1.

Pprava projektovho zmru

Pprava projektovho zmru financovanho z ESF prostednictvm Investin priority 1.3
OPZ ve vzvch vyuvajc zjednoduen vykazovn se v niem neli od ppravy
projektovho zmru ve vzvch s vykazovnm skuten vzniklch vdaj, a proto nelze pi
pprav projektu zvolit obrcenou logiku a a priori vychzet z ve jednotkovch
nklad a plohy dosti (Tabulka pro vcn hodnocen dosti) nebo dokonce povaovat
jednotkov nklady za de facto proveden przkum trhu a splnn pravidel pro vbr
dodavatele. Logick pstup k pprav projektu je naprosto toton jako u standardnch
vzev, respektive u vech projekt zamench na rozvoj lidskch zdroj bez ohledu na zdroj
financovn. adatel by mli k pprav projektovho zmru pistupovat stejn
zodpovdn a profesionln jako k jakmukoliv jinmu projektu organizace. I projekty
financovan z ESF prostednictvm OPZ pedstavuj pro adatele/pjemce urit
podnikatelsk riziko. adatel by mli dodret nsledujc logiku postupu ppravy
projektovho zmru:

A. Identifikace vzdlvacch poteb zamstnanc

B. Sestaven plnu vzdlvn a vymezen obsahu kurz

C. Przkum trhu pro stanoven pedpokldanch skutench nklad na kolen

D. Zaazen kurzu pod aktivitu a stanoven zpsobil asov dotace

E. Zaazen zamstnance pod skupinu CZ-ISCO

F. Zadn daj do tabulky pro vcn hodnocen

G. Rozhodnut o ne/pedloen i prav struktury dosti

H. Realizace projektu

I. Vyhodnocen projektu
Pro ppravu spn dosti a bezproblmovou realizaci projektu je nezbytn se
dkladn seznmit s textem Vzvy 03_16_043, Obecnou st pravidel pro adatele a
pjemce v rmci OPZ (dle jen OP) a Specifickmi pravidly pro adatele a pjemce
v rmci OPZ pro projekty s jednotkovmi nklady zamen na dal profesn vzdlvn
(dle jen SP)! Doporuujeme navtvit klub Vzva . 43 Podnikov vzdlvn zamstnanc
na ESF Fru na strnkch www.esfcr.cz.
A. Identifikace vzdlvacch poteb.
Pprava projektu obn zejmna identifikaci vzdlvacch poteb zamstnanc. dic orgn
nestanovil dn poadavky na podobu a formu analzy vzdlvacch poteb a je zcela
na zven adatele, jakou metodu vyuije. m lpe pipraven a proveden analza, tm
vy pravdpodobnost pnosu projektu pro zamstnance a potamo i pro organizaci pjemce,
ppadn partnera/. Ideln je vyuit individulnch pln vzdlvn, kompetennho
modelu, popisu pracovnch pozic, vstup z pravidelnho hodnocen, i externch odbornk
na problematiku rozvoje lidskch zdroj. Analza nebude povinnou plohou dosti o
podporu a jej kvalita m hodnotu pouze pro samotnho adatele. Sprvn definovan
poteba je z pohledu administrace projektu dleit zejmna s ohledem na zaazen kurzu pod
aktivitu, vetn uren maximln zpsobil asov dotace kurzu, zaazen zamstnance pod
skupinu CZ-ISCO a nsledn uveden potu osobohodin vzdlvn do plohy dosti i do
nstroje pro vpoet bodovho zisku a ve rozpotu projektu.
 B. Sestaven plnu a obsahu kolen.
Sestaven plnu kolen je klov z pohledu ppravy dosti i z pohledu realizace a zen
projektu a samozejm v neposledn ad z pohledu potencilnho pnosu. Soust sestaven
plnu je vypracovn poadovanho obsahu kurz (5.2.1 Dokumentace k obsahu
vzdlvacho kurzu) ve vazb na identifikovan poteby zamstnanc. Pro adatele je obsah
kurzu dleit s ohledem na sprvn zaazen pod aktivitu a stanoven maximln zpsobil
asov dotace kurzu. Obsah kurzu je klov tak z pohledu vbru dodavatele vzdlvn.
Poskytovatel dotace bude kontrolovat povinnou dokumentaci ke kurzm v rmci
kontroly Zprv o realizaci a v rmci Kontrol na mst!
2. Pprava dosti o podporu
Hlavnm clem vyuit zjednoduenho vykazovn, konkrtn jednotkovch nklad, je
snen administrativn nronosti v prbhu celho projektovho cyklu. Zjednoduen je ji
ve fzi ppravy projektov dosti. adatel dle Pokyn pro vyplnn dosti v IS KP14+
pro projekty s jednotkovmi nklady zamen na dal profesn vzdlvn vypln
elektronickou projektovou dost v IS KP14+. Z pohledu vcnho hodnocen je klov
ploha dosti Tabulka pro vcn hodnocen dosti, kter, jak nzev napovd, bude
vyuita v rmci posledn fze procesu hodnocen a vbru dost, tedy vcnho hodnocen.
Sprvn vyplnn plohy dosti je klov. Pprav a vyplnn vnujte odpovdajc
pozornost a veker daje peliv zkontrolujte!
A. Clov skupina
V klubu na ESF Fru Vzva . 43 Podnikov vzdlvn zamstnanc se asto opakuj
dotazy k clov skupin. V rmci projektu mohou bt podpoeni pouze zamstnanci, kte
maj uzaven pracovnprvn vztah (pracovn smlouva a DP) nebo obdobn pomr
(smlouva o vkonu funkce). Osoba astnc se kurzu mus mt uzaven pracovnprvn
vztah s organizac adatele nebo partnera v dob konn kurzu. Podpoeni mohou bt
zamstnanci bez ohledu na msto vkonu prce a bez ohledu na sdlo zamstnavatele.
Vechny vzdlvac kurzy mus bt realizovny na zem R mimo zem hl. m. Prahy!
Pjemce mus vyplovat Pln aktivit projektu, na zklad kterho budou provdny
neohlen kontroly na mst (OP, kapitola 18.2 Pln aktivit projektu)!
Kad zamstnanec se sm zastnit maximln 10 kurz za celou dobu realizace
projektu (dlka kurzu ani projektu nehraje roli)! Za samostatn kurz je povaovn i stejn
kurz s rznou rovn dovednost, opakovac kurz apod.
i. Z pohledu kritria vcnho hodnocen Podl astnk na celkovm potu osob
nen relevantn skuten poet zamstnanc subjekt adatele a partner, ale poet
osob, kter se maj do projektu zapojit (i kdy absolvuje pouze jeden kurz).
Bodovn je podl astnk, tedy zamstnanc, kte se zastn projektovch
aktivit v rozsahu alespo 40 hodin, na celkovm potu osob zapojench do
projektu (absolvuje spn alespo jeden kurz v libovolnm rozsahu).
ii. Z pohledu kritria vcnho hodnocen Podl astnk ve vku 54+ na celkovm
potu astnk opt nen relevantn skuten poet zamstnanc. Bodovn je
podl astnk 54+ na celkovm potu astnk.
 B. Jak sprvn zaadit kurz pod aktivitu?
Sprvn zaazen kurzu pod aktivitu v souladu se Specifickou st pravidel pro adatele a
pjemce v rmci OPZ pro projekty s jednotkovmi nklady zamen na dal profesn
vzdlvn (SP, kapitola 4.1 Vymezen aktivit, jednotek a ve jednotkovch nklad) je
zsadn z pohledu zpsobilosti projektovch vdaj. V ppad nesprvn zaazenho kurzu
pod aktivitu nebudou vdaje oznaeny za zpsobil a nebudou proplaceny. Nesprvn
zaazen kurzu pod aktivitu tedy pedstavuje potenciln riziko neuznatelnch vdaj,
ale i nenaplnn sledovanch indiktor, co me v extrmnch ppadech vst a
k nesplnn elu dotace!
Aby bylo mon kurz sprvn zaadit pod pslunou aktivitu a urit maximln asovou
dotaci kurzu, je nezbytn znt jeho pesn obsah. Poadovan obsah kurzu zn v dob
ppravy projektu pouze adatel. Z nzvu kurzu mus bt patrn, co bude pedmtem
vzdlvn, ale klov bude pro posouzen sprvnho zaazen povinn Dokumentace
k obsahu vzdlvacho kurzu (SP, kapitola 5.2.1 Dokumentace k obsahu vzdlvacho
kurzu). Sprvn zaazen bude pedmtem administrativn kontroly Zprv o realizaci a
pedmtem Kontrol na mst!
V idelnm ppad je ji z nzvu kurzu patrn, co je jeho obsahem (Excel pro ekonomy
makra). adatel mohou zpravidla ovlivnit nzev pouze u uzavench kurz, respektive kurz
pipravench na mru po dohod s vybranm dodavatelem dle vlastnch poadavk. V ppad
veejnch kurz vak nemus bt tato podmnka naplnna, jeliko mohou bt nzvy kurz
zobecnny i upraveny z dvodu marketingu. Z toho dvodu bude pro posouzen sprvnho
zaazen nezbytn povinn Dokumentace k obsahu vzdlvacho kurzu, ve kter mus adatel
strun uvst npl kurzu (programovn objekt v jazyce C++ pro ely vvoje her).
Snaha o zaazen kurzu jen na zklad profesn oblasti me v nkterch konkrtnch
ppadech vst k chyb. Typickm pkladem je kurz metodiky SCRUM, kter spad obecn
do oblasti IT, ale jeho npln nen ani programovn, ani sprva aplikac, ani uivatelsk
kolen, ale jedn se de facto o projektov management upraven specificky pro projekty
z oblasti vvoje software. Clem kurzu je dosaen vy efektivity, ni chybovosti a nich
nklad pi vvoji software. Obdobou je nap. kolen thl vroby ve vrobnm sektoru.
Z toho dvodu kurz spad do aktivity Mkk a manaersk dovednosti, kde nen
explicitn uveden a proto m kurz maximln zpsobilou dlkou 16 hodin. Stejn postup
je nutn aplikovat u kurz, kter nejsou ve vymezench aktivitch explicitn uvedeny,
ani nepedstavuj alternativu k vyjmenovanm kurzm!
C. Jak sprvn zaadit zamstnance pod skupinu CZ-ISCO?
Sprvn zaazen pracovn pozice (zamstnance) pod skupinu CZ-ISCO je zsadn z pohledu
zpsobilosti projektovch vdaj (SP, 5.3.1 Clov skupina v projektech v kolovch
vzvch). Aby bylo mon pracovn pozici (zamstnance) sprvn zaadit pod pslunou
skupinu CZ-ISCO, je nezbytn znt pesnou npl prce na dan pozici a odvtv i pedmt
innosti adatele. adatel vyuije pro ely zaazen zamstnance pod skupinu CZ-ISCO
pruku S Metodika zaazovn zamstnn do CZ-ISCO pro ely statistiky trhu prce a
pracovn smlouvu, popis pracovn pozice, kompetenn model apod. Nkter pozice (nap.
etn) se objevuj ve vce skupinch. V takovm ppad je vdy nezbytn v metodice S
najt pozici a nsledn se podvat na vy rove, kter pedstavuje nap. sfru nebo odvtv,
ve kterm dan pozice spad pod danou skupinu CZ-ISCO. Npomocn me bt vazba
pedpokldanho dosaenho vzdln poadovan na dan pozici (tabulka v metodice
propojuje skupiny CZ-ISCO a rove dosaenho vzdln). Pokud si nebudou adatel
zaazenm jisti, mohou poloit dotaz v klubu Vzva . 43 Podnikov vzdlvn
zamstnanc na ESF Fru. Je nezbytn uvst zkladn informace (oblast, odvtv i
pedmt innosti organizace adatele, konkrtn npl prce a poadovan dosaen vzdln
na dan pozici)!
D. Identifikace propojench podnik a uren velikosti podniku
Problematika propojench podnik m zsadn vliv na vi veejn podpory. V reimu de
minimis maj vechny propojen podniky (vechna IO) spolen limit na ti po sob
jdouc etn obdob. V reimu blokov vjimky maj partnersk a propojen podniky
vliv na uren velikosti podniku, od kter se odvj intenzita veejn podpory, respektive
mra spolufinancovn ze strany adatele/pjemce. U de minimis jsou vazby perueny,
pokud se jedn o zahranin subjekt, veejn orgn (obec, kraj) nebo fyzickou
nepodnikajc osobu!
Posuzovn velikosti podniku se v procesu ppravy dosti vyskytuje ve tech podobch
(viz tabulka na konci dokumentu)!
1. Oven administrativn, finann a provozn kapacity adatele
2. Kritrium vcnho hodnocen
3. Uren mry spolufinancovn v reimu blokov vjimky
Pro uren velikosti podniku doporuujeme vyut Uivatelskou pruku k definici malch a
stednch podnik.
1. Oven administrativn, finann a provozn kapacity adatele je kritrium hodnocen
pijatelnosti a formlnch nleitost . 8 (SP, tabulka . 9, kapitola 6.1.2 Kritria hodnocen
pijatelnosti a formlnch nleitost). adatel vypluje v IS KP14+ na zloce Subjekty
projektu daje pouze za posledn uzaven etn obdob. adatel uvede poet zamstnanc
a ron obrat v EUR. Jedn se o eliminan kritrium. Pokud rozpoet projektu nepesahuje 2
mil. K, je vdy kapacita povaovna za dostatenou. Zohleduj se daje za vechny
partnersk a propojen podniky, vetn zahraninch!
2. Velikost podniku jako hodnotc kritrium, za kter mohou adatel zskat a 20 bod.
V tomto ppad je relevantn pouze poet zamstnanc vech partnerskch a propojench
podnik, dal daje nejsou v tomto ppad dleit (obrat, bilann suma ron rozvahy).
Zohleduj se i poty zamstnanc zahraninch propojench podnik!
3. Velikost podniku z pohledu veejn podpory v reimu blokov vjimky (v rmci
ppravy prvn aktu) s ohledem na uren mry spolufinancovn ji zohleduje vechna
kritria uveden v pruce. V tomto ppad nejsou tak vazby perueny sttn hranic
a zohleduj se i hodnoty zahraninch propojench podnik!
E. Vyplnn tabulky pro vcn hodnocen dosti
Jakmile bude mt adatel zpracovan pehled vech kurz a jejich asov dotace, daje o
potu astnk a jejich zaazen do pslun skupiny CZ-ISCO, zad dan informace do
nstroje pro vcn hodnocen. Tabulka vypot bodov zisk a vi rozpotu dosti.
Nsledn si adatel mohou porovnat vlastn pedpokldan skuten nklady a
maximln objem prostedk, kter jim bude proplacen, pokud budou veker vdaje
oznaeny za zpsobil (je nutn odest podl spolufinancovn). Zrove jim bodov zisk
odpov na otzku, zda jejich dost pekro minimln bodovou hranici 60 bod, respektive
jakou m pravdpodobnost spchu (projekt bude doporuen k podpoe). Ppadn je mon
provdt urit pravy. adatel se me rozhodnout, e nkter kurzy bude realizovat mimo
projekt z vlastnch prostedk, ppadn vyuije jin nstroje Investin priority 1.3 OPZ
(POVEZ II, vzva . 60 apod.).
3. Realizace projektu
Z pohledu realizace projektu je vedle samotn ppravy zmru klov fze vbru
dodavatele vzdlvn a v neposledn ad pstup pjemce dotace k motivaci zamstnanc,
kte se plnovanch kurz zastn.
A. Vbr dodavatele.
Jak ji bylo eeno ve, jednotkov nklady pedstavuj zjednoduenou formu vykazovn a
proplcen projektovch vdaj. Vi jednotkovch nklad nelze pout jako zdroj
informac klovch pro vbr dodavatele. Kad aktivita pedstavuje mnoinu tematicky
pbuznch kurz, kter byly zahrnuty do przkumu trhu pro stanoven ve jednotkovho
nkladu. Z toho dvodu nelze z ve jednotkovho nkladu dovozovat vi relnch nklad
pjemce a tedy ani obvyklou cenu konkrtnch kurz na trhu a vi jednotkovho nkladu
pout jako cenu obvyklou pro stanoven pedpokldan hodnoty zakzky. Kad adatel by si
ml provst vlastn przkum trhu, aby si dokzal udlat pedstavu o skutench nkladech
projektu, kter jsou zsadn z pohledu adatele/pjemce. Dvodem je skutenost, e reln
nklady pjemce nemaj vliv na proplcen jednotkovch nklad. etn doklady a
etnictv budou pedmtem kontroly pouze v ppad podezen na poruen pravidel.
Kontrola etnch doklad nen soust standardn kontroly Zprv o realizaci i Kontrol na
mst. Roli nehraje, zda nkter kurzy vyjdou levnji nebo dre, ne je vymezeno
jednotkovmi nklady. Pjemci vdy budou proplaceny prostedky dle Specifick sti
pravidel pro adatele a pjemce v rmci OPZ pro projekty s jednotkovmi nklady
zamen na dal profesn vzdlvn, kapitoly 4.1.8 Ve jednotkovch nklad (po
odeten podlu spolufinancovn)! Zpsobil jsou i vdaje za osoby, kter se nestanou
astnky (indiktor), pokud budou naplnny ostatn poadavky.
Pjemci mus dodret zvazn metodick pravidla pro vbr dodavatele definovan v Obecn
sti pravidel pro adatele a pjemce v rmci OPZ v kapitole 20 Pravidla pro zadvn
zakzek. adatel mus vdt, zda poptv souvisejc plnn pekraujc definovan
pedpokldan hodnoty a zda se jedn o veejnho i dotovanho zadavatele (20.4 Rozdlen
zakzek z hlediska psobnosti zkona o veejnch zakzkch). Dle pedpokldan
hodnoty zakzky (kapitola 20.3 Uren pedmtu a pedpokldan hodnoty zakzky),
kterou stanov na zklad przkumu trhu, zvol reim, dle kterho bude postupovat (kapitoly
20.4 Rozdlen zakzek z hlediska psobnosti zkona o veejnch zakzkch a 20.5
Zadvn zakzek, na kter se nevztahuj postupy upraven zkonem . 137/2006 Sb., o
veejnch zakzkch). Pi vbru mus vichni pjemci dodret obecn zsady (kapitola
20.2 Zsady zadvn zakzek v OPZ)!
B. Motivace zamstnanc
Aby vynaloen prostedky (veejn i soukrom) a vynaloen sil (pprava a realizace)
pinesly oekvan pnosy, je nezbytn sv zamstnance s projektem dn seznmit.
Zejmna u zamstnanc, kte budou do projektu aktivn zapojeni, je klov zdvodnn
volby kurzu, oekvanho pnosu a nsledn oven vyuit nabytch vdomost v praxi.
Tato fze je opt ist v zjmu adatele a nebude ze strany poskytovatele nijak
kontrolovna!
Vme, e k pprav projektovho zmru a projektov dosti pistoupte s maximln
pelivost a profesionalitou. Pejeme Vm spnou realizaci projektu, kter pispje
k vy adaptabilit, produktivit i kreativit Vaich zamstnanc a k lepm
hospodskm vsledkm Vaich spolenost.
Tm IP 1.3
Fze, ve kterch adatel
pouv daje slouc k uren Kdy jsou daje Logika uplatovan Z jakho zdroje Kam se daje zadvaj a
Jak konkrtn daje jsou potebn?
velikosti podniku (dle jen potebn? pi vyslovn daj daje zskat? jakm zpsobem?
daje)

IS KP14+, zloka Subjekty

oven administrativn, pi vyplovn projektu;
poet zamstnanc
finann a provozn kapacity dosti o podporu
ron obrat (EUR)
adatele v IS KP14+ zadvaj se konkrtn seln
daje
v souladu s nazenm
EK 651/2014 je zdrojem
daj posledn
uzaven etn Tabulka pro vcn
dle nazen EK . obdob; v ppad nov hodnocen dosti, dky pro
651/2014; to znamen, zaloench podnik, je velikost podniku adatele a
pi vyplovn
e se staj daje za dosud nemohou ppadnch partner
kritrium vcnho hodnocen plohy . 1 poet zamstnanc
vechny (tj. tuzemsk i pedloit schvlenou
dosti o podporu
zahranin) partnersk etn zvrku, jsou z roletovho menu je
a propojen podniky daje pouit vybrna pslun velikost
pi vpotu odvozeny z podniku (mal/stedn/velk)
odhad uinnch v
dobr ve v prbhu estn prohlen adatele o
etnho obdob veejnou podporu v reimu
dle nazen . 651/2014
poet zamstnanc
uren mry spolufinancovn ped vydnm tkajc se velikosti podniku;
ron obrat (EUR)
v reimu blokov vjimky prvnho aktu
bilann suma ron rozvahy (EUR)
pslun velikost podniku
(mal/stedn/velk) se
zakrtv kkem1

1 TK SE POUZE UREN MRY SPOLUFINANCOVN V REIMU BLOKOV VJIMKY: V ppadech, kdy podnik ke dni etn zvrky zjist, e jsou za dan ron obdob pekroeny v jednom i
druhm smru prahy pro poet pracovnk nebo finann prahy ronho obratu nebo bilann sumy ron rozvahy, nepovede tato skutenost ke ztrt i zskn postaven stednho nebo malho
podniku i mikropodniku, jestlie tyto prahy nejsou pekroeny po dobu dvou po sob jdoucch etnch obdob (zdroj: NAZEN EK . 651/2014).