti (notsk d).
Druh odpadu 20 03 01 Smsn komunln odpad dle vyhlky
. 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, seznam nebezpe-
nch odpad a seznamy odpad a stt pro ely vvozu,dovozu a tran-
zitu odpad a postup pi udlovn souhlasu k vvozu, dovozu a tran-
zitu odpad (dle jen Katalog odpad).
3
13 odst. 2 Not.
4
Vybrna byla prask notsk kancel.een dle popisovanho pro-
blmu je v jinch mstech obdobn.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 137

AD NOTAM slo 5/2007 137

notliv zamstnanci kancele nakldali s paprovm od- it, o jak odpad se vlastn dle zkona jedn. Vedle pa-
padem odlin. Dle je teba se pipravit na odbornou provho odpadu, vznikajcho z innosti kancele pi
skartaci jmenovnm skartan komise a ji ped vlastn poskytovn slueb,vznik i bn jin odpad (nap.pou-
skartac mt vybran a zajitn zpsob znien doku- it obaly potravin a npoj, zbytky jdel, obaly od v-
ment, kter nebudou ureny pro uschovn v pslu- robk a kancelskch poteb atd.). Nejedn se v tomto
nm sttnm archivu. ppad o komunln odpad dle 4 psm. b) OdpZ. Ko-
munlnm odpadem se rozum veker odpad vznikajc
4. Dsledky problmu, vzjemn vazby na zem obce pi innosti fyzickch osob a kter je uve-
den jako komunln odpad v provdcm prvnm ped-
Dsledkem poruen pedpis mohou bt nejen fi- pisu10 s vjimkou odpad vznikajcch u prvnickch
nann sankce ze strany obce, ale tak me nsledovat osob nebo fyzickch osob oprvnnch k podnikn.
sankce od notsk komory. V neposledn ad nezod- Not (notsk kancel) se stv pvodcem odpad,
povdnm nakldnm a odstraovnm odpad me nebo je oprvnn k podnikn a odpady vznikaj pi jeho
bt ve vt ne nezbytn me narueno ivotn pro- podnikatelsk innosti11. Podle vyhlky, kterou se sta-
sted. Z sti devt zkona o odpadech je teba zmnit nov Katalog odpad,pi nevrobn innosti prvnickch
zejmna ustanoven 66 odst. 1, kdy pokutu a do ve osob nebo fyzickch osob oprvnnch k podnikn, od-
300 000 K ulo obecn ad noti, kter vyuv pad podobnho sloen jako komunln odpad zaazen
systmu zavedenho obc pro nakldn s komunlnm do skupiny odpad 20 v Katalogu odpad, vznik nap.
odpadem bez psemn smlouvy s touto obc nebo kter v adech, kancelch a oznaujeme jej jako odpad po-
nem zajitno vyuit nebo odstraovn odpad v sou- dobn komunlnmu odpadu.
ladu s tmto zkonem. Not pvodce odpad skupiny 20 dle Katalogu od-
Dle 48 Not me bt not psemn napomenut, pad m dv monosti. Bu se zapoj do systmu na-
dostat pokutu do ve 30 000 K, ale zejmna je ohro- kldn s komunlnmi odpady zavedenho obc, nebo
en monost odvoln. se do tohoto sytmu nezapoj.Zapojit se me na zklad
psemn smlouvy s obc v souladu s 17 odst. 5 OdpZ.
III. Cl pspvku Po uzaven tto psemn smlouvy a zapojen se je po-
vinen tento odpad tdit a zaazovat podle Katalogu od-
Clem tohoto pspvku je uvdomit si vechny vlivy pad v souladu se systmem stanovenm obc12. Do
souvisejc se vznikem a likvidac paprovho odpadu systmu, kter organizuje hl. m. Praha, se lze zapojit for-
v notsk kanceli. Na obh listin a jeho likvidaci se mou psemn smlouvy obsahujc vi sjednan ceny13.
vztahuje nkolik pedpis a je teba je vechny dodret. Tento systm je stanoven obecn zvaznou vyhlkou
Racionlnm pstupem je mon do urit mry i mno- . 21/2005 Sb. hl. m. Prahy,kterou se stanov systm shro-
stv vzniklho odpadu sniovat. Pro note je tak nutn maovn, sbru, pepravy, tdn, vyuvn a odstra-
pedejt negativnm nsledkm,kter mu hroz v podob ovn komunlnho odpadu vznikajcho na zem hlav-
pokut a ze strany notsk komory a odvolnm z adu. nho msta Prahy (vyhlka o odpadech).
Konkrtnmi dsledky by mlo bt uren pravidel Pro komunln odpady vznikajc na zem obce,kter
chovn zamstnanc note v oblasti nakldn s pap- maj pvod v innosti fyzickch osob, na n se nevzta-
rovm odpadem,minimalizace vzniku takovho odpadu, huj povinnosti pvodce, se za pvodce odpad pova-
racionln vyuit papru pouvanho pro tisk, uren uje obec. Obec se stv pvodcem komunlnch od-
zpsob likvidace odpadu atd.Vhodn je uvaovat i o p- pad v okamiku, kdy fyzick osoba (nebo v naem
padnm doplnn pracovnho du5 jednotlivch not- ppad na zkladn smlouvy zapojen not) odpady od-
skch kancel. lo na mst k tomu urenm.Tm okamikem se obec
stv vlastnkem tchto odpad.
IV. Analza prvn pravy vztahujc se k danmu Druhou monost je zajitn si nakldn a odstra-
problmu nn produkovanho odpadu samostatn, smluvn
pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto odpadu14.
1. Zkon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn
nkterch dalch zkon
5
306 zkona . 262/2006 Sb., zkonk prce.
Zkonem pmo upravujcm nmi sledovan problm 6
1psm. a) zkona . 185/2001 Sb., o odpadech.
je zkon . 185/2001 Sb., o odpadech a o zmn nkte- 7
Zejmna Smrnice Rady ze dne 15. ervence 1975 o odpadech
rch dalch zkon, ve znn poslednch pedpis (ve . 75/442/EHS.
8
Zkon . 17/1992 Sb., o ivotnm prosted, ve znn pozdjch ped-
zkratce OdpZ). Tento zkon6 stanov v souladu s pr- pis.
vem Evropskch spoleenstv7 pravidla pro pedchzen 9
Ploha . 1 k zkonu . 185/2001 Sb. uvd estnct skupin odpad
vzniku odpad a pro nakldn s nimi pi dodrovn pod kdovm oznaenm Q1 a Q16. Nmi sledovan odpad popsan
papr z notskch kanceli spad do skupiny odpad Q16 jin ma-
ochrany ivotnho prosted, ochrany zdrav lovka a tr- terily, ltky nebo vrobky, kter nepat do ve uvedench skupin.
vale udritelnho rozvoje8.V 3 odst.1 OdpZ je uvedena 10
Vyhlka ministerstva ivotnho prosted . 381/2001 Sb., kterou se
definice odpadu: Odpad je kad movit vc, kter se stanov Katalog odpad, seznam nebezpench odpad a seznamy od-
osoba zbavuje nebo m mysl nebo povinnost se j zba- pad pro ely vvozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi udlo-
vn souhlasu k vvozu, dovozu a tranzitu odpad (Katalog odpad),
vit a pslu do nkter ze skupin odpad uvedench dle jen vyhlka, kterou se stanov Katalog odpad.
v ploze . 19 k tomuto zkonu. 11
4 psm. p) OdpZ.
12
Je teba rozhodnout,jakm zpsobem s odpadem vzni- 2 odst. 3 vyhlky, kterou se stanov Katalog odpad.
13
17 odst. 6 OdpZ.
kajcm v notskch kancelch nakldat a poslze ja- 14
12 odst. 3 OdpZ, napklad Prask sluby a.s. nabzejc komplexn
km zpsobem jej likvidovat. Nejdve vak je teba ur- odpadov hospodstv.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 138
138 slo 5/2007
Pokud se not pvodce odpad, kter produkuje
odpad zaazen podle Katalogu odpad jako odpad po-
dobn komunlnmu odpadu nezapoj do systmu zave-
denho obc pro nakldn s komunlnmi odpady, m
povinnost vytdit z odpadu jeho nebezpen a vyui-
teln sloky (druhy odpad z podskupiny odpad
20 01)15 a zbylou sms nevyuitelnch druh odpad ka-
tegorie ostatn odpad zaad pro ely odstrann pod
katalogov slo samostatnho druhu odpadu 20 03 01
Smsn komunln odpad.
Je teba mt dostaten poet ndob na jednotliv ne-
bezpen a vyuiteln sloky odpadu a zbylou nevyui-
tou sms v ppad, e not nen zapojen do systmu
msta, a mt vhodn msto v objektu pro tyto ndoby.
K tomuto plnn povinnost se me smluvn zavzat
vlastnk nemovitosti i pro vce pvodc odpadu s tm,
e zajist i oprvnnou osobu. Not pedv svj odpad
osob oprvnn k pevzet, nikoli vlastnkovi, kter je
pouze zprostedkovatelem sluby.
Je teba vst v patrnosti, e not jako pvodce od-
padu je povinen zajistit dn nakldn se vemi druhy
odpad, kter produkuje (tedy nejenom s odpadem sku-
piny 20 Katalogu odpad) a ani uzaven smlouvy s hl.
m. Prahou nebo zprostedkovn prostednictvm vlast-
nka objektu nezbavuje pvodce povinnosti plnit
vechny povinnosti uloen pvodcm odpadu v 16
OdpZ, tedy zejmna vst prbnou evidenci odpad
a plnit ohlaovac povinnost, zajistit pednostn vyuit
odpad, odpady pevdt do vlastnictv pouze osobm
oprvnnm k jejich pevzet,shromaovat odpady ut-
dn dle druh a kategori, zabezpeit odpady ped je-
jich nedoucm nikem.
Pi poruen povinnost pvodce me uloit orgn
obce v penesen psobnosti noti, kter by vyuval
systm zaveden obc pro nakldn s komunlnm od-
padem bez psemn smlouvy s touto obc nebo pokud
by neml zajitno vyuit nebo odstraovn odpad
v souladu se zkonem, pokutu do ve 300 000 K.16
2. Zkon . 358/1992 Sb., o notch a jejich innosti
(notsk d)
Specifikem prce note je, e vystupuje ve dvou ro-
lch jako not, jeho kony jsou innost note dle
vodnch ustanoven notskho du a jako not nuta notsk sluba,resp.zajitn nezbytn diskrtnosti
soudn komisa, kde jsou jeho kony povaovny za
kony soudu. Tak i na listiny a spisy je teba aplikovat
rzn pedpisy.Toto rozdlen je teba je mt na pamti
i pi likvidaci tchto spis, pi vzniku odpadu. Not m
povinnost zabezpeit ochranu daj ve spisech.
V ustanovench 2 a 3 Not je uvedena notsk in-
nost a dal innost note a na tyto innosti a tedy i na
manipulaci, schovu a skartovn spis a listin se pln
vztahuj ustanoven notskho du a notskho kan-
celskho du a jejich ploh.
Pro manipulaci se spisy, notskmi zpisy a pro jejich
schovu plat podobn psn pravidla jako pro spisy
soudn. Zsadn se tto problematice vnuje st sedm
notskho du ( 95 a nsl. Not).Termn manipulace
se spisy a notskmi zpisy zahrnuje pedevm ti z-
kladn operace,a to jednak nahlen do spis ( 95 Not)
i do notskch zpis ( 99 a 100 Not), dle pak za-
pjovn spis ( 96 Not) i notskch zpis ( 101 c) sepisovat listiny.
Not) a konen rekonstrukci spis ( 97 Not).17 No-
AD NOTAM
t mus zajistit, aby se spisy manipulovaly pouze pov-
en osoby.Nahlet do nich,init si z nich vpisy a opisy
mohou astnci a zstupci a prvn nstupci. Krom
tchto osob me do spis nahlet a init si z nich v-
pisy a opisy nkdo jin, jen jsou-li pro to vn dvody
a oprvnn zjmy astnk tm nemohou bt doteny.
Tmito jinmi osobami jsou 96 Not oznaeny minis-
terstvo18, Komora19, pslun notsk komora20, soudy,
orgny inn v trestnm zen, finann orgny, znalci
ustanoven v zen ped sttnm orgnem, pokud ne-
mohou podat znaleck posudek bez znalosti spisu.Tmto
osobm je tak mon na zklad jejich psemn dosti
zapjit spisy a evidenn pomcky, zejmna pslun
svazek ovovac knihy, tkajc se notsk innosti. Ov-
em v ppad innosti note dle 3 odst.1 Not21 me
do spis nahlet jen klient a jin osoby jen s jeho sou-
hlasem a takt tyto spisy mohou bt zapjeny jen s jeho
souhlasem.
Do spis lze nahlet jen pod dohledem note nebo
pod dohledem jm povenho pracovnka v kanceli
note, a o tomto nahldnut se ve spise uin zznam.
Spisy skonench vc ukld not oddlen podle
jejich druh ve sv kanceli.
O nahlen do notskch zpis plat obdobn
prava 95 Not,nen-li stanoveno jinak,nahlen a pj-
ovn notskch zpis je vak upraveno o nco ps-
nji.
Do notskho zpisu o zvti za ivota poizovatele
m prvo nahlet pouze poizovatel a do notskho z-
pisu o listin o sprv ddictv za ivota jeho poizova-
tele m prvo nahlet pouze poizovatel a jm ustano-
ven sprvce ddictv. Not zapj notsk zpis jen
soudu, ministerstvu, Komoe, pslun notsk komoe
na jejich dost. Notsk zpis o zvti nebo notsk
zpis o listin o sprv ddictv vak nesm bt za ivota
poizovatele zapjen nikomu.
Not ukld notsk zpisy pod uzvrou v kovov
skni oddlen od spis.
Psn prava manipulace se spisy a notskmi zpisy
odr diskrtn povahu innosti note a jeho povinnost
mlenlivosti vyjdenou v 56 Not. Povinnost mlen-
livosti note je soust souboru prv a povinnost spo-
jench s vkonem notskho adu.22
Jejm smyslem je ochrana osob, kterm byla poskyt-
15
Sloky z oddlenho sbru (krom odpad uvedench v podskupin
15 01).
16
66 odst. 1 OdpZ.
17
Wawerka, K. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. No-
tsk d a zen o ddictv. Koment. 3., doplnn a pepracovan
vydn. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 295.
18
Ministerstvo spravedlnosti.
19
Notsk komora esk republiky se sdlem v Praze, tvo ji notsk
komory, viz ne.
20
Notsk komory se zizuj v obvodech kadho krajskho soudu
a v obvodu mstskho soudu v Praze.Regionln notsk komory sdru-
uj vechny note se sdlem v jejch obvodech.
21
Not me v souvislosti s notskou innost v rmci dal innosti
poskytovat tuto prvn pomoc:
a) poskytovat prvn porady,
b) zastupovat v jednn s fyzickmi a prvnickmi osobami, se sttnmi
nebo jinmi orgny a t ve sprvnm zen a v obanskm soudnm
zen v zench podle sti pt obanskho soudnho du a v -
zench podle 175a a 200e obanskho soudnho du s vjimkou
zen o uren, zda je teba souhlasu rodi dtte k jeho osvojen
o ddictv, v nm vykonv innost podle zvltnho pedpisu,
22
1 Not.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 139
AD NOTAM
notsk sluby. Jedn se o konkretizaci zvazku zacho-
vvat mlenlivost obsaenho ve slibu note dle 9
odst. 2 Not, kter skld ministrovi spravedlnosti.
3. Notsk kancelsk d
Zkladn prava o manipulaci, schov a skartovn
notskch spis je obsaena v notskm du. Dopl-
nn a upesnn je obsaeno v notskm kancelskm
du23 dlu ptm: Sbrka notskch zpis a v dle
estm: Notsk spisy, jejich zapjovn, ukldn
a uschovvn. Co vechno je obsahem spisu je uvedeno
v 22 odst. 2: Spis tvo vechny psemnosti, kter no-
t potebuje k dokumentovn tch skutenost, kter
maj pro uritou vc vznam. Jsou to zejmna protokoly,
zznamy, psemn dosti o proveden kon, kopie do-
pis sepsanch notem, opisy listin a prost opisy stej-
nopis notskch zpis,doruenky a jin doklady,pro-
kazujc doruen psemnost. Do spisu se nezakldaj
opisy zvt, listin o vyddn a listin o jejich odvoln.
Shrneme-li ve uveden, vyplv, e veker innost
note by mla bt dokumentovna notskmi spisy. Je-
dinou innost, o kter nem not pedepsanou dnou
evidenci, je vidimace24. I kdy se o legalizacch25 zpravi-
dla dn spis nezakld,je zachycena v ovovacch kni-
hch. Obsah spisu vytv sm not podle toho, jak lis-
tiny povauje v dan vci za vznamn.26
Podstatn ustanoven notskho kancelskho du,
tkajc se schovy spis se nalz v oddlu tvrtm sti
est, podle kter not uschovv spisy do t doby, ne
bude provedena jejich skartace podle skartanho du
uvedenho v ploze . 10.
4. Notsk skartan d
Podle skartanho du me not skartaci provst
kad rok. Sestav skartan nvrh, kter pedlo orga-
nizan sloce Sttnho oblastnho archivu pslun
podle sdla note a dokumenty uren ke skartaci pi-
prav k odborn archivn prohldce. Podle 9 skarta-
nho du po proveden archivn prohldce a souhlasu
archive ke znien dokument zabezpe not jejich
znien tak, aby byla znemonna jejich rekonstrukce
a identifikace jejich obsahu. Skartan lhty jsou pro
rzn dokumenty od pti do sta let. Ke skartanmu -
zen se pedkldaj vechny dokumenty, jim prola skar-
tan lhta, s vjimkou tch, kter not potebuje pro
dal vlastn innost.
5. Obansk soudn d, soudn kancelsk d,
soudn skartan d
Odlin od ve popisovan je situace u dal innosti
note dle 4 Not, v jejm rmci not vykonv i ji-
nou innost, stanov-li tak tento zkon nebo zvltn z-
kon.V rmci notskho du odkazuje na kony note
v rmci Centrln evidence zvt a rejstku zstav.
Zvltnm zkonem, kter stanov jinou dal innost no-
te je obansk soudn d, na jeho zklad not vy-
konv innost note jako soudnho komisae v zen
o ddictv.Vzhledem k tomu, e noti, poven prov-
dnm kon v zen o ddictv maj stejn postaven
jako soudci27, jejich kony se povauj za kony soudu,
je teba i na jejich konn vzthnout jak obansk soudn
slo 5/2007 139
d, tak jednac d pro okresn a krajsk soudy28. Na ma-
nipulaci se spisy se potom vztahuje zejmna kancel-
sk d pro soudy. Podstatn je, e pi tto prci vznik
relativn mlo paprovho odpadu, kter je teba pro za-
chovn utajen vdy zniit.29 Spisy nezstvaj po vy-
zen v kanceli note,nebo se vechny vracej na soud,
kde jsou poslze archivovny.
V. Varianty een s odkazy na zvry analzy
1. Zapojen se do systmu nakldn s komunlnmi
odpady zavedenho obc
Not jako pvodce odpad skupiny 20 dle vyhlky
. 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, se-
znam nebezpench odpad a seznamy odpad a stt
pro ely vvozu, dovozu a tranzitu odpad a postup pi
udlovn souhlasu k vvozu, dovozu a tranzitu odpad
(dle jen Katalog odpad) charakteru komunlnho od-
padu me zajistit dn nakldn a odstrann tohoto
odpadu zapojenm do systmu nakldn s komunlnm
odpadem, kter organizuje hl. m. Praha, a to formou p-
semn smlouvy s mstem. Smlouva mus obsahovat vi
sjednan ceny ( 17 odst. 6 OdpZ), pi volb tto vari-
anty je pvodce povinen svj odpad tdit a zaazovat
dle Katalogu odpad v souladu se systmem stanovenm
hl.m.Prahou.Tento systm je stanoven obecn zvaznou
vyhlkou . 21/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanov
systm shromaovn,sbru,pepravy,tdn,vyuvn
a odstraovn komunlnch odpad vznikajcch na
zem hlavnho msta Prahy (vyhlka o odpadech). Za
vyuvn systmu msta se uruje ve ceny, kterou je
teba platit Ploha . 1 k usnesen Rady HMP . 1798
ze dne 12. 12. 2006.
2. Nezapojen se do systmu nakldn s komunl-
nmi odpady zavedenho obc
Not pvodce odpad si me zajistit nakldn
a odstrann produkovanho odpadu samostatn,
smluvn pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto
odpadu dle 12 odst. 3 OdpZ. Pokud ovem not nen
zapojen do systmu hl. m. Prahy dle 17 odst. 6 OdpZ,
mus z vyprodukovanho komunlnho odpadu vytdit
jeho nebezpen a vyuiteln sloky a zbylou sms ne-
vyuitelnch odpad zaadit pro ely evidence pod ka-
talogov slo samostatnho druhu odpadu 20 03 01
Smsn komunln odpad.
Tmto zpsobem si me not zajistit plnn povin-
nost i prostednictvm vlastnka objektu. Vlastnk ob-
jektu me zprostedkovvat toto i pro vce pvodc
sdruen tak, e se pvodcm smluvn zave zajistit
23
Pedpis pijat snmem Notsk komory esk republiky podle 37
odst. 3 Not, k nmu udlilo souhlas Ministerstvo spravedlnosti esk
republiky podle 37 odst. 4 Not, znn po novelizaci platn od
11. 2. 2005.
24
73 Not ovovn shody opisu nebo kopie s listinou.
25
74 Not ovovn pravosti podpisu.
26
Rynek, Z. in Blek, P., Drpal, L., Jindich, M., Wawerka, K. op. cit.
sub 17, s. 341.
27
38 odst. 3 OS.
28
Vyhlka Ministerstva spravedlnosti esk republiky o jednacm du
pro okresn a krajsk soudy.
29
Tm vlun jsou pouvny pstroje na rozsthn papru na tenk
prouky i kostiky.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 140

140 slo 5/2007 AD NOTAM

oprvnnou osobu pro vechny pvodce shodnou, do- mlnnm, provenm a slisovnm.Tento zpsob je nej-
staten poet ndob na jednotliv nebezpen a vyu- vce v souladu s patinmi pedpisy a jin monosti jsou
iteln sloky odpadu a zbylou nevyuitou sms v p- dra i asov nronj.
pad, e pvodci nejsou zapojeni do systmu msta
a zajist vhodn msto v objektu pro tyto ndoby. VII. Shrnut
Pvodci ovem pedvaj svj odpad osob oprvnn
k pevzet ve smyslu zkona nikoli vlastnku objektu, ten Problematika odpad notskch kancel je vnmna
je pouze zprostedkovatelem sluby. Pvodcm pak z- jako ponkud okrajov zleitost. Nemlo by tomu tak
stvaj vechny povinnosti, stanoven v 16 OdpZ.Tuto bt, nebo se dotk i jednoho ze zkladnch znak no-
skutenost by mla zohledovat smlouva mezi vlastn- tstv a to mlenlivosti. Not mus sledovat, aby dostl
kem (sprvcem) nemovitosti a pvodcem njemcem vem povinnostem vyplvajcm pro nj ze zkona o od-
nebytovch prostor. Cena za tmto zpsobem zajitn padech, ale tak poadavkm na utajen informac, ply-
nakldn a odstrann produkovanho odpadu se skld noucm z notskch pedpis, zejmna z notskho
za st placenou vlastnkovi objektu za zprostedkovn du.
a st placenou osob oprvnn. Not, jako pvodce odpad skupiny 20 dle vyhlky
. 381/2001 Sb., kterou se stanov Katalog odpad, me
3. Znien dokument po proveden skartaci zajistit dn nakldn a odstrann tohoto odpadu
dvma zpsoby. Prvnm je zapojen se do systmu na-
Po proveden skartaci je najednou not postaven kldn s komunlnm odpadem, zavedenho obc na z-
ped problm likvidace vtho mnostv paprovho od- klad psemn smlouvy s obc v souladu s 17 odst. 5
padu, u kterho zrove mus zajistit informan bez- OdpZ. Po uzaven tto psemn smlouvy a zapojen se
penost. Tyto dokumenty nen mon bez dalho pe- je povinen tento odpad tdit a zaazovat podle Katalogu
dat mstu jako soust smsnho odpadu nebo osob odpad v souladu se systmem stanovenm obc.
oprvnn. Aby byla dodrena ustanoven zkona o od- Druhm zpsobem je zajitn si nakldn a odstra-
padech a notskho du, nelze napklad tento pap- nn produkovanho odpadu samostatn, smluvn
rov odpad split v kamnech na chalup.V vahu pi- pmo s osobou oprvnnou k pevzet tohoto odpadu
padaj zejmna tyto monosti: a) v ppad malho dle 12 odst. 3 OdpZ. Mus vak z vyprodukovanho ko-
mnostv nejdve informace zniit pstrojem kter munlnho odpadu vytdit jeho nebezpen a vyui-
papr rozsth na prouky, i lpe tvereky (nesprvn teln sloky a zbylou sms nevyuitelnch odpad zaa-
oznaen skartovac pstroj),a pot pedat jako ostatn dit pro ely evidence pod katalogov slo
odpad, b) odvoz do spaloven zajiujcch znien pod samostatnho druhu odpadu 20 30 01 Smsn komu-
dohledem notem urenm pracovnkem,c) odstrann nln odpad.
dvrnch dokument speciln svozovou technikou Pi poruen povinnost pvodce me orgn obce
a poslze rozmlnnm, provenm a slisovnm30. v penesen psobnosti uloit pokutu do ve 300 000
K. Je tedy neppustn praxe vyuvat systm zaveden
VI. Volba nejvhodnjho een obc pro nakldn s komunlnm odpadem bez psemn
smlouvy s touto obc.
Pro nmi zvolen modelov pklad prask notsk
30
kancele by een mohlo vypadat nsledovn. Tuto slubu nabz Prask sluby, a.s. pi dodren vysokch bez-
penostnch standard na dodren utajen informac, viz www.psas.cz.
Z dvodu velk komplikovanosti vlastnho zajitn na-
kldn a odstrann produkovanho odpadu (nebo
vlastnk nemovitost toto zprostedkovn neumouje)
a i po hledn alternativ a porovnvn cenku msta a ce- Bytov drustva, spoleenstv
nku jin oprvnn osoby bylo zvoleno zapojen se do vlastnk a noti
systmu nakldn s komunlnm odpadem, kter orga-
nizuje hl. m. Praha. JUDr. Karel Wawerka*
Po vbru een byl doplnn pracovn d kancele,
kdy za jedin mon zpsob odstrann paprovho od- I. vod
padu bylo ureno jeho znehodnocen v pstroji na tve-
reky a nsledn samostatn uloen ped pednm na V polistopadovm obdob prola nae spolenost bez-
uren msto mstem.Bude zakoupen jeden vkonn p- precedentn historickou zmnou, kter se dotkla vech
stroj, kter umon likvidaci vce list najednou. Papry oblast naeho ivota, zejmna pak majetkovch vztah.
budou centrln pedvny uren notsk pracovnici. V tto dob se vyskytla otzka, jakm zpsobem je
Jednotliv listy vak budou pedvny k likvidaci a po sprvn eit vlastnick vztahy k njemnm domm i
jejich vyuit z obou stran. U tisku nhled bude prefe- bytm, kter do t doby nleely sttu, kter je spravo-
rovn tisk ty strnek na jeden list. Listy s jednou po- val bu prostednictvm bvalm nrodnch vbor
titnou stranou budou vyuity na ppadn zkuebn nebo jednotlivm podnik.
tisky nebo po rozezn na men formt na poznmky. Ukzalo se, e nejlepm sprvcem majetku je jeho
Skartovn bude provdno kad rok. Pro zajitn konkrtn vlastnk. Stejn jako v tzv. kuponov privati-
znien a likvidaci paprovho odpadu po proveden zaci se objevil problm, kdo konkrtn by se ml stt
skartaci bylo vybrno een poskytovan Praskmi slu- subjektem privatizace v domech, kter se nestaly ped-
bami, a. s., a to pedn tohoto odpadu jejich slub Od-
strann dvrnch dokument speciln svozovou
technikou s bezpenostn nstavbou a nslednm roz- * Autor je notem v Praze.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 141

AD NOTAM slo 5/2007 141

mtem restituc pvodnch vlastnickch vztah. Zajist prva,kter je svou podstatou kardinln odlin od pro-
i zde by mohla pichzet v vahu obdoba tzv. kuponov stho njmu bytu. Pojem drustevn byt se vyskytuje
privatizace, ale volba metody privatizace nebyla celo- v 685 dost. 2, 700 odst. 3, 703 odst. 2, 704 odst. 2,
sttn jednotn zena, nebo bytov fond se stal majet- 706 odst. 3 a 707 odst. 2 ObchZ.Tyto dva pojmy tvo
kem obc (mst), kter se o zpsobu i o rozsahu privati- poslednch 43 let, tedy tm plstolet, podstatu byto-
zace rozhodovala individuln. vho drustevnictv.
Cel problm se ukzal nejzvanjm v hlavnm Na rozdl od obanskho zkonku pouv obchodn
mst Praze. Zde se sice vyskytl urit poet inovnch zkonk v souvislosti s bytovm drustevnictvm pouze
budov, kter byly restituovny, rozhodujc podl inov- pojem prva a povinnosti spojen s lenstvm v byto-
nch budov ale zstal ve vlastnictv jednotlivch mst- vm drustvu v 230 ObchZ, kter nespojuje pechod
skch st i podnik, jednalo-li se o byty podnikov, tchto prv na zklad dohody se souhlasem orgn
pak ve vlastnictv pslunch vlastnk. Dal skupinu drustva.
tvoily budovy ve vlastnictv stavebnch bytovch dru- Obchodn zkonk tedy pojmy drustevn byt i
stev vzniklch obvykle postupn od edestch let mi- lensk podl obsaen v obanskm zkonku vbec
nulho stolet. neuv, naopak uv pojmy zkladn lensk vklad,
Kad mstsk st v Praze eila problm ponkud vstupn vklad a dal lensk vklad v 223 odst. 3 a 4
odlin, ve velk sti se vak jejich postupy podobaly. ObchZ nebo v 226 odst. 1 ObchZ i prvech a po-
Pouze Mstsk st Praha 4 zvolila postup radikln od- vinnosti spojen s lenstvm v bytovm drustvu v 230
lin. Na rozdl od vtiny praskch mstskch st, ObchZ, jak jsem ji uvedl ve.
kter pevdly inovn domy ze svho vlastnictv do Jestlie se nae dva zkladn soukromoprvn kodexy
vlastnictv bytovch drustev, je za tm elem njem- neshoduj v pojmoslov ohledn zcela principilnch ot-
nci byt zakldali, a tato bytov drustva poslze pe- zek bytovho drustevnictv, kter samo o sob ped-
vdla drustevn byty do vlastnictv jejich bvalch n- stavuje podstatn podl bytovho fondu v esk repub-
jemnk, Mstsk st Praha 4 pesvdovala njemnky, lice, svd to o velmi nepznivm stavu naeho
aby namsto bytovch drustev byly zakldny spole- prvnho du,kter vyvolv prvn nejistotu vznamn
nosti s ruenm omezenm.To svdilo o nepochopen sti esk populace.To ns note pochopiteln ne-
smyslu cel akce s ohledem na to, e podnikatelsk cha- me vbec tit, kdy zkladnm poslnm na profese
rakter obchodnch spolenost s ruenm omezenm se je naopak prvn jistota, k n smujeme dokonalou
na hony li od charakteru bytovch drustev. a perfektn formulac listin, kter sepisujeme.
Tento stav se negativn projevuje v zen o ddictv
II. Bytov drustva i pi sepisovn smluv o zmn rozsahu spolenho
jmn manel s problematikou lenskch podl vzta-
Mylenka bytovch drustev nala svj pvod v na hujcch se k drustevnmu bytu.
zemi jet v pedvlenm obdob.V edestch letech Osobn zastvm nzor,e pojmy lensk podl z ob-
minulho stolet se pak tato mylenka obnovila a jej z- anskho zkonku je pojmem totonm s pojmy z-
kladn koncepty nalezly svj vraz v dodnes platnm ob- kladn lensk vztah a dal lensk vklad uit v zko-
anskm zkonku a zejmna v jeho ustanovench, kter nku obchodnm.
se v ponkud transformovan podob ustlila i v jeho
dodnes platn podob. Vydnm obchodnho zkonku III. Spoleenstv vlastnk
na potku devadestch let dolo k ponkud zvltn
rozdvojenosti v prav bytovho drustevnictv a len- Clem celho ve uvedenho procesu se stalo vlast-
skch podl v bytovch drustev v obou zkladnch sou- nictv konkrtnho bytu a systm, kter plyne ze zkona
kromoprvnch kodexech, tj. v obanskm i obchodnm slo 72/1994 Sb., o vlastnictv byt. Znan chaotick
zkonku. obsah tohoto zkona, kter je bohuel velmi pesvdi-
V obanskm zkonku zstala zachovna prava vm dokladem nedostatk v prci legislativy polistopa-
platn od jeho samotnho potku, pouze byly od dovho obdob, nasvduje tomu, jak je a byl cel tento
1.1.1992 nahrazeny pojmy osobn uvn drustevnho proces sloit.
bytu pojmem njem bytu. Autoi obchodnho zko- Vsledek tohoto sil vak natst nen zdaleka nato-
nku vak bohuel nebyli seznmeni s pravou obsae- lik tristn,jak by se na prvn pohled mohlo zdt.Stav pra-
nou v zkonku obanskm. Sprvn sice pojem bytov skch a eskch sdli vbec se dky tomuto procesu v-
drustva zahrnuli do pravy drustev jako takovch.Ta razn ji jen na prvn pohled zlepil. Sdlit jsou pestr,
charakterizovali v 221 odst. 1 ObchZ jako spoleen- barevn a ve sv vtin dobe udrovan.
stv neuzavenho potu osob zaloen za elem pod- Zkladn problm ve uvedench pedpis spov
nikn nebo zajiovn hospodskch,socilnch anebo v jejich vzjemn nesoumitelnosti, to jest ve skute-
jinch poteb svch len. nosti, e autoi tchto pedpis nepedvdali jejich vz-
Drustvo bytov pak 221 odst. 2 ObchZ charakteri- jemnou souvislost a nvaznost zkona o vlastnictv byt
zoval jako drustvo,kter zajiuje bytov poteby svch na proces privatizace bytovho fondu prostednictvm
len. Na rozdl od tzv. vrobnch a jinch podnikatel- bytovch drustev.
skch drustev tedy bytov drustva nle v zsad do Samotn ve uveden zkon o vlastnictv byt, kter
kategorie drustev nikoli podnikatelskch. navazuje na obdobn zkon slo 52/1966 Sb., o osob-
Pote psob vzjemn nesladnost obsahu klovch nm vlastnictv k bytm,znamenal jistou revoluci ve vlast-
pojm bytovho drustevnictv jako jsou lensk podl nickch vztazch v na zemi. Pinesl zkladn tm fi-
uit dvakrt v 707 odst. 2 ObZ v souvislosti s jeho lozofickou otzku,do jak prvn kategorie pojem byt
ddnm jako vraz prva njmu drustevnho bytu,tedy nle. Zde uveme pedevm 118 odst. 2 ObZ. Za-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 142
142 slo 5/2007
tmco odst.1 tohoto zkonnho ustanoven hovo o ma-
jetku jako o pedmtu obanskoprvnch vztah, odst. 2
pouitm termnu t naznauje, e byt (event. neby-
tov prostor) je nco jinho ne to, co je uvedeno v od-
stavci prvm, tj. nco jinho ne pojem majetek (pop.
pojem majetkov hodnoty).
Jak by vak bylo mono prvn zaadit pojem byt,
pokud by neml nleet do prvn kategorie majetek?
V tomto smru nm me napomoci klov ustanoven
zkona o vlastnictv byt, a to 3 odst. 2 tohoto zkona,
podle kterho se prvn vztahy k jednotkm d, pokud
tento zkon nestanov jinak, ustanovenmi obanskho
zkonku a dalch prvnch pedpis, kter se tkaj ne-
movitost.Toto zkonn ustanoven tedy naznauje, e
byt lze povaovat za nco obdobnho nemovitosti, sou-
asn vak bohuel jak jsem ji uvedl shora 118
odst. 2 ObZ naznauje, e byt nen vc a dokonce e
nen ani majetkovou hodnotou.
Problm, o nm hovom, se snadno me projevit
zejmna pi sepisovn zvt. Jestlie formulace zvti
zahrnuje termn majetek (napklad formulace v zvti
veker ostatn majetek odkazuji tomu a tomu), mohla
by vzniknout pochybnost, zda pojem majetek pouit
v zvti zahrnuje tak byty?
Jsem hluboce pesvden,e byty a nebytov prostory
do prvn kategorie majetek i navzdory neastn for-
mulaci 118 odst.2 ObZ pat.Jsem pesvden,e tato
formulace naznauje, e byty a nebytov prostory ped-
stavuj rovn majetkov hodnoty uveden v 118 odst.
1 ObZ. Jinak by toti ani nemohlo bt dvodu, pro by
se tmito pojmy obansk zkonk, kter upravuje ma-
jetkov obanskoprvn vztahy, vslovn zabval. Zna-
men to, e zkon o vlastnictv byt a jeho prava tvo
neoddlitelnou soust obanskoprvnch vztah
a sprvn by ml tvoit neoddlitelnou soust oban-
skho zkonku samotnho.
Spoleenstv vlastnk pak pedstavuj prvnickou
osobu obdobnho charakteru jako bytov drustva.
Zvltnost spoleenstv vlastnk pedstavuje skutenost,
e spoleenstv vznik nikoli na zklad prvnho jednn
(u bytovch drustev se jedn o ustavujc schzi ucha-
ze o lenstv), ale na zklad prvn udlosti objektiv-
nho charakteru popsan v 9 zkona o vlastnictv byt,
tj. na zklad uplynut urit zkonn lhty.
Role not, kter je podrobnji popsna, pak spov
v zaznamenn prbhu prvn schze shromdn spo-
leenstv vlastnk, kterou svolv pvodn vlastnk bu-
dovy.
IV. Noti
Postaven not v rmci celho ve uvedenho pro-
cesu je klov.
Noti psob pi zakldn bytovch drustev. Ne-
astn je prava v 224 odst.6 ObchZ,kter pedepisuje
noti sepsat dva notsk zpisy o ustavujc schzi dru-
stva.Tato novinka se objevila v obchodnm zkonku v d-
sledku velk novely vydan v roce 2000,kdy byly ve stejn
asov souvislosti zavedeny v notskm du notsk
zpisy o osvden rozhodnut orgn prvnickch osob.
Tato revoluce v ivot eskch not, kter pinesla
noti ve form notskho zpisu o osvden rozhod-
nut orgnu prvnick osoby odpovdnost za obsah no-
tskho zpisu,tj.za obsah samotnho rozhodnut prv-
AD NOTAM
nick osoby,se promtla i do procesu zakldn bytovch
drustev. et noti se cel dva roky trpili nad obsa-
hem schvalovanch stanov drustva, nebo byli nov po-
vinni nst odpovdnost za jejich obsah.
Teprve v roce 2004 se v soudn praxi zakotvila my-
lenka, e zakldan bytov drustva nejsou jet prv-
nickmi osobami (tmi se stanou a okamikem vzniku
drustva zpisem do obchodnho rejstku) a tud no-
tsk zpis o osvden rozhodnut ustavujc schze
drustva o schvlen stanov drustva neme bt pojat
kvalifikovanm notskm zpisem, ale pouhm klasic-
km notskm zpisem o osvden prbhu sti usta-
vujc schze drustva.
Vezmeme-li v vahu specifick charakter samotn
ustavujc schze drustva, uvdomme si zvltnost tto
schze,kter spov v tom,e uchazei o lenstv v dru-
stvu se shromd na zklad podntu svolavatele tto
schze, za elem zaloen prvnick osoby, tj. drustva.
V souasn dob se ji mnostv zakldanch drustev
a tud i mnostv ustavujcch schz drustva za asi-
stence note vrazn omezuje. Je pravdpodobn, e
omyl ve formulaci ve uvedenho 224 odst. 6 ObchZ
bude zmnn novm znnm notskho du, kter pi-
nese noti odpovdnost za obsah stanov zakldanho
bytovho drustva.
Pi osvdovn prvn schze shromdn spoleen-
stv vlastnk je loha note jen zdnliv mn zvan.
I zde je vak postaven note vznamn,by se zatm rov-
n nedje formou notskho zpisu o osvden roz-
hodnut orgnu prvnickch osob. Zvltnost postaven
note v tomto ppad je nutnost analzy vlastnickch
vztah k jednotlivm jednotkm v dom tak, aby se no-
t byl schopen vyrovnat se sloitmi poadavky zkona
na poet hlas ptomnch a hlas potebnch ke schv-
len jednotlivch usnesen prvn schze shromdn.
V souasn dob jet stle vesms sepisujeme not-
sk zpisy tkajc se ustavujcch schz bytovch dru-
stev i prvnch schz shromdn spoleenstv vlastnk
notskmi zpisy ve smyslu 77 Not. Pedpokldan
prvn prava, kter by mla bt pijata v dohledn dob,
by mla pinst zmnu ve smyslu pravy obsaen ji nyn
v 80a odst. 1 Not, a tak by vyadovala sepisovn no-
tskch zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby. Je
zejm, e znalosti not o celm komplexu nedokonal
prvn pravy bytovho drustevnictv a spoleenstv
vlastnk bude nutno podstatn zvit. Pokusem o p-
pravu na tento stav se ml stt i tento lnek.
Veejn seznamy a ochrana
dobr vry. Strun pohled na
eskou a polskou prvn pravu
a jejich srovnn
JUDr. Petr Tgl*
I. Obecn vchodiska
Dobr vra je prvn figurou vyskytujc se v cel ad
evropskch prvnch d ve dvojm smyslu. Je to jed-
* Autor je odbornm asistentem na Katede obanskho prva Prvnick
fakulty Univerzity Karlovy.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 143
AD NOTAM
nak jej podoba objektivn (sc. mravn i morln kate-
gorie majc asto povahu prvnho principu),jednak po-
tom podoba subjektivn (sc. soust skutkov podstaty
urit prvn normy, kter zjednoduen eeno zna- tenost. Me se toti z rznch dvod stt, e se sku-
men vdomost, resp. nevdomost o jistch rozhodnch
skutenostech). Pro tento pspvek je dleit dobr
vra v poslze zmiovanm vznamu a dal text se bude
tkat ji jen subjektivn podoby uvedenho institutu.
elem nsledujcho pojednn je ozejmit vztah sub-
jektivn dobr vry k veejnm seznamm, a to pede-
vm v oblasti katastrlnho prva.
V prvnch dech zem,v nich jsou veejn knihy ve-
deny, nabv dobr vra (tedy psychick kategorie jed-
najcho individua, resp. vdomost o uritch skute-
nostech) zcela specifickch podob a vystupuje ve
zvltnch formch. Obecn lze pedznamenat, e v ze-
mch,jejich prvn dy znaj a upravuj veejn registry,
je prv dobr vra na tyto seznamy velmi zce nav-
zna. Je tomu tak pedevm z toho dvodu, e hlavnm
smyslem, elem a clem existence a veden tchto se-
znam je snaha o vytvoen stabilnho prosted umo-
ujcho maximln bezpenost a plynulost hospod-
skho a prvnho obratu,a to prv poskytnutm ochrany
vem tm subjektm,kter v dobr ve v plnost a prav-
divost takovch seznam jednaj. Veejn seznamy lze
tedy definovat zhruba jako jist zpsoby (druhy) evi-
dence (veejnoprvn) zachycujc a poskytujc urit
rozhodn informace (jako informace pravdiv) ne-
zbytn pro bezpen nakldn vlastnk se svm ma-
jetkem (nap. katastr nemovitost), zabezpeujc jis-
totu pi jednn se tetmi osobami (nap. obchodn
rejstk) atd. Takov registry umouj a zprostedkov-
vaj irok veejnosti relativn rychlou a jednoduchou
monost pstupu k informacm v nich obsaenm.
Veejn seznamy nejsou vymoenost existujc pouze
v naem prvu. Naopak, je to kategorie spolen takka
vem prvnm dm kontinentlnho prvnho systmu, dleitch funkc je i vznam konstitutivn (prvo-
majc svoji pedlouhou historii.Je notorietou,e veejn
registry maj svj pvod ve starm eskm prvu.Randa,
kter se v novodob historii u ns jako prvn snail po-
dat ucelen nstin instituce veejnch knih, o tom k
nsledujc: Tolik lze vak na zklad znmch dosud
historickch skutenost bezpen tvrditi, e slovutn
stav knih veejnch v pevaln sti zem rakouskch
nejstarmi a nejmocnjmi koeny svmi nespov
(jak v dlech prvnickch asto tme) na zkladech
prva nmeckho, nbr na staroeskm stavu desk
zemskch. (...) Vedle V. Hjka a Balbna mnoz spiso-
vatel za to mli, e desky zemsk zaloeny byly kr-
lem Janem r. 1319, 1321. (...) Vak ani tento rok nelze
pokldati za dobu vzniku desk zemskch. Mme v-
pisky sahajc do doby mnohem star, toti do po-
slednch destilet vku tinctho.1 Za historickho
pedchdce stavu veejnch knih tak lze nepochybn
prohlsit zemsk desky. esk zem tak ve sv dob z-
dily institut, kter se zhy rozil do cel Evropy a do-
dneka tvo v mnoha jejch zemch pte modernch ve-
ejnoprvnch evidenc.
Veejn knihy pln funkci mj. informativn a ochran-
nou.Aby tomu tak skuten bylo, mus registry vrn zo-
brazovat faktick stav evidovanch skutenost. Jinmi
slovy, informace v seznamech zachycen by mly odpo-
vdat skutenmu (prvnmu) stavu vci. Jen na takov
daje se d v prvnm styku spolhat a z nich vychzet.
slo 5/2007 143
Je ovem pravdou (a dlouhodob zkuenosti to jenom
potvrzuj), e nkdy prost nelze bez vjimky zachovat
zcela bezchybnou nvaznost veejnch seznam na sku-
ten prvn stav nezobraz (nepromtne) do evidence,
kter by tento stav mla reflektovat.Tehdy ovem vznik
rozpor mezi skutenost a zpisem. Nesml-li by se vak
v tchto situacch subjekt (jednajc v dve v pravdi-
vost daj v tomto veejnm seznamu obsaench) ta-
kovch zapsanch skutenost dovolat, ztratila by
ochrann loha registru zcela svoji moc. Proto je u ve-
ejnch seznam obvykl (a prv tm se dociluje jejich
ochrann funkce), e subjekt dvujc stavu zpisu ve
veejnm seznamu je chrnn tak, jako kdyby zapsan
stav odpovdal skutenosti. Dobr vra osoby jednajc
v dve v zpis ve veejnm registru je tak brna pod
zkonnou ochranu ve velmi irokm mtku, a to do-
konce i proti skutenmu stavu vci (srov. k tomu dal
vklad o materiln publicit katastru nemovitost).
Pkladem veejnho seznamu prvoad dleitosti
(a to nejen v esk republice) je katastr nemovitost,
jakoto seznam uren k evidovn nemovitost a prv-
nch vztah k nim. Obdobn nap. obchodn rejstk je
takovm veejnm registrem, z nho jsou patrn daje
o jednotlivch prvnch subjektech (podnikatelch),
o skutenostech identifikujcch tyto osoby (nap. ob-
chodn firma vetn uveden prvn formy podnikn,
identifikan slo,sdlo i msto podnikn,pedmt pod-
nikn), o vnitn struktue podnikatel prvnickch
osob (daje o spolencch,statutrnch orgnech,o ud-
len prokue), o vi zkladnho kapitlu, jako i o mno-
hch dalch skutenostech.Stejnou roli hraje rovn rej-
stk zstav, pop. dal obdobn druhy veejnch knih.
Veejn registry vak zpravidla nemaj pouze funkci
evidovn existence i neexistence jistch skutenost,
nbr nezdka pln i koly jin. Jednou z tchto dalch
tvorn).Veejn seznamy, resp. zpis jist skutenosti do
tchto seznam m za nsledek vznik,zmnu i znik ur-
itho prva.Typicky je tomu prv u katastru nemovi-
tost, kdy vklad vcnho nap. vlastnickho prva do
katastru konstituuje nabyt takovho prva k urit
nemovitosti. Zpis do katastru tedy v takovm ppad
funguje jako prvn zpsob odvozenho nabyt prva
(modus adquirendi dominii).2 Obdobnou prvotvor-
nou funkci maj v nkterch ppadech zpisy do ob-
chodnho rejstku atd.
Aby vak veejn seznamy jakhokoliv druhu mohly
plnit sv zkladn posln (zjednn prvn jistoty,
ochrana dobr vry jednajcch osob), je teba zajistit je-
jich dn fungovn. To se pravideln dje formulov-
nm uritch generlnch zsad (princip), na nich exi-
stence a veden veejnch knih spov. V souvislosti
s tmatem tto prce je pro dal vklad stejn zsada
1
Randa, A. Pehled vzniku a vvinu desk ili knih veejnch, hlavn
v echch a na Morav. Praha, 1870, s. 4 a nsl.
2
Jinak je tomu nap. v prvu polskm. Konstitutivn zpisy do tzv. v-
nch knih (k tomu srov. dal vklad) jsou spe ojedinl.Tak nap. pro
nabyt vlastnickho prva k nemovitostem nen poteba zpisu do vn
knihy.Vjimkou je potom nap.smluvn vznik hypotekrnho zstavnho
prva, kter naopak konstitutivn zpis vyaduje. K tomu v podrobnos-
tech srov. nap. Gniewek, E. Prawo rzeczowe. 6. wydanie.Warszawa : C.
H. Beck, 2006, s. 292 a nsl.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 144
144 slo 5/2007
materiln publicity.V nsledujcch pasch tak bude
vnovna prvoad pozornost prv tomuto principu.
II. Zsada materiln publicity obecn
Zsada materiln publicity veejn evidence (ve sv
klasick podob) chrn subjekty jednajc v dobr ve
v pravdivost a plnost zpisu, kter se z registru po-
dv.Tento zapsan a zveejnn stav je tedy smrodatn
pro kadho, kdo chce uinit kon tkajc se nap. vci
ve veejn evidenci veden.
Smyslem veden veejnch registr je tedy nikoliv jen
evidence jistch skutenost a informac, nbr i (a to
prv zajiuje princip materiln publicity) ochrana
osob jednajcch v dve v pravdivost a plnost zapsa-
nho stavu.Podle uvedenho principu kad, kdo jedn
v dve v pravdivost a plnost zpisu ve veejn evi-
denci, je chrnn, jakoby zapsan stav odpovdal sku-
tenosti, tedy jakoby zapsan stav byl v souladu se sku-
tenm stavem vci. Tato zsada se neuplatn (resp. je
zatlaovna do pozad) tam, kde v konkrtnm ppad
stav zapsan odpovd stavu skutenmu (tak tomu
ostatn bude v pevn vtin vech ppad).Tehdy musela bt zamtnuta z dvodu nedostatku jak aktivn,
toti nebude teba jednajc subjekt a jeho dobrou vru
chrnit.3 Materiln publicita vak obivne (aktivizuje se)
v tch ppadech, kdy mezi zapsanm a skutenm sta-
vem existuje nesoulad.Tehdy (a jedin tehdy) mohou na-
stoupit inky zmiovan zsady. Jinak eeno, zkono-
drce formulovnm principu materiln publicity
vlastn favorizuje veejn seznamy a jejich zpisy ped
skutenm stavem vci. Formln pravda tak m ped-
nost ped pravdou materiln.
Vjimka z uveden maximy vak plat pro ppady,
v nich jednajc subjekt vdl (pop. ml a mohl vdt
to zle na konkrtn pijat koncepci veejn vry)
o rozporu mezi skutenm stavem a podobou, v n je
tento stav evidovn. V takov situaci se toti materiln
publicita proti zl ve jednajcho neme prosadit. Ji-
nmi slovy, zl vra jednajcho (jeho vdomost o roz-
poru mezi skutenost a zpisem i monost dozvdt
se o tomto nesouladu) vyluuje nastoupen jmenova-
nho principu. Uveden vylouen ochrany vak bude
mt v takovm ppad pouze relativn inky (materi-
ln publicita se tak neprosad pouze vi osob jsouc
ve zl ve). Dal subjekty jednajc bona fide vak z-
stanou materiln publicitou nadle chrnny.
Pokud tedy nap. nkdo kupuje vc zapsanou ve ve-
ejnm seznamu vlastnicky pro osobu A, potom m ku-
pujc prvo, resp. povinnost vst jednn o koupi vci
prv s osobou A. Bude-li uzavena mezi osobou A a ku-
pujcm smlouva o pevodu vlastnickho prva k zapsan
vci,stane se kupujc dnm (plnoprvnm) vlastnkem
takov vci.Tam, kde je materiln publicita promtnuta
do prvnho du ve sv klasick podob, budou zmi-
ovan konsekvence platit i v ppadech, kdy osoba
A (by ve veejn evidenci veden jako vlastnk) ve sku-
tenosti k pevdn vci vlastnick prvo nemla a chy-
bl j i jakkoliv jin prvn titul k takov dispozici s vc.
Na kupujcho se tak bude hledt jako na vlastnka, resp.
kupujc vlastnkem skuten bude. Nedostatek zcizova-
cho aktu spovajc v absenci (neexistenci) vlastnic-
kho prva zcizitele (dominium auctoris) zde bude
nahrazen daji zapsanmi ve veejn evidenci (s do-
mnnkou pravdivosti a plnosti zpisu), principem ma-
AD NOTAM
teriln publicity a dobrou vrou kupujcho v pravdivost
a plnost zpisu ve veejnm seznamu. Tyto ti prvky
(tedy stav zpisu v registru, dobromyslnost a materiln
publicita) tak spolen pekonvaj obecnou zsadu,
podle n nikdo neme na jinho pevst vce prv,
ne m sm.
Ten, kdo se d zpisem ve veejnm seznamu, nem
nikterak povinnost zkoumat, zda zapsan daj odpovd
skutenmu stavu vci. Jeho dobr vra tedy me bt
opena pouze o dv skutenosti. Tmi jsou na jedn
stran aktuln stav zpisu ve veejn evidenci a na stran
druh (kumulativn) nevdomost o rozporu mezi sta-
vem zapsanm a skutenm.Kupujc jsouc v dobr ve
se tak stane vlastnkem pevdn vci. Materiln pub-
licita ve svm dsledku ochrn kupujcho proti vem
tetm osobm a dokonce a to je nejdleitj i proti
pvodnmu (skutenmu) vlastnkovi vci.Ten, i pokud
by jasn a nade v pochybnost prokzal, e byl dnm
vlastnkem vci a e osoba A byla v evidenci zapsna jako
vlastnk nesprvn (nap. v dsledku omylu), se ji svho
prva vi kupujcmu neme dovolvat.Konkrtn vin-
dikan aloba pvodnho vlastnka proti kupujcmu by
tak i pasivn legitimace, nebo kupujc by se ubrnil tvr-
zenm,e je sm vlastnkem vci.M tedy materiln pub-
licita dalekoshl nsledky a vrazn dopad do prvn
sfry astnk obanskoprvnch vztah.
Na druh stran, pokud by se ve ve uvedenm p-
pad situace zmnila tak, e kupujc vdl o rozporu
mezi skutenost a zpisem,pop.sice nevdl, avak v-
dt ml, nemohla by na jeho ochranu materiln publi-
cita nastoupit a takov kupujc by se tedy nestal vlast-
nkem vci. Je tomu tak proto, ponvad materiln
publicita se neprosad (neme se prosadit) proti zl ve
kupujcho (obecn jakhokoliv jednajcho). Situace se
tm ovem zmn i pro pvodnho (skutenho) vlast-
nka vci, kter bude mt monost svoji vc vindikovat
i na kupujcm.Ten byl toti ve zl ve, nestal se vlastn-
kem a proti alobci mu tedy nebude svdit dn
ochrana. Vlastnk by se v takovm ppad s spchem
domohl na kupujcm vydn vci (resp. vyklizen ne-
movitosti). Pokud by ovem kupujc (jsouc ve zl ve)
pevedl vc dl na tet osobu a ta by s ohledem na stav
zpisu ve veejnm seznamu ji byla v dobr ve, e na-
bv od vlastnka, ubrnila by se proti pvodnmu (sku-
tenmu) vlastnkovi rovn prostednictvm principu
materiln publicity ve spojen se svoj dobrou vrou.
Vztah dobr vry a veejnch seznam je tedy nsle-
dujc. Veejn seznamy zprostedkovvaj subjektm
prva informace nutn pro bezpen a bezproblmov
prvn styk. O poskytnutch dajch se m za to (prvn
domnnka), e jsou pravdiv a pln. O zapsanch sku-
tenostech se m za to, e existuj (pozitivn projev z-
pisu), naopak o nezapsanch skutenostech se m za to,
e fakticky nejsou (negativn projev zpisu). Kadmu,
kdo dvuje zpism,je poskytovna ochrana.Tak nap.
vydrel-li nkdo na urit nemovitosti prvo odpovda-
jc vcnmu bemenu, avak toto prvo nebylo promt-
nuto prostednictvm zpisu do veejnho seznamu (ka-
tastru nemovitost), nabv kupujc nemovitost touto
3
Nebude toti nikdo, kdo by se domhal svho tvrzenho, avak v evi-
denci nepromtnutho prva.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 145

AD NOTAM slo 5/2007 145

prvn vadou nezatenou. Prvn vada (mimoknihovn vetn evidence prvnch vztah k nim vybaven celou
vznikl a fakticky existujc,avak v evidenci nezanesen) adou zsad. Na elnm mst stoj prv princip mate-
neme na kupujcho s nemovitost pejt. riln publicity (a s nm velmi zce souvisejc princip
Z prv podanho vkladu vyplv, e zsada materi- publicity formln). Mnoh star prce pojednvajc
ln publicity dv vzniknout zvltn kategorii dobr o veejnch seznamech uznvaj zsadu publicity za nej-
vry tzv. veejn ve.4 Tato veejn (dobr) vra (pub- dleitj.6
lica fides) je ponkud odlin od bn dobr vry. Zsada materiln publicity (veejn vry) je v-
Uveden rozdl spov pedevm v oblasti dokazovn slovn zakotvena v ustanoven 11 zkona . 265/1992
jistch skutenost. Dkaz dobr vry (veejn) je toti Sb.(zkon o zpisech vlastnickch a jinch vcnch prv
usnadnn existenc zapsanho (a veejnosti prosted- k nemovitostem). Podle n Ten, kdo vychz ze zpisu
nictvm pslun evidence sdlenho) stavu jist sku- v katastru uinnho po 1. lednu 1993, je v dobr ve,
tenosti.Kdo se odvol na takov informace,dokzal tm e stav katastru odpovd skutenmu stavu vci, le-
v podstat svoji dobrou vru a bude na tom,kdo tuto dob- dae musel vdt, e stav zpis v katastru neodpo-
rou vru popr, aby prokzal opak. vd skutenosti7. Zmiovan princip se uvedenm
Oproti tomu u bn dobr vry,kter plyne z jinch ustanovenm vrtil do eskho prvnho du po dlouh
skutenost ne z daj evidovanch ve zvltnch se- dob.Ji pi prvnm letmm pohledu na citovanou prvn
znamech a veejn pstupnch, bude zpravidla jej do- normu vak lze spatit zcela flagrantn odklon od kla-
kazovn sloitj. Zde se toti nelze odvolvat na exi- sickho pojet a chpn tto instituce. Zatmco podle
stenci veejnho seznamu a na obsah jeho zpisu. tradinho pstupu je osoba jednajc v dve ve stav
Mnoina skutenost, z nich bude mono na bnou zpisu ve veejnm seznamu chrnna tak, jakoby za-
dobrou vru usuzovat, bude nepochybn mnohem ir psan stav byl stavem skutenm,souasn znn zkona
a samotn proces dokazovn nepomrn obtnj tento pohled ponkud modifikuje a dvivho jednaj-
a del. Lze tedy uinit zvr, podle nho existence ve- cho pouze vybavuje dobrou vrou (subjektivn).To zna-
ejnch seznam a princip materiln publicity v- men, e dobromysln subjekt (by dvuje zapsanmu
razn usnaduj postaven subjektu, kter dokazuje stavu a o ppadnm rozporu nev, ani neml povinnost
svoji dobrou vru (dvru) v urit druh skutenost. vdt), se ocit v podstat v postaven oprvnnho dr-
Dobr vra je v takovch ppadech prokzna prakticky itele (konkrtn nap. dritele vlastnickho prva). Ta-
pouhm odkazem na evidovan a zveejnn stav, m kov osoba i kdy o tom nev tedy nen subjektem
dochz ke znanmu zven prvn ochrany dobromy- prva,kter se snaila nabt;m vak monost toto prvo
slnho subjektu. vydret, jsou-li splnny i ostatn podmnky pro vydren
Druhou stranou te mince je potom tm bezvji- pedepsan.
men nemonost dokzat svoji dobrou vru v tch p- Nen teba zdrazovat,e posun od obecnch ink
padech, v nich by takov tvrzen odporovalo evidova- a dsledk principu materiln publicity je vrazn
nmu a zveejnnmu stavu. Tak nap. bude-li kupujc a velmi negativn. Pedevm to znamen, e osoba jed-
nabvat vc od osoby, kter nen zapsna ve veejnm najc v dve ve sprvnost a plnost zpisu v tomto
seznamu jako jej vlastnk a tato osoba neproke kupu- svm pesvden nen chrnna.Me se tak stt,e sub-
jcmu ani jinak sv oprvnn disponovat s danou vc jekt A nabude smluvn nemovitost od osoby B, zapsan
uvedenm zpsobem, neme bt ve svm jednn chr- v katastru (by neoprvnn) jako jej vlastnk. Osoba
nn prostednictvm veejn dobr vry. Ta toti ped- A vak o rozporu zapsanho a skutenho stavu nebude
pokld,e se kupujc pesvd o skutenm stavu vci vdt. Pesto, e bude osoba A na zklad zcizovacho
nahldnutm do veejn evidence.Pokud tak neuin (a je jednn (nap. kupn smlouvy) zapsna do katastru jako
lhostejno, z jakch dvod), neme bt (objektivn na- vlastnk, ve skutenosti bude toliko oprvnnm drite-
hleno) v dobr ve a neme bt z toho titulu chr- lem a me bt skutenm vlastnkem kdykoliv alovna
nn. prostednictvm vindikan aloby na vyklizen nemovi-
Dal zvr vyplvajc z tto vahy nm potom k, tosti.Toto riziko zanikne teprve po uplynut doby 10 let
e tam, kde urit subjekt pi svm jednn vychzel od okamiku, kdy se osoba A ujala oprvnn drby ne-
z pedpokladu (informace), kter je v nesouladu se za- movitosti, tedy po uplynut vydrec doby.8
psanm a zveejnnm stavem, neme zsadn na- Dsledkem oputn tradinho pojet zsady materi-
stoupit jeho ochrana z titulu veejn vry. Veejnosti ln publicity je tak vznik stavu velk prvn nejistoty,
pedkldan stav je toti jin ne stav, z nho jednajc tedy stavu, ktermu se klasick een tohoto principu
vychzel.Pi bn opatrnosti,kterou lze na kadm spra- naopak sna elit a pedchzet.Materiln publicita v tra-
vedliv poadovat, by se jednajc subjekt ujistil o zapsa-
nm stavu nahldnutm do pslun veejn knihy.
dn subjekt tak zsadn nen oprvnn nabt njak 4
K problematice veejn vry srov. v podrobnostech Frinta, O. Veejn
prvo contra tabulas, tj. v rozporu se zapsanm a zve- vra. In Dvok, J., Kindl, M. (eds.) Pocta Mart Knappov k 80. naro-
zeninm. Praha :ASPI, 2005, s. 101 a nsl.
ejnnm stavem.5 5
I zde vak mohou zejm existovat jist vjimen (hranin) ppady,
v nich bude teba monosti nabt prvo contra tabulas pisvdit.
6
III. Zsada materiln publicity v katastrlnm K tomu srov. nap. Randa, A. Prvo vlastnick dle rakouskho prva
v podku systematickm. Praha, 1900, s. 167.
prvu esk republiky, jako i v prvu 7
Nesta tedy k dobromyslnosti jednajcho pouh absence vdomosti
polskm o rozporu mezi stavem zapsanm a skutenm.Tak i ten, kdo o rozporu
subjektivn nevdl, avak ml (musel) o nm vdt (objektivn hod-
noceno), bude mt postaven osoby jednajc mala fide. Zkonodrce
Nejtypitjm pkladem veejn evidence (a to ne- zvolil v tto souvislosti psnou koncepci subjektivn dobr vry. Bona
jen v esk republice) je katastr nemovitost. I ten je fides je tedy vylouena ji pi bn nedbalosti jednajcho (a tm sa-
jakoto seznam vech nemovitost v esk republice mozejm i pi nedbalosti hrub).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 146
146 slo 5/2007
dinm pojet toti vystupuje jako zpsob een (teba
i jen potencilnch) spor vzniklch existenc odlinost
mezi skutenm stavem a jeho vyjdenm ve veejn evi-
denci.Veejn vra v katastr a pravdivost a plnost jeho
zpis tak v platnm prvu hraje pouze omezenou roli
a nepln funkce, kter jsou s tmto institutem obvykle
spojen.9
Zcela jin (sprvn) pstup zaujal k nastnn pro-
blematice obecn obansk zkonk ve spojen s obec-
nm knihovnm zkonem (zkon . 95/1871 . z.). Mate-
riln publicita byla jakoto zsada veejn vry (dvry)
v pozemkovou knihu promtnuta do nkolika ustanoven
obou zkon. Stejnmi byly pedevm 443, 1500
obecnho zkonku obanskho a 71 obecnho kni-
hovnho zkona. Podle tehdej doktrny (...) zsadou
veejn vry v pozemkovou knihu rozumme zsadu,
e kdo v poctiv dve nahldne do pozemkov knihy
jak mu to ukld 443 o. z. nesm bti v tto d-
ve zklamn, tj. nesm proti nmu zsadn platiti
prvn stav, kter snad trv mimoknihovn, ale kter
z knihy pozemkov nen patrn, a jde o knihovn
prva. (...) Obt, kter m bti eenm zsady veejn soused jednotliv oblasti obanskho prva hmotnho
vry v pozemkovou knihu pekonna jest, e tu sou-
t na jedn stran zjem toho, kdo nabyl v poctiv
dve v obsah knihy pozemkov knihovnch prv, je
se opraj o ptomn stav knihovn, a na druh stran
toho, kdo mimoknihovn nabyl prv, tvocch podle
zkona pedmt knihovnch zpis nebo kdo byl mi-
moknihovnmi skutenostmi osvobozen od knihovn
zvady, anebo toho, proti nmu se uskutenil v po-
zemkov knize zpis, od potku neplatn.10
Co se tk otzky vdomosti chrnnho subjektu
o rozhodnch skutenostech,je teba ci,e chrnn byl
vdy ten, kdo nevdl o rozporu mezi skutenm a za-
psanm stavem a rovn vdt nemusel (neml povin-
nost vdt). Dobr vra (dvra v pozemkovou knihu)
byla vykldna jako nezavinn nevdomost o rozporu
mezi skutenm a zapsanm stavem. Dsledkem fungo-
vn dvry v pozemkov knihy byla preference formln
pravdy ped pravdou materiln. Platilo tedy, e (...) pro
toho, kdo o rozporu mezi obsahem pozemkov knihy
a skutenm prvnm stavem nevdl a vdti nemu-
sil, knihovn prvo, je nalezl v pozemkov knize, trv,
a snad mimoknihovn zaniklo; a knihovn prvo,
kter v pozemkov knize nen, a snad mimoknihovn
vzniklo, neexistuje.11 Tolik prozatm ke star esk
prav.
Veejn dvra v pozemkov knihy je ve sv klasick
podob obsaena rovn v prvnch dech dalch ev-
ropskch zem, konkrtn nap. v Polsku. Podvejme se
v podrobnostech na pravu naich soused.V polskm
prvu meme nalzt instituci tzv.vnch knih (Ksiegy
wieczyste), kter je obsaena v Zkon o vnch kni-
hch a hypotce (Ustawa o ksiegach wieczystych i hi-
potece) z roku 1982. Stejn prava (s ohledem na tma
tohoto pspvku) se nachz v vodnch partich z-
kona. lnek 3 ve svm odstavci 1 k nsledujc: M ujawnionym w ksiedze wieczystej a rzeczywistym stanem prawnym
se za to, e prvo vyplvajc z vn knihy je zapsno
v souladu se skutenm prvnm stavem. 12 Druh od-
stavec potom dopluje uveden pravidlo o jeho nega-
tivn podobu, toti tak, e se m za to, e vymazan
prvo neexistuje13. Zruka veejn vry vnch knih
(Rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych)14, tedy
obdoba na materiln publicity je potom vslovn ob-
AD NOTAM
saena v lnku 5 zkona. Podle jeho znn V ppad
rozporu mezi prvnm stavem nemovitosti zapsanm
ve vn knize a skutenm prvnm stavem, obsah
vn knihy smuje na ochranu toho, kdo na zklad
prvnho jednn nabyl vlastnictv nebo jin vcn
prvo od osoby oprvnn podle zpisu ve vn knize
(zruka veejn vry vnch knih)15. Prv uveden
princip je vak vrazn modifikovn nsledujcm ln-
kem 6 odst. 1. Z nj toti vyplv, e Zruka veejn
vry vnch knih nedopad na bezplatn dispozice
s nemovitostmi a na dispozice uinn ve prospch na-
byvatele jednajcho ve zl ve16. Co se rozum zlou v-
rou, stanov druh odstavec lnku 6. Ve zl ve je ten,
kdo v, e obsah vn knihy nen v souladu se sku-
tenm prvnm stavem, nebo ten, kdo se o tom mohl
bez obt (doslova s lehkost) dozvdt17.Nachzme
tedy na tomto mst ojedinlou vjimku v podob le-
gln definice subjektivn zl vry.
Zde je vhodn se na chvli zastavit a upozornit na si-
tuaci, kter v Polsku v tto oblasti existovala v minulosti.
Ped pijetm souasnho civilnho kodexu byly u naich
regulovny samostatnmi pedpisy. Z nich stejn msto
zaujmal Zvazkov kodex (Kodeks zobowiza)
z roku 1933 a dle Zkon o vcnch prvech (Prawo
rzeczowe) z roku 1946.A prv druh v poad ve svm
lnku 22 obsahoval koncepci zl vry (v souvislosti
s vnmi knihami) odlinou od souasnho prvnho
stavu. Podle pvodnho pstupu o zl ve jednajcho
rozhodovala toliko jeho pozitivn vdomost o rozporu
mezi stavem zapsanm a skutenm.Jeliko se vak tento
princip ukzal v praxi jako neivotn a tm neapliko-
vateln (dochzelo k problmm pedevm pi doka-
zovn), rozhodl se polsk zkonodrce pod vlivem usta-
vin kritiky (jak z ad prvnch teoretik, tak i soud)
k pehodnocen pohledu a v Zkon o vnch knihch
a hypotce pistoupil k nov formulaci subjektivn zl
vry. Dsledkem tto zmny je mnohem men benevo-
lence a zejmna men mra ochrany jednajc osoby,vi
8
I zde vak samozejm existuje monost osoby A zapost si do doby
sv oprvnn drby dobu,po kterou ml nemovitost v oprvnn drb
jej prvn pedchdce (srov. k tomu 134 odst. 3 ObZ).
9
Naopak obchodn zkonk ve sv partii o obchodnm rejstku upra-
vuje materiln publicitu tohoto registru v podstat tradinm zpso-
bem. Podle 29 odst. 1 ObchZ Proti tomu, kdo jedn v dve v z-
pis v obchodnm rejstku, neme ten, jeho se takov zpis tk,
namtat, e tento zpis neodpovd skutenosti.
10
Svoboda, E. Prvo obansk. st zvltn prvo knihovn. Praha :
eskoslovensk kompas, 1947, s. 49 a nsl.
11
Tamt, s. 51.
12
Domniemywa sie, e prawo jawne z ksiegi wieczystej jest wpisane
zgodnie z rzeczywistym stanem prawnym.
13
Domniemywa sie, e prawo wykrelone nie istnieje.
14
K jejmu blimu teoretickmu vymezen srov. nap. Ignatowicz, J.,
Stefaniuk, K. Prawo rzeczowe.Wydanie 2. zmienione.Warszawa : Lexi-
sNexis, 2006, s. 346 a nsl.
15
W razie niezgodnoci miedzy stanem prawnym nieruchomoci
tre ksiegi rozstrzyga na korzy tego, kto przez czynno prawn
z osob uprawnion wedug treci ksiegi naby wasno lub inne
prawo rzeczowe (rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych).
16
Rekojmia wiary publicznej ksig wieczystych nie chroni rozpor-
zdze nieodpatnych albo dokonanych na rzecz nabywcy dziaa-
jcego w zej wierze.
17
W zej wierze jest ten, kto wie, e tre ksiegi wieczystej jest nie-
zgodna z rzeczywistym stanem prawnym, albo ten, kto z atwoci
mg sie o tym dowiedzie.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 147
AD NOTAM
n ustanoven o ochran dobr vry smuje.18 Podle st-
vajc formulace je tedy ve zl ve ten, kdo o rozporu v-
dl nebo se o nm mohl bez obt dozvdt. O tom,zda
se nabyvatel mohl o rozporu bez obt dozvdt, roz-
hoduje objektivn posuzovan mra opatrnosti (starost-
livosti).19
Je zajmav, e polsk zkonodrce pipout ochranu
z titulu materiln publicity vnch knih pouze u one-
rznch (platnch) prvnch jednn, zatmco lukra-
tivn (bezplatn) prvn jednn zstvaj principem d-
vry ve vn knihy nepokryta.esk zkonodrce v tto
souvislosti mezi platnm a bezplatnm jednnm nik-
terak nerozliuje. Rovnocennou mru ochrany tak pi-
znv jak osobm nabyvm nemovitost od nevlastnka
bezplatn,tak i osobm,kter nemovitost nabyly platn
(za protihodnotu).20 Nabz se rovn vaha, pro byl
v Polsku zvolen odlin pstup v ppad nabyt movi-
tost od neoprvnnho. lnek 169 polskho civilnho
kodexu toti piznv vlastnick prvo k movit vci
dobromyslnmu nabyvateli bez ohledu na to,zda pevod
od nevlastnka byl pevodem platnm i bezplatnm.
Fixovn rozdln ochrany pi platnch a bezplatnch
dispozicch s nemovitostmi m vak jet jedno slab
msto. Nepli koncepn pstup naich soused
k tmto otzkm toti me pivodit problmy zejmna
v tch ppadech, kdy dojde k nabyt nemovitosti od ne-
vlastnka formln sice za platu, nicmn ve takov
platy bude zjevn nepimen hodnot pevdn ne- tam proveden (prokzalo-li by se vak, e osoba dovo-
movitosti (bude se jednat o klasick negotium mixtum
cum donatione).Je otzkou,zda bude mono takov p-
pady eit prohlenm uvedench prvnch jednn za
prvn jednn disimulovan, v dsledku toho posoudit
kupn smlouvu jako smlouvu darovac, a tm odept na-
byvateli (by dobromyslnmu) ochranu z pozice veejn
vry vnch knih.
Aby bylo pojednn o polsk prav materiln publi-
city vnch knih pln (by velmi strun),je teba upo-
zornit jet na lnek 7 zmiovanho zkona o vnch
knihch a hypotce.V nm je toti vymezen okruh zvlt-
nch ppad, v nich bude vylouena aplikovatelnost
obecnho principu dvry ve vn knihy. lnek 7 tak
vlastn roziuje mnoinu situac uvedench v ji cito-
vanm l. 6 odst. 1. Svoj dobr vry v zapsan a zveej-
nn stav se podle uvedenho ustanoven nebudou moci
dovolvat osoby v ppad prv zatujcch nemovitost
z moci zkona, jejich vznik nen vzn na zpis do knih
(tedy nap. nae zkonn vcn bemena); v ppad
prva vmnku; v ppad sluebnost vzniklch na z-
klad rozhodnut sprvnho orgnu a konen v ppad
sluebnosti nezbytn cesty nebo sluebnosti vstupu na
pozemek (i pechodu pes pozemek) zzen v souvis-
losti s budovnm stavby nebo jinho zazen na po-
zemku. Zkonodrce povaoval vechny taxativn uve-
den vjimky z pravidla za natolik zvan, e je
favorizoval i ped principem ochrany dobr vry ve vn
knihy.21
Vrame se nyn k eskmu katastrlnmu prvu a k n-
kolika dalm aspektm principu ochrany dobr vry v ka-
tastr nemovitost. Platn (by oproti sv klasick podob
zdeformovan) zsada materiln publicity dopad v ce-
lm rozsahu jak na konstitutivn zpisy, tak i na zpisy
deklaratorn. Nen proto z hlediska ochrany dobromy-
slnho subjektu rozhodn,zda bylo konkrtn prvo (v je-
ho existenci jednajc dvuje) zapsno do katastru ne-
slo 5/2007 147
movitost vkladem, nebo zznamem. Skutenost, e v ka-
tastrln evidenci uveden prvo bylo nabyto mimokni-
hovn (nap. vydrenm) a poslze do evidence zapsno
zznamem, neme mt dn vliv na dobrou vru kon-
krtnho subjektu,pokud se nsledn uke,e nap.pod-
mnky vydren podle hmotnho prva splnny nebyly,
pop. e jako vydritel byl zapsn nkdo, kdo jm ve sku-
tenosti nebyl atd.Jsou tedy v tomto ohledu deklaratorn
zpisy postaveny narove zpism konstitutivnm. Ji-
nmi slovy, pro osobu oprvnn dvujc ve stav z-
pisu v katastru nemovitost je zcela irelevantn, jak
prvn skutenost k zpisu konkrtnho prva do veej-
nho seznamu vedla.
Dal problmy mohou vznikat pi zodpovzen
otzky, na kter sti veejnch seznam se dobr vra
vztahuje. Za platnosti obecnho zkonku obanskho
a obecnho knihovnho zkona se uznvalo, e bona fi-
des dopad pouze na tzv. hlavn knihu a nedotk se ji
sbrky listin.22 Praktick dsledek tto zsady byl nsle-
dujc. V ppadech, kdy se z hlavn knihy podval jist
prvn stav, kter ovem nebyl odvodnn dokumentac
ze sbrky listin (byl tedy v rozporu se sbrkou listin), ne-
ml zsadn dobromysln subjekt povinnost ujiovat se
o sprvnosti zpisu, kter nael v hlavn knize, nahld-
nutm do sbrky listin a porovnnm daj tam obsae-
nch s daji uvedenmi v hlavn knize.Pro ely ochrany
tetch osob byla tedy rozhodujc hlavn kniha a zpisy
lvajc se sv dobr vry o rozporu mezi daji v hlavn
18
Zcela identick vvoj vak prodlal i esk prvn d.Konkrtn usta-
noven 446 ObchZ bylo zpotku velmi liberln k osobm nabvaj-
cm vlastnick prvo k movitm vcem od nevlastnka. Znan irok
mra ochrany se vak v praxi ukzala jako nepijateln a zkonodrce
proto pistoupil ke zmn koncepce subjektivn dobr vry. Pvodn
znn uvedenho ustanoven (zaloen na nejmn psn koncepci
dobr vry) bylo nsledujc:Kupujc nabv vlastnick prvo i v p-
pad, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, ledae
v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt, vdl, e prodva-
jc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn zbom nakldat za e-
lem jeho prodeje. Podle tohoto pstupu tedy postaovalo, aby dob-
romysln nabyvatel o uvedench skutenostech nevdl (tj.subjektivn
nevdl).Tato doktrna (v zahrani nkdy oznaovan jako teorie sci-
entia nocet, tj. teorie, podle n vdomost kod) tak vbec nebere
v vahu, zda kupujc zachoval v konkrtnm ppad bnou (obvy-
klou) opatrnost. Oproti tomu podle souasnho pstupu zkonodrce
k dosaen dobr vry kupujcho nesta pouh skutenost jeho nev-
domosti (subjektivn). Na kupujcho se bude pohlet jako na jsoucho
bona fide teprve tehdy, bude-li prokzno, e nevdl, avak ani vdt
neml i nemohl o rozhodnch skutenostech. Inkriminovan ustano-
ven ObchZ dnes k, e Kupujc nabv vlastnick prvo i v p-
pad, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbo, ledae
v dob, kdy kupujc ml vlastnick prvo nabt, vdl nebo vdt
ml a mohl, e prodvajc nen vlastnkem a e nen ani oprvnn
zbom nakldat za elem jeho prodeje. Klade tak aktuln znn
obchodnho zkonku na dobrou vru kupujcho mnohem vt nroky.
19
K tomu vce srov. Rudnicki, S. Ustawa o ksiegach wieczystych i hi-
potece. Przepisy o postepowaniu w sprawach wieczystoksiegowych.
Komentarz.Warszawa : LexisNexis, 2006, s. 53.
20
Je teba poznamenat, e i u ns se v minulosti vyskytovaly nzory,
podle nich je veejnou vrou chrnno pouze nabyt platn.Tento v-
klad vak neml jakoukoliv zkonnou oporu. Proti tmto mylenkm se
oste stavl nap.Randa,kter se vyslovil pro obecn dopad veejn vry
(bez ohledu na platnost i bezplatnost nabvacho jednn a rovn
tak bez ohledu na to, zda prvo v knihch zapsan vzniklo dobrovoln
smluvn, nebo nucen exekun). K tomu viz op. cit. sub 6, s. 178.
21
Obdobn (nikoliv vak zcela toton) vjimky byly obsaeny i v na-
em prvu za platnosti obecnho zkonku obanskho a obecnho kni-
hovnho zkona.K tomu srov.Krm, J. Prvo obansk II.Prva vcn.
Praha :Vehrd, 1934, s. 46.
22
Hlavn kniha obsahovala daje o nemovitostech a prvnch pom-
rech, kter se jich tkaj. Do sbrky listin se potom zakldaly oven
opisy listin, na zklad nich byly provedeny zpisy do hlavn knihy.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 148
148 slo 5/2007
knize a podklady obsaenmi ve sbrce listin vdla, byla
by jej dobr vra vylouena).
Ve vjimench ppadech,na n pamatoval 5 obec-
nho knihovnho zkona, vak dobr vra dopadala i na
sbrku listin. Podle zmiovanho ustanoven Do hlavn
knihy bute zapsna podstatn ustanoven knihov-
nch prv. Nepipoutj-li strunho znn, jest dovo- ten, kdo se d aktulnm stavem zpisu ve veejnm re-
leno, dovolati se v hlavn knize listin pesn oznae-
nch, kter jsou podkladem zpisu, s inkem, e
vyten msta se pokldaj tak, jako by byla zapsna
do hlavn knihy. V takovch ppadech byla dobr vra
vylouena, odvolval-li se doten subjekt pouze na z-
pis v hlavn knize, avak obsah sbrky listin tomuto z-
pisu neodpovdal,resp.z daj obsaench v hlavn knize
nevyplval.
Doktrna rovn zaujala nzor, podle nho ten, kdo
se hjil svoj dobrou vrou v pozemkovou knihu, obstl
i tehdy, pokud se prokzalo, e do n fakticky nenahldl.
Tak nap. byla-li v hlavn knize jako vlastnk jist nemo-
vitosti zapsna osoba A (by jm ve skutenosti nebyla)
a tet osoba koupila nemovitost prv od osoby A, ne-
mohlo pouh zjitn, e nabyvatel fakticky do hlavn
knihy nenahldl,aby se pesvdil o zapsanm stavu,bt
takovmu nabyvateli nikterak na jmu. Nehled k tomu,
e v uvedenm ppad by se osoba nahldnuv do evi-
dence vlastn jen ujistila o sprvnosti svho ponn.
Krm k tomu k nsledujc: Akoliv podle toho gislativn napravil. Materiln publicita veejnch knih
mla by ochrana, kterou nkomu poskytuj pravidla,
oprajc se o princip publicity, bti zvisl na tom,
zdali v knihu veejnou dvoval, kterto dvra
pedpokld nahldnut do knihy veejn, nezle
podle naeho prva na tom, zdali ten, kdo zpisu do-
byl, do knihy veejn nahldl ili nic.23 I tyto konse-
kvence jsou s ohledem na stav pozitivnho prva v dnen
dob pouiteln.
Doposud byla e pouze o principu materiln pub-
licity. Samotn zsada materiln publicity veejnch se-
znam (katastru nemovitost) by se vak zcela mjela
inkem v ppadech, kdy by astnci obanskoprv-
nch vztah nemli monost zskat pstup k informacm
v nich evidovanm. Proto je materiln publicita pravi-
deln doprovzena dalm principem, kter uvedenou
monost pstupu zprostedkovv,toti principem pub-
licity formln.Zsada formln publicity tradin umo-
uje kadmu pesvdit se o skutenm stavu urit
vci nahldnutm do seznamu,pop.uinnm poznmek
i pozenm opis,vpis i nrt z takovho seznamu
(k tomu srov. 13 zkona . 265/1992 Sb. a 21 zkona
. 344/1992 Sb.). Kad tak m monost v ktermkoliv
okamiku zjistit prvn stav konkrtn nemovitosti. Nen
nikterak teba prokazovat jakkoliv zjem (prvn) na na-
hldnut do veejnho registru. Pstup k potebnm in-
formacm je tak promtnut do eskho prvnho du
v me velmi irok. Formln publicita katastru nemovi-
tost byla v nedvn dob jet umocnna zzenm dl- a vkonu rozhodnut ve vcech manelskch a ve vcech
kovho pstupu k dajm o nemovitostech, a to pro-
stednictvm prostedk vpoetn techniky a internetu.
IV. Shrnut
Shrneme-li poznatky uveden v tomto pojednn, do-
spjeme k nsledujcm zvrm. Mezi tradinmi zsa-
dami,je ovldaj veden veejnch seznam (bez ohledu
na to,o jak typy evidenc se jedn),stoj na prvnm mst
AD NOTAM
princip materiln publicity (veejn vry v takov se-
znamy). Jm se (jak ji bylo ve poukzno) pravideln
e rozpory vznikl existenc odlinost mezi skutenm
prvnm stavem a jeho vyjdenm ve veejn evidenci,
a to poskytnutm prvn ochrany osobm jednajcm v d-
ve ve sprvnost a plnost zpis. Pod ochranu je brn
gistru (ani by vak ml zrove povinnost do seznamu
fakticky nahldnout) a zrove nev i vdt nemus
o skutenostech svdcch o nesprvnosti i neplnosti
zpisu (tzv. mimoknihovn skutenosti).
Veejn dvra (dobr vra) v seznamy je v tradinch
prvnch systmech chrnna velmi iroce. Rovn do-
kazovn dobr vry ve stav zpis v eench eviden-
cch je snaz ne v jinch ppadech. Bohuel, platn
prvo R materiln publicitu neupravuje na vech ms-
tech a ve vech ppadech tak, jak by s ohledem na v-
znam tto zsady bylo teba. Bylo poukzno na spr-
vnou koncepci veejn vry obsaenou v obchodnm
zkonku v rmci pravy obchodnho rejstku. Oproti
tomu katastr nemovitost jakoto pklad veejn evi-
dence par excellence je vybaven veejnou vrou v po-
nkud zdeformovan podob (eufemisticky eeno).A
se o uvedenm problmu v a nesetnkrt na nj bylo
v odborn literatue poukazovno, zkonodrce dosud
nenael dostatek odvahy k tomu, aby nepzniv stav le-
(katastru nemovitost) tak bude do eskho prva na-
vrcena ve sv tradin podob s nejvt pravdpodob-
nost a v rmci rekodifikace soukromho prva.
23
Krm, J. op. cit. sub 21, s. 44.
Not a EU
Semin ERA Evropsk rodinn
prvo a ddick prvo
pro note Trevr,
23.25. kvtna 2007
JUDr. Lenka Leszay, Ph.D., Mgr. Radim Neubauer*
V kvtnu 2007 se v Trevru uskutenil semin po-
dan organizac ERA (Europische Rechtsakademie,
Akademie evropskho prva) na tma Evropsk ro-
dinn prvo a ddick prvo pro note.
Na programu bylo pedevm Nazen Rady (ES)
. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o soudn pravo-
moci (nkdy pekldno t pslunosti) a uznvn
rodiovsk zodpovdnosti (znm t jako Brusel IIa,
Brusel IIbis, nov Brusel II, Brusel IIA, dle jen
Brusel IIa)1, pravomoc soud v manelskch vcech
a vcech rodiovsk odpovdnosti, pravomoc soud
v ddickch vcech, uznn a vkon rozhodnut v tchto
* JUDr. Lenka Leszay, Ph.D. je notkou v Praze, Mgr. Radim Neubauer je
notskm kandidtem JUDr. Ivy dov, notky v Praze.
1
edn vstnk L 338 , 23. 12. 2003, s. 129.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 149
AD NOTAM
vcech, ddick kolizn normy, evropsk ddick osvd-
en, ddictv a zvti v notsk praxi, evropskou s rej-
stk zvt, manelsk majetkov reimy v evropskm
kontextu a monosti harmonizace na rovni Evropsk
unie ve vcech manelskch majetkovch reim. Z po-
hledu notsk praxe byly nejzajmavj otzky ddic-
kho koliznho prva, rejstk zvt a manelskch ma-
jetkovch reim. Podrobn byl rozebrn institut
obvyklho bydlit a domicilu,jako i historie vzniku
nazen Brusel IIa, kter m bt vchodiskem pro no-
vou prvn pravu uznvn a vkonu rozhodnut v d-
dickch vcech.
Pedstavitel Asociace evropsk st registr zvt2,
pan Karel Tobbak a pan Christophe Caille, vysvtlili, jak
v praxi funguje evropsk s registr zvt, kter je za-
tm pln funkn pouze mezi Franci a Belgi. Zdraznili,
e jsou si vdomi nrodnch zvltnost a e je mon
propojen nap. i se systmem registrace zvt St. Pe-
tersburku, kter je v azbuce. Zrove projevili velk z-
jem o eskou Centrln evidenci zvt a monosti jejho
propojen s evropskou st.
Tento lnek pin shrnut jednotlivch pspvk jimkou Dnska. Rozsah psobnosti tohoto nazen byl
pednesench na semini.3
I. Pravomoc soud v manelskch vcech
a vcech rodiovsk odpovdnosti
Michael Nicholls, Hare Court Chambers, Londn
1. Historie
Evropsk unie je vyvrcholenm postupn evropsk in-
tegrace, kter zapoala, kdy se Evropsk spoleenstv
uhl a oceli z roku 1951 v dsledku msk smlouvy
z 25. 3. 1957, kter vstoupila v platnost dne 1. 1. 1958,
rozvinulo v Evropsk hospodsk spoleenstv s dra-
zem na spolen trh charakterizovan volnm pohy-
bem kapitlu, zbo, slueb a osob.V souasn dob m
Evropsk unie dvacet sedm lenskch stt a jej ambice
zdaleka pekroily poten chpn spolenho 2. Pravomoc soud lenskch stt Evropsk unie
trhu. Jejm politickm clem je t vytvoen souvislho
prostoru svobody,bezpenosti a spravedlnosti,jeho sou-
st je vzjemn uznvn a vkon rozhodnut vydanch
v jednotlivch lenskch sttech.
V rmci pijet Smlouvy o Evropsk unii (Maastricht-
sk smlouvy) ze dne 2.2.1992 dolo od 1.11.1993 k pe-
jmenovn Evropskho hospodskho spoleenstv na
Evropsk spoleenstv a ke zdraznn jeho rozen na
sociln a obansk, jako i hospodsk cle. Maa-
strichtsk smlouva zavedla dv nov oblasti innosti (pi-
le) Spoleenstv. Ty doplnily prvotvornou innost
(prvn pil) o mezivldn diskuse a spoluprci v ob-
lasti zahranin a bezpenostn politiky (druh pil)
a o spravedlnost,domc zleitosti,vetn imigrace,vz,
azylu a mezinrodnho zloinu (tet pil).Tyto ti pi-
le tvo Evropskou unii.
V rmci tetho pile zahjila Evropsk unie ambici-
zn program s clem harmonizace prav soudn pravo-
moci a uznn a vkonu rozhodnut v lenskch sttech.
V roce 1992 Nmecko navrhlo, aby se aplikace Brusel-
sk mluvy o pravomoci,uznn a vkonu rozsudk v ob-
anskch a obchodnch vcech (Brusel I) rozila i na
urit zleitosti rodinnho prva. V ervnu 1994 Rada
ministr povila pracovn skupinu ppravou mluvy.
slo 5/2007 149
mluva z 28. 5. 1998 je znma pod nzvem mluva
Brusel II 4.
Dal vznamnou zmnu ve struktue Evropsk unie
pinesla Amsterdamsk smlouva ze dne 2. 10. 1997, kter
urit innosti, vetn zleitost vztahujcch se k vol-
nmu pohybu osob, pesunula ze tetho pile do prv-
nho, tj. do pile vytvejcho prvo. To znamenalo
zmnu od jednn a spoluprce k pravidlm majc pm,
okamit a prvn zvazn inek.Tyto innosti jsou nyn
vymezeny v ustanovench Hlavy V Smlouvy ES.5 Tmto
pesunem vak nejsou vzny vechny lensk stty.Dn-
sko se rozhodlo neastnit a Spojen krlovstv a Irsko
si zvolilo ast na zklad pistoupen.
Evropsk rada se pi schzce v Tampere v roce 1999
rozhodla vyut nov rozen ustanoven Hlavy V k vy-
tvoen souvislho prostoru svobody,bezpenosti a spra-
vedlnosti, piem za oblast, kde je toho mono dosh-
nout, oznaila i rodinn prvo. mluva Brusel II byla
nahrazena nazenm Rady . 1347/2000 znmm jako
Brusel II 6, kter vstoupilo v platnost dne 1. 3. 2001
a bylo pmo pouiteln ve vech lenskch sttech s v-
vak znan omezen. Vztahovalo se na pslunost
a uznn rozhodnut ve vcech manelskch a vcech ro-
diovsk odpovdnosti ve vztahu k dtem obou manel
pi zen o manelskch vcech.V nkterch oblastech
bylo pouiteln, v jinch ne. Pi jeho vkladu vznikaly
problmy.
Problmy pi aplikaci nazen Brusel II vedly k n-
vrhu Komise na nov nazen ze dne 3. 5. 2002, kter je
znmo jako Brusel IIa. Je jednotnm prvnm nstrojem
v cel Evropsk unii pouitelnm na soudn pravomoc,
uznvn a vkon rozhodnut v manelskch vcech
a vech rozhodnut ve vech obanskoprvnch zench
vztahujcch k rodiovsk zodpovdnosti. Soudn pravo-
moc je primrn zaloena v mst obvyklho bydlit d-
tte,s monost pesunu zen k soudu jinho lenskho
sttu.
v roce 2007
2.1 vod
Pravomoc soud k projednn manelskch vc a vc
rodiovsk odpovdnosti v souasnosti upravuje na-
zen Brusel IIa, kter vstoupilo v platnost dne 1.8.2004.
Je inn od 1. 5. 2005 a v plnm rozsahu nahradilo na-
zen Brusel II.V zsad jde o rozen mluvy z roku
1968 na rodinn prvo.Vztahuje se na vechny lensk
stty s vjimkou Dnska.
2.2 Pravidla soudn pravomoci v manelskch
vcech
V ustanoven lnku 3 nazen jsou stanovena stejn
kritria pro uren pravomoci soud jednotlivch len-
2
Association du Rseau Europen des Registres Testamentaires
(ARERT), European Network of Registers of Wills Association (ENRWA).
3
Podklady k semini, vetn prezentac jednotlivch pednejcch,
jsou k dispozici na internetovch strnkch: http://www.era.int/web/
en/html/nodes_main/4_2127_474/Archives/conferences_2007/5_1796_
3181/5_2332_4070.htm
4
edn vstnk C 221, 16. 7. 1998, s. 218.
5
l. 6169 Smlouvy ES.
6
edn vstnk L 160, 30. 6. 2000, s. 1936.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 150
150 slo 5/2007
skch stt jako v pvodnm nazen Brusel II. Jsou jimi
obvykl pobyt nebo sttn pslunost (v ppad Spoje-
nho krlovstv a Irska domicil), ani by byla urena je-
jich hierarchie. lnek 6 poskytuje manelm ochranu
ped tm, aby byli souzeni jinde ne ve stt jejich ob-
vyklho pobytu, sttn pslunosti nebo domicilu.
2.3 Definice domicilu v nazen
Nazen nedefinuje pojem domicilu. Pouze v lnku
3 odst. 2 stanov, e pro ely nazen se pojem domi-
cil vykld podle prvnch d Spojenho krlovstv
a Irska. Podle britskho prva: Domicilem myslme do-
mov, trval domov; a pokud nerozum, co je tvm tr-
valm domovem, obvm se, e dn vysvtlen od
zahraninho pisatele ti nepome. 7
Domicil je prvnm a asto faktickm vztahem mezi
osobou a uritou oblast podzenm jednomu systmu
prva, co me bt zem, jako Francie, nebo st zem,
jako Anglie a Wales, nebo stt v USA. Jeho elem je spo-
jen osoby s uritm systmem prva.Vztah me vznik-
nout tm, e dt je na nkom prvn zvisl nebo po-
bytem spojenm s myslem, aby se msto pobytu stalo
trvalm domovem. Kad m domicil bez ohledu na to,
zda m domov a nikdo neme mt vce ne jeden do-
micil.
Domicil je faktickou otzkou, osobn status nabyt
podle prva: Prvo kadmu pi narozen pidluje do-
micil odvozen od jeho rodi. Stejn me bt domicil
zskn podle prva usazenm se v nov zemi s myslem
zdrovat se v n trvale.
2.4 Definice obvyklho bydlit, pobytu
(habitual residence)
Obvykl bydlit (obvykl pobyt) nen v nazen de-
finovno, ale v Praktickm prvodci pro pouit novho
Brusel II 8, vydanho Komis po konsultaci s Evropskou
soudn st, je uvedeno, e: Pojem obvyklho bydlit
stle astji pouvan v mezinrodnch instrumen-
tech, nen nazenm definovn, ale mus bt uren
soudcem v kadm ppad na zklad faktickch sku-
tenost. Vznam podmnek by ml bt vykldn v sou-
ladu s cly a elem nazen 9. Obecnou definici ob-
vyklho bydlit komunitrn prvo nezn.
V dvodov zprv k nvrhu mluvy Brusel II 10 se
uvd,e u Evropskho soudnho dvora bylo obvykl byd-
lit vdy msto, kde se osoba usadila na trval bzi,
jej trval nebo obvykl centrum zjm se vzetm
v vahu vech relevantnch skutenost pro ely ur-
en takovho pobytu.Ve vci Swaddling v. Adjudica-
tion Office11 Evropsk soudn dvr stanovil, e: lensk
stt, kde jsou usazeni v lnku 10a nazen 1408/71
odkazuje na stt, ve kterm maj doten osoby obvy-
kl bydlit a kde lze nalzt obvykl centrum jejich z-
jm. V tomto kontextu by mla bt brna v vahu ze-
jmna rodinn situace zamstnan osoby, dvody,
kter ji vedly k pesthovn se, dlka a kontinuita je-
jho pobytu, skutenost, e m stabiln zamstnn
a jej mysl, jak se jev ze vech okolnost.12
2.5 lnek 3 v praxi
Ustanoven lnk 3 a 6 nazen zabrauje tomu, aby
zen byla vedena v jinm lenskm stt,ne ve kterm
maj manel obvykl pobyt nebo jeho jsou sttnmi p-
slunky (pp. kde maj svj domicil). Pouze pokud nen
AD NOTAM
dna pravomoc soud dnho lenskho sttu, me
bt k jejmu uren pouito prvo lenskch stt.13
2.6 Pravomoc soud vce stt
Skutenost,e mezi kritrii uvedenmi v lnku 3 nen
stanovena dn hierarchie, me vst k zaloen pravo-
moci soud vce stt. V takovm pd je dna pravo-
moc soudu, kter zahjil zen jako prvn.14 Za zahjen
zen se povauje okamik, kdy nvrh na zahjen zen
nebo jin obdobn psemnost byly podny soudu nebo
psemnost byla pevzata orgnem odpovdnm za jej
doruen v ppad,e mus bt doruena ped podnm
k soudu.15
3. Pravomoc soud ve vcech rodiovsk
odpovdnosti v roce 2007
Nazen v zsad zrevidovalo pravidla pro uren pra-
vomoci soud lenskch stt ve vcech rodiovsk od-
povdnosti. Zkladnm pravidlem, kter je obsaeno
v lnku 8 odst. 1 nazen, je, e ve vcech rodiovsk
odpovdnosti maj pravomoc soudy lenskho sttu, na
jeho zem m dt v dob podn aloby sv obvykl
bydlit.
Z kritria obvyklho bydlit existuj urit vjimky.
V ppad zmny obvyklho bydlit dtte je podle
lnku 9 nazen po dobu t msc po zmn zacho-
vna pravomoc soudu pvodnho obvyklho bydlit ve
vcech prva na styk s dttem. V ppad nosu dtte
je podle lnku 10 nazen zachovna pravomoc soud
lenskho sttu poslednho obvyklho bydlit dtte,
dokud nejsou splnny urit podmnky. Uritou mo-
nost volby pro rodie je pokraovn pravomoci podle
lnku 12 stanovcho, e soudy majc pravomoc k pro-
jednn rozvodu, rozluky nebo neplatnosti manelstv
maj za uritch podmnek pravomoc t k projednn
vc rodiovsk odpovdnosti.V lnku 15 nazen upra-
vuje monost postoupen vci vhodnji umstnmu
soudu, je-li to v zjmu dtte. lnek 13 zakld pravo-
moc soud zem, kde se dt nachz v ppadech, kdy
nelze zjistit jeho obvykl bydlit.
II. vod do aplikace nazen Brusel IIbis
Kerstin Niethammer-Jrgens, advoktka advoktn
kancele Jrgens Rechtsanwlte, Postupim
1. vod
Nazen Brusel IIa nahradilo pvodn nazen Bru-
sel II. Bv t oznaovno jako nazen Brusel IIA,
v anglicky mluvcch zemch jako Brusel IIbis a v n-
mecky mluvcch zemch jako Eheverordnung II (EheVO
7
Per Lord Cranworth ve vci Wicker v. Hume (1858) 7 H.L.C. 124 na
s. 160.
8
Practice Guide for the application of the new Brussels II Regula-
tion vydan Komis po konzultaci s Evropskou soudn st.
9
Tamt, s. 12.
10
Tzv. Borras Report, odst. 6.
11
ESD, vc C-90/97 (1999) 2 FLR 184, odst. 29.
12
T vc 76/76 Di Paolo (1977) ESD 315, odst. 1720 a vc C-102/91
Knoch (1992) ESD I-4331, odst. 21 a 23.
13
l. 7.
14
l. 19.
15
l. 16.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 151
AD NOTAM
II). Nazen Brusel IIa je zvaznm a v lenskch st-
tech bezprostedn pouitelnm pramenem prva. Po
obsahov strnce pejm z velk sti pedchoz pravu
v manelskch vcech, avak v oblasti rodiovsk zod-
povdnosti se od svho pedchdce vznamn li.
2. Struktura a rozsah aplikace nazen Brusel IIA
2.1 Oblasti prvn pravy
Nazen Brusel IIa je teba vykldat v kontextu ev-
ropskho prva, tzn. e pi jeho aplikaci je teba dbt na
jeho jednotn vklad, zejmna ve svtle judikatury Ev-
ropskho soudnho dvora a prvnho vvoje v jednotli-
vch lenskch sttech. Upravuje pravomoc soud
v manelskch vcech, ve vcech rodiovsk zodpo-
vdnosti, uznvn a vkon rozhodnut vydanch v len-
skch sttech a spoluprci mezi stednmi orgny len-
skch stt.
2.2 Pravomoc soud v manelskch vcech
V manelskch vcech se nazen vztahuje na rozvod,
rozluku nebo prohlen manelstv za neplatn.16 Kri-
trii pro uren pravomoci soud lenskch stt jsou
podle lnku 3 nazen obvykl bydlit nebo sttn ob-
anstv, ppadn domicil, ani by byla stanovena jejich
hierarchie. Nazen neuruje, jak prvo by mlo bt na
danou vc pouito. Kolizn normy mezinrodnho prva
soukromho, obsaen v prvnch dech jednotlivch
lenskch stt, tak zstvaj nedoteny.
2.3 Pravomoc soud ve vcech rodiovsk
zodpovdnosti
Oproti pedchoz prav soudn pravomoci ve vcech
rodiovsk zodpovdnosti obsaen v nazen Brusel II
se prava nazen Brusel IIa, obsaen v lncch 8 a
15, vztahuje na vechny dti, manelsk i nemanelsk,
a pouije se bez ohledu na souvisejc rozvodov zen.
Oblast psobnosti nazen ve vcech rodiovsk zod-
povdnosti je konkretizovna v lnku 1 odst. 1 psm. b)
a odst.2 nazen.Rodiovskou zodpovdnost se rozum
veker prva a povinnosti fyzick nebo prvnick osoby
(nikoli pouze rodie, nbr t napklad osoby v pbu-
zenskm vztahu i orgnu pe o dt) tkajc se dtte dnch ppadech, jakmi jsou nap. zjevn rozpor roz-
nebo jmn dtte, kter jsou j svena rozhodnutm,
prvnmi pedpisy nebo prvn zvaznou dohodou. Za-
hrnuje pedevm prvo pe o dt a prvo na styk s d-
ttem.Prvem pe o dt se rozumj prva a povinnosti
tkajc se pe osoby o dt,a zejmna prva urit msto
bydlit dtte. Prvo na styk s dttem pak zahrnuje ze-
jmna prvo vzt dt na omezenou dobu na msto od-
lin od msta jeho obvyklho bydlit. Podle lnku 1
odst. 3 se nazen nevztahuje na otzky uren nebo po-
pen rodiovstv, rozhodnut o osvojen, pedadopn
opaten nebo neplatnost i zruen osvojen, pjmen
a jmna dtte, dosaen zletilosti, vyivovac povinnosti,
sprvy jmn nebo ddictv, opaten pijat v dsledku
trestnch in spchanch dtmi.
Mezinrodn pravomoc soud upravuje t Haagsk
mluva o soudn pravomoci a rozhodnm prvu v ob-
lasti pe o nezletil z 5. 10. 1961 a Haagsk mluva
o soudn pravomoci,rozhodnm prvu,uznvn,vkonu
a spoluprci v oblasti rodiovsk zodpovdnosti a opat-
ench na ochranu dt z 19. 10. 1996.V rmci Evropsk
unie, s vjimkou Dnska, je nazen plon pouiteln
slo 5/2007 151
na vechny dti, kter maj obvykl bydlit v nkterm
ze lenskch stt, a aplikace uvedench mluv je proto
vylouena.
Zkladnm kritriem pro uren soudn pravomoci je
obvykl bydlit dtte. Na jedn stran je teba vych-
zet ze subjektivnho hlediska, a sice z odvozen obvy-
klho bydlit dtte od obvyklho bydlit jeho zkon-
nho zstupce nebo zstupc a na druh stran
z faktickho hlediska,a sice z hlediska skutenho centra
uspokojovn ivotnch poteb dtte.V nmeck prvn
praxi se pi vkladu pojmu obvyklho bydlit dtte
pihl k dob jeho trvn a dalm okolnostem,jako jsou
rodinn vazby, nvtva koly i kolky atd.
Nazen v lnku 10 a 11 obsahuje novou pravu pro
ppady nos dt nebo jejich neoprvnnho odebrn
i zadren. Nejdleitj zsady nazen v ppad me-
zinrodnch nos dt se vztahuj na povinnost zrych-
lenho zen s maximln lhtou pro jeho skonen
v dlce esti tdn, zkonnou povinnost vyslechnout
osobu, kter o navrcen dtte podala, vslech dtte,
nemonost soudu zamtnout dost o navrcen dtte
na zklad lnku 13 psm. b) Haagsk mluvy ze dne
25. jna 1980, pokud se proke, e byla pijata vhodn
opaten k zajitn ochrany dtte po jeho navrcen
a pravu postup v ppad vydn rozhodnut o nena-
vrcen dtte. Spolkov republika Nmecko splnila po-
adavky stanoven nazenm pijetm zkona o mezin-
rodnm zen v rodinnch vcech, kter nabyl innosti
1. 3. 2005 a zavedl koncentraci vcn a mstn pslu-
nosti v prvoinstannm zen dle Haagsk mluvy ze dne
25. jna 1980 a lnku 11 nazen.
2.4 Uznvn a vkon rozhodnut vydanch
v lenskm stt
Podle nazen jsou rozhodnut ve vcech rodiovsk
zodpovdnosti vydan v ktermkoli z lenskch stt,
s vjimkou Dnska,po 1.3.2005,uznvna ipso iure. Ne-
vyaduje se zvltn uznvac zen.U rozhodnut v man-
elskch vcech je pedpokladem pro uznn prvn moc
pslunho rozhodnut a neexistence pekky pro
uznn podle lnku 22 psm. a) a d) nazen. Plat z-
sada, e rozhodnut je mono neuznat pouze v mimo-
hodnut s veejnm podkem lenskho sttu, v nm
se o uznn d, absence vyrozumn odprce o zah-
jen zen i rozpor rozhodnut s dvjm rozhodnu-
tm. U rozhodnut ve vcech rodiovsk zodpovdnosti
nesm dle existovat pekka pro uznn dle lnku 23
psm. a) a f) nazen. Dvodem pro neuznn je zde po-
ruen prva vslechu dtte.
Pro vykonatelnost rozhodnut ohledn prva na styk
s dttem a navrcen dtte plat zvltn prava.Takov
rozhodnut jsou v kadm lenskm stt bezprostedn
zvazn a vykonateln, pokud stt pvodu vyd osvd-
en, jeho vzor je v ploze nazen.
2.5 koly lenskch stt v oblasti justin
spoluprce mezi lenskmi stty
a zzen stednch orgn
V lnku 53 nazen stanov kadmu lenskmu sttu
povinnost zdit stedn orgn, kter pevezme jak
16
l. 1 odst. 1 psm. a).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 152

152 slo 5/2007 AD NOTAM

obecn,tak zvltn koly pi jeho aplikaci.prava zen koliznch norem lenskch stt vtinou dochz k pou-
ped stednmi orgny zstv v kompetencch jedno- it prva lex fori,prva urenho sttn pslunost nebo
tlivch lenskch stt. stedn orgny se pravideln obvyklm bydlitm manel.V tradicch a kulturch jed-
schz, k emu se vyuv Evropsk soudn s pro ob- notlivch lenskch stt existuj velk rozdly.V nkte-
ansk a obchodn vci zzen rozhodnutm Rady rch lenskch sttech existuj manelstv, kter nejsou
. 2001/470/ES. uznvna v jinch lenskch sttech (nap. manelstv
homosexul).Prvn dy jinch stt zase neznaj nap.
III. Prvo pouiteln na rozvody rozvody (Malta). Mla by bt dodrovna zsada prvn
jistoty a pedvdatelnosti a zsada monosti volby prva,
Fernando Rui Paulino Pereira, Rada EU, Generln e- kter stranm nejvce vyhovuje.
ditelstv Spravedlnost, svoboda bezpenost, Brusel
IV. Ddick kolizn normy v rmci Evropsk unie
V souasn dob neexistuj komunitrn pravidla,
kter by upravovala prvo pouiteln na rozvody. Na- Prof. Paul Lagarde, Universita Panthon-Sorbonne,
zen rady Brusel II obsahuje pravila pro soudn pravo- len skupiny expert pi Evropsk komisi PRM III-IV
moc a uznvn rozhodnut v manelskch vcech, ale
neobsahuje pravidla pro uren pouitelnho prva. Na- 1. vod
zen Brusel IIa nepineslo v tomto ohledu dnou
zmnu,nebo pvodn pravu obsaenou v nazen Bru- V rmci Evropsk unie neexistuj ddick kolizn
sel II, pevzalo tm beze zmny.V listopadu 2004 Ev- normy.Je zde ale Zelen kniha Ddictv a zvti19,kter
ropsk rada vyzvala Komisi k pedloen Zelen knihy se otzkami uznvn a vkonu koliznch norem zabv.
o rozhodnm prvu a pravomoci soud v rozvodovch Dvodem pro snahu o unifikaci ddickch koliznch no-
vcech (m III).17 rem lenskch stt je pedevm migrace obyvatel
Na rozvod mezinrodnho pru se v souasnosti v rmci Evropsk unie a rozdln vsledky pi aplikaci
vztahuj pravidla soudn pravomoci obsaen v nazen koliznch pravidel jednotlivch lenskch stt pro ur-
Brusel IIa, kter manelm umouj volbu mezi nko- en soudn pravomoci a pouitelnho prva.
lika kritrii pro uren soudn pravomoci. Pro rozvodov Haagsk mluva z roku 1989 v tomto smru nemla
zen je pouiteln prvo, kter je ureno podle koliz- spch, jeliko ji podepsaly pouze tyi stty (Argentina,
nch norem sttu, ve kterm bylo zen zahjeno. Mezi Lucembursko,vcarsko,Nizozem).Skupina expert pi
koliznmi normami jednotlivch lenskch stt existuj Evropsk komisi m za kol vypracovat nov nazen,
podstatn rozdly, co me vst k nedostatku prvn ji- kter m upravit pravidla pro uren pouitelnho prva,
stoty a pedvdatelnosti, jako i nebezpe toho, e v- soudn pravomoc, uznn a vkon rozhodnut. Dle m
sledek nebude odpovdat oprvnnmu oekvn stran. obsahovat pravidla pro ddick osvden a registr z-
Dne 17. 7. 2006 byl zveejnn nvrh na zmnu na- vt. Prvnm zkladem jeho pijet je lnek 65 Smlouvy
zen Brusel IIa18,kter m nov upravit pravomoc soud ES.
lenskch stt v manelskch vcech a zavst pravidla Pi vytven spolench pravidel je teba vyeit
pro uren pouitelnho prva v tchto vcech. Nvrh mnoho otzek. Napklad, zda budou spolen kolizn
odpovd vyjdenm Rady notstv Evropsk unie pravidla vychzet z jednotnho (systme unitaire) nebo
(CNUE) k Zelen knize. Dne 19. 4. 2007 vydala Rada Ev- dlenho ddickho statutu (systme scissioniste), tedy,
ropsk unie k tomuto nvrhu tiskovou zprvu. Nazen zda se ddn vc movitch i nemovitch m dit jed-
by mlo obsahovat monost volby prva na rozvody a roz- notnm prvem i nikoli. Dlen ddick statut m nap.
luku a dle pravidla pro ppad, kdy k volb prva ne- Francie, Belgie, Irsko, Lucembursko, Rumunsko, Litva,
dojde. Bulharsko. Preference je v souasn dob dvna jedno-
Clem nvrhu je zmna pravy soudn pravomoci tnmu ddickmu statutu. Prvn dy nkterch len-
a pouitelnho prva v manelskch vcech za elem skch stt navc upravuj prvn instituty, kter jejich
poslen prvn jistoty a pedvdatelnosti. Maj bt zave- prvn dy neznaj. Pkladem je britsk usufruct.
dena kolizn pravidla,kter manelm umon pedvdat, Zsadn otzkou je, co m bt hraninm urovatelem.
kter prvo bude aplikovno na zen o jejich rozvodu V zemch s jednotnm ddickm statutem je hraninm
i rozluce.Nvrh omezuje monost volby prva na prvo, urovatelem tradin sttn pslunost nebo domicil.Z-
se kterm je manelstv zce spojeno, aby se pedelo kladnm hlediskem je zajitn prvn jistoty. V ppad
volb exotickho prva. Monost volby prva m zajistit sttn pslunosti vznik problm u osob s vcero ob-
vt flexibilitu oproti souasnmu stavu, kdy je poui- anstvm. Nevhodou domicilu jako hraninho urova-
teln prvo spolen sttn pslunosti nebo prvo sttu, tele je zase skutenost, e v ppad mrt zstavitele
ve kterm se soud nachz.Nvrh v lnku 3a zavd ome- krtce po zmn jeho domicilu me bt aplikovno
zenou monost volby pouitelnho prva na rozvody prvo, s nm zstavitel neml nic spolenho. Je otz-
a rozluky a v lnku 20 a volby monost soudu. Monost kou, jak prvo je pouiteln v ppad, kdy nkdo il
volby fora m usnadnit pstup k soudu manelm, kte cel svj aktivn ivot v jednom lenskm stt a v jinm
maj rznou sttn pslunost a ij ve tetm stt. N- je nap. na penzi.
vrh m zrove zabrnit tomu, aby jeden z manel tm,
e pod nvrh dve ne druh manel, zajistil, e se spor
bude dit prvem, kter nejlpe chrn jeho zjmy a pro
odprce nen nejblim prvem. 17
COM /2005/ 82 final.
Ml by bt nalezen t vhodn hranin urovatel pro 18
COM/2006/0399 final CNS 2006/0135.
19
ppady, kdy nedojde k volb pouitelnho prva. Podle COM/2005/ 65 final.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 153

AD NOTAM slo 5/2007 153

Z hlediska pimenosti je upednostovna mylenka tvoc pozstalost, piem toto osvden by vydval
obvyklho bydlit centra ivota. Posuzuje se jako ob- orgn, kter je dle relevantnch vnitrosttnch pedpis
vykl centrum zjm dan osoby, zamlen doba jejho oprvnn vydvat veejn listiny.
pobytu v uritm mst, typ pobytu, mysly osoby. Toto ddick osvden, urujc prvo pouiteln na
ddictv m bt vypracovno dle standardnho modelu
2.Volba prva uvedenho v pijmanm legislativnm aktu a m
pedstavovat pslun titul, na zklad kterho me
Prvn dy vtiny lenskch stt neumouji volbu bt pevzet zddnho majetku zapsno do veejnho
prva. Umouj ji prvn dy Itlie, Belgie, Rumunska rejstku v lenskm stt, kde se majetek nachz, bez
a Bulharska s omezenm na posledn obvykl pobyt z- ohledu na to, zda je v souladu s pravidly tohoto len-
stavitele nebo s ohledem na kolizn ustanoven dom- skho sttu ohledn funkce takovch rejstk
cho prva. Pokud m nazen umonit volbu prva, je a ink vyplvajcch z informac, kter obsahuj.
teba vylouit monost, kter by vedla k vbru prva, Dle by pijman legislativn akt ml zajistit
kter neposkytuje potebn zruky. Haagsk mluva ochranu tetch osob jednajcch v dobr ve, kter za
z roku 1989 volbu prva umouje.Obsahuje ale jen mal hodnotn protiplnn uzavely smlouvu s osobou,
omezen volby a zejm proto nemla mluva spch. kter se na zklad osvden jev jako oprvnn na-
kldat s majetkem nleejcm do ddictv, a tak chr-
3. Rozsah koliznch norem nit jeho nabyt, pokud tmto osobm nen znmo, e
daje obsaen v osvden jsou nesprvn nebo e
Dleitou otzkou je, zda se m nazen vztahovat t pslun ad pijal opaten k odvoln nebo zmn
na vypodn ddictv.Systm common law zn tzv.per- osvden.
sonal representative, kter je uren soudem nebo zvt Ddick osvden by mlo obsahovat t uren man-
a kter ddicm perozdluje to, co zstane z ddictv elskho majetkovho reimu. Oproti nvrhu Parla-
po uspokojen vitel. Z hlediska britskch prvnk je mentu pevld ve skupin expert pi Evropsk komisi
nepedstaviteln, e by nkdo mohl pijt do banky s po- nzor, e by mlo mt jen deklaratorn inek a chrnit
tvrzenm, na zklad kterho by banka vydala penn dobrou vru toho, kdo na nj spolh.
prostedky na tu ddicm, nebo podle jejich chpn Osvden by ml vydvat stt, jeho prvo je poui-
by pak banka odpovdala za dluhy zstavitele. Problm teln,stt sttn pslunosti nebo poslednho obvyklho
je,jak toto ve podadit pod jednotn prvo.eenm m bydlit zstavitele, a to v dob po pijet ddictv. Mla
bt evropsk ddick osvden, kter m bt veej- by bt zachovna monost napaden obsahu ddickho
nou listinou, na kterou mohou tet osoby spolhat, ani osvden. Pro uren dvod pro jeho neuznn je
samy nesly odpovdnost. mono vychzet z nazen Brusel IIa. Ddick osvd-
Pouiteln prvo by mlo bt ureno mstem posled- en by nemlo mt stejnou prvn slu jako rozhodnut
nho obvyklho pobytu (bydlit), co je obvykl cent- soudu ve vci res iudicata. Bude-li vak existovat
rum zjm zstavitele.Vodtkem me bt t msto, kde mnoho monost,jak napadnout jeho platnost,bude jeho
zstavitel podval sv daov piznn. Podle prof. La- pouit v praxi obtnj.
garda m bt pojem obvyklho pobytu vykldn v jinm Pokud jde o obsah osvden, tak nap. Itlie m velk
kontextu ne v manelskch vcech. zjem zahrnout do osvden t seznam ddnho ma-
jetku.To je ale pro mnoho lenskch stt nepedstavi-
V. Evropsk ddick osvden teln. Pro pijet nazen je vyadovna jednomyslnost.
Tato varianta se proto jev nereln.
Pascal Chassaing, not v Pai, pedseda pracovn
skupiny CNUE Ddictv a zvti VI. Ddictv a zvti v notsk praxi

V rmci Evropsk unie vzrst poteba prokzn sta- Wolfgang Riering, Nmeck notsk institut (Deuts-
tutu ddice nebo prokzn oprvnn sprvce ddictv ches Notarinstitut), Wrzburg
v jinm lenskm stt. Haagskou mluvu z 2. 10. 1973,
o mezinrodn sprv pozstalost, ratifikovaly pouze ti 1. vod
stty: esk republika, Slovensko a Portugalsko.
Otzkou ddickho osvden se zabv Zelen kniha Kad dest manelstv v Nmecku obsahuje ciz pr-
Ddictv a zvti v sti 5 a v otzkch 33, 34 a 35 se vek, ve Stuttgartu dokonce kad druh.V ppad spo-
pt, jak inky by toto osvden mlo mt, jak daje len zvti manel, ddick smlouvy i zeknut se d-
by mlo obsahovat a ve kterm lenskm stt by mlo dictv v manelsk smlouv pak me vzniknout otzka,
bt vystaveno. zda takov ujednn pipout prvo sttu, jeho je jeden
V rezoluci Evropskho parlamentu ze dne 16.11.2007 z manel obanem.
ohledn tvorby prvnho nstroje (nazen) v oblasti d- Mnoho Nmc m nemovitosti ve panlsku i Fran-
dictv a zvt20 doporuen . 7 uvd: Evropsk par- cii nebo et v Lucembursku.M-li mt zv inky tam,
lament m za to, e clem pijmanho legislativnho kde se nemovitost nachz, mus splovat hmotnprvn
aktu mus bt zjednoduen procedur, kter mus d- poadavky pslunho sttu.V takov ppad je vhodn
dicov podstoupit, aby zskali majetek tvoc ddictv, omezit se na minimln nleitosti znm ve vech st-
zejmna ... zavedenm evropskho ddickho osvd- tech.
en, je by zvazn (with a binding effect) stanovilo
pouiteln ddick prvo, oprvnn osoby, osoby po-
ven sprvou ddictv, jejich pravomoci a majetek 20
2005/2148 (INI).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 154
154 slo 5/2007
2. Uznvn ddickch rozhodnut
Mnohostrann mezinrodn mluvy uznvn ddic-
kch rozhodnut v zsad nee. Mnostv dvoustran-
nch smluv stanov bu automatick uznvn nebo
zvltn uznvac zen (exequatur).
Mezinrodn ddick prvo upravuje Haagsk
mluva o prvu pouitelnm na ddictv z 1. 8. 1989.21
K jej zvaznosti je vak zapoteb ratifikace alespo
temi stty. Dosud ji ratifikovalo Nizozem. Haagsk
mluva o mezinrodn sprv pozstalost z 2. 10.
197322 neupravuje ddick prvo samotn, pouze insti-
tut sprvce ddictv. V praxi nefunguje, nee rozdly
mezi ddickmi koliznmi normami jednotlivch stt.
Haagsk mluva o trustech z 1. 7. 198523 rovn nen
vyuvna, jeliko nen zcela jasn, jak vznam m v Bri-
tnii zzen trustu v zvti. Vol se nejbli podobn a Lichtentejnska zptn a dal odkaz pipoutj.
institut v danm prvnm du. Ani Washingtonsk
mluva o jednotnm prvu formy mezinrodn zvti
z 28. 10. 197324 se v praxi neaplikuje. Basilejskou
mluvu o vytvoen systmu registrace zvt z 16. 5.
197225 Nmecko neratifikovalo.
Haagskou mluvu o koliznch normch vztahuj-
cch se formm zvt ze dne 5. 10. 196126 zase nerati-
fikovala Itlie, jeliko m sv vlastn kolizn normy s li-
berln pravou formlnch nleitost zvt. Podle
lnku 1 tto mluvy je pozen pro ppad smrti, po-
kud jde o jeho formu,platn,pokud odpovd prvu sttu
a) nm jej zstavitel uinil, nebo
b) jeho sttn obanstv ml zstavitel v okamiku, kdy
jej uinil, nebo v dob smrti, nebo
c) v nm ml zstavitel bydlit v okamiku,kdy jej ui-
nil, nebo kdy zemel, nebo
d) v nm ml obvykl pobyt v okamiku, kdy jej uinil,
nebo kdy zemel, nebo
e) pokud jde o nemovitosti v mst, kde se nemovitost
nachz.
Sepisuje-li not zv pro cizince, mus dbt na dodr-
en formlnch poadavk stanovench cizm prvnm
dem. Napklad zv pro obana Portugalska mus mt
dle portugalskho prva slavnostn formu.V praxi nen
jasn,jak slavnostn m tato forma bt,ale pravdpodobn
pouze forma notskho zpisu nesta.Podle prva sttu
Florida mus bt zv sepsna za asti dvou svdk,pi-
em toto prvo nezn formu notskho zpisu. Proto
by zv sepsan notem ohledn majetku na Florid
mla bt krom formy notskho zpisu sepsna t za
ptomnosti dvou svdk. Vzory zvt za asti svdk
jsou obsaeny v stavch jednotlivch stt USA.
3.Volba prva
Prvn dy nkterch evropskch stt umouj act=conventions.text&cid=62.
volbu prva. Dle lichtentejnskho prva me zstavi-
tel s ciz sttn pslunost pozenm pro ppad smrti act=conventions.text&cid=83.
nebo ddickou smlouvou sv ddictv poddit prvnmu
du sttu, jeho je obanem, nebo sttu, v nm m po-
sledn trval bydlit. Zrovna tak lichtentejnsk zsta-
vitel s bydlitm v zahrani me pozenm pro ppad
smrti nebo ddickou smlouvou poddit sv ddictv
prvn du sttu, jeho je obanem, nebo sttu, v nm
m posledn trval bydlit.
Italsk oban si me zvolit prvo toho cizho sttu,
ve kterm m sv obvykl bydlit v dob pozen z-
AD NOTAM
vti. Tato volba se vak stv neinnou, pokud se z-
stavitel v tomto stt nezdroval v okamiku sv smrti.
Rovn zstvaj zachovna prva neopomenutelnch
ddic podle italskho prva, pokud maj v okamiku
smrti zstavitele obvykl bydlit v Itlii. Obdobn
prava jako v Itlii plat i v Belgii, avak s tm, e nroky
neopomenutelnch ddic nemohou bt vyloueny v-
bec. Zstavitel tak me fakticky podit pouze o polo-
vin svho majetku.
4. Zptn a dal odkaz
Nkter prvn dy, nap. Dnska, Finska, vdska
a ecka, zptn a dal odkaz vyluuj. Naopak nap.
prvn dy Nmecka, Itlie, Rakouska, Polska, Portugal-
ska, Rumunska, panlska, esk republiky27, Francie
VII. Evropsk s rejstk zvt
Karel Tobback, prezident Asociace evropsk st re-
gistr zvt, Christophe Caille, editel Asociace ev-
ropsk st registr zvt
Asociace evropsk st registr zvt (dle jen aso-
ciace) je neziskovou mezinrodn organizac zaloenou
dle belgickho prva dne 8. 7. 2005. Jejmi zakladateli
jsou notstv Francie,Belgie a Slovinska.Jejmi leny jsou
t notstv Holandska a St.Petersburku.Sdlo m v Bru-
selu.
Evropsk s registr zvt byla zzena na zklad tzv.
Basilejsk mluvy Rady Evropy z 16. 5. 1972, o vytvoen
systmu registrace zvt28. Tuto mluvu zatm ratifiko-
valy: Belgie, Kypr, Estonsko, Francie, Itlie, Litva, Lucem-
bursko, Nizozem, Portugalsko, panlsko a Turecko. Po-
depsaly ji Dnsko, Nmecko a Spojen krlovstv. esk
republika stranou tto mluvy nen.
Clem mluvy je zredukovat riziko, e nebude nale-
zena zv nebo bude nalezena pozd, a tedy usnadnit
vyhledn zvt v ppad mrt poizovatele. Kad ze
smluvnch stran m urit instituci zodpovdnou za re-
gistraci zvt dle mluvy a za odpovdi na dosti o in-
formace dle l. 8 odst. 2 Basilejsk mluvy (dost o sd-
len, zda je evidovna zv, jej odvoln, zruen i
zmna). V registru maj bt obsaeny alespo pjmen,
jmno, pp. rodn pjmen poizovatele, datum a msto
narozen, adresa nebo domicil, forma zvti a jej datum,
jmno a adresa note, instituce nebo osoby, kde je z-
v uloena, piem tyto informace maj bt v registru
uloen ve form uren kadou ze smluvnch stran.
21
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
22
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
23
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
act=conventions.text&cid=59.
24
Text a dal info o mluv na http://www.unidroit.org/english/con-
ventions/1973wills/main.htm.
25
Text a dal info o mluv na http://conventions.coe.int/Treaty/Com-
mun/QueVoulezVous.asp?NT=077 &CM=8&DF=3/12/2006&CL=ENG.
26
Text a dal info o mluv na http://www.hcch.net/index_en.php?
act=conventions.text&cid=40.
27
35 zkona . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a pro-
cesnm, ve znn pozdjch pedpis.
28
Convention on the Establishment of a Scheme of Registraton of Wills,
viz pozn. 27.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 155
AD NOTAM
Clem asociace je rozen rmce st registr zvt
na vechny stty, kter maj nebo chtj mt rejstk z-
vt a umonn elektronickch vmn mezi evropskmi
notstvmi a veejnmi institucemi k usnadnn vypo-
dn ddictv v rmci Evropsk unie.
Systm asociace vychz z toho, e not me v za-
hraninm rejstku vyhledvat prostednictvm svho
nrodnho rejstku. Not nevyhledv v zahraninm
rejstku pmo,ale zad dotaz prostednictvm svho rej-
stku.Jsou brna v vahu nrodn specifika,postupy a le-
gislativa.Nejde o vytvoen novho centrln registru,ale
propojen existujcch nrodnch rejstk, kterch
v rmci Evropy v souasn dob existuje osmnct.
V rmci ji existujc st je dotaz mono uinit po-
tou nebo pes notsk intranet. Pi pstupu pes intra-
net not pouije svou identifikan kartu.Po identifikaci
se mu zobraz formul k zadn dotazu. Po vyplnn je
dotaz zasln zahraninmu rejstku a odpov je k dis-
pozici zhruba za 24 hodin. Odpov obsahuje zznam
o zvti zstavitele a informaci, kde se zv nachz.
V ppad nalezen vce zvt lze dotaz upesnit. Krit-
ria pro vyhledn zvti se v jednotlivch zemch mohou
liit.V Belgii je kritriem t obansk identifikan slo.
V ppad negativn odpovdi se pouij dal kritria pro
vyhledvn. V souasnosti jsou nklady 5 eur za dotaz.
Evropskm rejstkem zvt se zabvaj otzky 36 a 37
Zelen knihy Ddictv a zvti. Rejstk je rovn t-
matem jednn skupiny expert na ddick prvo pi Ev-
ropsk komisi, kter m posoudit funknost existujcch
systm registrace zvt v lenskch zemch a monost
jejich propojen, ppadn vytvoen evropskho cent-
rlnho rejstku zvt.
VIII. Manelsk majetkov reimy v evropskm
kontextu
Pedro Carrin de Parada, Not v Reus, panlsko
Urit prvo, kterm se d majetkov reim manel,
je zvl tk v ppadech, kdy se pouije vce prvnch
d, nap. proto, e manel maj rzn sttn obanstv vatsko, Dnsko, ecko, Holandsko). Jinde existuje poa-
nebo v okamiku uzaven manelstv maj odlin ob-
vyklho bydlit, nebo podlhaj prvnmu du sttu, ve
kterm existuje vedle sebe vce prvnch prav (nap.
panlsko).
V Evrop existuje nkolik druh majetkovch man-
elskch reim,piem v nkterch ppadech maj re-
imy se stejnm nzvem odlin obsah. Vznik otzka,
zda vbec lze prvn normy upravujc manelsk ma-
jetkov reim sjednotit.
1. platn a bezplatn pevody majetku mezi
maneli
V minulosti prvn dy vtiny stt pevody mezi
maneli zakazovaly, v souasn dob vak ji ada evrop-
skch stt tyto dohody pipout.Zmna vak nebyla jed-
noduch. Dvodem zkazu byly obavy, aby nedochzelo
ke znevhodovn jednoho manela druhm, znev-
hodovn tetch osob (nap. neopomenutelnch d-
dic) i k pedstranm pevodm, aby se tak vylouilo
zapoten na ddick podl z dvodu darovn.
Prvn dy vtiny evropskch stt obecn pipou-
t platn pevody mezi maneli. Nkter vyaduj
slo 5/2007 155
formu notskho zpisu (Rakousko, Slovinsko). Vji-
men je prvn dy zakazuj, nebo fakticky znamenaj
zmnu majetkovho reimu manel (Nizozem, Lu-
cembursko). Bez dalch omezen jsou takov pevody
ppustn ve Spolkov republice Nmecko (absolutn),
v Rakousku (pokud se jedn o koupi, prodej, smnu, n-
jem, vpjku), Belgii, Slovensku, Slovinsku, panlsku,
Francii, Velk Britnii, ecku, Maarsku (vyaduje se
forma notskho zpisu,nebo psemn forma s podpisy
ovenmi advoktem), Irsku, Itlii, Makedonii, Polsku,
esk republice,Srbsku ern hoe,vcarsku,Turecku
a Ukrajin (za pedpokladu, e budou dodreny pod-
mnky na ochranu druhho manela a dt).
S uritmi omezenmi jsou ppustn v Portugalsku,
Maroku (podle hebrejskho prva) a Rumunsku (vci ve
vlunm vlastnictv jednoho z manel se mohou stt
jejich spolenm vlastnictvm). V Nizozem a Lucem-
bursku jsou takov pevody ppustn jen ve vjime-
nch ppadech.
Prvn dy vtiny evropskch stt rovn obecn
pipout bezplatn pevody mezi maneli, i kdy n-
kdy s uritmi omezenmi.Tmi jsou vtinou forma no-
tskho zpisu (Rakousko, Maarsko), monost vpo-
vdi (Portugalsko,Francie) i omezen pouze na pevody
z vlunho jmn jednoho manela do spolenho
jmn obou manel.V nkterch prvnch dech jsou
dohody uzaven mezi maneli za trvn manelstv ne-
inn (Nizozem).
2.Volba prva pro majetkov reim manel
Jednotliv stty v rmci smluvn svobody mezi man-
eli zpravidla pipout volbu prva, jm se m dit je-
jich majetkov reim. Dohody o volb prva vak ve vt-
in zem podlhaj uritm omezenm. V zsad zvolit
lze prvo jakhokoli sttu, pokud to nen v rozporu s do-
brmi mravy i zsadou veejnho podku. Nkter
stty zakazuj volbu prva jinho sttu, akoli umouj
stanovit si obdobn majetkov reim pi zachovn svho
nrodnho prva (nap.Nmecko,Rakousko,Belgie,Chor-
davek, aby zvolen prvo odpovdalo nktermu z prv-
nch d stanovench zkonem (Nmecko, Polsko,
vcarsko,Turecko). V Rumunsku, Srbsku ern hoe
a Bulharsku nen zatm dohoda o volb prva mon,exi-
stuj vak ji nvrhy pslunch prvnch pedpis.
Pro platnost dohody o volb prva se v naprost vt-
in stt vyaduje forma notskho zpisu. Poadavky
na formu nejsou stanoveny nap. v anglosaskch a skan-
dinvskch zemch, kde vak dohoda mus bt uloena
u pslunho soudu. V Rusku, Maarsku a Chorvatsku
posta oven podpisy astnk.V Itlii je nutn forma
notskho zpisu a ptomnost dvou svdk.V Dnsku
je v jistch ppadech nutn povolen ministerstva spra-
vedlnosti.
Velmi dleitm aspektem dohod o volb prva je
otzka zpsobu jejich zveejnn. V zsad je dohoda
inn okamikem jejho uzaven, ve vztahu k tetm
osobm se vak vyaduje jist zpsob jejho zveejnn.
Vtina zem vyaduje registraci ve veejnm rejstku.
Obecn lze tyto dohody uzavt ped uzavenm nebo
za trvn manelstv. Prvn dy stt, kter tyto dohody
pipout, zpravidla umouj jejich pozdj zmnu
(pravdpodobn jedinou zem, kter zmnu nepipou-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 156
156 slo 5/2007
t,je Portugalsko).Zmna obsahu smlouvy podlh zpra-
vidla urit kontrole, to z prvnho hlediska nebo zve-
ejnn. Vvoj smuje k odstrann kontroly prvn
strnky, jeliko z pohledu manel se jedn o dlouhotr-
vajc a nkladnou formalitu, jej pnos je ve srovnn
s notskm osvdenm pochybn. Nkter zem, jako
nap. Francie, poaduj uznn ze strany soudu, a sice nej-
mn dva roky od nabyt innosti dohody, kter m bt
zmnna. V Itlii se vyaduje uznn soudem u zmny
manelskch smluv uzavench ped 7. 5. 1981.V Belgii
se v jistch ppadech vyaduje schvlen smluv soudem
(nap. pokud se smlouva ru i pokud se mn sloen
majetku) a nsledn zveejnn ve vstnku Moniteur
Belge.V Nizozem a Litv mus bt veker zmny schv-
leny soudem.
V souasn dob existuje ada druh manelskch ma-
jetkovch reim. Jsou zem, kde plat jedin mon ma-
jetkov reim (nap.Bulharsko a Rumunsko),jin stanov
manelsk majetkov reim podprn pro ppady, kdy
nebyla uzavena manelsk smlouva. Existuj t prvn
dy s absolutn oddlenm jmnm. Jeden z manel je
vlunm vlastnkem a sm se svm majetkem nakld,
piem plat, e urit vci mohou bt ve spolenm
jmn.
3. vahy de lege ferenda v oblasti mezinrodnho
prva evropskho
Budouc nazen, kter m sjednotit kolizn normy,
mus minimln stanovit, kterm z monch prvnch
d se bude dit manelsk majetkov reim.Tmto pr-
vem se pak d majetkov reim manel nejen za trvn
manelstv, ale i po jeho skonen z dvodu rozvodu i
rozluky. Vznik otzka, jak by mly bt hranin uro-
vatel k uren rozhodnho prva a jak by mla bt je-
jich hierarchie.
K uren rozhodnho prva pro majetkov reim man-
el je v prvn ad rozhodujc, co stanov jejich man-
elsk smlouva. Pokud nebyla uzavena, rozhoduje msto
spolenho bydlit bezprostedn po uzaven man-
elstv. Pokud neexistuje, pak rozhoduje spolen sttn
pslunost,a pokud ani ta neexistuje,pak msto uzaven
manelstv. Ml by bt zvolen jednotn hranin urova-
tel namsto nkolika urovatel v zvislosti na povaze
jednotlivch vc a msta, kde se nachz.
Pokud dojde ke zmn hraninho urovatele (sttn
pslunosti manel, msta jejich obvyklho bydlit),
nemus to nutn znamenat zmnu prva,kterm se bude
majetkov reim dit. Lze si vak pedstavit dohodu, ve
kter by se manel na zmn rozhodnho prva do-
hodli. Mla by vak podlhat zveejnn, aby byla zaji-
tna dostaten prvn jistota a ochrana tetch osob.
4. Postoj CNUE k volb prva upravujcho
manelsk majetkov reim a odpovdi
na Zelenou knihu k nvrhu nazen o koliznch
normch v oblasti manelskho prva
CNUE naprosto souhlas s tm, aby manel mli mo-
nost zvolit si rozhodn prvo pro svj majetkov reim.
Tato volba by vak nemla bt neomezen. Hraninm
urovatelem by mohla bt sttn pslunost jednoho
z manel nebo msto jeho obvyklho bydlit, piem
rozhodujc by byl stav v okamiku volby. CNUE je toho
AD NOTAM
nzoru, e prvn prava uren rozhodnho prva pro
majetkov reimu manel by mla bt jednotn, a to
bez ohledu na zpisy do veejnch rejstk.Volbu prva
by mlo bt mon provst jak ped, tak po uzaven
manelstv.V ppad volby ped uzavenm manelstv
zvis jej innost na tom,zda k uzaven manelstv sku-
ten dojde. Volba prva by nemla mt retroaktivn
inky a nemla by negativn zasahovat do prva tetch
osob,pokud s tm vslovn nesouhlas.K dosaen urit
mry prvn jistoty se pro uzaven takov dohody navr-
huje forma notskho zpisu nebo jin veejn listiny.
astnky dohody je toti teba nleit pouit o v-
znamu a prvnch dsledcch volby prva.
IX. Monosti harmonizace ve vcech manelskch
majetkovch reim na rovni EU
Prof. Dr. Barbara E. Reinhartz, Univerzita Amsterdam
1. vod
Ped 100 lety v Evrop neexistoval problm harmo-
nizace majetkovho reimu manel. Dvodem nen ani
tak skutenost, e jet neexistovala Evropsk unie, jeli-
ko ji tehdy dochzelo k uzavrn manelstv osob s roz-
dlnou sttn pslunost, ale to, e v t dob bylo obvy-
kl, e ena pejmala sttn obanstv svho mue.
Majetkov reim manel se tak dil jeho nrodnm pr-
vem v dob uzaven manelstv. Z tohoto principu vy-
chzela Haagsk mluva z roku 1905, kter jako hranin
urovatel stanovila sttn pslunost mue, kter se dky
zmnnmu postupu stala pslunost spolenou. S po-
stupnm vvojem vak mnoho stt tento princip opus-
tilo. S konenou platnost byl odstrann na zklad
mluvy o sttn pslunosti vdanch en z roku 1957.
2. Souasnost
V souasn dob existuje mnoho nrodnch prav,
kter stanov, kter prvo je pro dan majetkov reim
manel rozhodn.Ti stty jsou stranou Haagsk mluvy
ze 14.3.1978,o prvu upravujcm majetkov reim man-
el,avak tato mluva nen v ostatnch sttech pli ob-
lben.
3. Dvody jednotn evropsk pravy
V Evropsk unii dochz ron k 170 000 rozvod se
zahraninm prvkem. Otzka prva, kterm se d ma-
jetkov reim manel, je dle dleit v oblasti nab-
vn majetku (zda bude vc ve vlunm nebo ve spo-
lenm jmn manel) a dispozice s nm (me jednat
jeden manel samostatn, i je poteba souinnosti dru-
hho).
S tm souvis t otzka obecnch ink manelstv,
tzv. rgime primaire. Tedy, zda potebuje jeden z man-
el souhlas druhho k nkterm prvnm konm,jako
nap. v Nmecku v ppad kon tkajcch se celho
jmn manel (nmecky Gesamtvermgensgeschfte),
nebo jako v ppad Nizozem, kdy je teba souhlasu
obou manel k prodeji bytu, v nm manel ij i
k pevzet ruen.S tm zce souvis otzka odpovdnosti
za dluhy a zvazky z kon s zkou vazbou na kado-
denn domcnost. Je teba rovn urit, kde se nachz
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 157

AD NOTAM slo 5/2007 157

obvykl bydlit manel, kdo jej uruje (zda oba man-
el, nebo pevn mu), jako i kdo rozhoduje o tom,
zda pjde ena pracovat i nikoli.
4. Zelen kniha ke koliznm normm v oblasti
manelskho prva
sil Evropsk unie o harmonizaci mezinrodnho
prva soukromho v oblasti manelskho majetkovho
reimu zaalo tzv. Zelenou knihou ke koliznm normm
v majetkovm prvu s ohledem na soudn pslunost
a vzjemn uznvn ze dne 17. 6. 2006.
5. Dvody pro nepevzet ustanoven z Haagsk
mluvy z r. 1978
nikm upozornni.Automatick zmna prva m za n-
sledek, e nov nabyt majetek podlh novmu prv-
nmu reimu,zatmco majetek dosud nabyt podlh p-
vodnmu.Pro odstrann problmu,vyplvajcho z toho,
e manel v dsledku automatick zmny nemaj pe-
hled o svm majetkovm reimu, nabz lnek 8 Haag-
sk mluvy een, dle kterho si manel po automa-
tick zmn prvnho reimu mohou zvolit nov prvo.
Tak se novm prvem mohou alespo dit prvn vztahy
k celmu jejich majetku. Nizozemsk obansk zkonk
pro tyto ppady stanov domnnku, e pokud nelze do-
loit, e je urit vc ve vlunm vlastnictv jednoho
z manel, m se za to, e je v jejich spolenm jmn.
6. Mon een

mluva vychz z volby prva, kterou manel uin 6.1 Vymezen pojm
ped nebo za trvn manelstv. Manel si mohou zvo- Ped urenm rozhodnho prva pro manelsk ma-
lit mezi a) prvem zem jejich obvyklho bydlit jed- jetkov reim je teba definovat, kter otzky pod oblast
noho z manel v okamiku volby prva nebo b) prvem manelskho majetkovho reimu vbec spadaj. Je to
jeho sttn pslunosti v tomto okamiku, nebo c) pr- dleit i z dvodu, e ji existuj mluvy, je nkter
vem prvnho obvyklho bydlit, kter bude mt jeden otzky ji upravuj.Kolizn normy ohledn vyivovac po-
z manel po uzaven manelstv, pokud je volba ui- vinnosti pro dobu po rozvodu manelstv jsou upraveny
nna ped uzavenm manelstv. Haagskou mluvou z roku 1973 a soudn pravomoc je
Pokud se manel po uzaven manelstv rozhodnou upravena nazenm Brusel I. V nmeckm ddickm
usadit se v jinm stt, mli by mt monost zvolit si pro prvu plat nap. zvltn zpsob vpotu dorovnn p-
svj majetkov reim t prvo tohoto sttu. Pro nemo- rstku druhho manela v ppad, e manelstv skon
vit vci si krom toho mohou pro zvolit zsadu lex rei smrt jednoho z manel.
sitae. Dal otzkou je, zda je v rmci mezinrodnho prva
Zvol-li si manel pro svj majetkov reim urit soukromho teba rozliovat obecn inky manelstv,
prvo, pak se toto prvo tk jejich vekerho jmn, tzv.rgime primaire, od prva majetkovho reimu man-
kter k tomuto okamiku maj, tedy aktiv i pasiv. Pokud el. Mnoho stt aplikuje jinou kolizn normu na man-
manel pechzej od majetkovho reimu spovaj- elstv obecn ne na manelsk majetkov reim. Na-
cho v oddlenm vlastnictv do reimu, kter je zaloen vrhuje se, aby kad lensk stt sestavil seznam
na spolenm jmn, pak pejde veker majetek man- ustanoven upravujcch institut manelstv obecn
el do jejich spolenho jmn. Jestlie se manel roz- a upravujcch manelsk majetkov reim.
hodnou jt opanou cestou, mus bt v nvaznosti na
volbu prva stvajc majetkov spoleenstv ukoneno 6.2 Volba prva
a majetek mezi nimi rozdlen, aby byla dna vchoz po- Podle odpovd k Zelen knize lze usuzovat,e vtina
zice pro reim s oddlenm majetkem.V Nizozem je tato stt souhlas s volbou prva. Je otzkou, zda ponechat
mluva inn od 1. 9. 1992, avak jeho obansk zko- monost volby neomezenou nebo zda omezit volbu
nk nebyl nikdy v tomto smru novelizovn. pouze na prvo sttu, ke ktermu maj manel osobn
Dohoda manel o volb prva mus bt uzavena ve vazbu, jak tomu je v lnku 3 a 6 Haagsk mluvy.
stejn form jako manelsk smlouva (lnek 1113 Ha- Bylo by t vhodn, aby manel mli monost zvolit
agsk mluvy).Minimln mus mt psemnou formu,bt si prvo, kter uruje t jejich ddick statut. Tm by
datovna a podepsna obma astnky. mohli zajistit, aby se tyto dv oblasti dily stejnm pr-
Pokud si manel nezvolili dn prvo, je hraninm vem. Dleit to je prv v ppad prvnch d, kde
urovatelem prvo sttu, kde mli manel posledn ob- existuje vnitn spojitost mezi tmito oblastmi prva,jako
vykl bydlit. Pokud nemaj msto spolenho obvy- nap. v Nmecku.V dsledku by si manel mohli zvolit
klho bydlit, je urovatelem prvo spolen sttn p- tak takov prvo, kter by si v danm okamiku ji
slunosti ve smyslu lnku 15 Haagsk mluvy. Pokud vlastn zvolit nesmli, nap. proto, e mezitm maj jin
nemaj ani spolenou sttn pslunost, je urovatelem msto obvyklho bydlit. Zda se toto sjednocen usku-
prvo nejuho spojen. ten na zklad kolizn normy v oblasti prva ddickho
V lnku 7 Haagsk mluva pot s ppady, kdy do- nebo prva upravujcho manelsk majetkov reim z-
chz k automatick zmn prvnho reimu. K takov vis na tom, jak monosti volby prva v oblasti ddic-
zmn dochz v ppad, kdy manel zskaj sttn ob- kho prva bude upravovat budouc evropsk prvn
anstv sttu, na jeho zem maj sv obvykl bydlit, prava. Mlo by se t uvaovat o sjednocen pravy v ji-
nebo tehdy,kdy zskaj obvykl bydlit v zemi,jej jsou nch souvisejcch oblastech prva, jako nap. prvu na
oba sttn pslunci. Ke zmn vak dochz rovn vivn v ppad rozvodu manelstv.
v ppad, kdy manel ij aspo deset let v zemi, jejm Pokud jde o formu, navrhuje se pro nov evropsk in-
prvem se jejich majetkov reim ned. Ve vech p- strument obdobn prava jako v ppad Haagsk
padech se rozhodn prvo mn na prvo sttu, ve kte- mluvy. Uvauje se o doplnn o monost volby prove-
rm ij. Problm vznik zejmna ve tetm ppad, ne- den maneli ped soudem pi rozvodu, nebo se me
bo navenek se nic nemn a manel nejsou na zmnu stt, e si manel a v okamiku rozvodu uvdom pro-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 158
158 slo 5/2007
blmy a prvn nsledky spojen s jejich majetkovm sta-
tutem.
inky volby prva mohou bt dvoj.Bu bude od oka-
miku volby cel jmn manel podlhat novmu prv-
nmu du, jak stanov lnek 6 Haagsk mluvy nebo se
nov prvn d bude vztahovat pouze na majetek na-
byt po volb.Vztaen novho prva na cel jmn ne-
znamen, e by se tmto prvem zptn dily veker
dosud uinn prvn kony mezi maneli a tetmi oso-
bami, ale pouze, e se volba prva vztahuje na veker
majetek, kter k okamiku volby vlastn. Pedpokld za-
veden dodatench opaten na ochranu tetch osob
a na vypodn dosud nabytho majetku,pokud jej nelze
bez dalho poddit novmu reimu. Prof. Reinhartz se
pikln spe ke druh variant.
V neposledn ad je teba upravit dsledky volby
prva pro manelskou smlouvu uzavenou ped touto
volbou. Je otzkou, zda volba prva automaticky zna-
men, e se reim sjednan v manelsk smlouv uplatn
v rmci zvolenho prva, nebo zda maj pednost p-
slun ustanoven zvolenho prva a a potom ustano-
ven manelsk smlouvy.
6.3 Majetkov reim bez volby prva
Je teba urit rozhodn prvo pro ppad, kdy si man-
el prvo pro svj majetkov reim nezvol. Nabz se
tradin hranin urovatel,jako je sttn pslunost,ob-
vykl bydlit a domicil.Kad z nich m sv vhody i ne-
vhody a je teba se shodnout na jejich vzjemn hie-
rarchii.
Sttn pslunost je sice relativn nemnn, avak
asto nemus vyjadovat neju vazbu k manelm.
Mnoho Evropan se sthuje do jinch zem bez zmny
sv sttn pslunosti a sttn pslunost nen eenm, proveden zpisu do rejstku pedpokladem ochrany te-
kdy se u manel li. Mnoho lid m t dvoj i vcero tch osob. Je otzkou, zda je vhodn stanovit sttm po-
obanstv.
Za nejvhodnj hranin urovatele se povauje msto
obvyklho bydlit, jak uruje Haagsk mluva, jeliko
vtina manelskch pr spolu ije,nebo pinejmenm
pobv v jednom stt.V vahu pichz t pojem byd-
lit, pouit v nazen Brusel I. Pi jeho pouit pro ob-
last majetkovho reimu me vak dochzet k nedoro-
zumn.Je tedy na mst zvolit jin pojem,nebo m i jin
obsah.Automatick zmna manelskho majetkovho re-
imu je pro vtinu stt Evropsk unie nepijateln.
7. Dal nvrhy
7.1 Evropsk majetkov reim manel
Navrhuje se zavst jaksi jednotn evropsk majetkov
reim manel, kter by si mohli manel zvolit namsto
konkrtnho prvnho du.Tento reim by byl podobn
jako esperanto sloen z element, kter jsou znm
v prvnch dech jednotlivch zem. ada stt vychz
ze skutenosti, e prstek dosaen bhem manelstv
mus bt na jeho konci rozdlen. A u proto, e se stal
soust spolenho jmn, kter mus bt vypodno, klou, stanovenou zejmna s pihldnutm k nejvym
nebo proto, e prstek jednoho z manel mus bt vy-
podn formou pohledvky vi druhmu manelovi
(Nmecko). Druh zpsob se jev jako jednodu, nebo
v jednotlivch zemch existuj rzn druhy spoluvlast-
nictv. Pokud by se zavedl dal zpsob, bylo by nutn
odpovdajcm zpsobem upravit veker evidence ne-
movitost. U druh varianty by to nebylo nutn, jeliko
AD NOTAM
kad z manel zstv za trvn manelstvm vlunm
vlastnkem. Pouze po skonen manelstv vznik po-
hledvka na dorovnn toho z manel, kter zskal b-
hem trvn manelstv mn.Takovmu manelovi me
bt jeho pohledvka uhrazena t nepenitm plnnm,
nap. pevodem bytu, ve kterm me tento manel
a jeho dti bydlet.Placen ve spltkch by mohlo bt rov-
n ppustn.
Pi volb tohoto een by bylo teba urit, jak maje-
tek vlastnil ten kter z manel na zatku manelstv.
K tomu by slouil seznam majetku,ppadn s ocennm
jednotlivch poloek. Otzkou je, zda se za prstek
bude povaovat veker majetek zskan za trvn man-
elstv, nebo pouze ten, kter manel nabyli vlastnm
piinnm.
7.2 Evropsk databze majetkovch reim
manel
Uvauje se o zaveden centrln evropsk databze,
kter by obsahovala prbn aktualizovanou charakte-
ristiku jednotlivch majetkovch reim.Zatm vak nen
jasn,kdo by ml potebn data dodvat,ani kdo by tento
systm financoval.
7.3 Evropsk rejstk majetkovch prv
Navrhuje se zdit centrln evropsk rejstk majet-
kovch prv, kter by obsahoval veker manelsk
smlouvy a dohody o volb prva. Pedpokladem je, aby
tyto rejstky existovaly ve vech lenskch sttech, co
zatm nen splnno. Pot je teba vyeit, kdo by ml mt
do rejstku pstup. Zda noti, advokti, soudci, soudn
exekutoi, i nkdo jin.
Tento systm bude spn pouze tehdy, pokud bude
vinnost zdit tento rejstk a povinn zpisy do nj.Prob-
lmem bude rovn tyto rejstky nsledn mezi sebou
propojit.
Diskuse
Jet jednou k lichvskm
rokm
JUDr. Vclav Kouba*
Po peten prvn vty rozsudku Nejvyho soudu
R ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 V roz-
poru s dobrmi mrav je zpravidla ve rok sjednan
ve smyslu ustanoven 658 odst.1 ObZ,kter podstatn
pesahuje rokovou mru v dob jejich sjednn obvy-
rokovm sazbm uplatovanm bankami pi poskyto-
vn vr nebo pjek. otitn v asopisu Ad Notam,
2007, . 3, oznaenm jako lichvsk roky jsem se
zamyslel nad aplikac tohoto prvnho nzoru v notsk
* Autor je notem v Praze.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 159

AD NOTAM slo 5/2007 159

praxi, a to pi sepisovn dohod se svolenm k vykona- tronick podob a povinnosti note penet tento rej-
telnosti v ppadech, kdy vitel je osoba, kter chce stk elektronickou formou Notsk komoe esk re-
zhodnotit voln finann prostedky pjkami na znan publiky, kter by pak mohla kontinuln vykonvat do-
vysok rok. hled a vyhodnocovat podezel ppady.
Prvn skupinu tvo ppady, kdy zkuen podnikavci
nut sv dlunky, aby uznali svj dluh naven o li-
chvsk rok a k noti jdou sepsat dohodu o disimu- Nkolik poznmek k prvn
lovanm konu, kter se jev jako bezron pjka. No-
t je v tchto ppadech v dobr ve, e zvazek, pro prav nezbytn cesty
kter astnci uzavraj dohodu se svolenm k vykona-
telnosti, reln existuje. V tomto smru not neodpo- JUDr. Frantiek Pcha*
vd za skutenou existenci zvazkovho prvnho
vztahu mezi vitelem a dlunkem, nem dvod odmt- vodem je nutno uvst, e a do konce roku 1950 byl
nout sepsn notskho zpisu dohody se svolenm k vy- tento prvn institut upraven zkonem . 140/1896 . z.,
konatelnosti a ani nen schopen rozpoznat disimulovan o propjovn cesty nezbytn (a to ve 27 paragrafech).
kon od skutenho. Pro informaci uvdm doslovn (ponkud archaick)
Sloitj je loha note ve druh skupin, kdy pod- znn 1 odst. 1 zkona . 140/1896 . z.: Pro pozemek,
nikatelsk subjekt nabz pomoc v tsni rychlou pj- kter postrd cestovnho spojen se st veejnch cest
kou. Takovto nebankovn pjka zpravidla podstatn k dnmu hospodaen nebo uvn potebnho, bu
pesahuje obvyklou rokovou mru uplatovanou ban- e tu nen pradnho spojen cestovnho nebo e jest
kami pi obdobnch obchodech a cel vrov obchod nedostaten, vlastnk v tchto ppadnostech, ve kte-
nasvduje tomu, e jej dlunk sjednv v tsni a za n- rch ke zzen cesty potebn nedostv se podmnek,
padn nevhodnch podmnek. V tchto ppadech by jich teba jest k vyvlastnn nebo k bezplatnmu do-
mli bt noti jednotn pi aplikaci ve uvedenho putn podle 365 OZO nebo podle jinch o tom vy-
prvnho nzoru Nejvyho soudu R v praxi a odmtat danch zkon, me dati, aby mu soudn propjena
sepsn notskho zpisu dohody se svolenm k vyko- byla podle tohoto zkona cesta nezbytn pes ciz po-
natelnosti, a to jak na penit plnn, tak i na nepen- zemek.
it plnn, kter je odvozeno od platnosti sjednanho Podle ust. 2 zkona . 140/1896 . z. bylo vak zzen
zvazkovho vztahu, jen vykazuje znak neplatnosti pro cesty nezbytn neppustn:
pekroen obvykl rokov mry. a) jestlie vhoda tto cesty nepevyovala kody, kter
V praxi je hranice pro podstatn pekroen obvykl by vznikly touto cestou pozemkm zavazenm,
rokov mry orientan, proto se me stt, e nkolik b) jestlie nedostatek cestovnho spojen byl zpsoben
not sepsn notskho zpisu odmtne, dost asto patrnou nedbalost dajcho vlastnka pozemku,
i neformln telefonicky ped tm,ne dojde k formln c) jestlie mlo bt zskno krat cestovn spojen ne
dosti o sepis notskho zpisu, zpravidla pot, co ob- bylo dosavadn.
dr elektronickou potou poadavky objednatele Pro zpsob, rozsah a smr cesty nezbytn i pro po-
konu, kterm je vitel. Pak se ale najde kolega, kter drobnj podmnky jejho uvn byla rozhodujc po-
dvod k odmtnut konu neshled a poadovan no- teba pozemku cesty postrdajcho. Pitom vak platila
tsk zpis sepe.Jinak odmtan adatel konu si svm zsada (dle 4 odst. 2), e cesta nezbytn mohla bt pro-
ponnm fakticky zmapoval notstv a v si toho, e pjena jenom potud, pokud j pravideln hospodaen
nael svho note, proto se na nho bude obracet i ve nebo uvn pozemk zavazench nebylo nemon
vech obdobnch ppadech nehledc na vzdlenost to- nebo znan zkrceno.
hoto note. Podle ust. 5 byl vlastnk pozemku, kter poteboval
Pokud se v reln praxi vyskytnou takovto ppady, zzen cesty nezbytn, povinen sloit pimenou n-
pak je nutn, aby byly co nejdve podchyceny orgny hradu za budouc kodu,kter by vzela propjenm ne-
vykonvajcmi dohled na innost note, pedevm no- zbytn cesty pozemkm zavazenm.
tskmi komorami.Ty by mly posoudit, zda jde o hra- Tento sk zkon byl vak zruen dnem 1. 1. 1951
nin ppad, kter by se kolegovi noti mohl stt tzv. stednm obanskm zkonkem (zkon . 141/1950
v dobr ve,nebo jde o poruen povinnosti note zkou- Sb.). Od tohoto dne nemly soudy na tomto seku d-
mat, zda dohoda se svolenm k vykonatelnosti nen o z- nou pravomoc, a to a do 1. 1. 2001 (tedy plnch 50 let).
vazku, kter je v rozporu s prvnm dem, a to nejen Praxe se proto snaila eit tuto problematiku aplikac
pro pekroen obvykl rokov mry. norem spadajcch do stavebnho (tedy sprvnho) prva.
Postaven not jakoto garant zkonnosti not- Jednalo se pedevm o pouit ustanoven 18 odst. 3
skch zpis o prvnch konech by mlo bt zajitno dvjho stavebnho du . 87/1958 Sb., podle nho
i kvalitou dohledu na jejich innost tak, e by notsk mohl stavebn orgn vyvlastnit nebo i zdit t jin prvo
komory mly mt i jin poznatky o innosti not ne k uritmu pozemku, ne je prvo vlastnick.
z kontrol, aby nemohlo dojt k neodhalenm ppadm,
kdy not mnohokrt poru svoj povinnost a nestan-
dardnm vkonem notsk innosti na sebe sousted
vekerou klientelu podnikajc za hranou zkona. Proto * Autor je bvalm sttnm notem. Obsah lnku byl pednesen jako
by innost not mla bt pod trvalm dohledem no- pspvek na Monseho olomouckch prvnickch dnech 7. a 8. 6. 2007.
1
tskch komor. Dnes platn stavebn zkon (. 183/2006 Sb.), kter nabyl innosti
dnem 1. 1. 2007, tuto problematiku (vyvlastnn nebo omezen vlast-
Zkvalitnn dohledu notskch komor na innost no- nickho prva) neupravuje. Je obsaena v samostatnm zkon o vy-
t bych vidl v povinnm veden rejstku N,NZ v elek- vlastnn (. 184/2006 Sb.).
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 160
160 slo 5/2007
Od 1.10.1976 bylo mon tyto ppady eit na zklad
zkona . 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm
du (stavebn zkon). Podle ust. 108 odst. 1 StavZ 1976
lo toti ve veejnm zjmu omezit vlastnick prva k po-
zemkm a stavbm rozhodnutm stavebnho adu a to
z dvod, je jsou uvedeny v odst. 2 108. Mezi tmito
dvody bylo pod psmenem d) uvedeno vytvoen pod-
mnek pro nezbytn pstup k pozemku a stavb.
Stavebn ady vak jen minimln vyuvaly tohoto
zkonnho ustanoven, ponvad een tchto ppad i pslun dvodov zprva,z n vyplv,e navrhovan
znamenalo pro n vtinou nedouc pracovn zt (po
strnce prvn nezdka tko zvladatelnou).1
K urit nprav na tomto seku dolo teprve dnem
1.ledna 2001,kdy nabyl innosti zkon .367/2000 Sb.,
kter novelizoval obansk zkonk .40/1964 Sb.a k do-
savadnmu 151o pipojil nov odstavec 3, kter zn:
Nen-li vlastnk stavby souasn vlastnkem pilehlho
pozemku a pstup ke stavb nelze zajistit jinak, me
soud na nvrh vlastnka stavby zdit vcn bemeno ve
prospch vlastnka stavby spovajc v prvu cesty pes
pilehl pozemek.
Tato kus prava zmnn problematiky obsaen
v pouhm jednom odstavci vak pli soudm pi een
konkrtnch situac nepomh,a proto tvrci nvrhu no-
vho obanskho zkonku zvolili mnohem ir pravu
po vzoru standardnch prav Rakouska, Nmecka a Que-
becu. Navrhovan prava je pojata do ust. 890897
(tedy do osmi paragraf).
Zkladn ustanoven obsahuje 890 odst. 1, dle nho
me vlastnk nemovitosti, na n nelze dn hospoda-
it i jinak ji dn uvat proto, e nen dostaten spo-
jena s veejnou cestou, navrhnout, aby mu soused za n-
hradu propjil nezbytnou cestu pes svj pozemek.
zen bude provdt soud, kter me nezbytnou cestu
povolit jen v rozsahu, kter odpovd poteb vlastnka
(panujc) nemovitosti,aby ji mohl dn uvat s nklady
co nejmenmi. Zrove m bt dbno, aby soused byl
zzenm nebo uvnm nezbytn cesty co nejmn ob-
tovn a jeho pozemek co nejmn zasaen.
Za zzen nezbytn cesty bude vlastnku zatenho
pozemku nleet nhrada k odinn tm vzniklch jem.
Krom toho bude vlastnk nemovitosti,v jeho prospch
byla nezbytn cesta povolena, povinen poskytnout pi-
menou jistotu za ppadn kody zpsoben na do-
tenm pozemku.
Podobn jako v skm zkon . 140/1896 . z. jsou
v navrhovanm 893 uvedeny dvody, kdy soud pro-
pjen nezbytn cesty nepovol, a to v tch ppadech,
kdy:
a) kody vznikl na nemovitosti souseda zejm nepe-
v vhodu nezbytn cesty,
b) nedostatek pstupu si hrubou nedbalost zpsobil,
kdo o nezbytnou cestu d nebo
c) d-li se nezbytn cesta jen za elem dosaen krat-
ho spojen.
Pokud pozemek bez pstupu obklopuje nkolik sou-
sednch pozemk, povol soud nezbytnou cestu jen pes
jeden pozemek, pes kter je nejpirozenj pstup.
Po pominut piny, pro ni byla nezbytn cesta po-
volena, soud na nvrh vlastnka dotenho pozemku ne-
zbytnou cestu zru, pokud ovem na oprvnn stran
nevznikla jin pina pro jej zachovn ( 895).
Poskytnut nhrada se pi zniku prva nezbytn cesty
nebude vracet, avak sloen jistota se vypod. V p-
AD NOTAM
padech, kdy se nhrada za nebytnou cestu poskytovala
ve spltkch, zanikne povinnost platit spltky okami-
kem zniku prva nezbytn cesty.
Zvren ustanoven ( 897) e situaci, kdy je za-
poteb zdit nezbytnou cestu jako umlou.V tchto p-
padech me vlastnk dotenho pozemku poadovat,
aby adatel pevzal do svho vlastnictv pozemek po-
tebn pro zzen takov cesty.
Podrobnj zdvodnn tohoto institutu obsahuje
prvn prava tto problematiky bude dostaten, aby
zajistila kvalitn rozhodovn soud na tomto seku.
Pesto by bylo vhodn uvst v nov zkonn prav to-
hoto institutu i zpsob jeho zpisu v katastru nemovi-
tost (zejm zznamem na zatenm pozemku p-
padn i na pozemku panujcm dle ust. 7 odst.2 zkona
.265/1992 Sb.,o zpisech vlastnickch a jinch vcnch
prv k nemovitostem). Institut prva nezbytn cesty je
(dle mho nzoru) vcnm bemenem sui generis, jeho
evidence v katastru nemovitost je nutn.2
2
Podle ust. 17 zkona .140/1896 .z.,o propjovn cesty nezbytn,
kter platil u ns do konce roku 1950, byl soud povinen po uplynut 4
tdn od pravoplatnosti svho rozhodnut nadit dn zpis cesty ne-
zbytn do pozemkov knihy.
Ze zahrani
Hospitan program pro note,
notsk kandidty a notsk
koncipienty v Nmecku
Mgr. Albta Kajanov*
Nmeck nadace pro mezinrodn prvn spoluprci
kadoron pod multilaterln hospitan program
v Nmecku, kter je uren vhradn pro note, not-
sk kandidty a notsk koncipienty ze stedn, v-
chodn a jihovchodn Evropy.Stalo se pjemnou tradic,
e na tomto programu nechyb ani zstupci z esk
strany, a tedy i v tomto roce ve dnech 13. ervna a
3. ervence se hospitace zastnili Mgr. Radim Neu-
bauer, notsk kandidt u JUDr. Ivy dov, notky
v Praze, Mgr. rka Musilov, notsk kandidtka u JUDr.
Martiny Herznov, notky v Praze, a Mgr.Albta Kaja-
nov, notsk koncipientka u Mgr. Ing. Jaroslava Havla,
note v Marinskch Lznch.
Na podn hospitanho programu v Nmecku se
krom Nmeck nadace pro mezinrodn prvn spolu-
prci podl i Spolkov notsk komora SRN a zemsk
notsk komory v Nmecku. Dky nkolikaletm zku-
enostem poadatel se i letos povedlo pipravit pro
astnky projektu, kte krom z ech pijeli tak z Ru-
munska, Lotyska, Maarska, Chorvatska a Polska, velice
bohat program. Hospitanti mli monost seznmit se
nejen s nmeckou prvn pravou tkajc se notsk
innosti a s prax v notskch kancelch, ale poznat
* Autorka je notskou koncipientkou u Mgr. Ing. Jaroslava Havla, note
v Marinskch Lznch.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 161

AD NOTAM slo 5/2007 161

i chod nkterch zemskch notskch komor a pede- tech souvis s notskou innost, a tedy pmo noti na
vm se letos zastnit i tzv.Nmeckho notskho dnu, zklad jejich kvalifikace a postaven jako nestrannho
tj.konference uren pro vechny nmeck note,kter nositele adu pichzej v vahu jako nejvhodnj
se kon jednou za pt let.Jeliko zkladn informace o no- adepti pro penesen tchto kompetenc. K tmatu rov-
tskm stavu v Nmecku,pstupu k adu,notsk ko- n vystoupili noti, piem Dr. Tilman Gtte, not
moe, innosti note apod. ji tenm Ad Notamu v Mnichov a prezident Spolkov notsk komory SRN,
zprostedkovala v . 5/2006 JUDr. Veronika Matjkov, uvedl, e notsk stav je pipraven a schopen pomoci
astnice projektu v loskm roce, rda bych nyn po- soudn moci v odlehen jejich kol. Dle zdraznil, e
referovala zejmna o aktulnch tmatech, o nich bylo v penesen soudnch kompetenc na note lze spato-
diskutovno v rmci Nmeckho notskho dne a kter vat vhody, jednak sttn apart me oekvat spory
zrcadl vvoj notstv v Nmecku, a popsala dal pr- v personln oblasti,pro obany je pak vhodou vt do-
bh hospitanho programu. stupnost k notskm adm, stejn tak osobnj kon-
Na Nmeckm notskm dnu konanm ve dnech takt mezi notem a obanem, kdy not me obanu
13. a 16. ervna 2007 v Braunschweigu se selo zhruba poskytnout potebnou prvn radu v tom kterm kon-
400 astnk z ad nmeckch not, not advo- krtnm ppad tkajcm se ddictv. Dr. Andreas Alb-
kt (pozn.v Nmecku vedle not poskytujcch pouze recht, not v Regensburgu a viceprezident zemsk no-
notsk sluby psob rovn notiadvokti, kte tsk komory v Bavorsku, se potom ve sv pednce
vykonvaj notskou a rovn advoktn innost), no- vnoval ji konkrtnm otzkm mon delegace kol
tskch kandidt,zahraninch delegac a zstupc no- v pozstalostnm zen, nap. hlediskm pslunost no-
tskch komor. Konferenci zahjil prezident Spolkov t v ddickch vcech, vytvoen centrlnho registru
notsk komory SRN Dr. Tilman Gtte, not v Mni- zvt, ednmu postupu v ddickch vcech atd. Za
chov, a dle k astnkm rovn promluvili spolkov Nmeck spolek soudc vystoupil DirAG Hanspeter Te-
ministryn spravedlnosti pan Brigitte Zypries, dolno- etzmann, kter uvedl, e pro penesen kompetenc
sask ministryn spravedlnosti pan Elisabeth Heister-Ne- soud na note mohou na jedn stran sice mluvit re-
umann a primtor msta Braunschweig Dr. Gert Hoff- gulan politick dvody, nelze vak tuto podstatnou
mann. Pi vbru tmatu Nmeckho notskho dne si zmnu zavst pouze z fisklnch dvod. Dle pedn-
poadatel pedsevzali vnovat se pedevm tm oblas- ejc oponoval, e pi zsadnm penesen kol v d-
tem notsk innosti, ve kterch mohou noti pomoci dickch vcech na note,stle zstane ada kon,kter
soudn moci,a to pevzetm nkterch jejich kol,a pi- i nadle budou moci vykonvat pouze soudy, piem
tom poskytovat prostednictvm prvnho poradenstv cel zmna me vst k rozttnosti zen. Dle p.Te-
profit obanm. Proto hlavn mottem letonho Nmec- etzmann zdraznil,e je nutn vyeit i otzku,jak by p-
kho notskho dne byla teze Funkce note ve smyslu padn v nov funkci postupovali tzv.notiadvokti,aby
odlehen prce soud. ada not a zstupc justice byla zaruena kvalita a nestrannost zen, nap. pi vy-
zpracovala na toto tma vlastn pspvky,popisujc vdy dvn tzv. ddickch list (okruhu ddic), kter jsou
jednotliv oblasti notsk innosti, a souasn zaznlo nyn veskrze v kompetenci okresnch soud.
i mnoho podnt, a ze strany pednejcch i ast- Pestoe tmatu penesen kol v ddickm zen na
nk konference, o tom, jak postaven by v budoucnu note byla na konferenci vnovna nejvt diskuse,stra-
mlo nleet notm v rmci justinho systmu a ja- nou zjmu nezstaly ani jin oblasti notsk innosti
kmi opatenmi lze zvit kvalitu jejich slueb. jako nap. psobnost note v rmci rodinnho a man-
Nejvt pozornost byla vnovna diskusi o penesen elskho prva,pi pevodech nemovitost a v oblasti ob-
kol soud na note v oblasti ddickho zen (v sou- chodnho prva a prva obchodnch spolenost. Dr.
asn dob vekerou agendu pozstalostnho zen Christof Mnch, not v Kitzingenu, a Prof. Siegfried Wil-
v Nmecku vyizuj pslun ddick soudy,piem no- lutzki,estn pedseda Nmeckho soudnho snmu pro
t me na dost klient pouze sepsat nap.dost o vy- otzky rodinnho prva, ve svch pednkch zdraz-
dn tzv. ddickho listu okruhu ddic, prohlen nili vznam a vhody notsk listiny v oblasti manel-
o odmtnut ddictv, ddickou smlouvu). O monostech skch smluv a dohod o prav pomr pro dobu po roz-
realizace a postupu prac na tto reform referoval mi- vodu, jeliko prv zde not dky sv nestrannosti me
nistersk rada Udo Gramm z bavorskho ministerstva klientm nastnit vyvenou smluvn pravu jejich po-
spravedlnosti, kter poslucham sdlil, e ji byl vy- mr,kter bhem manelstv i v dob po rozvodu me
pracovn nvrh na zmnu l. 98a stavy SRN ve smyslu zabrnit vzjemnm sporm.Tak je pot naplnn cl in-
umonn penesen kol soud na note a dle nvrh nosti note jako regultora vztah ve smyslu vyeit po-
zkona o penesen kol v oblasti soudn moci na no- tenciln spory a psobit preventivn proti jejich vzniku.
te,jeho podstatou je zaveden pevn stanovenho roz- Funkci note pi pevodech nemovitost byly vnovny
pt kompetenc, na jejich zklad lze na note dele- dv pednky, kdy Prof. Dr.Wolfgang Krger ze Spolko-
govat veker koly ddickho soudu prvn instance vho soudnho dvoru SRN se ve svm pspvku zab-
a tak dal dl kony v jinch oblastech. Pro penesen val monm zlepenm v oblasti prvnho poradenstv
agendy pozstalostnho zen se ve svm pspvku jed- poskytovanho notem, a to pedevm z hlediska
noznan vyjdila bavorsk ministryn spravedlnosti ochrany prv klient. Prof. Dr. Stefan Hgel, not ve We-
Dr. Beate Merk, kdy zdraznila, e roste poteba vraz- imaru, se pak dle zamil na roli note v jednotlivch
nch spornch opaten v rmci vkonu veejn sprvy fzch transakce s nemovitostmi (seznmen klient
a je tedy douc zredukovat sttn innost v nkterch s prvn pravou vcnch prv, znn smlouvy, pouo-
oblastech a pokud mono penst urit sttn pravo- vac povinnost note, prvn poradenstv, zajitn z-
moci na vhodn osoby.Prv oblast ddickho zen pi- pisu do pozemkov knihy, notsk poplatky atd.). No-
chz u tohoto zmru v potaz, jeliko v mnoha aspek- vinkou v Nmecku je elektronick forma rejstkovho
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 162

162 slo 5/2007 AD NOTAM

zen,kter byla zavedena 1.ledna 2007.O loze note, Ti od hospitant kadoron sbraj jejich zkuenosti
kter s rejstkovm soudem komunikuje pouze elek- a postehy k programu tak, aby do budoucna co mon
tronicky, tj. zasl soudu elektronickou cestou nvrh na nejvce zefektivnili el projektu a hospitanti nabyli ne-
zpis do obchodnho rejstku, stejnopis notskho z- jen vdomosti ohledn notsk innosti v hostujc zemi
pisu, souvisejc listiny a dle zapisovan data pmo ve a zkuenosti vyuiteln ve vlastn praxi, ale dozvdli se
form,ve kter rejstkov soud po kontrole obsahovch i zkladn daje o notstv v zemch ostatnch hospi-
nleitost data penese do obchodnho rejstku, pore- tant a mohli porovnat stav a vvoj notstv v rmci
feroval Dr. Klaus Piehler, LL.M., not v Koln, piem vech zastnnch zem.V letonm roce byl zmr po-
uveden vyzvedl jako jednu z nejvznamnjch loh no- adatel rozhodn splnn, jeliko hospitanti odjdli
te ve smyslu ulehen prce rejstkovmu soudu. Dal- z hostitelsk zem plni novch zkuenost umocnnch
mi referenty byly Prof. Dr.Wulf Goette, soudce ze Spol- navc ast na Nmeckm notskm dnu v Braunsch-
kovho soudnho dvora SRN,kter se ve svm pspvku weigu.
zabval podstatnmi elementy pozice note pi vkonu
jeho funkce v oblasti obchodnho prva, jako nap. ne-
strannost note, zruka seriznosti, prvn jistota apod., VltavaDunaj 2007
a dle Prof.Dr.Detlef Kleindiek z Univerzity v Bielefeldu,
kter posluchae informoval o navrhovan reform JUDr. Irena Bischofov*
prvn pravy spolenosti s ruenm omezenm.
Po asti na Nmeckm notskm dnu strvili hos- Ve dnech 14.16. 9. 2007 se v Olomouci uskutenilo
pitanti tden v Bonnu uren pro seznmen se s prvn v poad ji dvanct setkn eskch a rakouskch no-
pravou tkajc se notsk innosti v Nmecku. Poa- t pod nzvem VltavaDunaj.
datel pipravili pro astnky projektu pednky v- astnky pivtal bhem ptenho veernho pro-
novan organizaci notstv v Nmecku, innosti, ko- gramu JUDr. Josef Kawulok, prezident Notsk komory
lm a povinnostem notskch komor a not, v Ostrav, kter se na pprav letonho setkn pod-
notskm listinm, notskm poplatkm, dozoru nad lela.
innost note a souasn postaven notstv v Evrop- Sobotn dopoledne bylo vyhrazeno odbornmu pro-
sk unii. Hospitanti rovn absolvovali strun exkurz gramu na tma Postaven note a soudu v ddickm -
do oblasti prva ddickho, manelskho a rodinnho, zen v esk republice.V prostorch zasedacho slu olo-
prva obchodnch spolenost a pravy zen u rejst- mouck radnice se astnkm na vod dostalo pivtn
kovho soudu, dle nemovitost vetn jejich zaten JUDr. Martina Foukala, prezidenta Notsk komory
a pravy zen u pozemkov knihy.Pednejc byli pe- esk republiky, na jeho proslov navzal Ing. Pavel Ho-
vn z ad not, a tak ve svm vklad asto zmnili rk, nmstek hejtmana Olomouckho kraje, kter hosty
i praktick zkuenosti, aby se hospitanti seznmili s nej- srden pozdravil a informoval je o relich a zajma-
bnj innost nmeckho note. Stejn tak mohli vostech Olomouckho kraje. Rakousk notsk komora
astnci programu v rmci diskuse porovnat i jejich do- byla zastoupena viceprezidenty Notsk komory pro V-
mc prvn pravu a praxi v jednotlivch sttech. Dle de Doc. Dr. Ludwigem Bittnerem a Dr.Wernerem Scho-
hospitanti absolvovali nvtvu v notsk kanceli Dr. derbckem.
Dietricha Kleppi v Bonnu, kter byla zajmav z hlediska Odborn refert zpracoval a pednesl JUDr. Martin
systmu a organizace prce v tto kanceli. Krma, not v Praze. Jeho vystoupen podalo astn-
V dal fz hospitanho programu byli astnci pro- km komplexn pehled o prbhu a jednotlivch fzch
jektu rozdleni do notskch kancel po celm ddickho zen v esk republice a o platn prvn
Nmecku, kde strvili tden s clem seznmit se s not- prav v oblasti hmotnho i procesnho prva.V tomto
skou prax v Nmecku. Bhem tto doby mli pleitost kontextu nechybl ani historick exkurz do minulho
poznat bn chod notsk kancele, nap. z hlediska stolet objasujc dsledky odklonu souasnho ddic-
organizace prce, pstupu ke klientm, vytenosti no- kho prva od princip Obecnho zkonku obanskho
te apod.Souasn byli hospitanti ptomni jednn s kli- z roku 1811. Pednka dle astnky seznmila se z-
enty, a tak vidli, o jak kony je ze strany veejnosti nej- kladnmi koly ddickho zen a zsadami, na kterch
vt zjem (pevn se jednalo o sepis kupnch smluv spov,a neopomenula ani vysvtlen pravy pravomoci
a smluv o zzen pozemkovho dluhu, sepis zvt, pl- eskch soud pro projednn ddictv po cizinci na-
nch moc pro zajitn osobnch a majetkovch zlei- chzejc se na zem esk republiky nebo ddictv po
tost pro ppad zbaven i omezen zpsobilosti k prv- eskm obanu v cizin.
nm konm zmocnitele, manelskch smluv, Refert JUDr.Martina Krmy se setkal se znanou odez-
spoleenskch smluv o zaloen spolenosti s ruenm vou rakouskch koleg. Jejich zjem o bli poznn
omezenm a sepis nvrhu a zajitn zpisu do obchod- esk platn prvn pravy ddickho prva vyplynul
nho rejstku,zpis z valnch hromad a zajitn zpisu z konkrtnch dotaz vznench ji bhem pednky.
zmn ve spolenosti do obchodnho rejstku atd.). Jeli- Nejastji tyto dotazy smovaly ke srovnn ddickch
ko komunikace note s obchodnm rejstkem probh titul a jednotlivch institut ddickho prva v obou
v Nmecku od potku letonho roku pouze elektro- zemch. ivou debatu rozproudila zmnka o nov kodifi-
nicky, mnoz noti svm zahraninm kolegm tak kaci obanskho prva a dal novele obanskho soud-
pedvedli, jak tento systm funguje, jak jsou zadvna nho du v esk republice a pozornost rakouskch
data do systmu, jak programy jsou k tomuto elu vy-
uvny apod.
Na zvr celho pobytu se vichni hospitanti opt se- * Autorka je notskou kandidtkou a zstupkyn JUDr.Vlasty Audyov,
li v Bonnu s clem vyhodnotit cel projekt s poadateli. notky v Olomouci.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 163
AD NOTAM
host vzbudila tak st pednky tkajc se existence
a provozu Centrln evidence zvt veden NK R.
Nemn dleit pro vzjemnou vmnu informac
a udrovn ptelskch vztah jsou spoleensk setkn 1989, avak nen upravena dnmi prvnmi pedpisy.
not, kter tuto akci doprovz. Letos jim poskytlo ku-
lisu historick centrum msta Olomouce, prohldka Ka-
tedrly sv. Vclava, Arcibiskupskho muzea a Poutnho
kostela Navtven Panny Marie na Svatm Kopeku
u Olomouce.
Oficiln program zakonila sobotn slavnostn veee
v netradinm prosted Arboreta Prodn rj.Rozlouen
s hosty a pjemnou atmosfru obou dn dstojn pod-
trhlo hudebn vystoupen Gamavilla Quartetu pod ve-
denm editele Moravsk filharmonie Olomouc Vladi-
slava Kvapila. Profesn vznam setkn potvrdila
ptomnost mstopedsedkyn Vrchnho soudu v Olo-
mouci, JUDr. Ivany Waltrov, pi zvren slavnostn ve-
ei.
Clem tchto setkvn je zajist umonit notm
z obou zem zskvat vzjemn pnosn odborn infor-
mace a zrove v ptelsk atmosfe vyvjet a prohlu-
bovat osobn kontakty. Vzhledem k letonmu potu
astnk a jejich kladnmu hodnocen celho setkn
nezbv ne si pt, aby v tomto duchu setkvn es-
kch a rakouskch koleg pokraovala.
JUDr. Foukal pi projevu, vpravo JUDr. Ivana Waltrov,
mstopedsedkyn Vrchnho soudu v Olomouci. Foto:
Ing. Pavel Kantor
Japont noti v Praze
JUDr. Karel Wawerka*
Na potku jna 2007 navtvila Prahu delegace ja-
ponskch not v ele s prezidentem japonsk not-
sk komory panem Masakazu Watanabe. Dne 1. 10. 2007
se konalo setkn se zstupci Notsk komory R za p-
tomnosti dr. Wawerky, note v Praze, a Jana einy ze
spolenosti NOTSERVIS s.r.o.v budov Notsk komory
R.
slo 5/2007 163
Japont noti se zajmali pedevm o esk systm
centrln evidence zvt a o zpsob jeho fungovn.V Ja-
ponsku centrln evidence zvt sice existuje ji od roku
Rozdl mezi obma zemmi tak spov v tom, e ja-
pont noti sami neprojednvaj ddictv jako soudn
komisai tak, jako je tomu u not eskch. Psob
pouze pi nkterch konech tkajcch se ddictv.
Jedn se pedevm o sepisovn zvt a po smrti z-
stavitele pak o sepisovn nkterch ddickch dohod.
N systm japonsk note zaujal a ocenili jeho pro-
pracovanost.Akoli Japonsko m desetkrt vce obyvatel
ne esk republika, psob zde pouze 550 not.
Svd to o tom, e pracovn npl japonskch not
nen tak irok jako agendy not eskch.
Japont noti projevili zjem o pokraovn vz-
jemn spoluprce mezi notskmi komorami v obou
vzjemn vzdlench zemch.
* Autor je notem v Praze.
Soudn rozhodnut
aloba na ochranu vlastnickho prva po ode-
vzdn pozstalosti
Po pravomocnm odevzdn pozstalosti se ji
nelze spn domhat uren, e nov najevo vy-
l jmn zstavitele je lec pozstalost; v ta-
kovm ppad je na mst aloba na ochranu vlast-
nickho prva, k n jsou ddici po odevzdn
pozstalosti aktivn legitimovni.
Rozsudek Nejvyho soudu ze dne 24. 8. 2006, sp. zn. 21
Cdo 3122/2005
Z odvodnn: alobci se alobou podanou u Okres-
nho soudu v S. dne 7. 5. 2001 domhali uren, e cen-
nosti v nvrhu specifikovan tvoily ke dni podn n-
vrhu na dodaten projednn ddictv, tj. ke dni 21. 8.
2000, a dodnes tvo lec pozstalost po A. B., zeme-
lm dne 31. 5. 1941. Uvedli, e A. B., podnikatel v J.,
zemel dne 31.5.1941 bez zanechn zvti;e ddick
zen o jeho pozstalosti bylo vedeno Okresnm soudem
v S. pod sp. zn. D 162/41; e v rmci ddickho zen
byla ohledn zjitnho rozsahu pozstalosti A. B. uza-
vena a soudem schvlena ddick dohoda mezi jeho z-
konnmi ddici, konkrtn pozstalou vdovou S. B., nar.
16. 4. 1900, a tymi nezletilmi syny S. (nar. 23. 10.
1924), J., Z. (oba nar. 10. 7. 1927) a A. (nar. 11. 8. 1933),
kte byli zastoupeni ustanovenmi opatrovnky; e
v roce 1946 bylo provedeno ohledn nov se objeviv-
ho majetku zstavitele dodaten projednn ddictv,
avak ani v rmci tohoto dodatenho ddickho zen
nedolo k vypodn pozstalosti A.B.v plnm rozsahu;
e v roce 1957 byla pozstal vdova S. B. rozsudkem b-
valho Lidovho soudu v . B. sp. zn. T 113/57, ve spo-
jen s rozsudkem bvalho Krajskho soudu v L. sp. zn.
3 To 713/57, odsouzena pro hospodskou trestnou in-
nost a postiena mj. trestem propadnut celho jmn;
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 164
164 slo 5/2007
e trest propadnut majetku se konkrtn tkal vc
popsanch v alob; e citovan odsuzujc trestn roz-
sudky byly rozsudkem Nejvyho soudu R ze dne
24. 8. 1990 zrueny; e po seznmen se s obsahem
oznaench veejnch listin je nyn alobcm jasn, e
tehdej sttn orgny nemly, krom primrnho zjmu
na realizaci vyvlastovacho chvatu cennost z drahch
kov rodiny A. B., dn dal zjem na dnm objasnn soudu v S. sp. zn. D 778/2000 je prokzno, e ddici po
skutenho prvnho stavu vlastnickch vztah k uchv-
cenm cennostem,akoli jim z kad svdeck vpovdi,
nejen S. B., ale i ostatnch len jej rodiny muselo bt
zejm,e tehdy obalovan S.B.vlun vlastnictv k za-
branm cennostem nesvdilo; e na neobjasnn tto
rozhodn skutenosti poukzal i Nejvy soud R pi
zruovn odsuzujcch rozsudk; e pedmtn zlat jejich prvn nstupci, se mohou domhat pouze doda-
a stbrn mince tvoily tzv. lec pozstalost po A. B.,
a to proto, e tento zemel u v roce 1941, tedy za in-
nosti obecnho zkonku obanskho z r. 1811, kter
v rmci tohoto ddickho institutu spojoval nabyt d-
dictv ddicem nikoli s okamikem smrti zstavitele, ale
a s okamikem odevzdn pozstalosti ddici soudem;
e dne 21. 8. 2000 podali zkonn ddici zstavitele A.
B. nvrh na proveden dodatenho ddickho zen
ohledn zlatch a stbrnch minc v nvrhu popsanch
s tm, e tvo lec pozstalost po A. B., nebo citovan
cennosti tento ke dni sv smrti prokazateln vlastnil
a ony nebyly doposud v rmci ddickho zen o jeho
pozstalosti projednny; e v rmci tohoto soudem za-
hjenho zen Okresn soud v S. vydal dne 19. 2. 2001
usnesen pod . j. D 778/2000-63, kterm zkonnm d-
dicm A. B. uloil, aby ve lht dvou msc ode dne
prvn moci tohoto usnesen podali u Okresnho soudu
v Semilech tuto alobu na uren lec pozstalosti; e
v souladu s tmto usnesenm tud alobci touto alo-
bou aluj na uren lec pozstalosti zstavitele A. B.,
nebo je nutn pro ely ddickho zen postavit naji-
sto, e pedmtn cennosti skuten tvo do dnenho
dne lec pozstalost; e vzhledem k tomu, e k dne-
nmu dni ji zemeli pozstal vdova S. B. a pozstal sy-
nov S. aj., podvaj alobu souasn zkonn ddici, kon-
krtn synov zstavitele Z.aA.,vnuk zstavitele S.,kter
je synem a zkonnm ddicem zemelho syna zstavi-
tele S. B., vnuk zstavitele J., kter je synem zemelho
syna zstavitele J. B., a snacha zstavitele B., kter je vdo-
vou po synovi zstavitele J.; e alobu na uren lec
pozstalosti podvaj za sttem eskou republikou, jako
nstupnickm sttem po bvalch sttnch zzench, za-
stoupenm Ministerstvem financ R, jako stednm or-
gnem sttu, do jeho psobnosti nleej vci tkajc
se sttn pokladny R a hospodaen s majetkem.
Okresn soud v S. rozsudkem ze dne 11. 3. 2003, . j. 5
C 270/2001-56, alob vyhovl a rozhodl, e alovan je
povinna nahradit alobcm nklady zen ve vi
33 205,60 K k rukm zstupce alobc.Vychzel ze z-
vru, e alobci doloili, e maj nalhav zjem na ur-
en, e pozstalost po zemelm A. B. je dosud lec po-
zstalost; e movit vci, o n se jedn, nebyly nikdy
v ddickm zen projednny,nedolo k odevzdn a pi-
jet ddici; e alobci doloili svoji aktivn legitimaci
v tomto zen, nebo vichni jsou v dnen dob ddici
po zemelm A. B.; e za eskou republiku je sprvn
alovno Ministerstvo financ.
K odvoln alovan Krajsk soud v H. K. rozsudkem
ze dne 18. 12. 2003, . j. 22 Co 249/2003-72, rozsudek
AD NOTAM
soudu prvnho stupn zmnil tak, e alobu zamtl, a roz-
hodl, e dn z astnk nem prvo na nhradu n-
klad zen ped okresnm ani odvolacm soudem.
Uvedl, e nesdl prvn nzor okresnho soudu spo-
vajc v tom, e alobci maj nalhav prvn zjem na ur-
en, e pozstalost po zemelm A. B. je dosud lec po-
zstalost; e obsahem plohovho spisu Okresnho
zemelm A. B. mezi sebou uzaveli ddickou dohodu,
kter byla schvlena a ddicm byla dne 26. 11. 1941 vy-
dna odevzdac listina, kterou bylo ddictv skoneno;
e proto movit vci, kter byly nalezeny po odevzdn
pozstalosti a kter jsou pedmtem tohoto zen, jsou
jmnm nepatc do lec pozstalosti;e ddici,resp.
tenho projednn ddictv,co tak alobci uinili;e
o tom, zda ten kter pedmt pat i nepat do poz-
stalostnho majetku mus rozhodnout sm pozstalostn
soud na zklad svho vlastnho eten.
Proti tomuto rozsudku odvolacho soudu podali a-
lobci dovoln. Ppustnost dovoln dovozuj z ustano-
ven 237 odst. 1 psm. a) OS. Namtaj, e jejich nal-
hav prvn zjem na poadovanm uren je
jednoznan dn, a to pmo pravomocnm rozhodnu-
tm Okresnho soudu v S. ze dne 19. 2. 2001, . j.
D 778/2000-63, kterm byla alobcm uloena povin-
nost pedmtnou alobu podat;e podn takov aloby
umouje zvltn pedpis, a proto jej podn neodvis
na prokzn nalhavho prvnho zjmu; e bez pro-
jednn aloby nebude pokraovno v dodatenm pro-
jednn ddictv po zemelm A. B.. Navrhuj, aby do-
volac soud napaden rozsudek odvolacho soudu zruil
a vc vrtil tomuto soudu k dalmu zen.
Nejvy soud esk republiky jako soud dovolac
( 10a OS) po zjitn,e dovoln proti pravomocnmu
rozsudku odvolacho soudu bylo podno oprvnnmi
osobami (astnky zen) ve lht uveden v ustano-
ven 240 odst.1 OS a e jde o rozsudek,proti ktermu
je podle ustanoven 237 odst. 1 psm. a) OS dovoln
ppustn, pezkoumal napaden rozsudek ve smyslu
ustanoven 242 OS bez nazen jednn ( 243a odst.
1 vta prvn OS) a dospl k zvru, e dovoln nen
opodstatnn.
Z obsahu spisu vyplv, e zen o ddictv po A. B.,
zemelm dne 26. 6. 1941, posledn bytem v J., bylo p-
vodn vedeno Okresnm soudem v S. pod sp. zn.
D 162/41. Podle odevzdac listiny vydan v tomto zen
Okresnm soudem v S. dne 26.11.1941 a schvlen d-
dick dohody pipadla pozstalost podle zkona a d-
dickch pihlek do vlastnictv pozstal vdov S.B.jed-
nou tvrtinou a pozstalm dtem nezletilm S.,J.,Z.a A.
dohromady temi tvrtinami;souasn bylo projednn
pozstalosti prohleno za skonen.
Z obsahu spisu t vyplv, e Okresn soud v S. usne-
senm ze dne 19. 2. 2001, . j. D 778/2000-63, uloil
alobcm, aby ve lht dvou msc od prvn moci
tohoto usnesen podali u Okresnho soudu v S. nvrh
na uren, e ne uveden cennosti tvoily ke dni
podn nvrhu na dodaten projednn ddictv, tj. ke
dni 21. 8. 2000 a dodnes tvo lec pozstalost po
A. B..
Pi projednn ddictv se vdy vychz z prvnch
pedpis innch v dob smrti zstavitele (srov. zejm.
873 ObZ). I v souasn dob se proto v zen o d-
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 165
AD NOTAM
dictv po A.B.,zemelm dne 26.6.1941,postupuje podle
ustanoven Obecnho zkonku obanskho (dle t
jen OZO), vyhlenho csaskm patentem ze dne
1. 6. 1811 . 946 Sb. z. s., kter byl pro zem Republiky
eskoslovensk recipovn zkonem . 11/1918 Sb., ve
znn pozdjch pedpis;v zen ped soudem prvnho
stupn pak i podle csaskho patentu ze dne 9. 8. 1854
. 208 . z. (nespornho patentu), poppad (v otzkch
tmto patentem neupravench) podle zkona
. 100/1931 Sb., o zkladnch ustanovench soudnho -
zen nespornho.
Podle ustanoven 547 OZO ddic, jakmile ddictv
pijal, pedstavuje se zetelem k nmu zstavitele. Vi
tet osob povauj se oba za osobu jedinou. Ped pi-
jetm od ddice hled se na pozstalost tak, jako kdyby
dosud byla dravou zemelho.
Podle ustanoven 797 OZO nikdo nesm ddictv sv-
mocn vzti v dren. Ddick prvo mus se ped sou-
dem projednati a jm mus bti provedeno odevzdn po-
zstalosti, tj. peveden v prvn drbu.
Podle ustanoven 819 OZO jakmile na zklad dol
pihlky ddick bude soudem uznn ddic po prvu
a budou jm splnny povinnosti, odevzd se mu ddic-
tv a projednn se uzave. Ostatn jest na ddici, chce-li
se domoci pevodu vlastnictv vc nemovitch, aby za-
choval pedpis 436.
Podle ustanoven 179 nespornho patentu nalezne-
-li se po odevzdn pozstalostn jmn dve neznm,
bute dodaten o nm provedena potebn edn jed-
nn, a zejmna uinna opaten k zapraven nebo za-
jitn zkonnch poplatk. Pi tom nen teba nov d-
dick pihlky a odevzdn.
Podle ustanoven 25 odst. 1 a 2 zkona . 100/1931
Sb. upravujcho postup pi een tzv. pedurujcch
otzek zvis-li rozhodnut nespornho soudce na ped-
chozm zjitn prva nebo prvnho pomru, me se
toto zjitn stt v nespornm zen, i kdy toto prvo
nebo prvn pomr jsou mezi astnky sporny, ale jen
s inky pro toto zen. Zvis-li rozhodnut o pedur-
ujc otzce na zjitn sporn skutenosti, me soud
na nvrh nebo z edn moci astnky odkzat na zen
sporn nebo podle povahy vci na zen sprvn; a do
vyzen tto vci me uinit opaten, jich je teba na
ochranu veejnch zjm nebo k zajitn astnk
nebo elu zen.
Podle prvn pravy obsaen v obecnm zkonku
obanskm k ddn nedochz ze zkona (jak je tomu
v souasnosti srov. 460 a nsl. ObZ), ale a odevz-
dnm pozstalosti ( 797 a 819 OZO). Chce-li ddic
nabt ddictv, mus se o n uchzet u soudu (tj. podat
ddickou pihlku srov. 799 a nsl. OZO) a soud mu,
budou-li splnny vechny zkonem stanoven pedpo-
klady, pozstalost odevzd ( 797 OZO). Do odevzdn
tvo pozstalostn jmn lec pozstalost (hereditas
iacens), tj. majetek, kter ji nenle zstaviteli, ale jet
nenle ddicm; prva a povinnosti tvoc pozstalost
v tomto obdob trvaj, jako kdyby tu byl jejich subjekt
(srov. 547 OZO).K odevzdn pozstalosti dochz ode-
vzdac listinou. Odevzdac listina m povahu jednak de-
klaratorn (potvrzuje, e v n uveden ddic prokzal sv
ddick prvo),jednak konstitutivn (odevzdnm se v n
uveden ddic stv vlastnkem pozstalosti). Odevzd-
nm pozstalosti se ddic ve smyslu ustanoven 179 ne-
spornho patentu a ustanoven 819 OZO stane vlast-
slo 5/2007 165
nkem i toho majetku, kter v odevzdac listin nebyl
uveden, tzn. i takovho zstavitelova majetku, jeho exi-
stence vyla najevo a po pravomocnm odevzdn po-
zstalosti. Soud sice v takovm ppad provede zen,
avak nov najevo vyl jmn dosavadnm ddicm
zvltn odevzdac listinou neodevzdv, nebo pozsta-
lost (ddictv) je povaovna za prvn nedliteln ce-
lek a jeho pvodn odevzdn se vztahuje i na majetek
nov objeven.
Tyto zvry vyplvaj i z dobov judikatury tehdejho
Nejvyho soudu SR: Jmn, vyskytnuv se po odevz-
dn pozstalosti, nen lec pozstalost, nbr pat ji
ddicm, jim pozstalost byla odevzdna (rozhodnut
ze dne 23. 3. 1920, sp. zn. Rv I 109/20); Ddic, jemu
byla pozstalost odevzdna, jest pasivn oprvnn ku
sporu o alob, tkajc se pozstalostnho jmn, je vy-
skytlo se po odevzdn pozstalosti (rozhodnut Nej-
vyho soudu ze dne 7. 11. 1922, sp. zn. Rv I 582/22).
Z uvedenho je zejm, e po pravomocnm odevz-
dn pozstalosti se ji nelze spn domhat uren,
e nov najevo vyl jmn zstavitele je lec poz-
stalost;v takovm ppad je na mst aloba na ochranu
vlastnickho prva, k n jsou ddici jak ve uvedeno
po odevzdn pozstalosti aktivn legitimovni (srov.
126 ObZ).
Podle ustanoven 80 psm. c) OS alobou (nvrhem
na zahjen zen) lze uplatnit,aby bylo rozhodnuto o ur-
en, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen, je-li na
tom nalhav prvn zjem.
Podle ustlen judikatury soud nalhav prvn z-
jem o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je i nen,
je dn zejmna tam, kde by bez tohoto uren bylo ohro-
eno prvo alobce nebo kde by se bez tohoto uren
jeho prvn postaven stalo nejistm. aloba domhajc
se uren podle ustanoven 80 psm. c) OS neme
bt zpravidla opodstatnna tam, kde lze alovat na spl-
nn povinnosti podle ustanoven 80 psm. b) OS
(srov. napklad rozsudek bv. Nejvyho soudu SR ze
dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveejnn pod . 17
ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek, ro. 1972).
Vysloven pedpoklad vak nelze chpat veobecn.Pro-
ke-li alobce, e m prvn zjem na tom, aby bylo ur-
eno urit prvo nebo prvn pomr, pestoe by mohl
alovat pmo na splnn povinnosti, nelze mu urovac
alobu odept. Za nedovolenou pi monosti aloby
na plnn lze povaovat urovac alobu jen tam, kde
by neslouila potebm praktickho ivota, nbr jen ke
zbytenmu rozmnoovn spor.Jestlie se urenm,e
tu prvn vztah nebo prce je i nen, vytvo pevn
prvn zklad pro prvn vztahy astnk sporu (a pe-
dejde se tak alob o plnn),je urovac aloba ppustn
i pesto, e je mon tak aloba na splnn povinnosti
podle ustanoven 80 psm. b) OS (srov. napklad roz-
sudek Nejvyho soudu ze dne 27.3.1997,sp.zn.3 Cdon
1338/96, uveejnn pod . 21 v asopise Soudn judi-
katura, ro. 1997).
V alob o uren, zda tu prvn vztah nebo prvo je
i nen, mus alobce vdy tvrdit a prokazovat skute-
nosti, z nich vyplv, e m na poadovanm uren na-
lhav prvn zjem. Protoe jde o procesn povinnost,
je soud povinen alobce o tom pouit (srov. 5,
118a odst. 1, 3 OS). Zamtne-li soud urovac alobu
pro nedostatek nalhavho prvnho zjmu,ani alobce
o uveden procesn povinnosti, pou, zat tm zen
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 166

166 slo 5/2007 AD NOTAM

vadou, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhod- Za svho profesnho psoben byl pilnm a dsled-
nut ve vci (srov. rozsudek Nejvyho soudu R ze dne nm propagtorem notsk innosti na veejnosti. No-
28. 11. 2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000, uveejnn v a- tskou osvtu il pednkami v obcch vykovskho
sopise Soudn judikatura . 51, ronk 2002). okresu a populrnmi lnky v okresnm tisku.
Pro povinnost soudu zkoumat v dan vci nalhav Dbal o kvalitn vkon notsk innosti a vedl k tomu
prvn alobc na poadovanm uren nen vznamn i sv spolupracovnky. Funkci vedoucho sttnho note
skutenost, e podn aloby jim bylo uloeno shora ci- vykonval jako nestrank, co mu v dnm ppad jej
tovanm usnesenm Okresnho soudu v Semilech ze dne vkon neulehovalo.V jednn s klienty byl vstcn, po-
19. 2. 2001, . j. D 778/2000-63 (srov. 25 odst. 1 a 2 z- zorn a peliv. Se svmi podzenmi jednal ptelsky,
kona . 100/1931 Sb.), nebo se nejedn o alobu vybo- kolegiln a oteven.To ve se projevilo v dve ast-
ujc z rmce ppad urovacch alob ve smyslu 80 nk vyuvajcch slueb tehdejho sttnho notstv
psm. c) OS, u n by nalhav prvn zjem vyplval takovm zpsobem, e podl smluv podlhajcch re-
z prvnho pedpisu (srov. nap. rozhodnut Nejvyho gistraci sepsanch nkm jinm ne mstnmi sttnmi
soudu ze dne 24. 6. 1932, sp. zn. Rv I 481/31; ppadn noti byl trvale ni ne 10 %.
rozhodnut bvalho Nejvyho soudu SR ze dne 7. 2. Nelze opomenout jeho innost v poradnm sboru
1930, sp. zn. Rv I 1054/29). ministra spravedlnosti a ast na veden semin
V posuzovanm ppad odvolac soud zamtl a- v rmci kolen not.ada z ns si dobe pamatuje jeho
lobu pro nedostatek nalhavho prvnho zjmu alobc vyprvn o nezvislm a svobodnm notstv,jak je po-
na poadovanm uren i kdy alobce nepouil o po- znal v krtkm obdob na potku sv notsk kariry.
vinnosti tvrdit a prokazovat skutenosti, z nich vyplv, Za dobu jeho psoben u Sttnho notstv ve Vy-
e maj nalhav prvn zjem na poadovanm uren kov se u nj vystdala cel plejda prvnch ekatel
a takovho pouen se alobcm nedostalo ani v zen a zanajcch sttnch not, vetn autora tchto
ped soudem prvnho stupn. Tato vada vak nemohla dk.Byl jim nejen obtavm a trplivm uitelem a rd-
mt vliv na vcnou sprvnost dovolnm napadenho roz- cem, ale tak vzorem profesionlnho, zdvoilho a takt-
hodnut, nebo jak ve uvedeno po pravomocnm nho jednn. Jeho bval kolegov se s nm seli na v-
odevzdn pozstalosti (a tak je tomu v projednvan jezdnm zasedn prezdia Notsk komory v Brn,kter
vci) se ji nelze spn domhat uren, e nov na- se konalo dne 18.9.v hotelu Selsk dvr ve Vykov.Spo-
jevo vyl jmn zstavitele je lec pozstalost. len si zavzpomnali na doby, kdy slouili ve Vykov
Rozsudek odvolacho soudu je proto z hlediska uplat- a panu JUDr. Frantiku Berkovi pi t pleitosti
nnch dovolacch dvod sprvn, a protoe nebylo upmn ze srdce podkovali za jeho dlouhodobou a ob-
zjitno, e by rozsudek odvolacho soudu byl postien tavou prci a tak za pi notskho pedagoga, kterou
vadou uvedenou v ustanoven 229 odst. 1, 229 jim tehdy nezitn poskytoval.
odst. 2 psm. a) a b) a 229 odst. 3 OS nebo jinou va-
dou, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhodnut
ve vci, Nejvy soud esk republiky dovoln alobc
podle ustanoven 243b odst. 2 sti vty ped stedn-
kem OS zamtl.

Spoleensk rubrika
Devadest let JUDr. Frantika
Berka
JUDr. Jik Fleischer*

Dne 10. 9. 2007 se doil v pln fyzick i duevn sv-

esti bval vedouc sttn not JUDr. Frantiek Berk
neuvitelnch devadesti let.
Po peruen vysokokolskho studia v dob nacis-
tick okupace ukonil v roce 1946 sv studia na Prv-
nick fakult Masarykovy univerzity v Brn. Po krtkm
psoben v bankovnictv se stv dne 16. 5. 1947 not-
skm koncipientem v Brn.
Po zesttnn notstv psob od roku 1952 jako no-
t ve Svitavch, aby od roku 1954 trvale zakotvil ve Vy-
kov, kde vykonval v letech 1955 a 1981 funkci ve-
doucho sttnho note.Po odchodu do dchodu v roce
1982 nepestv a do roku 1992 pracovat a vypomh
dl brigdnicky u svho sttnho notstv. * Autor je notem v Brn.
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 167
AD NOTAM
Stoj za pozornost
Prvn rozhledy
2007, . 9
Mrzek, J. Matrimonium claudicans a uzavrn
manelstv s cizincem nebo v zahrani
Pi uzavrn manelstv osob s dvojm nebo vcerm ob-
anstvm me nastat prvn zvan, by pro nkoho ku-
rizn ppad,kdy satek je v dan zemi platn jen pro jed-
noho ze snoubenc. lnek analyzuje problm pedevm
z pohledu mezinrodnho prva soukromho,vm si pod-
mnek a vvoje uzavrn manelstv v eskm prvnm
du, kolizn pravy zruen manelstv rozvodem a na-
zen o pravomoci a uznvn vkonu rozhodnut ve vcech
manelskch a ve vcech rodiovsk zodpovdnosti.
Mike, J., vestka, J. Vznam odstoupen od smlouvy
o pevodu nemovitosti pro vlastnictv tet osoby
Doleil, T. Oko za oko, podl za platu aneb zasten
pevod obchodnho podlu
Nejvy soud esk republiky Sjednn okamiku
vzniku prva vitele na uspokojen pohledvky
z pedmtu pevodu ve smlouv o zajiovacm
pevodu vlastnickho prva
169 psm. c), 553 ObZ
Ve smlouv o zajiovacm pevodu vlastnickho prva lze
vedle rozvazovac podmnky, podle n splnnm zajit-
nho zvazku pominou inky smlouvy a vlastnick prvo
pejde zpt na dlunka,dohodnout i okamik,kdy vznik
prvo vitele na uspokojen pohledvky z pedmtu pe-
vodu;takov dohoda nen ujednnm o propadn zstav.
Rozsudek ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 33 Odo 188/2005
2007, . 10
Pihera, V. K obecnm limitm akcionskch prv
2007, . 16
Peliknov, I., Pelikn, R. Lze ustanovit hmotn-
prvnho opatrovnka akciov spolenosti?
2007, . 17
Nejvy soud esk republiky Dohoda o cen jako sou-
st platn smlouvy o pevodu obchodnho podlu
115 ObchZ
37 odst. 1 ObZ
Soust platn smlouvy o pevodu obchodnho podlu
mus bt i dohoda o cen. Nen vak vyloueno, aby tato
dohoda byla obsaena v ploze ke smlouv o pevodu
obchodnho podlu.Takov dohoda mus vdy mt pse-
mnou formu.
Usnesen ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 29 Odo 221/2005
Soudn rozhledy
2007, . 5
Nejvy soud esk republiky Pozen vci v SJM i za
penze zskan zvazkem jen jednoho z manel.
Pouovac povinnost soudu. Vzanost dovolacho
soudu obsahem dovoln
118a, 241a odst. 3 OS
143 odst.1 psm. b), 149 odst. 2 ObZ
1.Byly-li na zakoupen vc ve spolenm jmn manel
(SJM) pouity penze opaten takovm zvazkem jen
jednoho z manel,kter nen soust SJM a kter je po-
vinen splnit jen zavzan manel po zniku manelstv,
slo 5/2007 167
zakld tato skutenost pi zniku SJM nrok na vypo-
dn tohoto vnosu z oddlenho majetku na spolen
majetek.To plat, i jde-li o zvazky, jejich rozsah pesa-
huje mru pimenou majetkovm pomrm manel,
kter pevzal jeden z nich bez souhlasu druhho.
2. Postup podle 118a OS pichz v vahu jen tehdy,
jestlie astnky uveden tvrzen a navren (ppadn
i nenavren,ale proveden) dkazy nepostauj k tomu,
aby byl objasnn skutkov stav vci; postauj-li v zen
uskutenn tvrzen a navren (i nenavren, ale pro-
veden) dkazy pro objasnn skutkov strnky vci i pi
ppadnm jinm prvnm nzoru soudu,nen teba k po-
uen podle 118a odst. 2 OS pistupovat.
3. Rozhodnut odvolacho soudu lze v dovolacm zen
pezkoumat jen z dvod uplatnnch v dovoln. Pi-
tom je dovolac soud vzn nejen tm, kter z dovolacch
dvod byl uplatnn, ale i tm, jak byl dvod vylen, tj.
v jakch okolnostech dovolatel spatuje jeho naplnn.
Rozsudek ze dne 25. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2335/2005
Nejvy soud esk republiky K mezm dovolacho
pezkumu ve vci, v n vztah mezi astnky vy-
podvn uritm zpsobem vyplvajcm z prv-
nho pedpisu. K vypodn pohledvek manel
v rmci zen o vypodn BSM
153 odst. 2, 242 odst. 2 psm. d) OS
150 ObZ ve znn ped novelou . 91/1998 Sb.
1. V dovolacm zen ve vci, v n je vztah mezi ast-
nky vypodn uritm zpsobem vyplvajcm z prv-
nho pedpisu, se dovolac soud neme zabvat dvod-
nost dovolacch dvod spojench s st rozhodnut
odvolacho soudu,proti n nen dovoln ppustn,a to
ani kdy dovoln proti jin sti rozhodnut odvolacho
soudu bylo shledno ppustnm i opodstatnnm,
a proto bylo cel rozhodnut odvolacho soudu zrueno
a vc vrcena odvolacmu soudu k dalmu zen.
2. Pedmtem vypodn bezpodlovho spoluvlastnic-
tv manel soudem mohou bt jen ty pohledvky ka-
dho z nich z titulu hrady toho, co ze svho vynaloil
na spolen majetek, a jejich spolen pohledvky vi
nktermu z nich z titulu nhrady toho, co bylo ze spo-
lenho majetku vynaloeno na jeho oddlen majetek,
kter uinili pedmtem zen.
Rozsudek ze dne 9. 11. 2006, sp. zn. 22 Cdo 999/2006
Prvn zpravodaj
5/2007:
K novele novely zkona o informanch systmech
veejn sprvy
Miloslav Jindich, not se sdlem v Beneov
Dne 20. bezna 2007 Poslaneck snmovna schvlila
v prvnm ten a pikzala k projednn vborm vldn
nvrh dal novely zkona . 365/2000 Sb., o informa-
nch systmech veejn sprvy. Pes mediln proklamo-
van zmr pedkladatele zjednoduit pstup veejnosti
k dajm v registrech veejn sprvy vak postrd vlastn
nvrh jak vlastn princip zjednoduen, tak i pesvdiv
odvodnn zvolenho legislativnho een.
9/2007:
Smrnice ES odstartovala reformu pravy vkonu
akcionskch prv
Petr ech, odborn asistent na Prvnick fakult
UK v Praze
str_133_168 15.10.2007 19:03 Strnka 168

168 slo 5/2007 AD NOTAM

jho usnesen, v ochrannm psmu vod by musel mt vy-
Zprvy z notsk komory jden vodoprvnho orgnu,v lese vyjden nadlesnho
i jin oprvnn osoby.Ti by chtli ke svmu vyjden
podklady, take vpis z katastru nemovitost, kopii ka-
Cena Kurta Wagnera za r. 2008 udlovan tastrln mapy, vyjden dotench orgn, vechno dva-
rakouskm notstvm krt a oven.A to nemluvm jet o tom, e by nablzku
mohlo bt archeologick nalezit,pamtkov zna nebo
Rakousk notsk komora vyhlauje chrnn lokalita brouka pytlka a ne nepodstatnm by
Cena Kurta Wagnera za r. 2008 bylo vyjden vlastnka,sprvce a njemce pozemku.Lze
ve vi EUR 7.500,- uvaovat i o povinnosti pedloit studii o vlivu stavby na
za vynikajc vdeckou prci vztahujc se ivotn prosted. Jen obhat ta vyjden by mon bylo
k praxi, a to k tmatu vymhn prva vtm trestem ne vlastn zhotoven smrho ke.
prostednictvm notsk innosti Dle by vink ml smr k zhotovit.Ani to by nebylo
a bez soudnho zen. prvn jednoduch.Byla-li by vinkem ena,muselo by jt
vlastn o kamnek,protoe eny nesm penet bemena
Podmnky asti v souti lze zskat vc vce ne patnct kilo. Jsme v echch, krlovstv
u Rakousk notsk komory na adrese: vjimek, take njak by se nala a smr k by mohl
sterreichische Notariatskammer, 1010 Wien, vit teba o pt kilo vc. Jak by to bylo u mladistvch, to
Landesgerichtsstr. 20, si ani neumm domyslet. Mladistv by musel tesat nkde,
tel. 0043/1/402 45 09-18, kde by jej nesml nikdo spatit, aby nebylo mono po-
e-mail: regine.ott@notar.at. znat o koho jde, vlet smr k na msto by asi musel
Uzvrka: 31. 1. 2008 v pestrojen,aby ho nikdo nepoznal.A co pedpisy o bez-
penosti a ochran zdrav? Vink by musel mt nejspe
ochrann pomcky, brle, koenou sukni, ped prac by
asi musel absolvovat kolen o bezpenosti a ochran
Fejeton zdrav pi prci,aby,kdy se dltem i kladivem pi tesn
prat,mu pojiovna uhradila zpsobenou jmu,jinak by
se hojil nejspe na sttu, kter jej odsoudil k takov pro
Smr k nj nezvykl prci.Vink by asi tak ml absolvovat zdra-
votn prohldku s clem zjitn, zda je fyzicky zpsobil
Jet i dnes na nj narazme,napklad u kostela v Mni- k vkonu takovho trestu, tak by se asi muselo pihlet
chov u Marinskch Lzn.V se o tom, e smr ke k tomu, zda nem njak omezen, kter mu brn nebo
byly vztyovny jako symbol pokn za zloin. Mly na ztuje splnn trestu.To by vinku umonilo dat o od-
mst,kde se nachz,uctt pamtku obti,kter tam byla klad proveden trestu nebo o jeho snen, kter by spo-
zabita, vraha mly vst k pokn za in, jeho se dopus- valo teba v tom,e by smr k mohl bt men a jet
til a plnily tak funkci trestu,ktermu se musel vink pod- men, nejmen na celm svt jak k bsnk sty stu-
robit. Dohoda mezi rodinami obti a vraha obsahovala denta Krhounka v jednom starm eskm filmu.
krom povinnosti zaplatit pokutu tak povinnost vinka A co ochrana osobnch dat a lidsk dstojnosti? Na
zhotovit a postavit kamenn smr k. Smr k pak smrm ki by nejspe nesml bt daj, kter by pro-
musel vink zhotovit, dopravit na msto, kde spchal svj zrazoval nco z osobnch dat vinka, rozhodn ne rodn
skutek a tam zapustit do zem. Na k byl tak umso- slo, nesmlo by z nj bt patrno, e vink byl pslu-
vn text s datem vrady, jmnem zavradnho, i s ji- nkem jakkoli meniny, rasy, nboenstv.Tak u vidm
nm sdlenm pro pocestn. ty diskuse prvnk o tom, zda tento trest je v souladu
Napad mne,jak by to bylo se smrm kem asi dnes. s lidskmi prvy, protoe o ta pedevm u zloinc jde.
Chpno jako soust trestu, musel by na to bt zkon, Urit by se tak diskutovalo o tom, zda smr k m
nebo jak vme, lze uloit jen tresty podle zkona, soudce v krajin bt i pot, co bude vinku trest zahlazen.
si libovoln trest vymyslit neme. ekalo by se tak na Je tak mon, e by si sdruen vink odsouzench
provdc vyhlku, kter vysvtl co je to smr k, jak k postaven smrch k prostednictvm jist bezplat-
m vypadat,jak m bt velik,kolik sm vit,e hel mezi nch lobist vylobovalo novelu zkona, kter by pipus-
jeho rameny mus init tyicet pt stup s uritou mi- tila monost msto zhotoven smrho ke zakoupen ji
nimln diferenc apod.Takovch edest paragraf by sta- hotovho od oprvnn osoby (mnno od podnikatele
ilo.Ale co dl? Smr k by byl stavebnm zkonem po- s ivnostenskm listem, v oboru vyzkouenho, majcho
vaovn za stavbu. Vink by musel zadat o stavebn vechna povolen). Bylo by to tk, ale nakonec by nk-
povolen,ad by zaal zkoumat,zda s nm takovm po- te poslanci novelu podpoili nap. za to, e jim navrho-
t zemn pln obce, kde se skutek stal a kde m bt vatel slb podporu teba pi hlasovn o njakm dle-
smr k postaven, chtl by nkres stavby, plnek, kde itm zkonu,teba o zkonu o potrn mravenc a jinho
m bt umstna, mon rozpoet stavby a hlavn vyj- nepjemnho hmyzu. Nu, a pak by nastoupila voln ruka
den dotench orgn.Tch by bylo k umstn u sil- trhu. V nabdce by byly smr ke ze uly, opuky, mra-
nice by bylo teba vyjden sprvce komunikace (to moru, sdry, plastu, ve v rznch velikostech, barvch
me bt obec, kraj a nevm kdo jet), policie, k ums- a proveden, s npisy ve zlat nebo naopak radji s npisy
tn v elezninm ochrannm psmu by bylo teba vy- neitelnmi, to ve na spltky, na vr, v cench ji od.
jden drnch orgn, v psmu vysokho napt vyj- Tak nevm, myslte, e moc pehnm?
den rozvodnch zvod, v lokalit jako nap. Boubn by
musel mt vink dokonce vyjden vldy R ve form je- JUDr. Martin eina
Obalka_3 15.10.2007 19:04 Strnka 1

Karlovarsk prvnick dny

PRESTIN CENA 2007

V tto anket se asopis Ad notam umstil na 15. mst se ziskem 106 bod.

Umstn na prvnch pti mstech:

1. Prvn rozhledy 213 b
2. Soudn rozhledy 205 b
3. Prvn zpravodaj 191,5 b
4. Revue crkevnho prva 187,5 b
5. Prvnk 187 b

ANKETA PRVNK ROKU 2007

Formule k anket (nominan formul, formul na ubytovn a formul na vstupenky) jsou v elektronick
podob ke staen na www.nkcr.cz a www.cak.cz.

Inhalt Table des matieres

Aufstze Articles
Jindich, M. Notariatsakt ber ein materiellrechtliches Geschft Jindich, M. Acte notari concernant lacte du droit matriel
als Vollstreckungstitel berlegung de lege ferenda . . . . . . . . . 133 comme titre excutoire rflexion de lege ferenda . . . . . . . . . 133
Machala, O. L. Abflle in einer Notarkanzlei . . . . . . . . . . . . . . . 136 Machala, O. L. Dchets dans ltude du notaire . . . . . . . . . . . . 136
Wawerka, K. Wohngenossenschaften, Eigentmergemeinschaften Wawerka, K. Coopratives de logement, associations des
und Notare . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 propritaires et les notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140
Tgl, P. ffentliche Register und Schutz des guten Glaubens. Tgl, P. Listes publiques et protection de la bonne foi.Vue courte
Ein knapper berblick der tschechischen und polnischen sur le rglement juridique tchque et polonais et leur
Rechtsregelung und deren Vergleich. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 comparaison . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Notar und EU Notaire et U.E.

Leszay, L, Neubauer, R. Seminar ERA Europisches Familien- und Leszay, L, Neubauer, R. Sminaire ERA Notariat et droit europen
Erbrecht fr Notare Trier, 23.25. Mai 2007 . . . . . . . . . . . . . . . 148 de la famille et des successions Trves, 2325 mai 2007 . . . . . 148

Diskussion
Kouba, V. Noch einmal zu Wucherzinsen . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
Pcha, F. Einige Anmerkungen zur Rechtsregelung eines
notwendigen Weges . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Vom Ausland
Kajanov, A. Hospitationsprogramm fr Notare, Notarkandidaten
und Notarkonzipienten in Deutschland . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160
Bischofov, I. MoldauDonau 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
Wawerka, K. Japanische Notare in Prag . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
Gerichtsentscheidungen
Oberstes Gericht der R Klage zum Schutz des Eigentumsrechtes
nach Aushndigung der Erbschaft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
Gesellschaftliche rubrik
Fleischer, J. Neunzig Jahre von JUDr. Frantiek Berk . . . . . . . . 166
Bemerkenswert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Nachrichten aus der Notarkammer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
Kurt Wagner Preis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
Discussion
Kouba, V. Encore une fois en ce qui concerne les intrts
usuraires . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158
Pcha, F. Quelques remarques concernant le rglement juridique
du chemin ncessaire . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
De letranger
Kajanov, A. Programme dinspection pour les notaires, les
candidats aux notaires et les notaires-stagiaires en Allemagne . . 160
Bischofov, I. La Vltava-le Danube 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162
Wawerka, K. Notaires japonais Prague . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
Dcisions juridictionnelles
Cour suprme de la Rpublique tchque Action pour la protection
du droit de proprit aprs la remise de la succession . . . . . . . 163
Rubrique sociale
Fleischer, J. JUDr. Frantiek Berk clbre son 90e anniversaire 166
Cela Vaut votre Attention . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
Nouvelles de la chambre de notaires . . . . . . . . . . . . . . . . . 168
Prix Kurt Wagner . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

Feuilleton Feuilleton
Schlichtungskreuz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Croix de conciliation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168