lítost vzbuzoval, v dokonalé kajícnosti ze hříchů svých svátostně

se vyzpovídal a tak odpuštění hříchů došel. Tato pomoc Boží,

které si lidé zasluhují, že Mši svaté nábožně obcují nebo ji za
sebe sloužiti dávají, nepůsobí u všech lidí stejným způsobem,
nýbrž u jednoho více, u jiného méně. Není-li totiž hříšník, jenž
Mši svaté obcuje nebo za něhož se slouží, příliš zatvrzelý, nýbrž
aspoň poněkud k lítosti je nakloněný, přivádí ho milost Boží, ze
Mše svaté plynoucí, snáze k poznání hříchů a k pokání. Je-li však
hříšník pevně odhodlán, ve svém hříchu setrvati, nabízí mu Bůh
pro Mše svaté sice rovněž zvláštní pomoci své, které by mu
mimo Mši svatou jinak nebyl nabídl, ale hříšník milosti té
nepřijímá, nýbrž ji zavrhuje a od sebe odpuzuje.
Ale ačkoliv hříšník nabízené pomoci a předcházející milosti
Boží nepřijímá, nýbrž ji od sebe odpuzuje, nenásleduje z toho
snad, že Mše svatá není pak více obětí smírnou. Mše svatá obětí
smírnou jest a zůstává a musí za takovou vždy považována býti;
neboť takto učí Církev Páně: „Kdo by říkal, že oběť Mše svaté
není obětí smírnou, z Církve budiž vyobcován.“ 20 Mše svatá
nazývá se zajisté proto obětí smírnou, poněvadž připravuje ze
zásluh Ježíše Krista hříšníkovi pomoc, aby se ve svých hříších
poznal a pokání za ně činil. Pomoc tato je jistá a připadá těm,
kdo Mši svaté obcují. Toto není sice v Písmě svatém výslovně
vyřčeno, ale jasně se poznává z učení Církve a z úsudků
bohoslovců. Nebo kdyby Mše svatá hříšníkům pomoci k pokání
nepřinášela, neměla by žádné větší moci, aby nám zásluhy z
vykoupení Páně přivlastňovala, nežli jakýkoli jiný dobrý skutek,
jejž některý zbožný člověk za hříšníka obětuje. Abych to pověděl
v podobenství, pravím: Při Mši svaté přikládá Kristus Pán
zatvrzelému hříšníku ve smyslu duchovním na jeho tvrdé srdce
náplasť, aby se pod ní smrtelný vřed otevřel a jedovatý hnis
vytekl. Tuto léčivou náplast připravil Kristus Pán na kříži, když
své rány, slzy, krůpěje potu, svou prolitou Krev i vytrpěné
bolesti jako výborné léčivé masti na plátno natřel a tak mocný
lék proti smrtelným ranám na duši upravil.

188