Tendon PDF

Uivatelsk pruka IDEA Tendon
IDEA Tendon 8
Uivatelsk pruka
IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

tel.: +420 - 511 205 263, fax: +420 - 541 143 011, www.ideastatica.cz
Obsah
1.1 Poadavky programu ........................................................................................................ 7
1.2 Pokyny k instalaci programu ............................................................................................ 7
2 vod ........................................................................................................................................ 8
2.1 Omezen ........................................................................................................................... 8
3 Nzvoslov ............................................................................................................................... 9
3.1 Obecn .............................................................................................................................. 9
3.2 Geometrie kabelu ........................................................................................................... 12
4 Ovldn ................................................................................................................................ 14
4.1 Informan okno ............................................................................................................. 14
4.1.1 Data projektu ........................................................................................................... 14
4.1.2 Aktuln dimenzan dlec ....................................................................................... 15
4.1.3 Aktuln ez ............................................................................................................. 15
4.1.4 Aktuln kabel ......................................................................................................... 15
4.1.5 Posouzen dimenzanho dlce ................................................................................ 16
4.2 Tabulkov editor ............................................................................................................ 16
4.3 Ovldn pohledu ve 2D okn ........................................................................................ 17
4.3.1 Nastaven pro export do DXF ................................................................................. 17
5 Nastaven aplikace................................................................................................................. 18
5.1 Nastaven jednotek ......................................................................................................... 18
5.2 Nastaven prosted aplikace .......................................................................................... 20
5.2.1 Nastaven barev pro kreslen modelu ve 3D ........................................................... 20
5.2.2 Kreslen dimenzanho dlce ................................................................................... 20
5.2.3 Kreslen kabel ........................................................................................................ 21
5.2.4 Kreslen zaten ...................................................................................................... 22
5.2.5 Pohled v rozvinutm prmtu ................................................................................. 22
5.2.6 Kreslen a popis vsledk ....................................................................................... 23
5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen ............................................................................ 24
5.3 Nastaven normovch a vpotovch promnnch ....................................................... 26
5.4 Data projektu .................................................................................................................. 29
5.5 Knihovna materil ........................................................................................................ 30
5.5.1 Nov materil .......................................................................................................... 31
5.5.2 Editace materilu ..................................................................................................... 31
6 Import konstrukce z modelu AxisVM do IDEA Tendon ...................................................... 33
6.1 Omezen a poadavky pi importu z programu AxisVM verze 11 ................................ 33
6.1.1 Nepodporovan prvky konstrukce .......................................................................... 33
6.1.2 Zatovac stavy/kombinace ................................................................................... 33

6.1.3 Vpoet ................................................................................................................... 34

6.2 Omezen a poadavky pi importu z programu AxisVM verze 10 ................................ 35
6.2.1 Nepodporovan prvky konstrukce .......................................................................... 35
6.2.2 Zatovac stavy /kombinace .................................................................................. 35
6.2.3 Vpoet ................................................................................................................... 36
7 Globln asov osa ............................................................................................................... 37
7.1 Seznam zatovacch stav aplikovanch v dan fzi vstavby i provozu konstrukce 37
7.2 Seznam kombinac pro fzi vstavby i provozu konstrukce ........................................ 38
7.2.1 Run piazen kombinac fzm vstavby ............................................................. 38
7.2.2 Automatick piazen kombinac fzm vstavby.................................................. 39
7.3 Karta Fze vstavby ....................................................................................................... 39
8 Dimenzan dlce ................................................................................................................... 40
8.1 Vytvoen dimenzanho dlce ....................................................................................... 41
8.1.1 Vytvoen dimenzanho dlce zadnm sledu prvk .............................................. 41
8.1.2 Pedpoklady pro vytvoen dimenzanho dlce ...................................................... 44
8.1.3 Vlastnosti pedpnac drhy ..................................................................................... 44
8.1.4 Karta Dimenzan dlec ........................................................................................... 45
8.1.5 Karta Zobrazen dimenzanho dlce....................................................................... 45
8.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu ....................................................................... 45
8.1.7 Karta Posudek ......................................................................................................... 46
8.1.8 Karta Vypotat MKP.............................................................................................. 46
8.1.9 Zobrazen konstrukce ve 3D okn ........................................................................... 47
8.1.10 Karta Zobrazen konstrukce .................................................................................. 47
8.1.11 Karta Pohled 3D .................................................................................................... 47
8.1.12 Karta Popis konstrukce.......................................................................................... 48
8.1.13 Karta LSS prvku .................................................................................................... 48
9 Kabely ................................................................................................................................... 49
9.1 3D geometrie kabelu ...................................................................................................... 49
9.2 Popis segment definin geometrie kabelu ................................................................... 52
9.2.1 Typy segment pro definici geometrie kabelu ........................................................ 52
9.2.2 Omezen a pravidla pi tvorb segment................................................................. 54
9.2.3 Podrobn popis geometrickch vlastnost defininch geometri ........................... 54
9.2.4 Popis bod definin geometrie kabelu ................................................................... 56
9.2.5 Skldn segment pro vytvoen geometrie kabelu v rozvinutm prmtu ........... 58
9.3 Zadn a editace kabel .................................................................................................. 60
9.3.1 Editace vlastnost kabel ......................................................................................... 60
9.3.2 Editace geometrie kabelu tvoenho segmenty ....................................................... 67

9.3.3 Editace geometrie polygonlnho kabelu ................................................................ 70

9.3.4 Editace geometrie skupin pedem pedpjatch kabel ............................................ 72
9.4 Kontrola sprvnosti geometrie kabelu tvoenho segmenty .......................................... 77
9.5 Nespojit kabely na lomenm nosnku........................................................................... 78
9.6 Nespojit kabely na rotovanch prvcch ........................................................................ 79
9.7 Zadn novho kabelu .................................................................................................... 80
9.7.1 Kabel tvoen segmenty s respektovnm podpor .................................................. 80
9.7.2 Kabel tvoen segmenty bez respektovn podpor ................................................. 80
9.7.3 Pm kabel tvoen segmenty ................................................................................ 81
9.7.4 Polygonln kabel s respektovnm podpor ............................................................ 81
9.7.5 Polygonln kabel bez respektovn podpor............................................................ 81
9.7.6 Pm polygonln kabel ......................................................................................... 81
9.8 Nstroje kabel ............................................................................................................... 82
9.8.1 Koprovn kabelu v prezu dimenzanho dlce................................................... 82
9.8.2 Posun kabelu v prezu ........................................................................................... 82
9.9 Import a export kabel ................................................................................................... 83
9.9.1 Zadn kabelu tabulkou ........................................................................................... 83
9.9.2 Import kabel z DXF souboru ................................................................................. 84
9.9.3 Vytvoen novho kabelu z DXF souboru............................................................... 84
9.9.4 prava geometrie aktulnho kabelu z DXF souboru ............................................. 87
9.10 Uivatelsk ablony geometrie kabel ......................................................................... 88
9.10.1 Zadn novho kabelu ablonou geometrie kabelu ............................................... 88
9.10.2 Sprvce ablon....................................................................................................... 89
9.11 Prodlouen, zkrcen kabelu ....................................................................................... 91
9.11.1 Nastaven kreslen kabel...................................................................................... 91
9.11.2 Vodic mky........................................................................................................ 91
9.12 Popis textovho souboru pro import a export kabel ................................................... 93
9.12.1 Pklad textovho souboru pro import kabelu ....................................................... 94
10 Nvrh pedpnacch sil ........................................................................................................ 97
10.1 Ekvivalentn zaten od kabelu ................................................................................... 97
10.1.1 Karta Nastaven pro zaten ................................................................................. 97
10.1.2 Karta Sloky ekvivalentnho zaten .................................................................... 98
10.1.3 Karta Systm ......................................................................................................... 98
10.1.4 Karta Extrmy ....................................................................................................... 98
10.1.5 Karta Zobrazen zaten ....................................................................................... 98
10.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu ..................................................................... 99
10.1.7 Karta Zobrazen zaten ....................................................................................... 99

10.1.8 Karta Aktuln ez ................................................................................................. 99

10.2 Vyrovnn zaten ..................................................................................................... 100
10.2.1 Karta Zaten ...................................................................................................... 100
10.2.2 Karta Nastaven pro zaten ............................................................................... 100
10.2.3 Karta Smr........................................................................................................... 100
10.2.4 Karta Extrmy ..................................................................................................... 101
10.2.5 Karta Zobrazen zaten ..................................................................................... 101
10.2.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu ................................................................... 101
10.2.7 Karta Aktuln ez ............................................................................................... 101
10.3 Vpoet linernho elastickho napt ....................................................................... 102
10.3.1 Karta Tda vsledk ........................................................................................... 102
10.3.3 Karta Linern elastick napt ............................................................................ 103
11 Vpoet ztrt ..................................................................................................................... 104
11.1 Souhrnn vyhodnocen ztrt na dimenzanm dlci ................................................... 104
11.1.2 Karta Tvar kabelu ................................................................................................ 105
11.2 Podrobn vyhodnocen krtkodobch ztrt ................................................................ 105
11.2.1 Karta Ztrty ......................................................................................................... 106
11.2.2 Karta Popisy ........................................................................................................ 106
11.2.3 Karta Smr popis ............................................................................................... 106
12 Vyhodnocen vnitnch sil ................................................................................................. 108
12.1 Karta Tda vsledk .................................................................................................. 108
12.2 Karta Vnitn sly ........................................................................................................ 108
12.3 Karta Pedpt ............................................................................................................. 109
12.4 Karta Smr popis ...................................................................................................... 109
12.5 Karta Vypotat MKP................................................................................................. 109
13 Posudek dimenzanho dlce ............................................................................................. 110
13.1 Fze vstavby dimenzanho dlce ............................................................................. 110
13.2 Zny vyztuen ........................................................................................................... 111
13.2.1 ablony zn ......................................................................................................... 112
13.2.2 Editace vyztuen v zn ..................................................................................... 112
13.2.3 Karta Nastaven kreslen ..................................................................................... 114
13.2.4 Karta Detailn zobrazen...................................................................................... 114
13.2.5 Karta Mtko ...................................................................................................... 114
13.2.6 Karta Vnitn sly ................................................................................................. 115
13.3 Pozice a jejich posouzen ........................................................................................... 116

13.3.1 Nastaven posudku .............................................................................................. 116

13.3.2 Karta Pozice ........................................................................................................ 117
13.3.3 Editace pozic pro posouzen ................................................................................ 119
13.3.4 Vnitn sly v pozicch pro posouzen ................................................................. 119
13.3.5 ezy a extrmy pro posudek ............................................................................... 122
13.3.6 Posouzen aktulnho dimenzanho dlce .......................................................... 122
13.3.7 Tdy vsledk..................................................................................................... 122
13.3.8 Sprvce td vsledk .......................................................................................... 122
13.3.9 prava tdy vsledk ......................................................................................... 124
13.3.10 Omezen programu IDEA RCS ......................................................................... 125
14 Protokol ............................................................................................................................. 126
14.1 Protokol pro vechny dlce v projektu........................................................................ 126
14.2 Protokol pro aktuln dimenzan dlec ...................................................................... 126
14.3 Typy protokol ........................................................................................................... 126
14.3.1 Strun protokol .................................................................................................. 126
14.3.2 Standardn protokol ............................................................................................. 127
14.3.3 Detailn protokol ................................................................................................. 127
14.4 Nastaven protokolu ................................................................................................... 128
14.4.1 Skupina Dimenzan dlce ................................................................................... 129
14.4.2 Skupina Kabely ................................................................................................... 129
14.4.3 Skupina Nastaven ............................................................................................... 130
14.4.4 Detailn nastaven protokolu pro kapitoly ........................................................... 130
15 Souadn systmy a konvence vnitnch sil ...................................................................... 131
15.1.1 Globln souadn systm ................................................................................... 131
15.1.2 Lokln souadn systm sti prvku .................................................................. 131
15.1.3 Souadn systmy prezu .................................................................................. 131
15.1.4 Konvence vnitnch sil na prutovch prvcch (AxisVM) .................................... 131

Uivatelsk pruka IDEA Tendon 7
1.1 Poadavky programu

Aplikace ke svmu provozu vyaduje na potai mt nainstalovan .NET Framework 4.5
ten lze sthnout nap. ze strnek spolenosti Microsoft (https://www.microsoft.com/en-
US/download/details.aspx?id=30653).
Nen-li .NET Framework na potai nalezen, instalan program se nespust.
1.2 Pokyny k instalaci programu

Instalace vyaduje prva administrtora.

2 vod
IDEA Tendon a IDEA RCS jsou extern pdavn moduly program AxisVM, IDEA Beam,
pop. IDEA Frame. Tyto moduly umouj navrhovat dodaten pedpjat a pedem pedpjat
betonov nosnky podle norem EN 1992-1-1 a EN 1992-2.
Aby bylo mon tyto moduly pout, mus bt vytvoen projekt v programu AxisVM nebo
IDEA Beam, pop. IDEA Frame (tzv. nadazen aplikaci). Konstrukce me obsahovat
betonov prvky 1D a 2D, prezy a materily, vnj zaten, zatovac stavy vetn
zatovacch stav pro pedpnn pedem a dodaten pedpnn a skupiny zaten. Po
sputn modulu IDEA Tendon se vyberou betonov 1D prvky, kter maj bt pedepnuty.
Pak nvrh pokrauje nkolika dalmi kroky:
zadn tvaru kabel, materil a jinch daj o pedpt,
vpoet zaten ekvivalentnch k inkm pedpt,
nvrh pedpt metodou vyrovnn zaten,
vpoet krtkodobch ztrt pedpt tenm, pokluzem a relaxac oceli,
export ekvivalentnch zaten od pedpt do dat program AxisVM, IDEA Beam,
pop. IDEA Frame a vpoet konstrukce.
IDEA RCS je inn nstroj pro navrhovn pedpjatch betonovch prez podle norem
EN, vychzejc z vsledk spotench programy IDEA Tendon a AxisVM, IDEA Beam,
pop. IDEA Frame. Jsou k dispozici nsledujc funkce:
vyhodnocen extrmnch vnitnch sil podle zvolen strategie,
pohodln automatick nebo run zadn dodaten nepedpjat vztue,
vpoet krtkodobch a dlouhodobch ztrt pedpt (od elastickho petvoen
betonu, relaxace oceli, dotvarovn a smrovn betonu),
posudky na osovou slu, dvojos ohyb, smyk, kroucen a interakci vnitnch sil,
posudky meznho stavu nosnosti a spolehlivosti pro pslun nvrhov situace
podrobn zdokumentovan vsledky posudk s odkazy na pslun pouit rovnice v
norm,
nzorn grafick zobrazen vsledk ve vstupnm protokolu.
2.1 Omezen
Konstrukce nemn svj statick systm podle fz vstavby. Vpoet konstrukce se
provd pouze na jednom statickm modelu pedpokld se, e vechny kabely jsou
pedepnuty najednou.
Na pedpnanou st konstrukce nepsob dn vnj zaten ped vnesenm
pedpt. Vnj zaten nebo vlastn tha mohou zat psobit ve stejn as, jako
pedpt.
Pedpjat nosnk tvo jeden (integrln) konstrukn systm nebo st takovho
systmu (nikoliv skupinu nezvislch prvk) v t fzi vstavby konstrukce, pro kterou
se provd nvrh kabel. Pklady: jeden konstrukn systm = prost nebo spojit
nosnk, st konstruknho systmu = hlavn nosnk portlovho rmu.
Prez betonovch 1D prvk je celistv (ne spaen) a je vytvoen v jedn fzi
vstavby.
Kabely pedpjat pedem je mon aplikovat pouze na dimenzanch dlcch, kter
jsou pm a staticky urit.

3 Nzvoslov
3.1 Obecn
st prvku (Part of Member) je zkladn entita, kter je importovna z modelu
konstrukce. Nejedn se o konen prvek. Kad st prvku je vzna na jednu zkladn
geometrickou entitu (pmku, krunicov oblouk, parabolick oblouk). Tato geometrick
entita obsahuje i definici loklnho souadnho systmu (LSS). Vi tto geometrick entit
me bt st prvku definovna excentricky s rznmi excentricitami na potku a na konci a
s konstantnm pootoenm prezu po dlce sti prvku.
Referenn kivka je definovna jako sjednocen zkladnch geometrickch entit st

prvk. Referenn kivka prochz uzly modelu konstrukce a v ppad, e zkladn
geometrickou entitou je pmka, tvo referenn kivku spojnice uzl, viz ne.
Uzly modelu konstrukce jsou body, vi nim je definovna poloha sti prvku. st
prvku me bt na excentricitch vi potenmu a koncovmu uzlu.
Pklad :
Prut P1 je ve statickm programu (nadazen aplikaci) definovn pomoc polygonu. Polygon
je uren pti body 1 a 5 a m tyi seky. Prvek v IDEA Tendon se bude skldat ze ty
st prvku.
Lokln souadn systm sti prvku je definovn takto:

Osa x se definuje v zvislosti na zkladn geometrick entit sti prvku (pmka,
krunice, parabolick oblouk) jako vektor toton s tenou v jakmkoliv bod sti
prvku a s orientac stejnou jako m geometrick entita.

Podle nastaven je definovn vdy smr jedn z os y nebo z. Napklad osa z LSS je
rovnobn s osou z globlnho souadnho systmu. Nebo je osa z LSS definovna
pomoc vektoru. Zbvajc tet osa LSS je dopotvna jako kolmice k tmto dvma.
Souadn systm je pravotoiv.
Toton LSS - dva LSS systmy jsou toton tehdy, pokud maj potek ve stejnm bod a
odpovdajc si osy svraj mezi sebou nulov hel.
Prvek (anglicky Member) 1D prvek modelu konstrukce, kter je sloen z minimln jedn
sti prvku. Pokud je prvek sloen z vce st, jsou jednotliv sti prvku spojeny za sebou,
tzn. e koncov bod jedn sti prvku je zrove poten bod nsledujc sti. Lokln
souadn systmy jednotlivch st v tomto bod mohou, ale nemus bt toton.
Dimenzan dlec (zkrcen dlec, anglicky Design Member) jeden nebo skupina na sebe
navazujcch prvk modelu konstrukce. Navazujc prvky mus mt spolen uzel modelu
konstrukce a mus bt shodn orientovan koncov uzel jednoho prvku je poten uzel
dalho). Dimenzan dlec se e jako celek a na nj se navrhuje pedpnac vztu.

Pozn.: v IDEA Designer: Dimenzan dlec (anglicky Design Member) reprezentant

nvrhov skupiny.
Pklad:
Prut P1 ze statickho software (nadazen aplikace) byl exportovn do IDEA Tendon. Byl
vytvoen dimenzan dlec (Design Member 1), kter se skld z jednoho prvku (1). Prvek je
tvoen tymi stmi prvku.
Souadn systm prvku jde o pravotoiv kartzsk souadn systm, kter se pebr
z nadazen aplikace. Souadn systm prvku je sloen z jednotlivch souadnch systm
st prvku.
Souadn systm dimenzanho dlce - dlec nem vlastn souadn systm. Geometrie dlce
je definovna posloupnost souadnch systm na sebe navazujcch prvk dlce.
Rozvinut Referenn kivky se provd postupn pro jednotliv prvky dlce ponajc
druhm prvkem v poad, a to zvl pro rovinu XZ a zvl pro rovinu XY. Nap. rozvinut
do roviny XZ obsahuje nsledujc kroky:
uzlem, kterm odvjen prvek dlce soused s ji rozvinutou st dlce, vedeme
pmku rovnobnou s osou Z souadnho systmu prvnho prvku dlce,

touto pmkou a lokln osou x odvjenho prvku prolome plochu (v ppad

kivky)/rovinu (v ppad polygonu),
tuto plochu rozvineme/rovinu pootome vetn danho prvku dlce a na nm
alokovanch kabel tak, aby byla rovnobn s rovinou XZ souadnho systmu
prvnho prvku dlce,

provedeme pootoen souadnho systmu (a vech souvisejcch entit) rozvjenho
prvku dlce kolem osy X tak, aby souadn systm splynul se souadnm systmem
prvnho prvku dlce.
ppadnou translaci v dsledku excentrick polohy prvku ve smru Y neprovdme.
Rozvinut prmt (prvku, kabelu, dlce) zskme rozvinutm referenn kivky/polygonu.

Pklad:
Rozvinut dimenzan dlec do rovin XY a XZ
Souadn systm rozvinutho prmtu jde o souadn systm prvnho prvku dlce.
3.2 Geometrie kabelu

Komponenta geometrie kabelu zkladn geometrick entita (pmka, parabola, krunice).
Segment kabelu - ucelen skupina na sebe navazujcch komponent geometrie sestavench
v jedn rovin. Sousedn segmenty jsou na sob zvisl.
Parametry segmentu zadvac daje vc se ke geometrii segmentu (vzdlenost kabelu
od hornho/dolnho okraje i od tit prezu, dlka pmho seku, polomr oblouku).
Samostatn segment - typ segmentu, kter nelze spojit s jinm segmentem.
Koncov segment - typ segmentu, kter lze pout na potku i konci kabelu. Na nj
navazuje bu vnitn segment, nebo opt koncov segment
Vnitn segment - typ segmentu, kter lze umstit pouze mezi dva jin segmenty.
Editan bod - bod, pomoc nho se mn parametry segmentu.
Koncov bod - typ editanho bodu, kter je umstn na potku (nebo konci) koncovho
segmentu.
Vnitn bod - editan bod uvnit segmentu.
Spojovac bod - bod na styku dvou segment.

Charakteristick body segmentu kabelu editan body popisujc geometrii segmentu

kabelu. Pro jeden segment kabelu mohou bt 2 nebo 3 v zvislosti na tvaru segmentu kabelu.
Definin geometrie kabelu - je geometrie kabelu definovan v rozvinutm prmtu
dimenzanho dlce XY resp. XZ.
Primrn geometrie jedna z uivatelem urench defininch geometri. Pouv se v
ppad, kdy poloha bod druh z defininch geometri je zvisl na poloze bod primrn
definin geometrie.

4 Ovldn
Prvky uivatelskho rozhran aplikace jsou sdrueny do nsledujcch skupin:
Navigtor obsahuje hlavn pkazy pro prci v projektu
Karty (Ribbony) obsahuj sady ovldacch prvk. Obsah sady se mn podle
aktulnho pkazu v navigtoru
Hlavn okno v zvislosti na aktulnm pkazu navigtoru zobrazuje data aplikace
v grafick podob nebo dialog pslun k pkazu navigtoru
Datov okno zobrazuje vlastnosti vybranho objektu nebo vsledky pro aktuln
vybran pkaz navigtoru nebo vybran objekt v hlavnm okn
Informan okno zobrazuje aktuln souhrnn informace
Karty
Hlavn okno
Navigtor Informan
okno
Datov okno
4.1 Informan okno

Informan okno programu IDEA Tendon je rozdleno do nsledujcch skupin:
4.1.1 Data projektu

Ve skupin Data projektu se vypisuje:
Jmno projektu
Aktuln nrodn norma
Aktuln nrodn ploha
Informace o statusu importu modelu do programu
IDEA Tendon. Pokud nebyl import proveden korektn, je mon klepnutm na Info
zobrazit dialog s detailnm popisem problm v prbhu importu.

4.1.2 Aktuln dimenzan dlec

Ve skupin Aktuln dimenzan dlec se vypisuje:
Jmno aktulnho dimenzanho dlce
Stav platnosti aktulnho dimenzanho dlce
Dlka dimenzanho dlce
Celkov dlka vech kabel na dimenzanm dlci
Celkov hmotnost kabel na dimenzanm dlci
Celkov hmotnost kabel pepotenou na m3
betonu dimenzanho dlce
Seznam prvk tvocch dimenzan dlec
4.1.3 Aktuln ez
Ve skupin Aktuln ez se vypisuje
slo prvku ze seznamu prvk tvocch
dimenzan dlec, kter protn aktuln pozice
Materil prezu
Aktuln pozice na dimenzanm dlci, pro kterou
je vykreslen prez. Pozice se m od potku
pslunho dimenzanho dlce
Obrzek prezu dimenzanho dlce vetn
zadanch kabel v aktuln pozici
4.1.3.1 Nastaven aktulnho ezu

Nastaven polohy ezu, pro kter se zobrazuj informace o prezu
v Info okn, se provd na kart Aktuln ez. Polohu ezu lze zadat
buto do vstupnho pole Pozice, pop. lze polohu ezu urit graficky po
klepnut na tlatko .
4.1.4 Aktuln kabel

Ve skupin Aktuln kabel se vypisuje:
Jmno kabelu
Typ kabelu
Materil kabelu
Poet lan v kabelu
Celkov plocha kabel
Status platnosti geometrie kabelu
Dlka kabelu
Kotevn napt
Kotevn sla
Status posouzen maximln pedpnac sly
Status posouzen pedpnac sly po zakotven

4.1.5 Posouzen dimenzanho dlce

Skupina Posouzen dimenzanho dlce zobrazuje
aktuln stav posudk aktulnho dimenzanho dlce:
Status importu vnitnch sil potebnch pro
posouzen dimenzanho dlce. Pokud nebyl import
proveden korektn, je mon klepnutm na Info
zobrazit dialog s detailnm popisem problm
v prbhu importu.
Celkov vsledek posouzen dimenzanho
dlce ze vech definovanch pozic pro posouzen.
Tabulku vsledk posouzen rozdlenou pro
jednotliv typy posouzen. Kad z hodnot pedstavuje
maximln hodnotu danho posudku vybranou ze
vech definovanch pozic pro posouzen pro
odpovdajc si typ posouzen.
4.2 Tabulkov editor

Nkter vstupn daje (souadnice vrchol, hodnoty vnitnch sil) lze zadat pomoc
tabulkovho editoru.
Pi prci s tabulkovm editorem lze vyut vloen a koprovn obsahu jednotlivch bunk
nebo celch oblast tabulky do/ze schrnky klvesovmi zkratkami CTRLC (CTRL-INS) a
CTRLV (SHIFT-INS).
Do tabulky lze vloit buky/oblasti zkoprovan nap. z tabulky Microsoft Excel.
Pi vkldn do tabulky se data zanou vkldat na aktuln pozici v tabulce.
Je-li poet sloupc ve schrnce vt, ne poet sloupc v aktuln tabulce, jsou
pebyten sloupce ignorovny.
Obsahuje-li schrnka vce dk, pep se hodnoty v dcch nsledujcch za
aktulnm dkem. Je-li poet vkldanch dk vt ne dostupn poet dk
v tabulce, automaticky se do tabulky vlo
potebn poet novch dk.
Je-li v tabulce vybrna oblast a
schrnka obsahuje pouze hodnotu jedn
buky, vypln se pi vloen touto hodnotou
vechny buky vybran oblasti.
Nov dek se do tabulky vlo buto
klepnutm na buku * ve sloupci s indexy
dk nebo klvesovou zkratkou CTRL +
ENTER (jako aktuln mus bt vybrn
posledn dek tabulky)
Klvesov zkratky, kter lze pout pi prci
s tabulkovm editorem:
CTRL + + vlo dek ped aktuln pozici.
CTRL + ENTER vlo dek za aktuln
pozici.
CTRL + - odstran dek na aktuln pozici.

CTRL + A- vybere celou oblast tabulky.

CTRL + C (CTRL + INS) zkopruje vybran buky do schrnky.
CTRL + V (SHIFT + INS) vlo do tabulky obsah ze schrnky.
TAB zmn aktuln buku pesunem na nsledujc buku.
SHIFT + TAB zmn aktuln buku pesunem na pedchzejc buku.
<, >, , - zmnit aktuln buku posunem vlevo, vpravo, nahoru, dol.
F2 zapne reim prav buky a umst kurzor na konec aktuln buky. Editace se ukon
s uloenm zmn pesunem na jinou buku, bez uloen zmn klvesou ESC.
ESC peru editaci buky.
4.3 Ovldn pohledu ve 2D okn

Pro nastaven pohledu na konstrukci ve 2D okn lze pout my a pkaz v levm hornm rohu
2D okna.
- zobrazen cel konstrukce (zoom ve)

Pro ovldn obrazu pomoc klvesov zkraty a myi lze pout nsledujc kombinace:
stisknout a dret prostedn tlatko myi pohyb my zpsob posun obrazu
rolovn kolekem myi zpsob piblen nebo oddlen obrazu
stisknout CTRL+SHIFT a stisknout a dret prostedn tlatko myi pohyb my
spust zadn vezu pro zvten.
Pravm tlatkem myi nad 2D oknem lze vyvolat kontextovou nabdku s nsledujcmi
pkazy:
Zoom ve zobraz ve 2D okn celou aktuln konstrukci.
Tisk spust tisk aktulnho obsahu 2D okna na vybranou tiskrnu.
Do souboru spust export aktulnho obsahu 2D okna do souboru rastrov grafiky
(PNG, GIF, BMP, JPEG, TIFF).
Do schrnky vlo obsah aktulnho obsahu 2D okna do schrnky.
Do DXF spust export obsahu aktulnho 2D okna do 2D DXF souboru.
4.3.1 Nastaven pro export do DXF

Pi exportu do DXF souboru lze v dialogu pro zadn jmna
souboru nastavit nsledujc parametry:
Mtko je-li volba zapnuta, lze zadat pomr mtka,
kter se pouije pi pevodu obrzku do DXF.
Jednotky vstupu vbr jednotek, ve kterch bude
vsledn vkres v exportovanm DXF souboru.
Hladiny nastaven zpsobu generovn hladin. Hladiny
lze generovat a do nich sdruit entity podle typu ry, tlouky
ry, barvy entity nebo typu entity.
Vyplnit oblasti zapne nebo vypne vyplovn
exportovanch oblast.
Kty zapne nebo vypne exportovn ktovacch ar.

5 Nastaven aplikace
Pro zmnu nastaven aplikace slou pkazy na kart Nastaven:
Jednotky nastaven jednotek pro
zadvn a vstupy hodnot viz 5.1
Nastaven jednotek.
Prosted nastaven barev, ar a
zpsobu popisu prvk konstrukce viz 5.2
Nastaven prosted aplikace.
Norma nastaven hodnot normovch a vpotovch souinitel pouitch pro
posouzen vyztuench prez viz 5.3 Nastaven normovch a vpotovch
promnnch.
Data projektu nastaven identifikanch daj o projektu a nrodnho aplikanho
dodatku pro posouzen viz 5.4 Data projektu.
Materil prohlen a editace projektov databze pedpnac vztue viz 5.5
Knihovna materil.
ablony kabel spust sprvce uivatelskch ablon geometrie kabel viz 9.10.2
Sprvce ablon.
5.1 Nastaven jednotek

Jednotky pro prci s programem lze nastavit klepnutm na tlatko Jednotky na kart
Nastaven.

Veliiny, pro kter lze nastavit jednotky, jsou seskupeny do skupin, kter jsou zobrazeny
ve sloupci v lev sti dialogu. Pro vybranou skupinu se v tabulce vypisuj veliiny, kterm
lze zmnit nastaven jednotek. Pro kadou veliinu lze v seznamu ve sloupci Jednotka
nastavit nkterou z dostupnch jednotek.
Ve sloupci Des. msta se pro danou veliinu nastav poet zobrazovanch desetinnch mst.
Ve sloupci Formt lze pro kadou veliinu vybrat styl zobrazen:
D zobrazen sel ve standardnm desetinnm formtovn (-ddd.ddd).
S zobrazen sel ve vdeckm (exponencilnm) formtovn ("-d.dddE+ddd").
A podle dlky zobrazovanho etzce automaticky zvol mezi zobrazenm v
desetinnm nebo vdeckm formtovn. V tomto ppad hodnota pesnosti ze sloupce Des.
Msta znamen poet zobrazen platnch slic.
Vchoz metrick nate vchoz nastaven jednotek pro metrick mrn systm.
Vchoz imperiln nate vchoz nastaven jednotek pro imperiln mrn systm.
Import nate nastaven jednotek ze souboru.
Export ulo aktuln nastaven jednotek do souboru.
Klepnut na OK se aktuln nastaven jednotek ulo a pouije se pi dalm sputn aplikace.

5.2 Nastaven prosted aplikace

Prosted aplikace (barvy, psma, tlouky ar) lze nastavit klepnutm na Prosted na kart
Nastaven. Nastaven se provd na jednotlivch zlokch. Cel nastaven lze uloit do
souboru, pop. nast ze souboru pomoc pkaz:
Uloit ulo aktuln nastaven prosted do konfiguranho souboru
Nast nate nastaven prosted z konfiguranho souboru
Vchoz obnov vchoz nastaven prosted
5.2.1 Nastaven barev pro kreslen modelu ve 3D

Nastaven barev pro kreslen modelu konstrukce v 3D okn se provd na zloce Nastaven
barev.
Na zloce Nastaven barev lze zmnit barvy pro vykreslen nsledujcch entit:
Dlec vbr barvy pro vykreslen dimenzanch dlc
Ocelov prvek vbr barvy pro vykreslen ocelovch prvk
Betonov prvek vbr barvy pro vykreslen betonovch prvk
Aktuln dlec vbr barvy pro vykreslen aktulnho dimenzanho dlce
Podpory vbr barvy pro vykreslen podpor
Kabel vbr barvy pro vykreslen kabel
Vybran kabel vbr barvy pro vykreslen aktulnho kabelu
5.2.2 Kreslen dimenzanho dlce

Nastaven pro kreslen dimenzanho dlce v rozvinutch prmtech se provd na zloce
Dimenzan dlce.

Jednotliv volby dialogu:

ra obrysu nastaven stylu ry pro kreslen obrysu dimenzanho dlce. Viz
5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.
ra hrany nastaven stylu ry pro kreslen hran dimenzanho dlce. Hranami
se mysl vechny hrany (viditeln i skryt) dimenzanho dlce v rozvinutch
prmtech XY a XZ. Viz 5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.
ra referenn kivky nastaven stylu ry pro kreslen referenn kivky. Viz
5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen
Barva vbr bary vpln dimenzanho dlce.
5.2.3 Kreslen kabel

Nastaven pro kreslen kabel v rozvinutch prmtech se provd na zloce Kabely.

ra vybranho kabelu nastaven stylu ry pro kreslen vybranho kabelu. Viz
5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.

ra aktulnho segmentu nastaven stylu ry pro kreslen aktulnho kabelu v

aktulnm segmentu. Viz 5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.
ra pro ostatn kabely nastaven stylu ry pro kreslen ostatnch kabel. Viz 5.2.7
Nastaven stylu ry pro kreslen.
5.2.4 Kreslen zaten

Nastaven pro kreslen ekvivalentnch zaten a nevyrovnanch zaten se provd na zloce
Zaten.

ra pro zaten nastaven stylu ry pro kreslen externho zaten. Viz 5.2.7
Nastaven stylu ry pro kreslen.
ra pro ekvivalentnho zaten nastaven stylu ry pro kreslen
ekvivalentnch zaten kabelu. Viz 5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.
ra pro vsledky nastaven stylu ry pro kreslen vslednho,
nevyrovnanho zaten. Viz 5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen.
Vka textu nastaven vky popisu hodnot zaten
Rozmr textu podle vstupnho zazen - nastaven vyhodnocen vky popisu
hodnot zaten. Pokud je pepna aktivn, bude velikost textu na vstupnm
zazen (2D okno aplikace, protokol, tiskrna) odpovdat nastaven hodnot
v mm.
Vykreslen zaten vbr zpsobu kreslen graf zaten
o Vedle sebe grafy zaten pro rozvinut prmty budou vykresleny vedle
sebe
o Vechno pod sebou vechny grafy pro rozvinut pohledy budou vykresleny
pod sebou
5.2.5 Pohled v rozvinutm prmtu

Nastaven kreslen dimenzanho dlce v rozvinutm prmtu se provd na zloce Pohled
v rozvinutm prmtu.


Zobrazit prmt XY zapne nebo vypne kreslen rozvinutho prmtu
dimenzanho dlce v rovin XY.
Mtko pro prmt XY nastaven hodnoty pevenho mtka pro kreslen
dimenzanho dlce a kabel v rozvinutm prmtu XY. Peven mtko
umouje pehlednj vykreslen kabel v dimenzanm dlci u dlc, kde jejich
dlka v ose x rozvinutho prmtu XY pevyuje rozmr v ose y rozvinutho
prmtu.
Zobrazit prmt XZ zapne nebo vypne kreslen rozvinutho prmtu
dimenzanho dlce v rovin XZ.
Mtko pro prmt XZ nastaven hodnoty pevenho mtka pro kreslen
dimenzanho dlce a kabel v rozvinutm prmtu XZ
Ktovac ry zapne nebo vypne ktovn
Popis bod kabelu zapne nebo vypne popisy editanch bod kabelu.
Kreslit osu dimenzanho dlce zapne nebo vypne kreslen osy dimenzanho
dlce
Velikost textu pro nadpis nastaven hodnoty vky nadpis rozvinutch
prmt
Velikost textu pro kty - nastaven hodnoty velikosti popisu ktovacch ar
kotovacch ar. Pokud je pepna aktivn, bude velikost textu na vstupnm
zazen (2D okno aplikace, protokol, tiskrna) odpovdat nastaven hodnot
v mm.
5.2.6 Kreslen a popis vsledk

Nastaven pro kreslen a popis vnitnch sil a ztrt na kabelu se provd na zloce Vsledky.

Velikost textu pro popis os nastaven hodnoty vky popis os graf vsledk
Velikost textu pro hodnoty nastaven hodnoty vky popis vsledk v grafech
kotovacch ar. Pokud je pepna aktivn, bude velikost textu na vstupnm zazen
(2D okno aplikace, protokol, tiskrna) odpovdat nastaven hodnot v mm.
Zobrazen hodnot nastaven zpsobu popisovn vsledk
o Nepopisovat numerick hodnoty v grafu nebudou popsan
o Extrmy budou popsan pouze extrmn numerick hodnoty
o Ve budou popsan vechny hodnoty
Zobrazit legendu zapne nebo vypne popisy hodnot v grafech vsledk
Smr popisu hodnot ztrt pedpt nastaven sklonu popis hodnot v grafu ztrt na
kabelu
Smr popisu vnitnch sil nastaven sklonu popis hodnot v grafu vnitnch sil
5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen
Jednotliv volby dialogu Vlastnosti ry:

Barva ry vbr barvy, kterou se bude ra kreslit

Typ ry vbr typu ry
ka ry nastaven hodnoty ky ry v dlkovch jednotkch nebo potem
pixel
Tlouka ry podle vstupnho zazen je-li volba zatrena, kresl se pslun
ra nastavenou kou v pixelech. Nen-li volba zatrena, kresl se ra nastavenou
kou v pslunch dlkovch jednotkch.
Mtko peruovan ry nastaven hodnoty mtka pro vykreslovn
peruovanch ar.

5.3 Nastaven normovch a vpotovch promnnch

Nastavit hodnoty normovch a vpotovch promnnch lze po klepnut na tlatko Norma
na kart Nastaven.
Tato nastaven se pouij pro posouzen vyztuench prez v modulu IDEA RCS.
Jednotliv zohlednn promnn normy jsou seskupeny podle kapitol a lnk normy.
Posledn skupina Obecn obsahuje hodnoty nastaven obecnch promnnch vpot.
Pokud je nastavena nrodn ploha (v dialogu Data projektu otevenm pkazem Data
projektu na kart Nastaven), lze zmnit hodnotu souinitele nrodn plohy nebo pepnout
na vchoz hodnotu normy EC.
Pidrenm myi nad dkem promnn normy se zobraz podrobnj informace o promnn
normy.
U nkterch poloek je krom nastaven hodnoty mono zatrhnout volbu, zda se m dan
normov promnn ve vpotu zohlednit i ne.

Obnovit vechny hodnoty nate vchoz hodnoty vech normovch souinitel

normy EC i nrodn plohy
Obnovit hodnoty NA nate vchoz hodnoty normovch souinitel aktuln
nrodn plohy
Uloit nastaven spust uloen aktulnho nastaven normovch promnnch do
souboru. Takto uloen nastaven je mon nast do projektu (pkazem Norma
v dialogu Data projektu, vyvolanm pkazem Data projektu na kart Nastaven).
Hledat po zapsn hodnoty do textovho pole vyfiltruje z dostupnch normovch
promnnch ty, kter obsahuj v sle lnku zadan text.
Seskupovn zapne nebo vypne seskupovn normovch promnnch podle kapitol.
Je-li seskupovn zapnuto, lze sbalovat i rozbalovat jednotliv kapitoly normovch
promnnch.

Filtrovn zapne nebo vypne filtrovn. Pi zapnutm filtrovn lze v seznamech

Podle dlce a Podle posudku nastavit filtran pravidla.
Rozbalit ve/Sbalit ve je-li zapnuto seskupovn, sbal nebo rozbal vechny
kapitoly promnnch.
Sloupec lnek ve sloupci se vypisuj sla lnk jednotlivch normovch nastaven
Sloupec Nzev ve sloupci se vypisuj nzvy normovch promnnch
Sloupec Hodnota ve sloupci se zadvaj hodnoty souinitel, pop. nastavuje, zda se m
hodnota zohlednit nebo ne. Hodnoty ve sloupci lze mnit pouze tehdy, je-li ve sloupci Norma
nastavena EC-EN.
Sloupec Hodnota NA je-li pro normovou hodnotu dostupn hodnota Nrodn plohy, lze
v tomto sloupci mnit hodnotu souinitele nrodn plohy. Hodnoty ve sloupci lze mnit
pouze tehdy, je-li ve sloupci Norma nastavena Nrodn ploha.
Sloupec Norma ve sloupci se indikuje, ze kter normy je brna hodnota souinitele.
Klepnutm na ikonu vlajeky se pepn mezi Nrodn plohou a zkladn normou.

5.4 Data projektu

Zmna zkladnch dat o projektu, volba nrodnho aplikanho dodatku a nastaven vchozch
materil se spust pkazem Data projektu na kart Nastaven. Zobraz se dialog Data
projektu s informanmi daji o projektu a kartou Nrodn norma. Zadan identifikan
daje se zobrazuj v hlavice protokolu.
Jednotliv volby dialogu Data projektu:

Norma - klepnutm na tlatko lze nastavit vchoz normov hodnoty pro EC-EN
nebo nast soubor uivatelskch normovch nastaven.
NA klepnutm na tlatko lze nast nkterou z dostupnch nrodnch ploh.
EN 1992-2 zapne nebo vypne podporu normy EN 1992-2 pi posudcch v IDEA
RCS.
Vchoz tda pedpnac vztue v seznamu se vybere pedpnac vztu, kter
bude piazena nov zadanm pedpnacm kabelm.

5.5 Knihovna materil

Pkazem Materil na kart Nastaven se zobraz dialog pro prci s knihovnou materil.
V prvnm sloupeku dialogu se vypisuje seznam dostupnch typ materil v projektu.
Ve druhm sloupeku se pro aktuln typ materilu vypisuje seznam jednotlivch materil
v projektu.
Ve tetm sloupeku se pro aktuln materil vypisuje tabulka materilovch charakteristik.

5.5.1 Nov materil

Pidn novho materilu ze systmov knihovny do projektu se spust pkazem Nov
v dialogu Knihovna materil. Zobraz se dialog Knihovna prez a materil.
V prvnm sloupeku dialogu se vypisuje stromov struktura dostupnch skupin poloek

v systmov databzi prez a materil.
Ve druhm sloupeku se pro aktuln skupinu poloek vypisuje seznam jednotlivch prvk ve
skupin.
Ve tetm sloupeku se pro aktuln vybranou poloku vypisuje tabulka charakteristik.
Vybran materil se pid do seznamu materil v projektu klepnutm na Vybrat.
5.5.2 Editace materilu

Materil, vybran v seznamu materil v projektu v dialogu Knihovna materil, lze upravit
klepnutm na Upravit.
V dialogu Pedpnac vztu lze upravit potebn materilov charakteristiky.


6 Import konstrukce z modelu AxisVM do IDEA Tendon

6.1 Omezen a poadavky pi importu z programu AxisVM verze 11
6.1.1 Nepodporovan prvky konstrukce
Materily jinch norem ne Eurokd nejsou podporovny. Lze pout pouze materil
normy Eurokd
Zakiven plochy se nenataj
Tuh vazby dimenzan dlec se nevytvo, pokud je excentricita u prut definovna
pomoc tuhch vazeb. Excentricitu je poteba nastavit jako excentricita u ebra. Aby
bylo mon vytvoit dimenzan dlec, mus mt sousedc prvky nebo ebra spolen
uzel, jejich koncov uzly nesm bt spojeny tuhmi vazbami.
6.1.2 Zatovac stavy/kombinace

Pi exportu dat o zaten z programu AxisVM do programu IDEA Tendon plat nsledujc
omezen:
Pro penos ekvivalentnch ink zaten od pedpt se pouije prvn zatovac stav
typu Pedpt, kter byl zadn v projektu AxisVM.

Pokud je v projektu AxisVM zadno vce zatovacch stav s typem Pedpt,

pouije se pro penos ink od pedpt vdy prvn zadan.
Koeficient zatovacho stavu me bt pouze 1 nebo 0. Proto se mus upravit

nastaven zatovacch skupin
6.1.3 Vpoet
Pro nvrh kabel lze v IDEA Tendon pout pouze vsledky linernho vpotu.
Aby byly vsledky na dimenzanch dlcch dostaten pesn, je poteba rozdlit
prvky vpoetnho modelu vhodnm nastavenm parametr generovn st pro
liniov prvky.

6.2 Omezen a poadavky pi importu z programu AxisVM verze 10

6.2.1 Nepodporovan prvky konstrukce
Materily jinch norem ne Eurokd nejsou podporovny. Lze pout pouze materil
normy Eurokd.
Zakiven plochy se nenataj
Tuh vazby dimenzan dlec se nevytvo, pokud je excentricita u prut definovna
pomoc tuhch vazeb. Excentricitu je poteba nastavit jako excentricita u ebra
6.2.2 Zatovac stavy /kombinace

Pi exportu dat o zaten z programu AxisVM do programu IDEA Tendon plat nsledujc
omezen:
Stav typu Pedpt, kter lze v AxisVM zadat, nelze pout pro penos ekvivalentnch
ink zaten od pedpt. Jako stav pro pedpt se mus zadat stl stav, jeho
jmno bude obsahovat nzev Prestress

V projektu me bt pouze jeden stav obsahujc klov nzev Prestress. Pokud

bude definovn vcekrt, pro definici penos ink ekvivalentnch zaten od
pedpt bude pouit jen prvn stav
Koeficient zatovacho stavu me bt pouze 1 nebo 0. Proto se mus upravit
nastaven zatovacch skupin
dn zatovac stav se nesm v projektu AxisVM v prbhu prce s modelem

konstrukce pejmenovat jmno stavu se pouv pi provzn zatovacch
stav v AxisVM a IDEA Tendon.
dn kombinace zatovacch stav se nesm v projektu AxisVM v prbhu
prce s modelem konstrukce pejmenovat jmno kombinace se pouv pi
provzn zatovacch stav v AxisVM a IDEA Tendon.
6.2.3 Vpoet
Pro nvrh kabel v IDEA Tendon lze pout pouze vsledky linernho vpotu

7 Globln asov osa

Globln asov osa definuje fze vstavby a provozu dan konstrukce. Projekt mus
obsahovat minimln 3 fze. Fze je definovna asem na globln asov ose, seznamem
zatovacch stav a seznamem kombinac. Lze editovat nzev a popis fze.
Zadn fz se spout pkazem navigtoru Data projektu > Fze vstavby.
Je-li IDEA Tendon sputn z IDEA Beam, nejsou pravy globln asov osy (fze,
piazen stav a kombinac do fz atd.) dostupn.
V hlavnm okn se vykresluje globln asov osa s piazenmi zatovacmi stavy.
V datovm okn se zobrazuje tabulka se zadanmi fzemi vstavby.
Pi prci s fzemi vstavby je k dispozici karta Fze vstavby.
Zrove je v hlavnm okn programu zobrazovna globln asov osa s piazenmi

zatovacmi stavy.
7.1 Seznam zatovacch stav aplikovanch v dan fzi vstavby i

provozu konstrukce
Pi sestavovn fz vstavby se pracuje pouze se zatovacmi stavy oznaenmi jako stl.
Plat pravidlo, e stl zatovac stav me bt aplikovn pouze v jedn fzi vstavby i
provozu konstrukce.
Stl zatovac stavy se piazuj vdy pouze jedn fzi vstavby, ve kter se pedpokld
potek jejich aplikace v konstrukci. V nsledujcch fzch vstavby ji nen mon piadit
stl zatovac stavy aplikovan v pedchzejcch fzch vstavby.
Nahodil zatovac stavy se ve fzch vstavby nepiazuj. Jejich aplikaci lze ovlivnit
pomoc kombinac viz nsledujc kapitola.
Zatovac stavy aplikovan v jednotlivch fzch vstavby se vypisuj ve sloupci Zatovac
stavy tabulky fz vstavby. Piazen zatovacch stav do poadovan fze vstavby se
spust klepnutm na editan tlatko ve sloupci Zatovac stavy.
Vbr zatovacch stav aplikovanch v dan fzi vstavby se provd v dialogu Vybrat
zatovac stavy pro fzi vstavby
Ve sloupci K dispozici jsou sti vypsny zatovac stavy, kter jsou pro editovanou fzi
vstavby dostupn. Ve sloupci Vybran jsou vypsny zatovac stavy aplikovan v
editovan fzi vstavby.

Aplikaci zatovacch stav lze zkontrolovat na globln asov ose.
7.2 Seznam kombinac pro fzi vstavby i provozu konstrukce

Ve sloupci Kombinace tabulky fz vstavby i provozu konstrukce se vypisuj kombinace
zatovacch stav, kter jsou piazeny jednotlivm fzm vstavby. Tyto kombinace jsou
pouity pi posouzen jednotlivch ez v modulu IDEA RCS. Piazen kombinac je mon
provst run pro kadou fzi vstavby nebo automaticky pkazem Uspodat kombinace
na kart Fze vstavby.
7.2.1 Run piazen kombinac fzm vstavby

Pro piazen kombinace zatovacch stav fzm vstavby plat nsledujc pravidlo:
Kombinace zatovacch stav mus obsahovat vechny stl zatovac stavy, kter byly
aplikovny ve vybran fzi vstavby a vechny stl zatovac stavy aplikovan ve
vech pedchzejcch fzch.
inky kombinace, kter nespluj uveden pravidlo, nebude mon posoudit v programu
IDEA RCS.
Kombinace zatovacch stav piazen jednotlivm fzm vstavby se vypisuj ve sloupci
Kombinace tabulky fz vstavby. Piazen kombinac do poadovan fze vstavby se
spust klepnutm na editan tlatko ve sloupci Kombinace.

Piazen kombinac zatovacm stavm se provd v dialogu Vybrat kombinace pro fzi
vstavby. Ve sloupci K dispozici se vypisuj dostupn kombinace zatovacch stav. Ve
sloupci Vybran se vypisuj kombinace piazen vybran fzi vstavby.
7.2.2 Automatick piazen kombinac fzm vstavby

Kombinace je mon piadit fzm vstavby automaticky podle pravidla popsanho
v pedchzejcm odstavci. Automatick piazen se spust pkazem Uspodat kombinace
na kart Fze vstavby.
7.3 Karta Fze vstavby

Na kart Fze vstavby jsou k dispozici pkazy:
Nov vytvo novou fzi vstavby i provozu
konstrukce
Smazat smae aktuln fzi vstavby. Minimln
poet fz vstavby jsou 3.
Uspodat kombinace - automaticky roztd a piad kombinace zatovacch
stav do jednotlivch fz podle nastavench zatovacch stav

8 Dimenzan dlce
Dimenzan dlec je zkladn entita, se kterou se pracuje pi navrhovn kabel. Dimenzan
dlec se skld z jednoho prvku nebo ze skupiny na sebe navazujcch prvk modelu
konstrukce.
Je-li IDEA Tendon sputn z IDEA Beam nebo IDEA Frame, nelze mnit seznam prvk
tvocch dimenzan dlec ani vytvet nebo mazat dimenzan dlce definice
dimenzanch dlc se pebr z nadazen aplikace.
Prce s dimenzanmi dlci se spout pkazem navigtoru Data projektu > Dimenzan
dlce.
Jsou k dispozici karty Dimenzan dlec, Zobrazen dimenzanho dlce, Pohled
v rozvinutm prmtu, Vypotat MKP, Posudek, Protokol a Tisk.
V hlavnm okn se vykresluj rozvinut prmty aktulnho dimenzanho dlce.
V datovm okn se vypisuje tabulka s parametry vytvoench dimenzanch dlc.
Jednotliv sloupce tabulky dimenzanch dlc:
Jmno zadn jmna dimenzanho dlce.
Popis zadn popisu dimenzanho dlce.
Prvky zadn sel prvk, kter tvo dimenzan dlec.
Typ vbr zpsobu pedpnn dimenzanho dlce:
o Pedem pedpjat na dimenzan dlce lze zadat pouze pedem pedpnan
kabely
o Dodaten pedpjat na dimenzan dlec lze zadat pouze dodaten
pedpnan kabely
o Pedem/Dodaten pedpjat na dimenzan dlec lze zadat jak pedem
pedpnan, tak dodaten pedpnan kabely.
Platn zobrazuje se stav platnosti dimenzanho dlce tzn. zda dlec vyhovuje
podmnkm pro vytvoen ze zadanho sledu prvk.
Hodnota vypisuje se extrmn hodnota posouzen ze vech posuzovanch pozic
dimenzanho dlce
Status vsledk zobrazuje se celkov status posudku dimenzanho dlce
Tisk zapne nebo vypne tisk dimenzanho dlce do vslednho protokolu
Pro dimenzan dlec umoujc pedpnn pedem jsou dostupn sloupce
Pedpnac drha vbr nebo prava parametr pedpnac drhy.
Relativn volba zpsobu stanoven polohy ezu, ve kterm se definuje rozloen a
vlastnosti pedpnacch jednotek v prezu.
Pozice hodnota polohy ezu od potku dimenzanho dlce, ve kterm se definuje
rozloen a vlastnosti pedpnacch jednotek v prezu.

8.1 Vytvoen dimenzanho dlce

Nov dimenzan dlec se vytvo pkazem Nov na kart Dimenzan Dlec viz 8.1.4
Karta Dimenzan dlec. Nov dimenzan dlec neobsahuje dn prvky.
8.1.1 Vytvoen dimenzanho dlce zadnm sledu prvk

Dimenzan dlec lze zadat sledem sel prvk do editanho pole ve sloupci Prvky tabulky
vlastnost dimenzanch dlc. Lze zadat sla oddlen rkou nebo sled sel oddlench
pomlkou nap. 1, 4-6 vytvo dimenzan dlec z prvk 1, 4, 5, 6.
sla prvk lze zobrazit ve 3D zobrazen modelu konstrukci. Mezi rozvinutm pohledem a
3D pohledem na konstrukci lze pepnat pepnai na kart Pohledy na dimenzan dlec
viz 8.1.5 Karta . Ve 3D pohledu na dimenzan dlce lze pak zapnout zobrazen sel prvk.
8.1.1.1 Syntaxe slovn prvk pi vytven dimenzanho dlce z prvk

AxisVM
Je-li IDEA Tendon sputn z programu AxisVM a vytv se dimenzan dlce z prvk
modelu AxisVM, je nutn pout pro vytvoen dimenzanho dlce pedpony, kter rozli,
zda se index prvku vztahuje ke standardnmu prutovmu prvku nebo prvku ebra (excentrick
prut):
Pro indexy standardnch prut se zadvaj sledy s pedponou M (nap. M1-5 nebo
M1, M3, M6 nebo M1, 2,3)
Pro indexy eber se zadvaj sledy s pedponou R (nap. R1-3)
Lze kombinovat i sledy s rznmi prefixy nap. M1-2, R1, M3-4
U starch projekt, pvodn vytvoench v AxisVM 10, mohla bt pi zptn synchronizaci
mezi AxisVM a IDEA Tendon zmnna jmna prvk v datech AxisVM doplnna o

pedponu M. V tomto ppad je nutn pout jmna prvk pi zadvn dimenzanho dlce
ve tvaru nap. MM1 pro standardn pruty a RM1 pro ebra.
Model nosnku (tvoen standardnmi pruty a prvkem s excentricitou - ebrem) vytvoen v AxisVM 11
Prvky dimenzanho dlce na loze vytvoen v AxisVM 11
Model nosnku (tvoen standardnmi pruty a prvkem s excentricitou - ebrem) vytvoen v AxisVM 10

Prvky dimenzanho dlce na loze vytvoen v AxisVM 10

8.1.2 Pedpoklady pro vytvoen dimenzanho dlce

Pi prvnm startu se aplikace pokus sama sestavit nov dimenzan dlec z importovanch
prvk. Prochzej se vechny importovan prvky. Pokud tyto prvky navazuj jeden na druh,
sestav se z nich jeden dimenzan dlec. Nen nezbytn nutn, aby jednotliv prvky leely
v jedn pmce. Pi vytvoen dimenzanho dlce se automaticky kontroluj nsledujc
pravidla:
Cel dimenzan dlec mus bt betonov. To znamen, e vechny jeho prvky mus
mt betonov prez
Vechny prvky v dimenzanm dlci mus bt stejn orientovan. To znamen, e
lokln osy x LSS dvou na sebe navazujcch prvk nesm bt orientovan proti sob,
Jinak eeno, dva prvky jednoho dlce nesm mt spolen koncov uzel
Poten uzel nsledujcho prvku mus bt zrove koncovm uzlem aktulnho
prvku.
Dimenzan dlec pro pedpnn pedem pedpjatmi kabely mus bt pm a
staticky urit.
Pi optovnm spoutn se ji nov dimenzan dlec nevytv. Kontroluj se jednotliv
prvky existujcch dimenzanch dlc, zda u nich nedolo ke zmn geometrie, materilu,
nebo odmazn nkterho prvku z modelu v nadazen aplikaci. Sprvnost dimenzanho
dlce se zobrazuje v tabulce vlastnost dimenzanch dlc ve sloupci Platn nebo
v informanm okn pro aktuln dimenzan dlec.
8.1.3 Vlastnosti pedpnac drhy
prava vlastnost pedpnac drhy se spust klepnutm na editan tlatko ve sloupeku

Pedpnac drha.

Dlka pedpnacch jednotek zadn dlky kabel mezi kotvami podprnch

zazen.
Prbh napnn nastaven zpsobu napnn, zakotven a vnesen pedpt.
Doba dren konstantnho napt zadn doby podren konstantnho napt v
prbhu korekce relaxace.
Ztrty od deformac koncovch oprnch zazen zapnout/vypnout vpoet ztrt,
zpsobench deformacemi koncovch oprnch zazen pedpnac drhy.
o Uren potu pedpnacch jednotek volba zpsobu, jakm se stanov
poet pedpnacch jednotek pro vpoet ztrt
o Poet pedpnacch jednotek zadn potu pedpnacch jednotek pi
runm stanoven potu pedpnacch jednotek.
o Zkrcen pedpnac drhy zadn hodnoty zkrcen pedpnac drhy od
pedepnut vech pedpnacch jednotek.
Pokluz zadn hodnoty pokluzu.
Ztrty od rozdl teplot zapnout/vypnout vpoet ztrt od rozdlu teplot
pedpnacch jednotek a pedpnac drhy.
o Normov souinitel zadn hodnoty souinitele v rovnici (10.3) EN 1992
o Tmax zadn hodnoty maximln teploty betonu v blzkosti kabel.
o T0 zadn poten hodnoty betonu v blzkosti kabel.
Uvolovn kabelu nastaven zpsobu uvolovn kabel.
8.1.4 Karta Dimenzan dlec

Pkazy karty Dimenzan dlec slou pro zadn a mazn
dimenzanho dlce.
Nov vytvo nov, przdn dimenzan dlec a pid jej do
seznamu dimenzanch dlc. Nov vytvoen dimenzan dlec je
zrove automaticky nastaven jako aktuln
Koprovat zkopruje aktuln dlec
Smazat smae aktuln dimenzan dlec vetn zadanch kabel
8.1.5 Karta Zobrazen dimenzanho dlce

Pkazy karty slou k pepnn pohled na dimenzan dlec
Rozvinut vykresl rozvinut prmty dimenzanho dlce podle
nastaven. Rozvinut prmty pedstavuj zjednoduen pohledy na
dimenzan dlec v rovinch XY a XZ.
3D Vykresl 3D pohled importovanho modelu konstrukce.
8.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu

Tato karta je dostupn pouze tehdy, je-li jako aktuln pohled na kart Dimenzan dlce
nastaven na Rozvinut prmt. Pkazy na kart slou pro nastaven kreslen rozvinutch
prmt
XY- zapne/vypne vykreslen rozvinutho prmtu v rovin XY

XZ zapne/vypne vykreslen rozvinutho prmtu v rovin XZ

Ktovac ry zapne/vypne kreslen ktovacch ar dimenzanho dlce
v rozvinutch prmtech
Osy zapne/vypne kreslen os dimenzanho dlce v rozvinutch prmtech
Mtko XY, XZ nastaven hodnoty pevenho mtka osy y, respektive z,
rozvinutho prmtu XY, respektive XZ. Peven mtko umouje pehlednj
vykreslen tvaru dimenzanho dlce a zadanch kabel zvlt u dlouhch
dimenzanch dlc. Mtko osy x je obou ppadech vdy rovno 1.
sla prvk zapne nebo vypne zobrazen slovn prvk tvocch dimenzan dlec
8.1.7 Karta Posudek

Je-li IDEA Tendon sputn z IDEA Beam nebo IDEA Frame, nelze posouzen v modulu
IDEA Tendon provdt posouzen se provd v nadazen aplikaci.
Pkazy karty Posudek slou pro nastaven a proveden

posudk vech dimenzanch dlc
Vechny vsledky je-li pepna zapnut, bude
posudek dimenzanch dlc proveden pro vechny kombinace vnitnch sil
Pouze extrmy je-li pepna zapnut, posudek dimenzanho dlce se provede pouze
pro extrmn hodnoty vnitnch sil. Extrmn estice vnitnch sil se hledaj ze vech
kombinac (stav) zadanch vsledkovch td. Vyhledvaj se extrmy min/max pro
kadou sloku a k nim se ukldaj vechny odpovdajc sloky.
Vechny dimenzan dlce - spust posouzen vech dimenzanch dlc na pozad.
8.1.8 Karta Vypotat MKP

Tlatko na pepoet MKP umouje pepotat vnitn sly v nadazen aplikaci,
ze kter je modul IDEA Tendon sputn. Tlatko je podkreslen erven vdy,
kdy je poteba pepoet spustit, napklad pi zmn geometrie kabelu.

8.1.9 Zobrazen konstrukce ve 3D okn

Je-li aktivn 3D pohled na konstrukci, jsou k dispozici karty Zobrazen konstrukce, Pohled
3D, Popisy konstrukce a LSS prvku.
8.1.9.1 Ovldn pohledu ve 3D okn

Pro nastaven pohledu na konstrukci ve 3D okn lze pout pkazy v pravm hornm rohu 3D
okna nebo klvesov zkraty kombinovan s pohybem myi.
Jednotliv pkazy ve 3D okn:
- zoom oknem.
- detail piblenm oddlenm. Piblen nebo oddlen se provd taenm myi pi

pidren levho tlatka.
- posun obrazu. Posun se provd taenm myi pi pidren levho tlatka.
- pootoen obrazu. Pootoen se provd taenm myi pi pidren levho tlatka.
- zobrazen cel konstrukce (zoom ve).

Pro ovldn obrazu pomoc klvesov zkraty a myi lze pout nsledujc kombinace::
stisknout a dret prostedn tlatko myi pohyb my zpsob posun obrazu
stisknout CTRL a stisknout a dret prostedn tlatko myi pohyb my zpsob
natoen obrazu
stisknout SHIFT a stisknout a dret prostedn tlatko myi pohyb my zpsob
piblen/oddlen obrazu
8.1.10 Karta Zobrazen konstrukce

Na kart se nastavuje zpsob zobrazen prvk konstrukce ve 3D zobrazen.
Tlesa vykreslen konstrukce vetn povrch
Drtn - vykreslen drtnho modelu konstrukce
8.1.11 Karta Pohled 3D

Na kart se nastavuje pohled na konstrukci ve 3D zobrazen.
-Z nastav pohled shora (proti smru kladn poloosy
Z globlnho souadnho systmu)
Y nastav pohled zepedu (proti smru kladn poloosy
Y globlnho souadnho systmu)
- X nastav pohled z boku (proti smru kladn poloosy X globlnho souadnho
systmu)
Axo nastav vchoz 3D pohled na konstrukci a nastav piblen tak, aby se cel
konstrukce zobrazila ve 3D okn.
Zoom provede zoom na aktuln vybran prvek nebo skupinu.
Persp. zapne nebo vypne zobrazen pohledu na konstrukci v reimu perspektivy

8.1.12 Karta Popis konstrukce

Na kart se nastavuje zpsob popis prvk konstrukce.
Uzel zapne nebo vypne slovn uzl konstrukce
Prvky 1D zapne nebo vypne slovn 1D prvk konstrukce
Pozad - zapne nebo vypne podkreslen slovn prvk konstrukce
8.1.13 Karta LSS prvku

Na kart se nastavuje zpsob zobrazen loklnch souadnch systm prvk.
Karta je dostupn pouze pro 3D zobrazen konstrukce.
1D Zapne/vypne vykreslen loklnch souadnch systm 1D
prvk.
2D - Zapne/vypne vykreslen loklnch souadnch systm 2D prvk.

9 Kabely
9.1 3D geometrie kabelu
Zadn kabelu se provd prostednictvm tzv. defininch geometri. Definin geometrie
kabelu DGY resp. DGZ je geometrie kabelu definovan v rozvinutm prmtu XY, resp.
XZ dimenzanho dlce. Definin geometrie v rovin XZ resp. XY se uruje jako vodorovn
resp. svisl prmt kabelu transformovanho rozvinutm referenn kivky do rovin XZ
resp. XY souadnho systmu rozvinutho prmtu.
Kabel lze v rozvinutm prmtu dimenzanho dlce zadat dvma zpsoby:
Segmenty kabel je tvoen jednotlivmi segmenty, kter jsou definovny
souadnicemi charakteristickch bod
Polygony kabel je tvoen polygony, kter jsou definovny souadnicemi
jednotlivch vrchol polygonu.
Ob definin geometrie jsou tvoeny nezvisle na sob, piem mus bt splnny nsledujc
podmnky:
x-ov souadnice potench bod defininch geometri je shodn,
x-ov souadnice koncovch bod defininch geometrii je shodn.
Segmenty i polygony jsou definovny pomoc charakteristickch bod. Definin geometrie
nesou napklad informace o polomrech oblouk, dlkch teen, pp. hlovch zmnch ve
vrcholech polygonu.
3D geometrie kabelu se tvo sloenm defininch geometri kabelu do prostorovho
polygonu a dle jeho zptnm navinutm na referenn kivku/polygon (prostorov
transformace definin geometrie do souadnho systmu kadho prvku referenn kivky
tak, e x-ov souadnice definin geometrie odpovd kivkov poadnici referenn kivky).
Konen 3D geometrie kabelu je pouze sada bod bez informace o polomrech oblouk apod.
Pklad 1:
Rozvinut prmty dimenzanho dlce vetn pmho kabelu v rovinch XY a XZ

Konen 3D geometrie kabelu
Pklad 2:
Rozvinut prmty dimenzanho dlce vetn parabolickho kabelu v rovin XZ

Konen 3D geometrie kabelu

9.2 Popis segment definin geometrie kabelu

9.2.1 Typy segment pro definici geometrie kabelu
Pi definovn geometrie je mon pout 7 typ segment. Jejich pouit je zvisl na poloze
segmentu v geometrii kabelu, aby byla zajitna nvaznost jednotlivch segment a tak
ukonen kabelu
9.2.1.1 Segment typu 1 Pm samostatn
Tento segment se skld pouze z jedn geometrick entity a to pmky. Nelze jej napojit na
jin segment, a proto ho lze pout pouze samostatn. Tvar se definuje pomoc dvou C bod
(Closing - koncov bod). C bod je vdy na zatku nebo na konci segmentu a jeho pozice je
definovna vzdlenost v od referenn kivky nosnku v rovin XY nebo XZ.
9.2.1.2 Segment typu 2 - Parabolick s pmmi samostatn
Vchoz tvar pro nov kabel. Ani tento typ nelze pipojit na jin segment, ale pi jeho
rozdlen se automaticky nahrad odpovdajcm segmentem umoujcm navzat dal
segment. Geometricky je sloen ze t kivek (parabola, pmka a parabola). Pm sek me
bt vynechn. Pokud parametry parabolick sti definuj pmku, je msto paraboly pouita
prv tato pmka. Na potku nebo na konci me potek paraboly nahradit pm st.
Segment je definovn pomoc dvou C bod a vnitnho S-P bodu (Straight-Parabolic vnitn
bod mezi pmm a parabolickm sekem). Pozice S-P bodu je definovna vzdlenost h od
levho nebo pravho koncovho bodu, poppad od stedu segmentu, a vzdlenost v od
referenn kivky nosnku v rovin XY nebo XZ. Vzdlenost ls pedstavuje dlku pmho
seku mezi parabolami. Pozice ble vyplnnch bod na obrzku se nezadvaj pmo, ale
jsou dopotvny pomoc zadanch parametr.

9.2.1.3 Segment typu 3 - Parabolick s pmmi koncov lev
Tento typ me bt pouit pro poten segment kabelu a lze na nj napojit dal navazujc
segment. Jedn se o segment sloen a z pti kivek a to pmka, parabola, pmka, parabola,
a parabola. Poten pm sek me bt vynechn. Poten parabola me bt zsti
nahrazena pmou st. Posledn dv paraboly jsou proti sob otoeny o 180 stup. Segment
je definovn pomoc potenho C bodu, vnitnho S-P bodu a P-P bodu (Parabolic
Parabolic spojovac bod mezi dvma parabolami), popisujcho pechod segmentu typu 3 na
nsleduj segment. Pozice P-P bodu je popsna pomoc vzdlenost v od referenn kivky
nosnku a minimlnm polomrem parabol.
9.2.1.4 Segment typu 4 - Parabolick s pmmi koncov prav
Tento typ je zrcadlovm obrazem k segmentu typu 3. Tento typ me bt pouit jako posledn
segment kabelu a navazuje na pedchoz segmenty
9.2.1.5 Segment typu 5 - Parabolick s pmou vnitn
Segment typu 5 me bt umstn pouze mezi dva jin segmenty, jedn se tedy o vnitn
segment kabelu. Je sloen z pti kivek parabola, parabola, pmka, parabola a parabola.
Pm sek nemus vdy existovat, stejn tak paraboly dle zadanch parametr mohou
pejt v pmky. Segment je definovn pomoc dvou bod P-P na potku a na konci, dle
pomoc vnitnho S-P bodu.
9.2.1.6 Segment typu 6 - Pm koncov lev
Tento typ je mon pout jako prvn segment geometrie kabelu. Zan pmou st, kter
pechz v parabolu pro napojen na dal segment. Segment je definovn potenm C
bodem a koncovm P-P bodem.
9.2.1.7 Segment typu 7 - Pm koncov prav
Segment typu 7 je zrcadlovm obrazem segmentu 6 a je mon jej pout jako posledn
segment kabelu, navazujcho na pedchzejc segmenty.
9.2.2 Omezen a pravidla pi tvorb segment

Vechny uveden typy segment maj nsledujc omezen:
Na hranici segment (P-P bod) maj sousedn segmenty spolenou tenu. V souasn
verzi je tangenta hlu tto teny rovna nule (tena je rovnobn s osou x).
Minimln polomr paraboly v bod P-P je stejn pro ob paraboly zprava i zleva.
Vnitn pm sti segment jsou vdy rovnobn s referenn kivkou nosnku.

Neplat pro pm segmenty na zatku i konci a samostatn pm segment.
9.2.3 Podrobn popis geometrickch vlastnost defininch geometri

Segment Editace Popis
Koncov bod. Zadv se vkov

odsazen od dolnho nebo
hornho okraje, i stedu. Dlka
pm sti udv poten
Na obrzku typ 3. Zrcadlov typ
dlku pmky, ze kter pak v
4. Prvn polovina je shodn
ten pokrauje parabola.
s typem 2 i s pmou sti, konec
by pak byl zrcadlov jako
potek.

Tzv. Vnitn bod segmentu.

Jedn se v podstat o dvojici
bod, kter definuj pmou st
segmentu. Opt lze nastavit
Typ 3
vkov odsazen. Dle pak
relativn potek a dlku pm
sti. Pokud je dlka nulov,
pm st chyb. Pro tuto dvojici
bod plat, e parabola (zprava,
nebo zleva) m vrchol prv
v tomto bod.
Spojovac bod. Tento typ bodu je

umstn na spoj dvou segment.
Opt lze nastavit vkov
odsazen a minimln polomr
pilhajcch parabol. Plat, e
Typ 3
tyto paraboly maj vrchol prv
v tomto bod a tena ve vrcholu
je rovnobn s osou x. Ob
paraboly jsou vytvoeny s tmto
minimlnm polomrem a na n
Typ 5 pak dle v poli navazuj
inverzn paraboly, kter kon
vrcholem ve vnitnm bod.
Vnitn bod, stejn jako u typu 2,

3, 4.
Typ 5
Zde se jedn o spojovac bod,

ktermu se nastavuj vlastnosti,
tak jak byly popsny pro typ 3 a
Typ 7, zrcadlov typ 6 5. Rozdl je v tom, e pilehl
parabola u segmentu typu 6 a 7
nepechz v inverzn parabolu
ale v pmku, kter kon
v koncovm bod. Nelze tedy

pmo zadat dlku nsledujc

pm sti. Ta je zvisl na
zvolenm minimlnm
polomru.
Koncov bod u segmentu 6 a 7.

Zadv se vkov odsazen od
dolnho nebo hornho okraje, i
Typ 7 stedu. Dlka pm sti tady
nem dn vznam.
9.2.4 Popis bod definin geometrie kabelu

Geometrie kadho segmentu kabelu je popsna podle jeho typu dvma nebo temi
charakteristickmi body. Tyto body jsou vykresleny ernm vyplnnm kruhem, aktuln
vybran bod pro editaci ervenm kruhem. Body je mon vybrat pmo v obrzku my.
Ostatn body, potebn pro uren geometrie, se automaticky dopotvaj. Jsou to napklad
body na konci pmch sek kabelu nebo body v pechodu mezi inverznmi parabolami.
Tyto body jsou vykresleny ernou krunic vyplnnou blou barvou a nen mon je vybrat a
pmo editovat. Jejich pozice zvis na napklad na dlce zadanch pmch sek.
9.2.4.1 Bod C koncov bod kabelu

C bod se nachz vdy na zatku prvnho nebo na konci poslednho segmentu. Z toho
vyplv, e se definuje pouze vzdlenost v od referenn kivky v rovin XY nebo XZ.
Editace pozice C bodu se provd v nsledujc tabulce:
Vztaeno k definice potku pro vpoet vsledn vertikln souadnice bodu

kabelu v. Pi zadn je mon vyut nsledujc monosti (napklad pro rovinu XZ
viz nsledujc obrzek) :
o Maximln kladn souadnice Z Z+,
o Pozice bodu je vztaena k prseku pmky rovnobn s lokln osou Z a
veden v bod Y kabelu s hranou prezu s extrmn souadnic Z+ loklnho
souadnho systmu dimenzanho dlce Ze+,
o Vzdlenost od referenn osy nosnku v,
o Svisl vzdlenost od tit prezu Zcg
o Pozice bodu je vztaena k prseku pmky rovnobn s lokln osou Z a
veden v bod Y kabelu s hranou prezu s extrmn souadnic Z- loklnho
souadnho systmu dimenzanho dlce Ze-,
o Minimln zporn souadnice Z Z-,

Vzdlenost vzdlenost bodu men od zadanho potku, kladn hodnota je v

kladnm smru osy Z (Y) nosnku
Dlka pmho seku lS, C - Dlka pmho seku kabelu men od potenho
(koncovho) bodu seku
9.2.4.2 Bod S-P vnitn bod mezi pmm a parabolickm sekem

S-P bod je vdy vnitnm bodem segmentu kabelu. Editace pozice se provd v nsledujc
tabulce:

kabelu v viz pedchzejc odstavec,
Vztaeno k definice potku pro zadn horizontln pozice bodu. Jako vztan bod
pro horizontln souadnici h S-P me bt pouit
o poten bod segmentu
o Sted segmentu

o Koncov bod segmentu
Relativn vzdlenost pepna pro relativn nebo absolutn zadn pozice h a dlky
pmho seku
Vzdlenost h S-P horizontln pozice vybranho bodu h
Dlka pmho seku l S,S-P Dlka vnitnho pmho seku kabelu
9.2.4.3 Bod P-P spojovac bod mezi dvma parabolami

P-P bod se nachz pokad na styku dvou segment a definuje pechod mezi parabolami.
Editace se provd v nsledujc tabulce:

kabelu v viz pedchzejc odstavec,
Minimln polomr Rmin minimln polomr paraboly
9.2.5 Skldn segment pro vytvoen geometrie kabelu v rozvinutm

prmtu
V nsledujcch kapitolch jsou uveden monosti sestaven geometrie kabel skldajcch se
z rznch pot segment
9.2.5.1 Kabel skldajc se z jednoho segmentu

Pokud se geometrie kabelu v rozvinutm prmtu skld pouze z jednoho segmentu, je mon
vybrat pouze ze dvou typ samostatnch segment:
Typ 1 pm samostatn
Typ 2 parabolick s pmmi samostatn

Ani jeden z tchto dvou segment nelze kombinovat s jinm typem segmentu kabelu.
9.2.5.2 Kabel skldajc se ze dvou segment

Pro kabel sloen ze dvou segment je mon pout celkem ty typ segmentu, dva typy
pro prvn segment a dva typy pro druh segment.
Pro prvn segment je mon pout tyto dva typy segment kabelu:
Typ 3 parabolick s pmmi lev
Typ 6 pm koncov lev
Pro druh segment je mon pout tyto dva typy segmentu kabelu:
Typ 4 parabolick s pmmi prav
Typ 6 pm koncov prav
Jejich pouit je pehledn zobrazeno v nsledujc tabulce:
9.2.5.3 Kabel skldajc se ze t a vce segment

Geometrie kabelu, skldajcho se ze t a vce segment, se sestavuje podobn jako geometrie
kabelu se dvma segmenty. Pro krajn segmenty kabelu je mon pout stejnch typ
segment, pro vnitn segment / segmenty lze v souasn verzi pout pouze segment typu 5.
Pouit segment kabelu pro vytvoen geometrie kabelu je zobrazeno v nsledujc tabulce:

9.3 Zadn a editace kabel

Zadn a editace kabel se spout pkazem navigtoru Kabely > Tvar kabel.
V hlavnm okn se vykresluj rozvinut prmry aktulnho dimenzanho dlce.
V datovm okn se zobrazuj zloky umoujc editaci vlastnost a geometrie jednotlivch
kabel. Jednotliv zloky:
Kabely editace vlastnosti kabel. Po zmn vlastnost kabelu automaticky
aktualizuj prbhy ekvivalentnch ink.
Geometrie kabelu XY editace geometrie dodaten pedpnanho kabelu
v rozvinutm prmtu XY.
Geometrie kabelu XZ editace geometrie dodaten pedpnanho kabelu
v rozvinutm prmtu XZ.
Pedpnac skupina editace skupiny pedem pedpnanch kabel v prezu,
odpovdajcm poloze nastavenho ezu na dimenzanm dlci umoujcm dodaten
pedpnn.
9.3.1 Editace vlastnost kabel

Editace obecnch vlastnost dodaten pedpjatch kabel se provd v tabulce Dodaten
pedpjat kabely na zloce Kabely.
V tabulce Dodaten pedpjat kabely jsou dostupn nsledujc sloupce:

Jmno kabelu zadn jmna aktulnho kabelu.
Zatovac stav vypisuje se jmno zatovacho stavu, do kterho se penej
inky pedpt od dodaten pedpnanch kabel.
Materil vbr materilu kabelu z materil dostupnch v projektu. Poadovan
materily je nutn do projektu pidat vbrem z databze materil.
o - spust pravy materilovch charakteristik aktulnho materilu.
o - pid do projektu nov materil vbrem ze systmov databze.
o - ulo aktuln materil do databze materil.
Lana zadn potu lan v kabelu.
Prmr kabelovho kanlku zadn hodnoty minimlnho prmru. Vchoz
hodnota prmru kanlku se automaticky pot z plochy kabelu.
Materil kanlku vbr materilu kabelovho kanlu. Je mon vybrat ze dvou
materil - plast nebo kov.
Napnn z vbr zpsobu napnn. Kabel lze napnat od zatku dimenzanho
dlce, od konce dimenzanho dlce nebo od obou konc podle nastavenho poad.
Postup napnn volba postupu napnn. Lze nastavit postup napnn s korekc
relaxace nebo bez korekce relaxace.
Podrobnosti po klepnut na editan tlatko se zobraz dialog s detailnm
nastavenm parametr kabelu.
Geometrie zobrazuje se status kontroly sprvnosti geometrie kabelu. Vsledek
je zvisl na vsledku kontrol vech segment kabelu v obou rozvinutch

prmtech. Pokud nen geometrie kabelu sprvn zadna, nebude mon spotat
na kabelu ztrty napt a nebude mon kabel zapotat do posouzen
dimenzanho dlce.
Uzamen je-li pepna zapnut, je kabel uzamen a nelze editovat jeho
vlastnosti.
Posouzen napt v kabelu zobrazuje se vsledek posouzen maximlnho
napt v kabelu podle EN 1992-1-1 5.10.2.1(1)P.
Editace obecnch vlastnost pedem pedpjatch kabel se provd v tabulce Pedem
pedpjat kabely na zloce Kabely:
V tabulce Skupina pedem pedpjatch kabel jsou dostupn nsledujc sloupce:

Jmno skupiny zadn jmna skupiny pedem pedpjatch kabel.
Zatovac stav vypisuje se jmno zatovacho stavu, do kterho se penej
inky pedpt od pedem pedpjatch kabel.
Materil vbr materilu kabel pedpnac skupiny z materil dostupnch
v projektu. Poadovan materily je nutn do projektu pidat vbrem z databze
materil.
o - spust pravy materilovch charakteristik aktuln pedpnac
vztue.
o - pid do projektu nov materil pedpnac vztue vbrem z
databze.
o - ulo aktuln materil do databze pedpnac vztue.
Poten napt zadn hodnoty potenho napt v kabelu.
Geometrie zobrazuje se status kontroly sprvnosti geometrie kabelu. Vsledek
je zvisl na vsledku kontrol vech segment kabelu v obou rozvinutch
prmtech. Pokud nen geometrie kabelu sprvn zadna, nebude mon spotat
na kabelu ztrty napt a nebude mon kabel zapotat do posouzen
dimenzanho dlce.
Mezn hodnota napt vypisuje se hodnota maximlnho ppustnho napt
v kabelu.
Posouzen napt v kabelu zobrazuje se vsledek posouzen maximlnho
napt v kabelu podle EN 1992-1-1 5.10.2.1(1)P.

9.3.1.1 Podrobn nastaven parametr kabelu

Dialog pro podrobn nastaven kabelu se zobraz po klepnut na editan tlatko ve sloupci
Podrobnosti v tabulce vlastnost kabelu.
Jednotliv volby dialogu Kabel:

Nzev zadn jmna kabelu.
Materil - v seznamu se nastavuje aktuln materil kabelu. Po klepnut na editan
tlatko lze upravit materilov charakteristiky aktulnho materilu
Poet lan zadn potu lan v kabelu
Souinitel ten zadn hodnoty souinitele ten kabelu
Nezamlen hlov zmna na jednotku dlky zadn hodnoty vyjadujc zven
ztrty tenm nedoucm zvlnnm kabelu
Napnn z vbr zpsobu napnn. Kabel lze napnat od zatku dimenzanho
dlce, od konce dimenzanho dlce nebo od obou konc podle nastavenho poad
Postup napnn volba postupu napnn. Lze nastavit postup napnn s korekc
relaxace nebo bez korekce relaxace.
Pokluz (zatek) zadn hodnoty pokluzu na zatku kabelu
Pokluz (konec) zadn hodnoty pokluzu na konci kabelu
Trvn podren konstantnho napt zadn hodnoty podren napt p
pedpnn
Kotevn napt (zatek) zadn hodnoty kotevnho napt na zatku kabelu
Kotevn napt (konec) zadn hodnoty kotevnho napt na konci kabelu
Maximln napt psobc v kabelu zadn hodnoty maximlnho napt v kabelu

9.3.1.2 Pidn materilu pedpnac vztue do projektu
Materil pedpnac vztue se do projektu pid po klepnut na vedle seznamu materil

v tabulce kabel.
V dialogu Knihovna prez a materil lze vybrat poadovan materil pedpnac

vztue. Pro vybran materil se za zloce Pracovn diagram vypisuj charakteristiky
vybranho materilu a kresl se prbh pracovnho diagramu. Na zloce Diagram relaxace
se vykresluje prbh vsledn ztrty relaxac k relativnmu napt v kabelu.
Po klepnut na Vybrat se aktuln materil pid do projektu.
9.3.1.3 Editace pedpnac vztue
Vlastnosti materilu pedpnac vztue lze upravit po klepnut na vedle seznamu

materil v tabulce kabel.

Jednotliv vlastnosti pedpnac vztue:

Nzev zadn jmna materilu pedpnac vztue.
Skupina Fyzikln vlastnosti
m - zadn mrn hmotnosti materilu.
E zadn modulu prunosti materilu.
Prmr zadn jmenovitho prmru pedpnac vztue.
Plocha zadn plochy pedpnac vztue.
Poet drt zadn potu drt pedpnac vztue.
Skupina prEN1038
Fm zadn charakteristick hodnoty maximln sly.
Fp0.1 zadn charakteristick hodnoty smluvn sly 0.1%.
Agt zadn celkovho protaen pi maximln sle.
Fr zadn rozkmitu navovho napt.
Skupina EN-1992-1-1
Vypotat zvisl veliiny je-li volba zatrena, hodnoty fpk, fp01k a uk se potaj
automaticky. Nen-li volba zatrena, lze tyto hodnoty upravit.
fpk zadn charakteristick pevnosti v tahu.

fp01k zadn charakteristickho napt 0.1%.
uk zadn charakteristickho petvoen vztue pi maximlnm zaten.
Typ vbr typu pedpnac vztue:
o Hladk drt
o Drt s vtisky
o Lano
o Kompaktn lano
o Hladk ty
o Vloka s ebrky
Povrchov prava vbr typu povrchov pravy pedpnac vztue:
o Hladk
o S vtisky
o ebrkov
Uren relaxace vbr zpsobu stanoven relaxace pedpnac vztue:
o Dle normy relaxace se stanov podle normy.
o Uivatelskm 1000 relaxace se stanov podle vybran tdy relaxace a
zadan hodnoty pomru ztrt relaxac v ase 1000 hodin od pedpnn.
o Uivatelskou tabulkou relaxace je stanovena uivatele definovanou
tabulkou.
Upravit spust pravy uivatelsk tabulky relaxace.
Tda relaxace vypisuje se/nastavuje se tda relaxace.
1000 zadn hodnoty / vpis spoten hodnoty pomru ztrt relaxac v ase 1000
hodin od pedpnn.
- vpis spoten hodnoty pomru ztrt relaxac v ase 50000 hodin od pedpnn.
Vroba vbr zpsobu vroby pedpnac vztue:
o Vlcovan za tepla a zulechovan
o Patentovan drt
o Taen za studena
o Lano popoutn
o Lano s nzkou relaxac
Typ diagramu vbr prbhu pracovnho diagramu pedpnac vztue:
o Bilinern se stoupajc horn vtv
o Bilinern s vodorovnou horn vtv.

9.3.1.4 Uivatelsk relaxan tabulka pedpnac vztue
V lev sti tabulky se definuj pomrn relaxace pro relativn napt v kabelu.
Pomr pomr napt v kabelu a charakteristick hodnoty pevnosti pedpnac
vztue v tahu fpk.
Relaxace pomr celkov ztrty napt relaxac v ase nekoneno a napt v kabelu.
V prav sti tabulky se definuje prbh ztrty napt relaxac v ase. Je-li zatrena volba Je
nezvisl na relativnm napt v pedpnac vztui, je zadan prbh ztrty napt relaxac
v ase platn pro vechny relativn napt. Nen-li volba zatrena, lze nadefinovat prbh
ztrty napt relaxac v ase pro kad relativn napt zvl.
Trvn trvn vnesen napt v kabelu.
Relativn pomr aktuln a celkov ztrty napt relaxac.

9.3.2 Editace geometrie kabelu tvoenho segmenty

Geometrie kabelu tvoenho segmentu se edituje oddlen v obou rozvinutch prmtech XY
a XZ v tabulkch na zlokch Geometrie kabelu XY a Geometrie kabelu XZ. Editan
tabulky jsou provzny s vykreslenmi rozvinutmi prmty, ve kterch se odlin kresl:
vybran segment kabelu podle nastaven (pednastavena je silnj erven ra)
vybran charakteristick bod kabelu erven.
Pro oba rozvinut prmty jsou na pslunch zlokch nsledujc prvky:
Seznam zadanch kabel v seznamu se vybr aktuln kabel

Uzamen geometrie kabelu je-li pepna zapnut, nelze geometrii kabelu editovat
Primrn geometrie je-li pepna zapnut, je geometrie v pslun rovin
povaovna za primrn geometrii kabelu.
Segment kabelu v tabulce se edituj jednotliv segmenty kabelu
Body kabelu v tabulce se vypisuj jednotliv body aktulnho segmentu kabelu
Tabulka vlastnost bodu kabelu v tabulce se edituj vlastnosti vybranho bodu
kabelu
9.3.2.1 Primrn geometrie kabelu

Primrn geometrie kabelu uruje primrn rozvinut prmt pro zadn pozice kabelu
v prezu. Z principu zadn geometrie kabelu pomoc dvou nezvislch rozvinutch
prmt je nezbytn urit primrn rozvinut prmt, pokud se v druhm rozvinutm
prmtu vztahuj charakteristick body kabelu k prsekm s hranami prezu. Tyto
prseky se uruj pomoc
o svislice veden ze zadan Y pozice kabelu v prezu pro primrn rozvinut
prmt XY, pozice Z kabelu v prezu me bt vztaena k prsekm tto
svislice s hranami prezu. Na obrzku jsou vykresleny vechny mon
vztan body pro zadn pozice Z. Prseky svislice veden ve vzdlenosti Y
od potku prezu a hran prezu jsou oznaeny ktami Ze+ a Ze-.

o vodorovn pmky veden ze zadan pozice Z kabelu v prezu pro primrn

rozvinut prmt XZ, pozice Y kabelu v prezu me bt vztaena
k prsekm tto vodorovn pmky s hranami prezu. Na obrzku jsou
vykresleny vechny mon vztan body pro zadn pozice Y. Prseky
vodorovn pmky veden ve vzdlenosti Z od potku prezu a hran prezu
jsou oznaeny ktami Ye+ a Ye-.
Primrn rozvinut prmt neumouje zadn vztanch bod na hrany prezu,

me vyuvat pouze maximln i minimln souadnice prezu.
9.3.2.2 Tabulka Segmenty kabelu
V tabulce se vypisuj vechny segmenty aktulnho kabelu. Tabulka obsahuje nsledujc

sloupce:
Zatek zadn pozice zatku segmentu kabelu men v ose rozvinutho prmtu
od potku dimenzanho dlce
Konec zadn pozice konce segmentu kabelu men v ose rozvinutho prmtu od
potku dimenzanho dlce
Spojit s nsledujcm klepnutm na tlatko se odstran segment slouenm
aktulnho segmentu s nsledujcm. Po spojen segment se zmn geometrie
segmentu a dlka segmentu bude odpovdat soutu dlek segment ped spojenm.
Napklad spojenm nsledujcch segment

Vznikne jeden parabolick segment kabelu
Rozdlit klepnutm na tlatko se rozdl aktuln segment kabelu na dva stejn

dlouh segmenty. Geometrie segmentu se tak me zmnit v zvislosti na poloze
aktulnho segmentu.
Geometrie segmentu vbr tvaru segmentu z dostupnch tvar geometrie segmentu
kabelu. Geometrie vech monch tvar segmentu kabelu jsou popsny v 9.2.1Typy
segment pro definici geometrie kabelu. Program automaticky filtruje mon
geometrie kabelu a nabz pouze ppustn monosti. Napklad pokud je kabel sloen
pouze z jednoho segmentu, je mon definovat jeho geometrii pomoc samostatnho
segmentu typu 1 nebo 2. Pod tabulkou se vykresluje geometrie aktulnho segmentu
s popsanmi charakteristickmi body.
9.3.2.3 Tabulka Body kabelu

V tabulce Body kabelu se vypisuj charakteristick body aktulnho segmentu kabelu.
Souadnice nelze editovat, protoe se potaj z geometrie rozvinutch prmt kabelu.
Tabulka obsahuje nsledujc sloupce:
slo bodu slo charakteristickho bodu
kabelu v rozvinutm prezu.
X pozice bodu men v rozvinutm prmtu
od potku dimenzanho dlce.
v pozice bodu Y nebo Z pro rozvinut prmt
XY nebo XZ a jsou vztaeny k potku souadnho systmu prezu.
9.3.2.4 Tabulka parametr aktulnho charakteristickho bodu kabelu

Vedle tabulky Body kabelu se zobrazuj tabulky pro editaci parametr aktulnho
charakteristickho bodu. Aktuln bod je mon vybrat v tabulce Body kabelu nebo
kliknutm myi na bod ve vykreslenm rozvinutm prmtu. Tabulky pro vechny typy
charakteristickm bod jsou popsny v kapitole 9.2.4Popis bod definin geometrie
kabelu.

9.3.3 Editace geometrie polygonlnho kabelu

Geometrie polygonlnho kabelu se edituje obdobn jako pro kabel tvoen segmenty.
V rozvinutch prmtech se kresl vybran vrchol polygonu kabelu erven.
Pro oba rozvinut prmty jsou na pslunch zlokch nsledujc prvky:
Seznam zadanch kabel v seznamu se vybr aktuln kabel.

Uzamen geometrie kabelu je-li pepna zapnut, nelze geometrii kabelu editovat.
Primrn geometrie je-li pepna zapnut, je geometrie v pslun
rovin.povaovna za primrn geometrii kabelu.
pokud maj vechny vrcholy polygonlnho kabelu v jednotlivch prmtech
nastavenu stejnou hodnotu vlastnosti Vztaeno k, zobraz tabulkov editor vrchol
polygonlnho kabelu
Tabulka Body kabelu v tabulce se edituj vlastnosti vrchol kabelu
9.3.3.1 Tabulka Body kabelu
V tabulce se vypisuj jednotliv vrcholy polygonlnho kabelu. Tabulka obsahuje nsledujc

sloupce:
X zadn polohy vrcholu od potku dimenzanho dlce.
v vsledn hodnota souadnice bodu od referenn osy.
Vzdlenost zadn hodnoty vzdlenosti k bodu uvedenmu ve sloupci Vztaena k.
Vztaena k nastaven bodu prezu, ke ktermu se vztahuje zadvan hodnota
vzdlenosti vrcholu v pslunm prmtu.
Vloit klepnutm na se za aktuln vrchol polygonu vlo nov vrchol polygonu.
Smazat klepnutm na se pslun vrchol polygonu vymae.
9.3.3.2 prava souadnic vrchol kabelu tabulkovm editorem

Je-li poloha vech vrchol polygonlnho kabelu v jednotlivch prmtech vztaena ke
stejnmu bodu, lze klepnutm na zobrazit tabulku pro spolenou editaci souadnic
vrchol kabelu v obou prmtech.

Pro jednotliv prmty lze pak nastavit:

Vztaena k nastaven vztanho bodu, vi ktermu se zadvaj souadnice vrchol
kabelu
pro zadn jednotlivch souadnic vrchol v rovinch XY, resp. YZ se pouv
vestavn tabulkov editor viz 4.2 Tabulkov editor.

9.3.4 Editace geometrie skupin pedem pedpjatch kabel

Pedem pedpjat kabely jsou sdruen do skupin. Vlastnosti skupiny pedem pedpjatch
kabel se edituj na kart Pedpnac skupina, kter je spolen pro oba rozvinut prmty
pedem pedpjatho kabelu. Pro skupinu pedem pedpjatch kabel lze nadefinovat
vychlen zadnm ofset kabelu od pmho smru.
9.3.4.1 Pedem pedpjat kabely na hran

Pro pedpnac skupinu kabel zadanch na hran jsou na zloce Pedpnac skupina
dostupn prvky:
Seznam zadanch skupin pedem pedpjatch kabel v seznamu se vybr

aktuln pedpnac skupina.
Zloka Zkladn geometrie:
Pozice zadn pozice prezu, na kterm se definuje skupina pedem pedpjatch
kabel. Pozice je vztaena k potku dimenzanho dlce.
Relativn pi nastaven Ano je hodnota pozice vi potku dimenzanho dlce
relativn, pi nastaven Ne je hodnota pozice vi potku dimenzanho dlce
absolutn.
Hrana nastaven aktuln hrany, ke kter se zadv skupina pedem pedpjatch
kabel.
n zadn potu kabel v pedpnac skupin.
Kryt zadn kryt od okraj prezu
o Vybran hrana zadn hodnoty kryt od aktuln hrany prezu.
o Pedchoz hrany - zadn hodnoty kryt k hranm pedchzejcm aktuln
hranu.
o Nsledujc hrany - zadn hodnoty kryt k hranm nsledujcm aktuln
hranu.
Prmr vypisuje se hodnota prmru kabelu.
As vypisuje se plocha kabel v pedpnac skupin.
Dlka separace
o Zatek zadn hodnoty dlky separace na zatku kabelu.
o Konec zadn hodnoty dlky separace na konci kabelu.

Zloka Vychlen viz 9.3.4.3 Vychlen pedem pedpjatho kabelu.

Kreslit ktovac ry zapne nebo vypne kreslen ktovacch ar prezu a pedem
pedpjatch kabel.

9.3.4.2 Pedem pedpjat kabely v ad

Pro pedpnac skupinu kabel zadanch v ad jsou na zloce Pedpnac skupina dostupn
prvky:
Seznam zadanch skupin pedem pedpjatch kabel v seznamu se vybr

aktuln pedpnac skupina.
Zloka Zkladn geometrie:
Pozice zadn pozice prezu, na kterm se definuje skupina pedem pedpjatch
kabel. Pozice je vztaena k potku dimenzanho dlce.
Relativn pi nastaven Ano je hodnota pozice vi potku dimenzanho dlce
relativn, pi nastaven Ne je hodnota pozice vi potku dimenzanho dlce
absolutn.
n zadn potu kabel v pedpnac skupin.
Poten bod uren pozice potenho bodu ady pedem pedpjatch kabel.
o Bod v seznamu se nastavuje referenn bod pro zadn polohy prvnho
kabelu v ad.
o y zadn vzdlenosti prvnho kabelu v ad od referennho bodu ve smru
lokln osy y prezu.
o z zadn vzdlenosti prvnho kabelu v ad od referennho bodu ve smru
lokln osy z prezu.
Koncov bod uren pozice koncovho bodu ady pedem pedpjatch kabel.
o Bod v seznamu se nastavuje referenn bod pro zadn polohy poslednho
kabelu v ad.
o y zadn vzdlenosti poslednho kabelu v ad od referennho bodu ve
smru lokln osy y prezu.
o z zadn vzdlenosti poslednho kabelu v ad od referennho bodu ve
smru lokln osy z prezu.
Prmr vypisuje se hodnota prmru kabelu.
As vypisuje se plocha kabel v pedpnac skupin.
Dlka separace
o Zatek zadn hodnoty dlky separace na zatku kabelu

o Konec zadn hodnoty dlky separace na konci kabelu.

Zloka Vychlen viz 9.3.4.3 Vychlen pedem pedpjatho kabelu.
Kreslit ktovac ry zapne nebo vypne kreslen ktovacch ar prezu a pedem
pedpjatch kabel.

9.3.4.3 Vychlen pedem pedpjatho kabelu

Vychlen pedem pedpjatho kabelu od pmho smru se definuje na zloce Vychlen.
Vychlen je definovno seznamem bod a ofsety v jednotlivch bodech.
- pid do tabulky nov dek definujc bod vychlen kabelu.

- vymae z tabulky aktuln dek definujc bod vychlen kabelu.
Pozice zadn vzdlenosti bodu vychlen od vybranho potku.
Relativn je-li volba zatrena, je hodnota pozice bodu vychlen vi vybranmu
potku relativn, pi nastaven, jinak je hodnota pozice bodu vychlen vi
vybranmu potku absolutn.
Meno od vbr potku, ke ktermu se zadvan bod vztahuje:
o Potek definuje jeden bod vychlen v zadan vzdlenosti od potku
aktulnho dimenzanho dlce.
o Konec definuje jeden bod vychlen v zadan vzdlenosti od konce
aktulnho dimenzanho dlce.
o Oba symetricky definuje dva body vychlen v zadan (stejn) vzdlenosti
od zatku i konce aktulnho dimenzanho dlce.
y zadn hodnoty vychlen kabelu ve smru osy y prezu.
z zadn hodnoty vychlen kabelu ve smru osy z prezu.

9.4 Kontrola sprvnosti geometrie kabelu tvoenho segmenty

Geometrie kadho segmentu se automaticky kontroluje. Sprvnost geometrie je mon
kontrolovat v tabulce segment kabelu. Pravdpodobn piny neplatn geometrie jsou:
Nelze vloit parabolu s minimlnm polomrem
Uveden vzdlenosti pmch sek jsou del, ne umouje dlka segmentu
Cel segment nebo jeho st se nachz mimo dimenzan dlec
Podobn jako geometrie segment kabelu je automaticky a prbn kontrolovna i

geometrie celho kabelu. Sprvnost geometrie celho kabelu je mon kontrolovat v tabulce
kabel. Geometrie kabelu je platn za tchto pedpoklad:
Geometrie vech segment kabelu je platn
Nvaznost segment mus bt hladk, tzn. e hel teen v pechodech mezi segmenty
mus bt roven nule
Dimenzan dlec mus mt platnou geometrii, tzn. vechny prvky dimenzanho dlce
mus na sebe korektn navazovat
Pokud nen geometrie kabelu platn, nen mon kabel analyzovat. Nelze potat krtkodob
ztrty ani ekvivalentn zaten. Proto nen ani mon kabel s neplatnou geometri exportovat
do statickho software.

9.5 Nespojit kabely na lomenm nosnku

V mst zlomu dimenzanho dlce dochz ke zdnlivmu roztren kabelu, protoe
odpovdajc si LSS prvk (nebo st prvk) dimenzanho dlce v mst zlomu nejsou
shodn. Na obrzku je vidt zlom dimenzanho dlce, protoe LSS navazujcch prvk nejsou
shodn.
Jednotliv sti kabelu pak zanaj, resp. kon vdy v bodu, kter le na rovin kolm
k referenn kivce v mst zlomu. Pokud tento bod le na vnj stran zlomu, me se jevit
jako roztren.
Pokud bod le na vnitn stran, mohou se jednotliv sti kabelu zdnliv kit.

Pi vpotu kabelu v tchto zlomech je uvaovna hlov zmna, kterou svraj teny obou
konc kabelu v tomto bodu v prostoru.
9.6 Nespojit kabely na rotovanch prvcch

Identick ppad nastv, pokud dv sousedn sti prvku nemaj shodn LSS, ale li se
pouze natoenm kolem osy x, tzn. osy Y obou LSS (resp. osy Z) svraj nenulov uhel. Kabel
je v tomto mst tak roztren, ale oba koncov body le v jedn rovin, kter je opt kolm
k ose x loklnho souadnho systmu sti prvku v danm bodu. Ve vpotu kabelu s tmto
natoenm nen zatm uvaovno. Pedpokld se, e vzjemn pootoen tchto prvk je
hodn mal (dov stupn). Pokud tomu tak nen, ml by bt zmnn vpotov model.

9.7 Zadn novho kabelu

Pro zadn tvaru novho kabelu je mon pout pkazy na kart Nov kabel.
Segment > Zohlednit podpory dimenzanho dlce pid nov kabel tvoen
segmenty s respektovnm podpor po dlce dimenzanho dlce.
Segment > Nezohledovat podpory dimenzanho dlce pid nov kabel tvoen
segmenty bez respektovn podpor po dlce dimenzanho dlce.
Segment > Pm pid nov pm kabel tvoen segmenty.
Polygon > Zohlednit podpory dimenzanho dlce pid nov kabel definovan
souadnicemi vrchol polygonu s respektovnm podpor po dlce dimenzanho dlce.
Polygon > Nezohledovat podpory dimenzanho dlce pid nov kabel
definovan souadnicemi vrchol polygonu bez respektovn podpor po dlce
dimenzanho dlce.
Polygon > Pm pid nov pm kabel definovan souadnicemi vrchol
polygonu.
Pedem pedpjat na hran pid novou skupinu pedem pedpjatch kabel
vztaench ke hran prezu.
Pedem pedpjat v ad pid novou skupinu pedem pedpjatch kabel
zadanch souadnicemi krajnch bod ady vi referennm bodm.
9.7.1 Kabel tvoen segmenty s respektovnm podpor

Vytvoen tvaru kabelu se segmenty s respektovnm podpor se spust pkazem Segment >
Zohlednit podpory dimenzanho dlce na kart Nov kabel. Respektovn podpor
znamen, e v poli (mezi podporami) je kabel pi spodnm okraji prezu a nad podporami je
u hornho lce. Kabel je sloen z minimln jednoho segmentu v kad zadvac rovin.
9.7.2 Kabel tvoen segmenty bez respektovn podpor

Vytvoen tvaru kabelu se segmenty bez respektovn podpor se spust pkazem Segment >
Nezohledovat podpory dimenzanho dlce na kart Nov kabel. Vytvo se kabel, kter
m v obou rovinch prv jeden segment. Nov kabel je od zatku do konce nosnku
pdorysn pm (rovina XY) a vkov parabolick (rovina XZ).

9.7.3 Pm kabel tvoen segmenty

Vytvoen pmho kabelu se segmenty se spust pkazem Segment > Pm na kart Nov
kabel. Nov kabel se segmenty je sloen v obou rovinch prv z jednoho pmho segmentu.
9.7.4 Polygonln kabel s respektovnm podpor

Vytvoen tvaru polygonlnho kabelu s respektovnm podpor se spust pkazem Polygon >
Zohlednit podpory dimenzanho dlce na kart Nov kabel. Respektovn podpor
znamen, e v poli (mezi podporami) je kabel pi spodnm okraji prezu a nad podporami je
u hornho lce.
9.7.5 Polygonln kabel bez respektovn podpor

Vytvoen tvaru polygonlnho kabelu bez respektovn podpor se spust pkazem Polygon >
Nezohledovat podpory dimenzanho dlce na kart Nov kabel. Nov kabel je v rovin
XY definovn dvma body a je od zatku do konce nosnku pdorysn pm a v rovin XZ
je uren tymi body a pechz od tit k dolnmu okraji prezu.
9.7.6 Pm polygonln kabel

Vytvoen pmho polygonlnho kabelu se spust pkazem Polygon > Pm na kart Nov
kabel. Nov polygonln kabel je definovn v obou rovinch prv dvma body.

9.8 Nstroje kabel

Karta Nstroje kabelu obsahuje pkazy pro zkladn
pravy kabel:
Prodlouit/Zkrtit uprav dlku aktulnho
kabelu.
Koprovat zkopruje aktuln kabel.
Pesunout zmn polohu aktulnho kabelu.
Smazat odstran aktuln kabel.
Smazat ve odstran vechny kabely aktulnho dimenzanho dlce.
9.8.1 Koprovn kabelu v prezu dimenzanho dlce

Koprovn kabelu se spust pkazem Koprovat na kart Nstroje kabelu. Kabel vytvoen
zkoprovnm me zmnit polohu ve smru os Y a
Z prezu dimenzanho dlce. Jednotliv volby
dialogu:
Poet kopi nastaven poadovanho potu
kopi aktulnho kabelu.
Odsazen Y zadn hodnoty vzdlenosti
mezi kopiemi v ose Y.
Odsazen Z zadn hodnoty vzdlenosti
mezi kopiemi v ose Z.
Nov vytvoen kabely maj stejn vlastnosti jako koprovan kabel vetn charakteristickch
bod rozvinutch prmt. Geometrie kabelu v rozvinutch prmtech ale nemus bt vdy
pln shodn s geometri koprovanho kabelu, protoe charakteristick body segment
kabelu mohou bt vztaeny napklad k bodm na hranch prezu.
9.8.2 Posun kabelu v prezu

Zadn posunu kabelu se spust pkazem Posun na kart Nstroje kabelu. Aktuln kabel se
me posunout ve smru os Y a Z prezu
dimenzanho dlce (YZ). Jednotliv volby
dialogu:
Odsazen Y zadn hodnoty posunu
kabelu v ose Y.
Odsazen Z zadn hodnoty posunu
kabelu v ose Z.
Pokud jsou charakteristick body segment kabelu vztaeny k bodm na hranch prezu,
nemus geometrie posunutho kabelu vdy odpovdat pvodn geometrii.

9.9 Import a export kabel

Vytvoen kabely lze uloit do textovho souboru. Nov kabel lze vytvoit
natenm geometrie kabelu z textovho souboru. Export a import kabel se
provd pkazy na kart Import, export.
Import > Nov kabel(y) z TXT souboru vytvo nov kabely
natenm z vybranho textovho souboru. V ppad, e je importovan kabel
del ne nosnk, na kter se importuje, je kabel automaticky zkrcen.
Import > Nov kabel tabulkou spust zadn novho kabelu tabulkovm zadnm
bod vrchol kabelu
Import > Nov kabel ze ablony spust vytvoen novho kabelu vbrem
z databze uivatelskch ablon tvar kabel viz 9.10 Uivatelsk ablony
geometrie kabel.
Import > Nov kabel z DXF souboru spust vytvoen novho polygonlnho
kabelu importem z DXF souboru.
Import > Zmna geometrie kabelu z DXF souboru > Geometrie XY spust
import geometrie kabelu do rozvinutho prmtu XY aktulnho kabelu z DXF
souboru.
Import > Zmna geometrie kabelu z DXF souboru > Geometrie XZ spust
import geometrie kabelu do rozvinutho prmtu XZ aktulnho kabelu z DXF
souboru.
Export > Aktuln kabel ulo definici aktulnho kabelu do textovho souboru
Export > Vechny kabely ulo definici vech kabel aktulnho dimenzanho
dlce do textovho souboru
Export > Do ablony - ulo definici aktulnho kabelu do databze uivatelskch
ablon. Zobraz se dialog Pidat ablonu. Ve stromu v lev sti dialogu se vybere
clov sloka, do kter se aktuln kabel ulo jako ablona tvaru kabelu (viz 9.10
Uivatelsk ablony geometrie kabel).
9.9.1 Zadn kabelu tabulkou

Zadn polygonlnho kabelu pomoc tabulky se spout pkazem Import > Nov kabel
tabulkou na kart Import, export.

V tabulkch se zadvaj souadnice jednotlivch vrchol kabelu v rozvinutch prmtech XY

a YZ. Lze zadat odsazen, vi ktermu jsou body kabelu vztaeny.
Vztaena k vbr vztanho bodu, vi ktermu se zadvaj souadnice vrchol
kabelu
v (Y-, Y+,Ycg, resp. Z-, Z+, Zcg) hodnota odsazen potenho bodu kabelu vi
vztanmu bodu
Odsazen X hodnota odsazen potenho bodu kabelu od potku dimenzanho
dlce
Pro zadn jednotlivch souadnic vrchol v rovinch XY, resp. YZ se pouv vestavn
tabulkov editor viz 4.2 Tabulkov editor.
9.9.2 Import kabel z DXF souboru

Pomoc importu z DXF soubor lze
Vytvoit nov kabel. Pi vytvoen novho kabelu se nate pouze jedna (vybran) ze
dvou defininch geometri kabelu. Druhou geometrii je nutn upravit novm
natenm geometrie z DXF do existujcho kabelu.
Upravit vybranou definin geometrii vybranho kabelu.
Podporovan typy entit pi importu z DXF souboru: LINE, POLYLINE, SPLINE, ARC,
CIRCLE, TEXT. Bloky nejsou pi importu natny, je nutn je ped importem rozloit na
jednotliv entity.
9.9.3 Vytvoen novho kabelu z DXF souboru

Vytvoen novho kabelu z DXF souboru se spout pkazem Import > Nov kabel z DXF
souboru.
Import kabelu sestv z nsledujcch krok:
Vbr entit, kter budou tvoit kabel z DXF souboru
Umstn vybranho kabelu do vybranho prmtu

V dialogu Geometrie kabelu se zobraz obsah natenho DXF souboru. V dialogu jsou
dostupn karty Nastaven a Geometrie kabelu.
9.9.3.1 Karta Nastaven
Jednotliv volby karty Nastaven:

Jednotky v seznamu se vybraj dlkov jednotky, kterm odpovdaj dlkov
jednotky v natenm DXF souboru.
XY pepne na vykreslen prmtu natenho DXF souboru do roviny XY.
XZ pepne na vykreslen prmtu natenho DXF souboru do roviny XZ.
YZ - pepne na vykreslen prmtu natenho DXF souboru do roviny YZ.
Tolerance nastaven maximln ppustn vzdlenosti, kter me bt mezi dvma
natenmi body, aby bylo mon tyto body povaovat za toton (spojit navazujc
ry).
Diskretizace nastaven hodnoty hlu pouitho k pevodu natench oblouk na
polygon.
sla zapne nebo vypne zobrazen sel entit.

Navazujc vybere entity, kter navazuj (pedchzejc i nsledujc) na vybranou

entitu.
9.9.3.2 Karta Geometrie kabelu

Jednotliv volby karty Geometrie kabelu:
Vybrat pevede vybran entity na polygon, kter se zobraz
v okn Podrobnosti. Vybran entity na sebe mus zavazovat.
Zpt vrt zpt posledn vbr.
Vymazat smae vytvoen polygon.
9.9.3.3 Vytvoen polygonlnho kabelu z natench entit

V hlavnm okn se vyberou jednotliv entity polygonu kabelu. Entity se vybraj stejnm
zpsobem jako nepravideln vbry ve Windows aplikacch jednotliv entity se oznauj
my s pidrenm klvesy CTRL.
Entity lze tak vybrat v datovm okn v tabulce Entity kad naten entita odpovd
jednomu dku v tabulce entit.
Lze tak vybrat jednu entitu a pkazem Navazujc na kart Nastaven se vyberou vechny
entity, kter navazuj na vybranou entitou.
Po ukonen vbru se pkazem Vybrat na kart Geometrie kabelu vykresl vybran entity
v okn Podrobnosti. Vybran entity na sebe mus navazovat, aby je bylo mon pevst na
polygon kabelu.
Po klepnut na OK se v dialogu Nastaven bodu vloen nastavuje zpsob vloen kabelu
z DXF souboru do aktulnho dimenzanho dlce. Souadnice vrchol kabelu jsou pi
transformaci z DXF upraveny tak, e nejvce lev bod kabelu m souadnici [0;0].
Jednotliv volby dialogu Nastaven bodu vloen

Prmt nastaven prmtu dimenzanho dlce, do kterho se bude kabel z DXF
vkldat
Vztaena k vbr vztanho bodu, vi ktermu se zadv hodnota odsazen
potku kabelu
v (Y-, Y+,Ycg, resp. Z-, Z+, Zcg) hodnota odsazen potenho bodu kabelu vi
vztanmu bodu
Odsazen X hodnota odsazen potenho bodu kabelu od potku dimenzanho
dlce

9.9.4 prava geometrie aktulnho kabelu z DXF souboru

prava geometrie aktulnho polygonlnho kabelu importem z DXF souboru se spout
pkazy:
Import > Geometrie kabelu z DXF souboru > Geometrie XY pro pravu geometrie
kabelu v rozvinutm prmtu XY
Import > Geometrie kabelu z DXF souboru > Geometrie XZ pro pravu geometrie
kabelu v rozvinutm prmtu XZ
Geometrii kabelu sloenho ze segment nelze importem z DXF souboru upravit.
Postup pravy importem z DXF je obdobn jako pro zadn novho kabelu. Pouze v dialogu
Nastaven bodu vloen nelze zvolit rovinu rozvinutho prmtu a zadat odsazen od
potku.
Po zaven dialogu Nastaven bodu vloen klepnutm na OK dojde k pepsn geometrie

kabelu v pslunm rozvinutm prmtu geometri natenou z DXF souboru.

9.10 Uivatelsk ablony geometrie kabel

Zadanou geometrii kabelu lze uloit do databze uivatelskch ablon. Takto uloenou
ablonu geometrie kabelu lze pout pro pedepnut jinch dimenzanch dlc i dlc v jinch
projektech.
Pro prci s uivatelskmi ablonami geometri kabel slou pkazy Import > Nov kabel ze
ablony a Export > Uloit ablonu na kart Import, export a ablony kabel na kart
Nastaven.
9.10.1 Zadn novho kabelu ablonou geometrie kabelu

Po sputn vbru ablony geometrie kabelu z databze uivatelskch ablon se zobraz
dialog Vbr ablony.
Ve stromu dostupnch ablon jsou dostupn pouze ty uivatelsk ablony geometrie kabel,
kter maj dimenzan dlec se stejnm potem pol jako aktuln dimenzan dlec.
Ve stromu dostupnch ablon se vybere poadovan ablona geometrie kabelu. Klepnutm na
Vybrat se vytvo nov kabel v aktulnm dimenzanm dlci.

9.10.2 Sprvce ablon
Sprvce ablon slou pro organizovn ablon v databzi. Databze ablon je spolen pro:
ablony vyztuen;
ablony tvar kabel;
ablony vrobnch operac ppoj.
Zobrazovan typy ablon lze nastavit v seznamu Filtr.
Pro uloen ablon je pouita struktura sloek a poloek ve slokch (obdobn struktue
sloek a soubor na disku).
V lev sti dialogu Sprvce ablon se zobrazuje struktura databze ablon podle aktuln
nastavenho filtru. V prav sti dialogu se zobrazuj podrobnosti pro vybranou ablonu nebo
sloku databze.
Ve sprvci ablon lze provst nsledujc operace:
Vytvoit novou sloku pkazem Nov sloka v nabdce se vytvo nov sloka
v koenov sloce nebo v aktuln podsloce.
Pejmenovat sloku pkazem Upravit v kontextov nabdce vyvolan pravm
tlatkem myi nad pslunou slokou.
Pesunout sloku vybran sloka/sloky se pesune petaenm my do clov

sloky.
Smazat sloku(y) pkazem Smazat v kontextov nabdce vyvolan pravm
tlatkem myi nad vybranou slokou/slokami. Sloka se odstran vetn podsloek a
vech ablon v odstraovanch slokch a podslokch.
Upravit jmno a popis ablony pro vybranou ablonu se zobraz jej jmno, popis a
obrzek v prav sti dialogu. Jmno a popis lze upravit.
Pesunout ablonu vybran ablona/ablony se pesune petaenm my do clov
sloky.
Smazat ablonu(y) - pkazem Smazat v kontextov nabdce vyvolan pravm
tlatkem myi nad vybranou ablonou/ablonami.
Exportovat ablony vybran ablony lze pkazem Export v nabdce uloit do
souboru s koncovkou *.EXP a pout nap. pro penesen ablon na jin pota.
Importovat ablony pkazem Import v nabdce lze nast soubor s koncovkou
*.EXP a ablony z tohoto souboru pidat do databze ablon.

9.11 Prodlouen, zkrcen kabelu

Pro prodlouen nebo zkrcen aktulnho kabelu se spust pkazem Prodlouit/Zkrtit na
kart Nstroje kabelu.
Pokud je pozice koncovho bodu poslednho segmentu aktulnho kabelu uvnit
dimenzanho dlce, posune se tento koncov bod poslednho segmentu tak, do koncovho
bodu dimenzanho dlce.
Pokud je koncov bod poslednho segmentu mimo dimenzan dlec (kabel vychz
z dimenzanho dlce), provede se zkrcen kabelu. Pi zkracovn kabelu se nejprve odmaou
segmenty kabelu, kter jsou cel mimo dimenzan dlec a potom se zkrt dlka poslednho
segmentu kabelu tak, e jeho koncov bod se posune do koncovho bodu dimenzanho dlce.
Pokud dojde pi zkracovn ke smazn nkterch segment kabelu, zmn se tak geometrie
aktuln poslednho segmentu kabelu.
9.11.1 Nastaven kreslen kabel

Zpsob detailnho rozkreslen tvaru kabel pod dimenzanm dlcem
se nastavuje pkazy na kart Tvar kabelu:
Nekreslit detailn rozkreslen tvaru kabelu se nevykresluje
Aktuln kabel detailn rozkreslen tvaru kabelu se
vykresluje pro aktuln kabel.
Vechny kabely detailn rozkreslen tvaru kabelu se vykresluje pro vechny kabely.
Popis zapne nebo vypne kreslen detailnho popisu jednotlivch st kabelu
9.11.2 Vodic mky

Pro kabely lze zapnout zobrazen vodicch mek pro
rozmstn kabel podl dimenzanho dlce.
Nastaven zobrazen vodicch mek se provd na
kart Vodic mky.
Nekreslit vodic mka se nevykresluje
Mka X zapne kreslen vodic mky, pro kterou se
v pravidelnch vzdlenostech na ose X potaj hodnoty souadnice
kabelu Y a Z. Pro tuto mku lze nastavit:
o Vzdlenost X hodnota pravideln vzdlenosti na ose
X, ve kter se potaj souadnice bodu kabelu Y a Z.
o Vztaena k nastaven vztanho bodu, ke ktermu se uvdj spoten
hodnoty souadnic Y a Z.
o Od kabelu nastav men ekvidistantnch vzdlenost na ose X na potek
kabelu
o Od dlce nastav men ekvidistantnch vzdlenost na ose X na potek
dimenzanho dlce
Mka YZ zapne kreslen vodic mky, pro kterou se potaj souadnice na ose
X, ve kterch je dosaeno zadanch hodnot souadnic kabelu Y a Z
Zadat mku YZ pro nastaven kreslen vodic mky YZ spust zadn mky
souadnic kabelu Y a Z.

9.11.2.1 Zadn mky souadnic YZ
Pro kad prmt kabelu lze nastavit:

Potek vbr bodu, ke ktermu se vztahuj souadnice bodu kabelu
Ekvidistantn rovn mky je-li volba zatrena, generuj se v pslunm
prmtu jednotliv rovn mky s pravidelnmi rozteemi podle nastaven hodnoty
Vzdlenost. Nen-li volba zatrena, lze zadat hodnoty jednotlivch rovn mky
v tabulce Vzdlenosti rovn mky viz 4.2 Tabulkov editor.

9.12 Popis textovho souboru pro import a export kabel

Geometrie kabel je definovna v sekci <BondedTendons> a </BondedTendons>. V tto
sekci jsou obsaeny informace vech exportovanch nebo importovanch kabel. Data
jednoho kabelu se zadvaj do sekce <BondedTendon> a </BondedTendon>
Sekce <BondedTendon> mus obsahovat 3 zkladn tagy
<BondedTendonData> s daty kabelu
<BondedTendonSpansXY> s geometri kabelu v rovin XY
<BondedTendonSpansXZ> s geometri kabelu v rovin XZ
<BondedTendonData> </BondedTendonData> obsahuje dva dky. Na prvnm dku je

zapsno jmno kabelu, na druhm dku postupn poet lan v kabelu, primrn geometrie
(XY nebo XZ) pro uren pozice kabelu na prezu, profil kabelovho kanlku a jeho materil
(1 pro kovov, 2 pro plastov). Dal parametry popisuj zpsob napnn kabelu (1 napnn
od potku, 2 pro napnn od konce, 3 pro napnn z obou konc se zakotvenm na zatku,
4 pro napnn z obou konc se zakotvenm na konci) a postup napnn (3 pro korekci
relaxace, 4 bez korekce)
<BondedTendonSpansXY></BondedTendonSpansXY> obsahuje dal 2 tagy
<SpansData> a <SpansPoints>. Popisuje geometrii kabelu v rovin XY.
<SpansData></SpansData> popisuje geometrick segmenty kabelu v rovin XY. Poet
dk odpovd potu geometrickch segment kabelu v rovin XY. Obsah kadho dku
tvo identifiktor pro typ segmentu, potek a konec segmentu vztaen k referenn kivce.
<SpansPoints></SpansPoints> popisuje body urujc geometrii segment kabelu. Kad
dek definuje jeden bod. Pro kad segment kabelu mus bt nadefinovny 2 body pro pm
segment nebo 3 body pro ostatn tvary segment. Definice jednoho bodu obsahuje
slo segmentu, na kterm je bod zadn,
typ bodu (1 na zatku nebo na konci celho kabelu C bod, 2 pro bod mezi pmm
sekem a parabolou S-P bod, 3 pro bod mezi parabolou zleva a zprava bod P-P),
typ pozice vztanho bodu pro zadn vertikln pozice bodu segmentu (1 pro
maximln souadnici v ose Y, 2 pro potek referenn kivky, 3 pro minimln
souadnici v ose Y, 4 pro maximln souadnici prsek vodorovn pmky, veden
z osy kabelu, s hranami prezu, 5 pro minimln souadnici prsek vodorovn
pmky, veden z osy kabelu, s hranami prezu, 6 pro tit prezu nemus se
vdy shodovat s referenn kivkou)
vertikln vzdlenost bodu od vztanho bodu
pro bod C se definuje dlka koncovho pmho seku
pro bod S-P se definuj
o typ pozice vztanho bodu pro zadn horizontln pozice bodu segmentu (1
pro zadn od levho okraje segmentu, 2 pro zadn od stedu segmentu, 3 pro
zadn od pravho okraje segmentu)
o horizontln vzdlenost od vztanho bodu
o dlka pmho seku kabelu

o indiktor, zda jsou hodnoty horizontln vzdlenosti a dlky pmho kabelu

zadny relativn i absolutn (1 pro relativn vzdlenosti - dlky se vztahuj
k dlce segmentu kabelu, 0 pro absolutn vzdlenosti)
pro bod P-P se definuje minimln polomr parabol
<BondedTendonSpansXZ></BondedTendonSpansXZ> obsahuj stejn tagy a data jako

tagy <BondedTendonSpansXY></BondedTendonSpansXY>, popisuj ale geometrii
v rovin XZ
9.12.1 Pklad textovho souboru pro import kabelu

<BondedTendons> zatek sekce pro definici kabel
<BondedTendon> zatek sekce pro definici jednoho kabelu
<BondedTendonData> zatek sekce pro zadn dat kabelu
Tendon 6 jmno kabelu
1 XY 13.82 1 1 4 postupn 1 lano v kabelu, primrn geometrie XY, profil kabelovho
kanlku 13.82 mm, materil kanlku 1(kovov), napnn z potku 1 a
postup napnn bez korekce 4
</BondedTendonData> konec sekce pro zadn dat kabelu
<BondedTendonSpansXY> zatek sekce pro zadn geometrie kabelu v rozvinutm
prmtu XY
<SpansData> zatek sekce pro zadn segment kabelu
1 0.00000 30.00000 postupn typ segmentu 1 (pm samostatn), x-ov souadnice
potku segmentu, x-ov souadnice konce segmentu
</SpansData> konec sekce pro zadn segment kabelu v rozvinutm prmtu XY
<SpansPoints> zatek sekce pro zadn charakteristickch bod segment kabelu
1 1 2 0.00 0.00000 postupn bod le na prvnm segmentu 1, typ bodu C - 1, vertikln
pozice je vztaena k potku referenn kivky 2, vertikln
vzdlenost od vztanho bodu je 0 mm, dlka koncovho pmho
seku je 0 m
1 1 2 0.00 0.00000 ... parametry jsou stejn jako pedchzejc bod.
</SpansPoints> konec sekce pro zadn charakteristickch bod segment kabelu

</BondedTendonSpansXY> konec sekce pro zadn geometrie kabelu
v rozvinutm prmtu XY
<BondedTendonSpansXZ> zatek sekce pro zadn geometrie kabelu v rozvinutm
prmtu XZ
<SpansData> zatek sekce pro zadan segment kabelu
3 0.00000 10.00000 postupn typ segmentu 3 (parabolick s pmmi lev), x-ov
souadnice potku segmentu, x-ov souadnice konce segmentu
5 10.00000 20.00000 postupn typ segmentu 5 (parabolick s pmm vnitn), x-ov

4 20.00000 30.00000 postupn typ segmentu 4 (parabolick s pmmi prav), x-ov

</SpansData> konec sekce pro zadn segment kabelu v rozvinutm prmtu XZ
<SpansPoints> zatek sekce pro zadn charakteristickch bod segment kabelu
1 1 2 0.00 0.00000 postupn bod le na prvnm segmentu 1, typ bodu C - 1, vertikln
pozice je vztaena k potku referenn kivky 2, vertikln
vzdlenost od vztanho bodu je 0 mm, dlka koncovho pmho
seku je 0 m
1 2 1 -70.00 1 0.30000 0.30000 1 postupn bod le na prvnm segmentu 1, typ bodu
S-P - 2, vertikln pozice je vztaena k maximln
souadnici prezu v ose Z 1, vertikln vzdlenost od
vztanho bodu je -70 mm, horizontln pozice je
vztaena levmu okraji segmentu 1, horizontln
vzdlenost od vztanho bodu je 0.3, dlka pmho
seku kabelu je 0.3, horizontln vzdlenost a dlka
pmho seku jsou zadny relativn k dlce segmentu
kabelu
1 3 3 70.00 2.00000 postupn bod le na prvnm segmentu 1, typ bodu P-P - 3,
vertikln pozice je vztaena k minimln souadnici prezu v ose Z
3, vertikln vzdlenost od vztanho bodu je 70 mm, polomr parabol
je 2 m
2 3 3 70.00 2.00000 postupn bod le na druhm segmentu 2, typ bodu P-P - 3,
je 2 m
2 2 1 -70.00 1 0.40000 0.20000 1 postupn bod le na druhm segmentu 2, typ bodu
S-P - 2, vertikln pozice je vztaena k maximln
kabelu
2 3 3 70.00 2.00000 postupn bod le na druhm segmentu 2, typ bodu P-P - 3,
je 2 m
3 3 3 70.00 2.00000 postupn bod le na tetm segmentu 3, typ bodu P-P - 3,
je 2 m
3 2 1 -70.00 1 0.40000 0.30000 1 postupn bod le na tetm segmentu 3, typ bodu S-
P - 2, vertikln pozice je vztaena k maximln

kabelu
3 1 2 0.00 0.00000 postupn bod le na tetm segmentu 3, typ bodu C
- 1, vertikln pozice je vztaena k potku referenn
kivky 2, vertikln vzdlenost od vztanho bodu je 0
mm, dlka koncovho pmho seku je 0 m
</SpansPoints> konec sekce pro zadn charakteristickch bod segment kabelu
</BondedTendonSpansXZ> konec sekce pro zadn geometrie kabelu
v rozvinutm prmtu XZ
</BondedTendon> konec sekce pro definici jednoho kabelu
</BondedTendons> konec sekce pro definici kabel

10 Nvrh pedpnacch sil

Program umouje vyhodnocen silovho psoben kabelu na betonov prvek a vyrovnn
ink vnjho zaten provedenm nvrhu tvaru kabelu a velikosti pedpnac sly.
10.1 Ekvivalentn zaten od kabelu

Vyhodnocen silovho psoben kabelu na betonov prvek (ekvivalentn zaten) pro aktuln
dimenzan dlec se spust pkazem navigtoru Nvrh pedpnac sly > Ekvivalentn
zaten.
V hlavnm okn se vykresluje prbh ekvivalentnho zaten dle poadovanho nastaven.
V datovm okn se zobrazuj zloky umoujc editaci kabel a zobrazen textov
prezentace ekvivalentnho zaten. Jednotliv zloky:
Kabely editace vlastnosti kabel. Po zmn vlastnost kabelu automaticky
aktualizuj prbhy ekvivalentnch ink viz 9.3 Zadn a editace kabel.
Geometrie kabelu XY editace geometrie kabelu v rovin XY.
Geometrie kabelu XZ editace geometrie kabelu v rovin XZ.
Pedpnac skupina editace vlastnost skupiny pedem pedpjatch kabel.
Protokol zobraz textovou prezentaci prbhu ekvivalentnho zaten.
Pro vyhodnocen ekvivalentnho zaten jsou k dispozici karty Nastaven pro zaten,
Sloky ekvivalentnho zaten, Systm, Extrm, Zobrazen zaten, Pohled
v rozvinutm prmtu, Zobrazen zaten a Aktuln ez.
10.1.1 Karta Nastaven pro zaten

Na kart Nastaven zaten se nastavuje pesnost dlen kabelu do
vpoetnho modelu a kabely pro vpoet ekvivalentnho zaten.
hel nastaven hodnoty maximln hlov zmnu kabelu
(geometrick diskretizace) pro vpoet ztrt a ekvivalentnho zaten.
Vybran kabel je-li pepna zapnut, vyhodnocuj se na
aktulnm dimenznanm dlci prbhy ekvivalentnho zaten pouze od aktulnho
vybranho kabelu.

Vechny kabely je-li pepna zapnut, vyhodnocuj se na aktulnm dimenznanm

dlci prbhy ekvivalentnho zaten od vech kabel v dimenzanm dlci.
10.1.2 Karta Sloky ekvivalentnho zaten

Na kart Sloky ekvivalentnho zaten lze nastavit
zobrazovan sloky zaten.
Fx zapne nebo vypne kreslen sly Fx
v souadnm systmu nastavenm na kart Systm
Fy zapne nebo vypne kreslen sly Fy
v souadnm systmu nastavenm na kart Systm
Fz zapne nebo vypne kreslen sly Fy v souadnm systmu nastavenm na kart
Systm
Mx zapne nebo vypne kreslen momentu Mx v souadnm systmu nastavenm na
kart Systm
My zapne nebo vypne kreslen momentu My v souadnm systmu nastavenm na
kart Systm
Mz zapne nebo vypne kreslen momentu Mz v souadnm systmu nastavenm na
kart Systm
10.1.3 Karta Systm

Na kart Systm se nastavuje souadn systm, ve kterm se vyhodnocuje
ekvivalentn zaten.
GSS zapne vyhodnocovn ekvivalentnch zaten v globlnm
souadnm systmu
LSS zapne vyhodnocovn ekvivalentnch zaten v loklnm
souadnm systmu dimenzanho dlce.
10.1.4 Karta Extrmy

Na kart Extrmy se pepn zobrazen vykreslovanch popis:
Lokln jsou zobrazeny pouze lokln extrmy po dlce
dimenzanho dlce.
dn nejsou zobrazeny dn popisy.
ezy popisy jsou zobrazeny ve vech ezech.
10.1.5 Karta Zobrazen zaten

Na kart Zobrazen zaten se nastavuje zpsob vykreslovn
ekvivalentnho zaten.
Vha zaten slo, kter pi nastaven kladn hodnoty
definuje pomr velikosti vykreslovanho zaten vi
maximlnmu zaten. Nap. pro hodnotu 0 budou zaten
vykreslena podle jejich skuten hodnoty, pro hodnotu 1 budou zaten stejn velk.
Nastaven zporn hodnoty definuje zanedbn vykreslen tch zaten, kter jsou
men ne absolutn nastaven hodnota nsoben maximlnm zatenm. Tj. pro
hodnotu -0,5 budou vykreslena ta zaten, kter maj alespo polovin velikost
maximlnho zaten, pro hodnotu -1 se bude kreslit pouze maximln zaten.
Mtko zaten zadn hodnoty nsobitele vykreslovanch ink zaten.

Bodov je-li pepna zapnut, vykresluj se ekvivalentn zaten napotan

v pozicch danch diskretizac pedpnacho kabelu.
Rovnomrn je-li pepna zapnut, vykresluj se zaten rozpotan spojit po
dlce nosnku.

Viz 8.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu

Rozmstn zaten pi kreslen lze nastavit na kart Pozice zaten.
Vechna pod sebou je-li pepna zapnut, vykresl se jednotliv
sloky zaten pod sebe.
Vedle sebe je-li pepna zapnut, vykresluj se sloky Fx, Fy a
Mz v jednom sloupci a Mx, Fz a My ve druhm.
10.1.8 Karta Aktuln ez

Poloha nastaven aktuln polohy ezu. Pro aktuln polohu se vypisuj
daje o prezu v Info okn.

10.2 Vyrovnn zaten

Zobrazen ink vnjho zaten v kombinaci s ekvivalentnm zatenm a jejich
vyrovnvn se spust pkazem navigtoru Nvrh pedpnac sly > Vyrovnn zaten.
V hlavnm okn se zobrazuj prbhy zaten po dlce aktulnho dimenzanho dlce:
Nevyrovnan zaten prbh rozdlu mezi psobcm vnjm zatenm pro
nastaven zatovac stav nebo kombinaci a inky od pedpt v aktulnm
kabelu nebo vech kabelech
Vnj zaten prbh zaten od aktuln nastavenho zatovacho stavu nebo
kombinace
Ekvivalentn zaten od pedpt prbh ekvivalentnho zaten od aktulnho
kabelu nebo vech kabel
V datovm okn se zobrazuj zloky umoujc editaci geometrie kabel a zobrazen
textov prezentace vyrovnn zaten. Jednotliv zloky:
Vyrovnn zaten zobrazuje se tabulka se zkladnmi informacemi o vyrovnn
zaten. Tabulka obsahuje nsledujc sloupce:
o Kabel vypisuje se slo kabelu nebo pedpnac skupiny.
o ZS pedpt vypisuje se jmno zatovacho stavu, do kterho se ve
zdrojovm projektu ukldaj inky od pslunho typu pedpnn.
o Lana pro dodaten pedpjat kabely lze nastavit poet lan v aktulnm
kabelu.
o Vyrovnn v ezu zobrazuje se hodnota pomru mezi vnjm zatenm a
zatenm od pedpt v aktuln nastavenm ezu
o Vyrovnn v kabelu zobrazuje se hodnota pomru mezi vnjm zatenm a
zatenm od pedpt po cel dlce dimenzanho dlce
o Zamen uzamen vlastnost kabelu
Protokol zobraz textovou prezentaci prbhu ekvivalentnho zaten.
Pro vyrovnvn zaten jsou k dispozici karty Zaten, Nastaven pro zaten, Smr,
Extrm, Zobrazen zaten, Pohled v rozvinutm prmtu a Aktuln ez.
10.2.1 Karta Zaten

Karta Zaten slou k vbru zatovacho stavu nebo
kombinace, pro kter se m provst vyrovnn zaten.
Seznam stav v seznamu se nastav aktuln
zatovac stav nebo kombinace.
10.2.2 Karta Nastaven pro zaten

Viz 10.1.1 Karta Nastaven pro zaten
10.2.3 Karta Smr

Na kart se pepn smr, pro kter se provd grafick vyhodnocen
vyrovnn zaten.

Y vyrovnn zaten se vykresluje ve smru lokln osy Y aktulnho dimenzanho

dlce.
Z vyrovnn zaten se vykresluje ve smru lokln osy Z aktulnho dimenzanho
dlce.
10.2.4 Karta Extrmy

Viz 10.1.4Karta Extrmy.

Viz 10.1.5 Karta Zobrazen zaten

Viz 8.1.6 Karta
10.2.7 Karta Aktuln ez

Viz 10.1.8 Karta Aktuln ez

10.3 Vpoet linernho elastickho napt

Vpoet linernho elastickho napt po dlce dimenzanho dlce se spust pkazem
navigtoru Nvrh pedpnac sly > Linern elastick napt.
V hlavnm okn se zobrazuj prbhy spotench napt po dlce aktulnho dimenzanho
dlce.
V datovm okn se zobrazuj zloky umoujc editaci geometrie kabel a zobrazen
textov prezentace vypotench napt. Jednotliv zloky:
Kabely editace vlastnosti kabel viz 9.3 Zadn a editace kabel.
Protokol zobraz textovou prezentaci spotench linernch napt.
Pro vpoet linernch napt jsou k dispozici karty Tda vsledk, Pohled v rozvinutm
prmtu a Linern elastick napt.
10.3.1 Karta Tda vsledk
- spust pravu obsahu tdy vsledk pro

vyhodnocen linernch elastickc napt.
Extrm vbr reimu vyhodnocen linernch
elastickch napt:
o Ne vypisuj se vechna spoetn napt
ve vech ezech.

o ez vyhledvaj se extrmn hodnoty napt ze vech vlken v kadm ezu.

o Prvek vyhledvaj se extrmn hodnoty linernch napt ze vech ez pro
kad prvek dimenzanho dlce.
o Globln vyhledvaj se extrmn hodnoty linernch napt na celm
dimenzanm dlci.
Vypotat spust vpoet linernch elastickch napt.

Viz 8.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu.
10.3.3 Karta Linern elastick napt
Max. napt zapne vyhodnocovn maximlnch kladnch hodnot napt ze vech

vlken v prezu (tah).
Min. napt zapne vyhodnocovn minimlnch zpornch hodnot napt ze vech
vlken v prezu (tlak).
-y, +z - zapnout/vypnout vyhodnocovn napt vypotench ve vlkn s maximln
kladnou z-ovou a maximln zpornou y-ovou souadnic. Pro nalezen tohoto vlkna
jsou uvaovny vechny fze prezu, kter ji existuj ve vyhodnocovan fzi
vstavby.
+y,+z - zapnout/vypnout vyhodnocovn napt vypotench ve vlkn s maximln
kladnou z-ovou a y-ovou souadnic. Pro nalezen tohoto vlkna jsou uvaovny
vechny fze prezu, kter ji existuj ve vyhodnocovan fzi vstavby.
+y,-z zapnout/vypnout vyhodnocovn napt vypotench ve vlkn s maximln
zpornou z-ovou a maximln kladnou y-ovou souadnic. Pro nalezen tohoto vlkna
jsou uvaovny vechny fze prezu, kter ji existuj ve vyhodnocovan fzi
vstavby.
-y,-z - zapnout/vypnout vyhodnocovn napt vypotench ve vlkn s maximln
zpornou z-ovou a y-ovou souadnic. Pro nalezen tohoto vlkna jsou uvaovny
vechny fze prezu, kter ji existuj ve vyhodnocovan fzi vstavby.

11 Vpoet ztrt
Vpoet ztrt se provd na vpotov geometrii kabelu. Vpotov geometrie je mrn
odlin od zobrazovan geometrie, kter se skld pouze z bod.
Sestaven vpotov geometrie se provd obdobn, jak je popsno v 9.1 3D geometrie
kabelu s tm, e se uchovvaj informace o kivosti kabelu mezi jednotlivmi vpotovmi
body a tak skuten dlka mezi tmito body. Dle se pidvaj informace, kter e vpoet
kabelu na lomenm nosnku viz 9.5 Nespojit kabely na lomenm nosnku.
Vpotov geometrie je zvisl na dlen jednotlivch sek kabelu. Dlenm vznikaj prvky,
na kterch se provd vpoet ztrt. Velikost tchto prvk se stavov maximln ppustnou
hlovou zmnou seku na kabelu, kterou svraj teny na koncch tohoto seku. Jedn se o
max. hel, take nkter sti maj i hel men. Dle mus jednotliv seky respektovat sti
prvk, tzn. e mus zanat a konit vdy na potku nebo konci sti prvku.
Pklad: Pm kabel na Pmm prvku. Tento prvek m ti sti prvku. I kdy neexistuje
dn hlov zmna po dlce kabelu, nadl se tento kabel na ti seky.
Vpotov veliiny pro jednotliv kabely se zadvaj v prbhu zadvn kabelu v kapitole
navigtoru Kabely > Tvar kabel po klepnut na editan tlatko ve sloupci
Podrobn. Podle konce napnn se zadvaj hodnoty pro konec resp. potek kabelu nebo
pro oba souasn. Pi typu pedpnn s korekc napt je nutn zadat as podren napt.
Max hlov zmna se zadv spolen pro vechny kabely. Doporuuje se zkladn hodnota
cca 3. Men hodnoty nemaj na pesnost vpotu podstatn vliv.
11.1 Souhrnn vyhodnocen ztrt na dimenzanm dlci

Souhrnn vyhodnocen kabel se spust pkazem navigtoru Krtkodob ztrty > Souhrn.
V hlavnm okn se vykresluje aktuln dimenzan dlec v pohledu v rozvinutm prmtu,
pop. detailn vykreslen aktulnho nebo vech kabel dimenzanho dlce.
V datovm okn se vypisuje strun pehled o vech kabelech na vybranm dimenzanm
dlci:
tabulka hodnot jednotlivch kabel (plocha, dlka, kumulativn hel ovinut,
minimln polomr, teoretick prodlouen kabelu ped zakotvenm, atd.).
sumarizan tabulka minimlnho a maximlnho napt na kabelech spolu
s hodnotou max. ppustnho napt podle EN 1992-1-1 5.10.3(2).

Pro souhrnn vyhodnocen ztrt jsou k dispozici karty Pohled v rozvinutm prmtu a Tvar
kabelu.

Viz 8.1.6 Karta Pohled v rozvinutm prmtu
11.1.2 Karta Tvar kabelu

Pkazy na kart se nastavuje vykreslen tvaru kabelu vedle dimenzanho dlce.
Nekreslit je-li pepna zapnut, nevykresluje se tvar kabelu vn
dimenzanho dlce.
Aktuln kabel- je-li pepna zapnut, vykresluje se vedle
dimenzanho dlce tvar aktulnho kabelu
Vechny kabely je-li pepna zapnut, vykresluj se vedle
dimenzanho dlce tvary vech kabel
11.2 Podrobn vyhodnocen krtkodobch ztrt

Podrobn vyhodnocen krtkodobch ztrt se spust pkazem navigtoru Krtkodob ztrty
> Napt v kabelu/Ztrty.
V hlavnm okn se vykresluje graf napt ped a po zakotven kabelu po dlce kabelu.
V datovm okn se vypisuj tabulky s podrobnmi informacemi o vybranm kabelu:
tabulka minimlnho a maximlnho napt na kabelu spolu s hodnotou max.
ppustnho napt podle EN 1992-1-1 5.10.3(2).

tabulka s detailnm popisem vyhodnocovanho kabelu (plocha kabelu, dlka kabelu,

kumulativn hel ovinut, minimln polomr, teoretick prodlouen kabelu ped
zakotvenm, atd.)
tabulka s podrobnm vpisem jednotlivch ztrt v ezech podle nastaven hodnoty
vzdlenosti pro vyhodnocen. Krom tchto ez jsou vsledky uvedeny v tzv.
charakteristickch ezech dosahy pokluzu nebo msto, kde se protnaj ztrty ten
pi napnn z obou konc.
Pro vyhodnocen ztrt jsou k dispozici karty Ztrty, Popisy a Smr popis.
11.2.1 Karta Ztrty

Na kart Ztrty se nastavuje vzdlenost ez pro
vyhodnocen ztrt a zpsob uren poten hodnoty napt
v grafu.
Vzdlenost zadn hodnoty vzdlenosti mezi ezy,
ve kterch je provdno vyhodnocen ztrt jak v grafick,
tak v textov prezentaci. Nastaven vzdlenost mezi ezy nem vliv na pesnost
vpotu.
Nula je-li pepna zapnut, je nejni hodnota na ose napt v grafu nastavena na 0.
Min je-li pepna zapnut, je nejni hodnota na ose napt v grafu vhodn
nastavena podle minimln hodnoty napt v kabelu (nap. je-li v kabelu minimln
napt 739,3 MPa, pak minimln hodnota na grafu bude nastavena na hodnotu 700
MPa).
11.2.2 Karta Popisy

Na kart Popisy se nastavuje zpsob popisovn ez v grafu.
dn je-li pepna zapnut, nepopisuj se v grafu
dn ezy
Charakteristick body je-li pepna zapnut,
popisuj se v grafu body charakteristickch ez dosahy
pokluz nebo msta, kde se protnaj ztrty tenm pi napnn z obou konc.
Vechny ezy je-li pepna zapnut, popisuj se v grafu ezy v charakteristickch
bodech a vechny ezy vygenerovan v bodech podle nastaven hodnoty Vzdlenost
na kart Ztrty
11.2.3 Karta Smr popis

hel zadn hodnoty hlu, pod kterm se v grafu vykresluj
hodnoty napt.


12 Vyhodnocen vnitnch sil

Po proveden pepotu konstrukce ve statickm programu lze provst vyhodnocen vnitnch
sil na dimenzanch dlcch konstrukce se zohlednnm fz vstavby.
Vyhodnocen vnitnch sil na dimenzanm dlci se spout pkazem navigtoru Vsledky na
dim. dlci > Vnitn sly.
V hlavnm okn se vykresluj prbhy vnitnch sil od nastaven tdy vsledk na aktulnm
dimenzanm dlci.
V datovm okn se vypisuje textov prezentace vnitnch sil.
Pro nastaven vyhodnocen vnitnch sil jsou k dispozici karty Tda vsledk, Vnitn sly,
Pedpt a Smr popis.
12.1 Karta Tda vsledk

Na kart Tda vsledk se nastavuje aktuln tda
vsledk a fze vstavby, pro kterou se provd
vyhodnocen vnitnch sil.
Sprvce TV Sprvce td vsledk pidn nebo prava tdy vsledk viz

13.3.8 Sprvce td vsledk.
Vybrat TV v seznamu lze vybrat aktuln tdu vsledk, na kterou se bude
provdt vyhodnocen vnitnch sil. Klepnutm na editan tlatko vedle
seznamu se spust editace vybran tdy vsledk. Je-li IDEA Tendon sputn
z IDEA Beam, nelze tdy vsledk editovat.
Fze umouje odfiltrovat z vybran tdy vsledk ty kombinace, kter nejsou
definovny pro vybranou fzi.
o Vechny fze vyhodnot se vsledky od vech kombinac (stav,
zatovacch skupin) z aktuln tdy vsledk bez ohledu na fze.
o Fze z aktuln tdy vsledk vyhodnot vsledky pouze od kombinac
(stav, zatovacch skupin), kter jsou definovny ve vybran fzi.
Extrm v seznamu lze vybrat zpsob vyhodnocen extrm pi vyhodnocovn
vnitnch sil nebo deformac.
o Ne extrmn hodnota se nehled.
o ez budou vyhledny extrmn hodnoty v ezu.
o Prvek - budou vyhledny extrmn hodnoty vyhodnocovanch veliin
jednotlivch 1D prvcch dimenzanho dlce.
o Globln budou vyhledny extrmn hodnoty vyhodnocovanch veliin ze
vech prvk na dimenzanm dlci.
12.2 Karta Vnitn sly

Na kart Vnitn sly se zapnaj sloky vnitnch sil, kter se
maj zobrazovat.
N zapne nebo vypne kreslen osov sly N.
Vy- zapne nebo vypne kreslen posouvajc sly Vy.
Vz zapne nebo vypne kreslen posouvajc sly Vz.
Mx- zapne nebo vypne kreslen krouticho momentu Mx.
My zapne nebo vypne kreslen ohybovho momentu My.
Mz zapne nebo vypne kreslen ohybovho momentu Mz.
12.3 Karta Pedpt

Pro tdu vsledk, ve kter je pouze zatovac stav od pedpt,
lze nastavit vyhodnocovan inky.
inky pedpt je-li pepna zapnut, vyhodnocuj se
celkov inky od pedpt.
Primrn inky je-li pepna zapnut, vyhodnocuj se
staticky urit vnitn sly (primrn inky) od pedpt.
Sekundrn inky je-li pepna zapnut, vyhodnocuj se staticky neurit
(sekundrn) inky od pedpt.
12.4 Karta Smr popis

Viz 11.2.3 Karta Smr popis
12.5 Karta Vypotat MKP

Spust pepoet pvodn lohy ve statickm programu. Po klepnut na tlatko se
ve statickm programu zaktualizuj hodnoty v zatovacm stavu pro pedpt a
provede se statick vpoet.
Pepoet je nutn provst po pravch kabel, kdy dojde ke zmn hodnot
ekvivalentnho zaten.

13 Posudek dimenzanho dlce

Je-li IDEA Tendon sputn z IDEA Beam nebo IDEA Frame, nelze zadn pozic pro
posouzen a vlastn posouzen v modulu IDEA Tendon provdt posouzen se provd
v nadazen aplikaci.
13.1 Fze vstavby dimenzanho dlce

Zadn detailnch vlastnost dimenzanho dlce, kter jsou uvaovny pi jeho posouzen, se
spust pkazem navigtoru Posouzen dim. dlce > Fze vstavby. Vchoz hodnoty jsou
pevzaty z fz vstavby celho projektu.
V hlavnm okn se vykresluje asov osa aktulnho dlce.
V datovm okn se daj mnit vlastnosti aktulnho dimenzanho dlce.
Pro dimenzan dlec lze zadat hodnotu asovho posunu t mezi beton dlce a asem
betone konstrukce (Fze 0). asov posun mus bt men nebo roven asu prvn fze
vstavby mnus ti dny, protoe pro beton mlad ne ti dny nejsou definovny materilov
charakteristiky potebn pro posouzen.
Jednotliv sloupce tabulky fz dimenzanho dlce:
Nzev vypisuje se nzev fze vstavby
t - lokln as dimenzanho dlce mus bt vdy men ne je as prvn fze vstavby
Posudek zapnut nebo vypnut posouzen dan fze aktulnho dimenzanho dlce
Kombinace zmna piazench kombinac vybran fzi pro posouzen aktulnho
dimenzanho dlce.

13.2 Zny vyztuen

K posouzen se pouv modul IDEA RCS. V programu IDEA RCS se navrhuje a posuzuje
vztu v ezech. Kadmu ezu je piazen vyztuen prez. Aby bylo mon dimenzan
dlec posoudit, je nutn na dimenzanm dlci zadat tzv. vyztuovac zny a znm piadit
ablony vyztuen zna se vyztuuje betonskou vztu. Kad zna odpovd jednomu
ezu a kad ablona vyztuen jednomu vyztuenmu prezu v programu IDEA RCS.
Zadn zn vyztuen a vztue v znch se spust pkazem navigtoru Posouzen
dimenzanho dlce > Vyztuen.
Jsou-li nadefinovny zny, je mon je vyztuit pomoc ablon vyztuen nebo lze po zadn
pozic pro posouzen spustit detailn posouzen v programu IDEA RCS a provst vyztuen
betonskou vztu v programu IDEA RCS.
Pro vygenerovn zn vyztuen lze pout ablony zn viz 13.2.1 ablony zn.
Pi zadvn zn vztue jsou dostupn karty ablony zn, Nastaven kreslen, Mtko,
Vnitn sly a Podrobn zobrazen.
V hlavnm okn se vykresluje dimenzan dlec s nadefinovanmi znami vyztuen.
V datovm okn je tabulka pro pravu zn vyztuen a vztue v znch. V prav sti
datovho okna se vykresluje vyztuen prez psluejc aktuln zn.
Jednotliv sloupce tabulky Zny vyztuen:

Potek - vbr uzlu, ke ktermu se vztahuj souadnice ve sloupcch Zatek a
Konec.
Zatek zadn vzdlenosti zatku zny od nastavenho potku.

Konec - zadn vzdlenosti konce zny od nastavenho potku.

Vztu - vbr ablony vyztuen psluejc k zn. Klepnutm na editan tlatko
se spust editace ablony vyztuen zny. Klepnutm na tlatko se spust
zadn nov ablony vyztuen, kter se piad aktuln zn. Nov vytvoen ablona
vyztuen je pak dostupn ve vech znch, kter maj stejn prez.
- vloen nov zny. Vloenm nov zny se pslun zna rozdl na dv
poloviny.
- smazn aktuln zny.
13.2.1 ablony zn
Pro vygenerovn zn po dlce dimenzanho dlce lze pout ablony zn.
Generovn zn pomoc ablon se spust klepnutm na ablony zn.
V dialogu Vchoz rozloen zn vyztuen se zobraz rozloen zn, kter je
mon na aktulnm nvrhovm dlci vygenerovat automaticky.
Po klepnut na OK se na dimenzanm dlci vygeneruj zny odpovdajc vybran ablon.
13.2.2 Editace vyztuen v zn

Do zny lze zadat vztu pomoc ablon vyztuen. Ji zadanou vztu lze upravit buto
novm zadn vztue pomoc ablony (nahrad se veker vztu v zn), nebo lze spustit
detailn posouzen ez zny a upravit vyztuen v modulu IDEA RCS.
Zadn vztue do zny lze spustit:
klepnutm na editan tlatko ve sloupci Vztu v tabulce zn v datovm

okn.
klepnutm na obrzek prezu nad znu v hlavnm okn.

Jmno ablony vztue v poli se vypisuje, pop. edituje jmno ablony vztue
piazen zn vyztuen. Jmno ablony tvo jmno vyztuenho prezu
v programu IDEA RCS.
Prez pro definovn vztue seznam je dostupn pro prezy nbh. V ppad,
e nbh je tvoen prezy nestejnch tvar, vybr se v seznamu dc prez, do nj
se zadv vztu ablonou. Do nbhu je pak vztu z dcho prezu interpolovna.
Zadat novou vztu pomoc ablony v zvislosti na typu vyztuovanho prezu se
zobrazuj tlatka s dostupnmi ablonami vztue. Po klepnut na tlatko
s poadovanm rozloenm vztue se zobraz dialog Vyztuen prezu, ve kterm
se zadvaj parametry vztue. Po zadn parametr a uzaven dialog klepnutm na
OK se vztu vlo do zny.

13.2.3 Karta Nastaven kreslen

Pkazy karty Nastaven kreslen se nastavuje zpsob
grafickho zobrazen aktulnho dimenzanho dlce.
Zny zapne nebo vypne kreslen zn vyztuen
v obrzku dimenzanho dlce.
Vyztuen prez zapne nebo vypne
vykreslovn vyztuenho prezu nad jednotlivmi znami.
Ktovac ry zapne nebo vypne kreslen ktovacch ar dimenzanho dlce se
znami.
Pozice pro posouzen zapne nebo vypne kreslen nadefinovanch pozic pro
posouzen. Nastaven je dostupn pouze pro pedpjat dimenzan dlce.
13.2.4 Karta Detailn zobrazen

Pkazy karty Detailn zobrazen se nastavuje zpsob detailnho
grafickho zobrazen vyztuenho prezu aktuln zny v prav
sti datovho okna.
Ktovac ry zapne nebo vypne kreslen ktovacch ar
vyztuenho prezu.
Popis tmnk zapne nebo vypne kreslen popisu tmnk v prezu
Popis vztue zapne nebo vypne kreslen popisu hlavn vztue v prezu
13.2.5 Karta Mtko

Pkazy karty Mtko se nastavuj mtka vykreslen jednotlivch st
dimenzanho dlce.
Prvek nastaven hodnoty pevenho mtka pro vykreslen
prvk dimenzanho dlce.
ez nastaven hodnoty pevenho mtka pro vykreslen
obrzk ez nad jednotlivmi znami vyztuen.

Vsledky nastaven hodnoty mtka pro kreslen prbh vsledk.
13.2.6 Karta Vnitn sly

Pkazy karty Vnitn sly se nastavuje zpsob
vykreslovn vnitnch sil v obrzku aktulnho
dimenzanho dlce.
Kreslit zapne nebo vypne kreslen prbhu
vnitnch sil.
N pepne na kreslen prbhu osov sily.
Vy - pepne na kreslen prbhu posouvajc sly Vy.
Vz pepne na kreslen prbhu posouvajc sly Vz.
Mx pepne na kreslen prbhu krouticho momentu Mz.
My pepne na kreslen prbhu ohybovho momentu My.
Mz pepne na kreslen prbhu ohybovho momentu Mz.
Tda vsledk vbr tdy vsledk, pro kterou se vykresluj vnitn sly.

13.3 Pozice a jejich posouzen

Je-li IDEA Tendon sputn z IDEA Beam nebo IDEA Frame, nelze zadn pozic pro
posouzen a vlastn posouzen v modulu IDEA Tendon provdt posouzen se provd
v nadazen aplikaci.
V nadefinovanch pozicch pro posouzen lze provst posouzen jednotlivch ez modulem
pro posouzen vyztuench prez. Pro nadefinovan pozice se vygeneruj jednotliv ezy,
vyztuen prezy, fze vstavby a zatovac extrmy programu IDEA RCS.
Zadn pozic pro posouzen dimenzanho dlce a nastaven posudku, dle kterch je posudek
aktulnho dimenzanho dlce proveden, se spout pkazem navigtoru Posouzen dim.
dlce > Pozice posouzen. V hlavnm okn se vykresluje aktuln dimenzan dlec.
V datovm okn se zobrazuj zloky:
Pozice - umouje editaci vygenerovanch pozic
Vnitn sly zobrazen ink pro jednotliv vygenerovan ezy tak, jak budou
pouity pi posouzen betonu:
Pi definovn pozic pro posouzen jsou k dispozici karty Posudek, Pozice, Zobrazen
dimenzanho dlce, Pohled v rozvinutm prmtu, Vpoet a Posouzen aktulnho
dimenzanho dlce.
13.3.1 Nastaven posudku

Na kart Posudek se provd nastaven td vsledk
a fz pro posouzen pozic aktulnho dimenzanho
dlce.
Sprvce td vsledk pidn nebo
prava tdy vsledk viz 13.3.8 Sprvce td
vsledk.
Vybrat TV zobraz seznamy, ve kterch se
piazuj vytvoen tdy k jejich typm.
o MS tda vybran v seznamu bude
pouita pro vygenerovn obsahu kombinace MS - zkladn pro posouzen
elezobetonovho prezu. Obsah tdy lze zmnit po klepnut na editan
tlatko .
o MSP - Char tda vybran v seznamu bude pouita pro vygenerovn
obsahu kombinace MSP charakteristick pro posouzen elezobetonovho
prezu. Obsah tdy lze zmnit po klepnut na editan tlatko .
o MSP ast tda vybran v seznamu bude pouita pro vygenerovn
obsahu kombinace MSP ast pro posouzen elezobetonovho prezu.
Obsah tdy lze zmnit po klepnut na editan tlatko .
o MSP Kvazi tda vybran v seznamu bude pouita pro vygenerovn
obsahu kombinace MSP kvazistl pro posouzen elezobetonovho prezu.
Obsah tdy lze zmnit po klepnut na editan tlatko .
Fze v seznamu se vybere fze, kter se bude posuzovat. Lze vybrat konkrtn fzi
nebo vechny fze. Je-li vybrna konkrtn fze, zohledn se pi generovn
zatovacch ink pro posudek pouze ty kombinace z nastaven tdy zaten, kter
ji ve vybran fzi psob.

Naplnit automaticky napln zkladn tdy vsledk (All ULS, All SLS-char, All
SLS-freq, All SLS-QP). Do jednotlivch td vsledk jsou piazeny vechny
kombinace psluenho typu, kter byly nateny ze statickho programu.
13.3.2 Karta Pozice

Pkazy na kart Pozice se vytv a odstrauj pozice.
Nov pid novou jednotlivou pozici.
Smazat smae vybran pozice
Generovat spust hromadn generovn pozic.
Smazat ve vymae existujc vechny pozice

13.3.2.1 Nov jednotliv pozice

Zadn nov pozice se spust pkazem Nov na kart Pozice.
V dialogu Vytvoit pozici ezu pro posouzen se zadv poloha nov pozice pro posouzen.
Dimenzan dlec je-li pepna zapnut, bude zadan hodnota polohy ezu vztaena
k potku aktulnho dimenzanho dlce.
Prvek je-li pepna zapnut, bude zadan hodnota polohy ezu vztaena k potku
prvku vybranho v seznamu prvk.
Relativn je-li pepna zapnut, zadv se hodnota pozice relativn k dlce
aktulnho nvrhovho dlce. Jinak se zadv absolutn hodnota vzdlenosti pozice od
potku aktulnho dimenzanho dlce.
13.3.2.2 Generovn pozic pro posouzen

Hromadn generovn pozic se spust pkazem Generovat na kart Pozice.
Dimenzan dlec nastaven ve skupin Zpsob generovn pozic bude pouito na

dimenzan dlec jako jeden celek.
Prvek nastaven ve skupin Zpsob generovn pozic bude pouito na kad prvek
dimenzanho dlce.

Poet pozic je-li pepna zapnut, lze zadat poet pozic, kter budou rovnomrn
rozmstny po dlce prvku nebo dimenzanho dlce.
Vzdlenost mezi pozicemi je-li pepna zapnut, lze nastavit vzdlenost mezi
dvma sousednmi pozicemi. V nastaven vzdlenosti se pak generuj pozice po dlce
celho prvku nebo dimenzanho dlce.
Generovat pozice na koncch je-li volba zatrena, bude vygenerovna pozice pro
posouzen na koncch dimenzanho dlce nebo kadho prvku dimenzanho dlce.
Smazat aktuln pozice je-li volba zatrena, vymaou se pi generovn novch
pozic vechny aktuln pozice.
13.3.3 Editace pozic pro posouzen

Existujc pozice lze editovat v datovm okn na zloce Pozice.
Jednotliv sloupce tabulky Pozice:
Popis vypisuje se vygenerovan nzev pozice. Popis obsahuje vzdlenost pozice od
potku dimenzanho dlce, jmno pslunho prvku v dimenzanm dlci a
vzdlenost pozice od potku tohoto prvku.
Pozice na nastaven potku, ke ktermu je vztaena poloha pozice:
o Dlec - hodnota polohy ve sloupci Pozice je vztaena k potku dimenzanho
dlce.
o Prvek - hodnota polohy ve sloupci Pozice je vztaena k pslunmu prvku
v dimenzanm dlci.
Relativn nastaven zpsobu vyhodnocen vzdlenosti ve sloupci Pozice.
Pozice nastaven hodnoty vzdlenosti pozice pro posouzen k potku nastavenmu
ve sloupci Pozice na.
Pozice na dim. dlci vypisuje se vzdlenost pozice od potku dimenzanho dlce.
Vyuit pro posouzen pozice se vypisuje maximln hodnota vyuit prezu.
Status posudku zobrazuje se vsledn status posouzenho prezu.
13.3.4 Vnitn sly v pozicch pro posouzen

inky a jejich kombinace, na kter bude provedeno posouzen pozic, lze zobrazit v datovm
okn na kart Vnitn sly.

Vpis vnitnch sil obsahuje:

Aktuln pozice, pro kterou se vypisuj tabulky vnitnch sil, se vybr v seznamu nad
tabulkami.
ez jmno pozice z pedchzejc tabulky
Extrm jmno extrmu sloen z
o Stage 1 (5,0d) - jmno fze vstavby a jej as z lokln asov osy
dimenzanho dlce.
o SZZ3 jmno kombinace zatovacch stav z tdy vsledk MS. Jmno
kombinace pro MS je umstno ve jmnu extrmu vdy na prvnm mst.
Pokud nen kombinace pro MS zadna, objev se msto jmna kombinace
text nenaplnno.
o SZZ4 jmno kombinace zatovacch stav z tdy vsledk MSP Char.
Jmno kombinace pro MSP Char je umstno ve jmnu extrmu vdy na
druhm mst.
o SZZ5 jmno kombinace zatovacch stav z tdy vsledk MSP ast.
Jmno kombinace pro MSP ast je umstno ve jmnu extrmu vdy na
tetm mst.
o SZZ5 jmno kombinace zatovacch stav z tdy vsledk MSP Kvazi.
Jmno kombinace pro MSP Kvazi je umstno ve jmnu extrmu vdy na
tvrtm mst.

Tabulka vnitnch sil vetn ink od pedpt vypisuje celkov sly kombinac
pro MS a MSP (jmna kombinac jsou vypsna v nzvu extrmu) pro aktuln
extrm vetn ink od pedpt.
Tabulka vnitnch sil krom ink od pedpt vypisuje pro stejn kombinace
vnitn sly krom ink od pedpt. Vnitn sly v kad kombinaci jsou dle
rozdleny na vnitn sly od sloky stlho zaten Sum Gdj a na sloky promnnho
zaten Qd1 a Sum Qdi.
Tabulka vnitnch sil od pedpt vypisuje primrn a sekundrn inky od
pedpt. V incch od pedpt jsou zohlednny dlouhodob ztrty napt v kabelu.

13.3.5 ezy a extrmy pro posudek

Po zadn pozic a nastaven posudku jsou automaticky vygenerovny ezy, extrmy a k nim
poslun vnitn sly. Poet vygenerovanch ez je roven potu zadanch pozic na
dimenzanm dlci. Poet vygenerovanch extrm pro jeden ez je roven maximlnmu potu
kombinac platnch pro vybran fze z definovanch td vsledk. Pokud je zapnuta
monost Pouze extrmy na kart Posouzen aktulnho dimenzanho dlce, vygeneruje se
maximln 12 extrm. Extrmy a vnitn sly pro vybranou pozici lze zobrazit na zloce
Vnitn sly v Data okn.
Stav generovan ez a extrm lze zkontrolovat v Info
okn. Pomoc tlatka Info lze zjistit detailn informace.
13.3.6 Posouzen aktulnho dimenzanho dlce

Posouzen dimenzanho dlce se ovld pkazy karty
Posouzen aktulnho dimenzanho dlce.
Detailn spust modul IDEA RCS, ve kterm lze
provst detailn posouzen dimenzanho dlce.
Skryt - spust posudek v programu IDEA RCS na
pozad.
Vechny vsledky je-li pepna zapnut, generuje se zatovac extrm pro kadou
kombinaci ve td vsledk.
Pouze extrmy je-li pepna zapnut, vyhledvaj se extrmn hodnoty ze vech
kombinac ve td vsledk. Pro kad ez se tak vygeneruje maximln 12
zatovacch extrm.
Vsledky posouzen jednotlivch pozic se zobrazuj
v Data okn v tabulce na zloce Pozice. Pro kadou
pozici se zobrazuje maximln hodnota vyuit spoten
ze vech posudk v ezu a celkov status posudku.
Souhrn vsledk pro dimenzan dlec se zobrazuje
v Info okn nebo v tabulce vlastnost dimenzanho dlce
pi aktivnm pkazu navigtoru Data projektu >
Dimenzan dlce.
13.3.7 Tdy vsledk

Tda vsledk je skupina nkolika zatovacch stav nebo kombinac, v rmci kter jsou
vyhodnocovny extrmn hodnoty ink zaten.
13.3.8 Sprvce td vsledk

Sprvce td vsledk umouje pidvat nov a upravovat nebo mazat stvajc tdy
vsledk.

Jednotliv volby dialogu Sprvce td vsledk:

Nov pid novou tdu vsledk.
Smazat smae vybranou tdu vsledk, pokud tato tda nen pirazena do seznamu
pro vyhodnocen vsledk nebo posouzen.
Upravit spust editaci vybran tdy vsledk.
Tdy vsledk ve sloupci se vypisuj nzvy zadanch td vsledk.
Obsah ve sloupci se vypisuj nzvy zatovacch stav nebo kombinac, kter jsou
soust pslun tdy.
Vybrat vechny TV, kter mohou bt smazny ozna vechny tdy, kter lze
smazat, tj. ty, kter nejsou uvedeny v seznamu td pro posouzen nebo v seznamu td
pro vyhodnocen vnitnch sil.
13.3.8.1 Nov tda vsledk

Zadn nov tdy vsledk se spust pkazem Nov ve sprvci td vsledk. V levm
seznamu se vypisuj dostupn zatovac stavy, pop. kombinace zatovacch stav.
V pravm seznamu se vypisuje obsah aktuln tdy vsledk.

Jednotliv volby dialogu Tda vsledk:

Nzev zadn jmna nov tdy.
Popis zadn popisu tdy.
Pidat >> - pid do tdy stav nebo kombinaci vybranou v levm seznamu. Stav nebo
kombinaci lze tak pidat dvojklikem myi na pslun dek v levm seznamu.
Pidat vechno >> - pid do tdy vechny stavy a kombinace z levho seznamu.
Pidat vechny MS>> - pid do tdy vechny kombinace na MS z levho
seznamu.
Pidat vechny MSP>> - pid do tdy vechny kombinace na MSP z levho
seznamu.
Tda vsledk MS nastav tdu na typ MS.
Tda vsledk MSP nastav tdu na typ MSP. Pro typ tdy MSP lze nastavit jet
jeden z podtyp:
o Charakteristick
o ast
o Kvazistl
Smazat smae z pravho seznamu vybran stavy nebo kombinace. Stav nebo
kombinaci lze tak smazat dvojklikem myi na pslun dek v pravm seznamu.
Smazat vechno vymae vechny stavy a kombinace z pravho seznamu.
13.3.9 prava tdy vsledk

prava tdy vsledk se spust klepnutm na Upravit ve sprvci td vsledk. prava
vybran tdy se provd ve stejnm dialogu jako zadn nov tdy vsledk. Na rozdl od
zadn nov tdy vsledk nelze pi editaci tdy zmnit typ tdy vsledk (MS/MSP).

13.3.10 Omezen programu IDEA RCS

V programu IDEA RCS sputnm pro detailn posouzen vyztuenho prezu z programu
IDEA Tendon je omezena nkter funkcionalita. Jsou omezeny operace s:
ezy, extrmy a vyztuenmi prezy;
tvarem prezu;
kabely a kabelovmi kanlky;
fzemi vstavby;
fzemi zaten;
inky zaten.
Dle je omezen:
import celho vyztuenho prezu, tvaru prezu, kabel a kabelovch kanlk;
XML import.
Nen omezena funkcionalita, kter je poteba pro prci s programem IDEA RCS a nelze ji
pevzt z nadazen aplikace, tj. pedevm:
nastaven aplikace, jednotek, normovch promnnch a dat projektu;
protokol, tisk a export protokolu;
zadn otvor;
import vztue;
export vyztuenho prezu, tvaru prezu, vztue, kabel a kabelovch kanlk;
operace s podlnou a smykovou vztu;
editace dat dlce, dat imperfekc a vzpru a dat prhyb;
vpoet;
uloen projektu pro samostatnou aplikaci IDEA RCS.

14 Protokol
Protokol lze vygenerovat pouze pro dimenzan dlce, kter maj ve vlastnostech dlce
zatrenu volbu Tisk.
Protokol pro vechny dimenzan dlce lze zobrazit v navigtoru Data projektu >
Dimenzan dlce. Protokol pro aktuln dimenzan dlec lze zobrazit v navigtoru Protokol.
14.1 Protokol pro vechny dlce v projektu

Protokol pro vechny dlce v projektu
lze zobrazit v navigtoru Data
projektu > Dimenzan dlce. Pro
prci s protokolem jsou k dispozici
karty Protokol a Tisk.
Jednotliv pkazy karty Protokol:
Strun pepne na zobrazen strunho protokolu pro vechny dimenzan dlce.
Standardn pepne na zobrazen standardnho protokolu pro vechny dimenzan
dlce.
Detailn pepne na zobrazen detailnho protokolu pro vechny dimenzan dlce.
Jednotliv pkazy karty Tisk:
Tisk spust tisk protokolu.
Nhled zobraz nhled protokolu ped tiskem.
Uloit jako spust uloen aktulnho protokolu do souboru formtu HTML, MHT
(webov archiv vetn obrzk) nebo TXT.
14.2 Protokol pro aktuln dimenzan dlec

Pro vytvoen vstupnho protokolu pro aktuln dimenzan dlec slou pkazy
navigtoru Protokol. Pro skupinu pkaz navigtoru Protokol jsou k dispozici
karty Protokol nebo Tisk.
Pi aktivnm pkazu navigtoru Protokol > Nastaven se tlatkem Nastaven na
kart Protokol se zobraz dialog pro nastaven protokolu celho projektu.
Pi aktivnm pkazu navigtoru Protokol > Standardn nebo
Protokol > Detailn se zobraz karta Tisk.
Jednotliv pkazy karty Tisk:
Tisk spust tisk protokolu.
Nhled zobraz nhled protokolu ped tiskem.
Uloit jako spust uloen aktulnho protokolu do souboru formtu HTML, MHT
(webov archiv vetn obrzk) nebo TXT.
14.3 Typy protokol

14.3.1 Strun protokol
Vytvoen strunho protokolu se spust pkazem navigtoru Data projektu > Dimenzan
dlce, karta Protokol, tlatko Strun. Strun protokol obsahuje pouze tabulku popisem a
celkovm posouzenm vybranch dimenzanch dlc. Obsah strunho protokolu je mon

ovlivnit pouze vbrem dimenzanch prvk pro tisk, ne vak nastavenm protokolu.
14.3.2 Standardn protokol

Vytvoen standardnho protokolu pro vechny dimenzan dlce v projektu se spust pkazem
navigtoru Data projektu > Dimenzan dlce, karta Protokol, tlatko Standardn nebo pro
aktuln dimenzan dlec pkazem navigtoru Protokol > Standardn. Standardn protokol
obsahuje pouze zkladn informace o projektu, dimenzanch dlcch, pedpt a posouzen.
Obsah standardnho protokolu je mon ovlivnit pouze vbrem dimenzanch prvk pro tisk
a nastavenm protokolu.
14.3.3 Detailn protokol

Vytvoen detailnho protokolu pro vechny dlce v projektu se spust pkazem navigtoru
Data projektu > Dimenzan dlce, karta Protokol, tlatko Detailn nebo pro aktuln dlec
pkazem navigtoru Protokol > Detailn. Detailn protokol obsahuje podrobn informace o
projektu, dimenzanch dlcch, pedpt a posouzen. Obsah detailnho protokolu je mon
ovlivnit vbrem dimenzanch prvk pro tisk a nastavenm protokolu.

14.4 Nastaven protokolu

Nastaven vstupnho protokolu se spust pkazem navigtoru Data projektu >. Dimenzan
dlce, karta Protokol, tlatko Nastaven nebo Protokol > Nastaven. Nastaven se skld
z celkovho a detailnho nastaven.
Klepnutm na editan tlatko lze nastavit, kter tabulky a obrzky se maj pro
jednotliv kapitoly tisknout. Pro kapitoly, kter maj i grafickou prezentaci, lze vybrat a
nastavit velikost obrzk.

14.4.1 Skupina Dimenzan dlce

Skupina Dimenzan dlce umouje pidat do protokolu tabulky tkajc se jednotlivch
dlc. Je mon pidat tabulku geometrie, fz vstavby, souhrn kabel a pozic pro posouzen.
14.4.2 Skupina Kabely

Skupina umouje pidat do protokolu tabulky a obrzky tkajc se jednotlivch pedpjatch
kabel.

14.4.3 Skupina Nastaven

Zapnutm nebo vypnutm voleb ve skupin nastaven lze globln zapnout nebo vypnout
poloky, pidvan do protokolu
Tabulky upozornn je-li volba vypnuta, nebudou do protokolu vloeny dn
tabulky upozornn. V opanm ppad budou tabulky pidny, pokud nebyly
v detailnm nastaven vypnuty.
Tabulky vysvtlen je-li volba vypnuta, nebudou do protokolu vloeny dn
tabulky vysvtlen. Pi zapnutm pepnai budou tabulky vloeny, pokud nebyly
vypnuty v detailnm nastaven.
Vsledkov obrzky je-li volba vypnuta, nebudou do protokolu vloeny dn
obrzky grafick prezentace vsledk. Pi zapnutm pepnai budou obrzky vloeny,
pokud nebyly vypnuty v detailnm nastaven.
14.4.4 Detailn nastaven protokolu pro kapitoly
Tabulky v tabulce jsou vypsny dostupn tabulky vsledk pro nastavovanou

kapitolu. Pro tabulku lze nastavit, zda se m tisknout.
Tabulka upozornn zapne nebo vypne tisk tabulky upozornn pro nastavovanou
kapitolu
Tabulka vysvtlen zapne nebo vypne tisk tabulky s vysvtlenm symbol pro
nastavovanou kapitolu
Obrzky v tabulce jsou vypsny dostupn grafick prezentace vsledk pro
nastavovanou kapitolu. Pro obrzek je mon nastavit, zda se m tisknout.
Vka a ka obrzk nastaven velikosti obrzk v protokolu v pixelech.

15 Souadn systmy a konvence vnitnch sil

Vechny pouit souadn systmy jsou pravotoiv.
15.1.1 Globln souadn systm

Osa X globlnho souadnho systmu je vodorovn a smuje zleva doprava.
Osa Y globlnho souadnho systmu je vodorovn a smuje zepedu dozadu.
Osa Z globlnho souadnho systmu je svisl a smuje zespodu nahoru.
15.1.2 Lokln souadn systm sti prvku
Kad st prvku je definovn potenm a koncovm uzlem. Kad st prvku m lokln

souadn systm, jeho potek je v potenm uzlu sti prvku. Osa x loklnho systmu
sti prvku je toton s jeho osou a smuje od potku ke konci sti prvku, osa y tohoto
loklnho systmu je obecn vodorovn a osa z loklnho systmu sti prvku smuje vzhru.
15.1.3 Souadn systmy prezu

Osy souadnho systmu prezu jsou oznaeny y (vodorovn) a z
(svisl).
Hlavn centrln osy prezu jsou oznaeny u a v.
Pokud jsou hlavn centrln osy toton s referennmi, kresl se u
prezu pouze referenn osy.
15.1.4 Konvence vnitnch sil na prutovch prvcch (AxisVM)

Vnitn sly na prutovch prvcch psob nsledovn:
kladn moment My psob tah ve vlknech prezu se zpornou souadnic z

kladn moment Mz psob tah ve vlknech prezu se zpornou souadnic y
kladn moment Mx psob kolem lokln osy x prutu
kladn osov sla N psob ve smru osy x prutu a psob tah ve vlknech prezu
kladn posouvajc sla Vz psob ve smru osy z prezu
kladn posouvajc sla Vy psob ve smru osy y prezu


Tendon PDF

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Tendon PDF

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Uivatelsk pruka IDEA Tendon

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

6.1.3 Vpoet ................................................................................................................... 34

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

9.3.3 Editace geometrie polygonlnho kabelu ................................................................ 70

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

10.1.8 Karta Aktuln ez ................................................................................................. 99

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

13.3.1 Nastaven posudku .............................................................................................. 116

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

1.1 Poadavky programu

1.2 Pokyny k instalaci programu

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

Referenn kivka je definovna jako sjednocen zkladnch geometrickch entit st

Lokln souadn systm sti prvku je definovn takto:

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

Pozn.: v IDEA Designer: Dimenzan dlec (anglicky Design Member) reprezentant

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

touto pmkou a lokln osou x odvjenho prvku prolome plochu (v ppad

Rozvinut prmt (prvku, kabelu, dlce) zskme rozvinutm referenn kivky/polygonu.

Rozvinut dimenzan dlec do rovin XY a XZ

3.2 Geometrie kabelu

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

Charakteristick body segmentu kabelu editan body popisujc geometrii segmentu

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

4.1 Informan okno

4.1.1 Data projektu

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

4.1.2 Aktuln dimenzan dlec

4.1.3.1 Nastaven aktulnho ezu

4.1.4 Aktuln kabel

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

4.1.5 Posouzen dimenzanho dlce

4.2 Tabulkov editor

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

CTRL + A- vybere celou oblast tabulky.

4.3 Ovldn pohledu ve 2D okn

- zobrazen cel konstrukce (zoom ve)

4.3.1 Nastaven pro export do DXF

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

5.1 Nastaven jednotek

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

5.2 Nastaven prosted aplikace

5.2.1 Nastaven barev pro kreslen modelu ve 3D

5.2.2 Kreslen dimenzanho dlce

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

Jednotliv volby dialogu:

5.2.3 Kreslen kabel

Jednotliv volby dialogu:

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

ra aktulnho segmentu nastaven stylu ry pro kreslen aktulnho kabelu v

5.2.4 Kreslen zaten

Jednotliv volby dialogu:

5.2.5 Pohled v rozvinutm prmtu

IDEA RS s.r.o. | Jihomoravsk inovan centrum, U Vodrny 2a, 616 00 BRNO

Jednotliv volby dialogu:

5.2.6 Kreslen a popis vsledk

Jednotliv volby dialogu:

5.2.7 Nastaven stylu ry pro kreslen