Přesný zdroj malého napětí

Precise Low Voltage Power Supply

This power supply eliminate voltage loss on current meter. Will be designed for
measure on low voltage DC/DC converters (e.g. LED lamps powered from single
NiCd/NiMH cell)

Zdroj jsem si postavil pro zkoušení měničů pro bílé LED. Zpětná vazba pro regulaci
napětí je zapojena až za (externí) ampérmetr, a tak se na výstupu neprojeví úbytek
napětí na měřicím přístroji. Na klasickém digitálním multimetru je totiž při proudu 1
A úbytek až 0,5 V, vzniká kupodivu hlavně na přívodních šňůrách. Kdyby byl
ampérmetr zapojen až za zdroj, při nastaveném výstupním napětí např. 1,25 V by
úbytek napětí zcela znemožnil jakékoli seriózní měření. Zdroj se mi velmi osvědčil při
vývoji svítilny s měničem s MAX1709.

Technické údaje / Specification

Výstupní napětí / Output voltage: 0 - 5 (max. 20) V.

Výstupní proud / Output current: 20 mA - 2 A.
 Obr. 1. Přesný zdroj malého napětí
Fig. 1. Precise low voltage power supply

Popis zapojení

Napětí ze sekundárního vinutí transformátoru je usměrněno můstkovým usměrňovačem U1

a vyfiltrováno C1. Toto napětí je přivedeno na regulační tranzistor T4. Pro napájení
regulátoru je třeba napětí větší, a proto je ještě zvojeno usměrňovačem s D1 a D2. Toto
větší napětí je přivedeno na zdroj proudu s T1, který napájí referenční zdroj 2,5 V s IC1.

Na běžci potenciometru P1 je napětí 0 až 2,5 V podle nastavení potu, které se porovnává s

napětím na výstupu zdroje, snímaného děličem s R9 a R10. Operační zesilovač IC2b
pracuje jako zesilovač odchylky a z jeho výstupu je přes diodu D3 ovládána báze (gate) T3.
Za normálních okolností teče proud asi 2 mA z proudového zdroje s T2 do výstupu IC2b.
IC2b v podstatě "stahuje" napětí na kolektoru T2 k zemi. V případě, že je potenciometrem
nastaveno větší výstupní napětí než je zdroj schopen dodat, nesouhlasí pochopitelně
výstupní napětí s nastavením potenciometru. Na výstupu IC2b se objeví maximální napětí,
a proud do jeho výstupu už neteče. Tranzistor T2 se zcela otevře a na jeho kolektoru bude
větší napětí než na bázi. Komparátor s IC3 se překlopí, LED2 se rozsvítí a indikuje
nesprávné výstupní napětí (open loop - otevřená smyčka zpětné vazby). LED1 slouží jako
zdroj referenčního napětí pro proudové zdroje. Může zároveň sloužit i jako indikace
zapnutí, při režimu "open loop" však znatelně pohasne.

Při průchodu proudu vzniká na R7 úbytek napětí, který se zvětšený o úbytek napětí Ube
snímá na bázi T4. Objeví-li se mezi bází a emitorem T5 napětí větší než 0,5 V, tranzistor se
otevírá a svede proud z proudového zdroje (T2) do výstupu. Tranzistor T3 se přivře a tím i
T4 a výstupní proud se omezí. Potenciometrem P2 lze nastavit omezení proudu ve velkém
rozsahu od 20 mA do 2 A. Regulace je příjemně logaritmická, nastavení proudu 200 mA je
blízko středu dráhy potenciometru. Nejmenší proud je nastaven, když je běžec P2 u báze
T4. Toto omezení je sice teplotně závislé, je však velmi rychlé, což bylo v mém případě
rozhodující. Bude-li T5 teplotně svázán s T4, bude teplotní závislost kompenzována pro
nastavení malých proudů. Proto jsem zde použil výkonový tranzistor přišroubovaný na T4,
i když by zde výkonově stačil jakýkoli miniaturní. Kompenzace funguje jen pro malé
proudy. Nastaví-li se omezení výstupního proudu "za studena" na 2 A, po zahřátí T4 se
výstupní proud zmenší o 10 až 20 %, v závislosti na stupni ohřátí T4. Je-li výstupní proud
omezován, opět nesouhlasí výstupní napětí s nastaveným. Na výstupu IC2b se opět objeví
velké napětí, tentokrát je však napětí na kolektoru T2 a gate T3 "staženo" k zemi
tranzistorem T5. Na invertujícím vstupu IC2a se objeví menší napětí než na neinvertujícím
a IC2a, zapojený jako komparátor se překlopí. LED3 se rozsvítí a indikuje proudový režim.

Při pohledu na zapojení vás určitě napadne několik otázek. Pokusím se je předem
odpovědět.

1. Proč je na místě T3 použit MOSFET?

S bipolárním tranzistorem nebylo možno na výstupu nastavit 0 V. Minimální výstupní
napětí IC2b, když do výstupu teče proud 2 mA je asi 0,8 V. Další úbytek vznikne na D3.
Minimální napětí na bázi (gate) T3 je asi 1,5 V. Protože při nulovém výstupním proudu je
na emitoru T3 stejné napětí jako na výstupu, bylo třeba použít tranzistor, který by otevíral
při napětí větším jak 1,5 V (s rezervou 2 V). Tomuto požadavku vyhověl MOSFET s
prahovým napětím 3 až 4 V. Další možností by bylo použít záporné napájecí napětí alespoň
-2 V pro IC2, což by zapojení dále zkomplikovalo.

2. Proč je použit proudový zdroj s T1?

Zlepšuje to stabilitu výstupního napětí. Proudový zdroj lze vypustit a IC1 napájet přes
rezistor proudem 1 až 10 mA.

3. Proč je použit proudový zdroj s T2?

Umožňuje to oddělit výstup regulačního OZ od výkonového stupně diodou D3. Bylo by
možné budit T3 přímo z výstupu IC2b, přišli bychom však o jednoduchou možnost
indikovat proudový režim. Výstupní proud u obvodu LM358 je sice (nějak) omezen, ale je
dost velký (15 až 30 mA) a kus od kusu se liší. Tento proud by tekl do výstupu zdroje,
minimální nastavitelný proud by pak byl proto o dost větší než u popsaného zapojení,
protože T2 dodává jen 2 mA.
4. K čemu slouží R5?
Chrání zařízení připojené k výstupu zdroje. Bude-li potenciometr P1 už starý nebo
nekvalitní a bude-li "chrastit", může běžec potenciometru občas ztratit kontakt s odporovou
drahou. Protože vstupní tranzistory IC2 jsou p-n-p, zvětšilo by se při ztrátě kontaktu napětí
na neivertujícím vstupu OZ a na výstupu zdroje by se objevilo maximální napětí, které je
zdroj schopen dodat. To by mohlo zničit připojené zařízení. Rezistor R5 svede vstupní
proud OZ k zemi a napětí na vstupu OZ se při "chrastícím" potu nemůže zvětšit, naopak se
zmenší téměř k nule, stejně tak jako napětí na výstupu zdroje.

5. Jak upravit zdroj pro větší výstupní napětí?

Zdroj jsem navrhoval pro maximální výstupní napětí 5 V. S drobnými úpravami by ho bylo
možno použít do napětí 20 V. Je třeba použít transformátor s větším sekundárním napětím,
maximálně asi 18 V. Do výstupu zdvojovače je třeba doplnit stabilizátor, protože
maximální napájecí napětí LM358 je jen 32 V. Protože stabilizátor je na napětí 5 V, může
být na C1 maximálně 27 V. Pomocné napájecí napětí pro proudové zdroje musí být alespoň
o 5 V větší než napětí hlavní větve. Kondenzátory C1, C2 a C3 je třeba dimenzovat na větší
napětí, údaje jsou ve schématu v závorce. Je třeba upravit dělicí poměr R9 / R10 tak, aby
při zvoleném maximálním výstupním napětí bylo ve středu děliče napětí 2,5 V.

6. K čemu je D4?
Umožňuje funkci zdroje i s odpojeným ampérmetrem. Musí vydržet maximální výstupní
proud, vhodná je např. 1N5407.

Poznámky ke konstrukci

Tranzistor T4 je třeba dobře chladit, stejně jako můstkový usměrňovač. Na usměrňovač

jsem zapomněl a při zkouškách se zátěží 2 A mi za chvíli vyhořel. T4 musí být bipolární
tranzistor, jednoduchý s pokud možno velkým proudovým zesílením, nelze použít
Darlington. I pro maximální výstupní napětí 5 V by byl lepší transformátor s trochu větším
výstupním napětím, tak 7 až 9 V. Transformátor, který jsem použil, sloužil kdysi zřejmě ke
žhavení elektronek nebo k napájení indikačních žárovek, neb je dosti historický a má
výstupní napětí 6,3 V. Deska s plošnými spoji není, tak si o ni nepište. Původně jsem
myslel, že ji navrhnu a nabastlený zdroj "zkulturním". Když jsem se k tomu za mnoho
měsíců nedokopal, zdroj zůstane už navěky na bastldesce. Proto nejsou ani fotky, není moc
pohledný.

Jaroslav Belza

Tuto variantu zdroje jsem zatím nikde jinde nepublikoval.

20. 12. 2004