ACTA

Oficiln esk peklad Ministerstva prmyslu a obchodu byl upraven pro pouit ve tece Amazon Kindle.
Tato podoba odpovd pvodnmu dokumentu, kter je k dispozici ke staen na http://goo.gl/nurzn. Pouze
poznmky pod arou byly ze spodnch st strnek pesunuty pod odstavce, kterch se tkaj. Tyto poznmky
jsou vyznaeny kurzvou a odsazenm odstavce.

Obchodn dohoda proti padlatelstv mezi Evropskou uni a jejmi lenskmi stty, Austrli, Kanadou,
Japonskem, Korejskou republikou, Spojenmi stty mexickmi, Marockm krlovstvm, Novm Zlandem,
Singapurskou republikou, vcarskou konfederac a Spojenmi stty americkmi

SMLUVN STRANY TTO DOHODY,

BEROUCE na vdom, e inn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv je klov pro udren
hospodskho rstu ve vech odvtvch a celosvtov;

VDOMY SI skutenosti, e roziovn padlk a zbo poruujcho autorsk prvo, jako i slueb, kter
materil poruujc prvo, ohrouje zkonn obchod a udriteln rozvoj svtovho hospodstv,
zpsobuje znan finann ztrty nositelm prv a zkonn jednajcm podnikm a v nkterch ppadech
je zdrojem pjmu pro organizovan zloin a jinak pedstavuje rizika pro veejnost;

PEJCE SI bojovat proti tomuto roziovn prostednictvm poslen mezinrodn spoluprce a

innjho mezinrodnho prosazovn prv k duevnmu vlastnictv;

HODLAJCE poskytnout inn a vhodn prostedky doplujc dohodu TRIPS za elem prosazovn prv
k duevnmu vlastnictv, s pihldnutm k rozdlnosti jejich pslunch prvnch systm a praxe;

PEJCE SI zajistit, aby se opaten a postupy k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv nestaly samy o
sob pekkami zkonnho obchodu;

PEJCE SI eit problm poruovn prv k duevnmu vlastnictv, vetn poruovn, k nmu dochz v
digitlnm prosted, zejmna pokud jde o autorsk prva nebo prva s nimi souvisejc, zpsobem, kter
vyvauje prva a zjmy pslunch nositel prv, poskytovatel slueb a uivatel;

PEJCE SI podporovat spoluprci mezi poskytovateli slueb a nositeli prv za elem een pedmtnch
poruovn prv v digitlnm prosted;
PEJCE SI, aby tato dohoda psobila ke vzjemn podpoe mezinrodnho sil a spoluprce v oblasti
prosazovn prv k duevnmu vlastnictv v rmci pslunch mezinrodnch organizac;

UZNVAJCE zsady stanoven v prohlen z Doh o dohod TRIPS a veejnm zdrav pijatm dne 14.
listopadu 2001 na tvrt ministersk konferenci WTO,

SE DOHODLY TAKTO:
KAPITOLA I: VCHOZ USTANOVEN A
OBECN DEFINICE
ODDL 1: VCHOZ USTANOVEN
LNEK 1: Vztah k jinm dohodm
Tato dohoda v dnm ppad neru zvazky jedn smluvn strany vi jakkoli jin smluvn stran
podle stvajcch dohod vetn dohody TRIPS.

LNEK 2: Povaha a rozsah povinnost

1. Kad smluvn strana uvede v innost ustanoven tto dohody. Smluvn strany mohou ve svm prvu
zavst rozshlej prosazovn prv k duevnmu vlastnictv, ne vyaduje tato dohoda, nen-li takov
prosazovn v rozporu s ustanovenmi tto dohody. Kad smluvn strana me urit vhodn zpsob, jak
provst ustanoven tto dohody v rmci svho prvnho systmu a praxe.

2. dn ustanoven tto dohody nezakld jakoukoliv povinnost vztahujc se k rozdlen zdroj na

prostedky pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a prostedky pro vymhn prvnch pedpis
obecn.

3. Na tuto dohodu se obdobn uplatn cle a zsady stanoven v sti I dohody TRIPS, zejmna v lncch
7 a 8.

LNEK 3: Vztah k normm tkajcm se dostupnosti a rozsahu prv k duevnmu

vlastnictv
1. Touto dohodou nejsou doteny prvn pedpisy smluvnch stran upravujc dostupnost, nabvn,
rozsah a zachovn prv k duevnmu vlastnictv.

2. Tato dohoda nezakld smluvnm stranm dnou povinnost uplatovat opaten, jestlie prvo k
duevnmu vlastnictv nen podle jejch prvnch pedpis chrnno.

LNEK 4: Ochrana soukrom a zpstupovn informac

1. dn ustanoven tto dohody nevyaduje, aby smluvn strana zpstupovala:

a) informace, jejich zpstupnn by bylo v rozporu s jejmi prvnmi pedpisy, vetn zkon na ochranu
prv na soukrom, nebo s mezinrodnmi dohodami, jejich je smluvn stranou;

b) dvrn informace, jejich zpstupnn by brnilo prosazen prva nebo bylo jinak v rozporu s
veejnm zjmem; nebo
c) dvrn informace, jejich zpstupnn by pokodilo oprvnn podnikatelsk zjmy konkrtnch
podnik, veejnch i soukromch.

2. Poskytuje-li smluvn strana psemn informace v souladu s ustanovenmi tto dohody, smluvn strana
pijmajc tyto informace se v souladu se svmi prvnmi pedpisy a postupy zdr zveejnn nebo
pouit tchto informac pro jin el, ne pro kter j byly informace poskytnuty, bez pedchozho
souhlasu smluvn strany poskytujc informace.

ODDL 2: OBECN DEFINICE

LNEK 5: Obecn definice
Nen-li stanoveno jinak, pro ely tto dohody:

a) dohodou ACTA se rozum Obchodn dohoda proti padlatelstv;

b) vborem se rozum vbor ACTA zzen podle kapitoly V (Institucionln opaten);

c) pslunmi orgny se rozum pslun soudn a sprvn orgny nebo orgny pslun k prosazovn
prva podle prva smluvn strany;

d) zbom s padlanou ochrannou znmkou se rozum jakkoli zbo vetn obalu neoprvnn
oznaen ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou platn zapsanou pro takov zbo
nebo kter neme bt od tto ochrann znmky ve svch podstatnch znacch odliena, a tm poruuje
prva majitele pedmtn ochrann znmky podle prvnch pedpis zem, v kter se uplatuj zen
stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv);

e) zem se rozum zem ve smyslu stanovenm ve vysvtlivkch k Dohod o WTO;

f) reimem tranzitu se rozum celn reim, v kterm se zbo dopravuje pod celnm dohledem z jednoho
celnho adu do jinho;

g) dny se rozum kalendn dny;

h) duevn vlastnictv se vztahuje na vechny kategorie duevnho vlastnictv, kter jsou pedmtem
oddl 1 a 7 sti II dohody TRIPS;

i) zbom v tranzitu se rozum zbo v reimu celnho tranzitu nebo pekldky;

j) osobou se rozum fyzick nebo prvnick osoba;

k) zbom poruujcm autorsk prva se rozum jakkoli zbo, kter je rozmnoeninou pozenou bez
souhlasu nositele prv nebo osoby dn oprvnn nositelem prv v zemi vroby a je je pmo i
nepmo pozena z pedmtu, u nho by zhotoven takov rozmnoeniny pedstavovalo poruen
autorskho prva nebo prva s nm souvisejcho podle prvnch pedpis zem, v n se uplatuj zen
stanoven v kapitole II (Prvn rmec pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv);

l) vraz nositel prv zahrnuje federaci nebo asociaci, kter je oprvnna uplatovat prva k duevnmu
vlastnictv;

m) zemm se pro ely oddlu 3 (Opaten na hranicch) kapitoly II (Prvn rmec pro prosazovn prv
k duevnmu vlastnictv) rozum celn zem a vechna svobodn celn psma1 smluvn strany;

n) pekldkou se rozum celn nakldn se zbom, pi kterm se zbo pemst pod celnm dohledem z
dopravnho prostedku pouitho k dovozu na dopravn prostedek uren k vvozu, a to v prostoru
jednoho celnho adu, kter je adem jak dovozu, tak vvozu;

o) dohodou TRIPS se rozum Dohoda o obchodnch aspektech prv k duevnmu vlastnictv souvisejcch
s obchodem obsaen v ploze 1C Dohody o WTO;

p) WTO se rozum Svtov obchodn organizace; a

q) Dohodou o WTO Dohoda o zzen Svtov obchodn organizace z Marrkee podepsan dne 15.
dubna 1994.

Strany v zjmu vt jistoty uznvaj, e svobodnm celnm psmem se rozum st zem strany, kde se
jakkoli zbo obecn povauje, pokud jde o dovozn cla a dan, za zbo mimo celn zem.
KAPITOLA II: PRVN RMEC PRO
PROSAZOVN PRV K DUEVNMU
VLASTNICTV
ODDL 1: OBECN POVINNOSTI
LNEK 6: Obecn povinnosti v souvislosti s prosazovnm prv
1. Kad smluvn strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv umoujc inn
kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv upravench touto dohodou, vetn
urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten, kter maj odrazujc inek
vi dalmu poruovn. Tyto postupy budou uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek
leglnho obchodu a poskytne ochranu proti jejich zneuit.

2. Postupy pijat, dodrovan nebo uplatovan k provdn ustanoven tto kapitoly mus bt
spravedliv a nestrann a prvm vech astnk, na n se tyto postupy vztahuj, mus poskytovat
nleitou ochranu. Tyto postupy nesm bt zbyten sloit i nkladn a nesm bt spojeny s
nepimenmi lhtami nebo k neodvodnnmi prtahy.

3. Pi provdn ustanoven tto kapitoly zohledn kad smluvn strana nutnost proporcionality mezi
zvanost poruen, zjmy tetch stran a pouitelnmi opatenmi, npravnmi opatenmi a sankcemi.

4. dn ustanoven tto kapitoly nelze vykldat tak, e od nkter ze smluvnch stran vyaduje, aby jej
ednci nesli odpovdnost za kony proveden pi vkonu svch ednch povinnost.

ODDL 2: OBANSKOPRVN PROSAZOVN

Strana me z oblasti psobnosti tohoto oddlu vylouit patenty a ochranu nezveejnnch
informac.

LNEK 7: Dostupnost obanskoprvnch zen

1. Kad smluvn strana umon, aby nositel prv mohli vyut obanskoprvnho soudnho zen
tkajcho se prosazovn jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, jak je stanoveno v tomto oddle.

2. V rozsahu, v jakm lze nadit jakkoli obanskoprvn npravn opaten jako vsledek sprvnho
zen ve vci, kad smluvn strana zajist, e tato zen budou odpovdat zsadm, je se ve sv podstat
rovnaj zsadm uvedenm v tomto oddle.
LNEK 8: Soudn zkazy
1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen tkajcm
se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pravomoc nadit stran, aby upustila od poruovn, a mimo
jin vydat pkaz tto stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv
soudn pravomoc, s clem zabrnit proputn zbo, kterho se poruen prv k duevnmu vlastnictv
tk, do obchodnch kanl.

2. Bez ohledu na ostatn ustanoven tohoto oddlu me smluvn strana omezit npravn opaten proti
uit prva vldami nebo tetmi stranami se souhlasem vldy, bez souhlasu nositele prva, na zaplacen
nhrady za pedpokladu, e tato smluvn strana dodruje ustanoven sti II dohody TRIPS upravujc
vslovn takov uit prva. V ostatnch ppadech budou pouita npravn opaten podle tohoto oddlu,
nebo jsou-li tato opaten nesluiteln s prvem smluvn strany, bude mono vyut urovac rozsudek a
pimenou nhradu.

LNEK 9: Nhrada kody

1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm zen tkajcm se prosazovn
prv k duevnmu vlastnictv mly pravomoc nadit poruovateli, jen vdl, e se dopustil poruen,
nebo se lze dvodn domnvat, e o tom vdt ml, aby nahradil nositeli prv kodu, kterou nositel prva
utrpl v dsledku poruen prv. Pi urovn ve nhrady kody za poruen prv k duevnmu
vlastnictv maj soudn orgny pravomoc uvit mimo jin rozumnou mru hodnoty, kterou navrhne
nositel prv, je me zahrnovat ul zisk, hodnotu zbo nebo slueb, ktermi byla poruena prva, a to
na zklad trn ceny nebo doporuen maloobchodn ceny.

2. Alespo v ppadech poruen autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a padln ochrann
znmky kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny v obanskoprvnm soudnm zen mly
pravomoc nadit poruovateli, aby uhradil nositeli prv zisk, kter protiprvnm jednnm zskal. Smluvn
strana me pedpokldat, e tento zisk bude pedstavovat vi nhrady kody uvedenou v odstavci 1.

3. Kad smluvn strana tak, alespo pokud jde o poruen autorskch prv nebo prv s nimi
souvisejcch na ochranu dl, zvukovch zznam a vkon vkonnch umlc, a v ppadech padln
ochrann znmky, zd nebo zachov systm, kter stanov jednu nebo vce z tchto monost:

a) pedem stanoven nhrady kod; nebo

b) pedpoklady pro stanoven ve nhrady kody dostaten pro odkodnn nositele prv za jmu
vzniklou poruenm prv; nebo

Pedpoklady uveden v odst. 3 psm. b) mohou zahrnovat pedpoklad, e nhrada kody pedstavuje:
i) mnostv zbo poruujcho dotyn prvo k duevnmu vlastnictv nositele tohoto prva a
skuten peveden na tet osoby, vynsoben v zisku na jednotku zbo, kter by bylo prodno
nositelem prva, pokud by nedolo k protiprvnmu jednn; nebo ii) pimenou autorskou odmnu;
 nebo iii) pauln stku na zklad prvk, jako jsou alespo autorsk odmny nebo poplatky, kter
by byly vymahateln, kdyby poruovatel podal o svolen k uit pedmtnho prva k duevnmu
vlastnictv.

c) alespo pokud jde o autorsk prvo, dodatenou nhradu kody.

4. Pokud smluvn strana stanov nhradu uvedenou v odst. 3 psm. a) nebo pedpoklady uveden v odst. 3
psm. b), zajist, aby bu jej soudn orgny nebo nositel prv mli prvo zvolit takovto npravn
opaten nebo tyto pedpoklady jako alternativu k npravnm opatenm uvedenm v odstavcch 1 a 2.

5. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v ppad poteby pravomoc nadit na konci
obanskoprvnho soudnho zen tkajcho se poruen pinejmenm autorskho prva i prv s nm
souvisejcch nebo ochrannch znmek, aby nespn strana uhradila vtzn stran nklady soudnch
vloh nebo poplatk a pslun nklady prvnho zastoupen i jin vdaje na zklad prvnch pedpis
tto smluvn strany.

LNEK 10: Jin npravn opaten

1. Alespo pokud jde o zbo poruujc autorsk prva a zbo s padlanou ochrannou znmkou, zajist
kad smluvn strana na dost nositele prv, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm
zen pravomoc nadit, aby zbo, kterm jsou poruovna prva, bylo s vjimkou mimodnch
okolnost znieno bez jakkoli nhrady.

2. Kad smluvn strana dle zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit, aby materily a
nstroje vyuvan pevn pi vrob nebo zhotovovn poruujcho zbo byly bez zbytenho
prodlen a bez jakkoli nhrady znieny nebo odstranny z obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se
na nejmen mru omezilo riziko dalho poruovn.

3. Smluvn strana me stanovit, aby npravn opaten popsan v tomto lnku byla provedena na
nklady poruovatele.

LNEK 11: Informace souvisejc s poruovnm

Ani jsou doteny prvn pedpisy upravujc vsady, ochranu dvrnosti informanch zdroj nebo
zpracovvn osobnch daj, kad smluvn strana zajist, aby v obanskoprvnm soudnm zen
tkajcm se prosazovn prv k duevnmu vlastnictv mly jej soudn orgny pravomoc nadit
poruovateli nebo ppadn dajnmu poruovateli, na odvodnnou dost nositele prv, aby poskytl
nositeli prv nebo soudnm orgnm, alespo pro ely shromaovn dkaz, relevantn informace
podle platnch prvnch pedpis a nazen, kter m poruovatel nebo dajn poruovatel k dispozici
nebo pod svou kontrolou. K tmto informacm mohou patit informace tkajc se osoby zastnn na
jakmkoli prvku protiprvnho jednn nebo dajnho protiprvnho jednn a tkajc se vrobnch
prostedk nebo distribunch kanl zbo nebo slueb poruujcch nebo dajn poruujcch prvo,
vetn identifikace tetch osob dajn spojench s vrobou a distribuc tohoto zbo nebo tchto slueb a
jejich distribunch kanl.

LNEK 12: Pedbn opaten

1. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc nadit rychl a inn pedbn
opaten:

a) vi stran nebo v ppad poteby tet stran, nad n pslun soudn orgn vykonv soudn
pravomoc, s clem zabrnit poruen jakhokoli prva k duevnmu vlastnictv, a zejmna zabrnit
proputn zbo, kterho se tk poruen prv k duevnmu vlastnictv, do obchodnch kanl;

b) s clem zajistit pslun dkaz o dajnm poruen.

2. Kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly pravomoc pijmout, bude-li to na mst,
pedbn opaten bez slyen druh strany, zvlt pokud by jakkoli odklad pravdpodobn zpsobil
nenapravitelnou kodu nositeli prva, nebo pokud hroz prokazateln nebezpe, e dkaz bude znien. V
zench bez slyen druh strany udl kad smluvn strana svm soudnm orgnm pravomoc
neprodlen pijmout na dost pedbn opaten a rozhodnout bez zbytenho prodlen.

3. Alespo v ppadech poruen autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a padln ochrann
znmky kad smluvn strana zajist, aby jej soudn orgny mly v obanskoprvnm soudnm zen
pravomoc nadit zabaven nebo jin zajitn podezelho zbo, materil a nstroj, kter se vztahuj k
poruen prv, a alespo v ppadech padln ochrann znmky, listinnch dkaz, bu originl nebo
jejich kopi, kter se vztahuj k poruen prv.

4. Kad smluvn strana zajist, aby jej orgny mly pravomoc vyzvat adatele, pokud jde o pedbn
opaten, aby pedloil jakkoli pimen dostupn dkazy, kter by mohly poskytnout dostatenou mru
jistoty, e adatelovo prvo je poruovno nebo e takov poruen bezprostedn hroz, a nadit adateli,
aby poskytl zruku nebo odpovdajc jistotu, je by postaila na ochranu odprce a zabrnila zneuit.
Tato zruka nebo odpovdajc jistota nesm nepimen brnit vyuit zen o tchto pedbnch
opatench.

5. V ppadech, kdy jsou pedbn opaten zruena nebo pozbyla platnosti vzhledem k jednn nebo
opomenut ze strany adatele, nebo kdy se nsledn zjist, e k poruen prva k duevnmu vlastnictv
nedolo, maj soudn orgny pravomoc nadit adateli na dost odprce, aby odprci poskytl
pimenou nhradu za jakoukoli kodu zpsobenou tmito opatenmi.

ODDL 3: OPATEN NA HRANICCH

V ppadech, kdy strana v podstat zruila vekerou kontrolu pohybu zbo pes sv hranice s jinou
stranou, s n tvo st celn unie, nebude povinna uplatovat na hranici ustanoven tohoto oddlu.
Rozum se, e nen povinnost pout postupy stanoven v tomto oddle u zbo uvdnho na trh v
jin zemi nositelem prva nebo s jeho souhlasem.

LNEK 13: Rozsah opaten na hranicch

Strany se shoduj na tom, e patenty a ochrana nezveejnnch informac nespadaj do rozsahu
tohoto oddlu.

Pi nleitm stanovovn innho prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch by smluvn

strana mla postupovat v souladu se svm vnitrosttnm systmem ochrany prv k duevnmu vlastnictv
a ani by byly doteny poadavky dohody TRIPS, a to zpsobem, kter nebude neodvodnn rozliovat
mezi prvy k duevnmu vlastnictv a zabrn vytven pekek zkonnmu obchodu.

LNEK 14: Mal zsilky a osobn zavazadla

1. Kad smluvn strana mus uplatovat tento oddl u zbo obchodn povahy zaslanho v malch
zsilkch.

2. Smluvn strana me upustit od uplatnn tohoto oddlu u malho mnostv zbo neobchodn povahy
nachzejcho se v osobnm zavazadle cestujcho.

LNEK 15: Poskytovn informac zskanch od nositele prv

Kad smluvn strana umon svm pslunm orgnm podat nositele prv o poskytnut relevantnch
informac s clem pomoci pslunm orgnm pi pijmn opaten na hranicch uvedench v tomto
oddle. Smluvn strana me rovn povolit nositeli prv, aby jejm pslunm orgnm poskytl
relevantn informace.

LNEK 16: Opaten na hranicch

1. Kad smluvn strana pijme nebo zachov postupy, pokud jde o dovozn a vvozn dodvky, podle
nich:

a) jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy, aby pozastavily proputn podezelho zbo; a

b) nositel prv me v ppad poteby podat sv pslun orgny, aby pozastavily proputn
podezelho zbo.

2. Smluvn strana me pijmout nebo zachovat postupy, pokud jde o podezel zbo v tranzitu nebo v
jinch situacch, kdy je zbo pod celnm dohledem, podle nich:
a) jej celn ady mohou jednat z vlastn iniciativy a pozastavit proputn podezelho zbo nebo ho
zadret; a

b) v ppad poteby me nositel prv podat pslun orgny, aby pozastavily proputn podezelho
zbo nebo ho zadrely.

LNEK 17: dost nositele prv

1. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny vyzvaly nositele prv, kter d uplatnn
postup popsanch v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), aby pslunm
orgnm pedloil dostaten dkazy, e podle prva strany zajiujc tyto postupy dolo patrn k
poruen jeho prv k duevnmu vlastnictv, a aby poskytl dostaten informace, u nich se d dvodn
pedpokldat, e je nositel prv zn, a to tak, aby pslun orgny mohly podezel zbo nleit
rozpoznat. Poadavek na poskytnut dostatench informac nesm nepimen brnit vyuit postup
popsanch v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch).

2. Kad smluvn strana umon podvat dosti o pozastaven proputn nebo o zadren podezelho
zbo pod celnm dohledem na svm zem. Smluvn strana me stanovit, e se tyto dosti budou
vztahovat na opakovan dodvky. Smluvn strana me na dost nositele prv stanovit, e se dost o
pozastaven proputn nebo zadren podezelho zbo me vztahovat na vybran msta vstupu a
vstupu pod celnm dohledem.

Poadavek na umonn podvn takovch dost podlh povinnosti zajistit postupy uveden v l.
16 odst. 1 psm. b) ) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch).

3. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny informovaly adatele v pimen lht, zda jeho
dost pijaly. Pokud jej pslun orgny dost pijaly, informuj adatele tak o lht platnosti dosti.

4. Smluvn strana me stanovit, e jej pslun orgny maj pravomoc zamtnout, pozastavit nebo zruit
dost v ppad, e adatel zneuil postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten
na hranicch), nebo pokud k tomu existuje jin dn dvod.

LNEK 18: Zruka nebo odpovdajc jistota

Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc vyzvat nositele prv, kter d o
postupy popsan v l. 16 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. b) (Opaten na hranicch), k poskytnut
pimen zruky nebo odpovdajc jistoty, je by postaila na ochranu odprce a pslunch orgn a
zabrnila zneuit. Kad smluvn strana zajist, aby takov zruka nebo odpovdajc jistota nepimen
nebrnila vyuit tchto zen. Smluvn strana me stanovit, e takov zruka me bt ve form kauce
uren ke kryt proti ztrt nebo kod odprce zpsoben neproputnm nebo zadrenm zbo v
ppad, e pslun orgny rozhodnou, e zbo neporuuje prvo. Smluvn strana me, pouze za
vjimench okolnost nebo na zklad soudnho pkazu, povolit odprci zskat vlastnictv podezelho
zbo sloenm zruky nebo jin jistoty.
LNEK 19: Rozhodnut o poruen prv
Kad smluvn strana pijme nebo zachov postupy, podle nich mohou pslun orgny v pimen
lht po zahjen postup popsanch v lnku 16 (Opaten na hranicch) rozhodnout, zda podezel zbo
poruuje prvo k duevnmu vlastnictv.

LNEK 20: Npravn opaten

1. Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit znien zbo na zklad
rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo. V ppadech,
kdy takov zbo znieno nen, zajist kad smluvn strana, aby bylo s vjimkou mimodnch okolnost
odstranno z obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen nositele prv.

2. Pokud se tk zbo s padlanou ochrannou znmkou, neposta, a na vjimen ppady, pouh

odstrann neoprvnn umstn ochrann znmky k tomu, aby zbo mohlo bt uvolnno do
obchodnch kanl.

3. Smluvn strana me zajistit, aby jej pslun orgny mly pravomoc uloit sprvn sankce na zklad
rozhodnut uvedenho v lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo.

LNEK 21: Poplatky

Kad smluvn strana zajist, aby poplatky za podn dosti, poplatky za skladovn nebo poplatky za
znien, kter mus posoudit jej pslun orgny v souvislosti s postupy popsanmi v tomto oddle,
neslouily k tomu, aby nepimen brnily vyuit tchto zen.

LNEK 22: Zpstupovn informac

Ani jsou doteny prvn pedpisy smluvn strany, kter se vztahuj na soukrom nebo dvrnost
informac:

a) smluvn strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly nositeli prv informace o konkrtnch
dodvkch zbo, vetn popisu a mnostv zbo, s clem napomoci k odhalen zbo poruujcho prva;

b) smluvn strana me povit sv pslun orgny, aby poskytly nositeli prv informace o zbo
zahrnujc krom jinho popis a mnostv zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo
pjemce, a jsou-li znmy, zemi pvodu zbo a jmno a adresu vrobce zbo, s clem pispt k rozhodnut
podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv);

c) jestlie nkter smluvn strana neudlila svm pslunm orgnm pravomoc popsanou v psmeni b),
alespo v ppadech dovenho zbo, jestlie jej pslun orgny zabavily podezel zbo, nebo
ppadn uinily rozhodnut podle lnku 19 (Rozhodnut o poruen prv), e zbo poruuje prvo,
pov tato smluvn strana sv pslun orgny, aby do ticeti dn1 od zabaven nebo rozhodnut o
poruen poskytly nositeli prv informace o takovm zbo zahrnujc krom jinho popis a mnostv
zbo, jmno a adresu odeslatele, dovozce, vvozce nebo pjemce, a pokud jsou znmy, zemi pvodu
zbo a jmno a adresu vrobce zbo.

Pro ely tohoto lnku se dny rozum pracovn dny.

ODDL 4: TRESTNPRVN PROSAZOVN

LNEK 23: Trestn iny
1. Kad smluvn strana zajist, aby pinejmenm v ppadech myslnho padln ochrann znmky
nebo poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch v komernm mtku bylo zavedeno
trestn zen a tresty. Pro ely tohoto oddlu pat k inm uskuteovanm v komernm mtku
alespo ty, kter byly uskutenny jako obchodn innosti za elem zskn pm nebo nepm
hospodsk nebo obchodn vhody.

Kad strana povauje mysln dovoz nebo vvoz zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo
poruujcho autorsk prva v komernm mtku za protiprvn innosti, za n jsou ukldny
tresty podle tohoto lnku. Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu a vvozu zbo s
padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva tm, e distribuci takovho
zbo, jeho prodej nebo nabzen k prodeji v komernm mtku stanov za protiprvn innosti, za
n jsou ukldny tresty.

2. Kad smluvn strana zajist, aby bylo zavedeno trestn zen a tresty v ppadech myslnho dovozu a
vnitrosttnho pouvn etiket nebo obal pi obchodn innosti a v komernm mtku:

Strana me splnit svou povinnost tkajc se dovozu etiket nebo obal prostednictvm opaten v
oblasti distribuce. Strana me splnit sv povinnosti podle tohoto odstavce tm, e stanov, aby se na
pokusy o poruovn ochrannch znmek vztahovala trestn zen a tresty.

a) neoprvnn oznaench ochrannou znmkou, kter je toton s ochrannou znmkou zapsanou na

jejm zem nebo kter neme bt od tto ochrann znmky odliena; a

b) urench k uvn pi obchodu se zbom nebo pro sluby, kter jsou toton se zbom nebo slubami,
pro n je tato ochrann znmka zapsna.

3. Smluvn strana me ve vhodnch ppadech stanovit trestn zen a tresty za neoprvnn

zhotovovn rozmnoenin kinematografickch dl pedvdnch v zazen uzpsobenm k projekci
film, je je obecn pstupn veejnosti.
4. Pokud jde o trestn iny uveden v tomto lnku, za n smluvn strana stanov trestn zen a tresty,
zajist tato smluvn strana, aby jej prvn d zahrnoval trestn odpovdnost za pomoc a astenstv pi
spchn trestnho inu.

5. Kad smluvn strana pijme v souladu se svmi prvnmi zsadami ppadn opaten nezbytn pro
uren odpovdnosti, kter me bt trestn, prvnickch osob za trestn iny uveden v tomto lnku, za
n smluvn strana stanov trestn zen a tresty. Touto odpovdnost nen dotena trestn odpovdnost
fyzickch osob, kter spchaly trestn iny.

LNEK 24: Tresty

Za trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2 a 4 (Trestn iny) stanov kad smluvn strana tresty, kter
budou zahrnovat odnt svobody a tak penn tresty dostaten vysok, aby psobily jako odrazujc
prostedek proti budoucmu poruovn, a kter budou odpovdat vi trest za trestn iny odpovdajc
zvanosti.

Rozum se, e strana nem povinnost umonit soubn uloen odnt svobody a pennch trest.

LNEK 25: Zabaven, konfiskace a znien

1. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za kter smluvn strana
stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc vydat
pkaz k zabaven podezelho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk
prva, jakchkoli souvisejcch materil a nstroj pouitch pi spchn dajnho trestnho inu,
listinnch dkaz tkajcch se dajnho trestnho inu a majetku pochzejcho nebo zskanho pmo
nebo nepmo z dajn innosti poruujc prvo. 2. Pokud smluvn strana vyaduje identifikaci poloek
podlhajcch zabaven jako podmnku pro vydn pkazu uvedenho v odstavci 1, nebude tato smluvn
strana vyadovat, aby poloky byly popsny podrobnji, ne je nezbytn k jejich identifikaci pro el
zabaven.

3. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn strana
stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit
konfiskaci nebo znien vekerho zbo s padlanou ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho
autorsk prva. V ppadech, kdy zbo s padlanou ochrannou znmkou a zbo poruujc autorsk prva
nen znieno, pslun orgny zajist, aby toto zbo bylo s vjimkou mimodnch okolnost odstranno z
obchodnch kanl takovm zpsobem, aby se pedelo jakmukoli pokozen nositele prva. Kad
smluvn strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovho zbo uskutenila bez jakkoli nhrady
poruovateli.

4. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn strana
stanov trestn zen a tresty, zajist tato smluvn strana, aby jej pslun orgny mly pravomoc nadit
konfiskaci nebo znien materil a nstroj vyuvanch pevn pi zhotovovn zbo s padlanou
ochrannou znmkou nebo zbo poruujcho autorsk prva a, alespo v ppad zvanch trestnch
in, konfiskaci nebo znien majetku pochzejcho nebo zskanho pmo nebo nepmo z innosti
poruujc prvo. Kad smluvn strana zajist, aby se konfiskace nebo znien takovch materil,
nstroji majetku uskutenila bez jakkoli nhrady poruovateli.

5. Pokud jde o trestn iny uveden v lnku 23 odst. 1, 2, 3 a 4 (Trestn iny), za n smluvn strana
stanov trestn zen a tresty, me tato smluvn strana zajistit, aby jej soudn orgny mly pravomoc
nadit:

a) zabaven majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho nebo pmo nebo nepmo
zskanho z dajn innosti poruujc prvo; a

b) konfiskaci majetku, jeho hodnota odpovd hodnot majetku pochzejcho i pmo nebo nepmo
zskanho z innosti poruujc prvo.

LNEK 26: Trestnprvn prosazovn z moci edn

Kad smluvn strana zajist, aby jej pslun orgny mohly ve vhodnch ppadech jednat z vlastn
iniciativy a zahjit vyetovn nebo soudn zen ohledn trestnch in uvedench v lnku 23 odst. 1, 2,
3 a 4 (Trestn iny), za n tato smluvn strana stanov trestn zen a tresty.

ODDL 5: PROSAZOVN PRV K DUEVNMU VLASTNICTV V

DIGITLNM PROSTED
LNEK 27: Prosazovn v digitlnm prosted
1. Kad smluvn strana zajist, aby jej prvn d zahrnoval postupy prosazovn prv, v rozsahu
stanovenm v oddlech 2 (Obanskoprvn prosazovn) a 4 (Trestnprvn prosazovn), zpsobem
umoujcm inn kroky vi jakmukoli poruovn prv k duevnmu vlastnictv, k nmu dojde v
digitlnm prosted, vetn urychlench npravnch opaten, kter by zabrnila poruovn, a opaten,
kter maj odrazujc inek vi dalmu poruovn.

2. V souladu s odstavcem 1 se postupy prosazovn prv kad smluvn strany vztahuj na poruovn
autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch prostednictvm digitlnch st, co me zahrnovat
protiprvn vyuvn prostedk pro roziovn v irokm mtku pro neoprvnn ely. Tyto postupy
mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou vytven pekek zkonn innosti, vetn
elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto smluvn strany zachov zkladn zsady
jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom.

Napklad pijet nebo zachovn reimu stanovcho omezen odpovdnosti poskytovatel

internetovch slueb nebo omezen dostupnch npravnch opaten proti nim, ani jsou doteny
prvn pedpisy strany, pi souasnm zachovn oprvnnch zjm nositele prv.
3. Kad smluvn strana se sna podpoit sil zamen na spoluprci v podnikatelskch kruzch v zjmu
innho een poruovn prv k ochrann znmce a autorskch prv nebo prv s nimi souvisejcch a
zrove zachovat legitimn konkurenci a v souladu se svmi prvnmi pedpisy zachovat zkladn zsady
jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom.

4. Smluvn strana me v souladu se svmi prvnmi pedpisy a nazenmi zajistit, aby jej pslun
orgny mly pravomoc nadit poskytovateli internetovch slueb, aby nositeli prv neprodlen poskytl
informace umoujc identifikaci astnka, jeho et byl dajn vyuit v rmci innost poruujcch
prvo, pokud tento nositel prv uplatnil prvn dostaujc alobu na poruen prva k ochrann znmce
nebo autorskho prva i prv s nm souvisejcch a pokud jsou takov informace dny pro ely
ochrany nebo prosazovn tchto prv. Tyto postupy mus bt uplatovny zpsobem, kter vylou
vytven pekek zkonn innosti vetn elektronickho obchodu, a v souladu s prvnmi pedpisy tto
smluvn strany zachov zkladn zsady jako svobodu projevu, prvo na spravedliv proces a soukrom.

5. Kad smluvn strana stanov odpovdajc prvn ochranu a inn prvn opaten proti obchzen
innch technologickch prostedk, kter uvaj autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch
zznam v souvislosti s vkonem svch prv a kter omezuj nakldn s jejich dly, vkony nebo
zvukovmi zznamy, k nim pslun autoi, vkonn umlci nebo vrobci zvukovch zznam nedali
svolen nebo kter nejsou dovolena zkonem.

Pro ely tohoto lnku se technologickmi prostedky rozum jakkoli technologie, zazen nebo
soustka, kter jsou pi sv obvykl funkci ureny k tomu, aby zabraovaly konm nebo omezovaly
kony ve vztahu k dlm, vkonm nebo zvukovm zznamm, ke kterm nebylo udleno svolen
autor, vkonnch umlc nebo vrobc zvukovch zznam, jak stanov prvn pedpisy strany.
Ani je doten rozsah autorskch nebo souvisejcch prv obsaench v prvnch pedpisech strany,
povauj se technologick prostedky za inn, pokud je pouit chrnnch dl, vkon nebo
zvukovch zznam kontrolovno autory, vkonnmi umlci nebo vrobci zvukovch zznam
uplatnnm nleit kontroly pstupu nebo ochrannho procesu, jako je ifrovn nebo kdovn
nebo mechanismus kontroly rozmnoovn, kter dosahuje cle ochrany.

6. Pro stanoven odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch opaten uvedench v odstavci 5 stanov
kad smluvn strana ochranu alespo proti:

a) v me stanoven jejmi prvnmi pedpisy:

i) neoprvnnmu obchzen innho technologickho prostedku, pokud poruovatel o povaze svho

jednn vdl nebo se lze dvodn domnvat, e o n vdt ml; a

ii) nabzen prodejem veejnosti zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo sluby jako
zpsobu obchzen innho technologickho prostedku; a
b) vrob, dovozu nebo distribuci zazen nebo produktu, vetn potaovch program, nebo
poskytovn sluby, kter:

i) jsou primrn ureny nebo vyrobeny za elem obchzen innho technologickho prostedku; nebo

ii) maj pouze omezen jin komern vznamn el ne je obchzen innho technologickho
prostedku.1

Pi provdn odstavc 5 a 6 nen dn strana povinna poadovat, aby konstrukce nebo technick
een a vbr st a soustek pro spotebn elektroniku, telekomunikace nebo potaov produkt
umoovaly reakci na konkrtn technologick prostedek, pokud produkt jinak neporuuje opaten
k provdn tchto odstavc.

7. Za elem ochrany elektronickch informac tkajcch se sprvy prv kad smluvn strana stanov
odpovdajc prvn ochranu a inn prvn opaten proti kad osob, kter vdom uin nkter z
nsledujcch jednn, akoliv v, nebo pokud se lze s ohledem na obanskoprvn npravn opaten
dvodn domnvat, e vdt m, e zpsob, umon, usnadn nebo zataj poruen nkterho autorskho
prva nebo prv s nm souvisejcch:

a) neoprvnn odstran nebo pozmn jakoukoli elektronickou informaci tkajc se sprvy prv;

b) roziuje, dov za elem roziovn, vysl, sdluje nebo zpstupuje veejnosti rozmnoeniny dl,
vkony vkonnch umlc nebo zvukov zznamy, a vdla, e elektronick informace o identifikaci prv
byla bez povolen odstranna nebo pozmnna.

Pro ely tohoto lnku se informac tkajc se sprvy prv rozum:

a) informace, kter identifikuje dlo, vkon vkonnho umlce nebo zvukov zznam; autora dla,
vkonnho umlce nebo vrobce zvukovho zznamu; nebo nositele jakhokoli prva k dlu, vkonu
vkonnho umlce nebo zvukovmu zznamu;

b) informace o dajch a podmnkch o uit dla, vkonu vkonnho umlce nebo zvukovho
zznamu; nebo

c) jakkoli sla nebo kdy, kter pedstavuj takovou informaci popsanou v bodech a) a b) ve; je-li
jakkoli z tchto informanch prvk pipojen k rozmnoenin dla, vkonu nebo zvukovmu
zznamu nebo se objevuje ve spojen se sdlovnm nebo zpstupovnm dla, vkonu nebo
zvukovho zznamu veejnosti.

8. Pi poskytovn odpovdajc prvn ochrany a innch prvnch prostedk podle ustanoven

odstavc 5 a 7 me smluvn strana pijmout nebo zachovat pimen omezen nebo vjimky z opaten
k provdn ustanoven odstavc 5, 6 a 7. Povinnosti stanoven v odstavcch 5, 6 a 7 se nijak nedotkaj
prv, omezen, vjimek nebo obhajoby poruen autorskho prva nebo prv s nm souvisejcch podle
prvnch pedpis smluvn strany.
KAPITOLA III: POSTUPY PROSAZOVN
LNEK 28: Odborn znalosti v oblasti prosazovn, informace a vnitrosttn
koordinace
1. Kad smluvn strana podporuje rozvjen specializovanch odbornch znalost svch pslunch
orgn odpovdnch za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv.

2. Kad smluvn strana podporuje shromaovn a analzu statistickch daj a dalch dleitch
informac tkajcch se poruovn prv k duevnmu vlastnictv a tak shromaovn informac o
osvdench postupech pro pedchzen poruovn prv a boj proti nmu.

3. Kad smluvn strana podporuje ve vhodn me intern koordinaci mezi svmi pslunmi orgny
odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a usnaduje jejich spolen kroky.

4. Kad smluvn strana se v ppad poteby sna podpoit vytvoen a zachovn formlnch nebo
neformlnch mechanism, jako jsou poradn skupiny, jejich prostednictvm mohou jej pslun orgny
zskvat nzory nositel prv a jinch vznamnch zastnnch stran.

LNEK 29: zen rizik na hranicch

1. Pro zlepen innosti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv na hranicch mohou pslun orgny
smluvn strany:

a) vst konzultace s vznamnmi zastnnmi stranami a pslunmi orgny dalch smluvnch stran
odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv s clem identifikovat a eit zvan rizika a
prosazovat opaten ke zmrnn tchto rizik; a

b) sdlet s pslunmi orgny dalch smluvnch stran informace o prosazovn prv k duevnmu
vlastnictv na hranicch vetn relevantnch informac s clem lpe identifikovat dodvky, u nich je
podezen, e obsahuj zbo poruujc prva, a zamit se na jejich kontrolu.

2. Pokud smluvn strana zabav doven zbo poruujc prvo k duevnmu vlastnictv, mohou jej
pslun orgny poskytnout smluvn stran vvozu informace nezbytn pro identifikaci stran a zbo
spojench s vvozem zabavenho zbo. Pslun orgny smluvn strany vvozu mohou pijmout
opaten proti tmto stranm a budoucm dodvkm v souladu s prvnmi pedpisy tto smluvn strany.

LNEK 30: Transparentnost

Na podporu transparentnosti sprvy systmu prosazovn prv k duevnmu vlastnictv pijme kad
smluvn strana v souladu se svmi prvnmi pedpisy a politikami pslun opaten k tomu, aby
uveejovala nebo jinak zpstupovala veejnosti informace:
a) o postupech pro prosazovn prv k duevnmu vlastnictv stanovench prvnmi pedpisy, o
pslunch orgnech odpovdnch za toto prosazovn a o kontaktnch mstech urench k poskytovn
pomoci;

b) o pslunch prvnch pedpisech, nazench, pravomocnch soudnch a veobecn pouitelnch

sprvnch rozhodnutch vztahujcch se k prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a

c) o svm sil zajistit inn systm prosazovn a ochrany prv k duevnmu vlastnictv.

LNEK 31: Informovanost veejnosti

Kad smluvn strana pimen podporuje pijet opaten pro zlepen informovanosti veejnosti o
vznamu prosazovn prv k duevnmu vlastnictv a o nepznivm dopadu poruovn prv k
duevnmu vlastnictv.

LNEK 32: Environmentln hlediska pi nien poruujcho zbo

Nien zbo poruujcho prva k duevnmu vlastnictv se uskuteuje v souladu se zkony a prvnmi
pedpisy o otzkch ivotnho prosted t smluvn strany, kde znien probh.
KAPITOLA IV: MEZINRODN
SPOLUPRCE
LNEK 33: Mezinrodn spoluprce
1. Kad smluvn strana uznv, e mezinrodn spoluprce je velmi dleit pro uskuteovn inn
ochrany prv k duevnmu vlastnictv a e by mla bt podporovna bez ohledu na pvod zbo
poruujcho prva k duevnmu vlastnictv nebo sdlo i sttn pslunost nositele prv.

2. Za elem boje proti poruovn prv k duevnmu vlastnictv, zejmna padln ochrann znmky a
poruovn autorskch nebo souvisejcch prv, smluvn strany v ppad poteby podporuj spoluprci
mezi jejich pslunmi orgny odpovdnmi za prosazovn prv k duevnmu vlastnictv. Takov
spoluprce me zahrnovat spoluprci v oblasti prosazovn prva, pokud jde o trestnprvn
prosazovn a opaten na hranicch, na n se vztahuje tato dohoda.

3. Spoluprce podle tto kapitoly se uskuteuje v souladu s pslunmi mezinrodnmi dohodami a

podlh prvnm pedpism, politikm, pidlovn zdroj a prioritm kad smluvn strany v oblasti
prosazovn prva.

LNEK 34: Sdlen informac

Ani jsou dotena ustanoven lnku 29 (zen rizik na hranicch), sna se kad smluvn strana
vymovat si s dalmi smluvnmi stranami:

a) informace, kter smluvn strana shromauje podle ustanoven kapitoly III (Postupy prosazovn),
vetn statistickch daj a informac o osvdench postupech;

b) informace o svch opatench prvn a sprvn povahy souvisejcch s ochranou a prosazovnm prv k
duevnmu vlastnictv; a

c) dal pimen a vzjemn dohodnut informace.

LNEK 35: Budovn kapacit a technick pomoc

1. Kad smluvn strana se sna poskytovat na dost a na zklad vzjemn dohodnutch podmnek
pomoc pi budovn kapacit a technickou pomoc pi zlepovn prosazovn prv k duevnmu vlastnictv
ostatnm smluvnm stranm tto dohody a v ppad poteby budoucm stranm. Budovn kapacit a
technick pomoc se mohou vztahovat na takov oblasti jako:

a) zvyovn povdom veejnosti o prvech k duevnmu vlastnictv;

b) rozvoj a provdn vnitrosttnch prvnch pedpis tkajcch se prosazovn prv k duevnmu
vlastnictv;

c) kolen ednk v oblasti prosazovn prv k duevnmu vlastnictv; a

d) koordinovan opaten na regionln a vcestrann rovni.

2. Kad smluvn strana usiluje o tsnou spoluprci s ostatnmi smluvnmi stranami a ppadn s
nesmluvnmi stranami tto dohody za elem provdn ustanoven odstavce 1.

3. Smluvn strana me vykonvat innosti popsan v tomto lnku spolen s pslunm soukromm
sektorem nebo mezinrodnmi organizacemi. Kad smluvn strana se sna zabrnit zbytenmu
zdvojovn innost popsanch v tomto lnku a dalch innost mezinrodn spoluprce.
KAPITOLA V: INSTITUCIONLN OPATEN
LNEK 36: Vbor ACTA
1. Smluvn strany tmto zizuj vbor ACTA. Ve vboru jsou zastoupeny vechny smluvn strany.

2. Vbor:

a) pezkoumv provdn a psoben tto dohody;

b) posuzuje vci tkajc se rozvjen tto dohody;

c) posuzuje kadou navrenou zmnu tto dohody v souladu s lnkem 42 (Zmny);

d) rozhoduje podle l. 43 odst. 2 (Pistoupen) o podmnkch pistoupen kadho lena WTO k tto
dohod; a

e) posuzuje jakkoli jin zleitosti, kter mohou ovlivnit provdn a psoben tto dohody.

3. Vbor me rozhodnout:

a) o zzen vbor ad hoc nebo pracovnch skupin, kter by byly vboru npomocny pi vykonvn jeho
povinnost podle odstavce 2 nebo by budouc stran na jej dost pomhaly pi pistupovn k tto
dohod v souladu s lnkem 43 (Pistoupen);

b) o tom, e si vyd stanovisko nevldnch osob nebo skupin;

c) o vydn doporuen, kter se tkaj provdn a psoben tto dohody, krom jinho na zklad
schvlen souvisejcch obecnch zsad osvdench postup;

d) o sdlen informac a osvdench postup s tetmi stranami tkajcch se sniovn vskytu

poruovn prv k duevnmu vlastnictv vetn postup identifikace a sledovn pirtstv a padln; a

e) o pijet dalch opaten pi vkonu svch funkc.

4. Vbor pijm vechna rozhodnut na zklad konsensu krom ppad, kdy na zklad konsensu me
rozhodnout o jinm zpsobu rozhodovn. M se za to, e vbor ve vci pedloen k jeho posouzen
jednal na zklad konsensu, nevznese-li dn smluvn strana ptomn na schzi v okamiku pijet
tohoto rozhodnut formln nmitku. Pracovnm jazykem vboru je anglitina a dokumenty dokldajc
jeho prci se poizuj v anglickm jazyce.

5. Vbor pijme sv pravidla a postupy v pimen lht po vstupu tto dohody v platnost a vyzve
signatsk zem, kter nejsou smluvnmi stranami tto dohody, k asti na jednnch o tchto pravidlech
a postupech. Pravidla a postupy:
a) se zam na zleitosti, jako je pedsednictv, podn schz a vykonvn organizanch povinnost
souvisejcch s touto dohodou a jej psobnost; a

b) mohou se zamit tak na zleitosti, jako je udlen statusu pozorovatele, a jakoukoli jinou zleitost, o
n vbor usoud, e je nutn pro jeho dnou innost.

6. Vbor me mnit pravidla a postupy.

7. Bez ohledu na ustanoven odstavce 4 se bhem prvnch pti let po vstupu tto dohody v platnost
pijmaj rozhodnut vboru o pijet nebo zmn pravidel a postup na zklad konsensu smluvnch stran
a tch signatskch zem, kter nejsou smluvnmi stranami tto dohody.

8. Po obdob uvedenm v odstavci 7 me vbor pijmout nebo zmnit pravidla a postupy na zklad
konsensu smluvnch stran tto dohody.

9. Bez ohledu na ustanoven odstavce 8 me vbor rozhodnout, e pijet nebo zmna konkrtnho
pravidla nebo postupu vyaduje konsensus smluvnch stran a tch signatskch zem, kter nejsou
smluvnmi stranami tto dohody.

10. Nerozhodne-li vbor jinak, schz se alespo jednou za rok. Prvn schze vboru se uskuten v
pimen lht po vstupu tto dohody v platnost.

11. V zjmu vt jistoty vbor nekontroluje ani nedohl na vnitrosttn nebo mezinrodn prosazovn
nebo trestn vyetovn konkrtnch ppad tkajcch se duevnho vlastnictv.

12. Vbor se sna zabrnit zbytenmu zdvojovn svch innost a dalch mezinrodnch snah v oblasti
prosazovn prv k duevnmu vlastnictv.

LNEK 37: Kontaktn msta

1. Kad smluvn strana ur kontaktn msto, aby usnadnila komunikaci mezi smluvnmi stranami o
jakkoli otzce upraven touto dohodou.

2. Kontaktn msto smluvn strany ur na dost jin smluvn strany pslun ad nebo pslunho
ednka, jemu lze adresovat dotaz dajc smluvn strany, a v ppad poteby pomh pi usnadovn
komunikace mezi dotynm adem nebo ednkem a dajc smluvn stranou.

LNEK 38: Konzultace

1. Jedna smluvn strana me psemn podat druhou smluvn stranu o konzultace ohledn jakkoli
otzky ovlivujc provdn tto dohody. Podan smluvn strana s porozumnm dost posoud,
odpov na ni a nabdne vhodnou pleitost ke konzultacm.
2. Konzultace, vetn jednotlivch stanovisek stran konzultace, jsou dvrn a nejsou jimi dotena prva
ani stanoviska dn ze stran v jakmkoli jinm jednn vetn jednn v rmci Ujednn o pravidlech a
zen pi een spor obsaenho v ploze 2 Dohody o WTO.

3. Strany konzultace mohou po vzjemn dohod uvdomit vbor o vsledku svch konzultac podle
tohoto lnku.
KAPITOLA VI: ZVREN USTANOVEN
LNEK 39: Podpis
Tato dohoda zstane otevena k podpisu astnkm jejho projednvn a jinm lenm WTO, kter
mohou astnci schvlit na zklad konsensu, od 1. kvtna 2011 do 1. kvtna 2013.

Austrlie, Rakousk republika, Belgick krlovstv, Bulharsk republika, Kanada, Kypersk

republika, esk republika, Dnsk krlovstv, Estonsk republika, Evropsk unie, Finsk republika,
Francouzsk republika, Spolkov republika Nmecko, eck republika, Maarsk republika, Irsko,
Italsk republika, Japonsko, Korejsk republika, Lotysk republika, Litevsk republika,
Lucembursk velkovvodstv, Republika Malta, Spojen stty mexick, Marock krlovstv,
Nizozemsk krlovstv, Nov Zland, Polsk republika, Portugalsk republika, Rumunsko,
Singapursk republika, Slovensk republika, Republika Slovinsko, panlsk krlovstv, vdsk
krlovstv, vcarsk konfederace, Spojen krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska a Spojen
stty americk.

LNEK 40: Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstupuje v platnost ticet dn od data uloen est listiny o ratifikaci, pijet nebo
schvlen mezi podepsanmi smluvnmi stranami, kter uloily pslun listiny o ratifikaci, pijet nebo
schvlen.

2. Tato dohoda vstupuje v platnost pro kadou podepsanou smluvn stranu, kter ulo svou listinu o
ratifikaci, pijet nebo schvlen, po uloen est listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen uplynutm
ticeti dn od uloen listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen touto podepsanou smluvn stranou.

LNEK 41: Odstoupen

Kad smluvn strana me odstoupit od tto dohody psemnm oznmenm depoziti. Odstoupen
nabv inku 180 dn pot, co depozit obdr oznmen.

LNEK 42: Zmny

1. Kad smluvn strana me vboru navrhnout zmnu tto dohody. Vbor rozhodne, zda pedlo zmnu
smluvnm stranm k ratifikaci, pijet nebo schvlen. 2. Zmny vstupuj v platnost uplynutm devadesti
dn po dni, kdy vechny smluvn strany uloily sv listiny o ratifikaci, pijet nebo schvlen u depozite.

LNEK 43: Pistoupen

1. Po uplynut lhty stanoven v lnku 39 (Podpis) me jakkoli len WTO podat o pistoupen k tto
dohod.

2. Vbor rozhodne u kadho adatele o podmnkch pistoupen.

3. Tato dohoda vstupuje v platnost pro adatele uplynutm ticeti dn od uloen jeho listiny o pistoupen
podle podmnek pistoupen, na kter odkazuje odstavec 2.

LNEK 44: Znn dohody

Tato dohoda je podepsna v jedinm vyhotoven v jazyce anglickm, francouzskm a panlskm, piem
vechna znn maj stejnou platnost.

LNEK 45: Depozit

Depozitem tto dohody je vlda Japonska.