Stručný manuál stravování podle čínské medicíny (upravený pre disbiozu a problémy s játry)

Obecná doporučení:

Jíst převážně teplá jídla a hlavně teplou snídani. Pít teplé nápoje.
V Číně se konzumace syrové stravy nedoporučovala vůbec a to jednak z hygienických důvodů a taky
proto, že syrová strava přináší do těla chlad, tím zpomaluje proudění Qi a krve, spotřebovává hodně Qi,
které tělo musí investovat pro zahřátí stravy, pokud se strava nezahřeje správně, vytváří se chladné
hleny a vzniká prostředí pro rozvoj nemocí. To všechno je pravda a obecně platí, že kdo pravidelně snídá
smoothie ze syrové zeleniny nebo ovoce či salát ze syrové zeleniny, dříve nebo později na to doplatí.
Pravidelná konzuace studené nebo syrové stravy se na těle projeví zimomřivostí, studenýma
končetinama, zahleněním, motáním hlavy, řídkou stolicí, únavou, slabostí, slabší mentální kapacitou,
nebo mentální neukotveností... V našich podmínkách a s našimi znalostmi syrovou stravu úplně
z jídelníčku nevylučujeme, ale vždy ji kombinujeme s něčím teplým, syrové ovoce a zeleninu
konzumujeme převážně v teplém období, pořádně rozžvýkáme (i to smoothie) a promícháme se
slinama. V zimě a v chladných měsících doporučujeme syrovou stravu konzumovat minimálně nebo
vůbec. A když už smoothie tak s kořením, které zahřívá a pomáhá trávit (zázvor, skořice, hřebíček,
badyán, kardamom, chilli, pepř...)

Co se pití týče, doporučuje se pít teplou vodu a nápoje obecně. Vypít po jídle půl litru studeného piva či
coly je nejlepší způsob jak zastavit trávení, spomalit činnost enzymů, ztužit tuky, které jsou pak
nestravitelné. Obecně pít k jídlu se nepovažuje za dobrý nápad, protože se tím naředí trávící enzymy a
celé trávení se hodně zbrzdí.

Jednoduchá vařená jídla do 5 surovin se líp tráví

Úprava vařením a napařováním či dušením se považuje za zlatý střed, nejhůř se tráví smažená jídla.

Čerstvé a celé potraviny mají víc energie, než ty zpracované

Celé zrní si uchová svoji energii přibližně rok, mouka z něj čerstvě namletá když se skladuje v temnu
chladu a bez přístupu vzduchu maximálně 1 měsíc. Běžná mouka, těstoviny, všechny polotovary (i
„úžasné“ proteinové tyčinky a instatní nápoje) obsahují minimální množství Qi. Naopak obsahují hodně
těžko stravitelné hmoty, která organizmus zalepí a zahlení.
Čerstvě navařené jídlo má víc Qi než jídlo ze včerejška.

Jíst pomalu, v klidu, s pozorností na to, co jíme, důkladně žýkat...

Jídlo ve stresu, počas chůze, čtení, koukání na televizi okrádá náš žaludek o Qi. Výsledkem je špatné
trávení a slabá využitelnost živin z požitých potravin. Navyše stres nebo málo Qi v žaludku může vést ke
stagnacím a projevům jako: únava po jídle, říhání, bolest břicha, nadýmání, průjem, zácpa, pocit na
zvracení...

Jíst pravidelně ve stejnou dobu, neuďobávat mezi jídly

Slezina a žaludek mají rádi pravidelnost. Proto se doporučuje jíst přibližně ve stejný čas, stejné množtví
potravy. Naopak se nedoporučuje uďobávání mezi jídly, které narušuje trávící cyklus, dochází
k nedostatečnému trávení, špatnému vstřebávání živin, tvorbě toxinů v trávícím traktu. Z pohledu čínské
medicíny to vede buď ke tvorbě hlenu (nadváha) nebo k nadměrnému horku v žaludku, které spaluje
tekutiny, vytváří podklad pro vznik „žízně, která nelze uhasit“, kterou v dešní době označujeme
moderním pojmem diabetes.

Poslední jídlo alespoň 2h před spaním

Jídlo krátce před spaním se jednak špatně tráví, ale zároveň organizmus okrádá o hluboký regenerační
spánek, protože se pak organizmus místo regenerace věnuje trávení. Mezi poslední jídlem dne a prvním
jídlem dne dalšího by měl být časový rozestup minimálně 12h.

Jídla, kterým se obecně doporučuje vyhýbat:

běžná pšenice a výrobky z ní, alkohol, kafe, smažené, mléčné (hlavně nekvašené), rafinovaný cukr a
nadmíra jakýchkoliv sladkostí včetně sušeného ovoce, stužené tuky, palmový olej, hodně mastná,
pálivá a kořeněná jídla (jakékoliv extrémy), polotovary a to hlavně ty které obsahují konzervanty a
množství emulgátorů

Nedoporučované kombinace:
čerstvé ovoce a obiloviny (čerstvé ovoce ideálně nekombinujeme s ničím)
 způsobuje kvašení, nadýmání, může vést k růstu škodlivé mikroflóry ve střevech
mléčné výrobky a maso, vejce a maso
 míchání těžko stravitelných bílkovin vede ke stagnaci potravy
mastné maso a hodně škrobů (jako knedlík, brambor, obiloviny obecně, chléb, těstoviny, luštěniny)
 ideální kombinace pro vznik tisíců problémů, které se dají shrnout do škatulky „metabolické
syndromy“ (tj.: diabetes, vysoký tlak, zvýšený choleserol, dna...)
 mastné živočišní produkty jsou pro lidi s dobrým žlučníkem celkem dobře stravitelné samy o
sobě, ovšem v rozumném množství. Můžeme je dobře kombinovat se zeleninou ideálně vařenou
na páře případně ostrými dochucovadly které jejich trávení pomůžou – křen, hořčice, wasabi,
kimči, kysané zelí...
Obecně platí, co nejmíň mastné a když tuky tak za studena lisované oleje ideálně pokapat jídlo až na
talíři. A co nejmíň sladké. Na slazení využívat med, ovocné a obilné sirupy, sušené ovoce, březový
cukr. Náhražky sladidel jako steviol, erythritol v malém množství nevadí, ale ve velkém jsou taky
škodlivé.

U disbiózy na začátku nejíst moc vlákniny, která živí střevní mikroflóru. Zaměřit se hlavně na vývary a
congee (dlouho vařená obilná kaše – viz. níže) z bílé rýže. Vždy přidávat probiotickou potravinu -
ideálně malou lžičku šťávy z kysaného zelí, později můžete zkusit dlouho fermentovaný kefír nebo
jogurt. Když jsou současně i problémy s játry, tak vývary jen libové, stačí z masa a vařené max. 4h
(ideálně drůběží a rybí). Začít se zeleninou kořenovou, vydržet pár dní a když nedělá nadýmání pak
dýně a cukety postupně přidávat květák, brokolici, listovou zeleninu. Rajčata, brambory a lilek můžou
být hodně dráždivé, ale někomu vůbec nevadí, je potřeba zkusit, často nevadí když se odstraní slupky
a semínka. Z ovoce začít vařeným jablkem a postupně přidávat ostatní druhy vždy nejdřív vařené.
Když zkoušíte syrové ovoce a zeleniny, začít jen šťávou z mrkve pak z jablka. Jestli nedělá průjem,
nadýmání nebo jiné potíže (zhoršení jakýchkoliv symptomů zdánlivě nesouvisejících s trávením), pak
zkusit nejdřív malé množství dobře rozžvýkané mrkve, jablka. Vždy počkat minimálně jeden den na
reakci při zavádění „nové“ potraviny do jídelníčku.
Na začátku nejezte vejce, pak nejdříve jenom žloutky a bílky až po pár dnech (ty jsou imunitně
dráždivé).
U problému s játry alespoň měsíc co nejvíc omezte tuky, živočišní zejména. Za studena lisované oleje
taky přidávejte poskromnu a opatrně, to samé platí o rostlinných náhražkách mléka.

Tipy pro jídelníček když už jíte víceméně všechno

(ale začínejte opravdu s vývarama alespoň den – dva: jen polévka s libovým masem a kořenovou
zeleninou).
-nasledující tipy jsou libovolně kombinovatelné (víc pak v konkrétních receptech):

Snídaně Obědy Večeře Svačiny

Vývar
Congee s vajíčkem a
Restované krůtí prsa se Vývar se zeleninou Obilný puding
restovanou zeleninou
zeleninou a rýží
Zeleninová polévka Polenta s olivama,
Ovesná kaše se
Pstruh na olivovém oleji pečenou zeleninou a Domácí buchta
sušeným ovocem
s vařeným bramborem rukolou
Čočkovka
Pohanka s cibulkou Pečené kuře Zeleninová polévka Sušené ovoce
s květákem/brokolicí
Congee s kokosovým Dahl indická čočka Kváskový chléb s
Boršč (s libovým
mlékem a pečeným s obilnýma plackama „tomate rallado“ nebo
masem)
banánem (chapati) bruschetta
Vývar
Brokolicová polévka s Polenta se sušenýma
Rýže s restovanou Congee s pečenou dýní
vajíčkem rajčatama
zeleninou
Květáková polévka Obilné placky
Vývar s masem a Pečená jablka se skořicí
Pečené hlívy s avokádovou
zeleninou a medem
s bramborem pomazánkou
Miso polévka
Zelené fazolky na
Kuřecí prsa na bylinkách
česneku s kváskovým Vývar se zeleninou Palačinky
s rýží
chlebem
Congee – dlouho vařená rýžová kaše
Suroviny:
 rýže, jáhly, slzovka, ječné kroupy nebo jiná obilovina
 voda

Postup:
 Obilovinu dobře propláchneme nejdřív v horké vodě, pak zalijeme studenou vodou a
jestli máme čas, můžeme nechat až 12h nasáknout. Pak vodu slijeme, ještě jednou
propláchneme a dolijeme cca 10x tolik vody jako je objem obiloviny. (Pokud chceme mít
congee hodové dřív, tak předchozí krok s nasáknutím vynecháme.)
 Vařit cca 6h (čim dýl tim líp) v kastrolu s tlustým dnem – přivést k varu a pak vařit na
nejslabšim ohni, nemíchat (když mate dobrý hrnec s tlustým dnem a nejslabší teplotu
plotny, nepřipálí se to. Jestli mate plynový sporák, doporučuji pod hrnec dát rozptylovací
železnou plotnu.
 Tímto způsobem připravená kaše je neutralní a dá se použit jako základ stravy i u velmi
oslabeného trávení
 jejím doplněním ji můžeme přizpůsobit pro nejrůznejší typy konstituce. Congee ma
jemnou strukturu, která je lehce stravitelná, a má schopnost detoxikovat organizmus a
zároveň doplnit chybějící zdravé tekutiny a jemnou výživu.
Modifikace:
 Na kašel a rýmu přidat nakonec jarní cibulku/ křen s trochou medu a solí/ sójovka se
zázvorovou šťávou případně trochu česneku achilli
 Jakékoliv čerstvé bylinky
 restovanou zeleninu/ libové kousky masa/ volské oko
 Zeleninu vařenou na páře (u slabšiho traveni/silneho zahleněni)
 S medem, lehce na sucho opraženýma ořechama, sušeným ovocem, vařeným ovovcem,
nebo sladěnkou/sirupama a přidat kardamom či jiné aromatické koření

Restovaná zelenina (ke congee nebo rýži či k masu)

Použijeme vždy maximálně 5 druhů zeleniny + Zázvor, česnek nebo cibuli. Vhodné kombinace
jsou například:
 mrkev, celer, petržel, pórek, cuketa
 květák/brokolice, cuketa, paprika, rajče
 mrkev, cibule, čínské zelí
 bílá řeďkev, mrkev, cuketa
Pokud chceme tvrdší kořenovou zeleninu restovanou do měkka, musíme jí na pánev dát jako
první a nechat jí 5-10minut pod pokličkou. Jinak je možné dát na pánev všechnu zeleninu
najednou kromě rajčete, které se dává až nakonec.
Do rozehřátého oleje nejdřív hodíme na tenké proužky nakrájený zázvor a opražíme až začne
zlehka hnědnout, pak přidáme cibuli nebo česnek po chvilce přidáme asi 1PL sojové omáčky,
necháme na prudkém ohni odpařit a vstřebat do zázvoru s cibulí, pak přidáme zbytek zeleniny a
na prudkém ohni restujeme 5-10minut podle toho, jak to chceme mít měkké. Nakonec
dochutíme ještě solí nebo sojovkou. Můžeme taky přidat jarní cibulku, různé bylinky nebo
koření třeba bazalku, oregano, tymián, koriandr, římský kmín, pepř, fenykl…

Do takto orestované zeleniny můžeme nakonec přidat rýži “ze včerejška” a udělat si tak
smaženou rýži neboli rizoto.

Zeleninová polévka z jednoho druhu zeleniny obecný recept

Vhodné druhy zeleniny:

zelí, kapusta, květák, brokolice, kořenová zelenina, mangold, pórek…

Postup: dame vařit vodu nebo vývar, na troše másla nebo oleje si cca 5min. orestujeme
očištěnou a nakrájenou zeleninu dle našeho výběru pak přidáme asi půl lžičky soli a zalijeme
horkou vodou/vývarem asi dvounásobek k objemu zeleniny. Necháme uvařit do měkka.
Nakonec přidáme bobkový list minutku povaříme a nakonec roztlačený česnek 1-2 stroužky a
bylinky dle chuti.

Variace na tento druh polévky je síchat různé druhy zeleniny. Nebo restovat zeleninu na cibulce
a zázvoru, případně cibulce s paprikou (1-2čl). Můžeme přidat houby naše nebo čínské (které
bychom měli předem ideálně na 1h namáčet a před použitím nakrájet.

Obilný pudding

Suroviny:
 rýže bílá kulatá nebo červená/černá, ovesné vločky, jáhly, pohanka…
 voda
 datle, fíky, rozinky nebo jiné sušené ovoce, nebo místo toho osladit obilnýma či
ovocnýma sirupama (medem jedině až když to jíme protože by nám to zředlo, pokud
nám to ale nevadí, tak můžeme taky medem)
 ořechy
 máslo nebo za studena lisovaný olej např.:makový, ořechový, kokosový, mandlový…
(kokosové mléko)
 sladké koření (např.:vanilka, skořice, kardamon, anýz, fenykl, badyán, mandarinková
nebo citronová kůra…)
Obilovinu uvaříme ve větším množství vody (asi 3x tolik vody) se špetkou soli aby se víc
rozvařila. Pak když je uvařená, přidáme ještě trochu vody když je to moc husté, nebo kokosové
mléko a nakrájené sušené ovoce. Chvilu povaříme, konzistence by měla být řídší kašičkovitá
(když se to rozmixuje a vychladne, hodně to zhoustne). Pak odstavímez plotny, rozmixujeme.
Přidáme olej a koření a ještě promícháme. Nalijeme do male zavařovačky nebo do plastové
těsnící krabičky, posypeme na pánvi krátce opečenými ořechy.

Zeleninová polévka (na dopnění tekutin a odvedení horkosti):

Suroviny:
 1 malá cibule
 1 větší mrkev
 1/2 celeru (když jsou problémy s močením lepší je řapíkatý)
 1 petržel
 1 cuketa
 2-4 rajčata
 1 paprika (dá se nahradit sušenou)
 mořské řasy kombu nebo arame (nemají výraznou chuť) – předem namačet na 20min,
nakrajet na kostičky
Postup:
 Všechno nakrájet na podobný tvar a velikost (nebo dle chuti) třeba na proužky
 Cibuli a kořenovou zeleninu orestovat na troše olivoveho oleje 5min.
 přidat cuketu a papriku a restovat dál asi 2 min.
 Přidat řasy a zalít horkou vodou/vývarem. Zelenina nemusi být uplně měkká
 nakonec přidáme rajčata dochutíme solí/ume octem/sojovkou a
bazalkou/provensálskýma bylinkama.
 Když máme chuť, můžeme na konec přidat 1 roztlačený stroužek česneku a 2 bobkové
listy (toto se nehodí pokud nám jde o výraznější terapeutický efekt odvedení horkosti
protože česnek a bobkový list zahřívá)
 Když chceme polévku vydatnější přidame na začátku ke kořenove zelenině dopředu
namáčené (nebo nakličené) adzuki nebo mungo fazole, připadně červenou čočku asi 1
hrnek
 Jinou alternativou pro hustou polévku je přidat 1/2 hrnku slzovky/pohanky/jáhlí/kroup.
 pro víc zahřívající verzi přidáme na začátek na jemno nasekaný zázvor nebo jenom
zázvorovou šťávu