VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

FAKULTA STAVEBNÍ

OTTO PLÁŠEK, PAVEL ZVĚŘINA,

RICHARD SVOBODA, VOJTĚCH LANGER

ŽELEZNIČNÍ STAVBY II
MODUL 2
ODVODNĚNÍ TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

STUDIJNÍ OPORY
PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

© Otto Plášek, Pavel Zvěřina, Richard Svoboda, Vojtěch Langer, Brno 2006

- 2 (25) -
 Obsah

OBSAH
Úvod....................................................................................................................4
Cíle ...............................................................................................................4
Požadované znalosti .......................................................................................4
Doba potřebná ke studiu .................................................................................4
Klíčová slova ..................................................................................................4
2 Odvodnění tělesa železničního spodku .......................................................5
2.1 Příkopy ..................................................................................................5
2.1.1 Drážní příkopy ........................................................................6
2.1.2 Příkopové zídky ......................................................................6
2.1.3 Náhorní příkopy ....................................................................10
2.1.4 Skluzy a kaskády...................................................................10
2.2 Trativody .............................................................................................11
2.3 Odvodňovací žebra .............................................................................16
2.4 Vsakovací a odpařovací objekty .........................................................17
2.5 Odvodnění podloží pod železničními náspy .......................................19
3 Geotechnický průzkum ..............................................................................21
3.1 Obsah a typy geotechnického průzkumu ............................................21
3.2 Metody geotechnického průzkumu .....................................................22
3.3 Vyhodnocení geotechnického průzkumu............................................24
Závěr.................................................................................................................25
Shrnutí ..........................................................................................................25
Studijní prameny ..........................................................................................25
Seznam použité literatury....................................................................25
Seznam doplňkové studijní literatury .................................................25
Odkazy na další studijní zdroje a prameny .........................................25

- 3 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

Úvod

Cíle
V tomto modulu budete pokračovat ve studiu stavby železničního spodku. Sou-
středíte se na odvodnění železničního tělesa, které tvoří jeho podstatnou část.
Seznámíte se se základními typy odvodňovacích zařízení, se základními zása-
dami jeho navrhování. Dále se budete věnovat geotechnickému průzkumu,
který poskytuje základní podklady pro navrhování tělesa železničního spodku

Požadované znalosti
Při studiu tohoto modulu budete potřebovat všechny dříve získané znalosti
z oblasti projektování železničních tratí a členění a navrhování železničního
spodku.
V souvislosti s navrhováním odvodňovacích zařízení se vám budou hodit zá-
klady hydrauliky a hydrologie.

Doba potřebná ke studiu

Tento modul bude časově méně náročný na prostudování látky. Tu si rozdělte
na dva bloky:
• Odvodnění tělesa železničního spodku
• Geotechnický průzkum
První blok budete studovat si dvě hodiny, druhý blok přibližně jednu hodinu.
Na závěr budete zpracovávat příčné řezy zemního tělesa železniční trati včetně
návrhu konstrukčních vrstev a odvodňovacího zařízení. Tento návrh je poměr-
ně pracný a vyžaduje také konzultaci s učitelem. Celkově očekáváme, že tomu-
to bloku věnujete 9 hodin.

Klíčová slova
odvodnění, příkopy, trativody, geotechnický průzkum

- 4 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

2 Odvodnění tělesa železničního spodku

Těleso železničního spodku musí být dokonale odvodněno odvodňovacím zaří-
zením. Odvodňovací zařízení, zachycující a odvádějící povrchové a podzemní
vody nebo snižující hladinu podzemní vody, musí zajistit její rychlý odtok mi-
mo těleso železničního spodku. Vody prosakující kolejovým ložem a kon-
strukčními vrstvami tělesa železničního spodku se odvedou do příkopů nebo
podélných trativodů a svodných potrubí. Vývěry podzemní vody se zachycují
svahovými odvodňovacími žebry.
Odvodňovací zařízení se člení na otevřená a krytá. Otevřená odvodňovací zaří-
zení odvádějí vodu z povrchu železničního tělesa a tvoří je drážní příkopy, ri-
goly, náhorní příkopy, příkopové zídky, skluzy, kaskády, horské vpusti, praho-
vé vpusti a lapače splavenin. Krytá odvodňovací zařízení zahrnují trativody,
svahová trativodní žebra, trativodní výusti, svodná potrubí, hlavní sběrače,
šachty, odvodňovací vrty, vsakovací jímky, vsakovací žebra, vsakovací potru-
bí, geodrény a odvodňovací štoly.
Srážková voda ze svahů zářezu musí být odvedena příkopy, rigoly, případně
trativody. K zamezení eroze na zemních svazích se upravené zářezové svahy
opatří ihned po dokončení vhodnou ochranou. K ochraně zářezových svahů
před účinky povrchové vody z přilehlého území, skloněného směrem k zářezu,
se zřizují náhorní příkopy. K ochraně zářezových svahů před účinky podzemní
vody z přilehlého území, skloněného k zářezu se zřizují náhorní trativody.
V případech, kdy je vyústění odvodňovacího zařízení do stávajícího vodohos-
podářského zařízení technicky neproveditelné nebo ekonomicky náročné, zři-
zují se vsakovací nebo odpařovací objekty. Navrhují se na základě hydrogeo-
logického průzkumu tak, aby nedošlo k ohrožení vodních zdrojů.

2.1 Příkopy
Příkopy se dělí podle účelu:
− drážní – slouží k odvedení povrchové vody ze zemní pláně a přilehlých
svahů zářezů a náspů,
− náhorní – zachycují a odvádějí povrchovou vodu z přilehlého území, umis-
ťují se nad hranou zářezu
− příkopy u koruny zdí – zpevněné příkopy, které odvádí povrchovou vodu
ze svahu nade zdí, umisťují se za korunou zdi,
− sněhové – zajišťují ochranu před sněhem,
− vsakovací – povrchové příkopy bez napojení na vodoteč, zřízené
v propustné zemině, do které přivedená voda vsákne,
− odpařovací – příkopy zřízené v plochém území s nepropustným podložím
nebo vysokou hladinou podzemní vody, odkud se přivedená voda odpařuje
nebo je přijímána rostlinným krytem.

- 5 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

2.1.1 Drážní příkopy

Drážní příkopy slouží k odvedení povrchové vody ze železničního tělesa. Dno
musí být minimálně 0,5 m pod úrovní pláně tělesa železničního spodku a nej-
méně 0,15 m pod okrajem zemní pláně. Drážní příkopy u paty svahu náspu se
navrhují ve vzdálenosti nejméně 1,0 m od paty svahu. Drážní příkopy mohou
být zpevněné nebo nezpevněné. Proti vymílání se příkopy zpevňují dlažbou
nebo tvárnicemi, kladenými do lože z betonu nebo štěrkopísku tloušťky 10 cm,
spáry musí být vyplněny cementovou maltou. Příkopy zřizované ve skalní hor-
nině se zásadně zpevňují.

min. 0,50
min. 0,50
1:n
min. 0,15
1 :n
,5
1: 1 ,5 1: 1

0,5
0,4 příkopová tvárnice

štěrkopísek tl.0,10 m
vegetační ochrana

Obr. 1 – Nezpevněný a zpevněný příkop

Příkopy se navrhují zpravidla lichoběžníkového tvaru se sklony svahů 1:1,5,

případně eliptické nebo kruhové. Podélný sklon nezpevněného příkopu nemá
být menší než 4 ‰ a nesmí být větší než 25 ‰. Při sklonu dna menším než
4 ‰ má být příkop zpevněn. U dlouhých příkopů s velkým povodím a spádem
dna menším než 2,5 ‰ musí být průtočnost posouzena hydrotechnickým vý-
počtem. Příkopy se sklonem dna větším než 25 ‰ musí být rovněž zpevněny.
Příkop se sklonem dna přes 100 ‰ se opravuje pomocí skluzů a kaskád.
Dno příkopu nebo příkopové zídky musí být nejméně 0,5 m pod úrovní hrany
vodorovné pláně tělesa železničního spodku, 0,35 pod hranou skloněné pláně
tělesa železničního spodku a 0,15 pod okrajem zemní pláně. Šířka dna musí být
nejméně 0,4 m.
Je-li příkop opatřen příkopovou tvárnicí nebo dlažbou a není-li zřízen pod
okrajovou stezkou nebo příkopem trativod, musí být horní hrana tvárnice pod
úrovní okraje zemní pláně. Základní průtočný profil je vymezen tvarem příko-
pu a výškou hladiny 0,5 m nade dnem příkopu. Do průtočného profilu odvod-
ňovacích zařízení nesmí zasahovat základy podpěr trakčního vedení ani jiných
staveb a zařízení. Otevřená odvodňovací zařízení musí být bez vegetace a dře-
vin.

2.1.2 Příkopové zídky

Při budování hlubokých zářezů v soudržných zeminách se ke zmenšení objemu
výkopu zřizují místo běžných příkopů příkopové zídky se dnem o šířce nejmé-
ně 0,4 m. Dno příkopové zídky musí být min. 0,5 m pod plání tělesa železnič-
ního spodku a min. 0,15 m pod výtokem odvodňovacích otvorů v zídkách.
V zídkách musí být zřízeny odvodňovací otvory průměru 0,1 m. K ochraně

- 6 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

otvoru na rubu zídky se doporučuje užití geotextilie. Prostor za rubem zídky

přiléhající ke svahu se vyplní propustným materiálem. Příkopové zídky se
v celé délce opatřují krycími deskami. Příkopové zídky se zřizují jako monoli-
tické z prostého betonu B 25 nebo jako prefabrikované. Rozměry monolitic-
kých příkopových zídek jsou tabelovány ve Vzorovém listu železničního spod-
ku Ž3. Tvar monolitické příkopové zídky je uveden na Obr. 2.
vegetační ochrana

2,35
krycí deska
1,7
1,1

propustný 0,2 0,1 b

nenamrzavý 0,06
materiál

1:2 0,07 0,2

min.0,5
5%
h1
konstrukční vrstva
h
h2

geotextilie geotextilie
min.0,15

f s 0,4 s e

Obr. 2 – Monolitická příkopová zídka

Příkopové zídky prefabrikované jsou ve tvaru písmenu U nebo J. Koryto zídek

může být lichoběžníkové, obdélníkové nebo půlkruhové. Prefabrikované dílce
vhodné pro zřízení příkopových zídek výrobce ŽPSV Uherský Ostroh a.s. jsou
na následujícím obrázku. Prefabrikované dílce se kladou do betonového lože,
stykové spáry se vyplňují vodotěsnou izolací.

Rozměry [cm] Třída Hmotnost

Tvárnice
B B’ L r H H’ betonu [kg]

Příkopový žlab U 80 - 249 - 130 - B 30 3564

Příkopový žlab J 65 - 100 20 90 35 B 30 380
Příkopový žlab J 70 44 249 - 140 90 B 30 1790
– velký

Tab. 1 – Rozměry příkopových žlabů

- 7 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

Použití:
1) Příkopový žlab U – pro od-
vod povrchových vod při vý-
stavbě železničních tratí, ve
staničních obvodech a pro
odvodnění skládkových a od-
stavných ploch. Žlab lze za-
krýt poklopem nebo ocelovou
mříží. Ve svislých stěnách
jsou čtyři otvory se spádem
dovnitř.
2)3) Příkopové žlaby J – pro
vytváření odvodňovacích ko-
ryt při tělesech tratí.

Obr. 3 – Příkopové žlaby (dle katalogu výrobce)

Příkopové zídky se umisťují tak, aby vzdálenost rubu od osy koleje byla nej-
méně 2,35 m v širé trati a 2,20 m ve stanici kvůli průchodu traťové mechaniza-
ce. Napojení monolitické příkopové zídky na otevřený příkop se provádí pře-
chodem z monolitického betonu. Napojení prefabrikované příkopové zídky se
provede zborcenou přímkovou plochou na délku jednoho prvku. Přechodové
prvky se zpevňují dlažbou.
min 1,00
min 0,50

Obr. 4 – Zpevněný náhorní příkop

- 8 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

1) TZZ 3, TZZ 5

2) TZZ 4a, TZZ 4b

3) Meliorační žlábek

4) Odvodňovací
tvárnice

Obr. 5 – Příklad příkopových tvárnic pro stavbu příkopů (dle katalogu výrobce)

Tvárnice Rozměry [cm] Třída Hmotnost

B B’ L r H H’ betonu [kg]
TZZ 3 112,5 44 30 60,5 35 8 C 30/37 85
TZZ 5 102,5 44 30 60,5 30,5 8 C 30/37 79
TZZ 4a 65 36,2 30 - 24,5 8 C 30/37 46
TZZ 4b 67 36 30 - 24,5 8 C 30/37 46
Meliorační 67 33 30 50 18 8 C 30/37 42
žlábek
Odvodňovací 80 20 30 80 17 7 C 30/37 42
tvárnice

Tab. 2 – Rozměry příkopových tvárnic

Příkopy zřizované ve skalní hornině se zásadně zpevňují. Rigoly slouží

k odvedení povrchových vod z ochranného a udržovacího prostoru v zářezu ve
skalních horninách. Dno a bok příkopu, přilehlý k hraně pláně tělesa železnič-
ního spodku, se zřizují z prostého betonu. Bok příkopu se zakončuje v úrovni
pláně tělesa železničního spodku obrubníkem, zpravidla tvořeným tvárnicí Tis-
cher.
Ochranný
0,3 0,1
a udržovací
n:1

prostor
0,5

10% nástupištní tvárnice Tischer

5:1

nástupištní tvárnice Tischer

0,2

prostý beton prostý beton

0,2

0,4
1,2 0,9

Obr. 6 – Rigoly ve skalním zářezu

- 9 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

2.1.3 Náhorní příkopy

Náhorní příkopy jsou příkopy nad svahem zářezu sbírající a odvádějící tekoucí
povrchové vody. Náhorní příkopy musí být konstrukčně uspořádány tak,
aby byla zabezpečena stabilita zářezového svahu. Dimenzují se na stoletou
vodu. Zřizují se zásadně zpevněné a nepropustné a umísťují se ve vzdálenosti
nejméně 1 m od zářezového svahu.

2.1.4 Skluzy a kaskády

Příkop se sklonem dna příkopu přes 10 % je skluz. Ve skluzu se zřizují stupně.
Stupeň je příčný objekt v korytě příkopu nebo skluzu, který vytváří výškový
skok v niveletě dna. Dělí se na stupně bez vývaru nebo s vývarem a nízké stup-
ně. Kaskáda je tvořena řadou zpevněných stupňů. Stupeň bez vývaru se navr-
huje výšky 0,3 až 0,5 m. Stupeň s vývarem se zřizuje před zaústěním skluzů
a kaskád do příkopu nebo vodoteče a navrhuje se s výškou vyšší než 0,5 m.
Nízký stupeň se navrhuje do výšky 0,3 m.
Před zaústěním příkopů do kanalizace se zřizují lapače splavenin nebo horské
vpusti. Horská vpusť se navrhuje s min. vnitřními rozměry 1,2 x 0,6 m
s usazovacím prostorem hloubky nejméně 0,6 m. Zřizuje se z prefabrikátů nebo
monolitického betonu. Horská vpusť se opatřuje litinovou mříží. Lapač splave-
nin se navrhuje s min. vnitřními rozměry 1,0 x 0,8 m s usazovacím prostorem
hloubky nejméně 0,3 m. Před lapač splavenin se umisťuje kalový prostor
s přelivnou stěnou, před vtokem do kalového prostoru se drážní příkop ukončí
prahem. Lapač splavenin se opatří mříží.

- 10 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

2.2 Trativody
Podle umístění se trativody dělí na podélné, příčné a náhorní.
Podélné a příčné trativody odvádějí srážkové a podzemní vody ze železničního
tělesa. Šířka dna trativodní rýhy musí být minimálně 0,4 m. Vzdálenost stěny
trativodní rýhy od povrchu trativodní trubky musí být přitom minimálně
0,15 m. Pro trativod je možno použít šamotové drenážní trubky, betonové
trubky s hladkými konci, porézní trubky z pórobetonu nebo mezerovitého
betonu, kameninové trubky perforované a drenážní trubky z plastů.
Dno trativodní rýhy musí být u podélného trativodu nejméně 1,2 m pod
niveletou koleje. Dno trativodu umístěného pod okrajovou stezkou při
nezapuštěném kolejovém loži musí být minmálně 1,35 m pod niveletou koleje.
Trativodní trubky z PVC musí být uloženy minimálně 1,2 m pod povrchem
terénu. Dno trativodní rýhy musí být vždy minimálně 0,3 m pod okrajem zemní
pláně. Je-li trativod umístěn pod příkopem, musí být dno trativodní rýhy
minimálně 0,65 m pode dnem příkopu.
Trativodní potrubí, kromě potrubí z plastů, se navrhuje z trubek minimálně
profilu 0,15 m. Trativodní trubky z plastů musí být průměru nejméně 0,09 m.
U dna trativodu se klade jen jedna trubka, u trubek z plastů je možno trativodní
potrubí zdvojit. Spáry mezi jednotlivými trativodními trubkami mají být co
nejmenší a musí být chráněny před vplavováním jemných částic trativodní
výplně např. geotextilií.
Podélný sklon trativodů má být minimálně 10 ‰, v odůvodněných případech
smí poklesnout až na 5 ‰. Pro trativodní potrubí z plastů, uložené
v betonovém loži, může být sklon až do 3 ‰. Trativod musí být mezi dvěma
sousedními šachtami přímý. Délka trativodu mezi šachtami má je zpravidla
30 až 50 m. U podélných trativodů musí být bližší stěna trativodní rýhy
vzdálena minimálně 1,6 m od osy koleje, u trativodů z plastů musí být osová
vzdálenost trubky od koleje minimálně 2,2 m.
Výplně trativodních rýh se zřizují z jednotného materiálu. Pro výplň trativodů
může být použito přírodní těžené nebo drcené kamenivo, vysokopecní struska,
výzisk z kolejového lože nebo případně jiný vhodný materiál. Výplň trativodů
musí být propustná, nesmí být namrzavá a musí vyhovět filtračnímu kriteriu
vůči zemině trativodní rýhy. Nevyhoví-li výplň trativodů filtračnímu kriteriu,
vloží se mezi zeminu a výplň vhodná geotextilie. Výplň trativodů nesmí
obsahovat látky škodlivé zdraví a životnímu prostředí.
Příčný přechod odvodňovacího zařízení pod kolejí se zřizuje pokud možno
kolmo na osu koleje. Z důvodu zajištění trvalého odtoku vody musí být potrubí
odvodňovacího zařízení pod kolejí uloženo na betonové desky nebo do betono-
vého lože, aby nedocházelo k jeho prosednutí. Příčný přechod odvodňovacího
zařízení nesmí být veden v prostoru pohyblivých částí výhybek a pod kolejo-
vými spojkami, v oblasti přechodů a přejezdů. U příčného přechodu odvodňo-
vacího zařízení s plastovým potrubím musí být plastové potrubí obetonováno
nebo musí být doloženo statickým výpočtem, že nedojde k jeho porušení vli-
vem železničního provozu.

- 11 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

a) trativod s jednotnou výplní b) trativod s jednotnou výplní s c) trativod s jednotnou výplní s

vyložením geotextlilí vyložením a obalením trativodní
geotextilie trubky geotextilí geotextilie
5% 5% 5% 5% 5% 5%

jednotná trativodní výplň jednotná trativodní výplň geotextilie

min. 0,30

min. 0,30

min. 0,30
jednotná trativodní výplň
vyrovnávací vrstva vyrovnávací vrstva vyrovnávací vrstva

0,05

0,05

0,05
min.0,15 min.0,15 min.0,15 min.0,15 min.0,15 min.0,15
min.0,40 min.0,40 min.0,40

Obr. 7 – Trativody

jednotná trativodní výplň

geotextilie
min. 0,30

20% trativodní trubka

opěrky z betonu C12/15
0,05 0,1

podklad z betonu C12/15

podsyp ze štěrkodrti

min.0,40

Obr. 8 – Přechod trativodu pod kolejí

V případě, že je třeba vybudovat síť dlouhých trativodů u kolejí s velmi malým

sklonem (např. v železniční stanici), svádí se voda z trativodů do hlavního sbě-
rače. Při umístění trativodu nad hlavním sběračem musí být vzdálenost mezi
potrubím trativodu a sběrače nejméně 0,1 m. V případě, že zásyp hlavního sbě-
rače je propustný, musí být trativod oddělen nepropustnou vrstvou (nepropust-
ným materiálem, betonem apod.), viz Obr. 9.

- 12 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

5% 5%

0,2

potrubí trativodu

těsnící vrstva z nepropustného materiálu

zhutněný zásyp
obetonování potrubí C16/20
potrubí hlavního sběrače
0,5

betonový podkladní práh

0,05 0,1

podklad z betonu C12/15

0,1

podsyp ze štěrkodrti
0,45 0,5 0,45
1,4

Obr. 9 – Trativod nad hlavním sběračem

Trativodní potrubí se kontrolují a čistí z trativodních šachet. Podle účelu

a umístění se šachty dělí na vrcholové, kontrolní, přípojné, koncové a vstupní.
Vrcholové šachty se zřizují v nejvyšším bodě trativodu a slouží k pročišťování
trativodního potrubí propláchnutím. Vnitřní průměr vrcholových šachet musí
být nejméně 0,3 m. Kontrolní šachty mají nejmenší vnitřní průměry 0,3 m u
potrubí z plastů, 0,5 m u potrubí z porézních trubek, 0,8 m u ostatních materiá-
lů. Přípojné šachty se zřizují na svodném potrubí a slouží ke kontrole a
k pročištění svodného potrubí a trativodních potrubí, která jsou do šachet zaús-
těna. Koncové šachty se zřizují jako poslední na trativodním nebo svodném
potrubí. Koncové šachty musí mít vnitřní průměr 0,8 m.

- 13 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

min. 4,750
min. 2,20 0,35 min. 2,20

vrchní poklop
revizní nástavec

min. 0,60
0,50
trativodní potrubí
šachtová skruž

0,25
1,00
propustný nenamrzavý materiál
0,15
0,15

svodné potrubí

šachtová skruž
0,05

dno z prostého betonu C12/15

0,27 0,80 0,27
podkladní štěrkopísková vrstva
0,08 0,08

1,50

Obr. 10 – Šachta na podélném trativodu z betonových prefabrikátů s revizním

nástavcem [26]

Šachty se zhotovují nejčastěji z betonových prefabrikátů a plastů případně mo-

hou být z monolitického betonu nebo zděné. Konstrukce šachet musí zajišťovat
nepropustnost, zejména spodního dílu šachty a dna, stykových spár skruží
a spár kolem zaústění potrubí do šachty. V koleji s předpokládaným strojním
čištěním kolejového lože se pro konstrukci šachty z betonových prefabrikátů
s vnitřním průměrem 0,8 m používá revizní nástavec, tak aby jeho rub byl od
osy koleje vzdálen nejméně 2,2 m v železniční stanici a 2,35 m v širé trati. Po-
klopy šachet mají být v úrovni drážní stezky nebo nejvýše 5 cm nad její úrovní.

- 14 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

min. 4,750
min. 2,175 0,40 min. 2,175

šachtový poklop

0,60 0,60
nasazovací trubka DN 400
0,25

propustný nenamrzavý materiál

základní prvek šachty - spodní díl

0,20

1,06
vyrovnávací štěrkopísková vrstva

Obr. 11 – Přípojná šachta z plastů na svodném potrubí

Trativodní potrubí je vyústěno do drážního příkopu, vodoteče nebo volně na

terén pomocí trativodní výusti. Výusť se zajišťuje čelní zídkou z monolitického
betonu a svahy kolem výusti se zpevňují pomocí dlažby. Při větší výšce vyús-
tění nad terénem jak 1,5 m je nutné při vyústění zřídit skluz.

1,20
0,20 1,00
0,60
0,85

dlažba z lomového kamene

0,20

0,05
0,15
0,25
0,10

kóta terénu

beton C16/20
Řez štěrkopísková vrstva tl. 0,10 m štěrkopísková vrstva tl. 0,10 m

Obr. 12 – Trativodní výusť [26]

Náhorní trativod se zřizuje k odvedení podzemních vod z vodonosné vrstvy

nad zářezem. Hloubka vodonosné vrstvy nesmí být větší jak 2,0 m. Trativod se
umisťuje ve vzdálenosti 1,5.hz od hrany zářezu, kde hz je hloubka zářezu. Nej-
menší vzdálenost od hrany svahu je 15,0 m. Dno trativodní rýhy je nejméně
0,4 m pod vodonosonou vrstvou. Stabilitu svahu zářezu je třeba při návrhu ná-
horního trativodu posoudit výpočtem.

- 15 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

1,5 hz (min 15,0 m)

1:n

hz
,5
1:1
Vodonosná vrstva
Nepropustné podloží

Vegetační ochrana
Zasypávka z vykopané zeminy
Zásyp trativodu z propustného materiálu
max. 2,00

geotextilie
Vodonosná vrstva
min. 0,40

jednotná trativodní výplň

vyrovnávací vrstva
0,05

Nepropustné podloží

min.0,40

Obr. 13 – Náhorní trativod

2.3 Odvodňovací žebra

Odvodňovací žebra se dělí na:
− pláňová, mělká příčná žebra sloužící k odvodnění kolejového lože, zemní
pláně, příp. konstrukčních vrstev na stávajících tratích,
− svahová, slouží k odvodnění svahů zářezů a ke zvýšení jeho stability.
Plánová odvodňovací žebra se navrhují v místech mělkých deformací zemní
pláně, ve kterých se zadržuje voda. Odvodňovací žebra jsou tvořena příčnou
rýhou pod nejnižší úroveň vzniklé deformace. Žebro je vyplněno propustným
a nenamrzavým materiálem a obvykle je svedeno do drážního příkopu. Odvod-
ňovací žebra se navrhují kolmo na osu koleje ve vzdálenosti 1,5 až 5 m od se-
be.
Svahová odvodňovací žebra se zřizují v místech, kde dochází k vývěru pod-
zemní vody a vodonosná vrstva je v hloubce větší než 2 m pod úrovní terénu.
Vzdálenost svahových žeber se volí 5 až 10 m. Šířka žeber se navrhuje 0,8 až
1,5 m. Hloubka odvodňovacího žebra, měřená kolmo ke svahu zářezu musí být
nejméně 1,2 m, aby byla zachována funkce žebra i v zimním období. Svahová

- 16 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

žebra se vyúsťují do drážního příkopu nebo do trativodu pod stezkou nebo pod
příkopem. Do spodního stupně žebra je možné navrhnout trativodní potrubí.
Vyústění trativodní trubky se provádí trubkou většího průměru, případně po-
mocí čelní monolitické zídky, viz Obr. 14.
protierozní ochrana
propustný materiál
trativod

0,80 - 1,50
geotextilie

propustný materiál vodonosná vrstva

nepropustné podloží

0,40
protierozní ochrana
0
1,2
n.

5% odvodnění
mi
min. 2,00

min. 0,15

5 - 10 ‰
vodonosná vrstva
nepropustné podloží
trativodní výusť

Obr. 14 – Svahové žebro zaústěné do zpevněného drážního příkopu

K podobnému účelu jako svahová žebra je možné zřídit odvodňovací vrty.

Provádějí se jako horizontální nebo ve sklonu 10 až 15° vzhůru, obvykle
o průměru 10 cm. Umístění a počet vrtů stanoví hydrogeologický průzkum.

2.4 Vsakovací a odpařovací objekty

V případě, že není možné nebo ekonomicky únosné, vodu, svedenou do dráž-
ních příkopů nebo trativodů, odvést do vodoteče nebo jiné vodohospodářské
stavby, budují se vsakovací nebo odpařovací objekty. Při zřízení těchto objektů
nesmí dojít k ohrožení vodních zdrojů. Vsakovací objekty se zřizují
v propustné zemině a dělí se na vsakovací jímky, vsakovací žebra, vsakovací
příkopy a vsakovací potrubí. Vsakovací jímky se zřizují ze studničních skruží
o průměru 1,5 m a se zapuštěním do propustné vrstvy nejméně 0,5 m, viz Obr.
15. Na dně vsakovací jímky se zřizuje filtrační vrstva. Vsakovací žebra jsou
podélné nebo příčné rýhy, vyplněné propustným nenamrzavým materiálem.
Vsakovací příkopy mají pode dnem příkopu vsakovací žebra, zasahující do
propustné zeminy, viz Obr. 16.

- 17 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

dílce zákrytové studňové

terén

0,20
soudržná zemina
studniční skruže
min. 1,50
potrubí

1,00

min. 0,20

min. 1,00
propustné podloží
odrazné kameny
filtrační vrstva

min. 0,20
Obr. 15 – Vsakovací jímka na propustném podloží

polovegetační tvárnice, pískový zásyp

pískové lože tl. 0,15 m
min. 0,50
5
0,1

,5
1:1 5%
min. 2,00

min. 0,15

nepropustná
vrstva

propustné
podloží
min. 0,40

vsakovací žebro
zásyp rýhy
vyložení rýhy geotextilií

Obr. 16 – Vsakovací příkop se vsakovacím žebrem

Odpařovací objekty se zřizují v plochém území s nepropustným podložím nebo

vysokou hladinou podzemní vody a dělí se na odpařovací příkopy a recipienty.
Odpařovací příkopy se navrhují tak, aby voda vystoupila nejvýše 0,1 m pod
úroveň okraje zemní pláně, viz. Obr. 17. Odpařovací recipient je morfologická
deprese ve tvaru pánve nebo mělké mísy se svahy a dnem chráněným podle
zásad pro příkopy.

- 18 (25) -
 Odvodnění tělesa železničního spodku

min. 0,10
1:n
Qmax ,5
1:1
5%

protierozní ochrana

min. 0,40

nepropustné podloží

Obr. 17 – Odpařovací příkop

2.5 Odvodnění podloží pod železničními náspy

Železniční náspy na méně únosné zemině se zakládají na konsolidační vrstvě
tloušťky 0,3 m. Vhodným materiálem pro konsolidační vrstvu je štěrkopísek.
K zamezení promíchání materiálu konsolidační vrstvy se zeminami podloží se
konsolidační vrstva ukládá na separační geotextilii. Není-li konsolidační vrstva
dostatečně účinná při odvádění vody při konsolidaci podloží železničního nás-
pu je možné vybudování pískových pilot, spojených s konsolidační vrstvou.
Pískové piloty Ø 0,2 m se rozmísťují šachovitě ve vzdálenosti 3 až 4 m. Kromě
pískových pilot se ke konsolidaci podloží používají také geodrény (rýhované
žebro z plastu nebo pryže, šířky 8 až 10 cm, obalené geotextilií). Geodrény se
rozmisťují šachovitě ve vzdálenosti 1,0 až 1,5 m a vpichují se zpravidla až na
pevné podloží.

a) b)

soudržná soudržná
zemina zemina

konsolidační vrstva konsolidační vrstva

písková pilota φ 0,2 m geodrén 100x4 mm

3,0 - 4,0 1,0-1,5

neúnosné podloží neúnosné podloží

Obr. 18 – Zvýšení únosnosti podloží pod náspem a) pískovými pilotami b) geodrény

- 19 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

Kontrolní otázky
Jaká je minimální hloubka drážního příkopu od zemní pláně a od pláně těle-
sa železničního spodku?
Jaká je minimální hloubka trativodu pod zemní plání?
V jakých případech musí být příkop zpevněný?
Jaký je minimální sklon trativodu?
Jaká je minimální vzdálenost hrany trativodu od osy koleje?
Má umístění náhorního příkopu vliv na stabilitu svahu zářezu?
Je možné navrhnout příkop s nulovým sklonem?
Proč se v některých případech používají příkopové zídky?
K čemu slouží odvodňovací žebra?
Kontrolní otázky či otázky k zamyšlení opět uvést odsazeně, kurzívou, se
svislou čarou podél textu otázky. Stačí jim přiřadit styl „Otázka“.

- 20 (25) -
 Geotechnický průzkum

3 Geotechnický průzkum

3.1 Obsah a typy geotechnického průzkumu

Pro technicky správný, ekonomický a bezpečný návrh sanací, rekonstrukcí
a modernizací konstrukce železničního spodku jsou základním podkladem vý-
sledky geotechnického průzkumu. Cílem geotechnického průzkumu je zjištění
fyzikálně mechanických vlastností materiálů zemního tělesa a konstrukčních
vrstev, zhodnocení stability a stanovení příčin poruch a deformací tělesa želez-
ničního spodku. Geotechnický průzkum se obvykle provádí ve třech stupních
v časové posloupnosti a s rozlišením obsahu:
− předběžný
− podrobný, zpravidla pro zadání stavby
− doplňující, zpravidla pro projektovou dokumentaci.
S ohledem na cíle průzkumu, rozsah průzkumu a složitost poměrů sledovaného
úseku trati se jednotlivé stupně geotechnického průzkumu mohou sloučit.
Základní podmínkou předběžného geotechnického průzkumu je prohlídka úse-
ku trati v součinnosti se správcem trati. Předběžný geotechnický průzkum se
zaměřuje především na místa poruch a jeho cílem je stanovení pravděpodob-
ných příčin. V rámci předběžného průzkumu se podle druhu a rozsahu připra-
vovaných prací doporučuje provést měření nedestruktivními metodami (např.
georadarem), které poskytují kontinuální informace o složení a stavu tělesa
železničního spodku. Tyto metody se používají zejména při modernizaci
a rekonstrukci tratí. V geologicky jednoduchých poměrech je možné předběžný
průzkum sloučit s podrobným průzkumem. Na dvojkolejné trati je nutné pro-
vést průzkum pro každou kolej samostatně.
Na základě výsledků a požadavků předběžného průzkumu se provádí podrobný
geotechnický průzkum. Podrobný geotechnický průzkum se zaměřuje na poru-
chy a deformace zemního tělesa a stabilitu svahů. Podrobný průzkum se prová-
dí kopanými a vrtanými sondami, ručními nebo pojízdnou soupravou, umožňu-
jící provedení několika vrtů v jednom profilu. Závěry podrobného průzkumu
obsahují složení a popis konstrukce pražcového podloží, tj. tloušťku, materiál
a stav jednotlivých vrstev včetně kolejového lože. Ve výsledcích jsou zahrnuty
údaje o stavu zemní pláně a její výškové úrovni. Z odběrů vzorků jsou labora-
torními metodami stanoveny křivky zrnitosti, konzistenční meze, číslo konzis-
tence, přirozená vlhkost, propustnost, namrzavost, klasifikace zemin. Dále je
nutno posoudit stav kolejového lože a konstrukčních vrstev a zemin v zemním
tělese z hlediska obsahu látek škodlivých zdraví a životnímu prostředí. Velmi
důležité jsou přetvárné vlastnosti zemin zemní pláně a pláně tělesa železniční-
ho spodku, které se vyjadřují zejména statickým modulem přetvárnosti a sou-
činitelem z pro jeho redukci. Z hlediska ochrany konstrukce železničního spod-
ku proti účinkům mrazu je nutné stanovit hladinu podzemní vody.
Nejčastějším úskalím pro návrh pražcového podloží jsou nehomogenity
ve stávající konstrukci. Malá četnost sond a jejich nevhodná volba, popř. ne-
provedený kontinuální nedestruktivní průzkum, se mohou stát příčinou těžko
řešitelných problémů při stavebních pracích. Nekvalitní geotechnický průzkum

- 21 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

může podstatně zvýšit náklady na provedení stavby. Proto je nutné stanovit

hranice úseků přibližně stejného charakteru z hlediska únosnosti, vodního re-
žimu a druhu zeminy zemní pláně a stanovit polohu lokálních poruch a jejich
rozsah.
Doplňující geotechnický průzkum zpřesňuje a doplňuje poznatky a výsledky
předběžného a podrobného geotechnického průzkumu. Tento průzkum se pro-
vádí např. v místech, kde je zemní těleso významně porušeno, pro zpřesnění
hranic úseků s jednotnou konstrukcí pražcového podloží atd.

3.2 Metody geotechnického průzkumu

Diagnostika železničního spodku zahrnuje souhrn metod, destruktivních i ne-
destruktivních, sloužících ke zjištění složení a stavu konstrukce železničního
spodku, spolu se stanovením druhu, rozsahu a příčin poruch. Využívány jsou
metody geofyzikální nedestruktivní a metody destruktivní, založené na klasic-
kém sondování a penetračních zkouškách, doplněné o zatěžovací zkoušky sta-
tické či rázové, odběry vzorků a jejich laboratorní rozbory.
Nedestruktivní metody jsou založeny na geofyzikálních metodách. Jejich hlav-
ní předností je, že poskytují spojité výsledky bez porušení konstrukce zkouma-
ného prostředí. Tyto metody na druhé straně neposkytují přesné fyzikální a me-
chanické parametry zkoumaných zemin. Proto se tyto metody spojují
s destruktivními metodami, vyplývá z nich např. umístění sond a podrobně
vymezí kvazihomogenní bloky. Důležitým výsledkem těchto metod je stano-
vení spojitého průběhu zemní pláně, spojité tloušťky kolejového lože
a konstrukčních vrstev a určení míst s porušenou zemní plání a zemním těle-
sem.
Základními nedestruktivními metodami jsou radarová, elektrická odporová
a seismická metoda.
• Radarová metoda je založená na opakovaném vysílání elektromagnetických
vln o vysokých frekvencích do zkoumaného prostředí, v tomto případě pražco-
vého podloží, a na přijímání jejich odezvy. K vysílání a přijímání elektromag-
netických impulsů slouží anténní systémy a v připojené aparatuře se registrují
odražené signály. Na kontinuálním záznamu, tzv. radarogramu, je patrné ne-
spojité rozložení odrazů, což jsou nehomogenity v pražcovém podloží.
• Elektrická odporová – geoelektrická metoda je založena na měření elektric-
ké vodivosti hornin a zemin v silovém poli vybuzeném zavedením elektrického
proudu. Měrný odpor závisí na mineralogickém složení, pórovitosti, objemové
hmotnosti a puklinatosti, vlhkosti, struktuře a textuře prostředí. Určitému druhu
horniny a zeminy a stavu, ve kterém se nachází, odpovídá hodnota měrného
odporu.
• Seismické metody jsou založeny na měření rychlosti šíření vlnění
v horninovém prostředí. Průchod seismických vln je ovlivněn změnami fyzi-
kálních vlastností měřeného prostředí a projevuje se zejména změnou rychlosti
šíření, lomy a odrazy vln na rozhraní prostředí a ohybem vln v místech lokál-
ních nehomogenit. Pro účely geotechnického průzkumu se většinou používá
tzv. mělká seismika, zachycující vrstvy horninového prostředí do hloubky cca

- 22 (25) -
 Geotechnický průzkum

10 m. Seismické metody jsou vhodné pro místa významné porušenosti (sesuvy)

nebo jako metody doplňkové.
Destruktivními metodami je sondování zkoumaného prostředí. Používají se
kopané a vrtané sondy. Druh, umístění a hloubka sond se volí na základě
předběžného geotechnického průzkumu.
• Kopané sondy se provádějí v mezipražcovém prostoru od hlav pražců pod
kolejnici, u dvoukolejné trati pod vnější kolejnici. Hloubka kopané sondy musí
dosáhnout nejméně k zemní pláni, nebo pokud ji není možné jednoznačně ur-
čit, do hloubky 1,30 m pod úrovní úložné plochy pražce. Rozměry kopané son-
dy musí umožnit provedení statické zatěžovací zkoušky. Statická zatěžovací
zkouška by se měla provést co nejblíže ke kolejnici, tedy v místě, kde je praž-
cové podloží nejvíce namáháno. V kopané sondě se odebírají vzorky pro labo-
ratorní zkoušky.
• Vrtané sondy jsou využívány pro zjišťování stavu tělesa železničního spod-
ku, zejména náspů. Vrtané sondy se také provádějí v místech sesuvů a defor-
mací zemního tělesa, ke zjištění geologických a hydrogeologických poměrů
apod. Kvalitativní hodnocení zemin je možné doplnit pomocí penetrační
zkoušky. Metoda dynamické penetrační zkoušky je založena na schopnosti
zeminy klást odpor proti dynamickému vnikání kuželového hrotu v závislosti
na fyzikálně-mechanických vlastnostech zeminy.
K základním zkouškám patří statické a rázové zatěžovací zkoušky, které byly
popsány v kapitole Pražcové podloží. Z kopaných a vrtaných sond se odebírají
vzorky dokumentační, zvláštní a technologické. Podle míry uchování původ-
ních vlastností se rozlišují vzorky porušené a neporušené. Dokumentační vzor-
ky poskytují obraz o geologických poměrech v místě sondy. Zvláštní vzorky
slouží pro laboratorní zjišťování fyzikálních a mechanických vlastností zemin
a hornin a k jejich klasifikaci. Pro stanovení zrnitosti, vlhkosti, konzistenčních
mezí, nasákavosti, pórovitosti apod. stačí porušené vzorky. Porušené vzorky
kolejového lože jsou určeny ke stanovení zrnitosti kameniva, stupně znečištění
a obsahu látek škodlivých pro zdraví a životní prostředí jako jsou ropné látky,
těžké kovy apod. Vzorky pro zjišťování škodlivin se odebírají v mezistaničních
úsecích na základě prohlídky nebo v železničních stanicích z oblasti výhybek
a míst stání hnacích vozidel. Ke stanovení objemové hmotnosti, stlačitelnosti,
smykových parametrů a pevnosti v tlaku jsou nutné neporušené vzorky. Tech-
nologické vzorky slouží ke stanovení např. zhutnitelnosti zemin, k návrhu smě-
si pro stabilizaci nebo pro zlepšení zeminy apod.
a) b)

Obr. 19 – Statická zatěžovací zkouška v kopané sondě

a) zatěžovací deska s hydraulickým válcem a prstencem se snímačem síly
b) rám se snímačem zatlačení a vyhodnocovací jednotka

- 23 (25) -
ŽELEZNIČNÍ STAVBY II · Modul 2

Odběr vzorků z vrtaných sond se uskutečňuje zejména při výskytu hladiny

podzemní vody a v případě možnosti působení podzemní vody na konstrukci
pražcového podloží, zejména stabilizované vrstvy. Vzorky podzemní vody jsou
podrobeny rozboru se zaměřením na agresivitu vody na pojiva (např. cement,
vápno).

3.3 Vyhodnocení geotechnického průzkumu

Výsledky geotechnického průzkumu se shrnují ve zprávě. Zpráva zahrnuje
použité podklady, charakteristiku geologických a hydrogeologických poměrů,
metodiku průzkumu, výsledky průzkumu a jeho zhodnocení, doporučení, tech-
nická řešení a opatření. Přílohová část zprávy musí obsahovat situaci, podélný
geologický profil, příčné řezy, dokumentaci a popisy sond, výsledky statických
zatěžovacích zkoušek, laboratorních a penetračních zkoušek a další.
TÚ,DÚ 0202 06 Dobřichovice - Řevnice
Staničení: km 5,324; kolej č.1

0,96

K 02
SZZ 2400/05/01

-0,40 (02/1)
-0,55 (02/2)
-0,65 (02/3)
-1,20 (02/4)
-1,50 hpv
V 02
VYSVĚTLIVKY: kolejové lože - 0,40 m středně znečištěné
K 02 - kopaná sonda štěrk hlinitý s kameny - 0,24 přírodní kamenivo
písek hlinitý
V 02 - vrtaná sonda
SZZ 2400/05/01 - statická zatěžovací zkouška
-040 (02/1) - porušený vzorek z hloubky 0,40
hpv - hladina podzemní vody

Obr. 20 – Příklad záznamu o provedení kopané a vrtané sondy

Kontrolní otázky
K čemu slouží geotechnický průzkum?
Jaké metody průzkumu můžeme použít?

- 24 (25) -
 Závěr

Závěr

Shrnutí
V tomto modulu jste nastudovali poměrně rozsáhlou kapitolu o odvodnění
zemního tělesa železničního spodku. Umíte navrhnout ty nejzákladnější části
odvodnění pro zemní těleso v širé trati a máte základy pro navrhování odvod-
nění i v železničních stanicích. Nastudovali jste také základy geotechnického
průzkumu a víte, co můžete od něj požadovat.

Studijní prameny
Seznam použité literatury
[1] KLIMEŠ, F. a kol.: Železniční stavitelství I. díl. SNTL, ALFA, 2. pře-
pracovné vydání, Praha 1978
[2] LICHTBERGER, B., Handbuch Gleis. Unterbau, Oberbau, Instand-
haltung, Wirtschaftlichkeit. Tetzlaff Verlag Hamburg 2003, 562 str.
ISBN 3-87814-803-8
[3] NEJEZCHLEB, M. a kol.: Technická příručka stavbyvedoucího pro
práce na železničním spodku. ÚVAR – Servis, a.s., Brno 2003
[4] TYC P., KUBÁT B., DOSTÁL K., HAVÍŘ B.: Železniční stavby. Pro-
jektování železničních tratí. Železniční spodek a svršek, Dh-Press, Bra-
tislava 1993, 253 str. ISBN 80-855545-05-5

Seznam doplňkové studijní literatury

[5] Plášek, O. Železniční stavby. Návody do cvičení. 2. doplněné vyd.,
Brno: CERM, s.r.o. Brno, 2003. 110 str. ISBN 80–7204–267–X
[6] Plášek, O., Zvěřina, P., Svoboda, R., Mockovčiak, M.: Železniční stav-
by. Železniční spodek a svršek. 1. vyd., Brno: CERM, 2004. 291 str.
ISBN 80-214-2621-7

Odkazy na další studijní zdroje a prameny

[7] www.fce.vutbr.cz/zel/svoboda.r

- 25 (25) -