Výzkumný problém

Cílem výzkumu je ověření vlivu různých charakteristik podnětového materiálu v testu analogickém subtestu
Verbální pozornost z baterie Woodcockových-Johnsonových testů kognitivních schopností IV (WJ IV COG).

Úkolem probanda v rámci subtestu Verbální pozornost je vyslechnout si několik slov (číslic a názvů zvířat) a pak
některá z nich dle instrukcí zopakovat. Subtest je tvořen několika desítkami položek, postupně roste počet slov a
komplikovanost reprodukční úlohy. Cílem výzkumu bude zjistit, zda mohou mít vliv (a jaký) na výkon
respondenta v položce významné charakteristiky slov (délka, známost) a úlohy (komplexnost operace s prvky).

WJ IV COG a další části Woodcock-Johnsonovy baterie jsou testem inteligence vycházející z Cattell–Horn–
Carrollovy  teorie (CHC). Ta je založena na kombinaci teorie fluidní a krystalizované inteligence a definuje tři
vrstvy kognitivních schopností – nejnižší vrstva cca 70 nejnižších schopností, druhá vrstva obsahující 8–10
širších schopností, nejvyšší vrstvou je faktor g (Kožnarová, 2010).

Dle teorie se širší schopnosti druhé vrstvy dají měřit skrze testování nižších schopností, to jest dílčích aspektů
vybraného trsu. Z širokých kognitivních faktorů, identifikovaných v r rámci teorie CHC, sytí subtest Verbální
pozornost širší faktor krátkodobá pracovní paměť (Short-term working memory – Gwm) (LaForte, McGrew, &
Schrank, 2014).

Zdůvodnění výběru výzkumného problému

Předchozí verze Woodcock-Johnsonovy baterie je pro české prostředí dostupná v tzv. mezinárodní edici
(Woodcock-Johnson III International Edition – WJ III IE), která je zkrácenou verzí původní testové baterie WJ-
III. V roce 2014 byla vydána nejnovější verze baterie, předchozí verze vyšla roku 2001. Převod diagnostické
metody do českého prostředí v kompletní podobě rozšíří diagnostické možnosti – umožní jemnější diferenciaci
specifických schopností testované osoby v rámci jednotlivých oblastí, a zároveň umožní používat metodu
v aktuální revidované verzi.

Relativně úzkým, na druhou stranu však zároveň významným, využitím metody je lepší diferenciace v rámci
jednotlivých schopností při identifikaci nadaných osob, především u nadaných žáků se specifickou poruchou
učení. U těch mohou výkony v dílčích subtestech ovlivnit celkové skóre tak, že se zdají v pásmu průměru, byť
v dalších skórují výrazně nadprůměrně (Portešová & Urbánek, 2010). U všech dětí pak může deficitní rozvoj
určité schopnosti, neadekvátní k ostatním, brzdit celkový rozvoj a dosahování rozvojového potenciálu dítěte.
Identifikace takové schopnosti či schopností umožní naplánování cílené pedagogické intervence s účelem
dorovnání nerovnoměrného rozvoje (Reynolds & Niileksela, 2015).

Woodcock-Johnsonova baterie se již od předchozí verze označuje jako kulturně nezávislá metoda, nicméně
výzkum na Slovensku ověřující WJ III IE poukázal (Čavojová, Mikušková, Belovičová, & Lieskovská, 2009) na
možné znevýhodnění romských dětí. Paradoxně právě v subtestu zaměřeném na krátkodobou paměť však
romské děti dosáhly lepšího výsledku. V některých subtestech inteligenčních testů může znevýhodnění dětí
z etnické minority nebo ze sociálně znevýhodněného prostředí být způsobeno nedostatečnou znalostí
používaných pojmů, ať už při zadávání úkolu nebo v podnětovém materiálu. Z toho vyplývá potřeba ověření
vlivu známosti slova na výkon v úkolu. Délka slova je další vlastnost, jejíž potenciální vliv je potřeba znát např.
pro tvorbu paralelních forem testu.

Teorie CHC je otevřená empirická teorie a je nadále zpřesňována především právě v nejnižší vrstvě dílčích
schopností (Jensen, 2004). Vedle přínosu pro aplikační rovinu tedy může tento výzkum přinést poznatky také pro
rovinu teoretickou. A z toho vychází důvod zařazení třetí proměnné – složitosti úlohy.

Teoretická část a operacionalizace

Dílčí schopnosti krátkodobé pracovní paměti a jejich vývoj
Gwm je schopnost zachytit a udržet informaci v bezprostředním vědomí a následně ji použít k dosažení
žádaného cíle (McGrew, 2014). Tento faktor sytí podle nejnovější aktualizace teorie CHC tři dílčí schopnosti.
Jsou to: rozsah paměti (memory span – MS), kapacita pracovní paměti (working memory – WM) a soustředění
(attentional control – AC), předchozí verze zahrnovala pouze MS a WM.
MS zahrnuje schopnost informace zakódovat, udržet a okamžitě reprodukovat v původním pořadí (McGrew,
2014). WM je schopnost jednoduchých transformací a kombinací informací v bezprostředním vědomí a zapojení
hledání v sekundární paměti. Soustředění lze definovat jako výkonné řízení pozornosti, zajišťuje zaostření na
podněty pro úkol důležité a blokaci podnětů irelevantních (tamtéž).

Teorie CHC zatím neposkytuje zřetelné propojení jmenovaných schopností s aktivitou konkrétních mozkových
center a procesy na neuronální úrovni. McGrew (2016) označuje tuto oblast jako jednu z významných výzev pro
příští roky.
Dané dílčí schopnosti se budou v různé míře uplatňovat při různé složitosti úkolu (viz dále). Rozsah krátkodobé
pracovní paměti se až do dospělosti zvyšuje, je však možné, že rozvoj dílčích schopností se na tomto zvýšení
podílí různě v různém věku – že vývojové dráhy jednotlivých dílčích schopností jsou odlišné. Nejdříve se
navyšuje především MS, později může mít vyšší vliv rozvoj komplexnějších operací závislých na WM a AC
(Evans et al., 2002).

Složitost úlohy
Test bude obsahovat úkoly analogické subtestu Verbální pozornost WJ IV COG. V úkolu bude respondentovi ze
zvukové nahrávky prezentováno 2–9 slov – čísel a zvířat. Poté respondent dostane instrukci zopakovat některá
prezentovaná slova. Takto bude administrováno několik desítek položek.

Příklady úkolů od nejjednoduššího po nejsložitější:

a) Slova: 1, pes.

Úkol: Řekni mi zvíře.

b) Slova: 9, kočka, slon, 3, žirafa.

Úkol: Řekni mi první a poslední zvíře.

c) Slova: lev, 7, 1, krokodýl, 8, hroch, srnka, 2.

Úkol: Řekni mi poslední číslo a zvíře mezi 1 a 8.

Složitost úlohy bude určena typem a počtem kroků při manipulaci s podnětovým materiálem.

Vlastnosti slov
Délka slova bude určena počtem slabik. Řada dosavadních výzkumů potvrzovala tzv. efekt délky slova, tj. že
delší slova ze seznamu slovu se pamatují hůře. Nicméně zpravidla byl tento efekt zkoumán pouze při volném
vybavování a nikoli při dalších operacích, které jsou v úkolech testu obsaženy. Ukazuje se, že délka slova může
mít na jeho zapamatování (resp. jeho reprodukci při volném vybavení) jak negativní, tak pozitivní vliv, a to
v závislosti na kontextu – např. počtu slabik ostatních slov (Katkov, Tsodyks & Romani, 2014).

Známost jednotlivých zařazených slov (názvů zvířat) bude určena na základě průměrné redukované frekvence
pojmu (average reduced frequency, ARF) ve vybraném korpusu. Jako zdrojové korpusy přicházejí v úvahu
SYN2010 (Křen et al, 2010), ORAL2013 (Benešová, Křen & Waclawičová, 2013) a SCHOLA2010 (Šebesta et
al, 2010). Průměrná redukovaná frekvence bude využita z toho důvodu, že lépe vyjadřuje rozšířenost pojmu
napříč celým korpusem.

Podobně jako u délky slova, i vliv známosti slova může jít oběma směry, opět závisí na kontextu, ačkoli
převažující efekt svědčí pro snazší zapamatování běžnějších slov. Vysvětlením může být, že běžná slova mají
silnější asociační vazby na jiné pojmy a mohou se tak v dané situaci vzájemně posílit – jedno slouží jako vodítko
pro další (Criss, Aue & Smith, 2011).

Délka i známost slova bude měřena na poměrové úrovni.

Výzkumné otázky a hypotézy

Jaké vlastnosti podnětového materiálu a v jaké míře ovlivňují obtížnost položky v testu verbální pozornosti?

Liší se tyto vlivy mezi jednotlivými věkovými skupinami (3–5 let, 6–8 let, 9–13 let, 14–19 let, 20–39 let, 40–90)
nebo jsou jednotlivé efekty konstantní napříč skupinami?
Existují pojmy, jejichž známost bude výrazně odlišná v jednotlivých věkových skupinách?

H1: Výkon v položce se nebude lišit v závislosti na známosti slova.

H2: Výkon v položce se nebude lišit v závislosti na délce slova.

H3: Výkon v položkách jedné kategorie obtížnosti úlohy se nebude lišit mezi jednotlivými věkovými skupinami.

Výzkumný vzorek
Pro studii budou rekrutovány osoby ve věku 3 a více let, a to tak, aby byly rovnoměrně a v dostatečnému počtu
pro účely analýzy zastoupeny následující věkové skupiny: 3–5 let, 6–8 let, 9–13 let, 14–19 let, 20–39 let, 40–90
let (dle rozdělení pro normy původního subtestu – viz Schrank, McGrew & Mather, 2014). Vzhledem
k experimentálnímu designu studie a jejímu zaměření na základní kognitivní schopnosti není nutné, aby byl
vzorek reprezentativní vzhledem k populaci. Podmínkou účasti však bude nepřítomnost mentální retardace,
demence nebo psychické poruchy, smyslového postižení či jiného problému, který by mohl mít vliv na průběh
studie (nicméně v další fázi výzkumu je možné, ba dokonce vhodné zařadit skupiny osob se specifickým
znevýhodněním a ověřit použití testu v jejich případě). Z účasti ve studii budou též vyloučeny osoby užívající
léky či jiné látky ovlivňující pozornost nebo krátkodobou paměť.

Design, metody a průběh výzkumu

Studie bude realizována jako experiment s faktoriálním smíšeným designem.

Budou připraveny dvě zácvikové úlohy a dále 48 úloh, rozdělených do čtyř kategorií (O1, O2, O3, O4) podle
obtížnosti úkolu: 1) zopakovat jedno slovo, 2) zopakovat slova ze stejné skupiny v pořadí, jakém byla
prezentována, 3) zopakovat slova z různých skupin v pořadí, jakém byla prezentována, 4) zopakovat slova
z různých skupin v jiném pořadí, než byla prezentována. Bude připravena audionahrávka se zadáním
jednotlivých úkolů (podnětový materiál + zadání úlohy). Tím budou zajištěny stejné podmínky pro jednotlivé
úlohy i respondenty, především z hlediska tempa předkládání jednotlivých slov. Respondentovi budou zadány
dvě nácvikové úlohy ověřující pochopení úkolu, dále mu budou předkládány úlohy od nejjednodušších až po
kategorii, kde bude schopen správně splnit alespoň 50 % úkolů.

Úlohy budou předkládány tak, aby naplnily různé kombinace různých úrovní v jednotlivých faktorech – známost
slova, délka slova, složitost úkolu. Pro tuto potřebu budou slova dle známosti rozdělena do tří kategorií podle
hodnoty ARF (F1, F2, F3). Délka slova bude mít čtyři úrovně – jedna až čtyři slabiky (D 1, D2, D3, D4). Složitost
úkolu bude mít čtyři úrovně.

U frekvence a délky slova bude možné intersubjektově vyvážit pořadí jednotlivých kombinací, aby se zabránilo
vlivu dalších proměnných, především únavy, na výkon v úkolu. Nicméně co se typu úkolu týče, je třeba
postupovat popořadě od nejjednodušších úkolů. Pokud totiž respondent nebude zvládat úkoly obtížnější, je
vysoce nepravděpodobné, že by zvládl jednodušší. Pokoušet se tedy kvůli vyvážení pořadí předkládat některým
respondentům nejdříve složitější úlohy by bylo kontraproduktivní – mohlo by vést k rychlé demotivaci a
zhoršení či znemožnění dalšího výkonu.

Bude zaznamenávána nejen správnost/nesprávnost odpovědi, ale také typ chyby při nesprávné odpovědi. Typy
chyb (prosté zapomenutí, záměna, kontaminace prvkem z předchozí úlohy) mohou poukázat na zapojení
jednotlivých dílčích schopností při řešení úlohy. Respondenti budou také následně dotázáni, jakým způsobem si
při plnění úkolu informace ukládali – zda ve verbální podobě, nebo si vytvářeli vizuální představu.

Nezávislými proměnnými budou délka a známost slova a složitost úlohy a závislou bude výkon v položce a typ
chyby.

Analýza dat
Data budou analyzována ve dvou rovinách. Jednak budou vybrány metody vzhledem k experimentálnímu
designu studie, které umožní prověřit vliv vybraných proměnných na výsledek položky (ANOVA), faktorová
analýza pro ověření zapojení jednolivých dílčích schopností, a bude ověřena vnitřní konzistence jednak celého
subtestu a jednak v rámci kategorií O1, O2, O3, O4. Při analýze na úrovni položek budou analyzovány
diskriminační schopnost položky a obtížnost položky z pohledu CTT. Budou zařazeny též metody analýzy dat
vycházející z IRT (item response theory – teorie odpovědi na položku), které byly použity při validizaci a
standardizaci původního testu (Reynolds, Niileksela, 2015).

Výstupy analýz budou konfrontovány s výsledky analýz původního testu.