Professional Documents
Culture Documents
Česke Pohadgy
Česke Pohadgy
ČESKÉ
POHÁDKY
ČESKÉ POHÁDKY
1_32_2018_1_32 18/10/18 06:54 Stránka 4
ISBN 978-80-7549-897-7
1_32 13.9.2005 9:26 Stránka 5
T Ř I Z L AT É V L A S Y D Ě D A V Š E V Ě D A
✽ 5✽
1_32 13.9.2005 9:26 Stránka 6
✽ 6✽
1_32 13.9.2005 9:26 Stránka 7
✽ 7✽
1_32 13.9.2005 9:26 Stránka 8
✽ 8✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 9
✽ 9✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 10
✽ 10 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 11
✽ 11 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 12
✽ 12 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 13
✽ 13 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 14
me mu říkat Plaváček.“
A potom utíkal čas,
utíkal stejně bystře
jako voda v řece, kam
rybář házel sítě... Dva-
cetkrát odpluly jarní
ledy, dvacetkrát vy-
kvetly na březích žluté
blatouchy a modré
pomněnky – a za ty
roky vyrostl z Plaváč-
ka přepěkný mláde-
nec; když přišel k mu-
zice, děvčata na něm
mohla oči nechat.
Jednou v létě k veče-
ru jel kolem rybářovy
chýše král s družinou.
Na lov už dávno zane-
vřel, teď se toulával po
jiných cestách – dohlí-
žel, aby poddaní dělali
jen to, co se pro ně
sluší, a nepletli se do
záležitostí urozených
pánů.
Taková dřina!
A ještě ke všemu byl
✽ 14 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 15
✽ 15 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 16
✽ 16 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 17
✽ 17 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 18
✽ 18 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 19
✽ 19 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 20
✽ 20 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 21
✽ 21 ✽
1_32 13.9.2005 9:27 Stránka 22
✽ 22 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 23
✽ 23 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 24
✽ 24 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 25
✽ 25 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 26
✽ 26 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 27
✽ 27 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 28
✽ 28 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 29
✽ 29 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 30
„Tradadá tradá,
slyšte slyšte,
pozvání našeho milostivého pana krále!
Dnes večer zve
všechny své rytíře a barony, hrabata a knížata
na velkou slavnost do zámku!“
✽ 30 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 31
Král sice zetě nemiloval o nic víc než dřív, ale tentokrát si
už princezna na tatínka dupla – musí Plaváčka přijmout se
všemi poctami a znovu představit svým pánům jako jejího
právoplatného, drahého manžela...
Co měl král dělat? Vždyť teď už se na uhlířském synkovi
nedala najít jediná vada, jediná chybička, jen jeho původ,
ovšem na druhé misce vah leželo mnohem víc: jako hrdina
splnil přetěžký úkol – důkaz, tři zlaté vlasy děda Vševěda
zářily na alabastrové míse uprostřed trůní síně – a na dva-
nácti bílých a dvanácti černých koních si přivezl takové
poklady, že král byl proti němu chuďas... Kdo by si mohl
přát lepšího zetě?
Večer na slavnosti Plaváček vyprávěl, co všechno ho při
putování za zlatými vlasy potkalo – mluvil o jabloni, která
rodí jablka, po nichž se mládne, o studni se živou vodou;
jenom o převozníkovi se nezmínil.
Král zasmušile poslouchal a zas v něm zapěnila krev
a vzkypěla žluč:
„Uhlířův syn!“ skřípal zuby. „Hrdina z kolomazi, který je
navíc cítit rybinou, a všichni mu visí na rtech... vždyť je to
jako výsměch! A co to vykládá? Hlupák, proč nepřinesl
alespoň láhev živé vody, alespoň jedno jediné jablko z mla-
dicí jabloně?“
Královo srdce znovu naplnila černá tma, černá jak havra-
ní křídla, jak kolomaz – a teď mu radila, že on sám může
získat to, co nestálo za povšimnutí hloupému zeti Plaváč-
kovi: může si dopřát po všech hořkých zklamáních alespoň
věčné mládí!
✽ 31 ✽
1_32 13.9.2005 9:28 Stránka 32
✽ 32 ✽