Počítačová hra

scénář krátkého filmu / Kamil Polách / 29. 10. 2015

Počítačová hra
scénář krátkého filmu / Kamil Polách
21 obrazů
Délka: 10 minut

Obsazení:
Jiří
Adina
Průvodčí

1. Vlak Elefant odjíždí ze Smíchovského nádraží směr Karlštejn.

2. Jiří, okolo pětatřiceti, sedí opřen o sedadlo a zamyšleně hledí z okna.

3. Z jiného úhlu najednou vidíme, že vedle Jiřího sedí, opřena o jeho rameno, Adina. Oba dva se
mlčky dívají z okna.

4. Najednou ale Adina sedí naproti Jiřímu.

Adina: Na co myslíš, kotě?

Jiří: Na nic zvláštního…

5. Adina sedí zpátky vedle Jiřího, mlčky se k němu choulí.

6. Vlak staví v Chuchli.

7. Přichází průvodčí. Na tom by nebylo nic divného, kdyby to nebyla Adina.

Jiří: Adi?! Co to máš na sobě??

Adina: To jste si mě, pane, asi s někým splet.

Jiří nechápe, ale mlčí…

8. Vlak staví v Radotíně.

9. Adina se choulí k Jiřímu, líbá ho.

Jiří: Adi, vidělas tu průvodčí? Jakoby ti z oka vypadla…

Adina: Něco se ti zdálo, miláčku.

Adina se na Jiřího vlídně usměje.

10. Vlak zastavuje v Černošicích.

11. Jiří opět sedí sám. Přichází k němu jiný průvodčí.

1
 Počítačová hra
scénář krátkého filmu / Kamil Polách / 29. 10. 2015

Jiří: Mně už kontrolovala vaše kolegyně.

Průvodčí: To asi těžko. V tomhle vlaku jsem jediný průvodčí já.

Jiří: Ale…

Průvodčí: Mladej oslavoval, že? To znám.

Průvodčí odchází. Jiří je zmaten.

12. Vidíme z nadhledu projíždějící vlak z kamenného mostu v Černošicích – Mokropsech.

13. Adina sedí naproti Jiřímu.

Jiří: Adi, vidělas toho průvodčího? Prej jedinej ve vlaku…

Adina: Kotě, si přetaženej. Až se vrátíme, udělám ti masáž.

Jiří neodpoví. Mlčky se podívá z okna. Je na něm ale vidět, že je celou situací vyveden z míry.

14. Vlak přejíždí přes železniční most v Černošicích – Mokropsech.

15. Jiří sedí sám. Přichází další průvodčí. Jiří se na něj mimoděk podívá a ustrne. Průvodčí jakoby
mu z oka vypadl.

Průvodčí (Jiří): Kontrola jízdních dokladů.

Průvodčí nehne brvou, ale Jiří neví, co si má myslet. Průvodčí odchází.

16. Vlak zastavuje ve Všenorech.

17. Jiří sedí zachmuřen, Adina opřena o jeho rameno.

Jiří: Předpokládám, že tohohle průvodčího, kterej jakoby mi z oka

vypadl, jsi taky neviděla.

Adina: Miláčku, já vím, že jsem si tenhle výlet vymyslela já, ale uvidíš, že se
ti to nakonec bude líbit.

Jiří: Tak ale vidělas toho průvodčího, co vypadal jako moje dvojče nebo
ne?!

Adina: No neviděla, tak se hned nečil.

Jiří: Úžasný…

18. Vlak zastavuje v Dobřichovicích.

19. Adina sedí naproti Jiřímu.

2
 Počítačová hra
scénář krátkého filmu / Kamil Polách / 29. 10. 2015

Adina: Kotě, dneska večer bych s tebou ráda realizovala takovou

představu…

Jiří: Jo, a jakou?

Adina: Přivážu tě k posteli… ruce, nohy ke každýmu rohu zvlášť… jako

žabku … a pak tě…

Jiří (skočí jí do řeči): Myslíš taky na něco jinýho?!

Adina: To těžko.

Jiří: Jak, těžko?!

Adina: No protože jsem tvoje představa. A jakou sis mě vytvořil, takovou

mě máš.

Jiří: Cože seš?!

Adina: Tvoje představa, kotě.

Jiří (kroutí hlavou): Perfektní.

Adina: Takže, abych to dopověděla…

Jiří: Musíš tak křičet?! Nemusí nás všichni slyšet…

Adina: Kotě, v tomhle vlaku krom nás nikdo jiný není.

Jiří nevěří svým uším.

20. Vlak zastavuje v Zadní Třebáni. Jiří s Adinou vystupují na perón.

21. Jiří s Adinou jdou po pěší lávce přes Berounku. V rychlém sledu je v opačném směru míjejí
průvodčí z vlaku, kopie Adiny i Jiřího, mlčky, jako automaty.

Jiří: Nezdá se ti, že potkáváme furt ty samý lidi?

Adina: A co na tom?

Jiří: No dyť to jsou ty lidi z vlaku…dyť to je jak v počítačový hře. Furt

dokola...

Adina: My JSME v počítačový hře, kotě.

Jiří se udiveně kolem sebe rozhlédne.

Stojí na pěší lávce s á m.
Krom něj široko daleko nikde nikdo.

-konec