BOSNIA AND HERZEGOVIN
Danka Savić
Velvyslankyně
Ambassador
Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny
Embassy of Bosnia and Herzegovina
Opletalova 27, Praha 1 / Prague 1
Česká republika / Czech Republic
Kamenné středověké náhrobky
Kamenné středověké náhrobky – stećci, jsou kulturní a historické poklady
balkánského středověku. Spolu s epitafy, jak se nazývají texty různých tvarů
a kreseb, které jsou na nich vyryty, představují jedinečný jev jak v Evropě,
tak ve světě. Ze 70.000 historických náhrobků existujících v balkánském
regionu bylo 60.000 nalezeno na území Bosny a Hercegoviny.
Nejslavnější bosensko-hercegovský stećak – Zgoščanský stećak – se
nachází v zahradě Národního Muzea v Sarajevu, a jeho replika byla
před pár lety postavena před Parlament Bosny a Hercegoviny v Sarajevu.
Díky rozmanitosti forem náhrobků, jejich počtu, bohaté výzdobě, reliéfům
a nápisům – pohřebiště Radimlja, nedaleko hercegovského města
Stolac, patří mezi nejcennější památky středověkého období v Bosně
a Hercegovině.
Bosensko-hercegovský historik a odborník na stećci, Dubravko
Lovrenović, je popisuje jako osobitý jev a velice specifickou syntézu
jazyka a písma, náboženství a zvyků, historie a chronologie, kultury, umění
a estetiky, zejména v souvislosti s bosensko-humskou středověkou krajinou,
kterou je velmi obtížné nebo dokonce nemožné najít v podobné formě
a která by tak významně poznamenala kulturní krajinu jakékoliv jiné
středověké evropské země.
Slavný bosensko-hercegovský básník Mak Dizdar se narodil právě
v Stolaci, a jeho nejslavnější dílo Kamenný spáč je inspirováno nápisy
na těchto jedinečných památnících, které shromažďoval a studoval po
celé roky. V díle o stećcích nám Dizdar připomíná, že život je zázrak
a smrt je záhada, kterou je třeba vzít v potaz jako tajemství, které nás
jednou nevyhnutelně zastihne. „Proto je,“ píše Dizdar, „motiv smrti jako
nevyhnutelnost nejčastěji přítomen v myšlenkách zvěčněných v kameni.“
Stećci, z jejichž tajemnosti a krásy se nám po staletí tají dech, jsou
zároveň dědictvím a kulturními památkami Bosny a Hercegoviny,
Chorvatska, Černé Hory a Srbska. Nominace na zápis stećci na Seznam
světového dědictví UNESCO, která byla předložena na začátku tohoto
roku, se stala prvním mezistátním projektem v oblasti kultury na Balkáně.
Společně ji pod záštitou ministerstev kultury po čtyři roky (2009–2014)
připravovaly týmy odborníků z Bosny a  Hercegoviny, Chorvatska,
Černé Hory a Srbska. Proces nominace těchto náhrobků byl zahájen
v Sarajevu v listopadu 2009, z iniciativy zástupců Bosny a Hercegoviny,
Chorvatska, Černé Hory a Srbska, kteří podepsali Dohodu o záměru
pro společnou nominaci na zahrnutí Stećci – Středověké náhrobní
kameny do světového kulturního dědictví UNESCO. Nominace
zahrnuje zápis třiceti pohřebišť s náhrobky, z nichž 22 je z Bosny
a Hercegoviny, 2 z Chorvatska, 3 z Černé Hory a 3 ze Srbska. To je
jeden z nejkomplexnějších a nejobjemnějších dokumentů o ochraně
architektonického dědictví v našem regionu.
Tombstones from the Middle Ages
Tombstones from the middle Ages – stećci are a cultural and historical
treasure of the Balkan. Together with the epitaphs, as texts of various
shapes and drawings which are engraved on them are called, they
represent a unique phenomenon in Europe and the world. Among
70,000 historical tombstones existing in the Balkan region, 60,000 are
found on the territory of Bosnia and Herzegovina.
The most famous Bosnian-Herzegovinian tombstone – Zgoščanski
stećak – is situated in the garden of the National Museum in Sarajevo,
and its replica was set a few years ago in front of the State Parliament
in Sarajevo. Thanks to the variety of forms of tombstones, their numbers,
richness of decoration, reliefs and inscriptions – necropolis Radimlja, not
far from the Herzegovinian town of Stolac, is one of the most valuable
monuments of the medieval period in Bosnia and Herzegovina.
Bosnian-Herzegovinian historian and expert on stećci Dubravko
Lovrenović describes them as a distinct phenomenon and a highly
specific synthesis of language and script, religion and customs, history
and chronology, culture, art and aesthetics, primarily related to Bosnian-
Hum medieval landscape, and it’s difficult or virtually impossible to
find a  similar phenomenon, that has so strikingly marked the cultural
landscape of any other mediaeval European country.
Great Bosnian-Herzegovinian poet Mak Dizdar was born in Stolac, and
his most famous work The Stone Sleeper was inspired by the inscriptions
on these amazing monuments, which he collected and studied for years.
In the text about stećci, Dizdar reminds us that life is a miracle, and
death is a mystery that should be taken into account as the mystery
that will inevitably grab us. “Therefore,” he writes, “the motive of death, as
inevitability, is most often present in the ideas eternalized in the stone.“
Stećci with their mystery and beauty that has been keeping us breathless
for centuries, are at the same time the heritage and cultural monuments of
Bosnia and Herzegovina, Croatia, Montenegro and Serbia. Nomination
for entry of stećci on the World Heritage List of UNESCO, which was
submitted earlier this year, became the first interstate project in the field
of culture in the Balkans. Together under the auspices of the Ministries
of Culture the expert teams from Bosnia and Herzegovina, Croatia,
Montenegro and Serbia have been preparing this project for four years
(2009–2014). The process of nomination of these tombstones started in
Sarajevo in November 2009, at the initiative of the representatives of
Bosnia and Herzegovina, Croatia, Montenegro and Serbia who signed
a Letter of Intent for a joint nomination for inclusion of Stećci – Medieval
Tombstones in the World Heritage List. The nomination has scheduled
an enrolment of 30 necropolises with tombstones – of which 22 are
from Bosnia and Herzegovina, 2 from Croatia, 3 from Montenegro and
3 from Serbia. This is one of the most complex and most comprehensive
documents in the field of the protection of architectural heritage in our
region.
BOSNIA AND HERZEGOVIN

A ddis
STONE

Bosenský Vítězný historie kamenného sochařství a estetiky (dát

do souvislosti Stećci v rámci současného
a  kontext mnoha jiných vítězných oblouků,
které oslavují některé „vítěze“ prolitou krví
oblouk sochařství). Při hledání mého vlastního
projevu v synkretismu a fúzi v praktickém/
poražených.

kreativním smyslu, oživuji toto středověké Bosna a Hercegovina je křižovatkou,

Autor: bosenské pohřební umění v kontextu sochařství nebo také místem setkávání různých kultur,
21. století a jako svůj osobní sochařský projev epoch, Orientu a Západu… Její hlavní
Adis Elias Fejzić – Addis a  metaforu. V současné době je můj výzkum město, Sarajevo, bylo nazýváno „evropským
ještě aktualizován procesem, v němž by se Jeruzalémem“ a bosensko-hercegovská multi-
Bosenský Vítězný oblouk je jedním z tvůrčích
naše bosenské kulturní dědictví mělo formálně etnická společnost modelem pro moderní
výsledků mého doktorského výzkumu; část
stát součástí světového kulturního dědictví Evropu. Bohaté a komplexní kvality této
opusu, který tvořím jako současné „logické“
pod záštitou UNESCO. Jak to elegantně země, její multi-kulturní, multi-náboženský,
pokračování středověké bosenské sochařské
kdysi řekl Antun Gustav Matoš: „kultura užívaná a  multi-mytologický obsah je reprezentován
tradice – umění stećci. Můj probíhající Doktorský
a  oceňovaná pouze jedním národem nebo abstraktní, kondenzovanou výzdobou na této
výzkum na Queensland College of Art, Griffith
skupinou lidí nemá ten správný a pravý účel, soše – svázaná v sobě, zabraňuje průchodu
University, Brisbane, Austrálie, zahrnuje nový
pokud není univerzální“. bránou… jeví se současně jako jemný filigrán
teoretický přístup k analýze a vysvětlení umění
i děsivý hadí uzel. Nikdo nakonec nezvítězil
stećci, který zahrnuje také praktický a tvůrčí
Socha, kterou prezentuji na této výstavě, nad nikým jiným. To je naštěstí nebo naneštěstí
prvek: konceptualizaci tohoto středověkého
představuje složitost bosensko-hercegovinské náš bosenský osud. Díky své formě tato socha
umění do dnešního umění moderního a můj
historie na symbolické úrovni, její synketičnost sdružuje kulturní dědictví naší multikulturní
vlastní umělecký výraz. Oživuji tradici, která byla
formátu a obsahu, kde význam „vítězství“ středověké minulosti (naší „zapomenuté“
po staletí uhašena, a proto jsem to nazval (Dis)
byl sotva kdy kýmkoli pocítěn…, což je paměti) dnešní nešťastné, téměř zničené,
kontinuita a  /  nebo vzkříšení umění stećci…
pravděpodobně jeden z nejdůležitějších multikulturní Bosny spolu s velkou nadějí na
Cílem mého výzkumu je vysvětlit umění stećci
důvodů, proč Bosenský Vítězný Oblouk nikdy lepší budoucnost. Bosna a Hercegovina jako
přes zdánlivou dvojznačnost jejich komplexní
tak úplně neexistoval v reálném životě, a to až idea/výraz představuje více než historický,
sochařské formy a obsahu jako nadčasový
do okamžiku, kdy jsem ho já osobně „vymyslel“. geografický a politický obsah a význam. Ve
princip a absolutní potenciál kamenné sochy.
V této souvislosti je můj Bosenský Vítězný svém místním rámci Bosna stojí jako paradigma
Umění Stećci (stejně jako samotná Bosna
Oblouk, ve kterém neexistuje žádný fyzický pro globální a univerzální výzvy a řešení lidské
a Hercegovina) není vylučující, ale zahrnující –
průchod, také nejvíce bosenský ve všech existence.
synkretická směs různých forem, výrazů a motivů.
jeho vlastnostech. Je to opravdu nejvhodnější
V rámci Stećci jsou duch amuletu, sochařství
reprezentace „vítězství“ v kontextu Bosny
a architektury unikátním způsobem sloučeny do
a  Hercegoviny. Tento tragikomický sochařský
jednoho – v tom vidím žijící výhonek „původního
počin, který je adekvátní metaforou samotné
pomníku“, který Herbert Read považoval za
Bosny a Hercegoviny, je také realistickým
prvotní formu architektury a sochařství.
a  hluboce humanistickým poselstvím z Bosny
do světa. Tato zpráva se lyricko-satirickým
Cílem mého výzkumu je rozšířit stávající
způsobem pokouší zpochybnit koncept
znalosti o umění Stećci v rámci globální
150—151
 BOSNA A HERCEGOVIN
Ban Kulin

Sketches for Stone monuments

The Bosnian Triumphal The aim of my research is to expand the

existing body of knowledge about the art of
and Herzegovina itself, is also a realistic and
deeply humanistic message from Bosnia to the
Gate Stećak in the framework of the global stone
sculpture history and aesthetics (contextualise
world. This message, in a lyric-satiric manner,
attempts to deconstruct the concept and
Stećak within contemporary sculpture). In context of many other triumphal gates that
Author: search of my own expression in syncretism and celebrate ‘some’ (the triumphant winners)
fusion, in the practical/creative sense, I enliven because of the spilled blood of the ‘others’
Adis Elias Fejzić – Addis this mediaeval Bosnian sepulchral art in the (losers).
context of the 21st century sculpture (and)
The ‘Bosnian Triumphal Gate’ is one of the
as my personal sculptural expression and Bosnia and Herzegovina is a crossroads, or
creative outcomes of my Doctoral research;
metaphor. Currently, my research is even more a meeting point of various cultures, epochs,
a part of the opus I am creating as a ‘logical’
actualised through the process in which our/ Orient and Oxidant… Its capital, Sarajevo,
contemporary continuation of the mediaeval
Bosnian cultural heritage is formally due to has been recognised as the ‘European
Bosnian sculptural tradition – the art of
become recognised World cultural heritage Jerusalem’, and Bosnian and Herzegovinian
Stećak. My ongoing Doctoral research at the
(under the UNESCO’s protection/aegis). As multidimensional society as a model for modern
Queensland College of Art, Griffith University,
Antun Gustav Matoš elegantly put it, ‘culture Europe. The rich and complex qualities of this
Brisbane, Australia, includes a novel theoretical
used and appreciated only by one nation or country, its multicultural, multi-religious, and
approach in analysing and explaining the art
a group of people has no proper and true multi-mythical content is represented through
of Stećak which also involves a practical/
purpose if it is not universal’. the abstract, condensed ornamentation in
creative element: (re)conceptualisation of
this sculpture – knotted up in itself, preventing
this mediaeval art into today’s contemporary
The sculpture I am presenting at this exhibition the passage through the portal…appearing
and my own artistic expression. I am enlivening
(the ‘Bosnian Triumphal Gate’) represents the simultaneously as a delicate filigree as well
this tradition that has been extinguished for
complexity of the Bosnian-Herzegovinian as a  frightening snake-knot. No one really
centuries hence I have called it A(dis)continuity
history at the symbolic level, its syncretic triumphed over anyone else here. This is,
and/or resurrection of the art of Stećak …
format and content – where the meaning of fortunately, or unfortunately, our Bosnian destiny.
The goal of my research is to explain the art
‘triumph’ has been hardly ever experienced With its form, this sculpture associates cultural
of Stećak, through a seeming ambiguity of its
by anyone … which is probably one of the heritage of our multicultural medieval past (our
complex sculptural forms and content, as the
important reasons why the Bosnian Triumphal ‘forgotten memory’) with today‘s unfortunate,
timeless principle and the absolute potential
Gate never quite existed in real life, up until almost destroyed, multicultural Bosnia, along
of stone sculpture. The art of Stećak (like
the moment I personally ‚invented‘ it. In this with much hope for a better future. Bosnia and
Bosnia and Herzegovina itself) is not exclusive,
context, my Bosnian Triumphal Gate, through Herzegovina as an idea/term represents more
but inclusive – a syncretic blend of different
which there is no physical passage, is also than a historical, geographical, and political
forms, expressions and motifs. Within Stećak,
the most-Bosnian in all its attributes. It truly is content and meaning. In its local framework,
a spirit of amulet, sculpture and architecture
the most suitable representation of the so- Bosnia stands as a paradigm for the global
are, in a unique way, fused into one – in this
called ‘triumph’ within the context of Bosnia and universal challenges and solutions of the
I find a living sprout of an ‘original monument’,
and Herzegovina. This tragic-comic sculptural human existence.
in which Herbert Read saw the primordial form
undertaking, an adequate metaphor of Bosnia
of architecture and sculpture.