Professional Documents
Culture Documents
Traffic Signs Application Czechia
Traffic Signs Application Czechia
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
Schváleno MDS – OPK s účinností od 1. ledna 2001, č.j. 26871/00-120 ze dne 20.12. 2000
88
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
OBSAH
OBSAH
ZÁSADY PRO PDZ ...................................................................................................................................................... 4
1 ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 4
1.1 TERMINOLOGIE.................................................................................................................................................................................................. 4
2.1.1 Všeobecně................................................................................................................................................................................................ 7
2.1.2.3 Působnost.................................................................................................................................................................................. 8
2.1.2.4 Provedení................................................................................................................................................................................... 8
2.2.1 Všeobecně..............................................................................................................................................................................................10
3.2 PROMĚNNÉ ZNAČKY, KTERÉ MOHOU BÝT ZOBRAZENY POUZE V NEINVERZNÍM ZOBRAZENÍ ......................................11
OBSAH
3.7 PROMĚNNÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY PRO RŮZNÉ DRUHY SYSTÉMŮ PDZ ...................................................................................... 15
4.4.2 Propojení autonomních systémů mezi sebou a propojení s jinými subjekty ................................................................ 24
OBSAH
Nastavení
aktivní - opak nulového nastavení, účinná plocha
poskytuje informaci, která je buď základní nebo al-
ternativní;
alternativní - nenulové nastavení, a to jiné než zá-
kladní;
nulové - žádné nastavení na panelu proměnné znač-
ky nebo ZPI, je tvořeno podle typu použité technolo-
gie zobrazení šedou nebo černou plochou;
základní - předem definovaný stav řízení dopravy v
základním nastavení na panelu proměnné značky ne-
bo ZPI, např. také nulové nastavení;
B) CESTOVNÍ INFORMACE
7. Předcestovní informace -
působí zásadně v systému, který ji odlišuje od stálé 21. Sledování bezpečnosti v kabině komerčních
-
dopravní značky nebo informačního panelu; vozidel
poskytuje informaci, která je aktuální a bezprostřed- 22. Řízení skupiny komerčních vozidel !!
ně ovlivněná provozními nebo povětrnostními pod-
E) VEŘEJNÁ DOPRAVA
mínkami;
je součástí systému, který pracuje v základním řetězci 23. Řízení veřejné dopravy !!
- sběr údajů přenos - zpracování - stanovení opatření 24. Řízení dopravy v závislosti na poptávce !!
- povel k nastavení PDZ (ZPI) - případná zpětná vaz-
25. Sdílené řízení dopravy !
ba;
F) ŘÍZENÍ ZÁCHRANNÝCH OPERACÍ
provoz systému jako celku vyžaduje zodpovědnost za
správnost a aktuálnost nastavení. 26. Potvrzení nouze a osobní bezpečnost -
Rozdělení Inteligentních dopravních systémů z hle- 27. Usměrňování vozidel integrovaného zá-
!!!
diska poskytování služeb a uplatnění v PDZ a ZPI chranného systému
29. Elektronické finanční transakce !!!! PDZ a ZPI je systém řízení dopravy. Podmínkou k po-
S těmito nástroji se však PDZ a ZPI nesmí dostat do To přispívá ke zlepšení stability provozu. Standardizace
vých informací na panelech ZPI, které odpovídají kon- Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti
ČSN 73 6021 Použití a umístění světelného signali- 2.1.2 Síťové řízení provozu
začního zařízení pro řízení provozu na pozemních
2.1.2.1 Všeobecně
komunikacích
TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních Systémy pro řízení provozu dopravní sítě pomocí
komunikacích PDZ neboli síťové systémy se používají pro optimální
TP 66 Zásady pro přechodné dopravní značení na distribuci (přerozdělení) dopravních proudů z přetíže-
pozemních komunikacích ných úseků na existující alternativní trasy dopravní sítě.
TP 81 Navrhování SSZ pro řízení silničního provozu To se nazývá strategickým řízením dopravního proudu.
TP 98 Technologické vybavení tunelů pozemních Nástrojem řízení jsou orientační dopravní značky pro
komunikací odklon dopravy, kterými lze dopravu nasměrovat mimo
TP 100 Zásady pro orientační dopravní značení na oblast vznikající kongesce a dosáhnout tak optimálního
pozemních komunikacích využití existující dopravní infrastruktury. Hierarchicky je
TP 123 Zjišťování kapacity pozemních komunikací a značení odklonů postaveno na úroveň stálého orientač-
návrhy na odstranění kongescí ního dopravního značení. Má tedy charakter doporučení
TP 133 Vodorovné dopravní značení na pozemních odklonové trasy za daných dopravních podmínek.
komunikacích.
2.1.2.2 Podmínky návrhu
Technické podmínky v sobě zahrnují závěry a dopo-
Síťový systém se instaluje na síť pozemních komuni-
ručení projektů výzkumu a vývoje Evropské komise,
kací, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
zejména doporučení projektů TROPIC II, EAVES,TELTEN 2,
vysoká pravděpodobnost přetížení hlavní trasy (vyjá-
DERD – FIVE, MELYSSA.
dřená např. v délce trvání kongesčních stavů v počtu
Podrobnější podmínky pro provedení součástí sys- hodin kongescí za rok);
témů PDZ stanovují dokumenty: volná kapacita na alternativních trasách v současnosti
CEN/TC 226 – Road variable message signs – Pro- i v budoucnu;
měnné dopravní značky v silniční dopravě, leden dostatečně vysoký podíl dopravy, kterou lze odklonit
1995; (tranzitní doprava vzhledem k přetíženému úseku).
CEN/TC 278 – Road transport and transport telema-
V procesu návrhu síťového systému je třeba vyhod-
tics – Telematika silniční dopravy a provozu, srpen
notit charakteristiky dopravního proudu a zjistit, zda jsou
1994.
skutečně splněny výše vyjmenované podmínky a jaký je
poměr nákladů a přínosů (viz. část 4.).
2 ROZDĚLENÍ SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ
2.1.2.3 Působnost
PROVOZU POMOCÍ PDZ A SYSTÉMŮ
ZPI Systémy řízení provozu dopravní sítě pomocí PDZ lze
použít na různých územních a síťových úrovních:
2.1 SYSTÉMY ŘÍZENÍ PROVOZU POMOCÍ PDZ nadnárodní – ovlivňují užití hraničních přechodů;
nadregionální – ovlivňují užití trasy dálnice nebo
2.1.1 Všeobecně
rychlostní komunikace;
Systémy PDZ se dělí podle umístění na pozemních regionální – zpravidla na aglomerační úrovni;
komunikacích, použitých nástrojů, případně podle rozsa- místní (městské a příměstské) – ovlivňují volbu trasy v
hu působení na: rámci města nebo příjezdu k dopravně atraktivním cí-
Systémy síťového řízení provozu - navigování do- lům (veletržní areály, sportovní a společenské událos-
pravního proudu: vedení po trase, odklon dopravního ti).
proudu;
2.1.2.4 Provedení
Systémy liniového řízení provozu – harmonizování
dopravního proudu, zejména rychlosti; Značení odklonů může být provedeno jako:
Systémy lokálního řízení – řízení místního omezení Dodatečné tj. doplňkové k stálému orientačnímu
nebo regulace dopravy. dopravnímu značení;
Náhradní tj. proměnná část je zabudovaná přímo do
značek stálého orientačního dopravního značení.
Druhy značek jsou popsány podrobně v kapitole 3 a Regulace rychlosti dopravního proudu;
architektura je obsahem kapitoly 4. Zákaz předjíždění;
Výstraha před kongescí (kolonou);
2.1.2.5 Provoz
Výstraha před zvláštním nebezpečím (nehoda, práce
Instalované zařízení se uvede do provozu (tj. nastaví na silnici);
se alternativní trasy k cílům, v případě dodatečného Výstraha před nebezpečím způsobeným nepříznivým
značení se nastaví nenulové nastavení) pouze v přípa- počasím (mlha, mokro, sníh, vítr, smog apod.);
dech: Řízení provozu v jízdních pruzích.
průjezd základní trasou je zatížen významným časo-
2.1.3.3 Užití
vým zdržením (např. čekání nad 15 minut nebo pro-
dloužení jízdní doby více než 30 % z libovolných pří- V procesu návrhu liniového systému je třeba vyhod-
čin (stavební práce, nehoda, kongesce)); notit charakteristiky dopravního proudu a zjistit poměr
vznik časového zdržení je predikován v krátkodobé nákladů a přínosů - efektivita systému (viz kap. 4.).
predikci a postihl by uživatele, zatímco využitím al-
Specifické případy liniového řízení:
ternativních tras se zhroucení dopravního proudu v
Systémy řízení provozu instalované na vysoce zatíže-
základní trase zabrání.
ných, případně nehodových úsecích pozemních ko-
2.1.2.6 Zodpovědnost a omezení munikací bez přímé obsluhy přilehlých komunikací.
Předpokladem pro nasazení liniového systému je
Odklonů dopravy nesmí být zneužíváno k přesouvání
splnění alespoň jedné podmínky, kterými jsou:
dopravních proudů na jiné trasy v zájmu zklidnění do-
⇒ Častý výskyt silného provozu, s náchylností ke vzniku
pravní oblasti. K tomu musí být užity jiné postupy. Sys-
kongescí;
témy řízení dopravy si musí zachovat svoji důvěryhod-
⇒ Častý výskyt nebezpečí z nepříznivého počasí (mlha,
nost ochrany zájmu plynulosti dopravy a úspory času.
mokro, sníh, vítr apod.);
2.1.3 Liniové řízení provozu Systémy řízení provozu v tunelech s více než dvěma
jízdními pruhy. V tunelech a úsecích před portály se
2.1.3.1 Všeobecně
pro řízení provozu kromě jiného vybavení a stálého
Systémy řízení provozu navazujících úseků neboli li- dopravního značení obvykle osazují :
niové systémy zvyšují plynulost a bezpečnost provozu v ⇒ Návěstidla světelné signalizace pro zastavení vjezdu
jednotlivých úsecích trasy pozemní komunikace pomocí do tunelu;
vhodných dopravních značek a signálů bez přerozdělení ⇒ Návěstidla světelné signalizace pro řízení provozu v
dopravního proudu na jiné komunikace. Systémy mohou jízdních pruzích pro trvalou signalizaci světelných
být vybaveny rovněž systémem automatického zjišťování signálů S 5a-d osazených i pro případ protisměrného
incidentů (nehod a překážek), které včasnou informací provozu v jednosměrných jízdních pásech;
přispívají k rychlému poskytnutí pomoci na místě inci- ⇒ Rychlostní signály pro harmonizaci rychlosti jízdního
dentu a k prevenci následných nehod, mohou být dopl- proudu;
něny i jinými specifickými funkcemi (kontrola dodržování ⇒ Potřebné výstražné, zákazové, příkazové, informativní
pravidel provozu na pozemních komunikacích atd.). značky a dodatkové tabulky ve formě proměnných
řidičů pomocí zobrazení výstražných nebo zákazových ⇒ Orientační dopravní značky s proměnnou subplochou
dopravních značek dodatkových tabulek, světelných pro případ vyznačení uzavření tunelu, případně s pat-
signálů (typ S 5), (resp. informativní značky D 16c Snížení řičným vyznačením objížďky, které se umísťují před
počtu jízdních pruhů). Používá se obvykle světloemitují- křižovatkami před vjezdy do tunelu a před křižovat-
pruhy, které jsou schopny zobrazit více než tři druhy ⇒ Zařízení pro provozní informace pro textové informa-
⇒ vozidlech nebo přívěsech vybavených panely pro- losti na poměru intenzit dopravních proudů na hlavní
měnných značek nebo ZPI; komunikaci a na rampě se přiděluje jeden nebo více
⇒ přenosných, nebo mobilních konstrukcích; jízdních pruhů pomocí světelných signálů pro řízení
⇒ konstrukcích zabudovaných pevně v zemi. provozu v jízdních pruzích (S5) buď jako průběžný jízdní
Zařízení pro změnu směru provozu v jízdních pruzích pruh nebo levý jízdní pruh připojovací rampy. Nikdy
pomocí světelných signálů pro jízdu v pruzích v závis- nelze připustit provoz současně v obou těchto přímo
losti na měnící se intenzitě provozu protisměrných napojených pruzích. Pro zřízení této úpravy je třeba
proudů, např. na středním jízdním pruhu třípruhové splnit tyto podmiňující předpoklady:
obousměrné komunikace. Použití těchto systémů Pro zvýraznění signálů musí být velikost světelných
PDZ se navrhuje pouze při výrazné směrové nerov- signálů 750 x 750 mm, tj. pro zobrazení světelných
noměrnosti provozu v průběhu denní doby. signálů S 5a – d je nutno použít světloemitující pane-
ly proměnných značek;
Architektura liniových systémů PDZ a ZPI je obsahem
Nejmenší možný počet značených profilů se světel-
kapitoly 4.
nými signály S5 na hlavní trase i na připojované ram-
2.1.4 Lokální řízení provozu pě jsou tři s odstupy v rozmezí 100 – 300 m;
Opatření je nutno doplnit o proměnné dopravní
2.1.4.1 Všeobecně
značky D 16c Snížení počtu jízdních pruhů, případně
Systémy lokálního řízení dopravy pomocí PDZ neboli D 18 Omezení v jízdním pruhu a případně o jiná do-
lokální systémy PDZ působí izolovaně bez propojení na pravní zařízení (např. Z 2b Zábrana pro označení uza-
jiné systémy. Značky lokálního systému působí pouze v vírky).
místně omezené oblasti a mají malý počet označených
Systém přidělení jízdních pruhů při připojení jízdních
profilů, zpravidla jeden profil pro každý směr jízdy. Rov-
pruhů připojovacích větví se navrhuje pouze v těchto
něž počet informací bývá omezen na dva stavy.
případech:
Systémy lokálního řízení lze rozdělit na systémy: V dohledné době nedojde ke stavební úpravě existu-
usměrňování provozu – organizace jícího stavu, tedy zvýšení počtu jízdních pruhů za při-
omezení provozu - regulace pojením větve;
jiné lokální systémy Poměr intenzit v průběžném směru a na připojované
2.1.4.2 Systémy řízení provozu na křižovatkách větvi (voz/h/pruh) kolísá v časových intervalech tak,
že změna přidělení jízdních pruhů nezpůsobí vznik
Kromě světelného signalizačního zařízení pro řízení
vzdutí na hlavní trase před připojením;
provozu na úrovňových nebo mimoúrovňových křižovat-
Pro usnadnění průběhu připojení je možno v rámci
kách, lze použít jako nástroje pro ovlivnění provozu na
liniového systému v oblasti připojení nastavit omeze-
křižovatkách proměnné dopravní značení. PDZ umožňuje
ní rychlosti.
zvýšení kapacity, bezpečnosti a plynulosti provozu na
křižovatkách. V případě hroucení plynulosti dopravy v průběžném
směru vlivem zvýšení hustoty vozidel (voz/km/pruh) v
PDZ lze v systému řízení provozu na křižovatkách
místě připojení se použije ramp-metering k omezení
použít pro:
vstupu větví a zachování plynulosti jízdy průběžných
Přidělení jízdních pruhů při připojení dopravních
proudů.
proudů;
Přidělení řadicích pruhů na úrovňových křižovatkách. Přidělení řadicích nebo jízdních pruhů na úrovňo-
vých křižovatkách
Přidělení jízdních pruhů při připojení dopravních
proudů na mimoúrovňových křižovatkách Proměnné dopravní značení, převážně pomocí pro-
měnných značek C 4 Přikázaný směr jízdy a případně D
Přidělení jízdních pruhů na MÚK se užívá pro připo-
17 Jízdní pruhy před křižovatkou, D 35d(e) Návěst před
jení silných dopravních proudů se značnou časovou
křižovatkou nebo může na řízených i neřízených křižo-
nerovnoměrností. Na rozdíl od běžného neřízeného
vatkách měnit počet řadicích pruhů a povolené směry
připojení je levý krajní pruh dvoupruhové rampy napojen
odbočení s ohledem na aktuální dopravní nebo jinou
přímo do pravého krajního průběžného pruhu bez připo-
situaci. Značkou D 17 nebo D 18 s užitím příslušné záka-
jovacího pruhu a pravý pruh rampy zůstává napojen
zové nebo příkazové značky lze vyjádřit omezení vjezdu
běžně pomocí patřičného zrychlovacího pruhu. V závis-
do příslušného jízdního pruhu (např. zákaz vjezdu ná-
kladních automobilů). Je nutno využít značek se spojitým stálé a vyznačují stabilní trasy k parkovacím kapacitám,
zobrazením. jimiž se navádí vozidla návštěvníků k hromadným parko-
vištím a parkovacím objektům. Směrová tabule k jinému
2.1.4.3 Systémy omezení provozu
cíli (č. D 37b) má proměnnou hodnotu počtu volných
Specifické systémy lokálního omezení dopravy se stání (eventuálně i jiného textu např. „OBSAZENO“,
používají pro místní omezení dopravy z rozmanitých „MIMO PROVOZ“, „VOLNO“, apod., případně je pro-
příčin. Typickými aplikacemi jsou: měnná i směrová šipka při variaci příjezdové trasy).
Určitá komunikace je v určitém denním (týdenním) Technologie zobrazení textu není předepsána. Užívá se
režimu neprůjezdná a doprava je vedena jinými ko- technologie jak spojitých zobrazení (otočné nebo klopné
munikacemi; elementy), tak nespojitých (světloemitující diody, vlákno-
Nákladní automobily (nebo jiná skupina vozidel) je vá optika).
navigována na určitou trasu, na odstavné parkoviště
2.2 SYSTÉMY ZPI
apod.;
Historické (obchodní) centrum města je v určité dny 2.2.1 Všeobecně
(neděle, svátky) uzavřeno pro (určitá) motorová vozi-
Tyto systémy nespadají pod systémy řízení provozu
dla a doprava je vedena po náhradních trasách;
pomocí PDZ. ZPI provozuje zpravidla správce komunika-
Smogová situace: pro nepříznivé rozptylové podmín-
ce. Informační systémy zobrazují informace na zařízeních
ky a zvýšené koncentrace škodlivin je určitá oblast
pro provozní informace (ZPI) a mohou být provozovány
města uzavřena pro vjezd motorových vozidel;
jinými provozovateli. Na běžné systémy řízení dopravy na
Povodňová situace: zaplavené úseky komunikací jsou
dálnicích a silnicích mohou být napojeny na úrovni řídí-
vyznačeny pomocí zákazových značek a objížďky
cích center, odkud mohou získávat důležité informace.
pomocí informativních značek.
Jejich provoz je určován i jinými informacemi než jsou
Obecně existují dva stavy dopravního značení: informace o stavu dopravního provozu a o povětrnost-
vjezd (jiný úkon) povolen ních podmínkách, mohou sloužit jako doplněk systému
vjezd (jiný úkon) nepovolen. PDZ, nesmí zobrazovat symboly značek a nesmí být v
rozporu se stálým dopravním značením nebo PDZ.
Kriteriem pro použití PDZ v těchto případech je čet-
nost stavu, vyžadujícího změnu dopravního značení, Rozdělují se na:
množství míst, kde je nutno změnu dopravního značení Systémy s textovými dopravními informacemi
provést a délka doby nutná k provedení změny. Pokud se (např. o časové ztrátě, o teplotách), s doporučením
použití PDZ nevyplatí, použije se běžné přechodné do- ke změně dopravního prostředku (P+R), nebo změně
pravní značení nebo jiný způsob značení (např. sklopné trasy jízdy (odklonu dopravy), apod.;
značky ovládané ručně na místě). Systémy zjišťování porušení pravidel provozu na
pozemních komunikacích - kontrola rychlosti, výšky a
Bez vytvoření patřičných opatření, odpovídajících
hmotnosti vozidel;
dopravnímu nároku (po aktivní regulaci) nelze tyto sys-
témy zavádět. 2.2.2 Textové informační tabule
Podmínkou aplikace těchto systémů je i včasná ná- Používají se panely s textovou informací. Vhodnými
věst a informace pro možnost strategického rozhodování technologiemi jsou obvykle světloemitující panely, nebo
o: panely s klopnými disky. Textová informace by měla
zaparkování vozidla a užití hromadné kolejové do- odpovídat doporučením pro textové informace (viz část
pravy; 3.9.3). Vhodné technologie zobrazení jsou rovněž popsá-
vyhledání náhradní objízdné trasy. ny v kap. 3.9.
Pokud výše uvedená opatření vyžadují značení od- Informují řidiče např. o stavební uzávěře (i mobilní
klonů náhradních tras apod. jedná se již o liniové nebo zařízení), o časové ztrátě při kongesci, dávají doporučení
síťové systémy řízení provozu. řidičům ke změně trasy jízdy, ke změně dopravního pro-
středku (P + R), informace o intervalu odjezdů MHD a
2.1.4.4 Systémy navádění k parkovacím kapacitám
jejich cíle apod. Sdělení nelze považovat za závaznou
Používají se pro usnadnění cílové dopravy (omezení dopravní značku, je pouze nezávazným doporučením.
zbytečných jízd při vyhledávání parkoviště) v městských
aglomeracích. Směrové tabule, případně návěstí jsou
2.2.3 Systémy zjišťování porušení pravidel provozu bývá doplněn určitými specifickými funkcemi. V takových
na pozemních komunikacích případech je možno do určité míry integrovat jednotlivé
subsystémy a to tak, aby:
2.2.3.1 Kontrola rychlosti vozidel
nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu. (Stupeň
Panely ZPI se umísťují podél komunikace a nastaví se integrity jednotlivých propojených subsystémů se
do aktivní polohy poté, co detektor zjistí překročení stanoví vždy jako nejvyšší ze dvou nebo více různých
místní nejvyšší dovolené rychlosti. Na panelu zařízení pro systémů);
provozní informace může být řidičovi zobrazena infor- byly splněny základní požadavky provozu odlišných
mace o překročení nejvyšší dovolené rychlosti, naměřená systémů (příklad: liniový systém - taktické řízení pra-
okamžitá rychlost jeho vozidla popř. i státní poznávací cuje s dopravními daty v intervalu řádově 1 min a sí-
značka jeho vozidla. ťový systém - strategické řízení s dopravními daty v
Zařízení pro detekci vozidel přesahujících výšku prů- 3 PROMĚNNÉ ZNAČKY A ZAŘÍZENÍ
jezdního průřezu, se umisťuje před podjezdy nebo tunely
PRO PROMĚNNÉ PROVOZNÍ
s omezenou volnou výškou nad povrchem komunikace.
Po zjištění nadměrně vysokého vozidla se v patřičné INFORMACE
vzdálenosti před portálem aktivuje zákazová značka B 16
3.1 DOPRAVNÍ ZNAČKY, KTERÉ NELZE POUŽÍT
Zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou
JAKO PROMĚNNÉ
mez a také další nutná opatření např. alarm do řídícího
centra, na oddělení Policie ČR, v odůvodněných přípa- Jako proměnné se zásadně nesmí používat dopravní
dech i uzavření vjezdu do tunelu pomocí otočné závory značky upravující přednost v jízdě, vyznačující tvar křižo-
(zn.č. Z 2b Zábrana) včetně aktivace signálu s červeným vatky, křížení s dráhami, hranice území se stanovenou
světlem „Stůj“. nejvyšší dovolenou rychlostí apod. tj.:
A3 Křižovatka
2.2.3.3 Kontrola hmotnosti vozidel
A Okružní křižovatka (v novele vyhlášky
Zařízení pro vážení jedoucích vozidel se umisťuje 99/1989 Sb.)
před mosty s omezenou nosností. Po zjištění přetíženého A4 Křižovatka s vedlejší silnicí
vozidla se v patřičné vzdálenosti před kontrolním místem A 23 Železniční přejezd se závorami
aktivuje zákazová značka B 14 Zákaz vjezdu vozidel nebo A 24 Železniční přejezd bez závor
souprav, jejichž hmotnost připadající na nápravu přesa- A 25a Návěstní deska (240 m)
huje vyznačenou mez a také další nutná opatření např. A 25b Návěstní deska (160 m)
alarm do řídícího centra, na oddělení Policie ČR, v odů- A 25c Návěstní deska (80 m)
vodněných případech i uzavření vjezdu pomocí otočné A 26a Výstražný kříž pro železniční přejezd
závory (zn.č. Z 2b Zábrana) včetně aktivace signálu s jednokolejný
červeným světlem „Stůj“. A 26b Výstražný kříž pro železniční přejezd
vícekolejný
Při měření vozidel v klidu, např. vážení vozidel, se
B 26 Přednost protijedoucích vozidel
používá měření na vahách zabudovaných do vozovky,
C 1a Dej přednost v jízdě!
které jsou umístěny mimo jízdní pás komunikace. Při
C 1b Dej přednost v jízdě tramvaji!
tomto vážení jsou nákladní vozidla svedena na vážící
C2 Stůj, dej přednost v jízdě!
zařízení. Přetížená vozidla jsou odstavena na přilehlém
C3 Kruhový objezd
parkovišti. Zároveň je provedena automatická kontrola
D 1a Hlavní silnice
průjezdu nákladních vozidel v jízdních pruzích.
D 1b Konec hlavní silnice
Pro značení měření vozidel v klidu, např. vážení vozi- D7 Přednost před protijedoucími vozidly
del, lze použít proměnných značek spojitých technologií, D 14a Dálnice
protože není vyžadována rychlá změna zobrazení. D 14b Konec dálnice
D 15a Silnice pro motorová vozidla
2.3 KOMBINACE RŮZNÝCH SYSTÉMŮ
D 15b Konec silnice pro motorová vozidla
Konkrétní aplikace PDZ mohou být sestaveny jako D 38a Obec
kombinace různých systémů neboli vyhraněný systém D 38b Konec obce
D 49a Obytná zóna hraje i doba nutná pro aktivaci nebo změnu zobrazení
D 49b Konec obytné zóny značky nebo textu.
E 2a Tvar křižovatky
Při volbě návrhu a umístění proměnných značek se
E 2b Tvar křižovatky
musí vycházet z konkrétní situace a zvážit jaké proměnné
E 2c Tvar křižovatky
značky přicházejí v dané situaci v úvahu. Je nutné zvážit
E 2d Tvar dvou křižovatek
kombinace zobrazitelných značek a ZPI v jednom profilu.
E 10 Tvar křížení silnice s dráhou
Se zvyšujícím se počtem zobrazitelných dopravních zna-
3.2 PROMĚNNÉ ZNAČKY, KTERÉ MOHOU BÝT ček na jednom panelu se zvyšují pořizovací náklady na
vývoj a tyto TP neurčují výlučnost použití určité techno- Značky spojitého zobrazení jsou zobrazeny jednoli-
logie, ale uvádějí pouze, který druh technologie je pro tými čarami a plochami, v provedení a barevnosti jsou
který účel použití vhodný. totožné se stálým dopravním značením dle ČSN 01 8020.
Při rozhodování o druhu použité technologie je třeba Proto jsou vhodné pro zobrazení všech dopravních zna-
posoudit prostředí, kde budou panely umístěny, a to z ček (pokud nejsou uvedeny v části 3.1). Plocha značky je
hlediska optického působení a množství vizuálních pod- případně rozdělena pouze mezerami mezi otáčivými
nětů v zorném poli řidiče. To platí především pro umístě- prvky. Spojité zobrazení je vlastní mechanicky proměn-
ní světloemitujících proměnných značek v městském ným panelům proměnných značek, jejichž proměna se
prostředí. Svou roli při plánování systému PDZ nebo ZPI provádí změnami poloh jednotlivých částí značky. Ob-
vykle jsou provedeny bez osvětlení s retroreflexní fólií
třídy 2 a vyšší. V místech s veřejným osvětlením se dopo-
1 Informativní značky D 16a-d Jízdní pruhy, D 17 Jízdní pruhy
ručuje tyto značky umístěné nad vozovkou osvětlovat
před křižovatkou, D 18 Omezení v jízdním pruhu, D 45 Změna vnějším světelným zdrojem (společně s činností veřejné-
místní úpravy, D 46 Návěst změny směru jízdy se v neinverz- ho osvětlení). Proměna značky může být:
ním zobrazení zobrazují tak, že podklad je tmavý, symboly a Otáčením trojbokých nebo vícebokých hranolů;
ohraničení jsou světlé.
Technologie se používá okrajově pro numerická pole místech nepřehledných či dopravně složitých, při
v zařízeních pro provozní informace (informace o datu, kumulaci připojovacích a odbočovacích pruhů;
času a teplotě). Technologie (LCD) vyžaduje externí cca 150 – 300 m v tunelech a jejich okolí, případně i
na přeměnu zobrazení je menší než 1 vteřina. Při postupném, etapovém budování systémů PDZ je
možno rozšiřovat pokrytý úsek a také doplnit nové pro-
měnné značky mezi stávající značené profily (například dovaná rychlost (obvykle 40 nebo 30 km/h), ze které se
stávající odstupy 3 000 m lze nově umístěnými proměn- vychází pro stanovení liché nebo sudé řady. Kombinace
nými značkami snížit na 1 500 m, 1 000 m apod.) sudých a lichých řad se nedoporučuje, protože se tak
zvyšuje neúměrně počet možných nastavení na jednom
3.5.2 Umístění proměnných značek ve značeném
panelu, což zvyšuje náročnost a cenu panelu proměnné
profilu pozemní komunikace
značky.
Proměnné značky se umísťují vedle vozovky nebo
Jako první omezení rychlosti na dálnici nebo silnici
nad vozovkou. Výstražná značka umístěná nad vozovkou
pro motorová vozidla může být na prvním značeném
platí pro celou vozovku pro daný směr jízdy; v případě
profilu nastaveno 120 (110), 100 a ve zvláštních přípa-
vozovky se dvěma a více jízdními pruhy vyznačenými pro
dech i méně, maximálně však o 30 km/h méně, než je
jeden směr jízdy se tyto značky umísťují mezi jízdní pru-
nejvyšší dovolená rychlost na předchozím úseku pozem-
hy. Zákazová nebo příkazová značka umístěná nad vozo-
ní komunikace. Při postupném snižování rychlosti mezi
vou platí jen pro jízdní pruh nad kterým je umístěna;
dvěma sousedními značenými profily pozemní komuni-
umísťuje se nad osou jízdního pruhu. V nepřehledných
kace je možné snížení max. o 20 km/h.
místech a místech s vysokou intenzitou se proměnné
značky umísťují nad vozovkou. Nosné konstrukce pro- Pro případ, že je pro snížení rychlosti k dispozici pou-
měnných značek je nutno ochránit jako pevnou překáž- ze jeden nebo dva značené profily, se využije doplňko-
ku. vých profilů (např. s mobilními panely proměnné značky
spojitého zobrazení) umístěných s odstupy alespoň 200
Při bočním osazení jsou panely světloemitujících
m před prvním resp. za posledním standardním znače-
proměnných značek umístěny u vozovky přibližně v
ným profilem liniového systému.
pravém úhlu ke směru dopravního proudu. Panely svět-
loemitujících proměnných značek jsou nastaveny na Při snižování rychlosti se stanovuje pro všechny jízdní
zorný úhel. Vztažným bodem je průměrná výška očí pruhy stejná nejvyšší dovolená rychlost. V oblastech
řidiče (h = 1,20 m) ve vzdálenosti 150 m a v odstupu 0,90 křižovatek nebo při zákazu předjíždění pro nákladní
m od levého okraje pravého jízdního pruhu pro vpravo automobily je dovolená diference rychlostí mezi jízdními
bočně umístěné panely proměnných značek, resp. levého pruhy 20 km/h.
jízdního pruhu pro vlevo bočně osazené panely.
Pokud je snížení rychlosti vyvoláno určitým nebezpe-
Při umístění světloemitujících nespojitých značek v čím je nutno zobrazit i příslušnou výstražnou značku. Tím
oblouku, v tunelu, nebo v jiném nepřehledném místě je se přispívá ke zvýšení věrohodnosti dopravního omezení.
nutno zvláště brát ohled na viditelnost, zřetelnost a
V oblasti vzdutí dopravy (při nulové nebo nízké rych-
čitelnost značek. Při členitém směrovém a výškovém
losti jízdy – na dálnici a silnici pro motorová vozidla do
průběhu pozemní komunikace se přednostně použijí
cca 50 km/h) se zobrazí pouze dopravní značka A 28
značky s velkým úhlem viditelnosti světelných paprsků.
Kolona. Na předcházejících profilech proměnných značek
Při umístění panelů proměnných značek v příčném se značí navíc potřebné snížení rychlosti a případně
profilu komunikace se boční odstupy značek a volná dodatkové tabulky E 3a s údajem o vzdálenosti ke kolo-
výška pod konstrukcí portálu nebo konzoly určí podle ně.
příslušných předpisů s ohledem na průjezdný prostor
Při vzrůstu okamžité intenzity provozu k oblasti ne-
komunikace dle ČSN 01 80 20, ČSN 73 61 01, ČSN 73 61
stability (viz TP 123) a současném vzrůstu podílu náklad-
10 a ČSN 73 62 01.
ních vozidel nad hranici cca 20 % se sníží hranice nejvyšší
3.5.3 Zásady použití proměnných značek dovolené rychlosti užitím značky B 20a Nejvyšší dovolená
rychlost společně se značkou B 22a Zákaz předjíždění
Nedoporučuje se značit dlouhé úseky s předběžnou
pro nákladní automobily a E 5 Celková hmotnost (7,5 t
výstrahou před vzdáleným nebezpečím, protože tím
eventuálně 3,5 t). Opatření má za cíl zachovat rezervu
klesá akceptace informací zobrazených na panelech
kapacity pozemní komunikace pro osobní vozidla za
proměnných značek (např. několikanásobné zobrazení
cenu určitého omezení nákladních vozidel.
výstražné značky).
Pro vyznačení pracovního místa platí zásady dle TP
U značení nejvyšších dovolených rychlostí (značka B
66 (Zásady pro přechodné dopravní značení na pozem-
20a) je pro použití sudé řady (120/100/80/60/40) nebo
liché řady (110/90/70/50/30) rozhodující nejnižší poža-
ních komunikacích). Proměnné značení doplňuje pře- Čitelnost symbolu značky se hodnotí rozdělením
chodné dopravní značení. značky do mřížkové referenční matice. Jako minimální
věrnost rozlišení se používá mřížková referenční matice
3.6 VIZUÁLNÍ CHARAKTERISTIKY
35 x 35 světelných bodů. Matrice 63 x 63 bodů, případně
PROMĚNNÝCH DOPRAVNÍCH ZNAČEK
125 x 125 bodů se použijí v náročnějších podmínkách
3.6.1 Všeobecně jako jsou členité směrové a výškové vedení trasy, oblasti
s velkým množstvím vizuálních vjemů působících na
Zobrazené symboly proměnných značek musí být pro
řidiče, oblasti s vysokou rychlostí jízdy, s vysokým podí-
řidiče včas a dostatečnou dobu zřetelné a čitelné aby
lem nákladních vozidel v dopravním proudu apod.
mohl svou jízdu upravit dle aktuálního nastavení doprav-
ních značek. Z toho musí vycházet umístění a technolo- 3.6.4 Zásady zobrazení proměnných značek
gie zobrazení.
Pro zobrazení proměnných značek platí tato pravidla:
3.6.2 Barevné charakteristiky a jasnost Nesmí blikat nebo samovolně měnit jas;
Nesmí se náhodně či samovolně proměňovat nebo
U spojitých značek jsou stanoveny kolorimetrické
střídat zobrazení;
charakteristiky a faktor jasnosti pro obě výkonnostní
Žádné nastavení nesmí být zobrazeno kratší dobu
kategorie stejně jako pro stálé retroreflektivní svislé
než je dvojnásobek doby po kterou je značka čitelná
dopravní značky.
při nejvyšší dovolené rychlosti.
U nespojitých značek jsou pro bílou, žlutou, bí-
3.7 PROMĚNNÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY PRO
lou/žlutou, červenou, zelenou a modrou barvu stanove-
RŮZNÉ DRUHY SYSTÉMŮ PDZ
ny:
charakteristiky chromatičnosti; 3.7.1 Dopravní značky a světelné signály pro síťové
minimální a maximální jas (cd/m2) pro 5 stupňů vněj- systémy
šího osvětlení (40 000 / 4 000 / 400 / 40 / 4 lx);
Pro řízení provozu dopravních sítí pomocí PDZ (stra-
dovolené poměry jasu nejtemnějšího a nejjasnějšího
tegické řízení) neboli pro odklony dopravy se v místech
místa stejné barvy;
rozhodování tj. před místem odbočení odklonové trasy
poměr jasnosti pro zorné úhly ±5 ° horizontálně a –
před přetíženým úsekem původní trasy používají dva
2,5 ° vertikálně (úzký paprsek) a ±10 ° horizontálně a
způsoby proměnného značení:
– 2,5 ° vertikálně (široký paprsek).
a) Dopravní značení odklonu dopravy se provádí
Pro nastavení jasu platí následující pravidla:
značkou D 44a (nebo ve formě elektronické textová
Všechny proměnné značky v jednom profilu mají mít
tabule ZPI), které zobrazují příslušné informační údaje a
nastaven stejný jas, pokud není jas nastavován auto-
jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti před místem
maticky s ohledem na oslunění nebo zastínění.
odbočky. Na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla
Všechny značené profily s malými odstupy mají mít
by měli být značky předsazeny ve vzdálenosti 200 m od
nastaven stejný jas.
stálých směrových značek. Na ostatních pozemních ko-
Jas proměnné značky se musí přizpůsobovat alespoň
munikacích by odstupy od stálých směrových značek
noční a denní době, doporučeně i oslunění nebo
měly být přiměřeně menší s přihlédnutím k místním
stinné poloze.
podmínkám.
Nastavení jasu se provádí automaticky v subcentru,
V době, kdy není nutný odklon dopravy, je panel
nebo přímo na panelu proměnné značky. Manuální ovlá-
proměnné značky v nulovém nastavení. V době potřeby
dání je možné. Potřebné hodnoty jasu se zjišťují na vy-
odklonu se nastaví do aktivního stavu a zobrazují po-
braných detektorech nebo přímo na panelech proměn-
třebné informace o náhradním směrování cílů. Aktivní
ných značek.
nastavení může být doplněno přerušovanými žlutými
3.6.3 Podmínky pro věrnost a rozlišitelnost symbolu výstražnými světly.
proměnné značky
b) Značky ODZ s vloženými proměnnými subplo-
Norma pr EN 12 966 stanoví pro nespojitou značku chami pro odklon na náhradní trasy. Názvy značených
pravidla pro velikost mezer u elementů tvořících lineární cílů popř. informační údaje jsou uspořádány jako pro-
prvek, tak aby byla zachována linearita prvku (např. i měnné subplochy, které se v době potřeby odklonu části
červený kruh a trojúhelník). dopravního proudu přemění a cíle jsou vyznačeny v
náhradním odklonovém směru.
Nesmí se náhodně či samovolně proměňovat nebo problému, protože to může vést k chybné interpreta-
střídat zobrazení; ci informace;
Žádné nastavení nesmí být zobrazeno kratší dobu být zobrazeny jako stojící, trvale zobrazený text.
než je dvojnásobek doby po kterou je ZPI čitelné při Běžící text, přerušované (blikající) zobrazení, střídavý
nejvyšší dovolené rychlosti. text (např. česky/anglicky nebo více informací sou-
časně) se nepřipouští.
3.9.2 Způsob zobrazení informačních údajů
Textové informace by měli:
Vzhledem k rychlému rozvoji technologií jsou pří-
obsahovat krátká vystižná slova (klíčová slova) kvůli
pustné všechny druhy technologických zobrazení:
vyloučení dvojsmyslností;
Vláknová optika;
vyloučit použití zkratek slov (kromě běžně užívaných
Světloemitující diody (LED);
jako m, km atd.);
Tekuté krystaly (LCD);
používat srozumitelné symboly nebo piktogramy
Bistabilní klopné elementy;
(např. ↑… m↑);
Otočné hranoly;
omezit použití předložek;
Posuvné rolety se zobrazenými symboly;
být vyjádřeny velkou abecedou (versálky), písmena s
Otočné dvoustranné žaluzie;
diakritikou sníženým velkým písmem (kapitálky), typ
Otočné štíty;
písma vychází z ČSN 01 8020;
Jiné technologie.
být řazeny jednotným schématem:
Pro ucelené systémy liniové nebo lokální se pro da- ⇒ popis události/cíl, směr;
nou oblast nebo úsek 15-20 km použijí stejné technolo- ⇒ umístění/vzdálenost události;
gie nebo jejich účelné kombinace. Vzájemně zaměnitelné ⇒ akce/rada/dodatková informace.
jsou ty technologie, které od sebe uživatel nerozpozná.
Na jednom ZPI se doporučuje uvádět max. 10 infor-
3.9.3 Způsob tvorby informačních údajů manuálně / mačních údajů (cíl, číslo silnice, vzdálenost, slovo) z dů-
automaticky vodu zabránění informačního přetížení řidiče.
Pro způsob tvorby a výběru informace platí v systé- Velikost písma na informačních údajích vychází z ve-
mu PDZ následující hierarchie postupů: likosti písma stanoveného pro stálé značky ODZ vzhle-
1. Informace vygenerovaná automaticky systémem – dem k typu komunikace.
automatická;
Informační údaje se uvádí v češtině. V odůvodněných
2. Informace vybraná operátorem manuálně ze sezna-
případech (např. v blízkosti hraničních přechodů nebo
mu textů – poloautomatická;
akcí se zahraniční účastí) lze k českému textu přiřadit text
3. Informace vytvořená operativně operátorem (odpo-
v cizím jazyce. V takovém případě se text v cizím jazyce
vídající Informace není k dispozici v seznamu) – ma-
uvede na následujícím samostatném řádku v plném
nuální.
rozsahu textu českého.
3.9.4 Tvorba informačních údajů
Textové informace nesmí obsahovat reklamu.
Pro tvorbu informačních údajů platí zásady:
Jiné textové dopravní informace:
Informační údaje by měli: navádění na systém P+R zobrazení informace o od-
být jednoduché a utvořené z předem určených sou- jezdu MHD, vlakových souprav atd.;
borů doporučených textů příp. symbolů (databanka navádění při významných sportovních, kulturních a
standardních textových informací, která může být společenských akcích jako např. navádění po opti-
přizpůsobena konkrétní situaci) – volný text má být mální trase k výstavištnímu areálu během konání me-
užíván pouze v mimořádných případech; zinárodní výstavy apod.
využívat ustálených čísel vjezdů nebo křižovatek
3.9.5 Databanka standardních textových informací
(pokud jsou značeny podél komunikace) jako určení
směru a místa pro informativní texty o stavu provozu 3.9.5.1 Všeobecně
na síti, protože tato informace je srozumitelná i za-
Srozumitelnost informace vyžaduje stejné slovní vy-
hraničním uživatelům;
jádření pro stejný jev. Texty uvedené v tabulce 3.3 a 3.4
by neměli obsahovat běžně více než dvě číselné
jsou povinné. Pro informace uvedené v tabulkách 3.5 –
hodnoty v jedné informaci při lokalizaci a rozsahu
3.7 jsou texty doporučené, jiné texty lze navrhovat jen pro informace, v těchto tabulkách nepokryté.
PRÁCE NA SILNICI OD KM XX DO KM XX
RIZIKO NÁLEDÍ
NÁLEDÍ
MLHA
SNĚHOVÉ JAZYKY
ZAVÁTÁ SILNICE
NADMĚRNÝ NÁKLAD
OLEJ NA VOZOVCE
MOKRO
OTOČ VOZIDLO
CENTRUM 20 MIN
LETIŠTĚ 20 MIN
3.9.5.2 Neutrální dopravní informace a zařízení, která PDZ a ZPI zakrývají nebo snižují jejich
viditelnost. ZPI zakrývají nebo snižují jejich viditelnost.
Mezi neutrální dopravní informace patří:
teplota vzduchu; 4 ARCHITEKTURA SYSTÉMŮ PDZ A ZPI
teplota vozovky;
připoutej se; 4.1 VŠEOBECNĚ
dodržuj bezpečný odstup;
Proměnná dopravní značka nebo zařízení pro do-
jezdi bezpečně;
pravní informaci je na rozdíl od stálých dopravních zna-
alkohol a telefon za volant nepatří.
ček pouze viditelnou periferií systému inteligentního
3.10 NEZAMĚNITELNOST PDZ A ZPI S JINÝMI řízení:
NEDOPRAVNÍMI SYSTÉMY
Dopravní
systém
Zpracování Poskytnutí
Sběr dat
dat informace
Uživatelé
Využití
systému
informace
internet Příjemce
Zdroj informace
(uživatel systému)
rozhlasová, hlasová nebo textová
zpráva (RDS/TMC)
PDZ a ZPI
úroveň 0 – komunikace mezi hlavními dopravními úroveň 2 – komunikace mezi automatickými stanice-
řídícími ústřednami navzájem (oblastní, regionální, mi a subcentry (místními řídícími ústřednami);
celostátní); úroveň 3 - komunikace mezi automatickou stanicí a
úroveň 1 – komunikace mezi řídícími centry a sub- napojenými detektory a panely proměnných značek
centry (mezi hlavní a místními řídícími ústřednami);
U jednodušších a méně rozsáhlých systémů mohou
být vrstvy 1 a 2 sloučeny.
vlaky
stanice
Centrum
řízení autobusy
hromadné
zásobování el.
energií
odvodnění záchranné
systémy
Technologické
Centrum
řídící centrum
řízení
(t nel )
záchranných
osvětlení
větrání
Dopravní
řídící
cent m
ZPI
PDZ
detekce
signalizace
videodohled
Hlasové a
textové
4.2 DOPORUČENÍ PRO FUNKČNÍ A FYZICKOU způsobenými tokem dopravního proudu a / nebo s kri-
Tři základní typy jsou kategorizovány jako: Typický systém PDZ pro řízení provozu trasy pozemní
komunikace s problémy způsobenými tokem dopravního
Lokální systém PDZ:
proudu a / nebo s kritickými povětrnostními problémy,
Typický řídící systém PDZ pro řízení provozu v ome- zahrnující taktická opatření na kontrolovaných úsecích, s
zeném úseku pozemní komunikace s lokálními problémy
vysokým stupněm automatizace funkcí, který je propojen nebo každodenními problémy způsobenými tokem do-
do širšího systému řízení dopravy pomocí PDZ; pravního proudu, zahrnující strategická opatření na vy-
brané síti komunikací, s vysokým podílem poloautoma-
Síťový systém PDZ:
tických a ručních funkcí, jako např. monitorování a řízení
Typický systém PDZ pro řízení provozu v koridoru personálem.
pozemní komunikace nebo silniční sítě se sezónními
Obr. 4.4 Schéma úrovně územní působnosti dopravních řídících center (pozn.: organizační schémata jsou logická a nikoliv
nadnárodní - přeshraniční
státní
regionální
oblastní
síť
trasa
úroveň komunikace 1 oblast (OŘÚ)
úsek
úroveň komunikace 2
závazná)
4.2.1 Funkční struktura systémů PDZ vání dat s cílem sjednotit systémy PDZ do obecně plat-
ného schématu.
Pro výše uvedené typy architektury systémů PDZ jsou
v Tab. 4.1 charakterizovány standardní způsoby zpraco-
Funkční úroveň Lokální systém PDZ Liniový systém PDZ Síťový systém PDZ
automaticky, na dolní
stálý sběr dopravních dat automaticky automaticky
úrovni
automaticky, pokud je
stálý sběr povětrnostních dat automaticky automaticky
nutné
hlášení nebo poplach při vzni- automaticky nebo poloau- poloautomaticky nebo
automaticky
ku překážky (dopravní nehody) tomaticky manuálně
Úroveň zpracování
Úroveň komunikace
4.2.2 Fyzická struktura systémů PDZ ny v Tab.4.2 Tyto prvky mají v různých systémech PDZ
různý rozsah a výkon.
Fyzická struktura architektury systému PDZ je složena
z různých prvků (hardware a software), které jsou uvede-
Fyzická úroveň Lokální systém PDZ Liniový systém PDZ Síťový systém PDZ
komunikační subsystém
4.3.2 Druh dat a jejich sběr Při zjišťování dat o povětrnosti dostačuje místo pře-
dávání cyklických dat jen závažná hlášení kritických hod-
V automatické stanici se provádí sběr dat z detektorů
not přesahující dovolenou hodnotu do subcentra.
a agregace informací o dopravě a povětrnosti, hlášení o
řídících povelech, o nastavení PDZ a o poruchách zaříze- Hlášení poruch mají nejvyšší prioritu při přenosu dat.
ní. Odtud se data přenáší do subcentra nebo do řídícího Základní data o dopravě zahrnují údaje (viz. TP 123):
centra po přenosových linkách. o intenzitě (počtu);
skladbě (klasifikaci);
rychlosti;
Základní profilová dopravní data (min. intenzita) nezbytné nezbytné důležité žádoucí
Provozní data (min. rychlost nebo stojící/jedoucí) nezbytné nezbytné nezbytné nezbytné
Tabulky 4.4. – 4.7. uvádějí doporučené úrovně kvality
zjišťovaných dat pro různé druhy systémů PDZ.
Tab. 4.4 Doporučená úroveň kvality zjišťovaných dat pro lokální systémy PDZ
kompletně v celé
Informace o práci na silnici a (očekávaných) překáž- hlášení provozního
kontrolované oblas- ≥ 1 den předem
kách provozu personálu
ti
všechny součásti
Provozní data automatický sběr v případě poruchy
systému
Tab. 4.5 Doporučená úroveň kvality zjišťovaných dat pro liniové systémy PDZ
ve vzdálenostech
Základní profilová dopravní data automatický sběr ≤ 1 min
po 1 až 2 km
kompletně v celé
Informace o práci na silnici a (očekávaných) překáž- hlášení provozního
kontrolované oblas- ≥ 1 den předem
kách provozu personálu
ti
všechny součásti
Provozní data automatický sběr v případě poruchy
systému
Tab. 4.6 Doporučená úroveň kvality zjišťovaných dat pro síťové systémy PDZ
alespoň 1 měřící
Základní profilová dopravní data automatický sběr ≤ 10 min
místo na 1 úsek sítě
automatický sběr a
výběrově v kritic-
/ nebo vizuální ≤ 10 min
kých místech
monitoring
Informace o kolonách a kongescích
hlášení policie, kompletně v celé
provozního perso- kontrolované oblas- ≤ 10 min
nálu, atd. ti
kompletně v celé
Informace o práci na silnici a (očekávaných) překáž- hlášení provozního
kontrolované oblas- ≥ 1 den předem
kách provozu personálu
ti
všechny součásti
Provozní data automatický sběr v případě poruchy
systému
Tab. 4.7 Doporučená úroveň kvality zjišťovaných dat pro systémy PDZ pro informační účely
na důležitých křižo-
Základní profilová dopravní data automatický sběr ≤ 10 min
vatkách
Data o počasí na silnici a / nebo informace o stavu hlášení policie, kompletně v celé
vozovky (v případě občasného výskytu kritických provozního perso- kontrolované oblas- ≤ 10 min
situací) nálu, atd. ti
kompletně v celé
Informace o práci na silnici a (očekávaných) překáž- hlášení provozního
kontrolované oblas- ≥ 1 den předem
kách provozu personálu
ti
všechny součásti
Provozní data automatický sběr v případě poruchy
systému
4.4 ŘÍDÍCÍ CENTRA A SUBCENTRA elektronické předávání dat a informací o situaci v dopra-
vě (ve vývoji je standard IDB = ITS data bus). Centrálním
4.4.1 Všeobecně
místem pro předávání informací na straně správce řídící-
Řídící centrum je nejvyšší úrovní systému řízení do- ho systému je zpravidla příslušné řídící centrum. Auto-
pravy pomocí PDZ. Hlavním úkolem subcentra je řídit nomní systémy řízení dopravy jsou také propojeny ve
napojené zařízení PDZ. K jeho úloze náleží dále analýza vrstvě řídících center.
dopravy a dalších dat a jejich předání do řídícího centra.
Pro spolupráci více autonomních systémů řízení do-
V jednoduchých a méně rozsáhlých systémech PDZ mo-
pravy lze použít:
hou být úrovně řídícího centra a subcenter sloučeny.
Decentralizované propojení;
Všechna subcentra jsou napojena na řídící centrum ob-
Centralizované propojení.
lasti, které řídí jejich činnost, koordinuje a kontroluje.
Provozní otázky, priority povelů, úloha obsluhy apod. V decentralizovaném propojení spolupracují jednotli-
jsou řešeny v kapitole 4. Výměna dat s jinými řídícími vá řídící centra přímo bez zprostředkování.
centry a s třetím subjektem se provádí jen z úrovně řídí-
V centralizovaném propojení jsou výměny dat a in-
cího centra 4.
formací prováděny přes společné nadřízené koordinační
4.4.2 Propojení autonomních systémů mezi sebou a místo. Zde se také provádí archivace dat a vydaných
propojení s jinými subjekty opatření s přeshraničním dopadem. Tato forma je vhod-
ná pro více než dva subjekty zúčastěné na spolupráci.
Koordinovaná spolupráce autonomních komunikač-
ních systémů může přispět ke zvýšení jejich účinnosti. 5 PROVOZ A PLÁNOVÁNÍ SYSTÉMŮ
Během provozu systému řízení dopravy, především v
PDZ
době, kdy je třeba nastavit aktivní symboly, lze použít i
jiných komunikačních prostředků (dopravní informace v 5.1 ŘÍZENÍ A PROVOZ SYSTÉMŮ PDZ
médiích), aby byli účastníci dopravního provozu včas a
5.1.1 Základní elementy a procedury v provozu sys-
řádně informováni o dopravních omezeních a aktuální
tému PDZ
dopravní situaci a mohli se jim přizpůsobit.
Základními prvky (viz schéma na obr. 5.1) v procesu
Informace, které jsou získávány v rámci řízení dopra-
provozu systému PDZ jsou:
vy, jsou užitečné také jiným zájemcům a to především:
Sběr dat (automaticky nebo monitoringem operáto-
Příslušnému oddělení Policie ČR;
rů);
Informačnímu centru pro meteorologické informace
Zpracování dat (vytvoření databáze jako podkladu
ŘSD;
pro výběr vhodných dopravně řídících opatření;
Provozovatelům vícečlenných vozových parků (veřej-
Proces rozhodování;
ná doprava osobní i nákladní);
Sestavení povelu;
Řídícím centrům informačních systémů P+R;
Vyslání povelu.
Individuálním dopravním navigačním a informačním
systémům (RDS – TMC, Internet, apod.) Dalšími důležitými elementy pro efektivní fungování
systému PDZ jsou patřičné mechanismy pro:
Předávání dat a informací se provádí podle dohodnu-
Monitorování funkcí systému;
tých pravidel, pro přenos mezi různými systémy PDZ je k
Řízení při poruchách.
dispozici jednotný evropský standard DATEX-NET pro
Pro efektivní používání a provoz PDZ je nutné splnit
následující podmínky:
4 Velikost oblasti je definována případ od případu.
Dostupnost vhodných souborů dat a vyjasnění typu a V celé oblasti kontrolované systémem PDZ je nutný
způsobu získávání požadovaných dat; celkový přehled o aktuální dopravní situaci, včetně
Vysoká kvalita dat a informací; abnormálních jevů. Měl by být zprostředkován na
Vysoká kvalita informací, které jsou k zobrazení; grafickém uživatelském rozhraní, aby bylo možno
Monitoring fungování systému a řízení při poruchách; lehce realizovat vhodná řídící opatření;
Koordinovaná organizační struktura. Provozní stavy (informace o aktuálním nastavení
proměnných značek včetně informace o chybné
5.1.2 Kvalita zobrazovaných informací
funkci) musí být k dispozici na grafickém uživatel-
Pro dosažení patřičné kvality informací podávaných ském rozhraní;
řidičům je nutno splnit tato provozní opatření ovlivňující
kvalitu zobrazovaných proměnných značek:
Obr. 5.1 Vývojový diagram provozu systému PDZ na dálnici / silnici pro motorová vozidla
Dopravní řídící
Zpracování dat
Hlášení Výměna rozhodnutí
personálu informací
Události
Strategické řízení
Taktické řízení
Strategie
Použitelné řízení
Jednoduchá PDZ
Filtrování Filtrování
filtrovací
událostí událostí
Dopravní
model
Sestavení pove-
lu
(informace)
Databáze
piktogramů /
t tů
Návrhy povelu
Ano
Validace Potvrzení
vyžadována? obsluhou
Ne
Ano
Editace Editace
ž d á ? povelu
Ne
PDZ
Ano
Hlášení o
Ano Ne Ne Ano
Změna provoz. Správné Porucha poruše
podmínek? nastavení ? zobrazení ? zobrazení
Náhradní opatření -
řízení při poruchách
Aktuální zobrazení proměnné značky na grafickém kým příkladem jsou záložní lampy v PDZ v technolo-
uživatelském rozhraní má být založeno na informaci z gii světlovodných kabelových vláken, záložní energe-
kontrolního prostředku (např. zpětná kontrola pomo- tické zdroje UPS, nebo počítačové „módy“ pro se-
cí čidel indikujících nastavení proměnné značky) a ne lhání počítače („hot-stand-by“);
na základě informace sestavené na centrální řídící Instalace přenosových systémů s alternativními pře-
úrovni (např. zpětná kontrola z centrálních povelo- nosovými mechanismy (např. systémy „dial-up“);
vých nástrojů); Instalace softwarových procedur pro odhad hodnot
Nutnost definování plánované doby trvání jevu, který jako náhrady defektních dat z poruchových částí pro
aktivuje nastavení proměnných značek (např. nehoda sběr dat;
nebo práce na silnici) a zobrazení patřičné informace Nouzové řízení proměnného značení pomocí míst-
na grafickém uživatelském rozhraní; ních ovládacích prvků, včetně automatického nasta-
Nutnost definování protichůdných nebo nelogických vení základního stavu.
kombinací dopravních značek, nebo textových infor- Nedovolit zobrazení nebezpečné kombinace pro-
mací s cílem zamezit nebezpečným nastavením v měnných značek na jednom profilu.
procesu řízení dopravy;
5.1.4 Organizační aspekty
Koordinace v liniovém řízení má za cíl omezit nelo-
gické a protichůdné posloupnosti nastavení na za se- Pro zabezpečení správného provozu PDZ je nutno
bou umístěných panelech; splnit následující všeobecná opatření zohledňující orga-
Kontrola správné funkce všech komponentů systému nizační aspekty:
má za cíl optimalizaci systému pomocí zkušebního Řízení dopravy vyžaduje permanentní koordinaci
provozu před uvedením do provozu; zkušební provoz mezi personálem zodpovědným za rozhodování;
je popsán v části 5.6; Pro údržbu a opravy komponentů systému musí být
k dispozici kvalifikovaný personál.
Jasné stanovení instrukcí pro obsluhu, jak provozovat
systém PDZ; sestavení vhodných manuálů; instalace „on- 5.2 SYSTÉMOVÁ INTEGRITA
line help“ systémů na počítačích; pravidelné školení
5.2.1 Definice systémové integrity
provozního personálu.
5.2.1.1 Všeobecně
5.1.3 Monitorování funkcí systému a řízení při poru-
chách Integrita je schopnost fungování systému i za poru-
chových stavů. Jsou definovány tři různé aspekty integri-
Pro zabezpečení správné funkce systému PDZ se do-
ty (viz Tab. 5.1). Aplikace na jednotlivé úrovně integrity
poručuje splnit následující opatření:
jsou uvedeny v Tab. 5.2 – 5.4.
Pravidelné prověrky a údržba všech komponentů
Systémová integrita: Systém pokračuje v provozu
systému personálem specialistů;
správně v případě chyby komponentu;
Stálý monitoring fungování všech komponentů sys-
Informační integrita: Informace vytvořená uvnitř
tému;
systému zůstává správná při přenosu přes různé
Pohotové hlášení rozpoznaných chybných funkcí
články informačního řetězu;
nebo poruch do řídícího centra na grafické uživatel-
Provozní integrita: je v podstatě řídící funkce, která
ské rozhraní a klasifikování přicházejících informací
zabezpečuje konzistentnost (hodnotovou stabilitu)
podle naléhavosti - přispívá ke snížení informačního
provozu systému a opravu chyb včetně návratu do
přetížení;
bezchybného provozu.
Registrace všech provozních a poruchových hlášení -
má za úkol rozpoznat kritické komponenty systému; Tab. 5.1 Typy integrity
Sestavení pravidelných statistických přehledů hláše-
Typ systémové inte- Typ integrity závisí na
ných provozních a technických chybných funkcí a po-
grity
ruch;
řízení a zabezpečení systé-
Vývoj přijatelných postupů při poruchových stavech Systémová integrita
mu
(„failure modes concepts“) pro každý jednotlivý pří- (HW / SW)
funkčnosti systému
pad za užívání technických a ekonomických kriterií;
poruchách a obnově pro-
Používání záložních prostředků, automaticky zapína-
vozu
ných v případě poruch komponentu systému - typic-
Přenosový
Možné důsledky poruch Přenosový
Monitorovací subsystém Řídící Zobrazovací
systému podle druhu subsystém
subsystém odzdola subsystém subsystém
komponentu systému odshora dolů
nahoru
Softwarová/
Ztráta Ztráta Totální porucha
Žádná Informace Žádná detekce hardwarová
komunikace komunikace zobrazení
chyba
Zahlcená linka
Částečná poru-
Neúplná Informace Zahlcená linka nebo ztráta
cha zobrazení
komunikace
Neúplný sled
Neúplná Informace nepoužitelné nepoužitelné
povelů obsluhy
Zákazy
Zobrazení Jev na silnici Výstrahy Rady Informace
příkazy
5.2.2 Zásady systémové integrity chyby v komunikaci s řidiči mohou způsobit pokles důvě-
ryhodnosti a u některých omezení může dojít ke ztrátě
5.2.2.1 Všeobecně
účinnosti a dokonce smysluplnosti.
Systém má být schopen provozu i při výpadku funkce
S ohledem na různé úrovně integrity a rozhodující
některého komponentu (systémová integrita). Např.
úroveň provozu systému. Zatímco automaticky provozo-
typickou poruchou ohrožující systém jsou výpadky au-
vané systémy vyžadují značný důraz na systémovou a
tomatické detekce povětrnosti nebo subsystému zobra-
informační integritu, ručně řízené systémy vyžadují důraz
zování informací.
na provozní integritu. Poloautomatické systémy jsou
Informace vygenerovaná systémem v procesu sběru logicky na pomezí.
a zpracování dat nesmí být „zfalšována“ (informační
5.2.2.2 Zajištění kvality
integrita). Informační poruchy mohou být způsobeny
např. příliš citlivými algoritmy, které nesprávně ohodnotí Pro zajištění bezchybného provozu jsou doporučeny
překážku při nepatrném narušení plynulosti dopravního tyto základní principy:
proudu, nebo chybnou informací předanou z detektorů. Plán kontrol kvality: dokument stanovující odpo-
vědnost, procedury a akce;
Je třeba sledovat provoz systému s ohledem na kon-
Dokumentování procedur: záznam všech procedur
zistentnost a proces obnovy provozu po poruše mají být
vedoucích k nastavení specifických povelů;
sledovány (provozní integrita). Chyby způsobené na
Trénink personálu: školení vedoucích pracovníků a
úrovni provozu poukazují na nevyjasněnosti zobrazení
operátorů pro jednotlivé úkoly;
(práce na silnici je stále značena, i když už byla ukonče-
Řízení nekonformních stavů a opravných akcí:
na) nebo na triviální chyby operátora v poloautomatic-
hlášení chyb v procedurách nebo v provozu.
kém a ručním provozu.
5.2.2.3 Úrovně integrity
Nejhorším důsledkem poruchy zasahující úroveň sys-
tému, informace nebo provozu je ohrožení bezpečnosti Následující tabulky (5.7 – 5.9) dávají příklady kvalitní-
dopravy. Nejvyšší pozornost musí být věnována nastave- ho způsobu sběru dat pro zabezpečení nezbytných po-
ní zákazů, příkazů a výstrah. Pokud by tyto obecné funk- žadavků pro požadovanou úroveň integrity. Tyto obecné
ce nebyly řádně sledovány, mohlo by dojít k těžkým indikace parametrů jsou kriteriem pro dosažení požado-
následkům. Systémy PDZ užívané pro rady a informace vané integrity.
nemají tak vysoké požadavky na integritu. Přesto i takové
Adekvátní PDMP (Průměr- ∆T mnohem větší než prů- ∆T větší než průměrná doba ∆T větší než průměrná doba
ná Doba Mezi Poruchami) měrná doba mezi jevy na mezi jevy na silnici mezi jevy na silnici
silnici
Adekvátní PDO (Průměrná PDO mnohem kratší než PDO kratší než průměrná PDO je předmětem plánu
Doba Opravy) průměrná doba mezi jevy na doba mezi jevy na silnici údržby
silnici
Redundance více detektorů než je nutné; kritické detektory zdvojeny žádná redundance
Nedostatečný provoz („de- detekce poruchy aktivuje detekce poruchy aktivuje detekce poruchy aktivuje
fault operation“) procedury směřující k bez- procedury směřující k bez- poplach
pečnosti pečnosti
Adekvátní záloha manuální procedury pro manuální procedury pro žádná záloha
automatické a poloautoma- automatické a poloautoma-
tické systémy; přesměrování tické systémy
komunikace
Tab. 5.8 Sub-úrovně informační integrity
Sledování informace Získaná data „zhuštěna“ pro zvýšení Zdroj informace vždy zaznamenán
spolehlivosti („clustering“)
Testování softwaru Procesní algoritmy neustále verifiko- Procesní algoritmy neustále verifiko-
vány pomocí skutečných jevů vány pomocí skutečných jevů
5.2.2.5 Faktory zabezpečující celkovou integritu poručeny následující faktory. Tabulky 5.11 – 5.13 jsou
prvním přiblížením faktorů, které je nutno posoudit pro
Pro zabezpečení požadované úrovně integrity v pro-
dosažení požadované úrovně integrity:
jektu, výrobě, instalaci a provozu systému PDZ jsou do-
Zajištění kvality
Dokumentace Periodické testování
(organizace postupů)
Doporučuje se, aby vedle„technického“ výkonu PDZ Koncept budování systémů PDZ na už existující do-
a ZPI byl sledován účinek působení PDZ a ZPI na chování pravní infrastruktuře a odložení budování PDZ na čerstvě
řidičů a bezpečnost provozu. Účinek lze zjistit z: otevřených pozemních komunikacích (neplatí pro výji-
schopnosti systému zjistit a reagovat na ty dopravní mečné případy) je v souladu i s očekávaným růstem
jevy, které jsou obsluhou považovány za relevantní; silniční dopravy, který bude znamenat nárůst kongescí
účinku na silniční provoz (počet hodin kongescí, (zejména v tunelech na městských dopravních systé-
zdržení dopravního proudu, nehodovost) v porovnání mech), vyšší riziko nehod, apod. Pokud na určité pozem-
s cíly systému; ní komunikaci nejsou dnes závažné dopravní problémy,
ochoty řidičů sledovat značky a řídit se jejich význa- je předpoklad, že v průběhu období 5, 10 nebo 20 let
mem, přičemž je považují za prostředek ke svému může růst intenzit dopravního proudu rezultovat ve vznik
užitku. kongescí a nárůst nehodovosti, který dnes nelze exaktně
popsat.
5.3 PROCES PLÁNOVÁNÍ
Dalším důvodem pro uvážlivé rozhodování pro inves-
Z hlediska časové efektivity vynaložení investičních i
tice do PDZ je překotný vývoj technologií, který je srov-
provozních nákladů je žádoucí maximalizovat pozitivní
natelný s vývojem v oblasti rozvoje informatiky a teleko-
účinky systému řízení provozu pomocí PDZ. Neukvapené
munikací.
a odpovědné rozhodování o použití PDZ v běžných pří-
padech vyžaduje analýzu stávajícího provozu bez půso- Vhodným postupem u nově budované (i u existující)
bení PDZ a odhad (na základě podrobné znalosti dnešní- pozemní komunikace je osazení detektorů dopravy, které
ho provozu) budoucích přínosů PDZ spočívajících ve slouží k periodickému vyhodnocování dopravního prou-
snížení nehodovosti a snížení množství a rozsahu kon- du, eventuálně detektorů počasí sloužících pro potřeby
gescí. Bez podrobné znalosti charakteristik silničního zimní údržby. K dobudování kompletního systému PDZ
provozu nelze systém PDZ „ušít na míru“ skutečných přistoupit následně teprve při vzniku dopravních pro-
problémů v silničním provozu. To znamená, že systémy blémů.
PDZ má smysl budovat především na existujících silnič-
Plánování systému PDZ je doporučeno provádět
ních a dálničních trasách s poznanými dopravními pro-
podle schématu plánovací procedury na obr. 5.2.
blémy a nikoliv na čerstvě otevřených pozemních komu-
nikacích, kde nelze analyzovat charakteristiky provozu, Architektura, funkční a fyzická struktura systému PDZ
nehodovost, množství a příčinu kongescí. je ovlivněna mnoha faktory a místními okrajovými pod-
mínkami, kterými jsou:
Projektová dokumentace významných pozemních
právní a institucionální situace v lokalitě působení;
komunikací musí zahrnovat rámcové, nikoliv detailní
provozní prostředí (rozsah a hustota sítě komunikací,
řešení systému PDZ, tj. je třeba počítat s prostorem pro
typ silnic, statistika nehodovosti, statistika tvoření ko-
případné umístění panelů PDZ, automatických stanic,
lon a poruch plynulosti dopravy, dopravní zatížení,
spojovacích kabelů, detektorů, včetně napojení na zdroje
napojení na energie, atd.);
elektrické energie apod. Výjimkou jsou tunely a jiné
typ a rozsah aplikací PDZ;
nebezpečné lokality, kde existují jiné důvody pro zpro-
režim provozu (automatický, poloautomatický nebo
voznění systému PDZ zároveň se zprovozněním tunelu
manuální).
nebo jiné stavby.
Analýza problému
Návrh koncepce
návrh funkční struktury
návrh fyzické struktury Zpětná vazba pro
vyjasnění netechnických otázek změnu
koncepce
Posouzení a hodnocení
uživatelské přijetí
posouzení účinku
investiční a provozní náklady
analýza přínosů a nákladů
Podrobný plán
funkční návrh
fyzický návrh
institucionální uspořádání
lá li
Realizace
Při analýze problému se provádí cílený dopravně in- 5.3.2.1 Přijetí řídící obsluhou
ženýrský průzkum zaměřený na:
Pro kladné přijetí řídící obsluhou je potřeba, aby sys-
analýzu dopravního proudu se zvláštním zaměřením
tém automaticky vykonával rutinní úkoly a pro obsluhu
na: denní rozdělení intenzit dopravního proudu, se-
zbyla pouze činnost, kterou nelze na požadované úrovní
zónní, týdenní a jiné vlivy provozu, podíl nákladních
vykonávat automaticky. Dále je nutno splnit běžná pravi-
vozidel, rozdělení rychlostí, četnost poruch dopravní-
dla pro přehlednost uspořádání a snadnou ovladatelnost
ho proudu – incidentů, příčiny vzniku kongescí apod.;
řídících center a všech subsystémů.
průzkum kongescí, kdy je potřeba zjistit časový roz-
sah špičkových intenzit, ve kterých dochází k překro- 5.3.2.2 Přijetí řidiči
čení kapacity komunikace, kvantifikovat časové ztráty
Míra akceptace řídících opatření řidiči je závislá na
a nárůst provozních nákladů – podrobněji viz TP 123
souladu informace zprostředkované pomocí proměnných
Zjišťování kapacity pozemních komunikací a návrhy
dopravních značek a zařízení pro provozní informace se
na odstranění kongescí, výhodné je k periodickému
skutečným stavem jevu. Vysoká míra akceptace a věro-
hodnocení dopravního proudu využít předem insta-
hodnost předávaných informací jsou předpokladem pro
lovaných detektorů dopravy;
trvale úspěšný provoz zařízení. PDZ jsou v činnosti jen
analýzu dopravních nehod z hlediska účinku PDZ.
tehdy, kdy to vyžaduje aktuální situace. (Průzkum v SRN :
(PDZ může snížit počet řetězových nehod, nehod při
omezení rychlosti proměnnými dopravními značkami
zhoršených provozních podmínkách, ale nemá vliv na
bere na vědomí cca 85 % řidičů, zatímco omezení rych-
nehody pod vlivem alkoholu, nebo nehody s příčinou
losti stálými značkami pouze cca 65 %.)
nepřiměřené rychlosti za bezproblémových provoz-
ních podmínek). K dosažení věrohodnosti a konzistentnosti podáva-
ných informací je doporučeno provádět prověrky získa-
ných dat a informací s ohledem na druh dat. Přehled opatření pro dosažení věrohodnosti je v tabulce 5.14.
Základní profilová dopravní data prověření naměřených hodnot z hlediska smysluplných limitů
Data o počasí na silnici a / nebo in- prověření naměřených hodnot z hlediska smysluplných hranic (mohou kolísat
formace o stavu vozovky dle sezóny)
Informace o kolonách a kongescích v případě automatické detekce kongesčního stavu: vizuální monitoring situace
Informace o nehodách a (neočekáva- v případě automatické detekce kongesčního stavu: vizuální monitoring situace
ných) překážkách provozu
ověření spojitosti informacemi z jiných zdrojů
Provozní data ověření konzistentnosti informacemi z jiných zdrojů (např. personál údržby)
5.3.3 Posouzení účinků plánování systému PDZ není obvykle k dispozici zcela
přesná představa o náplni a architektuře systému, ani o
Při posouzení účinků působení systému PDZ se hod-
provozních nákladech. V této fázi je možné vycházet z
notí předpokládané změny v charakteristikách dopravní-
posouzení různých fungujících systémů PDZ v Evropě
ho proudu díky aktuálnímu řízení provozu pomocí PDZ
(projekt TROPIC), z kterého plyne:
(nehodovost, kongesce atd.). S úspěchem lze pro zjištění
Investiční náklady: 0,1 – 0,5 mil. Eur / km úseku ko-
účinků strategického řízení využít kapacitně závislého
munikace pokryté systémem PDZ;
modelování dopravně modelovacích programů a pro
Provozní náklady: 0,3 – 0,8 % investičních nákladů;
zjištění účinků taktického řízení simulační dopravní mo-
Náklady na obsluhu: 0,2 – 1,5 % investičních nákladů;
dely, které počítají s jednotlivými vozidly.
Náklady na údržbu: 1,5 – 2,5 % investičních nákladů.
5.3.4 Investiční a provozní náklady
Hrubé rozložení nákladů do jednotlivých komponen-
Odhad investičních a provozních nákladů je závislý na tů sytému PDZ je v tab.5.15:
přesnosti znalostí o konkrétních aplikacích v jednotlivých
subsystémech řízení provozu pomocí PDZ. V ranné fázi
5 Konzistentnost = spojnice hodnot získaných z řady sousedních detektorů vynesených do grafu tvoří relativně spojitou čáru.
Monitoring provozu 5 – 10 % 10 – 20 %
Komunikační systém 5 – 20 % 10 – 25 %
Software 7 – 15 % 5%
Dopravní inženýrství 10 – 30 % --
5.3.5 Analýza přínosů zvýšení bezpečnosti (při existenci nehod, jejichž počet
může systém PDZ snížit).
Z důvodu efektivity se systémy PDZ použijí v oblas-
tech, v nichž lze na základě místních reálií očekávat kvan- Lokální systém pro prevenci překročení dovolené
titativně a kvalitativně znatelné účinky působení PDZ. rychlosti
Celkový objem předpokládaných investičních a provoz-
Hodnoceným přínosem je zvýšení bezpečnosti pro-
ních nákladů se řídí dosažitelným přínosem. Pro ekono-
vozu. Úspora je dána odstraněním předpokládaných
mické zhodnocení se porovnává poměr přínosů a nákla-
nehod (na vyšetřovaném úseku), které by vznikly při
dů. Při plánování systému PDZ se provádí analýza příno-
překročení rychlosti jízdy kritickým úsekem.
sů a nákladů.
Lokální systém pro měření a zjišťování vozidel s
Pro určení poměru přínosů a nákladů se prověřují ty-
nadměrnou výškou (nadměrnou hmotností)
to účinky v jednotlivých systémech PDZ:
Hodnoceným přínosem je snížení škod na vybavení
Síťové systémy
tunelu a nákladů na zajištění náhradních opatření při
Základními hodnocenými přínosy jsou cestovní doba možném průjezdu nadměrně vysokého vozidla. U nad-
a provozní náklady. Úspora cestovní doby je rozdílem měrné hmotnosti se jedná o škody na konstrukci vozov-
zdržení vozidel v kolonách a přírůstku cestovní doby pro ky překračováním okamžité hmotnosti připadající na
jízdu po odklonové trase. Úspora provozních nákladů je nápravu vozidla, u mnohých konstrukcí se může jednat o
rozdílem spotřeby paliva při popojíždění v koloně a nevratné poškození nebo zkroucení mostu.
spotřeby při jízdě po odklonové trase. Oba hodnocené
5.4 REŽIMY PROVOZU SYSTÉMU PDZ
účinky se projevují na všech vozidlech ve sledovaném
období podle míry četnosti výskytu kongescí aktivujících Schéma provozu systému pro řízení provozu pomocí
odklon dopravy ve sledovaném období. Jako doplněk se PDZ je naznačeno v obr. 5.1.
hodnotí zvýšení bezpečnosti provozu. Zvýšení bezpeč-
Ze vstupních dat (naměřené hodnoty, parametry,
nosti se určí odhadem jako snížení počtu nehod během
atd.) jsou odvozena doporučení k řízení provozu systé-
posuzované doby.
mem PDZ. Míra závislosti provozu na stanovených dopo-
Liniové systémy ručeních závisí na zvoleném provozním režimu (PR).
Možné jsou následující režimy provozu:
Hodnoceným přínosem u liniových systémů řízení
(PR 1) Automatický režim s řídícími povely - uzavřená
bez střídání směru provozu je bezpečnost dopravy. Pří-
smyčka (closed - loop)
nos je dán odhadem poklesu počtu nehod v době půso-
(PR 2) Automatický režim s řídícími návrhy povelů -
bení opatření (v porovnávaném období). Podkladem pro
otevřená smyčka (open - loop)
to jsou statistiky nehodovosti v kongescích a míra ná-
(PR 3) Centrální ruční režim bez možnosti vstupu
chylnosti ke kongescím. Doplňkově lze jako přínos brát
automatického řízení (plně ruční řízení).
úsporu dobu jízdy. Časová úspora se hodnotí v souvis-
(PR 4) Centrální ruční režim s možnosti vstupu auto-
losti se snížením množství kongescí.
matického pokynu s vysokou prioritou
Lokální systémy pro řízení provozu na křižovat-
Systémy řízení dopravy jsou řízeny plně automaticky
kách
z úrovně subcentra (PR 1). Výjimečně se používají pro-
Hodnocenými přínosy jsou úspora jízdní doby a pro- vozní režimy PR 3 a PR 4. Především pro fáze "slepého"
vozní náklady. V určitých případech lze hodnotit navíc i provozu se používá také PR 2. Při "slepém" provozu jsou
panely PDZ křížem přelepeny resp. "fiktivně". Pro opti-
malizaci řídících parametrů a pro podporu fáze "slepého" 5.5 KONKURENČNÍ POVELY NA ZOBRAZENÍ
provozu existuje simulační režim. Veškeré funkce a pro- PDZ, PRIORITY, VĚROHODNOST
vozní stavy jsou zpravidla kontrolovány řídícím centrem.
Podle aktuální situace v dopravě se mohou v jednom
V řídícím centru lze vstoupit aktuálně do řízení všech okamžiku setkat konkurenční požadavky na povel na
podřízených zařízení PDZ (ruční řízení, změna parametrů jeden panel PDZ. Do úvahy přicházejí tyto uvedené po-
atd.). Řídící centrum může provádět následující druhy žadavky na řízení:
ovládání PDZ: 1. Funkce závislé na dopravě
Automatický režim výstraha před tvořením kolon
harmonizace dopravního proudu omezením rychlosti
Pouze pro zvláštní situace jako stavební práce nebo
podpora pro připojení dopravních proudů
nehody apod. jsou k dispozici automatické vzorové pro-
2. Funkce závislé na povětrnosti
gramy. Toto speciální nastavení může být kdykoliv pře-
výskyt mlhy
psáno automatickým konkurenčním nastavením s vyso-
nebezpečí smyku na mokré vozovce
kou prioritou.
nebezpečí náledí nebo akvaplaninku
Ruční režim 3. Zvláštní funkce
zákaz předjíždění pro nákladní vozidla
Pomocí režimu s ručním ovládáním lze značky nasta-
uzavření jízdního pruhu
vovat ručně. Ruční ovládání nelze přepsat automatickým
jiné nebezpečí
řízením.
zabezpečení práce na silnicích
Při provozu systému platí zásadně následující řazení
V případě, že je z řídícího programu směrováno na
priorit:
jeden a tentýž panel PDZ více pokynů k nastavení do-
ruční ovládání z místa
pravní značky, platí pravidlo, že prioritu má značka s
ruční ovládání ze subcentra
průběžnou platností. Značka výstražná před nebezpečím
ruční ovládání z řídícího centra
nejhůře rozpoznatelným má přednost. Vznikne-li v kolo-
speciální řízení a automatické řízení
ně vozidel nehoda, má přednost značka s výstrahou
Priority konkurujících si povelů pro jeden displej PDZ kolony. Priorita je daná projektem (příklad v tab. 5.16).
jsou řešeny v odstavci 5.5. Při paralelních požadavcích na řízení z různých vrstev
hierarchie má přednost vždy nejnižší vrstva (automatická
stanice). Při paralelním ručním (podle PR 3) a automatic-
kém pokynu má přednost pokyn z ručního řízení.
Vysoká priorita
Panel PDZ nad jízdním pruhem Panel PDZ mezi jízdními pruhy Panel PDZ dodatková tabulka
S 5c/d Světelná šipka vpravo / vlevo Náledí – (Výstražná zn. A 30 v novele) KOLONA
Nízká priorita
Pokud značku s nízkou prioritou není možno instalo- na úseku nenachází konkurenční stálé svislé dopravní
vat v místě, kde je značka s vysokou prioritou, potom se značení B 20a a B 20b Nejvyšší dovolená rychlost a Ko-
značka s nízkou prioritou nastaví na předchozí nebo nec nejvyšší dovolené rychlosti.
následný panel PDZ. Je nutno brát ohled na vzdálenost
Doba této zkoušky trvá zpravidla 1-2 týdny.
mezi jednotlivými značenými profily.
Pokud zařízení vyhoví přistoupí se k fázi sledování
Proměnné značky nastavené v jednom profilu musí
(plný zkušební provoz) v trvání zpravidla 6 měsíců, kdy se
být v souladu. Je třeba prověřit věrohodnost značek na
provádí kontrola a optimalizace instalovaných parametrů
jednom značeném profilu. Vzniklé nepřípustné kombina-
řízení (v dohodnutém rozsahu), PDZ a ZPI jsou zapojeny
ce musí být softwarově vyloučeny na centrální vrstvě
bez omezení.
(subcentra nebo řídícího centra). Nepřípustné kombina-
ce, které jsou nebezpečné pro provoz jsou zakázány. 5.7 OBSLUHA
U systémů úsekově působících se věrohodnost na- Obsluhu systému řízení dopravy smí provádět jen
stavení na za sebou následujících profilech prověřuje a oprávněný personál. Je nutné nastavit odstupňovaná
zabezpečuje automaticky na úrovni řídícího centra. přístupová práva a např. pomocí přístupových hesel je
zabezpečit. Zásahy řídícího personálu se dokumentují.
Pro následnou změnu symbolu značek na jednom
Ovládací prvky jsou zabezpečeny proti zneužití a neza-
profilu jsou stanoveny časové intervaly (zpravidla 1 min).
mýšleným chybným zásahům.
Interval kolísá v závislosti na prioritě zobrazované značky.
Obranou vůči chybným zásahům (zablokování) je od-
5.6 UVEDENÍ DO PROVOZU
povídající uspořádání ovládacích prvků a softwarové
Pro uvedení do provozu a pro obsluhu PDZ a ZPI pla- zabezpečení. Ruční povely se prověřují na správnost a
tí zásady jako pro uvedení běžného SSZ do provozu hodnověrnost. Nepovoleným kombinacím značek a
(ČSN 35 56 01). nesprávným postupům řetězení povelů se brání softwa-
rovými pojistkami. To platí i pro ruční řízení z místa v
Před uvedením do provozu musí být komplexně pře-
automatické stanici.
zkoušena funkce všech součástí zařízení (HW, SW). Tato
zkouška se skládá ze tří částí: Systém provádí dokumentování zásahů a veškerého
provozu. Vedle přehledných diagramů systému a softwa-
První provozní zkouška se provádí „slepým“ pro-
ru jsou spolupůsobení a dopravní proudy zřetelně zná-
vozem, tzn. zařízení běží bez zobrazení na displejích PDZ
zorněny tak, že pracovník řídícího centra (správy a údrž-
a ZPI a ověření povelů se děje na řídícím terminálu. Při-
by silnic) může do problematiky snadno proniknout.
tom musí být plně v provozu ostatní komponenty zaříze-
ní (všechny detektory, značené profily se značkami a 5.8 ÚDRŽBA, ZÁRUKY
komunikační propojení atd.). Pro tuto fázi se doporučuje
Pro záruku spolehlivosti a zabezpečení provozu sys-
vytvořit zkušební testy, které budou obsahovat zkušební
témů se uzavírají smlouvy o údržbě. Údržbu jednotlivých
programy všech situací, které mohou za provozu nastat,
částí systému lze provádět i ze strany správce komunika-
včetně otestování stavu při výpadku proudu, poruše
ce.
zařízení apod. Musí být komplexně přezkoušena funkce
všech součástí zařízení (HW, SW), dále se musí prověřit, Odchylky od normálního provozu zařízení, zásahy do
zda jsou parametry řízení PDZ a ZPI (logika řízení) v systému, účelová vypnutí, odstranění chyb po poruchách
softwaru správně nastaveny. se protokolárně dokladují (kniha poruch). Po oživení
systému se prověřuje správná funkce zařízení.
Zkouška „slepého“ provozu trvá zpravidla 2-4 týdny
a musí být uzavřena protokolem o vykonání zkoušky. Po odstranění poruch lze případně provést vizuální
zkoušku (pohledové porovnání) k ověření souladu mezi
V případě, že všechna zařízení vyhoví první části ná-
pokynem k zobrazení značky a skutečným zobrazením na
sleduje zkušební provoz se zapojenými značkami PDZ
displeji PDZ. U mechanicky měnitelných PDZ se kontrolu-
a ZPI. Tzn., že PDZ a ZPI jsou buď zakryty, nebo ztemně-
jí krajní polohy zařízení.
ny (tj. s nepatrnou svítivostí), nebo bez zakrytí pokud se
Objednávky:
CityPlan spol. s r.o.
tel: 221 184 305
fax: 224 922 072
e-mail: doprava@cityplan.cz
www.cityplan.cz
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
PŘÍLOHY
PŘÍLOHY
PODROBNÝ SEZNAM
2.2 Kombinace technologií – spojité PDZ s otočnými hranoly umístěny bočně na sloupech portálu, nespojité signály
S5a-d umístěny na portálech nad jízdními pruhy ........................................................................................................................... 42
2.3 Naváděcí značka k parkovišti - pevný štít s proměnnou částí tvořenou otočnou dvoustrannou žaluzií udávající
stav „volno“ a „obsazeno“ .................................................................................................................................................................. 42
3.2 Inverzní nespojité zobrazení tvořené technologií optických vláken – řízení provozu v jízdních pruzích v tunelu . 43
3.3 Naváděcí tabule k parkovištím s proměnnou informací tvořenou světloemitujícími diodami (LED) udávajícími
stav ................................................................................................................................................................................................................... 44
3.4 Proměnná textová tabule s plnou matricí bodů, text je doplněn piktogramem................................................................. 44
4.1 Proměnná značka umístěná po pravé straně jízdního pásu (jednosměrný dvoupruhový pás) ..................................... 45
4.2 Proměnná značka umístěná po obou stranách jízdního pásu (jednosměrný dvoupruhový pás) ................................. 45
4.3 Výstražná proměnná značka, dodatková tabulka a zákazová značka umístěná po obou stranách jízdního pásu
(jednosměrný dvoupruhový pás) .......................................................................................................................................................... 45
4.4 Proměnné značky nad vozovkou, signály S 5a-d nad osou jízdního pruhu, výstražná značka mezi jízdními pruhy
(jednosměrný dvoupruhový pás) .......................................................................................................................................................... 46
4.5 Kombinované umístění – signály S 5a-d nad osou jízdního pruhu. Po obou stranách jízdního pásu zákazová
značka (jednosměrný dvoupruhový pás) ........................................................................................................................................... 46
4.6 Kombinované umístění – signály S 5a-d nad osou jízdního pruhu, výstražná značka mezi jízdními pruhy. Po
obou stranách jízdního pásu zákazová značka (jednosměrný dvoupruhový pás) .............................................................. 46
4.7 Proměnné značky umístěné nad vozovkou, zákazová nad osou jízdního pruhu, výstražná mezi jízdními pruhy
(jednosměrný třípruhový jízdní pás) .................................................................................................................................................... 47
4.8 Kombinované umístění – proměnné značky umístěné nad vozovkou, zákazová nad osou jízdního pruhu,
výstražná mezi jízdními pruhy. Po obou stranách jízdního pásu zákazová značka (jednosměrný třípruhový jízdní
pás) ................................................................................................................................................................................................................... 47
5.1 První krok po nulovém nastavení (příklad pro užití zn. B 20a „nejvyšší dovolená rychlost“)....................................... 48
5.2 Poslední krok před nulovým nastavením (příklad pro užití zn. B 20a „nejvyšší dovolená rychlost“ ......................... 49
5.3 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h na dálnici a silnici pro
motorová vozidla)....................................................................................................................................................................................... 50
5.4 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 60 km/h na dálnici a silnici pro
motorová vozidla)....................................................................................................................................................................................... 51
5.5 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 40 km/h na dálnici a silnici pro
motorová vozidla)....................................................................................................................................................................................... 52
PŘÍLOHY
5.6 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí při nedostatečném počtu portálů (nejvyšší dovolená rychlost 40
km/h na dálnici a silnici pro motorová vozidla)............................................................................................................................... 53
5.7 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h – ostatní silnice) .......................... 54
5.8 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 60 km/h – ostatní silnice) .......................... 55
5.9 Standardní výstraha před oblastí nebezpečí (nejvyšší dovolená rychlost 40 km/h – ostatní silnice) .......................... 56
5.11 Zákaz předjíždění nákladních automobilů při nestejném omezení rychlosti v jednotlivých jízdních pruzích .......... 58
5.12 Zákaz užití levého jízdního pruhu pro nákladní automobily o celkové hmotnosti nad 7,5t ........................................... 59
5.16 Systémy řízení dopravy v tunelech (značení poslední křižovatky před tunelem) ................................................................ 63
Pozn.: Schémata slouží jako příklad, nevylučuje se použití jiných technologií pro zobrazení uvedených proměnných
značek.
Název: Zásady pro systémy proměnného dopravního značení a zařízení pro proměnné provozní informace na
pozemních komunikacích
Vydal: Ministerstvo dopravy a spojů ČR
Zpracoval: CityPlan spol. s r.o., Odborů 4, 120 00 Praha 2, t.: (02) 2491 5274, f.: (02) 2492 2072,
e-mail: doprava@cityplan.cz, www.cityplan.cz
Ing. Jiří Landa, Ing. Petr Hofhansl
Náklad: 500 ks
Počet stran: 88
Formát: A4
Datum: únor 2001
Tisk: Žaket, Slánská 4, 163 00 Praha 6, tel.: (02) 3023632, fax: (02) 20980865, e-mail: zaket@login.cz, Tiskárna IV,
s.r.o., tel.: (02) 3023688, fax: (02) 20980865
Distribuce: CityPlan spol. s r.o.