#mm net art

Publikace vychz sfinann podporou Ministerstva kultury esk republiky.

Pastiche Filmz, 2014

www.pastichefilmz.org

Selection Marie Meixnerov, 2014

Translation Helena Fikerov, Barbora Greplov, Magda Hrablkov, Marie Meixnerov,
Michaela taffov, 2014
Cover Radim Msc, 2014

Edice PAF
Olomouc 2014

ISBN 978-80-87662-06-9
#mm net art internetov umn
ve virtulnm afyzickm prostoru
prezentace
Internetov umn (net art) je vnmno jako vznamn aodborn ohledvan
oblast souasnho vtvarnho umn. Vprbhu sv vce ne ptadvacetilet
historie se znan promnilo, stejn jako proly vvojem zpsoby teoretickho,
kritickho i autorskho uvaovn o nm. Odpov na otzku Co je to net
art? tak neme bt jednoznan.

Jde o umn nemateriln povahy, kter je prezentovateln vhradn

vprosted internetu? Odkazuje jeho nzev kmdiu, kter pouv, podobn
jako je tomu v ppad video artu nebo land artu (definice mdiem)? Jde
oumn obyvatel internetu, tzv. netizen (sociokulturn definice)? Jedn se
okolektivn procesuln prce asociln sochy vznikajc jet ped nstupem
World Wide Webu? Lze adit knet artu galerijn instalaci zocelovch trubek
inspirovanou internetem, tweet? Je net art synonymum k pojmm net.art
nebo sov umn? Je umleckm hnutm, nebo spe umleckou formou? Je
net art jednou zhistorickch epoch souasnho umn? Pedkldan publikace
si klade za cl poslouit jako vchodisko khledn odpovd na tyto apodobn
otzky tkajc se existence internetovho umn.

Klem k vbru text v antologii #mm net art internetov umn ve

virtulnm afyzickm prostoru prezentace jsou profesn vchodiska odvozen
zvlastn zkuenosti: jako kurtorka, umlkyn apotamo iautorka teoretickch
text aglos se systematicky vnuji tomuto fenomnu od roku 2011. Vpublikaci
jsou do souvislost kladeny dobov texty, manifesty iteoretick i historick
lnky, vnich sleduji net art od jeho technologickch iideovch potk a
do souasnho okamiku synkretickho spojen virtulnho afyzickho svta
avkroen tzv. postinternetovho umn do galerijnho prostoru.

Publikace je sloena ztext eskch izahraninch autor. Antologie jako celek

je do jist mry izznamem technologickch, ale ispoleenskch promn, kter
se voblasti produkce iprezentace internetovho umn odehrly. Akademick
texty stdaj v tematickch kapitolch autorsk manifesty i dokumenty,
jejich obsahov hodnota je vnkterch ppadech ist informativn asvou
formou zpisu ilustrativn. Ointernetovm umn vrmci antologie uvauji
pedevm jako o vyvjejc se umleck form. Tomu odpovd i rozvren
text, mapujcch chronologick fze jejho vvoje.

Antologie je rozlenna do pti tematickch okruh, kter jsou odvozeny od

vznamnch moment vgenealogii internetovho umn: Web 1.0 (Katarna
Rusnkov, Dieter Daniels, Marie Meixnerov); Net.art (net-teka-art)
(Domenico Quaranta, Natalie Bookchin, Alexej ulgin); Web 2.0 (Domenico
Quaranta, Piotr Czerski, Brad Troemel, Artie Vierkant, Ben Vickers, Marie
Meixnerov) a Postinternet (Jennifer Chan, Gene McHugh). Pt kapitola
nazvan jednodue Archivace je vnovna archivaci aprezervaci internetovho
umn (Dieter Daniels, Gunther Reisinger, Matj Strnad). Autorem doslovu je
esk teoretik postinternetu akurtor Lumr Nykl.

Publikace me slouit jako prvotn seznmen s touto specifickou oblast

umleckho svta 20. a21. stolet. Vbr text je uren ipouenm tenm,
kterm nabdne dosud jinde nepublikovan informace a snad i jinou
perspektivu pohledu na fenomn net artu.

#mm
Obsah:

Slovo vodem ............................................................................................................................ 7 vod do minulosti abudoucnosti webu

Matj Strnad, 2014 ................................................................................................ 162
1. Web 1.0 Na internetu nikdo nev, e jsi pes .............................................................. 11
Doslov ...................................................................................................................................... 181
Internetov umn ajeho formty
Katarna Rusnkov, 2005 ...................................................................................... 13 Vudyptomn podmnka spekulace
Poznmka ke star generaci eskch internetovch umlc Lumr Nykl, 2014................................................................................................... 182
Marie Meixnerov, 2014 ......................................................................................... 25
Internetov umn: Nov reim obrazu (Technologie potky) Biografie autor text ......................................................................................................... 187
Katarna Rusnkov, 2005 ..................................................................................... 32 Webov strnky umlc ..................................................................................................... 193
Umn komunikace: Od mail artu ke-mailu Rejstk dl ............................................................................................................................. 199
Dieter Daniels, 1994 ................................................................................................ 37 Jmenn rejstk .................................................................................................................... 205
Net art ped WWW: Planetary Fellowship Zdroje ....................................................................................................................................... 213
(Umlci generace net art 1.0 jako specifick subkultura) Edin poznmka ................................................................................................................. 228
Marie Meixnerov, 2012 ......................................................................................... 42 Summary ................................................................................................................................ 229

2. Net.art [...] J8~g#|\;Net. Art{-^s1 [...] ................................................................................. 49

Legenda net.art
Domenico Quaranta, 2005 ...................................................................................... 52
Introduction to net.art (19941999) [vod do net.artu]
Natalie Bookchin, Alexej ulgin, 1999 .................................................................... 57
Nettime: net.art pvod
Alexej ulgin, 1997 .................................................................................................. 62

3. Web 2.0 Vychovni na webu, pemlme jinak .................................................... 65

Umn netizen
Domenico Quaranta, 2010 ...................................................................................... 68
My, dti st
Piotr Czerski, 2012 .................................................................................................. 72
Klubov mlde: Sociln ivot umlc na Facebooku
Brad Troemel, Artie Vierkant, Ben Vickers, 2012 .................................................. 76
Facebook: Sociln s jako prostor pro umn
Marie Meixnerov, 2013/2014 ............................................................................... 93

4. Postinternet Nestjte si za nim, propadejte vemu ........................................ 109

Zprohlee do galerie (azpt): Komodifikace net artu 19902011

Jennifer Chan, 2012 ............................................................................................... 113
Poznmky kpostinternetu
Jennifer Chan, 2014 .............................................................................................. 138
Postinternet
Gene McHugh, 2010 .............................................................................................. 153

5. Archivace #404 strnka nebyla nalezena ............................................................... 157

Netpioneers 1.0
Dieter Daniels, Gunther Reisinger, 2010 .............................................................. 159
 11

1. Web 1.0
Na internetu nikdo nev, e jsi pes.1

#kontext #prehistorie

1 On the Internet, Nobody Knows You Are ADog. Popisek kreslenho vtipu Petera Steinera pro asopis
The New Yorker zroku 1993. Jde onejastji petiskovan vtip vhistorii asopisu. STEINER, Peter. On the
Internet, nobody knows youre adog. The New Yorker, 5. 7. 1993.
12 Oznaen internet a World Wide Web jsou v populrn terminologii asto
zamovan pojmy, synonymn ovem nejsou. WWW je sluba poskytovan
vrmci ji existujc st internetu awebov prohlee, webov servery
a webov strnky vyuvaj ke sv existenci internetovch protokol
TCP/IP aHTTP. Vznik World Wide Webu je spojovn spelomem let 1989
a1990 ajmnem britskho programtora Tima Bernerse-Leeho, kter bhem
svho psoben vCERNu (Evropsk organizace pro jadern vzkum) vytvoil
prvn nvrh distribuovanho hypertextovho systmu anapsal prvn webov
prohle. Nsledn od roku 1991 lo o voln pstupnou slubu, od
roku 1993 navc poskytovanou zdarma.1 Tehdy byl tak pedstaven grafick
prohle Mosaic.2 V polovin 90. let nsleduj prvn modern prohlee:
Opera (1994), Mozilla (dve Netscape, 1994), Internet Explorer (1995).
Internet, kter byl nyn snadno ovladateln a dostupn (user-friendly), se
v polovin 90. let prudce rozil a zaal se stvat masovou zleitost. Od
roku 1995 umouje objektov orientovan skriptovac jazyk JavaScript
pouvat na internetu prvn animace. Naznaen technologick vvoj se tk
tzv. webu 1.0, etapy ve vvoji webu, kter je zhruba v polovin nultch let
21. stolet nahrazena webem 2.0. Ten na rozdl od webu 1.0 dovoluje
uivatelm bt nejen konzumenty, ale tak se aktivn podlet na tvorb
obsahu.
Prvn okruh text nazvan Web 1.0 m za cl pedstavit nstup internetovho
umn v souvislostech pedchdc z djin vtvarnho umn, konkrtnch
umleckch hnut a technologickho vvoje. Text Internetov umn
ajeho formty (2005) slovensk teoretiky akurtorky Katarny Rusnkov
(*1959) postihuje specifika internetovho umn jako nestabilnho, na ase
zaloenho efemrnho digitlnho mdia, fungujcho na bzi networku.3
V druhm petitnm textu Katarny Rusnkov Internetov umn:
Nov reim obrazu (2005) se autorka zamuje na vyvoj technologickych
pedpoklad vzniku internetovho umn neboli net artu. Ranym
internetovm umleckm projektm se vnuje text nmeckho badatele
Dietera Danielse Umn komunikace: Od mail artu ke-mailu (1994), kter
nzorn ilustruje roli dobovho kontextu vuvaovn onet artu. Text vznikl
v dob, kdy nebyla o internetovm umn jet zahjena odborn diskuze.
Autor proto pojm internetov umn vnvaznosti na mail art. Tento druh
umn je spolen s umleckmi smry a hnutmi (dadaismus, Fluxus,
konceptuln umn, computer art) jednm z nejastji identifikovanych
pedchdc internetovho umn. Blok text vnovany prkopnkm net
artu uzavr m studie Net art ped WWW: Planetary Fellowship (2012),
kter pedstavuje internetov umlce jako svbytnou umleckou subkulturu
s vlastnmi vyjadovacmi a umleckymi prostedky, hodnotami a postoji
vi pevldajcmu umleckmu diskurzu.
#mm
1 Dky tomu tak World Wide Web pevldl nad konkurennm systmem Gopher vyvinutm na University
of Minnesota, kter byl zpoplatnn. Ten Years Public Domain for the Original Web Software. CERN 2003-
04-40 Web Communications ETT Division. [online]. 30. 4. 2003, [cit. 2014-12-24]. Dostupn zWWW:
<http://tenyears-www.web.cern.ch/tenyears-www/Welcome.html>.
2 Prohle byl vyvinut vNational Center for Supercomputing Applications NCSA na Univerzit vIllinois
tymem kolem americkho softwarovho inenra Marca Andreessena. ANDREESSEN, Marc. Mosaic
The First Global Web Browser.The Living Internet[online]. 1. 7. 2007, [2014-12-24].Dostupn zWWW:
<http://www.livinginternet.com/w/wi_mosaic.htm>.
3 Spojen nkolika nezvislch pota umoujc vmnu dat akomunikaci. S.
Internetov umn ajeho formty 13
Katarna Rusnkov | 2005
Internetov umn pat mezi nejmlad formy medilnho umn. Jeho
zkladnmi komponentami jsou pota a informace, skldajc se z bit
a bajt (byt), uren k penosu telekomunikaci, v n dematerializace
umleckho objektu nalz sv absolutn uplatnn.
Expanze internetovho umn souvis s masovm rozenm internetu na
globln rovni od poloviny 90. let 20. stolet. Zhistorickho hlediska lze ci,
e podhoub pro jeho vznik vytvelo mezinrodn hnut Fluxus, performei
a konceptuln autoi spolu s rozvojem informanch a telekomunikanch
technologi, kter zaali uplatovat v umleck tvorb (telefon, televizn
vysln, rdiov spojen, telex, fax, internet).
K exemplrnm aktivitm pedznamenvajcm internetov umn patily
telefonick koncerty, faxov performance asatelitn konference v70. a80.
letech minulho stolet; jejich slabou strnkou vak byla nedostaten,
nezachovan a v tomto smyslu pro dal bdn chybjc dokumentace.
Inspiran impulz pro vcero umlc znamenala vstava Les Immatriaux
(Nemateriln) vautorsk koncepci Jeana-Franoise Lyotarda uskutenila
se v roce 1985 v paskm Centru Georgese Pompidoua , kde vznikl
experiment skolektivnm psanm na potai aon-line diskuz.
Za pmho pedchdce internetovho umn se povauje mail art, pi
jeho zrodu v roce 1962 stl Ray Johnson. Jeho podstata spov ve
form korespondovn mezi umlci, kte si vzjemn poslaj sv dla
prostednictvm poty. Obrazn lze ci, e potovn oblka se pro mail
art stala nejmenm muzeem umn. Mail art je podobn jako internetov
umn demokratickou formou umleckho projevu, jeho clem je spe
proces komunikace a vzjemn vmny mylenek mezi jeho astnky
neli produkce dl. Protoe tyto formy umn se nezajmaj o komern
cle ani trh s umnm, a dokonce se vymezuj opozin vi mainstreamu
a institucionlnmu kulturnmu establishmentu, nejsou mailartov prce
pli astmi objekty prodeje v soukromch galerich a maj problmy
s vystavovnm v muzech umn. S tm zkonit souvis t fakt, e jejich
tvrci zstvaj vporovnn setablovanmi apropagovanmi umlci znm
jen zk komunit podobn smlejcch tvrc a jejich pznivc, kte se
zajmaj otyto specifick projevy.
Internetov umn vykonalo po dobu sv krtk historie cestu od naden
z vyuvn novho, svobodnho, necenzurovanho prosted pro
obousmrnou komunikaci, poznamenanho vudyptomnm atakem
masmdi, pes skepticizmus a po vystzlivn a realistick zhodnocen
situace, jak pokraovat skritickm odstupem dle.1 Jeho prvodnm znakem
1 BAUMGRTEL, Tilman. On the History of Artistic Work with Telecommunications Media. In: WEIBEL,
Peter DRUCKREY, Timothy (eds.). net_condition_art and global media. Cambridge: MIT Press, 2001,
s. 80, 152153.
Slovensky jako Dejiny umeleckej tvorby vtelekomunikanch mdich. In: RUSNKOV, Katarna (ed.).
Vtoku pohyblivch obrazov. Antolgia textov oelektronickom adigitlnom umen vkontexte vizulnej
76 Klubov mlde vzkumy] atd.).5 Skupinov vstavy jsou jako interpunkce probhajcho 77
rozhovoru na socilnch stch, kde se jednotlivci vzjemn propaguj tak
Sociln ivot umlc na Facebooku dlouho, dokud nen tato propagace legitimizovna v galerijnm kontextu,
kde se jejich jmna, kategorizovna kurtorem, objev jedno vedle druhho.
Brad Troemel, Artie Vierkant, Ben Vickers | 2012
Fyzick vstava, na kter jsou dla umlc prezentovna jedno vedle
druhho, se pli neli od fotografi zverk, na kterch se na Facebooku
navzjem taguj. V obou ppadech jde o zpsob, jak uinit jinak voln
Text napsali sociln vazby, doloen tichm populismem textu, doslovnmi. Obraz a
Brad Troemel u galerijn instalace nebo spoleenskho ivota funguje v liminlnm6
Artie Vierkant prostoru mezi pedpokldanou pedstavou a hodnovrnou realitou.
Ben Vickers Zatmco umlci se stkali ve skupinch odjakiva, proces rozpoznvn
Brad Troemel aArtie Vierkant a zapojovn se do takovch uskupen nikdy nebyl tak formalizovan jako
Ben Vickers aArtie Vierkant je dnes, pes Facebook. Poteba sociln orientace se pevrtila: oproti
tradinmu receptu, kdy mu k zskn publika bylo zapoteb umn, dnes
Pekrtnut znamen nesouhlas umlec potebuje publikum, aby mohl umn vbec tvoit. Umstn dla na
Podtren znamen souhlas internet bez pipraven sociln st se podob znm hdance: Spadne-li
vlese strom akolem nen nikdo, kdo by jej slyel, udl vbec njak zvuk?
Koncepce Pro mlad umlce na internetu je odpov ne snadno se stane, e jejich
Brad Troemel dlo zstane bez povimnut. Jejich osobn zapojen jako spoleenskch
aktr je tedy nezbytn, m-li bt jejich prce kontextualizovna jako umn.
//
Tvrd-li Anton Vidokle, e vstupujeme do obdob umn bez umlc,7 my
Facebook je platforma, na n nae generace svm umlcm vyjednv tvrdme, e se nyn nalzme vokamiku umlc bez umn. ijeme vdob,
jmno i vzjemn vazby. Facebook je takticky zen jakmsi tichm kdy se mlad umlci vzjemn astji dvaj na svoje facebooky ne na sv dla.
populismem nepatrnm propojovnm identit prostednictvm Jednm zdopad Facebooku me bt to, e velk st umn je tvoena jen
lajk, sdlen a krtkch, avak pznivch koment. Nkte lid si nkolika mlo on-line umlci. Ti jsou toti odmovni vhradn za exhibici
facebookov fanouky a lajky kupuj1, aby zvili svou fanoukovskou sv osobn znaky, kterou si na internetu buduj. Nejsilnj vazby mezi dly
zkladnu. Ticho je na mst: budovn socilnch vazeb je postupn prezentovanmi na skupinovch pehldkch umn tak spovaj ve vztazch
proces probhajc na stran uivatele Facebooku. Ten si podle pamti, mezi jejich autory, kte maj spolen ptele.
potu zhldnut i diskuze pozvolna vyvozuje, kte umlci dr pospolu.
Matn obrysy toho, kdo pat kjak skupin, se postupem asu promuj, Co tu vak nazvme dlem? Pokud je (podle tradinho modelu)
hranice skupin jsou navc znan prostupn.2 To je velmi odlin od kolem umleckho dla transformovat vdom recipienta, pak by
metod komunikace uivnch napklad v rmci hnut Occupy Wall bylo mon tvrdit, e mezi umlci navzjem se propojujcmi skrze
Street,3 kdy rozhodnut uinn v rmci skupiny a vzjemn loajalita Facebook a dal sociln st v souasnosti dochz k odstrann
vyaduj v danm okamiku participaci celho kolektivu soubn. estetickho zprostedkovatele.

Pocit podpory komunitou, vyvolan tichm populismem, je umocovn Tradin zpsob interakce mezi umlcem a druhou osobou je skrze
zaazovnm autora do skupinovch vstav. V souasnosti existuje ada vstavy. V tomto modelu dochz k vytvoen scne, ve kterm
takovchto vstav, kter maj pvod na internetu, aastn se jich velk poet existuje pedem uren umlec, ajednotlivci, kte se setkaj sdlem
umlc (JstChillin, BYOBs, Speed Shows, Immaterial Surveys4 [Nehmotn

5 #mm: Viz text Jennifer Chan Zprohlee do galerie (azpt): Komodifikace net artu 19902011.

1 #mm: Marketing Heaven [online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: 6 #mm: Liminalita: 1. vantropologii (van Gennep in Turner) oznauje pechodov rituly nebo
<http://themarketingheaven.com/>. pechodov stavy mezi dvma obdobmi i svty, je logicky spojena spojmem hranice (i prahu); 2. vurbn-
nm plnovn (Sennett) jde omonost ovlivnn kontakt ainterakc mezi rznmi etnickmi
2 #mm: leny takov party, klubu nebo komunity jsou lid stejnho vku i postaven, kte jsou skupinami vyskytujcmi se vuritm mstskm prostoru; 3. vurbanismu (Boyer, in MacLeod, Raco, Ward)
vanglickm originle oznaovni slovem peer. Nebo tento obrat vtextu referuje kobdobn starm jde oschopnost nebo vlastnost novch urbnnch prostor umoujc setkvn spoteby aprodukce
internetovm umlcm, je veskm pekladu uvno termn vrstevnk nebo kolega. formou mstskho spektklu (tj. jaksi idealizovan podvan i stylizovanho prostoru, znho jsou
3 #mm: Viz Occupy Wall Street. We kick the ass of the ruling class [online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupn vytlaovny (resp. do nho nejsou zahrnuty) neestetick budovy anehezc, nepohodln lid; 4. vkul-
zWWW:.<http://occupywallst.org/>. turn geografii oznauje pechodnost, typovou nevyhrannost i indiferentnost zpsobujc nezaaditelnost
4 #mm: Kurtorem webov kolektiv The Jogging | http://thejogging.tumblr.com/ uritho prostoru ke stvajcm uvanm kategorim i konceptm, nap. nepiaditelnost ke konkrtnmu
Pro Immaterial Survey viz: kulturnmu regionu (kultue), ke kategorii msto vs. venkov apod.
GABOURY, Jacob. Empty Space: An Immaterial Survey of Our Peers. Rhizome [online]. 30. 3. 2010, Pevzato zHEMANOV, Eva. Liminalita. Arts Lexikon [online]. 7. 11. 2013, [cit. 2014-12-23]. Dostupn
[cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: <http://rhizome.org/editorial/2010/mar/30/empty-space/>; dle zWWW: <http://artslexikon.cz/index.php/Liminalita>
GABOURY, Jacob. Immaterial Incoherence: Art Collective JOGGING., Rhizome [online]. 5. 5. 2010, [cit. 7 #mm: VIDOKLE, Anton. Art Without Aritsts? e-flux journal #16 [online]. kvten 2010, [cit. 2014-12-24].
2014-12-21]. Dostupn zWWW: <http://rhizome.org/editorial/2010/may/5/immaterial-incoherence/>. Dostupn zWWW: <http://www.e-flux.com/journal/art-without-artists/>.
82 Jak poet uivatel sociln st stoup, je jej oputn, nebo zaloen
st alternativn, m dl sloitj. V tomto ohledu je relevantn uznat, e
Facebook bude v en kultury hrt hlavn roli minimln pro celou nai
generaci. Jako takov vol vedle obecnj diskuze o internetu a umn
po samostatn diskuzi. Problm je (stejn jako u jakkoli jin sociln st
nebo jakkoli jin disciplny), e kdy chceme popisovat umn, narme
na dojem neprchoz hranice oputn bezpen zahrady obehnan zd
s sebou nese pli mnoho rizikovch faktor. Nebezpen je, kdy se tato
nebo jakkoli jin obehnan zahrada stane samozejmost. A pli snadno
si lze zat vech tch Facebook nebo Tumblr vit pro to, co poskytuj:
nekonen prostor pro svobodn projev a vystavovn. Mnoha mladm
umlcm poskytuj falen pocit bezplatnho vstavnho a studiovho
prostoru, sneomezenm pstupem apotencilem nvtvnosti. Msto toho
je teba si uvdomit, e tyto prostory zstvaj patnm nekonenem.17
Snme o rovnostskm prostoru kulturn vmny. Pedstava vytvoen
struktury nebo st pro tento el vak nevyhnuteln vede k tm samm
skalm, liberln logika se zaplt sama do sebe. Jak mi nedvno kdosi
vysvtloval, kdy mi popisoval plny sv spolenosti na novou sociln s
omd: Chceme vytvoit s, na n mohou lid zskat uznn pro sv nadn
apovznst se nad ty, kte ji maj vliv, ani by se spolhali na s tet strany
tedy tak dlouho, dokud se spolhaj na tu nai.
Poprv publikovno anglicky jako: TROEMEL, Brad et al. Club Kids:
The Social Life of Artists on Facebook. DIS magazine [online]. 2012,
[cit. 2014-09-04]. Dostupn z WWW: <http://dismagazine.com/
discussion/29786/club-kids-the-social-life-of-artists-on-facebook/>.
17 patn nekoneno je termn, kter pouil Hegel ve sv Vd ologice, vydan vrznch variantch,
ponaje rokem 1812. Tento termn je zde pouit kpopisu systmu, kde se monosti zdaj neomezen
(nekonen), zatmco ve skutenosti jsou vpodstat omezen tm, co je mon vrmci samotnho systmu
(patn nekoneno).
#mm: Viz HEGEL, Georg Wilhelm Friedrich. Djiny filosofie I. Praha: Nakladatelstv eskoslovensk
akademie vd, 1961, s. 318319.
Zdroje: 83
The 1000 most-visited sites on the web. Google: Double Click Ad Planner analytics [online].
erven 2011, [cit. 2014-12-21]. Dostupn prostednictvm Internet Archive: Wayback Machine:
<http://web.archive.org/web/20111219180329/http://www.google.com/adplanner/static/
top1000/index.html>.
Zuckerberg talks up the personalised web.UTalkMarketing.com [online]. 22. 6. 2010,
[cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: <http://www.utalkmarketing.com/Pages/Article.
aspx?ArticleID=18103&Title=Zuckerberg_talks_up_the_personalised_web>.
HULBERT, Mark. FacebooksIPO Will Be Way Overvalued. Wall Street Journal Market
Hub[online]. 1. 2. 2012, [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW:
<http://www.youtube.com/watch?v=CdNHWYUm7ZU>.
KINCAID, Jason. EdgeRank: The Secret Sauce That Makes FacebooksNews Feed Tick.
TechCrunch [online]. 22. 4. 2010, [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW:
<http://techcrunch.com/2010/04/22/facebook-edgerank>.
MARAZZI, Christian. The Violence of Financial Capitalism. Los Angles: Semiotext(e), 2010.
PARISER, Eli. The Filter Bubble: What the Internet is Hiding from You. New York: Penguin
Press, 2011.
RAO, Venkatesh. The Social Graph as Crude Oil (Go Ahead, Build that YASN!).Forbes
[online]. 10. 10. 2011, [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: <http://www.forbes.com/sites/
venkateshrao/2011/10/21/the-social-graph-as-crude-oil-go-ahead-build-that-yasn/>.
WOMACK, Brian. Facebook Revenue Will Reach $4.27 Billion. Bloomberg [online].
20. 9. 2011, [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: <http://www.bloomberg.com/news/2011-
09-20/facebook-revenue-will-reach-4-27-billion-emarketer-says-1-.html>.
Zmiovan projekty:
The Jogging (2009) | http://thejogging.tumblr.com/
Occupy Wall Street (2011) | http://occupywallst.org/
Martin Kohout, Moonwalk, 2008
YouTube video

Martin Kohout, Moonwalk, 2008 Martin Kohout, Bez nzvu, 2011

Instalace ve fyzickm prostoru, 7a Bienal do Mercosul, Porto Alegre, Brazlie, 2009 fotografie
 109

4. Postinternet
Nestjte si za nim, propadejte vemu.1

#postinternet #soucasne_trendy #prezentace #monetarizace

1 PALLASVUO, Jaakko. LOL [online], 2011, [cit. 20014-12-24]. Dostupn zWWW:

<http://dawsonscreek.info/>.
110 Termnu postinternet zejm poprv uila nmeck umlkyn, kritika podoby dvourozmrnch digitlnch tisk, vide nebo sochaskch objekt, 111
akurtorka Marisa Olson (*1977). Ta hledala vhodn vraz pro svoji vlastn apropriaci nebo adopci nablskan reklamn estetiky (korportn estetika),
praxi, ato vrmci rozhovoru na webov strnce We Make Money Not Art obraz avrobk.7 Oznauje vytven umn strukturn mimo internetovou
(2008).2 Jej definice pipout, e internetov umn u dle neme bt s, kter vak asto vznik pro svou prezentaci na internetu (objekty, kter
striktn vymezeno jen internetem nebo potai, ale lze jej identifikovat spe jsou zrove objekty ifotkami objekt cirkulujcmi ve specifickm kontextu
jako jakkoli typ umn, kter je ovlivnn internetem adigitlnmi mdii.3 st).
Post nemlo znamenat po ve smyslu konce nebo vyhrann se vi internetu,
ale mlo oznaovat sp vchodiska odkazujc na internetov zpsoby Obecn pijman pesvdiv definice postinternetu vak dodnes
uvaovn. Obdobn koncepty oznauje ve stejn dob tak losangelesk neexistuje. Neustl korekce aredefinice termnu naopak pat kiv astle
netartista azakldajc len surf klubu Nasty Nets Guthrie Lonergan (*1984) se vyvjejc debat na toto tma. Samotn Marisa Olson pozdji svou tezi
jako Internet Aware Art,4umn vdom si internetu. Mezi kategorie sohledem na nsledn ptilet vvoj znovu reflektovala, aby konstatovala,
oznaujc souasnou tvorbu vychzejc ze zkuenosti s internetem pat e vechna aktuln dla jsou vlastn postinternetov, protoe vznikaj
i tzv. nov estetika. Termn, kter [v roce 2011] vymyslel umlec, litert v postinternetovm vku.8 Podobn podle Louise Doulase, zakladatele
a technolog James Bridle, odkazuje ke vzrstajcmu vskytu vizulnho projektu Pool, kter v letech 20112012 ohledval vztah mezi souasnm
jazyka digitlnch technologi ainternetu ve fyzickm svt ake vzjemnmu umnm ainternetem, nen postinternet kategorie, ale stav.9 Sp ne by
men virtulnho afyzickho.5 odkazoval pouze kumn, me tento termn oznaovat cel obdob. Prv
otzkm postinternetov tvorby, jej produkce, prezentace, monetarizace
Zatmco nov estetika je dosud relativn mlad termn, kter pomrn iteoretickho uchopen je vnovn tvrt tematick okruh antologie.
neproblematicky odkazuje k vzkumu svho autora, kolem fenomnu
uchopenho pedchozmi dvma termny ji vce ne est let probh stle iv Po umlcch Marise Olson a Guthriem Lonerganovi je pro potky
diskuze. Termn postinternet byl od svho vzniku nezdka zavrhovn jako odbornho diskurzu zsadn jmno newyorskho kritika a kurtora Gena
neprhledn, matouc asporn neologismus,6 kter se pesto ujal avkoenil McHugha (*1981). McHugh v roce 2009 obdrel Arts Writers Grant od
do souasnho diskurzu ostavu soudobho umn ikultury obecn. Dnes je Warhol Foundation, kter mu umonil po devt msc kriticky uchopovat
termn postinternet pouvn pedevm jako populrn nlepka koznaen ahistoricky kontextualizovat souasn umn, kter bychom mohli povaovat
souasnho vizulnho umn a je asociovn s uritm vizulnm stylem, za postinternetov. Pro blog nazvan Post Internet mu jako vchoz bod
spovajcm zejmna v msen digitlnch kol s digitln malbou do poslouily teze obou zmnnch umlc, kter dle artikuloval. Blog vyel
pozdji pod stejnm nzvem tak knin.10 McHughovu pedmluvu zde
publikujeme pod nzvem Postinternet.
2 DEBATTY, Rgine. Interview with Marisa Olson. We Make Money Not Art [online]. 28. 3. 2008,
[cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW:
<http://we-make-money-not-art.com/archives/2008/03/how-does-one-become-marisa.php>. Americk umlkyn amyslitelka Jennifer Chan (*1988) poskytuje vodborn
Co pozdji Olson nazvala postinternetem, popisuje jako art after the internet ji vrmci diskuze vroce eseji Z prohlee do galerie (a zpt): Komodifikace net artu 19902011
2006 (CORNELL, Lauren. Net Results: Closing the gap between art and life online. TimeOut New York,
. 69, nor 2006, s. 915.) anslednm prvnm Net Aesthetic 2.0 panelu Rhizome vroce 2006 (CONNOR, pehled o prezentanch a monetarizanch principech internetovho
Michael. Post-Internet: What It Is and What It Was. In: KHOLEIF, Omar (ed.). You Are Here Art After a postinternetovho umn do roku 2011.11 Ve svm druhm textu
the Internet. Cornerhouse & SPACE, 2014, s. 58.). Text vak souslov post internet neobsahuje, samotn
novotvar se na scn objevuje a pozdji.
3 DOULAS, Luis. Within Postinternet. Pool [online]. 2011. (Ji nedostupn, pvodn URL: 7 Video of Post Net Aesthetics is Now Online. Rhizome journal [online]. 21. jna 2013, [cit. 2015-03-10].
<http://pooool.info/within-post-internet-part-i/>.). Cit. dle OLSON, Marisa. Postinternet: Art After the
Dostupn zWWW: <http://rhizome.org/editorial/2013/oct/21/video-post-net-aesthetics-now-online/>.
Internet. In: STUBBS, Phoebe (ed.). Art and the Internet. London: Black Dog Publishing, 2013. s. 212215.
8 OLSON, Marisa. Postinternet: Art After the Internet. In: STUBBS, Phoebe (ed.). Art and the Internet.
4 BEARD, Thomas. Interview with Guthrie Lonergan. Rhizome [online]. 26. 3. 2008, [cit. 2014-12-24].
London: Black Dog Publishing, 2013. Art and the Internet. Londyn: Black Dog Publishing, 2013, s. 212215.
Dostupn zWWW: <http://rhizme.org/editorial/2008/mar/26/interview-with-guthrie-lonergan/>.
Internet Aware Art nem vit esk ekvivalent, nejastji bv pekldno jako umn vdom si 9 DOULAS, Louis. Post-Internet pt. 2. The Contemporary Communication Revolution: AManifesto
internetu. [online]. 12. kvtna 2012, [cit. 2015-03-11]. Dostupn zWWW:
<https://languageoftoday.wordpress.com/tag/post-internet/>.
5 KHOLEIF, Omar. Prefface to James BridlesThe New Aesthetic and its Politics. In: KHOLEIF, Omar
(ed.). You Are Here Art After the Internet. Cornerhouse & SPACE, 2014, s. 2027. 10 McHUGH, Gene. Post Internet. Notes on the Internet and Art. 12.29.09>09.05.10. Brescia: Link
Knov estetice ble viz: BRIDLE, James. About The New Aesthetics. Tumblr [online]. [cit. 2014-12-25]. Editions.
Dostupn zWWW: <http://new-aesthetic.tumblr.com/about>.; BRIDLE, James. The New Aesthetic. Really 11 ada podstatnch udlost se vtto oblasti odehrla tak vobdob mezi sepsnm eseje vroce 2011
Interesting Group [online]. 6. 5. 2011, [cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW: avydnm tto publikace na konci roku 2014. Pat knim napklad prvn aukce zamen vhradn na
<http://www.riglondon.com/blog/2011/05/06/the-new-aesthetic/>.; BRIDLE, James. The New Aesthetic digitln umn Paddles ON!, kterou zorganizoval aukn dm Phillips ve spoluprci smikroblogingovou
[online]. [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: platformou asociln st Tumblr. Aukce probhla poprv vjnu 2013 vNew Yorku apodruh vervenci
<http://shorttermmemoryloss.com/portfolio/project/the-new-aesthetic/>.; COVERT, Adrian. What Is The 2014 vLondyn. Na pelomu let 2013 a2014 se odehrl prvn ronk The Wrong New Digital Art
New Aesthetic? GIZMODO [online]. 16. 4 2012, [cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW: Biennale, rozshlho bienle souasnho digitlnho umn sticeti on-line kurtorovanymi pavilny,
<http://gizmodo.com/5901405/what-is-the-new-aesthetic>.; KASPRZAK, Michelle HYDE, Adam et. al. titm na sti apvodem vSo Paulu. Vsrpnu 2013 si newyorsk netartista Anthony Antonellis
New Aesthetic, New Anxieties. V2_ [online]. 2012, [cit. 2014-12-21]. Dostupn zWWW: podil digitln tetovn do hbetu ruky implantovany NFC ip, ktery poslze pouv kvystavovn
<http://v2.nl/publishing/new-aesthetic-new-anxieties>. animovanych gif. Bulvrn on-line netartovy magazn Net Artist Daily (2013, ji neaktivn; Anthony
Termn si vt pozornost zskal teprve vroce 2012 na SxSV konferenci vAustinu. (BRIDLE, James. Antonellis &Arjun Srivatsa) umonil netartistm vyjdit siln, asto teoretick stanoviska osouasnm
#sxaesthetic report. booktwo.org [online], 15. bezna 2012. [cit. 2015-03-17] Dostupn zWWW: internetovm umn, ani by byli nuceni shnout kmdiu eseje nebo akademickho textu. (Jedno takov
<http://booktwo.org/notebook/sxaesthetic/>.) stanovisko je vyjdeno vpodob kolovho grafu fingovan ankety. Vtina internetovch umlc nejsou
6 CONNOR, Michael. Post-Internet: What It Is and What It Was. In: KOLEIF, Omar (eds.). You Are Here. internetov umlci zaazenho vbarevn obrazov ploze.)
Art After the Internet. Cornerhouse, 2014. s. 57. Paddles ON! Tumblr [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW: <http://paddleson.tumblr.com/>.;
CONNOR, Michael. WhatsPostinternet Got to do with Net Art? Rhizome [on-line], 1. listopadu 2013 2013 New York: Paddles ON! Phillips [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW:
[cit. 2015-03-09]. Dostupn zWWW: <http://rhizome.org/editorial/2013/nov/1/postinternet/. <http://www.phillips.com/auctions/auction/PD010213>; 2014 Londyn: Paddles ON! Phillips [online].
112 Poznmky kpostinternetu zpozice umlkyn kriticky hodnot souasnou Zprohlee do galerie (azpt): Komodifikace net artu 113
postinternetovou umleckou i teoretickou sfru. Tuto esej z roku 2014
zaadil kurtor Omar Kholeif, editor knihy You Are Here: Art After the 199020111
Internet, do sekce text snzvem Provocations. Petitn dvou formln
podstatn odlinch text jedn autorky ilustruje pestrost diskurzu apolohy, Jennifer Chan | z 2011 leden 2012
do kterch se mus souasn internetov umlec-kurtor-teoretik-kritik-
-pedagog vrmci uplatnitelnosti svch postoj pevtlovat.

#mm Vztah internetovho umn a muze byl od svch potk v pozdnch

90. letech vrtkav. Pestoe byly v Evrop i Americe pro mediln umn
zzeny provizn a dotan iniciativy, pomr mezi internetovm umnm
a jeho kolsavm vskytem v institucch dokazuje, e dosud nebylo do
hlavnho proudu souasnho umn zcela integrovno.

Kurtorstv asbratelstv net artu dky jeho variabilit areprodukovatelnosti

pedstavuje vzvu apromnu tradinch zpsob distribuce umn. Sochy,
digitln obrazy, instalace aperformance se objevuj na internetu stejn jako
dokumentace umn, zatmco pohybliv obrazy animovanch gif a vide
vyaduj ke sv (re)prezentaci prohlee, obrazovky nebo projektory. Tato
esej sleduje promny hodnot internetovho umn mezi prohleem agaleri
asrovnv rznorod souasn iminul pklady kurtorstv, sbru aprodeje
net artu. Zde jsou nkter otzky, kter stly na potku mho vzkumu:

Me bt internetov umn vdlen stejn jako jin umleck

nry?

Kdo kupuje internetov umn?

Jak hodnota byla pipsna net artu jako voln pstupn form?

Jakm zpsobem je webov umn kurtorovno a prodvno

vgalerijnm systmu?

Jak dsledky m jeho zpenen na stvajc zpsoby distribuce

adefinice sbratelskho umleckho objektu?

Vdsledku decentralizovan distribuce prochz mediln objekt procesem

reifikace (zpedmtnn), kdy je dokumentace umleckho objektu
reprodukovna a zhldnuta astji ne samotn reprezentovan objekt.
Vpechodu zdigitlnch do fyzickch vstavnch prostor, a ji fungujcch
samosprvou nebo pidruench k profesionlnm institucm, narst
vstavn hodnota webovho umn. Jak si paradoxnch poadavk na
instalaci medilnch objekt poviml Nicholas OBrien: je zde a zarejc
jistota a pedpoklad fyzinosti k obhjen dla jinmi slovy jde o to dt
jakkoliv pomjivosti mdia dojem toho, e pat do galerie.2

Ke komodifikaci dochz ufyzick reprezentace digitlnho objektu urenho

kinstalovn ve fyzickm prostoru galerie, kde se mdium uren obrazovce
(screen-based) stv hmotnm kulturnm objektem pro vizuln konzumaci

[cit. 2014-12-25]. Dostupn zWWW: <http://www.phillips.com/auctions/auction/PD010114>.

The Wrong New Digital Art Biennale, 1. listopadu 2013 31. ledna 2014. Druh bienle probhne od 1 Odborn poradce profesor Chris Hanson, Syracuse University. Zvltn podkovn pat Jonu Catesovi
1. listopadu 2015 do 31. ledna 2016. The Wrong New Digital Art Biennale [online]. [cit. 2014-12-25]. aCurtu Cloningerovi.
Dostupn zWWW: <http://thewrong.org>. 2 #mm: OBRIEN, Nicholas. Hyperjunk: Notes on the Installation Demands of Media Objects. Bad At
ANTONELLIS, Anthony. Net Art Implant. Anthony Antonellis [online]. 22. 8. 2013, [cit. 2014-12-21]. Sports [online]. 11.8.2011, [cit. 2014-09-19]. Dostupn zWWW:
Dostupn zWWW: <http://www.anthonyantonellis.com/news-post/item/670-net-art-implant>. <http://badatsports.com/2011/hyperjunk-notes-on-the-installation-demands-of-media-objects/>.
 187

Biografie autor text

188 NATALIE BOOKCHIN (*1962) zaala vyuvat internet jako platformu pro GENE McHUGH (*1981) psob vLos Angeles jako kurtor aautor text 189
umleckou tvorbu vpolovin 90. let. Ojejch pracch bylo mnoho napsno oumn. Jeho prce publikovalo Artforum aRhizome, jeho blog Post Internet
ajsou vystavovny ve vznamnch institucch po celm svt. Je dritelkou zskal stipendium Arts Writer Grant, financovan nadac Creative Capital
ady umleckch ocenn a grant. Od roku 1998 Bookchin vyuovala a Andyho Warhola. V souasnosti je McHugh editelem sekce digitlnch
fotografii amdia na Art School of CalArts vLos Angeles. Vsouasn dob mdi ve Fowlerov muzeu pi Kalifornsk univerzit vLos Angeles. Dve byl
ije v Brooklynu a vyuuje mediln umn na Mason Gross School of the stistou interpretanho programu Kressovy nadace ve Whitney Museum of
Arts pi Rutgersov univerzit. American Art.
http://bookchin.net/

LUMR NYKL (*1991) studuje estetiku na Filozofick fakult Univerzity

PIOTR CZERSKI (*1981) je polsk litert, absolvent informatiky afilozofie. Karlovy. Je pleitostn kurtor, publikuje v A2 aFull Moon. Jeho zjem
Je autorem dvou knih, stipendista programu Homines Urbani (2005) se sousted na souasn vizuln umn, hudbu a prniky tchto dvou
a finalista ceny Grand Press v kategorii report v tisku (2007). Czerski je oblast. Spolupracuje shudebnm labelem RedForColourBlind. SMartinou
nejznmj dky svmu manifestu My, dti st, kter byl peloen do ady Poliakovou a galeri KIV organizoval diskuzi J bych ty post-internety
jazyk aotitn po celm svt. zakzala, kter problematizovala tento pojem veskm kontextu.
http://czerski.art.pl/

DOMENICO QUARANTA (*1978) je kurtor akritik souasnho umn.

DIETER DANIELS (*1957) je profesor djin umn a teorie mdi na
Hochschule fuer Grafik und Buchkunst v Lipsku. Spoluzaloil festival
Videonle Bonn (1984), stl vele mediatky vCentru pro umn amdia
vKarlsruhe (199193), byl spolueditorem projektu MediaArtNet (200105),
editelem Institutu Ludwiga Boltzmanna pro vzkum medilnho umn
vrakouskm Linci (200509). Od roku 2010 je lenem poradnho orgnu
Transmediale Berln. Spolu sGuntherem Reisingerem byl vletech 200709
vedoucm vzkumnho projektu Netpioneers 1.0.
JENNIFER CHAN (*1988) je umlkyn, kter se zamuje na video
a nov mdia, a psob v Torontu a Chicagu. Absolvovala bakalsk
studium komunikace, kultury a informanch technologi na Torontsk
univerzit azskala titul magistry umn vumleckm videu na Syrakusk
univerzit. Jej texty k tmatu djiny a trendy internetovho umn
publikovali nap. Rhizome, West Space Journal, Art F City aJunk Jet.
Momentln vyuuje praxi medilnho umn na School of the Art Institute
Chicago avytv remixov videa, kter komentuj umn agenderov otzky
po internetu. KATARNA RUSNKOV (*1959) je slovensk teoretika, historika
www.jennifer-chan.com
MARIE MEIXNEROV (*1986) absolvovala anglickou filologii, filmovou
vdu a komunikan studia na Univerzit Palackho v Olomouci, kde je
v souasnosti doktorandem na Katede vtvarn vchovy. Psob jako
kurtor Screen Saver Gallery a Pehldky animovanho filmu v Olomouci
(PAF), je editorem sekce Experimentln film asopisu 25fps. Pod
pseudonymem (c) merry psob jako aktivn umlkyn. studi FAMU. Spolupracuje na digitalizanch projektech Nrodnho
http://crazymerry.tumblr.com/ filmovho archivu a psob jako lektor, recenzent, editor a konzultant.
Zamuje se na vliv, kter maj souasn zpsoby produkce adistribuce na
umn. Je autorem publikace Beyond New Media Art (2013) aumleckm
editelem LINK Center for the Arts of the Information Age (LINK Centra pro
umn informanho vku).
http://domenicoquaranta.com/
GUNTHER REISINGER (*1971) byl vedoucm vzkumu v rmci projektu
Netpioneers 1.0 (20072009). V souasnosti pedn na Soukrom
univerzit vLinci, byl odbornm asistentem na Univerzit Karla Franzense
v Grazu, v minulosti pednel na Humboldtov univerzit v Berln,
Akademii vizulnch umn v Lipsku, Sttn akademii mzickch
umn ve Stuttgartu a byl hostujcm profesorem teorie umn na V
umn adesignu Burg Giebichenstein vHalle (2014). Je autorem mnohch
publikac voboru restaurovn aarchivovn sovho umn.
a kurtorka, od roku 2006 vedouc Katedry teorie a djin umn FVU na
Akademii umn vBansk Bystici. Je kurtorkou vce ne padesti vstav
doma i v zahrani, autorka ady odbornch publikac o vtvarnm umn
a umn novch mdi, dritelka Ceny Martina Benka (1994) a lenka
slovensk sekce Mezinrodn asociace kritik ateoretik umn (AICA).
MATJ STRNAD (*1989) je student aarchiv vCentru audiovizulnch
Vnuje se tmatm archivace, remediace aautenticity technickho obrazu.
Podl se na pprav archivanho studijnho programu aje spoluzakladatel
platformy Kinoapart.cz.
190 ALEXEJ ULGIN (*1963) byl pvodn fotografem a se svmi on-line
aktivitami zaal v roce 1994 jako jeden z prkopnk net.artu. Zaloil
moskevsk centrum WWWArt (1995) a zaal vyuovat semine na tma
WWW a internetovho umn. V roce 1997 zaloil strnku Easylife.org
a od roku 1998 vystupuje se cyberpunkrockovou kapelou 386 DX. V roce
2004 spoluzaloil galerii Electroboutique v Moskv. ulgin se podlel na
mnoha vstavch amediln umleckch ahudebnch festivalech vRusku
ivzahrani.
http://www.easylife.org/

BRAD TROEMEL (*1987) je americk konceptuln umlec, spisovatel,

bloger auitel psobc vNew Yorku. Bakalsk titul zvtvarnho umn
a kritiky zskal na School of the Art Institute of Chicago a titul magistra
umn na Steinhardt School pi Newyorsk univerzit. Ve svch textech
se zamuje na internet, konfiguraci umn a zkuenost na internetu a na
vizuln kulturu. Troemel se proslavil dky skupin na Tumblru The Jogging,
kterou zaloil spolu sLaurenem Christiansenem vroce 2009.
http://bradtroemel.com/

BEN VICKERS (*1986) je kurtor, spisovatel, badatel, technolog aluddita.

Vsouasn dob psob jako kurtor digitln sekce vSerpentine Galleries, je
spolueditelem projekt LIMAZULU Project Space, stistou programu Near
Now ahlavnm koordintorem open-source projektu unMonastery, novho
spoleenskho prostoru obanskho smlen zaloenho na souasnch
eholnch principech, jeho prototyp vznikl vprbhu roku 2014 vMatee
vjin Itlii aje nyn pipraven kreplikaci nap Evropou vnsledujcch
dvou letech 2015/2016.
http://www.benvickers.net/

ARTIE VIERKANT (*1986) je umlec aktivn na internetu i ve fyzickm

prostoru sadou samostatnch iskupinovch vstav po celm svt. Zskal
bakalsk titul z vtvarnho umn a vdy, techniky a spolenosti na
Pensylvnsk univerzit a titul magistra umn na Kalifornsk univerzit
v San Diegu. Vyuuje na Newyorsk univerzit a Virginia Commonwealth
University a psobil jako odborn asistent na Steinhardt School pi
Newyorsk univerzit.
http://artievierkant.com/