Marek Loucký (marekloucky@gmail.

com) [475452]
Tato elektronická kniha byla zakoupena v internetovém knihkupectví
Grada.cz

Jméno a příjmení kupujícího: Marek Loucký

E-mail: marekloucky@gmail.com

Upozorňujeme, že elektronická kniha je dílem chráněným podle autorského

zákona, a je určena jen pro osobní potřebu kupujícího. Kniha jako celek ani
žádná její část nesmí být volně šířena na internetu, ani jinak dále
zveřejňována. V případě dalšího šíření neoprávněně zasahujete do autorského
práva s důsledky podle platného autorského zákona a trestního zákoníku.

Velmi si vážíme, že e-knihu dále nešíříte. Jen díky Vašim nákupům dostanou
autoři, vydavatelé a knihkupci odměnu za svou práci. Děkujeme, že tak
přispíváte k rozvoji literatury a vzniku dalších skvělých knih.

Máte-li jakékoli otázky ohledně použití e-knihy, neváhejte nás prosím

kontaktovat na adrese eknihy@grada.cz


  


  

 


 





 
#

"
#







 

 

$

%




#

 "


$




 




"
!






 

)%#%
 $
"
!

),

,
#

#,
!




%
%

+%
+!
*"
$
(
"#

 #


(

(
"
)%
"

$
,

$


"
#

#
$
#,$
)%
 $
!

%

/#
/%% %
+

%#%
'# 

%#%
-/#%

,#%
+

$

 #%

 %

&%+%

"#"#

$

"#"#
#
"
$



  
/#

$
 
.#%
 

!
"
( 


)


#

+
%
"% %

$
%%

)

"#"#
,#%
'-
*)$
'/
(
#
"
#%

  ( 
+-
$
#%
 

+%,

"%
"
%
)%
)
$
%
#,


"&

/
 #"
  $
""/%
 $
!




 
 


outdoor
31 tipů, kam na výlet

Outdoorový průvodce

KRKONOŠE

Grada Publishing
3
outdoor
J a k u b Tu r e k a k o l e k t i v

Outdoorový průvodce

KRKONOŠE
Kolektiv autorů Horydoly.cz:
Filip Kolman, René Kujan, Jan Doležal,
Bohuslav Hůlka a další

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
obchod@grada.cz, www.grada.cz
tel.: +420 220 386 401
fax: +420 220 386 400
jako svou 2840. publikaci

Odpovědná redaktorka Magdalena Hrábková

Jazyková úprava Jitka Benešová
Grafická úpava a sazba Eva Hradiláková
Fotografie Daniel Kolman (7, 47–49, 52–56, 63, 64, 68, 71–74,
77–79, 86, 90–95, 117), Hana Suchá (18–20, 25, 34, 46, 84–85),
Jakub Turek (16, 21–24, 27–31, 42–45, 50, 57–62, 64, 66–67,
70, 82, 88–89, 96–107, 112–113, 116), Štěpán Ptáček (108–109),
Ondřej Turek (39–41), Snowpark Pec (36), Ski Pec (36-38), Mega Plus
(78), CzechTourism (75–76, 83), Sportovní klub vozíčkářů (110–111),
První bobová (114–115), Fotobanka.cz (80–81) a archiv Grada Publishing
Návrh obálky Eva Hradiláková
Počet stran 120
První vydání, Praha 2007
Vytiskly tiskárny PBtisk Příbram
Prokopská 8, Příbram IV

Všechna práva, především právo na rozmnožování a šíření díla, stejně jako právo na
překlad, jsou vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být v jakékoliv formě reprodu-
kována bez písemného povolení vydavatelství, též nesmí být použitím elektronických
systémů zpracovávána, zálohována, rozmnožována nebo šířena.

© Grada Publishing, a.s., 2007

ISBN 978-80-247-2025-8 (tištǔná verze)

ISBN 978-80-247-6252-4 (elektronická verze ve formátu PDF)
4 © Grada Publishing, a.s. 2011
OBSAH
NEJVYŠŠÍ HORY MEZI ALPAMI A SKANDINÁVIÍ
KRKONOŠE .............................................................................................................................................. 7

MAPY KRKONOŠ S VYZNAČENÝMI VÝLETY .............................................................................................. 8

KRKONOŠSKÁ HITPARÁDA ............................................................................................... 17

SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ A SNOWBOARDING
1. Nejprudší „padák“ v Harrachově ......................................................................................................... 18
2. Nejdelší svezení v Rokytnici ................................................................................................................... 21
3. Rokytnice – lyžařský ráj začátečníků.................................................................................................. 24
4. Lyžařské safari ve Špindlu ...................................................................................................................... 28
5. Pec pod Sněžkou – úžasný výhled na nejvyšší horu ....................................................................... 36
6. Černý Důl je skiareál pro zábavu .......................................................................................................... 39
7. „Ochutnejte“ noční Krkonoše................................................................................................................. 42
STUPNICE OBTÍŽNOSTI SJEZDOVÝCH TRATÍ ........................................................................................... 43
HLAVNÍ KRKONOŠSKÉ SKIAREÁLY .............................................................................................................. 44

BĚHÁNÍ NA LYŽÍCH
8. Rokytnická lyžařská turistika ................................................................................................................ 46
9. Ze „Špindlerovky“ na Labskou boudu ................................................................................................. 48
10. Za dva dny přes Krkonoše ....................................................................................................................... 52
11. Krkonošská lyžařská cesta ..................................................................................................................... 57
12. Nejlepší „běžkařský“ stadion ................................................................................................................. 62
13. Krkonoše stále s kopce ............................................................................................................................ 63
14. Severními srázy Sněžky do Polska ....................................................................................................... 66
15. Po stopách Hanče a Vrbaty .................................................................................................................... 68

TURISTIKA
16. Klasická cesta Obřím dolem na Sněžku .............................................................................................. 70
17. Pěšky na Sněžku z Polska....................................................................................................................... 72
18. Na Sněžku s dětmi ..................................................................................................................................... 75
19. Expresem na utopence ............................................................................................................................. 78
20. Rýchory úplně na východě ...................................................................................................................... 80
5
 CYKLISTIKA
21. Zlaté návrší na kole ....................................................................................................................................82
22. Strážný je i není v horách ........................................................................................................................88
23. Dlouhý sjezd z Výrovky ............................................................................................................................. 91

VODNÍ TURISTIKA
24. Jizera chytne vodácké srdce ...................................................................................................................96
25. „Labíčko“ pro všechny vodáky ............................................................................................................ 102
26. Když Krkonoše tečou .............................................................................................................................. 104
STUPNICE OBTÍŽNOSTI ŘEK ....................................................................................................................... 106

A DALŠÍ AKTIVITY NAVÍC

27. Noc tuleních pásů .................................................................................................................................... 108
28. Orientační závody vozíčkářů ve Vrchlabí ........................................................................................... 110
29. Honem, jdeme sáňkovat.......................................................................................................................... 112
30. Bobová dráha bez ledu ............................................................................................................................ 114
31. Paragliding od lanovek ............................................................................................................................ 116
METEOROLOGICKÉ INFORMACE ................................................................................................................ 117

6
 NEJVYŠŠÍ HORY MEZI ALPAMI A SKANDINÁVIÍ
KRKONOŠE
Krkonoše jsou hory pohádkového vládce
Krakonoše. Místní lidé ho mají za vlídného
šedovousého starce, jenž dohlíží na spra-
vedlnost v podhůří. Zároveň ovšem vládne
vichřicím, sněhovým bouřím a krupobitím.
Nebývalo tomu tak vždy. Rýbrcoul byl
ještě před sto lety nevyzpytatelný a často
zlý pán. Vládl nad životy svých poddaných
schovaných v bídných chaloupkách na úbo-
čích hor. Bořil, ničil, zapaloval a nechával
hladovět.

Nejdrsnější hory mezi Alpami a Skandinávií

jsou cílem tisíců lidí v létě a milionů v zimě.
Nejvíce ze svých krás odhalí těm, kteří ne-
váhají nazout pohorky nebo běžky a vyrazí
na hřebeny. Nejkrásnější jsou v okamžicích,
kdy hřebeny ozařuje slunce, ale v údolích
leží mlha, ze které vykukují jen špičky turis-
tických rozhleden na okolních kopcích.
autorů tohoto netradičního outdoorového
Vysoko na horských loukách lákají k ná- průvodce. Budeme rádi, když se necháte
vštěvě tzv. boudy, horské chaty, které zde inspirovat právě k tomu, co vás nejvíce baví.
stojí už stovky let. Dá se v nich dobře najíst, Potěší nás samozřejmě, pokud v průvodci
přespat nebo jen na chvíli schovat před deš- najdete i něco jiného, co vás osloví a při-
těm. Neváhejte a užijte si zdejší přírodu! Ur- nutí poznat Krkonoše z jiných stránek než
čitě nebudete litovat – stejně jako kolektiv obvykle.

Jakub Turek

7
30

13
11
1

8
3
 mapová část © Kartografie PRAHA, a.s. 1 : 75 000

9
15

29

21

30
12

25

22
 17

10

14

18

16

23

5
mapová část © Kartografie PRAHA, a.s. 1 : 75 000
24
mapová část © Kartografie PRAHA, a.s. 1 : 75 000
 27

19

mapová část © Kartografie PRAHA, a.s. 1 : 75 000

20
16
 KRKONOŠSKÁ HITPARÁDA

Co byste v Krkonoších neměli vynechat? Přece Sněžku! Ale kromě ní také dalších šest
míst, kde by měla noha každého správného turisty zanechat svůj otisk.

Sněžka
Nejvyšší české hora Sněžka (1602 m n. m.) je symbolem všech českých hor. Převyšuje
své okolí o dobrých dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. Několikahodino-
vá pěší túra za dalekými rozhledy se za jasných dní vyplatí. Pohodlnější turisté mohou vyjet
až na vrchol lanovkou z obce Pec pod Sněžkou.

Žalý
Prastará kamenná rozhledna stojí za návštěvu, přehlédnete z ní téměř celý hřeben Krko-
noš.

Pramen Labe
Vysoko v horách, a přesto lehce dostupná studánka, je hojně navštěvovaným začátkem
evropského veletoku.

Špindlerův Mlýn
Sportovní centrum Krkonoš je místo, kde se jezdí na horském kole, splouvá se divoká
voda na raftu anebo se zde jezdí na jedné z nejdelších letních bobových drah. Kdo má
raději sportování pod střechou, najde tu tenisové kurty, bowlingové a kuželkářské dráhy
či plavecké bazény.

Zámek Vrchlabí
Starobylé horské městečko nabízí vše, co od něj návštěvníci očekávají. Zachovalé dřevené
domy a gotický kostel na náměstí, renesanční zámek a barokní augustiniánský klášter.

Obří důl
Divoké strmé údolí, vodopády a nad nimi vysokohorské rašeliniště vytvářejí nejdivočejší
kout krkonošské přírody.

Harrachov
Nejstarší sklárna v Evropě existuje v podhorském městečku už 300 let. Návštěvníci pro-
cházejí mezi skláři, kteří před jejich očima v historických pecích vyfukují z horké hmoty
sklenice nebo brousí pomocí vodního mlýna mohutné skleněné vázy.

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

17
 SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ A SNOWBOARDING
1 Nejprudší „padák“ v Harrachově
Býval to postrach lyžařů a stále zůstává jed-
nou z nejprudších a nejtěžších tratí v Čes-
ku. Řeč je o černé sjezdovce z Čertovy hory
nad Harrachovem.

Sedačkovou lanovkou se necháte vyvézt

z Rýžoviště na „Čerťák“ do tisícimetrové
nadmořské výšky. O víkendech často vysto-
jíte více než půlhodinovou frontu, ale ani ve
všední dny nemůžete čekat, že pojedete na-
horu hned. Harrachov je zkrátka populární
zimní středisko.
desítek metrů nenaznačuje, co za okamžik
Stále dolů přijde. Najednou se svah ostře sklopí, vy ani
Nahoře je trochu zmatek v několika smě- nemáte čas zvednout od sněhu oči a podí-
rech – na kterou sjezdovku se vydat. Vy vat se na krásné výhledy do údolí. Už jste
zamíříte doprava na černou. Prvních pár v tom až po uši. Pod vámi se otevře kilometr

18
„padáku“ bez jediné zatáčky. Asi vás v tu
chvíli nebude zajímat, že tento rovný úsek
sjezdovky má převýšení 250 m z celkových
300 m, kterými celá sjezdovka disponuje.
Jestli chcete udržet aspoň trochu „fazónu“
a nohy u sebe v dobrém lyžařském postoji,
budete se muset hodně snažit! Sjezdovka
je tak prudká, že se dříve neupravovala té-
měř vůbec, dnes ji sice rolby projíždějí, ale
během pár hodin se na ní stejně udělají
boule. V čerstvém měkkém sněhu nebo
mokrém firnu se kolem poledne mohou
vytvořit až metrové hrby, mezi kterými je
nutné kličkovat.
Kde zůstal styl?
Kde zůstala skvělá technika, elegantní styl
jízdy a dandyovská ležérnost na lyžích či
snowboardu? V tak prudkém terénu jste
je odhodili na vrcholu a bojujete s gravita-
cí, která vás chce strhnout k zemi. (Stejné
pocity zažívají rekreační lyžaři na všech
vyhlášených „padácích“, jako je např. Hah-
nenkamm v Kitzbühelu, Face ve Val d´Isé-
re nebo rychlostní sjezdovka v Les Arcs.)
Lyžařskou čest seberete v první a zároveň
poslední zatáčce černé trati, kde se strmost
sníží. Závěrečný buben vám už připadá jako
cvičná sjezdovka pro děti. Většina lyžařů si
19
 -

tenhle zážitek dá jen jednou. I ti nejotrlejší, Jak se tam dostat

kteří se na černou vracejí častěji, ji však pro- Auto odstavte na centrálním parkovišti na
kládají vedlejší červenou a modrou, aby dali horním okraji Harrachova – hned za au-
odpočinout roztřeseným nohám a pocucha- tobusovým nádražím. Malá parkoviště na
ným nervům. Rýžovišti i v centru městečka bývají v hlavní
sezoně beznadějně obsazená.
Parametry sjezdovek
Název Převýšení Délka
Vybavení
K lyžím, hůlkám, botám a kombinéze neza-
ČERTOVA HORA
pomeňte přibalit i lyžařskou přilbu.

Modrá 300 m 2200 m Náročnost

Černá sjezdovka není nic pro malé děti
Červená I 300 m 1640 m a bojácnější lyžaře. Užije si tu především
Červená II 355 m 1850 m nevybouřená pubertální mládež na snow-
boardech i lyžích, ale také dobří technici
Černá 300 m 1250 m vyššího věku.

20
 Nejdelší svezení v Rokytnici 2
Čtyřsedačková lanovka vás vyváží nad hra- Lysá hora drží ještě jeden primát. Sjezdaři
nici lesa. Obvykle tady fouká, Lysá hora jen se na ní dostanou nejvýše v Čechách do
stěží propichuje mraky, ale je to vstupen- výšky 1312 m n. m. Jen na moravském Pra-
ka na červenou FIS – nejdelší sjezdovku dědu se jezdí ještě o pár metrů výše.
v Česku.

21
 Ranní „manšestr“
Výhodné je vyrazit hned první ranní lanov-
kou v půl deváté spolu s běžkaři, kteří se
chystají na celodenní túry. Máte tedy trať
sami pro sebe. První odpíchnutí a první
svah vás přivádí do euforie. Sněhový „man-
šestr“ po večerním rolbování šustí pod lyže-
mi. Nenechte se ovšem zmýlit, přichází sé-
22
rie dlouhých a rychlých zatáček v lese. Tady
je záhodno oblouky trochu uzavřít, vyjet do
stran a zpomalit. Ne že by vás čekalo něco
opravdu nebezpečného, ale několikrát se
změní strmost svahu. Více starostí dělá
paradoxně přechod na rovinatější úseky,
protože ve vyšší rychlosti tlačí lyžaře k zemi.
Při nižší sněhové pokrývce se právě tady na
terénních zlomech tvoří hnědé hlinité fleky
nebo ledové plotny. Nedosáhnou sem totiž
sněhová děla.

Šusuj!
Následuje široká rovinka, na které to každý
lyžař, od začátečníka po profesionála, rozba-
lí. Přesněji řečeno, sbalí se do vajíčka a „šu-
suje“, co to dá. Po hodně široké trati zatáčí-
te mírně doprava a padáte po závěrečném
bubnu k dolní stanici lanovky. Rychlost
nabíráte opravdu velkou, ale sjezdovka tady
bývá hladká a nezáludná. Máte za sebou Jak se tam dostat
2600 ujetých metrů. Tady končí červená Skiareál Horní Domky v Rokytnici nad Jize-
sjezdovka (středně těžká obtížnost), ale rou se zvedá až za posledními domy obce.
jízdu si můžete protáhnout půlkilometrovým Dálkové i regionální autobusové linky končí
mírným sjezdem úvozovou cestou až k „při- na Horním náměstí, odkud můžete dojít
bližováku“, kde jsme začínali. pěšky k pokladnám za deset minut. Ro-
kytnický skibus jezdí až do skiareálu. Auto
Stejně dlouhá je vedlejší modrá turistická můžete odstavit na parkovišti u pokladen.
sjezdovka. Je lehčí než FIS, ale ne o mno- O víkendech však může být plné! Nová la-
ho. Má však několik odpočinkových míst novka vás vyveze od parkoviště a konečné
a navíc v polovině sjezdu čeká klasická skibusu k chatě Lovčenka, odkud už jedete
krkonošská hospoda, zvaná Lovčenka. na lyžích přímo do centra lyžařského dění.
„Vepřo-knedlo-zelo“ tu dostanete v solidním
čase a ucházející kvalitě. Vybavení
K lyžím, hůlkám, botám a kombinéze neza-
Rituálem na lanovce, zvláště pro mladší pomeňte přibalit i lyžařskou přilbu.
ročníky lyžařů, je plivat do komína chalupy,
nad kterou sedačky projíždějí. Komín jim to Náročnost
ovšem vrací v podobě kouře, kterým se je Červená sjezdovka je vhodná pro středně
snaží zahalit. dobré lyžaře. Úplný začátečník tu nemá co
pohledávat.

23
3 Rokytnice – lyžařský ráj začátečníků

Vývoj lyžařských středisek probíhal stejnou nedávno byla největší atrakce – lanovka na
raketovou rychlostí jako vývoj počítačů. Lysou horu – zapovězena snowboardistům.
V obou oborech, bohužel – bez valné české To již dnes naštěstí není pravda. Přesto se
účasti. Neutěšený stav dokumentuje druhé sem vyplatí aspoň jednou za rok zajet. Jsou
největší tuzemské centrum lyžování Rokyt- tu nejdelší sjezdovky v Česku, ideální svahy
nice nad Jizerou. Pokud lze francouzská pro začátečníky, děti či rekreační lyžaře
lyžařská střediska přirovnat k computerům a fascinující tratě pro turistiku na běžkách.
s windows a internetem, o jejichž technic- Nekupujte si tedy týdenní permanentku,
kém fungování nemusí mít jejich majitel ale každý den užívejte jinak.
žádnou představu, tak Rakousko a Itálie
jsou na úrovni domácích počítačů, které Krásné louky
je nutné krmit daty z „cédéček“. Krkonoše Klenotem Rokytnice nejsou prudké sjez-
potom připomínají počítače s černobílou dovky, jak by se na první pohled zdálo, ale
obrazovkou a operačním systémem MS krásné louky pro začátečníky. Je jich tu do-
DOS – těm se každý příkaz musel zadávat statek, obvykle se na vlecích netvoří fronty
ručně. a obslužný personál je ochotný. Všechny
jsou totiž v soukromých rukou.
Jednotlivé areály nejsou propojené, do okol-
ních středisek nevede jediná lanovka, spo- Nejlepší svahy tohoto druhu jsou Modrá
jení do podhůří je špatné a vlekaři se sotva hvězda a Sachrovka nad Horním náměstím.
dohodnou na jednotné permanentce. Ještě Dlouhé a široké louky s dostatkem místa

24
na okrajích tratí, dobrými
dojezdy a kvalitní úpravou
sněhu umožňují prožít ra-
dost z lyžování i těm nejbáz-
livějším „padavkům“. Modrá
hvězda má navíc dětský ly-
žařský kolotoč a provazový
vlek pro naprosté začáteč-
níky a malé děti, není tedy
divu, že sem míří mnohý
školní výcvik. Lepší jezdci
tu sice jen pilují techniku,
ale i to na pěkné sportovní
odpoledne stačí.

O něco náročnější, méně

upravené a většinou více
zaplněné jsou dva svahy pod studenovským
skiareálem zvané Udatný a Zlatá podkova. Nejdelší sjezdovky
Na loukách nad Rokytnicí se točí ještě ně- Teprve teď si můžete začít užívat. Na výběr
kolik dalších soukromých vleků, které slou- je čtyřsedačková lanovka na Lysou horu
ží především místním lidem a návštěvníkům a šest vleků.
nejbližších penzionů. Malé vleky jezdí také
na vzdálenějším Rezku, na Dvoračkách Z vrcholu vede doleva modrá sjezdovka.
a v Rokytnu. Zpočátku nízkým lesem, aby se dostala
na široké louky u chaty Lovčenky prudkým
Rodinným areálem je Studenov, sem se sjezdem k lanovce. Zvláště okolo Lovčenky
vyplatí zajet s dětmi, které už umějí trochu je nutno dávat dobrý pozor. Tady se koncen-
lyžovat. Pět vleků tady obsluhuje tři delší trují lyžařské školy, kurzy a „bezhlaví“ jezdci.
a jednu kratičkou sjezdovku. Všechny jsou Pokud mluví dánsky, vlámsky nebo němec-
na pomezí obtížnosti mezi modrou a červe- ky, tím hůř pro vás. Obvykle mají dost odva-
nou. Snowboardisté si někde v ústraní staví hy a málo toho na lyžích umějí.
skokanské můstky, děti často mizí v hájcích
rozházených po svahu, aby s výskáním pro- Od horní stanice lanovky doprava se může-
jeli dráhu mezi stromy, a mnohý dospělý si te vydat nejhezčí zdejší tratí. Je to červená
rád poskočí na muldách vzniklých v minu- sjezdovka, často zatáčí, mění sklon, ale je
losti při vybírání kamení z chudých políček.
dost široká a není na ní vyloženě nebez-
pečné místo. Je to jedna z nejkrásnějších
K těmto sjezdovkám nejezdí skibus, musíte klasických sjezdovek v Česku. A také nej-
autem nebo taxíkem. Silnice do prudkého delších. Modrá i červená totiž měří okolo
kopce bývá často namrzlá a uklouzaná. Sně- tří kilometrů.
hové řetězy tady nikdy nejsou na škodu.

25
 Parametry sjezdovek Jak se tam dostat
Do Rokytnice jeďte osobním autem, proto-
Název Převýšení Délka že provozovatelé hromadné dopravy na ly-
STUDENOV
žaře zřejmě zapomněli. Příjezd autobusem
či vlakem je komplikovaný, ztratíte při něm
Modrá 302 m 1300 m hodně času a možná i nervů. O večerním
autobusovém spojení mezi jednotlivými
Červená 302 m 1300 m středisky v Krkonoších a v Podkrkonoší si
Hranice 59 m 408 m můžete nechat jen zdát. Padne tma a běž-
kař se už ze své túry nevrátí jinak než na
Centrum 34 m 255 m lyžích nebo stopem. Po Rokytnici jezdí
skibus.
Koupaliště 37 m 90 m
Pařez 260 m 321 m Vybavení
Veškeré vybavení pro zimní sportování urči-
HORNÍ DOMKY tě využijete! Sjezdovky, běžky, saně, boby,
brusle a případně sněžnice a pohorky vez-
Turistická 650 m 3200 m měte s sebou.
Přibližovák 239 m 1300 m
Náročnost
Kaprun 50 m 300 m Rokytnice je komplexní středisko pro
všechny typy lyžařů (mimo milovníků jízdy
Padák 80 m 120 m ve volném terénu). Nejvíce toho ale nabízí
lyžařům, kteří hledají mírné a široké sjez-
Křížek 103 m 400 m
dovky pro pohodové sjezdování.
Slalomák 290 m 850 m
Kam zajít na jídlo
Červená FIS 590 m 2600 m Klasikou, která si drží už z dob hlubokého
socialismu úroveň, je bouda Dvoračky – vy-
Dědek 80 m 330 m
soko na svazích Lysé hory. Je ideálně polo-
Dřevařská 330 m 000 m žená pro běžkaře, kteří sjíždějí od Labské
louky, i pro sjezdaře, kterým stačí z červené
MODRÁ HVĚZDA sjezdovky odbočit u reklamní tabule doleva
a projet lesem k boudě. Doporučujeme kr-
Modrá hvězda 114 m 814 m
konošské speciality, např. borůvkový koláč,
Bahýnka 80 m 35 m vdolky nebo polévku kyselo. Výborné jsou
housky a rohlíky z místní pekárny.

Zatímco na Dvoračkách se budete cítit

domácky, v hotelu Rezek v lesích na po-
mezí Vítkovic a Rokytnice si užijete spíše
pocitu rekreanta na horách. Atmosféra tu
na vás dýchne šedesátými lety. Ale nic ve

26
zlém, vaří tu opravdu dobře a pivo, které tu
pod bufetem, zdraví se tu kamarádi, kteří
točí, má správný říz. Od Dvoraček je to semsem jezdí léta, i rekreanti, kteří neměli čas
deset kilometrů po příjemně klesajících popovídat si na velké sjezdovce. Příjemní
cestách. vlekaři pomáhají nasednout na vlek kaž-
dému, kdo to jen trochu potřebuje. Prostě
Přímo v Rokytnici si zajděte do hospůdky starosvětská pohoda s kelímkem něčeho
U Vocta. Není to žádná sterilní turistická horkého v ruce.
vývařovna, ale poctivá hospoda, kam chodí
především místní obyvatelé. Je umístěná ve Kde se vykoupat
staré roubence, kterou najdete nad Modrou Nejbližší aquapark je v Jičíně na okraji
cukrárnou, zhruba na polovině cesty mezi města v Revoluční ulici. Speciální autobu-
Dolním a Horním náměstím. Doporučuje- sy jezdí z Rokytnice k libereckému aqua-
me především pivo a k tomu nějakou klasic- parku Babylon.
kou přílohu z denní nabídky.
Další aktivity
Budete-li večer lyžovat, určitě nezapomeňte V létě je Rokytnice rájem pro zdatné
na Sachrovku. Pod sjezdovkou je občer- cykloturisty na horských kolech a pěší
stvení, které sice nabízí bufetový standard turisty. Lanovka na Lysou horu je však
kávu-čaj-pivo-sušenky-párky, ale důležitá je mimo provoz. Na jaře je město základnou
tu přátelská atmosféra. Osvětlenou sjez- pro extrémní kajakáře a raftaře, kteří se
dovkou se vozí maminy, které se nechtějí vydávají do peřejí horní Jizery. Splutý byl
předvádět přes den, párkrát se sklouznou dokonce i Huťský potok – od kostela k ús-
i dospělé páry, jejichž děti mezi tím sáňkují tí do Jizery.

27
4 Lyžařské safari ve Špindlu
Nejdražší, nejlepší a nejnavštěvovanější
– to je pro lyžaře Špindlerův Mlýn. Kdo Hromovka
v krkonošském středisku aspoň jednou Jízdenku si koupíte na dolní stanici sedač-
nelyžoval, nemůže tvrdit, že zná české hory. ky a vydáte se nahoru. Okolo desáté hodiny,
kdy chce vyjet na sjezdovky nejvíce lyžařů,
Původně malá dřevařská osada se za první to znamená třeba i půl hodiny ve frontě.
republiky změnila na mondénní letovisko Z Hromovky dolů vedou dvě sjezdovky.
s přepychovými hotely. Za socialismu se Doporučujeme napřed zkusit pravou (při
stala rekreační oblastí se stovkami podniko- pohledu z kopce dolů) frekventovanou
vých chat nevalné úrovně a nyní se mění na modrou. Po ránu ještě nebývá přeplněná
centrum turistického průmyslu evropské- a nabízí svezení plné terénních zlomů a za-
ho formátu. Projeďme si sjezdovky, které táček. Pokud bude dost sněhu, lze se pustit
špindlerovská permanentka nabízí. Nic ta- i na levou červenou, ale pozor na několik
kového jinde v tuzemsku není možné. Auto- záludných míst. Nejprve je to úzká trať v le-
busové nádraží a tři hlavní parkoviště stojí se, která se sice rozšiřuje, ale zároveň nená-
přímo pod první lanovkou na Hromovku. padně nabírá na sklonu. Najednou zjistíte,

28
že jedete po bubnu, pod
který není vidět. Pod
bubnem se trať zase zu-
žuje a mezi smrky bývá
pokrytá ledem nebo je
vydřená až na zmrzlou
hlínu. Z lesa vyjedete
velmi rychle na louku,
ale ta překvapuje něko-
lika mezemi a velmi roz-
bitou tratí. Naštěstí už to
k lanovce není daleko.
Lanovkou na Hromovku
vyjedete ještě naposled.
Sjedete kousek po zná-
mé modré a na jediném velkém rozcestí tě jednou, a teď už kompletně, si sjedete
odbočíte doprava a sjedete do centra veš- znovu modrou sjezdovku po levé ruce. Na
kerého lyžování – Svatého Petra. Pláně potom můžete vyjet podruhé, abyste
kousek vpravo od modré sjeli ještě červe-
Svatý Petr nou. Na to, jak je místy prudká, tu jezdí dost
V tomto areálu najdete lyžařské školy, půj- nešikovných lyžařů a snowboardistů. Před
čovny sportovního vybavení, restaurace, sjezdem se ještě můžete zastavit na svači-
bufety a také toalety. Vyjíždějí odtud dvě nu v nepříliš noblesní boudě Na Pláni.
lanovky, na které je většinou nutné vystát
fronty desítky minut. Vydejte se na větší Ze Svatého Petra vede ještě druhá lanovka,
z nich a nechte se vynést na Pláně. Ješ- a to okrajem prudkého svahu zvaného Čer-
ný hank. Lanovka končí ve dvou třetinách
sjezdovky a je nutno přestoupit na vlek.
Jestli modrá sjezdovka na Hromovce bývá
plná, tak tady začíná opravdové běsnění.
Teprve od konečné stanice lanovky padá
dolů pověstný buben, který sjezdovku mění
z červené na černou. A po něm padají i de-
sítky lyžařů. Je tak prudký, že se těžko brzdí
po zádech i po břiše. Vlevo od dojezdu sjez-
dovky je pravidelně upravovaná U-rampa,
pod ní lze vyzkoušet vysoký a daleký skok.
Konají se zde snowboardové závody a ex-
hibice. Součástí snowparku je zábradlíčko
a několik dalších překážek.

Malé vleky
Obětujete-li kilometr chůze do kopce, mů-
žete si sjet i dvě závodní slalomové sjez-
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com)
29
00 Nadpis

30
dovky na Stohu. Nemají jiné využití než pro
trénink a závody. Jsou to nezajímavé svahy
stále stejné obtížnosti mezi červenou a čer-
nou, často vyfoukané, a z centra Špindlero-
va Mlýna je tam daleko. Proti nim ve svahu
jezdí krátký vlek Horal především pro místní
chalupáře a návštěvníky podnikových chat.
Ze Svatého Petra sjedete lyžařskou cestou
po levé straně potoka do Špindlerova Mlý-
na. Téměř z centra vyjíždí vlek Krakonoš.
Vpravo stojí za to sjet dvě přibližně stejně
těžké červené sjezdovky. Úzký průsek v le-
se střídá dlouhý traverz po louce a končí
padákem na dojezdu.
Medvědín
Odpoledne se skibusem přesunete pod
Medvědín. Budete-li mít štěstí, budete na
lanovku čekat jen pár minut. Za hezkých
slunečných víkendů ovšem počítejte s nej-
méně půlhodinou, kterou budete muset
prostát při čekání, až na nás dojde řada.
Kdo nervózní atmosféru ve frontě nevydrží,
může zajít do drahého iglú-baru nebo lev-
nějšího kiosku.
dolní stanice vleku se sjezdovka rozšiřuje,
ale také klikatí. A na lyžaře si připraví ně-
kolik terénních zlomů. Závěrečný sjezd do
levotočivé zatáčky je pastí pro nezkušené
začátečníky. Ledové nebo alespoň vydřené
plotny se tu střídají s nahrnutými závějemi
sněhu, a tak se na prudkém svahu odehrá-
vají komické scény.
Horní Mísečky
Na Medvědín vyjedete ještě jednou a po
pár krocích od lanovky do kopce pojedete
na Mísečky. Trať vede nejprve mírně po letní
silnici a teprve po pár stech metrech se ocit-
nete nad červenou sjezdovkou. Zastavte se,
naberte dech a vrhněte se ze silnice dolů
na sjezdovku. Zpočátku velmi strmý svah
přejde do mírnějšího a příjemně vás dovede
k vleku. Užijete si mírného sjezdu a pokra-
čujte plochou sjezdovkou po louce, která je
určena především začátečníkům.
Na závěr dne se z Míseček vyvezete dvěma
vleky nazpátek na Medvědín a vychutnáte
si nejdelší špindlerovský sjezd o délce přes
pět kilometrů. Není to žádný „padák“, ale

Na lanovku se pořádně oblékněte, proto-

že v horní polovině jízdy většinou fouká po
bezlesých pláních mrazivý vítr. Černá sjez-
dovka vlevo od lanovky je zřejmě nejlepším
carvingovým terénem v republice. Nebývá
tu moc lidí, sklon je sice velký, ale stále
stejný a sjezdovka je široká. Můžete tu tedy
bezstarostně „krájet“ jeden oblouk za dru-
hým. V polovině svahu končí nejhezčí úsek
sjezdovky a lze jen doporučit, abyste tady
odbočili doprava a na Medvědín se vyvezli
vlekem pod lanovkou. U horní stanice se
můžete zajít ohřát do lyžařského bufetu.

Vpravo od lanovky vede krásná červená,

kde je všechno, jak má být. Nejprve dlouhý
rovný úsek bez nebezpečných překážek, od
31
 pomalé turistické povození s kopce. Často
ho jezdí i běžkaři. Nebo spolu s červenou
Parametry sjezdovek
značkou zamíříte po silnici na Mísečky, Název Převýšení Délka
ale tam, kde doleva dolů padá sjezdovka,
pokračujete stále dál. Lesem dojedete na Hromovka 280 m 1110 m
Masarykovu silnici ze Zlatého návrší. Na
Davidovky 200 m 1500 m
frekventované křižovatce dejte přednost
jako v autě zprava a sjeďte na Horní Mí- Krausovy boudy 260 m 1500 m
sečky. Jestliže vás tady předjede běžkař,
nedivte se. Asi má dobře namazáno. Pokud Slavie 100 m 350 m
se zde neubytujete, přejeďte sjezdovky
Slovan 40 m 250 m
mezi dolním a horním vlekem, kterými jste
jeli nahoru, zamiřte na Vodovodní cestu. SVATÝ PETR
Turistická sjezdovka místy přechází téměř
do roviny, ale také umí dát na jednom Turistická 450 m 2700 m
prudkém ledovatém zlomu nepozornému
Červená FIS 450 m 950 m
lyžaři co proto. Mezi ledem se totiž kutálí
dost hlinitých zmrazků a nenápadných Červená 450 m 2150 m
kamínků. Sjezd končí buď u dolní stanice
lanovky na Medvědín, nebo přímo v centru Černá FIS 180 m 550 m
Špindlerova Mlýna. Na lyžích se dá dojet až
k autobusovému nádraží, tam, kde jste brzy Stoh 200 m 600 m
ráno začali. Stoh 220 m 750 m

Co jste vynechali Horal 60 m 300 m

Jestliže bylo pěkné počasí, nějakým zázra-
CENTRUM MĚSTA
kem se vám podařilo vyhnout frontám na la-
novky a moc jste při lyžování neodpočívali, Krakonoš I 160 m 700 m
stihli jste za den objet skoro všechny sjez-
dovky ve Špindlerově Mlýně. Vynechali jste Krakonoš II 280 m 750 m
pouze Davidovky u stejnojmenných bud
MEDVĚDÍN
vysoko nad městem směrem na Petrovku
(je to daleko, vlek jezdí jen občas a dlouhá Černá 280 m 1000 m
modrá sjezdovka není dobře upravovaná),
Krausovy boudy v Labské u příjezdu do Červená 490 m 2300 m
města (dlouhá luční středně obtížná sjez-
dovka) a krátké vleky Slavia a Slovan. Červená 210 m 1100 m
Turistická 490 m 3700 m
Jak se tam dostat
Autem pojedete přes Jičín nebo Trutnov
a dál okolo Vrchlabí do Špindlerova Mlýna.
Z Prahy je nutno počítat nejméně se dvěma ná. Každý den je na ní mnoho dopravních
hodinami jízdy. Pozor! Nad Vrchlabím bývá nehod, nejvíce se jich odehrává v úseku
silnice zledovatělá, zasněžená a neposypa- Studený průchod.
32
Vlak jezdí pouze do Vrchlabí. Autobusy při-
jíždějí z velkých měst až do centra Špindle-
rova Mlýna pod lanovku na Hromovku.
Návrat bývá problematický, protože na
konci víkendu jsou autobusy přeplněné. Na
hřeben ke Špindlerovce jezdí každou půlho-
dinu placený autobus ze Špindlerova Mlýna.
Po městě jezdí zdarma skibus.
Vybavení
Když už vyrazíte do nejdražšího českého
střediska, bylo by škoda na výborně uprave-
ných sjezdovkách bojovat se starými lyžemi
a tupými hranami. Servisy jsou ve Špindle-
rově Mlýně na každém rohu a totéž lze říci
i o půjčovnách. Lyže tu mají rozděleny na tři
cenové kategorie – staré práskačky, ojeté
modely a loňské novinky. První kategorii
doporučujeme ponechat jiným zájemcům,
než jste vy. Kvůli silnému provozu je záhod-
no v každém případě používat přilbu.
Náročnost
Špindlerův Mlýn sice nabízí sjezdovky
všech obtížností, ale abyste si je všechny
vychutnali, měli byste být aspoň středně
dobrými lyžaři. Počítejte s návalem nejen na
vlecích a lanovkách, ale také na tratích.
Další aktivity
Běžkařské trasy v okolí Špindlerova Mlýna
jsou excelentně upravované. Čím dál více
sportovců proto přechází z klasického stylu
na bruslení. Turisté stále jezdí na hlavní krko-
nošský hřeben, kde si mnohdy musejí vyšla-
pat vlastní stopu. Ve Svatém Petru bývá ve
starém lomu nastříkán led pro trénink lezení
s mačkami a cepínem. V létě jsou všechny
lanovky v provozu pro pěší turisty i cyklisty.
Po modré sjezdovce z Plání dokonce vede
„čistokrevná“ sjezdová trasa vhodná pro ce-
loodpružené sjezdové speciály.
33
34
35
5 Pec pod Sněžkou – úžasný výhled na nejvyšší horu
Mezi symboly krkonošského lyžování patří
Pec pod Sněžkou. Ne proto, že by tu byly
bůhvíjaké sjezdovky nebo běžecké dráhy.
Jde o polohu pod nejvyšší českou horou.
Výhledy jsou tu daleké, tratě jsou po většinu
dne na slunci, túry kryté proti větru.
36
Za půl dne si můžete vychutnat všechny
sjezdovky v Peci. Začíná se hned v centru
na autobusovém nádraží. Popojdete pár de-
sítek metrů, překročíte potok a necháte se
vyvézt postarším vlekem na louce za chatou
Šohajka. Od jeho horní stanice vede dopra-
va mírně klesající lesní svážnice. Dovede
vás ke dvěma rychlým vlekům na Javor.
Pokud není vlek za Šohajkou v provozu,
můžete k Javoru popojet skibusem.

Červený Javor
Po obou stranách vleků se můžete povozit
na prudkých svazích červených sjezdovek
Javor I a Javor II. Nic moc zajímavého na
nich ovšem není, protože jsou bez jediné
zatáčky.

Z horní stanice Javoru vás další svážnice

doprava dovede na modrou sjezdovku Vy-
soký svah. Ta je určitě o hodně zajímavější
než Javory, protože se na ní střídá louka, Nejkrásnější Klondike
občas jedete přes meze, míjíte několik Vyberte si prozatím vlek Zahrádky. Vy-
horských chat a nakonec projedete lesem. zkoušejte stejnojmennou modro-červenou
V jednom místě se nastupuje na dva vleky sjezdovka podél lesa a vyvezte se ještě jed-
a jednu lanovku do tří světových stran. nou. Vlevo od horní stanice jezdí na široké
pláni pět kratších vleků. Tomuto koutu se
říká Klondike. Nabízí nejkrásnější lyžování
Parametry sjezdovek v Peci, sníh tu leží dlouho do jara, pohled
na majestátní Sněžku je odtud okouzlující.
Název Převýšení Délka Lyžování je zde variabilní – vybrat si může-
te mezi mírnými širokými svahy, prudšími
Javor I 246 m 1320 m sjezdovkami v údolích potůčků. K dispozici
Javor II 246 m 1500 m je i snowpark. Navíc je tu během sezony
v provozu několik chalup s restauracemi,
Hnědý vrch II 150 m 600 m pár stánků s pitím i rychlým občerstvením.
Hnědý vrch 317 m 1510 m Až se nasytíte zdejších terénů, můžete sjet
Vysoký svah 152 m 1550 m Zahrádkami ke spodním stanicím vleků v le-
se a nastoupit na lanovku. Ta vás doveze na
Zahrádky 225 m 1320 m Hnědý vrch. Zdejší sjezdová trať kombinuje
lesní trasu se širokými loukami.
Zahrádky II 105 m 550 m
Klondike 60 m 400 m Na lyžích až do města
Návrat zpět do centra Pece vede zpět na
Zahrádky III 60 m 380 m Vysoký svah. Z něho v polovině odbočíte
doprava po široké lesní svážnici, která vás
Mulda 100 m 650 m dovede pod Javor. Tady počkejte na skibus,
Eso 115 m 650 m nebo můžete jet prošlapanou stezkou po
pravém břehu potoka až do Pece.
37
 Jak se tam dostat
Pec pod Sněžkou je dobře dostupná auto-
busy z celých Čech. Časté spoje jezdí pře-
devším z Trutnova, Hradce Králové a Prahy.
Z Trutnova navíc jezdí od rychlíků speciální
skibus. Skibusová doprava zadarmo spoju-
je Pec s Janskými Lázněmi, Malou a Velkou
Úpou. Na tuto oblast lze koupit jednotnou
lyžařskou permanentku.
Vybavení
Čím lepší lyže budete mít, tím si ježdění více
užijete. Na svazích jsou ovšem k vidění i po-
starší kousky výzbroje a nikomu to nevadí.
Pec pod Sněžkou je v tomto ohledu velmi
tolerantní středisko. Půjčovny jsou dosta-
tečně zásobené po celou nejvyšší sezonu.
Náročnost
Téměř polovinu lyžařů v Peci tvoří hromad-
né a školní zájezdy. Pro ně je skiareál jako
38
stvořený – krátké nenáročné loučky střídají
trochu těžší červené sjezdové tratě.
Další aktivity
Kdo nejede do Pece se sjezdovkami, třímá
v rukou běžky. Takových lidí je v Krkonoších
třetina. Oblíbené jsou turistické trasy na
Černou horu (5 km) a Výrovku (8 km). Krá-
lovskou túrou je výlet na Sněžku. Lanovkou
vyjedete buď na samotný vrchol, nebo jen
na Růžovou horu, nebo dokonce na Portá-
šovy boudy, a na nejvyšší bod v Česku do-
jedete na lyžích. Závěrečný kopec zdoláte
pěšky s lyžemi na ramenou a na druhé stra-
ně sejdete podél řetězů ke Slezské boudě.
Potom pojedete po pláních k Luční boudě
a těsně před Výrovkou uhnete do Modrého
dolu a prosvištíte nazpátek do Pece. Jedná
se o celodenní výlet. Trasa sice měří jen
dvacet kilometrů, ale překonává se při ní
velké převýšení.
 Černý Důl je skiareál pro zábavu 6
Do skiparku Černý Důl se vyplatí zajet
začátečníkům i vyspělým lyžařům. Jeden
den se tu dá obstojně prožít na lyžích či
snowboardu. Kromě lyžování si tu užijí spo-
lečenského života. Pořádají se tu karnevaly
a snowboardové soutěže pro veřejnost, na
dojezdu hraje reprodukovaná hudba a po
lyžování si můžete vybrat z široké nabídky
zábavných programů.
Páteří areálu je trojsedačková lanovka,
která spojuje nejnižší a nejvyšší místo skia-
reálu. Stojí tedy za to, abychom na ni vyrazili
jako první a obhlédli z ní většinu zdejších
sjezdovek.
Nejlepší sjezdovka Špičák vede vlevo
(při pohledu s kopce dolů) od lanovky, ve
spodní třetině ji překřížíte a dojedete k sa-
moobslužné restauraci u dolní stanice. Tato
červená trať má na podhorské středisko
slušné parametry – délku 1200 m a pře-
výšení 270 m.
39
 O něco kratší jsou ješ- le lanovky, vybudovaných zdejšími snow-
tě dvě červené vedlej- boardisty včetně big airu, který umožňuje
ší sjezdovky Vápenka až dvacet metrů dlouhé lety.
a U lomu s převýše-
ním 157 m. Na ně se Kuriozitou turistického charakteru je trasa
dostanete nejdelším dlouhá skoro dva kilometry, která vede v te-
vlekem areálu, talířo- rénu jen po vyjetých stopách od horní sta-
vým U lomu. nice lanovky hodně vpravo nejprve po lou-
kách, potom ostře zatáčí okolo osamělého
Ostatní sjezdovky jsou stromu a přes několik mezí se dostane do
široké modré, z nichž lesa – kudy prokličkuje po úzkých pěšinách
především Bönischo- – a zamíří k dolní stanici lanovky.
vy boudy stojí za vyzkoušení. Sjezdovku ob-
sluhuje kotvový vlek. Je trochu odstrčená Dva krátké vleky nejníže v celém areálu těs-
od hlavního ruchu, a proto je na ní málo lidí, ně nad parkovištěm jsou ideální pro výcvik
sníh zde vydrží déle a v lepším stavu. Bö- dětí i dospělých. Dají se na ně koupit zvláštní
nischovy boudy najdete na západním svahu levnější permanentky. Jeden z vleků je kla-
pod horní stanicí lanovky, zatímco všechny sický talířový, ale velmi zpomalený, a tak se
ostatní sjezdovky se vinou po jižním svahu. na něj nemusí bát vstoupit ani ten, kdo stojí
Nelze zapomenout na několik skoků ved- na lyžích první den. Ještě jednodušší je ma-

40
linkatý vlek, na jehož laně jsou ve výšce pasuVybavení
navlečené plastové úchyty, za které se stačí Černý Důl je středisko, kde si lyžaři i snow-
držet rukama. Kdykoliv se můžete pustit. boardisté porovnávají nejen umění na sva-
hu, ale také módní oblečení a výzbroj.
Parametry střediska
POČET LANOVEK: 1 Náročnost
POČET VLEKŮ: 10 Při sjezdování v Černém Dole se určitě
CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVÝCH TRATÍ: 8 km nepředřete. Sjezdovky nejsou moc dlouhé
CELKOVÁ DÉLKA BĚŽECKÝCH TRATÍ: 29 km a většina z nich je modrá, některé se blíží
PŘEVÝŠENÍ: 300 m obtížností i červené.
NADMOŘSKÁ VÝŠKA SPODNÍ
STANICE: 600 m n. m. Další aktivity
Vícedenní skipas umožňuje lyžovat ještě
Jak se tam dostat v nedalekých Mladých Bukách a Dolním
Jedete po silnici z Vrchlabí na Trutnov, na Dvoře, což jsou střediska podobného cha-
velké křižovatce odbočíte doleva na Čistou, rakteru jako Černý Důl.
kterou projedete a pokračujete dál na Čer-
ný Důl. Na náměstí odbočíte doleva a po
pár metrech zaparkujete na bezplatném
parkovišti.

41
7 „Ochutnejte“ noční Krkonoše
Noční lyžování v Krkonoších má své kouzlo
především pro zaměstnané lidi. Mohou po
práci vyrazit na hory a užít si sněhu. Lyžařů
na svazích bývá málo, samozřejmě je horší
viditelnost a obvykle i velká zima. Uvádíme
výběr nejzajímavějších osvětlených sjezdo-
vek.
Do Herlíkovic z Prahy
Lyžování v Herlíkovicích je výhodné přede-
vším pro obyvatele hlavního města. Skibus
z Prahy odjíždí ve čtyři hodiny odpoledne
a vrací se okolo jedenácté. Od šesti do
devíti hodin lyžujete. Organizace je výbor-
ná. V ceně permanentek je i autobusová
doprava. Kotvový vlek se rozjíždí přesně
v šest hodin, sjezdovka je po odpolední
lyžování upravená. Během lyžování fungují
dva bufety.
Jezdí se po modré sjezdovce Severní I
(délka 700 m), ale světla je dost i v malém
snowparku. Osvětlená trať není vhodná
pro úplné začátečníky, protože je poměrně
prudká a úzká. Kdo přehlédne plůtky na ex-
ponovaných místech, skončí v lese.
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
42
Strážné především pro místní
Nad Vrchlabím, ve vedlejším údolí než jsou
Herlíkovice, je skrytý menší osvětlený svah
ve Strážném. Je to modrá, 300 m dlouhá
sjezdovka. Podél ní jezdí kotvový vlek. Lyžu-
jí tu především rodiče s dětmi z chat okolo
Strážného. Výhodou je, že na sjezdovce
bývá velmi málo lidí.
Večer se do Strážného dostanete jen au-
tem. Parkoviště je placené a hlídané. Přímo
na sjezdovce je otevřený bufet, ve Strážném
na parkovišti je restaurace.
Na Černou horu
z Pece a Janských Lázní
Nejdelší krkonošská osvětlená sjezdovka
Protěž (délka 1800 m) je v provozu v Jan-
ských Lázních. Podle označení by měla být
červená, ale obtížná je jen její horní polovi-
na, dole se dojíždí po mírném svahu. Lyžaře
vyveze nahoru nová čtyřsedačková lanovka.
Její sloupy stojí uprostřed sjezdovky.
Skibus sváží zájemce o noční lyžování ze
Svobody nad Úpou a Horního Maršova.
Kyvadlová doprava jezdí z parkoviště v Jan-
ských Lázních k Protěži. Ze vzdálenějších
míst se musí přijíždět autem. U dolní sta-
nice lanovky funguje noční skibar s vyššími
cenami.

Hromovka pro místní

Špindlerovská Hromovka má jako jediná
z osvětlených krkonošských tratí parametry
opravdové sjezdovky. Je na pomezí obtíž-
nosti červené a modré sjezdovky.

Parkoviště pro osobní auta je přímo u dolní

stanice lanovky. U auta si můžete nazout
lyže a vrhnout se do nočního lyžování. Nebo
přijdete pěšky z některého penzionu či
hotelu, kterých je ve Špindlerově Mlýně
opravdu dost.

STUPNICE OBTÍŽNOSTI SJEZDOVÝCH TRATÍ

ZELENÁ téměř vodorovné přejezdy, traverzy svahů a lesní svážnice využívané
jako sjezdové tratě. Vhodné spíše pro turistiku než sjezdování.

MODRÁ mírné svahy pro děti a rekreační lyžaře, zkušenější lyžaři je sjedou i na
běžkách. V tuzemských poměrech se na nich občas vyskytne prudký
sklon či úzká zatáčka. Buďte proto ve střehu!

ČERVENÁ středně těžké sjezdovky akceptovatelné pro většinu lyžařů. Jsou ob-
vykle nejoblíbenější a nejfrekventovanější. Často mění sklon a směr.
Největší nebezpečí číhá pod skoky nebo v nepřehledných místech,
kde se mohou hromadit posedávající snowboardisté, aniž by je přijíž-
dějící mohli vidět.

ČERNÁ nejprudší padáky. Nevyrovnají se ovšem alpským černým, protože na

našich oblých kopcích tak prudké svahy nenajdete. V Česku se na
černých sjezdovkách odpoledne většinou vytvoří boule, nebo se sníh
vydře až na podkladový led či trávu.

43
 HLAVNÍ KRKONOŠSKÉ SKIAREÁLY
Nadmořská Délka Počet
Středisko výška sjezdovek vleků Internet
(m n. m.) (km)

Špindlerův Mlýn 702–1235 26 16 www.skiarealspindl.cz

Rokytnice–Horní Domky 630–1312 10,4 7 www.rokytnice.com

Rokytnice–Modrá hvězda 580–600 1,2 4 www.rokytnice.com

Rokytnice–Studenov 550–933 3,2 12 www.rokytnice.com

Harrachov 630–1020 6,9 3 www.skiareal.com

Janské Lázně 694–1260 11 14 www.cerna-hora.cz

Jilemnice 500–600 1 1 www.snowhill.cz

Pec pod Sněžkou 830–1215 10,8 11 www.skipec.com

Velká Úpa 708–1060 2,5 3 www.skiport.cz

Herlíkovice 800–1050 10 7 www.snowhill.cz

Černý Důl 600–1001 7,9 11 www.skipark.cz

Vítkovice–Aldrov 733–860 2,5 1 www.vitkovicevkrk.cz

Malá Úpa 780–1140 2,5 6 www.skiarealmalaupa.cz

Mladé Buky 560–670 3,6 7 www.skipark.cz

Žacléř 580–830 5,8 5 www.arrakis-zacler.com

Jablonec nad Jizerou 500–550 3 2 www.snowhill.cz

Benecko 610–870 2,5 8 www.benecko.com

Paseky 620–860 10 4 www.pizar.cz

Vysoké nad Jizerou 620–700 5 4 www.snowhill.cz

Dolní Dvůr 610–760 1 4 www.skipark.cz

Mostek 373–425 0,3 1 www.skiareal.mostek.cz

v areálu je snowpark
44
45
 BĚHÁNÍ NA LYŽÍCH
8 Rokytnická lyžařská turistika
Rokytnice není jen středisko sjezdařů, ale boudy a pramene Labe a vraťte se přes
také turistů. Vysloveně sportovní okruhy tu Dvoračky do Rokytnice.
nenajdete, ale projetých stop je tu opravdu
hodně. Nebo se můžete z Lysé hory vydat přes
Růženčinu zahrádku a rozcestí U čtyř pánů
Lanovka lehce zpřístupnila Labskou a Pan- dolů do Harrachova. Tam nasedněte na la-
čavskou louku, a tak není obtížné za dobré- novku, která vás vyveze na „Čerťák“, sklouz-
ho počasí dojet přes sedlo Kotle a Lysé hory něte se po modré sjezdovce a po rovince
na Zlaté návrší a potom dolů do Špindlerova a mírně s kopce přes Studenov a Kostelní
Mlýna. Nazpátek se vraťte autobusem nebo cestu se dovezte nazpátek do Rokytnice.
se od Vrbatovy boudy nespouštějte dolů do Tato trasa se dá díky lanovkám absolvovat
údolí, ale udělejte si okruh okolo Labské i s malými dětmi, protože do kopce půjdete

46
jen jednou do sedla Kotle. Jinak cesta vede
stále dolů nebo po rovině.

Pěkné dlouhé běžkařské sjezdy se dají

absolvovat také z Dvoraček na Rezek – Ex-
kurzní nebo Vlčí cestou. Pozor však na Jab-
loneckou cestu, protože ta se po slibném
začátku zužuje na kamenitou lesní stezku
a její sjetí je spíše bojem o zachování skluz-
nic a rovnováhu, než sportovním zážitkem.

Jak se tam dostat

Do Rokytnice jeďte osobním autem, protože
provozovatelé hromadné dopravy na lyžaře
zřejmě zapomněli. Příjezd autobusem či
vlakem je komplikovaný a ztratíte při něm
hodně času a možná i nervů. O večerním
autobusovém spojení mezi jednotlivými stře-
disky v Krkonoších a v Podkrkonoší si mů-
žete nechat jen zdát. Padne tma a běžkař
se už ze své túry nevrátí jinak než na lyžích
nebo stopem. Po Rokytnici jezdí skibus.

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

47
9 Ze „Špindlerovky“ na Labskou boudu
Samotným základem lyžařské turistiky Kolo, v polském názvosloví je to Velký
v Krkonoších je túra ze Špindlerovy boudy Šišák. Občas budete muset stoupat „stro-
po česko-polské hranici k Labské boudě, mečkem“ a možná i bokem. Samotný vr-
přes Vrbatovu boudu a Mísečky do Špindle- chol se obchází zleva, abyste se dostali na
rova Mlýna. Zdatní lyžaři ji určitě zvládnou okraj obrovského skalního kotle Sněžných
za půl dne, ostatní by si na ni měli vyhraditjam. Nechoďte k nim příliš blízko, protože
celý den. sněhové převěje tu bývají až několik metrů
dlouhé. Ze Sněžných jam sjedete rychlou
Autobus bez problémů širokou cestou k Labské boudě. Pozor ale
Ze Špindlerova Mlýna odjíždí každou hodi- na euforii z rychlosti, protože posledních
nu autobus plný běžkařů k hotelu Špindle- pár desítek metrů k Labi je cesta velmi
rovka na hlavním hřebeni Krkonoš. Ke cti prudká a špatně se tu brzdí.
dopravce je nutno podotknout, že pokud
je hodně cestujících, klidně nasadí jeden či Za špatného počasí
dva vozy na linku navíc. Nemusíte se tedy Sem na Labskou boudu se lze dostat za
bát, že byste se nahoru nedostali. horšího počasí od Petrovky přes Martinov-
ku lesní trasou pod hřebeny. Obvykle tady
Od parkoviště a konečné stanice autobusu vítr nefouká tak moc jako nahoře. Jízda je
vede táhlé stoupání na další boudu Petrov- také méně kopcovitá. Zato prudké sjezdy
ku. Tady se trasa dělí. Za hezkého počasí úzkými průseky stojí i v měkkém prašanu
jeďte stále po hřebenech, odkud jsou dale- za to.
ké výhledy na obě strany Sudet.

Dívčí a Mužské kameny Přes Zlaté návrší a Mísečky

První velké stoupání končí na Dívčích ka-
menech. Poláci jim říkají Slezské kameny.
O pár set metrů dál uvidíte po levé ruce
hromadu kamení zvanou Mužské kameny,
nebo podle Poláků České kameny. Od nich
míří stopa dolů do Černého sedla. Není
ostuda sundat si běžky a opatrně sejít dolů.
Mnohé komické pády jsou toho důkazem.
Černé sedlo je důležitým bodem při náhlém
zhoršení počasí. Je tu dřevěný přístřešek
na ukrytí před nenadálou vichřicí a můžete
odtud sjet během čtvrt hodiny po turistické
značce podél tyčí k Martinově boudě.
do Špindlerova Mlýna
Od Labské boudy (betonového monstra)
pokračujete po hraně Labského dolu. Tam
si dávejte pozor, abyste neztratili tyčové
značení a neuhnuli doleva nad nebezpečné
převěje Labského dolu. Dojedete na Zlaté
návrší s Vrbatovou a Hančovou mohylou.
Odtud vás čeká už jen příjemný sjezd lyžař-
skou dálnicí (Masarykovu silnicí) na Horní
Mísečky a závěrečné dva kilometry mod-
rou sjezdovkou zvanou Vodovodní cesta.
A ocitnete se na horním konci Špindlerova
Mlýna.

Stoupání na Vysoké Kolo Jak se tam dostat

Před sebou ještě nevidíte, ale tušíte velké, Autobus na „Špindlerovku“ jezdí celý den
dlouhé a nepříjemné stoupání na Vysoké ze Špindlerova Mlýna.

48
Vybavení Kde se najíst a napít
Protože trasa vede po hřebenech i pod nimi Doporučujeme vám minout restauraci v ho-
a mohou se na ní vyskytnout ledové vyfou- telu Špindlerovka a na boudě Petrovka na
kané plotny stejně jako hluboké návěje začátku výletu, abyste ušetřili čas. Pokud
prašanu či krásně projetá stopa, je třeba pojedete spodní variantou pod hřebeny,
být připraven na všechno. S sebou musíte narazíte na útulnou Martinovku s výborným
mít vosky na lyže, vhodnou bundu, která vás jídlem. Na Labské boudě funguje ubytování
ochrání před větrem, čepici, dvoje rukavice i restaurace. Na Vrbatově boudě najdete
a ponožky na výměnu a nějaké peníze ales- v samoobslužné hospodě stálý jídelní lís-
poň na horký čaj. Nezapomeňte mapu. tek, na němž vyniká výborná zelňačka, řízný
guláš a borůvkové koláče. Lyžařský bufet je
Náročnost v Jilemnické boudě v Horních Mísečkách.
Za pěkného počasí se můžete na tuto tůru Na konci túry ve Špindlerově Mlýně si mů-
vydat i s dětmi, které umějí jezdit na běž- žete vybrat mezi desítkami stánků, hospod
kách. Předem se ovšem připravte na to, že a restaurací.
pokud začne foukat vítr nebo sněžit, budete
muset co nejrychleji sjet do údolí.

49
50
51
10 Za dva dny přes Krkonoše

Zimní inverze, horský hřeben nad mraky, dě, že pojedete autem, zaparkovat auto na
ostré slunce září na bílý prašan. Tak takhle hlídaném parkovišti.
často vypadají ve zimě Krkonoše. Obětuj-
te tedy víkend, opusťte pošmourné nížiny Končit můžete první den na „Špindlerovce“
a vydejte se na nejkrásnější lyžařskou túru a do Špindlerova Mlýna sjet autobusem
v Česku. a druhý den se sem lze stejným způsobem
vrátit. Celý přechod se dá ukončit již v Horní
Přechod pohraničního hřebene Krkonoš Malé Úpě, kam občas zajíždí autobusová
není žádnou sváteční vycházkou ani kondič- linka. Kompletní přechod krkonošského
ní vyjížďkou ve sportovním dresu po upra- hřebene však končí až v Žacléři na nádraží.
vených stopách. Je to opravdová turistika,
která se v případě rychlého zhoršení počasí Pozor na návrat k autu! Pod horami sice
může změnit dokonce i v boj o život. Neje- vede silnice, ale téměř žádný autobus ne-
den lyžař tu už zabloudil a zmrzl nebo se spojuje Žacléř nebo Úpu s Harrachovem.
zřítil do ledovcového karu.
Krkonoše jsou drsné a krásné hory
Turistickým tempem trvá přechod hřebene Krkonoše jsou jediné tuzemské hory, které
dva dny. Nejvhodnější je začít v Harrachově, se vyrovnají Alpám, Tatrám či Karpatům.
jezdí tam autobus i vlak, anebo lze, v přípa- Do velehorských výšek jim sice pár stovek

52
metrů chybí, ale co se jim nedostává do ve-
likosti, to jim přebývá v drsném počasí. Na
pláních okolo Luční nebo Labské boudy
ve třinácti stech metrech to vypadá jako
v Nízkých Tatrách ve dvou tisících metrech
– kosodřevina, pár zakrslých smrčků a té-
měř nikdy neutuchající vítr. Sněžka či Luční
hora připomínají třítisícové alpské štíty –
rozpukané kamení, trocha mechu a prudké
změny teploty, mnoho sněhu a časté náledí.
Kotelní a Sněžné jámy nebo Labský důl
připomínají divoké amfiteátry v rumunském
Fagarášském pohoří – rozbité skály, laviny,
potůčky pod sněhem a na tom všem se usi-
lovně drží trochu trávy a pokroucené kleče.
Kdyby s vámi mohli jet naši předkové, byli
by překvapeni změnami. Mluví se tu česky,
nikde žádný dobytek, většina starých chat
neexistuje, horské louky zarostly klečí, za
hranicemi je Polsko a jen tyčového značení
je snad více.
53
 Ukázkou, co se v těchto sudetských horách
v posledním století stalo, je okolí Luční
boudy. Od sedmnáctého století se zde
postupně postavilo mnoho dřevařských
a pasteveckých bud. Těsně před druhou
světovou válkou většinu spálila česká armá-
da z obav, aby se v nich neubytoval nepřítel,
za války v tom pokračoval wehrmacht a zby-
tek lehnul popelem za socialismu. Málokte-
54
ré chatě v Krkonoších se potom podařilo
vstát z popele alespoň v takové betonové
podobě jako Výrovka (původně Havlova
bouda). Štěstí ovšem neměla Rennerova
bouda směrem ke Kozím hřbetům, Obří
bouda pod Sněžkou a mnoho menších bud
od Klínovek po Modrý důl. Nemluvě o jejích
obyvatelích, kteří museli po válce kvůli své
národnosti odejít téměř všichni.
Časový plán – první den 2,45 h: Pramen Labe. Kromě šumavského
Z autobusu vystoupíte v Harrachově, lyže pramínku Vltavy je to nejposvátnější voda
dáte na ramena a stoupáte uježděnou sil- v Česku. Teď v zimě uvidíte jen rozcestník
ničkou podél Mumlavy. a možná mělkou prohlubeň ve sněhu, ale
ve sněhu pod námi stojí zídka s barevnými
30 min: Mumlavské vodopády. Největší, znaky všech měst, kterými řeka protéká.
asi desetimetrový stupeň přímo nad vy-
hlídkovým můstkem, sjel na kajaku poprvé 3 h: Labská bouda. Socialistický kolos,
před patnácti lety Jiří Šťastný. „Na hraně mi který nikdo nechce. Ochranáři by ji nejradě-
docela zatrnulo, byla to výška jako prase. ji zbourali, kdyby věděli jak. Turisté vzpomí-
Ale už jsem letěl a dopad byl dobrý,” popi- nají na starou dobrou chatu za dřeva.
suje těch několik vteřin na své internetové
3,30 h: Martinova bouda. Klasická horská
stránce. Že to nebyla žádná legrace, doku-
bouda. Pokud je krásné počasí, vyplatí se ji
mentuje druhý pokus Filipa Webera o pár
minout a jet přímo po hřebeni.
let později, který si po něm pobyl dva měsí-
ce v nemocnici. Dnes se vodopády skáčou
na kajaku častěji.
2 h: Vosecká bouda. Kousek odtud jsou
na turistické cestě vidět zbytky uřezaných
sloupů. Zde probíhaly jiné akce než spor-
tovní. Jsou to totiž pozůstatky po drátech,
které pomáhaly hlídat pohraničníkům vstup
do Polska.

55
 vzpomíná i na jiné dopravní prostředky. Za-
čátkem 90. let minulého století se tu totiž
posadily dva vrtulníky a z nich na své první
setkání vystoupili prezidenti Václav Havel
a Lech Walesa.
6 h: Luční bouda: Středobod mnoha tu-
ristických výprav ke Sněžce. Restaurace
evokuje předválečnou sudetskou hospodu,
kde se kromě jídla a pití tančilo na rozleh-
lém parketu.

Časový plán – druhý den

Od Luční boudy vyrážíte po pláních Úpské-
ho rašeliniště přímo ke Sněžce, která je
vidět na obzoru.
30 min: Slezský dům na polské straně
hranice nad Obřím dolem. Dobře je odtud
vidět Studniční hora, z jejíhož vrcholu přímo
do údolí se jezdíval poslední jarní sjezdový
závod. Traduje se, že jeden z německých
závodníků při něm letěl z hrany šedesát
metrů.
4,15 h: Petrovka. Další klasická horská
1 h: Sněžka. K vrcholu s polskou boudou,
bouda s hospodou a levným ubytováním.
která má tvar létajících talířů, a několika
4,30 h: Špindlerova bouda. Horský ho- českými budovami včetně lanovky vede
tel s několika boudami v okolí. Jezdí sem cesta podél řetězů. A ty jsou na sněhu nebo
autobus ze Špindlerova Mlýna. Stále se tu ledu vskutku zapotřebí. Z vyhlídkové terasy
občas sjede některý z odvážliv-
ců na lyžích přímo stržemi do
Obřího dolu. Na vrcholu jsou
dva české bufety.
3 h: Pomezní Boudy. Přes
chatu Jelenka s vyhlášenými
borůvkovými koláči prudce
sjedete do Horní Malé Úpy
s mnoha boudami a hotely růz-
né cenové kategorie.
6 h: Žacléř. Hřeben klesá do
úrovně lesa a přes Rýchorskou
boudu sjíždíte do městečka,
odkud jezdí vlak a autobus.
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
56
 Krkonošská lyžařská cesta 11

Zatímco hřebenovou túru přes Krkonoše Nechcete-li běžet po „magistrále“ můžete

lze v zimě přirovnat k páteři tamních běž- jet lanovkou z Harrachova na Čertovu horu.
kařských tras, „magistrála“ je jejich mícha. Mírně členitá pětikilometrová stopa vede
Sem se sjíždějí z různých stran skupinky ly- kolem Studenova přes Čertovu pláň na
žařů, aby se za pár kilometrů zase rozjely porozcestí Ručičky s dřevěnou sochou Krako-
svém. Devadesátikilometrovou trasu Krko- noše. Kousek před Studenovem se vyplatí
nošské lyžařské cesty, mezi lyžaři známou využít značenou třistametrovou odbočku
jako tzv. magistrála, využívá v zimě každým k Janově skále, kde se otevírá nádherný vý-
rokem kolem jednoho milionu z celkových hled na sousední Jizerské hory se špičatou
tří milionů návštěvníků Krkonoš. dominantou Ještědu. Od sochy Krakonoše
pokračujete po žlutě vytyčené čtyřkilomet-
Start v Harrachově rové stopě vzhůru ke Krakonošově snídani.
Trasu lze rozdělit do několika etap. Červeně Zde stoupání pokračuje směrem na dva ki-
značená stopa, začínající u harrachovského lometry vzdálenou Voseckou boudu v nad-
autobusového nádraží zprvu zvolna stoupá mořské výšce 1270 m n. m.
údolím říčky Mumlavy k sedm kilometrů
vzdálené Krakonošově snídani – křižovatce Zlaté návrší
cest při soutoku Malé a Velké Mumlavy, ve Další stoupání vás čeká směrem k místu
výšce 1000 m n. m. U čtyř pánů na Labské louce a na nejvyšší
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
57
 ny s dětmi. Pro ty jsou vhodnější upravené
stopy okolo lyžařských středisek.

Dálková lyžařská trasa pokračuje ze

Špindlerova Mlýna přes Kopřivník, kolem
Klínových bud, Dvorské boudy a Pražské
boudy na Černou horu (1299 m n. m.). Ze
Skiareálu Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně
je nejlépe nechat se vyvézt lanovkou na
Pláň (1000 m n. m.) a pokračovat po čer-
bod magistrály Zlaté návrší (1425 m n. m.). veně značené magistrále kolem boudy Na
Šířkou připomínající dálnici se vám nabízí Pláni a Klínových bud k bufetu Na Rozcestí
cesta klesající ze Zlatého návrší kolem (1348 m n. m.).
Vrbatovy boudy přes Horní Mísečky do
Špindlerova Mlýna. Cesta je pohodlná, ši- Liščí hora bez rolby
roká a můžete plužit. Zdatnější běžkař trasu Od bufetu Na Rozcestí můžete pokračo-
z Harrachova do Špindlerova Mlýna zvládne vat na l363 m vysokou Liščí horu, odkud
za pěkného počasí za čtyři hodiny. Ovšem je jedinečný pohled na Sněžku a svažitou
vítr a špatné počasí ji prodlouží na dvojná- polskou stranu Krkonoš. Tento krátký úsek
sobek obvyklého času. Vichřice dokáže z důvodu ochrany přírody není strojově
zřetelně proříznutou stopu úplně zničit. upravován. Pravidelně udržovaná trasa po-
Trasa není vhodná pro slabší jedince a rodi- kračuje při odbočce směrem ke Dvorské

58
boudě na Zadních Rennerovkách a po sjez-
du vede po vrstevnici na jižním úbočí Liščí
hory směrem k Tetřevím boudám.

Krkonošská lyžařská cesta vede dál přes

Hrnčířské boudy, Lučiny a Javorské boudy
do Pece pod Sněžkou. Další kilometry začí-
nají v Peci pod Sněžkou při silnici směrem
k lanovce na Sněžku. Červeně značená
cesta pokračuje přes velkoúpské Zadní,
Střední a Přední Výsluní zhruba pětikilo-
Jak se tam dostat
Nejčastější nástupní místa na magistrálu
metrovým stoupáním k boudě Jana. Cesta
jsou dosažitelná lanovkami: Harrachov
se svažuje do Spáleného Mlýna, následuje
(Čertova hora), Rokytnice nad Jizerou
čtyřkilometrový kopec do osady Malá Úpa.
(Lysá hora) a Benecko. Autobusem lze při-
Magistrála se točí doprava a po červené
jet na Špindlerovku nebo Horní Mísečky.
značce rovinou přes Cestník, posléze
s kopce kolem Lysečinské boudy do šest
kilometrů vzdálených Horních Albeřic, kde
Vybavení
Krkonošská lyžařská trasa je téměř v celé
příjemný sjezd střídá pětikilometrový výstup
délce upravovaná pro klasický způsob běhu
na Rýchorskou boudu (1022 m n. m.). Po-
i pro bruslení, takže nejpříjemnější zážitek
kud si budete chtít své běžkařské putování
budete mít na speciálních běžkách pro ska-
prodloužit, můžete pokračovat přes Krauso-
ting (bruslení).
vy boudy do Horního Maršova. Delší a ná-
ročnější alternativou je vydat se z Pražské
boudy dolů do Pece pod Sněžkou a přes
Náročnost
Celý přejezd magistrály je hodnotná spor-
Janovy boudy a Spálený Mlýn do Horní
tovní akce. Kratší úseky s návraty po tu-
Malé Úpy. Krkonošská lyžařská cesta končí
ristických značkách do údolí jsou naopak
v Žacléři, kam můžete sjet z Rýchor.
vyloženě rekreační záležitostí.
Další nástupní obce Značení
– Rokytnice nad Jizerou a Benecko Po celé Krkonošské lyžařské cestě se bu-
Možnost nastoupit na „magistrálu“ máte dete setkávat s červeno-bílými kosočtverci
i v Rokytnici nad Jizerou. Toto zimní stře- s nápisem Krkonošská cesta a symbolem
disko nabízí moderní lanovku na Lysou běžkaře. Běžecké závodní tratě jsou ozna-
horu (1312 m n. m.), avšak tratě se upravují čeny modře a turistické trasy zeleně. Sou-
z důvodu ochrany přírody pouze v případě částí značení jsou i běžné letní turistické
vysoké sněhové pokrývky. Z vrcholu Lysé značky.
Hory je za dobré viditelnosti nádherný vý-
hled. Vhodným nástupním východiskem Další aktivity
Krkonošské lyžařské cesty je i Benecko. Magistrála je v létě z větší části využívána
Značené a upravované tratě vedou z Be- jako značená cyklistická trasa pro horská
necka na Horní Mísečky, kde se cesta při- kola. Její projetí ulehčují lanovky, které pře-
pojí k dálkové lyžařské trati. pravují i bicykly.

59
60
61
12 Nejlepší „běžkařský“ stadion
Na Horních Mísečkách si můžete zaběhat
na lyžích na nejlepším „běžkařském“ sta-
dionu v republice. Standardní tratě bývají
dějištěm domácích i mezinárodních závo-
dů, to bývají na pár hodin zavřené, ale ve
všech ostatních dnech jsou přístupné pro
veřejnost. Je jen třeba pouštět před sebe
rychlejší běžce.

Běhání po upravovaných tratích je zdarma.

Na startu jsou k dispozici veřejné šatny, so-
ciální zařízení a bufet.

Jak se tam dostat

Na Horní Mísečky jezdí linkový autobus
z Jilemnice. Můžete také přijet do Špindle-
rova Mlýna, vyvézt se lanovkou na Medvě-
dín a sjet do Horních Míseček a vrátit se
po jednoduché modré sjezdovce nazvané
Vodovodní cesta.
Vybavení
Na stadion nemá cenu jezdit s turistickými
lyžemi. Tady se nabírá kondice na sportov-
ních nebo závodních běžkách.

Náročnost
Upravované trasy závodních parametrů pro
světový pohár mají délku od jednoho a půl
do deseti kilometrů. Na jejich vychutnání
je potřeba zvládnout běžeckou techniku,
nabrat fyzickou kondici a umět správně na-
mazat. Kdo přecení své schopnosti, nejen
že bude překážet ostatním trénujícím spor-
tovcům, ale zadělá si na problémy zdravot-
ního rázu. Občas je proto vidět podél trati
zvracejícího běžkaře, kterému se udělalo
špatně z námahy.

62

Zde vám nabízíme pár tras v Krkonoších pro
naprosté běžkařské začátečníky. Vedou totiž
skoro pořád s kopce. Všechny se dají zvlád-
nout za půl dne. Jako jednodenní výlety jsou
také ideálními túrami pro rodiče s dětmi.
Krkonoše stále s kopce 13
Řadíme je podle obtížnosti je od nejlehčí
po nejtěžší. První nejlehčí trasu zvládnou
dobří lyžaři za dvacet minut, poslední za
odpoledne.
Z Lysé hory do Harrachova
Rokytnice
– Lysá hora (lanovka)
– Dvoračky
(průsekem z červené sjezdovky)
– Ručičky
– Harrachov (zelená)
Trasa bývá projetá rolbou. V úzkém
průseku nad Dvoračkami se ve sto-
pě tvoří boule. Pod nimi je několik
krátkých rovinek. Pozor na křižování
sjezdových tratí.
63
 Zpočátku rovinatá trasa po modré sjez-
Od Špindlerovky dovce, poté po rolbou upravené stopě
do Špindlerova Mlýna a nakonec táhlý sjezd lesním úvozem a po
širokých pláních.
Špindlerův Mlýn
– Špindlerovka (autobus)
– Davidovky (modrá)
Z Rokytnice do Harrachova
– Dívčí lávky (žlutá) Rokytnice
– Špindlerův Mlýn (modrá) – Lysá hora (lanovka)
– Růženčina zahrádka (červená)
Jízda po modré značce je mírně dobro-
– U čtyř pánů (zelená)
družná, protože pod Slezským sedlem bývá
– Krakonošova snídaně
stopa zavátá hlubokým sněhem. Tento úsek
– Harrachov (modrá)
je navíc rovinatý. Ve vánici je tedy potřeba
pozorně sledovat průsek podél bývalých Hřebenová túra, kterou lze projet jen za
sloupů elektrického vedení. Pozor na prud- dobrého počasí. Do sedla před Kotlem
ký sjezd z Davidovek, který přetíná silnici. musíte prudce do kopce, ke Krakonošově
snídani vede prudký, ale bezpečný sjezd
Z Harrachova do Rokytnice lesem. Nejhorší je strefit se na lávku přes
potok těsně před rozcestníkem. Stopa bývá
Harrachov
projetá, ale neupravená. Tento výlet může-
– Čertova hora (lanovka)
te spojit do dvoudenního lyžařského ještě
– Studenov (modrá)
s předchozí trasou.
– Rokytnice (zelená)

64

Z Rokytnice do Špindlerova Mlýna
Rokytnice
– Lysá hora (lanovka)
– Růženčina zahrádka
– Vrbatova bouda (červená)
– Horní Mísečky (silnice pro lyžaře)
– Špindlerův Mlýn (červená)
K Růženčině zahrádce pojedete stejnou
cestou jako v předchozí trase. Odtud zdlou-
havým stoupáním na Harrachovy kameny.
Také můžete od Lysé hory vyjet neznače-
nou cestou přímo po hřebeni na Kotel a sjet
k Harrachovým kamenům. Následuje sedm
set výškových metrů nenáročného sjezdu po
širokých lyžařských dálnicích – nejprve Ma-
sarykovou silnicí a poté Vodovodní cestou.
Z Pece pod Sněžkou do Strážného
Pec pod Sněžkou
– Sněžka (lanovka)
– Slezská bouda (sestup pěšky)
– Luční bouda (modrá)
– Výrovka
– Strážné (červená)
Hřebenová trasa je sjízdná jen za stálého
dobrého počasí. Sestup ze Sněžky je zabez-
pečen kovovým zábradlím. K Luční boudě
se jede po rovinaté pláni, do sedla Studnič-
ní hory se nepříjemně stoupá. Odtud vede
po širokých cestách dlouhý a místy rychlý
sjezd s osmisetmetrovým převýšením.
Jak se tam dostat
Ve všech popsaných krkonošských zimních
střediscích jsou placená parkoviště. Příjez-
dové cesty bývají často ledovaté a nebez-
pečné. Lépe je tedy přijet autobusem.
Vybavení
Popsané trasy lze sjet na turistických běž-
kách. Klidně na nich můžete jezdit i s malin-
katými dětmi v krosničce na zádech, větší
děti je možné táhnout za sebou na laně
a ještě větší zvládnou trasy samy. Bude
se jim to líbit, protože pojedou téměř stále
s kopce.
Náročnost
Tyto výlety zdolá každý, kdo se udrží na
lyžích.
65
14 Severními srázy Sněžky do Polska
Severní strana nejvyšší české hory Sněž-
ky je pro většinu tuzemských skialpinistů
jako odvrácená strana měsíce. Všichni o ní
vědí, ale málokdo ji sjel. Až k jaru na ní bývá
dostatek sněhu, jindy jsou kamenité svahy
vyfoukané.
Lyžařský výlet na Sněžku začíná v Karpac-
zi, rekreačním městečku, které je polskou
protiváhou českého Špindlerova Mlýna. Na
rozdíl od Špindlerova Mlýna zde nelze platit
eurem ani korunou. Nezapomeňte si proto
vyměnit peníze, např. v Sudetském info-
centru, to je umístěno v centru města a od
lanovky je dosti vzdálené.
Babička lanovka
Platíte za parkoviště, vstup do Krkonoš a la-
novku. Naskakujete na prastaré jednomíst-
né sedačky a vezete se na Kopu (1350 m
n. m.). Sjezdovky pod vámi jsou ještě zčásti
v provozu, ale sníh je na nich mokrý a je zde
mnoho lyžařů.
Nahoře vyskakujete za plné jízdy, naštěstí
přitom nepotřebujete pomoc připravených
vlekařů. Většinu žen a dětí ovšem musejí
brát vlekaři do náručí, protože by to samy
nedokázaly.
Stovky výletníků
Nazouváte lyže, stoupací pásy není potře-
ba lepit, a za pár minut mírného stoupání
jste na Slezské boudě (1400 m n. m.) pár
metrů od českých hranic. Zatímco z Polska
se hrnou především pěší turisté, z Čech
přijíždějí běžkaři. Občas se objeví nějaký
skialpinista nebo turista na sněžnicích.
Například když je slunečný velikonoční ví-
kend, je chodník s řetězovým zábradlím na
Sněžku plně obsazený. Lidský had se vine
66
nahoru i dolů. Zvláště sestup po zasněžené
pěšině je pikantní – kloužou po něm desít-
ky polobotek, tenisek a běžkařských bot.
Naštěstí je teplo, bezvětří a svítí slunce, tak-
že se žádné drama nekoná, ačkoliv pohled
do očí některých výletníků tomu ani trochu
neodpovídá.
Severní stěna
Překročíte vrchol Sněžky (1602 m n. m.),
nazujete lyže a kličkujete po červené znač-
ce mezi hromadami kamení, na kterých už
není sníh. Na rozcestí v polovině sjezdu na
Svorovou horu se dáváte po polské modré
turistické značce prudce doleva. Traverzu-
jete severní stěnou Sněžky po letní silničce.
V polovině traverzu odbočujete doprava,
kolmo dolů do neznačeného žlabu. Je to
nevýrazný a široký centrální žlab Sněžky.
Není moc prudký, může dosahovat sklonu
nějakých 35 stupňů v nejprudších místech.
Vlevo i vpravo ho ohraničuje kosodřevina
a suť. Žlab nad silničkou je nesjízdný, pro-
tože suť není v celé šířce Sněžky vůbec
vysněžená.
Pohodlně jedete až k autu
Sjíždíte k potoku, chvíli podél něho jedete,
přejíždíte pár sněhových můstků a nakonec
musíte zastavit v hustém mlází. Hodíte lyže
na ramena a pěšky vystoupáte do levého
 Jak se tam dostat
Autem jedete přes krkonošské hraniční
přechody v Harrachově nebo na Pomez-
ních Boudách do Karpacze. Lanovka jezdí
z horní části tohoto horského střediska.

Vybavení
Kompletní skialpinistické vybavení zahrnu-
je nejen lyže, vázání, boty, stoupací pásy
svahu asi sto metrů na cestu. Mírným klesá- a hůlky, ale také bezpečnostní pomůcky, tj.
ním po červené značce se dostanete k turis- lavinový vyhledávač, lavinovou sondu a sně-
tické chatě Nad Lomniczka (1012 m n. m.). hovou lopatu.
Zde se můžete najíst a napít nebo posedět
na lavičkách venku. U chaty uhýbáte doleva Náročnost
na cestu Dr. Orlowicza, přepínáte vázání na Lyžaři musejí mít zkušenosti a vybavení na
chůzi a mírným svahem jedete na parkoviš- lyžování mimo upravené sjezdovky.
tě pod lanovkou (750 m n. m.). Na jaře,
když už sníh na cestě místy odtál, musíte Pozor!
lyže několikrát sundat, abyste je přenesli Kvůli přísné polské pohraniční policii je
zase na sníh. vhodné přijet z Polska, nebo alespoň přejít
přes hranice na povoleném hraničním pře-
Pětihodinová výprava chodu, který je na Slezské boudě. Nikdo
Celá výprava Karpacz – Sněžka – Karpacz vás tam ale kontrolovat nebude. Je to čistá
vám bude trvat v pomalém tempu a s pře- formalita, protože na Sněžku se stoupá spo-
stávkou na oběd v „létajícím talíři“ na Sněž- lečnou česko-polskou cestou. Ale pohranič-
ce pět hodin. níci na tom trvají.

67
15 Po stopách Hanče a Vrbaty
Na Hod Boží velikonoční 24. března 1913
se na start u Labské boudy postavilo šest
borců a za nimi vyjelo dalších devět turistů,
jejichž cílem bylo závod aspoň dokončit.
Závodníci vyrazili kvůli teplu jen v košilích
a kalhotech. Během první hodiny závodu
ovšem začalo pršet, druhou hodinu se
počasí zvrtlo ve vichřici s vánicí. Všichni zá-
vodníci postupně vzdali, jen Bohumil Hanč
tvrdošíjně pokračoval. Nakonec nemohl dál
a zmrzl poblíž Zlatého návrší. Stejná smrt
potkala i Václava Vrbatu, který se na závody
přišel podívat až z Jilemnice.

Co se při jejich setkání někde na Labské

louce stalo, to už se nikdo nedozví. Každý
okamžik závodu je totiž díky důkladnému

68
policejnímu vyšetřování zmapovaný, jen
hodinu a půl, kdy oba nezávisle na sobě
a možná i chvíli společně, bojovali o život,
se nepodařilo zrekonstruovat. Jisté je, že
po této době se vynořili z vánice každý
zvlášť pár set metrů od sebe a Hanč měl na
sobě Vrbatovo oblečení. To stálo Vrbatu ži-
vot a Hanče se také nepodařilo zachránit.
Zkuste si trasu tehdejšího závodu projet
v zimě na běžkách, nebo v létě projít jenom
pěšky. Celkem měřila padesát kilometrů
a vedla po cestách, které se dodnes použí-
vají. Ačkoliv se závodění na běžkách i sjez-
dovkách dávno přesunulo do speciálních
skiareálů, turisté přijíždějí a přicházejí do
okolí pramene Labe a Labské boudy v ne-
končících zástupech.
Trasa závodu na 50 kilometrů
v roce 1913
I. a II. kolo:
– Labská bouda (1310 m n. m.)
– Martinova bouda (1255 m n. m.)
– Smielec (1410 m n. m.)
– Sněžné jámy (1490 m n. m.)
– Violík (1471 m n. m.)
– Tvarožník (1322 m n. m.)
– Nová Slezská bouda (1195 m n. m.)
– Vosecká bouda (1250 m n. m.)
– Violík (1471 m n. m.)
– Harrachovy kameny (1419 m n. m.)
– Vrbatova bouda (1390 m n. m.)
– Labská bouda (1310 m n. m.)
III. kolo:
Na Violíku odbočit rovnou na Harracho-
vy kameny a přes Vrbatovu boudu sjet
hřebenem Krkonoše na Mísečnou boudu
(1035 m n. m.).
Jak se tam dostat
Na Labskou boudu se jde od autobusu
z Horních Míseček po Masarykově silnici
okolo Vrbatovy boudy na Zlaté návrší a dále
přes Pančavskou louku. Nebo je možné vy-
jet autobusem na Špindlerovku a k Labské
boudě dojít po hřebenech přes Petrovku
a Martinovku. V létě jezdí autobus až k Vr-
batově boudě.
Vybavení
V zimě jsou nejvhodnější širší turistické
běžky, v létě lehké pohorky. V každém pří-
padě nezapomeňte na nepromokavou bun-
du, mapu, mobil a lékárničku. Najíst a napít
se můžete na Labské, Martinově a Vrbatově
boudě, případně na polské straně na Sněž-
ných jámách.
Náročnost
Aspoň jeden okruh ze tří, které byly připra-
veny na závody, zvládne za dobrého počasí
každý běžkař. Stopa je obvykle dobře pro-
jetá, protože se jedná o oblíbenou běžkař-
skou oblast.
Pozor!
Ačkoliv by se mohla zdát v létě trasa dobře
sjízdná i pro horská kola, platí pro ně ab-
solutní zákaz. Nejdále lze dojet k Vrbatově
boudě.
69
 TURISTIKA
16 Klasická cesta Obřím dolem na Sněžku
Jdete po modré značce směrem Růžový
Důl. Zde narazíte na informační středisko
KRNAPu. Jestli budete mít chvilku, nevá-
hejte a vejděte. Dozvíte se něco o historii
Krkonoš i samotného Obřího dolu. Vaším
směrem nejde nikdo, zato opačná orien-
tace je silně zastoupena „mastňáky“, kteří
vyjeli nahoru lanovkou a tudy jen sestupují.
Koukají se na vás jako na blázny. Nechte
je při tom a pro jistotu se tvařte, jako bys-
te byli v posledním tažení. Po cestě jsou
krásné výhledy na sousední Studniční horu
(1554 m n. m.), na zdejší jámy a zahrádky,
o Úpském vodopádu nemluvě. Také se vám
nabízí velmi netradiční pohled na Sněžku.
Z Obřího dolu vypadá spíše jako nějaký štít
v Tatrách než český kopec. Po chvíli jste
u Slezského domu. Pokračujete po červe-
né značce na naši nejvyšší horu Sněžku
(1602 m n. m.). Na prudkém stoupání Ze Sněžky sestupujete po žluté na rozcestí
zajištěném řetězovým zábradlím se řádně se zelenou. Zde se vydáváte po traverzové
zadýcháte. stezce až k boudě Jelenka. Odtud pokra-
čujete po žluté značce na Pomezní Boudy,
tady se můžete zastavit a občerstvit se. Au-
tobus vás pak sveze nazpátek do Pece pod
Sněžkou.

Jak se tam dostat

Z Pece pod Sněžkou se vydáte po modré
turistické značce směrem k lanovce a dále
do hor.

Náročnost
Výstup je celodenní fyzicky náročná horská
túra. Za rychlé změny počasí k horšímu
se může stát i nebezpečnou. Najíst, napít
a schovat se lze v polských chatách přímo na
Sněžce, ve Slezském domě a na Jelence.

70
Vybavení
Nezbytná je kompletní turistická výstroj.
Obsahuje pevné pohorky, nepromokavé
oblečení, čepici, lékárničku, mapu, hodinky,
mobil a batoh se svačinou a pitím.

71
17 Pěšky na Sněžku z Polska
Začínáte na Pomezních Boudách a dále
pokračujete přes Karpacz na Sněžku. Po-
kud jste polskou stranu Krkonoš ještě ne-
viděli, jděte se na ni podívat. Je to zajímavý
zážitek. A připravte se psychicky i na dámy
v lodičkách a plážových pantoflích.
Protože Pomezní Boudy jsou na pěkném
kopci (1050 m n. m.), musíte jít nejdříve
dolů, aby to stoupání na Sněžku stálo za to.
Vyšlapujete si to po Tabaczane Sciezke, ale
přes její název žádného pašeráka s neokol-
kovanými cigaretami nepotkáte. Asi jsou líní
chodit pěšky. Cesta po úbočí občas skýtá
pěkné výhledy do Polska.
Rychle projdete vesničku Wilcza Poreba
a zakrátko dorazíte do Karpacze Górneho
(700 m n. m.). Po cestě sledujete výhled
na Sněžku z nezvyklého úhlu, hora odtud
vypadá skutečně majestátně. V Karpaczi
72
byste neměli minout jeden zajímavě poma-
lovaný domeček.
Poláci jezdí lanovkou
Většina polských turistů směřuje k dolní
stanici lanovky. Vy pokračujete po zelené
značce směrem na Polanu a zdá se, že je to
opět návratová trasa „mastňáků“ z lanovky.
Po chvíli se naštěstí ukáže, že většina tu-
ristů z lanovky sestupuje po černé značce
a zelenou absolvují pouze v její závěrečné
části. Cesty jsou vedeny kolmo na vrstevni-
ci, takže zdolat trasu je docela fuška. Zvlášť
na sluníčku při teplotě přesahující 30 °C.
Skály a plesa jako v Tatrách
Z rozcestí Polany je vidět skaliska Piel-
grzymy, vy pokračujete kousek po silnici
z velkých kamenných kostek. Značka se
naštěstí po chvíli odklání od silnice a dál
vede úzká stezka. Tady si začnete připadat
jako v Tatrách. Cesta lemovaná skalami je
zakončena u Maleho Stawu, jednoho ze
dvou krkonošských ples. Druhé se, jak také
jinak, jmenuje Velky Staw. Stojí zde turistic-
ká chata, kde můžete získat vodu. Znovu se
vrátíte na silnici s prudkým stoupáním. Za
nějakou chvilku dorazíte, stále po dlažeb-
ních kostkách, na Sněžku (1602 m n. m.).
někdo spletl s mužíky, jež začal hned stavět
všude okolo, takže z původních přírodních
útvarů mnoho nezbylo. Výhled ze Svorové
hory není k zahození a sestup k boudě Je-
lence je otázkou okamžiku. Potom už pro-
jdete jen kolem Sovího sedla a za pár minut
jste na Pomezních Boudách u sklenice pě-
nivého Krakonoše – to za odměnu.

Návrat po české straně Jak se tam dostat

Z vrcholu se budete do konce výletu držet Přístup z české strany vede po zelené znač-
červené značky. Projdete okolo zvláštních ce od hraničního přechodu Pomezní Boudy
kamenných útvarů z doby ledové, které si do Karpacze a dále na Sněžku.
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
73
 Vybavení
Horská turistika vyžaduje v kterémkoliv roč-
ním období pevné pohorky, nepromokavou
bundu, čepici a teplé oblečení v batohu.
Nezapomeňte na mapu, lékárničku, mobil,
něco k pití a jídlu a také peníze. Budete je
potřebovat nejen v restauracích, ale také na
lanovky (pokud byste zjistili, že se nestačíte
vrátit domů do tmy).
74
Náročnost
Trasa je dlouhá a má velké převýšení. Počí-
tejte s celodenní rychlou chůzí, tisícimetro-
vým výstupem na Sněžku, únavným sestu-
pem a pětadvaceti kilometry v nohách.
Pozor!
Vstup do polské části Krkonošského národ-
ního parku je zpoplatněn. V pokladnách se
platí pouze ve zlotých!

Nejvyšší česká hora Sněžka (1602 m n. m.)
je sice ve srovnání s jinými evropskými
vrcholy spíše kopečkem, ale počasí je tu
vpravdě arktické. Za severáky z polských
rovin i sněhové vánice z české pahorkatiny
by se nemusela stydět kdejaká alpská čtyř-
tisícovka. Za pěkného zimního dne poskytu-
je Sněžka mnohé možnosti výletů s malými
i většími dětmi.
Na Sněžku s dětmi 18
Děti do 5 let
Vycházka z Pece pod Sněžkou k lanovce
a výjezd na mezistanici Růžová hora a zpět,
je pro malé děti velkým zážitkem. Lanovka
je chráněna proti větru vzrostlým lesem.
Děti do 10 let
Na Růžové hoře přestoupíte a druhým
úsekem lanovky vyjedete až na Sněžku.
Nezapomeňte si vzít i v pěkném slunečném
dni teplé oblečení, protože Sněžka dokáže
být ke svým návštěvníkům velmi drsná.
Pěšky se vrátíte na Růžovou horu. Pro děti
je velká legrace, když se mohou klouzat po
vyšlapaná stezce. Pokud jste si nechali na
mezistanici lyže, sjedete upravenou cestou
přes Růžohorky na Portášky a odtud po
sjezdovce do Pece pod Sněžkou.
75
 Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
76
Děti do 12 let
Ze Sněžky opatrně sejdete (event. s běžka-
mi v rukou) ke Slezské boudě pár metrů za
polskými hranicemi. Po Úpské louce pokra-
čujete k Luční boudě (restaurace, ubytová-
ní), přes Výrovku (bufet a ubytování) a Liščí
horu do Pece pod Sněžkou. Většinou jdete
s kopce. Absolvujete-li tento výlet na běž-
kách, můžete si být jisti vždy upravenou
stopou.

Děti do 15 let
Nejvyšší hora slouží jako začátek přechodu
celého hřebene Krkonoš. Jdete tedy podél
tyčového značení po cestě Česko-polského
přátelství chvílemi po polské a chvílemi po
české straně až do Harrachova. Přechod
si můžete zkrátit na Špindlerovce (do sedla
jezdí autobus, nebo sjedete do Špindlerova
Mlýna), Labské boudě (na Mísečky a do
Špindlerova Mlýna), Vosecké boudě (do
Harrachova) anebo dojedete až na No-
vosvětský průsmyk, kde se stýkají Krkono-
še s Jizerskými horami.
Jak se tam dostat
Do Pece pod Sněžkou jezdí autobusy ze
všech koutů České republiky.
Vybavení
Pro děti je vždy potřeba mít s sebou náhrad-
ní teplé oblečení, horký čaj v termosce a ně-
jaké jídlo v batohu. Pozor je nutné dávat
především na omrzliny!

77
19 Expresem na utopence
Zbrusu nová lanovka začala jezdit v Jan-
ských Lázních ve východní části Krkonoš.
Osmimístná kabinka zvaná Černohorský
expres vozí turisty z města do třináctiset-
metrové výšky na Černou horu. Klidné
městečko Janské Lázně se rozkládá na
úpatí Černé hory (1299 m n. m.). Je zde
dětská léčebna.

Za všechno se platí
Od lanovky je to jen kousek na rozhlednu.
Vstupné je deset korun. Pohled skrze
dalekohled je zdarma. Vidět je vysílač na
Černé hoře, vodní nádrž Rozkoš, Náchod,
Trutnov, Sněžka, Trosky...

78
Z rozhledny se dá pokračovat po dřevěném
mostku k chatě s občerstvením. Co je v jí- Jak se tam dostat
delním lístku? Klobása na grilu, smažený Přijedete autem do Janských Lázní. Zapar-
sýr, hranolky a ryby, ale i hospodské spe- kujete, jdete dolů po silnici se zákazem vjez-
ciality jako utopence a chleba se škvarky. du do města. Na vrcholek Černé hory vede
Kupodivu ceny za jídlo a pití jsou zde při- přímo z města nová kabinová lanová dráha.
měřené a nijak vysoké. Obsluha je příjemná
a není tedy co si víc přát. Vybavení
Horská turistika vyžaduje v kterémkoliv roč-
Jdete na výlet ním období pohorky, nepromokavou bundu,
Naproti chatě uvidíte dřevěnou budovu, to čepici a teplé oblečení v batohu.
je stará stanice lanovky. Od chaty se dáte
po červené značce k Černé boudě, zde je Náročnost
další občerstvení a dá se zde odbočit na Pěší turistice v okolí Černé hory se může
známé rašeliniště. Jestliže máte dost času díky lanovce věnovat každý.
a turistické choutky, můžete pokračovat po
značkách třeba na Pardubické boudy, do
Pece pod Sněžkou anebo nazpátek do Jan-
ských Lázní. Pokud jedete dolů lanovkou,
budete u auta za pár minut.

79
20 Rýchory úplně na východě
Nejvýchodnějším výběžkem Krkonoš jsou ček žádným architektonickým skvostem,
Rýchory. Od Rýchorské boudy na jejich takový konec si nezasloužil.
temeni už hřeben jenom klesá, aby zmizel
v zalesněných kopcích nad Žacléřem. Modrá a zelená značka pod Boberskou
strání překříží žlutou značku a pokračují
Máte tři možnosti, kudy se odtamtud vydat k vízovským samotám. Několik domů a hor-
na Rýchory. Nejkratší cesta je značená ze- ské louky vám dají nahlédnout, jak vypadalo
lenou turistickou značkou z náměstí strmě hospodaření před sto lety. Kamenitá cesta
lesem. Po krátkém prudkém výstupu si mů- vede kolem křížku a k rozcestí, odkud si
žete odpočinout u mohutného bukového můžete odskočit na Roh hranic. Jméno
pařezu, od kterého je dobře vidět na polské tohoto místa připomíná, že česko-polská
Vraní hory. státní hranice se tady bez zjevného důvodu
láme v pravém úhlu.
Po pár stovkách metrů se k vám zleva připo-
juje modrá značka. Z žacléřského náměstí Odtud se držíte už jen zelené značky, ačko-
vede okolo zámečku. Bohužel, je v dezolát- liv s vámi ještě kousek popojde modrá, pře-
ním stavu. Za socialismu sloužil pro dětské kříží vás žlutá a necelý kilometr vám bude
pobyty a byl v solidním stavebním stavu. dělat společníka červená. Míjíte Rýchorský
Poté s ním nastaly majetkové problémy, kříž z roku 1804. Odtud to máte na Rýchor-
které vedly k jeho devastaci. Ač není záme- skou boudu už jen kilometr.

80
Od boudy se můžete vrátít na rozcestí Kut-
na. Travnatou pěšinou po červené značce
procházíte Dvorským lesem, který je zbyt-
kem původního bukového krkonošského
pralesa. Na vaší trase je dělostřelecká
pevnost z druhé světové války Stachel-
berg. Na rozcestí nad Babí se dáte vlevo
po zelené značce. Jen co vyjdete na louku,
otevře se panorama Prkenného dolu a nad
ním žacléřský zámek. Z dálky není ani příliš
vidět, jak je zničený. Dojdete ke kapličce
v Prkenném dole a dál už jen to jen kousek
do Žacléře.

Jak se tam dostat račů borůvek. V první a druhé zóně parku

Do Žacléře jezdí autobus z Trutnova.
Vybavení
Lehké pohorky, nepromokavá bunda
a mapa jsou základem pro krkonošskou
turistiku.
Náročnost
Šestnáctikilometrová trasa je sice dost do
kopce, ale dá se zvládnout už se školními
dětmi. Běžnému turistovi nebude jako celo-
denní výlet činit potíže.
Další aktivity
Na běžky tuto trasu nelze doporučit. Ne že
by byla nesjízdná, ale dlouhé táhlé stoupání
není pro lyžaře to pravé ořechové. Zato cyk-
listé na horských kolech výjezd na Rýchory
po zelené značce a návrat stejnou cestou
ocení. Do Dvorského lesa je zákaz vjezdu
kvůli první nejchráněnější zóně národního
parku.
je vstup mimo cesty a sběr lesních plodů
zakázán celoročně. Nařízení se netýká prů-
chodnosti či průjezdnosti značených cest
a cyklostezek. Zakázaná území jsou ozna-
čena tabulkami. Za porušení zákazu hrozí
pokuta až do výše deseti tisíc korun. „Nej-
větší problémy působí polští a ukrajinští
sběrači, kteří podnikají nájezdy na plochy
zejména v blízkosti hraničních přechodů,“
řekl pro Českou tiskovou kancelář mluvčí
národního parku Radek Drahný. Lokality
se zákazem vstupu – mezi Harrachovem
a Janouškovou cestou, Růžový důl, mezi
Portáškami a Větrníkem, mezi Jelení horou
a Malou Úpou, mezi Horními Lysečinami
a Mokrými jámami.

Pozor!
Správa Krkonošského národního par-
ku každý rok zakazuje vstup do několika
lokalit ve třetí, nejméně chráněné zóně
Krkonoš. Zákaz platí od srpna do poloviny
října. Chrání tyto oblasti před nájezdy sbě-
81
 CYKLISTIKA
21 Zlaté návrší na kole
Zkuste vyjet na kole na Zlaté návrší v Kr- kolo pověsí na stejnou sedačku, na které
konoších. Zjistíte, jak jste na tom s kondicí sedíte, nebo pojede o jednu za vámi. Na-
a vůlí. hoře další chlap vyjde z dispečerské boudy,
kolo sejme z lanovky a s úsměvem vám ho
Můžete začít na Horních Mísečkách, kde lze podá.
zaparkovat auto. Nebo vyrazit třeba z Vrch-
labí a šlapat dvacet kilometrů po silnici, než Jestli vám to připomíná praxi z rakouských
dojedete do hor, ale my vám doporučujeme sjezdovek, tak vězte, že už i do Krkonoš do-
něco jiného. Auto zaparkujte na hlídaném razila slušnost. Obsluha vám ráda pomůže,
parkovišti ve Špindlerově Mlýně pod Med- i když pojedete třeba se čtyřčlennou rodi-
vědínem a dojeďte i s kolem k lanovce. nou a kola bude muset rozvěsit na několik
sedaček.
Na lanovku s bicyklem
Kupte si jízdenku pro vás i bicykl. U nástu- Konec legrace
pu kolo odevzdejte obsluze a nasedněte. Z Medvědína sjedete po žluté značce lesní
O víc se starat nemusíte. Ochotní chlapi svážnicí na křižovatku s tak zvanou Masary-

82
kovou silnicí. Tady končí veškerá legrace,
protože musíte pořádně šlápnout do pe-
dálů. Čeká vás dvě stě padesát výškových
metrů. Naštěstí pořád jedete po asfaltu
a nemusíte tedy dávat pozor na kameny či
kořeny. Výjezd chce pravidelné tempo. Po-
kud můžete, tak ho celý proseďte v sedle.
Jakmile vstanete a budete šlapat vestoje,
rychle se unavíte. Výhodou tohoto stoupání
je, že můžete kdykoliv sesednout a odpoči-
nout si v příkopu. Svoji únavu můžete mas-
kovat třeba pohledy do krajiny. Je totiž na Před sjezdem si odpočiňte, napijte se v re-
co se dívat. stauraci nebo ze svých zásob a navlékněte
i v sebevětším horku bundu. Čeká vás dlou-
Z „Vrbatky“ to dál nejde há jízda až do Špindlerova Mlýna, při které
U Vrbatovy boudy kolo odložte a vyjděte sjedete o sedm set metrů níže. Nejprve
pěšky na samotné Zlaté návrší s mohylou sjíždíte Masarykovou silnicí do Horních Mí-
Hanče a Vrbaty. (Ti tady umrzli při běžec- seček. Pozor na pěší turisty a protijedoucí
kých závodech na lyžích.) Ačkoliv asfaltová cyklisty. Vzpomeňte si, jak jste před chvílí
cesta pokračuje, je cyklistům zakázáno na šlapali do kopce vy a obloukem se jim vy-
ni vjet. hněte. Na Mísečkách přejeďte napříč sjez-

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

83
84
dovku a napojte se na modrou sjezdovku
zvanou Vodovodní cesta. Tou po mírném Vybavení
travnatém kopci sjíždějte dolů. Asi v polovi-Vezměte si raději horské kolo s dobrými
ně svahu se objeví prudký kamenitý sjezd brzdami. Zkušenější cyklisté mohou po-
do levotočivé zatáčky. Jestli se na něj necí-užít i trekkingové, které ovšem může mít
títe, klidně můžete těch sto metrů kolo vést.potíže na modré sjezdovce z Míseček do
Nebudete první ani poslední. Na závěr zbý- Špindlerova Mlýna. Důležité jsou dobré brz-
vá už jen triumfální sjezd hlubokým lesem dy, protože jet do kopce můžete, ale brzdit
do Špindlerova Mlýna. s kopce musíte. V každém případě je ne-
zbytná přilba, lékárnička a základní nářadí.
Jak se tam dostat Vhodné jsou cyklistické kalhoty, rukavice,
Auto můžete zaparkovat na začátku Špind- brýle a větrovka. Nezapomeňte ani na pití
lerova Mlýna, kde je jednodenní parkování v cyklistické láhvi a něco na zahnání hladu.
zdarma. U dolní stanice lanovky na Med- Hodí se i mapa.
vědín najdete placené parkoviště. Pokud
chcete využít hromadnou dopravu, můžete Náročnost
jet vlakem do Vrchlabí a dál pokračovat cyk- Výjezd na Zlaté návrší je jen pro fyzicky
lobusem Krkonošských turistických linek. zdatné cyklisty.

Kde se najíst a napít Další aktivity

Slušná jídelna je v Jilemnické boudě v Hor-
ních Mísečkách. Dá se tu snídat, obědvat
i večeřet. Na Zlatém návrší je otevřená Vr-
batova bouda, která svůj základní repertoár
dovedla k dokonalosti. Vždycky tady do-
stanete guláš, zelňačku a borůvkový koláč.
Nikdy vás nezklamou.
Pokud nejedete na kole, ale kráčíte pěšky,
doporučujeme z Medvědína vyrazit lesní
pěšinou po žluté a posléze červené značce.
Ušetříte si tak část nudné asfaltky v lese.
V zimě je Masarykova silnice plná běžkařů,
kteří ráno stoupají na hřebeny a odpoledne
se z nich tudy vracejí.

85
86
87
22 Strážný je i není v horách
Krkonošská obec Strážný je oblíbena mezi
turisty, chalupáři, rodinami s malými dětmi Přední Planina
a cyklisty. Je totiž v horách, a při tom vlast- Kondiční vyjížďka okolo horní stanice lanov-
ně ještě v horách není. Okolo jsou hluboké ky (na kole po široké zpevněné cestě).
lesy, ale také pár menších sjezdovek. Vede
tu spousta cyklistických cest a silniček. Špindlerův Mlýn
Není odtud daleko na hlavní krkonošské Výlet do horského střediska (na kole po
hřebeny. zpevněné cestě na rozcestí Krásná pláň,
sjezd po panelové cestě do Špindlerova
Nabízíme pár míst, kam se vyplatí zajít pěš- Mlýna a návrat po hlavní silnici).
ky nebo dojet na kole:
Žalý
Hříběcí boudy Historická rozhledna (lanovkou, na hor-
Oblíbené výletní místo (pěšky po červené ském kole, nebo pěšky na kopec).
značce, na kole po silnici).

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

88
Janské Lázně
Náročná trasa pro horská kola (značené
lesní cyklostezky pro drsné bikery).

Jak se tam dostat

Do Strážného zajíždí místní i dálkové auto-
busy. Na kole se sem dostanete od vlaku
z nedalekého Vrchlabí. Nebo můžete přijet
autem – ve Strážném je velké placené par-
koviště.

89
90
 Dlouhý sjezd z Výrovky 23
Nechcete se moc namáhat, neradi šlape-
te do kopce a raději jedete s větrem ve
vlasech s kopce? Doporučujeme výlet na
Výrovku s pomocí lanovky na Pláně.

Lanovkou ze Špindlerova Mlýna se necháte

i s kolem vyvézt na Pláně. Po značené cyk-
lotrase jedete ke Klínovým boudám. Až sem
to bylo mírně z kopce nebo po rovině. Teď
přichází jediné stoupání, ale zato je výživné.
Dva kilometry šlapete na nejmenší převody
až k bufetu Na Rozcestí. Cesta je široká, k Výrovce, kde je další možnost občer-
výhled přes louky a údolí daleký, ale to věc stvení.
jenom zhoršuje – vypadá to, že se plazíte
k vrcholu jako šneci. Ačkoliv od Výrovky stoupá asfaltová silnice
dále ke kapličce Památka obětem hor a po-
U bufetu je všechno najednou jinak. Únava té klesá ke známé Luční boudě, nesmíte
z vás spadne, můžete se tu najíst a napít, na kole pokračovat. Hned za chatou totiž
nebo pokračovat po rovině ještě kousek dopravní značka zakazuje jízdu na kole. Je

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

91
 Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
92
93
 dílem ochránců přírody Krkonošského ná-
rodního parku. Většině cyklistů to přijde
velmi líto, zvláště když proti nim běžně jezdí
nákladní auta se zásobami na Luční boudu
a terénní džípy ochránců přírody a pohra-
niční policie.

Kdo se tedy chce podívat k Luční boudě

a pokochat se odtamtud pohledem na
Sněžku, musí nechat kolo u Výrovky a jít
pěšky. Tři kilometry tam a stejně tolik
nazpátek zaberou nejméně hodinu a půl mi vjíždíte do lesa a musíte pořádně brzdit.
perné chůze. Pokud máte nášlapné pedály, Úzká silnička padá dolů jako kámen, bez
jediné zatáčky. Jízda se zpomaluje až u Hří-
ani to nezkoušejte. V teniskách to po asfaltu
tak strašné není. běcí boudy. U Jezerních Domků najedete
na regulérní silnici a už v klidu dojedete do
Od Výrovky se vracíte k bufetu Na Rozcestí Strážného.
po červené turistické značce a pokračujete
po ní stále dolů okolo Dvorské boudy, Zad- Pokud míříte na vlak, stačí sjet pár kilomet-
ních a Předních Rennerovek až k Lahrovým rů do Vrchlabí. Jestli se musíte dostat znovu
boudám. Jízda po silničce skrze horské plá- do Špindlerova Mlýna, můžete sjet na hlavní
ně je úžasně rychlá. Pod Lahrovými bouda- silnici z Vrchlabí do Špindlu a po ní se vrá-

94
tit. Daleko zajímavější je však
ze Strážného najet na žlutou Náročnost
turistickou značku a po lesní Sjezdovou část trasy do Stráž-
asfaltce vystoupat na Kopřiv- ného zvládnou i malé děti,
ník, odbočit doleva a po trase které jedou na solidním kole
běžkařského okruhu sjet dolů s přehazovačkou. Do kopce
do Špindlu. Ze Strážného lze k bufetu Na Rozcestí budou
zvolit i modrou turistickou ale asi tlačit. Celá popsaná
značku, která vás provede lesy trasa je vhodná i pro jízdu
nad labským údolím ve stále s dětskou sedačkou určenou
stejné nadmořské výšce. do terénu (tedy umístěnou
nad zadním kolem). Z Plání
Jak se tam dostat na Výrovku a do Strážného
Jednodenní parkoviště zdarma je u vjezdu je to přibližně patnáct kilometrů jízdy, ná-
do Špindlerova Mlýna. Odtud na kole pře- vrat zpět do Špindlerova Mlýna měří deset
jedete do Svatého Petra (přibližně 10 min) kilometrů. V rekreačním rodinném tempu
a vyjedete lanovkou i s bicyklem na Pláně. se jedná o celodenní výlet.

Vybavení Další aktivity

Doporučit lze horské kolo, přilbu, rukavičky Popsanou trasu lze
a náhradní teplé oblečení. Nezbytností je v zimě absolvovat na běžkách.
mapa.
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com)
95
 VODNÍ TURISTIKA
24 Jizera chytne vodácké srdce
Nejlepší doba ke splouvání středního toku
Jizery je v době, kdy v Krkonoších a Jizer-
ských horách taje sníh. Bývá to obvykle od
dubna do května.
96
Od Mýta plují zkušení vodáci na kajacích
a raftech, pod ostrovem Hrůzy nastupují
rekreační kajakáři a z Pasek nad Jizerou
mohou pádlovat i zkušené posádky na de-
blkanoích. Extrémně nebezpečný a obtížný
horní tok se jezdí od soutoku rašelinných
potoků na Velké Jizerské louce. Tam je sice
nutné táhnout po sněhu kajaky několik kilo-
metrů, ale zato se vezete v absolutně opuš-
těné krajině severského rázu.
Po pár kilometrech poklidné jízdy se ovšem
řeka sklopí a vodáci vpadnou do jednoho
z nejtěžších úseků na českých řekách. Neo-
byčejně těžká voda dosahuje stupně WW6
– na hranici sjízdnosti. Navíc je potřeba na
konci zastavit v jednom ze dvou malých vra- Turisté z Vilémova nebo Pasek
cáčků. Pokud to nestihnete, spadnete do Turisté raději sjedou autem do Vilémova
vodopádu. U benzinové stanice Na mýtě a pohodlně nasedají pod mostem. Pokud
nasedají první „normální“ vodáci. Orientač- je méně vody, je lepší po silnici pokračovat
ním bodem je křižovatka silnic z Rokytnice, až do Pasek a dát lodě na vodu u místní pa-
Harrachova a Kořenova. Jizera se tu stéká pírny. Řeka je tu ještě pořád divoká, vlny za-
s Mumlavou. lévají lodě, je nutno kličkovat mezi kameny,
ale voda už není záludná. Zvrhnutá posádka
Ostrov Hrůzy se z ní, za pomoci plovací vesty, vždycky vy-
Další vodu z krkonošského sněhu dostává hrabe na břeh.
Jizera z levostranných potoků od Rokytni-
ce, Jablonce a Míseček. Nástup do lodí je Výletníci z Jablonce
možný jen na místech, které Správa Národ- Od kempu pod Jabloncem odrážejí už i ote-
ního parku Krkonoše označila informační vřené turistické kanoe, ale jejich posádky
tabulkou. Mezi Mýtem a obcí Vilémov je musejí prokázat, že něco umějí. Jizera tady
to malé odpočívadlo, odkud lze lodě snést ještě pořád není klidná říčka. Navíc většina
k řece a sjet nejobtížnější úsek, zvaný os- jezů je nesjízdná a přenášení podél bývalých
trov Hrůzy. Jednodušší je objet ho zleva, strojíren a textilek je dlouhé. Nejobtížnější
protože vpravo se tvoří velký válec a nebez- přenášení čeká vodáky na jezu Hradsko,
pečný sifon. Pod ostrovem Hrůzy je další kde se lodě musejí spouštět ze silniční zdi
nástupní místo, ale musí se parkovat přímo dolů na břeh. Za odměnu si potom mohou
na úzké silnici. sjet lahůdkový úsek mezi kameny a skalami
v regulovaném řečišti.

97
98
99

Poslední nasedací místo povolené správou
národního parku je na jeho samém okraji na
odpočívadle u silničního mostu poblíž Vyso-
kého. Odtud se jezdí na otevřených lodích
nebo turistických raftech už bez větších sta-
rostí. Řeka sice teče svižně, občas se jí do
cesty postaví peřej nebo prudká zatáčka,
ale proudnice je klidná.
100
Soutěska v Poniklé
Jizera se zase na pár set metrů zužuje až
v soutěsce v Poniklé. Její začátek poznáte
tak, že přenesete po většinu roku suchý jez,
který odvádí vodu doleva do mohutného
náhonu. Za jezem následuje most, mělčina
a skály přes řeku. Uprostřed nich teče Jize-
ra uzoučkým kanálem, kterým se protáhne
jen kajak nebo kánoe. Rafty je nutné pře-
nést po pravém břehu.
Po opětovném naplnění koryta vodou pod
ústím náhonu se stává Jizera mohutnou
řekou, která vzdáleně připomíná alpské
toky. Má sice tah a rychlost, ale na rozdíl
od mléčně zkalené vody ledovcových řek si
ponechává hnědavo-červenavou barvu po
rašelině. Poté, co přijímá zleva od Jilemnice
vodu Jizerky, se sice vlny zmenší, ale stále
je to krásné pohoupání na rychlém toku. Ši- Parametry
roký proud se valí lučinatým údolím, aby se DOBA SPLUTÍ: 1 den.
za Loukovem ještě jednou ponořil do lesa, VODÁCKÁ OBTÍŽNOST: Na Mýtě–Vilémov
pohladil pár skal – a přicházejí dva vysoké WW 4, Vilémov–Sytová WW 2.
nesjízdné jezy v Benešově u Semil. Tady RIZIKO: opravdu nebezpečný je jen objezd
většina vodáků po třiceti kilometrech plav- ostrova Hrůzy zprava (válec a sifon), záchra-
by z Vilémova končí. na může být místy problematická, v řečišti
jsou často balvany, ale průjezdy jsou jasně
Jak se tam dostat čitelné.
Osobním autem po silnici Harrachov ZNALOSTI: posádka musí dobře ovládat loď.
– Rokytnice – Benešov u Semil podél řeky, TÁBOŘIŠTĚ: Jablonec nad Jizerou.
nebo s nafukovací lodí linkovým autobusem. VYBAVENÍ: kajak, raft (z Pasek nad Jizerou
Železniční stanice jsou daleko od řeky. také kánoe), pádla, plovací vesty, přilby, ne-
oprenové oblečení, lékárnička, záchranné
šňůry a karabiny.

101
25 „Labíčko“ pro všechny vodáky
Jednou ročně se konají závody ve slalomu kend toužebně čekají, protože se z přehra-
a sjezdu na divoké vodě pod přehradou dy vypouští dost vody a oni si mohou sjet
Špindlerův Mlýn. Vodáci na tento jarní ví- oblíbené „Labíčko“.

Samozřejmě, ne každý si troufne závodit

nebo sjíždět nejtěžší úseky. Výběr je však
pestrý.
PRO EXTRÉMISTY: Labský důl–Špindlerův
Mlýn–přehrada; WW 4–5, jezy, skoky, bal-
vany, oficiální zákaz splutí.
PRO ZÁVODNÍKY: slalomová trať pod přehra-
dou; WW 4, balvany, při závodech zákaz
volného splutí.
PRO EXPERTY: Kukačka–Vrchlabí; WW 5,
nejtěžší úsek, balvany, válce, silné proudy.
PRO KAJAKÁŘE: Vrchlabí–Podhůří–Hostinné;
WW 2–3, velké vlny.
PRO TURISTY: Hostinné–Jaroměř; ZW, ro-
mantická plavba.

102
Jak se tam dostat
Autem pojedete z Vrchlabí směrem na
Špindlerův mlýn.

Vybavení
Kajak, raft (z Hostinného také kánoe), pád-
la, plovací vesty, přilby, neoprenové obleče-
ní, lékárnička, záchranné šňůry a karabiny.

103
26 Když Krkonoše tečou...
Krkonošské říčky a potoky jsou na jaře narovnává, občas potkáte jez a jízda už není
sjízdné pro zkušené kajakáře téměř od tak nebezpečná.
pramenů. Kromě velkých řek Jizery, Labe
a Úpy se jezdí i množství dalších toků. Uvá- Jak se tam dostat
díme pár příkladů. Při zcela naplněném korytě se dá říčka
splouvat až téměř od českých hranic. Ob-
Mumlava vykle se ale na jarní vodu nasedá až v peře-
Obtížnost WW 3, dole WW 4+; je sjízdná jích nad Szklarskou Porebou.
jen na uzavřených kajacích či kánoích.
Jizerka
Jak se tam dostat Obtížnost WW 3+, úzká nepřehledná říčka
Splouvá se z Harrachova od lyžařských s velkým spádem. Nebezpečné jsou přede-
můstků. vším rozvalené jezy.

Žarnovník Jak se tam dostat

Obtížnost WW 2+, vyžaduje co nejkratší Splouvá se z Vítkovic do Dolních Štěpanic.
a nejobratnější lodě. Rychlá reakce a vyjež- Níž je říčka regulovaná vysokými zdmi a ne-
děnost vodáků je podmínkou k jejich přeži- bezpečnými jezy.
tí. Místa je tam málo, voda je rychlá a vysoké
stupně a jezy jsou nemilosrdné. Malé Labe
Obtížnost WW 4, Malé Labe je charakteris-
Jak se tam dostat tické množstvím skoků a jezů, které násle-
Jeďte po silnici podél potoka z Železného dují jeden za druhým. Nebezpečí lze omezit
Brodu do Tanvaldu. Nástupní místo zvolte jen dokonalou výzbrojí a velkými zkušenost-
podle množství protékající vody. mi sehraného vodáckého družstva.

Kamienna Jak se tam dostat

Obtížnost WW 4, nejvíce vody bývá v ka- Za opravdu velké vody se splouvá z Dolního
menitém korytu říčky odpoledne, kdy steče Dvora, za „obyčejné“ velké vody z Prostřed-
roztátý sníh z hor. Na úpatí hor směrem ního Lánova.
k Jelení Hoře (obtížnost WW 2) se koryto

104
105
 STUPNICE OBTÍŽNOSTI ŘEK
Pro základní orientaci vodáků jsou obtížnosti toků klasifikovány stupnicí WW (wild water)
1 až 6. Rekreační řeky mají obtížnost v krátkých úsecích nejvíce WW 1, tak zvané trekkin-
gové WW 2 a divoká voda pro experty začíná na stupni WW 3. V kilometrážích jsou obtíž-
nosti vyznačovány za ideálního stavu vody. Za vyššího stavu může být obtížnost větší o jeden
až dva stupně, někdy dokonce může být tok i zcela nesjízdný. V některých případech je za
vyššího stavu obtížnost naopak lehčí, o to je však plavba nebezpečnější. V tuzemských po-
měrech bývá obtížnost toku někdy zvyšována zablokovaným korytem, napadanými stromy
a zarostlou proudnicí. Alpské řeky ji zvyšují spíše peřejemi, válci a návaly vody na skály. Vod-
naté asijské či americké řeky zaskočí vodáky nejspíše ohromnou silou proudu, obrovskými
vlnami a víry.

ZW Téměř stojatá nebo jen líně proudící voda (ve starších kilometrá-
žích ještě dělená na ZWA stojatá, ZWB znatelný proud a ZWC
pomalá nížinná řeka).

WW 1 Mírně tekoucí voda bez záludností, vhodná pro otevřené turistické

kánoe, kormidelník musí umět ovládat loď.

WW 2 Jasně čitelné peřeje, rychlé zatáčky, stromy a kameny v řece lze

objet. Tento stupeň je horní hranicí pro turistickou plavbu a záro-
veň ideálním cvičným terénem pro začínající raftaře, celá posádka
musí ovládat základní záběry pádlem.

WW 3 Vratné proudy, ne zcela jasné průjezdy mezi kameny, mnohdy

není možné zastavit. Bezpodmínečně nutné jsou zavřené kajaky
nebo nafukovací plavidla, posádky musí ovládat všechny záběry
pádlem a povely vedoucího raftu.

WW 4 Těžká voda, mnohdy je nutná prohlídka a případná záchrana ze

břehu, horní hranice pro rekreační a komerční rafting.

WW 5 Nebezpečná a velice obtížná řeka, kterou si mohou dovolit splout

jen skupiny sehraných expertů po předchozí prohlídce a zabezpe-
čení záchrany.

WW 6 Hranice lidských možností, ke splutí jsou potřeba dlouholeté zku-

šenosti, trénink, dokonalá výzbroj a ideální vodní stav.

106
107
 A DALŠÍ AKTIVITY NAVÍC
27 Noc tuleních pásů
Úvodním podnikem české skialpinistické
sezony je tradičně Noc tuleních pásů v Jan-
ských Lázních. Na start se začátkem ledna
staví stovky registrovaných i amatérských
závodníků. Obvykle tu o první místa soutě-
ží reprezentační výběry Česka, Slovenska
a Polska.

Dvacet kilometrů
a devatenáct set metrů
Trasa pro hlavní kategorii míří z centra Jan-
ských Lázní po hlavní silnici k dolní stanici
lanovky na Černou horu. Tam si závodníci
nasazují lyže a stoupají na vrchol. Poté sjíž-
dějí do Pece pod Sněžkou a stoupají na
Bramberk. Tady je potřeba použít mačky.
Z vrcholu vede sjezd do centra Pece pod
Sněžkou a osvětlenou sjezdovkou Javor

108
zdolávají třetí stoupání. Následuje technic- Povinná výbava závodníků
ky těžký sjezd v neupraveném terénu do Ja- Všichni účastníci mají povinnost nést nebo
vořího dolu, odkud trať pokračuje dlouhým mít na sobě výbavu, která zahrnuje bez-
táhlým stoupáním na Černou horu. Pak ná- pečnostní helmu, „čelovku“, bundu, batoh
sleduje už jen sjezd zpátky do centra Jan- a jeden litr tekutin. Dále mačky, lavinový
ských Lázní, kam závodníci dobíhají pěšky vyhledávač a lavinovou lopatu.
s lyžemi na ramenou.
Náročnost
Trať měří dvacet kilometrů a během čtyř vý-
Trať závodu pro hlavní kategorii je vhodná
stupů účastníci překonají celkové převýšení
pouze pro trénované závodníky. Dvouhodi-
1900 metrů. V roce 2006 ustavil rekord nový čas vítěze je na evropské úrovni. Po-
tratě Slovák Peter Svätojánský, který přijel
řadatelé proto souběžně vypisují kategorii
do cíle v čase 2:07:00 h. amatérů pro ženy i muže, která má zkrá-
cenou trať a menší požadavky na vybavení.
Datum konání závodů najdete na interne- Závod bez ambicí na vítězství tak mohou
tové stránce organizátorů www.ski-moun- zvládnout i fyzicky zdatní laici.
taineering.cz

Jak se tam dostat

Do Janských Lázní jezdí přes Trutnov auto-
busy z celé republiky.

109
28 Orientační závody vozíčkářů ve Vrchlabí
Poslední závod sezony orientačních závodů
vozíčkářů se koná obvykle ve Vrchlabí. Čas-
to je to zároveň Mistrovství České republiky.
Klasický závod se koná podle běžných pra-
videl orientačního běhu. Je třeba v určeném
110
pořadí najít kontroly zakreslené na mapě
a vítězem se stává nejrychlejší závodník.
Závodí se v kategoriích elektrických vozíků,
vozíků s doprovodem a elita paraplegiků
jede na vozících na ruční pohon.
 pion pomocí mapy a buzoly. Výhoda trail-o
spočívá ve srovnání handicapů.
Termín vrchlabského orientačního závodu
vozíčkářů se dozvíte na internetu Sportovní-
ho klubu vozíčkářů www.skvpraha.org.

Jak se tam dostat

Do Vrchlabí jezdí vlak i autobus. Závod star-
tuje na hlavním náměstí.

Vybavení
Vozíčkáři soutěží v kategoriích ručně pohá-
něných a elektrických vozíků.
Souběžné závody trail-o jsou v Česku novin-
Náročnost
kou, ale ve světě se podle jejich pravidel už
pár let závodí. Nezáleží na tom, jak rychle Zúčastnit se může každý. Mimo boj o prv-
a s jakou pomocí se na kontrolu závodník ní místa se na pravidla a dopomoc diváků
dostane, ale jak přesně najde správný lam- nebo doprovodu příliš nehledí.

111
29 Honem, jdeme sáňkovat
Všichni jste v dobré náladě. Jeden před
druhým děláte, že o nic nejde a že se jen
tak svezete na sáňkách. Jenže při bližším
pohledu se ukazuje, že mužům se lehce
chvějí prsty, ženy blednou ve tvářích a děti
si musí najednou odskočit.

Vystupujete pod Špindlerovkou. Fasujete

sáňky a jeden po druhém mizíte po speci-
ální dráze do údolí. Za zatáčkou se objeví
v cestě záchytná síť a nahrnutá hromada
sněhu. Je dost daleko před vámi, abyste Trať je čím dál prudší. Ještě jednou brzdíte
bezpečně zastavili. Stačila by ale chvilka před silnicí. Tady to už poznáváte z letních
nepozornosti, a měli byste se sítí co do výletů, protože jedete po stezce, po které
činění. Vstáváte ze saní a třesou se vám vede turistická značka. Naposledy to roz-
kolena. pálíte, co svah a dopravní prostředek pod
zadkem dovolí. Dojezd je bezpečný a mírný.
Přecházíte silnici, okolo právě namáhavě Končí na zasněžené lesní silničce podél
supí autobus až po okraj naplněný lyžemi, Bílého Labe, která je uhlazená od stovek
batohy, saněmi i lidmi. Znovu usedáte na běžkařů.
sáňky. Vjíždíte do vzrostlého lesa, je trochu
vidět i do okolí, ale to už nestačíte sledovat. Pár desítek metrů dojdete se saněmi v pod-
paží k autobusové zastávce Dívčí lávky, kde
je přicvaknete do samoobslužného stojanu.
Tam si je obsluha jednou za čas vyzvedne.

Nazpátek byste mohli sjet linkovým au-

tobusem, který tu každou chvíli projede,
ale do Špindlerova Mlýna se vraťte raději
pěšky. Dvoukilometrová vycházka podél
hučícího Labe vám pomůže uklidnit nervy
a několikrát si v hlavě přehrát jízdu, která
trvala jen pár minut, ale vám se to zdálo
jako věčnost.

Historie a současnost
Přírodní sáňkařská dráha nad Špindlerovým
Mlýnem vede stejnou trasou, jakou sváželi
horalé v létě seno a v zimě dřevo. Na přelo-
mu 19. a 20. století začali místní lidé vozit
na svých hospodářských saních i zámožné

112
turisty. Dámy v dlouhých sukních a pánové
ve fracích zažívali stejné pocity jako dnes
my. Komunisté takové zábavě nepřáli, a tak
byl provoz na dráze obnoven až v polovině
devadesátých let minulého století.

Jak se tam dostat

Každou půlhodinu speciálním autobusem
od pošty ve Špindlerově Mlýně nebo kaž-
dou hodinu linkovým autobusem z centrál-
ního parkoviště.

Jak dráha vypadá

DÉLKA DRÁHY: 4 km.
START: pod Špindlerovkou u zotavovny Malý
Šišák.
CÍL: autobusová zastávka Dívčí lávky.

Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]

113
30 Bobová dráha bez ledu
Nebaví vás sníh? Tak se vrhněte rovnou
na bobovou dráhu. Zní to sice jako rada „z
Špindlerův Mlýn
bláta do louže“, ale vše je jinak. Dvě bobové Jak se tam dostat
dráhy ve Špindlerově Mlýně a Harrachově Bobová dráha je postavená ve svahu za
totiž nejsou závodní koryta pokrytá umělým hotelem Harmony. Pěšky se k ní dostanete
ledem, ale plechové tobogany, kterými se z centra města za deset minut. Vyrazíte od
řítí vozíky na kolečkách s klienty na palubě. pošty, přejdete most přes Labe, mezi domy
Vozíky mají brzdu, a tak si na jízdu mohou jdete prudce do kopce, minete hotel Savoy
troufnout i rodiče s dětmi. a přes louku za ním už vidíte moderní velký
hotel a za ním dráhu.
Jak dráha vypadá
PŘEVÝŠENÍ: 68 m.
DÉLKA: 966 m.
POČET ZATÁČEK: 22.

Harrachov
Jak se tam dostat
Dráha je v provozu v centru města. Pěšky
se k ní dostanete od informačního středis-
ka za pět minut. Na kole pojedete po cyklo-
stezce od autobusového nádraží, okolo
dolní stanice lanovky na Čertovu horu k bo-
bové dráze.
Jak dráha vypadá
PŘEVÝŠENÍ: 38 m.
DÉLKA: 1000 m.
POČET ZATÁČEK: 17.

114
115
31 Paragliding od lanovek
V Krkonoších se mimo jiných sportů také
létá na paraglidech. Padákové kluzáky
mají určená startoviště na Černé hoře nad
Janskými Lázněmi, na Čertově hoře nad
Harrachovem, na Medvědíně a na Pláních
116
nad Špindlerovým Mlýnem a na vrchu Žalý
nad Vrchlabím. V zimě se startuje přede-
vším z traverzové cesty na sjezdovce mezi
vrcholem Medvědína a Mísečkami a ze
sjezdovky Stoh nad Svatým Petrem. To
jsou také nejčastější místa pro tandemové
komerční slety. Dříve se létalo také ze Zla-
tého návrší, ale to dnes není kvůli ochraně
přírody dovolené.
Jak se tam dostat
Paraglidisté se ke všem těmto místům do-
stanou lanovkou v zimě i v létě. Pouze Zalo-
mený vlek na masivu Lysé hory nad Rokyt-
nicí je v provozu jen v zimě. Z jeho konce se
dá startovat pěšky i na lyžích.
 METEOROLOGICKÉ INFORMACE
Poloamatérská meteorologická internetová síť Hydronet slouží nejen
k registraci vědeckých dat, ale také velmi pomáhá návštěvníkům
Krkonoš (www.hydronet.cz). Její automatické měřicí stanice totiž ve
vysoké kvalitě zaznamenávají a především zveřejňují snímky z web-
kamer a meteorologických přístrojů.

V Kořenově mohou vodáci pozorovat hladinu Jizery v okolí nejtěžšího

úseku této řeky. Stanice Železný Brod se hodí vodákům na otevře-
ných kánoích, kteří odtud vyplouvají na vícedenní plavbu k Malé Ská-
le a dále do středních Čech.

Vrbatova bouda informuje běžkaře a skialpinisty o stavu sněhu v zi-

mě a turisty a cyklisty o počasí v létě v okolí Kotle a Harrachových
kamenů. Podobné je to i na Čertově hoře nad Harrachovem a na
Lysé hoře nad Rokytnicí. Kamenec v Podkrkonoší nabízí pohled na
celé západní Krkonoše.

117
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]
Marek Loucký (marekloucky@gmail.com) [475452]