Pareto ignoroval ekonomické vztahy mezi
třídami a ekonomické podmínění tříd. V této
- - - - - - - - - - - - - - - - - Recenze
Vilfredo Pareto: Sociological Writings
Vybral a úvod napsal S. E. Finer, přeložil
Derick Mirfin, Pall Mall Press, London 1966,
s. 335.
V. Pareto patří nesporně k sociologům, je-
jichž význam a vliv významně přesahuje do-
bu jejich vlastního života. Pro naše socio-
logy však je v určitém smyslu sociologem
obtížným. Nikoliv proto, že snad způsob jeho
uvažování a výkladu je nesrozumitelný, ale
proto, že jeho dílo je u nás velmi těžko do-
stupné. Existuje sice řada stručných i rozsáh-
lých interpretací v různých dějinách sociolo-
gie a dostupných příručkách. Ty však jsou
neúplné a často velmi nejednoznačné, výklad
základních kategorií Paretova díla se dost
podstatně liší (není například vždy jasné, co
to vlastně jsou Paretova rezidua, není vždy
logicky jasně podána souvislost jeho koncepce
reziduí a derivací s pojetím elit a koloběhu
elit). Málokdo z našich sociologů také zná
italsky, aby byl schopen čerpat znalosti Pare-
tova díla z italského originálu, (některé Pa-
retovy práce vyšly ovšem původně ve fran-
couzštině, jeho základní dílo Trattato di so-
ciologia generale vyšlo však italsky).
Sociologové z anglosaské oblasti jsou v da-
leko lepší situaci. Výrazem zájmu amerických
sociologů o Pareta je fakt, že již před druhou
světovou válkou byla značná část jeho díla
přeložena do angličtiny. V roce 1935 vyšlo
v New Yorku a Londýně jeho základní dílo
zásluhou A. Lívíngstona a A. Bongíorna.
(V anglickém překladu pod názvem The Mind
and Society.) V roce 1934 tehdy ještě mladí
a poměrně málo známí odchovanci semináře
J. L. Hendersona - ctitelé Pareta a jeho pojetí
sociálního ekvilibria - G. C. Homans a C. P.
Curtis vydali An Introduction to Pareto: His
Sociology, New York. Kniha The Mind and So-
ciety byla znovu přetištěna ve dvoudílném vy-
dání v roce 1963. Nyní vyšel další výbor z Pare-
tova díla pod názvem Sociological Writings.
S. E. Finer, který výbor uspořádal a napsal
k němu velmi dobrou předmluvu, to zdůvod­
ňuje tím, že velký rozsah, rozvláčnost a uspo-
řádání hlavního Paretova díla Trattato je
činí obtížným pro ty, kdo přistupují k jeho
dílu poprvé. Výběr, který čtenářům předklá­
dá, není proto míněn jako náhrada za stu-
dium největšího systematického Paretova dí-
la, ale jako úvod do jeho dalšího studia. Kni-
ha se skládá z Finerova zasvěceného úvodu,
v druhé části je pak překlad ze všech zá-
kladních Paretových děl, která byla napsána
a vyšla před Trattato a jsou uvedena pod
názvem přípravné práce, pak následují pa-
sáže z této hlavní jeho práce a nakonec jsou
338
Další Paretovu zásluhu vidí Finer v tom, že
měl ve své koncepci pojetí osobnosti a její
aplikace základních tezí Trattato, napsané na
sklonku Paretova života.
Úvod S. E. Finera má pět částí. V první
části je nastíněna doba, v níž Pareto žil
a působil, poněvadž "bez kontextu s dobou
nelze Paretovo dílo pochopit ani vysvětlit".
Pak následuje stručné vylíčení životních
osudů Pareta. Ve třetí části je podán přehled
jeho raných, u nás v podstatě neznámých
spisů Cours d'économie politique, Les syste-
mes socialistes a Manuel d'économie politique,
které jsou jakýmisi přípravnými pracemi
k Trattato; Finer je zařazuje dobově i z hle-
diska rozvoje jednotlivých kategorií a pojmů.
Ve čtvrté části jsou analyzovány základní
pojmy Paretovy sociologie, a to zejména
ekvilibrium, prvky sociálního systému, rezi-
dua, derivace, zájmy, logické a nelogícké
jednání, teorie elit a koloběh elit. V páté
části je podána kritika a zhodnocení Pareto-
va díla a jeho reálného přínosu.
Finerův úvod považuji za velmi kvalifiko-
vaný, zasvěcený a velmi informativní. Cenné
je zvláště vylíčení vývoje vzniku Paretova
systému, geneze a rozvíjení jednotlivých ka-
tegorií, jejich modifikace, vytváření, pře­
jímání nebo opuštění různých pojmů. S tím
úzce souvisí vztah Pareta ke zdrojům a ideo-
vým proudům současnosti, zejména k mar-
xismu a sociálnímu darwinismu. Jiné sou-
vislosti jeho díla vystupují do popředí s jeho
činností v oblasti politické ekonomie. Je za-
jímavé, že většina pojmů, které se staly
základem Paretovy sociologické koncepce,
byla rozvinuta vlastně v jeho pracích z poli-
tické ekonomie, kterou Pareto nechápal jen
úzce jako popisnou disciplínu. Další před­
ností Finerova úvodu je pokus sledovat ne-
jen vytváření kategorií a pojmů, ale i pos~n
jejich významu nebo akcentů. Pareto ne-
které pojmy později opouští nebo interpre-
tuje jinak; u některých základních kateg?rií,
jalto jsou právě rezidua, nejsou vždy Jeho
výklad a užití jednotné. Z období Pare~o­
vých raných spisů a zvláště spisů ekonomIc-
kých pocházejí pojmy sociálního systému,
sociálního ekvilibria a u nás dosud neana-
lyzovaného pojmu, který zní v. anglickém
překladu "spoliation". Jde o pojem, k~ery
Pareto používá místo Marxova pojmu
exploatace - jde o vyjádření faktu, že v~
všech dobách existuje nejen elita, ale ta~e
třída lidí, která si ekonomickými nebo..poli-
tickými prostředky přivlastňuje statky [mých
lidí. Pojem elity v pozdějším význa131U tu
ještě chybí. Je zásluhou Fin~rovou, z: po:
ukazuje na tuto problematiku, po~evadz
i u nás je běžně rozšířena představa, ze P~­
retova koncepce elity je čistě politická a ze
souvislosti je rovněž poučné dovídat se o po-
stojích Pareta k liberalismu, k parlamentní
demokracii i k Marxově koncepci tříd a vy-
kořisťování, a vůbec k celému Marxovu dílu.
Finer říká, že Trattato di sociologia generale
přes svých milión slov není vlastně vůbec
pojednáním, ale velkým, rozvláčným a ne-
uspořádaným torzem. Jinak je to prý pře­
devším obrovsky rozsáhlá (v originále do-
slova gargantuovská) odpověď Marxovi. Není
to však konfrontace s Marxem, ale spíše
pokus o jeho překonání zahrnutím jeho
problematiky a pojmů do svých, nových
a širších. Pareto konstruuje sociální pojmy
a kategorie tak široce, aby redukoval mar-
xistická tvrzení na úroveň pouhých zvlášt-
ních případů mnohem obecnější teorie. Ne-
odporuje marxismu, nýbrž jej znehodnocuje.
Ten to trik provádí transcendováním marxis-
tických kategorií. Pojem ideologie je rozšířen
tak, že marxismus sám počítá mezi ideologie
pojem třídního panství je transcendová~
pojmem vládnoucí elity, pojem třídního vy-
kořisťování je transcendován obecnějším po-
jmem "vykořisťování (spoliation) rentiérů
spekulanty" (s. 77-78). Tím jsme se již však
přiblížili k té části úvodu, kde Finer hodnotí
přednosti i nedostatky Paretova sociologické-
ho systému. Finer zdůrazňuje, že Paretův
systém je kritizovatelný v mnoha bodech,
má mechanickou a atomistickou povahu. A co
nejhoršího, jeho pokus o znehodnocení Mar-
xovy teorie vedl k tomu, že byla znehodno-
cena Paretova vlastní sociologie. Není jasné,
co to jsou vlastně rezidua, zda jsou psychic-
kou příčinou otevřeného jednání nebo jeho
pouhým popisem. Nejsou to instinkty, ale
jsou tak konstantní, jak to lze předpokládat
o instinktech, přičemž však jsou vrozené
i získané. Pokud jsou ale rezidua sociálně
získána a jsou přitom konstantní v čase, je
možný jen jeden závěr, že se totiž společnost
v čase nezměnila. U Pareta se nakonec při­
znávají jen psychologické rozdíly mezi sku-
pinami, když původní ekonomické rozlišo-
vání opustil a opustil také původní ztotožnění
vládnoucí elity s buržoazií. Pareto podává
příliš široký a příliš úzký pojem elity. Tento
pojem je široký v tom smyslu, že označuje
vládnoucí skupinu všech dob a zemí, úzký
proto, že nedává podklad pro analýzu rozdílu
mezi jednotlivými režimy a elitami. Psycho-
logické typy "lišek" a "lvů" jsou příliš na-
vzájem výlučné. Nejsou schopnosti použít či
nepoužít síly a násilí podmíněny spíše sociál-
ně než psychickými vlastnostmi?
Přes velmi vážné kritické výhrady však
Finer v závěru svého úvodu oceňuje kladný
přínos Pareta pro sociologii. Zdůrazňuje, že
patří k sociologům, kteří tvoří koncepce
a pojmy. Je to především pojem ekvilibria,
který byl přejat mnoha a zvláště americký-
mi sociology a politology (Bentley, Hender-
san, Parsons). Jeho systém má prý tu výhodu,
že je spíše antl-systémem, působil proti sna-
hám vytvářet jedno-kauzální teorie sociální
změny. Pareto se také právě proto stal mimo
jiné předchůdcem funkcionalismu (Parsons).
motivace, která se nevyčerpává interesy.
S tím souvisí důraz na význam zkoumání
nelogíckého iracionálního jednání, které je
u lidí zatím stále převládající. Pareto rozvi-
nul tuto část své koncepce nezávisle na
Freudovi. S tím souvisí i rozvinutí koncepce
derivací, která měla velký vliv i na pozdější
sociologii spolu s Marxovou koncepcí ideo-
logie. Přes všechny výhrady i různorodost
přijetí i vlivu na pozdější sociologii jsou to
nakonec tyto tři základní přínosy, které Finer
Paretovi přiznává: 1. Postulování společnosti
jako systému; 2. destruktivní kritika poziti-
visticko-racionalistických teorií a tomu od-
povídající důraz na roli iracionálního v so-
ciálním chování, a 3. důraz na význam a dů­
ležitost sociální stratifikace a sociální mobility.
Zvláštní význam má pak prý Pareto pro
politickou vědu (Finer sám se politickou
vědou zabývá). Jde o jeho zdůraznění vzá-
jemných vztahů politických a jiných forem
chování, vzájemné závislosti politických a so-
ciálních institucí, pojmu elity a významu
vertikální mobility, významu derivací, ideo-
logie a propagandy - a to vše jsou výchozí
body soudobé politické vědy. V politických
vědách byly tyto jednotlivé problémy nad-
hozeny řadou jiných autorů nebo přijaty od-
jinud (Mosca, Bentley, Freud, Michels, Sorel).
U Pareta jsou však tyto problémy zahrnuty
a obsaženy všechny. To zařazuje jeho dílo
mezi "nejpregnantnější práce posledního půl­
století" .
Vlastní výběr Paretových prací jsme již
naznačili. Záslužné je uvedení výňatků z prací
raných, původně převážně ekonomických,
které umožňují sledovat genezi pojmů, ka-
tegorií i koncepcí. Z hlavního díla jsou za-
řazeny klíčové pojmy a kategorie. Neznámé
u nás jsou výňatky z Paretových děl ze
sklonku života, Fatti e teorie a Transforma-
zione della democrazia. Tyto práce nepřiná­
šejí v podstatě žádné nové pojmy, kategorie
ani koncepce. Jsou však významným doplň­
kem pro poznání celého Paretova díla i pro
vytvoření celistvějšího obrazu o některých
souvislostech jeho základních metodologic-
kých a teoretických koncepcí s problémy
politiky a ekonomiky.
Celkově je možno říci, že recenzovaný vý-
bor je velmi dobrou pomůckou pro úvodní
studium Paretova díla. Pro svou instruktiv-
nost, snahu o historický výklad Paretova díla
i významnou předmluvu S. E. Finera bude
jistě oceňován jako velmi vhodná a užitečná
publikace. Nestálo by za to zamyslet se nad
podobným vydáním Pareta pro naši odbor-
nou veřejnost nebo dokonce vzít recenzova-
nou publikaci jako základ pro vydání české­
ho překladu?
Eduard Urbánek
Adam Podgórecki: Základy sociotechniky
Praha, Svoboda 1968.
Když se sociologie zabývá problematikou
společenské kontroly, snaží se obvykle roz-
lišit, popsat, srovnat, klasifikovat, vysvětlit
a jinak rozebrat příslušné instituce a me-
339