1) Co je to Paideia?

Vchova (paideia) je podle Aristotela rozumov vzdlvn a mravn vchova. Podle Platna se
vchova zakld na porodnickm umn, kter pomh na svt idem, kter u dmou v dui
dtte (pesto je zde ji naznaena metafora tabula rasa). Ve starovkm ecku byla vchova
spojena i s homosexualitou.
2) Vysvtli pojem ideje u Platona
Ideje = skuten jsoucna, jsoucna o sob (nejastji spravedlivo o sob, krsno a dobro)
jednoduch, toton se sebou (pro vechny a vdy takov)
nemnn a stl (vn, nevznikaj, nezanikaj)
nemateriln, smyslov nevnmateln, poznateln jen rozumem (ne smysly)
- nachzej se na vrcholu klenby, zcela mimo n svt
- nic nem takovou jsoucnost jako ideje, pedmt pravdivho vdn
3) Vysvtli pojet asu u Augustina
1. Co je as? Sloitost t otzky si uvdomme, a se ns nkdo zept
2. Cyklick, mtick pojet asu ve se opakuje, ve probh v kolobhu
3. A v souvislosti s kesanstvm linern pojet asu to podstatn je
ped nmi, v budoucnosti teprve se ek na pchod boskho
krlovstv na zemi, posledn soud je taky ped nmi bu do bo obce,
nebo do obce blovy
4. Podle Augustina se lovk pohybuje ve dvou asech
a. as provanch udlost ten mme vymen
i. Me znamenat pokrok jestlie ve svch proitcch
smujeme k vt kvalit svho ivota jestli vnmme
to, jak ns stres posiluje, vce odolme ivot se stane
progresivnm
ii. Pokrok se nevztahuje na svtov djiny obecn, protoe
svt strne (mundus senescit), djiny svta smuj ke
konci tud to upad, vechno mus bt hor, ne bylo
iii. To strnut se projevuje i ve vnmn svta obyejnho
lovka to star bylo to dobr v antice byli lid
krsnj i vy ne ve stedovku, v antice nebyli
kick vpravy, bda, mor
b. as vnost
i. as provanch udlost je malinkou epizodou
ii. 6 epoch potn svta
1. Od Adamova stvoen do potopy odpovd
dtstv
2. Od potopy po Abrahma - chlapectv
3. Od Abrahma po Davida jinostv
4. Od Davida po Babylonsk zajet mld
5. Od Babylonskho zajet do Kristova narozen
zralosti
6. Od Krista do konce svta odpovd st a konci
5. lovk pot as podle kvality vnmn kvality asu je pmo mrn
proitkm ivota
 a. V pjemn chvli nm pipad, e as rychle utekl
b. V nepjemn udlosti se as natahuje i kdy ob ty doby jsou
stejn
c. Pro lovka m vznam jen ten subjektivn as, ten tch proitk
4) Co je to metodick skepse?
Zpochybnn veho, o em lze pochybovat. Tkv v kompletnm zpochybnn dosavadnho vdn.
O vem je nutn pochybovat. Descartes chtl s jej pomoc dojt k absolutn pravdiv filosofii,
poznat jistotu nco nezpochybnitelnho.
1) Strun charakteristika stoicismu
Stoicismus je filosofick smr, zaloen oficiln Znonem z Kitia potkem 3. st. p. n. l. lo o
nejdleitj a nejvlivnj smr helnistick filosofie, hlsilo se k nmu velk mnostv
vzdlanch mu z ecka i ma.
Dlili filozofii na:
Logiku = kostra; skopka; plot
Fyziku = svaly a krev; blek; rmec/struktura
Etiku = due; loutek; plody
o Podobenstv lidskho tla, vejce, zahrady
o Nejvt vznam v etice tk se porozumn a smyslu naeho ivota a usilovn
o Mli pedstavu, e poznvme pomoc smysl a zskvme vjemy a ty se otiskuj do
na mysli, tak jako se otiskuj vjemy do vosku
o lovk se m snait doshnout aparaxia = neotesitelnost, cestou k n je cesta
apathea = zbavenost vn
o Ataraxia = neotesitelnost t na due, abychom se nedostvali do zvislost

Mli pedstavu, e poznvme pomoc smysl a zskvme vjemy a ty se otiskuj do na mysli

jako do vosku.

2) Pojet due u Platona a Aristotela

Platon: Podle Platona v dokonalm svt idej nejdve byla nae due jeho pojet o dui jako
nesmrteln, vn, m preexistenci i postexistenci.

- tlo pek pi poznvn (hledn moudrosti), protoe smysly jsou nepesn, tak klame dui,
proto filosof oprouje dui od tla
- jen v rozumov innosti se dui pokud nkde - jasn objevuje nco ze skutench jsoucen
(idej)
- rozum nejlpe funguje, kdy jej neobtuje dn tlesn smysl, ani bolest i libost
- ideje poznvny jen rozumem, istou du = kladn vztah ke smrti, existence idej (skutench
jsoucen) je dvodem, pro se nebt smrti
- due smen s tlem nedoshne toho, po em tou = pravda, kter pedstavuje skuten
jsoucno = ideje, kter jsou odlin od ostatnch jsoucen
- bhem tlesnho ivota snad vbec nelze zskat vdn, a jde-li, jen tak, e se due bude co
nejmn stkat s tlem (jen potud pokud je to nutn pro peit)
- proto pro filosofy smrt vbec nen hrozn, protoe se pak zbav tla, kter jim brnilo v pravm
poznn - kdo se boj smrti, ten nen filosof!!
- ve Faidnu jsou ideje prostedkem dkazu nesmrtelnosti due
- dle toho, jestli se lovk snail o poznn, povede se jeho dui i po smrti (po smrti jen filosof s
pln istou du pichz do rodu boh)
Aritoteles: pojet due jako smrteln, due je ps (vechno) cel lovk
-jsoucna jsou iv a neiv, iv se li ptomnost due
due zanik s tlem
3) Tom Akvinsk m se zabval + jeho nejznmj dla
a. Tomismus, tomistick uen
b. k se mu doktor angelikus = andlsk doktor
i. Pro hloubku jeho uen
 c. M deskriptivn, sloit styl pro studium
d. Psal neiteln, pouval i ifry
e. Zpsob jeho psan je zaloen na metod Sic at no = ano a ne
i. Na stole je problm
ii. Pak vechny argumenty pro
iii. Pak vechny argumenty vyvracujc tu hypotzu
iv. Teprve pak zan vahy, kter smuj k podloen jednoho nebo druhho
stanoviska
f. Postupuje pesn, racionln, logicky
Dla: Summa Theologiae = Souhrn teologie, Summa Contra Gentiles = Souhrn proti pohanm

4) Vyjmenuj filozofick disciplny

Ontologie, gnozeologie, filosofick antropologie, etika, estetika, hermeneutika, logika,
metafyzika, religionistika, politick filosofie, sociln filosofie, filosofie djin, mysli, jazyka, vdy
1) Vyjmenuj filozofick smry v helnistickm obdob + charakteristika jednoho
Kynismus, stoicismus, skepticismus, epikureismus, eklekticismus, novoplatonismus
Kynismus (z ec. kyn - pes) byla v antickm ecku filosofick kola, kterou ve 4. stolet p. n. l.
zaloil Antisthens (k Skratv), a kter trvala takka 1000 let. Pvrenci smru (kynikov)
opovrhovali konvencemi bnho ivota i vymoenostmi civilizace, upednostovali skromnost a
jednoduchost, snaili se vystait si s minimem vc.

2) V em spov metoda vdeckho poznn u Bacona?

M 2 sti: Destruktivn (tvo ji teorie idol) a konstruktivn (tvo ji tabulkov metoda)

V lidsk mysli je spousta idol = stn mrtvho nco co zastiuje ist zeteln poznn

UEN O IDOLECH
- idola = pekky pravdivho poznn, druhy omyl, ktermi je poznn lovka zateno
- ustanovil 4 idoly (nkter jsou formulovny v nvaznosti na pedchoz filosofy):
idola rodu:
- pochz od lovka (idola tribus)
= stereotypy naeho mylen, kter ns nechvaj pohybovat se v uritch pedsudcch
a zpsobuj nekritinost lidskho mylen
- nap. zpsobuj, e lovk pijme radji hotov poznatek, ne by se snail poznat vc
znovu a sm
idola trhu (idola fori):
- vyplvaj ze vztahu mezi lidmi a charakteru lidsk ei vznik z nejasnosti pojm a
neochoty lovka trpliv vyslechnout toho druhho
- podobn jako na triti kad vykikuje a vychvaluje sv zbo s clem ho prodat, nikdo
neposlouch toho druhho, protoe kad sleduje svj vlastn cl
idola jeskyn (idola specus):
- inspirace Platnem a jeho mtem o jeskyni
- omyly podmnn vchovou, vlastnm charakterem
- udr ns v neschopnosti striktn rozliit mezi zdnm a skutenost
idola divadla (idola theatri):
- kritika dosavadnch filosofickch koncept
- obviuje filozofy z toho, e spe hraj divadlo, ne aby se vnovali hlubokmu poznn
- ideologie ns uvd do labyrintu, kde meme zabloudit, usiluj o nesamostatnost
naeho poznn a sna se podrobit nae mylen pedem danm vzorm
=> filosofie by mla hledat nov potek a nov budoucnost lidstva je spojena pouze s
vytvoenm novch vztah ve spolenosti vdeckm poznn a ovldnutm prody a
naeho poznn
Tabulkov metoda
a. Jak postupovat
i. Vypracovat tabulku pozitivnch instanc mm systematicky shrnout
vechny situace, ve kterch se ta zkouman vc vyskytuje, nebo vlastnost a
vytvoit vet tch situac a souvislost, kde se to zkouman objevuje
ii. Tabulka negativnch instanc shrnout vet situac, kde se dan vc
nevyskytuje
 iii. Tabulka diferenciac kdy a kde a pro je dan vc vce a kde mn kdy to
vm, pak mohu zkoumat piny vzniku toho jevu nebo t vci, vlastnosti
iv. Tabulka prezence formulace zvru, kter vyplyne z analzy
pedchzejcch tabulek
1. Na zklad empirick verifikace, kter je mon
2. Formulovat nezpochybniteln zvr, kter je oven

3) Co znamen ANAMNESIS v Platonov teorii ide?

Anamnesis = rozpomnn se due na minul proitky
Nae due po propojen s tlesnou schrnkou zapomnaj na dokonalost, snaha o anamnesis
rozpomnn se due cesta sebevzdln, cestou vzdln (pe o dui).
Tm, jak rosteme, jak se vzdlv, tm se nae due rozpomn anamnesis na to prav,
skuten, bezezbytkov = ideje
1) vypsat pojmy u taoismu
Laoc
o Cca 600 p. n. l.
o Kdy odchzel ze zem strce ho poprosil, aby uloil sv mylen do njak knihy
o Sepsal knihu, kter m vce ne 5000 slov kniha se jmenuje Tao-te-ing
Tao oznaen pro to, co nem a neme mt dn jmno, pesto to
existuje
1 - teprve, kdy se osvobodme od touhy, oteve se nm cesta k tajemstv,
k podstat
2 kde je krsa, tam je i oklivost; kde je dobro, tam je i zlo; kdo ij tao, ij
oprotni od posedlosti, nevid krsu ani oklivost, je to jen o byt
3 piknte velkou hodnotu penzm a vlastnictv a lid zanou krst;
4 tao si berete znovu a znovu, ale nikdy ho nevypotebujete
44 co je dleitj: slva nebo tst?;
36 pokud chce nco zmenit, mus to nejdv zvtit;
74 pokud pochop, e vechno se neustle mn, nebude se nieho dret
a tm pdem nepropadne zvislosti;
64 co zakoenilo, poroste;
o Poznej sm sebe draz na sebepoznn
o Vdt, e nevm, je moudrost nade ve
o Setkal se s Konfuciem
Konfucius
o Narodil se asi 551 p. n. l.
o Byl podn vldcem, aby se stal nm jako je ministr spravedlnosti
o Napsal Knihu promn/princip
Zdrazoval, e nen jejm autorem, e sepsal uen, kter pochz z dvn
tradice
o Sepsal koment k t knize a vyslovil pn, aby mohl studiem t knihy strvit alespo
50 let
o Velk jang
o Mal jang
Jang je princip dokonalosti, sly, mustv, princip jednoty, symbol klad
Velk dokonalost ve svm uen sly, moci a mld
Mal tat ltka, ale ve stavu st a nemohoucnosti
o Mal jin
o Velk jin
Jin je symbolem matky, enstv, rozdvojenosti, nedokonalosti
Mal a velk tot jako u malho a velkho jangu
o Kua 8 figur
1 nebe, v lidskm ivot sla
2 ist voda, moe, v lidskm ivot rozko
3 ohe, v lidskm ivot slva
4 dernost, nco jako hrom, v lidskm ivot energie
5 vtr, v lidskm ivot pronikn
6 d, nebo voda (obyejn), v lidskm ivot nebezpe/ohroen
 7 hora, v lidskm ivot zakotven/pevn umstn
8 zem, v lidskm ivot pda/zemina/poddajnost

2) Dharma
Jeden ze zkladnch pojm buddhismu. Dharma (dhamma) oznauje filosofick uen Buddhy
o Spov ve 4 ulechtilch pravdch
1. O strasti pravda o strasti (ne sama strast) je ulechtil, protoe vhled do pravdy
o strasti znamen monost zastavit se; zrozen je strast, rst a st je tak strast,
al, nek a bolest jsou tak strast, nezskat to, po em toume, je tak strast;
pat to k ivotu kadho lovka, nikdo se tomu neme vyhnout; strast nm
zpsobuje strach
2. O pvodu strasti z eho strast pochz pochz z na touhy
3. O vyhlazen/vymizen/znien strasti ve prospch smysluplnho
zklidnn/pochopen
4. Cestou vyhlazen je osmidln stezka budeme uplatovat:
prav nzor - umt rozliovat mezi kusala (karmicky blahodrn) a
akusala (karmicky neblah)
prav mylen - zbavit se jedovatch mylenek, pat sem odkavost ve
smyslu rozumn skromnosti
prav e - zdrovat se od lhan, vmysl, hrubho jazyka; kat vci
prospn aby se lid chvlili, sdlovali si nco dobrho vude tak, kde
je to poteba
prav jednn bt lidsk, poctiv a cudn
prav ivot lovk opust od nesprvnho stylu ivota
prav snaen VELK sil o to, abychom si hldali ono zdrovn se od
neprospnho, udrovali si ji vznikl prospn mylenky a stavy
prav bdlost hldat si ist a neist obsah mysli, vnmat to, kdy se
tam patn mylenky objev
prav soustedn mysli plnost vnmn toho, co se se mnou (a nejen
se mnou) dje
1) Dialog u Skrata
Aporetick charakter dialogy, ve kterch logoi argumenty nestoj nikdy na stejnm mst,
pohybuj se, st do njakho kruhu
Chceme-li vdt, co je spravedlnost, musme nejdv zjistit co je podstatou toho, co je vdt
vahy se pohybuj
Pedmtem ranch sokratovskch dialog jsou jednoduch pojmy
Pojmy/slova nazval Sokrates afanates metion podstata tohoto pojmu spov v rekurzu
je poteba odhalovat pvodnosti slov, pod jednm pojmem me kad myslet nco jinho
Sokrates chce, aby si lid uvdomovali, co kaj, co pojmy, kter pouvaj, znamenaj
Pojmy jeho ranch dialog: odvaha, statenost, tst, spravedlnost,
Vme-li, co kme, tak tak vme, pro to kme
Autho kathautho - nco samo sob v pvodnosti, nezruitelnosti, je to, co nevidme zrakem,
k emu se vztahujeme, co musme hledat
Aristoteles prohlsil, e Sokrates objevil pojem
Sokrates byl pesvden, e mylen/uvaovn/pemlen pat k byt
Mylen a pemlen nen tot
Sokrates probouz bn spoluobany, kte takto neuvauj, k tomu, aby se nedopoutli
hotovch rychlch soud, nespravedlivho posuzovn vc
Hledn skutenho vznamu eros (touha po neptomnm)
Touha po neptomnm zakld vztah k ptomnmu
o Vztah k neptomnmu chtj lid vyjdit tak, aby se stal zjevnm, jde to pomoc ei
o Zptomovn neho, co nen ptomn
Filosof je ten, kdo miluje moudrost
Sokrates pokld otzky tak, e sm hled
Sokrates neml dn vdn/nauku
Sokratovi lo v prci s pojmy o
Definiendum to, co chceme definovat, vzthneme k njakmu nejblimu pojmu,
hledme, pod co se d pojem podadit
Napklad trojhelnk: mnohohelnk = genus proximum + hovoen temi
hly/stranami = specifick druhov rozdl (specifica differentiva)
Sokratovi nelo o slovkaen, ale o ty rekurzy (to pvodn)
Cel eck filosofie je zaloen na logos, prci s pojmy

Schopnost vztahovat se k nemu pvodnmu mme vichni v sob

Filosofii jde o pravdu, kter je ale skryt
Nejvtm neptelem neskrytosti je samozejmost
2) strun popis Descartovy filosofie

- filosofie mus mt stejn potek jako geometrie, kter je nevyvratiteln, m logick a

racionln charakter (to, k emu se meme vdycky vrtit - nap. jako Pythagorova vta
v matematice)
- potek filosofie musme najt v sob postupem hledn evidence (jistoty):
= metodick skepse, kter charakter oxymorn
 = cesta ke krokm vyluujc to, co nemus bt pedpokladem pravho poznn
- lidem, kterm byla amputovan noha, dlouho pociovali bolest sti, kter u nemli
(fantomov bolest) => vnj signly nejsou pesvdivm dkazem pravdivho poznn a
uvdj lovka v omyl
- argument souvislho snu - lem v posteli, spm, v pokoji je vyhasl krb a mn se zd, e ctm
vni a slym praskot hocho deva => funguje ichov vzpomnka, ale nevm, jestli spm
nebo bdm, protoe siln proitky neodpovdaj aktulnm podntm, kter by v tuto dobu
probhaly
pochybovn je cestou metodick skepse cogito ergo sum = myslm, tedy jsem
o byt mu ct pouze to, e jsem schopen ho myslet
zavd pojem epoche:
= dt do zvorky
= vc nerum, vm, e je podstatn, ale zrove je jisto, e ona neme bt vchodiskem
pravdivho poznn, protoe nkdy plat a nkdy ne
- metalistick proces - lidsk mylen se obrac samo k sob a hled zklady pro porozumn
celmu svtu
- zmnil vznam pojmu idea:
- idea = mylenka, to reflexe reflexe (nen to banalita ani tautologie)
=> obsahem m mylenky jsou ideje
vytv zkladn pedpoklad pro subjekt-objektov rozvrh svta:
subjekt = ego cogito (= j myslm)
- je oznaen svm mylen a egoitou
- obrac se k tomu, co je Ne-J a je vchodiskem
- v procesu objektivizace tematizuje ve kolem sebe a in je objektem svho
mylen, manipulace...
objekt - pedmt, na kter subjekt upe pozornost, vythne ji z kontextu a
podrob ji procesu matematizace
3) rozdl patristika/scholastika
Patristika: studium kesansk literatury a mylen v obdob od 1. do 7. stolet.

- Je spojena s obhajobou kesanskho nboenstv a s silm vybudovat pevn zklady

kesanskho uen.
- Nen zaloeno jen na psmu zsada Sola scriptura (jen psmo dret se toho, co je v Bibli),
ale i Apostolica traditio (apotolsk tradice).
- Apotolt otcov prvokesant spisovatel, pm posluchai apotol, nebo v tom, co
u, je prokazateln adekvtnost s psobenm apotol.
- Dle sem pat apologeti obhajoba kesanstv, vypracovn argument
- Crkevn otcov velc teologov, rozvjeli kesanstv ( ne jen obhajoba) zkladn dogmata,
teologick dla

Scholastika: vyznauje se obhajobou, propagac a katechez uen

- vysvtlen vznamu smyslu kesanstv
- zamen filozofitji ne patristika, racionlnji
- velk teologick koncepty
- znm Aristoteles (na rozdl od Patristiky) prostednictvm A. Velikho
4) Plotns a strun charakteristika novoplatonismu

Plotnos: Vznamn filozof, Egypan, narozen 205, hloubav a zdumiv povaha, most mezi
antikou a stedovkm pojmnm svta a Boha, vrcholnm pedstavitelem novoplatonismu
podle nj je tento nzev.
- Desiderum touha po harmonii, sjednocen nejprve nahldnut a pak sjednocen
- Animy jsou soust svtov due, ale mou bt tak zapleten v materilnm svt, e
ztrat horizont dohldnut
- 4 stupn, prostednictvm kterch se me spojit v jedno uunum
1. lovk se odvrac od sv individuln existence
2. odvrcen vdom od veho smyslovho a materilnho, osvobozen lovka od
jeho pud a vn - katarze = oitn
3. vzestup od duevnho do duchovnho, nazrn idej
4. oputn veho jednotlivho, odpoutn od konkrtn jednotliv konen.
Umon nahldnut a splynut s tm jednm uunum. lovk nahldne zsadn
rozdl a nepostiitelnost onoho uunum (bostv, absolutno) mezi jm a lovkem.
Mylen se stv irm, vyprzdnnm.
- K tomu je doslova nutn nasadit jin obliej, odpoutat se od individulnho j
zjednoduit sama sebe
Novoplatonismus: Novoplatonismus je posledn ucelen systm antick filosofie, kter vznikl
koncem 2. stolet a trval do 6. stolet. Nejedn se jen o obnoven Platnovy filosofie, ale o
systm, kter vedle platnsk filosofie s velkou spekulativn silou shrnuje tak ostatn hlavn
smry antick filosofie (s vjimkou epikureismu), jako i nboensk a mystick mylenky, a
to i orientln.

5) kusala a akusala (njak tak, je to z Buddhismu)

Souvis se 4. ulechtilou pravdou buddhismu.
Cestou vyhlazen je osmidln stezka, kde se uplatuje prav nzor, kter spov v
umn rozliovat mezi kusala (karmicky blahodrn) a akusala (karmicky neblah)

6) Racionalismus v novovk filosofii

= Draz na rozumov schopnosti, nzor, e rozum je jedinm zdrojem poznn.
Racio = rozum. Poznvme pomoc pojm soud sudk. Pojmy: jablko, ovoce sudek:
jablko je ovoce, ovoce je zdrav soud: jablko je zdrav. Dedukce od obecnho ke
konkrtnmu. Pedstavitelem racionalizmu nap. R. Descartes.

7) Empirismus
- zkladem je smyslov poznn, smyslov zkuenost
a. Empirist tvrdili, e nejdve poznvme smysly a pak se zapojuje rozum
b. Neodmtaj racionln poznn, oni jen vid zklad v poznn smyslovho
c. Metoda poznn indukce = postup od konkrtnho k obecnmu
-Otec empirik Francis Bacon
8) Popsat privaci u Aristotela.
a. Je to privace = steresis = odejmut, odnt, zbavenost
b. Nap. nemocn lovk je privac lovka
c. Deprivace = stav, kdy se nemu nedostv neho dobrho = odnt dobra
d. Kadou privaci meme poznat pouze v pohybu, jedin v njakm procesu, jedin tak
poznme odchlen od njakho vchozho stavu
 e. Na zklad odchlen nepoznme na kolik je dobr nebo patn nesta znt jen tu
deprivaci, ale je poteba znt mru t deprivace k tomu musme definovat vchoz
stav, ke ktermu to posuzujeme
f. Pina vech pin pohybu prvn nehybn hybatel tm je Thes = Bh neme
bt z lzky ani z tvaru protoe by musel zaniknout
g. Due je neoddliteln od lovka, due neme pet lovka

9) Platon a jeho objektivn idealismus

a. prvotn je nehmotn princip (due)
i. =uznn jako prvotnho principu nehmotnho
ii. U P. jsou to ideje
iii. Objektivn idea existence idej je nezvisl na subjektu
iv. Subjektivn idea zvis na na existenci mus existovat lovk, kter ty
ideje vnm
1) Vypsat 3 periagog obsaen v mtu o jeskyni
osvobozen spoutanho vzn. Spoutn na nohou znamen zmnu msta
skuten nahldnut k pravd
vrcen se zpt dom nedom (skrze poznn)
2) Pe o dui v platonsko-skratovsk filosofii
Epimeleia ts psyche
Snam se lit due druhch lid a zrove i svou.
Cesta sebevzdln, vzdln obecn.
lovk se mus cel svj ivot dle vzdlvat, ve svm vzdln neustat a nespokojit se pouze
s tm, co zn doposud.
Cesta vzdlvn - kad lovk, kter na ni nastoup, se vnitn promn