1) Klinický význam dialyzační terapie byl potvrzen v korejské válce a spočíval v:

a) Snížení úmrtnosti spojeneckých vojáků v důsledku zasažení chemickými bojovými látkami až o 25%
b) Snížení úmrtnosti amerických a spojeneckých vojáků v důsledku posttraumatických šoků až o 50% √
c) Snížení úmrtnosti spojeneckých vojáků v důsledku renální insuficience
d) Snížení počtu akutních otrav alkoholem u důstojníků spojeneckých armád
2) Význam technicko – klinickým problémem Kolffovi umělé ledviny byl (mimo jiné):
a) Intermitentní průtok krve ve spojení se značným plnícím objemem krevního kompartmentu √
b) Problém látkového složení dialyzačního roztoku
c) Koroze konstrukčních dílů „umělé ledviny“
d) Nízká účinnost heparinizace
3) Základními biofyzikálními mechanizmy hemodialyzační terapie jsou:
a) Difuze, konvekce (splavování), ultrafiltrace, adsorbce a osmóza √
b) Difuze, konvekce (splavování), ultrafiltrace a absorbce
c) Difúze a konvekce (splavování) a filtrace
d) Difúze a konvekce, on line filtrace
e) Osmotický tlak a on line filtrace
4) Clearence, jako základní a významný parametr dialyzátoru, je závislý především na:
a) Celkové ploše a průtoku dialyzačního roztoku
b) Molekulové hmotnosti eliminované látky a efektivním krevním průtokem √
c) Materiálu membrány a technologii její sterilizace
d) Stupni biokompatibility a rezistenci proti difuzi
e) Technologické struktuře membrány a typu sterilizace
5) Celková ultrafiltrace plasmatické vody pacienta během dialyzační terapie je dána:
a) Průtokem hemodialyzačního roztoku d) Velikostí hematokritu krve
b) Průtokem krve krevní pumpou e) Klinickým stavem pacienta
c) Transmembránovým tlakem √ f) Rozdílem arteriálního a venózního tlaku
6) Efektivní (účinná) plocha dialyzátoru může významně omezit:
a) Adsorbce nátriových iontů na membráně d) Onkotickým tlakem plasmatických bílkovin
b) Kalcifikace permeabilní membrány e) Absorbcí erytrocytů
c) Koagulace krve na permeabilní membráně √ f) Adsorbcí a absorbcí bikarbonátu
7) Tabulkový údaj o clereance dialyzátoru je parametr, který je stanoven na základě:
a) Měření in vivo pomocí humánní krve d) Měření in vivo pomocí prasečí krve
b) Měření in vitro pomocí hovězí krve √ e) Je to biofyzikální konstanta
c) Teoretického výpočtu
8) Ultrafiltrace dialyzátoru low lux v závislosti na transmembránovém tlaku (TMP) je za podmínek in vivo:
a) Lineární funkcí, podmínkami in vivo není ovlivňována
b) Výrazně nelineární funkcí, jako důsledek působení erytrocytů a trombocytů
c) Přibližně lineární funkcí pro nízké hodnoty TMP a nelineární funkcí pro vyšší hodnoty (TMP)
v důsledku působení plasmatických bílkovin √
d) Exponenciální funkce
9) Fyziologicky příznivý a šetrný průběh dialyzační terapie je z hlediska minimalizace výskytu nežádoucích
hypotenzních stavů dán především:
a) Rychlostí ultrafiltrace, která je stejná nebo menší jako rychlost plasmatického refili rate do
extracelulárního prostoru √
b) Při rychlosti ultrafiltrace v rozsahu 1200 až 1500 ml/hod
c) Při poměru rychlosti ultrafiltrace a průtoku krevní pumpou menším než 3,25
d) Častým „doléváním“ pacienta tekutinami během terapie
e) Stanovením vhodného pitného režimu pro terapii
10) Transmembránový tlak je definován jako:
a) Součet absolutních hodnot přetlaku na krevní straně a podtlaku na dialyzační straně √
b) Hodnota středního tlaku krve v dialyzátoru
c) Jako hodnota podtlaku dialyzačního roztoku
d) Průměrná hodnota přetlaku dialyzačního roztoku
e) Hodnota zpětné ultrafiltrace (back filtration)
11) Princip on line monitorování krevního objemu umožňující eliminaci hypotenzních stavů (pacient +
mimotělní oběh) je založen na principu:
a) Měření změny koncentrace erytrocytů a plazmatických bílkovin √
b) Měření změn viskozity krve
c) Měření kolísání hustoty krevní plasmy
d) Změna optické density krevní plasmy na konci terapie
e) Porovnání hematokritu při zahájení a ukončení terapie
f) Modifikované termodiluční metody měření průtoku
12) Během dialyzační terapie přichází léčený pacient do „přímého“ styku (mimo bariéru zažívacího traktu)
s celkovým objemem dialyzačního roztoku:
a) Do 1500 litrů/rok c) Až 155 000 litrů /rok e) 75 000 litrů/měsíc
b) Až 35 000 litrů/rok √ d) Přibližně 3000 litrů/rok f) 11 000/ litrů /týden
13) Z pohledu hemodialyzační terapie je rizikovým faktorem technologie úpravy pitné vody použití těchto
látek:
a) Chloraminů, chlornanů a fluóru d) Dusičnanů a dusitanů
b) Fluóru, sodíku a hořčíku e) Vázaného chlóru, hořčíku a kadmia
c) Volného chlóru, vápníku a hliníku √
14) Nejúčinnějším principem eliminace hrubých nečistot a látek koloidního charakteru na vstupu předúpravy
vody pro reverzní osmózu je:
a) Sériově – paralelně řazené křemelino – celulózové desky
b) Kovové sítkové filtry
c) Pískové filtry s několika vrstvami křemenného písku různé zrnitosti √
d) Polypropylenové válcové filtry
e) On line filtry na bázi syntetických kopolymerů
15) Eliminace volného chlóru, chlornanů je založena na principu:
a) Aktivního uhlíku s vysokou porézností √
b) Aktivního uhlíku ve formě lisovaných tablet
c) Paralelně řazených celulózových desek s obsahem aktivního uhlíku
d) Mnohastupňového kalolisu
e) Chemická neutralizace pomocí hydroxidu sodného
16) Princip „změkčování „ vody pro dialýzu je založen na použití:
a) Filtrů na bázi porézních pryskyřičných desek s obsahem uhlíku
b) Filtračních tkaninách na bázi polypropylenu s pryskyřičnými nanovlákny
c) Iontoměniču pryskyřičné povahy se schopností směňovat jednomocné nátriové ionty na dvojmocné
ionty kalcia √
d) Chemické eliminaci pomocí CO2
e) Vysrážení působením 0,55% kyseliny peronové
17) Princip reverzní osmózy je založen na použití (využití):
a) Působení vysokého osmotického tlaku na permeabilní membrány charakteru složitých kopolymerů,
jejichž nosičem je jemná titanová mřížka
b) Působení vysokého ultrafiltračního tlaku a osmotického tlaku na permeabilní membrány vícevrstvých
kopolymerů
c) Vysoce účinných filtračních vlastností kompozitních membrán spolu s povrchovým elektrostatickým
účinkem a vysokým tlakem působícím proti osmotickému tlaku √
18) Nejvyšší mikrobiologické riziko je u předúpravny vody reverzní osmózy vázáno na:
a) Uhlíkovou dechlorizační kolonu a povrchové celulózové filtry √
b) Pískové filtry a to zvláště jejich velmi jemné frakce
c) Změkčovače
d) Regenerační systém změkčovačů
e) Kolonu pro eliminaci železa
19) Požadavky na nejvyšší možnou mikrobiologickou kontaminaci hemodialyzačního roztoku stanovené
platným Českým lékopisem jsou:
a) Méně než 100 CFU/ml a méně než 0,25 IU/ml √
b) Nejsou lékopisem stanoveny
c) Méně než 200 CUF při teplotě roztoku do 22°C
d) Hodnoty méně než 100 CFU/ml a měně než 0,25 IU/ml jsou Českým lékopisem pouze doporučeny
20) Kultivace odebraných vzorků vody pro dialýzu musí probíhat za těchto podmínek:
a) Běžné kultivační postupy na běžných typech agarú při teplotě do 40°C
b) Na málo výživných agarech při zvýšené teplotě okolo 37°C
c) Na málo výživných agarech při pokojové teplotě asi 22°C až 24 °C √
d) Na středně vyživených kultivarech při pokojové teplotě bez přístupu světla
21) Negativní vliv biofilmu v distribučním okruhu vody pro dialýzu spočívá především v:
a) Uvolňování shluku bakterií
b) Produkce endotoxinů √
c) Biofilm nemá negativní vliv na kvalitu vody
d) Biokoroze některých plastových dílů a jejich křehnutí
e) Ucpávání uzavíracích ventilů
f) Snížení průtoku upravené vody
g) Snížení životnosti
22) Povinná iontová výbava hemodialyzačního roztoku je:
a) Na+, K+,Mg++, Ca++ ,Cl-, CH2COO-, HCO3- √
b) Na+, K+,Mg+, Cl+, CH2COO+, HCO3+, CaCL22H2O
c) Na+, K+, Mn+, Mg++, Ca++, Cl-, CH2COO-, HCO3-, glukóza
d) Na+, K+, Mn+, Mg++, Ca++, Cl-
e) CH2COO+, HCO3+, CaCL22H2O, glukóza
f) Na+, K+, Mn+, Mg++, Ca++, Cl-, fosfáty
23) Příčina rozptylu látkové koncentrace v dialyzačním roztoku je:
a) Chybou ve výrobním technologickém postupu – vážení jednotlivých složek
b) Technologickou tolerancí vážení a chyba v nastavení koncentrátových pump √
c) Tolerance v navážce jednotlivých složek, vliv hydroskopičnosti některých látek, chyba v nastavení
koncentrátových čerpadel
d) Snižováním hladiny koncentrátu v kanystru
24) Kvalita dialyzačního roztoku je monitorována na principu:
a) Měření vodivosti √
b) Měření spektrální absorpce v oblasti uv záření
c) Měření spektrální absorpce v oblasti ič záření
d) Měření optické density ve viditelné oblasti spektra
e) Měření hustoty
f) Měření viskozity
25) Kapilární dialyzátor lze z hlediska tepelné bilance považovat za:
a) Výrazný prvek tepelných ztrát √ d) Tepelný výměník s relativně nízkou účinností
b) Více méně neutrální prvek e) Tepelnou bilanci vůbec neovlivňuje
c) Vysoce účinný tepelný výměník
26) Z hlediska tlakového profilu lze vstupní (arteriální) část mimotělního krevního oběhu (dialyzační jehla a po
vstup do krevní pumpy) považovat za:
a) Převážně podtlakovou √
b) Převážně přetlakovou
c) Tlakově nestabilní s nahodilými oscilacemi v rozmezí ±50mmHg
d) Tlakově stabilní na úrovni 0 až +10 mmHg
e) Mírně podtlakovou, ale s výrazným vlivem tlakové nestability pacienta
27) Bezpečnost terapie vyžaduje minimální (návratový) venózní tlak:
a) +20 (až 40) mmHg √ e) Maximálně – 40mmHg
b) ± 20mmHg f) Musí být dvojnásobkem diastolického
c) Lze tolerovat mírný podtlak tlaku pacienta
d) Lze tolerovat přetlak až 200mmHg
28) Reálný výkon krevní pumpy je limitován především:
a) Povrchovou úpravou a délkou dialyzačních jehel
b) Vnějším průměrem dialyzační jehly
c) Klinickým stavem cévního přístupu a vnitřním průměrem jehly √
d) Stabilitou krevního tlaku pacienta
e) Délkou dialyzačních jehel
f) Vzájemnou vzdáleností a pozicí (pořadí ve směru proudění krve) dialyzačních jehel
29) Efektivní výkon krevní peristaltické pumpy nepříznivě snižuje:
a) Arteriální tlak nižší – 150mmHg √ d) Venózní tlak nižší než – 100mmHg
b) Arteriální tlak vyšší než + 150mmHg e) Transmembránový tlak nižší než
c) Venózní tlak vyšší než +50mmHg 100mmHg
30) Efektivní výkon krevní peristaltické pumpy může ovlivnit:
a) Materiál pumpového segmentu, přítlak okluzních válečků a tím spojená zvýšená mechanická
degradace materiálu pumpového segmentu √
b) Vysoké hodnoty hematokritu jako ukazatel zahuštění krve
c) Vysoký tlak krve v mimotělním krevním oběhu
d) Vysoká hypertenze léčeného pacienta
31) Průtok krve od středového svazku k okrajovým kapilárám dialyzátoru:
a) Výrazně klesá √ d) Výrazně roste
b) Mírně roste e) Velmi mírně klesá
c) Je více méně konstantní f) Je shodná pro centrální svazek i okrajové zóny
32) Hemolytický účinek mimotělního krevního oběhu lze spojovat se:
a) Zvláště vysokými dávkami heparinu
b) Zalomením hadičky krevního setu a tlakem okluzních válečků √
c) Tromby v arteriální nebo venózní komůrce
d) Destrukcí injekčního dílce
33) Principem detektoru vzduchu v mimotělním krevním oběhu:
a) Měření hustoty krve a vzduchu
b) Odrazem ič záření od rozhraní vzduch – krev
c) Odrazem ultrazvukového vlnění od rozhraní krev – vzduch √
d) Odrazem ič záření od rozhraní vzduch – krev
e) Odrazem ultrazvukového vlnění od erytrocytů
34) Biokompatibilita mimotělního krevního oběhu je určována především:
a) Použitými materiály a úrovní výrobní technologie u všech jeho částí √
b) Úrovní heparinizace z hlediska rychlosti i celkového množství
c) Čistotou fyziologického roztoku, použitého k proplachu
d) Použitými materiály a úrovní výrobní technologie především dialyzátoru a dialyzačních jehel
35) Největší stupeň biokompatibility permeabilních membrán je přisuzován:
a) Kopolymerům √ d) Syntetickým polymerům
b) Polymethylmetakrylátu e) Regenerované celulóze
c) Synteticky modifikované celulóze f) Celulóze
36) Za nejšetrnější způsob sterilizace z hlediska reakce pacienta a snížení tvorby protilátek (aktivace
komponentů) se považuje použití:
a) Ethylenoxidu d) Kyseliny peoctové
b) Formaldehydu e) Plasmy
c) Gama a steam (horkovzdušná) √
37) Aktivace komplementu jako reakce na technologická rezidua dialyzátoru roste s:
a) Jeho plochou a velikostí průtoku krve
b) Jeho plochou dialyzátoru a množstvím použitého heparinu
c) Jeho plochou a typem sterilizačních reziduí √
d) Plicním objemem krevního kompartmentu dialyzátoru
e) Dialyzátor nemá na aktivaci komplementu žádný vliv
f) Při plochách dialyzátorů nad 2,7m2
38) Na celkové velikosti kontaktní plochy mimotělního krevního oběhu s krví se kapilární dialyzátor podílí:
a) Více než 90% √ c) Asi 50% e) Méně než 20%
b) Méně než 70% d) Asi 10%
39) Pro objemové plnění krvi mimotělního krevného oběhu je důležité:
a) Typ použitého krevního setu a průměr a délka dialyzačních jehel
b) Typ použitého krevného setu √
c) Typ použitého krevního setu a optimalizace plnění arteriální a venózní komůrky (výška hladiny)
d) Typ použitého dialyzátoru a velikost jeho plochy
e) Velikost krevního kompartmentu použitého dialyzátoru
40) Při eliminaci technologických reziduí je možné docílit vyšší účinnosti především těmito postupy:
a) Intermitentní proplach při průtoku menším než 200ml/min √
b) Použitím substitučního roztoku jako derivátu dialyzačního roztoku
c) Rozdělení proplachu na dvě části při průtoku do 350ml/min
d) Krátkodobým použitím průtoku nad 400ml/min
e) Rychlé propláchnutí 20 minut před napojením pacienta
41) Nejzávažnějším rizikem předcházejícího vzniku biofilmu, je kombinace těchto vlivů:
a) Mikrotrhlinky a použití silikonového těsnění
b) Použití dialyzačních roztoků s obsahem glukózy a časté zavzdušení
c) Kalcifikační vrstva a biologická kontaminace √
d) Servisní výkon
e) Kontaminovaný náhradní díl
f) Pacient s infekčním onemocněním
42) Index Kt/V je údaj charakterizující účinnost dialyzační terapie a představuje:
a) Normalizovanou velikost dialyzační dávky √
b) Pokles metabolických toxinů v krvi
c) Pokles metabolických toxinů v distribučním objemu
d) Účinnost dialyzátoru při hemodialyzační terapii
e) Korelace mezi parametry terapie stanovenými in vitro a in vivo
43) Index eKt/V označuje dialyzační dávku, která vychází ze:
a) Ze zjednodušeného modelu, který předpokládá konstantní rozložení metabolitů v distribučním objemu
pacienta
b) Vícekomorového modelu, který zohledňuje přestup látek mezi jednotlivými kompartmenty √
c) Komplexního nastavení parametrů dialyzační léčby a klinického stavu pacienta
d) Ze zpětné vazby korigující průběh terapie na základě monitorování vitálních funkcí pacienta
44) Metodika „SLOW – FLOW“ odběru vzorku krve pro stanovení účinku terapie:
a) Snižuje riziko vzduchové embolie
b) Potlačuje vliv kardiopulmonální recirkulace
c) Potlačuje vliv recirkulace v cévním přístupu √
d) Umožňuje korekci nastavené heparinizace
e) Snižuje riziko infekce u zdravotnického personálu
45) Tzv. „REBAUNT FENOMEN“ je projevem:
a) Recirkulace krve v shuntu √
b) Kardiopulmonální recirkulace
c) Kompartmentalizace metabolitů v distribučním objemu a recirkulizace
d) Účinností hemodialyzační terapie
e) Použití dialyzátoru s nízkým clereance
f) Nízké účinky předepsané heparinizace
46) Za optimální index dostatečné dialyzační dávky spKt/V je požadována hodnota
a) Větší než 1,6 d) Asi 2,0
b) Menší než 1,1 e) 1,0 až 1,7
c) Přibližně 1,2 √ f) Není známá doporučená hodnota
47) Dosažení zadaného indexu dialyzační dávky může být negativně ovlivněno:
a) Jestliže je velikost arteriálního podtlaku výrazně nižší než – 100mmHg √
b) Jestliže je hodnota venózního tlaku vyšší než +50mmHg
c) Je-li transmembránový tlak vyšší než 100mmHg
d) Psychickým stavem pacienta
48) Za nejpřesnější on line monitorování dialyzační dávky je v současnosti považováno:
a) Měření vodivosti za předpokladu stejného difúzního koeficient iontů Na a urey
b) Měření pomocí biosenzoru, který detekuje reakci (NH2)2CO + C O2 + 3H20
c) Spektrofotometrické měření koncentrace urey v dialyzátu uv zářením √
d) Měření průtoku pomocí barvivové diluce