Vbor pro zemn rozvoj, veejnou sprvu a ivotn prosted

Zpravodaj: Zdenk Nytra

Jednn vboru: 12. ervence 2017

Zpravodajsk zprva
k nvrhu zkona, kterm se mn zkon . 127/2005 Sb., o elektronickch
komunikacch a o zmn nkterch souvisejcch zkon
(zkon o elektronickch komunikacch), ve znn pozdjch pedpis,
a zkon . 483/1991 Sb., o esk televizi, ve znn pozdjch pedpis

Sentn tisk . 143

(tisk PS . 1053)
I. Obecn
Nvrh zkona poskytuje zkonn podklad pro realizaci pechodu ze stvajc platformy
zemskho digitlnho televiznho vysln na platformu druh generace na standard
DVB-T2 (Digital Video Broadcasting Terrestrial). Tento proces je soust Strategie
rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln schvlen usnesenm vldy . 648 ze
dne 20. ervence 2016. Bli pravidla ohledn zpsobu proveden tohoto pechodu,
vetn lht a zpsobu postupu, stanov Technick pln pechodu zemskho digitlnho
televiznho vysln, kter vlda vyd ve form nazen.
Ze Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln vyplv, e dvodem je
harmonizace kmitotovho psma 694790 MHz pro nov technologie v rmci
Evropsk unie. Uveden psmo je v souasn dob vyuvno v esk republice
vhradn pro zemsk digitln televizn vysln, avak jeho vhledov pidlen ve
prospch mobiln sluby, tzv. International Mobile Technology, si vyd uvolnn
tohoto psma ze strany zemskho digitlnho televiznho vysln.
Cle nvrhu v oblasti pechodu na standard DVB-T2 lze shrnout do tchto bod:
- zakotven pravidel pro soubn en zemskho digitlnho televiznho vysln ve
standardech DVB-T a DVB-T2 do roku 2021,
- zkonn zmocnn k vydn nazen vldy Technickho plnu pechodu zemskho
digitlnho televiznho vysln,
- proveden zmny stvajcch pdl rdiovch kmitot, na zklad kterch dochz
v souasnosti k en zemskho digitlnho televiznho vysln ve standardu
DVB-T (doba platnosti novch pdl je stanovena do roku 2030),
- stanoven pravidel hrady nklad, kter pmo souvisej s uskutennm pechodu na
standard DVB-T2 a se zmnou pdlu rdiovch kmitot.
Dalm vcnm zmrem nvrhu je poslen ochrany spotebitele v oblasti
elektronickch komunikac. Za tmto elem nvrh obsahuje:
- novou pravu penositelnosti telefonnch sel,
- rozen povinnch soust smlouvy o ujednn o rozsahu monch jednostrannch
zmn smlouvy a o maximln dlku vpovdn doby (maximln dlka vpovdn
doby byla do nvrhu vloena PN,
- stanoven povinnosti informovat astnka o jeho prvu odstoupit od smlouvy bez
sankce v ppad zmn nkterch danch nleitost smlouvy,
- zmnu reimu prodluovn smluv na dobu uritou (opt upraveno PN),
- zven maximln sazby sankc.
 Poslaneckm pozmovacm nvrhem byla prava nvrhu rozena o dal materii
povinnost esk televize vyslat, pokud ji v tom nebrn prvn i technick pekky,
kinematografick dla zahranin tvorby, filmy a serily zahranin tvorby vytvoen
pro televizn vysln, kter jsou opateny dabingem, zrove v pvodnm znn
s titulky v eskm jazyce.

II. Legislativn proces

Vlda pedloila nvrh zkona dne 14. bezna 2017. Prv ten se uskutenilo 4. dubna
2017 na 56. schzi. Nvrh byl pikzn hospodskmu vboru a lhta pro jeho
projednn ve vboru zkrcena o 40 dn.
Hospodsk vbor usnesenm . 376 ze dne 19. dubna 2017 doporuil Poslaneck
snmovn nvrh schvlit ve znn jm pijatho pozmovacho nvrhu.
Druh ten se konalo na 56. schzi dne 26. dubna 2017, kdy byly podny vedle
vborovho pozmovacho nvrhu dal poslaneck nvrhy (tisk PS 1053/3).
Tet ten probhlo 24. kvtna 2017 na 57. schzi, kdy byl s nvrhem zkona vysloven
souhlas ve znn schvlench pozmovacch nvrh, kdy se pro nj v hlasovn
. 140 ze 155 ptomnch vyslovilo 132 poslanc a nikdo nebyl proti.

III. K obsahu nvrhu zkona

1. st prvn - pechod ze stvajcho standardu zemskho digitlnho vysln
DVB-T na standard DVBT-T2:
1.1 V l. 1, odst. 1 se dopluje nov odst. 16 v 9, kter zmocuje vldu vydat
nazen k zajitn proveden zmny podmnek stanovench kmitotovch psem
(pravidla, asov a technick podmnky, zpsob postupu orgn sttn sprvy a
subjekt dotench zmnou na jejich prvech nebo povinnostech a podmnky pro
nhradu nklad eln a efektivn vynaloench z dvod zmny).
V l. II, odst. 1 a 9 je ble definovno vldn nazen (Technick pln
pechodu), piem odst. 4 byl vloen pozmovacm nvrhem pi projednvn
v Poslaneck snmovn a stanov jako nejzaz datum ukonen zemskho
digitlnho vysln ve standardu DVB-T na 1. nor 2021.
Zemsk digitln televizn vysln ve formtu DVB-T v souasn dob pijm
cca. 45 % televizor a 60 % domcnost esk republiky. Tito vichni budou
pechodem nuceni zakoupit nov televize nebo set-top boxy vyhovujc standardu
DVB-T2 (odhadovan nklady cca. 5 mld. K), nebo pejt na jin druh pjmu
televiznho signlu (satelit, kabel, internet).
Rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. kvtna 2017
pitom stanov, e lensk stty umon vyuvn kmitotovho psma700 MHz
zjednoduen eeno pro en televiznho vysln do 30. ervna 2020. V ppad
opodstatnnch dvod lze toto opaten pozdret a o dva roky.
Novelou navren termn 1. nor 2021 prolamuje zkladn termn stanoven EU.
Vyvstv tedy otzka, pro nevyut maximln mon termn pro pechod a
neposkytnout obyvatelstvu o 17 msc del dobu na pirozenou vmnu
televizor (set-top box) a tm minimalizovat jejich nklady viz PN st 1.

2
1.2 V souvislosti s termny uvedenmi v odst. 1.1 je nutno zmnit i pechodov st
k zajitn doasnho soubnho en signlu, kter ji nyn stvajc opertoi
buduj. Mimochodem tmito opertory jsou esk radiokomunikace, a.s.
(soukrom spolenost ve vlastnictv s.r.o. a nsledn snad australskho penzijnho
fondu, pp. dalch) a Digital Broadcasting (vlastnk Rdio as, resp. pan Radim
Pazek). Tyto pechodov st nejsou ve sv podstat nic jinho ne st, fungujc
v novm standardu. pro nhradu nklad eln a efektivn vynaloench
z dvod zmny).
V l. II jsou tak definovny nroky stvajcch opertor na hradu eln a
efektivn vynaloench nklad v souvislosti s touto zmnou, a to podle odst. 8
zptn od 20. ervence 2016.
Pitom ji zmiovan nazen EU stanov, e lensk stty mohou ve vhodnch
ppadech a v souladu s prvem Unie zajistit, aby byla v souvislosti s pemnou i
reorganizac kmitotovho uspodn vas a transparentn poskytnuta
odpovdajc kompenzace pmch nklad, zejmna koncovm uivatelm.
Pitom navren novela obanm jakoto koncovm uivatelm nepiznv dn
nrok na kompenzace viz PN st 1.
V odst. 6 je pak stanoveno, e stvajc opertoi, pokud o toto podaj, maj
nrok na bezplatn pdl novch radiovch kmitot a do 31. prosince 2030
(souasn pdly kon 11.5.2021, 10.1.2024 a 4.3.2022).
Vlda R zahjila tzv. pre-notifikaci tm, e zaslala dotazy k Evropsk komisi ve
vci dovolen nedovolen veejn podpory dritel stvajcch pdl. Tento
proces, ale hlavn oficiln notifikan proces nen v tuto chvli ukonen (resp.
notifikan jet ani nebyl zahjen). esk republika se tak vystavuje neprosto
zbytenmu nebezpe alob a arbitr viz PN st 1.
2. st prvn - poslen ochrany spotebitele v oblasti elektronickch
komunikac:
2.1 V l. 1, odst. 3 a 5 novely posiluje ochranu spotebitele elektronickch
komunikac zejmna v oblasti smluv (specifikace dlky vpovdn lhty na max.
30 dn, ujednn o rozsahu monch jednostrannch zmn a zpsobu jejich
oznmen astnkovi, zmna v prodluovn smluv uzavench na dobu uritou
bez prokazatelnho souhlasu spotebitele dojde ke zmn na dobu neuritou. Tady
ale vyvstv problm s innost, nebo navrhovanch 15 dn nebude
dostaujcch a mnoha uivatelm tak hroz pevod smlouvy na dobu neuritou,
kter je pro nj nevhodnj viz PN st 2.
2.2 Uplatovn maximln vpovdn doby v ppadech zjmu astnka o penesen
telefonnho sla vznamn stovalo vyuvn institutu penositelnosti
telefonnho sla. Proto je zkonem stanovena lhta 10 dn k zniku smlouvy,
jakmile spotebitel uin vi opertorovi prvn jednn k ukonen poskytovn
sluby a pod o penesen telefonnho sla l. 1, odst. 5 ( 63 odst. 12).
2.3 V l. 1, odst. 7 a 9 jsou rozena sankn ustanoven o skutkov podstaty 1.
nezpstupnn lokalizanch a identifikanch daj u vech voln na sla
tsovho voln [ 118 odst. 13 psm. n)] a 2. nesplnn podmnek, pevzatch
zvazk nebo povinnost vyplvajcch z rozhodnut o pdlu ( 118 odst. 22).

3
 2.4 V l. 1, odst. 10 a 13 byly dle naveny sankce, ktero je mono za pestupek
uloit, s tm, e je mono penalizovat i procentn stkou z istho obratu pachatele
( 118 odst. 23). Tato st novely je velice problematick, a to hned z nkolika
dvod:
- orgn sttn sprvy (T) v souasnosti ani zdaleka nevyuv maximlnch
hodnot sankc danch stvajcm znnm zkona;
- v novele nov obsaen monost (povinnost) stanovit maximln hranici
sankce procentem (5, resp. 10) z istho obratu pachatele me bt svou v
ve sv podstat likvidan a tm protikonkurenn;
- T tuto st novely zpochyboval s tm, e pro svou innost naven horn
hranice sankc pro svou innost nepotebuje a m omezen monosti urit horn
hranici sankce procentem istho obratu pachatele deliktu, nebo mus
vychzet pouze z otevench zdroj viz PN st 3.
3. st druh zmna zkona o esk televizi:
3.1 V l. III je upraveno vymezen naplnn veejn sluby v oblasti televiznho
vysln eskou televiz, aby odpovdalo relnmu stavu [ 3 odst. 1 psm. a)],
nebo provozovn zemskho analogovho televiznho vysln bylo na zem
esk republiky ukoneno v roce 2012. Dle bylo toto vymezen rozeno [ 3
odst. 1 psm. n)] poslaneckm pozmovacm nvrhem o vysln
kinematografickch dl zahranin tvorby, film a seril zahranin tvorby
vytvoen pro televizn vysln, kter jsou opateny dabingem, zrove
v pvodnm znn s titulky v eskm jazyce, pokud tomu esk televizi nebrn
prvn nebo technick pekky. Divk tak zsk monost volby ohledn
zvukovho doprovodu, s jakm bude poad sledovat na svm pijmai.
3.2 l. IV - Pechodn ustanoven se tkaj provozovn multiplexu veejn sluby
eskou televiz po dobu pechodu ze standardu DVB-T na standard DVB-T2,
hrady nklad vynaloench na provozovn pechodov st a zmny pdlu
rdiovch kmitot.
4. st tet innost
4.1 Zkon nabv innosti patnctm dnem po jeho vyhlen, s vjimkou ustanoven
upravujcho pevoditelnost telefonnho sla, kter nabv innosti prvnm dnem
estho kalendnho msce nsledujcho po dni jeho vyhlen (l. I bod 7, 63
odst. 12) viz PN st. 2.
IV. Legislativn-prvn pipomnky legislativnho odboru Sentu Parlamentu R
1. K l. II bodu 3
Do tohoto ustanoven byla doplnna posledn vta poslaneckm pozmovacm
nvrhem, jeho elem bylo, aby se na individuln oprvnn k vyuvn
rdiovch kmitot udlen eskm telekomunikanm adem ped nabytm
innosti novely zkona o elektronickch komunikacch hledlo jako na oprvnn
udlen podle nov prvn pravy.
V tto souvislosti je teba upozornit na nevhodnou formulaci tto vty, kter
vyznv, e by oprvnn mla bt udlovna podle navren novely zkona
(podle tohoto zkona). Ve skutenosti se jedn o oprvnn udlen podle zkona
o elektronickch komunikacch, ve znn navren novely tomu odpovd

4
 formulace podle zkona . 127/2005 Sb., ve znn innm ode dne nabyt
innosti tohoto zkona viz PN st 4.
2. K l. II bodu 11 v souvislosti s l. I bodem 3 absence pechodnho ustanoven
k 63 odst. 1 psm. g)
Poslaneckm nvrhem byla upravena maximln dlka vpovdn doby, ale tato
skutenost nebyla zohlednna v pechodnch ustanovench. Nabz se proto doplnit
do l. II bodu 11 odkaz na 63 odst. 1 psm. g) viz PN st 4.
V. Otzky na pedkladatele
1. Zda je pipravovn, a pokud ano, v jakm stadiu pprav je nvrh nazen podle
novho odst. 16 9?
2. Jak jsou dvody, kdy u prolamujeme EU stanoven termn 30. erven 2020,
k nevyuit maximln mon doby pro ukonen vysln v psmu 700 MHz a
pro byl zvolen prv termn 1. nor 2021?
3. Na zklad eho jsou ji v tuto chvli budovny pechodov st, kdo jejich
budovn financuje, resp. jak jsou dohody s jejich budovateli?
4. Pro pedkladatel nepedpokld (minimln v nvrhu zkona ne) kompenzaci
eln a efektivn vynaloench nklad koncovm uivatelm, jak to
pedpokld nazen EU?
5. Jak jsou odpovdi MPO, resp. Vldy R na dotazy Evropsk komise v rmci
pre-notifikanho procesu? Je si pedkladatel vdom toho, e minimln ve tech
ppadech (panlsko, Itlie, Nmecko) byl obdobn postup prohlen za
nedovolenou veejnou podporu?
6. Jak jsou dvody navrhovatele pro navrhovan naven a rozen sankc, kdy
v souasnosti platn sankce nejsou zdaleka vyuvny ve stanoven vi?
VI. Stanovisko a doporuen zpravodaje
Doporuuji pedloen nvrh zkona schvlit ve znn mnou pedloenho
pozmovachonvrhu,kterjeplohouttozprvy.

ZpracovnosvyuitmmaterillegislativnhoodboruSentuParlamentuR.
VOstravdne6.ervence2017 ZdenkNytra

5
 POZMOVAC NVRHY
sentora Zdeka Nytra
k nvrhu zkona, kterm se mn zkon . 127/2005 Sb., o elektronickch
komunikacch a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o elektronickch
komunikacch), ve znn pozdjch pedpis, a zkon . 483/1991 Sb., o esk
televizi, ve znn pozdjch pedpis
(sentn tisk 143)
I. st pozmovacho nvrhu
1. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II v bod 4 se
datum 1. 2. 2021 nahrazuje datem 30. 6. 2022.
2. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II se v bod 4
dopluje vta Informan kampa uren pro divky doten pechodem na
standard DVB-T2 mus bt technologicky neutrln.
3. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II se v bod 4
dopluje vta Ministerstvo financ stanov v souladu se zkonem o
rozpotovch pravidlech podmnky poskytovn dotac na technologicky
neutrln kompenzace nklad uren pro divky doten pechodem na
standard DVB-T2..
4. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II bod 5 zn:
5. Pi udlovn prv k vyhrazenm rdiovm kmitotm pro en
celoplonho zemskho digitlnho televiznho vysln postupuje esk
telekomunikan ad podle zkona . 127/2005 Sb., ve znn innm ode dne
nabyt innosti tohoto zkona..
5. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II v bod 6 se
slova a nklady souvisejc se zmnou pdlu podle bodu 5 zruuj.
6. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II v bod 7 se
slova podle bodu 5 nahrazuj slovy pro en celoplonho zemskho
digitlnho televiznho vysln.
7. V sti druh Zmna zkona o esk televizi l. IV bod 2. zn:
2. esk telekomunikan ad postupuje pi udlovn prv k vyhrazenm
rdiovm kmitotm podle zkona . 127/2005 Sb. a podle zkona . 483/1991
Sb., ve znn innm ode dne nabyt innosti tohoto zkona..
8. Za st druhou se vkld nov st tet, kter zn:
ST TET
Zmna rozpotovch pravidel
l. V
V 7 odst. 1 zkona . 218/2000 Sb., o rozpotovch pravidlech a o
zmn nkterch souvisejcch zkon (rozpotov pravidla), ve znn zkona
. 493/2000 Sb., zkona . 141/2001 Sb., zkona . 187/2001 Sb., zkona .
320/2001 Sb., zkona . 450/2001 Sb., zkona . 202/2002 Sb., zkona .
320/2002 Sb., zkona . 479/2003 Sb., zkona . 186/2004 Sb., zkona .
257/2004 Sb., zkona . 436/2004 Sb., zkona . 482/2004 Sb., zkona .
1/2005 Sb., zkona . 127/2005 Sb., zkona . 361/2005 Sb., zkona .
377/2005 Sb., zkona . 546/2005 Sb., zkona . 112/2006 Sb., zkona .
130/2006 Sb., zkona . 138/2006 Sb., zkona . 140/2006 Sb., zkona .

6
 230/2006 Sb., zkona . 267/2006 Sb., zkona . 174/2007 Sb., zkona .
270/2007 Sb., zkona . 26/2008 Sb., zkona . 306/2008 Sb., zkona .
109/2009 Sb., zkona . 154/2009 Sb., zkona . 214/2009 Sb., zkona .
227/2009 Sb., zkona . 281/2009 Sb., zkona . 417/2009 Sb., zkona .
421/2009 Sb., zkona . 139/2010 Sb., zkona . 199/2010 Sb., zkona .
427/2010 Sb., zkona . 30/2011 Sb., zkona . 73/2011 Sb., zkona .
366/2011 Sb., zkona . 370/2011 Sb., zkona . 428/2011 Sb., zkona .
457/2011 Sb., zkona . 458/2011 Sb., zkona . 465/2011 Sb., zkona .
171/2012 Sb., zkona . 407/2012 Sb., zkona . 501/2012 Sb., zkona .
303/2013 Sb., zkonnho opaten Sentu . 344/2013 Sb., zkona . 250/2014
Sb., zkona . 25/2015 Sb., zkona . 320/2015 Sb., zkona . 357/2015 Sb.,
zkona . 128/2016 Sb., zkona . 135/2016 Sb., zkona . 264/2016 Sb.,
zkona . 24/2017 Sb. a zkona . 97/2017 Sb. se na konci textu psmene w)
dopluj slova a na technologicky neutrln kompenzace nklad uren pro
divky doten pechodem na standard pro en zemskho digitlnho
televiznho vysln DVB-T2/HEVC.265..
Dosavadn st tet se oznauje jako st tvrt a dosavadn l. V se oznauje
jako l.VI.
Odvodnn prvn sti pozmovacho nvrhu:
Navrhovan znn zajiuje pi pechodu zemskho digitlnho televiznho vysln ze
standardu DVB-T na standard DVB-T2 soulad zkonn pravy se Smlouvou o
fungovn Evropsk unie (dle jen SFEU) a s usnesenm Evropskho parlamentu o
nvrhu rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady o vyuvn kmitotovho psma
470-790 MHz v Evropsk unii ze ne 15.3.2017 (dle jen Usnesen EP o uvolnn
psma 700 MHz).
Dle umouje snit negativn sociln dopady (relevantn pro vce ne polovinu
eskch domcnost) a eliminuje neopodstatnnou vjimku z principu, dle kterho se
pdly rdiovch kmitot prodluuj za platu.
Dle lnku 4 a 6 Usnesen EP o uvolnn psma 700 MHz maj bt kompenzace
pmch nklad poskytnuty zejmna koncovm uivatelm, tj. divkm pozemnho
televiznho vysln. Z tchto legitimnch dvod se navrhuje, aby Ministerstvo
financ vytvoilo dotan titul pro divky doten pechodem zemskho digitlnho
televiznho vysln ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 a stanovilo podmnky
technologicky neutrlnch kompenzac pro koncov uivatele.
Dle lnku 4 a 6 Usnesen EP o uvolnn psma 700 MHz mus bt pi rozhodovn o
uvolovn psma 700 MHz a usnadnn pechodu k technologim innji
vyuvajcm spektrum zohlednna zsada technologick neutrality. Povinnost
Ministerstva prmyslu a obchodu a eskho telekomunikanho adu (dle jen
T) dodrovat zsadu technologick neutrality je t stanovena v 6 odst. 3
zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch (dle jen ZEK). Proto je
zapoteb postavit na jisto, e informan kampa bude technologicky neutrln.
Dle lnku 1 Usnesen EP o uvolnn psma 700 MHz bylo rozhodnuto o uvolnn
psma 700 MHz lenskmi stty do dne 30.6.2020 s tm, e z jednoho i vce
opodstatnnch dvod taxativn stanovench v Ploze Usnesen EP o uvolnn
psma 700 MHz mohou lensk stty rozhodnut o uvolnn psma 700 MHz
pozdret a o 2 roky, tj. do dne 30.6.2022. U znn schvlen Poslaneckou
snmovnou pedpokld uvolnn psma 700 MHz nejpozdji 1. 2. 2021 a termn 30.
6. 2020 tud prolamuje. Za opodstatnn dvody pro vyuit odkladu do 30. 6. 2022
uveden v Ploze Usnesen EP o uvolnn psma 700 MHz relevantn pro situaci
v esk republice lze povaovat (i) nedoeen zleitosti v peshranin koordinaci

7
zpsobujc kodliv ruen, a (ii) poteba zajistit technick pechod velk sti
obyvatelstva (vyslac s 1 a vyslac s 2 pokrv 99,9% obyvatel, vyslac s 3
pokrv 98,1% obyvatel a vyslac s 4 pokrv 95,1% obyvatel, piem dle dat
Ministerstva prmyslu a obchodu vyuv vznamn st populace - cca. 60%
domcnost - zemsk televizn vysln jako zdroj pjmu alespo pro jeden televizor v
domcnosti). Uskutenn pechodu v nejzazm monm termnu minimalizuje
negativn dopady na domcnosti, piem pro vyuit cel doby odkladu (do 30. 6.
2022) nebrn esk republice dn zvazn dokument.
Zmna vydanch pdl rdiovch kmitot stvajcch dritel pro en
celoplonho zemskho digitlnho vysln, vetn navrhovanho bezplatnho
prodlouen doby platnosti tchto pdl do 31. 12. 2030 by byla nesystmovou a
pechodem na standard DVB-T2 neodvodnitelnou zmnou dlouhodobch pravidel
podnikn v tomto oboru dle ZEK, kter takov prodlouen pedpokld za platu
(vce viz nsledujc odstavec). Takov zmna ZEK by dle byla nepovolenou
veejnou podporou uinnou v rozporu s lnkem 107 odst. 1 SFEU.
Dle tohoto ustanoven jsou podpory poskytovan v jakkoliv form sttem nebo ze
sttnch prostedk, kter naruuj nebo mohou naruit hospodskou sout tm, e
zvhoduj urit podniky nebo urit odvtv vroby, nesluiteln s vnitnm trhem
Evropsk unie. Dle lnku 108 odst. 3 SFEU mus bt Evropsk komise lenskm
sttem vas informovna o zmrech poskytnout nebo upravit veejn podpory, aby
Evropsk komise mohla vas podat sv vyjden. Dotyn lensk stt neprovede
zamlen opaten, dokud Evropsk komise v tomto zen nepijme konen
rozhodnut.
Pi udlovn prv k vyhrazenm rdiovm kmitotm pro en celoplonho
zemskho digitlnho televiznho vysln mus T postupovat podle platn zkonn
pravy zakotven v souladu s prvem Evropsk unie v ZEK. Zkonn prava ZEK
v ustanoven 20 odst. 4 stanov, pokud je v danm kmitotovm psmu udlen
pdl rdiovch kmitot, povinnost T provst pezkum ve lht 18 msc ped
koncem platnosti tohoto pdlu, v nm zohledn aspekty uveden v ustanoven 20
odst. 4 psm. a) e). Pokud T na zklad vsledk pezkumu bude mt za to, e je
teba i nadle zachovat omezen potu prv, zajist v souladu s ustanovenm 20 odst.
5 ZEK ocenn dotenho pdlu rdiovch kmitot na zklad znaleckho
posudku, a to nejpozdji 12 msc ped koncem platnosti tohoto pdlu. Na zklad
veejn konzultace zahrnujc vsledky pezkumu a ocenn pdlu pak T vyzve
dotenho dritele pdlu k podn dosti o udlen novho pdlu podle zvr
pezkumu, a to nejpozdji 6 msc ped skonenm doby platnosti pdlu. V ppad,
e dritel pdlu nepod dost o udlen novho pdlu ve lht stanoven T,
kter nesm bt krat ne 1 msc, nebo dost neodpovd zvrm pezkumu,
pistoup T k vbrovmu zen podle ustanoven 21 ZEK.
V logice tohoto pozmovacho nvrhu pi pechodu zemskho digitlnho
televiznho vysln ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 navc T pi
udlovn prv k vyhrazenm rdiovm kmitotm pro en celoplonho zemskho
digitlnho televiznho vysln, tj. k novm pdlm rdiovch kmitot (v souladu
se zkonem ped vyprenm platnosti pdl rdiovch kmitot souasnch dritel)
zajist do sttnho rozpotu finann prostedky ve vi ocenn kadho z pdl dle
znaleckho posudku ( 20 odst. 5 ZEK) nebo ve vi ceny dle vbrovho zen (
21 ZEK). Tyto finann prostedky bude moci esk republika vyut pro
minimalizaci negativnch dopad pechodu na standard DVB-T2 na divky, a to
poskytnutm technologicky neutrlnch kompenzac a technologicky neutrln
informan kampan.

8
II. st pozmovacho nvrhu
9. st tet innost nov zn:
l. V
Tento zkon nabv innosti patnctm dnem po jeho vyhlen, s vjimkou
ustanoven l. I bodu 3, bodu 6 a bodu 7, kter nabvaj innosti prvnm dnem
estho kalendnho msce nsledujcho po dni jeho vyhlen.
Odvodnn druh sti pozmovacho nvrhu:
Novela pin mimo zkrcen vpovdn lhty v ppad penesen sla k jinmu
poskytovateli na 10 dn (l. I bod 7) i dal zmny v podmnkch ukonovn
astnickch smluv, kter byly do novely zaazeny cestou pozmovacch nvrh.
Jedn se o omezen vpovdn doby na maximln 30 dn (l. I bod 3) a povinnost
zskat prokazateln souhlas astnka s prodlouenm smlouvy na dobu uritou (l. I
bod 3). U zkrcen vpovdn lhty v ppad penesen sla zkonodrce poskytl pro
nezbytnou pravu proces, nastaven systm, zmnu smluvnch podmnek a
informovn astnk pechodn obdob prostednictvm odloen innosti.
U zbylch dvou zmn v podmnkch ukonovn astnickch smluv zaazench do
novely pozmovacmi nvrhy ji ale k odpovdajcmu odloen innosti nedolo.
Vechny ti zmny pitom vyaduj obdobn zsahy do proces a nastaven systm.
Dle je douc, aby vechny zmny byly transparentn a pehledn vysvtleny
astnkm, zejmna spotebitelm, jako jeden funkn celek.
Jestlie by k navrhovanmu odloen innosti nedolo, pinesla by novela v praxi
zvan problmy astnkm a spotebitelm. Pokud nap. zkon ukld
poskytovatelm informovat spotebitele v obdob 3 a 1 msc ped uplynutm doby
trvn o podmnkch prodlouen smlouvy na dobu uritou, mus poskytovatel podle
platnho zkona a do zveejnn novely ve sbrce zkon informovat spotebitele, e
jejich smlouva bude prodlouena. Ji patnctm dnem po zveejnn by ovem nabyla
innosti novela, kter by takovmu prodlouen brnila smlouvy tchto spotebitel
by dle zkona pely na smlouvy na dobu neuritou, ze kter poskytovatel tuj
vy msn paul. Na informovn spotebitel o tto zmn ani zskn
prokazatelnho souhlasu s prodlouenm novela nedv dn prostor.
Bez odpovdajcho odloen innosti by tak novela znanmu potu spotebitel,
kte byli v souladu s platnm zkonem, platnou smlouvou a jejich volbou
informovni o tom, e se jim smlouva prodlou, zmnila smluvn podmnky proti
jejich vli a v jejich neprospch.

9
III. st pozmovacho nvrhu
10. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. I bod 13 se
slova nebo do ve 5% z istho obratu pachatele pestupku dosaenho za
posledn uzaven etn obdob, podle toho, kter z tchto hodnot je vy
zruuj.
11. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. I bod 14 se
slova nebo do ve 10% z istho obratu pachatele pestupku dosaenho za
posledn uzaven etn obdob, podle toho, kter z tchto hodnot je vy
zruuj.
12. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. I bod 15 zn:
15. V 120 odst. 3 se stka 40 000 000 K nahrazuje stkou 100 000 000
K..

Odvodnn tet sti pozmovacho nvrhu:

PN reaguj na neodvodnn zven sankc. Maximln hranice pokut, tak jak jsou
stanoveny dnes, nejsou ze strany T prakticky vyuvny a ve ukldanch pokut
se tmto hranicm ani nebl.
Nov zavdn ve pokut se tedy jev jako nepimen vysok a neodpovdajc
potebm praxe. A to tm spe, e je navrhovna plon pro vtinu zkonem
upravench delikt, vetn delikt zcela bagatelnho charakteru.

IV. st pozmovacho nvrhu

13. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II bod 3
konec posledn vty nov zn:
se povauj za individuln oprvnn udlen podle zkona . 127/2005 Sb., ve
znn innm ode dne nabyt innosti zkona.
14. V sti prvn Zmna zkona o elektronickch komunikacch l. II bod 11 se
dopluje odkaz na 63 odst. 1 psm. g).
Odvodnn tvrt sti pozmovacho nvrhu:
Do tohoto ustanoven byla doplnna posledn vta poslaneckm pozmovacm
nvrhem, jeho elem bylo, aby se na individuln oprvnn k vyuvn rdiovch
kmitot udlen eskm telekomunikanm adem ped nabytm innosti novely
zkona o elektronickch komunikacch hledlo jako na oprvnn udlen podle nov
prvn pravy.
V tto souvislosti je teba upozornit na nevhodnou formulaci tto vty, kter vyznv,
e by oprvnn mla bt udlovna podle navren novely zkona (podle tohoto
zkona). Ve skutenosti se jedn o oprvnn udlen podle zkona o elektronickch
komunikacch, ve znn navren novely tomu odpovd nov navrhovan
formulace.
Poslaneckm nvrhem byla upravena maximln dlka vpovdn doby, ale tato
skutenost nebyla zohlednna v pechodnch ustanovench. Nabz se proto doplnit
odkaz dle pedloenho nvrhu.

10