Professional Documents
Culture Documents
Obsah
Slovo vodem 3
1 Tlak v kapalinch 8
1.1 Tlak v kapalin vyvolan vnj silou . . . . . . . . . . . . . . . 9
Pklad 1 hydraulick zvedk . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Cvien 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
1.2 Tlak v kapalin zpsoben vlastn thou kapaliny . . . . . . . . 13
Pklad 2 miniponorka Nautilus . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Cvien 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
1.3 Tlakov sla psobc na svislou stnu obdlnkovho tvaru . . . 16
Pklad 3 vpus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
Cvien 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
1.4 Spojen ndoby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Pklad 4 men hustoty kapaliny . . . . . . . . . . . . . . . 20
Cvien 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Praktick loha 1 men tlaku v uzaven ndob . . . . . . 20
3 Atmosfrick tlak 32
Praktick loha 4 Torricelliho pokus . . . . . . . . . . . . . . 32
Pklad 7 Pokusy s magdeburskmi polokoulemi . . . . . . . 33
Pklad 8 atmosfrick tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
Cvien 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
3.1 Men tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Praktick loha 5 men s aneroidem . . . . . . . . . . . . . 38
Praktick loha 6 vyrobte si vlastn manometr 1 . . . . . . 38
Praktick loha 7 vyrobte si vlastn manometr 2 . . . . . . 39
Cvien 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39
3.2 Plat Archimdv zkon v plynech? . . . . . . . . . . . . . . . . 39
Pklad 9 horkovzdun baln . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Cvien 8 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
3.3 Zemsk atmosfra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
3.3.1 Rozdlen podle prbhu teploty v zvislosti na vce . 42
Pklad 9 Krmnova hranice . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
Pklad 10 hmotnost zemsk atmosfry . . . . . . . . . . . . . 43
3.3.2 Sloen atmosfry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
Pklad 11 vvoj koncentrace CO2 obsaenho v zemsk atmo-
sfe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
3.4 Meteorologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
Vsledky cvien 47
Literatura 48
2
Slovo vodem
Prosted, kter ns obklopuje, je v pevn me tvoeno tekutinami. Z fyziky
u vte, e tekutiny je spolen nzev pro kapaliny a plyny. Kad njakm
zpsobem toto sv okol vnm, ale ne kad si uvdomuje fyzikln podstatu
jev, se ktermi se setkv . . .
Tato publikace je soust cyklu Fyzika je kolem ns. U nzvu tto pub-
likace je vidt, m se tento text bude zabvat: snait se vce vnmat sv okol
z fyziklnho pohledu, a to nejen z pohledu souasnosti. Nesmme zapomnat
tak na minulost, kter souasnosti pedchzela a dky n a dalmu vvoji
jsou nae poznatky na takov rovni, jak se je te ute a jak je vnmte.
Kdy se ekne mechanika kapalin, vtin z vs (vzhledem k tomu, e u
mte za sebou nkolik let vuky fyziky) se vybav hydrostatika a s n spojen
Pascalv a Archimdv zkon, hydrostatick tlak a dal pojmy. Clem tto
publikace je ble se s tmito poznatky seznmit z pohledu jejich praktickho
vyuit v bnm ivot a nauit se je vce vnmat tak po strnce fyzikln.
ekne-li se mechanika plyn, ada z vs si pedstav vzdun obal Zem, ale
vtina z vs u by asi neumla popsat matematickou zvislost tlaku tohoto
vzdunho obalu na nadmosk vce.
Jev je samozejm vce, ne je popsno v tto publikaci. Dal fyzikln
poznatky se zamenm na praktick vyuit je mono nalzt nap. v [3], po-
znatky, ke kterm je u vak teba zvldnout zklady vy matematiky, je
mono nalzt nap. v [1] a [2].
Pli bychom si, aby vs prce s tmto studijnm textem zaujala natolik,
e sami zanete pemlet o dalch situacch, kde se s ve uvedenmi jevy
z hydrostatiky a aerostatiky mete setkat.
Autoi
3
Nkolik slov o historii . . .
V tto sti si nco ekneme o historii mechaniky kapalin, protoe poznn his-
torickch souvislost tak ovlivuje n pohled na souasnost. Vznik mechaniky
kapalin m sv koeny v dvn dob. Zkusme se na chvli do tto doby vrtit
a postupn pejt a do souasnosti.
Ji od pradvna lid usilovali o vysvtlen rznch fyziklnch jev a vlast-
nost ltek. K tomu se pokoueli vytvet jednoduch modely umoujc uri-
tm zpsobem tyto jevy vysvtlit. Nejstar pedstavy o sloen ltek pochzej
ze starovku, z obdob starovkho ecka a ma. eck lozoe vyrstala
v tsnm spojen s prodnmi vdami, vsledky hledn pvodu svta se sna-
ili objasnit rozumem. ekov se snaili nalzt praltku (arch ), z n vznikl
svt, a zkony jejho uspodn. Tmto problmem se zabvala pedevm tro-
jice eckch lozof Thals, Anaximandros a Anaximens. Podle nejstarho
lozofa z tto trojice Thalta, pochz veker hmotn svt z jedin praltky
vody. Z vody vechno vzniklo a ve vodu se ve mn. Druh z trojice ve
uvedench lozof Anaximandros povaoval za zkladn praltku nco neome-
zenho, vnho, neuritho tzv. apeiron (z etiny neomezeno, nekoneno).
Z tto praltky ve pochz a ve do n spje. Od potku jsou v n obsaeny
vechny tyi ivly (skupenstv): voda (kapalina), Zem (pevn ltka), vzduch
(plyn), ohe (plazma). Vci nevznikaj promnou tchto ivl, ale jako proces,
pi kterm se ze sv pvodn jednoty v apeiru vyluuj protiklady chladno a
teplo, vlhko a sucho. Tet z trojice lozof Anaximens byl Anaximandrovm
kem. Povaoval za zkladn praltku smyslov vnmateln ivel (podobn
jako Thals), v tomto ppad to vak nebyla voda, ale vzduch. Cel svt pak
Anaximens vykld jako pohyb vzduchu zpsoben zhuovnm a zeov-
nm (oteplovn). Vzduch se projevuje chladem a teplem, vlhkem a pohybem.
Toto byly prvn nzory na ltky ve starovku.
Dal pedstavy vytveli lozov atomist. Atomist vysvtlovali vlast-
nosti tles a nkter jevy tvarem, uspodnm a pohybem jednoduchch a dle
nedlitelnch steek (z etiny atomos = nedliteln). Mezi atomisty v ecku
patili Leukippos, Dmokritos a Epikros. V m pak zastval nzory atomist
Lucretius.
Ve starovku vak s nzory atomist polemizoval nap. Aristoteles (4. stol.
p. n. l.), podle nho byla Zem sloena ze ty prvk, kter v soustednch
kulovch vrstvch obaluj jeden druh: ohe (teplosuch), vzduch (teplote-
kut), voda (studenotekut), zem (studenosuch). D se ci, e tyto ivly
jsou vlastn jednm z prvnch pokus zavst elementrn stice ve fyzice.
Krom sticovho pohledu na ltky se vak zrove rozvjel pohled na
ltky z hlediska jejich uit pro technick aplikace. Mezi jedny z prvnch, kdo
poloili zklady oboru mechaniky tekutin (3. stol. p. n. l.), patil Archimdes
4
ze Syrakus, Stratn z Lampsaku, Ktbisios z Alexandrie, Filn z Byzancie a
Hrn Alexandrijsk.
Se jmnem Archimda ze Syrakus si vichni vybavme pedevm Archi-
mdv zkon. Stratn z Lampsaku pravdpodobn jako jeden z prvnch jako
metodu vdeck prce povaoval experiment. Ktbisois z Alexandrie byl pak
znm jako konstruktr stroj a zazen vyuvajcch vzduch a vodu. Vynalezl
mj. tak tlakovou vzduchovou pumpu (vodn dlo), porn stkaku a vylepil
vodn hodiny (tzv. klepsydru).1 O vysok rovni hydrostatiky a hydromecha-
niky v t dob svd tak dal poznatky. Ktbisiv k Filn z Byzance popsal
podrobn vodn erpadla, studny propojen navzjem (spojen ndoby), ale i
vodn kolo. Vet slavnch jmen z tto doby uzaveme znmm jmnem Hern
z Alexandrie, z jeho technickch vynlez t doby spojench s mechanikou
tekutin je znm pedevm Hronova baka a Hronova fontna.
Dal osobnost, jej jmno lze tak spojit s mechanikou tekutin, je msk
architekt Vitruvius (1. stol.p.n.l.), kter se v tto oblasti zabval hlednm
vodnch pramen v souvislosti s deovmi srkami. Ve svm dle Deset knih
o architektue popsal tak princip rznch stroj a zazen vyuvajcch vodu
(nap. erpac vodn kola lapac, vodn mln, vodn nek, Ktbisiova pumpa
na tlak . . . ).
Shrneme-li ve, co bylo doposud uvedeno, lze konstatovat, e poznn v an-
tice lze shrnout do dvou cest:
formulace obecnch princip, z nich se s logickou dslednost vyvozovala
pirozen zkonitost jev (Aristoteles),
jednoduch teze, nevyadujc dkazy (Archimdes).
Obecn ci, e antit lozofov se pokoueli prodn jevy nejen vysvtlit, ale
najt tak mezi nimi zkonit souvislosti. Kdy vak ekov prodn jevy zkou-
mali, nesnaili se je napodobit neprovdli experimenty. Ty zaala provdt
a novovk fyzika.
Dal rozvoj hydrauliky a hydrostatiky byl zaznamenn a v 15. stolet, a
to dky projektm Leonarda da Vinciho. Jednalo se o projekty melioranch
prac, vodnch kanl, zesplavnn nch tok. Jako prvn pepaoval n
toky dvoudlnmi vraty. Leonardo da Vinci znal princip spojench ndob pro
kapaliny rznch hustot a zkon hydrostatiky, kter byl pozdji pojmenovn
na poest svho spoluobjevitele jako Pascalv zkon.
Dlo Leonarda da Vinciho ovlivnilo adu dalch uenc, nap. Giovanni
Battista Benedetti (1530 1590) odvodil tzv. hydrostatick paradox , tj., e
u dan kapaliny velikost tlakov sly na dno nezvis na hmotnosti kapaliny.
1 Nap. prvn zmnky o klepsyde se objevuj u roku 522 p.n.l. .
5
V 16. stolet rozvoj dle pokraoval. Galileo Galilei (1564 1642) popsal
v dle La Bilancetta pesn hydrostatick vhy umoujc venm pevnch
ltek ve vzduchu a ve vod jednodue stanovit podl jednotlivch sloek (nap.
zlato stbro) ve slitinch kov.2
Dal vvoj byl ovlivnn pedev objevem atmosfrickho tlaku. Bezpro-
stedn pinou objevu bylo pn tosknskho vvody mt ve svch teraso-
vitch zahradch ve Florencii nasvac pumpy zaal se eit problm, pro
se vodu podailo zvednout pstem pokad jen do vky, kter nepekroila
10 metr.
Podvejme se jet na chvli zpt. Ji Aristo-
teles vysvtloval vystupovn vody v pumpch a
nsoskch tm, e przdn prostor, kter vznik
pod pstem, ihned napln voda przdno v p-
rod nen mon, protoe hmota je podle Aristotela
spojit. Aristotelovo tvrzen, e proda m strach
ze vzduchoprzdna (horror vacui), petrvvalo po-
mrn dlouhou dobu a hodilo se i crkvi vodu do
pumpy tla bosk sla.
Galileo Galilei tento poznatek korigoval tak,
e tvrdil, e proda sice przdn prostor nem, ale
jen do urit mry, jeliko strach z przdnoty m
omezenou velikost. Na hodnotu tto mry piel
v roce 1643 Galilev nstupce Evangelista Torri-
celli (1608 1647). Svou pedstavu, e k vytvo-
en przdnho prostoru vede tlak vzduchu, potvr-
dil svm znmm pokusem se rtuovm sloupcem
ve sklenn trubici. Tuto ideu pokusu sice vymys- Obr. 1
lel Torricelli, ale vlastn pokus provedl Galilev k Pokus z roku 1643 1644
Vincenzo Viviani (1622 1703).
Tmto pokusem byla dokzna jednak existence vakua, ale i skutenost,
e atmosfra psob na vechny pedmty podobn jako kapalina. Asi v polo-
vin 17. stolet se o atmosferick tlak zaal zajmat tak Otto von Guericke
(1602 1686). Ten zopakoval Torricelliho pokus se sloupcem vody a svmi po-
kusy ukzal vliv sloupce poas na sloupec vody (tm byly poloeny zklady
pedpovdn poas). Ovem nejznmj jsou jeho pokusy s vvvou a s tzv.
magdeburskmi polokoulemi, jak bude jet dle v textu podrobnji popsno.
2 Z tto skutenosti lze soudit, e Galileo Galilei tak studoval poznatky ze starovku
zejm znal historii o krlovsk korun krle Hierona, co vedlo objeven Archimdova
zkona, o em se jet zmnme, a se budeme zabvat Archimdovm zkonem.
6
Na Torricelliho pokusy navzal Blaise Pascal
(1623 1662), kter ovil platnost Torricel-
liho zvr pro rzn kapaliny a zobecoval
Torricelliho zvry o existenci vakua. Pascal
tak konal dal pokusy se rtuovm sloupcem;
pi tchto pokusech zjistil, e vka rtuovho
sloupce v trubici kles se stoupajc nadmo-
skou vkou, m byl poloen zklad pro m-
en nadmoskch vek pomoc barometru.
Dle tak zformuloval zkon o penen tlaku
v kapalinch dnes znm jako Pascalv zkon.
een problm spojench s atmosfrickm Obr. 2
tlakem bylo v t dob velmi aktuln. Magdebursk polokoule
Menm atmosfrickho tlaku se tak zabvala cel
ada dalch fyzik, nap. Edmond Halley (1656 1742)
odvodil vztah mezi rozdly nadmoskch vek a atmosf-
rickch tlak namench na dvou mstech zemskho po-
vrchu, dle nap. tak Daniel Gabriel Fahrenheit (1686
1736) si vyrbl vlastn vkomry a barometry. Zajmav
jsou i tzv. Goethovy barometry (obr. 3) z 19. stolet (kter se
prodvaj po uritch pravch dodnes (obr. 4), vce infor-
mac je mono nalzt na http://meteostanice.e-pocasi.cz)
hladina vody ve vlevkovit sti sklenn ndoby pi vyso-
km atmosfrickm tlaku kles, pi nzkm naopak stoup
(z tchto strnek je tak obr. 4).
Na zvr tto sti jen pro zajmavost: men baro-
metrickho tlaku provdl tak Emilij Christianovi Lenz
(1804 1865) na lipnskm ostrov Luzn a zmil vky Obr. 3
nkolika hor. Goethv barometr
Obr. 4
Goethv barometr dnes
7
Poznatky o zvislosti atmosferickho tlaku a vky se pozdji zaaly vyu-
vat ve fyziklnm zempisu pi tvorb map. Na zklad zmn tlaku v uritch
mstech zem se zaala vyvjet meteorologie monost pedpovdat poas na
zklad zmn tlak. Tento vvoj pokrauje dodnes, zdokonaluje se technika,
ale fyzikln principy, na jejich zklad vechno funguje, se nemn pouze
bylo teba je objevit a zformulovat a pak samozejm to vechno umt vyut.
A o to se budeme snait i v tomto textu vidt vyuit fyziklnch jev kolem
ns v bnm ivot.
Poznmka
1. Pokud byste se chtli podvat i na dal obrzky tkajc se historickch
pokus o vakuu, je mono je nalzt nap. na strnkch Museum of vakuum
<http://www.vacuum-guide.com>, odkud jsou i obr. 1, 2.
2. Na strnkch <http://commons.wikimedia.org/wiki/
Category : M easuring instruments %28pressure%29 >, odkud je i obr. 3,
je mono nalzt i dal Goethovy barometry a stoj za to se podvat, jak vypa-
dala i dal historick midla na men tlaku.
1 Tlak v kapalinch
Tlak p pat mezi jednu z velmi dleitch veliin v hydromechanice. Obecn
vyjaduje plon inek sly F a je uren silou, psobc kolmo na jednotku
plochy S, tj.
F
p= .
S
Toto je vztah obecn pouvan v ppad, e sla F psob na rovinnou plochu.
8
technick atmosfra 1 at = 98,0665 kPa = 1 kp m2 ,
torr 1 torr = 133,322 Pa,
bar 1 bar = 1 105 Pa.
Technick atmosfra je tlak vodnho sloupce vysokho 10 m pi teplot 4 C,
1 torr je tlak rovn hydrostatickmu tlaku 1 mm rtuovho sloupce.
Tlak v kapalin (tekutin) me bt vyvoln
vnj silou, psobc na povrchu kapaliny (tekutiny) z vnjku,
vlastn thou kapaliny (tekutiny).
Neuvaujeme-li psoben thovho pole Zem, plat pro tento tlak tzv. Pascalv
zkon: Tlak vyvolan vnj silou, kter psob na kapaln tleso v uzaven
ndob, je ve vech mstech kapaliny stejn.
9
Pokud bychom nemli tuto pomcku k dispozici, m-
eme experimentln ovit platnost Pascalova zkona
pomoc nsledujc pomcky. Sta nm k tomu plastov
lhev (pokud mono se irm hrdlem) a ti trubiky
(sklenn pop. i brka) rzn dlky. Do vka lhve na-
vrtme ti otvory a prostrme jimi trubiky tak, aby
vn lhve mly trubiky stejnou dlku (a uvnit rz-
nou). Trubiky utsnme nap. pomoc plastelny nebo
njakho vhodnho tmelu. Potom lhev zcela zaplnme Obr. 7
vodou a uzaveme tak, aby se voda dostala tak sten Experimentln
do trubiek. Pokud lhev nyn stlame, vystoup voda oven platnosti
ve vech trubikch do stejn vky, i kdy jsou spodn Pascalova
konce trubiek v rzn vce (obr. 7). zkona
Dsledkem Pascalova zkona je vznik situace, e pokud se v njakm libo-
volnm mst v uzaven ndob mn tlak, m to za nsledek zmnu tlaku
v cel uzaven ndob.3 Tohoto dsledku se s vhodou vyuv u cel ady
hydraulickch zazen, jako je hydraulick zvedk (obr. 8, 9), hydraulick lis,
hydraulick brzdy v automobilech atd., kde meme pst
F1 F2
p= = .
S1 S2
F1 F2
S1
S2
10
Pklad 1 hydraulick zvedk
Pomoc hydraulickho zvedku je mono zvedat bemena znanch hmotnost.
Uvaujme, e mme bemeno Q o hmotnosti 500 kg a chtli bychom ho zvednout
pomoc hydraulickho zvedku (obr. 10)4 .
Hydraulick zvedk m prmr velkho pstu 100 mm, prmr malho pstu
10 mm; pka m ramena a = 30 mm, b = 270 mm; kapalina penejc tlak je
tvoena olejem, thov zrychlen g = 9,81 ms2 . Urete
a) tlak penen olejem v kPa,
Q
b) hydraulick pevodov pomr iH = (obr. 10),
F
c) velikost sly, kterou musme psobit na mal pst,
F
d) pkov pevodov pomr iP = ,
F0
Q
e) celkov pevodov pomr i = ,
F0
f) slu, kterou musme psobit na pce.
11
een
a) Na zklad vztahu pro vpoet tlaku plat
Q mg 4mg
p= = 2 = = 625 kPa.
S1 pd1 pd21
4
b) Hydraulick pevodov pomr je
2
Q S1 d1
iH = = = = 100.
F S2 d2
Q mg
F = = = 49 N.
iH iH
F a = F0 (a + b),
z eho
F a+b
iP = = = 10.
F0 a
e) Celkov pevodov pomr je i = iH iP = 1000.
f) Velikost sly F0 , kterou je teba psobit na pce, je dna vztahem
Q mg
F0 = = = 4,9 N.
i i
Cvien 1
1. V hydraulickm zazen kesla u zubnho lkae je pst o prmru 10 cm.
Keslo s pacientem m hmotnost 100 kg. Jak velkou silou je teba psobit na
pst o prmru 2 cm, abychom uvedli keslo s pacientem do pohybu?
2. Pomoc hydraulickho zazen byl zvedn nklad o hmotnosti 1 tuna, pi-
em byla vykonna prce 20 J. Mal pst se pi tom posunul o 10 cm vzhru pi
kadm zdvihu a vykonal celkem 5 zdvih. Urete a) velikost sly, kter psob
na mal pst, b) o kolik cm se posunul cel nklad, c) hydraulick pevodov
S
pomr iH = 2 .
S1
12
1.2 Tlak v kapalin zpsoben vlastn thou kapaliny
Bude-li se kapaln tleso nachzet v thovm poli, projev se to vznikem tlaku
v kapalin. My se v tomto ppad budeme zabvat situac, e kapaln tleso se
bude nachzet v homogennm thovm poli Zem. Takto vznikl tlak budeme
nazvat hydrostatick tlak .
Abychom zjistili inek pole na kapaln tleso, vyjmeme z tlesa element
tvaru kvdru o hmotnosti m = V = Sy (obr. 11).
F2 g
S
p + p
y mg
y F1
Budeme vyetovat vliv pole na tento element.5 Toto pole psob na element
silou mg. Vzhledem k tomu, e toto pole vyvolv v kapalin tlak (jeho
velikost budeme mit ve smru y), bude na doln podstavu kvdru o poloze y
psobit tlakov sla o velikosti F1 = pS a na horn postavu kvdru o poloze
y + y tlakov sla o velikosti F2 = (p + p)S. Na bon stny kvdru budou
tak kolmo na bon stny psobit tlakov sly, dvojice tchto sil, majcch
psobit na protilehlch stnch, se vdy navzjem vyru. Podmnka statick
rovnovhy elementu ve smru psobcho pole (tj. ve smru g) m proto tvar
F1 + F2 + mg = 0, ili F1 F2 mg = 0.
Po dosazen
pS (p + p)S Syg = 0.
Po prav dostvme rovnici pro elementrn zmnu tlaku nestlaiteln kapa-
liny v silovm poli
p = gy. (1)
5V naich vahch budeme povaovat y za natolik mal, e g = konst.
13
Nyn ukeme, jak z tto obecnj rovnice (1) vyplv nm dobe znm
rovnice hydrostatickho tlaku ph = hg. Budeme uvaovat kapaln tleso v n-
dob podle obr. 12.
pa g
p2
h
H p1 y2
y1
p2 p1 = g(y2 y1 ).
m kulov tvar.
14
h
S S S
Obr. 13 Hydrostatick paradoxon
Poznmka
Nejhlubm mst na svt je tzv. Marinsk pkop, kter se nachz v Ti-
chm ocenu. V Marinskm pkopu se nachz rozsedlina Challenger Deep,
jej hloubka je 11 034 m.
V ervnu 2009 se robotick ponorka Nereus (obr. 14 z [15]) ponoila
v zpadnm Tichm ocenu, aby prozkoumala oblast Marinskho pkopu.
Ponorka sestoupila a do nejhlub rozsedliny pkopu a strvila tam vce ne
10 hodin. Pouze dal dv zazen dosud doshla dna v oblasti Challenger
Deep. Prvn byl americk batyskaf Trieste (s nm na dno sestoupili lid -
americk poruk Don Walsh a vcarsk ocenolog Jacques Piccard ) v roce
1960 a druh byl japonsk robot Kaiko, kter provedl ti sestupy do pkopu
bez lovka mezi lety 1995 a 1998. Trieste ukonil provoz v roce 1966 a Kaiko
se ztratil v moi v roce 2003.
15
een
Pouijeme zkladn vztah pro vpoet hydrostatickho tlaku
Cvien 2
3. Pi sbru moskch hub bez dchacch pstroj se potp potop a do
hloubky 15 metr, zchrann ponorky se pohybuj obvykle v hloubce asi 2 000
metr. Jet hloubji se ponoila slavn francouzsk ponorka Nautilus, a to do
hloubky 3 780 metr k lodi Titanic, kter se potopila v Atlantskm ocenu.
Rekord v potpn vak dr od roku 1960 batyskaf Trieste, kter se potopil do
hloubky 10 912 metr v Marinskm pkopu. Sestup do Marinskho pkopu
se podail tak robotick ponorce Nereus v ervnu 2009, a to do hloubky 10 902
metr. Odhadnte hodnoty hydrostatickch tlak pro dan situace a porovnejte
je s atmosfrickm tlakem. Hustota mosk vody je 1 030 kg m3 .
16
Velikost tlakov sly FhS na svislou stnu
(ipky na obr. 17 naznauj nrst hyd-
rostatickho tlaku) urme uitm vztahu
FhS = S phT , yT
kde S = bh je obsah plochy ponoen sti c
h
stny, phT je hydrostatick tlak v titi
ponoen plochy, tj.
h
phT = yT g = g.
2
Po dosazen Obr. 17 K vpotu velikosti
1
FhS = gbh2 . tlakov sly na svislou stnu
2
Pklad 3 vpus
V roce 1584 zaal Jakub Krn z Jelan s vstavbou rybnka Romberk. Od t
doby proel rybnk nkolika pestavbami a v souasn dob m rybnk 2 355 me-
tr dlouhou hrz, kterou budeme v naich vahch povaovat za tm svislou
stnu, kterou nechal v roce 1662 kne Schwarzenberg zpevnit a obloit
kamenem. Prmrn hloubka vody u hrze je
6,2 metru. Aby bylo mono rybnk vypoutt,
byly ve spodn sti hrze vybudovny dv v-
pust, kter jsou zakryty litinovmi vky ob-
dlnkovho tvaru o ce 1,6 m a vce 2,2 m.
V loze budeme uvaovat, e spodn hrana
vka je v hloubce 14 metr pod vodn hladi-
nou. Pod hlavn vpust byla v roce 1922 uve-
dena do provozu mal vodn elektrrna. Cel
hrz je navc jet zpevnna koeny strom.
Obr. 19 Hrz rybnka Romberk
17
Urete a) velikost tlakov sly, kterou psob voda na pehradn hrz, b) velikost
a polohu psobit tlakov sly, kterou psob voda na vpus.
een
a) Velikost tlakov sly, kterou psob voda na pehradn hrz je dna vztahem
1
FhS1 = S phT1 = 6,2 2 355 6,2 1 000 9,81 N = 444 MN.
2
1
FhS2 = S phT2 = 1,6 2,2 (14 + 11,8) 1 000 9,81 N = 445 kN.
2
yF h1
ph1
h
FhS2 yF
v
v 1 2 1
ph1 v + (ph2 ph1 )v v = (ph2 + ph1 )v yF .
2 2 3 2
18
Pro polohu tit, a tm i polohu vslednice tlakovch sil na vpus, od vodn
hladiny pak plat
2
h1 + v v
3
yF = h1 + yF = h1 + .
2h1 + v
Cvien 3
5. Tom m akvrium tvaru kvdru o rozmrech dna a = 30 cm, b = 70 cm
3
a vce c = 60 cm. Akvrium je naplnno vodou do vky h = c. Urete
4
velikosti a psobit hydrostatickch tlakovch sil psobcch na stny akvria.
19
Pklad 4 men hustoty kapaliny
Sklenn trubice o vnitnm prmru 1 cm byla
ohnuta do tvaru psmene U. Pak byla upev-
h
nna do stojanu tak, aby ob ramena mila svisle h
vzhru. Do trubice byla nalita rtu o hustot 1 .
Potom byla do levho ramene nalita kapalina o ne-
znm hustot , a to tak, e nad hladinou rtuti
vytvoila sloupec o vce h = 34 cm. Po nalit ka-
paliny se rtuov sloupec posunul tak, e v pravm
rameni byla jeho hladina o h = 2,5 cm ve ne Obr. 23 U-trubice
v levm rameni.
Urete hustotu nalit kapaliny. Hustota rtuti je 1 = 13 600 kg m3 .
een
Z rovnosti hydrostatickch tlak na rozhran obou kapalin vyplv
h1 g = hg,
h 2,5
z eho = = 13 600 kg m3 = 1 000 kg m3 .
h 1 34
Na rtuti je nalita voda.
Cvien 4
7. V konvici na zalvn kvtin je nalita voda do
vky h = 14 cm, prmr dna konvice je d =
h
= 11 cm. Urete velikost hydrostatickho tlaku a
hydrostatickou tlakovou slu, kter psob na dno
konvice. Obr. 24 Konvice
20
Postup: plastovou lhev upravte
dle obr. 26 (odznout dno a vy-
znout dva otvory asi o prmru
10 mm ve vce 10 mm nad spod-
nm okrajem odznut lhve). Na-
plte napjeku (lhev) 1,5 litru
vody, nalijte do pevrcen plas-
tov lhve a piklopte ndobou
(obr. 27). Ndobu pitlate k plas-
tov lhvi, cel pak otote o 180
a nechte ustlit (obr. 28). Pak
zmte ocelovm mtkem (nebo
pravtkem) vky h1 , h2 (obr. 29)
a tlak pa (barometrem) v mst- Obr. 26 Poloha Obr. 27 Nasazen
otvor ndoby
nosti.
Tlak v ndob pak lze urit pomoc vzorce
p = pa + (h1 h2 )g.
Potom pomoc injekn st-
kaky odeberte 60 ml vody
z ndoby (jako kdy dr-
be upj vodu), nechte ust-
lit a pi tom sledujte, co se
dje pi odebrn vody. Pak
znovu zmte vky h1 a h2 .
Toto nkolikrt opakujte (tak
dlouho, a se vky obou hla- h2
din vyrovnaj) a pokad vy-
h1
potte pslun tlaky (v-
sledky pak zpracujte v Ex-
celu).
Obr. 29 Odebrn
Obr. 28 Peklopen vody
Pokuste se fyzikln zdvodnit vsledky svho pozorovn i namen hodnoty.
21
Vvoda Vvzduch h1 h2 h pa p
l l mm mm mm Pa Pa
1,5 0,25 165 21 144 100775 99335
1,44 0,31 158 21 137 100775 99405
1,38 0,37 150 21 129 100775 99485
1,32 0,43 142 21 121 100775 99565
1,26 0,49 133 21 112 100775 99655
1,2 0,55 126 21 105 100775 99725
1,14 0,61 119 21 98 100775 99795
1,08 0,67 109 21 88 100775 99895
1,02 0,73 102 21 81 100775 99965
0,96 0,79 94 21 73 100775 100045
0,9 0,85 88 21 67 100775 100105
0,84 0,91 80 21 59 100775 100185
0,78 0,97 73 21 52 100775 100255
0,72 1,03 64 21 43 100775 100345
0,66 1,09 56 21 35 100775 100425
0,6 1,15 48 21 27 100775 100505
0,54 1,21 40 21 19 100775 100585
0,48 1,27 30 21 9 100775 100685
0,42 1,33 25 21 4 100775 100735
p /Pa
101200
100800
p = -1304,4 V + 101289
100400
100000
99600
99200
0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 1,6
V /litry
22
2 Archimdv zkon a jeho uit v praxi
Historie objevu Archimdova zkona velmi zce HE
souvis s pnm syrkskho krle Hierna II. UR
K
zjistit, zda ho zlatnk, u kterho si dal zhotovit ko- A!
runu, nepodvedl. O posudek byl podn Archi-
mdes. Ten na een dajn piel, kdy se kou-
pal ve van. Piel na to, e objem vody, kterou
vytla tleso do n ponoen, nezvis na hmot-
nosti tlesa, nbr na jeho objemu. Pokud tedy
maj dv tlesa o stejn hmotnosti rzn hustoty,
musej se liit svmi objemy. Vzhledem k tomu, e
hustota zlata je vt ne hustota stbra, mus mt
oizen koruna vt objem ne stejn hmotn
Obr. 31 Jsajc Archimdes
kus ryzho zlata.
Po tomto objevu dajn vyskoil z vany, pobhal nah po ulici a volal ecky
heurka (nael jsem to).8
23
Nech p1 = h1 k g je hydrostatick tlak v hloubce h1 , p2 = h2 k g je hydrosta-
tick tlak v hloubce h2 . Potom na horn podstavu psob svisle dol hydrosta-
tick tlakov sla o velikosti F1 = h1 gS, obdobn na doln podstavu tlakov
sla o velikosti F2 = h2 k gS, smujc svisle vzhru, piem F2 > F1 . Na
stejn protilehl ploky vlce psob sly F3 , F4 , piem plat F3 = F4 ; tyto
sly jsou v rovnovze (ru se tuhost tlesa). Vslednice vech tchto tlakovch
sil je sla Fvz , kter smuje svisle vzhru, a pro jej velikost plat
Fvz = F2 F1 = Sg(h2 h1 ) = Shk g = V k g.
Na tuh vlec zcela ponoen do kapaliny tak psob smrem svisle vzhru
hydrostatick vztlakov sla o velikosti Fvz = V k g. Toto vak nen sla, kterou
je namhn silomr. Silomr je toti napnn silou F , kter je vslednic sil FG
a Fvz , tj.
F = mg V k g.
Tuto vahu by bylo mono zobecnit a ukzat, e plat pro tleso jakhokoliv
tvaru, kter je ponoen do kapaliny. Tm se zde vak podrobn nebudeme
zabvat a podvme se na nkter speciln ppady chovn tlesa v kapalin.
V k
= . Obr. 33 Vynoovn tlesa
V
z kapaliny
b) Tleso, kter je ponoeno v kapalin, pi-
lh svou doln podstavou tsn ke dnu (bu-
deme pedpokldat, e oba pilhajc po- F1 h1
vrchy jsou velmi hladk a nen mezi nimi
dn mezera). V tomto ppad je velikost
vslednice sil psobcch na tleso rovna
F = FG + F1 = mg + h1 Sk g,
tj. na tleso nepsob vztlakov sla, tleso je
pitlaovno ke dnu ndoby. Obr. 34 Tleso na dn ndoby
Tento ppad ns zase naopak varuje, e v nkterch ppadech by mohla
nastat situace, e vztlakov sla na tleso vdy psobit nemus, tebae je toto
tleso cel ponoeno v kapalin. Pozor tedy nap. na situaci, aby ponorka ne-
24
dosedla do mkkho bahnitho dna posdku by pak asi ekalo nemil pekva-
pen. . . .
een
Ozname M hmotnost cel koruny, mz hmotnost
zlata, ms hmotnost stbra a m hmotnost vody vy-
tlaen korunou.
Obr. 35 Vnec
Podle zadn plat M = mz + ms . Ze vztahu Fvz = mg = V v g, dostaneme
m
V = .
v
9 Jednalo se o tzv. mskou libru, co bylo 327,45 gramu.
25
Pro objem V dle plat V = Vz + Vs . Po dosazen dostaneme
m mz ms
= + .
v z s
Po dosazen za ms = M mz dostaneme
m mz M mz
= + ,
v z s
z eho
mz s M v z
mz = = 1,97 liber = 0,645 kg.
v (s z )
Hmotnost stbra je pak ms = 1,03 libry = 0,337 kg. Z Vitruviovch zpisk,
jak byly dochovny do dnen doby, pak vme, e tmto zpsobem Archimdes
dokzal, e zlatnk krle podvedl.
Historick poznmky
1. Z Vitruviovch zpisk dle vyplynulo, e krli Hieronovi velmi zleelo,
aby vnec byl z pravho zlata, protoe to ml bt posvtn vnec vnovan
bohm. Hieron takovto vnce (existovaly celkem ti jeden z nich je na obr. 35)
pokldal na sochu boha nebo bohyn.
2. Hmotnost vnce (koruny) 1 kg (3 libry) je pouze model pesn daj
o hmotnosti vnce se zejm nedochoval, protoe i Vitruvius ve svch zpiscch
popisuje u pouze model tto situace.
3. Tyto informace a obr. 35 (jedn se zejm o peklad zpracovn Vitru-
viovch zpisk do anglitiny) jsou uvedeny na
http://www.math.nyu.edu/crorres/Archimedes/,
kde je mono se tak vce dozvdt o postupu, jakm byl v dob Archimda
tento problm een.
26
een
a) Nejprve urme objem V1 ponoen sti bjky. Ozname 1 hustotu
vody, hustotu hostalenu, S1 obsah pnho ezu ponoen sti bjky.
1
5
r 4
Dle obr. 37 meme pst cos = , z eho
5
4 = 38 . Potom = 360 2 = 286 . Po-
r
5 moc Pythagorovy vty dle urme dlku
z zkladny rovnoramennho trojhelnka z
S1 obr. 37, tj.
s
2
z 4 3
= r2 r = r,
2 5 5
Obr. 37 Bjka ve vod
6
1 6 4 2
p
z eho z = r. Potom S1 = 286
+ r .
5 360 2 5 5
Z rovnosti sly thov a vztlakov meme pst Fvz = FG , po dosazen V1 v g =
= V g. Dle pak
12 2
p
286 +
r lv g = pr2 lg,
360 25
z eho
286 12
= + v = 947 kgm3 .
360 25p
Tento vsledek odpovd skutenosti.
b) Hmotnost jedn bjky je m = V = pr2 l = 0,36 kg.
25.6.2009, lnek: Rusov evakuuj stanici na ke. Taje jim pod nohama.
27
300 m 600 m a tlouku 1,5 metru. Hmotnost nkladu uloenho na ke byla
220 tun. Urete
a) vku kry (v centimetrech), kter byla
pvodn nad vodou a jak se tato vka zm-
nila po vybudovn stanice (nklad 220 tun),
b) jak vka kry zstala nad vodou po
odtt kry (i s nkladem) a jak se tato vka
zmnila, kdy byla stanice opt odsthovna.
Hustota ledu je = 917 kgm3 , hustota mo-
sk vody je v = 1030 kgm3 . Obr. 38 Evakuace
een
a) Z rovnovhy vztlakov a thov sly vyplv
Sh1 v g = Shg,
z eho
.
h1 = h = 2,67 m.
v
Nad vodn hladinou vynv 33 cm ledov kry.
Po vybudovn stanice plat (m je hmotnost nkladu na ke)
Sh1 v g = Shg + mg,
z eho
m .
h1 = h+ = 2,67 m.
v Sv
m
Kra poklesla o vku h = h1 h1 = = 1,4 105 m, co je vzhledem
Sv
k tlouce kry zanedbateln.
Cvien 5
8. Nkladn lo plave na vod. Polome-li na ni nklad o hmotnosti m =
= 1 000 kg, pono se o 1 cm hloubji. Jak velk je plon obsah vodorovnho
prezu v rovin volnho povrchu vody? Hustota vody je 1 000 kgm3 .
9. Kotevn bje tvaru koule m prmr 300 mm a hmotnost 11 kg. Je ponoena
ve vod 1/2 svho objemu. Urete prmrnou hustotu materilu bje.
28
Praktick loha 2 men hustoty deva
K realizaci tto lohy budete potebovat kousek devnho prknka tvaru kv-
dru (ze silnjho deva), jeho hustotu budeme urovat, a polyetylnovou flii.
Postup:
1. Prknko zabalte do flie, aby se nemohlo v prbhu pokusu nasknout
vodou.
2. Pravtkem (mtkem) si pedem zmte rozmry kvdru. Pak si vezmte
ndobu s vodou a kvdr polote na vodn hladinu. Urete vku, s jakou kvdr
vynv nad vodn hladinu. Na zklad tohoto daje pak vypotte hustotu
materilu kvdru.
m
3. Hustotu deva lze tak urit pomoc znmho vzorce = . Pi tomto
V
postupu je vak teba tak vit.
Porovnejte hodnoty zskan obma metodami. Ppadn rozdly zdvodnte.
29
Nejprve ve vyvme, a to tak, e lahviku zavsme na jednu stranu pra-
vtka, vyvaovac zva m na druhou stranu pravtka tak, aby nastala rovno-
vha (obr. 41, 42).
R r
Napeme podmnku rovnovhy
M gR = mgr. (2)
O
Nyn lahviku ponome do ndobky
m s kapalinou, jej hustotu chceme uro-
M
vat (nap. lh). Tm dojde k poruen
rovnovhy.
Obr. 42 Pravitko
Rovnovha opt nastane, kdy na pravtko zavsme dal zva pomoc
pedem pipravench ok z ren nit, na kter zva budeme zavovat
(obr. 43). Protoe hustota kapaliny tak zvis na teplot, nesmme zapomenout
tak zmit teplotu kapaliny.
R r
r1
r2
O
m1 m2 m
M
30
Pklad zpracovn men:
Na pravtku (obr. 43, 44) byly nameny daje: 0 cm; 11,2 cm; 29,1 cm,
z eho R = 20,0 cm; r = 9,1 cm; r1 = 8,8 cm. Pouit hmotnosti jsou:
m = 200 g; m1 = 100 g. Vnj objem lahviky je V = 53,5 ml, teplota
kapaliny je t = 23 C. Po dosazen do vztahu (2) dostaneme k = 822 kgm3 .
31
3 Atmosfrick tlak
Atmosfrick (nkdy tak barometrick) tlak je tlak, kter je zpsoben vzdu-
nm obalem (atmosfrou) Zem. Tento tlak je vyvoln thou vzduchovho
sloupce sahajcho od msta (hladiny), kde tlak zjiujeme, a po horn hra-
nici atmosfry. S projevy atmosfrickho tlaku jste se ji setkali ve svm ivot
vichni a o jeho konkrtnch incch jste hovoili ji dve v hodinch fyziky.
Jako prvn zaal zejm zkoumat projevy atmosfrickho tlaku Aristoteles,
kter tvrdil, e proda m strach ze vzduchoprzdna, jak jsme se ji zmiovali
v historickm vodu. Tento nzor petrvval velmi dlouho, tm a do doby,
kdy si tosknsk vvoda pl mt ve svch terasovitch zahradch nasvac
pumpy. Nikdy se nepodailo vyerpat pomoc pstovch erpadel vodu z vt
vky ne 10 metr. Pumpai podali o vysvtlen G. Galileiho (1564 1642).
Galilei tvrdil, e proda sice strach z przdnoty m, ale jen do jist omezen
mry.
V roce 1643 provdl experimenty italsk matematik a fyzik Evangelista
Torricelli - Galilev k - s trubikou naplnnou rtut. Asi 1 m dlouhou trubiku
na jednom konci zatavil a celou ji naplnil rtut. Druh konec trubiky pak
utsnil palcem, obrtil ji dnem vzhru a uzaven konec vloil do misky se
rtut. Kdy palec uvolnil, hladina rtuti v trubice sice poklesla, ale stle byla
ve ne hladina v misce. V horn sti trubiky se vytvoilo vakuum. Torricelli
usoudil, e rtu v trubice je drena thou vzduchu, kter psob tlakem na rtu
v misce. Tm dokzal existenci atmosfrickho tlaku.
Pozdji Torricelliho pokus zopakoval Blaise Pascal (1623 1662), pouil
vak msto rtuti pouil erven vno. Toto vno bylo asi 15-krt leh ne rtu,
a proto byl tak sloupec vna 15-krt vy ne rtuov. K oven Torricelliho
domnnky, pak Blaise Pascal jet vystoupil v roce 1648 z Clermontu spo-
len se svm bratrem na nedalek vrchol P uy de Dome (1054 m) a zjistil, e
s rostouc vkou poklesl sloupec rtuti ve sklenn trubici na kadch 10 metr
o 1 milimetr. Uvdomil si, e je to zpsobeno poklesem tlaku vzduchu s rostouc
nadmoskou vkou.
32
jak bude vsledek?
een
Velikost sly potebn k odtren polokoul vypoteme uitm vztahu
pd2
F = pa .
4
Po dosazen zadanch hodnot vychz v roce 1656 sla o velikosti F1 =
= 3,2 kN, v roce 1657 sla o velikosti F2 = 9,7 kN a v roce 1661 sla o ve-
likosti F3 = 28,6 kN.
Vzhledem k tomu, e se plyny daj velmi dobe stlait, nen barometrick
tlak linern funkc vky, jako tomu bylo v ppad hydrostatickho tlaku.
33
Popime si postup, jak lze odvodit rovnici popisujc zvislost atmosfrickho
tlaku na vce od povrchu Zem, tzv. barometrickou rovnici. Pi naich dalch
vahch budeme uvaovat, e teplota plynu je stl. Vymezme si v atmosfe
tenkou vrstviku vzduchu o hustot (jej hodnotu v tto vrstv budeme
povaovat za stlou) a tlouce h, kter se bude nachzet ve vce h. Ze
vztahu pro hydrostatick tlak pak meme pro tlakov rozdl p ve vrstv na
zklad rovnice (1) pst
p = gh.
Podle Boylova-Mariottova zkona plat pi stl teplot vztah
m m
pV = p = p0 V0 = p0 , z eho = 0 p,
0 p0
kde p0 , 0 jsou hodnoty atmosfrickho tlaku a hustoty v mst, odkud zanme
mit (od msta nulov nadmosk vky). Po dosazen za do rovnice pro p
dostaneme
0
p = pgh.
p0
Pokud bychom vrstviku neustle ztenovali, a tm zpesovali vpoet, mohli
bychom pejt od h dh a ve uvedenou rovnici pepsat na tvar
dp 0
= g dh.
p p0
Integrac tto rovnice dostaneme barometrickou rovnici12 pro tlak p ve tvaru
0 g
h
p = p0 e p0 .
Tento vztah je mono po dosazen za 0 = 1,29 kg m3 , p0 = 101 325 Pa a
g = 9,81 ms2 upravit na konkrtnj tvar
p = 101 325 e0,000125h Pa. (4)
34
een
p0
a) Podle zadn plat = p0 e0,000125h , po logaritmovn meme vyjdit h.
2
Dostaneme
ln 2
h= m = 5 545 m.
0,000125
b) Nejprve musme zjistit nadmoskou vku zadanch mst. Tatransk Lomni-
ca se nachz v nadmosk vce 850 m, Lomnick tt nadmoskou vku
2634 m. Po dosazen do rovnice (4) dostaneme, e v Tatransk Lomnici je
atmosfrick tlak p1 = 91,1 kPa, na Lomnickm ttu p2 = 72, 9 kPa.
Pokud se tedy turista rozhodne dostat se na Lomnick tt pouze lanovkami,
mus vyjet z Tatransk Lomnice nejprve na Skalnat pleso (1751 m), zde pak
pestoup na dal lanovku, kter ho vyveze a na observato na Lomnickm
ttu, pi tom se mus vyrovnat s tlakovm rozdlem p = p1 p2 = 18,2 kPa,
neboli p2 = 0,8p1 . Proto tak pi vjezdu ze Skalnatho plesa na Lomnick tt
je vzhledem k rychlosti jzdy lanovky doporueno mt pooteven sta, aby se
organismus lpe vyrovnval se vznikajcmi tlakovmi zmnami.
c)
p /kPa
120000
100000
80000 p = 101325e-0,125 h
60000
40000
20000
0
0 5 10 15 20
h/km
Cvien 6
10. Urete hodnoty atmosfrickch tlak (v nsobcch atmosfrickho tlaku na
hladin moe p0 ) na vrcholcch nejvych hor svta podle jednotlivch svtadl
(potebn daje naleznte v zempisnm atlasu nebo na internetu).
35
3.1 Men tlaku
Tlak je jedna z veliin, kterou asto mme.
V tto sti se zamme pedevm na dv situ-
ace: men atmosfrickho tlaku a men tlaku
uvnit uzaven ndoby. S menm atmosfric-
kho tlaku se setkvme nap. tehdy, kdy chceme
vdt, jak bude poas (obr. 50). Pstroj, po-
moc kterho men provdme se nazv baro-
metr a ji jste se s nm urit setkali. Pi vym
tlaku bv obvykle jasno, naopak klesajc tlak
znamen zmnu poas na detiv. Obr. 50 Barometr
Pro pesnj men tlaku pouvme rtuov barometr 13 . Barometr vyna-
lezl Torricelli v roce 1643 (obr. 1), jak ji jsme psali dve. Hlavn st rtuovho
barometru je trubice, kter je na jednom konci zataven. Trubice je naplnn
rtut, na kterou na druhm konci psob psob tlak vzduchu, tzv. atmosfrick
tlak . Podle toho, jak je vka rtuti v zatavenm konci, urujeme atmosfrick
tlak podle vztahu pa = hHg g.
Dal typ barometru, se kterm je mono provdt men tlaku, je tzv.
aneroid 14 (prov barometr), kter pracuje na principu men deformace ple-
chov krabiky, kter je uvnit vzduchoprzdn. Aneroid vynalezl v roce 1843
Lucien Vidie. Aneroid se asto pouv i pi men v meteorologii, kdy bv
soust meteorologickch sond.
Krom barometru se ukazuje v-
hodn obzvl pi sledovn v-
voje poas pouvat tzv. baro-
graf , kter umouje provdt
men tlaku (i teploty) v uri-
tm asovm rozpt a gracky
ve zaznamenat. Soust baro-
grafu je opt plechov krabika,
jej deformace se mn s mn-
cm se tlakem (obr. 51).
Obr. 51 Barograf
Toto byla midla slouc k men atmosfrickho tlaku. My vak v praktic-
km ivot asto potebujeme mit tlak v rznch ndobch, a to i v ppad,
kdy je tlak ni ne atmosfrick tlak - tzv. podtlak (nap. vvva), nebo kdy
je men tlak vy ne atmosfrick tlak - tzv. petlak (nap. v pneumati-
kch kol, motocykl a automobil nebo v rznch tlakovch ndobch - nap.
13 Nzev barometr pochz z eckch slov baros (tk) a metron (mit).
14 Nzev je odvozen z barometre anroide - tlakomr bez kapaliny.
36
zahradnick stkaka). Obecn se midlo pro men jakhokoliv tlaku v ka-
palin nebo plynu nazv manometr . Manometry pak mohou mt sv speciln
nzvy: barometr, barograf, aneroid.
Pi men petlaku uvnit njak ndoby (nap. v pneumatikch) se velmi
asto pouvaj manometry, jejich soust je tzv. Bourdonova trubice, kter se
zhotovuje nejastji z mosazi nebo (v ppad vych tlak) z oceli (obr. 52).15
37
Poznmka
V 19. stolet se k men nadmosk vky na zklad zmny atmosfrickho
tlaku pouval tzv. hypsometr . Zmna se zjiovala menm teploty bodu varu
kapaliny. Mila se teplota pry vystupujc z hladiny vrouc kapaliny, kter
zvisela na aktulnm tlaku. Protoe hypsometr byl snadno penosn, pouval
se ke zjiovn nadmoskch vek v ternu, pedevm v horskch a tko
pstupnch oblastech. Vce informac lze nalzt na http://www.wikipedia.org.
38
Praktick loha 7 vyrobte si vlastn manometr 2
Velkou lhev uzavete ztkou, do n pedtm vyvrtte otvor pro sklennou
trubiku o vnitnm prmru asi 1 mm, ohnutou do pravho hlu. trubiku
zasute do otvoru a ve dobe utsnte. Doprosted vodorovn sti trubiky
umstte malou kapiku obarven vody. Lhev pak tepeln izolujte, nap. vlo-
enm do krabice s njakou izolan ltkou (nap. vatou), aby vzduch uzaven
v lhvi nemohl reagovat na teplotn zmny v okol. Sledujte, co se bude dt
s kapkou vody ve vodorovn trubici budete-li stoupat vzhru nebo klesat dol
a pokuste se zskan vsledek fyzikln zdvodnit. Men je velmi citliv ji
pi vkovch rozdlech nkolika metr.
Cvien 7
11. Vezmte obyejnou nlevku, uchopte ji palcem a
prostednm prstem a rychle ponote irm koncem
do vody. Ve vod ji nadzvednte (pi tom uzavete
ukazovkem st zkho konce). Oba pohyby nkoli-
krt rychle po sob opakujte. Kdy nlevku podruh
ponote, vystkne vm voda z nlevky i nkolik de-
cimetr vysoko. Pokuste se tento jev vysvtlit.
Obr. 56 Nlevka
12. Pi hodin fyziky poloil uitel na ploch tal minci, kterou zalil takovm
mnostvm vody, aby mince byla prv potopen. Pak poloil km otzku,
zda by dokzali minci vythnout z tale, ani by si pi tom namoili prsty
nebo vylili vodu. Jeden k se pihlsil, e by to zvldl: poloil na tal asi
10 cm vysok sloupeek z dalch minc a na nj zbytek svky. Svku zaplil a
peklopil pes ni sklenici tak, aby mince leela vn tto sklenice. Po chvli voda
vystoupila do sklenice a mince zstala na suchu. Dokete tento jev vysvtlit?
39
Zkladem veho je, e na baln i ve vzduchu mus psobit vztlakov sla.
Aby se mohl horkovzdun baln vznet, mus svm objemem vytlait takov
mnostv vzduchu, jeho tha je rovna tze balnu (i s koem), cestujcch a
vzduchu ohtho uvnit balnu. Toto ve by vak samo o sob nestailo. Dle
je teba vzt v vahu jet jednu velmi dleitou skutenost: tepl vzduch
m men hustotu ne vzduch studen. m je teplota vzduchu uvnit balnu
vy, tm je men hustota vzduchu uvnit balnu a v dsledku toho me
horkovzdun baln stoupat vzhru.16 Pi teplot blc se teplot 100 C je
hustota teplho vzduchu asi o 25 % men ne hustota okolnho vzduchu. Pokud
bychom uvaovali, e hustota vzduchu v okol balnu je 1,28 kg m3 , pak
meme ci, e 1 m3 teplho vzduchu m asi o 320 gram (1280 1280 0, 75 =
= 320) men hmotnost ne 1 m3 vzduchu pokojov teploty.
Modern horkovzdun balny ohvaj vzduch spalovnm propanu. Propan
je uloen v tlakovch lahvch z lehkho materilu uloench po obvodu koe.
K ohvai jsou tlakov lahve pipojeny pomoc prunch hadic. Pi spalovn
propanu roste teplota plynu v balonu. Hork vzduch neme z balonu v jeho
spodn sti uniknout, protoe existuje vztlakov sla a ta ho neustle pitlauje
k vzhru k obalu. Po urit dob ale okoln chladnj vzduch ten tepl v balnu
ochlad, pak je nutno opt zapnout hoky, aby baln nezaal klesat k zemi.
Pokud hoky ho, baln plynule stoup17 .
een
Celkov hmotnost balnu i s psluenstvm a cestujcmi je 500 kg. Vzhledem
k pedchozm dajm je mono ci, e 1 m3 vzduchu v obalu balnu unese
16 Praktick pokusy ukzaly, e vzduch v balnu nelze zaht na teplotu vy ne 100 C.
ve Francii. Baln vyrobili brati Mongolerov a ml objem 2800 m3 . Pask fyzik Jacques
Alexandre Csar Charles zdokonalil balon tm, e ho naplnil vodkem a tm zmenil jeho
objem na 380 m3 . O dva roky pozdji se P ilatre stal prvn obt vzduchoplavby, k emu
dolo tm, e se mu vodkem plnn balon vzal. Kvli tomu se pozdji balny zaaly plnit
dram hliem. V souasn dob je mono se s horkovzdunmi balny opt setkat pouvaj
se pedevm na vyhldkov lety (obr. 57).
40
asi 320 gram, tj. 0,32 kg zte. Hmotnost zte je asi 500 kg, vzduch v obalu
balnu tedy mus mt objem asi 1562, 5 m3 . S pouitm vztahu pro objem koule
4
V = pr3 pak dostaneme odpovdajc prmr, tj. d = 14,4 m.
3
Poznmka
K tomuto vsledku jsme dospli vahou. K tmu vsledku lze tak dospt
na zklad rovnice
mg + V n g = V vz g,
kde n je hustota npln balnu, vz je hustota okolnho vzduchu, V je objem
balnu, m je hmotnost zte. S pouitm vztahu pro objem koule a po dosazen
dostaneme s
3m
d = 2r = 2 3 = 14,4 m.
4p(vz n )
Cvien 8
13. Prvn horkovzdun balny byly pozdji nahrazeny balny, kter mly jako
npl vodk18 . Uvaujte baln o prmru z pkladu 9. Urete maximln zt,
kterou me tento baln nst, bude-li msto horkm vzduchem naplnn vodkem
o hustot = 0, 08895 kgm3 .
14. Vzhledem k tomu, e vodkov npl balnu se ukzala jako vbun, zaaly
se pouvat balny plnn dram hliem. Urete prmr balnu naplnnho
hliem o hustot = 0,1762 kg m3 , je-li jeho zt stejn jako u balnu
v pkladu 9.
41
3.3.1 Rozdlen podle prbhu teploty v zvislosti na vce
Troposfra
Je nejspodnj vrstvou atmosfry, kter sah od zemskho povrchu do vky asi
11 km. Hlavnm charakteristickm rysem troposfry je bytek teploty s rostouc
.vkou, a to asi 0,65 C na kadch 100 m vky. V troposfe se odehrv tak
vtina jev, kter nazvme souhrn poas. V rozsahu poloviny troposfry,
tj. od Zem do vky 5500 m, je soustedna tm polovina hmotnosti cel
atmosfry, jak jsme si ukzali pi een pkladu 8. Cel troposfra pak m
hmotnost 75 % cel atmosfry, co lze ukzat uitm rovnice (4), tj.
p = p0 e0,00012511 000 = 0,25p0 .
Slovo troposfra pochz z etiny tropos = otet a sfra = koule.
Troposfra je neustle promchvna, take vzduch m stl zastoupen plyn.
Je to nejni st atmosfry, kde se vyskytuj nejvznamnj povtrnostn
jevy.
Tropopauza
Je asi 2 km siln pechodov vrstva mezi troposfrou a nsledujc vy sfrou.
Typick pro tuto vrstvu je, e teplota v tto vrstv zstv piblin konstantn.
Stratosfra
V tto vrstv zstv teplota vzduchu a do vek (20 25) kilometr kon-
stantn (asi 60 C). Od tto vky dle se zvyuje koncentrace oznu a vlivem
interakce se slunenm zenm dochz ke zvyovn teploty vzduchu. Ve vce
asi 50 km (horn hranice stratosfry) je teplota 0 C.
Stratosfra je velmi dleitou st atmosfry, nebo obsahuje ozn, kter
absorbuje velk mnostv ultraalovho zen dopadajcho na Zemi. Molekuly
oznu pohlcuj krtkovlnn, pedevm ultraalov zen, kter m zhoubn
vliv na tkn ivch organism. Dky oznov vrstv se k povrchu Zem dostv
jen asi 1 % ultraalovho zen, pichzejcho ze Slunce. Oznov vrstva se pi
tom zahv. Tm si vysvtlujeme zvenou teplotu v horn vrstv stratosfry.
Mezosfra
Mezi stratosfrou a mezosfrou le opt pechodov vrstva stratopausa. Me-
zosfra sah do vky 50 km a 80 km. Je pro ni charakteristick pokles teploty
vzduchu 40 C a 90 C.
42
Termosfra
Tak na spodn hranici termosfry le pechodov vrstva mezopausa. Termo-
sfra sah od vky 80 km a do (800 a 1200) km, co je denovno vskytem
polrn ze. Teplota vzduchu zde nepetrit vzrst a na 1400 C.
Exosfra
Posledn vrstvu atmosfry, v n je nemiteln hustota vzduchu. st plynnch
stic odtud unik do kosmu.
een
p p
Pi een uijeme vztah (4), pro pomr plat = e0,000125 h .
p0 p0
Po dosazen za h = 100 km dostaneme p = 4 106 p0 .
Je-li h = 80 km, potom p = 5 105 p0 .
een
Pi een pouijeme vahu, e atmosfrick tlak je tlak zpsoben vlastn
thou vzduchu. Na 1 m2 zemskho povrchu tedy psob tlakov sla o velikosti
101 300 N. Na cel zemsk povrch tedy psob thov sla o velikosti
43
FG = pa 4pRz2 = 101 300 4p (6 378 103 )2 N = 5,178 1019 N.
F
Znme-li velikost tto thov sly, potom meme uitm vztahu m = G urit,
g
e m = 5,3 1018 kg.
een
350
300
rok
250
1750
1800
1850
1900
1950
2000
2050
44
Na strnkch http://gnosis9.net/ se rovn uvd, e koncentrace oxidu
uhliitho v ovzdu se v roce 2007 zvila o 2,2 ppm na 383 ppm. V poslednm
desetilet minulho stolet tato hodnota stoupala o 1,5 ppm za rok. Prmrn
nrst za obdob let 2000 a 2007 je 2 ppm za rok. Souasn koncentrace oxidu
uhliitho je nejvy za poslednch 650 tisc let a zejm i za poslednch 20
milion let.
Nejrychleji stoupaj emise v rozvojovch zemch - zejmna v Indii a n.
Od roku 2005 jsou za vtinu emis odpovdn rozvojov stty, kter nejsou
vzny Kjtskm protokolem, jejich procentuln podl na celkovch emisch
se stle zvyuje. V roce 2007 inil u 53 procent.
Ji koncem 19. stolet vypotal vdsk badatel Swante Arrhenius, kter za
sv chemick objevy zskal v roce 1903 Nobelovu cenu, e kdyby se koncentrace
oxidu uhliitho v atmosfe zdvojnsobila, jej teplota by se mohla zvednout a
o 5 C. Dnes se vdci shoduj, e zvyujc se sklenkov efekt20 zpsoben vt-
m podlem CO2 a jinch plyn vznamn pispv k souasnmu globlnmu
oteplovn.
3.4 Meteorologie
Prvn pstrojov men se provdla ve francouzskm mst Clermont Ferrand
v roce 1649. Prvn meteorologick s stanic pak vznikla v Tosknsku v roce
1652. Meteorologie se zabv zkladnmi vlastnostmi atmosfry. Zkoum pe-
devm oblast troposfry, kde probhaj veker jevy, kter souvis s poasm.
Aby pedpov poas byla pokud mono co nejpesnj, zjiuj meteorologov
teplotu vzduchu, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, proudn vzduchu, oblanost
a srky. adu informac ohledn meteorologie je mono nalzt na strnkch
eskho hydrometeorologickho stavu, na adrese http://www.chmi.cz/ .
Vichni dobe vte, e atmosfrick tlak nen na rznch mstech zemskho
povrchu stejn, protoe vzduch je v neustlm pohybu, mn se jeho proudn,
teplota i vlhkost. K prbnmu sledovn zmn tlaku vzduchu pouvme ji
dve zmiovan barograf (obr. 51).
Proudnm vzduchu v atmosfe vznikaj na rznch mstech zemskho po-
vrchu atmosfrick fronty, kter oddluj dv vzduchov oblasti o rzn teplot
(oblast studenho a teplho vzduchu). Z hlediska vvoje tlakovch tvar je
pro meteorologii zajmav sledovat vvoj tzv. tlakovch tvar: tlakov ve a
tlakov ne.
20 Pojem sklenkov efekt pouil jako prvn francouzsk vdec J. B. J. Fourier. Pochz
45
Tlakov ve (anticyklona) je tlakov tvar, kter je na meteorologick
map vyjden alespo jednou uzavenou izobarou. Anticyklonu charakteri-
zuje proudn vzduchu ve smru hodinovch ruiek. Na map se oznauje
psmenem H (v etin V) (obr. 59 21 ). Smrem do stedu tlakov ve tlak
stoup. Tlakovou vi charakterizuje sestupn pohyb vzduchu. Tm se brzd
vvoj oblanosti. V lt se tlakov ve projevuje mlo oblanm poasm,
beze srek, se slabm vtrem nebo bezvtm. V zim vak vtinou dochz
ke tvorb inverze, tj. ke vzniku mlh a nzk inverzn oblanosti.
Tlakov ne (cyklona) je oblast se snenm tlakem vzduchu. Charakteri-
zuje ji cirkulace vzduchu proti smru hodinovch ruiek. Smrem do stedu
tlakov ne tlak kles a vzrst rychlost vtru. V tlakov ni pevldaj vze-
stupn pohyby vzduchu, kter podporuj rozvoj oblanosti. Na synoptickch
mapch se sted tlakov ne oznauje psmenem L (v etin N) (obr. 59).
V cyklnch proto pevld oblan poas s trvalejmi srkami a dosti sil-
nm vtrem. Aktuln pedpov poas je mono sledovat nap. na adrese
http://www.ct24.cz/pocasi/ .
21 Zdroj [21].
46
Vsledky cvien
2
S2 d2
1. F2 = F1 = mg = 39 N.
S1 d1
W 20 W 20
2. a) F1 = = N = 40 N, b) s2 = = m =
n s1 5 0,1 F2 1000 9,81
S s s F 5 0,1 1000 9,81
= 2 103 m = 0,2 cm, c) 2 = 1 = 1 2 = = 245.
S1 s2 W 20
3. Potp pi sbru moskch hub ph1 = 0,15 MPa = 1,5 p0 ; zchrann po-
norka ph2 = 20 MPa = 200 p0; ponorka Nautilus ph3 = 38 MPa = 380 p0 ;
batyskaf Trieste ph4 = 110 MPa = 1 100 p0; ponorka Nereus ph5 = 110 MPa =
= 1 100 p0.
4. V plcch je atmosfrick tlak, okolo petlak.
5. Na dno 927 N, psobit v titi obdlnku o rozmrech ab. Na bon stny
o rozmrech b c sla 695 N, psobit tlakov sly je v rovin stny v hloubce
30 cm pod vodn hladinou, ve vodorovnm smru ve vzdlenosti 35 cm od
jedn ze svislch hran ohraniujcch stn. Na bon stny o rozmrech a c
sla 298 N, psobit tlakov sly je v rovin stny opt v hloubce 30 cm pod
vodn hladinou, ve vodorovnm smru ve vzdlenosti 15 cm od jedn ze svislch
hran ohraniujcch stn.
6. 949 kN, y = 1,53 m, y + h1 = 21,53 m.
7. 1,4 kPa, 13 N.
m
8. S = = 100 m2 .
hv
9. = 500 kgm3 .
10. Nejvy hory svta podle svtadl (p0 je tlak na hladin moe):
Severn Amerika Mount Mc Kinley 6194 m; tlak 0,46 p0 ,
Jin Amerika Aconcagua 6959 m; tlak 0,42 p0 ,
Evropa Mont Blanc 4808 m; tlak 0,55 p0 ,
Antarktida Vinson Massif 4897 m; tlak 0,54 p0 ,
Asie Mount Everest 8850 m; tlak 0,33 p0 ,
Afrika Killimanjaro 5892 m; tlak 0,48 p0 ,
Ocenie Mount Wilhelm 4509 m; tlak 0,57 p0 (Papua Nov Guinea).
4
13. m1 = pr3 (vz H ), po dosazen za r z pkladu 9 dostaneme
3
H
m1 = vz m = 1860 kg.
vz n
Pi stejn hodnot zte by stail balnu plnnmu vodkem men prmr
(d = 9,1 m) ne by ml horkovzdun baln.
14. Stejn postup jako v pkladu 9: dHe = 9,5 m.
47
Literatura
48