E N C Y K L O P E D I E G R A F I K A A F O T O G R A F I E

Fotografie a
nzk hladina osvtlen
[kompletn prvodce ]

MICHAEL FREEMAN
 OBSAH
VOD 6
Michael Freeman, The Complete Guide To Night & Low Light Digital Photography.

ODDL 1
First published in the United Kingdom in 2008 by: ILEX, The Old Candlemakers, West
Street, Lewes, East Sussex BN7 2NZ. Copyright 2008 The Ilex Press Limited.This

NZK HLADINA OSVTLEN 8

translation of the Mastering High Dynamic Range Photography published in English
in 2008 is published by agreement with The Ilex Press Limited.

All rights reserved. No part of this publication may be reproduced or used in any SVTLO A OBRAZOV SENZOR 10
form, or by any means graphic, electronic, or mechanical, including photocopying,
recording, or information storage-and-retrieval systems without the prior permission
of the publisher.
HRANICE A VZVY 16

Printed and bound in China ROZSAH ZDROJ SVTLA 18

Michael Freeman PROBLM KONTRASTU 20

Fotografie a nzk hladina osvtlen
OBNOVA JAS 22
Copyright ZONER software, s.r.o.
2008 prvn vydn.
Peklad knihy Michael Freeman, The Complete Guide To Night & Low Light Digital OIVEN STN 26
Photography z anglickho vydn z roku 2008 je vydn na zklad smlouvy s The Ilex
Press Limited. Vechna prva vyhrazena. REALISTICK STNY 30
Zoner Press BAREVN TEPLOTA 32
Katalogov slo: ZR829
ZONER software, s.r.o, Nov sady 18, 602 00 Brno
http://www.zonerpress.cz VYVEN BL A NDECH 34

fredaktor: Ing. Pavel Kristin KLOV NASTAVEN

Odpovdn redaktor: Radoslav ech
DTP: Lenka Kov
PI SLABM OSVTLEN 36
Peklad: Karel Bene
SLAB PIROZEN OSVTLEN 38
Tisk a vazba: na.
SLAB UML OSVTLEN 48
Informace, kter jsou v tto knize zveejnny, mohou bt chrnny jako patent. Jmna
produkt byla uvedena bez zruky jejich volnho pouit. Pi tvor text a vyobrazen
PROLNN BAREVNCH TEPLOT 58
sice bylo postupovno s maximln p, ale pesto nelze zcela vylouit monost vsky-
tu chyb. Vydavatel a autoi nepebraj prvn odpovdnost ani dnou jinou zruku
za pouit chybnch daj a z toho vyplvajcch dsledk. dn st tto publikace ZMNA VYBRAN BARVY 60
nesm bt reprodukovna ani distribuovna dnm zpsobem ani prostedkem, ani
reprodukovna v databzi i na jinm zznamovm prostedku bez vslovnho svolen BAREVN KALIBRACE 64
vydavatele s vjimkou zveejnn krtkch st textu pro poteby recenz.
Dotazy tkajc se distribuce smujte na:

Zoner Press
ZONER software, s.r.o.,
Nov sady 18, 602 00 Brno ODDL 2
tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245, FOTOGRAFOVN Z RUKY 66
e-mail: knihy@zoner.cz , www.zonerpress.cz
Z RUKY I ZE STATIVU 68

DREN FOTOAPARTU 72
ISBN: 978-80-7413-006-9
 ODDL 3
FOTOGRAFOVN
OPRKY A POMCKY 78 ZE STATIVU 159
STABILIZTORY 82 STATIVY 160

VYSOCE SVTELN OBJEKTIVY 86 POUIT STATIVU 164

ZAOSTEN PI PLNM STATIVOV HLAVY 166

ODCLONN 90 SVORKY A JIN 170
UREN OSTROSTI 92 STATIV A POHYBOV NEOSTROST 172
TECHNICK EDITACE 94 UM PI DLOUH EXPOZICI 174
TYPY NEOSTROSTI 96 PRMROVN SNMK 178
NPRAVA PATNHO ZAOSTEN 104 KONTRAST VJE
EXPOZIC 180
ROZEN HLOUBKY OSTROSTI 110
AUTOMATIZOVAN PROLNUT
NPRAVA POHYBOV
SNMK 184
NEOSTROSTI 112
MANULN PROLNUT SNMK 186
NPRAVA KOMBINOVAN
NEOSTROSTI 116 PROLNUT PI RZN CITLIVOSTI 188

VELK POHYBOV NEOSTROST 118 PROGRAMY PRO PROLNUT 190

VCE SNMK, HDR ZOBRAZOVN 194

A PROLNUT VRSTEV 120
TVORBA HDR 196
ZAOSTENO NA OSTROST 124
MAPOVN TONALITY 200
VYUIT POHYBOV NEOSTROSTI 126
PHOTOMATIX 204
RAW A SLAB OSVTLEN 128
PHOTOSHOP 206
DVOJNSOBN ZPRACOVN RAW 132
FDRTOOLS 208
HDR Z RUKY 136
EASY HDR 210
PSEUDO HDR 138
VYJMUT DUCH 212
TYPY UMU 142
GLOS 214
SW PRO REDUKCI UMU 146
REJSTK 218
PIDN BLESKU 156
ZONER PRESS NABDKA KNIH 224
 SVTLO
A OBRAZOV SNMA

DIGITLN UM
Jednoduch porovnn umu u rznch
nastaven fotoapartu. um je nejvce
viditeln na tmavch jednolitch plochch
tsn nad ernou. V praxi se nejvt rozdl
v umu projev pro rzn nastaven citli-
vosti ISO. ada snmk zan na nejni
citlivosti Nikonu D200, ISO 100,
a pokrauje a k ISO 3200. Porovnnm
vzhledu zjistme, e se zvyujc se citlivost
se projevuje nrst umu, stv se vak
vraznm a u vych citlivost, a narst
strm s vysokmi ISO citlivostmi. Druhm
obvyklm projevem umu je tzv. temnotn
NZK HLADINA OSVTLEN
um (Dark Noise, ern um) zapinn
dlouhmi expozinmi asy, zde expozic
1 minuta. U tohoto fotoapartu a snmae
je podstatn mn vznamn ne
nhodn um zpsoben vysokou ISO
citlivost. Za zmnku stoj rozdl pi zapnut
redukci umu na fotoapartu. Dleitou
roli hraje teplota snmky byly pozeny
pi pijateln okoln teplot 21 C. Tento
druh umu m tendenci zdvojnsobit se
kadch 6 8 stup Celsia. (Nap. www.
60 s, redukce umu zapnuta 60 s, redukce umu vypnuta
fch.vutbr.cz/lectures/imagesci/download/
stud03_praha02.pdf, pozn. redakce.)
Vliv hodnoty citlivosti ISO

ISO 100 ISO 200 ISO 400 ISO 800 ISO 1600

Podrobn se podvme na um a jeho redukci v odd-
lech 2 a 3, ale z praktickho hlediska je dleit znt
vzhled umu vytvenho vam fotoapartem pi obvyk-
lm fotografovn. Ideln by bylo umu se vbec vy-
hnout, ale velikost vynaloenho sil tmto smrem by
mlo zviset na dleitosti vsledku. um, zapinn
dlouhm expozinm asem, mete docela dobe potla-
it zapnutm funkce redukce umu v menu fotoapartu.
Bezprostedn pinou vtiny umu je vak nastaven
14
vysok ISO citlivosti. Snadno zjistte, e u nkterch
snmk jste ochotni tolerovat vy ISO citlivost, ne byste
si kdy pedstavili. Jako prvn dleit krok tedy udlejte
nkolik test s rozdlnm nastavenm ISO citlivosti pi
nzk hladin osvtlen a vsledn snmky porovnejte
umstnm vedle sebe. Pi zvten na 100 % uvidte,
v souhlase s oekvnm, nrst umu u vych ISO citli-
vost, a um bude vce patrn na jednolitch tmavch plo-
chch. Sami se muste rozhodnout, kdy se jeho projev ji
stv nedoucm. Jak brzy poznte, na stranch 16 17, PPAD PRO LOW KEY
budete muset najt pijatelnou rovnovhu mezi uiten
U snmk exponovanch za slabho osvtlen, kter maj zachovat nladu, je dleit
vysokou ISO citlivost a mrou umu.
zvren zpracovn, kter by mlo smovat spe k tmavm tnm. To je samozejm vc
U tohoto rozhodovn muste vzt v vahu nkolik
citu, ale zde tmav z ukzanch dvou verz snmku vrnji vypovd o pvodnm dojmu co
hledisek. Prvn je zpsob obvykl prezentace snmk.
me rozhodnout jen autor fotografie. Histogram je dobrou kontrolou jeho prbh v oblasti
Pokud jde o tisk, otestujte si svj oblben typ papru.
stednch tn vypovd o normlnm proveden, posun doleva zna Low Key proveden.
Vzhled umu bude rozdln na obrazovce ve 100 % zvt-
en a na pape (kde ho mon vbec neuvidte). Dalm
hlediskem je obvykl velikost snmk. Velk zvtenina
bude vykazovat vt mru umu ne snmek 640480 pi-
xel umstn na webov strnce. Tet promnnou je
druh snmku. Reportn snmek s viditelnm umem, na
rozdl od zti nebo snmku krajiny, bude pravdpodobn
pijatelnj pro vtinu divk. Dalm hlediskem je vae
znalost a sil, kter chcete nebo budete muset vnovat
pozdjmu potlaen umu pomoc programu k tomu ur-
enmu (viz strnky 146 155).
Pi vlastnm fotografovn byste mli bt vybaveni
dostatkem informac a znalost, abyste spolehliv zvolili
odpovdajc a vhodnou ISO citlivost. Kupkladu jen
obtn rozeznte rozdl v umu mezi citlivost ISO 100
(nebo nejni citlivost, kterou v fotoapart umouje
nastavit) a citlivost ISO 200, a v tomto ppad naven
ISO citlivosti dovol zkrtit expozici bez nepjemnch
nsledk v podob umu. Citlivost ISO je jednou z pro-
mnnch, kterou mte k dispozici pro dosaen poteb-
nho expozinho asu. Dal jsou upevnn fotoapartu,
odclonn objektivu (kter vak znamen men hloubku
pole ostrosti), pouit svtelnjho objektivu... Kad
tato zmna s sebou nese njakou nevhodu, teba i mn
vznamnou, a tak byste mli posuzovat volbu ISO citli-
vosti i v tchto souvislostech. Fotografovn s co nejvy
vtnost snmk znamen astou zmnu ISO citlivosti.
Nkter fotoaparty umouj zmnu prostednictvm
pm volby, co je podstatn rychlej ne opakovan

SVTLO A OBRAZOV SNMA

vstup do menu fotoapartu.
Z technickho pohledu na expozici, napklad u pi-
menho zznamu jas a zabrnn vzniku umu, co je
podstatn dleitj u zdroj umlho svtla, se muste
rozhodnout, zda m snmek mt tmav i svtlej
vzhled, jinmi slovy, jde o tonalitu snmku. U nonho
snmku je oekvn zjevn, nebo jinak bude fotografie
vypadat neobvykle. Ale je mnoho mn zejmch situ-
ac, kde vznik prostor pro rznou interpretaci. Mnou
vybran pklad zdaleka nen jasn rozhodnuteln.
Spolen pbytky v Hakka v n, kruhov tpatrov
konstrukce oteven k obloze dojem z tto konstrukce
je vak viditeln potlaen.
15
 BAREVN TEPLOTA
Volba vyven
Typick rovka v domcnosti
m barevnou teplotu kolem
2800 K, zatmco studen denn
svtlo m piblin 6000 K. ada vme bl denn svtlo. Toto svtlo je vytveno hoe- modr.
t snmk zde ukazuje stejn
motiv barevn vyven na oba
extrmy, i stedn, kompromisn
nastaven.
NZK HLADINA OSVTLEN
Kompromisn
32
B
arevn teplota je pi fotografovn za patnho pouze posunutou stupnici Celsiovu. Absolutn nula je 0 K
osvtlen bez diskuze dleitj ne kde jinde, (-273,15 C). Pokud je nco zahto na ni teplotou ne
protoe rozpt zdroj osvtlen, se kterm se jakou m Slunce (nap. rozhaven vlkno rovky), vyza-
pravdpodobn setkte, je iroce rozprosteno uje ervenj svtlo. Hoen s vy teplotou (prakticky
po cel stupnici. Nicmn jen velmi mlo vc na Zemi,
na zatek, s omluvou irok paleta zdroj svtla, ale kupkladu havj
vem, kte vd o co charakteristickch pro snmn pi nzk hvzda ne je Slunce) vytv
kr, strun vod do svtlo zabarven vce do
barevn teploty a d- hladin osvtlen, nezapad pesn do modra. Protoe vtina um-
vody, pro m sv msto standardn stupnice barevnch teplot, lho osvtlen m povahu
ve fotografii. Ve zan tepelnho zen rovky
u Slunce, kter je refe- ale pedstava odpovdajc barevn s vlknem m smysl pout
rennm standardem pro teplotu jako barevnou stup-
teploty nm je dovoluje zvldnout.
lidsk vidn. Jeho svtlo, nici, od erven pes orano-
tedy pokud je vysoko na obloze, je tm, co bn naz- vou, jantarovou, slmovou a blou ke zvrazujc se
nm, nebo lpe eeno jedn se o zen, a je zde pesn V souasnosti vak stle vce pevauj fluorescentn,
souvislost mezi teplotou zcho zdroje a barvou vyze- vakuovan vbojky a dokonce LED lampy, kter pi sv-
nho svtla. Jednotkou teploty je Kelvin, kter pedstavuje cen teplo nevydvaj, ale protoe fotografie vyrostla
Vyveno na vnj svtlo Vyveno na vnitn svtlo
s pouitm barevn teploty a Kelvin, i tyto nov svteln
zdroje jsou zahrnuty do stvajcho systmu. Pesnji e-
eno, le na odpovdajcch mstech na stupnici barev-
nch teplot.
Diagram naznauje rozloen teplot. Abych byl pln
pesn, na tuto stupnici pat jen zen, kter je vsled-
kem rozhaven, tedy Slunce, zdroje svtla s rozhave-
nmi vlkny, jakmi jsou napklad obyejn nebo
halogenov rovka, nebo svtlo vydvan pmo ho-
cmi zdroji: plamen svky i ohe. Psn vzato, nepat
sem ani vchod slunce, jitenka nebo ervnky pi v-
chodu a zpadu slunce, tot se d ci i o modr barv
oblohy ta je zpsobena rozptylem kratch vlnovch d-
lek svtla Slunce v zemsk atmosfe. Zivky a vbojky
vyzauj svtlo (nespojitch vlnovch dlek) jinmi zp-
soby a zcela jist vyaduj opravu barevnho ndechu.
ci vak, e typick zivka m barevnou teplotu 4200 K,
jak tvrd nvod k mmu fotoapartu, je pinejmenm za-
vdjc a mlo uiten.
Abychom se vyhnuli zmatkm, je nutno pipome- Slunen svtlo
nout, e umstn barev na stupnici barevnch teplot ne- Barvy zpadu slunce jsou
vytveny rozptylem a odrazem
odpovd pirozenmu hodnocen barev. Bn vnmme svtla v zemsk atmosfe, na
a oznaujeme ni barevn teploty (erven), spojen tomto snmku pokrvaj rozsah
s plameny a zpadem slunce, jako tepl a vy barevn od 3500 K a k mn ne 1500 K.
Barevn teplota slunenho
teploty jako veern obloha a oteven stny s modrm kotoue je zde pod 6000 K.
ndechem jsou tm, co vtinou ozname jako studen.

ABSOLUTN
ERN TLESO
A BAREVN
TEPLOTA
Pesn men
barevn teploty mus
bt nezvisl na
aktuln hoc ltce,
protoe jej sousti

BAREVN TEPLOTA
mohou pispvat
k barv. Z tohoto
dvodu se barevn
teplota odvozuje od
teoretickho zdroje,
kter je zcela neten
a neuhov; pi zaht
Barevn prostor Svtlo svky
Stupnice barevnch teplot v barevnm Plamen svky m barevnou teplotu zhruba 2000 K. Na tomto snmku pouze z. Oznauje
prostoru CIE 1931. vidte tento plamen pes sklenici vna. Plamen svky je dky peexpozici se pojmem absolutn
bl, ale bl prostrn na stole umonilo odhalit, e pi pevodu z RAW
ern tleso..
formtu bylo nastaveno vyven bl na 3100 K.
33
 OPRKY
A POMCKY

P
rv probran mylenka fotografovn z ruky v odstavci o stativech na stranch 160 163. Stabilitu
umouje svobodu snmn bez stativu, kter zlepme, pokud fotoapart pitiskneme rukou, nebo na
je tk a pomalu nastaviteln. I kdy me nj polome pouzdro, i dokonce batek nebo cokoliv
bt fotoapart rychle zpevnn zapenm o st podobnho. U miniaturnch podprnch zazen je dle-
tla, existuje nabdka nejrznjch druh zazen pro itm pedpokladem kvalitnho snmku pi vyuit tvrd
podepen fotoapartu, asto velmi malch, kter m- podloku, podloit pod ni nco mkkho, napklad kou-
eme pout snadno a rychle bez omezen svobody po- sek ltky, njak obleen. Tmto zpsobem utlumme vib-
hybu a fotografovn. Stabilita na jedn race pochzejc z vlastnho tla i od zrctka fotoapartu.
Existuje ada malch, lehkch stran, vha a snadn pouit na stran Tah je opakem tlaku a je podobn inn, je vak
druh, jsou zde znan naklonny v ne- o nco t jej vyut v praxi. Tah ze zsady vyaduje n-
zazen, kter mohou prospch stability. jak popruh. Tah na tomto popruhu m stejn inek
poskytnout vhodn podepen Jednou z nevhod vech tchto dr- jako monopod, ale v opanm smru. Jednou nohou pi-
k a pomcek je doba nutn k monti lpnte tento popruh a fotoapart thnte vzhru, abyste
jako doplnk pi fotografovn fotoapartu (nebo objektivu). Dleit je popruh napjali. Mete tak vyut i originln emnek
z ruky, ale nedosahuj stability njak systm rychloupnn. Destika i popruh, dodvan k vaemu fotoapartu. Zachyte jej
ve tvaru psmene L dovoluje mont fo- o nco pevnho, thnte zpt a napnejte emnek. Z toho
zaruen stativem. toapartu svisle i vodorovn a pokud plyne: naped komponovat a pak naslepo exponovat,
je dleit montn rychlost, pak tato rychle. Tohle dobe funguje, pokud je fotoapart umstn
volba je ve vhod nad rychloupnacm mechanismem, napklad mezi zbradl. Vechna tato upevnn jsou jis-
kter se pipevuje pouze na spodn stranu fotoapartu. tm druhem improvizace.
Monopody maj dlouhodob ovenou konstrukci pro
rychl podepen a mohou bt pouity samostatn pro
udren expozinch as delch o nkolik expozinch
stup a nebo openy o nco pevnjho pro zven sv
vlastn stability. Kulov hlava, mrn nedotaen, je prav-
dpodobn v tomto ppad nejuitenj a nejinnj-
m eenm.
Miniaturn stativy, znm jako minipody, maj v-
hodu ve sv velikosti. Jsou dost mal na to, aby se vely
do bon kapsy batohu nebo nkter dokonce i do kapsy
FOTOGRAFOVN Z RUKY

u kalhot. Existuje jejich nkolik ve skvle vymylench

provedench a tento druh stativu umouje dobr pode-
pen vi zdi nebo jin svisl ploe. Kdy jeho nohy slo-
te k sob, vznikne dobr rukoje.
Fotoapart tak meme zklidnit tlakem nebo tahem.
Tlakem typicky tak, e fotoapart pitiskneme k pevn
podloce nebo k tlu, dobe to funguje i s minipodem.
Miniaturn pomcky pro podeprn fotoapartu jsou
lehk, ale mlo vzdoruj namhn. Pokud nen fotoapa-
rt pevn dotaen ke stativu, je docela pravdpodobn, e Pistock C
Hrudn a ramenn oprka fy Novoflex, pouit
meme oekvat otesy fotoapartu zpsoben sklope- s krnm popruhem pro rozloen vhy
nm zrctka v jeho tle. Podrobnji se tm budeme zabvat tkho svtelnho objektivu.
78
BRANA S POMCKAMI
S ohledem na mon situace mte mnoho
pomcek, kter mete vyut pro
stabilizaci vaeho fotoapartu.
Prsn oprka
Skladn prsn oprka pen vhu fotoapartu
z rukou na tlo. M posuvn emnky, rychlo-
upnatelnou kulovou hlavu a rychloupnac spojku.

Popruh
Me se pout samostatn
Monopod
a nebo thnout proti
Pevezme vhu
Ministativ monopodu.
fotoapartu a umouje
rychl pohyby. Umouje fotoapart
postavit na pevn
pedmt.
Tyky Novoflex
Z modulrn sady tyek a svorek
si sami vytvome podpru pro
rzn situace. pevn tyky

Vek
Koen vek naplnn suchmi
fazolemi (r) je schopen ztlumit
MB Grip dlouh ohebn prut
otesy.
Rukoje pro pipevnn
do zvitu na spodn ohebn prut
stran fotoapartu. stativov zvitov
redukce
Ramenn oprky
Tyto oprky maj stejn inek
jako paba puky. Tahem zpt
k rameni za pedn chop
svorky stedov
tyka peneseme vtinu vhy na
rameno.

OPRKY A POMCKY
Pistock
Del
Vestrann prsn
a ramenn podprka
fy Novoflex.

Mikrostativ Krat
Mal stativek pro lehk Drk blesku
fotoaparty. Vt rukoje pipevnn k lit pro blesk.

79
 TYPY
NEOSTROSTI
Pohybov neostrost se li od patnho zaosten tm,
e m smr a pokud tento smr znme, nebo ho alespo
dovedeme vypotat, je ji snaz napravit podstatn jedno-
dueji, ne patn zaosten. Dsledkem pohybov neos-
trosti je jaksi druh mouh. Je vak nutn rozliovat mezi
otesy, pohybem fotoapartu a neostrost danou pohy-
bem objektu. V prvnm ppad je rozmazn cel snmek
stejn, protoe se bhem expozice pohnul fotoapart spe
ne st objektu. Pohyb fotografovanho objektu vytv
relativn pohyb jedn vci oproti pozad, typicky vz je-
douc po ulici. Napravit tento druh neostrosti je t ne
opravit pohyb fotoapartu, protoe vyaduje rozdln
mnostv korekc v rznch mstech snmku.
Jsou dal tyi podkategorie, a dsledn vzato, cel
irok spektrum pohybovch neostrost snmku. Pohyb
fotoapartu zahrnuje as a smr; m je del expozice,
tm jsou del mouhy. Zmrn pohybov neostrost
dan pohybem fotoapartu asto zahrnuje zmny smru.
Specilnm ppadem je stedn dlouh expozice se sta-
tivem. Dojde k otesu, pohybu fotoapartu nrazem zr-
ctka, anebo prudkm stiskem spout a nslednmu
nvratu do pvodn pozice. Vsledkem je vzjemn
mrn posunut dvojsnmek. Pi pohybov neostrosti je
hlavn rozdl ve zpsobu, jakm se pohybuje objekt vi
temnmu pozad a nebo opan. Zle tak na expozi-
nm asu a smru pohybu.

SEZNAMTE SE S KRESBOU
OBJEKTIVU
Jak ostr m bt zaosten plocha? Tko
zodpovditeln otzka, kdy se dvte na
monitoru potae na jeden snmek ve 100%
zvten. A jak vte, objektivy v tomto ohledu
nejsou navrhovny stejn. Pokud mme
zrcadlovku s nkolika objektivy, jist nkter
z nich kresl lpe ne jin v idelnch
podmnkch. Jednoduchou a dobrou
prpravou je nalzt objekt, ke ktermu se
vdy meme vrtit, njak kousek vybaven
domcnosti a fotografovat jej ve stejnm
FOTOGRAFOVN Z RUKY

mtku rznmi objektivy. J zvolil soku ze Nikon 18 200 mm na Nikon 18 200 mm na Zeiss Planar 85 mm Micro-Nikkor 105 mm
skla a oceli. Objekt by ml mt ve svm 62 mm 112 mm
stedu vrazn kontrastn hrany jako tato
soka. Mezi tymi objektivy jsou zeteln
rozdly. Kdy mte takov testovac snmky,
pomohou nm pi rozhodovn o ostrosti
skuten fotografie.

98
 STANDARDN NEOSTROST M 0 (zaosteno)
GAUSSOVSK ROZLOEN 2
4
patn zaosten nevytvo jen kruhy, ale inek na
6
snmku doprovz i Gaussovsk rozosten. Ve vsledku
8
to znamen, e rozosten zbr bodovho zdroje
10
slbne smrem od stedu, podobn jako 2D projekce
3D Gaussovy kivky ve tvaru zvonu, jak je zde 12

naznaeno. Vsledek vidme ve Photoshopu. Na pozad 14

vytvote blou teku a aplikujeme Gaussovsk 16

rozosten. Aby byl vidt inek, vytvote bod 18

o polomru nkolika pixel. 20

Rozosten bodovho zdroje

Odraz lesku na konvexn
(vypukl) ploe, lakovan lhvi
a stbrn ndob, je
pravdpodobn ideln pro
fotografick znzornn inku
patnho zaosten.
Na tto ad detail stejn
scny ukazuje prvn ada
nrst neostrosti od ostrho
snmku s objektivem odclonnm
na plnou svtelnost f/1.4 smrem
f1.4 f1.4
k neostrosti zpsoben
postupnm peostovnm ble
k fotoapartu. Druh ada
ukazuje stejn peostovn pi
clon f/6.3 a tet ada vyuv
jet vce zaclonn objektiv f/16.
Povimnte si, e klasick
kruhov rozosten bodu je
zejm ve skutenosti jen u zcela
odclonnho objektivu.
Rozosten body pi vych
clonovch slech si vce
zachovvaj pvodn tvar.

f6.3 f6.3

TYPY NEOSTROSTI

f16 f16

99
 MAPOVN TONALITY
Z
vrenou st tvorby HDR snmku je vznik
zobrazitelnho 16bitovho nebo 8bitovho
snmku z 32bitovho HDR formtu v plovouc
desetinn rce. Vsledek nen mon pedv- vznikne asto pijateln snmek, kter je ale nevrazn
dat, ani nen snadn tento pevod dit, akoliv je k dispo-
zici nkolik programovch metod. Velmi zle na vchoz
scn, na velikosti jejho
Rozhodujcm a nejobtnjm
dynamickho rozsahu a na
krokem pi prci s vysokm zpsobu fotografovn.
Z nejrznjch pin je
dynamickm rozsahem je pemapovn
prost komprese do 256
extrmnho rozsahu tn zpt do hodnot jas jen mlokdy
uspokojujc. Pokud jsou na
8 nebo 16 bit v kadm kanle.
scn velmi vysok rovn
jas, pak prost linern komprese vytvo celkov velmi
tmav snmek s nedostaten prokreslenmi stednmi
tny. Protoe velk mnostv tn z HDR souboru mus
bt njakm zpsobem piazeno podstatn omezenj-
mu rozsahu souboru s nzkm dynamickm rozsahem
LDR (Low Dynamic Range), tato pevodn procedura se
nazv mapovn tonality. Procedura, funkce provd-
jc tento pevod je znma jako ToneMapping Operator
zkrcen TMO. Nkolik tchto dostupnch funkc je v-
sledkem dmyslnch algoritm, kter se pokouej o v-
sledek, kter je kompromisem mezi zachovnm detail
v cel kle jas a relnm vzhledem. Reln vzhled, uve-
den jako druh, je nejvtm problmem pi mapovn
tonality, protoe reprezentuje prsek mezi individuali-
FOTOGRAFOVN ZE STATIVU
tou jedince a psychologi vnmn.
To ve znamen, e v praxi se budete potkat s mno-
stvm pokus a omyl a asto budete muset zkusit vce
ne jednu funkci, abyste vidli, kter vsledek je nejlep
za dan situace. Jsou dva druhy funkc pro mapovn to-
nality (TMO): globln a lokln. Globln funkce pracuje
se vstupnm rozsahem hodnot tn velmi podobnm zp-
sobem, jako napklad tnov kivka libovolnho snmku
(uvauje se o obvyklm nastaven v dialogovm okn
Kivky (Curves) nebo rovn (Levels) ve Photoshopu).
Globln funkce maj tu vhodu, e poskytuj vsledky,
kter z fotografickho pohledu vypadaj normln, tedy
reln. Maj vak nevhodu v tom, e dosti asto obtuj
200
detaily a kontrast v nkterch stech snmku. astm
pkladem takov globln funkce je dvojice posuvnk -
dcch hodnotu gama a expozice. Vhodnm nastavenm
a obsahuje jen mal kontrast.
Druhou tdou funkc pro mapovn tonality jsou lo-
kln funkce. Tyto algoritmy, asto se vznamn lic
principem fungovn, nastavuj tonln hodnotu kadho
pixelu s ohledem na jeho okol. Tak umouj nasta-
vit lokln kontrast a jde tak o potenciln velmi mocn
zpsob mapovn tonality. Proto je zde klovm nasta-
venm polomr vzdlenost prohledvn okol kadho
pixelu. Pokud jste se dobe a dkladn seznmili s ostat-
nmi procedurami pracujcmi s polomrem, zejmna
s Doostenm (UnsharMask) a nabdkou Svtla a stny
(Shadows/Highlights) ve Photoshopu, zvyknete si daleko
snazm zpsobem na tyto lokln funkce mapujc tona-
litu. Vhodou loklnch funkc je schopnost zvldnout
dokonce velk dynamick rozsah s pekvapujc innost.
Nevhodou je asto nereln vzhled vslednch snmk
s pehnanmi detaily, navc tu je nebezpe vzniku pe-
zen (halo) na vraznch hranch (napklad obloha
v blzkosti obzoru nebo u obvodu snmku), vsledky se
tko daj pedvdat a uivatelsk nastaven nejsou zrovna
moc intuitivn. Lokln funkce vyaduj znanou podporu
rznmi dcmi prvky.
HDR v plnm rozlien
Mapovn tonality u HDR snmk
dovoluje fotografovat pi velmi
kontrastnm osvtlen, jako
v baru i restauraci,
bez specilnho nasvcen,
a doshnout i tak pitalivho
a kontrolovanho vsledku.
201
MAPOVN TONALITY