Vojenska Orchestralni Hudba Ceskych Zemi

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN
PEDAGOGICK FAKULTA
KATEDRA HUDEBN VCHOVY
VOJENSK ORCHESTRLN HUDBA ESKCH ZEM

Bakalsk prce
Brno 2015
Vedouc prce: PhDr. Marek Sedlek, Ph.D. Autor prce: Tom Chloupek
Prohlen:
Prohlauji,
e jsem zvrenou bakalskou prci vypracoval samostatn, s vyuitm pouze citovanch
literrnch pramen, dalch informac a zdroj v souladu s Disciplinrnm dem pro
studenty Pedagogick fakulty Masarykovy univerzity a se zkonem . 121/2000 Sb., o prvu
autorskm, o prvech souvisejcch s prvem autorskm a o zmn nkterch zkon
(autorsk zkon), ve znn pozdjch pedpis.
Dne 28. 3. 2015 ....................................................................

Tom Chloupek
Bibliografick daj:
CHLOUPEK, Tom. Vojensk orchestrln hudba eskch zem. Brno, Masarykova univerzita,
Pedagogick fakulta, Katedra hudebn vchovy, 2015. Diplomov prce.
Anotace:
Tmatem prce jsou vojensk dechov orchestry, jejich vznam a historick vvoj v eskch
zemch. Teoretick st sleduje utven prvnch vojenskch hudebnch tvar od pravku po
souasnost, podv pehled aktivnch i zruench vojenskch dechovch hudeb na naem zem
a vysvtluje dleitost Vojensk hudebn koly. Praktick st je vnovan modelovmu popisu
fungovn vojenskho orchestru zaloenmu na poznatcch zskanch z rozhovor s dlouholetmi
leny. Text podv ucelen pohled na stle mlo zmapovanou problematiku vojenskch orchestr.
Klov slova:
vojensk hudba, vojensk orchestr, vojensk dechov hudba, vojensk dechov orchestr, vojensk
orchestrln hudba, posdkov hudba, kapelnk
Abstract:
Theme of this bachelor thesis deals with military brass orchestras, their significance and historical
development in Czech lands. Theoretical part follows the shaping of the first military musical
formations from the prehistoric times to the present day, gives an outline of both active and
cancelled military brass bands in Czech lands and explains the importance of Military musical
school. The practical part is devoted to a model description of how the military orchestra works,
based on findings gathered from interviews with longtime members. The text provides a coherent
view on yet little explored issues concerning military bands.
Key words:
military music, military orchestra, military brass music, military brass orchestra, military orchestral
music, garrison band, band-master
Podkovn:
Na tomto mst bych rd podkoval vedoucmu prce, panu PhDr. Marku Sedlkovi, Ph.D.,
za pkladn veden a cenn pipomnky, a dle vem, kte se mnou spolupracovali pi
zskvn daj pro vzkumnou st prce.
OBSAH
VOD ........................................................................................................................................ 6
1. VVOJ VOJENSK ORCHESTRLN HUDBY DO 17. STOLET.............................. 7
2. VVOJ VOJENSK HUDBY OD 17. STOLET DO ROKU 1918 ............................... 10
3. VOJENSK ORCHESTRLN HUDBA ESKCH ZEM OD ROKU 1918 ....................... 16
4. AKTIVN ORCHESTRY ................................................................................................. 22
4.1. stedn hudba Armdy esk republiky (H AR) ............................................... 22

4.2. Vojensk hudba Olomouc (VHO) ............................................................................. 26
4.3. Hudba Hradn stre a Policie esk republiky (HHS a PR) ................................. 27
4.4. Hudba Hradn stre (HHS) ...................................................................................... 29
4.5. Vojensk umleck soubor Ondr (VUS Ondr) ................................................... 30
5. ZRUEN ORCHESTRY ................................................................................................ 31
5.1. Posdkov hudba Praha (PH Praha) .......................................................................... 32

5.2. Posdkov hudba Brno (PH Brno) ............................................................................ 34
6. VOJENSK HUDEBN KOLA A VOJENSK KONZERVATO ............................ 36
7. ORGANIZACE ORCHESTR ........................................................................................ 41
8. DOPLUJC INFORMACE K TMATU ..................................................................... 45
8.1. K repertoru orchestr ............................................................................................... 45

8.2. K nesrovnalostem v dostupnch zdrojch .................................................................. 47
ZVR..................................................................................................................................... 49
SHRNUT................................................................................................................................. 51
SEZNAM POUITCH ZDROJ ......................................................................................... 52

VOD
Vojensk orchestrln hudba m v hudebn historii eskch zem velmi opomjen

msto. Jde o tma rozshl a vznamn pro nai eskou kulturu, pesto stle nedostaten
zdokumentovan. Trp na pedsudky irok veejnosti, vytvoen bvalmi reimy
zkompromitovnm jeho nrovho zaazen. Nepoznamenan generace jej zase vlivem
dnen doby vnmaj jako peitek spjat jen s vojenskm prostedm.
Zatm nebyla vydna bn dostupn publikace, shrnujc ve podstatn o tto
problematice. Vytvoen dla, tkajc se vojenskch hudeb u ns, se podobaj spe jen dlm
kapitolm z bohatho celku. Jde o diplomov prce, tce dostupn rukopisy a strojopisy i
nanejve neprodejn knihy uloen pouze v knihovnch.
Z dvodu jmenovanch skutenost vznikla tato bakalsk prce, nesouc nzev
Vojensk orchestrln hudba eskch zem, je si klade za cl zmapovat fenomn vojenskch
hudeb v eskch zemch a podat o nich ucelen pojednn, kde veker informace
z rozlinch zdroj budou uvedeny na pravou mru. Skromnm pnm autora pak je, aby se
toto dlo stalo jednm z vchodisek pro komplexn dokumentrn dla o dan problematice,
a tak monm doplujcm uebnm materilem hr dechovch orchestr.
Prce se nejdve zamuje na historii vojenskch orchestr a okolnosti jejich vzniku.
Dle na dobu nejvt slvy a souasn obdob, kdy je na stupu. Nsleduje vet aktivnch
orchestr na naem zem, poskytujc informace o jejich minulosti a ptomnosti,
doprovzen strunmi medailonky vznamnch osob spjatch s jejich existenc. Prostor
dostvaj i ji zruen, avak nemn dleit tlesa, pedevm ale nezstv opomenuta
Vojensk hudebn kola, kter provzela historii vojenskch hudeb tm cel jedno stolet.
Teoretickou st prce dopluj praktick zajmavosti, tykajc se vnitn organizace
orchestr. Tyto jinak nedostupn informace sdruuj poznatky zskan z rozhovor s dosud
ijcmi dlouholetmi a zkuenmi leny vojenskch hudeb.
V zvru je zhodnocen pnos vojenskch orchestr a jejich nynj situace.
6
1. VVOJ VOJENSK ORCHESTRLN HUDBY DO 17. STOLET
Nynj podoba dechovho orchestru a potamo i vojenskho orchestru je kazem

pomrn novm. Zsluhu na tom m pedevm revolun vvoj dechovch nstroj v prvn
polovin 19. stolet. K doptrn se zatku formovn dechovch orchestr takovch, jak je
znme, musme zajt mnohem hloubji do historie.1 Sv regulrn msto u vojska nalzaj
hudebnci a v 17. stol., ovem ani pedtm nebyly cesty tchto dvou povoln nezkeny.
V dvnch dobch, jet v letech ped nam letopotem, bychom hledali podobnost
tehdejch hudebnch nstroj s dnenmi marn. Ze star doby kamenn se nm dochovaly
pouze vtvory z odolnho materilu jako je kmen, lidsk i zvec kost. Ji tehdy, le byly
primitivn, zastvaly svoji prvn funkci, funkci signalizan, se kterou se u jejich mladch
pbuznch nstroj s pirozenm ladnm setkvme i nyn. Dnes jsou to pirozen rohy
a fanfrov trubky, zatmco tehdy se jednalo o palky vemonch tvar a zvuk, kter
slouily lovcm. V mlad dob kamenn pozorujeme paly se svrznm tnovm
rozptm a prvotnm promlenm rozmr nstroje a doba bronzov pin monosti
zpracovn kovovch nstroj zahnutch do tvaru rohu. Mn zdail varianty pirozen
zanikly, ale ty smyslupln dochovan exemple skrvaj zrodky dnench bn uvanch
nstroj.
A ze 7. stol. p. n. l. vme, e rohy, paly, bubny i trubky, mly sv jist uren. U
zmnn signln funkce dky prraznmu zvuku trubky, svolvac funkce v kmenech i pi
lovu a v neposledn ad funkce obadn a bojov, je zastvaly dery bubn. Otroksk
zem ek a man, v Africe Egypan a hlavn e obyvatel Asie jsou kolbkami trubek
a bubn, jejich vyuit nelzme na bojitch coby rozkazovacch prostedk. ekov
a an vyuvali jako obdobu vojensk trubky znmou moskou muli tritnku indickou,
jej konec byl ulamovn, aby byl vytvoen ntrubek. Jej zvuk byl pronikav a daleko
slyiteln. Zvec rohy, jako dal vtvory ivoin e, vyuvali Indov pmo na bojovm
poli k navigaci a informovn o pozici neptele. Velk bubny se pevely na slonech a mal
se nosily na zdech. Z historie Perskho nroda pochz zmnky o slavnostnch prvodech
s fltnami, bubny a inely, ale pedevm o hrdinskch zpvech, kter k vlen
neodmysliteln pat odnepamti. Veker dobyt zem man, zasahujc i mino evropsk
kontinent, nemlo obdoby. Zsluhu na tom mla povinn a psn vojensk sluba,
organizovan vojsko, vyuvajc krom klasickch zbran tk a lehk pchoty a jzdy
1
LEK, Robert. Vojensk hudba : strun djiny. Praha : Ministerstvo nrodn obrany, 1956. 150 s., s. 78.
7
i zbran hudebnch. Trubky dvaly znamen k toku a ten byl doprovzen hurnskm kikem.
Pmo v boji, z dvodu hlasit vavy, lo vyuvat jen trubek, protoe jen ty byly srozumiteln
slyet. V tichu ped bou, k pochodu na bojit, si naly uplatnn fltny, bubny udvajc
rytmus kroku a vznikaly vlen psn. V 6. stol. p. n. l. byl psychologick vliv zvuk
nstroj na vlastn jednotky manm dobe znm, stejn jako jejich dopad na neptele.
Germnsk kmeny i Keltov vyvolvaly v Csarovch vojcch strach u z dlky, nebo ani
jim nebyly ciz techniky zastraovn a povzbuzovn hudebnmi nstroji. S podobnmi
praktikami se setkvme i pozdji a jet dnes zstv vlen hur nebo hr na n
v povdom.
U ns opravdov zprvy o uvn hudebnch nstroj v boji chyb a do 11. stol. n. l.
Nicmn vzhledem k tomu, kolik ozbrojench konflikt na naem zem probhlo ped jeho
osdlenm slovanskmi kmeny a nsledn po nm, kdy npor okolnch vojsk neustval,
neme bt pochyb o tom, e si nai pedci osvojili stejn postupy. Pirozen museli bt
soust vlen u vech. Tak nen mon, aby se jen tak narz zjevili pitci a bubenci
doprovzejc nebo vtajc prvody a panovnky bez pedchozho formovn tchto zvyklost.
A o vvoji hudebnch tradic vojensk povahy pi vtn nebo louen nemme doloen
fakta, meme si zcela oprvnn dotvoit obrzek na zklad dkaz u sousednch nrod.
S nejvt pravdpodobnost si tedy i slovant bojovnci za tch pt stolet, od as kdy pili
do stedu Evropy, osvojili doprovzet rohy a trubkami ceremonily, pochody a samozejm je
vyuvat i pi vlen.
Ji byly zmnny vlen zpvy, kter k vlen hudb neoddliteln pat. Vme, e
Egypan pouvali zpv ve vlce u v 2. tis. p. n. l. V naich zemch je prvn dochovanou
duchovn lidovou psn znm Hospodine, pomiluj ny, obsahujc tikrt zvolan slovo
Krle! Vznikla v dob, kdy k nm kesanstv zavlo mskou liturgii a gregorinsk chorl.
Ten se zpval v latin, a tud mu bn lid nerozuml. Proto si lid zaali vytvet svoje
duchovn lidov psn, kter byly v jejich jazyce. Nebyly to vak nhraky gregorinskho
chorlu, ale naopak dal hudebn vtev paraleln s nm se vyvjejc. Odr se v nich nejen
vra v Boha, ale i zjem o panujc rod v zemi a nrodn vlen spchy v boji s neptelem.
Pros se v nich o ochranu a zachovn nroda a oslavuje se vtzstv. Z textu psn Hospodine,
pomiluj ny lze vyvodit svtsk pohnutky pi jejm vzniku, m vak odhaluje jasn zmr
o zachovn obrany sttu, jeho vojska. Vilo se, e slovo Krle! m slu zahnat neptele.
Vidme tak, e i v naich koninch ml vokln projev ve vlench situacch svoje dleit
postaven, zrovna jako projev nstrojov.
8
Od 13. stol. se prameny stvaj na informace bohatmi. Kroniki zmiuj zabhl
dvorn pitce, fltnisty a trubae hrajc pi slavnostnch udlostech, korunovacch a vtn
vench host ze zahrani. Dleit je na tomto mst poznamenat, e monost hrt ve
slubch krle byla podmnna vojenskou prax. V prbhu nsledujcch let do 15. stol. se
vce i mn upevovalo pouvn rznch nstroj pro urit situace. Mal bubnek
s palkou, kter obsluhoval jeden hr, obstaraly hudbu tanen i doprovodnou. Podn
trubky, rohy, bubny a kotle zanaly slouit ist vojenskm elm. Hrm hrajcm na
strunn nstroje se kalo hudci, he samotn pak hudba. Hrm hrajcm na devn dechov
nstroje se kalo pitci, he samotn pak pitba. Tm, co hrli na rohy a jim podobn se kalo
trubai, he jako takov trben. Zprvy o psoben hr jsou dostupn, ovem notov zpisy
ne. Dalm krokem, posouvajcm tehdej hudbu ve vojensk slub dl, je sdruovn
nstroj. Do 15. stol. jsou nstroje ve skupinov he zastoupeny vdy po jednom. Poteba
vt zvukov intenzity sebou vak pin poadavek na znsobovn potu druhov stejnch
nstroj, co smuje uskupen hudebnk ble k podob nm znmch vojenskch
orchestr.2
Pestoe husit v 15. stol. zavrhovali tanec a hudbu jako zbavu a mli je za hch,
ruce od dernch nstroj a trubek nedvali. Povaovali je vak jen za vlen prostedky,
ktermi organizovali prbh bitev. Mimo to pouvali i svj proslul zpv. Dodnes se u
o jejich hymn Kto js bo bojovnci. Tato bojov pse se stala vzorem vem dalm
bojovm psnm doby husitsk. Co se te bubnovn, soustedilo se spe na slyitelnost, ne
na pravidelnost rytmu. Obdobn tomu bylo u trouben, kde se nijak nedbalo na vky tn,
ale hlavn na jejich intenzitu, nicmn i zde se dochovalo pramlo materil, a tak meme
jen pedpokldat.3
Poslednm pedstupnm zatku vvoje vojenskch hudeb byly trubask sbory
dvorskch kapel na pelomu 16. a 17. stol. Hrli v nich z vt sti zahranin muzikanti.
Rozvoj tchto prvnch dechovch kapel si vydal obohacen novmi nstroji a tak celkov
zdokonalen nstroj. Tak vznik napklad serpent, nstroj hadovitho tvaru, kter byl vidt
ve vojenskm orchestru a do 19. stol., dulciny, co byly pedchdci fagot, a nov almaje,
je vak byly nechvaln znm svm velice nepjemnm zvukem. Jeliko bylo tchto
almaj obsaeno v prvnch vojenskch hudbch po tech spolen s dulcinem, museli tito
tyi hudebnci pochodovat daleko od jednotky, a tak nelze mluvit o njak umleck rovni.4
2
3
Tamt, s. 2326.
4
Tamt, s. 2729.
9
2. VVOJ VOJENSK HUDBY OD 17. STOLET DO ROKU 1918
Po okolnostech bitvy na Bl hoe je vvoj vojensk hudby eskch zem spjat

s hudbami Rakousko-Uherska. Zmny v armd a pstupu k n daly konen vzniknout
prvotnmu dechovmu vojenskmu orchestru. Do bitvy se vpochodovvalo v kolonch za
doprovodu hudby, z eho pozdji pirozen vznikl pochod, nov hudebn forma. Na dleit
post se tak dostv rytmus, kter inn uniformuje pohyb jednotek. Ruch pochodujcch byl
vak jet mlo synchronizovan a pomal z dvodu tk vzbroje. Pe se o 17 krocch za
minutu, co je ve srovnn s rychlost pochodu dnenho polovin tempo.
S roziovnm ad vojenskch muselo nastat tak roziovn ad hudebnk, kter by
v malm potu nebylo slyet. V 17. stol. se za vldy Ludvka XIV. (16381715) systematizuje
vojensk hudba ve Francii a za Petra I. Velikho (16721725) v Rusku. Uskupen tehdy
uvalo malch flten, hoboj, trubek a malch vojenskch bubn. Nmecko tou dobou jet
nebylo jednotn, proto se obsazen li. Pevaovali v nich vak hoboje, kter za pr destek
let od roku 1699 narostly do potu deseti. V Rakousku byla situace podobn, jen jet uvaly
almaj. I v Prusku se dlouho po roce 1670 udrely ti almaje s dulcinem. V Anglii ml krl
svj jzdn soubor o tyech trubach s tympnistou.5 Za zizovn vojenskch hudeb
v naich armdch a jejich obsazen me vdsk armda, kter v roce 1630 zashla do
ticetilet vlky. U kadho vdskho praporu, kter tal 400 mu, byl bubenk a pitec.
V pluku o 12 praporech to dlalo 24 hudebnk.6 Zan platit, e u jzdy vidme trubku
a kotle, a u pchoty palu s bubnkem. Patrn prvn skladatel, jen clen komponoval pro
armdu, byl Francouz Jean Baptiste Lully (16321687). Jeho Pochod muketr je jeden
z prvnch dochovanch pochod. Oficiln zavdn pochod ve vojsku je doloeno a od
18. stol.7
Dalm vlivnm elementem se pozdji stali Turci. Ti se v letech 16631664 dostali a
na zem Slovenska a Moravy a z velk sti promnili stedoevropsk pedstavy o podob
vojenskch hudeb. Jejich elitn vojci zvan janii mli pi sob kapely, jejich valn st se
sestvala z bicch nstroj. Krom esti almajist a dvou truba mla sestava osm
tympnist, dva hre na velk bubny o prmru a 140 cm, nkolik inelist a pr hr na
tureck klobouk.8 Tento posledn jmenovan nstroj se ujal v Nmecku. lo o dva metry
dlouhou ozdobnou ty, ovenou dvma koskmi ocasy, zvoneky a rolnikami. U ns ale
5
6
KAPUSTA, Jan. Dechov kapely : pochod a Frantiek Kmoch. Praha : Supraphon, 1974. 248 s., s. 20.
7
8
10
tzv. Schellenbaum neml dlouhho trvn.9 Prvn vojensk hudba po vzoru janisk byla
vystavna roku 1741 baronem Frantikem Trenckem (17111749), kdy ji pi taen do
Slezska pedvedl Marii Terezii (17171780). Naden panovnice zaala v armd zizovat
vce podobnch uskupen.10 Pesn tato iniv hudba byla potebn do pochodu.11 Vliv
tureckch kapel byl sice velk, ale dle se vojensk hudby vyvjely po svm a tak toho po
janich od poloviny 19. stol. mnoho nezbylo. Bohat bic sekce se jak v Rakousku, tak
v Prusku zredukovala na mal a velk buben a pevldajc slokou se staly devn dechov
nstroje. V polovin 18. stol. mly rakousk vojensk hudby v zkladu po dvou hobojch,
klarinetech, dvou fagotech a lesnch rozch, s monost trubky a k tomu samozejm mal
a velk buben. Pznan inely se zaaly pouvat ve velk me a s rozmachem esovch
nstroj ve 40. letech 19. stol. Nazvn dechovch kapel tureckmi bylo potom v podstat
odvozeno jen od velkho tureckho bubnu.12
V zatcch 19. stol., v obdob napoleonskch vlek, byly ve vojenskch kapelch
v podstat jen devn dechov nstroje. Pikola nebo F klarinet, dv fltny nebo dva hoboje,
dva a vce klarinet, dva fagoty, a nkdy i dovajc serpent.13
V druh polovin 18. stol. obohatil ady devnch melodickch nstroj klarinet
a tato skupina nstroj se jaksi stv nadazenou skupin esov. Dalo se s nimi toti zahrt
v pomrn velkm rozsahu chromaticky i diatonicky. Byly vak dynamicky slab, m se
nemohly prosadit pi pochodu. V tomto sice vyhovovaly nstroje esov, jinak ale selhvaly
po vech ostatnch strnkch. Bez mechaniky byly jejich monosti omezen. U orchestru
dechovho, kde jsou hlavnm initelem zvuku prv nstroje esov, byla neschopnost
trubek a roh plnit funkce nstroj melodickch velk problm, kter zbrzoval vvoj
dechovho orchestru a omezoval prci skladatel.14
Zatek 19. stol. je jednoznan nejvznamnj v historii dechov hudby vbec pro
vyeen technickch problm pirozench esovch nstroj, vynalezenm mechaniky
(strojiva) na principu takzvanch kliek. Nstroje jsou opateny temi psty nebo ventily
(zle na technologii), vjimen tymi, kter dle poteby prodluuj dlku roury, vedou
vzduch odbokami a tm sniuj tny. Prvn sniuj o pl tnu, druh o cel tn a tet o tn
a pl. Kombinacemi se lze dostat a na interval zvten kvarty, a od kvinty, jakoto alikvty
9
KOUKAL, Milan. Dechovka : historie a souasnost na dechov hudby. Praha : Slovart, c2007. 312 s. ISBN
978-80-7209-909-2. s. 232.
10
Tamt, s. 231.
11
12
Tamt, s. 2021.
13
Tamt, s. 21.
14
11
se technikou pefuk pokrauje dle.15 Nstroje opaten prvnmi klikami pebraj vojensk
kapely ji ve 30. letech. Nov monosti esovch nstroj daly vzniknout cel ad novch
nstrojovch skupin vech rejstk. Zaostal serpent a ofikleida pomalu miz. Bhem 30 let
se pak situace obrtila a est se najednou staly vd nstrojovou skupinou. Devn dechov
nstroje se tak zlepily, zsluhou Theobalda Bhma (17941881), kter svm systmem
zklopek ovldanch prsty z jednoho msta opatil nejdve fltny a pot klarinety. Devn
sekce v dechovm orchestru zaala vynahrazovat chybjc smyce, co pln dodnes.
Na podob vojenskch orchestr se v jejich zlatm vku skrz cel 19. stol. nejvce
podepsal esk nstroj Vclav Frantiek erven (18191896). Ten se v roce 1842 usadil
v Hradci Krlov a zaloil si zde vrobnu esovch nstroj. Byl nejspnjm evropskm
nstrojaem v tomto oboru. Vyvel do celho svta, piel se spoustou novch esovch
nstroj a rozhodoval o tom, jak nstrojov sloen by mla vojensk hudba mt. V roce
1860 se v rakousk vojensk kapele hrlo na pikolu, fltnu, As klarinet, tyi F a Es klarinety,
devt C a B klarinet, dva fagoty, kontrafagot, tyi lesn rohy, tyi kdlovky, basovou
kdlovku, tenorov roh, dva euphoneony, est trubek, basovou trubku, ti pozouny,
bombardon, dv basov tuby, dva mal a jeden velk buben, jeden pr inel. Celkem
48 len v jednom orchestru. Do 90. let 19. stol. byla dky vlivu Vclava Frantika ervenho
vhradn pouvna tato sestava. Zmnn obsazen se spolehliv prosadilo v prodnm
prosted dky prraznmu zvuku a skvle se hodilo pro pochod, jen se stal jedinou
autentickou formou vojensk kapely.16
Se zvyujc se kvalitou hudebnch nstroj a kvalitou hudebnch proveden skladeb
samotnmi vojenskmi orchestry, nabvaj na poetnosti tak jejich veejn vystoupen.17
S csaskm souhlasem mohly od roku 1835 vojensk kapely pebrat i smycov
nstroje a vystupovat tak v symfonick sestav.18 Velk (vojensk) symfonick orchestr
slouil ke koncertnm elm a k provozovn hudby pi divadelnch pedstavench.
Za Rakousko-Uherska byli kapelnci vybrni z ad civilist. Mohli kdykoliv odejt,
nemli dnou vojenskou hodnost a placeni byli ze soukromch pspvk dstojnictva. Podl
z vdlku mli ptinov.19
Rakousk vojensk orchestry se staly rychle vhlasn. Bylo to v pravd zsluhou
esk hudebnosti a nstrojastv. Jejich slvu zachovvali i kapelnci a odchovanci, kte
15
16
17
18
BAJGAROV, Jitka. Vojensk hudba v kultue a historii eskch zem. Praha : Etnologick stav Akademie
vd esk republiky, 2007. 506 s. ISBN 978-80-87112-00-7. s. 24.
19
12
z nich se zkuenostmi odchzeli do ostatnch stt Evropy. Psobili bu jako uitel
a organiztoi nebo skladatel.20
Jeliko bylo stle teba doplovat hudebnky na vznikajc uvolnn msta, mla kad
hudba, vyjma pedepsan poet mu, jet deset chovanc, tzv. elv, co byli chlapci mezi
1417 lety. Ty si vychovvala pro sv budouc poteby a zachovvala uritou kontinuitu
a stlou rove.21
V polovin 19. stol. se objevuje zajmav jev, kdy jsou vojensk hudby spojovny za
elem podn takzvanch monstrekoncert.22 Monstrekoncert, tj. okzal koncert, je
spolen vystoupen nkolika vojenskch kapel. Obvykle se spojovaly dv a ti hudby.
Vtina tchto vystoupen smovala k zskn zjmu civilnho obyvatelstva.23 Na prvnm
takovm koncertu v eskch zemch se pedvedlo tm 40 hudeb narz.
Tak se mezi jednotlivmi stty zan s vojenskou hudbou soutit. Prvn sout se
konala v roce 1827 v Pai. Hudby Rakousko-Uherska suvernn vyhrly nejen tento rok,
co bylo zcela jist zsluhou eskch hudebnk, jejich poet v orchestrech
rakousko-uherskch pevaoval. Vak se tenkrt kalo, e ei jsou nejhor vojci, ale
nejlep muzikanti.24 Ve 40. letech byly vojensk hudby jednou z nejvtch atrakc sv doby.
Rakousk ady to moc dobe vdly u dvno ped rokem 1848, a tak se jich snaily vyut,
aby zabavily obyvatelstvo a odvrtily pozornost od politickch udlost.25 V druh polovin
19. stol. zanaj bt vojensk hudby organizovan i po strnce vnitn hierarchie. Byl
ustanoven inspektort nad vemi posdkovmi hudbami a uvnit nich kapelnci, kte vedli
svj orchestr a dirigovali taktovkou. Ta byla do t doby improvizovan hudebnm nstrojem,
na kter hrl kapelnk.
Nastal vnost vznikajc instituce kladla m dl tm vt nroky na hudebnky
a kapelnky. Vznikaj proto prvn vojensk hudebn koly. Na naem zemn byla jednou
z tch nejvznamnjch dnes ji neexistujc soukrom kola Pavlisova,26 zaloen v roce
1856 v Praze.27 Pro oznaen sv odbornosti zaali od roku 1855 nosit kapelnci na lmci
uniformy lyru. Od roku 1870 ji pak oblkaj vichni hudebnci v armd dodnes.28
20
21
Tamt, s. 24.
22
23
24
25
26
27
28
HOL, Miroslav a Oldich KOUDELKA. Svt tlesk stedn hudb. Praha : Nae vojsko, 1990. 157 s., s. 10.
13
Od 60. let zjem veejnosti o vojensk kapely stoupal, ale nroky spolenosti na n se
zvily. Pvodn pednosti ji nestaily. Daleko vce zleelo na tom, co a jak kapely hrly.
Mezi eskou buroazi, nebo echy vbec, se zaalo probouzet a slit nrodn ctn, touha po
nezvislosti, odpor vi csai. Podle toho, jak moc se rakousk vojensk kapely a jejich
kapelnci, kte byli vichni pevn esk nrodnosti, postavili k vbru eskho repertoru
a asti na proeskch akcch, takov se tili, nebo sp netili, oblib u lidu.29
Na repertoru se objevovaly pochopiteln pochody, tanen sklady a rzn psov
smsi. Vojensk orchestry zanaly klasicistnmi pedehrami a symfoniemi Josepha Haydna
(17321809), Wolfganga Amadea Mozarta (17561791) a Ludwiga van Beethovena
(17701827). Hlavn vak dostvaly do povdom i hudbu romantismu a posouvaly hudebn
chpn obyejnch lid dl. Hrl se Franz Schubert (17971828), Felix
Mendelssohn-Bartholdy (18091847), Hector Berlioz (18031869), Franz Liszt (18111886),
Edvard Grieg (18431907), Anton Grigorijevi Rubintejn (18291894) nebo Johannes
Brahms (18331897). Kapelnci sice volili do program i kusy ze star hudby od Johanna
Sebastiana Bacha (16851750) i Georga Friedricha Hndela (16851759), nicmn tvorba
italsk jednoznan pevaovala. Slavn jmna jako Gaetano Donizetti (17971848),
Gioacchino Rossini (17921868) Giuseppe Verdi (18131901) a Giacomo Puccini
(18581924) byly a jsou oblbeny dosud. Pozdji, od 60. let, se nalo msto i pro nmeck
velikny jako Carl Maria von Weber (17861826) nebo Richard Wagner (18131883).30
Proti pevn popularit zmnnch skladatel nemli et a potamo slovant
skladatel pli velkou anci na proraen, a to i pes to, e si jejich tvorbu veejnost
vyadovala. Monarchie jednodue nemohla dopustit, aby se nkter psn s protirakouskm
obsahem ily a u vbec ne, aby se tak dlo skrze armdn vojensk orchestry, zzen
k ochran sttnch zjm. Nen divu, e vojensk kapely odchzely po koncert s vsmchem,
protoe odmtly hrt nrodn skladby a psn. esk spolenost za tm vidla ignoraci eskho
prosted a negaci nrodnho sil, u eskch kapelnk pak zradu na vlastnm pvodu.31
A po zatku 80. let se podailo zaadit do repertoru dla Bedicha Smetany
(18241884) a Antonna Dvoka (18411904) mezi ostatn sla od svtovch skladatel.
Slovant skladatel na tom ale byli nejhe, jeliko se nehrli skoro vbec. Proto si lid
pomohli sami a zaali zakldat civiln dechov kapely.32
29
30
Tamt, s. 28.
31
Tamt, s. 2829.
32
Tamt, s. 2930.
14
Nejvt pnos vojenskch orchestr ve druh polovin 19. stol. spoval v jejich
monopoln koncertn innosti. Jejich hudebn produkce, a u v manskm prosted,
v slech nebo v zahradch, byla snadno a asto pstupn vem. Pluky byly bohat rozloeny
po celm zem ech a Moravy a tud se hudba jejich orchestr dostala i do tch nejzazch
mst naeho zem. Bez jejich innosti by hudebn popularizan monosti 19. stol. pily
o mocn prostedek.33
Dleit byl i ji naznaen impulz, kter daly vojensk kapely k zakldn tch
civilnch. Zejmna v 60. a 80. letech byl nrst potu nevojenskch hudeb obrovsk.
Vojensk orchestry jim slouily jako vzor, jeliko byly stle povaovny za tko dosaiteln
idel. Nvaznost mli na svdom pmo kapelnci, kte z vojensk sluby odchzeli
a realizovali se v civilnm ivot.34 Lid se ve vtch mstech schzeli na zbavch. Tam
dostvali vojent muzikanti irok pole psobnosti. Na eskch blech se zrodila polka, nov
forma tance. Za zmnku stoj i pnos Frantika Kmocha (18481912). Jeho Kolnsk hudba
a skladatelsk dlo m zsluhu na tom, e se esk pochodov melodie staly velmi
populrnmi, a e se skrze vojensk hudby dostvaly jako agitan ivel do rakousko-uhersk
armdy.35
Obliba a kulturn innost vojenskch hudeb ve svt byla na pelomu 19. a 20. stol.
nevdan, a tak byly armdami zizovny v potech pesahujc dy stovek. Pot se, e ped
1. svtovou vlkou mlo Rakousko-Uhersko 102 posdkovch hudeb, z nich kad byla
z poloviny tvoena muzikanty esk nrodnosti. Rozrstal se i repertor, ve kterm se krom
pochodovch skladeb zaala objevovat symfonick a opern dla. Nstrojov obsazen je v t
dob ji stabiln. V echch na tom maj zsluhu et kapelnci. Velk monosti a jedinen,
charakteristick barva zvuku orchestr, ovlivnila tvorbu mnoha skladatel v tomto oboru.
Uplatnil se v nm napklad Julius Fuk (18721916) a ani svtov skladatel jako Petr Ilji
ajkovskij (18401893) i Georges Bizet (18381875) neopovrhovali marem pro jeho
nhlou masovou popularitu. A tak se vojensk dechov hudba vila jako nedln soust
armdy i kulturnho ivota a uhjila si sv postaven i pes obdob 1. svtov vlky, po nm
se et hudebnci vymanili ze spr rakousko-uhersk armdy a mohli se konen zat
nazvat vojenskmi hudbami eskoslovenskmi.36
33
34
Tamt, s. 31.
35
36
Tamt, s. 5762.
15
3. VOJENSK ORCHESTRLN HUDBA ESKCH ZEM OD ROKU 1918
Nynj forma vojenskho dechovho orchestru vznikla teprve v pedelm 20. stol.,
a vychz pi tom z vojenskch orchestr rakousko-uherskch.37 Ovem u i ty byly do velk
mry obsazeny eskmi hri a dokonce i vedeny eskmi kapelnky, take navzn na
spnost a vysokou rove bylo po vytvoen eskoslovensk republiky snadn.38 Nai
hudebnci byli za 1. svtov vlky rozmstni do ruskch, italskch a francouzskch legi.
Vtinou nebyli poslni pmo do boje a jejich kol spoval spe v doplovn ad
nebojovch odvtv.39
Ministerstvo nrodn obrany po jnu 1918 nechalo sepsat vechny rakousko-uhersk
vojensk hudebnky a kapelnky. Pevn to byli lid esk nrodnosti.40 Hned od 1. ledna
1919 zaaly vznikat posdkov hudby pi kadm posdkovm mst. Obsazeny byly po
maximln 60 hudebncch41 a celkem jich vzniklo 43.42 Opt byl zzen inspektort
vojenskch hudeb, s hlavnm organizanm velenm. V ele stl inspektor vojenskch
hudeb.43 Prvn eskoslovensk vojensk hudby mly za kol povznst nladu vojska pi
pochodech a cviench, ale tak hrt na vojenskch a sttnch oslavch a podat koncerty.44
Bhem jednoho necelho roku od jna 1918 do srpna 1919 bylo sestaveno celkem pt
Posdkovch hudeb Praha, v nzvu odliench jen mskou slovkou. Dvodem bylo
nezvldnuteln mnostv vech monch akc, pehldek, oslav, apod. I tyto orchestry vak
byly nslednmi reorganizacemi zredukovny.45
V srpnu 1920 byly posdkov hudby zrueny a nahradilo je 48 plukovnch hudeb se
44 leny a deseti elvy,46 kte byli po dosaen 17 rok odvedeni jako presenn vojci. Tento
postup byl pevzat z rakouskch vojenskch hudeb. eskoslovensk armda byla oficiln
37
WINKLER, Vladimr. stedn hudba Armdy esk republiky. Praha : Ministerstvo obrany esk republiky,
1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x. s. 1.
38
39
978-80-7209-909-2. s. 232.
40
41
BLEK, Ji, Milan HODK a Bohumil PEEK. Vojensk fanfry nad Vltavou : od hudeb csaskch pluk
k Posdkov hudb Praha : pbh vojensk hudby v Praze. Praha : Ministerstvo obrany esk republiky, 2008.
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 47.
42
43
44
Tamt, s. 63.
45
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 48.
46
Tamt, s. 47.
16
uznna brannm zkonem roku 1920. Protoe v eskoslovensk armd tento zpsob
vchovy dorostu nevyhovoval, byla roku 1923 zaloena dvoulet Vojensk hudebn kola
v Praze. elem bylo mt stl pliv novch hr do vojenskch hudeb, kte by nahrazovali
hudebnky vyslouil.47
V roce 1933 pibyly k plukovnm hudbm tyi hudby horskch pluk
48
a eskoslovensk armda tak mla celkem 52 vojenskch orchestr.
Za prvn republiky a jet dlouho pot platilo, e kapelnk byl vy hodnosti ne
dirigent, kter byl zase na nejvym postu v symfonickm orchestru. Jak ji bylo zmnno,
kapelnci armdy rakousko-uhersk byli civilnmi zamstnanci, zatmco kapelnci
eskoslovensk armdy byli ji aktivnmi dstojnky.49
Pomrn vn problm s nejednotnm ladnm nstroj byl vyeen a v roce 1929.
Ustlilo se ladn tzv. vysok, pevzat z rakouskch dechovch vojenskch orchestr, kter
tkvlo v brilantnjm nstrojovm zvuku. Z velmi nejednoznan hovocho zdroje vak
nelze jist urit pesnou vku v hercch. Urit ale bylo vy ne ladn dnen.50
eskoslovensk vojensk hudby odvdly svdomitou prci po celm tehdejm
historickm zem. Obzvlt v pohrani, kde byly skuten jedinm kulturnm vyitm.51 To
platilo do roku 1938, ne s pchodem faistickch vojsk bylo vech 48 plukovnch hudeb
i s Vojenskou hudebn kolou zrueno,52 stejn jako eskoslovensk armda, kter byla
nahrazena vldnm vojskem.53
Nebt Jana Uhle,54 kter u pedsedy protektortn vldy Aloise Elie vyjednal
zaloen 12 prapornch hudeb, vazby by byly zpetrhny pln. Ve vlench letech
19391945 tak fungovaly pi vldnm vojsku i vojensk orchestry s kapelnkem, zstupnm
dirigentem a 33 hudebnky. Zachrnila se tmto vtina nezamstnanch hudebnk, kte by
jinak mohli bt nasazeni okupanty na zcela jin pozice. Za zahjen innosti hudeb vldnho
47
48
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 47.
49
50
Tamt, s. 68.
51
Tamt, s. 6970.
52
978-80-7209-909-2. s. 234.
53
54
Jan Uhl (6. 5. 1894 Ivanovice u Vykova na Han 13. 6. 1970 Praha) Ji od roku 1911 hrl v plukovn
hudb. Od roku 1933 velitelem Vojensk hudebn koly. Od roku 1939 inspektorem vojenskch hudeb. Za
nmeck okupace prosadil u ministerskho pedsedy generla Aloise Elie zzen hudeb u vldnho vojska. Tak
se vtina nstroj vrtila po osvobozen novm eskoslovenskm vojenskm hudbm. Psobil jako inspektor
do roku 1950. Poloil zklady novho typu vojenskho orchestru, kter hraje i nron symfonick skladby.
(KOUKAL, M. 2007. s. 298.)
17
vojska lze povaovat prvn koncert hudby prvnho praporu 16. prosince 1939 v prask
Lucern. Pi hran se znovu objevil problm s vbrem repertoru, jeliko esk vlasteneck
psn nabvaly charakteru protestu proti i. Vystupovn nmeckch vojenskch hudeb pak
u ns bylo jednodue ignorovno, a to i pro jejich nevalnou rove.55 Nae praporn hudby se
vce uplatnily jen z potku na koncertech, jeliko doprovzet pochodujc jednotky bylo
zakzan. S postupujcm asem hrly orchestry m dl tm mn, hri byli vyuvni
k eleznin slub, sniovala se kvalita a odhodln. Dolo proto na dal reorganizaci, po
kter zbyly v kvtnu 1944 jen ti orchestry psobc v Praze. Zstala hudba prvnho praporu
a dv nov vytvoen hudby inspektort.56 Ke dni 4. kvtna 1945 bylo v Praze a okol
504 pslunk vldnho vojska, z toho ti kapelnci a 126 hudebnk. Vtina z nich se
zapojila do Praskho povstn, hudba prvnho praporu brnila 9. kvtna Trojsk most. Cel
vldn vojsko i s prapornmi hudbami bylo zrueno 10. kvtna 1945. Hudba prvnho praporu
se stala hudbou Posdkovho velitelstv Velk Praha a dv hudby inspektortu se pesunuly
k posdkm do Hradce Krlov a Brna.57
Po vlce se zan obnovovat stav ped rokem 1938 a navazuje se na nejlep tradici
vojenskch orchestr z mezivlenho obdob.58 Povlen chvle po kvtnu 1945 byly ve
znamen svobody, vzpomnn, slaven a to vdy za asti vojenskch hudeb.59 V roce 1945
byl opt uveden v chod inspektort vojenskch hudeb, Vojensk hudebn kola a Hudba
Hradn stre. Orchestr bylo zatm sestaveno 16 po 42 hudebncch s hlavnm dirigentem
a jeho zstupcem.60
Z hudby Posdkovho velitelstv Velk Praha se pes nkolik obmn v dislokaci
a nzvech stala Posdkov hudba Praha, nkdy nazvan Hudba prask posdky. Nemla
vak dlouhho trvn a 1. prosince 1950 se stala zkladem pro stedn hudbu eskoslovensk
lidov armdy (H SLA),61 kter byla a je nejvtm vojenskm orchestrem ns.62
55
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 66.
56
Tamt, s. 6768.
57
Tamt, s. 69.
58
59
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 76.
60
61
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 76.
62
18
Roku 1951 byl zaloen profesionln Umeleck vojensk sbor Bratislava, kter ml
roziovat hudebn, zpvck a tanen umn.63
Nejvt ostudou, kterou zpsobilo slep pejmn zkuenost ze Sovtskho svazu,
bylo v roce 1951 pijet rozkazu ke snen potu hudebnk v orchestru na 19. S tak malm
potem se mohlo jen tko pedvdt umn na rovni. Korunu tomu nasadil fakt, e cel tato
situace vznikla pochybenm pi pekladu z rutiny. Redukce mst se toti mla vztahovat jen
na nmonky. Toto se obtn napravovalo a do 60. let, kdy na del dobu dolo ke
stabilizaci a napklad u roku 1962 bylo v eskch zemch 23 vojenskch orchestr.64
1. z 1952 byla po sedmi letech slavn existence zruena Hudba Hradn stre
a hudebnci se od 1. ledna 1953 stali soust H SLA.65 Z n se pak mohly tvoit ti men
orchestry, kter lo podle poteby spojovat. Roku 1961 vak zaaly ppravy na rozdlen
orchestru a tet skupina byla zruena. Hri se na njakou dobu rozdlili mezi prvn a druhou
skupinu,66 ale u 1. kvtna 1963 se H SLA rozdlila. Prvn skupina pokraovala jako
reprezentan tleso pod stejnm nzvem a mla 92 hudebnk. Z druh skupiny se postavila
nov Posdkov hudba Praha o 63 hudebncch.67
Nejtypitj hudebn formou vojenskch hudeb je pochod. Na prvn pohled
jednoduch forma, kter je ale velmi nron, pokud m bt provedena efektivn. Pochod je
elov zleitost, slouc k udren stejnomrnho pohybu vojska. Pedepsan pochodov
ruch se v rznch zemch li. U ns je to 120 krok za minutu. Pi slavnostnch akcch se
rychlost sniuje na 80 krok.68
Ji bylo zmnno, e pravdpodobn prvn skladatel, kter m na svdom hudbu do
pochodu, byl Jean Baptiste Lully. Nicmn tto hudebn form se vnovala i ada dalch
svtoznmch hudebnch skladatel. Franz Schubert napsal Vojensk pochod a Ludwig van
Beethoven Yorkshirsk pochod. Pro pruskou armdu psal pochody Richard Strauss
(18641949), v Rakousku byl populrn Pochod Radetzkho od Johanna Strausse st.
(18041849), a Maarsko mlo Pochod Rkoczyho od Hectora Berlioze.69 U ns to byl
Vtzslav Novk (18701949) s jeho Masarykovm pochodem, Josef Suk (18741935)
63
978-80-7209-909-2. s. 236.
64
Tamt, s. 236.
65
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 80.
66
Tamt, s. 84.
67
Tamt, s. 85.
68
69
Tamt, s. 7778.
19
s pochodem V nov ivot a Pod Blankem nebo Bedich Smetana a jeho pochody Studentsk
legie i Pochod prask gardy. K tomu vznikaly spousty dalch elovch skladeb tohoto
typu. Podepsni jsou pod nimi et velitel hudeb jako Jan Fadrhons,70 Jindich Praveek,71
Jan Uhl, Rudolf Urbanec,72 Karel astn,73 Hynek Sluka74 a mnoho dalch.75
Pochod byl hudebn formou vojensk poteby.76 Dnes, se zmnou stylu boje a novmi
technologiemi, ztratil vojensk pochod sv opodstatnn. Pochod vojenskch tvar do bitvy
je u neexistujcm jevem, stdn str funguje nanejve jako tradin slavnostn podvan
na Praskm hrad.77
Piblin od 60. let 20. stolet do sametov revoluce fungovalo na naem zem vyjma
stedn hudby eskoslovensk lidov armdy (dnes stedn hudba Armdy esk
republiky) osm posdkov hudeb. Byly to Posdkov hudba Praha, Brno, Tbor, Litomice,
Pbram, Prostjov, Hradec Krlov a Olomouc. Dle to bylo sedm diviznch hudeb. Byly to
Divizn hudba Plze, esk Budjovice, Psek, Slan, Karlovy Vary, Havlkv Brod
a Klatovy. K tomu byla aktivn stedn hudba ministerstva vnitra (dnes Hudba Hradn stre
a Policie esk republiky), Hudba Pohranin stre Beneov, Hudba Vojenskho uilit ve
70
Jan Fadrhons (14. 2. 1910 herce u Mlad Boleslavi 7. 7. 1963 Statenice) Od 12 let hrl v otcov
orchestru stdav na housle, kontrabas, violu a trubku. Vystudoval konzervato v Praze. Od roku 1932 slouil
v armd. Zstupcem velitele Vojensk hudebn koly. V letech 19371939 kapelnkem hudby 39. pluku
v Bratislav. Po roce 1945 psobil v posdkov hudb v Praze, a v Hudb Hradn stre. Od roku 1953
dirigentem v Armdnm umleckm souboru Vta Nejedlho. Od roku 1957 hlavnm inspektorem vojenskch
hudeb. (KOUKAL, M. 2007. s. 294.)
71
Jindich Praveek (28. 6. 1909 Vprachtice 11. 2. 2000 Pardubice) Pochz z hudebnick rodiny. Po
maturit na relce v esk Tebov absolvoval mistrovskou kolu konzervatoe v Praze jako k houslov tdy.
Hudebn vzdln si doplnil soukromm studiem dirigovn a kompozice. Psobil jako vojensk kapelnk,
v letech 19461948 byl nelnk Vojensk hudebn koly, dle lektor instrumentace pro dechov orchestr na
JAMU v Brn a v letech 19501956 jako hlavn dirigent H SLA. Dirigoval na celosttn spartakid. Od t
doby psobil jako skladatel, umleck poradce a hostujc dirigent orchestru Amati Kraslice. Napsal tm
150 skladeb. (MARTNKOV, A. 1985. s. 223.)
72
Rudolf Urbanec (3. 12. 1907, Daice 28. 12. 1976, Praha) Skladatel a vojensk kapelnk. V letech
19511952 byl velitelem Vojensk hudebn koly, v letech 19381939 vedl vojenskou hudbu v Trenn.
V letech 19391942 psobil v Tehernu jako profesor konzervatoe. V roce 1942 vstoupil do eskoslovensk
zahranin armdy a stal se kapelnkem vojenskho orchestru v Egypt. Po nvratu dom dil Posdkovou
hudbu Praha a Hudbu Hradn stre. (KOUKAL, M. 2007. s. 299.)
73
Karel astn (20. 5. 1913 Plze 19. 8. 2002 Plze) Vystudoval Vojenskou hudebn kolu. Dle studoval
hudbu soukrom. V roce 1949 vojenskm kapelnkem a psobil postupn u posdkovch hudeb v Domalicch,
Klatovech a Bratislav. V letech 19541970 kapelnkem a pozdji dirigentem H SLA. Pro velk dechov
orchestr zinstrumentoval adu koncertnch skladeb. Dritel medaile Za zsluhy o obranu vlasti, ocenn uznnm
Za dlouhodobou obtavou a svdomitou prci pi budovn eskoslovensk lidov armdy. Vtina jeho skladeb
je natoena v rozhlase i na deskch. (MARTNKOV, A. 1985. s. 286.), (KOUKAL, M. 2007. s. 298.)
74
Hynek Sluka (25. 2. 1911 Jikov u Liberce 3. 2. 1971 Mlad Boleslav) Vojensk kapelnk, upravovatel
skladeb pro dechov orchestr nejvtho nstrojovho obsazen. Od roku 1948 velitelem Vojensk hudebn koly
v Praze, v letech 19501951 ve Spiskm Podhrad. V letech 19531954 psobil jako kapelnk Hudby Hradn
stre, v letech 19561961 byl nelnk H SLA. Roku 1962 jmenovn inspektorem vojenskch hudeb.
(KOUKAL, M. 2007. s. 297.)
75
76
Tamt, s. 79.
77
20
Vykov a samozejm tak orchestr Vojensk hudebn koly. Na Slovensku psobily tyi
posdkov hudby. Byly to Posdkov hudba Bratislava, Bnsk Bystrica, Koice a Trenn.
Dle to byly dv divizn hudby, a sice Divizn hudba Preov a Topoany a jet Hudba
Policie Slovensk republiky v Bratislav.78 Dohromady tedy 25 vojenskch a dv policejn
hudby, ze kterch jsou v dnen dob aktivn pouze stedn hudba Armdy esk republiky,
Vojensk hudba Olomouc, Hudba Hradn stre a Policie esk republiky, Hudba Hradn
stre, Vojensk hudba Ozbrojench sl Slovensk republiky Bratislava a Vojensk hudba
Bansk Bystrica. Do samostatn kategorie nle Vojensk umleck soubor Ondr.
78
978-80-7209-909-2. s. 237.
21
4. AKTIVN ORCHESTRY
4.1. stedn hudba Armdy esk republiky (H AR)
H AR byla zaloena 1. prosince roku 1950. Tehdy jet nesla pvodn nzev
stedn hudba eskoslovensk lidov armdy (H SLA). Na rychlm vzestupu umleck
rovn tlesa m velkou zsluhu jeho prvn velitel Jindich Praveek, u tehdy uznvan
odbornk. Jej prvn koncert se konal 5. bezna 1951 v divadle na Vinohradech a na programu
byla dla eskch, slovenskch a sovtskch autor.79 Dalmi hlavnmi dirigenty byli Hynek
Sluka, Miroslav Hol,80 Karel Blohoubek81 a Viliam Bre.82 Dnes je velitelem Jaroslav
p.83
H AR vdy bylo a je reprezentativn vojensk hudebn tleso. Je to n prvn
profesionln vojensk dechov symfonick orchestr sloen vhradn ze slist. Me se
pln vnovat koncertn innosti a sluebn koly mus plnit jen mlokdy. Je jednm
z poslednch zbvajcch odkaz slvy eskch vojenskch hudeb pedelch dvou stolet.84
Slou k propagaci Armdy esk republiky (AR), prezentaci esk kultury v oblasti
koncertn dechov hudby a esk nrodn hudby doma i v zahrani. Perfektn podmnky pro
79
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 84.
80
Miroslav Hol (14. 6. 1927 Mcely u Nymburka 5. 9. 2005 Praha) Uil se na housle, baryton a pozoun. Po
osvobozen pracoval v automobilovch zvodech v Mlad Boleslavi, kde hrl v zvodnm orchestru. V jnu
1948 nastoupil do vojensk sluby a o rok pozdji byl pevelen k Posdkov hudb Praha. Od roku 1950 slouil
u Hudby Hradn stre, odkud peel k H SLA. Od roku 1953 byl zstupcem velitele H SLA. Jako hlavn
dirigent j velel v letech 19611987. Naden organiztor a propagtor orchestru. (zpravodaj . 84)
81
Karel Blohoubek (29. 12. 1942 aroice, okres Kyjov) Na lidov kole umn se uil akordeon a klarinet.
V letech 19561959 studoval na Vojensk hudebn kole klarinet a fagot. Byl fagotistou Posdkov hudby
Praha. V letech 19631966 pokraoval ve studiu fagotu na Prask konzervatoi a v roce 1978 vystudoval
dirigentstv na te kole. V letech 19871999 psobil jako dirigent H SLA. Ve sv tvorb se zamuje
pedevm na instrumentln hudbu koncertn poslechovho typu, urenou velkm dechovm orchestrm.
(MARTNKOV, A. 1985. s. 24.)
82
Viliam Bre (22. 2. 1960 Kada) Vystudoval Vojenskou konzervato v Roudnici nad Labem. Studoval
pozoun a tenor. Pot vkonnm hudebnkem Posdkov hudby Tbor. Studoval dirigentstv na Prask
konzervatoi. V roce 1987 dirigentem Posdkov hudby Tbor a o rok pozdji jejm hlavnm dirigentem. Roku
1992 hlavnm dirigentem Posdkov hudby Praha a o rok pozdji zstupcem velitele a dirigentem H AR.
Nakonec v letech 19992009 byl jejm hlavnm dirigentem. (WINKLER, V. 1995. s. 19.)
83
Jaroslav p (24. 3. 1969 Varnsdorf, okres Dn) Studoval trubku na Vojensk hudebn kole Vta
Nejedlho. V roce 1987 nastoupil k H SLA jako hr na trubku a vypracoval se na koncertnho mistra.
Studoval trubku na Prask konzervatoi a na Vojensk konzervatoi obor dirigovn. V roce 1997 se stal
dirigentem H AR, v roce 2000 zstupcem velitele a v roce 2009 velitelem hudby. Instrumentuje i ty
nejnronj symfonick partitury jak pro H AR, tak pro Brass Band. (KARBULKOV, E. 2010. s. 6.)
84
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 90.
22
systematickou a clevdomou prci, kter armda umouje, peduruj orchestru monost
psobit na nejvy umleck rovni a prezentovat nejir vbr hudebn literatury.85
Velitel a dirigenti, kte s orchestrem pracovali, byli pokad spnmi skladateli
a instrumenttory.86 Pat mezi n Jindich Praveek, Hynek Sluka, Miroslav Hol, Karel
Blohoubek, Viliam Bre, Karel astn, Jindich Brejek,87 Eduard Kudelsek,88 Karel
Mikultk89, Jan Toman, Miloslav Vitsek, Karel Penin, Jaroslav Zeman,90 Adolf Novk
nebo Zdenk Gregor.91 Dky nim m orchestr po celou dobu existence svj jedinen zvuk.92
Nyn v nm hraje 98 hudebnk, a jeho pln nstrojov obsazen umouje uvdn
tch nejrozshlejch dl. Je samozejmost, e kad len m hudebn vzdln
z konzervatoe nebo AMU, a asto ovld vce ne jeden nstroj.93
Orchestr vyuv rzn kombinace nstrojovch skupin a vytv irok a barvit
zvukov spektrum. Zvld virtuzn, technicky nron skladby. Prostor dostvaj jak slist
na rzn nstroje tak zpvci a zpvaky. Z nejznmjch to jsou Dagmar Peckov, Dagmar
Sobkov, Pavla Bnkov, Ren Nachtigalov, Hana Talpov, Robert icho, Josef Oplt
a dal. Do repertoru jsou zaazena nron symfonick dla i hudba populrn. Jmenujme
napklad pedehru k opee Prodan nevsta od Bedicha Smetany, koncertn pedehru
Karneval, Slovansk tance nebo Novosvtskou od Antonna Dvoka, Italsk capriccio
85
STLECK, Hynek. Posdkov velitelstv Praha stedn hudba AR [online]. 2014, [cit. 2015-02-20].
Dostupn na World Wide Web: <http://www.pvpraha.army.cz/3_0.html>.
86
1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x. s. 6.
87
Jindich Brejek (7. 3. 1930 Praha) Na Vojensk hudebn kole studoval trubku a kdlovku. Na Prask
konzervatoi trubku a dirigovn. V letech 19701972 lenem prezidia Mezinrodn organizace vojenskch
hudeb (IMMO) v Curychu. Spolupracoval s orchestrem polsk armdy ve Varav. Nelnk orchestru a hlavn
dirigent H SLA. Tvorba pro velk dechov orchestry, snaha o pln vyuit nstrojovho obsazen.
(MARTNKOV, A. 1985. s. 38.)
88
Eduard Kudelsek (4. 10. 1923 Ruda nad Moravou 16. 3. 1995 Praha) V roce 1945 pidlen k vojensk
hudb. Tu si vyvolil za sv celoivotn povoln. Absolvoval dirigovn na Prask konzervatoi. Do roku 1963
byl vkonnm hudebnkem. V letech 19631981 dirigentem H SLA. Psobil jako lektor vedoucch
amatrskch dechovch orchestr a dirigent orchestru automobilky Mlad Boleslav. Spolupracoval s hudebnmi
redakcemi eskoslovenskho rozhlasu. Dramaturgem redakce hudebnho vysln eskoslovensk televize.
Z jeho vce ne 100 skladeb se proslavila Vesel je ddina nebo Studnky v och tvch. (MARTNKOV, A.
1985. s. 164.), (KOUKAL, M. 2007. s. 296.)
89
Karel Mikultk (31. 12. 1903 Chrastov u Zlna 22. 1. 1970 Praha) Do roku 1947 dirigentem posdkov
hudby v Olomouci, pak vojenskm kapelnkem v Chomutov a v Most. V letech 19511961 dirigent v H
SLA. (KOUKAL, M. 2007. s. 296.)
90
Jaroslav Zeman (6. 4. 1936 Horn Chvtliny, okres Koln) Otec Jan Zeman ho uil na housle a baskdlovku.
Studoval pozoun a baryton na Vojensk hudebn kole ve Spiskm Podhrad a v Liberci. Pi zamstnn
studoval dirigovn na Prask konzervatoi. Vojensk hudebnk u hudby v Psku, dirigent H SLA a hlavn
dirigent Posdkov hudby Praha. V roce 1960 zaal instrumentovat pro velk dechov orchestr. V letech
19891993 byl velitelem Vojensk hudebn koly Vta Nejedlho. (MARTNKOV, A. 1985. s. 320.)
91
92
1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x. s. 6.
93
Tamt, s. 4.
23
a Slavnostn pedehru od Petra Iljie ajkovskho, Bolero od Maurice Ravela (18751937),
Rapsodii v modrm od George Gershwina (18981937), West Side Story od Leonarda
Bernsteina (19181990) a dal. K tmto klasickm dlm je zaazena i tvorba souasnch
skladatel.94 Bohat notov archiv slou jako zdroj i amatrskm dechovm orchestrm.95
H AR se podailo pekonat dobov pezrn a podceovn svho nru. Dkazem
je zjem o etn vystoupen na svtovch vstavch, promendn, vchovn, ukzkov
a instruktn koncerty, prestin zahranin festivaly, zjezdy, uskutenn nahrvky pro
rozhlas, televizi a zznamy na nejrznjch nosich.96 Mezi zmnn zahranin zjezdy
pat Anglie, Norsko, vcarsko, Rakousko, Nmecko, Belgie, Nizozemsko a dal.97 Orchestr
se podl svmi vystoupenmi na prbhu vznanch oslav celosttnho vznamu, vtn
sttnch delegac, zajiovn pietnch akt,98 sluebnch akcch, vystoupench ve prospch
prezidenta, adu vldy R, pedsedy Poslaneck snmovny, resp. Sentu Parlamentu R.99
O tom, e je koncertn dechov hudba uznvan i v odbornch kruzch, hovo ada pozvn
na mezinrodn hudebn festival Prask jaro.100
Speciln disciplnou, ve kter se H AR tak prezentuje, je tzv. showprogram. Jde
o pochodovou sestavu, asto se odehrvajc na stadinech, v prostornch halch nebo na
velkch prostranstvch, kdy se hudebnci pi hran rzn pohybuj, v pochodovm rytmu mn
sestavu a vytvej tak zajmav obrazce. Snahou je upoutat divky nejen hudbou, ale tak
pohybem. Jde o bn druh vystupovn v zahrani. U ns museli divci showprogramm
nejdve pijt na chu, ale dnes se do vystoupen zaazuj i maoretky a program zpestuj.
Hraj se pi nich svtoznm melodie.101
esov nstroje hraj v dechovm orchestru dleitou roli. Maj irok monosti
uplatnn v rznch nrovch oblastech, a tak byl pi H AR po vzoru oblbench
esovch ansmbl z 19. stol. spontnn zaloen Brass Band.102 Ten vznikl v polovin
90. let minulho stolet z pednch slist a hr esovch sekc pod vedenm tehdejho
velitele hudby a hlavnho dirigenta Karla Blohoubka, kter pro soubor instrumentoval
94
1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x. s. 6.
95
Tamt, s. 2.
96
Tamt, s. 24.
97
Tamt, s. 3.
98
Tamt, s. 4.
99
100
WINKLER, Vladimr. stedn hudba Armdy esk republiky. Praha : Ministerstvo obrany esk
republiky, 1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x. s. 8.
101
Tamt, s. 14.
102
Tamt, s. 22.
24
a zrove s nm i nastudoval velk mnostv skladeb rznch nr. Karla Blohoubka na
konci 90. let vystdal Jaroslav p, kter vede tleso dosud. Soubor se skld z 11 hudebnk.
Nstrojov obsazen t ti trubky, dva lesn rohy, dv tuby, dva pozouny, jeden tenor,
tympny nebo bic nstroje. Pleitostn je mon pidat harfu.103 Brass Band H AR se
uplatuje zejmna pi novoronch koncertech a na slavnostnch akcch, kde se pro men
pdia cel orchestr nevejde.104 V popisu prce m i hran na akcch tanenho charakteru.
Bhem koncert dostvaj prostor slist na jednotliv nstroje. Oblben jsou produkce
uvnit chrm. Vystupuje doma i v zahrani. Repertor je obshl, od baroka po souasnou
populrn hudbu.105
Soubn s Brass Bandem H AR funguje Big Band H AR. Je to samostatn
hudebn tleso o 19 muzikantech, kter rovn vzniklo spontnn z ad len H AR
a vystupuje doma i v zahrani. Tento velk tanen orchestr klasickho typu je vyuvn na
reprezentanch akcch AR, plesech, slavnostnch setknch apod. V repertoru jsou
zahrnuty pedevm swingov vci, ale i klasick tanen, jazzov a rokenrolov skladby,
instrumentln sla a znm psn. Me se pynit spoluprac s osobnostmi na populrn
scny. Jsou to napklad Petra Jan, Bra Basikov, Leona Machlkov nebo Bohu Mat.106
Dle se hudebnci angauj v malm dechovm orchestru, kter m za kol
prezentovat lidovou tradin hudbu, tedy dechovku v dnenm slova smyslu, ovem na
pikov rovni. inkuje na tanench zbavch a plesech. Obsazen se pohybuje mezi 13 a
14 hri.107
Nakonec je mnon objednat i dechov kvinteto, esov kvinteto i sexteto.108
103
KARBULKOV, Eva. stedn hudba Armdy esk republiky. Praha : Ministerstvo obrany R
Prezentan a informan centrum MO, c2010. 15 s. ISBN 978-80-7278-553-7. s. 9.
104
105
106
Tamt, s. 10.
107
108
25
4.2. Vojensk hudba Olomouc (VHO)
Vojensk hudba m v Olomouci dlouhou tradici. Msto bylo ji od svho vzniku

brno jako vojensk pevnost a jej soust byla vdy vojensk hudba. Jako jedinho
opravdovho prapedka VHO meme brt pouze hudbu 54. pho pluku. Pm nvaznost tu
vak nen, protoe vazby byly zpetrhny 2. svtovou vlkou. Novodob historie posdkov
hudby v Olomouci zan a po roce 1945, jeliko za okupace v Olomouci dn vojensk
hudba neexistovala. V ele hudby se za poslednch 70 let vystdalo nkolik vznamnch
osobnost. V potcch to byli Antonn Drail, Karel Mikultk, Rudolf Blaek, Josef
Gedenk, Josef Potunk, Josef Ha, Emanuel Kalb. Dle tak Robert lek109, Adolf
Hamersk, Karel Pitra, Jindich Zbonek, Otto Vymtal nebo Vladimr Petera. Orchestr
krtce po skonen 2. svtov vlky zaal spolupracovat s Moravskou filharmoni.
Nyn v orchestru hraje 40 profesionlnch hudebnk. Jsou vedeni dvma dirigenty,
a to hlavnm dirigentem Gustavem Foretem a jeho zstupcem Richardem Czuczorem. Vichni
hudebnci maj zpravidla vystudovanou konzervato nebo hudebn akademii. VHO zstala
jako jedin ze vech 25 vojenskch hudeb psobcch v eskoslovensku od 60. let a me tak
udrovat tradici doma i za hranicemi, sic je podzena H AR. el orchestru spov
pedevm v inkovn pro AR, ale na poadu jsou bn i veejn vystoupen, hlavn
vchovn koncerty, dle pietn akce, oslavy, promendn koncerty a festivaly.
Vbr z repertoru t skladby jako Pochod samopalnk od Jana Fadrhonse,
Slovansk tance i Humoresku Antonna Dvoka, pedehru k opee Nabucco Giuseppe
Verdiho, hudbu z film Sedm statench i Vinnetou, Babettu Jiho litra, pedehru k opee
Lazebnk sevillsk Gioacchino Rossiniho, Star bruoun od Julia Fuka anebo koda lsky od
Jaromra Vejvody (19021988).110
V irm rozsahu se vojenskm hudbm v Olomouci vnoval Tom Koutn ve svch
diplomovch pracch Vojensk hudba v Olomouci v letech 19181939 z roku 2012 a Orchestr
olomouck posdky v letech 19451988 z roku 2014. Souasnou innost VHO se zabval
Martin Vank ve sv diplomov prci Vchovn vzdlvac innost Vojensk hudby Olomouc
z roku 2012.
109
Robert lek (11. 6. 1907 Vino u Prahy 8. 5. 1975 Brno) Vojensk kapelnk, skladatel a hudebn teoretik.
Od roku 1945 zstupcem velitele Vojensk hudebn koly. Pozdji psobil u posdkov hudby v Hradci Krlov,
Olomouci a v Brn. Roku 1960 zaloil a dil dechov orchestr v Olomouci. Napsal mnoho skladeb i pojednn
o vznamu dechov hudby. (KOUKAL, M. 2007. s. 298.)
110
26
4.3. Hudba Hradn stre a Policie esk republiky (HHS a PR)
Orchestr byl zaloen 1. z 1945 pod jmnem Hudba Hradn Stre. Rudolf Urbanec
byl jej zakladatel a prvn hlavn dirigent. Zklady orchestru postavil bhem 2. svtov vlky
z opravdu bojujcch vojk v Tobruku. Kdy se v roce 1945 vrtili zpt, vznikla hudba, kter
byla sten doplnna absolventy Vojensk hudebn koly.111 Tehdej Hudba Hradn stre
se snaila navzat na tradici vojenskch, policejnch a etnickch hudeb psobcch v obdob
mezi vlkami. Tenkrt lo jet stle o neoddlitelnou soust esk kultury a zrove dkaz
na hudebn vysplosti.112 Za Rudolfa Urbance platila Hudba Hradn stre za jeden
z nejlepch orchestr na svt.113 Ovem netrvalo dlouho a ji v roce 1952 se rozhodlo, e
slubu na hrad bude obstarvat ministerstvo vnitra. lenov Hudby Hradn stre peli do
H SLA a o sttn ceremoniely na hrad se zaala starat stedn hudba ministerstva vnitra.
Na jej profesionalit m zsluhu pedevm hlavn dirigent Stanislav Hork, kter ji vedl
v letech 19651992. Po revoluci peel orchestr pod hlaviku Policie R a navrtil se mu
nzev Hudba Hradn stre. Nebo vak pat prv pod policii, pidv se do nzvu a Policie
esk republiky. Nejedn se tedy o orchestry dva, ale v podstat o policisty, kte jsou krom
sv primrn funkce dle smluvn najmni, aby konali i estnou slubu na Praskm hrad.
Nen nhodou, e si novini114 i bn lid asto pletou a zamuj HHS a PR s menm
tlesem, v jeho nzvu se objevuje jen Hudba Hradn stre a jej lenov nos i podobn
uniformy.115 Tuto porevolun etapu v djinch orchestru zan pst hlavn dirigent Miroslav
Hanzal, psobc zde od roku 1992. Vysokou hudebn rove nastolenou jeho pedchdcem
pebr a udruje do roku 2009, kdy pedv hlavn dirigentsk post nynjmu veliteli
Vclavu Blahunkovi.116
111
kola audiovizuln tvorby Hradec Krlov, Hudba Hradn stre a Policie R [online]. 2011, [cit. 2015-02-
20]. Dostupn na World Wide Web: <https://www.youtube.com/watch?v=4s0Md1D0pX8>.
112
Policie R, Hudba Hradn stre a Policie esk republiky Policie esk republiky [online]. 2015, [cit.
2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web: <http://www.policie.cz/clanek/hudba-hradni-straze-a-policie-
ceske-republiky.aspx>.
113
BLEK, Ji, Milan HODK a Bohumil PEEK. Vojensk fanfry nad Vltavou : od hudeb csaskch pluk k
Posdkov hudb Praha : pbh vojensk hudby v Praze. Praha : Ministerstvo obrany esk republiky, 2008.
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 80.
114
115
978-80-7209-909-2. s. 237.
116
27
Dnes m HHS a PR jako velk dechov orchestr pes 60 len. Z kompletn sestavy
se vak tak vyleuj men sestavy. Je to dechov trio Domino, esov kvinteto, dechov
okteto, Big Band, skupina Largo, skupina Richard a mal dechov orchestr Formanka.
HHS a PR je zodpovdn za hudebn doprovod vech sttnch ceremoni na
Praskm hrad, tj. sttn nvtvy, audience velvyslanc,117 pedvn sttnch vyznamenn,
sttnick veee i pietn akty.118 Orchestr pochopiteln reprezentuje i Policii esk
republiky. Z koncertnch aktivit stoj za to zmnit inkovn na Mezinrodnm hudebnm
festivalu Prask jaro.119 Koncerty se dle repertoru dl na ti roviny. V prvn je dn prostor
esk dechov hudb a klasikm vojensk hudby rakousko-uhersk od Julia Fuka, Karla
Komzka st.120 i Karla Komzka ml.121 aj. V nejfrekventovanj druh rovin se hraje hudba
populrn, muziklov, swingov a tanen. Ve tet rovin se pak orchestr sousted na
symfonickou, tzn. koncertn, dechovou hudbu. Ji po 20 let slav spchy s pepisy esk
i svtov klasiky nebo originlnmi skladbami, pvodn komponovanmi pro symfonick
dechov hudby.122
HHS a PR se svmi koncerty zavtala do 16 stt Evropy, a dle tak do Mongolska,
Japonska a USA, kde v roce 2002 provedla samostatn koncert ve slavn Carnegie Hall.123
Zjemci o psoben v HHS a PR mus projt konkurzem, kter se nesestv pouze
z talentov zkouky hudebn, nbr vyaduje i psychotest, zdravotn prohldku a zkouku
z tlocviku. Uchaze je pomrn hodn, ale tch, kte jsou nejen vborn muzikanti, ale
zrove spluj i podmnky k dnmu vykonvn policejn sluby, je ji mnohem mn.
Minimln jeden adept z 12 vak uvolnn msto zapln.124
117
118
119
120
Karel Komzk st. (4. 11. 1823 Netchovice u Tna nad Vltavou 19. 3. 1893 Netchovice) Kapelnkem
ostrostelc. Hrval na violu v kapele s Antonnem Dvokem. Od roku 1865 vojenskm kapelnkem po
Rakousku-Uhersku. Napsal asi 300 skladeb. Skldal pro svho syna. (KOUKAL, M. 2007. s. 295.)
121
Karel Komzk ml. (8. 11. 1850 Praha 23. 4. 1905 Baden u Vdn) Po vzoru otce vojenskm kapelnkem.
Dirigent lzesk hudby v Badenu, kde tragicky zahynul pi srce s vlakem. Napsal pes 80 polek, 60 pochod
a 20 valk. (KOUKAL, M. 2007. s. 295296.)
122
123
124
28
4.4. Hudba Hradn stre (HHS)
V lednu 1990 byla Hradn str vyata z podzenosti Ministerstva vnitra a v zi 1990
vznikla prvn fanfrov skupina o osmi vojcch. V beznu 1991 byl velitelem hudby
ustanoven Jan ivec.125 V nsledujcch letech byla doplovna o nov leny a dnes126 ve sv
kompletn hrajc sestav t 24 hr,127 deset trubek, sedm pozoun, jeden lesn roh, ti
tuby a ti bubenci.128 Ti jsou vedeni velitelem hudby, jm je aktuln Vt Mucha
a vkonnm praporkem.129 Fanfrov orchestr Hradn stre, jak se nkdy nazv, je
zizovn vojenskou kancel prezidenta republiky. V repertoru se objevuje hudba
trubask,130 renesann tance, barokn vci,131 fanfry (nap. z Libue Bedicha Smetany),
hymny, pochody i soudob hudba. Tleso se me dlit na men uskupen od kvarteta po
noneto.132 Spolu s HHS a PR zabezpeuje protokolrn akce na Praskm hrad pi sttnch
nvtvch, nstupnch audiencch velvyslanc, jmenovn novch generl a pi pedvn
sttnch vyznamenn. Vystupuje na sportovnch a charitativnch akcch. Kad den v prav
poledne doprovz stdn str na prvnm ndvo. V lt oznamuje kvinteto hudby v deset
hodin oteven zahrad pro veejnost. HHS spolu s HHS a PR pivtala papee Jana Pavla II.,
japonskho csae, britskou krlovnu Albtu II., prince Charlese a princeznu Dianu,
prezidenta George Bushe st. i ml., premirku Margaret Thatcherovou a destky dalch.133
125
Jan ivec (1942) Absolvent Vojensk hudebn koly Vta Nejedlho v oboru lesn roh. Hudebnk
u Posdkov hudby Litomice, od roku 1967 slista H SLA, v roce 1968 vystudoval Praskou konzervato,
v roce 1971 peel k stedn hudb ministerstva vnitra jako vedouc nstrojov skupiny. V roce 1989 jmenovn
zstupcem velitele hudby dirigentem. Od bezna 1993 byl velitelem hudby hlavnm dirigentem HHS.
(BLEK, J., HODK, M., PEEK, B. 2008. s. 96.)
126
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 96.
127
978-80-7209-909-2. s. 237.
128
Hudba Hradn stre R (FOHS) [online]. 2015, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web:
<https://www.facebook.com/HudbaHradniStraze/timeline?ref=page_internal>.
129
Ministerstvo obrany R, Hradn str : 1918 2008 [online]. 2008, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World
Wide Web: <https://www.youtube.com/watch?v=G1urSlmP5h0>.
130
978-80-7209-909-2. s. 237.
131
Ministerstvo obrany R, Hradn str : 1918 2008 [online]. 2008, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World
Wide Web: <https://www.youtube.com/watch?v=G1urSlmP5h0>.
132
978-80-7209-909-2. s. 237.
133
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 9697.
29
4.5. Vojensk umleck soubor Ondr (VUS Ondr)
VUS Ondr byl zaloen v roce 1954 vojky zkladn sluby v Olomouci jet jako
Vojensk soubor psn a tanc Jnok. V roce 1957 se pesthoval do Brna a v roce 1993 se
pejmenoval na Vojensk umleck soubor Ondr. Pod tmto nzvem se z amatrskho
tlesa zvolna stv profesionln organizace. Vojci zkladn sluby byli leny do roku 2004.
Soubor se nyn sestv z nkolika oddlen. Pat mezi n hudebn a pveck skupina,
tvoen orchestrem lidovch nstroj o 14 profesionlnch hrch, kte se mohou rozdlit do
dvou samostatnch cimblovch muzik, a dle dvm pveckm sborem o devti zpvakch.
Dalm sekem je tanen skupina. Ta se skld z profesionln a amatrsk sti.
V profesionln tancuje deset zamstnanc souboru a v amatrsk studenti brnnskch
vysokch kol. Nadto je zzen umleck sek, zabezpeen souboru a samotn veden.
I s ppadnmi inkujcmi hosty m soubor dohromady tm 100 lid. Jednotliv umleck
oddlen mohou vystupovat samostatn, ale vrcholem programu zstvaj tzv. celosborov
vystoupen, pln vyuvajc monost vech len souboru. Zizovatelem VUS Ondr je
Ministerstvo obrany esk republiky. Dky nmu m soubor pipraveny podmnky
k profesionln prci na vysok interpretan rovni.
Dnes je VUS Ondr jedinm profesionlnm tlesem svho druhu na zem esk
republiky. Da se mu vyhledvat a pedstavovat nov zpvky a muzikanty a udruje naivu
nae kulturn ddictv.
Dramaturgie souboru m irok nrov pesah. Neomezuje se jen na umlecky
zpracovan folklr Moravy a ech, ale vytv i divadeln hry s folklornm nmtem. Krom
hudebn-tanench vystoupen jsou dle v nabdce samostatn koncerty cimblovch muzik
a vnj koncerty se spoluinkujcmi osobnostmi (nap. Felix Slovek, Pavel porcl
a dal). V repertoru jsou i dtsk vchovn koncerty a koncerty s vnon tmatikou.
VUS Ondr vystupuje pravideln na akcch jako Brnnsk Makarda, F SCNA,
Brno msto uprosted Evropy, aneb Festival zbavy pod hrady pilberk a Veve, pehldky
vtz celosttnch sout dtskch zpvk esk republiky a Slovenska nebo charitativn
akce (nap. pro vlen veterny). I se zahraninmi zjezdy (nap. do Izraele, Japonska, USA,
Nmecka, Anglie, Francie, Holandska, Litvy a dalch) VUS Ondr kadoron uskuten
mezi 150 a 200 vystoupenmi.134
134
VUS Ondr vojensk umleck soubor [online]. 2015, [cit. 2015-02-25]. Dostupn na World Wide Web:
<http://www.vusondras.cz/>.
30
5. ZRUEN ORCHESTRY
Nejvce dat o vojenskch hudebnch tlesech, jejich innost byla ukonena, je

nashromdno o Posdkov hudb Praha a Posdkov hudb Brno, kterm jsou vnovan
samostatn podkapitoly. O tch ostatnch lze pojednat jen v krtkosti.
V roce 1991 bylo zrueno pt diviznch hudeb. Stalo se tak pro Topolany, Preov,
Havlkv Brod, Plze a Klatovy. Divizn hudba Plze vznikla v roce 1963. V roce 1992
zanikla Hudba Pohranin stre Beneov, fungujc od roku 1951. V roce 1993 nsledovala
Divizn hudba esk Budjovice. Pot Posdkov hudba Litomice a Hudba Vojenskho
uilit Vykov v roce 1997. Rok 2003 se stal poslednm pro Divizn hudbu Karlovy Vary.
Spolu s uzavenm Vojensk hudebn koly v roce 2008 pestal psobit i jej orchestr. Zatm
poslednmi zruenmi orchestry se v roce 2010 staly Posdkov hudba Tbor, hrajc od roku
1963, a Posdkov hudba Hradec Krlov, zaloen ji v roce 1951.135 O ostatnch hudbch
v literatue neexistuje dn zmnka.
135
NERUDA, Jan. 85 let existence Vojensk konzervatoe Vojensk hudebn koly (19232008) [online]. 2008.
Dostupn na World Wide Web: <http://kavk.cz/pdf/almanach.pdf>. s. 2526.
31
5.1. Posdkov hudba Praha (PH Praha)
Pokud nepotme vemon transformace posdkovch hudeb v Praze za prvn

republiky a neutenou situaci po 2. svtov vlce, byla prvn a zrove posledn
plnohodnotnou posdkovou hudbou v Praze prv PH Praha, kter vznikla 1. kvtna 1963
osamostatnnm druh skupiny H SLA. Dvodem byl vzrstajc poet akc. Zanalo v n
63 hr. Hudba byla u od prvopotku na vynikajc rovni.136 Angaovni byli pouze
profesionln hudebnci, absolventi Vojensk hudebn koly, kte museli projt konkurzem.137
Veliteli hudby byli Karel Penin v letech 19631975, po nm na rok Frantiek elezk,138
dle Jaroslav Zeman v letech 19761989, Petr Stka v letech 19891992, po nm na rok
Viliam Bre, dle Richard Rataj v letech 19931998, Marian peko mezi roky 19982001,
a nakonec Miloslav Buln139 v poslednch letech hudby 20012008.140 Dne 30. ervna 2008
byla z moci AR PH Praha zruena.
Hlavnm polem psobnosti hudby byla hlavn Praha. Zde zaopatovala hudebn
doprovod protokolrnch, pietnch a slavnostnch akc za ptomnosti prezidenta, pedsedy
vldy, parlamentu i ministra obrany.141 Pivtala nkolik sttnch delegac a naopak
vyprovodila jednotky vyslan na zahranin mise. Spolen s estnou str pipravila hudbu
pro exhibin vystoupen stre, pedvdjc cviky s pukami.142 Hudebn vzdlvala dti
a pomhala zanajcm muzikantm.143 Uskutenila destky nahrvek, a to i pro televizi
a rozhlas. Mimo Prahu se as od asu vydala i na zahranin zjezd za elem pipomenut
136
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 86.
137
KUPLK, Vclav. Posdkov hudba Praha : The Prague Garrison band. Praha : Ministry of Defence of the
Czech Republic Military Information and Service Agency, 2005. 14 s. ISBN 80-7278-227-4. s. 1.
138
Frantiek elezk (27. 1. 1935 echy pod Koem u Prostjova 16. 7. 1982 Praha) Na hudebn kole
v Prostjov studoval housle. Nastoupil do Vojensk hudebn koly ve Spiskm Podhrad. Pot hrl
u vojenskch hudeb v Praze a v Tachov. Dle se vnoval studiu dirigovn na Prask konzervatoi. V roce
1959 se stal kapelnkem plukovn hudby ve Slanm a v Plzni. Od roku 1979 zastval i funkci starho inspektora
vojenskch hudeb. Patil k odbornkm v oboru dechov hudby, vznamnm instrumenttorm a propagtorm
nov tvorby pro dechov orchestry. (MARTNKOV, A. 1985. s. 323324.), (KOUKAL, M. 2007. s. 299.)
139
Miloslav Buln (15. 12. 1960 Domalice na Chodsku) absolvent Vojensk hudebn koly v oboru B trubka,
hrem u vojensk hudby v Klatovech, studoval dle na Sttn konzervatoi v Plzni, v roce 1985 dirigentem
hudby v Klatovech, v roce 1987 jejm velitelem, v roce 1994 pijat na post dirigenta PH Praha, pozdji jejm
velitelem. (KUPLK, V. 2005. s. 5.)
140
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 101.
141
Tamt, s. 98.
142
143
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 86.
32
vlench vro, nebo reprezentace na festivalech vojenskch hudeb.144 Repertor mla
obshl, tajc dla symfonick, operetn, opern i muziklov, pro slisty zaazovala slov
instrumentln skladby, pro irokou veejnost filmovou hudbu, swing, polky, valky
a pochopiteln pochody.145
Pi Posdkov hudb Praha bylo v roce 1995 zaloeno dechov kvinteto Nocturno.
Hrlo napklad na promendnch koncertech, nebo na koncertech pro tlesn postien dti
a mlde v dtskch domovech. Dle v roce 1996 esov kvinteto Brass five, sloen
z prvnch hr sekc. V reii mlo vystupovn na vernisch, vchovnch koncertech
a vnonch koncertech. Na krtkou dobu od roku 2005 fungoval u hudby Mal tanen
orchestr pod nzvem T. O. P. Praha.146
144
145
Tamt, s. 12.
146
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 104.
33
5.2. Posdkov hudba Brno (PH Brno)
PH Brno byla zaloena 1. ledna 1953 a byla sestavena z sti vojk z hudby
31. pho pluku. Veden se jako prvn ujal Robert lek a toho po tech letech vystdal Karel
Pitra. Obsazen orchestru bylo neobvykle stabiln, dky emu se s kvalitnm vedenm rychle
vypracoval na vysokou rove. Dlil se i na dechov a symfonick orchestr. Stle zzem
nael a v roce 1969 v idenickch kasrnch. V roce 1975 se stal hlavnm dirigentem
Jaroslav Kubek, kterho v roce 1988 nahradil Ji Volf.147 Poslednm velitelem hudby se
stal v roce 2002 Radomil Cleek.148 PH Brno vak byla rok po svm jubilejnm koncertu
k padesti letm psoben, kter se konal 29. kvtna 2003 v Besednm dom, zruena.149
PH Brno byla jedinen pro vbr repertoru, jeho velk st se sestvala z dl
soudobch brnnskch autor. Byli jimi napklad Even Zmenk, Milo Machek, Gustav
Kivinka nebo Frantiek Maas.150 Mezi dal autory, kte s PH Brno spolupracovali pi
premirovch uvdn svch skladeb, pat Pavel Blatn, Vclav Felix, Vclav Dobi,151
Karol Pdiv, Robert lek, Ludvk Pod,152 Pavel Stank. Hrly se pochopiteln i autoi
jako Julius Fuk, Frantiek Kmoch, Vclav Vak, Miroslav Csa, Jan ermk, Frantiek
Zita, Antonn Borovika, Vilm Kyral, Rudolf Obrua153 (bratr Josefa Obrui154), Jaroslav
Dufek, Jindich Praveek i Rudolf Novek.155
Pro PH Brno byla typick vystoupen se zpvky. Vystupovali s n napklad Karel
Hegner, Vojtch Raick i Anna Zlomkov. Orchestr byl velice vyten, nebo jeho kvality
byly znmy irok veejnosti. Vyuval monost brnnskho rozhlasu a televize. Natoil
napklad hudbu k filmu U zase sku pes kalue, i se pmo podlel na filmovn eskho
147
KALHOUS, Milan. Vznik a vvoj hudebnch nstroj, historie vojenskch hudeb a Posdkov hudby Brno.
Bratislava : Konzervatrium Bratislava, 1991. 28 s. Diplomov prce. s. 2324.
148
HRUKA, Tom. Vojensk hudba v Brn, jej historie a vznam pro kulturn ivot msta. Brno :
Masarykova univerzita, Filozofick fakulta, Katedra hudebn vdy, 2012. 89 s. Diplomov prce. s. 65.
149
Tamt, s. 72.
150
151
Sloil Slavnostn uvtac pochod (generlsk).
152
Ludvk Pod (19. 12. 1921 Dubany, okres Hodonn 27. 2. 1968 Praha) V letech 19531956
umleckm vedoucm Armdnho umleckho souboru Vta Nejedlho. Pot vedoucm hudebnho vysln
eskoslovensk televize. Je autor znmch budovatelskch psniek, ale teba i psn Babiko, nau m
charleston. (MARTNKOV, A. 1985. s. 216.), (KOUKAL, M. 2007. s. 297.)
153
Rudolf Obrua (8. 6. 1874 Palavice 29. 8. 1941 Praha) Po vlce kapelnkem vojensk hudby pho pluku
. 23 v Bratislav. Z jeho skladeb se dodnes hraje zejmna Slovansk pochod. (KOUKAL, M. 2007. s. 297.)
154
Josef Obrua (21. 2. 1890 Slany u Krome 8. 11. 1964 Roudnice nad Labem) Dirigentem Posdkov
hudby Bratislava. Za druh svtov vlky kapelnkem naich vojenskch hudeb ve Velk Britnii, kde zaloil
kapelu a musk sbor o 70 lenech. (KOUKAL, M. 2007. s. 297.)
155
34
serilu etnick humoresky. Soutil na pehldkch vojenskch orchestr, kde obsazoval
vdy nejvy pky, hrl na promendnch, vchovnch koncertech a festivalech dechovch
hudeb, obstarval mstsk slavnosti, pipravoval showprogramy, i sv samostatn koncerty.
Od revoluce a do svho zruen absolvoval 27 zahraninch zjezd.156
I pi brnnsk posdkov hudb vznikla men uskupen. Byl to tanen orchestr, mal
dechovka, Army Big Band a mal dechov orchestr Moravsk osma. Prv posledn dva
jmenovan si vydobyly svbytnost. Repertor bigbandu stl na swingovch a jazzovch
vcech americkch skladatel. Mal dechov orchestr vedl Petr Jaek. Ob dv men
formace spolupracovaly s adou znmch osobnost, vystupovaly v televizi a natoily nkolik
CD.157
Z brnnsk vojensk hudby vzela ada znmch osobnost, sbormistr, profesor
konzervato nebo hudebnch skladatel.158
Podrobnji se PH Brno vnoval Tom Hruka ve sv diplomov prci Vojensk
hudba v Brn, jej historie a vznam pro kulturn ivot msta z roku 2012.
156
157
Tamt, s. 7374.
158
35
6. VOJENSK HUDEBN KOLA A VOJENSK KONZERVATO
Vzrstajc rove vojenskch hudebnch tvar si s sebou pinesla i vzrstajc

poadavky na muzikln erudovanost hr. Do roku 1856 probhalo zasvcovn elv pouze
u samotnch hudeb, ovem od tohoto roku se zizovaly i prvn soukrom koly, napklad
Pavlisova kola v Praze na Vinohradech. Ale a v roce 1923 byla podle nvrhu inspektora
vojenskch hudeb Vclava Voskovce (otec herce Jiho Voskovce) otevena prvn, zatm
dvoulet, Vojensk hudebn kola (VH)159 pro vchovu elv vojenskch dechovch hudeb
i smycovch orchestr eskoslovensk armdy. Ppravy probhaly ji od roku 1919, kdy se
zaal projevovat nedostatek novch, dn erudovanch, muzikant. kola navazovala na
innost hudebn koly Jana Pavlise, spadajc pod Jednotu ke zveleben vojensk hudby
v echch, kter zanikla v roce 1895.160 Sdlila v Potockho (dnes Parlov) ulici v Praze
Pohoelci. Prvnm velitelem koly byl Prokop Oberthor.161
Uchazei museli bt ve vku 1416 let, s pedbnm hudebnm vzdlnm a dobrm
tlesnm stavem. Museli se zavzat k tlet slub u plukovn hudby, po tom co kolu
spn absolvuj. 1. jna 1923 nastoupilo do prvnho ronku okolo 100 uchaze. ci se
uili na dva nstroje, jeden byl do dechovho a druh do smycovho orchestru. Mezi
teoretick pedmty patila nauka o hudb, nauka o nstrojch, harmonie, djiny na hudby
a pak tak vklad vojenskch d, spoleensk vchova, poadov vcvik a tlovchova.162
V roce 1926 se kola pesthovala do ikovch kasren v Praze Karln. Od t doby
se konaly zvren koncerty orchestr k ve Smetanov sni Obecnho domu v Praze.
koln orchestry vystupovaly i ped Parlamentem, pi vojenskch psahch nebo
mezinrodnch zpasech v kopan. pln prvn veejn vystoupen se konalo 6. bezna 1925
na Praskm hrad za asti presidenta Tome Garrigua Masaryka (18501937).163
V mezivlenm obdob byli veliteli koly Prokop Oberthor164 1923 a 1925, Petr Tepl
159
160
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9. s. 64.
161
162
Tamt, s. 810.
163
Tamt, s. 1112.
164
Prokop Oberthor (1. 7. 1872 Praha 8. 6. 1958 Praha) V letech 19231925 zakladatelem a prvnm
velitelem Vojensk hudebn koly. V letech 19251935 inspektorem vojenskch hudeb. Znm je jeho Pochod
eskoslovensk armdy. (KOUKAL, M. 2007. s. 297.)
36
1925 a 1931, Alois Mach 1931 a 1935, Jan Uhl 1936 a 1939 a krtce Vclav Thier
1939 a 1939.165
Prce VH mezi lty 19231939 byla pro vojensk hudby velmi pnosn. Studia
v tomto obdob absolvovalo okolo 1500 k.166
Zzen protektortu echy a Morava v roce 1939 znamenalo pro nai eskou
vojenskou hudbu rychl konec. Zrueny byly vechny orchestry a s nimi i VH. Msto na
regulrn armdy bylo utvoeno tzv. vldn vojsko. Mlo fungovat jako ochrann policie. Pi
tomto tvaru se Janu Uhlovi podailo vyjednat i 12 prapornch hudeb s 13 msty pro
dirigenty. V dob okupace to bylo jedin, co zbylo z armdnch dechovch hudeb.167
Jan Uhl m zsluhu jet na jedn vci. Spolen s hudebnm nstrojaem
Jaroslavem Hodycem se jim na Prask konzervatoi podailo ukrt vtinu majetku VH
ped okupanty, a proto mohlo po vlce dojt k obnoven innosti koly snadnji.168
10. kvtna 1945 bylo zrueno vldn vojsko a 6. ervna byly obnoveny vojensk
hudby. Pijati do nich byli vichni hudebnci vldnho vojska, nai vojent hudebnci ze
zahraninch armd, bval vojent hudebnci z pedmnichovsk republiky a ci VH,
proputn v roce 1939. Bylo je vak poteba doplnit o nov leny. Proto musela bt znovu
otevena VH.169
Dne 29. srpna 1945 se zaala nov historie koly, kter navazovala na svoji innost
ped okupac. VH byla umstna znovu do arelu ikovch kasren v Praze Karln. Jejm
velitelem byl v prvnch dvou letech 19461948 Jindich Praveek. Zatm jet fungovaly dva
ronky se stejnou npln uiva. Vyuovat se zaalo 1. ledna 1946. Jeden z problm, kter se
musel po vlce vyeit, byl tak personln, jeliko chybli kvalifikovan uitel. Ti bval
bu zestrli, nebo zemeli, a tak se na uitelskch postech zaali objevovat ji zkuen
absolventi VH.170
V roce 1950 bylo zavedeno tlet studium, kdy tet ronk naploval statut
poddstojnick koly. Nebylo to jen z dvodu ji zmnnho zlepovn rovn koly, ale
tak kvli redukovn potu hudebnk v armd. Mn mst v orchestrech znamenalo men
potebu novch absolvent a nronj studium se na vslednm potu vychzejcch hr
tak podepsalo. Do studia byly vedle ji zmnnch pedmt zaazeny kontrapunkt, hudebn
165
ZTKOV, Eva. Vojensk konzervato : 19231998. Praha : Ministerstvo obrany, 1998. 22 s. ISBN 80-
86049-29-9. s. 7.
166
167
Tamt, s. 1213.
168
Tamt, s. 13.
169
Tamt, s. 15.
170
Tamt, s. 1618.
37
formy, zklady umleck tvoivosti a obohatila se vuka hudebnch djin. Nronj byla
tlesn a vojensk pprava. Pidal se djepis, zempis a samozejm rusk jazyk.171
Cel instituce se v roce 1950 pesthovala na Slovensko do Spiskho Podhrad a za
dal ti roky do libereckch ikovskch kasren. Nakonec se v roce 1958 psobit ustlilo
v zmeckm arelu rodu Lobkowicz v Roudnici nad Labem a kola byla pejmenovna na
Vojenskou hudebn kolu Vta Nejedlho (VH VN).172
V dalm roce pilo rozhodnut o pestavb tletho studijnho programu na tylet,
zakonen maturitn zkoukou. Znamenalo to spoustu prce po strnce prvn, personln
i organizan. Zvlt pedagogov si museli doplnit vzdln kurzy pedagogiky a psychologie
nebo dostudovali konzervato. Pechod na plnohodnotnou tyletou stedn kolu byl
dokonen v roce 1960. Jeliko maturita pedstavovala pro nov uchazee vt vzvu, nebylo
jich v nsledujcch letech tolik jako dve. Z prmrn 100 novch k v prvnm ronku se
stala 50. Tento stav petrval a do 80. let. Prohloubilo se studium hry na hudebn nstroje,
hudebn teorie. Nov se zavedly djiny hudebn literatury, rozbor skladby, sborov zpv,
djiny kultury. Rozili se pedmty spoleenskovdn.173
V 60. letech se stabilizovala situace a rozloen vojenskch hudebnch tles a ty byly
rovnomrn a soustavn doplovny absolventy tylet VH VN. Ve druh polovin 80. let
bylo na zem eskoslovenska 25 aktivnch hudeb, z toho 23 posdkovch, jeden kovsk
orchestr VH VN a H SLA.
V tto dob se zaalo pemlet o finlnm poven statutu koly na konzervato. Od
roku 1986 ji mli posluchai, kte si dokonovali vzdln formou studia pi zamstnn,
monost uinit tak v ptm a estm ronku. V roce 1988 se otevelo dirigentsk oddlen.
Nicmn a v roce 1991 zskala kola oficiln status konzervatoe a byla pejmenovna na
Vojenskou konzervato v Roudnici nad Labem (VK).174
171
172
Tamt, s. 1821.
173
Tamt, s. 2122.
174
Tamt, s. 2325.
38
V obdob po 2. svtov vlce do prvnch let samostatn esk republiky byli veliteli
koly Jindich Praveek 1946 a 1948, Hynek Sluka 1948 a 1950, Rudolf Urbanec
1951 a 1952, Bohuslav Rychtak 1952 a 1957, Metod Pikryl175 1957 a 1973, Zdenk
Svitk 1973 a 1989 a Jaroslav Zeman 1989 a 1993.176
Ponaje kolnm rokem 19971998 se pechz na estilet studium zakonen
absolutoriem.177 Pidala se ada novch pedmt jako nmeck jazyk a pozdji jazyk
anglick, djiny a literatura dechovch nstroj, souasn hudba, historicko-estetick
semin, metodika hlavnho oboru a vychovatelsk praxe, didaktika, pedagogika, psychologie,
didaktika ppravn hudebn vchovy pro vuku hudebn nauky na zkladnch umleckch
kolch, kulturn djiny, zklady estetiky a zklady informan a vpoetn techniky. Nejvt
draz se ovem kladl na vuku hry na nstroj. Ta se rozila o korepetice a o hru v komornch
souborech. Z absolvent se tak zaali stvat vynikajc slist.178
Po ti desetilet zavala kola zlat asy. Bohuel sttn zmny a vn armdn
rozhodnut z prvn poloviny 90. let spustili lavinu, jej negativn dsledky lze pozorovat
poslednch 25 let.
Nejprve lo o rozdlen esk a Slovensk federativn republiky. Tm se rozdlila
i armda. kola pila o tyi orchestry psobc na Slovensku, pro kter pipravovala nov
hre. Pila tak o slovensk studenty a st nstrojovho vybaven pro ely nov koly ve
Slovensk republice.
innost koly tak poznamenala reorganizace armdy samotn.179 S klesajcm potem
vojenskch hudeb klesala poteba jejich doplovn novmi hri. Logicky se tak snil
i poet pijmanch k do jednotlivch ronk VK.180
175
Metod Pikryl (17. 9. 1915 Brankovice, okres Vykov) Vystudoval hoboj a klavr na brnnsk konzervatoi.
Od roku 1936 hrem vojenskch hudeb v Koicch, Levoi a Uhorod. Bhem toho studoval skladbu. V letech
19391945 lenem orchestru FOK. Po osvobozen kapelnkem HHS. V letech 19461949 dil hudbu vojensk
akademie v Hranicch na Morav. V roce 1949 se stal hlavnm dirigentem Armdnho umleckho souboru Vta
Nejedlho. V roce 1951 hlavnm dirigentem H SLA v Praze na Vinohradech. V letech 19571973
nelnkem Vojensk hudebn koly. Od roku 1973 editelem konzervatoe v Teplicch. V roce 1975 zskal cenu
eskoslovenskho rozhlasu za hudebn obrzek Slva vm pro velk orchestr. (MARTNKOV, A. 1985. s.
224225.)
176
ZTKOV, Eva. Vojensk konzervato : 19231998. Praha : Ministerstvo obrany, 1998. 22 s. ISBN 80-
86049-29-9. s. 7.
177
JANOVSK, Frantiek. Vojensk konzervato v Roudnici nad Labem : informace o kole a studiu. Praha :
Ministerstvo obrany esk republiky, 1998. 8 s. ISBN 80-86049-25-6.
178
179
Tamt, s. 25.
180
Tamt, s. 26.
39
S promnami armdy ly ruku v ruce i zmny ve vojenskm kolstv. Ruila se
vojensk gymnzia a dal vojensk odborn stedn koly. Bylo jen otzkou asu, kdy padne
rozhodnut i o konci VK. Nakonec se tak stalo na sklonku 90. let.181
I kdy se kola snaila situaci vyeit tm, e pijmala nov ky jen kad dva roky,
stejn se za njak as pro absolventy nenalo u dnho orchestru msto. Od roku 2002 tm
pdem nedochzelo k otevrn novch ronk vbec. Uitel museli dovst zbvajc
ronky k zvrenm zkoukm a veden se snailo vyeit, jakm zpsobem dokon
studenti ronku 2002 studia v ptm a estm ronku, nebo uzaven koly bylo
naplnovno na 30. ervna 2006.182
Ve kolnm roce 20042005 se dky spnmu vyjednvn veden koly, len
Klubu absolvent, Sdruen rodi k a ady vlivnch osobnost i z rodiny Lobkowicz,
podailo pesvdit velen v armd, aby kola dokonila ppravu vech k, kte do n
nastoupili. 15. dubna 2005 se definitivn rozhodlo, e VK skon o dva roky pozdji, tedy
31. srpna 2008. Dky tomu mohli i posledn studenti dennho studia dokonit absolutorium.
Stihly se otevt jet dva ronky pro studium pi zamstnn a ti ronky pro ppravu
v dstojnickch kursech (ty ve kole probhaly od roku 2002).183
V poslednch 25 letech byli veliteli koly Ji Ken 1993 a 2001, Milan Koro
2001 a 2003 a Rostislav Domorodk 2003 a 2008.
kola svoji innost ukonila v roce 85. vro zaloen. Jsou s n spojeny tisce
vojenskch hudebnk. Vude, kde psobili, zanechali vraznou stopu.184
Podrobnji se VH a VK vnoval Tom Hruka ve sv diplomov prci Vojensk
hudebn kola v Roudnici nad Labem historie, innost a vznam z roku 2010.
181
182
Tamt, s. 2930.
183
Tamt, s. 3233.
184
Tamt, s. 33.
40
7. ORGANIZACE ORCHESTR
K novm generacm svch hudebnk si orchestry pomhaly astm veejnm

vystupovnm. Dti mly monost vdat vojensk hudby od mala a mohly o tomto budoucm
povoln dlouho uvaovat. Vtina budoucch hr prola zkladn umleckou kolou a pot
se rozhodla studovat na VH. Navtvovali ji s jistotou, e po jejm dokonen budou mt
automaticky o prci v orchestru postarno. Jen msto pidlen nebylo jist.
Ve tetm a tvrtm ronku VH absolvovali ci bhem studia i zkladn vojenskou
slubu. Pot byli vyazeni jako rotmisti (prvn praporick hodnost) a mohli zat hrt ve
vojenskm orchestru. A v 90. letech dostali monost nastoupit do hudeb i jin hudebnci ne
jen absolventi VH. Byli pijmni do orchestru jako vojci z povoln, hned jakmile proli
ptimsnm praporickm kurzem.
Dlky vazk byly vymeny hodnost. Fungovala tzv. sluba do vkov hranice dle
hodnosti. Nov hri dostvali pi nstupu do hudeb tzv. nborov pspvek. Pokud
opustili orchestr dve, ne byla stanoven dlka jejich vazu, museli pspvek vrtit. Po
vypren dlky vazku byla bu smlouva prodlouena na neurito, nebo hr odeel jinam.
Vojci zkladn sluby, kte nestudovali VH, mohli u odvodu podat o pidlen
specializace. Byli to povtinou ti, co mli zkuenosti s hranm v amatrskch dechovch
orchestrech, nechtli se brodit bltem v zkopech a mli zjem zdokonalit svou hru na
hudebn nstroj i piuit se nemu novmu od profesionl. Pochopiteln dlali vstupn
zkouku. Krom vpomoci u hudby pak vykonvali adu dalch prac, od hldn na vrtnici,
pes uklzen, a po rozcviovn.
Po zdrnm ukonen koly se seznam absolvent zaslal na inspektort vojenskch
hudeb, kde se rozhodlo o vhodnm pidlen hr do orchestr (na obsazen uvolnnch mst
i pro poslen nstrojovch sekc). Pouze zjemci o prci v H museli uspt v konkurzu.
Rozestavn orchestru zleelo zcela na dirigentovi. Zpravidla se ctili zvyklosti
pebran ze symfonickch orchestr. Preferovan rozestavn na obrzku 1 bylo vyuvno
v ppad vtho potu hr. Nkte klarinetist mohli alternovat hru na klarinet s altovm
a barytonovm Es saxofonem i s B tenorovm saxofonem. V nejlepm ppad byl
k dispozici i jeden basklarinet. Barytony pat spolen s tenory do skupiny baskdlovek.
Proto byly umstny vdy vedle ve znjcch kdlovek. Lesn rohy se klasicky skldaly na
bok do dvou ad. Samostatn ada pro trubky byla vytvoena z dvodu ptomnosti trubek v B
41
i v Es ladn (poppad i basov trubky). V rytmick (bic) sekci nesml chybt velk buben
a inely (a asto i tympny a bic souprava).
Obrzek 1
Druh nejbnj een zobrazen na obrzku 2 bylo voleno v ppad mench

prostor pi vystupovn, anebo menho potu hr v tlese. Men poet trubek, asto jen
v B ladn, lo umstit do stejn ady s kdlovkami a baskdlovkami. Dvouad blok lesnch
roh byl posunut ble k dirigentovi. Tm se z ptiadho rozestavn stalo tyad.
Obrzek 2
42
Vjimen bvala vedle pikoly umstna harfa. Oblbenm zkrlenm sekce dernch
nstroj bylo zaazen xylofonu.
Poty hudebnk a nstroj udvaly tabulky (byly vak velmi promnliv). Orchestr se
dlil na ti sekce. Ty rozdlovaly orchestr na melodick nstroje devn, melodick nstroje
esov a doprovodn nstroje. Skupina melodickch devnch nstroj se skldala z jedn
pikoly, dvou flten, jednoho hoboje a Es klarinetu, dvou fagot a 12 klarinet (po tyech
v kad kategorii) s ji zmnnou monost vmny nstroj za saxofony a basklarinet.
Skupina melodickch esovch nstroj sdruovala dv prvn trubky v B ladn a jednu
druhou, dv a ti prvn kdlovky a dv druh, dva a ti tenory a jeden a dva barytony. Tyto
nstroje jsou a na baryton, kter je v C ladn, vechny v B. Skupina doprovodnch nstroj
zahrnovala jednu prvn trubku v Es a jednu druhou, kter doplovala jedna bas trubka, lesn
rohy byly ti od prvnho po tet, pozouny byly tyi od prvnho po tvrt, dv tuby byly v B
ladn a jedna v F. Skupinu uzavral jeden velk buben, jeden pr inel, dva tympny a bic
souprava.
Ptomnost mnoha muzikant sebou pinela i monost dlen i zmenovn. Pi
kremacch nebylo teba vtho potu hr, zatmco na pohbech hrli vichni.
Obvykl pracovn den v orchestru byl rutinn. Rno v osm hodin se zaali schzet
hudebnci v uniformch. Do pl devt byl as na individuln rozehrvky. Pot se zaalo
zkouet. Denn se zkouelo v prmru tyi hodiny s patnctiminutovmi pestvkami po
45 minutch a del pestvkou na obd. V odpolednch blocch byl prostor pro dlen
zkouky, kter vedli instruktoi (vedouc sekc, zpravidla prvn hri). V druh polovin dne
se pak zkouelo ve dohromady. Na nauen novch skladeb ml kad hr tyi dny. Musel
se doma samostatn pipravit a na dlench zkoukch se ji jen sehrvalo.
Sluebn repertor, tedy povinn pro kad orchestr, byl pedepsan ministerstvem
obrany, kter ho vydvalo v autorsky oetench sbrkch. Ostatn notov materil se mezi
orchestry vymoval a run pepisoval. Hudby znal dirigenti jej instrumentovali, aby co
nejlpe pasoval prv jejich orchestru (kad sestava byla trochu jin). Bic sekce se
povtinou nijak upravovat nemusela.
Autorsk prva, vztahujc se na skladby novjch autor, eilo samotn
ministerstvo, kter platilo tvrtletn poplatky Ochrannmu svazu autor. Povinnost orchestr
byla odhlaovat ministerstvu programy odehranch koncert. V reii armdy bylo veker
zabezpeen orchestru od nstrojovho vybaven po ubytovn hudebnk, jako vojk
z povoln. U orchestru byli zamstnanci i na postech nehudebnch, napklad idii autobus,
43
vrtn, drbi hudebnch nstroj apod. Mnohdy tyto funkce, spolu s hranm v orchestru,
vykonvali vojci zkladn sluby, kte si vojnu odbvali prv u vojensk hudby.
Hrm byly nstroje pidleny, ale jejich kvalita zaostvala. kalo se jim prky,
ponvad se pouvali hlavn na akce s mn pznivmi povtrnostnmi vlivy. Na lep hran
si musel muzikant podit svj nstroj, pochopiteln na vlastn nklady.
Jako lenov armdy nesmli mt hudebnci dn dal pracovn pomr. Ovem
pivdlek neoficiln cestou mon byl. Mt men kapelu takzvan bokem i hostovat
mohlo mt pozitivn vliv na hrovu rove.
Hierarchie vojenskch hudeb fungovala prost. Nejvy posty byly obsazeny na
inspektortu. Po njak as existoval post hlavnho inspektora vojenskch hudeb. Ten ml
pod sebou dva dal inspektory. Kad ml pidlen na starost jak vchodn (Slovensko), tak
zpadn (echy a Morava) okruh. Pod nimi byly posdkov hudby se svmi hlavnmi
dirigenty. Tm mohli vypomhat zstupci hlavnch dirigent, poppad dal dirigenti.
Poslednmi lnky byly samotn hri, z nich se pro kadou sekci vyleoval jejich vedouc.
Vbr repertoru zaopatovala umleck rada, sloen z dirigent a vedoucch sekc.
Pochodovn a hran se cviilo jednak k bnm elm, kter k vojensk hudb
neodmysliteln pat, ale taky kvli soutm, kter byly kad dva roky, a showprogramm.
Zpamti se poadovaly ti a tyi pochodov skladby. V popedn pochodujcho orchestru
byl dirigent, kter drel v ruce tzv. baldu (hl s bakou a lyrou na koncch). Ta fungovala
obdobn jako taktovka. Udval se s n rytmus a dal povely, napklad upozornn na zmnu
zvednutm, zmna smru nebo zastaven. Vy formou hran pochodu byly showprogramy.
V podstat se jednalo o tot, jen se brala v potaz i choreografie pohybu kadho hre.
Skupina hr dohromady vytvela rzn obrazce, co bylo vidt nejlpe z tribun. Kad
hr si musel pamatovat, kolik krok kam udlat a pitom zpamti hrt. Pi ncviku se
nejdve uili samotn skladby, pot se udlal jejich zznam, kter se poutl z reproduktor
(tedy na playback). Nakonec se zkouelo na ivo i s pesnou podobou pochodovn.
Nejproblmovj byla tk nahraditelnost jednotlivc.
Na zahranin zjezdy se mohlo vycestovat a po revoluci. Do t doby smla
vycestovat jen H SLA. Ta vak pot nezvldala pijmat vechny nabdky a tak se prostoru
dostalo i ostatnm hudbm. Cestu, jdlo a ubytovn v hotelch dostali hri zaplacen, a navc
si pivydlali za celou akci.185
185
Materil pro tuto kapitolu byl zskn skrze osobn dialogy s dlouholetmi leny PH Brno. Minul as byl
zvolen, protoe osobn zkuenosti z dob pevn starho data se mohou od dnen situace liit. Proto je nutn
tyto informace chpat jako modelov popis organizace orchestr piblin z 80. a 90. let minulho stolet.
44
8. DOPLUJC INFORMACE K TMATU
8.1. K repertoru orchestr
Kompletn seznam skladeb a pedevm jejich prav pro symfonick dechov orchestr
by tal tisce skladeb. Jen H SLA mla za minulho reimu v archivu na 1500 skladeb.186
Pro tuto prci byl zvolen vet nkolika vznamnjch kompozic (doplujc zmnn v
pedelch kapitolch), jmenovanch v knize Svt tlesk stedn hudb:
Miroslav Juchelka Optimistick pochod, Chryzantma, Ocelov srdce a To byl esk
muzikant, Isaak Osipovi Dunajevskij (19001955) Jaro a Voln vtr, Eduard Kudelsek
Pochod sportovc, Ticet let stedn hudby, Mysliveck latina, Ze zem mru, Vesel je
ddina, Kdo si tu psniku zazpv a Vesel estrda, Jindich Brejek Pevnm krokem, Josef
Boh Olympijsk Montreal, Jaroslav Jeek (19061942) Jarn vtr a Bugatti Step, Rudolf
Urbanec Kvty jara, Jan Uhl Pozdrav jara, Petr Ilji ajkovskij pkov Renka, Rok 1812,
Pikov dma, Labut jezero a Polonza z opery Even Ongin, Oskar Nedbal (18741930)
Princezna Hyacinta, Johann Strauss ml. (18251899) Na krsnm modrm Dunaji a Netopr,
Julius Fuk Zimn boue, Vjezd gladitor a Marinarella, Carl Maria von Weber Vyzvn
k tanci, Frantiek Kmoch Na stbropnnm Labi, Antonn Dvok Prask valky, Slovansk
tance, Karneval, Mj domov a Vanda, Franz von Supp (18191895) Krsn Galathea
a Lehk jzdy, Giuseppe Verdi Sicilsk nepory a Rigoletto, Jacques Offenbach (18191880)
Krsn Helena a Hoffmanovy povdky, Frantiek kroup Drtenk, Vilm Blodek V studni,
Karel Pdiv Hore Vhom, dole Vhom, Zdenk Fibich (18501900) rka a Poem, Giacomo
Puccini Madama Butterfly, Georges Bizet Carmen, Rudolf Friml (18791972) Rose Marie,
Frederick Loewe (19011988) My Fair Lady, Jaromr Vejvoda Kvetou mky, Josef Poncar
Andulika, Karel Vachek V podles, Kaln voda, Hej panmmo a umainka, Jaroslav Zeman
Ztavsk, Frantiek ivn To je ta muzika, Bedich Smetana Skon, Vrn milovn
a Furiant z opery Prodan nevsta, Josef Suk Vesnick serenda, Aram Chaaturjan
(19031978) avlov tanec a Lezginka z baletu Gajan, Dmitrij ostakovi (19061975)
Pse mru, Zdenk Jonk Jsav furiant, Nikolaj Rimskij-Korsakov (18441908) Let
melka, Wolfgang Amadeus Mozart Tureck pochod, Even Zmenk Moravsk rapsdie,
Zdenk Luk (19282007) Finle, Rudolf Piskek (18841940) smvy esk operety,
Leo Janek (18541928) Polky z Laskch tanc a Sinfonietta.187
186
HOL, Miroslav a Oldich KOUDELKA. Svt tlesk stedn hudb. Praha : Nae vojsko, 1990. 157 s., s. 63.
187
Tamt, s. 6370, 156157.
45
Vzhledem k faktu, e orchestry si mezi sebou notov materil vymovaly, lze
pedpokldat, e alespo vbr skladeb se znmjmi melodiemi se v rznch tlesech
neliil. Odlioval se vak nepochybn ve zpsobu instrumentace a tak v zaazen autor
psobcch v blzkosti domovskho msta orchestru. Zjistit vce je mon z archivovanch
program. Ty sice nejsou bn dostupn, ale alespo nkter mohou bt prostudovny
prostednictvm ploh diplomovch prac Tome Koutnho Vojensk hudba v Olomouci
v letech 19181939 z roku 2012 a Orchestr olomouck posdky v letech 19451988 z roku
2014. Tom Hruka ve sv diplomov prci Vojensk hudba v Brn, jej historie a vznam
pro kulturn ivot msta z roku 2012 uvd nkolik program PH Brno.
Mnostv nahrvek, u i sten pozapomenutch skladeb, lze najt a poslechnout
dky internetovm serverm pro sdlen video a audio soubor. Je to phodn hlavn kvli
velmi omezen monosti zakoupen originlnch nosi.
46
8.2. K nesrovnalostem v dostupnch zdrojch
Bhem studovn literatury tkajc se jakoukoliv formou vojensk orchestrln hudby

lze narazit na adu nesrovnalost a ten je tak odkzn na vlastn rozhodnut, ktermu daji
bude vit vce. Pro ilustraci je uveden men vet rozchzejcch se informac.
Blek188 na stran 66 uvd, e vldn vojsko mlo praporn hudby o 33 lenech,
zatmco lek189 na stran 70 hovo o 40 hudebncch. Hol190 na stran 16 neuvd dn
slo. Do textu prce bylo pouito slo 33.
Koukal191 na stran 223 uvd, e po 1. svtov u ns bylo 53 vojenskch hudeb
a potkem roku 1919 to bylo o deset mn, tedy 43. Tak uvd poet 60 hudebnk na
orchestr. lek na stran 64 pro zmnu pe, e v tomto obdob bylo u ns 48 posdkovch
a tyi horsk hudby a ty se navc v roce 1919 pemnily na plukovn o 52 hudebncch.
Pokud to bylo mon, byly do textu prce pouity vdy daje, kter se shodovaly alespo ve
dvou zdrojch. Bajgarov192 na stranch 363365, Hol na stranch 1315 a Blek na stran
47 uvd stejn sla a data. Proto jsou vybrny informace hovoc o 43 orchestrech po
maximln 60 hudebncch psobcch v letech 19181920, pot informace o pemn tchto
orchestr na 48 plukovnch hudeb po 44 lenech a deseti elvech v roce 1920, ke kterm se a
v roce 1933 pidaly tyi hudby horskch pluk. Toto je problematika, ve kter se objevuje
pravdpodobn nejvce protichdnch informac.
Dle jsou to poty absolvent VH ped 2. svtovou vlkou. Hol hovo na stran 15
o neuritm sle pesahujcm 1600 do roku 1939. V almanachu od Nerudy193 je na stran 12
poet absolvent do roku 1939 stanoven na 1455. Bajgarov na stran 354 uvd slo 1466
a to jen to roku 1938. Stejn slo 1466 pouv i Blek na stran 64, ale je uveden letopoet
1939. Pro prci byl zvolen kompromis neuritho sla okolo 1500.
Blek na stran 20 zmiuje zaloen Jednoty pro zveleben a zdokonalen vojensk
hudby v roce 1850, jene Bajgarov na stran 235 pe, e v roce 1850 byl zaloen Spolek
pro vojenskou hudbu, kter byl a v roce 1855 pejmenovn na Spolek pro pstovn
188
110 s. ISBN 978-80-7278-447-9.
189
LEK, Robert. Vojensk hudba : strun djiny. Praha : Ministerstvo nrodn obrany, 1956. 150 s.
190
HOL, Miroslav a Oldich KOUDELKA. Svt tlesk stedn hudb. Praha : Nae vojsko, 1990. 157 s.
191
978-80-7209-909-2.
192
vd esk republiky, 2007. 506 s. ISBN 978-80-87112-00-7.
193
Dostupn na World Wide Web: <http://kavk.cz/pdf/almanach.pdf>.
47
vojensk hudby, nebo jak se mu jinak kalo Jednotu ke zveleben vojensk hudby
v echch. Tato informace byla pro svoji malou podstatnost z prce vyputna.
Blek na stran 82 tvrd, e VH byla s pechodem na tylet studium v roce 1960
postavena na rove konzervatoi. To je ovem nesmysl, protoe oficilnho uznn za
konzervato se kole dostalo a v roce 1991.
Dal problm se tk nerozvnho uvn termn jako kapelnk, dirigent,
fdirigent apod. Autoi mnohdy sprvnou terminologii nerespektuj, a vol slova takzvan ze
zvyku. Pitom zmna post ve veden zcela zkresluje realitu. Proto se v prci vyskytuje
snaha o uveden tchto vc na pravou mru. Dnes se slovo kapelnk formln nepouv,
jeliko jde o archaick vraz. Aktuln je v orchestru na nejvym postu velitel hudby
hlavn dirigent. K nmu je pidlen zstupce velitele hudby dirigent, ppadn se
vyskytuj i dal dirigenti. Slovo fdirigent, pouvan asto pro hlavnho dirigenta, se sice
v literatue hojn vyskytuje, nen to ovem oficiln hodnost a je vrazem rozhodn novm
(porevolunm), neformlnm a neodbornm.
H SLA je asto, zejm z spornch dvod, zkracovna na H SA tedy
stedn hudbu eskoslovensk armdy. To ovem nen sprvn forma bvalho oficilnho
nzvu, a proto by se ani nemla uvat. Ppustn je zkrtit nzev jen na H.
H SLA sice zanala se 120 hudebnky, ale na dlouho tato situace nevydrela.
Publikace vydan k propagaci tohoto orchestru (Winkler,194 Karbulkov195) vdy uvd, e
aktuln poet hrajcch len v H AR je 76. Pravdou ovem je, e momentln v n psob
98 hrajcch hudebnk (informace byla zjitna telefonickou cestou od dirigenta H AR).
Podobnch nesrovnalost v literatue zamen na vojenskou hudbu je vce ne dost.
Pro nemonost dohledat dostatek informac o inspektortu vojenskch hudeb byl
v tto prci vynechn kompletn soupis inspektor. Ze stejnch dvod byl vynechn
i Armdn vojensk soubor Vta Nejedlho. Ten je v literatue pouze zmiovn, ale nic
relevantnho v n o nm pro tuto prci nelze najt. Vyjma nkolika mlo vt na oficilnch
webovch strnkch, nelze bnou cestou zjistit vce ani o dvou stle aktivnch vojenskch
hudbch na Slovensku. Jsou jimi Vojensk hudba Ozbrojench sl Slovensk republiky
Bratislava a Vojensk hudba Bansk Bystrica. Vojensk hodnosti nejsou v textu uvdny
u dn ze zmnnch osobnost kvli neaktulnosti zdroj a pedevm realit velk
promnlivosti.
194
republiky, 1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x.
195
Prezentan a informan centrum MO, c2010. 15 s. ISBN 978-80-7278-553-7.
48
ZVR
Je jasn, e zlat asy vojenskch hudeb ji dvno pominuly. Nahradily je nov

atrakce, lpe korespondujc s aktuln dobou. Otzkou je, zdali musel padek pozice
vojenskch orchestr zajt a tak daleko. Odkaz slvy vojenskch hudebnku dnes v esk
republice nesou dl jen dva vojensk orchestry. Ty mus hudebn zaopatovat pro-vojensk
akce po celm naem zem, co je in velmi vytenmi. To m za nsledek tm nulov
koncertn monosti, a tud se s nimi veejnost neme pli setkat.
Ruen orchestr byl dlouhodob proces. Nlepkou pro veker redukn dn znlo
reorganizace armdy. Zaalo se etit. Jeliko se sniovaly stavy vojk celkov, logicky
klesal tak poet hudeb a hudebnk v nich. Na mlo volnch mst v orchestrech nebylo koho
doplovat, co pozdji, se zruenm povinn vojensk sluby, vedlo k uzaven Vojensk
konzervatoe. Pi ruen posdkovch hudeb se v dnm ppad nehledlo na kvalitu, kterou
prokazovaly. Jejich vydrovn jednodue znamenal luxus, kter si armda nemohla dovolit.
Kdy dojde na krty, umn je na jednom z prvnch mst.
Vtina hudebnk se po ztrt zamstnn uplatnila pevn ve kolstv. U dnes na
zkladnch umleckch kolch, konzervatoch, ppadn jsou rovnou jejich editeli. Nkte
hraj v divadlech nebo v bigbandech. Ti astnj se jet dostali k jinm, zbvajcm
vojenskm orchestrm. Ovem vjimkou nebyla ani pln zmna zamstnn.
Nejvtm pnosem vojenskch kapel u ns byla rozhodn produkce vbornch hr
s nedocenitelnou prax a tud i vbornch a zkuench uitel. Neopomenuteln vliv mly
vojensk orchestry i na muziklnost mladch lid. Vdy za posledn dv stalet byl kad, a
u mstsk i vesnick oban, ovlivnn vojenskmi hudbami. Ren co ech to muzikant
vychzelo nepochybn do velk mry z dvj masov popularity a vlivu vojenskch
orchestr.
Smutnm faktem dnen doby je vak bdn hudebn vzdlanost naeho obyvatelstva.
Ztratila se dovednost hledat krsy v kvalitnm umn a do poped se dere spotebn materil
plytk rovn. V hudb vtinou neplat, e se mda vrac. Sice erp z minulosti, ale spe se
stle posouv dl. Nezbv proto ne doufat, e se za as dokme vvoje k lepmu.
Ambicizn cle, co se rozsahu te, a kter si prce na potku kladla, splnny byly,
ovem jen do urit mry. Pvodnm zmrem napklad bylo seskupit informace i o vech
zaniklch orchestrech. To vak nebylo pro nedostatek materilu mon. Krom toho ale text
napluje formu ucelenho pojednn a pedevm jsou veker informace, kter poskytuje,
49
uvedeny na pravou mru. Nemlo by tedy dochzet k podobnm nesrovnalostem, jak byly
objeveny a popsny v kapitole o nesrovnalostech v dostupnch zdrojch.
Rozsah bakalsk prce obecn neumouje zcela obshnout tak komplexn fenomn,
jakm je vojensk orchestrln hudba. Rozhodn by bylo douc, pi jejm potencilnm
rozen na magisterskou prci, podstoupit exkurze a pivst vzkum i na Slovensko, setkat
se osobn s vce hudebnky a dirigenty, a u vyslouilmi nebo innmi a erpat ze starch
archv jednotlivch orchestr. Tak plohy (kter pro tuto prci nebyly plnovny) by se
pak staly na materil bohatmi, ponvad starch fotografi a not je jist velk mnostv. Tm
by se mohly pvodn ambicizn cle tto prce dostaten vyerpvajcm zpsobem dovst
do plnho konce.
50
SHRNUT
Tato bakalsk prce se zabv fenomnem vojenskch dechovch orchestr,

obzvlt jejich vvojem v eskch zemch. vodn dv kapitoly pojednvaj o utven
prvnch vojenskch hudebnch tvar od pravku po 1. svtovou vlku, zamuj se na hlavn
vlivy a osvtluj vznam zdokonalen esovch dechovch nstroj. Hlavn kapitola sleduje
vvoj vojenskch dechovch hudeb na naem zem a jejich organizaci od 1. svtov vlky
po souasnost. Teoretick st je doplnna informacemi o tlesech aktivnch i zruench
a o historii Vojensk hudebn koly. Prce je obohacena o medailonky vznamnch dirigent
a skladatel z oblasti vojensk orchestrln hudby. Zvr je vnovan modelovmu popisu
fungovn vojenskho orchestru zaloenmu na poznatcch zskanch z rozhovor
s dlouholetmi leny. Text se sna podat ucelen pohled na dosud nedostaten zmapovanou
problematiku vojenskch orchestr.
SUMMARY
This bachelor thesis deals with the phenomenon of military brass orchestras, especially
with their development in Czech lands. Two introductory chapters present the shaping of the
first military musical formations from the prehistoric times to the First World War,
concentrate on main influences and clarify the importance of the revolutionary improvement
of brass instruments. Main chapter follows the development of military brass bands in Czech
lands and their organization from the First World War to the present day. Theoretical part is
supplemented by information about active and cancelled orchestras and the history of Military
musical school. The thesis is enriched by brief vignettes about significant conductors and
composers in the field of military orchestral music. The last chapter is devoted to a model
description of how the military orchestra works, based on findings gathered from interviews
with longtime members. The text attempts to provide a comprehensive view on yet
insufficiently explored issues concerning military bands.
51
SEZNAM POUITCH ZDROJ
Literatura:
BAJGAROV, Jitka. Vojensk hudba v kultue a historii eskch zem. Praha : Etnologick
stav Akademie vd esk republiky, 2007. 506 s. ISBN 978-80-87112-00-7.
BLEK, Ji, Milan HODK a Bohumil PEEK. Vojensk fanfry nad Vltavou : od hudeb
csaskch pluk k Posdkov hudb Praha : pbh vojensk hudby v Praze. Praha :
Ministerstvo obrany esk republiky, 2008. 110 s. ISBN 978-80-7278-447-9.
HOL, Miroslav a Oldich KOUDELKA. Svt tlesk stedn hudb. Praha : Nae vojsko,
1990. 157 s.
HRUKA, Tom. Vojensk hudba v Brn, jej historie a vznam pro kulturn ivot msta.
Brno : Masarykova univerzita, Filozofick fakulta, Katedra hudebn vdy, 2012. 89 s.
Diplomov prce.
JANOVSK, Frantiek. Vojensk konzervato v Roudnici nad Labem : informace o kole a

studiu. Praha : Ministerstvo obrany esk republiky, 1998. 8 s. ISBN 80-86049-25-6.
KALHOUS, Milan. Vznik a vvoj hudebnch nstroj, historie vojenskch hudeb a Posdkov
hudby Brno. Bratislava : Konzervatrium Bratislava, 1991. 28 s. Diplomov prce.
KAPUSTA, Jan. Dechov kapely : pochod a Frantiek Kmoch. Praha : Supraphon, 1974. 248 s.
KARBULKOV, Eva. stedn hudba Armdy esk republiky. Praha : Ministerstvo obrany
R Prezentan a informan centrum MO, c2010. 15 s. ISBN 978-80-7278-553-7.
KOUKAL, Milan. Dechovka : historie a souasnost na dechov hudby. Praha : Slovart,

c2007. 312 s. ISBN 978-80-7209-909-2.
52
KUPLK, Vclav. Posdkov hudba Praha: The Prague Garrison band. Praha : Ministry of
Defence of the Czech Republic Military Information and Service Agency, 2005. 14 s. ISBN
80-7278-227-4.
MARTNKOV, Alena. et skladatel souasnosti. Praha : Panton, 1985. 325 s.
LEK, Robert. Vojensk hudba : strun djiny. Praha : Ministerstvo nrodn obrany, 1956.
150 s.
WINKLER, Vladimr. stedn hudba Armdy esk republiky. Praha : Ministerstvo obrany
esk republiky, 1995. 35 s. ISBN 80-85469-88-x.
ZTKOV, Eva. Vojensk konzervato : 19231998. Praha : Ministerstvo obrany, 1998. 22 s.

ISBN 80-86049-29-9.
Periodika:
Informan zpravodaj Klubu absolvent Vojensk konzervatoe VH a Svazu vojk
Internetov zdroje:
STLECK, Hynek. Posdkov velitelstv Praha stedn hudba AR [online]. 2014, [cit.
2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web: <http://www.pvpraha.army.cz/3_0.html>.
STLECK, Hynek. Posdkov velitelstv Praha stedn hudba AR [online]. 2014, [cit.
2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web: <http://www.pvpraha.army.cz/9_0.html>.
Policie R, Hudba Hradn stre a Policie esk republiky Policie esk republiky
[online]. 2015, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web:
<http://www.policie.cz/clanek/hudba-hradni-straze-a-policie-ceske-republiky.aspx>.
Hudba Hradn stre R (FOHS) [online]. 2015, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World Wide
Web: <https://www.facebook.com/HudbaHradniStraze/timeline?ref=page_internal>.
53
kola audiovizuln tvorby Hradec Krlov, Hudba Hradn stre a Policie R [online].
2011, [cit. 2015-02-20]. Dostupn na World Wide Web:
<https://www.youtube.com/watch?v=4s0Md1D0pX8>.
Ministerstvo obrany R, Hradn str : 19182008 [online]. 2008, [cit. 2015-02-20].

Dostupn na World Wide Web: <https://www.youtube.com/watch?v=G1urSlmP5h0>.
VUS Ondr vojensk umleck soubor [online]. 2015, [cit. 2015-02-25]. Dostupn na
World Wide Web: <http://www.vusondras.cz/>.
NERUDA, Jan. 85 let existence Vojensk konzervatoe Vojensk hudebn koly (19232008)
[online]. 2008. Dostupn na World Wide Web: <http://kavk.cz/pdf/almanach.pdf>.
Rozhovory:
Milan Kalhous 23. 11. 2014

Radomil Cleek 17. 2. 2015
Petr Jaek 24. 3. 2015
54

Vojenska Orchestralni Hudba Ceskych Zemi

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Vojenska Orchestralni Hudba Ceskych Zemi

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRN

VOJENSK ORCHESTRLN HUDBA ESKCH ZEM

Dne 28. 3. 2015 ....................................................................

1. VVOJ VOJENSK ORCHESTRLN HUDBY DO 17. STOLET.............................. 7

2. VVOJ VOJENSK HUDBY OD 17. STOLET DO ROKU 1918 ............................... 10

3. VOJENSK ORCHESTRLN HUDBA ESKCH ZEM OD ROKU 1918 ....................... 16

4. AKTIVN ORCHESTRY ................................................................................................. 22

4.1. stedn hudba Armdy esk republiky (H AR) ............................................... 22

5.1. Posdkov hudba Praha (PH Praha) .......................................................................... 32

7. ORGANIZACE ORCHESTR ........................................................................................ 41

8. DOPLUJC INFORMACE K TMATU ..................................................................... 45

8.1. K repertoru orchestr ............................................................................................... 45

SEZNAM POUITCH ZDROJ ......................................................................................... 52

Vojensk orchestrln hudba m v hudebn historii eskch zem velmi opomjen

Nynj podoba dechovho orchestru a potamo i vojenskho orchestru je kazem

Po okolnostech bitvy na Bl hoe je vvoj vojensk hudby eskch zem spjat

4.1. stedn hudba Armdy esk republiky (H AR)

Vojensk hudba m v Olomouci dlouhou tradici. Msto bylo ji od svho vzniku

Nejvce dat o vojenskch hudebnch tlesech, jejich innost byla ukonena, je

Pokud nepotme vemon transformace posdkovch hudeb v Praze za prvn

Vzrstajc rove vojenskch hudebnch tvar si s sebou pinesla i vzrstajc

K novm generacm svch hudebnk si orchestry pomhaly astm veejnm

Druh nejbnj een zobrazen na obrzku 2 bylo voleno v ppad mench

8.1. K repertoru orchestr

Bhem studovn literatury tkajc se jakoukoliv formou vojensk orchestrln hudby

Je jasn, e zlat asy vojenskch hudeb ji dvno pominuly. Nahradily je nov

Tato bakalsk prce se zabv fenomnem vojenskch dechovch orchestr,

JANOVSK, Frantiek. Vojensk konzervato v Roudnici nad Labem : informace o kole a

KOUKAL, Milan. Dechovka : historie a souasnost na dechov hudby. Praha : Slovart,

MARTNKOV, Alena. et skladatel souasnosti. Praha : Panton, 1985. 325 s.

ZTKOV, Eva. Vojensk konzervato : 19231998. Praha : Ministerstvo obrany, 1998. 22 s.

Informan zpravodaj Klubu absolvent Vojensk konzervatoe VH a Svazu vojk

Ministerstvo obrany R, Hradn str : 19182008 [online]. 2008, [cit. 2015-02-20].

Milan Kalhous 23. 11. 2014

You might also like