You are on page 1of 22

Никодиновски, Звонко - Семиолошка класификација на инсектите (стр.

1-22), од книгата Фигуративните значења на инсектите во францускиот


и во македонскиот јазик, 2 - ри Август С, Штип, 2007 (2016), 636 стр.

Jazi~nite strukturi pretstavuvaat trezor koj gi ~uva tragite


od site etnosemioti~ki sistemi na edna zaednica.
«Potsvesnoto ima dvojna dimenzija, individualna i ko-
lektivna : prvata se izrazuva preku na{ite soni{ta, lapsus-
ite, psihosomatskite naru{uvawa, preku socijalnite, seksu-
alnite i drugite odnesuvawa; vtorata dimenzija se izrazuva
preku mitovite, folklorot, narodnata mudrost i dlabinskite
strukturi na jazikot.»
P. Guiraud : Sémiologie de la sexualité, str. 211

1. SEMIOLO[KA KLASIFIKACIJA NA INSEKTITE

^etvrtata glava }e ja posvetime na semiolo{kata klasifikacija


na insektite. Imeno, tuka kako osnova za nivnata klasifikacija odno-
sno grupirawe }e poslu`at nivnite figurativni zna~ewa za razlika od
zoolo{kata klasifikacija kade {to za osnova se zemaat denotativnite
semi na insektite. Semiolo{kata klasifikacija }e ja sprovedeme
spored brojnosta na javuvawe na oddelni insekti i toa vrz osnova na
pette semanti~ki kategorii {to gi vospostavivme vo tretata glava :
kako predmetna stvarnost, kako ~ove~ko telo, kako ~ove~ko odnesuvawe,
kako ~ove~ka zaednica i kako predznak.

1. 1. "Kako predmetna stvarnost" - osnova za klasifikacija

§ 1. Vo kategorijata "KAKO PREDMETNA STVARNOST" gi


smestivme site onie priznaci koi imaat nekakov odnos so lu|eto no koi
ne pripa|aat na drugite ~etiri kategorii. Semanti~kite priznaci {to
gi sodr`i ovaa kategorija ne se premnogu (gi ima vkupno 23) i niv
mo`eme da gi podredime vo 3 op{ti grupi od koi prvite dve se so
negativna a tretata so pozitivna referentna vrednost. Vo ramkite na
sekoja grupa gi podvlekuvame onie semanti~ki priznaci koi imaat
samostoen polne` a koi mo`at ponekoga{ da slu`at i kako zaglavija
na podgrupi sostaveni od sli~ni semanti~ki priznaci. 1
1. NE[TO MALO : NE[TO MALO, VLAKNESTO I STRA[NO:
(insekt - fr. 1), NE[TO SITNO: (vo{ka - mak. 3), MALA I NEVRE-
DNA RABOTA: (komarec - mak. 1), NEDORAZVIENO, NEDOVR[ENO
NE[TO: (insekt - fr. 2).

1 Vo ova i vo drugite poglavja vo zagrada go davame vidot na insektot, jazikot


i brojot na primeri vo koi se javuva toj insekt so dadeniot semanti~ki priznak.
Nikodinovski, Zvonko - Semiološka klasifikacija na insektite (str. 1-22), od
knigata Figurativnite značenja na insektite vo francuskiot i vo makedonskiot
jazik, 2 - ri Avgust S, Štip, 2007 (2016), 636 p.
2 Zvonko Nikodinovski

Po brojot na javuvawa ovaa grupa ne e golema (vkupno 7 javuvawa)


kako ni po po brojot na vidovite (vkupno 3 vidovi: vo{ka (3), "insekt"
(3) i komarec (1)).
Maloto e simbolizirano voglavno preku vo{kata i "insektot".
2. NE[TO NEDOBRO : SKUDNA ISHRANA: ( peperuga - fr. 1),
({turec - fr. 1), NEDOBAR KVALITET: (bumbar (med) - fr. 1), KINLI-
VOST, NESOLIDNOST NA ODREDENA VRSKA: (pajak - mak. 1), NE@-
NOST, NEOTPORNOST: (peperuga - fr. 2), NE[TO APSTRAKTNO
KOE E NESOLIDNO, NEIZDR@LIVO I STOI NA STAKLENI
NOZE: (pajak - fr. 4), ODVRATNO SU[TESTVO: (lebarka - fr. 2),
(lebarka - mak. 1), SIROMA[EN, BEDEN: (molec - fr. 1), ({turec - fr.
1), SIROMA[TIJA: (vo{ka - fr. 1), (vo{ka - mak. 2), NEPRIJATEN,
KONTINUIRAN ZVUK: ({turec - mak. 1), GOLEMA NESRE]A: ({trkol
- fr. 1), NAPU[TENI PREDMETI ILI MESTA ILI ODMINAT VRE-
MENSKI INTERVAL: (pajak - fr. 4), MNOGUBROJNOST: (stonoga - fr.
8), (stonoga - mak. 3), USLOVENOST NA POJAVITE: ({trkol - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 36 javuvawa i 9 vidovi : stonoga (11), pajak (9),
peperuga (3), {turec (3), vo{ka (3), lebarka (3), {trkol (2), molec (1) i
bumbar (1).
Vo ovaa grupa treba da se istaknat slednite raboti : nesolidno-
sta e simbolizirana preku pajakot i peperugata, dodeka mnogubrojno-
sta e pretstavena od stonogata.
3. NE[TO DOBRO : PARI, BOGATSTVO: (vo{ka - mak. 4),
RELATIVNO BOGATSTVO: (krle` - mak. 1), NE[TO SLATKO, KO-
RISNO I PRIJATNO: (p~ela - fr. 33), (p~ela - mak. 43), NE[TO
SOLIDNO, ISKLU^ITELNO: (majski bumbar - fr. 1), ODLI^EN
KVALITET: (molec - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 83 javuvawa i 5 vidovi : p~ela (76), vo{ka (4),
krle` (1), majski bumbar (1)(preku negacija), molec (1)(preku negacija).
Vo ovaa grupa treba da gi istakneme slednite raboti: parite se
simbolizirani od vo{kata, dodeka slatkoto i korisnoto e pretsta-
veno od p~elata.

1. 2. "Kako ~ove~ko telo" - osnova za klasifikacija


§ 2. Vo kategorijata "KAKO ^OVE^KO TELO" gi podveduvame
onie semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~koto telo, na
negovite karakteristiki i na procesite koi se slu~uvaat vo negovoto
telo bez u~estvo na ~ovekovite volitivni procesi. Semanti~kite
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 3

priznaci {to gi sodr`i ovaa kategorija se 36 na broj i niv mo`eme da


gi podredime vo 9 op{ti grupi :
1. VISINA: MALO SU[TESTVO: (muva - fr. 26), (muva - mak. 11),
MALO I NEMO]NO SU[TESTVO: (bolva - fr. 10), (bolva - mak. 5),
(mravka - fr. 17), (mravka - mak. 10), (vo{ka - fr. 1), (vo{ka - mak. 1),
(insekt - fr. 1), (komarec - fr. 1), MALO SU[TESTVO ILI DETE:
(mu{i~ka - fr. 1), (rastitelna vo{ka - fr. 1), MAL I SLAB ^OVEK:
({turec - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 86 javuvawa i 8 vidovi: muva (37), mravka (27),
bolva (15), vo{ka (2), insekt (1), komarec (1), mu{i~ka (1), {turec (1),
rastitelna vo{ka (1).
Maloto su{testvo e pretstaveno preku muvata, bolvata i mrav-
kata.
2. TE@INA: LESNO SU[TESTVO: (peperuga - fr. 1), SLAB, TE-
NOK ^OVEK: (insekt - fr. 1), (skakulec - mak. 1), ISU[ENA, STARA
MOMA: (skakulec - fr. 1), VISOKA, SUVA I NEVE[TA DEVOJKA:
(skakulec - mak. 1), DEBELO SU[TESTVO: (svetulka - fr. 1),
ZDEBELENOST: (skakulec - fr. 1), KRUPNA @ENA: (vodno kon~e -
fr. 1), ^OVEK SO TRKALEZNO LICE: (bumbar - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 9 javuvawa i 6 vidovi : skakulec (4), insekt (1),
peperuga (1), vodno kon~e (1), svetulka (1) i bumbar (1).
Lesnoto su{testvo e simbolizirano preku skakulecot.
Debeloto su{testvo e ovoploteno vo bumbarot i vo svetulkata,
skakulecot i vodnoto kon~e (so antifraza kaj site tri insekti).
3. UBAVINA: GRDOST: (peperuga - fr. 6), GRDO LICE, PLA-
[ILO: (skorpija - mak. 1), GRD, NEPRIBRAN ^OVEK: (p~ela - mak.
1), GRDOST: (vo{ka - fr. 1), UBAVINA: UBAVA STAVA, TELO: (osa -
fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 10 javuvawa i 5 vidovi : peperuga (6), skorpija
(1), p~ela (1), vo{ka (1) i osa (1).
Grdoto su{testvo e ovoploteno vo peperugata (gasenica) i de-
lumno vo skorpijata i vo{kata, dodeka ubavata stava e simbolizira-
na preku osata.
4. VOZRAST: OSTARENOST: (molec - fr. 1), POGRDA ZA STA-
RA @ENA (sramna vo{ka - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 2 javuvawa i 2 vida : molec (1) i sramna vo{ka (1).
4 Zvonko Nikodinovski

Starosta e simbolizirana preku molecot.


5. MIRIS: SMRDEA: (tavtabita - fr. 1), (mravka - fr. 2).
Ovaa grupa sodr`i 3 javuvawa i 2 vida: mravka (2) i tavtabita (1).
Smrdeata e simbolizirana preku mravkata i tavtabitata.
6. ^ISTOTA: VALKANOST: (vo{ka - fr. 1), (muva - fr. 5), (muva -
mak. 2), NE^ISTOTIJA: (vo{ka - mak. 2).
Ovaa grupa sodr`i 10 javuvawa i 2 vida : muva (7) i vo{ka (3).
Ne~istoto su{testvo e simbolizirano preku muvata i vo{-
kata.
7. OBLEKA: LU\E OBLE^ENI VO @IVO CRVENA BOJA: (ko{-
nilka - fr. 1), LESNO OBLE^ENA @ENA: (bo`ja bubalka - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 2 javuvawa i 2 vida: bo`ja bubalka (1) i ko{-
nilka (1).
8. ZDRAVSTVENA SOSTOJBA NA TELOTO: GLAD, IZGLAD-
NETOST : (tavtabita - fr. 1), OSTRA, DLABOKA BOLKA: (insekt - fr.
1), OTRPNATOST I SVRBE@: (mravka - fr. 4), NEPRIJATNO ^UV-
STVO, STRAV: (mravka - mak. 1), (insekt - mak. 1), ZUEWE VO U[ITE:
(bumbar - mak. 1), GLAVOBOLKA PO PIJANSTVO: ({turec - fr. 1),
]ELAVOST: (molec - fr. 1), TUBERKULOZNOST: (molec - fr. 1),
LUPEWE NA KO@ATA: (skre`ec - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 12 javuvawa i 7 vidovi : mravka (5), molec (2),
tavtabita (1), insekt (1), bumbar (1), {turec (1) i skre`ec (1).
9. DELOVI OD ^OVE^KOTO TELO: DELOVI OD ^OVE^KOTO
TELO ILI MATERII [TO TOA GI IZLA^UVA: (p~ela - fr. 10), (pajak
- fr. 6), (peperuga - fr. 1 (seks.)), (peperuga - fr. 5), GURELKI: (molec -
fr. 1), MALI O^I: (molec - fr. 1), VLAKNA NA PUBISOT: (sramna
vo{ka - fr. 1), PRELIVNA BOJA NA O^ITE: (bumbar - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 26 javuvawa i 6 vidovi : p~ela (10), pajak (6),
peperuga (6), molec (2), sramna vo{ka (1) i bumbar (1).
Delovite od ~ove~koto telo se ovoploteni preku p~elata,
pajakot i peperugata.

1. 3. "Kako ~ove~ko odnesuvawe" - osnova za klasifikacija

§ 3. Vo kategorijata "KAKO ^OVE^KO ODNESUVAWE" gi


podveduvame onie semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~koto
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 5

odnesuvawe i na procesite koi se slu~uvaat vo negovoto telo so u~estvo


na ~ovekovite volitivni procesi. Semanti~kite priznaci {to gi
sodr`i ovaa kategorija se 152 na broj i niv mo`eme da gi podredime vo
3 op{ti grupi (fizi~ko, psihi~ko i govorno odnesuvawe) so zabele{ka
deka golem broj priznaci ne se ednozna~ni i mo`at da pripa|aat
istovremeno na dve ili tri grupi. Nekoi priznaci koi imaat dosta
sli~no zna~ewe se grupirani vo podgrupi.

A. Fizi~ko odnesuvawe

§ 4. Vo grupata "FIZI^KO ODNESUVAWE" gi podveduvame


onie semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~koto fizi~ko
odnesuvawe i na procesite koi se slu~uvaat vo negovoto telo so u~estvo
na ~ovekovite volitivni procesi. Semanti~kite priznaci {to gi
sodr`i ovaa kategorija se 33 na broj i niv mo`eme da gi podredime vo 6
op{ti grupi :
1. ISHRANUVAWE: STRVNO SU[TESTVO: (muva - fr. 17),
(muva - mak. 6), (mravka - mak. 1), (termit - mak. 1).
Ovaa podgrupa sodr`i 25 javuvawa i 3 vidovi: muva (23), mravka (1)
i termit (1).
Strvnoto su{testvo e simbolizirano preku muvata a delumno
i preku mravkata i termitot.
2. TEMPERAMENT: KROTKO SU[TESTVO: (muva - mak. 4), MI-
RNO I KROTKO SU[TESTVO: (mu{i~ka - mak. 1), (insekt - mak. 1),
NEMIRNO SU[TESTVO: (str{en - fr. 2), (str{en - mak. 1), PRGAVO
I SKOKA^KO SU[TESTVO: (bolva - fr. 12), (bolva - mak. 1).
Ovaa podgrupa sodr`i 22 javuvawa i 5 vidovi : bolva (13), muva (4),
str{en (3), mu{i~ka (1) i insekt (1).
Mirnoto su{testvo e simbolizirano preku muvata i delumno
preku mu{i~kata i insektot (buba~ka), dodeka nemirnoto su{testvo
e pretstaveno od bolvata i str{enot.
3. MOTORNA AKTIVNOST: GOLEMA PODVI@NOST: (bo`ja
bubalka - mak. 1), (skakulec - mak. 1), PODVI@NA MLADA DEVOJKA:
(skakulec - fr. 1), RAZDVI@ENOST: ({trkol - fr. 1), (peperuga - fr.
1), (mravka - fr. 2), GOLEMA VOZBUDENOST, RAZDVI@ENOST:
({trkol - fr. 1), BAVNO DVI@EWE: (mravka - mak. 1), (tavtabita - fr.
1), PROMA[UVAWE: (bumbar - mak. 1).
6 Zvonko Nikodinovski

Ovaa podgrupa sodr`i 11 javuvawa i 7 vidovi: mravka (3), skakulec


(2), {trkol (2), bo`ja bubalka (1), peperuga (1), tavtabita (1) i bumbar
(1).
Razdvi`enosta e simbolizirana preku skakulecot, mravkata i
{trkolot, dodeka bavnoto dvi`ewe e pretstaveno od mravkata i tav-
tabitata.
4. RABOTLIVOST: RABOTLIVO SU[TESTVO: ( p~ela - fr. 15),
(p~ela - mak. 10), (mravka - fr. 9), (mravka - mak. 14), (insekt - fr. 1),
BESPOLEZNO RABOTEWE: (skre`ec - fr. 1), MRZLIVO SU[-
TESTVO I GOTOVAN: (p~ela (trut) - 5), (p~ela - mak. 5), (vo{ka - fr. 1),
(vo{ka - mak. 5) (posebno kaj `enite), MRZLIVKO I VLE^KO: (tavta-
bita - fr. 1), VALKANO I MRZLIVO SU[TESTVO: (krle` - fr. 1),
NERABOTNIK: ({turec - mak. 8), (str{en - fr. 3), (skakulec - fr. 1),
KRADEC NA TU\O: (mravka - fr. 3), NEGRI@A ZA IDNINATA:
(skre`ec - fr. 1), (skre`ec - mak. 1).
Ovaa podgrupa sodr`i 85 javuvawa i 10 vidovi: p~ela (35), mravka
(26), {turec (8), vo{ka (6), skre`ec (3), str{en (3), insekt (1), skakulec
(1), krle` (1) i tavtabita (1).
Rabotlivoto su{testvo e pretstaveno od p~elata i mravkata,
dodeka mrzlivoto su{testvo e simbolizirano preku p~elata (tru-
tot), {turecot, vo{kata, str{enot i skre`ecot.
5. PIJANSTVO: PIJANSTVO: (krle` - fr. 2), (skre`ec - fr. 1),
(drozofil - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 4 javuvawa i 3 vidovi: krle` (2), skre`ec (1) i
drozofil (1).
Pijanstvoto e simbolizirano voglavno preku krle`ot a delu-
mno i preku skre`ecot i drozofilot.
6. SEKSUALEN @IVOT: SEKSUALEN ODNOS (ZA @ENA):
(tavtabita - fr. 1), SEKSUALNI VRSKI ME\U NAVODNI RODNI-
NI: (majski bumbar - fr. 1), MASTURBIRAWE NA MA@: (majski
bumbar - fr. 1), POSESIVNA @ENA ILI KASTRIRA^KA MAJ-
KA: (bogomolec - fr. 1), EJAKULIRAWE: (skorpija - fr. 1), HOMO-
SEKSUALEC: (bo`ja bubalka - fr. 1), ZAEDNI^KI @IVOT NA
DVOJKA: (majski bumbar - fr. 1), BRZO RAZMNO@UVAWE I VO
GOLEM BROJ: (insekt - mak. 1), SLOBODNA DEVOJKA : ({trkol - fr.
1), JAVNA @ENA: (bumbar - fr. 1), LEZBIJKA I PROSTITUTKA:
(bolva - fr. 3), PROSTITUTKA: (osa - fr. 1), PROSTITUTKA I
LO[A @ENA: ( tavtabita - fr. 1).
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 7

Ovaa grupa sodr`i 15 javuvawa i 10 vidovi: bolva (3), majski bum-


bar (3), tavtabita (2), bogomolec (1), osa (1), skorpija (1), bumbar (1), in-
sekt (1), {trkol (1) i bo`ja bubalka (1).
Od ovaa grupa interesno e da se istakne deka javnata `ena e sim-
bolizirana preku bolvata, osata, bumbarot, {trkolot i tavtabitata.

B. Psihi~ko odnesuvawe

§ 5. Vo grupata "PSIHI^KO ODNESUVAWE" gi podveduvame


onie semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~koto psihi~ko
odnesuvawe. Psihi~koto odnesuvawe na lu|eto mo`eme da go razgledu-
vame vo zavisnost od toa dali pri ~ove~koto psihi~ko odnesuvawe vo
igra vleguvaat i drugite lu|e ili ne. Vo prviot slu~aj priznakot {to
go opi{uva toa odnesuvawe }e ja sodr`i i semata "VO ODNOS NA
DRUGITE LU\E" dodeka vo vtoriot slu~aj taa sema }e bide otsutna od
priznakot.

a. Odnesuvawe bez upatuvawe na drugite

§ 6. Podgrupata "PSIHI^KO ODNESUVAWE BEZ UPATU-


VAWE NA DRUGITE" sodr`i 40 semanti~ki priznaci {to mo`eme da
gi podredime vo 3 op{ti grupi : pozitivno, negativno i neodredeno
odnesuvawe.
1) POZITIVNO ODNESUVAWE: VOZVI[ENO, SOVR[ENO
SU[TESTVO: (p~ela - mak. 1), RADOST I U@IVAWE: (vo{ka - fr. 1),
INTUICIJA: (insekt - fr. 1), KOPNE@ PO DOMOT: ({turec - fr. 1),
SU[TESTVO KOE JA POBEDUVA TEMNINATA: (svetulka - fr. 2), NA-
SLEDUVAWE NA OSOBINI: ({turec - fr. 1), ROMANTI^NO RASPO-
LO@ENIE: ({turec - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 8 javuvawa i 5 vidovi: {turec (3), svetulka (2),
p~ela (1), vo{ka (1) i insekt (1).
2) NEGATIVNO ODNESUVAWE: LUTO, JADOSANO SU[TE-
STVO: (str{en - mak. 1), KOLERIK, IZBUVLIV ^OVEK: (vo{ka - fr.
3), NEPRIJATNOST I BES: (tavtabita - fr. 2), ZBRLAVENOST,
POBESNUVAWE: ({trkol - mak. 1) NEVREDNO, NI[TO@NO SU[-
TESTVO: (muva - fr. 19), (muva - mak. 1), (osa - fr. 1), BEZVREDNI LU-
\E: (komarec - fr. 3), NEDOVOLNO KVALITETNI LU\E: (bumbar -
mak. 2), NEDORAZVIENO, ZAOSTANATO SU[TESTVO: (insekt
(larva) - fr. 2), VOOBRAZENOST, NADUENOST, PRETENCIOZNOST:
(pajak fr. 2), (vo{ka - fr. 1), (vo{ka - mak. 4), (sramna vo{ka - fr. 1),
8 Zvonko Nikodinovski

(bumbar - mak. 1), PR^EWE: (krle` fr. 1), VOZNEMIRENOST: ({trkol


- fr. 1), POVLE^EN @IVOT: (peperuga - fr. 1), POTPOLNO OSTV-
ARUVAWE: (peperuga - fr. 1), TA@NI MISLI: (peperuga - fr. 1), PO-
TI[TENOST, CRNI MISLI: (lebarka - fr. 3), (bumbar - fr. 1),
NEPOSTOJAN, VETROPIREST I QUBOPITEN DUH: (peperuga - fr. 9),
TAPOGLAVOST: (bumbar - fr. 1), NEDODELKAN, VETRU[KA:
(majski bumbar - fr. 3), LUDOST, OTKA^ENOST: (insekt - fr. 1),
(insekt - mak. 1), (komarec - fr. 1), (majski bumbar - fr. 1), (mu{i~ka -
mak. 1), FALEWE RAZUM: ({turec - fr. 1), VRA]AWE RAZUM: ({tu-
rec - fr. 1), MALA GRE[KA: (mu{i~ka - fr. 1), NEZAVIDNA PO-
LO@BA: (krle` - mak. 2), POPA\AWE VO NEVOLA: ({turec - fr. 1),
LA@NA BOGOMOLKA: (tavtabita - fr. 1), CIMOLEWE: (molec - fr. 2),
SVIREWE NA LO[A VIOLINA : ({turec - fr. 1), NOVOPE^EN
BOGATA[: (skre`ec - fr. 1), SKR@AVOST: (krle` - fr. 1), (krle` -
mak. 1), (osa - fr. 1), PRETERANA [TEDLIVOST : (krle` - mak. 1),
SKITNIK: (osa - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 87 javuvawa i 19 vidovi: muva (20), peperuga
(12), vo{ka (7), krle` (6), bumbar (5), {turec (4), komarec (4), insekt (4),
majski bumbar (4), lebarka (3), tavtabita (3), osa (3), {trkol (2), pajak
(2), mu{i~ka (2), molec (2), sramna vo{ka (1), skre`ec (1) i str{en (1).
Od ovaa grupa interesno e da se istaknat slednite raboti: luto-
to i izbuvlivo su{testvo e pretstaveno od vo{kata i tavtabitata a
delumno i od str{enot i {trkolot; nevrednoto su{testvo e pretsta-
veno od muvata, komarecot, bumbarot i insektot (larvata); voobra-
zenoto su{testvo e simbolizirano preku vo{kata i pajakot a delum-
no i preku krle`ot, sramnata vo{ka i bumbarot; ta`nite misli se
simbolizirani od lebarkata, peperugata i bumbarot; vetropirestiot
duh e pretstaven preku peperugata; nedodelkanoto su{testvo e pret-
staveno preku majskiot bumbar a otka~enoto su{testvo e simbo-
lizirano preku insektot, komarecot, majskiot bumbar, {turecot i mu-
{i~kata; na kraj, skr`avoto su{testvo e pretstaveno preku krle-
`ot.
3) NEODREDENO ODNESUVAWE : OBI^EN, SIROMA[EN
^OVEK : (mu{i~ka - fr. 1), GITARIST : (skre`ec - fr. 1), NEPROMEN-
LIVOST NA KARAKTEROT : (osa - mak. 1).

b. Odnesuvawe vo odnos na drugite

§ 7. Podgrupata "PSIHI^KO ODNESUVAWE VO ODNOS NA


DRUGITE" sodr`i 55 semanti~ki priznaci {to mo`eme da gi podre-
dime vo 4 op{ti grupi: pozitivno, negativno, neutralno i neodredeno
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 9

odnesuvawe.
1) POZITIVNO ODNESUVAWE KON DRUGITE: @ELBA ZA
DRU@EWE I MO] NA SOLIDARNOST : (mravka - fr. 2), SAKAN, QU-
BOV: ({turec - fr. 1), QUBEZEN UMILKUVA^: ({turec - fr. 1), OR-
TACI, SOU^ESNICI: (majski bumbar - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 5 javuvawa i 3 vidovi: {turec (2), mravka (2) i
majski bumbar (1).
Od ovaa grupa treba da se spomene deka solidarnoto su{testvo
e pretstaveno preku mravkata.
2) NEGATIVNO ODNESUVAWE KON DRUGITE: AGRESIV-
NO SU[TESTVO: (muva - fr. 61), (muva - mak. 23), NAPADNO I OPA-
SNO SU[TESTVO: (bolva - fr. 54), (bolva - mak. 14), OMRAZNO I
OPASNO SU[TESTVO: (insekt - fr. 4), OPASNO SU[TESTVO:
(p~ela - mak. 1), (osa - fr. 7), (osa - mak. 4), OPASNO I LO[O
SU[TESTVO: (mravka - fr. 7), (skorpija - fr. 10), (NE TOLKU OPA-
SNO) SU[TESTVO: (krle` - fr. 1), NAPADEN ^OVEK: (krle` - fr.
1), (krle` - mak. 1), ZADIRAWE, PECKAWE: (str{en - fr. 1),
ZADEVA^: (komarec - fr. 1), ZADEVA^ I PARAZIT: (tavtabita -
fr. 12), (tavtabita - mak. 4), (mu{i~ka - mak. 1), ZADEVA^ I OPASNO
SU[TESTVO: (komarec - fr. 13), (komarec - mak. 4), PARAZIT: (bolva
- fr. 1), (vo{ka - fr. 1), (sramna vo{ka - fr. 4), (krle` - fr. 1), (krle` -
mak. 2), (bumbar - fr. 1), NEZGODEN PARAZIT: (vo{ka - fr. 10),
(vo{ka - mak. 25), LO[O SU[TESTVO: (osa - fr. 4), (osa - mak. 3),
(komarec - mak. 1), (filoksera - mak. 1), LO[A @ENA: (skorpija - mak.
1), NEUNI[TIVOST NA LU\ETO OD LO[A SORTA: ({trkol - fr.
1), ZLOBNIK: (vo{ka - fr. 5), [TETNIK, LO[O SU[TESTVO: (pe-
peruga (gasenica) - fr. 21), (termit - fr. 3), (`iten {tetnik - fr. 1), (in-
sekt - mak. 1), UNI[TUVA^: (molec - fr. 7), (molec - mak. 2), UNI-
[TUVAWE: (skakulec - fr. 2), MAL KRADEC ILI ZLOSTORNIK:
(mu{i~ka - fr. 1), SILNIK, GOLEM I MO]EN IZMAMNIK: (osa - fr.
1), KRATKOTRAJNOST NA IZMAMATA: (skakulec - mak. 1), ^OVEK
KOJ NANESUVA [TETI I @IVEE NA TU\A SMETKA: (insekt -
mak. 3), ITRO, PODLO, EGOISTI^NO I OPASNO SU[TESTVO: (pajak
- fr. 20), (pajak - mak. 11), ITRO SU[TESTVO: (osa - fr. 3), ({turec -
fr. 2), PODLOST I POLTRONSTVO: (tavtabita - fr. 1), UPIKU-
VA^, POLTRON: (sramna vo{ka - mak. 1), SMA^KUVA, POBEDUVA :
(tavtabita - fr. 1), POPA\AWE VO STAPICA: (majski bumbar - fr.
1), ZAVISNOST, NESLOBODA NA DEJSTVUVAWE: (majski bumbar -
fr. 1), ^OVE^KA KORISTOQUBIVOST: (rastitelna vo{ka - fr. 1),
ODREDEN TIP NA LEVI^ARSKA AKTIVISTKA: (ko{nilka - fr. 1),
10 Zvonko Nikodinovski

GERMANSKI FA[ISTI: ( kompirova zlatka - fr. 1), DU[KALO: (buni-


{tarec - fr. 1), ^OVEK KOJ POSTOJANO SLEDI NEKOGO:
({trkol - fr. 1), [PION: ({trkol - fr. 1), NEVOSPITANO DETE:
(sramna vo{ka - fr.1).
Ovaa grupa sodr`i 381 javuvawe i 33 vidovi: muva (83), bolva (69),
vo{ka (41), pajak (31), osa (22), peperuga (21), komarec (19), tavtabita
(18), skorpija (11), molec (9), insekt (8), mravka (7), krle` (6), sramna
vo{ka (6), termit (3), skakulec (3), {trkol (3), mu{i~ka (2), {turec (2),
tavtabita (2), sramna vo{ka (2), majski bumbar (2), mu{i~ka (1), `iten
{tetnik (1), bumbar (1), skorpija (1), filoksera (1), rastitelna vo{ka
(1), ko{nilka (1), str{en (1), kompirova zlatka (1), buni{tarec (1) i
p~ela (1).
Od ovaa grupa treba da se istaknat slednite raboti: ~ovekot koj
`ivee na tu|a smetka ili parazitot e simboliziran preku vo{kata,
sramnata vo{ka i krle`ot; agresivnoto su{testvo e pretstaveno od
muvata, bolvata, komarecot, tavtabitata, osata, skorpijata, mravkata,
insektot i krle`ot; lo{oto su{testvo e simbolizirano preku osata
i vo{kata a delumno i preku komarecot, skorpijata, filokserata i
{trkolot ; {tetnikot e pretstaven od peperugata (gasenica),
molecot, termitot i skakulecot; podloto su{testvo e simbolizi-
rano preku pajakot, dodeka itroto su{testvo e pretstaveno od osata i
{turecot; na kraj, du{kaloto i {pionot se pretstaveni od buni{ta-
recot i {trkolot.
3) NEUTRALNO ODNESUVAWE KON DRUGITE (i pozitivno
i negativno istovremeno): AMBIVALENTNO SU[TESTVO (DOBRO I
LO[O ISTOVREMENO): (p~ela - fr. 6), (p~ela - mak. 3).
Ovaa grupa sodr`i 9 javuvawa i samo 1 vid: p~ela (9).
Ambivalentnoto su{testvo e pretstaveno od p~elata.
4) NEODREDENO ODNESUVAWE KON DRUGITE (ni poziti-
vno ni negativno): @ENI KOI RAZGLEDUVAAT BEZ DA KUPUVAAT:
(skakulec - fr. 1), NAIVNO SU[TESTVO: (stonoga - fr. 1), GNEVEN
NAIVKO: (stonoga - fr. 1), POGOLEMA SILA NA MALITE: ({trkol -
fr. 1), ORGAN NA JAVNIOT RED VO SELSKITE KRAEVI: (bumbar -
fr. 1), LI^NOST KOJA NE MO@E DA OSTVARI DOLGOTRAJNI VR-
SKI: (ednodnevka - fr. 1), NOSA^ NA MRTOVE^KI SANDAK: (tavta-
bita - fr. 1), GROBAR: (grobar - fr. 1), BALERINA VO PARISKATA
OPERA: (skakulec - fr. 1), LEKAR: ( grobar - fr. 1), PEJA^: (skre`ec -
fr. 1), ZABAVUVA^: (osa - fr. 1).
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 11

Ovaa grupa sodr`i 12 javuvawa i 10 vidovi: stonoga (2), grobar (2),


skakulec (1), {trkol (1), bumbar (1), ednodnevka (1), tavtabita (1), ska-
kulec (1), skre`ec (1) i osa (1).

V. Govorno odnesuvawe

§ 8. Vo grupata "GOVORNO ODNESUVAWE" gi podveduvame


onie semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~koto govorno od-
nesuvawe. Semanti~kite priznaci {to gi sodr`i ovaa kategorija se 25
na broj i niv mo`eme da gi podredime vo 4 op{ti grupi: pozitivno, ne-
gativno, neutralno i neodredeno govorno odnesuvawe.
1) POZITIVNO GOVORNO ODNESUVAWE: SLATKORE^IV
GOVOR: (p~ela - fr. 6), (p~ela - mak. 9), ISTRAEN POBORNIK: ({turec
- fr. 1), NEME[AWE VO TU\I RABOTI: (vo{ka - mak. 1), MALO PRE-
DUPREDUVAWE: (komarec - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 18 javuvawa i 4 vidovi: p~ela (15), {turec (1),
vo{ka (1) i komarec (1).
Vo ovaa grupa vredi da se odbele`i deka slatkore~iviot govor
e pretstaven od p~elata.
2) NEGATIVNO GOVORNO ODNESUVAWE: KRE^ETALO:
({turec - fr. 1), DRDOREWE: (p~ela - mak. 1), ({turec - mak. 1), (skre`ec
- fr. 1), NERAZBIRLIVO GOVOREWE: (bumbar - fr. 1), (bumbar -
mak. 1), BEZSODR@INSKO ZBORUVAWE: (skakulec - fr. 1),
PECKAWE, KRITI^EN I PODBIVEN GOVOR: (osa - fr. 3), (osa - mak.
1), KRITI^EN I ZLONAMEREN GOVOR: (skorpija - fr. 4), ^OVEK
KOJ ZBORUVA ODNOSNO SE HRANI SO \UBRE: (buni{tarec - fr. 1),
OTVORAWE NEPRIJATNI TEMI: (tavtabita - fr. 1), PRE-
UVELI^UVAWE NA TE[KOTII ILI NA NESRE]A: ({trkol - fr. 1),
BARAWE NEVOZMO@NI RABOTI: ({turec - mak. 1), XAMKAWE: (bum-
bar - fr. 1), TORMOZEWE: (bumbar - fr. 1), POTKA@UVA^, KODO[:
(lebarka - fr. 1), SITNI^AREWE: (vodno kon~e - fr. 1), SIT-
NI^AREWE I SKR@AVOST: (vo{ka - fr. 2).
Ovaa grupa sodr`i 25 javuvawa i 13 vidovi: osa (4), skorpija (4),
bumbar (4), {turec (3), vo{ka (2), p~ela (1), skre`ec (1), skakulec (1),
buni{tarec (1), tavtabita (1), {trkol (1), lebarka(1) i vodno kon~e (1).
Vo ovaa grupa mo`e da se napravat pove}e obop{tuvawa: drdore-
weto e simbolizirano preku insektite koi proizveduvaat karakteri-
sti~en zvuk : bumbarot, {turecot, skre`ecot, p~elata i skakulecot.
12 Zvonko Nikodinovski

3) NEUTRALNO GOVORNO ODNESUVAWE (i pozitivno i ne-


gativno istovremeno): SLATKORE^IV I DVOLI^EN GOVOR: (p~ela -
mak. 2).
Slatkore~iviot i dvoli~en govor e pretstaven od p~elata isto
kako {to be{e i ambivalentnoto su{testvo.
4) NEODREDENO GOVORNO ODNESUVAWE (ni pozitivno ni
negativno): MOL^EWE: (osa - mak. 1), POVIKUVAWE NA POMALO
ZLO: (krle` - fr. 1), IZVLEKUVAWE PODATOCI: ({turec - fr. 1),
BARAWE KREDIT: ({turec - fr. 1), ZASNOVANOST NA GLASINI:
(vo{ka - fr. 1), (str{en - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 6 javuvawa i 5 vidovi : {turec (2), osa (1), kr-
le` (1), vo{ka (1) i str{en (1).

1. 4. "Kako ~ove~ka zaednica" - osnova za klasifikacija

§ 9. Vo grupata "^OVE^KA ZAEDNICA" gi podveduvame onie


semanti~ki priznaci koi se odnesuvaat na ~ove~kata zaednica, odnosno
na odnesuvaweto na pove}e lu|e. Semanti~kite priznaci {to gi sodr`i
ovaa kategorija se 2 na broj: VISOKO ORGANIZIRANA ZAEDNICA:
(p~ela - fr. 5), (p~ela - mak. 5), MNOGU LU\E, TOLPA: (mravka - fr. 2),
(mravka - mak. 2).
Ovaa grupa sodr`i 14 javuvawa i 2 vidovi : p~ela (10) i mravka (4).
Organiziranata zaednica e pretstavena od p~elata, mno{tvoto
lu|e e simbolizirano preku mravkata.

1. 5. "Kako predznak" - osnova za klasifikacija

§ 10. Vo kategorijata "PREDZNAK" gi podveduvame onie seman-


ti~ki priznaci koi pretstavuvaat predviduvawa {to lu|eto im gi pri-
pi{uvaat na odredeni odnesuvawa na insektite. Semanti~kite prizna-
ci {to gi sodr`i ovaa kategorija se 55 na broj i niv mo`eme da gi
podredime vo 2 grupi: predznaci za vreme i predznaci za nastani.

A. Predznaci za vreme

§ 11. Predznacite za vreme gi narekovme "pretska`uvawa". Seman-


ti~kite priznaci {to gi sodr`i ovaa kategorija se 15 na broj i niv
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 13

mo`eme da gi podredime vo 3 grupi ( predznaci za : dobro, lo{o i ne-


odredeno vreme ).
a) Za dobro vreme: UBAVO VREME: (p~ela - fr. 1), (pajak - fr. 13),
(peperuga - fr. 1), (insekt - fr. 1), (osa - fr. 1), (svetulka - fr. 3), ({turec
- fr. 1), (str{en - fr. 1), ({trkol - fr. 1), (bo`ja bubalka - fr. 4),
(buni{tarec - fr. 1), PROLET: (peperuga - fr. 2), BLAGA ZIMA:
(peperuga - fr. 1), ({turec - fr. 2). Ovaa grupa sodr`i 33 javuvawa i 11
vidovi: pajak, (13), peperuga (4), bo`ja bubalka (4), svetulka (3), {turec
(3), str{en (1), {trkol (1), buni{tarec (1), insekt (1), osa (1) i p~ela (1).
Ubavoto vreme e protolkuvano preku pajakot, bo`jata bubalka i
svetulkata, proletta e protolkuvana preku peperugata a blagata zi-
ma pak ja navestuva {turecot.
b) Za lo{o vreme: LO[O I VETROVITO VREME: (pajak - fr. 3),
(peperuga - fr. 1), (insekt - fr. 1), (osa - fr. 1), MAGLA I LO[O VREME:
(komarec - mak. 1), STUDENA PROLET: (mu{i~ka - fr. 1), DOLGA ZIMA:
(muva - fr. 1), STUDENA ZIMA: (peperuga - fr. 1), (mravka - fr. 1), (osa
- fr. 1), ({turec - fr. 1), (bumbar - fr. 1), (kowo{tip - fr. 1), VETER:
(vo{ka - fr. 1), (svetulka - fr. 1), @E@KO VREME: (mravka - fr. 1),
(svetulka - fr. 1), STUDENO VREME: (peperuga - fr. 1), (svetulka - fr.
1), (bo`ja bubalka - fr. 1), DO@D: (kowo{tip - fr. 1), (p~ela - fr. 1),
(pajak - fr. 9), (svetulka - fr. 1), (skorpija - fr. 1), ({trkol - fr. 1),
(bo`ja bubalka - fr. 1), (bumbar - fr. 1), (vodno kon~e - fr. 1), (`u`el -
fr. 1), OLUJA: (mravka - fr. 3), (svetulka - fr. 1), ({trkol - fr. 1), (oluj-
nik fr. 1), GRAD: (svetulka - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 47 javuvawa i 20 vidovi: pajak (12), svetulka (6),
mravka (5), peperuga (3), kowo{tip (2), osa (2), bumbar (2), {trkol (2),
bo`ja bubalka (2), p~ela (1), komarec (1), mu{i~ka (1), muva (1), {turec
(1), skorpija (1), insekt (1), vodno kon~e (1), `u`el (1), vo{ka (1) i oluj-
nik (1).
Lo{oto vreme e protolkuvano preku pajakot, do`dot ista taka
preku pajakot a olujata pak preku mravkata.
v) Za neodredeno vreme: PLADNE: (bumbar - fr. 1).

B. Predznaci za nastani

§ 12. Predznacite za nastani pretstavuvaat veruvawa vo koi od-


nesuvawweto na insektite pretstavuva predznak za nekoj nastan. Se-
manti~kite priznaci {to gi sodr`i ovaa kategorija se 40 na broj i niv
14 Zvonko Nikodinovski

mo`eme da gi podredime vo 3 grupi (predznaci za : dobro}udni, zlo}udni


i neodredeni nastani).
a) Za dobro}udni nastani: SRE]A: (pajak - fr. 5), (peperuga - fr.
1), (mravka - fr. 1), (svetulka - fr. 2), ({turec - fr. 4), (bo`ja bubalka -
fr. 1), (vodno kon~e - fr. 1), ODEWE VO RAJ: (bo`ja bubalka - fr. 1),
OTELOTVORUVA^I NA DU[ITE NA UMRENITE: (komarec - fr. 1),
MA@EWE I @ENEWE: (bo`ja bubalka - fr. 2), (vodno kon~e - fr. 1), ZA
QUBOV I @ENIDBA: (peperuga - fr. 2), (mravka - fr. 1), NADE@: (pe-
peruga - fr. 1), PARI I DOBIVKA: (pajak - fr. 2), (elen~e - fr. 2), (pajak
- mak. 1), (peperuga - fr. 3), BOGATSTVO: (bo`ja bubalka - fr. 1),
({turec - fr. 1), ZA ZA[TITA OD VE[TERI I SUDSKI IZVR[I-
TELI: ({turec - fr. 2), DOBRO ZDRAVJE: (pajak - fr. 7), (lepe{kar -
fr. 1), (vo{ka - fr. 4), LEK PROTIV BOLESTI : (peperuga - fr. 3), (mra-
vka - fr. 3), (vo{ka - fr. 2), LEK ZA POMIRUVAWE NA SKARANI SO-
PRU@NICI: (svilena buba - mak. 1), LEK OD HIDROPISIJA: ({turec
- fr. 1), LE^EWE OD TRTKI: (skakulec - fr. 1), ZA[TITNIK OD [UGA:
(elen~e - fr. 1), NERASIPUVAWE NA MLEKOTO: (svetulka - fr. 1),
PRAZNUVAWA: (svetulka - fr. 1), RA\AWE NA DETE: (sve- tulka - fr.
1), DOBAR ROD OD KOSTENI: (majski bumbar - fr. 1), DOBAR ROD OD
VINO: ( osa - fr. 1), DOBAR ROD OD @ITO: (majski bumbar - fr. 1),
DOBAR ROD OD SLIVI: (majski bumbar - fr. 1), DOBAR ROD OD
JABOLKA: (majski bumbar - fr. 1), DOBAR ROD OD HMEQ: (majski
bumbar - fr. 1), POKA@UVAWE PAT NA ZALUTANI: (bogomolec - fr.
1).
Ovaa grupa sodr`i 70 javuvawa i 16 vidovi: pajak (15), peperuga
(10), {turec (8), vo{ka (6), mravka (5), svetulka (5), bo`ja bubalka (5),
majski bumbar (5), elen~e (3), vodno kon~e (2), komarec (1), lepe{kar (1),
svilena buba (1), skakulec (1), bogomolec (1) i osa (1).
Od ovaa grupa treba da se navedat slednite raboti: sre}ata e pro-
tolkuvana preku pajakot i {turecot; qubovta, ma`eweto i `ene- we-
to se navesteni od peperugata i bo`jata bubalka; parite se protol-
kuvani preku pajakot, peperugata i elen~eto; dobriot rod od zemjo-
delski proizvodi e navesten preku majskiot bumbar; dobroto zdravje
e navesteno preku pajakot i vo{kata, dodeka lekovite za le~ewe na
naru{enoto zdravje se protolkuvani preku {turecot, peperugata,
mravkata i vo{kata.
b) Za zlo}udni nastani: NESRE]A: (pajak - fr. 7), (peperuga - fr.
1), (vodno kon~e - fr. 1), (`u`el - fr. 1), NESRE]A VO QUBOV: (vodno
kon~e - fr. 1), SIROMA[TIJA: (mravka - mak. 1), SKAPOTIJA: (pe-
peruga - mak. 1), (osa - mak. 1), (skakulec - mak. 1), SMRTNOST: (pajak -
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 15

fr. 1), ({turec - fr. 2), (vodno kon~e - fr. 1), (svilena buba - mak. 1),
(gnilec - fr. 1), (p~ela - fr. 1), ZLO]UDNO ZA ZDRAVJE: ({u{ulajka -
fr. 1), ZLO^IN: (svetulka - fr. 1), LO[ ROD NA CRNO @ITO: (majski
bumbar - fr. 1), ZAGUBA VO DOBITOK: ({turec - fr. 1), EPIDEMIJA:
(pajak - mak. 1), VOJNA I GOLEMA VOJSKA: (peperuga - fr. 1), (mravka
- mak. 1), (skakulec - mak. 1).
Ovaa grupa sodr`i 30 javuvawa i 14 vidovi: pajak (9), peperuga (3),
vodno kon~e (3), {turec (3), mravka (2), skakulec (2), svetulka (1), `u`el
(1), svilena buba (1), osa (1), gnilec (1), {u{ulajka (1), p~ela (1), majski
bumbar (1).
Vo ovaa grupa mo`ni se slednite obop{tuvawa: nesre}ata se na-
setuva preku pajakot i vodnoto kon~e; skapotijata e navestena preku
peperugata, osata i skakulecot; smrtnosta e protolkuvana preku {tu-
recot, dodeka vojnata ja navestuvaat peperugata, mravkata i ska-
kulecot.
v) Za neodredeni nastani: DOBIVAWE PISMO: (pajak - mak. 1),
GOSTI: (pajak - mak. 1), (peperuga - fr. 3), (bo`ja bubalka - mak. 1), PO-
SEBNA SUDBINA: (svetulka - fr. 1), ^UDO: (svetulka - fr. 1).
Ovaa grupa sodr`i 8 javuvawa i 4 vidovi: peperuga (3), pajak (2),
svetulka (2) i bo`ja bubalka (1).
Gostite se navesteni preku peperugata i pajakot.

2. SEMIOLO[KA DEFINICIJA NA INSEKTITE VO FRAN-


CUSKIOT I VO MAKEDONSKIOT JAZIK

2. 1. Naporeden pregled na semanti~kite priznaci na insektite


§ 13. Vo ovoj oddel }e napravime naporeden pregled me|u obop{te-
nite semanti~ki priznaci {to gi dobivme vo prethodniot oddel so cel
da gi istakneme razlikite vo semiolo{kata klasifikacija me|u
francuskiot i makedonskiot jazik.

FRANCUSKI JAZIK MAKEDONSKI JAZIK


Maloto e simbolizirano gla- Maloto e simbolizirano gla-
vno preku "insektot". vno preku vo{kata.
Nesolidnosta e simbolizirana Nesolidnosta e simbolizira-
preku pajakot i peperugata. na preku pajakot.
16 Zvonko Nikodinovski

Mnogubrojnosta e pretstavena Mnogubrojnosta e pretstave-


od stonogata. na od stonogata.
Parite se simbolizirani
preku vo{kata.
Slatkoto i korisnoto se sim- Slatkoto i korisnoto se sim-
bolizirani preku p~elata. bolizirani preku p~elata.
Maloto su{testvo e pretsta- Maloto su{testvo e pretsta-
veno preku muvata, bolvata i veno preku muvata, bolvata i
mravkata. mravkata.
Lesnoto su{testvo e simboli- Lesnoto su{testvo e simbo-
zirano preku skakulecot lizirano preku skakulecot.
Debeloto su{testvo e ovoplo- Debeloto su{testvo e ovo-
teno vo svetulkata, skakulecot ploteno vo bumbarot.
i vodnoto kon~e (so antifraza
kaj poslednite tri insekti ).
Grdoto su{testvo e ovoploteno Grdoto su{testvo e ovoplo-
vo peperugata (gasenica) i de- teno preku skorpijata.
lumno vo vo{kata.
Ubavata stava e simbolizirana
preku osata.
Starosta e simbolizirana pre-
ku molecot.
Smrdeata e simbolizirana pre-
ku mravkata i tavtabitata
Ne~istoto su{testvo e simbo- Ne~istoto su{testvo e sim-
lizirano preku muvata i vo{- bolizirano preku muvata i
kata vo{kata.
Delovite od ~ove~koto telo se
ovoploteni preku p~elata, pa-
jakot i peperugata.
Strvnoto su{testvo e simboli- Strvnoto su{testvo e simbo-
zirano preku muvata. lizirano preku muvata a de-
lumno i preku mravkata i ter-
mitot.
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 17

Mirnoto su{testvo e simbo-


lizirano preku muvata i de-
lumno preku mu{i~kata i in-
sektot.
Nemirnoto su{testvo e pret- Nemirnoto su{testvo e pret-
staveno od bolvata i str{enot. staveno od bolvata i str{e-
not.
Razdvi`enosta e simbolizira- Razdvi`enosta e simbolizi-
na preku skakulecot, mravkata rana preku skakulecot.
i {trkolot.
Bavnoto dvi`ewe e pretstave- Bavnoto dvi`ewe e pretsta-
no od tavtabitata. veno od mravkata.
Rabotlivoto su{testvo e pret- Rabotlivoto su{testvo e
staveno od p~elata i mravkata. pretstaveno od p~elata i mra-
vkata.
Mrzlivoto su{testvo e simbo- Mrzlivoto su{testvo e sim-
lizirano preku p~elata (truto- bolizirano preku p~elata
t), vo{kata, str{enot i skre- (trutot), {turecot, vo{kata
`ecot. i skre`ecot.
Pijanstvoto e simbolizirano
glavno preku krle`ot a delu-
mno i preku skre`ecot i drozo-
filot.
Javnata `ena e simbolizirana
preku bolvata, osata, bumba-
rot, {trkolot i tavtabitata.
Lutoto i izbuvlivo su{testvo Lutoto i izbuvlivo su{te-
e pretstaveno od vo{kata i tav- stvo e pretstaveno od str{e-
tabitata. not i {trkolot.
Nevrednoto su{testvo e pret- Nevrednoto su{testvo e
staveno od muvata i komarecot. pretstaveno od bumbarot i
insektot (larvata).
Voobrazenoto su{testvo e sim- Voobrazenoto su{testvo e
bolizirano preku pajakot a de- simbolizirano preku vo{ka-
lumno i preku krle`ot i sram- ta i bumbarot.
nata vo{ka.
18 Zvonko Nikodinovski

Ta`nite misli se simbolizi-


rani od lebarkata, peperugata
i bumbarot.
Vetropirestiot duh e pretsta-
ven preku peperugata.
Nedodelkanoto su{testvo e
pretstaveno preku majskiot
bumbar.
Otka~enoto su{testvo e sim- Otka~enoto su{testvo e sim-
bolizirano preku insektot, ko- bolizirano preku insektot i
marecot i majskiot bumbar. mu{i~kata
Skr`avoto su{testvo e pret- Skr`avoto su{testvo e pret-
staveno preku krle`ot. staveno preku krle`ot.
Solidarnoto su{testvo e pret-
staveno preku mrav- kata.
^ovekot koj `ivee na tu|a sme- ^ovekot koj `ivee na tu|a
tka ili parazitot e simbolizi- smetka ili parazitot e sim-
ran preku vo{kata, sramnata boliziran preku vo{kata i
vo{ka i krle`ot. krle`ot
Agresivnoto su{testvo e pret- Agresivnoto su{testvo e
staveno od muvata, bolvata, ko- pretstaveno od muvata, bolva-
marecot, tavtabitata, osata, ta, komarecot, tavtabitata,
skorpijata, mravkata, insektot osata i krle`ot.
i krle`ot.
Lo{oto su{testvo e simboli- Lo{oto su{testvo e simboli-
zirano preku osata i vo{kata a zirano preku osata a delumno
delumno i preku {trkolot. i komarecot, skorpijata i
filokserata.
[tetnikot e pretstaven od pe- [tetnikot e pretstaven od
perugata (gasenica), molecot, molecot.
termitot i skakulecot.
Podloto su{testvo e simboli- Podloto su{testvo e simbo-
zirano od pajakot. lizirano od pajakot.
Itroto su{testvo e pretsta-
veno od osata i {turecot.
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 19

Du{kaloto i {pionot se pret-


staveni od buni{tarecot i
{trkolot.
Ambivalentnoto su{testvo e Ambivalentnoto su{testvo e
pretstaveno od p~elata. pretstaveno od p~elata.
Slatkore~iviot govor e pret- Slatkore~iviot govor e pre-
staven od p~elata. tstaven od p~elata.
Drdoreweto e simbolizirano Drdoreweto e simbolizirano
preku insektite koi proizve- preku insektite koi proizve-
duvaat karakteristi~en zvuk i duvaat karakteristi~en zvuk
toa : bumbarot, skre`ecot i i toa: bumbarot, {turecot i
skakulecot. p~elata.
Slatkore~iviot i dvoli~en
govor e pretstaven od p~elata
isto kako i ambivalentnoto
su{testvo.
Organiziranata zaednica e Organiziranata zaednica e
pretstavena od p~elata, mno{- pretstavena od p~elata, mno-
tvoto lu|e e simbolizirano {tvoto lu|e e simbolizirano
preku mravkata. preku mravkata.
Skapotijata e simbolizirana
preku slednite insekti: pe-
perugata, osata i skakulecot.
Ubavoto vreme e protolkuvano
preku pajakot, bo`jata bubalka
i svetulkata.
Proletta e protolkuvana pre-
ku peperugata.
Blagata zima e navestena od
{turecot.
Lo{oto vreme e protolkuvano
preku pajakot.
Do`dot e navesten od pajakot.
Olujata e protolkuvana preku
mravkata.
20 Zvonko Nikodinovski

Sre}ata e protolkuvana preku


pajakot i {turecot.
Qubovta, ma`eweto i `enewe-
to se navesteni od peperugata i
bo`jata bubalka.
Parite se navesteni od pajakot,
peperugata i elen~eto.
Dobriot rod od zemjodelski
proizvodi e navesten od majski-
ot bumbar.
Dobroto zdravje e navesteno od
pajakot i vo{kata.
Lekovite za le~ewe na naru{e-
noto zdravje se protolkuvani
preku {turecot, peperugata,
mravkata i vo{kata.
Nesre}ata se nasetuva preku
pajakot i vodnoto kon~e.
Smrtnosta e navestena od
{turecot.
Vojnata e navestena od peperu- Vojnata e navestena od mrav-
gata. kata i skakulecot.
Gostite se navesteni od pepe- Gostite se navesteni od paja-
rugata. kot.

§ 14. Od gornata sporedba mo`eme da vidime deka francuskiot


korpus ima pove}e semanti~ki priznaci ( vkupno 57 ) za razlika od ma-
kedonskiot korpus koj ima 35. Ova delumno se dol`i na pogolemiot broj
primeri od francuskiot jazik. Od site tie priznaci, zaedni~ki za
dvata jazika se 32 priznaci, {to pretstavuva visok procent. Tolku go-
lemoto sovpa|awe me|u globalniot semantizam na insektite vo dvata
jazika poka`uva deka figurativnosta na insektite vo dvata
jazika pokriva re~isi identi~na semanti~ka sfera. Me|utoa, do-
kolku gi razglobime zaedni~kite priznaci }e vidime deka samo 12 (37,5
%) od niv se sosema identi~ni vo dvata jazika (imaat isti ozna~eni i
isti ozna~uva~i, odnosno tie se izoekvivalenti), 8 priznaci (ili 25 %)
Semiolo{ka klasifikacija na insektite 21

se delumno identi~ni (imaat isti ozna~eni i delumno istiozna~uva~i


- nekolku isti i nekolku razli~ni insekti), dodeka 12 ( 37,5 %) priznaci
se najmalku identi~ni (imaat isti ozna~eni no sosema razli~ni
ozna~uva~i - insekti, odnosno tie se izosemni).
Vkupniot broj priznaci razgleduvani vo prethodnoto poglavje e
268. Ovaa brojka e dosta golema i taa se dol`i na razli~nite semanti-
~ki domeni na insektite, od edna strana, i na na{iot stav deka vo prvo
vreme teba da se analiziraat i opi{at {to poop{irno i {to poteme-
lno site figurativni zna~ewa na insektite, a duri potoa tie da se
klasificiraat i obop{tuvaat, od druga strana. Tuka treba da spo-
meneme deka nepostoeweto na univerzalni semanti~ki kategorii od ti-
pot na distinktivni priznaci ili na gramati~ki kategorii go one-
vozmo`uva nepre~enoto dvi`ewe vo sferata na zna~eweto.

2. 2. Semiolo{ka definicija na insektite

§ 15. Koristej}i gi podatocite od poglavjeto za semiolo{ka kla-


sifikacija na insektite, mo`eme da dademe edna obop{tena semiolo-
{ka slika na insektite koja }e se zasnova na onie semanti~ki priznaci
koi se simbolizirani preku najmalku dva vida insekti. Vo semio-
lo{kata definicija priznacite }e bidat podredeni spored brojot na
vidovite {to gi simboliziraat i toa vo nadolna nasoka. Vo zagrada go
naveduvame brojot na vidovite insekti nositeli na semanti~kiot
priznak, dodeka so golemi bukvi gi bele`ime priznacite svojstveni
samo za eden jazik.

Vo francuskiot jazik insektot Vo makedonskiot jazik insektot


simbolizira : simbolizira :
agresivno su{testvo (9), JAVNA agresivno su{testvo (6), lo{o
@ENA (5), [TETNIK (4), mr- su{testvo (4), mrzlivo su{te-
zlivo su{testvo (4), malo su{- stvo (4), drdorewe (3), otka~eno
testvo (3), DEBELO SU[TE- su{testvo (3), STRVNO SU[-
STVO (3), parazit (3), DELOVI TESTVO (3), MIRNO SU[-
OD ^OVE^KOTO TELO (3), TESTVO (3), malo su{testvo
RAZDVI@ENOST (3), PIJAN- (3), luto i izbuvlivo su{testvo
STVO (3), drdorewe (3), lo{o (2), nevredno su{testvo (2),
su{testvo (3), voobrazeno su{- voobrazeno su{testvo (2), pa-
testvo (3), TA@NI MISLI (3), razit (2), ne~isto su{testvo
ITRO SU[TESTVO (2), DU[- (2), nemirno su{testvo (2) i ra-
KALO I [PION (2), luto i botlivo su{testvo (2)
22 Zvonko Nikodinovski

izbuvlivo su{testvo (2), ne-


vredno su{testvo (2), otka~eno
su{testvo (2), SMRDEA (2),
ne~isto su{testvo (2), nemirno
su{testvo (2), rabotlivo su{-
testvo (2), NESOLIDNOST (2)
i GRDO SU[TESTVO (2)
ili pak PREDVIDUVA: UBAVO ili pak PREDVIDUVA: SKAPO-
VREME (5), LEKOVI ZA LE- TIJA (3), VOJNA (2).
^EWE (4), PARI (3), LO[O
VREME (3), SRE]A (2), DOBRO
ZDRAVJE (2), QUBOV, MA@E-
WE, @ENEWE (2) i NESRE]A
(2).

§ 16. Ako gi sporedime semiolo{kite definicii na insektite vo


dvata jazika mo`eme da zaklu~ime :
Vo francuskata definicija u~estvuvaat 33 priznaci i toa 25 pra-
vi priznaci i 8 predznaci. Vo francuskata definicija 13 priznaci se
zaedni~ki so onie od makedonskata definicija, dodeka 20 (12 pravi
priznaci i 8 predznaci) se specifi~ni samo za francuskata defini-
cija. Od vkupniot broj priznaci, 24 (22 pravi priznaci i 2 predznaka)
se negativni (72,73 %), 7 (1 prav priznak i 6 predznaci) se pozitivni (21,
21 %) i 2 pravi priznaci se neodredeni (6,06 %). Vo francuskata
definicija, isto kako i vo makedonskata, najrasprostranet e priznakot
«AGRESIVNO SU[TESTVO». Vo francuskata definicija ima duplo
pove}e predznaci otkolku vo makedonskata {to pretpolaga deka
Francuzite mnogu po~esto od Makedoncite pribegnuvaat kon insek-
tite za da "pro~itaat" od nivnoto odnesuvawe predviduvawa za razni
`ivotni pojavi.
Vo makedonskata definicija vleguvaat 17 priznaci od koi 15 pra-
vi priznaci i samo 2 predznaka. Samo 4 priznaci (2 pravi priznaci i 2
predznaci) se specifi~ni za makedonskata definicija. Od vkupniot
broj priznaci, 15 (13 pravi priznaci i 2 predznaci) se negativni (88, 23
%) a samo 2 pravi priznaci se pozitivni (11, 76 %). Vo makedonskata
definicija nema neodredeni priznaci. Makedonskata definicija
zna~i e mnogu pove}e negativna od francuskata {to pretpolaga deka za
Makedoncite insektite ovoplutuvaat negativni pojavi vo pogolema
mera otkolku za Francuzite.

You might also like