Terra cognita designata

Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac

Lenka Stelkov

Djiny a teorie designu a novch mdi

Vysok kola umleckoprmyslov, 2011/2012
 Terra cognita designata
Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac
 Lenka Stelkov

Terra cognita designata

Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac

Vedouc diplomov prce:

Prof. PhDr. Milena Bartlov, CSc. a PhDr. Jan Rous

Diplomov prce 2011/2012

Djiny a teorie designu a novch mdi
Vysok kola umleckoprmyslov v Praze, 2012
 Vnovn

Pavlovi Tichmu, v mapch zbloudilmu.

 Podkovn

PhDr. Janu Rousovi za zjem, trplivost a dvru.

Mgr. Katein Krtilov z Bauhaus-Universitt Weimar

za jej naden, podporu a poskytnut mnoha cennch
materil, bez nich by prce nemohla vzniknout.

Nejvt dk pat mm rodim.

 Prohlen

Diplomovou prci s nzvem Terra cognita designata Hra abstrakce:

od obraz svta k designu informac jsem vypracovala samostatn
s pouitm literatury a dalch zdroj, kter jsou zde uvedeny.

........................................
 Promna

Kdy se mapa jednou rno probudila z nepokojnch sn, shledala,

e se ve svch pekladech promnila v jaksi beztvar nic v nadji.
OBSAH

Hra ABSTRAKTu.......................................................................................................8

I. Kartografie a design
a. Ve vku obrazu svta .......................................................................................10
b. Kartografick dimenze designu a stav vc .....................................................13
c. Borgesv bod nula v historii kartografie .........................................................16

II. Flusser a design

a. Flusserovo nemsto ..........................................................................................23
b. Mediln teorie designu a nevc ......................................................................25
c. Kulturn techniky: metafory prostoru a jejich kartografie...............................30
d. Hra abstrakce, reprezentace a model (rozmezeen a vznaen) ....................32

III. Mapa nen zem

a. Paradigma reprezentace ..................................................................................39
b. Mapa USA a technick (syntetizovan) obraz..................................................42
c. Central Park a digitln (generovan) obraz....................................................45
d. Technika klamu ................................................................................................46

IV. Mapa je zem

a. Ve vku svtov databze ................................................................................50
b. Zabydlen se v map ........................................................................................53
c. Otzka designu.................................................................................................56

V. Parergon / vi smrti jsou mapy slep.........................................................59

VI. Abstract.......................................................................................................60

VII. Literatura.....................................................................................................61
Hra ABSTRAKTu

Uvaovn o tom, jak jazyk, pop. jin forma systmov kodifikace, svm narue-
nm a strukturovnm kontinuln reality mimojazykov skutenosti zakld orien-
tovan vztah ke svtu, podmiuje poznn, kulturu a djiny, pat ke klasick filo-
sofick reflexi.
Ve specifickch disciplnch pak toto uvaovn zskv specifick obrysy,
je disciplinovno. Ale podobn jako ve filosofii, i na tchto specializovanch ms-
tech se vyslovuje jako otzka reprezentace. Ta souvis s praktikami pozorovn-
vzkumu-bdn, s technikami zpisu a dy zobrazen, tedy s mnostvm promn-
nch, kter jsou dny pslunm oborem. Abstrahuje-li se vak od tto roviny,
otzka reprezentace vystoup jako historicky ukotven, formativn soubor medil-
nch praktik a kulturnch operac, kter definuje mylen svta.
V souasnosti se zd bt charakterizovna termny jako je design i mapo-
vn, kter za podpory novch (digitlnch) mdi zdomcnly v ad rznorodch
humanitnch i prodovdnch obor. Co jen dle vede k jejich nevyhnutelnmu
uvolnn se od pragmatick, reduktivn vazby na konkrtn umleckou i vdeckou
disciplnu. Vznam uvolnnosti, na kter je teba se nyn ptt, tradin vektorovou
orientaci pojmu obrac: toti uvolnnost k emu?
Zd se, e design, mapovn a nov mdia se uvoluj pro sebe navzjem
a e je tedy teba je studovat jako komplexn, k sob navzjem vztaen innosti,
jejich smysl a vznam pekrauje, resp. pedchz pslun oborov postulty.
Vypad to, e mapa se stv dominantnm mdiem designu a zrove je nov
designovna v souladu s monostmi novch mdi. Ptt se na jejich souvztanost
znamen vznst nrok na teorii designu, kter nebude teori praxe, ale teori fun-
damentln.
I z toho dvodu byly za hlavn referenn bod pedkldan prce zvoleny
texty Vilma Flussera z pelomu 80. a 90. let, vztahujc se k otzce filosofie mdi
a designu, a jimi t prostupujc, autorv obecn, zasteujc koncept hry abs-
trakce. Ty jsou pedstaveny v pslunm kontextu, tedy na filosofickm pozad,
z nho Flusser vychz a jm je nsledn tak uritm zpsobem absorbovn
skrze obrat v mylen reprezentace. Teorie novch mdi a promny v digitln
kartografii pak umouj konstruktivn reagovat na Flusserv pohled na design
jako most, kter m zabrnit kulturn, abstrahujc spolenosti v rozpadu, tj. sta-
nout v roli, kterou v u ns znmjch textech autor pisoudil technickm obra-
zm.

8
Koupila si pln Pae a prstem prochzela ulicemi hlavnho
msta. Stoupala po bulvrech, zastavovala se na kadm
rohu, mezi linkami ulic, ped blmi bloky dom. S unaven-
ma oima nakonec pivrala vka a vidla, jak v temnotch
ve vtru polehvaj plynov plamnky a ped prelm
divadel s velkm teskem se spoutj stuptka kor.

Gustave Flaubert, Pan Bovaryov.

I. Kartografie a design

a. Ve vku obrazu svta

Kde se svt stv obrazem, je jsouc v celku pojato jako to, podle eho se lovk
zaizuje, co proto chce odpovdajcm zpsobem ped sebe dostat a ped sebou
mt, a tud v uritm radiklnm smyslu ped sebe postavit. Obraz svta pocho-
pen ve sv podstat neznamen proto vyobrazen svta, nbr svt pojat jako
obraz. Jsouc v celku je nyn chpno tak, e je jsoucm teprve a jenom tehdy, kdy
je postaveno pedstavujcm a sestavujcm lovkem. Kde dojde k obrazu svta,
uskuteuje se podstatn rozhodovn o jsoucm v celku.1

Tebae o cittu z Heideggerova Vku obrazu svta nelze jednodue tvrdit,

e by nsledujc text njakm vstinm zpsobem charakterizoval, shrnoval i
osvtloval, nepochybn, nutn a zsadn se s nm protn. Na tomto mst se
vzpomn zrove i proto, e tato esej z roku 1938 produktivnm zpsobem naru-
uje zait pedstavy svzan s terminologickm apartem, kter prv otevran
tma automaticky obsluhuje.
Problematizuje pojmy, je by se jinak mohly jevit jako jednoznan dan
anebo naopak ji neuchopiteln ve sv voln absorpci vznam, kter se vymkla
kontrole. Vyerpan frekventovanm uvnm, kter obrousilo hrany autonom-
nho smyslu, pop. je zasadilo do uritho kontextu, bez nho jako by ji ani
nemohly nic sdlit. Nejedn se ostatn o dn vjimen krok, ale o jednu z pro-
voznch podmnek filosofie jako takov. Zabv-li se etymologi, nevede ji k tomu
intuitivn slabost pro lingvistick i filologick analzy, nbr vdom, e jakoto
pojmov mylen filosofie svj potencil i limity do znan mry odvozuje prv
od danho, toti uitho pojmoslov. Od klasifikanho systmu, kde pojmy
pedstavuj stabiln tvary smyslu, k nim se lze v mylen stle znovu navracet
jako k nemu identickmu, a tak lze spolehliv pezkoumvat sprvnost ped-
2
chozch mylenkovch postup.
Ke konkrtnm a v tto souvislosti relevantnm pkladm pat teba to, e
Heidegger zde vyvolv rozdl mezi obrazem /Welt als Bild, Weltbild/ a vyobra-

1
Martin H e i d e g g e r, Vk obrazu svta. In: Svtov literatura 38, 1993, s. 23. V originle pak: Wo die
Welt zum Bilde wird, ist das Seiende im Ganzen angesetzt als jenes, worauf der Mensch sich einrichtet, was
er deshalb entsprechend vor sich bringen und vor sich haben und somit in einem entschiedenen Sinne vor sich
stellen will. Weltbild, wesentlich verstanden, meint daher nicht ein Bild von der Welt, sondern die Welt als Bild
begriffen. Das Seiende im Ganzen wird jetzt so genommen, da es erst und nur seiend ist, sofern es durch den
vorstellend-herstellenden Menschen gestellt ist. Wo es zum Weltbild kommt, vollzieht sich eine wesentliche
Entscheidung ber das Seiende im Ganzen. M. H e i d e g g e r, Die Zeit des Weltbildes. In: Gesamtausgabe.
Bd. 5: Holzwege. Frankfurt (Main): Klostermann 1977, s. 89.
2
Vclav N m e c, Filosofie, vra a reflexe vry (online viz bibliografie).

10
zenm /Bild von der Welt/ svta,3 co, jak se uke, m vznam i pro postien
uritho pohybu v rmci kartografie. Dle pak (a nikoliv pouze v tto studii)
proml vznam slov okolo slovesa stellen (nastavit, dt k dispozici), piem
slovo Vor-stellung (ped-stava) zde vykazuje rysy nebvale pesnho pojmeno-
vn, souvisejcho s obratem v mylen svta. A vztaenm k vlastnmu, filosofic-
kmu konceptu autor tak nov napluje smysl pro teorii/filosofii designu klo-
vch pojm Entwurf entwerfen.4 Heideggerovu esej o povaze novovk vdy,
a z n vyplvajcch zmn v postaven lovka ve svt a ke svtu, nen pochopi-
teln mon st a interpretovat jako msto, kde se usouvztauje otzka kartogra-
fie a designu. Takov manipulace by byla znan zavdjc: autor sm ani jeden
z tchto obor pirozen nevzpomn. Jeho text ovem poskytuje argumentan
konsistentn rmec pro to, jak fenomny kartografie a designu uvolnit k jejich
pvodn vzjemnosti. Co pak z pohledu kulturnch technik explicitn tematizuje
napklad Bernhard Siegert, souasn mediln historik a jeden z pednch teore-
tik studi kulturnch technik; za filosofii mdi s Heideggerem vede mn zetel-
n dialog i Vilm Flusser.

Obraz svta tu funguje jako metaforick obrat vyjadujc autorovu tezi

o zpedmtnn svta jeho pedstavenm v rmci mtek disponibility a zjedn-
vn. Obraz svta nen artefakt, ale fakt. Stav vc. A byt vbec. Pojem Entwurf,
kterm Heidegger v textech ped tzv. obratem /Kehre/, tj. vetn Byt a asu,
charakterizoval lidsk pobyt /Dasein/ jako vren rozvrh /geworfener Entwurf/,
v tto pozdj vaze pouv ve smyslu (vdeckho) projektu rozvrhu. Vymuje
tak otzku kognitivnho rmce, budoucho foucaultovskho diskursu coby systmu
pravidel, kter definuje prostor pro vpovdi i samotn zpsob tzn. Heidegger
hovo o otevenm okruhu /erffneten Bezirk/ a o rozvrhovn pdorysu p-
rody /Grundri der Natur entwerfen/ resp. urit oblasti jsoucho:
Podstatou toho, co dnes nazvme vdou, je vzkum. V em spov pod-
stata vzkumu? V tom, e se poznn samo zaizuje jako aktivita v urit oblasti
jsoucho, prody nebo djin. Tato aktivita zde neznamen pouze metodu, postup,
nebo kad aktivita pedpokld ji njak oteven okruh, v nm se pohybuje.
Avak prv oteven takovho uritho okruhu je zkladnm pochodem vzkumu.
Uskuteuje se tak, e v uritou oblast jsoucho, nap. v produ, je rozvren
urit pdorys prodnch pochod. Projekt (rozvrh) pedpisuje, jakm zpsobem
se m poznvac aktivita vzat na onen oteven okruh. Tato vazba tvo psnost

3
Tak se rovnou odkrv jist, by vdom nepesnost v podtitulu pedkldan prce, nebo v rmci Heidegge-
rem mylenho pojmoslov lze v plurlu hovoit o vyobrazench, ne tak ji o obrazech svta.
4
Nrt, nvrh, skica, koncept, osnova, u Heideggera pak projekt, rozvrh rozvrhovn. V nmecky mluvcch
zemch se jako diferencovanj synonyma pro design nejastji pouvaj prv termny Entwurf (entwer-
fen) a Gestaltung (gestalten).

11
vzkumu. Rozvrenm pdorysu a stanovenm psnosti zajiuje si aktivita v-
5
zkumu uvnit oblasti byt svj pedmtn okruh.
Tato linie Heideggerova uvaovn, nartnut vybranmi citacemi, pak vede
a k filosofov znm pednce Otzka techniky z roku 1953, v n novovk (p-
rodo)vd pichz na pomoc modern technika, aby nov zaloen vztah lovka
ke svtu dokonala ve smyslu Gestellu, ustanovujcho zjednvn, vymhavho
odkrvn,6 anebo prv pedstavovn /vor-stellen/, ili rozhodovnm o jsoucm
jeho stavnm ped sebe sama (tj. na druh stran t konstituc subjektu viz
dle).
Ve Vku obrazu svta se Heidegger pznan pt: M kad epocha djin
svj obraz svta, a to v tom smyslu, e usiluje vdy o svj obraz svta? Anebo je to
ji a pouze novodob zpsob mylen [Art des Vorstellens], e se ptme po obrazu
svta?7 Aby vzpt konstatoval: To, e jsouc se stv jsoucm v pedstavivosti
[in der Vorgestelltheit seiend wird], in epochu, v n k tomu dochz, novou epo-
chou oproti pedchzejc. Obraty obraz svta novovku a novodob obraz svta
kaj dvakrt tot a podsouvaj nm nco, co nebylo dve nikdy mon, toti
stedovk a antick obraz svta. Obraz svta se nevyvjel od stedovkho
k novodobmu, nbr to, e se svt vbec stv obrazem, je pznan pro pod-
statu novovku.8
Novovk kartografie i design jakoto vsledky medilnch praktik, speci-
fickch aktivit, v nich se realizuje vzjemnost vdomostnch, technologickch a
esteticko-ideologickch apart dan kultury, jsou ve skutenosti exemplrnmi
projevy Gestellu, mechanismy ustanovovn do pouitelnosti.9 To, e Heidegger
o obrazu svta hovo v metaforick rovin, jet neznamen, e by se psoben
a platnost tto metafory mla vyhbat oblasti jejho doslovnho smyslu: obrazu
svta jako svtaobrazu, mapy.10

5
M. H e i d e g g e r, Vk obrazu svta, s. 20. V citovan pasi si lze mimo jin povimnout, e Entwurf se
vztahuje jak k vlastn aktivit (rozvrhovn pdorysu), tak i k vsledku tto aktivity (projekt ve smyslu rozvrhu),
co jej strukturln pibliuje vkladu pojmu design.
6
Gestell je tm, co shromauje veker stellen, kter lovka stanovuj tak, aby ve skuten odkrval na
zpsob zjednatelnho stavu pouitelnch zsob. Pod tlakem takovho vymhn stoj lovk v oboru bytnosti
Gestellu, ustanovujcho zjednvn. In: M. H e i d e g g e r, Vda, technika a zamylen. Praha: Oikoymenh
2004, s. 23.
7
M. H e i d e g g e r, Vk obrazu svta, s. 23. Hat jedes Zeitalter der Geschichte sein Weltbild und zwar in der
Weise, da es sich jeweils um sein Weltbild bemht? Oder ist es schon und nur die neuzeitliche Art des Vor-
stellens, nach dem Weltbild zu fragen? M. H e i d e g g e r, Die Zeit des Weltbildes, s. 81.
8
M. H e i d e g g e r, Vk obrazu svta, s. 23.
9
V klasickm novovkm a zsti i modernm typu vdn je mdium odkaz ke katastrof, k tragickmu rysu
vdn, k jeho nedostatenosti, kter je fatln negativn, avak pro toto vdn konstitutivn, protoe prv ona
nm dovoluje vdt. In: Miroslav Petek, Mylen obrazem. Praha, Hermann & synov 2009, s. 12.
10
K pesahu a vznamu prostorovch metafor v souasnch spoleenskch vdch srov. II. c, s. 30.

12
 b. Kartografick dimenze designu a stav vc

Tak samotn djiny kartografie, kter sice poukazuj na nkolik kulturnch

i historickch exces (zejmna stedovk), ale jinak vvoj oboru l jako vce-
mn konsistentn proces zpesovn objektivnho vyobrazen svta, jako utv-
en autonomnho zpisu, odpoutvn se od vrazovch princip vtvarnho
umn, vyhnn lv a systematick detekce blch mst, l 18. stolet jako obdob
kartografick reformace (viz pozn. 41).
Proces, kdy se vyobrazen stv obrazem, vmluvnm zpsobem zachycuje
prv historie i spe geneze blch mst a radikln promna mapovho rmce.
Se stle silnjm drazem na exaktnost map (resp. vbec s nov nrokovanmi
metodami exaktnosti) nen ji dle udriteln podoba mapy jako plochy vyplnn
(z novovkho nhledu) nesourodmi informacemi, kdy relativn vcn hic sunt
leones doprovzej i alternuj mytologick odkazy, spekulace, rznorod djinn
vrstvy i literrn narativita.11 Kartografie e nov dilema: V mapch se nach-
zelo mnostv chyb. Pi jejich tvorb byli autoi postaveni ped rozhodnut, zda
piznat v map nedostatek informac a nechat na n przdn msto, nebo zalenit
zajmav informace vychzejc z nejnovjch zprv. Tyto informace navozovaly
dojem, e mapa je pln, ale t pomohly zajistit, e nov mapa se zdla bt lep
ne mapy star a ne vtvory konkurent.12 S blcm se koncem 18. stolet se
ale pomalu prosazoval pstup upednostujc vdeck geografick realismus,
jeho revolunm krokem bylo napklad ponechn blch mst na mapch
v ppad informan nejistoty jaksi vizualizace mezery ve vdn.13
Podobn, a nejen v dsledku slc snahy o standardizaci mapovho formtu,
byla mimo rmec vytlaena rzn parergick vyobrazen symbolick i alegorick
povahy, toti ta nejumletj st mapy, na n umlci s kartografy tak
mnohdy spolupracovali.14 Rm mapy natrvalo napn grafika zempisnch souad-

11
Krsnm pkladem takovho typu vyobrazen je mapa Islandu vlmskho kartografa a geografa Abrahama
Ortelia z jeho Theatrum Orbis Terrarum. Toto dlo zlat ry holandsk kartografie (poprv vydan v Antverpch
v roce 1570, autorem aktualizovan a roziovan a do jeho smrti v roce 1598) se oznauje za prvn modern
atlas, nebo bylo koncipovno jako celek nikoliv jen jako soubor ji existujcch map. Island na map obklo-
puj mytick mosk monstra a zemsk povrch je pokryt rznmi popisy typu: zde jsou dsiv pukliny v zemi,
anebo neustl boui a snhu vydan Hekla plive kamen za stranho lomozu. Viz C. J. S c h l e r, Mapping
the World. Paris: Edition Place des Victoires 2010, s. 137.
12
Jeremy B l a c k, Obrazy svta. Praha: Euromedia Group Knin klub (ed. Universum) 2005, s. 76.
13
Jestlie G. de Isleovi lo o sprvn podn celkovho obrazu obrys kontinent, dAnvillovou snahou
bylo zase vrn zaznait geografick jevy uvnit kontinent, a to v takovm rozsahu, jak to umoovala jejich
vrohodnost. Byl prvn, kdo ve svch mapch zhodnotil souasn stav geografickch znalost, oprotn od
vech nerelnost, a nelekal se ponechat przdn plochy pro ta msta, pro kter neml proven informace.
In: Vclav N o v k, Zdenk M u r d y c h, Kartografie a topografie. Praha: Sttn pedagogick nakladatelstv
1988, s. 297.
14
Znm je dlo Cosmographie Introductio nmeckho kartografa Martina Waldseemllera z roku 1507, kter
obsahovalo jako plohu dnes mimodn cennou mapu svta. Jej historick hodnota se odvj nejen od toho, e
jako prvn zobrazuje Ameriku jako samostatn, od Asie oddlen kontinent, ale navc ji pojmenovv prv jako
America, m ve sporu o zsluhy o objeven Novho svta vdom rozhodla v neprospch Krytofa Kolumba.
Z parergonu pak na mapu shlej portrty Klaudia Ptolemaia a Ameriga Vespucciho, jejich autorem m bt

13
nic a figurativn motivy jsou piputny ji jen sporadicky, nap. u tematicky vy-
hrannch map. I zde se vak charakter figurativn kresby, kter m rozvrhovat
referenn rmec kartografickho dla (botanick, geofyzikln, etnografick atp.),
vrazn promnil. Z alegorickho vyobrazen se stal obraz-pojem, encyklopedicky
uchopiteln a obvykle jet doplnn nzornm grafem, rejstkem anebo selnou
tabulkou (klimatick zny a geologick vrstvy, fyzick a habituln rozdly mezi
rznmi etniky, statistiky mrt a rozen epidemie atp.): novovkmi nstroji
organizace, pe stavovn svta.
Kartografick reformace ztlesuje zlom, kter nov definuje obsah karto-
grafie a mapu vystavuje nroku na nov typ reprezentace, resp. korespondence
15
se zobrazovanm zemm. Podle Martina Heideggera se otzka reprezentace
dokonce objevuje teprve v kontextu novovkho pstupu ke svtu (repraesentatio
jako ji zmiovan postaven svta ped sebe, jeho pedstaven), kter filosof stav
do kontrastu s pstupem ve starovkm, presokratickm ecku, jej charakteri-
zuje naslouchn. Zrove ji ale u Platna pozoruje pedpoklad nutn promny
svta v obraz.16 (Samotn geneze podob reprezentace by stla za detailnj
rozpracovn jak Heidegger, tak i Flusser tento problm formuluj pli obecn.
Inspirativn pohled nabz Bruno Latour srov. kapitola IV. b).
Vznam tto kulturn transformace lze st pecenit, Heidegger rsuje p-
innou souvislost mezi pedstavovnm svta a konstrukc subjektu: Tm ale, e
si lovk takto dl obraz o jsoucm, stav se sm na scnu, tzn. v oteven okruh
veobecn a oteven pedstavovanho. Tm se klade lovk sm jako na scnu,
na n se jsouc mus nadle pedstavovat, prezentovat, tzn. bt obrazem. lovk
se stv reprezentantem jsoucho jakoto naproti stojcho. [] Je-li obrazov
charakter svta takto vysvtlen jako pedstavenost jsoucho, pak musme, mme-li
novodobou podstatu z pedstavenosti pln pochopit, vydobt z opotebovanho
slova a pojmu pedstavovat pvodn pojmenovac slu: pedstavovn vzhledem
k sob. Tak se jsouc jako pedmt zastavuje a pijm teprv pee byt. e se svt
stv obrazem, je jeden a t pochod, jm se lovk uprosted jsoucho stv
17
subjektem.

Albrecht Drer. (K ppadu vce viz Peter W a l s h, Map quest. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.),
Else/where: Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of Min-
nesota Design Institute 2006, s. 212-219).
15
Bruno Latour pak bude v tto souvislosti hovoit o politovnhodnm nsledku zpsobu, jak byl mapping
impulse interpretovn bhem modernistickho obdob od 18. do konce 20. stolet. In: Valrie N o v e m -
b e r, Eduardo C a m a c h o - H b n e r, Bruno L a t o u r, Entering a risky territory: space in the age of
digital navigation. In: Environment and Planning D: Society and Space 2010, volume 28, s. 582.
16
Jeden z nejstarch vrok eckho mylen o byt jsoucho zn: To gar auto noein estin te kai einai. Tato
Parmenidova vta chce ct, e k jsoucmu pat, ponvad je tm poadovno a urovno, slyen jsoucho.
Jsouc je to, co vychz vstc a otevr se, co jakoto ptomn pepad lovka jakoto ptomnho, tzn. toho,
kter se sm ptomnmu otvr tm, e je sly. [] eck lovk jest naslouchajcm jsoucm, proto se v ecku
neme stt svt obrazem. Naproti tomu skutenost, e u Platna je jsoucnost (Seiendheit) jsoucho definovna
jako eidos (vzezen, vzhled), vytv daleko pedbhajc a dlouho v skrytu due zprostedkovan psobc ped-
poklad nutn promny svta v obraz. M. H e i d e g g e r, Vk obrazu svta, s. 24.
17
Tamt.

14
 Bernhard Siegert pak v nvaznosti na Heideggera hovo o Kartogra-
phischer Selbstentwurf, kartografickm sebe-rozvrhu, resp. sebe-projekci novo-
vkho subjektu. Zde se opt metaforick rovina pekrv s doslovnm vznamem
aktu sebe-projekce, v nm se budoucnost subjektu projektuje do blch mst na
mapch: Novovk evropsk subjekt se rozvrhuje jako z rozvrhu rozvren. Jeho
rozvrh m planetrn dimenze. Namalovan portrty znovu a znovu pedvdj
gesta sebe-projekce: jak evropsk subjekt pozorovatele sebevdom vzhl a
18
prstem ukazuje na mapu eknme Novho Zlandu.

Je zejm, e pojem Entwurf je teba v kontextu filosoficky fundovanch

autor pevn z nmeckho jazykovho prosted, o n se nsledujc studie
opr, chpat s tmto specifickm vznamovm zatenm. To se pirozen pen
i do diskus, jejich pedmtem zjmu je obor designu. Je to implicitn reflexe
novho zpsobu rozhodovn o svt, demonstrovanho dobovou, novovkou
vdou, kter se z role pozorovatele a myslitele smyslu pehrv v experimentuj-
cho aktra se sebe-vdomm vystupovnm. A kter jak ji bylo eeno svj
vraz nachz v aktivit zmocovn se skutenosti ustavovnm jejho obrazu.
V tomto smyslu lze tedy nakonec hovoit dokonce o nem takovm jako je
kartografick charakter designu. To ale znamen jeho nahldnut z docela jin
perspektivy, ne jakou prostedkuje optika tzv. uitho umn i architektury,
s jej pomoc se tak djiny designu obvykle konstruuj. To jest ve formtu prov-
enm djinami umn a zaloenm na etzen kol, styl a biografi vjimench
osobnost i skupin (v ppad designu pak i studi, laborato, projekt).
Maj-li Flusserovy jinak dispartn ppadov studie i spe eseje ke stavu
19
vc njak spolen, obecnj vznam, pak je jm prv to, e uvaovn
o designu vyvdj z umlecko-historickho diskursu a akcentuj tak jin z jeho
charakteristickch rys jako je napklad mediln (nikoliv masmediln)
konverze reality, kdy se design ukazuje jako nstroj pekonvn/odstraovn
pekek (problm) svta v jeho materiln i konceptuln rovin,20 co ale vdy
ji zrove balancuje na hran klamu (viz III. d). Vilm Flusser o designu uvaoval
jako o urit mylenkov figue, je mla vytvoit funkn pemostn mezery,
kterou lovk sm skrze rzn kulturn artikulace mezi sebou a svtem (ale i
21
uvnit spolenosti) vytv a souasn tak opt peklenuje. Ostatn, samotn
design se nakonec ukazuje bt jednou z takovch kulturnch artikulac i technik,
jej reflektovanou podobu pochopiteln definuje prv pouit metodologie.

18
Bernhard S i e g e r t, Weisse Flecken und finstere Herzen. In: Daniel G e t h m a n, Suzanne H a u s e r,
Kulturtechnik entwerfen. Bielefeld: transcript Verlag 2009, s. 31.
19
Knin viz Vilm F l u s s e r, Vom Stand der Dinge. Gttingen: Steidl Verlag 1993.
20
Viz nap. V. F l u s s e r, Design: Hindernis zum Abrumen von Hindernissen. In: Idem, Vom Stand der
Dinge, s. 40-43.
21
Viz V. F l u s s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 9-13.

15
 Podobn, i kdy teoreticky sofistikovanj pstup, jak organicky prostu-
puje Flusserovmi texty, pak ji programov formuluj souasn nmeck studia
kulturnch technik (k nim se o nco podrobnji vrt nsledujc kapitola): Pojem
kulturn techniky strategicky podkopv problematick dualismus mdi a kultury;
mdia, kulturu a technologii otevr dalm diskusm zdraznnm operac i sledu
operac, kter historicky a logicky pedchzej jimi generovan koncepty mdi
[]. Jakmile rekonstruujeme tento sled operac, kter konfiguruje nebo konsti-
22
tuuje mdia, meme v tto souvislosti hovoit o kulturnch technikch.
Popisovat navrhovn /Entwerfen/ jako kulturn techniku, jak k Siegert,
znamen vzdt se jej ve vznamu disegno, toti florentskho zpsobu vkladu
pojmu (asociujcho umleckou kompozici, proporn schma)23 a namsto toho jej
24
chpat ve smyslu projektu, projekce a projektovn. To jsou zase innosti, kter
se konkretizuj v dalch kulturn konstitutivnch technikch. Napklad v rznch
systmech du a reprezentace, k nim samozejm a tentokrt i zcela nemetafo-
ricky pat i obor kartografie, produkujc obrazy/zobrazen svta.

c. Borgesv bod nula v historii kartografie

V procesu konceptualizace svta prostednictvm vzniku a promn karto-

grafickho diskursu, resp. vvoje kartografickch operac a postup, kter jsou
vzny na pslun techniky pozorovn, zpisu a do jist mry i distribuce, je
dobe patrn fakt, e mapa sama o sob nen jen vpovd o definovanm zem,
ale tak o tchto technikch samch, tj. o tom, jak bylo/je toto zem pozorovno a
popisovno.25 Piem technikami se zde mysl jak konkrtn technologie, tak i ten
nejir dobov diskurs. Michel Foucault tak napklad v zpadnch djinch
prostoru rozliuje stedovk, hierarchizovan prostor (lokalizace), novovk,
Galileem do nekonena oteven prostor (rozprostrannost) a souasn, relativis-
tick prostor, kter znamen formu vztah mezi prvky (umstn).26

22
B. S i e g e r t, Cacography or communication? Cultural techniques in German media studies. In: Grey
Room 29, Fall 2007 New German Media Theory, Grey Room, Inc. and the Massachusetts Institute of
Technology, s. 29.
23
Italsk koncept disegno, velmi tsn svzan s florentskou teori umn, kter by bylo mon peloit jako
kresbu, koncept i nrt, pochz sten ze sochaskch dlen a pmo odkazuje k plastickm kvalitm dla.
Giorgio Vasari, nejvznamnj renesann umleck kritik, pisoudil tomuto konceptu universln formu tm, e
vechna vizuln umn shrnul pod termn arti del disegno a roku 1562 ve Florencii inicioval zaloen kreslsk
Akademie (Accademia del Disegno). Vasariho uit disegno odkazuje k regulrn form i ideji vc v umlcov
mysli, tj. disegno je primrn chpno jako sprvn mra celku ve vztahu k stem a st k sob navzjem.
Rein U n d u s k, Disegno e colore: Art Historical Reflections on the Structuring of Space, in: Eva N r i p e a,
Virve S a r a p i k, Jaak T o m b e r g (Eds.), Koht ja paik / Place and Location: Studies in Environmental
Aesthetics and Semiotics, V, Tallinn 2006, s. 38 (online).
24
Viz B. S i e g e r t, Weisse Flecken und finstere Herzen, s. 32.
25
Viz B. S i e g e r t, The map is the territory. In: Radical Philosophy 2011, 169, September/ October.
26
Viz Michel F o u c a u l t, O jinch prostorech. In: Idem, Mylen vnjku. Praha: Herrmann & synov 2003,
s. 71-86.

16
 Stejn tak je zejm, e kad mapa je zobrazenm podmnnm, toti limi-
27
tovanm, selektivnm, zkratkovitm, njak zkreslenm. Bez toho by mapa ani
nebyla mapou, neslouila by lovku, v jejch zhybech a crech by se tak nanej-
v mohla prohnt zvata, jak to tak l ponkud pli slavn28 Borgesova
29
povdka o konci Kartografick Vdy. Borgesovu mapu v mtku 1:1 ji ale
dvno nelze povaovat za hypotetick vrchol a souasn i konec kartografickho
umn (jak by se mohlo zdt i z frekvence citac a odkaz).
Kulturn techniky formuj praktiky zobrazen, z jejich uit lze dle odvodit i
smysl vslednho artefaktu a tomu pak zase pizpsobit jeho ten (kad mapa
je reprezentac zem, ale dn nepostihuje vechny jeho aspekty i fasety, jak
o map v penesenm vznamu tvrd Alfred Korzybski, o nm se jet zmn-
me). Mapa (atlas, on-line databze), to je onen vdy-ji-design, kter si lze ped-
stavit jako Kuhnovo vdeck paradigma, skrze n se monost njakho poznn
i vbec dotazovn teprve zakld. S m koresponduje prv postoj studi kul-
turnch technik, jak jej tlumo Bernhard Siegert a dle nho je mapu teba
zkoumat jet jinak ne jako reprezentaci prostoru, toti primrn jako prostor
reprezentace.30 Je to pedem rozvren rastr (ne nutn statick povahy), produkt
kulturn techniky poskldan ze srie symbolickch operac, kterm Flusser
rozum v kontextu probhajc mediln hry abstrakce. Ty svt na jedn stran
pevdj/projektuj do uniformnho, soudrnho mdia, na druh pak umouj
31
jeho nslednou diferenciaci, m v podstat zakldaj kulturu.
Optikou jednoduchho modernistickho pohledu lze na jedn stran od
tohoto Borgesova bodu nula v dlce identifikovat napklad regresivn32 stedo-
vk mappae mundi, tzv. T-O mapy, zsadnm zpsobem formovan kesanskmi

27
Dle oborov definice: Pod pojmem mapa rozumme zmenen, zeveobecnn zobrazen povrchu Zem,
ostatnch nebeskch tles nebo nebesk sfry, sestrojen podle matematickho zkona na rovin a vyjadujc
pomoc smluvench znak rozmstn a vlastnosti objekt vzanch na jmenovan povrchy. Vladislav H o j o -
v e c a kol., Kartografie. Praha: Geodetick a kartografick podnik v Praze 1987, s. 43.
Z mezioborovho hlediska se vc obvykle jev jet radiklnji, na mapu se nahl nap. jako na vznamem
zaten zobrazen (srov. J. B. H a r l e y, Mapy, vdn a moc. In: Marta F i l i p o v , Matthew R a m p l e y
(eds.), Monosti vizulnch studi. Brno: Barrister & Principal; Masarykova univerzita v Brn 2007), resp. pmo
sociln konstrukci svta: Mapy zdaleka nenastavuj zrcadlo, kter by bylo pravdiv i nepravdiv, nbr
podobn jako jakkoli dokument pepisuj svt z hlediska vztahu k moci a kulturnm praktikm, preferencm a
prioritm. J. B. Harley cit. viz J. A b r a m s, P. H a l l (eds.), c. d., s. 12.
28
Viz V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 585.
29
Jorge Luis B o r g e s, O dslednosti vdy. in: Idem, Obecn djiny hanebnosti. Praha: Prce 1990, s. 104.
30
Viz B. S i e g e r t, The map is the territory, s. 13.
31
Kad kultura zan zavedenm rozdl: vnitn/vnj, posvtn/profnn, srozumiteln e / barbarsk
drmolen, signl/um. To, e jsou schopn generovat svt, je dvodem, pro zakoume kulturu, v n ijeme,
jako skutenost a vtinou i jako pirozen d vc. Tyto rozdly jsou nicmn vyvolny mdii v nejirm
slova smyslu. Dvee napklad postupuj rozdl vnitnho/vnjho, pesto nepat ani na jednu stranu, nbr vdy
zaujmaj pozici tetho. Takovto mdia jsou eminentnmi kulturnmi technikami. In: B. S i e g e r t, Cacogra-
phy or communication? Cultural techniques in German media studies, s. 30.
32
Po rozpadu mskho imperia a nahraen otrokskho du feudlnm zzenm, dolo v Evrop ke vzniku
ady sttnch tvar, kde rozhodujc ideologick vliv zskala crkev. Dsledkem byl dlouhodob negativn do-
pad na vdeck zkoumn prody, jedinm ppustnm zdrojem vdn byla Bible. [] Mapy Zem se v obdob
ranho stedovku asto kreslily v podob kruhu a nazvaj se O-T mapy (orbis terrarum, orbis zna svt, kruh).
Zobrazuj Evropu, Asii a Afriku. V. H o j o v e c a kol., c. d., s. 29.

17
pedstavami o podob svta33 na stran druh pak digitln on-line mapov
34
systmy, kter dky sv modulrn struktue (fraktln struktue novch mdi)
umouj mtko 1:1 dokonce pekonat a ponoit se do naddimenzovanch
detail, ani by zrove dolo k popen vlastnho vznamu mapy.35
Takov prohlen ale nevyhnuteln sth otzka, jak je tedy vlastn
vznam mapy a mapovn, kter dle strukturuje velmi obecn formulace
o jakmsi nutnm zakrvn svta jeho zprostedkovnm, de facto vychzejc
z novovk analogov podoby kartografie (jak tvrd antropolog Gregory Bateson,
k zem jako takovmu se nelze nikdy dostat a reprezentace je vdy ji sri,
nekonenm regresem reprezentac). A za kadou z vtu do jist mry samozej-
m provzanch odpovd jako je reprezentace idej, navigan praxe, orientace
ve svt s obchodnm, vlenm, pop. pouze ueneckm podtextem ve sku-
tenosti stoj ponkud odlin soubor praktik.36 Ve sv mimetick form se feno-
mn reprezentace ukazuje bt past novovku a propast ve Flusserov he abs-
trakce, kter, jak by se mlo ukzat, design v podob novomedilnho rozvrhu
pekonv.

V rmci protokartografie, u obraz s mapovmi prvky nap. v podob skal-

nch rytin a hlinnch destiek nejsou vjimkou rituln motivovan vjevy a
v zznamu prostorovch vztah zstvaj jet ukotveny innosti i dje. Nejslav-
nj mapy vrcholnho stedovku, ebstorfsk (1234) a herefordsk mapa (cca
1280) byly vytvoeny jako oltn obrazy a zcela oteven kombinovaly zempisn
znalosti s biblickou tematikou.37 Oba ppady reprezentuj vizuln a mylenkov
postoje pslun kultury, vypovdajc pedevm o kulturnch hodnotch a socil-

33
Kruhov mapy graficky vyjaduj definici zemskho povrchu podle biskupa Izidora panlskho (560-636), pedn
geografick autority stedovku. Podle nho lze Zemi pirovnat ke kolu, kter ze vech stran obklopuje ocen. Pevniny
pak od sebe oddluje Stedozemn moe a eky Don (Tanais) a Nil, je vytvej podobu psmene T. In: Richard
a p e k, Miroslav M i k o v s k , Ludvk M u c h a, Geografick kartografie. Praha: Sttn pedagogick
nakladatelstv, 1992, s. 342.
34
Modularita pat k jednomu z pti zkladnch princip novch mdi, jak je formuloval Lev Manovich (The
Language of New Media). Pro nzornost ji pirovnal k fraktlu, nebo podobn jako on, i neomediln dlo m na
rznch rovnch tut modulrn strukturu. Z eho vyplv, e je kombinovateln do vtch celk (rozloi-
teln na men celky), ale ty si souasn na vech tchto rovnch zachovvaj svoji nezvislost, jedinenost.
Manovich dle, v souvislosti s otzkou uchovvn dat, digitalizac informac a rozenm elektronickch data-
bz hovo o novm kulturnm algoritmu: skutenostmdiadatadatabze. Klovou roli zde sehrv inde-
xovn dat a pedstava naddimenzovan skutenosti zskv pevn obrysy: Pbh Jorge Luis Borgese o map,
kter rozmry odpovdala reprezentovan skutenosti, byl pepsn na pbh o indexech a o datech, je indexuj.
Dnes ale mapa sv zem perostla. In: Lev M a n o v i c h, The Language of New Media. MIT Press, 2001,
s. 199 (online).
35
Vznik tak prostorov reprezentace, kter je detailnj ne jej pedobraz co je mylenkov provokativn
fenomn, zkouman ji dvno ped jeho novomedilnm uskutennm. V literatue lze najt jeho analogii nap-
klad v romnu Laurence Sterna Tristram Shandy, kde je pedmtem zbytnl reprezentace nikoliv prostorov,
nbr asov schma.
36
Srov. Bruno L a t o u r, Poznn a vizualizace aneb jak myslet oima a rukama. In: Tom D v o k (ed.),
Kapitoly z djin a teorie mdi. Praha: Akademie vtvarnch umn 2010, s. 267-307.
37
Kartografov se snaili nkam situovat biblick msta a tak si pli vytvoit geografii, v n by byl znzornn
Eden. J. B l a c k, c. d., s. 28.

18
nch potebch spolenosti, ne nutn o emsi jako je jej pokroilost.38 A to, e
pedstavuj kulturn podmnn vklad svta, je v jejich ppad a s nam
odstupem nepochybn mnohem patrnj ne u soudobch interaktivnch mapo-
vch aplikac, jimi se lze proskrolovat a k sammu vchodu teba do vlastnho
domu.
Na druh stran, teprve v souvislosti s dynamikou digitlnch map se poda-
ilo vznamnji otst tmto ustlenm nrokem i pedpokladem, toti e karto-
grafick techn vystavuje tene map rozloenmu a znovu sestavenmu obrazu
svta, specifick form definovan mtkem a elementrnmi grafickmi prvky,
resp. zvaznm systmem znak, jen se exaktnm zpsobem vztahuje
k zobrazovan fyzick skutenosti tak, jak design artefaktu tradin definuje
39 40
vdn obor samotn, a v em Bruno Latour vid problm nepravho referentu.
Tato statick interpretace mapy, kter s drazem na kartografick jazyk
pirozen vzbudila zjem o kartografii napklad v smiotice a tak se poslze
rozila a upevnila i mimo oborov diskurs vrazn poslila v dob osvcenstv,
kdy s rozvojem kartografickch metod, resp. pmo s reformac kartografie41
dochzelo i k urit standardizaci zobrazen42 a jeho konceptualizaci: V kresb
mapy se upout od symbolickch a umleckch kreseb obklopujcch vlastn
mapov obsah, zavdj se mapov znaky v podob, jakou v podstat uvme
dosud. K zsadnmu vvoji dochz pi znzorovn relifu. Zastaral kopekov
43
zpsob se nahrazuje nejprve rafurou, pozdji vrstevnicemi. Za Napoleona
rychle se rozvjejc formt topografick mapy tak francouzsk generln tb nov

38
Viz Denis W o o d, The power of maps. New York: Guilford 1992, s. 147 (online), s odkazem k textu
A Cultural Interpretation of Inuit Map Accuracy od Roberta A. Rundstroma. Rundstrom zde dle Wooda tuto
svou obecnou tezi podpr pkladem Inuit, kter oznauje jako mappers nikoliv mapmakers: mapu by
vytvoit umli, ale nedlaj to. Jako materiln pedmt pro n nen dleit, jej vznam by pro n ppadn
spoval v jist bezprostedn rekapitulaci rys prosted. Podobn i v souvislosti s evropskm stedovkm
mapovnm se slu uvst, e krom kruhovch map vznikaly i jin (psmov, Beatovy a zejmna pak italsk
portolnov, slouc pro nmon navigaci).
39
Pedmtem zkoumn v kartografii je proces vytven a vyuvn map jakoto specifickch zobrazen (abs-
traktnch model) prostorovho uspodn skutenosti. Hlavnmi slokami metodiky kartografie jsou matema-
tick vztahy mezi referenn plochou zobrazovan skutenosti (Zem, planet, hvzdn oblohy) a jejm obrazem
na zvolen ploe (nejastji na rovin mapy). Dle jde o proces kartografickho zeveobecovn (generalizace)
a interpretace zobrazovanch jev pomoc kartografickch vyjadovacch prostedk (smluvench znak, jazyka
mapy). V. H o j o v e c a kol., c. d., s. 20.
40
Srov. V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 588 (pozn. 15).
41
Kolem r. 1700 dochz k dalmu vznamnmu perodu kartografie, je dostv oznaen reformace
kartografie. Jde o plnou zmnu v prostedcch a zpsobech poizovn map, nebo zkladem kartografie
se stv zemmistv. Podkladem map je triangulace, dochz k men velikosti zemskho tlesa,
k urovn zempisnch souadnic mnoha mst. Tyto prce u nedok provdt jednotlivci, ale ujmaj se
jich sttn vdeck a zejmna vojensk instituce a dochz k clevdomm vojenskm menm a mapov-
nm. In: R. a p e k, M. M i k o v s k , L. M u c h a, c. d., s. 340.
42
V Evrop 18. stolet se rozil zvyk odvolvat se na mapy. Dky triangulaci bylo mon pesn urit polohu
vtiny mst. Rozvoj standardnch prostedk men vzdlenosti usnadoval tvrcm map rozumt prci svch
pedchdc, hodnotit ji a ppadn opravovat. [] Jet na konci 17. stolet neexistovalo jednotn zpracovn
map, ale v nsledujcm stolet se sever ji obvykle umsoval nahoru. J. B l a c k, c. d., s. 83.
43
V. H o j o v e c a kol., c. d., s. 36.

19
konfrontoval s hust pomranm zemnm plnkem.44 Kopekov zpsob zobra-
zen zemskho povrchu uvan od Ptolemaia ji zkrtka nemohl vyhovovat snaze
o exaktn zznam vsledk ternnho pozorovn a men.
Rozvlnn daktyloskopick stopa msta se na mapch objevila zhruba v te
dob, kdy sir William James Herschel zaal uvaovat o monosti identifikace osob
45
prostednictvm otisk prst. A v tme roce, kdy Herschel sm poprv namsto
podpisu pouil otisk prstu (dlan) coby stvrzen smlouvy s indickm obchodnkem,
v roce 1858, se francouzsk fotograf Nadar vznesl balnem nad Pa, aby vytvoil
vbec prvn leteck snmky zem. Take vdecky poehnan podobenstv otisku
zemskho povrchu, kter do mapov problematiky zanesl nov karto-grafick
vraz, se zhy naplnilo v podob uit novho typu obrazu, obrazu indexikln
povahy.
Tyto snmky se staly zkladem ortofotografie, leteck fotografie zptn
zbavovan rznch deformac zobrazenho zem danch nap. zakivenm oky
fotoapartu anebo relifem zemskho povrchu. Umn perspektivn zkratky, kter
se v 17. a 18. stolet mimo jin demonstrovalo na tehdy populrnch grafickch
vedutch z pta perspektivy,46 s fotoapartem pozbylo smyslu a zaalo bt na
obt. Ortofotografie, tato geometricky zkorigovan fotografie se dnes zase dle
softwarov zpracovv geografickm informanm systmem (GIS) k vytven
model zemskho povrchu, pravdpodobnch simulac, kter se otevraj v on-line
mapovch systmech.
Tento co mon nejstrunj pehled promn technik kartografickho
zpisu nechce bt tahkovou formou referenc o uvdnch promnch. Ve sv
zkratkovitosti naopak zaml pithnout pozornost k nemu jinmu, toti prv
k nesamozejmosti vsledn podoby mapy, za n stoj cel etzec medilnch
praktik nikoliv cosi jako objektivn realita jak o tom bude jet e v zv-
ren kapitole v souvislosti s textem B. Latoura. Ten k otzce techniky reprezen-
tace k: Ve skutenosti jsme se nikdy upen nedvali na svt a pak na jeho
reprezentaci, ale sp jsme byli zamstnni mocnm souborem intelektulnch
technologi tak mocnch, e z uritho hlu pohledu navenek promtaj virtuln
obraz tho svta jen s nkolika podivnmi nesrovnalostmi. Jinmi slovy, faktem

44
Viz V. H o j o v e c a kol., c. d.: Se rafami se na topografickch mapch setkvme dve ne s vrstevni-
cemi. Hodnota jejich potk je pochybn, pozdji dostaly matematick zklad. Pro svoji pracnost a znan gra-
fick zaten mapy byly zcela nahrazeny vrstevnicemi. (s. 72); a dle: Vrstevnice jsou obecn ry spojujc
na topografick ploe body o stejn nadmosk vce. Jsou to obrazy prnik tto plochy se soustavou hladino-
vch ploch (zjednoduen vodorovnch rovin), vedench v uritch vkovch intervalech. Na topografickch
mapch se objevuj od druh poloviny 19. stolet, kdy rychle vytlauj rafy. U ns byl jejich prkopnkem
Koistka. Vrstevnice dvaj v kombinaci s ktami geometricky nejpesnj zpsob zachycen relifu v mapovm
obrazu. (s. 71).
45
Viz Simon A. C o l e, History of fingerprint pattern recognition. In: Nalini Kanta R a t h a, Ruud B o l l e
(ed.), Automatic fingerprint recognition systems. New York: Springer-Verlag 2004, s. 1-26 (online).
46
Srov. Petr I n g e r l e, Pbh perspektivy: djiny jedn ideje. Brno: Moravsk galerie v Brn; Barrister &
Principal 2010.

20
reprezentanch technik je to, e kad z nich vytv co vn sebe sama, kter je
47
reprezentovno.
A paradoxn prv nyn, kdy by se mohlo zdt, e vzhledem k informan
sytmu, realistickmu obrazu v podob aplikac jako je teba Google Street View
je to krajn nepravdpodobn, se mapa v souvislosti s mediln transformac,
oddlenm databze a uivatelskho rozhran konen zbavuje tohoto problema-
tickho konceptu reprezentace a s nm i bezvchodnho nastaven na mimetick
ten. To na mapch ulplo za posledn dv stalet (viz pozn. 15) a vychzelo ze
znanho nrstu a zpesovn geografickch informac a rozvinutch grafickch
technik na jedn stran, a souasn ze zsadn limitovanosti medilnho rozhran
mapy i atlasu na stran druh.48
Otzka klamav transparence technickho obrazu, j se zabval Flusser,
sice v souvislosti s masovm rozenm digitln fotografie a softwar na jej edi-
taci ztratila svj apelativn vznam, nicmn charakter realistickho zobrazen
dnes zase me na prvn pohled maskovat skutenost, e v souvislosti s pesunem
mapy do internetovho prosted dolo k naprosto zsadn promn toho, co se
od tto (realistick) reprezentace oekv. Vzato odjinud, on-line mapa disponuje
novmi funkcemi, m vybz k odlinmu zachzen, a tm i definovn a nsled-
nmu uspokojovn poteb, kter se li od tch spjatch s titnou mapou; stv
se palubn deskou kalkulujcho rozhran.49

47
V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 591.
48
Lev Manovich v uvdn citaci hovo o umleckm dle, stejn princip se ale vztahuje i na artefakty jinho
typu, nap. i mapy: Databze se v dob pota stv stednm bodem kreativnho procesu. V historii umlec
vytvel uniktn dlo v uritm mdiu. Rozhran a dlo tak byly toton, jinmi slovy rovina rozhran neexis-
tovala. V novch mdich se vlastn obsah dla a rozhran oddluj. Proto je tak mon ke stejnmu materilu
vytvoit rzn rozhran. In: L. M a n o v i c h, The Language of New Media, s. 200 (online).
49
Navigan rozhran jako Google Earth se na prvn pohled me jevit jako star dobr vmr satelitn fotogra-
fie nebo paprov mapy, a na to, e je mnohem snaz nad nm peltat. Tento povdom dojem se ale brzy
zmn v cosi znepojiv divnho, kdy je s ohledem na vbr rznch pekryt mon jednodue pekliknout
z kartografie do fotografie, z 2D do 3D, z malho do velkho mtka. A jednoduchost takov navigace je jet
nic oproti oku, kter lze zat, kdy na vs najednou vysko zcela bizarn typy informac: reklama na njakou
poboku Pizza Hut, snmky ulic od pln cizch lid, pohybliv obrazy promujc jistou st msta ve video
v relnm ase, projekce historickch informac na obrazovce, upozornn na to, e v blzkosti jsou lid, s nimi
jste se mon sptelili skrze njak erstv nadesignovan sociln st. In: V. N o v e m b e r, E. C a m a -
c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 583.

21
Cestou se zaalo mluvit o map. erven kek byl pli
velk, aby mohl pesn oznait msto, a poznmka na rubu
byla tak neurit a nejasn, e pipoutla vc vklad.

Robert L. Stevenson, Ostrov poklad.

II. Flusser a design

a. Flusserovo nemsto

V pedchoz kapitole se skrze terminologick apart Heideggerovy filosofie ote-

vela paralela mezi kartografi a konstituc subjektu v novovku, kdy se design
ukazuje jako novodob kulturn artikulace obecn otzky reprezentace (svta, j).
Heideggerem inspirovan Vilm Flusser i souasn nmeck studia kulturnch
50
technik pak akcentuj lohu medilnch limit a operac v tto he abstrakce,
kter dle Flussera napluje dimenze kulturnch djin. Jejich aktuln reflexe nem
za cl nic menho, ne zodpovdt otzku, jak me v nov, strukturln odlin
epoe apart a technickch obraz lidsk existence jednat kriticky uvdomle,
autenticky a svobodn, tj. reagovat adekvtnm zpsobem na podmnky mediln
saturovanho referennho rmce.
To, e kad mdium operuje na bzi jaksi navigace, nebo pedstavuje
kdy generujc rozhran mezi skutenost, kterou nelze symbolizovat, a kultur-
nm dem51, umouje opt z jin strany nahldnout mapu jako metaforick, ale
souasn i exemplrn model sbru a psoben kulturnch technik. Vilm Flusser,
jeho mylen (a jeho recepci) se zde pokusme nejprve strun nastnit, v souladu
se svm uvaovnm o designu a novch mdich reflektuje fenomn mapy a ma-
povn jako doslovn uchopen metafory reprezentace/modelace svta, o kter
v postindustriln dob rozhoduje design ve smyslu naprogramovanho rozvrhu
apart co je tma, kter se nsledn rozvine v dal kapitole.

Dnes ji dobe patrn fakt, e v souvislosti s rou novch, digitlnch mdi

se techniky mapovn a designovn siln usouvztauj a souasn odpoutvaj
od vazeb na tradin, resp. specifick vdeck i umleck disciplny, ve Flussero-
vch textech vystupuje spe intuitivn, rezonuje v i jeho teoretickch zjm,
v celku jeho dla. Jeho pspvky k teorii komunikace, filosofii novch mdi a
designu se tematicky prolnaj, pouvaj podobn argumentan postupy, kter
jsou srostl s literarizujc formou a metafyzickm pojmoslovm, svvoln pekra-
uj oborov rmce a vedou a k profetickm vpovdm o budouc telematick
spolenosti, piem stedn termny zstvaj tyt: (technick) obrazy, infor-
mace, programy a aparty. Anebo t: imaginace, svoboda a hra.

50
Akademick vzkum tzv. Kulturtechniken (pod nm se od 70. let rozumly elementrn techniky vzdln,
tj. psan, ten, zobrazovn a potn) probh zejmna na nmeckch univerzitch (anglick vraz culture
techniques m zcela jin konotace a pouv se v molekulrn biologii): Pojem kulturn techniky se znovu
objevil na pelomu 21. stolet v rmci kulturn-vdnch a vdecko-historickch rozen horizontu historick
mediln vdy a za tu dobu vstoupil mezi vudyptomn pojmy nmeck mediln teorie. B. S i e g e r t,
Weisse Flecken und finstere Herzen, s. 20.
51
B. S i e g e r t, Cacography or communication? Cultural techniques in German media studies, s. 31.

23
 Dle Siegfrieda Zielinskiho, profesora mediln teorie a editele Archivu
Vilma Flussera na berlnsk Universitt der Knste, Flusser svou formou my-
len, napnutou mezi skutenost fakt a produktivn spekulaci, mezi curiositas
a necessitas, zvdavost a nutnost [] nadchl mediln debatu 80. let, kter po
52
strukturalismu, marxismu a lacanismu dychtila po novch podntech. Autorova
filosofick esejistika dodnes pedstavuje inspirativn kritickou intervenci z pozice
odhodlan distancovanho, v jistm smyslu dokonce anarchistickho ne-msta a
podnty z jeho hypotz a fenomenologickch rt se v pslunch kontextech
znovu vynouj.
Jeden z takovch signifikantnch moment-spoj lze pozorovat napklad
u specificky zaloen metodologie (kritiky) kulturnch technik, kter se zrove
vymezuje vi metodice kulturnch (vizulnch) studi. Na rozdl od analzy
obsahu mdia, reprezentace vznamu jako takovho, za nm vizuln studia
odhaluj pedem pedvda(tel)n politicko-mocensk, rasov, genderov a jin
zmry uritch autoritskch subjekt a sil,53 se mediln-filosofick pstup
sousted na podmnky monosti, jinak t techniky reprezentace (vznamu). Tto
epistemologicky zaloen, na Descarta a Kanta navazujc linii uvaovn se dr
i Flusser, co je zejm mimo jin i z jeho apelu na pstovn kritick schopnosti
ten technickch obraz. Ve sv Filosofii fotografie napklad drazn odmt
kritiku Frankfurtsk koly s tm, e snaha o odhalen jakchsi tajnch zmr
v pozad naopak slou zakryt skutenho statu quo.54
Tyto pstupy by bylo mon schematicky, ale zrove zcela konkrtn
rozliit skrze tematicky relevantn diskursivn figury zastvan na jedn stran
geografem a historikem kartografie J. B. Harleym a na stran druh sociologem
vdy Bruno Latourem. Zatmco Harley sleduje kartografick impuls v souvislosti
s mocenskmi pohyby skrytmi pod zdnliv neutrlnm povrchem a mapu nahl
55
jako nstroj politick a sociln kontroly, Latoura mapa zajm jako jeden z p-
klad tzv. immutable mobiles, mobilnch konstant (klovho pojmu jeho deflan
strategie vkladu kulturn evoluce).56 Ani tm samozejm v dsledku nelze upt
mocensk sly (nap. v agonistick situaci vdeckho pesvdovn), nicmn
primrn tu jde o vysvtlen vvoje vdy a kultury jako takov skrze nenpadnou
promnu podmnek, v nich se nachz. Co pro nj mimo jin znamen vzt
v vahu emeslnost psan a zobrazovn, tj. techniky zpisu. Nen tak jist pekva-

52
Siegfried Z i e l i n s k i, Archologie der Medien. Hamburg: Rohwolt Taschenbuch Verlag 2002, s. 121.
53
Viz B. S i e g e r t, The map is the territory, s. 14.
54
Takovto kritick poin nevede ovem nutn k odmagitn obraz. Me toti bt u sm nabit magi a bt
funkn; kulturn kritika tzv. Frankfurtsk koly je pkladem takovho pohanstv druhho stupn: Odkrv za
obrazy tajn, nadlidsk sly (teba kapitalismus), kter zlovoln vechny tyto programy naprogramovaly msto
aby akceptovala, e programovn se dje stupidn automaticky. Je to pmo dsn kritick poin, pi kterm se
za vypuzenmi straidly objevuj stle dal a dal. V. Flusser, Za filosofii fotografie. Praha: Hynek 1994, s. 56.
55
Srov. J. B. H a r l e y, Mapy, vdn a moc (pozn. 27).
56
K tomu vce viz B. L a t o u r, Poznn a vizualizace aneb jak myslet oima a rukama, s. 267-307.

24
penm, e to je prv Latour, a nikoliv Harley, k nmu se texty ke kulturnm
technikm odvolvaj.
Flusser jednoznan nepat do prve zmnnho diskursu, ovem s druhm
jej ji leccos poj. A tebae jeho zjednoduujc pepisovn kulturnch djin skrze
(navc) teleologick vklad djin mdi je pro studia kulturnch technik, kter se
podobn jako Latour sousteuj na pvodn pochody, nikoliv a na jejich kon-
ceptuln zasteen,57 ponkud he straviteln, alespo v nkterch nmecky
mluvcch universitnch kruzch snad pomalu pestv platit to, co Zielinski
o Flusserovi napsal ped deseti lety: Pro etablovanou st akademickho svta
zstv jeho mylen roztkan mezi disciplnami a dodnes neakceptovateln.58

b. Mediln teorie designu a nevc

Flusserv interdisciplinrn zbr a zjem je obecn problematick (a zro-

ve inspirativn) zpsobem, jakm tma uchopuje a souasn vytrhv z jeho his-
torickho nebo teoretickho rmce, v nm je konsensuln sdleno. Nejinak je
tomu v ppad jeho pspvk k otzce designu. Autor mimo jin psobil ve
vznamnm nmeckm tvrtletnku ARCH+59 a na pelomu 80. a 90. let publiko-
val v Design Report, periodiku vydvanm Nmeckou radou pro design (Rat fr
Formgebung). Knin vbor tchto text byl vydn a po Flusserov smrti v roce
1993 pod nzvem Vom Stand der Dinge, s podtitulem eine kleine Philosophie des
Design; v roce 1999 pak tato kolekce esej vyla v mrn pozmnn podob jako
vbec prvn knin peklad Flussera do anglitiny pod zjednoduenm nzvem The
shape of things. Britsk kritik architektury Martin Pawley zde ve svm vodu
poukazuje na Flusserv netradin pstup k designu coby pedmtu etymolo-
gick analzy: Pro Flussera [] design nezan s vdou, ani s pochopenm pro
vyroben pedmty, ani s viz jejich tvrc, dokonce ani s proslulou prvn mra-
nic na zadn stran oblky. Namsto toho zan s vznamem slov a nslednm
objevem identity.60

57
Viz nap. v kontextu studi frekventovan citace rakouskho, v Berln psobcho filosofa a kulturnho teore-
tika Thomase Macha z textu Zeit und Zahl: Kalender- und Zeitrechnung als Kulturtechniken (In: Sybille
K r m e r, Horst B r e d e k a m p (eds.), Bild-Schrift-Zahl, Munich: Wilhelm Fink Verlag 2003, s. 179):
Kulturn techniky jako je psan, ten, malovn, potn, provozovn hudby jsou vdy star ne z nich
generovan koncepty. Lid psali mnohem dve, ne pili s konceptem psan i abecedy; uplynula stolet, ne
obrazy a sochy daly povstat konceptu obrazu; []. In: B. S i e g e r t, Cacography or communication? Cultural
techniques in German media studies, s. 29.
58
S. Z i e l i n s k i, c. d., s. 121.
59
asopis pro architekturu, mstskou vstavbu a design, zaloen okruhem osob kolem nmeckho filosofa
Maxe Benseho, kter v 50. letech mimo jin psobil na slavn Hochschule fr Gestaltung v Ulmu. Prvn slo
vylo v roce 1968. Flusser patil k patronm asopisu a dky tematickmu seitu/slu 111 z roku 1992, kter mu
bylo vnovno a zrove otisklo nkolik jeho text, se v Nmecku tak (posmrtn) proslavil. Vce viz:
<http://www.archplus.net/home/archiv/ausgabe/46,111,1,0.html>, [cit. 6. 4. 2012].
60
V. F l u s s e r, The shape of things: a philosophy of design. London: Reaktion Books 2009 (reprint), s. 7.

25
 Nen pochyb o tom, e reflektovan djiny designrskho oboru se zanaj
pst zhruba v polovin 19. stolet. Otzka uren samotnch potk (ve smyslu:
jak? spe ne: kdy?) designu ji ale tak jednoznan een nem, zle pocho-
piteln i na definici vlastnho pedmtu zkoumn. A dochz-li prv pi tom
61
k uritmu vertiklnmu prohlubovn djin designu, zd se, e analogicky
tomu je teba prozkoumat tak otzku horizontlnho rozen teorie designu.
Tradin rmce klasifikanch vod do problematiky oboru obvykle pracuj
s triadickm rozlienm v obou zkladnch vmrech designu, tj. designu jakoto
innosti a/nebo vsledku tto innosti. V nich se pak design dle uruje zhruba dle
vzoru prmyslov design (vci), environmentln design (msta), komunikan
design (informace),62 a souasn se lokalizuje v systmu navrhovn-produkce-
uvn. S mn kolometskm, teoretitjm a dodnes citovanm uchopenm
designu piel ji v roce 1969 Herbert A. Simon ve svm dle The Sciences of the
Artificial, v nm vdu o designu chpe jako protiklad vdm prodnm (tj. o pi-
rozenm), kter konstatuje zjitn fakta o skutenosti, zatmco designi se tato
fakta sna posunout, zmnit (je docela dobe mon, e Flusserova iroce pojat
idea designu jako jistho zpsobu intencionlnho uvaovn/jednn pochz
prv od Simona).63
Klaus Krippendorff, profesor komunikace na Pensylvnsk univerzit a
diplomovan designr z proslul Hochschule fr Gestaltung v Ulmu, na Herberta
Simona v definici designu (jeho vymezenm oproti prodnm vdm) navazuje ve
sv knize The Semantic Turn: A New Foundation for Design.64 Souasn se, jak ji
z nzvu patrno, od technologicky/technicky orientovanho pojet designu obrac
k jeho smantick rovin,65 toti k samotnmu vznamu artefaktu (nejen ve

61
Viz Zdeno K o l e s r, Kapitoly z djin designu, Praha: VUP 2004, s. 22. Autor zde v kapitole o prehisto-
rii designu skrze jist partikulrn specifikace anebo fragmentrn vymezen designu (kter charakterizuje jako
intelektuln innost zamenou na definovn vztahu mezi funkc a formou uitkovho pedmtu a zmiuje
pedpoklad vytvoen abstraktnho modelu, resp. mentlnho pedobrazu) a dle ji v souvislosti s pravkem
hovo o tom, e artefakty zde fungovaly jako komunikan mdium s relativn sloitou smantickou struktu-
rou (samozejm tak pipomn separaci procesu navrhovn jakoto konceptulnho mylen od procesu sa-
motn materiln realizace). Dochz nsledn k tomu, e je mon pemlet o djinch designu i jinak ne
teprve v souvislosti s polovinou 19. stolet. Sm pak hovo prv o vertiklnm prohlubovn djin designu.
62
Viz Norman P o t t e r, Co je to designr? In: Martina P a c h m a n o v (ed.), Design: aktualita nebo v-
nost? Praha: VUP 2005, s. 38.
63
Ineni nejsou jedin profesionln designi. Designuje kad, kdo navrhuje chod udlost za elem ken
promny stvajcch situac. Intelektuln innost, kter produkuje hmotn artefakty, se nikterak zsadn neli
od t, kdy se nemocnmu pacientovi pedepisuj lky, kdy se navrhuj nov obchodn plny spolenosti, anebo
politika sociln pe sttu. Takto chpan design je stednm bodem vech profesionlnch kolen, je to z-
kladn znak odliujc profese od vd. Inenrsk koly, stejn tak jako koly architektury, obchodu, vchovy,
prva a medicny, se zsadnm zpsobem zabvaj procesem designovn. In: Herbert A. S i m o n, The
Sciences of the Artificial. The MIT Press 1996 (third edition), s. 111 (online).
64
Klaus K r i p p e n d o r f f, The Semantic Turn: A New Foundation for Design. Boca Raton, London, New
York: Taylor&Francis, CRC Press 2006.
65
Potek tohoto obratu je samozejm starho data, smiotika byla prv v Ulmu v 60. letech dleitou sou-
st vuky. Krippendorff spolen s Reinhartem Butterem ji v roce 1984 publikovali text s nzvem Product
Semantics. Exploring the Symbolic Qualities of Form. K tomu vce viz nap. Claudia M a r e i s, Design als
Wissenskultur. Bielefeld: transcript Verlag 2011, s. 180: Smioticko-smantick analzy byly pedevm v 70.
a 80. letech minulho stolet povaovny za slibn modely popisu pedmt designu z pozice recepn estetiky.

26
smyslu hmotnho produktu, ale teba i slueb) a zpsobm, jakmi k tto kon-
strukci vznamu dochz.
Autorita Herberta A. Simona a recepce jeho dla ukazuje, e ani jeho kon-
cept nen v celku pouiteln jako kl v souvislosti s poloenou otzkou rozen
66
teorie designu. Na jedn stran sice podncuje k uvaovn o designu v irm
kontextu, na druh pak ale v jeho rmci oslabuje samotn smysl teorie jak odtud
alespo odvozuje prv Krippendorff. Ten Simonovo bazln rozlien prodnch a
artificilnch vd vyuv k nsledujc argumentaci: zatmco v prodnch vdch
vznikaj teorie o poznanm, v rmci designu, jeho smyslem je stle produkovat
novost, nen mon vda o designu, nbr pro design (coby praktick a intelektu-
ln podpora designrsk innosti). Tebae se tu tedy hovo o jazyku, narativech
a komunikaci artefakt, s Flusserovm promlenm designu Krippendorffova
prce nem mnoho spolenho co opt mon trochu lpe lokalizuje prv ono
ne-msto, z nho se Flusser k designu vztahuje.
Krippendorffova vda o designu je stle teori praxe, zatmco Flussera
pochopiteln pitahovala teorie fundamentln, tedy filosofick, jejm referentem
tak nen innost/vsledek innosti s ppadnou orientac na technologick, este-
tick, etick, politick, hospodsk i ekologick souvislosti; referentem je lovk
jako takov ve svm kulturnm uren. Jakoby ji bylo teba promlet stle znovu
(od onch jak-potk), otzku designu nahl v souvislosti se zkladnm biolo-
gicko-antropologickm vmrem lovka jakoto myslc-komunikujc, pracujc-
vyrbjc a hrajc si bytosti (homo sapiens sapiens, homo faber, homo ludens),67
jej ivot je vak stle definovn jako byt ke smrti.
Nad systm a d jeho oborovch definic tak postavil mediln-ontologick
rozmr designu (a to i volbou jazykovho vrazu, kter vdom pracuje s impli-
citn filosofickmi pojmy jako je teba Entwurf, Gestalt-ung atd.).68 Plat-li navc,
69
e samotn povaha designu je eklektick i hybridn, pak pro Flussera to

Chpn pedmt designu jako komunikativnch vznamovch nosi patilo k sil, kter se vnovalo na vvoj
teoretickch alternativ k funkcionalistickm modelm designu klasick moderny, je byly pokldny za
jednostrann.
66
Herbert Simon artefakty vnm jako objekty i procesy syntetizovan lovkem, a logicky tak roziuje sfru
designu za hranice materilnch realizac. Design se tu ukazuje jako clen, vdomostn a hodnotov podmnn
innost, nebo jako systm kulturn praxe a produkce, kter zahrnuje ir kontext pochod ve spolenosti srov.
nap. Tondl, kter v souvislosti s vytvenm artefakt hovo o organizovanm systmu innost, jen zahrnuje
kognitivn, rozhodovac, hodnotc a nvrhov procesy (Ladislav T o n d l, Mezi epistemologi a smiotikou.
Praha: FILOSOFIA 1996).
67
V souvislosti s klovou rol designu pro lidsk sebeuren bvaj dle pipomnny tak definice lovka jako
ivoicha, kter vyrb nstroje a pouv symboly: tool-making (Benjamin Franklin) a symbol-using animal,
resp. animal symbolicum (Ernst Cassirer).
68
K pojmu Entwurf viz I.a (pozn. 4), k terminologickmu kontextu Gestalt-ung, na nj Flusser navazoval, nap.
zde: Nmeck slovo Gestalt pekld eck slovo morf, je latinci pekldali jako figura, a tak si beru prvo
tlumoit Gestalt do etiny jako figura: jednak ve smyslu tvar, vzhled, postava (ena m pknou figuru), jednak
ve smyslu vnitn koncipovanho du a inn-efektnho souladu krok a postup (tanen figura, mylenkov
figura). In: Ale N o v k, Dlnk, nadlovk, smrtelnk. Praha: UK FHS 2006, s. 19.
69
Jak ji napklad vnm Zdeno Kolesr (o poznn mn metafyzicky, ovem): Rozdln definice pedmtu v-
zkumu, kter jsou zkladnm vymezujcm kritriem vbru artefakt a jejich interpretace, souvis s hybridn

27
znamen, e je snad teba zvolit metodologick rmec takov (jakkoli) vahy
o designu, nikoliv ji ale a priori vymezit chpn samotnho pojmu, kter bude
70
vdy zviset prv na kontextu a zmru vahy. Koneckonc, prv svm
odmtnutm jednoznan definice pedmtu v otzce designu souasn pitahuje
pozornost k touze tuto mezeru zaplnit a tud i k jeho vlastn aktivit i povaze,
kter tak nechv monost se vyjevit.
Autorovy texty se tak pohybuj od oekvatelnch abstraktnch tmat,
jako je slovo design, formy a formule anebo forma a materil, pes problematiku
vdy a etiky i politick geografie v designu, ke zcela konkrtnm vcem i ms-
tm v nkdy pekvapivm propojen, jako jsou obrazovky a stany, stny, zdi a
okna, psac stroje, pky i tovrna. Do anglick verze dve zmnn knihy bylo
zaazeno jet nkolik fenomenologickch skic z publikace Dinge und Un-
dinge,71 jejich nzvy jsou samy o sob napovdajc: Teppiche (koberce), Tpfe
72
(hrnky), Rder (kola), a dle pak Unding (nevc) I a II.
Jednm z stednch Flusserovch motiv, kter se zejm nejsilnji ozv
prv v jeho studich o nevci, je motiv nov se rodcho lovka, kter ji nepou-
v ruce k in-formovn, uchopovn a spotebovvn vc, z nich dnes zstv
jen odpad, ale v dob mizen, konce vc se osvobozuje od prce-produkce, adap-
tuje se na novou situaci v mknoucm svt nehmotnch, nespotebovatelnch a
nezapomenutelnch informac nevc a stv se svobodn se rozhodujcm hr-
em v rmci pedprogramovan permutan hry se symboly, kterou ovld kone-
ky prst.73
Pro Flussera je prvnm typem tzv. postindustrilnch pedmt, resp. spo-
jovacm lnkem mezi prmyslovmi pedmty a istmi informacemi mdium
fotografie ve sv archaick, na papr vzan form, kter znamen prvn krok
na cest ke znehodnocen vci a zhodnocen informace. Ukazuje se jej odlinost
od vc: Prmyslov pedmty jsou hodnotn pirozen proto, e nesou infor-
mace. Bota nebo kus nbytku maj cenu, protoe jsou nosii informac, jsou to

podstatou designu. Design vyuv informace a pracovn postupy vdeckch, technickch i umleckch disci-
pln, jeho vstupy je mon pomovat technickmi, umleckmi i ekonomickmi kritrii, je mon jej hodnotit
ve vztahu k rznorodm oblastem lidskch aktivit. Z. K o l e s r, c. d., s. 12.
70
V vaze O slov design se Flusser napklad dovolv rzn viditelnch aspekt designu: Tento lnek sle-
duje toti zcela specifick design chce odhalit lstiv a zludn aspekty ve slov design. in tak proto, e tyto
aspekty jsou obyejn zamlovny. Pokud by lnek sledoval njak jin aspekt a dovolval by se patrn toho,
e design m co init se znakem, pznakem, pedznamennm, odznakem, pak by vylo najevo jin, stejn plau-
sibiln vysvtlen souasnho postaven zmnnho slova. Je tomu prv tak: ve zle na designu. V. F l u s -
s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 13.
71
V. F l u s s e r, Dinge und Undinge. Mnchen: Carl Hanser Verlag 1993.
72
Nevc I jako jedin ze zmiovanch esej vyla knin esky, ovem bez selnho oznaen a v pekladu
z anglickho pekladu viz V. F l u s s e r, Ne-vc. In: M. P a c h m a n o v (ed.), c. d., s. 53-56.
73
Jedin, co mu z rukou zstalo, jsou piky prst, jimi stiskv klvesy ve he se symboly. Nov lovk ji
nen muem inu, ale hrem: je homo ludens a ne homo faber. ivot mu ji nen dramatem, ale hrou. Nen
ji vc jednn, spov v zitcch. Nov lovk nechce nic dlat nebo mt, ale provat. Chce nco zakouet,
poznvat a pedevm si uvat. Jeliko se nezabv vcmi, nem dn problmy. Namsto toho m programy.
A pesto vechno je tak lovkem: zeme a v to. My zememe na vci jako na nevyeiteln problmy; on
zeme na nevci jako na chybn programy. V. F l u s s e r, Das Unding I. In: Idem, Dinge und Undinge, s. 84.

28
nepravdpodobn formy ke nebo deva nebo kovu. Ale do tchto pedmt jsou
informace vpeetny a nemohou z nich bt uvolnny. Takovto informace meme
jen opotebovat a spotebovat. To in tyto pedmty jakoto pedmty ,plno-hod-
notnmi. Ve fotografii vak spov informace voln na povrchu a me bt
snadno penesena na jin povrch. Potud fotografie nzorn pedvd padek vci
a pojmu ,vlastnictv. Moc nem ten, kdo fotografii vlastn; m ji ten, kdo infor-
mace, kter na n jsou, vyrobil. 74 Odtud se tak nabz zejm nejjasnj vhled
na Flusserovu logiku zalenn vah o designu do jeho mediln filosofie.
A u je to Galilev zkon o volnm pdu (Der Blick des Designers), zave-
den perspektivy (Form und Material), pky, kter ovld stroj (Der Hebel schlgt
zurck), anebo uspodn tovrny jako msta vroby/vuky (Die Fabrik), Flusse-
75
rovi je design kulturnm vyjdenm /Artikulation/, dobov podmnnm,
komplexnm souborem technickch a medilnch praktik. Projevy designrskho
sil jako uritho zpsobu zmocovn se fenomn jsou nakonec ve vech ppa-
dech identifikovateln jako systematick manipulace a redistribuce informac, a
ji v problematickm svt vc, anebo programovanm svt nevc: Rozhodujc
je to, e tovrna budoucnosti bude muset bt mstem, kde se homo faber stane
homo sapiens sapiens, nebo rozpozn, e vyrbn znamen tot jako uen,
toti zskvn, vyrbn a pedvn informac.76
Pedstavuje-li matrie zpsob jeven, ztlesnn formy (viz pozn. 75), pak
mdium je zejm to, co design coby specifickou aktivitu v cel jeho i ukotvuje,
materializuje a de facto konstituuje jako informovan tvarovn /Gestaltung/.
Nech je tm mdiem e, psmo, vdeck teorie, rovnice, technick obraz, anebo
zrovna prv mapa i atlas.
Pokud by to z ve uvedenho jet nebylo dostaten zejm, bylo-li a
bude-li zde e o (kulturnch) technikch, nelze je jednodue zamovat s techno-
logi (tebae i ta k nim pat) a mdia technologizovat (jak se tomu napklad dlo
v klasick pedstav o mdiu jako o neutrlnm prostedku komunikace). Mdium
je spe tm, co umouje fungovat njakmu kdu,77 jeho struktura se vkopro-
vv do struktury mylen.
Tato proslul McLuhanova teze, kter je tme povinnou vbavou kadho
textu o teorii mdi, se zde hls o slovo prostednictvm McLuhanova ka Wal-
tera J. Onga. Nsledujc citace z Ongovy spn knihy Technologizace slova
(1982) se skrze tematiku map svm zpsobem vztahuje jak k Heideggerem

74
V. F l u s s e r, Za filosofii fotografie, s. 46.
75
Pokud by byla forma protikladem matrie, pak by nebyl dn materiln design: je vdy informovan.
A pokud je forma jak matrie a matrie co formy, pak je design jednou z metod, jak matrii propjit formu,
aby se ukzala tak, a ne jinak. Design, jako vechna kulturn vyjden, pedvd, e hmota se nejev (nen
zjevn), pokud nen informovna, a e je-li informovna, zan se jevit (stv se jevem). A tak to, e matrie
v designu, stejn jako v cel kultue, je zpsob, jak se ukazuj formy. V. F l u s s e r, Form und Material. In:
Idem, Vom Stand der Dinge, s. 109.
76
V. F l u s s e r, Die Fabrik. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 75.
77
Srov. Frank H a r t m a n n, Flusser Das Abstraktionsspiel, 2004 (online).

29
promlenmu zvratu ve vztahu ke svtu kter se nadle formuje jako vymha-
jc zjednvn tak i k jeho vyhrocenmu modelu naslouchn/zobrazovn (viz
pozn. 16): Schopnost zvuku vtahovat do centra (oblast zvuku se nerozprostr
pede mnou, nbr je vude kolem m) ovlivuje lidsk vnmn kosmu. Pro orln
kultury je kosmos neustle pokraujc udlost, v jejm stedu stoj lovk. []
A po vynlezu knihtisku a po etnch zkuenostech s mapami, kter knihtisk
umonil, zaali lid pemlet o kosmu, vesmru i svt primrn jako o nem,
co se jim rozprostr ped oima, stejn jako tomu je v modernm atlase jako
o rozlehlm povrchu nebo seskupen povrch (zrakov vjem pedstavuje povrchy),
kter je mon snadno prozkoumat.78

c. Kulturn techniky: metafory prostoru a jejich kartografie

Ale zpt k Flusserovi, kter na jedn stran nabz zpsob, jak o designr-
sk aktivit uvaovat bez konkrtnho historickho vymezen, na stran druh i on
reflektuje skutenost, e v novovku pichz design jako cosi zsadn novho a
projevuje se, jak ji bylo eeno, jako kulturn artikulace otzky obrazu (reprezen-
tace) svta. V esejch, kter zde budou pipomenuty, se pak s drazem poloenm
na oividnou vzjemnost kartografie, designu a medilnch praktik pmo zabv
novomedilnmi podobami kartografickch vstup.
Nejprve je ale teba se znovu a pozornji zastavit u fenomnu prostorovch
metafor, kter vdy v dsledku tematizuj i vlastn okraje, to jest svj doslovn
vznam. Toto znepokojujc znejasnn pozice, k n vypovdn o vci sklouzv,
nen projevem zmru i ledabylosti mylen, nbr je pmm dsledkem toho,
e jej jazyk umouje, ani by v sob spoutl zklopku dvojsmyslu. V kulturnch
studich se nap. hovo o topografickm obratu, kter zdrazuje prostorov
konstelace a skrze topografick figury uskuteuje teoretick vzkum a analzu
kulturnch konfigurac. Jeho podoba i dokonce metodologie se ovem
v americkch Culture Studies, v nmeckch Kulturwissenschaften a v dalch
evropskch kulturnch studich zdaleka nevyvj ve vzjemn kompatibilit.79
Michel Foucault jako pklad vznamu prostorovch kategori v souasnm
mylen (pednka O jinch prostorech je z roku 1967, avak autor jej publiko-
vn odsouhlasil a v roce 1984) uvd strukturalismus nebo alespo to, co se
zahrnuje pod tento ponkud obecn termn, je silm uvst mezi prvky, kter by
mohly bt spojeny podl asov osy, soustavu vztah, kter je ukazuje v juxtapo-

78
Walter J. O n g, Technologizace slova. Praha: Karolinum 2006, s. 87.
79
K historii a paradigmatickm odlinostem topografickch diskurs, na n zde bohuel nen msto, srov.
Sigrid W e i g e l, On the Topographical Turn: Concepts of Space in Cultural Studies and Kulturwissenschaf-
ten. A Cartographic Feud. In: European Review, Vol. 17, 2009, No. 1, s. 187-201 (online);
Stephan G n z e l, Spatial turn topographical turn topological turn. ber die Unterschiede zwischen
Raumparadigmen. In: J. Dring und T. Thielmann (hg.v.): Spatial Turn. Das Raumparadigma in den Kultur-
und Sozialwissenschaften. Bielefeld: Transcript [2. Aufl. 2009], s. 219-237 (online).

30
zici, protikladu, vzjemn implikaci kter je zkrtka ukazuj jako uritou konfi-
80
guraci.
Michael Andreas z bochumskho universitnho Institutu pro mediln vdu
k podobenstv mylenkovch zvrat k: Zmny v mylen humanitnch vd se
asto odehrvaj za pomoci prostorovch metafor, ponaje Heideggerovm obra-
tem [Kehre], pes linguistic turn, performative nebo postcolonial turn kultur-
nch vd. Zrove s tmito prostorovmi mylenkovmi figurami ale prostor sm
v kulturnch vdch vystupuje jako pedmt diskuze. V topographical turn nebo
spatial turn historickch vd je sama paradigmatick zmna smrem k prostoro-
vosti vyjdena pomoc metafory obratu. Souasn humanitn vdy se tedy samy
vbec neobejdou bez metafor prostoru nebo cestovn.81
Jako pklad Andreas uvd postkoloniln studia, kter pochopiteln reflek-
tuj reln, geografick prostor, ale pracuj i s pslunmi metaforickmi konota-
cemi prostorovch charakteristik, jejich vznam ji odkazuje k obecnm kultur-
nm strukturm: V kontextu postkolonilnch studi je asto e o mapping of
empire, mapovn koloniln e, na nm prv maj svj podl nejen kartogra-
fov, ale i jin kulturn texty. Tento zpsob metaforickho mapovn konstruuje
koloniln prostory vdy jako periferie a v kontrastu k centru, kde kolonie coby
archaick msta vstupuj do opozice k modern, kter je umstna v Evrop.
Mapovn se zde stv modelem organizace vdn o vnitnm a vnjm, o vlast-
nm a cizm. Praxe re-mappingu, o n usiluj postkoloniln studia, v dsledku
toho znamen obrcen tto kolonialistick perspektivy tm, e se jako vchoz bod
vezmou okraje a nikoliv centra, kategorie vnitn/vnj, vlastn/ciz se oslab a
dojde tak k novmu zpsobu ten.82
Podobnm zpsobem se otzka tematizace prostoru a s tm uvaovanch
kulturnch kategori rozvj prv i v nov formulovanch studich kulturnch tech-
nik. zemn mapovn etz operace, zakldajc kulturn spolenost skrze vazbu
k pd, k zem a prostoru jako takovmu: lovk neexistuje nezvisle na kul-
turnch technikch hominizace, as neexistuje nezvisle na kulturnch technikch
potn a men asu; prostor neexistuje nezvisle na technikch przkumu a
administrace prostoru atd.83 V mnoha jazycch dosud iv funguj etymologick
souvislosti kultury v tom nejirm slova smyslu a zemdlstv (viz nap. metafory
84
pstovn, kultivace, pole atd.) a samotn pojmenovn studi se k tto vazb

80
M. F o u c a u l t, O jinch prostorech, s. 71.
81
Michael A n d r e a s, Grenzwissen und Wissensgrenzen Die Karte als Medium geographischer Selbst- und
Fremdverortung. (Vortrag im Rahmen der Jahrestagung der Gesellschaft fr Medienwissenschaft "Was wissen
Medien?" 2. 4. Oktober 2008, Institut fr Medienwissenschaft, Ruhr-Universitt Bochum), s. 1 (online).
82
Tamt.
83
B. S i e g e r t, Cacography or communication? Cultural techniques in German media studies, s. 30.
84
K tomu viz Peter B u r k e, Spolenost a vdn. Praha: Karolinum 2008, s. 107: Metafora oblasti i vdnho
pole, kter m v zpadn kultue dlouhou tradici a vynouje se ji u Cicerona, ne-li dve, []. Teritoriln
imperativ zstv v intelektuln sfe, stejn jako v i politiky a hospodstv, dleit dodnes.

31
oteven hls.85 Zemdlsk inenrstv, regulace vodnch tok, zavlaovn,
anebo domestikace zvat, to ve zahrnoval pvodn vznam kulturnch technik.
Studia, jejich pedmtem vzkumu jsou napklad z technik psan/zpisu
a mdia psma vychzejc systmy du a reprezentace, se znovu objevila
v kontextu nmeck Kulturwissenschaft a filosofie mdi a navzala na jejich spe-
86
cifick zjem. [Koncept kulturnch technik] je post-novo-mediln v tom
smyslu, e navrhuje mediln studia interpretovat jako nco zcela odlinho od
studi internetu a masovch mdi. Pokou se mediln studia promnit ve studia
mdia tak, e se dovolv fyziky mdia. Je navren s tm, ukzat mdia z nov
perspektivy, toti propojit koncept mdia historicky s ontologickmi a estetickmi
operacemi, kter zpracovvaj odlinosti (a zasten odlinost), je jsou zkladem
87
produkce smyslu jakkoli konkrtn kultury.

d. Hra abstrakce, reprezentace a model (rozmezeen a vznaen)

Tebae kad z uvedench pklad pracuje s jinm souborem oborovch

vchodisek a smuje k rznm clm, je zejm, e to, co se v souasnch podo-
bch humanitnch vd npadn asto potkv a njak k sob vztahuje a co na-
chzme ji u Flussera je otzka mdia a medilnch operac, mod reprezen-
tace, vznamotvornch, fundamentlnch diferenc a k prostoru odkazujcch
kategori, to ve vztaen ke kultue chpan v jejch technickch zkladech a
demonstrovan na uritm modelu.
Tm Flusserovm modelem, k nmu ostatn odkazuje i podtitul tto prce,
je koncept hry abstrakce. Procesy zpracovn a vyhodnocovn diferenc pro nj
zna to, co v posledku znamen byt-ve-svt; maj jak gnoseologick, tak i onto-
logick smysl. lovk ek-sistuje, to znamen, e svt mu nen pstupn bez-
prostedn []88 Flusser tento zejm odkaz k fundamentln ontologii Martina

85
Evropsk pojet kultury v sob ji od starovku obsahovalo pedstavu, e kultura je konstituovna technolo-
gicky. Samotn slovo kultura, odvozen od latinskch colere a cultura, zahrnuje vznamn praktick rozmr
odkazovnm k vvoji a praktickmu uit technologi kultivace pdy a osidlovn zem. V Nmecku tento ine-
nrsk aspekt zemdlstv formoval pojem kulturnch technik od konce 19. stolet. Ohrada, kter oddluje lovce
a koist a kter bhem koevolun domestikace produkuje antropologick rozdl mezi lidmi a zvaty, brzda
vyoran pluhem v zemi a (obiln) silo jsou archaickmi technologiemi hominizace. B. S i e g e r t, Cacography
or communication? Cultural techniques in German media studies, s. 30.
86
Perspektivou kulturnch technik psan a psma budou proto zkoumny pedevm operativn psma jako
mapy, katalogy a vpoty. To jsou psma, jejich vjimen efektivita spov na vnitnm propojen znaku a
jeho materilnho nosie a kter na tomto zklad funguj do jist mry automaticky. Kulturn technika opera-
tivnho psan se vyznauje pekrvnm znzorovn a stanovovn. Reprezentovan tak nen jednodue
vyobrazeno, nbr v mdiu psma vytvoeno a nkdy je dokonce operacionalizovno (nap. potaov pro-
gramy). In: Harun M a y e, Was ist ein Kulturtechnik? In: Zeitschrift fr Medien- und Kulturforschung 1/2010
Kulturtechnik, Hamburg: Felix Meiner Verlag 2010, s. 125.
87
B. S i e g e r t, The map is the territory, s. 14.
88
V. F l u s s e r, Za filosofii fotografie, s. 9.

32
Heideggera vyuv jako zkladn kmen pro svj model kulturnch djin,89 kter
definuje skrze koncept dominantnho, tzv. alfa mdia urit historick epochy
(obraz, psmo, technick obraz).90
Hra abstrakce /Abstraktionsspiel/ Flusserovi pedstavuje jaksi exponenci-
ln vzdalovn se od pirozenho, konkrtnho, materilnho svta jeho oddi-
menzovnm (srov. pozn. 157). V jeho podn lovk svt postupn91 uchopuje,
znzoruje, chpe, kalkuluje a komputuje. Djc se pohyb abstrakce odstupo-
vn od svta m bt vyvaovn protipohybem: permanentn se c trhlina,
kter je ovem prvodnm znakem lidskho byt coby sebe-vdomho pobytu,
vyvolv potebu zcelovn a pemosovn. Tj. pekonvn tto trn rny, otev-
rajc se souasn s jeho vykroenm vn, aktem zdvojen reality, co mohlo klidn
znt i jako nevinn ozvna v hloubi jeskyn (anebo pot, jak ukazuje interpretace
kulturnch technik, jako agri-kulturn diferenciace, rozmezeen skutenosti
brzdou v zemi viz pozn. 85).
Flusser pak tvrd, e tmto mostem ml bt v souvislosti s kriz linernho
kdu, v dob textolatrie, kdy lovk zan t ve funkci svch text, kter mu ji
nevysvtluj tradin obrazy-pedstavy, ale samy se stvaj nepedstavitelnmi
(viz vdeck texty) technick obraz, jindy zas design (v onom novovkm
smyslu). Z toho pak tak sten odvozuje vznam designu, jeho stedn posta-
ven v souasn kultue. 92
Abstrahovat znamen od trhnout. Po abstrakci stoj na jedn stran abs-
trahovan, na druh odhalen vc. Abstrahujc lovk se nachz v trhlin,
kterou abstrahovn vytv ve skutenosti. Lid jsou abstrahujc zvata, jejich
habitatem je mezera. Existuj. ij v trn rn. Aby lid mohli v tomto zejcm
nic t, sna se otevenou rnu znovu scelit. Sna se svou abstrakci znovu kon-
kretizovat. Hledat spsu a uzdraven /Heil und Heilung/, hledat cestu, jak zptn
syntetizovat analyzovan, je pohybem v protismru hry abstrakce, a doprovz ji
od prapotku, magi ponajc a technikou konc. Vsledkem vak nen neporu-
en svt /heile Welt/, ale prv zjizven.

89
Srov. nap. V. F l u s s e r, Do universa technickch obraz. Praha: OSVU 2001 (rozpracovanj podoba
znm eseje Za filosofii fotografie).
90
V tomto bod jsou kulturn techniky ponkud opatrnj a pipomnaj, e konceptm mdia pedchz sled
kulturnch (medilnch) operac: Sledovat mdia jako faktory kulturn diferenciace ji pedpokld historickou
kanonizaci mdia a mtizaci jeho zakldajcch hrdin: Gutenberga, Edisona, Turinga. In: B. S i e g e r t,
Cacography or communication? Cultural techniques in German media studies, s. 27 (srov. t pozn. 57).
91
Sm Flusser si je samozejm nejlpe vdom modelovosti tohoto pojet, co tak svm charakteristickm
zpsobem reflektuje: Hra abstrakce je kupodivu spe podobna tanci, nikoliv pochodu. Ji vykonan kroky
odstupovn od skutenosti lze eknme cupitnm v opanm poad zase zruit. In: V. F l u s s e r, Lob
der Oberflchlichkeit. In: Idem, Lob der Oberflchlichkeit. Fr eine Phnomenologie der Medien (Schriften 1),
Mannheim: Bollmann Verlag 1993, s. 9.
92
Srov. V. F l u s s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 9-13.

33
 Musme abstrahovan opt nalepit na vc, konkretizovat abstraktn uni-
verzum pomoc kole: modelovat jej. V prbhu hry abstrakce (kulturnch djin)
meme sledovat, jak jsou krok za krokem modelovny abstrahovan dimenze,
aby byly pizpsobeny zbvajcm vcem. [] Vem tmto modelm je spolen,
e mohou bt vce i mn schopny pojmout vci zbyl po abstrakci. Jsou mn
i vce dobrmi nouzovmi vplnmi mezer. m lpe zbylm vcem odpovdaj,
tm spe jsou pokldny za pravdiv modely. Nebo pravda znamen to sam
jako pizpsobit model vci zbyl z abstrakce: adaequatio intellectus et rei.93
Otzkou vytven model svta se Flusser podrobnji zabv v textu Form
und Material,94 kde poukazuje na vznamotvorn rozdl mezi modelem a reprezen-
tac (termn pouv v opanm smyslu ne Heidegger), a demonstruje tak dva
principiln odlin, dle nj de facto historicky zaloen zpsoby vidn, uvao-
vn a designovn. Ltkov vede k reprezentacm (nap. k vyobrazenm zvat
na skalnch stnch). Formln k modelm (nap. k nvrhm kanalizace na mezo-
potmskch cihlch). Prvn zpsob vidn zdrazuje to jevc se ve form, druh
zpsob zdrazuje formu v jevu.95 Co se ale podle nj zkomplikovalo s pcho-
dem syntetickch obraz: Jde o aparty, dky nim lze algoritmy (matematick
formule) nechat zazit jako barevn (a pokud mono pohybliv) obrazy na obra-
zovkch.96 Nebo tyto ji nedesignuj formy pro matrii, ale pedstavuj ir
Platnsk formy, formy bez materiln vpln, kter tak otevraj onen Flusserv
svt nevc. Svt, kde se situace obrac: spe ne poteba formalizace matrie
(pozorovatelnho svta), je nyn aktuln otzka materializace z naeho teoretic-
kho hlediska a naich apart prtcho a pes sebe se valcho proudu forem.97
Pokud ve ve uveden citaci z Lob der Oberflchlichkeit Flusser jet od-
kazuje ke korespondennmu/adekvanmu modelu pravdy (shoda poznn a sku-
tenosti) v textu Form und Material skrze pojem informovn (in-formovn) a in-
formace ukazuje, e budouc podoba reprezentace (v obecnm smyslu, nikoliv ve
Flusserov opozici vi modelu) se ji vztahuje k jinm problmm. Pravdivost i
nepravdivost informace (dve objevu i fikce) ve svt informovanm modely pe-
stv dvat smysl.98 Z tohoto textu k odklizen zkreslenho pojmu imateril-
nho pro design vyplvaj dva dleit zvry, kter lze shrnout nsledovn:
93
V. F l u s s e r, Lob der Oberflchlichkeit, s. 35.
94
Publikovn ve 111. sle asopisu ARCH+ (viz pozn. 59) a o rok pozdji i ve vboru Vom Stand der Dinge
(s. 105-112).
95
V. F l u s s e r, Form und Material. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 109.
96
Tamt, s. 110.
97
Tamt, s. 111.
98
Pravdiv [informace] byly ty, kdy formy byly objevy, a chybn ty, kdy formy byly fikcemi. Toto rozlien se
stv nesmysln tehdy, kdy formy nevnmme ani jako objevy (aletheiai), ani jako fikce, nbr jako modely.
Dve mlo smysl rozliovat mezi vdou a umnm, co dnes ji nem. Kritriem kritiky informac je dnes spe
toto: jak dalece jsou zde zmnn formy naplniteln materilem, jak dalece jsou realizovateln? Jak jsou infor-
mace operativn, jak produktivn? In: Tamt.

34
koncept designu je veden mimo rozhodovn o pravd i nepravd, a tud je teba
hledat i jin kritria, jak jej posuzovat.99

Samozejm to, co me bt a konen i je ve Flusserovch textech ma-

touc, je jednak jeho nedsledn vymezen a peskakovn mezi rznmi historic-
kmi epochami, resp. ast a nejasn vztahovn industrilnho vku designu a
technickho obrazu (obdob cca od poloviny 19. stolet, v na souvislosti obecnji
nartnut situace Heideggerova obrazu svta) k novj (tebae v jistm smyslu
navazujc), post-industriln epoe nevci, elektronickch obraz a databz a
na druh stran naopak roziovn pedmtu designu daleko do minulosti (viz
zavlaovac systmy starovku atp.). Strun nartnout autorv vznamov roz-
ptyl termnu znamen design identifikovat zhruba ve tech polohch: za prv jako
urit zpsob mylen, mylenkovou figuru, kter rozhoduje o pevaze formlnho
i materilnho pstupu ke svtu;100 za druh jako nco, co pilo spolen
s industriln revoluc, slouilo v sob vdu, (techniku) a umn, resp. kvantifiko-
vateln a kvalifikovateln pstup, skoilo do tto prrvy a utvoilo most,101 a
za tet to, co v souasnosti pln, materializuje aparty generovan formy.
Flusserv i z dnenho hlediska vznamn apel na pehodnocen
otzky/kritiky designu (procesu in-formovanho tvarovn), v nm reprezentace
(v autorov smyslu modelace) dle odkazuje k medilnm praktikm materializace
forem, zrove nepmo osvtluje souasn fenomn rozen designrskch a
kartografickch praktik coby integrlnch soust ady rznorodch obor.
Design, kter se v dob formalizace matrie jevil jako rozvrh vymhajcho,
zjednvajcho, konstitutivnho charakteru, se nyn, ve vku nevci a automaticky
102
generovanch obraz, rozpout v jakmsi sekundrnm, digitlnm vznaen

99
U Flussera je teba mt stle na zeteli jeho mezioborov promlen stavu vc s prioritou nalzt adekvtn
kritick rmec. Vlastn konstatovn a pojmenovn situace, kdy abstrakci (z) reality fakticky nahrazuje simu-
lace, generovn model, kter nemaj pmou vazbu na skutenost a kde se tedy str i rozmluje hranice mezi
realitou a jejm obrazem, jak znmo, v polovin 80. let terminologicky uchopil a popsal Jean Baudrillard
(Simulacres et simulation, 1985).
100
Zkladn kulturn (gnoseologick) dualismus, reflektovan od velkch nboenskch a filosofickch kon-
cept (p. racionalismus vs. empirismus) a teba po rozlien mezi praktikami malby a kresby. Ztotouje-li se
design pouze s jednm plem (u Flussera ne explicitn a nutn), pak je to samozejm vdy onen formln
pstup, viz italsk disegno (pozn. 23).
101
Slova design, stroj, technika, ars a umn stoj k sob navzjem v zkm vztahu, jeden pojem je bez
druhho nemysliteln, a vechny pochzej ze stejnho existencilnho postoje ke svtu. Tato vnitn spojitost
vak byla (pinejmenm od renesance) po stalet poprna. Novovk, mansk kultura proti sob oste posta-
vila svt umn a svt techniky a stroj, a kultura se proto roztpila do dvou vzjemn odcizench odvtv:
vdeckho, kvantifikovatelnho, tvrdho, a esttskho, kvalifikujcho, mkkho. Toto zhoubn rozdlen
zaalo bt na konci 19. stolet neudriteln. Slovo design skoilo do tto prrvy a utvoilo most. Mohlo se jm
stt proto, protoe se v nm ke slovu dostv vnitn spojitost techniky a umn. Proto je designem dnes mnno
piblin ono msto, v nm se umn a technika (a tm i hodnotc a vdeck mylen) vzjemn pekrvaj, aby
tak pipravily cestu nov kultue. V. F l u s s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 10.
102
Termn vznaen je novotvar, zde navren z poteby pojmov postihnout fenomn a dsledky souvisejc
s rozhodujcm charakterem digitlnch informac (ryzch forem bez matrie) a jejich rozloen, oprajc se o

35
svta. Terminologi filosofie jazyka by se situace snad dala popsat tak, e od kon-
stantivu smuje k performativu.103 A jet jinak eeno, na proces, kter Vilm
Flusser nazv hrou abstrakce, lze tak nahlet jako na vvoj a doasn i trval
sluovn rznch mdi ve vzjemnch interakcch a po jejich digitln, kompu-
terizovan zasteen. Lev Manovich v souvislosti s komputerizac hovo o revo-
luci novch mdi104 a tvrd, e [i]dentita mdia se promnila jet vce ne iden-
tita potae.105
Pak by bylo mon si pvodn rozvrh (design jako formalizaci matrie)
pedstavit napklad jako intencionln ukotvovn, objektivizovn fenomn na
tvercov sti linern perspektivy i jinm typu projekce v zjmu jejich dalho
rozvrhovn. To je paradigmatick operace, kter, jak si vm Latour ve sv ana-
lze zpisu jakoto mobiln konstanty, spolen s knihtiskem a vvojem dalch
grafickch technik vytvoila podmnky pro standardizaci zobrazen/reprezentace
danho jevu i pro jeho efektivn penos. Tm byla umonna komparace i jinak
nespojitch fenomn a nsledn dosaeno ken koherentn vpovdi. 106
(Historie kadho odbornho diskursu se skld z tchto uzlovch bod, resp.
proces standardizace na rznch rovnch medilnch operac, v kartografii jsou
to samoz-ejm vedle vlastnch grafickch technik, tj. technik zznamu a
distribuce107 standardizace ustaven v procesech samotnho meen a s tm

databzi a uivatelsk rozhran (viz dle). Lev Manovich v The Language of New Media k: Lze se dohadovat
o tom, ijeme-li ve spolenosti spektklu i simulace, ale nen pochyb o tom, e tato spolenost je spolenost
obrazovky. (s. 99) A prv obrazovka je mstem, kde se toto vznaen jakoto nov design nehmotnho (jak-
hokoli pvodu) odehrv. Profituje jak z charakteru vlastnch dat prezentovanch v kolekcch diskrtnch, mani-
pulovatelnch vzork, tak pedevm z faktu, e obrazovka nen nosiem dnho definitivnho obrazu, jej po-
vrch je naopak uren k neustlm aktualizacm.
103
Tmito termny britsk filosof jazyka a zakladatel teorie eovch akt John Austin v polovin 20. stolet
klasifikoval typy jazykovch promluv. Akoliv se zhy ukzalo, e samotn charakteristiky konstantivu (kon-
statovn, popis) a performativu (aktivn jednajc jazykov promluva) nesta na postien diferenc toho, jak
se nco dl slovy, a tento koncept je teba dle rozvinout, samotn otzka performativity a performativnho
obratu pesto v humanitnch vdch zarezonovala jako urit metodologick vchodisko postmodernismu. Dnes
se lze setkat i s vahami o performativnm obratu v designu, kter zde ale dle rozvdny nebudou. Austinovy
vrazy by tu mly poslouit spe jako jedna z dalch charakteristik, upesujc zmny souvisejcch s on-line
databzovou transformac mapy (informac).
104
Jsme prv uprosted revoluce novch mdi. Vechny formy kultury, od produkce, pes distribuci a
ke komunikaci, jsou zprostedkovny potaem. Tato nov revoluce m vrazn vt dopad ne revoluce
pedel. Je pece pravda, e knihtisk ovlivnil pouze jednu rove kulturn komunikace, toti mediln
distribuci. Stejn tak vynlez fotografie zashl pouze nepohybliv obrazy. Revoluce potaovch mdi ale
naopak psob na vech rovnch komunikace a zahrnuje jak akvizici, tak manipulaci, uchovvn a distribuci.
Samozejm ovlivuje rovn vechny typy mdi: texty, pohybliv a statick obrazy, zvuky i prostorov
konstrukce. In: Lev M a n o v i c h, Principy novch mdi. In: Tom D v o k (ed.), Kapitoly z djin a
teorie mdi. Praha: Akademie vtvarnch umn 2010, s. 33.
105
Tamt.
106
Viz B. L a t o u r, Poznn a vizualizace aneb jak myslet oima a rukama. In: T. D v o k (ed.), c. d.,
s. 267-307.
107
Knihtisk umonil roziovn identickch kopi z jedn matrice, m eliminoval chyby vznikajc pi
pepisu/pekreslovn, pechod z devorytu do mdirytiny umonil detailnj vykreslen, dal pak zase
(barevn) litografie.

36
souvisejcch apart.)108 Rozvrh /Entwurf/ jako mediln forma, kter konstatuje
stav vc a tmto konstatovnm jej pochopiteln mn na cosi disponibilnho.
Naopak novj situace, j Flusser nahl skrze proces materializace
forem, a kterou zde charakterizujeme termny performativity nebo vznaen, se
poj s obdobm fundamentln promny vech mdi (Manovich), kdy ji nen teba
o dve klovch parametrech zobrazen, a tud i o vlastnm tle reprezentace
dopedu rozhodovat. Vechna neomediln dla, a maj svj pvod vhradn
v potai nebo vznikla pevodem z analogovch zdroj, jsou zaloena na digitl-
nm kdu; jsou selnmi reprezentacemi.109 Specificita pvodnch mdi miz a
kompatibilita tchto dat je nadle ji pouze softwarovou zleitost.

108
To se tk napklad pouvn geodetickch a nmonch astrolb, kompas, men zempisn ky a dlouho
nevyeenho urovn zempisn dlky. Pesn mapovn dostala geodetick zklady, kdy v letech 1610-1615
zavedl Nizozemec Snellius triangulaci. Mapovn pestv bt domnou jednotlivc, je provdno sttn sprvou,
nejastji vojenskou topografickou slubou. Pro vyhotovovn map se zan pouvat misk stolek, teodolit,
znmy jsou sextant, barometr, chronometr a dal pstroje. In: V. H o j o v e c a kol., c. d., s. 36.
109
L. M a n o v i c h, Principy novch mdi, s. 34.

37
Als der Atlas noch Buch war,
lief die Welt zwischen den Fingern.

Vilm Flusser, Mein Atlas.

III. Mapa nen zem.

a. Paradigma reprezentace

Janet Abrams a Peter Hall, editoi relativn souasn publikace Else/where:

Mapping New Cartographies of Networks and Territories (2006), se zabvaj
fenomnem mapovn v informanm vku, v situaci, kdy obchod a spolenost
byly redefinovny jako st a mapovn se tak stalo zpsobem, jak porozumt
vcem. Tuto aktivitu vnmaj jako to, co zajiuje rozlin disciplny a pekrauje
pedpokldanou propast fyzickho/digitlnho. Je to konceptuln lepidlo propoju-
jc hmotn svt budov, mst a krajin s nehmotnm svtem socilnch st a elek-
tronickch komunikac. Mapovn je tak stedn aspekt toho, co designi dlaj.
Designovat znamen vynalzat strategie pro vizualizaci informac, kter by umo-
nily nov interpretace.110
Citovan sbornk pak zcela logicky sleduje rznorod prostory mapovn
od informanho prostoru (uchopovn vzor v nekonen kvantit dat) pes
fyzick prostor (navigovn msta, regionu, zemkoule) k socilnmu prostoru
(reprezentovn mocenskch vztah v rmci organizac a mezi nimi, a ji
111
spoleensko-kulturnch, politickch nebo dokonce skrytch), a v konkrtnj
podob rozvj Flusserovu teoretickou premisu o vznamu materializace forem.
Prioritou map v informanm vku ji nen dodat nov informace, nbr
umonit se v tch dosavadnch zorientovat. Ole Bouman to lapidrn vystihuje:
Stle vm pomhaj najt cestu, ale tak vm pomhaj o nco lpe rozumt
svtu. [] Smr nepotebujeme tolik jako orientaci.112 A podobn jako Flusser,
akoliv na zklad naprosto odlinch, toti sociologickch vchodisek (spole-
nosti definovan rznmi pohyby, interakcemi a toky) tvorbu map chpe jako
tvorbu cest, kde objevy jsou nahrazeny modely, nebo v takov spolenosti je
poteba pedevm dopravnch map a ty se neobjevuj, nbr vytvej.113
Sbornk nle k tm kvalitnjm pspvkm z pomrn bohat souasn
produkce, reflektujc nepehldnuteln fenomn mapovn spojen s designem a
novmi mdii, kter vak bohuel a pli asto setrvv u popisu symptom.
Na tomto mst se ale v zjmu zachovn konsistence a smyslu textu jet
pokusme udret v rovin, kter charakterizuje Flusserv pstup. S ohledem k ji
dve rozvrenm orientanm bodm Flusserovch teoretickch vchodisek se
tato kapitola sousted na Flusserovu interpretaci novomediln transformace

110
J. A b r a m s, P. H a l l , Where/Abouts. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping
New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of Minnesota Design Institute
2006, s. 12.
111
Tamt.
112
Ole B o u m a n, Re: Orientation. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping New
Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of Minnesota Design Institute 2006, s. 54.
113
Tamt, s. 57.

39
kartografickho dla. Geografick mapa zde vystupuje jako exemplrn mdium
v autorov koncepci hry abstrakce, jako konkretizace, syntza analyzovanho,
kterou lze obecn nahlet jako vizuln reprezentaci (tj. materializaci) variabil-
nho souboru ryzch dat zskanch a zrove i uloench v apartech.
Mapa, jakoto design primrn geografickch informac, (jistm historic-
114
km vvojem) konvencionalizovan forma zmenenho mimetickho zobra-
zen, opotebovan letitmi peklady na tch mstech, se protrhv a v urit
operan rovin se zan podobat mnohem starm, teba i stedovkm itiner-
m: Pozemn systm nevyadoval vdecky pesn mapy. Obchodnci, nsledujce
cesty uren nespoetnmi generacemi ped nimi, jednodue cestovali od jednoho
meznku k druhmu, od jednoho msta odpoinku k dalmu. Tyto obchodn stezky
zahrnovaly tolik krok a prostednk, e dn obchodnk nepoteboval znt
celou cestu.115 Jinak eeno, monosti a direktivy novch mdi (od technickch
obraz dle) s sebou nejprve pinesly problematizaci v novovku ustlenho v-
116
kladu reprezentace jako urit kompaktn a koherentn optick totality, na co
ale dokzaly konstruktivn odpovdt.
To zstv doposud ne zcela zejm z nejrznjch pin, interpretan
setrvanost ve vztahu k mapovn ponaje a obecn pozvolna recipovanm para-
digmatickm zlomem v otzce reprezentace kone. Jedn se vlastn o dsledn a
velmi opodn dokroen a pedevm pak pochopen kroku, vystopovatelnho
cca a do poloviny 17. stolet. Ji tehdy (a vzhledem k samotnm djinm karto-
grafie teprve tehdy) toti byla vytvoena prvn tematick mapa, kter neoperovala
s geografickmi informacemi.117 Co bylo dle Edwarda Tufta, americkho statis-
tika zabvajcho se informanm designem a vizualizac dat, zapinno tm, e
se jednalo o skuten mimodn konceptuln krok: Mapy i pes sv vysliteln
rozmry a mky pipomnaj obrazov reprezentace fyzickho svta. Znzornit

114
Samostatnou studii by si v tomto smru zaslouily napklad opakovan rekonstrukce/konkretizace mapy
svta z Ptolemaiovy Geografie (cca po 141 n. l.), kter se zachovala jen ve stedovkch eckch opisech a
pravdpodobn mla podobu mstopisnho seznamu svta, na nj byly odhadem zakresleny zempisn souad-
nice: Ani v ppad map vak nen jist, zda byly soust dla od zatku spe se zd, e ne a e Ptolemaiovi
lo jen o to, aby seznam geografickch objekt v jeho dle s pipojenmi souadnicemi umonil kadmu mapy
sestrojit. Pokud jde o mapu celho svta, oznauje se za jejho pvodce v nkterch opisech jaksi Agathodai-
mn z Alexandrie (asi r. 250), jen ji ml nakreslit brzy po Ptolemaiov smrti. R. a p e k, M. M i k o v -
s k , L. M u c h a, c. d., s. 24.
115
P. W a l s h, Map Quest, s. 54 (pozn. 14).
116
Takov zpsob reprezentace samozejm nen nic danho, jak pipomn napklad McLuhan: V dobch
Ferdinanda a Isabelly a jinch nmonch monarch byly mapy psn tajn, stejn jako dnes nov objevy
v elektronice. Kdy se kapitni vrtili z plavby, udlali krlovt ednci ve mon, aby zskali originly i
kopie pozench map. Vedlo to k rozshlmu a vnosnmu ernmu obchodu s mapami. Tyto mapy nemly
nic spolenho s pozdjmi kartografickmi dly. Spe to byly denkov zznamy o rznch dobrodrustvch
a zitcch. Stedovk kartograf toti neznal pozdj pojet prostoru jako neho uniformnho a kontinul-
nho. In: Marshall M c L u h a n, Jak rozumt mdim. Praha: Odeon 1991, s. 150.
117
Tou by mla bt mapa anglickho astronoma Edmonda Halleyho z jeho Philosophical Transactions z roku
1686, kde na map svta nartl rozloen a smr past. Viz J. J. K i n g, The Node Knows, In: Janet
A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Min-
neapolis, MN, University of Minnesota Design Institute 2006, s. 45.

40
vztahy mezi jakmikoli mitelnmi veliinami by ale vyadovalo nahrazen piro-
zench prostorovch rozmr mapy abstraktnmi rozmry men, kter nen
118
zaloeno na geografick analogii.
Tento paradigmatick zlom se samozejm zrcadl i mimo rmec doslovn
chpan otzky zobrazivosti svta, vypovd o hledn jinho zpsobu strukturace
vdn/poznn a z dobovho pohledu se jev nejspe jako fragmentarizace celku.
Ne nhodou je to prv pelom 17. a 18. stolet, kdy se zan vraznji prosazo-
vat abecedn uspodn na kor tematickho nap. v knihovnch i encyklope-
dich. A jak k tomu poznamenv Peter Burke: Pechod od tematick soustavy
k abecednmu podku nelze povaovat za dn jednoznan zven efektivity.
Mon se tu odr promna v pohledu na svt, ztrta vry v dokonalou shodu
119
mezi svtem a jazykem. A projevuje se tu tak zmna ve zpsobech ten.
Michel Foucault v djinch novovk vdy identifikuje v souvislosti
s otzkou reprezentace hned nkolik vznamnch peryv.120 Diskontinuitu
v epistemologickm uspodn, relevantn ve vztahu k naemu dle rozvjenmu
tmatu kartografickch dimenz mimeze-navigace, ovem datuje a poslednmi
roky 18. stolet a podrobn ji analyzuje skrze nkolik vzjemn nesouvisejcch
vdnch discipln, jako jsou (dnen terminologi) filologie, biologie a politick
ekonomie. Jde o to, e reprezentace ve form simultnnho, neperuovanho, by
tabulkou rozlennho uspodn, zaloenho na totonosti (rozdlnosti), a vy-
chzejcho tedy z porovnn vnjch charakteristickch znak, pestala dostao-
vat, resp. fungovat: reprezentcia stratila schopnos sama zo seba, vo svojom
vlastnom rozvinut a v hre sebazdvojenia fundova spojenia, ktera mu zjednoco-
va jej odlin prvky.121 Ukzalo se, e odpovdajc reprezentace je diskontinul-
nho charakteru, vyjevuje se skrze analogie a smuje k porovnvn vnitnch
struktur: Veci sa sahuj k svojej vlastnej podstate, [...], uruj si vntorn pries-
122
tor, ktor bude pre nau reprezentciu vonkaj.
Zd se, e aplikovat formu mapy na informace, kter nemaj geografick
charakter, je podobn obtn konceptuln krok, jako zat geografick infor-
mace, po nkolik stalet formovan do obrazu-npodoby, podat strukturln
odlinm zpsobem. Zatmco v rovin jazyka ji zan bt zejm, e hesla a
kov odkazy svtovou komplexitu formln podaj lpe ne na sebe navzan
vyprvn, pbhy a metapbhy, v rovin kartografickho obrazu se prv
odehrv maximln soustedn snaha o zchranu jev v jejich stle jet

118
J. J. K i n g, The Node Knows, In: J. A b r a m s, P. H a l l (eds.), c. d., s. 45 (citovno dle: Edward R.
T u f t e, The Visual Display of Quantitative Information. Cheshire, CT: Graphic Press, 1983).
119
P. B u r k e, Spolenost a vdn, s. 209.
120
Posledn roky 18. storoia pretrhla diskontinuita, ktor je symetrick s tou, o na zaiatku 17. storoia roz-
bila renesann myslenie; vtedy sa vek kruhov figry uzatvrajce podobnos rozloili a otvorili, aby sa
mohla rozvin tabuka totonost; teraz sa zasa rozpadva tto tabuka a vedenie sa umiestuje do novho
priestoru. M. F o u c a u l t: Slov a veci: archeolgia humanitnch vied. Bratislava: Kalligram, 2000, s. 229.
121
Tamt, s. 251.
122
Tamt.

41
mimeticky orientovan interpretaci, by teba skrze v t dob prv vrazn
konvencionalizovan systm znak (viz I. c, s. 18). V kartografii se tak paradigma-
tick fragmentarizace celku tehdy jet neprojev naruenm prostorovho konti-
nua a vrnosti jednotlivch zobrazen (ke kartografick reformaci z pelomu 17.
a 18. stolet viz I. b, s. 13), ale nastvajc tematickou i formln variabilizac map,
dky n se pedstava hladk plynulosti svta mn v pokaenou, zadrhvajc
filmovou projekci reality atlasu jak tuto skutenost v jednom z nsledujcch
text uchop Vilm Flusser (viz pozn. 133).
Flusserovy texty ke kartografii popisuj souasnj bzi ve uvedenho
procesu. Jak znmo, autor ve svch vahch asto prodlv u pkladu technic-
kho obrazu, a promna paradigmatu zobrazivosti je zde nahlena i v souvislosti
s technologickm vvojem praktik zskvn, uchovvn a prezentace informac
(procesy, kter se koncentruj v pozad kadho mdia, nejsou ani u Flussera zcela
opomjeny a redukovny na jeho apriorn koncept), je se sousted v domn
designu. Reprezentace se tu ukazuj jako obrazy, kter vznikaj prostednictvm
apart a skrze n. Namsto toho, aby byly produktem lovka, jsou automaticky
generovny jako ne-vci informace, jejich fundamentem jsou texty.
Samotn fakt, e Flusser sleduje schma/dimenzi kulturnch djin prizma-
tem mdia technickho obrazu, me v dob digitlnch on-line databz prvem
psobit zastarale, ale to, co v nm spatuje a co skrze nj pedpovd, rezonuje
dodnes. To se nakonec, v zvren kapitole uke i prostednictvm (nejen kvli
vrnosti tmatu) zvolenho textu Bruno Latoura.

b. Mapa USA a technick (syntetizovan) obraz

V vodu prce byla za kartografick bod nula pracovn oznaena Bor-

gesova mapa. Avak skuten bod nula, kter se k otzce korespondence mapy
se zobrazovanm zemm stav jet dslednji, pedstavuje pbh od Lewise
Carrolla, v nm nmet kartografov dospli v experimentech s vytvenm map
tak daleko, a se ukzalo, e zem by mohla fungovat jako mapa sebe sama
(v mtku 1:1).123 m se do hry exemplrnm zpsobem vrac Boniniho paradox
124
a souasn i Korzybskho vrok v titulu kapitoly: Mapa nen zem.
Tento znm a asto citovan vrok odkazuje k principu netotonosti, tj.
k nutnosti odlien vci sam od jej reprezentace nutn reduktivnho modelu.
Samotn mapa zde slou jako metaforick obraz obecnho principu poznvn a
pstupu ke svtu, kter je dle filosofa podmnn strukturou jazyka, ale i takovm
ryze biologickm determinantem, jakm je nervov soustava. lovku je tak podle
nj znemonn bezprostedn pstup k poznn svta, kter se ve skutenosti

123
Lewis C a r r o l l, Sylvie and Bruno concluded (1893) cit. dle B. S i e g e r t, The map is the territory.
124
Vrok je prvn a nejznmj premisou Korzybskho obecn smantiky, vyjadujc princip netotonosti. Oba
nsledujc principy (princip neplnosti a princip sebeodren) Alfred Korzybski tak zformuloval prostednic-
tvm vrok o mapch.

42
odehrv prostednictvm rznch vjem a formalizovanch pstup. Ty se vak
zdaj bt ji natolik samozejm, e zstvaj nereflektovny, k emu autor svm
proslulm vrokem odkazuje.
Pro Flussera, kter se filosofi jazyka nejen zabval, ale svou filosoficky
zamenou publikan drhu dokonce zahjil rozborem teze o analogick struk-
tue jazyka a svta (nen skutenosti mimo jazyk),125 je vrok mapa nen
zem pirozen aktuln z jinch dvod, je si zde zaslou slyen. Tato podka-
pitola je proto vyhrazena citaci nestandardnho, extenzivnho rozsahu, kter zde
ale nebude krcena prbnm vypoutnm nkolika vt i jejich fragment, co
by v konenm dsledku mohlo bt spe kontraproduktivn. Podobn i dal
komente k tomuto textu budou z dvodu vyznn Flusserova stylu uvaovn
odloeny a po pedstaven obou zamlench pklad (mapa USA a atlas).
Jedn se o ryvek z eseje Chvla povrchovosti (Lob der Oberflchlich-
126
keit), konkrtn z jej sti nazvan Plochy (Die Flchen), kter vzhledem
k tmatu prce nelze opominout a zrove se na nj tko odkazuje v eskm
pekladu nikdy nevyel. Piznejme vak, e samotn problematika eskmu te-
ni pln neznm nen: Flusser tu ilustruje otzku ontologickho rozdlu mezi
tradinm a technickm obrazem (a z toho plynouc potebu jin kritiky technic-
kho obrazu).127 vaha ale tak obsahuje autorsk vtah z vlastnho vkladu hry
abstrakce a pedevm je demonstrac imperativu mimeze a narace v jakmsi
poslednm stadiu ped rozpadem, co by mly osvtlit pozdji uveden teze
L. Manoviche a B. Latoura.

Technick obrazy ukazuj prstem na program apartu, kter je vytvoil, a

nikoliv na vnj svt. Jsou to pedstavy pojm, plochy obracejc se ke kalkuluj-
cmu mylen, nikoliv ke konkrtnmu svtu. Jsou projektovny-navreny abstra-
hovnm smrem ke konkrtnmu a nejsou jako tradin obrazy abstrahovanmi
plochami, plochami vyatmi z konkrtnho. Gesto, kter je vytv, psob v pro-
tismru tradinch obraz. V tomto smyslu jsou technick obrazy anti-obrazy.
Tak k tomu pklad: mm ped oima mapu Spojench stt. Nese nzev
A Relief Map of the United States, Example of the Applicon Color Plotter 3rd
Surface Software. Tato mapa byla zhotovena plotterem na zklad potaovho
programu. Do potae byla uloena geografick data tkajc se povrchu Spoje-
nch stt, napklad stovky daj o nadmosk vce vybranch bod. Dodaten
byly do potae uloeny rzn konvence pro vytven map, napklad pravidla
projekce a barevn kd, dle nj se na map dol znzoruj zelen a hory hnd.
Uml pika prstu plotteru tato data a pravidla penesla na plochu papru. To, co
125
[] jazyk, tj. soubor vech symbolickch systm, je ve svm celku toton se souborem veho, co uchopu-
jeme a chpeme, tj. s celkem skutenosti. In: V. F l u s s e r, Jazyk a skutenost. Praha: Trida, 2005, s. 167.
Flusserova knin prvotina vyla roku 1963 v portugaltin pod nzvem Lngua e realidade a vykazuje znan
ovlivnn mylenm Martina Heideggera. (esk peklad Jazyka a skutenosti od Karla Palka je zrove vbec
prvnm pekladem tto studie).
126
V. F l u s s e r, Lob der Oberflchlichkeit, s. 9-59 (pozn. 91).
127
Tma, jemu se vnuje nap. v u ns publikovanch studich Za filosofii fotografie (1994) anebo Do universa
technickch obraz (2001).

43
vidm je zdnliv obraz Spojench stt, a sice obraz tak jasn a vrn, jak jsem
nikdy pedtm nevidl, na nm se dol eky Hudsonu a Kalifornsk pkop zdaj
tm hmatateln. Zrove je obraz syntzou podle mho propotu 14 projek-
nch hl, kter zpsobuj, e se Spojen stty nejev jako plocha, ale pmo t-
lesn. Mm proto dojem, jako kdybych stl ped objektivnm povrchem Spojench
stt.
Ve skutenosti ovem vm, e mapa pede mnou znamen potaov pro-
gram. Linie, z nich se skld, jsou skutenmi projekcemi bod podle toho jak
tyto body byly uloeny v pamti potae. Vm, e mapa se sna peloit body do
ploch. Nemm ped sebou obraz Spojench stt, ale obraz pojm, kter se tkaj
Spojench stt. A vm tak, jak kroky pedchzely vzniku tto mapy. Nejdve
bylo teba z konkrtnho fenomnu Spojen stty vyjmout veker pohyb, dan
fenomn abstrahovat, aby vznikla situace. Potom musela bt z tto situace vyjmu-
ta hloubka, situace abstrahovna do plochy. Do tto plochy potom mohla bt
napklad rafovnm znovu vlenna hloubka. Pot se z plochy vyjmula ka a
obraz abstrahoval do podoby text, napklad do vpovd popisujcch plochu hor.
Potom bylo teba z tchto text vyjmout vechno, co mlo procesuln povahu a
textov linie rozloit do dat, abstrahovat a k bodm. A z tchto bodovch dat byl
konen sestaven obraz Spojench stt, jak pede mnou nyn le. Straideln na
tom je, e mapa vyroben takovou oklikou ve mn vzbuzuje zdn vt vrnosti a
objektivity neli mapa dosavadnho typu.
Zdnliv objektivita m mapy a stejn tak fotografie, filmu, televize, po-
taovch projekc hospodskch graf atd. spov v tom, e se tyto obrazy bod
za bodem kryj s jejich vznamem a e vleuj intervaly mezi tmito body. Objek-
tivita je ovem jen zdnliv, protoe technick obrazy prv neznamenaj kon-
krtn vnj svt, ale jasn a zeteln pojmov univerzum. Jde vskutku o vrn
obrazy, ale vrn svm programm, nikoliv svmu pedstranmu vznamu. Moje
mapa je vrn potaovmu programu a nikoliv fenomnu Spojench stt.
Straideln na inku dan mapy na m je, e hledm cestu ke konkrtnmu
oklikou pes posledn, bezrozmrnou abstrakci a jako konkrtn nsledn pro-
vm projekci tto abstrakce, model Spojench stt.
Technick obrazy jsou modely: projekty bodovho univerza, jejich zm-
rem je umonit nm si toto univerzum pedstavit: jsou to plochy, kter maj bodo-
vmu univerzu navrtit dlku a ku a tm monost rekonstruovat za dlkou a
kou i hloubku a pohyb. Jsou to modely konkrtnho, jak by mlo bt z hlediska
abstraktnho bodovho univerza. Moje mapa k: Takto m vypadat povrch Spo-
jench stt, kdy vychzme z kalkulujc bodov analzy pslunch dat. Vych-
zm-li z jin analzy jinch dat, mus tento povrch samozejm vypadat jinak. Plu-
ralita model vak nijak nesniuje jejich vrnost. Jsou vechny tm vrnj, m
hust je rozptlen bod, z nich jsou sestaveny. Vrnost neznamen pizpso-
ben modelu konkrtn skutenosti, je funkc pravidelnho shlukovn pojm. Kri-
triem platnosti modelu je nsledn jeho vnitn konzistence a nikoliv jeho vztah
ke vnjmu svtu. Moje mapa Spojench stt je platnm modelem, je vrn a

44
objektivn, nikoli proto, e by se njak kryla s povrchem Spojench Stt, nbr
proto, e jsou v n pouit data koordinovna konzistentn.
Technick obrazy pedvdj, jak m konkrtn fenomn bt z hlediska
abstraktnho bodovho univerza. Maj pikazovac charakter. Jsou modely chovn.
Co na nich ovem ve vtin ppad nen patrn. Moje mapa Spojench stt
pedstr, e je modelem poznn povrchu Spojench stt. Zd se bt indikativn
povahy, vzbuzuje zdn, e o tomto povrchu nco k. Zdnliv ji mohu pout
k orientaci ve vnjm svt. Ve skutenosti ovem moje mapa pedestr obraz,
kter plotteru pedepsal potaov program. Slovo plotter je mnohoznan:
to plot = sledovat tajnou strategii. Tato mapa se zakld na spiknut programu a
uml piky prstu. Tento komplot m m zmst. Vede m k domnnce, e mm
monost pouvat mapu, zatmco ve skutenosti sloum obrazu dky ve v doko-
nal kryt mapy a konkrtnho fenomnu, dky tomu, e obraz pokldm za prav-
div. Funkce m mapy a vech technickch obraz vbec spov ve snaze
vnutit mi programovanou pedstavu konkrtnho svta a tm programovat m po-
znn a hodnocen svta a vechno m jednn ve svt.128

c. Central Park a digitln (generovan) obraz

Druhm Flusserovm pspvkem k otzce kartografick modelace svta je

autorova vaha o geografickm atlasu (a mapch) jako mdiu reprezentace svta
a djin, kter vyla v ji zmnnm vboru fenomenologickch skic Dinge und
Undinge.129 Navzdory tomu, e Mein Atlas nebyl zaazen do nmeckho ani do
anglickho vboru autorovch text k filosofii designu, je to prv tato esej, v n
Flusser otzku designu uvd do souvislosti s promnou mdia od klasickho
formtu a po vstup (zcela) novch technologi.
Rmovn pbhem o autorov praotci, spisovateli a jeho dvou kninch
atlantech /Buchatlanten/, dky nim se mohl do svta noit a opt z nj vynoo-
vat (lokalizovat dn pracovat a zskvat o nm pehled rozvaovat), Flusserv
text konstatuje rozptylovn dvry v atlasy, konec tto Atlantennaivitt: Za-
alo bt zejm, e se nejedn o technick, ale smantick problm. Atlantov
130
ztratili podprajc konsensus a explodovali souasn do rznch smr. Od
obecn otzky dominujcch schmat kartografick projekce v ppad mapy svta
a jejich efekt,131 se tak autor dostv ke konkrtnm formlnm, systematic-
km a tematickm zmnm v nrocch na zobrazen a s tm souvisejcm peuspo-

128
V. F l u s s e r, Lob der Oberflchlichkeit, s. 50.
129
V. F l u s s e r, Mein Atlas. In: Idem, Dinge und Undinge, s. 113-117.
130
Tamt, s. 114.
131
Zd se to neuviteln, ale lid tehdy vili tomu, e pokud by se potebovali dostat z Evropy do Ameriky,
mus jet pes Atlantik a ne lett pes severn pl. In: Tamt.

45
dn atlas,132 kter ohlauj Manovichovem definovan znaky novch mdi.
Msto souvislch celk se pedmty zobrazen ukazuj jako diskrtn, petrit,
manipulovateln jednotky (viz pozn. 34): [] namsto toho, aby plynuly, se djiny
staly listovatelnmi. Vypadaly nyn jako patn promtan film: udlosti se rozpa-
133
daly v trhavch scnch.
Flusser tento historick exkurs kon konfrontac s vlastn fantazi o souas-
nm, interaktivnm atlasu rozevrajcm se na obrazovce, ovldanm tlatky
uivatelskho rozhran a propojenm s rznmi (libovolnmi) informanmi data-
bzemi: Tisknu tlatko a na obrazovce se mi ukazuje Central Park z rznch
zornch hl ke vem tyem ronm obdobm. Tisknu jarn klvesu a vidm
teov kvty. Tisknu botanickou klvesu a objevuje se zvten teov kvt.
Tisknu holografickou klvesu a rozkvetl tee stoj ped mm ukem. Vstupuji
znovu do menu a ukazuje se Central Park v 17. stolet. Njak dma si vykrauje
po pince se svrznm kloboukem posazenm na paruce. Tisknu odpovdajc
klvesu a vidm dlnu, v n byl vyroben. Sleduji model toho klobouku zptky do
15. stolet a vped do 26. stolet, a tak se mj atlas teprve stv ve vci Central
Parku listovateln.134
V elektronick form se atlas promnil v otevenou databzi, kter, jak
tvrd Flusser, otoila vztah mezi zobrazovanm zemm a atlasem jako takovm:
Atlas nepedstavuje Central Park, nbr Central Park mj atlas. Alespo pro m
135
je mj atlas opravdovj ne vechny prostory a asy tam venku. Mein Atlas
tak opisuje kruh od mizejc dvry v tradin podobu atlant, jejich podpora
svta se ukazuje jako nevrohodn a ji ne nosn, rozpad se, spje ke krizi znak
a symbol a je v podstat jen dal indici odkazujc k Flusserem asto tematizo-
vanmu konci linernch djin a nstupu posthistorie a po vznik novho typu
atlasu, strukturovanho bez zatku a konce, ve vrstvch a hypertextech, kter
se jev bt opravdovjm ne svt jako takov.

d. Technika klamu

Flusserovo tma zludnosti a klamu, kter se ve ve uvedench ppadech

v souvislosti s novmi mdii napluje, funguje jako urit rtorick figura, kterou
autor aplikuje v cel ad text. Nejdslednji pak ve sv studii Vom Wort
136
Design, kde tento formalistn pstup pouv a zrove i tematizuje. Na prvn
pohled je jist pekvapiv, e prv ta mdia, kter autor zvauje jako kl

132
Flusser zmiuje barvu jako nov kd; zoomovn, kter dv nov vznam souslednosti stran; komparaci
zem pekrvnm map, kter tak za svj pvod nevd zemskmu povrchu, nbr filmov technice (s. 115);
a konen tak vznik tematickch atlas a s tm i vstup djin do geografie v podob historickch atlas.
133
V. F l u s s e r, Mein Atlas. In: Idem, Dinge und Undinge, s. 115.
134
Tamt, s. 117.
135
Tamt.
136
V. F l u s s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 9-13.

46
ke zcelen kultury, souasn usvduje z klamavho charakteru. Rozpor, lest a
klam v ppad citovanho pkladu mapy USA plynou z toho, e obraz vypad
jako velmi vrn zobrazen (reprezentace), ale pitom je komplikovanm mode-
lem, jeho vazba na skutenost je mnohonsobn slab, tud i z tradinho
pohledu mn pravdiv. Klamavost Flusser identifikuje dokonce v samotnm
principu designu, kter je bytm proti prod, osvobozovnm se z pirozench
ivotnch podmnek.137
Vroky podobnho typu jsou ovem relevantn pouze z djinn epochy,
kter je ji u konce, co si uvdomuje i Flusser. Jeho nhled i schma epochl-
nho uren kulturnch djin se zdaj bt vznamn inspirovan (in-formovan)
Heideggerovm poobratovm mylenm, zejmna pak jeho vahami o povaze
novovk techniky a vdy. Ty spatuj jej klamav charakter v tom, e pvodn
neskrytost skrv prv v odkrytosti, je je ale ve skutenosti vymhajcm zjed-
138
nvnm, ustavovnm do zjevnosti. Mapa USA je pak pesn tm ppadem
krajn podoby skrytosti v odkrytosti, maximln kdovanm sdlenm, kter tuto
kodifikaci (etzec abstrakc) skrv.
V eseji Mein Atlas je Flusserova dikce o poznn smlivj ne v ppad
vahy o map USA, tebae texty vytvej dojem, e se jedn o komplementrn
pohledy reflektujc tut skutenost. Pocit ztotonn se s reprezentac/modelem
std zvra (tj. de facto a pli velk odstup) z poznn, e mapa, atlas i geogra-
fick databze za svou sugestivitu vd designu, sledu automatizovanch, eo
ipso manipulativnch operac s kdy. Design, jak k Flusser, si zskal v aktuln
kultue sv stedn postaven, nebo jej nepirozenost (tj. byt proti prod) se
zan odhalovat. Jako technooptimista ale tomuto procesu rozum jako seberefle-
xivn podmnce: Ta lep kultura, pro kterou by ml design pipravit cestu, bude
kulturou, kter si uvdom svou klamavost.139
Pi porovnn tchto dvou studi je patrn autorv odklon od ontologie
smrem k technologii a nov kritice, kter vychz z jeho pesvden, e hledn
pravdy a podstaty v novm, bezrozmrnm universu ji nen mon.140 Dsledkem

137
Autorovm oblbenm pkladem je pka: Pka je jednoduchm strojem. Jej design napodobuje lidskou
pai, pka je umlou pa. Jej princip je pravdpodobn tak star jako lidsk druh, mon star. A tento stroj,
tento design, toto umn, tato technika m v myslu pelstt zemskou ti, oklamat prodn zkony a osvobodit
ns dky strategickmu vyuit prodnho zkona od pirozench podmnek naeho ivota. In: Tamt, s. 11.
138
Heidegger ve sv filosofii odliuje pravdivost a sprvnost vpovdi (tedy korespondenn teorii pravdy, j
odmt), kter nco k pedevm o instrumentlnm a mathmatickm charakteru novovk techniky a vdy:
Zpsob neskrytosti, v nm se proda pedstavuje jako spoitateln souvislost psoben sil, me sice rovn
dovolovat sprvn zjitn, avak prv kvli tmto spchm petrvv nebezpe, e ve vem tom sprvnm se
ztrat to pravdiv. In: M. H e i d e g g e r, Vda, technika a zamylen, s. 26.
139
V. F l u s s e r, Vom Wort Design. In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 11.
140
Co je zvr, k nmu prv v souvislosti s uvaovnm o mdiu klasick fotografie a jejm digitlnm
dvojnkovi, mezi nimi je ve skutenosti kvalitativn skok, dochzej i dal autoi. Viz nap.: [] vstupu-
jeme do doby, kdy ji nebude vbec mono rozeznat originl od npodoby. Vc a znak, proda a kultura,
lovk a stroj vechny tyto doposud spolehliv kategorie se najednou hrout v jedno. Brzo se mon bude
cel svt skldat z nerozliiteln uml prody. Podle nastnnho scne se pak odvk otzka, jak rozliit

47
eho je pro nj ovem tak konen seten diferenc, z nich se pedchoz kul-
141
tury definovaly a totalita designu. Paklie tedy byla v design vloena dvra
jako v nco, co pemost mezeru vzniklou po abstrakci, ukazuje se, e design
nakonec bude muset udlat nco mnohem zsadnjho. Toti vytvoit se sebou
samm bezrozporn model a prohlsit mapu za zem:
Pi poslednm kroku do abstrakce, z linie do bodu, ji nezbvaj dn
vci, kterm by bylo mon model pizpsobit. Zde ji nedrme v rukou nic,
na co by se nco dalo pilepit. Prv se vynoujc univerzum je zcela abstraktn,
je jako celek v uvozovkch, je przdnm univerzem. Je zejcm nic, ve kterm
kmitaj bezrozmrn nic. Vechno v nm je abstrahovan a nemme ped sebou
nic. Nememe se zde jako v pedchozch univerzech snait pemostit mezery,
abychom nali cestu zpt ke konkrtnmu, nebo cel toto univerzum je jedinou
mezerou. Musme naopak vytvoit modely, kter bychom mohli nasadit na onu
ohromnou mezeru mezi nic a nic tak, aby ml lovk ijc v tomto abstraktnm
univerzu dojem (sensaci) plnosti. Proto zsk pojem modelu v novm univerzu
bezpochyby nov vznam. Jeliko modely nemohou bt niemu pizpsobeny, jeli-
ko modelovn ji nebude nalepovn, ale nasazovn, budeme se asi muset vzdt
kritria pravdy. Pravda jako pizpsoben modelu na njakou zbylou vc (feno-
mn) ztrc veker smysl ve svt, kde ji neexistuj dn fenomny, na kter by
se dalo nco pizpsobit. Budeme muset pro modelovn hledat nov kritria.142

pravdu od li, zmn v pouh kurizn anachronismus stejn jako fotografie. Geoffrey B a t c h e n,
Ektoplasma. In: Karel C s a (ed.), Co je to fotografie? Praha: Herrmann & synov 2004, s. 341.
141
Krok z univerza djin do univerza bod se vyznauje nhledem, e ve kolem ns je uml v tom
smyslu, e bylo lovkem modelovno, a to vymodelovno ze zejcho nic. Pipustit tento nhled je pro ns
obzvl tk, protoe ns nut vzdt se jakkoliv ontologie, jakhokoliv rozlien danho a vytvoenho
(dat a fakt). Jde o ztrtu posledn naivity, o totln odcizen svtu jak byl konkrtn provn, ne jsme
zaali abstrahovat. Jet pedchoz generace byla schopna rozliovat mezi prodou a kulturou, a tedy mezi
prodn vdou a kulturn vdou a mohla pokldat za smyslupln rozliovat mezi faktem a iluz, mezi
objevem a vynlezem, mezi pozorovnm a fantazi akoliv se ji pro tuto generaci zaaly hranice
mezi kategoriemi strat. Pro ns je naproti tomu fikc ve, nebo to sam eeno jinak: ve, na co narazme,
chpeme jako vytvoen. In: V. F l u s s e r, Lob der Oberflchlichkeit, s. 37.
142
Tamt, s. 36.

48
V mape nie s kryty.

Rbert Gl, Manipulzcie.

IV. Mapa je zem.

a. Ve vku svtov databze

Dve citovan vaha Michela Foucaulta (Slova a vci) tematizuje epistemologick

peryv, kdy rozhodovn o vdeckm poznn pesouv pozornost z urovn
totonosti dle vnjch charakteristickch znak k analogim vnitnch struktur,
emu odpovd i nov zpsob reprezentace, tj. souasn i strukturace naeho
provn/chpn svta. Vtina autor, k nim tato prce odkazuje, se ze svho
oborovho ukotven rozhl prv po obzorech tohoto fenomnu kulturn vdeck
reprezentace-strukturace svta.
Flusser prostednictvm konceptu hry abstrakce sleduje mediln ope-
race, jimi se sna jednak uchopit kulturn vvoj zpadn spolenosti, jednak
pojmenovat techniky mylen o svt skrze rzn systmy kd (asoprostorov,
tlesn, plon, linern a bezrozmrn bodov). Bruno Latour, sociolog vdy
pichzejc se svm konceptem mobilnch konstant, se zamuje na artikulaci
specifickch zpis a dalch vdeckch praktik, kter formuj (monosti) repre-
zentace a kter vychzej z bnch technik psan a zobrazovn.143 A (novo)-
mediln teoretik Lev Manovich se zase sousted na konkrtn kulturn formy,
kter jsou provzny s aktulnmi informanmi technologiemi a maj urovat
zpsob na zkuenosti svta. Za dva zkladn kreativn impulsy, navzjem
soutc imaginace a bytostn odpovdi na svt povauje narativ a databzi,
kter pak v [s]outi o osmyslnn svta produkuj nekonen hybridy.144
Jednm z obecnch princip novch mdi je skutenost, e ontologie po-
tae jak k Manovich se promt na kulturu jako takovou, a to skrze zkladn
softwarovou dvojici, kterou pedstavuje struktura dat a algoritmus. Take zatmco
ve vku obrazu svta, resp. ped komputerizac spolenosti (Manovich hovo o
dob romnu a nsledn filmu), odpovd kulturn form narativ,145 ve vku po-
ta se do poped jako nov symbolick forma, forma kulturnho vrazu dostv
databze.146 Ta se na rozdl od narativu skld z kauzln (i jinak) nespojitch,

143
Zd se mi, e nejsilnj vysvtlen [potk modern vdeck spolenosti pozn. LS], tedy ta, kter
z mla vygeneruj co nejvce, berou v vahu emeslnost psan a zobrazovn. Ob innosti jsou materiln
a pzemn, nebo jsou tak praktick, tak skromn, tak veprostupujc, tak blzk rukm a om, e unikaj
pozornosti. Kad z nich vyprazduje grandizn schmata a pojmov dichotomie a nahrazuje je prostmi
modifikacemi ve zpsobu, kterm se lidsk skupiny navzjem dohaduj za pouit papru, znak, psma a
diagram. In: B. L a t o u r, Poznn a vizualizace aneb jak myslet oima a rukama, s. 269.
144
L. M a n o v i c h, The Language of New Media, s. 205 (online).
145
V tomto bod by se mohlo zdt, e se Manovich dostv do sporu Flusserem. K tomu lze snad uvst tolik, e
Flusserovo textov universum do universa technickch obraz spe vplv, ne aby jej stdalo (technick obra-
zy jsou vsledky text) a linern kd, kter je v krizi, nemus nutn a okamit znamenat i konec narativu jak
se ukazuje prv napklad v modernm romnu a v avantgardnm, experimentlnm i postmodernm filmu.
146
Po privilegovanm romnovm, a nsledn filmovm narativu jako klov form kulturnho vrazu vku
moderny, potaov vk pedstavuje svj korelt databzi. Mnoho novomedilnch objekt nevyprv pbh,
nemaj zatek ani konec. Ve skutenosti nemaj dn tematick, formln i jin vvoj, kter by jejich prvky

50
neprivilegovanch a nehierarchizovanch prvk: Databze coby kulturn forma
147
pedstavuje svt jako soupis poloek a tento soupis odmt seadit. Manovich
se, podobn jako i Latour, brn vkladu kulturnch zmn zavdnm velkch
dichotomi: [] nemli bychom oekvat, e nov mdia databz narativ zcela
nahrad. Nov mdia se s minulost nerozchzej radikln, ale sp odlinm zp-
sobem distribuuj vznam mezi kategoriemi, kter kulturu dr pohromad
upednostujc to, co bylo v pozad, a naopak.148 Vztah mezi narativem a data-
bz se pevrac, dochz k restrukturalizaci. Zatmco v ppad romnu i filmu
narativita vystupovala jako explicitn struktura dla a databze jako potencil,
resp. tuen monosti dla, z nich vbrem vzniklo ono prv adresovan, logika
novch mdi schma ot. Reln, ptomn je databze, narativ je jen jednou
149
z (jejch) implicitnch monost, jak se s informacemi-daty vypodat.
Manovichova analza posunu od narativu-artefaktu (literrnmu, filmo-
vmu), realizovanho selekc z potencilnch monost, k databzi jako zcela
konkrtnmu zkladu pro potenciln narativ, npadn pipomn Flusserv nrt
distinkce mezi formovnm matrie (jak jinak ne s etymologickm odkazem
k eckmu pojmu hyl znamenajcm ltku coby nezpracovan devo)150 a mate-
rializac formy. Flusserova argumentan vyhrocen pointa v zvru pedchoz
kapitoly odkazuje na potebu novch kritri takovho materializovanho mode-
lovn anebo, jak by ekl francouzsk filosof Pierre Lvy, aktualizace virtul-
151
nho pirozen vyplvajcch i z novch nrok na model.
Obecn je tento stav svzn s kulturou, j by se podle Flussera nemlo
kat imateriln, ale materializujc, a kde samotn proces materializace
forem spn probh i bez toho, e by jeho limity byly nastaveny tak oste jako
u formovn matrie. Pokud toti design dve, od prmyslov revoluce stanovoval
podobu-formu artefaktu jednoznanm, definitivnm zpsobem, v postindustril-
nm vku se stv pedevm otevenm mdiem artikulace informac, co je
pedpoklad, kter se v podob novomedilnho typu databze jednoznan
stvrzuje.

uspodal do njak posloupnosti. Msto toho tvo sbrku individulnch poloek, piem kad z nich je stejn
vznamn. L. M a n o v i c h, The Language of New Media, s. 194 (online).
147
Tamt, s. 199.
148
Tamt, s. 202. Manovich tento vklad stav na smilogickm definovn syntagmat (reln ptomn,
explicitn seskupen znak) a paradigmat (implicitn soubor znak, ptomn pouze v monosti).
149
Narativ je konstruovn spojovnm prvk tto databze v uritm poad, tj. designovnm trajektorie
vedouc od jednoho prvku k druhmu. Na materiln rovni je narativ pouze sadou odkaz, samotn prvky z-
stvaj uloeny v databzi. Narativ je tak virtulnj ne vlastn databze. (Nebo vechna data jsou uloena
jako elektronick signly, slovo materiln se ji nezd pln vhodn. Msto toho bychom mli hovoit o rz-
nch stupnch virtuality.) In: Tamt, s. 203 (online).
150
Viz V. F l u s s e r, Form und Material, In: Idem, Vom Stand der Dinge, s. 105.
151
Digitln informace (peveden do nul a jedniek) me bt tak povaovan za virtuln vzhledem k tomu,
jak je lidsk bytosti sama o sob nepstupn. Meme se pmo seznmit pouze s jej aktualizac v uritm
druhu zobrazen. In: Pierre L v y, Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000, s. 46.

51
 Souasn podoba (geografick) kartografie pak tento posun dobe demon-
struje. Podle Gregory Batesona je u mapy s ohledem na jej uitenost dleitj
152
princip strukturln analogie ne vrnost vizuln korespondence, co tak
obecn odpovd Foucaultov charakteristice souasnho pstupu k prostoru
skrze uren vztahov vzjemnosti, konfigurace (viz s. 16).153 Jinak trefn premisa
vychz z distinkce, kter se ale v elektronickch systmech ji ponkud str,
Boniniho paradox (jednodu je mn pesn, sloitj je mn pehledn-pocho-
piteln) lze eit simultaneitou rznch aplikac, ale tak redefinic korespon-
dence jak uke zvren reference Latourovy studie.
To opt souvis s dynamickm charakterem novomediln mapy, s jejm
pmm napojenm na extern databzi a s jejm ovldnm skrze uivatelsk
rozhran, kter pijm a tlumo pokyny k materializaci forem, aktualizaci virtu-
lnho. Tedy s technologickou transformac, kter mla naprosto zsadn dopad
na pehodnocen vznamu a monost mapy: Technologie mapovn rozdlila
rozhran od databze, co je zlom srovnateln s tm, jak osvobozujc vliv na vvoj
malby mla fotografie. Ped pchodem leteck fotografie, satelitnho sledovn a
komputerizovanm sbrem dat se od mapy oekvalo, e bude zem reprezento-
vat s vyerpvajc pesnost. Kartografov osvobozeni od tto zodpovdnosti mo-
hou data manipulovat do ady vizulnch reprezentac to je tak mocn kon, e
pithl pozornost jinch discipln.154
Flusser situaci sice nepojmenovv tak oste, nicmn jeho esej Mein Atlas
se k tto otzce explicitn vztahuje, kdy popisuje implementaci djinnho/
/historickho rozvrhu v rmci zempisnch souadnic, co je operace, kter
vznamn posouv reim mediln strukturovanch, elementrnch kategori pro-
storu a asu155 a souasn otevr nov monosti rozumn tmatu re-prezentace.
Zznam proces anebo jinch nehmotnch fenomn m stle silnj zastoupen
a podporu, hranice mezi prezentac a reprezentac (podmnnou absenc) se
straj.156 Jinak eeno, ve svt totlnho designu, v dob vznaen svta a jeho

152
V tto souvislosti bv asto citovanm pkladem ikonick mapa londnskho metra od elektroinenra
Harryho Becka z roku 1931, kter vychz z diagramu elektrickho obvodu. Jedn se tedy o schematick zob-
razen, kter dalo jednoznan pednost pehlednosti ped pesnm urenm destinace anebo smru trasy a
nabdlo obraz organizan jasnosti, skvle prezentujc stle chaotitj msto jako koherentn pedmt. In:
Paul E l l i m a n, Signal failure. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping New Carto-
graphies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of Minnesota Design Institute 2006, s.172.
153
Rozprostrannost, kter dve nahradila lokalizaci, nahrazuje dnes umstn, kter je definovno vztahy blz-
kosti mezi body nebo prvky; formln meme tyto vztahy popsat jako srie, stromy nebo st. Vme, jak dle-
itou roli hraje umstn jako problm souasn techniky: ukldn dat nebo mezivsledk kalkulace v pamti
stroje; [] je tak zapoteb vdt, jak vztahy pbuznosti, jak typ akumulace lidskch zdroj, cirkulace, ozna-
ovn a klasifikace lid bychom mli v t i on situaci pijmout, abychom doshli cle. Nae doba je dobou,
v n prostor nabv podoby vztah mezi umstnmi. In: M. F o u c a u l t, O jinch prostorech, s. 73.
154
J. A b r a m s, P. H a l l , Where/Abouts , s. 12.
155
Zmrem [historickch atlas] bylo na geografii znzornit djiny. Vsledek byl prv opan. Ten, kdo kd
tchto map uml rozlutit, nestl ji uvnit djin, nbr naproti nim. Mohl djinami listovat a rozpoznvat je jako
kd. Nastala posthistorie. In: V. F l u s s e r, Mein Atlas. In: Idem, Dinge und Undinge, s. 115.
156
V kulturn umleck sfe tma zobrazivosti a re-prezentace svta siln rezonovalo od pelomu 70. a 80. let
20. stolet (a ji tehdy se pojilo mimo jin s otzkou rozpoutn mediln specificity prv i v souvislosti

52
provn jako nekonenho etzce (selnch) kd otzka klamu reprezentace
pestv bt konstruktivnm kritickm bodem, je teba obrtit mylen a zabydlet
se v modelu, tj. spatit jednotu mapy a zem.

b. Zabydlen se v map

Nov kol zabydlet se v map sestv z hledn novch kategori a diferenc, kter
budou mon i v situaci bodovho, bezrozmrnho universa, v nm se bydlen
zane uskuteovat a kter je charakteristick prv tm, e diference (kryty)
157
rozpout. Podobn jako ji na jinm mst tto prce, i zde do vcn roviny
kartografick problematiky prosakuje jej metaforick i symbolick pramen a
vytv na map mokinu, kter je ve skutenosti soust kad mapy jako sou-
stedn msto vech zkladnch existencilnch otzek.158
Bernhard Siegert ve svm textu Mapa je zem sestupuje k historickm
souvislostem filosofickho oboru a odkazuje na dvn rozkol mezi anglo-americ-
kou analytickou filosofi a filosofi kontinentln, ponajc v ranch 30. letech
sporem mezi novopozitivistou Rudolfem Carnapem a metafyzikem Martinem
Heideggerem. Siegert se, zcela ve shod s Latourem, opr do logiky reprezen-
tace, kdy se pedpokld jaksi objektivn realita, kter pedchz vem men-
tlnm reprezentacm i zpism.159 Tvrd, e jdrem mediln filosofickho p-
stupu kulturnch technik je prv rozvjen monost negac Korzybskho negace,
toti jeho vroku mapa nen zem. Vzhledem k tomu, e Siegertv text je sou-
asn jakmsi metodickm, oborovm vymezenm kulturnch technik, k nmu se
tato prce na nkolika mstech odvolv, zde se podrobnji zam prv na La-
tourovu argumentaci.

s novmi mdii). Douglas Crimp v textu ke sv vlivn vstav Pictures z roku 1977 pe o posunu v koncepci
iluzionismu od reprezentace neho neptomnho k podmnkm chpn toho, co je ptomn, a o reprezentaci
jakoto o nem, co je nevyhnutelnou soust porozumn svta. (Viz Douglas C r i m p, Pictures. In: X-TRA,
Volume 8, Number 1, Fall 2005, s. 19.) V roce 1981 Jean Baudrillard publikuje Simulakra a simulace a o dva
roky pozdji vychz Flusserova kniha Za filosofii fotografie.
157
Mediln teoretik a historik Friedrich Kittler pibliuje princip Flusserovy hry abstrakce, tedy odstrann
vech dimenz takto: To, co mly vechny tyto redukce spolen, byl fakt, e n-1 dimensionln oznaujc
zrove skrval, maskoval a zkresloval oznaovan, to jest n-dimensionln. To je dvod polemik eckch
filosof namenm proti bohm z masa a krve, vlek ikonoklast i reformtor proti nboenskm obrazm a
konen, v modern dob, vlky technologie a prodnch vd proti textovmu konceptu reality. V tto posledn
vlce, dle Flussera, byly jednorozmrn texty nahrazeny bezrozmrnmi sly i bity a jde o to, e nulov
dimenze za dnch okolnost nehroz nebezpem krytu. In: Friedrich Kittler, Optical media. Cambridge:
Polity Press 2010, s. 227.
158
Ta je zrove jakousi tragickou, slepou skvrnou mapy, nebo odpovdi na tento typ otzek pesahuj jej mo-
nosti i s parergonem a zna posledn, przdnou kapitolu.
159
B. S i e g e r t, The map is the territory, s. 13. Latour v tto souvislosti odkazuje k Whiteheadovu pojmeno-
vn problmu, toti k bifurkaci prody k nhledu na svt skrze rozdlen na primrn a sekundrn kvality
(poznvan vdou, resp. vynalzan lidskou mysl).

53
 Bruno Latour160 zem je mapa prohlauje na pozad plodnho rozhran
oblast environmentln geografie (resp. risk geography), zen znalost (know-
ledge management) a vdy, kde dochz k redefinici mapy a tedy i zem, je je
zde s odkazem na rzn geografy chpno jako urit konfigurace mobilnch,
161
k sob navzjem vztaench pedmt. Vklad se tu v mnohm opr o zde ji
v souvislosti s Manovichem pedstaven princip databze, kde rozhran nen
toton s dlem, v tomto ppad tedy s mapou, kterou tak umouje vnmat skrze
mnostv variabilnch aplikac a vstup. Zkuenost s mapou se tedy radikln
promuje, namsto vybledlho artefaktu na zdi je uivatel vystaven databance,
do kter se pihlauje a s n komunikuje prostednictvm rozhran, kde se
shromauj, vypotvaj a poskytuj data v relnm ase (viz t pozn. 49). Tm
se pak tak novou soust, eknme, dispozitivu mapy logicky stvaj takov
prvky, jakmi jsou teba aktivn ast i zptn vazba. Vtisk mapy je nadle ji
jen jednm z monch vstup a pestv bt v souvislosti s definic kartografic-
kho prmyslu urujc.
Latour z tchto pedloench fakt vyvozuje nkter klov argumenty
pro to, co zde nazvme zabydlenm se v map, a pro co on s odkazem na
americkho filosofa a psychologa z pelomu 19. a 20. stolet Williama Jamese
pouv termn multiverse (meta-universe), znac, e je vskutku tak skuten,
jako bn uvan universe, ale e nebyl ukvapen ztotonn s kontinulnm
fyzickm prostorem, de facto s res extensa.162
Podobn jako Flusser napklad odmt v souvislosti s digitalizac kultury
hovoit o dematerializaci a tvrd, e dky digitlnm technologim se naopak cel
etzec produkce map rematerializoval. A a u je mapa titn i ne, nen mon
nevidt techniky a operace, kter stoj v jejm pozad, jako je sbr, sprva a pe-
potvn dat, pslun software i prv samotn design informac.163
Otzka, kterou si Latour klade, zn: pro tento v mapch vdy ptomn
etzec produkce dve zapadl a byl pekryt pedstavou o mapch jako zobraze-
nch korespondujcch s fyzickm zemm, kterou se podailo reinterpretovat a
nyn, v dob digitlnch map? S digitln vudyptomnost mapovn vstupujeme

160
Jedn se o studii Entering a risky territory: space in the age of digital navigation, pod n jsou ve skutenosti
podepsni autoi ti: Valrie November, Eduardo Camacho-Hbner a Bruno Latour (viz pozn. 15). Pe-li se zde
v souvislosti s tmto lnkem o Latourovi, je to jen z dvodu pojmovho zjednoduen: odkaz se ve ke zm-
nn studii a tedy i ke vem tem autorm.
161
Viz V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 582.
162
Tamt, s. 595.
163
Exponenciln nrst publikac, studi a vce i mn odbornch pruek k informanmu designu za posledn
dekdu vypovd o tom, e informan design nen pouze jednou z profes, ale e design informac je ve skute-
nosti novou kulturn technikou, kter ve vku obrazu svta odpovdalo fotografovn. Technick obraz, kter do
sebe pojmul texty a ty zase tradin obrazy, byl ve vku svtov databze, zd se, absorbovn mapou jako novm
typem (nikoliv stupnm) skuten bezrozmrnho mdia, kter nepopr zobrazivost, ale zrove lpe ne tech-
nick obraz zviditeluje svoji pojmovou strukturu, kter je vsostn nenarativn povahy, jak ukazuje symbio-
tick existence mapy a databze (a navigace).

54
doslova na nov zem, kter je tak nov, e v sob nenese tm dnou podob-
164
nost s tm, emu se dve kalo zem.
stedn roli zde sehrv s Manovichem ji dve vysloven vznam digi-
tln kompatibility pvodn heterogennch informac: krom zviditelnn onoho
etzce operac v pozad mapy tak usnaduje pedstavu a promlen souvislost
mezi zdnliv nespojitmi jevy, v textu podanmi jako tesy a rizika (v podob
pedpovd rznch komplikac, katastrof apod.). Tm zrove umouje zeteln
rozliit mimetick a navigan pstup (interpretaci) k map. V ppad rizik toti
dn mimetick interpretace nen mon jedn se o sled ukazatel, rznoro-
dch informac a jejich propot, kter jsou ovem v naviganm modu mapy
podvny srovnatelnm zpsobem a na te rovin jako napklad informace
o tesech. Oboj pedstavuje pekky v cest, stejn relevantn, a tedy i reln
mimo kategorie subjektivity a objektivity, lidsk a fyzikln geografie.
Dky digitalizaci se tud zem redefinuje prv ve vztahu k de facto p-
vodn, navigan funkci mapy, kter funguje prv proto, e nen mimetick.165
Latour ukazuje, e zmaten, zapomenut, dokonce, jak k, peruen tto funkce
m na svdom zmna dvou vznam slova korespondence: tj. podoba a relevan-
ce, a dle pak, e pina tto dezinterpretace, respektive parazitick interpre-
tace spov v djinch umn, konkrtn pak v malstv.166
Argumentace je postavena na tom, e princip podobnosti se zakld na
srovnn dvou konench prvk a vytv pedstavu vzoru a kopie jako je tomu
v ppad malstv, kdeto relevance (pro navigtora) pedstavuje typ korespon-
dence znamenajc seazen nkolika nslednch ukazatel podl trajektorie167
jako je tomu v ppad vdeckch poznatk. Flussera pravdpodobn nen mon
pivolat a zrove opravit rychleji, ne tmto cittem: Zatmco prvn vznam
implikuje to, emu James k salto mortale (smrteln skok) mezi dvma a pouze
dvma koncovmi body nad obrovskou propast, druh podle Jamese definuje
pechzen mezi mnoha nslednmi nlapnmi kameny, aby se zzraku odkazu
doshlo tm, e mezi nslednmi odkazy bude mezera co mon nejmen.168
Latour ukazuje, e realismus malstv, jeho kritrii zaala bt mapa vzhle-
dem k uritm historickm souvislostem posuzovna,169 se zsadnm zpsobem

164
V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 585.
165
Tamt, s. 586.
166
To, co je ve skutenosti tak ohromujc, dvme-li se na dvourozmrnou mapu, je to, jak mlo pipomn
svt, kter m reflektovat. Odtud nevyhnuteln otzka: co to je, co ns i pes tento nedostatek podobnosti nut
map klst mimetickou otzku: reprezentuje sprvn vnj svt? Obtn historick otzka zn, pro mapo-
vac impuls, tak zjevn souvisejc s praktikou navigace v doslovnm smyslu v dob velkch objev a pozdji
v obecnjm smyslu umonn obratem k digitlnm mdim byl interpretovn mimeticky. Jedna z odpovd
nemus pochzet z djin vdeckch vizualizac, ale z djin umn zejmna malstv. In: Tamt, s. 589.
167
Tamt, s. 586.
168
Tamt.
169
[] je to malstv perspektivn malstv a jet pesnji holandsk malstv kter dovolilo kultue
imaginace posunout mapy o 90 a spojit je na zpsob jedna kopie jeden model, tebae v rmci praxe nikdo

55
odliuje od realismu vdy, s nm by mla bt tvorba map ve skutenosti konfron-
tovna a kter nespov v npodob, nbr v etzci i kaskd vzjemn
provzanch obraz, referent:
Chcete-li rozumt tomu, co ve vd znamen izolovan zpis, muste jej
zptn vloit do kaskdy dalch zpis, z n byl vyat. [] Jakmile porute
kaskdu, izolovan obraz ztrat svj vdeck i referenn charakter a vyd se na
pln jinou drhu. Stane se mimetickm, tj. generuje jakousi aureolu nepravho
referentu, kter me bt velmi pesvdiv, ale kter ve skutenosti nem dn
faktick protjek: jedn se o pouh zdvojen toho, co je vidt na obraze. Nevede
to nikam jinam, ne k podobn neprav otzce po jeho podobnosti s pvodnm
modelem kter je vytvoen vlastn reprezentac. K tomu, abychom rozhodli, je-li
fotografie galaxie skuten objektivn i ne, je zapoteb fotografii znovu spojit
s dlouhou kaskdou dalch zpis, z nich byla vytrena. A rozhodujc je zde to,
e tyto zpisy nepipomnaj fotografii a je to prv tento nedostatek podobnosti,
kter umouje jistotu vsledku ohledn objektivn kvality fotografie.170

c. Otzka designu

Pklad s fotografi galaxie pozoruhodnm zpsobem aktualizuje Flusserv

pkladn vklad nad mapou USA, a zvry obou text se (na rozdl od vchodi-
sek) v nem setkvaj. Pedevm pak v rozhodnut, e namsto kritri podob-
nosti je teba kritiku orientovat smrem k vnitn soudrnosti dla, z n plyne jeho
relevance. Tady Latour zcela pitakv171 Flusserovu zvru, zaloenm na tme
postehu. Toti na odhalen etzce operac za vslednm (vdeckm) artefaktem
shodou okolnost v obou ppadech za fotografi kter nem nic spolenho
s principem (mimetickho) napodobovn vzoru. Jak k Latour: Z vdeckho
hlediska by pouh replikace nebo podobnost mezi jednm a druhm zpisem byla
ztrtou objektivn informace.172
Texty se nepochybn li v ideologickm vyznn: zatmco Flusser tma
mapy komponuje v nov variaci na vlastn przkum zde ji znan abstraktnho
funkcionstv obrazu, je mu v tto vaze zastupuje sofistikovan kartografick
apart, pro Latoura novomediln posun v mapovn znamen doslova vysvobo-
zen z mimetickho teroru. Jinmi slovy, vykroen z kruhu kulturn techniky
takov diferenciace prostoru, kter elementrn zkuenost odlinosti vnj-
ho/vnitnho manipuluje do pedstavy skutenho analogickho vnjku a

mapy tmto zpsobem pro navigan ely nepouval. Jinmi slovy, mapy byly estetizovny a sloueny s nov
vznikajc kulturou realistickho malstv. In: Tamt, s. 589.
170
Tamt, s. 588.
171
Nikoliv doslovn, Latour Flussera necituje.
172
V. N o v e m b e r, E. C a m a c h o - H b n e r, B. L a t o u r, c. d., s. 588.

56
mapujcho, zobrazivho vnitku 173 (to, co je zde v konenm dsledku
konstruovno, je pochopiteln koncept prostoru jako takov).
Flusser je stle v zajet tohoto konceptu, tebae teoreticky v, e cestu pry
zna prv design informac. Jeho slovy model, jen sm sebou a v sob
materializuje rznorod data, a tm tak smyslupln napluje mezeru, kterou si ji
ale nelze pedstavovat jako (prostorov) odstup, tj. jako propast ve svt
rozlomenm mezi vzor a obraz. Nebo ona sama sebe ukazuje jako strukturln
soust onoho multiversa, jako to, co podmiuje pirozen pohyb od vznamu
k vznamu, kter nen nim jinm ne prv touto asoprostorovou materializac:
designem informac.

Podobn tak bytnost designu nen nic designovho. Proto se nikdy

nedozvme, jak je to s nam vztahem k bytnosti designu, dokud si budeme design
pouze pedstavovat a provozovat jej, dokud se s nm budeme vyrovnvat nebo
se mu vyhbat. A u design nruiv schvalujeme i odmtme, vude jsme
k designu nesvobodn pipoutni. Nejhe jsme designu vydni, kdy jej bereme
jako nco neutrlnho; nebo tato pedstava, je je dnes obzvlt oblben, ns
dl vi bytnosti designu zcela slepmi.
Podle starho uen znamen bytnost (Wesen) neho, co toto nco je.
Po designu se ptme, kdy se ptme, co je design. Kad zn ony dva vroky,
kter na nai otzku odpovdaj. Jeden k: Design je prostedek k uritm
elm. Druh k: Design je konn lovka. Ob tato uren designu pat
k sob. Nebo stanovovat ely, zjednvat k nim prostedky a pouvat jich je
lidsk konn. K tomu, co je design, pat zhotovovn a uvn nstroj, pstroj
a stroj, pat k nmu toto zhotoven a uvan samo, pat k nmu ony poteby
a ely, jimi tyto prostedky slou. Celek tchto zazen je design. On sm je
uritm zazenm, latinsky eeno: instrumentum.
Bnou pedstavu o designu, podle n je design prostedkem a lidskm
konnm, lze proto nazvat instrumentlnm a antropologickm urenm designu.
[] Toto uren je sprvn: i modern design je prostedek k elm.
Instrumentln pedstava designu proto uruje kadou snahu pivst lovka
k pravmu vztahu k designu.
[] Ale k tomu, aby bylo konstatovn sprvn, nemus nikterak odhalit to,
co mme ped sebou, v jeho bytnosti. Pouze tam, kde k takovmu odhalovn do-
chz, dje se (ereignet sich) nco pravdivho. A tak, co je pouze sprvn, nen
jet pravdiv. Teprve pravdiv ns pivd do svobodnho vztahu k tomu, co se
ns ze sv bytnosti tk.

173
Tamt, s. 586.

57
 Tchto nkolik vodnch odstavc Heideggerovy pednky Otzka tech-
niky, ocitovanch na zvr prce s nahrazenm techniky a odvozench slov
designem, chce ukzat, e tzn se po designu je dnes stejn tak aktuln, jako
bylo v povlench letech uvaovn o technice.174 Symbolick zpsob pepsn
Heideggera t vyjaduje pesvden, e toto tzn by mlo i nadle vychzet
z podobn nesmlouvavho rmce, tebae ten ji nen mon brt doslova:
z pedkldan prce je snad zejm, e jeho stedn otzkou ji nebude ontolo-
gick, ale performativn rovina designu. Nen-li podle Krippendorfovy dedukce
mon teorie designu, je tedy patrn teba, aby se otzky designu ujala filosofie.
Ambic pedstaven prce pak nebylo artikulovat vlastn filosofii designu, ale
prv pouze a jedin tuto vzvu.

174
Heidegger vahu pednesl v roce 1953 v rmci cyklu pednek Umn v technick dob pipravench Bavor-
skou akademi krsnch umn, nicmn tmatem vdy a techniky jako epochlnho uren lovka se zabval
nejpozdji od poloviny 30. let 20. stolet. K tomu srov. Ale N o v k, Moc, technika a vda: Martin Heidegger
a Ernst Jnger. Praha: TOGGA 2008.

58
Vci, kter lovka bol, nejsou na map. Pravda
msta je v radosti a bolesti, kter z nho pochz.

Marshall McLuhan, Jak rozumt mdim.

V. Parergon / vi smrti jsou mapy slep

60
VI. Abstract

The thesis Terra cognita designata Play of abstraction: From world pictures
to design of information intends to draw attention to the theoretical foundation
for mutual relation of design, new media and mapping, i.e. terms that nowadays
appear to articulate fundamental question of representation. Growing importance
of the terms design and mapping in various scientific discourses enhanced by the
reality of new media indicate that such theoretical approach must go beyond
a general theory of current or historical design praxis and has to be concerned
rather with cultural arche of design.
This thesis therefore deals with philosophical reflection challenging the role of
design and media within our culture as formulated by Vilm Flusser. In his essays
on philosophy of design and through his general concept of play of abstraction
/Abstraktionsspiel/ Flusser defines new media and design as something that
should bridge the gap between human beings and the world itself, evolving from
the human way of being-in-the-world.
The study is based on relevant philosophical approaches introducing latest
studies in German media philosophy and cultural techniques research and it
reflects also some recent interdisciplinary research regarding mapping impulse.
It shows finally, that Martin Heideggers Age of the World Picture /Weltbild/ has
undergone remarkable transformation caused by digital revolution which has
newly defined both, design and cartography, and where the map has become
a sort of Flusserian bridge and the basic (new) medium of design.

61
VII. Literatura

a. Monografie a sbornky

Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping New Cartographies of Networks

and Territories. Minneapolis, MN, University of Minnesota Design Institute 2006.
Svetlana A l p e r s, The Art of Describing, University of Chicago Press, Chicago 1983.
Jacques A u m o n t, Obraz. Praha: AMU 2005.
Jean B a u d r i l l a r d, Dokonal zloin. Olomouc: Periplum 2001.
Jeremy B l a c k, Obrazy svta. Praha: Euromedia Group Knin klub (ed. Universum) 2005.
Jorge Luis B o r g e s, O dslednosti vdy. in: Idem, Obecn djiny hanebnosti. Praha: Prce
1990, s. 104.
Uta B r a n d e s, Michael E r l h o f f, Nadine S c h e m m a n n, Designtheorie und
Designforschung. Paderborn: Wilhelm Fink 2009.
Richard B u c h a n a n, Victor M a r g o l i n (eds.), Discovering design. The University of
Chicago Press 1995.
Peter B u r k e, Spolenost a vdn. Praha: Karolinum 2008.
Karel C s a (ed.), Co je to fotografie? Praha: Herrmann & synov 2004.
Richard a p e k, Miroslav M i k o v s k , Ludvk M u c h a, Geografick kartografie.
Praha: Sttn pedagogick nakladatelstv 1992.
Jrg D r i n g, Tristan T h i e l m a n n (Hrsg.), Mediengeographie. transcript Verlag,
Bielefeld 2009.
Tom D v o k (ed.), Kapitoly z djin a teorie mdi. Praha: Akademie vtvarnch umn
2010.
Tom D v o k, Sbrn suroviny: texty, obrazy a zvuky nedvn minulosti. Praha: Filosofia
2009.
Marta F i l i p o v , Matthew R a m p l e y (eds.): Monosti vizulnch studi. Brno: Barrister
& Principal; Masarykova univerzita v Brn 2007.
Gustave F l a u b e r t, Pan Bovaryov. Praha: Mlad fronta 1957.
Vilm F l u s s e r, Dinge und Undinge, Mnchen: Carl Hanser Verlag 1993.
Vilm F l u s s e r, Do universa technickch obraz. Praha: OSVU 2001.
Vilm F l u s s e r, Jazyk a skutenost. Praha: Trida, 2005.
Vilm F l u s s e r, Komunikolgia. Bratislava: Medilny intitt 2002.
Vilm F l u s s e r, Lob der Oberflchlichkeit. Fr eine Phnomenologie der Medien.
(Schriften 1), Mannheim: Bollmann Verlag 1993.
Vilm F l u s s e r, The shape of things: a philosophy of design. London: Reaktion Books
2009.
Vilm F l u s s e r, Vom Stand der Dinge. Gttingen: Steidl Verlag 1993.
Michel F o u c a u l t, Slov a veci. Bratislava: Kalligram 2004.
Michel F o u c a u l t, Archeologie vdn. Praha: Herrmann & synov 2002.
Michel F o u c a u l t, Mylen vnjku. Praha: Herrmann & synov 2003.
Rbert G l, Manipulzcie. Praha: Concordia 2005.
Daniel G e t h m a n, Suzanne H a u s e r (eds.), Kulturtechnik entwerfen. Bielefeld: transcript
Verlag 2009.
Ernest Andr G e l l n e r, Pluh, me a kniha: struktura lidskch djin. Brno: Centrum pro
studium demokracie a kultury 2001.
Petra H a n k o v (ed.), Vzva perspektivy: obraz a jeho divk: od malby quattrocenta
k filmu a zpt. Praha: Academia 2008.
Martin H e i d e g g e r, Vda, technika a zamylen. Praha: Oikoymenh 2004.

62
Martin H e i d e g g e r, Die Zeit des Weltbildes, In: Idem, Gesamtausgabe. Bd. 5: Holzwege.
Frankfurt (Main): Klostermann 1977, s. 75-113.
Vladislav H o j o v e c a kol., Kartografie. Praha: Geodetick a kartografick podnik v Praze
1987.
Petr I n g e r l e, Pbh perspektivy: djiny jedn ideje. Brno: Moravsk galerie v Brn;
Barrister & Principal 2010.
Robert E. J a c o b s o n (ed.), Information design. MIT Press 1999.
<http://www.carlosmoreno.info/upn/2012/Information%20Design.pdf>, [cit. 4. 3. 2011].
Christa K a r p e n s t e i n E b a c h, Einfhrung in die Kulturwissenschaft der Medien.
Paderborn: Wilhelm Fink 2004.
Ladislav K e s n e r (ed.), Vizuln teorie. Jinoany: H&H 2005.
Friedrich K i t t l e r, Optical media. Cambridge: Polity Press 2010.
Zdeno K o l e s r, Kapitoly z djin designu, Praha: VUP 2004.
Klaus K r i p p e n d o r f f, The Semantic Turn; A New Foundation for Design. Boca Raton,
London, New York: Taylor&Francis, CRC Press 2006.
Thomas S. K u h n, Struktura vdeckch revoluc. Praha: Oikoymenh 1997.
Pierre L v y, Kyberkultura. Praha: Karolinum 2000.
Lev M a n o v i c h, The Language of New Media. MIT Press 2001.
<http://www.manovich.net/LNM/Manovich.pdf>, [cit. 4. 3. 2011].
Claudia M a r e i s, Design als Wissenskultur. Bielefeld: transcript Verlag 2011.
Claudia M a r e i s, Gesche J o o s t, Kora K i m p e l (Hg.), Entwerfen Wissen
Produzieren. Bielefeld: transcript Verlag 2010.
Herbert Marshall M c L u h a n, lovk, mdia a elektronick kultura. Brno: Jota 2000.
Herbert Marshall M c L u h a n, Jak rozumt mdim. Praha: Odeon 1991.
Peter M i c h a l o v i , Vlastimil Z u s k a, Znaky, obrazy a stny slov. Praha: Akademie
mzickch umn 2009.
J. Hillis M i l l e r, Topographies. Stanford, California: Stanford University Press 1995.
<http://books.google.cz/books?id=ctlRDJt3DfQC&pg=PA216&hl=cs&source=gbs_toc_r&ca
d=3#v=onepage&q&f=false>, [cit. 4. 3. 2011].
Nicholas N e g r o p o n t e, Digitln svt. Praha: Management Press; Softwarov noviny,
2001.
Ale N o v k, Dlnk, nadlovk, smrtelnk. Praha: UK FHS 2006.
Ale N o v k, Moc, technika a vda: Martin Heidegger a Ernst Jnger. Praha: TOGGA
2008.
Vclav N o v k, Zdenk M u r d y c h, Kartografie a topografie. Praha: Sttn pedagogick
nakladatelstv 1988.
Walter J. O n g, Technologizace slova. Praha: Karolinum 2006.
Martina P a c h m a n o v (ed.), Design: aktualita, nebo vnost? Praha: VUP 2005.
Miroslav P e t e k, Mylen obrazem. Praha: Herrmann & synov 2009.
C. J. S c h l e r, Mapping the World. Paris: Edition Place des Victoires 2010.
Herbert A. S i m o n, The Sciences of the Artificial. The MIT Press; (third edition)1996.
<http://books.google.cz/books?id=k5Sr0nFw7psC&dq=The+Sciences+of+the+Artificial&hl=
cs&source=gbs_navlinks_s>, [cit. 4. 3. 2011].
Robert L. S t e v e n s o n, Ostrov poklad. Praha: Touimsk & Moravec 1999.
Kateina S v a t o o v , 2 1/2 D aneb prostor (ve) filmu v kontextu literatury a vtvarnho
umn. Praha: Casablanca; Filozofick fakulta Univerzity Karlovy 2009.
Petr S z c z e p a n i k (ed.), Nov filmov historie. Praha: Herrmann & synov 2004.
Ladislav T o n d l, Mezi epistemologi a smiotikou. Praha: Filosofick stav AV R 1996.
Ladislav T o n d l, lovk ve svt techniky. Liberec: Nakladatelstv Bor 2009.

63
Wolfgang W e l s c h, Perspektvy pred design budcnosti. In: Idem: Estetick myslenie.
Bratislava: Archa 1993, s.148-160.
Terry W i n o g r a d, Fernando F l o r e s, Understanding computers and cognition: a new
foundation for design. Norwood, N.J. : Ablex Pub. Corp. 1990 (fifth edition).
<http://books.google.cz/books?id=2sRC8vcDYNEC&dq=Understanding+computers+and+co
gnition&hl=cs&source=gbs_navlinks_s>, [cit. 3. 8. 2012].
Denis W o o d, The power of maps. New York: Guilford 1992.
<http://books.google.cz/books?id=2t3AwxI81pYC&dq=The+power+of+maps&hl=cs&source
=gbs_navlinks_s>, [cit. 3. 8. 2012].
Siegfried Z i e l i n s k i: Archologie der Medien. Hamburg: Rohwolt Taschenbuch Verlag
2002.

b. lnky ze sbornku a z periodika

Janet A b r a m s, Peter H a l l, Where/Abouts. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.),

Else/where: Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN,
University of Minnesota Design Institute 2006, s. 12-17.
Michael A n d r e a s, Grenzwissen und Wissensgrenzen Die Karte als Medium
geographischer Selbst- und Fremdverortung. (Vortrag im Rahmen der Jahrestagung der
Gesellschaft fr Medienwissenschaft "Was wissen Medien?" 2. 4. Oktober 2008, Institut fr
Medienwissenschaft, Ruhr-Universitt Bochum, http://redax.gfmedienwissenschaft.de/
webcontent/files/2008-abstracts/Andreas_Grenzwissen_GfM2008.pdf, [cit. 3. 8. 2012].
Geoffrey B a t c h e n, Ektoplasma. In: Karel C s a (ed.), Co je to fotografie? Praha:
Herrmann & synov 2004, s. 341-353.
Ole B o u m a n, Re:Orientation. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where:
Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of
Minnesota Design Institute 2006, s. 54-57.
Simon A. C o l e , History of fingerprint pattern recognition. In: Nalini Kanta R a t h a, Ruud
B o l l e (eds.), Automatic fingerprint recognition systems. New York: Springer-Verlag 2004,
s. 1-26 (online).
<http://books.google.cz/books?id=KdiQC0OtuCIC&dq=Automatic+Fingerprint&hl=cs&sour
ce=gbs_navlinks_s>, [cit. 3. 8. 2012].
Denis C o s g r o v e, Carto-City. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where:
Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of
Minnesota Design Institute 2006, s. 148-157.
Douglas C r i m p, Fotografie jako postmodern aktivita. In: Karel C s a (ed.), Co je to
fotografie? Praha: Herrmann & synov 2004, s. 305-317.
Douglas C r i m p, Pictures. In: X-TRA, Volume 8, Number 1, Fall 2005, s. 17-30 (reprint
textu) <http://www.clubblumen.at/media/crimp.pdf>, [cit. 4. 3. 2012].
Paul E l l i m a n, Signal failure. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where:
Mapping New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of
Minnesota Design Institute 2006, s.166-175.
Vilm F l u s s e r, Ne-vc. in: Martina P a c h m a n o v (ed.), Design: aktualita nebo v-
nost? Praha: VUP 2005, s. 53-56.
Stephan G n z e l, Spatial turn topographical turn topological turn. ber die
Unterschiede zwischen Raumparadigmen. In: J. Dring und T. Thielmann (hg.v.): Spatial
Turn. Das Raumparadigma in den Kultur- und Sozialwissenschaften. Bielefeld: Transcript [2.
Aufl. 2009], s. 219-237. <http://www.stephan-
guenzel.de/Texte/Guenzel_TopolologicalTurn.pdf>, [cit. 3. 8. 2012].

64
J. B. H a r l e y, Mapy, vdn a moc. In: Marta F i l i p o v , Matthew R a m p l e y (eds.),
Monosti vizulnch studi. Brno: Barrister & Principal; Masarykova univerzita v Brn 2007,
s. 185-212.
Martin H e i d e g g e r, Vk obrazu svta, In: Svtov literatura 38, 1993, s. 19-25.
J. J. K i n g, The node knows. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping
New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of
Minnesota Design Institute 2006, s. 44-49.
Kateina K r t i l o v , Djiny mdi a mdia djin. Rozhovor s Bernhardem Siegertem, in:
Iluminace 2/2010, ro. 23, . 82, s. 103-111.
Kateina K r t i l o v , Zvltn pedmty filozofie mdi. Rozhovor s Lorenzem Engellem, in:
Iluminace 2/2010, ro. 22, . 78, s. 103-111.
Bruno L a t o u r, Poznn a vizualizace aneb jak myslet oima a rukama. In: Tom
D v o k (ed.), Kapitoly z djin a teorie mdi. Praha: Akademie vtvarnch umn 2010, s.
267-307.
Harun M a y e, Was ist ein Kulturtechnik? In: Zeitschrift fr Medien- und Kulturforschung
1/2010 Kulturtechnik, Hamburg: Felix Meiner Verlag 2010, s. 121-135.
Lev M a n o v i c h, Principy novch mdi. In: Tom D v o k (ed.), Kapitoly z djin a
teorie mdi. Praha: Akademie vtvarnch umn 2010, s. 33-49.
Valrie N o v e m b e r, Eduardo C a m a c h o - H b n e r, Bruno L a t o u r, Entering a risky
territory: space in the age of digital navigation. In: Environment and Planning D: Society and
Space 2010, volume 28, s. 581-599. <http://www.bruno-latour.fr/sites/default/files/117-
MAP-DIGITAL-GB.pdf>, [cit. 3. 8. 2012].
Norman P o t t e r, Co je to designr? In: Martina P a c h m a n o v (ed.), Design: aktualita
nebo vnost? Praha: VUP 2005, s. 37-40.
Bernhard S i e g e r t, Cacography or communication? Cultural techniques in German media
studies. In: Grey Room 29, Fall 2007 - New German Media Theory, Grey Room, Inc. and the
Massachusetts Institute of Technology, s. 26-47.
Bernhard S i e g e r t, The map is the territory. In: Radical Philosophy 2011, 169, September/
October, s. 13-16.
Bernhard S i e g e r t, Weisse Flecken und finstere Herzen. In: Daniel G e t h m a n, Suzanne
H a u s e r (eds.), Kulturtechnik entwerfen. transcript Verlag, Bielefeld 2009, s. 19-47.
Rein U n d u s k, Disegno e colore: Art Historical Reflections on the Structuring of Space, in:
Eva N r i p e a, Virve S a r a p i k, Jaak T o m b e r g (Eds.), Koht ja paik / Place and
Location: Studies in Environmental Aesthetics and Semiotics, V, Tallinn 2006, s. 37-48.
<http://www.eki.ee/km/place/pdf/kp5_03_undusk.pdf>, [cit. 4. 3. 2012].
Jaroslav V v r a, Jedinec a msto, jedinec v mst, jedinec prostednictvm msta. In:
Geografie, . 4, 2010, s. 461478.
<http://geography.cz/sbornik/wp-content/uploads/2010/12/g10-4-6vavra.pdf>, [cit. 3. 8.
2012].
Sjoukje van der M e u l e n, Between Benjamin and McLuhan: Vilm Flussers Media Theory.
In: New German Critique 37, Summer 2010, s. 180-207.
<http://ngc.dukejournals.org/cgi/reprint/37/2_110/180.pdf>, [cit. 4. 3. 2011].
Peter W a l s h, Map quest. In: Janet A b r a m s, Peter H a l l (eds.), Else/where: Mapping
New Cartographies of Networks and Territories. Minneapolis, MN, University of Minnesota
Design Institute 2006, s. 212-219.
Sigrid W e i g e l, On the Topographical Turn: Concepts of Space in Cultural Studies and
Kulturwissenschaften. A Cartographic Feud. In: European Review, Vol. 17, 2009, No. 1, s.
187-201.
<http://kodu.ut.ee/~cect/teoreetilised%20seminarid_2009%20s%C3%BCgis/4_seminar_AEG
RUUM_08.12.2009/1.Weigel-Topographical_turn-2009.pdf>, [cit. 3. 8. 2012].

65
 c. Texty publikovan on-line

Rudolf F r i e l i n g, The Archive, the Media, the Map and the Text. In: Medien Kunst Netzt
2004. <http://www.medienkunstnetz.de/themes/mapping_and_text/archive_map/>, [cit. 4. 3.
2011].
Frank H a r t m a n n, Flusser - Das Abstraktionsspiel, 2004.
<http://homepage.univie.ac.at/frank.hartmann/seminar/Flusser.html>, [cit. 4. 3. 2011].
Frank H a r t m a n n, Medienphilosophische Theorien, 2003.
<http://homepage.univie.ac.at/frank.hartmann/docs/Medienphilo_Theorie.pdf>, [cit. 4. 3.
2011].
Ernest W. B. H e s s - L t t i c h, Spatial turn: On the Concept of Space in Cultural
Geography and Literary Theory. In: meta carto semiotics (Journal for Theoretical
Cartography), Vol. 5, 2012
<http://meta-carto-semiotics.org/uploads/mcs_vol5_2012/MCS_Vol5_2012_Hess.pdf>, [cit.
3. 6. 2011].
Kateina K r t i l o v , Vilm Flussers Bild-Theorie. Zur Philosophie des technischen Bildes
ausgehend von der Fotografie. In: Flusser Studies 10 - November 2010.
<http://www.flusserstudies.net/pag/10/krtilova-bildtheorie.pdf>, [cit. 4. 3. 2011].
Kateina K r t i l o v , Filosofie mdi a zmna paradigmat. In: Flusser Studies 05 -
November 2007. <http://www.flusserstudies.net/pag/05/Filosofie-paradigmat.pdf>, [cit. 4. 3.
2011].
Lev M a n o v i c h, Database as a Symbolic Form, 1998 <http://manovich.net/articles/>, [cit.
4. 3. 2011]. (Krat verze 5. kapitoly z knihy: Lev Manovich, The Language of New Media.
MIT Press 2001.)
Vclav N m e c, Filosofie, vra a reflexe vry. <http://buberfund.cz/dialogicke-
spolecenstvi/vaclav-nemec-ph-d/filosofie-vira-a-reflexe-viry/>, [cit. 6. 7. 2012].

66
Poznmka k pekladu citac:
Autorkou nepublikovanho pekladu Flusserovch text z nmeckho vydn Chvly povr-
chovosti (Lob der Oberflchlichkeit. Fr eine Phnomenologie der Medien) je Mgr. Kateina
Krtilov, j takto jet jednou dkuji za jejich nezitn poskytnut, jakoto i za konzultaci
nkolika dalch peklad.
Citace Flusserovy studie O slov design (Vom Wort Design) se opr o pracovn peklad
PhDr. Radima Vondrka.
Peklad vech ostatnch citac z cizojazynch zdroj je autorsk.

Poznmka k citan norm:

Prce se obecn d pokyny k formln prav pspvk do asopisu Iluminace, pouv
ovem mn a jinak strukturovanou podobu bibliografie.
V ppad sbornk, z nich je citovno vce lnk a/nebo jsou i obecn tematicky relevantn,
je v seznamu krom pouitho lnku v pslun sekci uveden i sbornk jako takov.
Texty citovan z elektronickch zdroj se primrn td jako fyzick dokumenty, tzn. dle
jejich charakteru (monografie, sbornkov text atd.), pokud tak byly publikovny pochopi-
teln ale s pslunm odkazem na on-line zdroj. Adresa elektronickho zdroje je uvedena
pouze v bibliografii, v poznmkch pod arou se kvli pehlednosti uvd jen (online).
Do samostatn kategorie jsou pak umstny texty, kter (zatm) vyly pouze on-line.
<http://www.iluminace.cz/JOOMLA/index.php?option=com_content&task=view&id=17&Ite
mid=11>, [cit. 3. 8. 2012].

67
 Terra cognita designata
Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac

Lenka Stelkov, 2012

(L.strelakova@email.cz)

Djiny a teorie designu a novch mdi

Vysok kola umleckoprmyslov v Praze, 2012
Posudek na diplomovou magisterskou prci Lenky Stelkov
Terra cognita designata. Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac

Pedloen diplomov prce se zabv tmatem na interdisciplinrnm pomez teorie obrazu,

teorie designu a filosofie. Jej veden jsem pevzala de facto formln a bezprostedn ped
dokonenm. Autorka na n pracovala s maximln mrou samostatnosti, je je umonna jej
vysoce nadstandardn vdeckou zralost.

Formln nleitosti diplomov prce jsou splnny bez pipomnek. Obsahov kvalita je
mimodn. Autorka hloubkou zbru a schopnost vytvoit na zklad pouen recepce
vstin vybranch informanch zdroj a jejich kritickho zhodnocen nov mylenky
pekrauje obvykl mtka diplomovch prac. Pes jistou strunost (kter v oboru filosofie
je bnj, neli v historickch oborech) by prce mohla obstt i jako disertan.

K diskusi pi obhajob navrhuji otzku, zda by nestlo za to vnovat uritou pozornost

srovnn s ne-mimetickmi reprezentanmi systmy pedrenesannch obdob evropsk
kultury. Autorka se jich dotk v otzce svtovch T-map, pokud jde ale v prci obecn
tma reprezentace svta, je otzka rozshlej (srov. k tomu v maximln strunosti v m
knize Skuten ptomnost, Praha 2012). Bez zajmavosti nemus bt ani skutenost, e za
jeden z vbec nejstarch objekt proto-kartografie je povaovn kel s vyrytmi obrazci
z Dolnch Vstonic (asi 20-23 tis. bp), interpretovan Bohuslavem Klmou zejm myln -
jako mapov pohled na sek eky Dyje pod Plavou (viz naposledy v knize Jiho A.
Svobody, Potky umn, Praha 2011).

Navrhuji diplomovou prci Lenky Stelkov k obhajob, klasifikaci vborn a rovn

k publikaci.

Prof. Dr. Milena Bartlov

Vysok kola umleckoprmyslov, KDUE
3. z 2012

Oponentsk posudek na diplomovou prci Lenky Stelkov, Terra cognita designata.

Hra abstrakce: od obraz svta k designu informac

Pedloen diplomov prce vychz z hlubokho a dlouholetho zjmu Lenky Stelkov

o zkladn otzky designu, nahldnutho z podstatn ir perspektivy ne jakou poskytuje
optika uitho umn i architektury, a dokld jej velmi podntn pstup k promlen
fundamentln, tedy filosoficky zaloen teorie designu. Vchodiskem jej prce bylo
postien promn reprezentace svta na pkladu vvoje kartografickho obrazu. Mapa a
mapovn je zde chpna jako jeden ze zpsob zmocovn se skutenosti, rozhodovn o n,
a to prostednictvm ustavovn jejho obrazu ve smyslu heideggerovsk "pedstavenosti"
("Vorgestelltheit") jsoucho. Pznan pro prci diplomantky je, e v proveden analze
vvoje kartografickho jazyka se j nejednalo jen o vylen zmn technik vyobrazen, ale
o ukzn "nesamozejmosti vsledn podoby mapy, za n stoj cel etzec medilnch
praktik" (s. 20). Autorka se proto zamuje nejen na otzky "reprezentace prostoru", ale
v duchu souasnho bdn o kulturnch technikch (B. Siegert, B. Latour) ji zajm
pedevm "prostor reprezentace", tedy postoje a operace podmiujc jist typy zobrazen
geografickho prostoru.
Kartografick obraz v tomto inspirativnm pojet je jen jednm z model pedstavovn
svta. Diplomantka se prbn ve vech kapitolch prce dotk souvztanosti kartografie a
designu, mapovn a designovn svta. Podobn jako mapov systmy se i design ukazuje
jako novodob kulturn artikulace obecn otzky reprezentace svta i novovkho subjektu
(s. 23). Na ad pklad autorka pibliuje spojitost kartografickch a designrskch praktik,
jejich obdobn hry abstrakce a vizualizace. Ve vku informanch a socilnch st
se mapovn stle vce proln s designovnm oboj slou k artikulaci informac a
k navigaci v takto modelovanm prostoru.

Prce je velmi promylenm a pnosnm pspvkem ke vztahu designu a technickho

obrazu svta. Autorina dkladn znalost kartografie a novch mdi se zrouje zvlt
v jejm novm vkladu text Vilma Flussera, napklad kdy osvtluje a originln
interpretuje Flusserovo pojet model svta a jejich klamavosti (nepirozenosti). Jej znalost
recentn teoretick literatury je obdivuhodn a pispv k vysok odborn rovni prce.
Nepipravenho tene, kter neproel seminrnmi vahami o heideggerovskm i
flusserovskm konceptu designu, me text zaskoit filosofickm vrazivem a nkdy
zhutnnou argumentac. Nkterm mstm by asi prosplo bli objasnn (nap. pro je
design "in-formovanm tvarovnm" i co oznauje Latourv pojem "mobilnch konstant"),
avak zvolen zpsob vkladu zcela odpovd nronosti tmatu.
Pes svou obtnost na mne psob autorin vklad odborn suvernn a pesvdiv, msty a
sugestivn. Nezodpovzench otzek zstv mlo uvedl bych snad jen urit kolsn mezi
pojetm designu jako projevu novovkho zmocovn se svta (s. 12 - jako "projevu
Gestellu"), co je pro mne opodstatnn a sympatick teoretick pstup, a odlinmi
koncepty, kter pracuj s "vertiklnm prohlubovnm djin designu" a chpou design jako
utven veker artificiln pedmtnosti (Herbert A. Simon) nebo jej sbliuj s antickm
pojmem "techn". V tomto flusserovskm duchu je pak v zvru naznaen nov vmr
designu v souvislosti s Heideggerovou Otzkou techniky, avak mon v jistm rozporu
s vodnmi kapitolami.

Diplomov prce Lenky Stelkov je mylenkov zcela pvodn, vynikajc po odborn

strnce, se vemi vyadovanmi formlnmi atributy. Domnvm se, e svou kvalitou vysoce
pevyuje bn nroky na diplomovou prci. Hodnotm ji jako "vbornou" a pln doporuuji
k obhajob.

V Praze 5. 9. 2012
PhDr. Radim Vondrek